Ing. Paroubek, expremiér ČR: O co jde exkomunistovi Pavlovi na NATO v Ankaře?Úcta prezidentu Polska Nawrockému. Okamura, Vystrčil dorazili do Turecka.Armáda SR dostane ďalšie vozidlá Patria zadarmo.Španielsko, Grécko na kolenách: Jedna krajina totálne ovládla Európu.Útoky na ženy: zlý systém alebo zlyhanie
Ing. Paroubek: O co jde prezidentu zbrojařů Pavlovi ve skutečnosti? No, určitě mu nejde o veřejné blaho. Ačkoliv, jak se to vezme. Ta věc, o níž mu jde, je dokonce důležitá pro život státu a jeho občanů. Ale také pro život kávové sedliny, která si chce na ní vydělat velké peníze. Co mám na mysli? Proč se tak prezident Pavel mermomocí cpe na summit NATO do Ankary?
Bude tam přece horko. Lze předpokládat, že to nebude žádný pěkný výlet. Tak o co tady vlastně jde? Je to jednoduché. Za vším hledej prachy. V Ankaře totiž německý, zatím naprosto neúspěšný, kancléř rudo-černé vládní koalice CDU/CSU a SPD Merz, přijde s návrhem, aby země NATO každoročně přispívaly Ukrajině kontribucí 70 miliard EUR na zajištění chodu války s Ruskem. A také chodu ukrajinského státu, který pochopitelně nemá žádné vlastní peníze, protože je zcela orientován na válku. Dosud stála země EU válka na Ukrajině neuvěřitelnou sumu 370 miliard EUR.
Dalších 90 miliard EUR jÍ EU de facto dala nyní jako půjčku, s jejíž návratností se nepočítá….
Samozřejmě, alikvotní podíl ze 70 miliard z kontribuce zemí NATO Ukrajině by se rozpočítal také na Českou republiku. Jistě to nebude suma malá, bude určitě v řádech desítek miliard korun.
Vedle toho se kapitáni světového zbrojařského průmyslu přes své exponenty v Evropské unii, v americké vládě a také v NATO domáhají, aby země NATO splnily svůj „závazek“ čerpat ze státního rozpočtu výdaje ve výši 5% HDP každoročně na vojenské a s nimi související účely. To by v českých podmínkách znamenalo vynaložit přes 400 miliard korun ročně. Tyto peníze by nešly do českého zdravotnictví, školství, kultury, výzkumu, vědy, rozvoje dopravní infrastruktury atd. Vlastně každá pátá.koruna z příjmů státu by šla na zbrojení. Prostě šly by z velké části zahraničním zbrojařům. Republika kromě těch nějakých vice než 300 miliard korun, které každý rok odvádí české firemní filiálky na účty svých zahraničních mateřských firem, by tedy odváděla ještě další nemalé částky do zahraničí..
Pokud chtějí Němci vést válku s Ruskem, ať si ji vedou, ale nemusíme u toho být my a nemusíme jim to platit. Německá ekonomika se zastavila. Je zřejmé, že německá vláda neví jaké impulzy má německému hospodářství dát, aby se rozeběhlo. Nepochybně ale není tímto impulsem zbrojení. A to ještě ke všemu zbrojení zaplacené z kapes občanů mnohem chudších zemí nežli je Německo.
Do NATO jsme vstupovali proto, že je to obranné společenství a nikoliv útočný pakt, který bude ohrožovat další a další sousedy svých členských zemí na východ od jeho současných hranic. Nyní narazil pakt na Rusko a jeho bezpečnostní obavy. Za 10 let to mohou být obavy ještě mocnějšího soupeře, kterým je Čína. A to vše proto, aby si zbrojaři mastili své kapsy a plnily svá nenasytná břicha. Samozřejmě, že i čeští zbrojaři něco málo dostanou usypáno, ale jen něco málo. Drobky z prostřeného stolu velkých hráčů.
Takže vznešená slova občas pronášená prezidentem Pavlem jsou jenom docela obyčejnou mlhou. Spolu s ÚS Pavel zatroubil k útoku proti vládě. Díky předsedovi Ústavního soudu, komunistovi vyklouzovi Baxovi, provázenému jeho věrným stínem a vzorem, kterým je další bývalý bolševik Rychetský, došlo k tomu, že mekota blekota -ústavní soudce Šámal (kdysi prý velmi aktivní komunista, nyní už léta komunista vyklouz), udělali protiústavně všechno proto, aby se Pavel dostal na summit. Pro republiku by bylo setsakra drahé, pokud by české delegaci dokonce šéfoval. No, proto podržme vládu Andreje Babiše, i když občas dělá chyby. Ale je pořád lepší nežli neodpovědné zjevy a šibalově, které jsme tam měli předtím. A kteří by zájmy českých občanů hodili do chřtánu zahraničních zbrojařů stejně lehce, jako to činí prezident zbrojařů Pavel.
Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR , server vasevec.cz
X X x
OKAMURA, VYSTRČIL UŽ V TURECKU
JAKÉ BUDOU ZÁVĚRY NATO?
VEDLE ZBRANÍ POTŘEBUJÍ ZEMĚ BUDOVAT I BYTY, VOZOVKY
A LIDÉ MÍT SLUŠNÉ VÝDĚLKY JAKO POLITICI
Okamura a Vystrčil dorazili do Turecka. Jede s opozičními názory, říká šéf Sněmovnyií
Od naší zpravodajky v Istanbulu – Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura přiletěl v neděli po poledni společně s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem na parlamentním jednání NATO, které se koná v tureckém Istanbulu. Oba by měli v pondělí vystoupit s projevy. Podle Okamury bude Vystrčil prezentovat hlas opozice a své vystoupení s ním nekonzultoval. Podle Vystrčila jsou ale obě kanceláře v kontaktu.
„Co tam bude prezentovat pan Vystrčil, nám neříkal. Ale je to opozice, takže předpokládám, že bude říkat to samé, co pan Rakušan, pan Hřib a pan Kupka a podobně,“ řekl Okamura novinářům na tiskovém brífinku před odletem.
Dodal, že Vystrčil bude hlasem opozice. „Vím, že to budou opoziční názory, ale s námi to nekonzultoval. Dobrou zprávou ale je, že všichni v zahraničí ví, že v České republice má hlavní pravomoc Poslanecká sněmovna a všichni ví, kdo určuje politiku,“ doplnil.
Skutečnost, že mají oba státníci odlišné postoje k zahraniční politice, se projevuje dlouhodobě. Tento summit není výjimkou. Oba šéfové komor parlamentu dorazili odděleně a každý z nich měl samostatnou tiskovou konferenci před odletem.
První vystoupil Vystrčil, který ale na dotazy novinářů na spolupráci s Okamurou odpověděl, že obě kanceláře jsou v kontaktu a že bude zastávat stanovy současné vlády.
„Předpokládám, že tam budeme společně prosazovat stanovy, které jsou uvedené v programovém prohlášení této vlády. To znamená, že Česká republika je a bude pevnou součástí NATO,“ řekl Vystrčil k summitu v Istanbulu s tím, že ve své řeči na zasedání NATO bude klást důraz na jednotnou Evropu.
„Zdůrazním, že si musíme uvědomit, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svojí obranu, aby byl posílen evropský pilíř NATO a abychom nadále společně drželi při sobě,“ uvedl Vystrčil.
Okamura zase počítá s tím, že bude zahraničním partnerům vysvětlovat nesplnění hranice dvou procent HDP na obranu.
„Naše vládní koalice odsouhlasila, že se budeme snažit o plnění výdajů dvě procenta HDP na obranu, což je český závazek v letošním roce. Samozřejmě musíme vysvětlovat zahraničním partnerům i to, proč bývalá Fialova vládní koalice nedodržela v loňském roce ta dvě procenta, a to je problém. Už se nás na to samozřejmě v zahraničí ptají,“ doplnil.
Velkým tématem summitu bude podle Okamury také budoucnost Ukrajiny. „Já za sebe říkám, že peníze na podporu Ukrajiny v českém rozpočtu nejsou. Z tohoto důvodu i naše vláda už nedává žádné peníze ze státního rozpočtu, ani neposíláme přímo žádné zbraně,“ řekl Okamura.
Pře o podporu Ukrajiny
Právě téma Ukrajiny oba státníky výrazně rozděluje. Předsedové komor parlamentu budou Česko společně reprezentovat podruhé. V únoru společně navštívili jednání předsedů parlamentů visegrádské čtyřky, na kterém se také přeli kvůli Ukrajině.
Zatímco Okamura souhlasil s maďarskou kritikou Evropské komise, šéf Senátu zase s Poláky spíše upozorňoval, že náš soupeř je na Východě, nikoliv v Bruselu.
„Musíme zabránit tomu, aby klimatická politika Evropské komise zničila náš průmysl. Naše nová česká vláda se nechce podílet na dalších ekologických regulacích. Jsme přesvědčeni, že je třeba nejen odsunout platnost, ale kompletně zrušit nové emisní povolenky ETS2 i zrušit zákaz aut na spalovací motory od roku 2035,“ prohlásil tehdy Okamura v Budapešti.
Mezi předsedy Sněmovny a Senátu panuje už delší dobu napětí. To bylo vidět nejen v Budapešti, ale také nedávno v televizní debatě na CNN Prima News. Dusno bylo zejména kvůli pomoci Ukrajině. Okamuru nenechala klidným Vystrčilova slova o tom, že si podle něj šéf SPD přeje, aby Ukrajina ve válce s Ruskem kapitulovala.
„Je potřeba vyvrátit ty lži, ale naštěstí už vás, pane předsedo Senátu, každý zná. Vy lžete, kudy chodíte,“ naštval se Okamura.
Vystrčil pak obvinění taktéž nenechal bez odezvy. „Vyprošuji si, aby tohle pan předseda říkal. Tohle chování si nechte do Sněmovny na svoji pozici předsedy. Dáváte tím krásný příklad ostatním, jak je správné se chovat,“ reagoval šéf Senátu. O Okamurovi dále řekl, že mluví „prokremelsky“.
Okamura i Vystrčil by podle programu měli v pondělí vystoupit s proslovem. Vystoupit by na místě měl i turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a předseda Parlamentního shromáždění Marcos Perestrello.
X X X
CHYBA POLITIKŮ POLSKA
ÚCTA PREZIDENTU POLSKA NAWROCKÉMU
Leszek Miller: Tragická chyba polské politické elity
Rozhodnutí Karola Nawrockého odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílého orla je oprávněné a zaslouží si úctu. Je těžké očekávat úctu k polské historické paměti od státu, který udržuje a podporuje kult skupin odpovědných za kruté zločiny spáchané na občanech Polské republiky.
Stát, který respektuje svou vlastní historii, by měl být v takových věcech jasný a důsledný. Rozhodnutí prezidenta Nawrockého odráží jeho přesvědčení, že důstojnost a historická paměť Polska jsou nezpochybnitelné. Aleksander Kwaśniewski, Bronisław Komorowski a Andrzej Duda udělili Řád bílého orla po sobě jdoucím ukrajinským prezidentům: Viktoru Juščenku, Petru Porošenkovi a Volodymyru Zelenskému. Každý z nich zastával úřad v období, kdy Ukrajina rozvíjela státní politiku připomínání Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády, která zahrnovala udělování statusu veterána členům těchto formací, uctívání jejich zločinů a propagaci a podporu jejich činů ve veřejné sféře. V Polsku v této věci panovalo trapné ticho.
Prezident Viktor Janukovyč, který zrušil rozhodnutí Viktora Juščenka udělit Stepanu Banderovi a Romanu Šuchevičovi titul Hrdina Ukrajiny a postavil se proti dříve zavedené politice oslavování OUN a UPA, nebyl vyznamenán Řádem Bílého orla. Skutečnost, že nejvyšší polské vyznamenání bylo uděleno všem ukrajinským prezidentům, kteří propagovali kult OUN a UPA, a zároveň byl vynechán jediný, který se proti této politice postavil, je třeba považovat za tragickou chybu polské politické elity.
Bezpečnost Polska se dnes opírá především o jeho vlastní obranný potenciál a členství v NATO a Evropské unii, nikoli o geopolitickou situaci Ukrajiny. Pokračování této doktríny v její klasické podobě by mohlo vést k jednostranným ústupkům a podřízení polské zahraniční politiky zahraničním zájmům.
Nezávislost Ukrajiny je z polského pohledu stále žádoucí, ale již nepředstavuje primární záruku polské nezávislosti a bezpečnosti. V současné strategické realitě je bezpečnost republiky primárně určena silou jejího vlastního státu, trvanlivostí Severoatlantické aliance a stabilitou a soudržností Evropské unie.
Leszek Miller, bývalý polský premiér, lídr sociální demokracie
publikováno na sociální síti X, Server vasevec.cz
X X X
CO SE STANE V LONDÝNĚ PO ODCHODU STARMERA?
Obejde se Londýn bez dozimetru?
Příští britský premiér Andy Burnham slibuje obrat k potřebám lidí. Chce začít u dostupné veřejné dopravy po vzoru integrovaného „včelího“ systému, který budoval jako starosta Manchesteru. Dokáže se vyhnout nástrahám Prahy, kde máme něco podobného, ale s dozimetrem?
Británie se chystá na změnu ekonomických pravidel u základních potřeb života, které mají být podřízeny veřejnému zájmu, nikoliv mocným zájmovým skupinám. Je spojen s Andy Burnhamem, starostou Velkého Manchesteru, který se uchází o křeslo premiéra vládnoucí Labouristické strany s programem budování „produktivního státu na principech manchesterismu“.
Program byl představen v obsáhlé ekonomické studii skupiny ekonomů, která si říká – možná trochu provokativně – Mainstream Labour. Změna má být velká, ale postupná, rozložená do deseti let. Produktivní nemá být jen stát. I města a obce mají postupem času pokrývat většinu základních veřejných potřeb.
Ten desetiletý časový rámec není až tak důležitý, jako rozhodování, čím začít a co se chytne. V Londýně se mluví o tom, že Burnham nejprve zkusí zvýšit funkcionalitu a dostupnost každodenní cest do práce. Byla by to obdoba integrované příměstské a městské dopravy jako je Bee Network v Manchesteru, kde to odstartovalo desetiletý rozvojový plán.
Je to systém, který částečně známe i v Česku. V Praze a Středočeském kraji máme společné síťové jízdenky, na které se dá jezdit na principech předplatného v tramvajích či metru v hlavním městě i vlaky a autobusy v okolí. V Manchesteru to funguje opačně. Kartu pro integrovaný systém přiložíte na začátku i na konci celé cesty a systém si pak dodatečně vypočte kudy jste všude jeli a jaké je jízdné. Podstatné je, že platby jsou zastropované v nějakém časovém, nejspíš měsíčním limitu. Principem je dostupnost dopravy, zajišťuje ji město.
Jak už jsme zmínili, v Praze máme podobné pokrokové řešení Dopravního podniku hlavního města, to však nezabránilo jeho dozimetrizaci, ovládnutí jeho finančních toků skupinou politiků ze STAN, kteří teď vysvětlují u soudu, že za nic nemohou. Možná to obohatí i debatu v Londýně. Ta bude v každém případě rušná a povede se na téma, k čemu stát lze pustit a k čemu ne. Burnham tomu chce dát opačný směr, zda jsme privát nepustili i do služeb, ve kterých jenom škodí.
Do podrobného rozboru Burnhamova plánu se pustím jindy. Teď bych rád upozornil na další nápad na poměrně dostupnou zásadní změnu, která by byla vhodná pro počáteční průzkum bojem. Šlo by o ceny energií, které by stát mohl ovlivňovat jako tvůrce trhu. Je to funkce známá z burz, kdy pověřený brokerský dům prodává i kupuje tak, aby cena nelétala ve velkých skocích.
Dnes, kdy burzy ovládly bleskové obchody umělé inteligence počítačů (quanty), je tohle asi minulostí, ale v energetice lze nasmlouvat dostatečně velké objemy energie, aby se s nimi dalo vstupovat na trh v situaci, kdy je třeba krotit ceny soukromých dodavatelů.
V Česku jdeme opačným směrem, vláda chce polovinu obchodu ČEZu prodat, aby tak získala prostředky na vykoupení minoritních akcionářů výroby ČEZu. Moc do té strategie nevidím. Mohlo by jít o to, mít výrobní ceny pod kontrolou a zařídit prodej tak, aby se akcionáři smířili jen s nějakou přijatelnou regulovanou marží. To by předpokládalo odchod z energetické burzy, ale ta má pro strategii vlády jinou výhodu – její vysoké ceny umožní financovat výstavbu jádra. Tak nevím.
Držme se ale Británie. V Burnhamově programu vychází snaha o větší zapojení státu z historické zkušenosti. Byl to přece stát a velká města, kdo začal všude v Evropě s budováním infrastrukturních služeb a vytvářel tak podmínky pro fungování privátní ekonomiky. V 19. století to byly vodárny a kanalizace, aby se skoncovalo s infekcemi. Po válce se budovaly dopravní systémy kolem měst a rozvíjelo bezplatné školství a zdravotnictví, aby hospodářství pozvedli zdraví a kvalifikovaní lidé, kteří mají možnost dojíždět do práce.
Až když to bylo hotovo, začalo se tvrdit, že „stát je nejhorší hospodář“ a všechno se privatizovalo. Nejdivočeji právě v Británii, se kterou držela krok jen „šoková terapie“ oligarchických a zkorumpovaných post-sovětských zemí, jak se píše ve zmíněném programu.
Skutečným cílem privatizace však nebylo rozvíjet a udržovat rozsáhlé infrastrukturní systémy, ale nabídnout extrakci renty těm, kdo vyhráli poziční boj a dostali se k tomuto majetku. Nenaplnila se očekávání, že služby budou efektivnější a levnější. Všechno je naopak mnohem dražší, bydlení, energie, doprava. A „nic nefunguje“, protože privatizované podniky sledují jen finanční cíle. Zaměřují se hlavně na to, co se nejvíc vyplatí. Ale vykrádat se dají i veřejné služby, jak bychom mohli vyučovat v Praze.
To základní, s čím Burnhamův ekonomický tým přišel, je tedy vyvracení mýtu, že stát smí zasahovat jen okrajově. Prosazují jeho aktivnější roli. Tvrdí, že třeba u vodáren nebo energetiky, tedy služeb, kterých se nemůžete dobrovolně zřeknout, je privatizace jen nabídkou vybírání monopolní renty a zvyšováním nákladů pro celou ekonomiku. Stát by proto měl vzít zpátky pod svá křídla vše, co má sloužit především veřejnému zájmu, nikoliv zisku.
Ne všechno musí být na celostátní úrovni. Provoz školství a zdravotnictví lze svěřit regionům a sociální služby zase obcím se sítí spolupracujících neziskovek a dobrovolnických organizací. V zásadě je však podle nastupující labouristické levice lepší za veřejné peníze službu levně poskytovat, než ji jen zpřístupňovat formou příspěvků a dotací těm, kdo si nemohou tržní cenu dovolit.
Příspěvky a dotace, to je pouhý přesun bohatství zdola nahoru. Státní příspěvky na vysoké ceny služeb od uživatelů protékají do zisků finančních fondů, které tyto poskytovatele služeb vlastní. A devět desetin finančních aktiv v zemi kontroluje úzká vrstva nejbohatších, pouhá horní desetina společnosti.
Úzce pojatá sociální pomoc tak ve skutečnosti udržuje mechanismus, který zvyšuje sociální nerovnosti. Stačí se podívat do statistik, abyste si potvrdili, že ti naho
Trump voči Európe ešte pritvrdil: dostupná pre ňu nebude ani nová verzia ChatGPT
Open AI predstavil GPT-5.6, svoju zatiaľ najvýkonnejšiu rodinu jazykových modelov. Novinka neprichádza ako jeden model, ale ako trojica Sol, Terra a Luna. Na zásah americkej vlády však nebude prístupná cudzincom.
Šéf OpenAI Sam Altman nesúhlasí s tým, aby americká vláda vyberala jeho firme zákazníkov.
OpenAI predstavil GPT-5.6, svoju zatiaľ najvýkonnejšiu rodinu jazykových modelov. Novinka neprichádza ako jeden model, ale ako trojica Sol, Terra a Luna. Sol má byť vlajkovou loďou pre najťažšie úlohy, Terra vyváženejšou a lacnejšou verziou a Luna najrýchlejším modelom s najnižšími nákladmi. Firma tvrdí, že nová generácia sa posunula najmä v programovaní, vedeckej práci, práci s počítačom a kyberbezpečnosti. Bežný používateľ si ju však zatiaľ v ChatGPT nezapne. Počas úvodnej fázy je GPT-5.6 dostupné len cez API a Codex pre obmedzený okruh dôveryhodných partnerov.
Dôvodom nie je iba technická opatrnosť. OpenAI podľa dostupných informácií pristúpil k obmedzenému štartu aj pre bezpečnostné preverovanie zo strany americkej vlády. Firma mala svoje plány a schopnosti modelov vopred predstaviť úradom a zoznam vybraných partnerov s nimi zdieľať, európski partneri medzi nimi nie sú a ani žiadni „cudzinci“. Washington chce pri podobne silných systémoch včas posudzovať riziká zneužitia, najmä pri kyberútokoch, vývoji škodlivého softvéru alebo vojenských aplikáciách. Šéf OpenAI Sam Altman pripustil, že bezpečnostné testovanie dáva zmysel, no zároveň kritizoval predstavu, že vláda bude súkromným firmám vyberať zákazníkov.
Najcitlivejšou oblasťou je kyberbezpečnosť. OpenAI tvrdí, že GPT-5.6 Sol je lepší pri hľadaní a opravovaní zraniteľností ako pri samostatnom vykonávaní útokov. Zároveň však priznáva, že benchmarky nevedia zachytiť všetky možné spôsoby použitia, najmä keď sa model spojí s ďalšími nástrojmi. Preto nasadzuje silnejšie ochrany, monitorovanie a postupné rozširovanie prístupu.
Prípad nadväzuje na širší spor o to, kto má kontrolovať najvýkonnejšie modely umelej inteligencie. Len nedávno musel Anthropic obmedziť prístup k svojim dvom najpokročilejším modelom po zásahu americkej administratívy, ktorá zakázala ich sprístupnenie cudzincom. Takéto rozhodnutia už nevyzerajú ako bežná produktová politika technologických firiem, ale ako začiatok režimu podobného kontrole strategických technológií.
X XX
UKRAJINA STÁLE OHROŽENA RAKETAMI RUSKA
POLITICI UKRAJINY NESCHOPNI UKONČIT VÁLKU, JAK UŽ
DŘÍVE DOHODA S RUSKEM?
NEVADÍ JIM SMRT LIDÍ?
Kyjev čelil ruských raketám, mestom zneli výbuchy.
Ukrajinská metropola Kyjev bola v noci na nedeľu opäť vystavená útoku balistických rakiet. Spravodajca agentúry AFP pôsobiaci v Kyjeve informoval o najmenej piatich výbuchoch v meste.
X X X
Cudzinci z „nepriateľských“ krajín sa nemôžu dostať k svojim účtom a vkladom v ruských bankách. Rádio RBC o tom informovali klienti Sberbanky, VTB, T-Banky a Alfa-Banky a podobné sťažnosti sa objavili aj v diskusných skupinách venovaných tejto téme.
Podľa Rádia RBC sa s týmto problémom stretli držitelia ruských „víz pre talentovaných špecialistov“, cudzinci, ktorí deklarovali svoju oddanosť „tradičným ruským duchovným a morálnym hodnotám“, a etnickí Rusi z „nepriateľských“ krajín.
Prezident Putin od 1. júna dekrétom č. 377 rozšíril aj na bankové vklady uplatňovanie „protisankčného“ dekrétu č. 95, ktorý upravuje platby z pôžičiek, cenných papierov a iných dlhov veriteľom z „nepriateľských“ krajín. Podľa neho sú ruské banky povinné prevádzať príjmy z vkladov takýchto osôb presahujúcich 10 miliónov rubľov mesačne na špeciálne účty „C“ a ich správa je výrazne obmedzená.
Pomerne nejasná formulácia dekrétu vedie banky k odlišnej interpretácii. Niektoré blokujú prístup ku všetkým finančným prostriedkom, zatiaľ čo iné odporúčajú vopred previesť prostriedky z vkladov na bežné účty. Zmrazeniu nebráni ruské povolenie na pobyt, ale v niektorých prípadoch bol po jeho vydaní prístup k účtom obnovený.
Ruská centrálna banka uviedla, že v prípade potreby vydá objasnenia týkajúce sa uplatňovania nových predpisov. Dotknutí klienti môžu problémy riešiť cez regulačný orgán alebo na súde. Ruské úrady na zoznam „nepriateľských“ krajín zaradilo 27 štátov Európskej únie aj EÚ samostatne, USA, Veľkú Britániu, Kanadu, Japonsko, Južnú Kóreu, Austráliu, Nový Zéland, Švajčiarsko, Nórsko a Ukrajinu – spolu zhruba 50 štátov. (tasr)
20:36Ruský prezident Vladimír Putin dnes priznal, že problémy s dodávkami paliva viedli k jeho nedostatku v niektorých ruských regiónoch. Putin dodal, že Kremeľ zvažuje zákaz vývozu nafty. Ukrajine, ktorú Rusko napadlo vo februári 2022, sa v poslednej dobe darí útočiť na ruské rafinérie a ďalšiu ropnú infraštruktúru.
Ruský útok na ukrajinskú metropolu Kyjev si v noci na nedeľu vyžiadal najmenej dvoch zranených, oznámil šéf mestskej vojenskej správy Tymur Tkačenko citovaný webom denníka Le Monde. Tkačenko doplnil, že v okrese Darnyckyj v dôsledku útoku vypukli požiare v bytových i nebytových objektoch.
Ukrajinská armáda vo svojom vyhlásení potvrdila, že v nedeľu v skorých ranných hodinách došlo k raketovému útoku na hlavné mesto. Novinári agentúry AFP pôsobiaci v Kyjeve počuli výbuchy a videli záblesky na oblohe, keď ukrajinská protivzdušná obrana zneškodňovala útočiace rakety.
Podľa zatiaľ nepotvrdených informácií ruská armáda vypálila na Kyjev najmenej päť balistických rakiet Iskander-M. Ukrajinská protivzdušná obrana ich všetky zostrelila.
V noci na sobotu boli pri ruských útokoch zabité dve osoby v Dnepropetrovskej a Sumskej oblasti na stredovýchode a severe Ukrajiny.
Útoky ukrajinskej armády v Rusku si vyžiadali po jednej obeti v meste Volgograd na juhozápade európskej časti Ruska a v Belgorodskej oblasti pri hraniciach s Ukrajinou. Ďalšiu obeť hlásili z mesta Horlivka v Doneckej oblasti na východe Ukrajiny, ktorá je okupovaná Ruskom. (tasr, lemonde.fr)
X X X
Ukrajinské drony v noci na nedeľu zasiahli areál ropnej rafinérie v juhoruskom meste Slaviansk na Kubáni, kde následne vypukol požiar. Rozsah požiaru a jeho následky pre rafinériu nateraz nie sú známe. Podľa gubernátora Krasnodarského kraja Veniamina Kondratieva si útok vyžiadal jednu obeť. Nie je jasné, či šlo o zamestnanca rafinérie, informovala britská stanica BBC.
Rafinéria v Slaviansku na Kubáni patrí medzi najväčšie na juhu Ruska a je súčasťou skupiny Slaviansk EKO. Nachádza sa v blízkosti Ruskom okupovaného Krymu a počas vojny rozpútanej Ruskom bola už viackrát terčom útokov ukrajinskej armády.
Ukrajina v posledných mesiacoch zintenzívnila útoky na ruskom území, niekedy hlboko vo vnútrozemí, a s cieľom oslabiť schopnosť Moskvy financovať vojnu proti Ukrajine sa zameriava najmä na dopravnú infraštruktúru a sklady pohonných látok. Pred desiatimi dňami (18. júna) sa ukrajinským dronom podarilo zasiahnuť aj rafinériu v Moskve, kde spôsobili rozsiahly požiar. (tasr, bbc.com)
X X X
Ukrajinská metropola Kyjev bola v noci na nedeľu opäť vystavená útoku balistických rakiet. Spravodajca agentúry AFP pôsobiaci v Kyjeve informoval o najmenej piatich výbuchoch v meste.
Kyjevský primátor Vitalij Kličko útok na mesto potvrdil a dodal, že proti nemu zasahuje ukrajinská protivzdušná obrana. Vyzval obyvateľov mesta, aby sa ukryli do bezpečia.
Podľa zatiaľ nepotvrdených informácií ruská armáda vypálila na Kyjev najmenej päť balistických rakiet Iskander-M. Ukrajinská protivzdušná obrana ich všetky zostrelila. Správy o prípadných obetiach, zranených a materiálnych škodách zatiaľ nie sú k dispozícii. (afp, tasr)
X X X
Najpokojnejšie krajiny sveta? Predbehlo nás Lotyšsko, Maďarsko aj Česko. V top 10 dominuje Európa
Svetom v súčasnosti zmietajú medzinárodné konflikty aj domáce nepokoje, čo v mnohých ľuďoch vyvoláva pocit neistoty a túžbu po bezpečnejšom mieste pre život.
TOP 10: Ktoré mestá sú najbezpečnejšie v noci? Odpoveď vás možno prekvap
Podľa čerstvého Globálneho indexu mieru (Global Peace Index) za rok 2026, ktorý podrobne hodnotí štáty na základe prebiehajúcich konfliktov, spoločenskej bezpečnosti a miery militarizácie, sa však na mape stále nachádzajú miesta, kde vládne obdivuhodný pokoj.
Zatiaľ čo kedysi nedotknuteľné veľmoci zažívajú prepad – napríklad Spojené štáty americké skončili až na 134. mieste za Indiou či Libanonom – v popredí rebríčka dominujú štáty, ktoré máme doslova na skok od slovenských hraníc.
Hneď za našimi humnami nájdeme dvoch silných reprezentantov absolútnej svetovej špičky. Rakúsko potvrdzuje svoju dlhodobú stabilitu a drží sa na popredných priečkach už od vzniku tohto merania v roku 2008. Jeho metropola Viedeň navyše pravidelne vyhráva tituly najlepšieho mesta pre život na svete.
Skvelou správou pre strednú Európu je umiestnenie Česka. Naši susedia bodujú najmä vysokou úrovňou občianskeho zdravia, slobodou prejavu a mimoriadne nízkou príjmovou nerovnosťou.
Prekvapivý vývoj hlási Maďarsko. To sa do prvej dvadsiatky prebojovalo v čase zásadných politických zmien po tom, čo premiér Viktor Orbán, známy svojimi kontroverznými proruskými postojmi a postojmi k právam menšín, po dlhých dvadsiatich rokoch neuspel v aprílových voľbách a tamojší parlament schválil obmedzenie mandátu premiéra na maximálne osem rokov.
TOP 10: Najhornatejšie krajiny: Jednotka má 99 % kopcov, Slovensko len 60 %
Keď sa pozrieme o niečo ďalej do Európy, najbezpečnejšie útočisko na celom svete ponúka Island, ktorý sa stal absolútnym víťazom rebríčka za rok 2026.
Výborne dopadli aj severskí susedia – Fínsko exceluje v oblasti spoločenskej bezpečnosti a stability, pričom si stabilne udržiava aj status najšťastnejšej krajiny sveta.
Dánsko zasa dominuje v rebríčkoch kvality života vďaka skvelému trhu práce a zdravotnej starostlivosti.
Na opačnom konci kontinentu žiari Portugalsko, ktoré sa stalo obrovským hitom najmä pre ľudí hľadajúcich nový domov v zahraničí.
Svoje stabilné miesto v elitnej dvadsiatke obhájilo aj Lotyšsko a Holandsko, hoci Holandsko vykazuje prekvapivo nízke skóre v oblasti militarizácie kvôli svojmu masívnemu obrannému rozpočtu, ktorý presahuje 29 miliárd dolárov.
Zvyšok svetového rebríčka bezpečnosti dopĺňajú vzdialenejšie ázijské a oceánske štáty, kde sa na popredných miestach umiestnil Singapur ako dôležité ekonomické centrum, stabilné a dlhoveké Japonsko, nízkorozpočtová vojenská veľmoc Malajzia, či tradične vysoko hodnotená Austrália.
Tateyama – strecha Japonska. Ikonický snehový koridor tu má 15 metrov!
V ďalšej časti seriálu vás Naomi, napoly Japonka, napoly Češka, vezme na výlet. Čaká ju sneh, zima, mnoho turistov, ale aj ikonické miesta.
V Severnej Amerike si prvenstvo drží Kanada, i keď jej index vnútornej bezpečnosti od roku 2008 zaznamenal mierny pokles.
Zaujímavým ázijským úkazom je Bhután – hoci ide o najmierumilovnejšiu krajinu južnej Ázie s minimálnou mierou militarizácie, jeho obyvatelia paradoxne držia svetový rekord v odpracovaných hodinách, keďže v priemere strávia v práci viac ako 54 hodín týždenne.
Skokanom roka sa stal africký Maurícius, ktorý poskočil o 11 miest vďaka ukážkovo stabilným inštitúciám a pokojnému politickému boju, čím sa stal najbezpečnejším štátom subsaharskej Afriky.
Luxus má domov v Európe: Najdrahšie nákupné ulice sveta – vedie Miláno, boduje aj Viedeň
A ako je na tom v tomto globálnom porovnaní samotné Slovensko?
Podľa podrobných štatistík sa naša krajina nachádza na rozhraní prvej a druhej tridsiatky najbezpečnejších štátov sveta. Slovensko obsadilo 29. miesto so skóre 1.661, pričom si oproti minulému roku pohoršilo o tri priečky.
Pri pohľade na našich bezprostredných susedov a širší európsky kontext vidíme, že nás predbehlo nielen spomínané Česko (13. miesto) a Maďarsko (15. miesto), ale výraznejší náskok si udržiava aj susedné Poľsko na 22. pozícii, ktoré navyše zaznamenalo skok nahor až o 23 miest.
Tesne pred nami sa umiestnilo Nemecko (28. miesto) a zo stredomorských destinácií napríklad Španielsko (27. miesto) či Bulharsko (26. miesto).
TOP 5: Miesta na Slovensku, kde sa budete cítiť ako v zahraničí
Na druhej strane, hoci zaznamenávame mierny pokles, Slovensko si stále drží lepšiu pozíciu ako viaceré vyhľadávané európske krajiny pod nami – hneď za nami na 30. mieste dýcha na chrbát Čierna Hora, o niečo nižšie nájdeme Nórsko (33. miesto) či Taliansko (35. miesto) a hlbšie v rebríčku sa ocitla napríklad Veľká Británia (39. miesto) či Švédsko (40. miesto).
Zostávame tak pevnou súčasťou skupiny vysoko bezpečných krajín, hoci na najlepších v regióne momentálne strácame.
X X X
Kaliňák pre Pravdu: Armáda dostane za meškanie dodávok ďalšie vozidlá Patria zadarmo
Prvé dodávky bojových vozidiel Patria by armáda mohla dostať ešte pred koncom roka. Pre Pravdu to uviedol minister obrany Robert Kaliňák (Smer). Po prvotných meškaniach, ktoré dospeli k aktualizácii dohody s fínskym dodávateľom, by vojaci mali dostať ako odškodné niekoľko kusov navyše. Ako sa vyvíjajú ostatné dodávky armádnych nákupov, a kedy začnú stíhačky chrániť vzdušný priestor Slovenska?
Minister obrany R. Kaliňák: Máme 13 500 registrovaných záujemcov. Je to číslo, ktoré nás prekvapilo, a na ktoré ani infraštruktúra nebola pripravená
Ozbrojené sily prechádzajú v posledných rokoch významnou modernizáciou pozemných aj vzdušných síl. Od roku 2024 postupne na Slovensko prilietavajú stíhačky F-16, nedávno dorazili prvé súčasti protivzdušnej obrany z Izraela a fínska Patria dokončila koncom mája dodávky sanitných vozidiel 8×8. Na zvyšné – bojové a veliteľské si vojaci musia počkať.
Armáda vymieňa nielen techniku, no do svojich priestorov za posledný rok vpustila viac ako 2200 ľudí, ktorí zložili vojenskú prísahu a chcú v krízových chvíľach pomáhať ako vojenské zálohy.
I keď sú ozbrojené sily apolitické, výcvik Národných obranných síl má aj svoju politickú tvár. Prešli si ním koaliční aj opoziční poslanci a poslankyne, ale aj štátni tajomníci. Druhú fázu výcviku absolvujú v týchto dňoch prezident republiky Peter Pellegrini a minister obrany Robert Kaliňák (Smer), s ktorým sme počas plnenia úlohy príslušníka NOS hovorili aj o armáde.
Tri slovenské stíhačky F-16 minulý týždeň prelietavali ponad Bratislavu v čase, kedy sa konala aj recepcia veľvyslanectva USA. Prečo doteraz nechránia vzdušný priestor Slovenska? Išlo o súčasť výcviku?
Na to, aby ste mohli plnohodnotne chrániť vzdušný priestor, musíte mať k dispozícii celoročne minimálne tri stíhačky. Ešte úplne všetky nie sú zavedené. Prechádza sa k tomu postupne, docvičujú sa piloti, všetci mechanici, aby ste mohli garantovať ochranu 24 hodín denne, 365 dní v roku. Všetky výcviky, ktoré teraz robíme, či už spoločné formácie, či dokonca display na leteckých dňoch, alebo prelety v rámci pamätných dní, tak to všetko súvisí s ich nácvikom a potrebnými hodinami, ktoré každý pilot musí odlietať. Z tohto pohľadu je to štandardný výcvik. Od jesene by mali začať postupne preberať jednotlivé dni. Do konca roka by mali prevziať celú 24-hodinovú službu.
Dňom, kedy ochranu neba prevezmú slovenské stíhačky, sa skončí spolupráca s partnermi?
Vždy je dohodnuté, že sa zaskakujeme pre prípad výpadku, pretože môže vzniknúť nejaký bulletinový problém, keď výrobca zistí, že lietadlo má konštrukčne problém. Napríklad na Gripene, vypne ich na tri dni, počas ktorých zastupujete zase vy v iných krajinách a naopak. Vzájomne si pomáhame, ak má niekto výpadok a potrebuje zaskočiť.
Koľko pilotov bude vedieť obsluhovať F-16?
Aktuálne je 22 vycvičených pilotov, respektíve sú vo výcviku. Je rozhodujúce, že všetko sú to mladí piloti, čo je dobrá perspektíva slovenského nadzvukového bojového letectva. Kde máme rezervy, čo ešte potrebujeme dokončiť, sú výcviky mechanikov. Lietadlá, ktoré sú ešte na cvičení v rámci Arizony, na základni Tucson, prejdú ešte väčšou opravou, kde budú opäť prítomní už naši mechanici, aby získali všetky typy prác, ktoré sú nevyhnutné na to, aby udržiavali lietadlá plnohodnotne v prevádzke.
Mnohých pred pár týždňami zaskočilo, že časť protivzdušnej obrany máme zapožičanú od Izraela. Kedy budeme mať na Slovensku stroje, ktoré sme si zakúpili?
Neprekvapilo to nikoho okrem pána Naďa (exminister obrany Jaroslav Naď, pozn. red.), pretože aj v minulosti sme mali zapožičanú protivzdušnú obranu, keď už o tom hovoríme. Vzhľadom na to, že v celom svete sú obrovské meškania pri dodávkach vojenských materiálov, sme chceli, aby sme čo najskôr v zmysle harmonogramu, mali šancu začať už pracovať na zapojení našich prvých protivzdušných systémov. V tomto momente máme vlastné radary, muníciu, technické zázemie. Požičané sú iba „odpaľováky“. Postupne do roka prídu. Príde aj ďalšia munícia a jednotlivé komponenty tak, aby sme mohli mať už o rok plnohodnotne celý kus z nášho systému. Mohli sme si vybrať, či budeme znášať omeškanie. Pozrite si zmluvu mojich predchodcov, v prípade Patrií má dva roky. My sme v zásade v pohode, pretože sme boli schopní nadviazať také vzťahy s hlavným dodávateľom tohto systému SIBAT a výrobcom IAI (Israel Aerospace Industries, pozn. red.), že tu už batériu máme. To je predsa rozhodujúce, že už tu je. Postupne sa zapája do systému. Tak ako pri F-16, im trvá viac ako rok, kým prejdú bojovými testami a všetkými vecami, a zapoja sa do systému. Predpokladáme, že niekedy v lete alebo na jeseň, by prvá batéria Baraku bola plne súčasťou našej protivzdušnej ochrany. V priebehu budúceho roka prídu dve.
A posledná šiesta?
Do roku 2029.
Izraelská PVO Barak MX na Incheba IDEB 2026
Počas veľtrhu Eurosatory došlo k úprave zmluvy s fínskou spoločnosťou Patria. Čo sa zmenilo?
Áno, podpísali sme dodatok, ktorým sme stanovili nové pravidlá pre dodávku Patrií. Doterajšie problémy sa pretransformovali do vyrovnaných vzťahov medzi stranami, pretože tá zmluva bola extrémne nevýhodná pre Slovenskú republiku, čo napríklad v prípade švédskych dodávok, aj sám dodávateľ uznal, že musí fungovať vyvážená zmluva. Pred koncom roka by sme začali mať prvé dodávky bojových Patrií a dostávať ich na naše územie.
A veliteľské vozidlá?
Tie sú zaradené v rámci tých bojových, pretože sú takisto osadené zbraňovým systémom.
Ak vás mám parafrázovať, hovorili ste, že tak ako bola zmluva s Patriou spísaná minulým vedením rezortu, fínskej spoločnosti vyhovovalo meškať. Padli v tejto veci aj pokuty za nedodanie podľa prvotného harmonogramu?
Áno, ale len veľmi malé.
O akej výške hovoríme?
Boli zastropované na dve percentá meškajúcej dodávky, takže ide o pomerne malé peniaze. Využili sme tú situáciu a dohodli sme sa na dodávke viacerých vozidiel navyše, zadarmo, ako transformovanie tej pokuty. Namiesto 76 kusov bude za zmluvnú pokutu kompenzácia v hodnote dvoch vozidiel a budgetu na vylepšenia alebo náhradné diely. Ďalšie dve vozidlá navyše sú po vyhodnotení vysokej celkovej sumy kontraktu ako „zľava“.
V prípade plánovanej obnovy vojenského priestoru Javorina ste sa už pred niekoľkými týždňami zhovárali s predstaviteľmi obcí a zástupcami organizácií, ktorí mali v pláne vybudovať tam rekreačnú oblasť. Majú záujem debatovať o podmienkach?
Chcú komunikovať. Pred pár dňami som hovoril so zástupcami tých združení priamo na Javorine. Bol som si pozrieť niektoré priestory, ktoré môžeme použiť aj pre Národné obranné sily ako ďalšiu výcvikovú základňu, z tých, ktoré tam máme vybudované. Je tam veľmi dobrý priestor. Samozrejme, vyjadrujú svoje obavy. Ako to už býva, je to presne o tom, že nie my sme vyvolali túto informáciu, ale niekto iný ju dal do priestoru. Potom prídu za nami ľudia z Javoriny, a hovoria, no ale čo bude s mojím pozemkom? Hovorím im, s vaším pozemkom nebude nič. Váš pozemok si nechajte a používajte ho. My sa zatiaľ pozeráme na priestory, ktoré sú naše, ktoré patria ministerstvu obrany, a ktoré máme opäť šancu využívať, pretože záujem o službu v ozbrojených silách alebo v Národných obranných síl je veľký. V prípade, že niekto má záujem nepokračovať alebo ten pozemok nie je vhodný pre neho na žiadne ďalšie veci, tak sme pripravení ho odkúpiť. Sme pripravení mu zohnať náhradu alebo, ak má záujem, tak na ňom môže hospodáriť ďalej, ak je to možné. Sú totiž aj také pozemky, kde sú naše stavby. Tam musíme, samozrejme, zohnať náhradný pozemok. S tým sú v zásade všetci uzrozumení, že to tak bude.
Výcviky by tam teda mali mať príslušníci Národných obranných síl alebo aj profesionálni vojaci?
Iste. Ak sa vybuduje taká výcviková infraštruktúra, aká je na Lešti, tak potom ho, pochopiteľne, budú využívať všetci.
Šéf armády M. Lorinc po výbore pre obranu a bezpečnosť
Keď sme sa minulý týždeň zhovárali s náčelníkom Generálneho štábu OS SR, tak mám pocit, že celkom nemal takúto informáciu.
To je vaša novinárska povrchnosť, v tom najlepšom slova zmysle.
Tak to skúste vysvetliť.
Vy ste mu položili otázku – počul som to presne: je pravda, že sa vrátia vojaci naspäť na Javorinu? To sa v klasickom slovníku ministerstva obrany rozumie tak, či tam príde nejaký útvar. On vám odpovedal, že on vie iba o Národných obranných silách – to je útvar, ktorý tam bude sedieť, ktorý tam bude prítomný. Potom máte infraštruktúru na cvičenie, ktorá je na Tureckom vrchu, na Lešti, v Leviciach, vo Valaškovciach, ktorú využívajú tak „noskári“ ako aj profesionálni vojaci. Ale to je len dočasné, že prídu len „na otočku“, možno tam prespia v ubytovacích kapacitách, ale nesťahujú sa tam ako kedysi dve tankové brigády, ktoré tam pôsobili na Javorine fyzicky. Treba oddeliť cvičebnú infraštruktúru, ako je napríklad lezecký simulátor Jakub, ktorý tam môže byť takisto, alebo akékoľvek iné zariadenie, ktoré môže použiť aj profesionálny vojak.
Viackrát ste povedali, že NATO už v roku 2004 rátalo s opätovným využitím Javoriny. Ako máme rozumieť tomu, že sa nad ňou uvažovalo už vtedy?
Ako štát máte určite povinnosti. Na summite v Ankare sa bude klásť veľký dôraz na takzvaný systém HNS, teda Host Nation Support. To sú všetko veci, ktoré Slovenská republika má mať v rámci NATO pripravené v rámci infraštruktúry v prípade, že bude napadnutá, aby sa mohla účinne brániť, akým spôsobom jej pri obrane v tej chvíli budú pomáhať spojenci. Podľa Článku 3 máte povinnosť skúsiť zvládnuť prvých 30 dní, než sa vám plne rozvinie pomoc od vašich spojencov, a tí sa musia rozvíjať v nejakom konkrétnom priestore. V našom prípade je to Lešť, Javorina, Ozorovce, Valaškovce.
Veliteľ NOS Ladislav Kisel: Tí, ktorí vstúpia do Operačných záloh musia počítať s tým, že budú dopĺňať jednotky ozbrojených síl pokiaľ by nastala nejaká kríza
Keď ste už spomenuli summit NATO, s čím naň pôjde tento rok Slovensko?
Keď hovoríme o tom, že podstatné sú ciele síl viac ako percentuálne vyjadrenie minutých peňazí, mám pocit, že za päť percent kúpime menej, ako sme boli pred dvoma rokmi schopní kúpiť za dve percentá. Môžete vidieť rozdiel. Napríklad, keď sme teraz kúpili 12 bojových vrtuľníkov Blackhawk za 250 miliónov eur, teraz ohlásilo ministerstvo zahraničných vecí , že schvaľuje obchod na 12 Blackhawkov pre Rakúsko za 1,5 miliardy. Cítite ten rozdiel? Nemusíte všetko kupovať všetko najdrahšie na svete, môžete kupovať efektívne. Keď je to možné, môže to byť vec, ktorá je opotrebovaná, ale plne funkčná. Keď prejde generálkou, pripraví sa, pretože tá komplikovaná vojenská technika nie je používaná každý deň, čo znamená, že mnohé stroje majú nabehnutých pár stoviek alebo tisícok kilometrov, nie desať- alebo státisíce, je možné ju preto ešte veľmi ľahko sprevádzkovať. To, čo je teraz najväčší problém, je protidronová ochrana a na nej treba pracovať.
Od posledného stretnutia na generálom štábe, možno je to len zdanie, ale akoby utíchli iniciatívy o stave ohrozenia. Ako sa to vyvíja?
Neutíchli. Ozbrojené sily predstavili konkrétnu úlohu poslancom. Poslanci ju spracúvajú vo výboroch pre obranu a bezpečnosť a na výbore pre kontrolu činnosti Vojenského spravodajstva. Predpokladám, že počas jesennej sezóny národnej rady by mali predložiť poslanecký návrh, ktorý by to riešil.
X X X
Tvrdý konflikt v štúdiu: Smer a PS si skočili do vlasov pre škandály a mocenské hry.
Politická diskusia v relácii STVR O 5 minút 12, v ktorej sa stretli podpredseda parlamentu a strany Smer Tibor Gašpar a líder Progresívneho Slovenska Michal Šimečka sa na začiatku venovala ekonomickým témam. Ostro hovorili o politike i násilí na ženách.
Fico o zatajovaní finančnej disciplíny Slovenska
Politická diskusia v relácii STVR O 5 minút 12, v ktorej sa stretli podpredseda parlamentu a strany Smer Tibor Gašpar a líder Progresívneho Slovenska Michal Šimečka sa na začiatku venovala ekonomickým témam. Debata bola vecná, aj keď obaja prezentovali rôzne názory a rôzne údaje na ekonomiku Slovenska a jej vývoj do budúcnosti.
Moderátor otvoril debatu otázkou, kde je v protichodných tvrdeniach politikov bežný občan „Súčasný stav ekonomiky Slovenska sa odvíja od toho, čo tu bolo v minulosti, plus aké sú súčasné geopolitické podmienky a ekonomický stav EÚ,“ uviedol Gašpar. Podľa neho vláda začala „opravovať najhoršie verejné financie“ a zároveň zachovala sociálny štandard vrátane opatrení ako 13. dôchodok či podpora rodín. „Môžem oprávnene aj povedať, že na Slovensku sa nežije až tak zle, ako to vykresľuje opozícia,“ dodal. Zároveň však pripustil, že „nie všetko sa dá idealizovať“ a priestor na zlepšenie existuje.
Opačný pohľad ponúkol Šimečka, podľa ktorého sa životná úroveň zhoršila a ľudia sa majú výrazne horšie. „Bežná štvorčlenná rodina má o 1 500 eur väčšie výdavky… kdežto minister tejto vlády má o 3 500 eur ročne viac,“ uviedol líder PS. „Máme najhoršie udržateľné verejné financie v celej EÚ… máme infláciu, ktorá je vyššia než ktorýkoľvek náš susedný štát,“ tvrdil. Podľa neho vláda nedokázala znížiť deficit napriek zvýšeným daniam a poplatkom.
Šéfovia klubov Smeru a SNS versus PS a KDH v relácii V politike v ta3
V relácii V politike televízie ta3 diskutovali predseda poslaneckého klubu strany Ján Richter (Smer-SD), predseda poslaneckého klubu strany Roman Michelko (SNS), predsedníčka poslaneckého klubu strany Zuzana Mesterová (PS) a predseda poslaneckého klubu strany Igor Janckulík (KDH). / Zdroj: ta3
Smer vždy za 13. dôchodky, PS chce adresnosť
Gašpar oponoval, že deficit sa znížil z približne 6,5 % na úroveň okolo 4,5 % a má ďalej klesať. „Takže trošku pracujeme s číslami,“ reagoval na Šimečkove tvrdenia. Poukázal aj na stabilné ratingy Slovenska a porovnanie dlhu s inými krajinami: „My sa hýbeme na úrovni 61 %, eurozóna má niekde nad 82–88 % HDP.“ Šimečka však argumentoval, že Slovensko ako menšia ekonomika si nemôže dovoliť vysoké zadlženie. „Menšie, otvorené krajiny… majú problém už pri 40, 50 alebo 60 % dlhu. A preto pre nás je to riziko gréckej cesty oveľa väčšie,“ upozornil.
Diskusia sa zvrtla aj 13. dôchodky. Šimečka navrhol ich väčšiu adresnosť: „…tak, aby sme ušetrili napríklad polovicu z tých 930 miliónov.“ Gašpar takýto prístup odmietol a zdôraznil, že ide o kľúčové opatrenie vlády.
Medvede a gubernia
Tibor Gašpar zo Smeru povedal, že sa s PS líšia v základnej vízii krajiny. Vízia hnutia PS podľa neho je, že „občania budú môcť vyjsť len po tabuľu obce“ a ďalej budú mať životný priestor medvede, alebo že budú „dávať občanom dva svetre a kúriť sa bude len na 18 stupňov“.
Šimečka reagoval, že Gašpar týmito tvrdeniami podceňuje svojich voličov. „Vy považujete svojich voličov za natoľko málo inteligentných, že toto vám uveria? Vy si fakt myslíte, že si ľudia nepamätajú, čo sa tu dialo 15 rokov, čo mal Robert Fico moc? Toto je vaša vízia pre voličov? “ Gašpar neskôr svoje slová označil za hyperbolu. Líder PS následne povedal, že ak bude hyperbolizovať on, zo Slovenska bude ruská gubernia, vládni politici budú mať amnestiu, na Slovensku sa bude žiť ako v Bielorusku a vládnuť tu bude bödörovská mafia.
Navzájom kritizovali príživníctvo a rodinkárstvo
Nedeľná diskusia v STVR sa vyostrila pri politických témach. Michal Šimečka obhajoval to, že PS posledné týždne hovorí o údajnom „príživníctve a rodinkárstve“ Smeru. „My sme toto nezačali, ale ak to páni zo Smeru chcú, budú to mať. Nenecháme sa otĺkať a budeme poukazovať na príživníctvo politikov zo strany Smer,“ povedal s tým, že rozdiel medzi PS a Smer je, že kritizujú rozhodnutia politikov a neútočia na ich rodinných príslušníkov.“
Na to reagoval Gašpar: „Vy ste povedali, že všetci štátni zamestnanci sú príživníci.“ A dodal tiež, že v prípade dotácií pre matku Michala Šimečku len „reagovali na to, čo priniesol zo život“. Michalovi Šimečkovi vyčítal aj to, že PS zo straníckych peňazí platí manžela poslankyne Tiny Gažovičovej, Ondreja Gažoviča, ktorý je dlhý čas Šimečkovým poradcom.
Podpredseda parlamentu avizoval, že Smer prinesie nové zistenia, ktoré sa budú týkať kultúrneho centra Tabačka, ktoré v minulom volebnom období viedol Martin Dubéci z PS. „Polícia o chvíľku ukáže výsledky,“ povedal v súvislosti s vyšetrovaním združenia Projekt Fórum.
Útoky na ženy: zlý systém alebo zlyhanie
Brutálna vražda učiteľky v Gelnici otriasla Slovenskom a stala sa ďalšou témou tejto televíznej diskusie. Gašpar zdôraznil potrebu dôkladného vyšetrenia prípadu a vyvarovania sa predčasných záverov. „Treba to objasniť… nechcem tu pracovať s domnienkami a neoverenými faktami,“ uviedol. Pripustil však, že ak došlo k zlyhaniu, musia nasledovať konkrétne dôsledky. Podľa neho ani technické riešenia nemusia vždy zabrániť tragédii: „Ten systém by sám o sebe nemusel zabezpečiť, že by k tomu kontaktu nedošlo.“ Napriek tomu deklaroval podporu legislatívnym zmenám: „Každá zmena, ktorá prispeje k tomu, aby sa takéto niečo nezopakovalo, bude absolútne podporená.“
Šimečka označil prípad za dôkaz širšieho zlyhania štátu. „Máme sa všetci ospravedlniť slovenským ženám, že ich štát nevie ochrániť,“ povedal. Podľa neho nejde o individuálne pochybenie, ale o systémový problém: „Toto nie je zlyhanie jednotlivca… toto je systémový problém na Slovensku.“
Gašpar obvinil opozíciu, že prípad využíva na politiku. Šimečka kritizoval aj nedávne výroky premiéra Roberta Fica na adresu novinárky ako neprijateľné: „Pripadá vám to normálne správanie?“ pýtal sa Gašpara a označil ich za súčasť „kultúry nenávisti voči ženám“. Gašpar reagoval protiútokom a poukazoval na dvojaký meter opozície pri hodnotení podobných situácií.
Ostro o politike
V závere si obaja diskutujúci skákali vzájomne do reči pri politických otázkach. Šimečka uviedol, že verí v úspech opozície: „Dúfam, že progresívne Slovensko suverénne porazí Smer v národných voľbách.“ Tibor Gašpar povedal, že v koalícii už cítiť predvolebnú atmosféru. „Preferencie pod piatimi percentami aktivizujú pána Danka do pre mňa nezmyselných krokov. Na platforme fungujúcej koalície – a to odkazujem pánovi Dankovi – by dokázal viac,“ dodal.
Gašpar potvrdil, že sa v Smere viedli rokovania o tom, že by strana na prešovskú županku podporila europoslankyňu Juditu Laššákovú. „Ešte na tom však nie je dohoda,“ povedal. Zároveň však vyjadril presvedčenie o volebnom víťazstve Smeru: „V národných voľbách vyhrá strana Smer.“
X XX
Bitka o top kanoniera je na konci. Lewandowski si po odchode z Barcelony našiel nový klub. Hviezdny Poliak opúšťa Európu
Poľský futbalista Robert Lewandowski v máji potvrdil, že aktuálna sezóna bola jeho poslednou vo farbách španielskej Barcelony.
Robert Lewandowski stratil v Barcelone svoju pozíciu útočníka číslo jeden.
Tridsaťsedemročný útočník pomohol katalánskemu klubu v priebehu štyroch rokov k zisku troch ligových titulov, rovnakého počtu španielskych Superpohárov a jednému Španielskemu poháru.
„Po štyroch rokoch plných výziev a tvrdej roboty je čas posunúť sa. Odchádzam s pocitom, že misia je splnená. Štyri sezóny, tri majstrovské tituly. Barcelona je späť tam, kde patrí,“ citovala Lewandowského agentúra AFP.
Za Barcelonu nastúpil v 191 súťažných zápasoch, v ktorých zaznamenal 119 gólov.
O služby reprezentanta Poľska sa zaujímali viaceré kluby z Európy. Hovorilo sa aj o interese zo Saudskej Arábie alebo USA.
Práve krajina, v ktorej sa aktuálne konajú MS, sa má podľa renomovaného novinára Fabrizia Romana stať novou destináciou hviezdneho Poliaka.
Dohodnúť sa údajne mal s klubom MLS Chicago Fire, pričom k oficiálnemu oznámeniu má dôjsť v priebehu najbližších dní.
V americkej súťaži by sa Lewandowski stretol aj s ďalšou bývalou hviezdou Barcelony – Lionelom Messim.
XX X
Parazit z „Nového sveta“ sa vracia. USA a Mexiko proti nemu nasadia milióny sterilných múch
Zástupcovia vlád Mexika a USA otvorili v sobotu v juhomexickom štáte Chiapas závod na produkciu sterilných múch, ktorý má pomôcť zastaviť šírenie parazita spôsobujúceho v minulosti obrovské škody chovateľom hospodárskych zvierat.
Kukly farbených múch, ktoré dalo vytvoriť americké ministerstvo poľnohospodárstva na boj proti šíreniu muchy škvrnitej z „Nového sveta“ ukazujú na pozemku ranča neďaleko La Pryor v Texase 11. júna 2026
Ide o takzvanú muchu z „Nového sveta“ (v angličtine New World screwworm), ktorej larvy sa živia živým tkanivom teplokrvných živočíchov. Hoci bol tento škodca v Spojených štátoch považovaný za zlikvidovaného už od 60. rokov minulého storočia, nové prípady sa opäť objavili v Texase a ďalších oblastiach na juhu krajiny.
USA a Mexiko idú do boja proti parazitovi z „Nového sveta
Závod v meste Metapa de Domínguez pri hranici s Guatemalou slávnostne otvorili mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová a americká ministerka poľnohospodárstva Brooke Rollinsová. Prevádzka je spoločným projektom USA a Mexika a v budúcnosti má produkovať až 100 miliónov sterilizovaných múch týždenne s cieľom potláčať populáciu voľne žijúcich parazitov. Odborníci však upozorňujú, že ani tieto nové kapacity pravdepodobne nebudú postačovať na úplnú eradikáciu škodcu.
Spustenie výroby prichádza viac ako 18 mesiacov po tom, čo Mexiko v novembri 2024 potvrdilo prvý prípad nákazy. Následne sa rozšírila na sever až do USA, kde boli začiatkom júna v štáte Texas po desaťročiach opäť potvrdené prípady nákazy, čo vyvolalo obavy o americký chov hovädzieho dobytka.
„Naše krajiny už raz túto hrozbu porazili, pred 40 či 50 rokmi. Porazíme ju znova skôr, než by ktokoľvek čakal, vďaka mimoriadnej práci tohto zariadenia,“ uviedla Rollinsová.
Myslíte si, že sterilné muchy dokážu zastaviť šírenie tohto parazita.
Napriek varovaniam z roku 2023, že parazit sa posúva na sever amerického kontinentu, sa jeho šírenie nepodarilo zastaviť. Odvtedy v Mexiku infikoval viac ako 30-tisíc zvierat. V reakcii na to Spojené štáty od mája 2025 výrazne obmedzili dovoz mexického živého hovädzieho dobytka.
Situácia viedla aj k zmenám v Mexiku – chovatelia tam čoraz viac spracúvajú dobytok doma a investujú do výkrmní a bitúnkov. Export živého dobytka klesol, zatiaľ čo vývoz hovädzieho mäsa do USA v roku 2026 vzrástol.
„Zvieracie choroby, škodcovia a otázky bezpečnosti potravín nepoznajú hranice,“ uviedla Sheinbaumová. „Najlepšou odpoveďou je spolupracovať, zdieľať skúsenosti a spoločne hľadať riešenia,“ doplnila.
Nový závod má zdvojnásobiť produkciu sterilných múch v porovnaní s existujúcim zariadením vv Paname, ktoré produkuje približne 100 miliónov múch týždenne. Tie sa v súčasnosti vypúšťajú najmä v oblasti hranice USA a Mexika pri Texase.
X x X
Tragická smrť mladého futbalistu. Cítime obrovský zármutok, reaguje klub
Francúzsky futbalista Kenzo Kies zomrel na následky utopenia v rieke Rhôna. Dvadsaťjedenročný Kies, ktorý hral za Guingamp v Ligue 2, bol v kritickom stave, keď ho v pondelok hasiči vytiahli z vody. V kóme bol niekoľko dní, následne svoj boj o život prehral.
Kies a jeho traja priatelia vstúpili do rieky neďaleko Lyonu, aby unikli prudkým horúčavám vo Francúzsku, kde teploty tento týždeň v niektorých častiach krajiny dosiahli 40 stupňov Celzia.
Záchranné zložky odtiahli do bezpečia troch ľudí, ale Kies bol posledný, koho našli.
Od minulého štvrtka sa vo Francúzsku utopilo v dôsledku horúčav štyridsať ľudí.
Kies bol súčasťou mládežníckych zostáv v Lyone a Saint-Etienne predtým, ako sa vlani pripojil k Guingampu, kde hral v rezervnom tíme.
Horúčavy v Paríži: Eiffelovku zavreli skôr, parky na noc otvorili
Turisti vyjadrili sklamanie a nepochopenie, keď Eiffelova veža v utorok skrátila návštevné hodiny. Zatvorili ju predčasne, keďže vlna horúčav spaľovala Paríž. Horúco v Paríži ni je iba cez deň, ale aj v noci. Miestne úrady schválili, že parky môžu byť otvorené aj počas nočných hodín. / Zdroj: Reuters
Guingamp vzdal hold Kiesovi na sociálnej sieti X. „Guingamp cíti obrovský zármutok, po tom, ako sme sa dozvedeli o smrti Kenza Kiesa.“
Klub uviedol, že Kiesovej rodine počas tejto bolestnej skúšky ponúkne plnú podporu.
„Saint-Etienne vyjadruje úprimnú sústrasť jeho blízkym, ako aj spoluhráčom aj trénerom, ktorí s ním zdieľali časť jeho cesty. Kenzo, nikdy na teba nezabudneme.“
Saint-Etienne pre BBC Sport uviedlo, že plánuje vzdať hold Kiesovi na štadióne Geoffroy-Guichard na začiatku budúcej sezóny.
X X X
Španielsko aj Grécko na kolenách: Jedna krajina v roku 2026 totálne ovládla Európu, turistov láka najviac!
Turisti Taliansko milujú
Španielsko aj Grécko na kolenách: Jedna krajina v roku 2026 totálne ovládla Európu, turistov láka najviac!
Drží si prvenstvo.
Taliansko si aj naďalej udržiava pozíciu najatraktívnejšej turistickej destinácie v Európe, vyplýva z najnovšieho prieskumu, ktorý priniesla agentúra Ansa. Podľa výsledkov prieskumu až 54 % Európanov označilo Taliansko za svoju obľúbenú destináciu na nasledujúcu letnú dovolenku. Nasleduje Španielsko s 51 % a Grécko so 46 %.
Za Francúzsko sa rozhodlo 41 % respondentov, za Chorvátsko 34 % a Veľkú Britániu by si vybralo 30 % Európanov. Atraktivita Talianska výrazne prevyšuje európsky priemer, najmä medzi Španielmi, z ktorých 61 % vyjadrilo pozitívny postoj k tejto krajine, ako aj medzi obyvateľmi Poľska, južnej a strednej a východnej Európy.
Prieskum s názvom „Letné dovolenky Európanov“ realizovala spoločnosť Confcommercio Turismo v spolupráci s agentúrou Swg & PollingEurope. Na krátkom zozname krajín je Taliansko považované za najzaujímavejšiu destináciu, Španielsko za miesto s najlepším podnebím a Grécko za najautentickejšiu krajinu. Taliansko je tiež druhou najlepšou krajinou z hľadiska kvality ubytovania a zároveň najpríjemnejšou destináciou na cestovanie, uvádza Ansa.
Európanov do Talianska najviac lákajú veľké historické mestá, múzeá a archeologické náleziská. História a kultúra však nie sú jedinými faktormi, ktoré zaujímajú potenciálnych návštevníkov. Až 28 % respondentov uviedlo, že by radi ochutnali miestne jedlá a vína a navštívili talianske dediny.
Hoci história a umenie zostávajú hlavnými dôvodmi návštevy Talianska, rastie záujem o objavovanie menej známych lokalít mimo tradičných trás. Tento trend pomáha znižovať riziko nadmerného turizmu v hlavných destináciách a podporuje autentickejšie a kvalitnejšie zážitky, konštatuje Ansa. Záujem o zábavu a nákupné aktivity je podľa prieskumu obmedzenejší – iba 12 % Európanov spája dovolenku v Taliansku s nakupovaním alebo zábavou, 9 % s nočným životom a len 6 % so športovými aktivitami.
X XX
Futbalisti Kanady sa stali prvými osemfinalistami MS 2026.
V šestnásťfinálovom zápase zvíťazili v Los Angeles nad Juhoafrickou republikou 1:0 vďaka gólu Stephena Eustaquia z 90+2. minúty. Pre Kanadu je to historický postup medzi najlepšiu šestnástku MS
Úvodný výkop patril kanadským futbalistom, ktorí od prvých minút vyrukovali na súpera s vysokým napádaním jeho rozohrávky. Prvú vážnejšiu šancu si však vypracovali Juhoafričania, keď v šiestej minúte Mokoena po prihrávke od Mofokenga z prvej preveril pozornosť kanadského gólmana Crépeaua. Hra sa následne prelievala zo strany na stranu s viacerými nepresnosťami v prechodovej fáze a oba tímy sa presadzovali len ťažko. Zámorskí hráči mohli otvoriť skóre v 22. minúte, no Corneliusova hlavička z bezprostrednej blízkosti smerovala presne do rukavíc spoľahlivého brankára Williamsa.
Najväčší vzruch prvého dejstva priniesli až záverečné minúty pred prestávkou. V 44. minúte po rohovom kope hlavičkoval Bombito, loptu na bránkovej čiare obetavo zachránil Modiba a následnú Buchananovu dorážku fantasticky zneškodnil juhoafrický kapitán Williams. Hneď nato sa v kanadskom tábore dožadovali pokutového kopu po páde Laryeu, no hlavný rozhodca po konzultácii so systémom VAR hru neprerušil, a tak sa do kabín odchádzalo za bezgólového stavu.
X X X
VLASTNÍ BYTY POTŘEBUJÍ I VOJÁCI
Dožijeme v nájmu. Téměř polovina Čechů nevěří, že si vydělá na vlastní bydlení
Dostupnost bydlení v Česku se stále zhoršuje a stále více lidí nedoufá v pořízení vlastního bytu či domu. Podle nejnovějších dat průzkumu s názvem Evropské realitní přehledy, do něhož se zapojilo více než 21 tisíc lidí ve 24 zemích, jsou Češi v tomto ohledu výrazně pesimističtější než průměrný Evropan.
Tuzemské domácnosti vynakládají na bydlení v průměru už 35 procent svého příjmu, zatímco evropský průměr je 32 procent. Celkem 44 procent dospělých, kteří dosud nevlastní nemovitost, se domnívá, že si ji nikdy nebudou moci pořídit. I to je výrazně více než průměr ostatních států, který je 29 procent.
V Česku je k pořízení bytu potřeba v průměru 13 celoročních platů, v Itálii, Španělsku, Německu či Rakousku postačuje přibližně polovina.
X XX
Ukrajina láká do armády zahraniční žoldáky. Bojuje za ni i prapor Bolívar složený z Jihoameričanů
Úřad ukrajinského prezidenta a ministerstvo obrany vyhlásily v polovině června dlouho očekávanou reformu ukrajinské armády, která by měla vyřešit především dlouhodobý nedostatek bojeschopného mužstva. Jejím nejambicióznějším aspektem je možnost verbování dobrovolníků ze zahraničí, píše francouzský deník Le Monde.
Dobrovolníci nejdřív procházejí výcvikem.
Podle ukrajinského ministra obrany Michaila Fjodorova by počet cizinců v armádě měl v dlouhodobé perspektivě dosáhnout 30 až 50 procent příslušníků pěchoty a útočných jedno
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách o napětí mezi Ukrajinou a Polskem i Běloruskem, o zahraničních vojácích na Ukrajině, o Bulhrasku a patriarchovi Kirillovi a o nové straně Ilji Jašina
O tom, že se nejedná jen o vzdálené cíle, svědčí mimo jiné i španělsky mluvící prapor ukrajinské armády Bolívar. Ten má dnes 300 mužů, z nichž 50 prochází výcvikem. Všichni jsou nájemní vojáci, většinou z Kolumbie, Chile, Brazílie, Venezuely, Španělska, Portugalska a Spojených států.
Bolívar a Glock
Počátek historie praporu je spojený s invazí Ruska na Ukrajinu v roce 2022. José David Chaparro, venezuelský emigrant, který žil od roku 1989 v Moskvě a Kyjevě, tehdy založil dobrovolnickou jednotku v rámci Mezinárodní legie teritoriální obrany. To byl útvar zahraničních vojáků, kteří z vlastní vůle přijeli na pomoc Ukrajině.
Chapparo jako politický exulant a kritik Nicoláse Madura i jeho kubánských kmotrů odmítal spojenectví mezi Moskvou a Caracasem i přítomnost žoldáků z Wagnerovy skupiny na území Venezuely. Zapojil se do boje po boku Ukrajinců, zvolil si vojenskou přezdívku Bolívar a jménem tohoto venezuelského revolucionáře nazval i svou jednotku.
Evropa poprvé financuje Ukrajině zboží dvojího užití. Česko může přispět obráběcími stroji, míní Kopečný
Jeden z jeho mužů, chilský voják, který si zvolil vojenskou přezdívku Glock, má dojem, že zvolil dobře a že je na svém místě. Už v dětství snil o vojenské kariéře, jako mladík prošel několika soukromými vojenskými společnostmi a dva roky si odsloužil v chilské národní armádě. Dnes je mu jednadvacet let a chce přispět k záchraně Ukrajiny a Evropy.
Zatímco Mezinárodní legie fungovala až do svého rozpuštění na konci roku 2025 jen s velkými obtížemi, nejlepší zahraniční bojovníci byli v prvních letech konfliktu přijímáni do řad ukrajinské vojenské rozvědky, kterou v té době řídil dnešní šéf administrativy prezidenta Zelenského Kirill Budanov.
Také jednotka Bolívar přešla v roce 2024 pod velení vojenské rozvědky a stala se jejím prvním zahraničním praporem. Předchozí dobrá pověst umožnila jejímu veliteli nalákat desítky profesionálních vojáků z Latinské Ameriky. V roce 2025 byl prapor Bolívar znovu přeřazen – tentokrát k útvaru Alfa spadajícímu pod SBU – ukrajinskou vnitřní tajnou službu.
„S Alfou není náš prapor nijak omezený, pokud jde o podporu, prostředky a výzbroj,“ pochvaluje si plukovník, který stojí v jeho čele již pátým rokem.
‚Rád bych tu založil rodinu‘
Chapparo zpochybňuje zjednodušený obrázek, podle nějž by měli být všichni vojáci z Latinské Ameriky obyčejní žoldáci, kterým jde jen o peníze. Plat, který dosahuje 3800 eur, je podle něj jistě také důležitý, ale u mnohých prý převládají jiné motivy.
‚Útočí na všechno.‘ Manželé z Chersonu líčí každodenní realitu války na jihu Ukrajiny
„Někteří skutečně přicházejí, aby mohli posílat peníze svým rodinám. Ale je tu i řada starých zkušených vojáků příliš závislých na adrenalinu, než aby se vrátili do civilního života,“ dodává.
To se prý týká především některých Kolumbijců, kteří si doma prošli občanskou válkou. Pak jsou podle něj v praporu i tací, kteří „milují Ukrajinu a nenávidí Rusko“. K této kategorii se řadí voják s přezdívkou Glock.
„S mou vojenskou zkušeností jsem mohl jako řada mých přátel odjet do Afriky, pracovat pro soukromé vojenské organizace a brát pětkrát víc než tady. Ale na Ukrajině mám cíl, cítím, že jsem tu užitečný, a tak se spokojuji s normálním platem,“ vysvětluje legionář z Chile.
Jako svůj cíl vidí zachránit Ukrajinu a zabránit tomu, aby Rusko rozšířilo válku do dalších evropských zemí. Ostatně nájemným vojákem nechce zůstat do konce života:
„Pokud tuto válku přežiju, moc rád bych si tu koupil kousek země a založil si na Ukrajině rodinu,“ vysvětluje Glock v závěru reportáže francouzského deníku Le Monde.
X X X
NAVŠTÍVÍ TOVÁRNU NA DRONY, HLAVNĚ DOHODNOT S NATO KONEC VÁLKY NA UKRAJINĚ, VRAŽDĚNÍ LIDÍ
Okamura a Vystrčil vystoupí na summitu NATO v Turecku, navštíví i továrnu na drony.
Od naší zpravodajky v Istanbulu – Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura a předseda Senátu Miloš Vystrčil vystoupí se svými projevy v pondělí na parlamentním summitu NATO v tureckém Istanbulu. Týkat se mají mimo jiné výdajů na obranu a také Ukrajiny. Následně oba politici navštíví technologické centrum Özdemir Bayraktar, kde se mimo jiné vyrábí drony.
Celá událost je z bezpečnostních důvodů bez účasti médií a širší delegace. Výstup pro média by oba státníci měli poskytnout odpoledne po jednání NATO.
Okamura a Vystrčil přicestovali do tureckého Istanbulu na parlamentní summit NATO už v neděli odpoledne. Událost předchází summitu v Ankaře, kvůli kterému podal prezident Petr Pavel kompetenční žalobu na vládu.
Už před odletem Okamura i Vystrčil pro média uvedli, že budou řešit především témata spojená s výdaji na obranu a Ukrajinu. Zároveň ale šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura sdělil, že neví, s jakým vystoupením Vystrčil na summit míří.
„Co tam bude prezentovat pan Vystrčil nám neříkal. Ale je to opozice, takže předpokládám, že bude říkat to samé, co pan Rakušan, pan Hřib a pan Kupka a podobně,“ řekl Okamura novinářům na tiskovém brífinku před odletem.
Dodal, že Vystrčil bude hlasem opozice. „Vím, že to budou opoziční názory, ale s námi to nekonzultoval. Dobrou zprávou ale je, že všichni v zahraničí ví, že v České republice má hlavní pravomoc Poslanecká sněmovna,“ doplnil.
Okamura a Vystrčil dorazili do Turecka. Jede s opozičními názory, říká šéf Sněmovny
Skutečnost, že mají oba státníci odlišné postoje k zahraniční politice, se přitom projevuje dlouhodobě. Tento summit není výjimkou. Oba šéfové komor parlamentu dorazili odděleně a každý z nich měl samostatnou tiskovou konferenci před odletem.
První vystoupil Vystrčil, který ale na dotazy novinářů na spolupráci s Okamurou odpověděl, že obě kanceláře jsou v kontaktu a že bude zastávat stanovy současné vlády.
„Předpokládám, že tam budeme společně prosazovat stanovy, které jsou uvedené v programovém prohlášení této vlády. To znamená, že Česká republika je a bude pevnou součástí NATO,“ řekl Vystrčil k summitu v Istanbulu s tím, že ve své řeči na zasedání NATO bude klást důraz na jednotnou Evropu.
„Zdůrazním, že si musíme uvědomit, že musí Evropa převzít větší díl odpovědnosti za svojí obranu, aby byl posílen evropský pilíř NATO a abychom nadále společně drželi při sobě,“ uvedl Vystrčil.
Okamura zase počítá s tím, že bude zahraničním partnerům vysvětlovat nesplnění hranice dvou procent HDP na obranu.
Delegaci na summit NATO povede Babiš, řekl Macinka. V debatě urážel Pavla
„Naše vládní koalice odsouhlasila, že se budeme snažit o plnění výdajů dvě procenta HDP na obranu, což je Český závazek v letošním roce. Samozřejmě musíme vysvětlovat zahraničním partnerům i to, proč bývalá Fialova vládní koalice nedodržela v loňském roce ta dvě procenta a to je problém. Už se nás na to samozřejmě v zahraničí ptají,“ doplnil.
Velkým tématem summitu bude podle Okamury také budoucnost Ukrajiny. „Já za sebe říkám, že peníze na podporu Ukrajiny v českém rozpočtu nejsou. Z tohoto důvodu i naše vláda už nedává žádné peníze ze státního rozpočtu neposíláme, ani neposíláme přímo žádné zbraně,“ řekl Okamura.
Pře o podporu Ukrajiny
Právě téma Ukrajiny oba státníky výrazně rozděluje. Předsedové komor parlamentu budou Česko společně reprezentovat podruhé. V únoru společně navštívili jednání předsedů parlamentů visegrádské čtyřky, na kterém se také přeli kvůli Ukrajině.
Zatímco Okamura souhlasil s maďarskou kritikou Evropské komise, šéf Senátu zase s Poláky spíše upozorňoval, že náš soupeř je na Východě, nikoliv v Bruselu.
„Musíme zabránit tomu, aby klimatická politika Evropské komise zničila náš průmysl. Naše nová česká vláda se nechce podílet na dalších ekologických regulacích. Jsme přesvědčeni, že je třeba nejen odsunout platnost, ale kompletně zrušit nové emisní povolenky ETS2 i zrušit zákaz aut na spalovací motory od roku 2035,“ prohlásil tehdy Okamura v Budapešti.
Šéfové parlamentů se přeli kvůli Ukrajině. Okamura byl s Maďary, Vystrčil s Poláky
Mezi předsedy Sněmovny a Senátu panuje už delší dobu napětí. To bylo vidět nejen v Budapešti, ale také nedávno v televizní debatě na CNN Prima News. Dusno bylo zejména kvůli pomoci Ukrajině. Okamuru nenechala klidným Vystrčilova slova o tom, že si podle něj šéf SPD přeje, aby Ukrajina ve válce s Ruskem kapitulovala.
„Je potřeba vyvrátit ty lži, ale naštěstí už vás, pane předsedo Senátu, každý zná. Vy lžete, kudy chodíte,“ naštval se Okamura.
Vystrčil pak obvinění taktéž nenechal bez odezvy. „Vyprošuji si, aby tohle pan předseda říkal. Tohle chování si nechte do Sněmovny na svoji pozici předsedy. Dáváte tím krásný příklad ostatním, jak je správné se chovat,“ reagoval šéf Senátu. O Okamurovi dále řekl, že mluví „prokremelsky“.
Okamura i Vystrčil by podle programu měli v pondělí vystoupit s proslovem. Vystoupit by na místě měl i turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a předseda
Parlamentního shromáždění Marcos Perestrello.
X X X
O UKRAJINĚ DALŠÍ JEDNÁNÍ? STÁLE SE V EVROPĚ NĚKDE JEDNÁ, ALE ŽÁDNĚ VÝSLEDKY. NA UKRAJINĚ SE DÁLE VRAŽDÍ LIDI
KDYBY VŠICHNI, KTEŘÍ STÁLE O UKRAJINĚ JEDNAJÍ, BYLI OHROŽENI NA ŽIVOTECH STŘELAMI, BUDE HNED KONEC VÁLKY, ŽÁDNÉ ZBRANĚ NA UKRAJINU BY NEŠLY
Okrajině můžeme jednat, až Američané dořeší Írán, řekl Putin
Ruský prezident Vladimir Putin očekává příjezd amerických vyjednavačů, kteří by měli obnovit jednání o válce na Ukrajině. Podle něj k tomu dojde poté, co se Bílý dům přestane soustředit na konflikt kolem Íránu. Ruský lídr to oznámil v nedělním rozhovoru, který v noci citovaly ruské tiskové agentury.
Válka na Ukrajině
„Jakmile budou všechny ty události za námi a skončí nejnapjatější fáze v íránské otázce, očekáváme příjezd těch zástupců americké vlády, s nimiž jsme se v Moskvě již setkali,“ řekl Putin v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem.
Reagoval na jeho otázku ohledně stavu rusko-amerických vztahů po summitu skupiny G7 ve Francii, na němž americký prezident Donald Trump prohlásil, že Rusko by mělo s Ukrajinou uzavřít dohodu o ukončení války. Tu rozpoutalo Rusko z Putinova rozkazu v únoru 2022 otevřenou invazí na území svého souseda.
Putin přiznal nedostatek paliva v Rusku, Kreml zvažuje zákaz vývozu nafty
„Jsme připraveni pokračovat v jednáních a v diskusi o všech podrobnostech,“ dodal Putin. Putin začátkem června prohlásil, že od začátku konfliktu s Íránem, který podle něj vyvolaly Spojené státy, Washington odvrátil pozornost od války na Ukrajině.
Trump, jehož podpora Ukrajiny byla dosud spíše zdrženlivá, na summitu G7 ve Francii v polovině června uvedl, že Rusko „by mělo uzavřít dohodu“ a že Washington by mohl na Moskvu znovu uvalit už dříve zrušené sankce. Tento postoj pozorovatelé obecně vykládali jako nečekaný obrat šéfa Bílého domu ve prospěch Ukrajiny.
Chtěl Putinovi říct pravdu o válce. Zavřeli ho do cely a zabavili mu techniku
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý před zahraničními diplomaty v Moskvě uvedl, že Rusko je připravené pokračovat v uvázlých mírových rozhovorech s Ukrajinou. Spojené státy se však podle něj zjevně „vzdávají jakýchkoli nároků na roli nestranného zprostředkovatele a naopak se ubírají cestou zesilování sankčního tlaku na Rusko“.
Spojené státy se od loňského návratu Donalda Trumpa do Bílého domu snaží mezi Kyjevem a Moskvou zprostředkovat mírovou dohodu. Rusko si klade územní požadavky a také chce, aby součástí případné mírové dohody byl i závazek, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO. Kyjev některé ruské požadavky, především ty územní, považuje za nepřijatelné.
Rusko je v nejhorší situaci za posledních 80 let, nebral si servítky propagandista
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že zatímco Rusko nabízí kompromis, Ukrajina na něj připravená není. Putin ale odmítá návrh na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Zatímco Zelenskyj si od případného setkání s Putinem slibuje průlom, Putin pro jednání nyní nevidí důvod. Moskva zároveň odmítá ukrajinský návrh na příměří. Tvrdí, že jednání mohou pokračovat i bez zastavení bojů.
x X X
Horká půda, i když jde většinou o vody. Proč pozornost Trumpa v zahraniční politice míří k Indo-Pacifiku?
Tvrzení Donalda Trumpa o tom, že se Evropa v obraně musí spoléhat víc sama na sebe a zvýšit příslušné výdaje, už po více než roce jeho druhého mandátu nepřekvapí. Obdobný požadavek s výdaji má nicméně i na své spojence v indo-pacifickém regionu. Právě ten platí za jednu z jeho zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit, klíčovou roli zde pak má hlavně „odstrašení Číny“. Nejde přitom jen o otázku Tchaj-wanu, ale i dalších strategických území.
Loni v únoru, pár týdnů po Trumpově inauguraci, se americký ministr obrany Pete Hegseth vydal na svou první zahraniční cestu. Mířil i do Bruselu, na setkání s dalšími šéfy tohoto resortu v členských zemích NATO. Během projevu se nechal slyšet, že „drsná strategická realita brání Spojeným státům v tom, aby se primárně soustředily na bezpečnost Evropy“.
Přítomnost amerických vojsk v Evropě projde velkým přezkumem, oznámil Hegseth. Trvat bude půl roku
Letos, na zatím posledním obdobném jednání, pak jeho slova působila ještě o něco důrazněji.
Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě, jehož součástí má být půlroční hodnotící období. Odvolával se přitom na kritiku Aliance kvůli jejímu nedostatečnému posílení i kvůli neuspokojujícím výdajům na obranu některých jejích členů či jejich postoji k válce s Íránem.
Za „NATO 3.0“ pak označil takovou Severoatlantickou alianci, v níž bude mít Evropa za vlastní obranu větší odpovědnost a v níž bude konec její podobě „papírového tygra“, jak jí přezdívá Donald Trump. Před pár dny zároveň americká administrativa oznámila, že omezí svůj příspěvek do krizových sil Aliance.
Výroky o tom, že Spojené státy do jejích prostředků oproti ostatním členům přispívají až příliš, stejně jako opakovaný důraz na to, aby byli Evropané ve své obraně samostatnější a – z hlediska americké přítomnosti na kontinentu – méně závislí na podpoře Spojených států, provází v podstatě celý dosavadní průběh Trumpova druhého mandátu.
Od prohlášení pak šéf Bílého domu přešel i ke konkrétním krokům, když před pár týdny například avizoval omezení počtu amerických sil na některých evropských základnách.
„Nastínila cíle Spojených států a ani Evropa, ani Ukrajina by už neměly déle čekat, až Washington své závazky k transatlantické bezpečnosti posílí. Jeho priority leží mimo evropský prostor, a to bez ohledu na bezpečnostní hrozby, které mohou Rusko nebo Čína představovat,“ přiblížily její obsah pro amerických think-tank The Atlantic Council analytičky Léonie Allardová a Torey Taussigová.
Co tedy v současném americkém pojetí spojení „mimo evropský prostor“ znamená?
Kromě důrazu na národní obranu se, jak vyjmenovává americká politoložka Rebecca Lissnerová, většina pozornosti podle strategie kloní k západní polokouli, kde si za cíl mimo jiné klade „omezit migraci a bojovat proti kriminalitě“.
„Směrem k této oblasti a od jiných regionů – včetně Blízkého východu, jehož význam podle strategie klesl díky větší energetické nezávislosti Spojených států – (strategie) vyzývá i k rozsáhlému přesunu vojenské pozornosti,“ doplňuje odbornice.
Washington zveřejnil novou strategii. Z Evropy dělá nepřítele, hodnotí Pehe
„Fokus blíže k americkým hranicím se dal očekávat. Čína a do jisté míry i Rusko si v Latinské Americe dlouhodobě budují silnější pozici. Spojené státy tedy trošičku stahují svůj zájem z širšího Indo-Pacifiku a Evropy, o to více se ale budou zaměřovat na Latinskou Ameriku a to, co v různých fázích historie vnímaly jako jakýsi svůj ,zadní dvorek‘. A když si jej zametou, mohou se pak třeba soustředit dál,“ popisuje pro iROZHLAS.cz amerikanista Jan Hornát.
V lednu pak americké ministerstvo obrany zveřejnilo Národní obrannou strategii. Ta, jak popisují analytici think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), opět určuje západní polokouli jako prioritní region, za „druhou strategickou regionální prioritu“ ale stanovuje indo-pacifickou oblast, konkrétně „odstrašení Číny“.
„Dlouhodobě platí, že ve Spojených státech je Čína vnímána jakožto jejich hlavní vyzyvatel pro 21. století. Platilo to za Baracka Obamy, za ministryně zahraničí Hillary Clintonové a platí to i za Donalda Trumpa,“ shrnuje pro iROZHLAS.cz amerikanista Jakub Lepš.
„Naším cílem není Čínu ovládnout ani dusit či ponížit. Náš cíl je jednoduchý: zabránit komukoli, včetně ní, aby mohl ovládnout nás či naše spojence. Jinými slovy vytvořit vojenské podmínky nezbytné k dosažení cíle Národní bezpečnostní strategie, kterým je rovnováha sil v indo-pacifickém regionu umožňující všem žít v důstojném míru,“ uvádí se pak ve zmíněném dokumentu.
Spojené státy pak podle něj zároveň chtějí s regionálními partnery spolupracovat a podpořit je, aby se ve společné obraně více angažovali.
„Tím posílíme odstrašení založené na znemožnění dosažení cílů protivníka, aby všechny státy uznaly, že jejich zájmům nejlépe slouží mír a zdrženlivost. Vytvoříme tak pozici vojenské síly, z níž bude moci prezident Trump pro naši zemi vyjednat výhodné podmínky. Budeme silní, avšak nikoli zbytečně konfrontační. Pomůžeme proměnit Trumpovu vizi míru prostřednictvím síly v klíčovém indo-pacifickém regionu ve skutečnost,“ píše se dále v obranné strategii.
„Elbridge Colby, muž číslo dvě v Pentagonu, je jednak dlouhodobým nositelem oné myšlenky o Číně jako vyzyvateli a zároveň i tím, kdo upřednostňuje Asii před Evropou a říká, že Američané musí vložit veškeré vojenské síly – a to je onen ,mír skrze sílu‘ – do Asie s cílem zabránit Číně v tom, aby zde získala hegemonickou pozici,“ přibližuje Lepš.
Konflikt kvůli Tchaj-wanu?
Strategické soupeření mezi Čínou a Spojenými státy není novinkou, stejně jako Trumpův „fokus“ na tento region. Za jeden ze svých hlavních objektů zájmu si jej určil už během prvního mandátu, jak popisuje koncepce zvaná Volný a otevřený Indo-Pacifik z roku 2019.
V nové bezpečnostní strategii se pak ale na rozdíl od té vydané za administrativy jeho předchůdce, Joea Bidena, již o Číně nemluví jako o strategickém konkurentovi a používá se spíše neutrální jazyk o „druhé nejmocnější zemi světa“, popisují analytici z CSIS.
Neuvádí se podle nich ani „přehled čínských agresivních, nátlakových či zastrašujících aktivit v indo-pacifickém regionu i mimo něj, pečlivě zdokumentovaných v předchozích strategických dokumentech“ či napětí ohledně Tchaj-wanu.
„Čtu to tak, že se Trumpova administrativa snaží přístup k Číně ,zjemnit‘, aby Peking situaci neeskaloval. Zároveň nejspíše doufá, že aktivity jako dopadení (bývalého venezuelského prezidenta) Nicoláse Madura či bombardování Íránu fungují jako dostatečné odstrašení v tom smyslu, jak moc nevyzpytatelný Trump může být,“ vysvětluje Jan Hornát.
Základní pilíř americké vize zde každopádně zůstal stejný – zabránit situaci, kdy by Spojené státy musely přihlížet tomu, jak se z Číny v indo-pacifické oblasti stává jasně dominantní mocnost.
Za jeden z klíčových a nejcitlivějších bodů přitom v rámci těchto složitých vztahů platí Tchaj-wan, jejž Peking považuje za součást svého území a na nějž v posledních letech výrazně zvyšuje nátlak.
Během nedávné návštěvy Pekingu se Trump k otázce Tchaj-wanu sice veřejně nevyjadřoval, zároveň však tvrdil, že o něm a amerických dodávkách zbraní ostrovu se svým čínským protějškem Si-Ťin Pchingem „hodně mluvil“. Americko-čínský konflikt zde podle něj ale nehrozí. Podle Lepše nicméně takové tvrzení nemusí odpovídat budoucí realitě.
„Ať jdou Trumpova vyjádření tím, či oním směrem, informace jasně říkají, že Čína čím dál více usiluje o nátlakové řešení s cílem Tchaj-wan získat zpět. V budoucnu se tedy očekává, že by zde s velkou pravděpodobností nějaký vojenský konflikt vypuknout mohl. Je to ohnisko napětí a rozhodně neplatí, že by situace směřovala k řešení,“ přibližuje odborník.
Nejde jen o Tchaj-wan
Právě geografická poloha Tchaj-wanu doplňuje onu symbolickou rovinu neustálého soupeření mezi Čínou a Západem. Leží totiž na strategické linii dělící pobřeží pevninské Číny od otevřeného Pacifiku.
V rámci celosvětového průmyslu pak Tchaj-wan zase dominuje výrobě polovodičů, a jedna ze součástí ekonomické rivality mezi Pekingem a Washingtonem se tak odehrává i zde. Zároveň však Trumpovi není po chuti ani vedoucí pozice Tchaj-peje v tomto sektoru a ostrovu ještě před pár měsíci hrozil vysokými cly. Nakonec s ním ale uzavřel dohodu o jejich snížení výměnou za investice do amerického technologického průmyslu.
Pokud by se každopádně Pekingu podařilo Tchaj-wan získat, výrazně by to zamíchalo kartami nejen v regionální rovnováze, ale i globální ekonomice. Nechyběl by ani dopad na ekonomický a vojenský vliv Spojených států v oblasti a v neposlední řadě by takový zvrat zpochybnil i důvěryhodnost jejich bezpečnostních záruk vůči spojencům.
„(Tchajwanská) ekonomika v hodnotě téměř jednoho bilionu dolarů by opustila systém volného trhu a začlenila se do čínského státem řízeného merkantilistického systému. (…) Americká moc a vliv ve východní Asii by vážně oslabily a z Číny by se v regionu stala dominantní mocnost.
Další místní vlády by pak čelily tlaku, aby vyhověly jejím politickým, ekonomickým, a dokonce i územním požadavkům,“ přiblížil v americkém magazínu Foreign Affairs Dennis Blair, bývalý velitel amerických sil v Tichomoří jeden z hypotetických scénářů budoucího vývoje.
S dynamikou čínsko-amerického napětí však nehýbe pouze dění okolo tohoto ostrova.
Trumpova pozornost zde míří i k Jihočínskému moři, Malackému průlivu, ostrovům Senkaku či Tchajwanskému průlivu oddělujícímu Tchaj-wan od pevninské Číny. Lepš ale připomíná i Vietnam či Korejský poloostrov.
„Čínské chování vedlo i ke sblížení letitých nepřátel, jako jsou Vietnam a Spojené státy. V případě Korejského poloostrova zde pak jsou americké jednotky na jihu, zatímco severokorejský režim je stále pod jistým vlivem Číny, ačkoli si zároveň jede svou politiku, často ne úplně k její radosti. I zde by tedy k určitému konfliktu mohlo dojít,“ říká Lepš.
‚Horká‘ vodní hladina
V případě Jihočínského moře jsou pak důvody především ekonomické, neboť americkým zájmům jde o to, aby jedna ze zásadně důležitých globálních obchodních tras nespadala výhradně pod čínský vliv, zatímco Peking si chce území na úkor svých sousedů nárokovat.
„Z korálových ostrovů se snaží vytvářet vojenské základny a na základě toho pak odvozovat legitimitu svého územního nároku,“ popisuje Lepš častou čínskou strategii.
Ekonomická hlediska platí i pro Malackou úžinu mezi Indonésií, Malajsií a Thajskem, jíž prochází zhruba třetina světového obchodu a přibližně čtvrtina zásob ropy přepravovaných po moři. Někteří analytici ji dokonce z tohoto hlediska označují za ještě důležitější než Hormuzský průliv, donedávna uzavřený kvůli konfliktu mezi Spojenými státy a Íráne
Stulík: Amerika má priority v Indo-Pacifiku, ne na Ukrajině. Evropa musí být odpovědná sama za sebe
„Geopoliticky citlivé“ neobydlené ostrovy Senkaku nacházející se severně od Tchaj-wanu jsou pak jablkem sváru mezi Čínou a Japonskem. Ta si je totiž nárokuje jako své území, ačkoli formálně spadají pod správu Tokia. Peking k ostrovům pravidelně vysílá větší počty lodí, což „se zdá být pokusem ověřit odhodlání Japonska je bránit“, píše BBC.
Tokio v rámci tohoto regionu platí za součást širší sítě amerických spojenců, k nimž se řadí ještě Jižní Korea, Austrálie či Filipíny. S těmi evropskými je v případě druhé Trumpovy administrativy spojuje určitá paralela – i u nich Američané trvají na tom, aby do vlastní obrany víc investovali.
Jak pro britský think-tank Chatham House píše analytik Kanishkh Kanodia, už loni v červnu Washington své indo-pacifické spojence žádal o zvýšení těchto výdajů na 3,5 procenta HDP oproti dřívějším třem procentům a „později téhož měsíce Washington uvedl, že usiluje o závazky k výdajům na obranu ve výši pěti procent HDP na úrovni NATO“.
Výzvu k 3,5 procenta HDP Pete Hegseth směrem k těmto regionálním partnerům zopakoval i na nedávném summitu v Singapuru věnovaném obranným tématům. Skončila podle něj éra, kdy Spojené státy bohatým zemím „obranu dotovaly“.
„Potřebujeme partnery, ne chráněnce. Usilujeme o spojenectví založená na sdílené odpovědnosti, nikoli na závislosti,“ zdůraznil americký ministr obrany.
„Region je opravdu horkou půdou, ačkoli se z většiny bavíme o vodní hladině,“ shrnuje současné dění v Indo-Pacifiku Jakub Lepš a připomíná prohlášení bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy o tom, že ve 21. století se hlavní události budou odehrávat právě v Asii a Spojené státy budou u toho.
x X X
Ministr Šebestyánschválil pro místní akční skupiny dalších více než 630 milionů korun
Přes pět miliard korun budou mít místní akční skupiny (MAS) na programové období 2023 až 2027. Částka se teď zvýšila o dalších více než 630 milionů korun. Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro Programový rámec Strategického plánu SZP na období 2023 až 2027 jako součást Strategie komunitně vedeného místního rozvoje podepsal 25. 6. 2026 ministr zemědělství Martin Šebestyán.
„Místní akční skupiny jsou dobrým příkladem, jak má fungovat rozvoj venkova na základě takzvaného přístupu „zdola“. Dokážou propojit obce, místní podnikatele a spolky i další neziskové organizace a podpořit tak projekty, které mají skutečný dopad na život lidí v regionech. Schváleným navýšením prostředků jim dáváme další prostor realizovat kvalitní projekty, které posilují soudržnost komunit a zvyšují atraktivitu venkova,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
MAS jsou významným nástrojem pro rozvoj území založeným na principu spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Společně na základě komunitního projednávání připravují rozvojové strategie, ve kterých reagují na konkrétní potřeby regionů a získávají podporu pro projekty, které přispívají ke zlepšení kvality života na venkově, rozvoji podnikání i ochraně životního prostředí.
Podpora prostřednictvím MAS je zaměřena na široké spektrum aktivit – od investic do místní infrastruktury, přes rozvoj služeb a komunitního života, až po podporu inovací a udržitelného hospodaření v krajině. Důraz se klade na projekty, které posilují místní spolupráci, vytvářejí pracovní příležitosti a přispívají k dlouhodobé stabilitě venkovských oblastí.
Další finanční prostředky MAS získávají z Integrovaného regionálního operačního programu, z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, z Operačního programu Zaměstnanost plus a Operačního programu Životní prostředí. Díky kombinaci těchto finančních zdrojů tak v území vzniká řada projektů se společným pozitivním dopadem. Vojtěch Bílý
X X X
Ministerstvo zemědělství zvýšilo maximální možnou výši některých dotací do včelařství o 15 procent
V Praze 29. 6. 2026
Včelaři získali možnost navýšení až o 15 % u dotací na včelařské vybavení a kočování včelstev a zvýšily se také podpory na vzdělávací akce a kroužky pro děti a mládež. Maximální výše podpor, které financuje státní i unijní rozpočet, bude navýšena kvůli zdražování včelařského vybavení i rostoucím mzdám v posledních letech. Nařízení dnes projednala a schválila vláda.
Ministerstvo zemědělství (MZe) možností navýšení některých dotací do včelařství reaguje aktuálně na rostoucí náklady v oboru. Chce tak zabezpečit plynulé pokračování včelařství, vzdělávání i výchovu mladé generace včelařů.
„V současnosti se bohužel někdy ustupuje od vzdělávacích akcí, protože peníze, které mají včelaři k dispozici, nepokryjí náklady na pořádání seminářů a přednášek. Přitom vzdělávání v moderních postupech, legislativě i hospodaření je základem, abychom naše včelařství udrželi na vysoké úrovni. To samé se týká výchovy nastupujících generací včelařů nebo nákupů nezbytného včelařského vybavení. Právě proto jsme umožnili zvýšit některé dotace,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Navýšení se týká těchto čtyř dotací:
na vzdělávací akce pro včelaře (z dosavadních 4 000 Kč na 7 000 Kč)
na vedení včelařského kroužku pro děti a mládež (z 15 000 Kč na 20 000 Kč)
na vybavení pro včelaře
pro kočování včelstev.
Peníze mohou včelaři využít například na pořádání seminářů, pronájem místností, nákup studijních materiálů, převoz včelstev mezi jednotlivými loukami a poli k jejich efektivnímu opylování a na nákup vybavení jako jsou třeba medomety, odvíčkovače, plničky medu nebo pastovače.
Celkový rozpočet na dotace se nařízením vlády nenavyšuje. Nově ale budou moci včelaři získat podporu vyšší než doposud, a to v závislosti na celkovém počtu došlých a schválených dotací. Ročně podají včelaři v rámci těchto dotací asi 2 200 žádostí o podporu na investice do hmotného majetku, zhruba 60 žádostí na kočování včelstev a kolem 500 žádostí o příspěvek na podporu vzdělávání.
Dotace získávají včelaři prostřednictvím Strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023 – 2027. Podporu poskytuje z 50 % národní a z 50 % unijní rozpočet. Včelaři mohou získat v rámci všech unijních dotací každoročně celkem 102 miliony korun. Vojtěch Bílý
X X X
V ČR VÍCE PENĚZ PRO VČELAŘE
MED PROSPÍVÁ LIDEM KE ZDRAVÍ
Ministerstvo zemědělství zvýšilo maximální možnou výši některých dotací do včelařství o 15 procentVčelaři získali možnost navýšení až o 15 % u dotací na včelařské vybavení a kočování včelstev a zvýšily se také podpory na vzdělávací akce a kroužky pro děti a mládež. Maximální výše podpor, které financuje státní i unijní rozpočet, bude navýšena kvůli zdražování včelařského vybavení i rostoucím mzdám v posledních letech. Nařízení dnes projednala a schválila vláda.Ministerstvo zemědělství (MZe) možností navýšení některých dotací do včelařství reaguje aktuálně na rostoucí náklady v oboru. Chce tak zabezpečit plynulé pokračování včelařství, vzdělávání i výchovu mladé generace včelařů.„V současnosti se bohužel někdy ustupuje od vzdělávacích akcí, protože peníze, které mají včelaři k dispozici, nepokryjí náklady na pořádání seminářů a přednášek. Přitom vzdělávání v moderních postupech, legislativě i hospodaření je základem, abychom naše včelařství udrželi na vysoké úrovni. To samé se týká výchovy nastupujících generací včelařů nebo nákupů nezbytného včelařského vybavení. Právě proto jsme umožnili zvýšit některé dotace,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.Navýšení se týká těchto čtyř dotací:
na vzdělávací akce pro včelaře (z dosavadních 4 000 Kč na 7 000 Kč)
na vedení včelařského kroužku pro děti a mládež (z 15 000 Kč na 20 000 Kč)
na vybavení pro včelaře
pro kočování včelstev.
Peníze mohou včelaři využít například na pořádání seminářů, pronájem místností, nákup studijních materiálů, převoz včelstev mezi jednotlivými loukami a poli k jejich efektivnímu opylování a na nákup vybavení jako jsou třeba medomety, odvíčkovače, plničky medu nebo pastovače.
Celkový rozpočet na dotace se nařízením vlády nenavyšuje. Nově ale budou moci včelaři získat podporu vyšší než doposud, a to v závislosti na celkovém počtu došlých a schválených dotací. Ročně podají včelaři v rámci těchto dotací asi 2 200 žádostí o podporu na investice do hmotného majetku, zhruba 60 žádostí na kočování včelstev a kolem 500 žádostí o příspěvek na podporu vzdělávání.
Dotace získávají včelaři prostřednictvím Strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023 – 2027. Podporu poskytuje z 50 % národní a z 50 % unijní rozpočet. Včelaři mohou získat v rámci všech unijních dotací každoročně celkem 102 miliony korun.Vojtěch Bílý
X X X
V ČR VÍCE PROSAZOVAT POTRAVINY OD ZEMĚDĚLCŮ A ZAHRÁDKÁŘŮ ČR
DĚLAJÍ TO I NĚMCI, ŠPANĚLÉ, ÍTALOVÉ…
Státní instituce i samosprávy by měly ještě více upřednostnit české potravinyVíce potravin i nápojů českého původů by měla pořizovat státní správa a samospráva pro stravování zaměstnanců a také pro veřejné akce, jako jsou veletrhy nebo konference. Širší zapojení lokálních potravin přispěje k větší podpoře domácích producentů, zvýšení zájmu o české potraviny a potravinové suverenitě České republiky. Na svém dnešním jednání schválila vláda usnesení, které má podpořit větší uplatňování lokálních potravin v institucionálním stravování.Do konce roku 2028 by měla státní správa a samospráva nejméně 65 % peněz určených na nákup potravin vynaložit na zboží domácího a regionálního původu. Minimálně 5 % prostředků by šlo na nákup biopotravin. To by mělo posílit potravinovou soběstačnost, konkurenceschopnost domácí produkce a zajistit občanům kvalitní, bezpečné a cenově dostupné české potraviny.„Naším cílem je tímto usnesením co nejvíce podpořit lokální výrobce potravin a naše zemědělce v institucionálním stravování. Na Ministerstvu zemědělství a jeho resortních organizacích jsme tento projekt zahájili v pilotním režimu už v květnu letošního roku. Nyní bychom rádi, aby se rozšířil i do dalších institucí státní správy a samosprávy,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.Dávat přednost domácím potravinám i nápojům by měla všechna ministerstva a jejich resortní organizace, stejně jako ústřední orgány státní správy. Vláda chce také doporučit obdobný přístup hejtmanům a starostům měst a obcí. Instituce zajišťují stravování zaměstnanců nebo pořizují občerstvení například na veletrhy, semináře, konference a společenské nebo sportovní akce. Právě při těchto příležitostech by se měly řídit novým usnesením vlády.„Institucionální stravování zaměřené na potraviny domácího původu bude přínosné jak pro strávníky, tak i pro lokální producenty. Přispěje totiž ke zkrácení řetězce od výrobce ke spotřebitelům, kterým pak nabídne čerstvé, bezpečné a kvalitní potraviny. Zároveň podpoří místní ekonomiku a ze zkušeností z projektu Regionální potravina víme, že naši lokální producenti mají co nabídnout. Bude to tedy bonus pro všechny, kteří jsou do institucionálního stravování zapojení,“ řekl potravinový ombudsman MZe, Jindřich Fialka.Za lokální jsou považovány české potraviny z tuzemské produkce s krátkými dodavatelskými řetězci, včetně potravin od regionálních zemědělců a odbytových družstev nebo produktů označených značkami kvality Klasa, Regionální potravina či logem Česká potravina nebo označené slovy „vyrobené v České republice“.Institucionální stravování v ČR zajišťuje každý den kvalitní stravu stovkám tisíc lidí. Jde o zařízení napříč státní správou, samosprávou a například i zdravotnictvím, sociální péčí, školstvím i bezpečnostními složkami a integrovaným záchranným systémem.
Součástí opatření je také metodická podpora resortních organizací s detailními informacemi k možnosti využívat lokální potraviny, včetně odkazů na metodiky a praktická doporučení, viz přílohy. Vojtěch Bílý
X X X
VZCHOPÍ SE VELMOC RUSKO JAKO DŘÍVE STALIN
PROTI HITLEROVI?
VYUŽIJE VEŠKERÉ MOŽNOSTI, KTERÉ MÁ?
ZELENSKÉMU, UKRAJINĚ A POLITIKŮM ZÁPADU
UKÁŹE, ŽE TO S KONCEM VÁLKY MYSLÍ VÁŽNĚ,
A CHCE NASTOLIT NOVOU SPOLEČNOU EVROPU, SVĚT?
HITLEROVA VÁLKA KONČILA, NĚMECKO KAPITULOVALO
A ANGLIČAN CHURCHILL JEŠTĚ VYSLAL BOMBY NA ČR,
PLZEŇ, PRAHU, DRAŽĎANY A MOŽNÁ I JINAM.
ZNIČIL MĚSTA, PLNO ZRANÉNÝCH, MRTVÝCH
PŘESTO SE PO VÁLCE STÁLE OSLAVOVAL, A HOVOŘÍ SE O NĚM STÁLE V DOBRÉM
UKÁŽE SE TAK I RUSKO, ŽE TO MYSLÍ S VÁLKOU TAK, ABY UŽ SKONČILA?
NEJEN O TOM MLUVIT, ALE ROZHODNOUT NA BOJIŠTI,
KTERÉ STÁLE PROSAZUJE SE ZÁPADEM, EU, ZELENSKÝ,
ANGLIČAN STARMER A SPOL.
JEN TRUMP MLUVÍ JINAK, ALE JASNÁ SLOVA K OKAMŽITÉMU
KONCI NESDÉLIL. A TAK STÁLE ZBYTEČNĚ UMÍRAJÍ LIDÉ
Pětina ruských rafinerií je mimo, hlásí estonská rozvědka a varuje před odvetou.
Úspěšné ukrajinské hloubkové údery z poslední doby vyřadily až pětinu kapacity ruských rafinerií a země se bude dál potýkat s vážným nedostatkem paliva, konstatovala estonská vojenská rozvědka. V noční můru se pro Rusko mění také okupovaný Krym, kde dříve sporadické ukrajinské údery přerůstají do „logistické uzávěry“.
Ukrajinské údery středního a dlouhého dosahu vyřadily z provozu až 20 procent kapacity ruských rafinerií. „Rusko se potýká s vážným nedostatkem paliva, což vedlo k omezení prodeje paliva v nejméně 20 regionech,“ potvrdila estonská vojenská rozvědka ve své poslední situační zprávě.
Zároveň upozornila, že se v posledních dnech naopak výrazně snížila intenzita ruských útoků na civilní, energetickou, dopravní a průmyslovou infrastrukturu Ukrajiny. Rusové sice útočili v deseti ukrajinských regionech, ale ve srovnání s předchozím obdobím vypustili „jen“ asi 900 dronů a 12 raket. To je sice o 35 procent méně dronů a 84 procent méně raket než před týdnem, ale podle zpravodajců to zřejmě nevěstí nic dobrého.
„V minulosti po takovém poklesu intenzity úderů na dlouhou vzdálenost obvykle následovaly rozsáhlé útoky s velkým počtem leteckých úderů,“ připomněla estonská rozvědka.
Delší než první světová. Kreml zjišťuje, jak je obrovská ruská říše zranitelná
Moskva včetně kremelského vládce Vladimíra Putina sice navenek dál tvrdí, že Rusko je připraveno vést mírové rozhovory s Ukrajinou, ale neustoupí od svých předchozích požadavků. Tedy, že by se Ukrajina měla stát neutrálním státem s nepočetnou armádou, legislativou přesně podle přání Kremlu, který si navíc chce přisoudit absurdní právo veta nad implementací bezpečnostních záruk, které by Ukrajina získala od západních spojenců.
„Rusko tedy nezměnilo svůj postoj; chce Kyjev donutit k pokračování v postoupení území a chce diktovat své mírové podmínky,“ uvedla estonská rozvědka.
Petr Dickinson z prestižního amerického Atlantic Council v této souvislosti upozornil, že zatímco západní lídři nadále spekulují o možném kompromisním míru mezi Moskvou a Kyjevem, ruský prezident Vladimir Putin se netají tím, že je i nadále plně odhodlán k takzvané „denacifikaci“ Ukrajiny.
Rusko může vést operaci proti NATO rok po konci války na Ukrajině, varují Nizozemci
To podle něj vysvětluje, proč ani po roce amerických aktivit zatím nedošlo k žádnému smysluplnému pokroku k nějakému vyjednávání o ukončení války. „Ačkoli americký prezident Donald Trump občas přistupoval k mírovému procesu jako k geopolitickému obchodu s nemovitostmi, mělo by být nyní zřejmé, že Putin nebojuje o další území na Ukrajině, ale snaží se ukrajinskou státnost zcela vymazat,“ konstatoval.
Důkazem, že Putin ve skutečnosti nemá na míru žádný zájem, je podle něj nekonečné zdržování během jednání vedených USA. „Dokud nebude nucen opustit tyto imperiální ambice, je jakákoli řeč o kompromisním míru bludná,“ dodal Dickinson.
Masivní ruské ztráty pokračují
Na frontě podle zpravodajců stále pokračují masivní ruské ztráty. Denně Rusko v průměru přichází o 1 300 vojáků, zabitých či zraněných.
Nejintenzivnější boje probíhaly ve směru Pokrovsk (Doněcká oblast) a Huljajpole (Záporožská oblast); a dále pak Kosťantynivka. Tam je podle estonských zpravodajců situace pro ukrajinské obránce vážná, protože původně asi sedmdesátitisícové město je důležitým prvkem v obranném pásmu Kosťantynivka–Družkivka–Kramatorskij–Slovjansk. Bezprostředním cílem ruských vojsk je dobytí tohoto pásma a následně celého Donbasu.
Putin přiznal nedostatek paliva v Rusku, Kreml zvažuje zákaz vývozu nafty
„Aby se zabránilo ruskému postupu, ukrajinské velení posiluje obranu Kosťantynivky a začalo zintenzivňovat údery na Donbasu,“ konstatovali zpravodajští analytici. Účinnost takových úderů na zastavení logistiky nepřítele už potvrdilo nedávné stahování ruských jednotek z úseku takzvané Kinburnské kosy (Mykolajivská oblast) v jižní části fronty kvůli fatálním logistickým problémům ruských jednotek.
Krym se mění v noční můru
Sami ukrajinští velitelé to označují za „zátěžový test ruské okupace Krymu“. Poloostrov se totiž v posledních týdnech čím dál rychleji proměňuje v logistickou noční můru Kremlu, když se dříve sporadické ukrajinské hloubkové údery nyní naplno přerostly v cílenou a systematickou útočnou kampaň nejen proti ruským vojenským zařízením, ale na celé ruské týlové oblasti a systémy, které udržují kontrolu Moskvy nad poloostrovem.
Hrůza, nespíme, za Ukrajinců bylo líp. Krym drtí útoky, u mostu vznikají dlouhé kolony
„Kyjevská kampaň na poloostrově se posunula nad rámec epizodických úderů proti vysoce hodnotným aktivům a zaměřuje se nyní na dodávky paliva na Krym, železniční přístup, energetickou síť, protivzdušnou obranu a vojenské přesuny v týlu,“ podotkl bezpečnostní analytik Can Kasapoğlu z amerického Hudson Institute.
Ukrajinská „logistická uzávěra“ Krymu zahrnuje rovněž údery na skladovací místa, velitelské uzly, vybavení a zásobovacích trasy. Kyjev přitom vyčlenil dodatečné finanční prostředky pro pořízení střel a bezpilotních strojů pro takové údery na střední vzdálenost.
Nejviditelnějším důsledkem kampaně je podle Kasapoğlua palivová krize na Krymu. Už 22. května Rusko zahájilo přídělový systém v Sevastopolu, největším městě poloostrova, a omezilo prodej pohonných hmot na zhruba 20 litrů na vozidlo. Do 21. června pak podle některých zpráv vláda pozastavila prodej benzinu civilistům.
Ukrajinské údery totiž zničily trasy a skladovací architekturu, které Krym zásobují. Ukrajinské drony zasáhly zásobníky s palivem podél pozemního koridoru na okupované jižní Ukrajině a také poškodily palivovou infrastrukturu uvnitř Krymu, včetně námořního ropného terminálu Feodosija, ropného skladu Semykolodejanska a palivového skladu ATAN poblíž Simferopolu.
Ruská ruleta na Krymu. Pláže jsou plné, odříznutému poloostrovu hrozí evakuace
Jen civilní obyvatelstvo na Krymu spotřebuje zhruba 2 500 tun paliva denně, zatímco celková poptávka na poloostrově obvykle dosahuje asi 4 000 tun. „K uspokojení takové spotřeby je zapotřebí 120 000 tun paliva měsíčně, což zhruba odpovídá 2 200 železničním cisternám,“ připomněl Kasapoğlu. A pohyb takového množství cisteren je pro Rusko velmi těžké utajit, protože Ukrajina dál zdokonaluje své zpravodajské a sledovací bezpilotní prostředky.
A nejnovější vlna ukrajinských úderů zasáhla i citlivý energetický systém Krymu. Bezpilotní stroje zasáhly palivové zásobníky v Kerčské tepelné elektrárně, distribuční stanici plynu Simferopol a elektrickou rozvodnu Západní Krym. Polovina poloostrova tak byla bez proudu. Místní operátoři také hlásili výpadky proudu v oblasti Jevpatorija, Saky, Džankoj a Krasnoperekopsk, zatímco monitorovací kanály informovaly o velkém požáru v Kerčské elektrárně, kde se sloup kouře táhl na vzdálenost asi 47 kilometrů. Některé oblasti poloostrova jsou nyní zásobovány elektřinou jen několik hodin denně.
Před ruskou okupací v roce 2014 byl asi z 80 procent poloostrov závislý na elektřině proudící z pevninské Ukrajiny. Moskva sice později tuto závislost snížila výstavbou a modernizací elektráren, ale ty jsou nyní terčem ukrajinských dronů.
X X X
ČR MÁ PENĚZ DOST, FIALA A SPOL VYHODILI NA VÁLKU NA UKRAJINÉ NA 20 MILIARD
EXKOMUNISTA PAVEL MŮŽE LETĚT DRUHÝM LETADLEM
Babiš povede delegaci na summit NATO. Pavel poletí, ale v jiném letadle
Vláda Andreje Babiše potvrdila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře. V čele delegace bude ale premiér. „Pan prezident by mohl ukázat velkorysost a netrvat na své účasti,“ řekl po jednání kabinetu Babiš. V zájmu České republiky podle něj je, aby spor o účast na summitu NATO nepokračoval. Pavel nepoletí s členy vlády, ale jiným vládním speciálem.
„Ministr Macinka už minulý týden v pátek na základě rozhodnutí Ústavního soudu doplnil na seznam delegace prezidenta Pavla a jeho doprovod, takže jsme zcela vyhověli tomu, pro mě aspoň nepochopitelnému a neobvyklému rychlému rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl po jednání vlády Babiš.
Zkouší ještě přesvědčit Pavla, aby si cestu do Ankary rozmyslel. Ten mu místo toho nabídl, aby se dohodli kdo bude Česko na které části summitu v Ankaře reprezentovat.
„Já si myslím, že je v zájmu České republiky, aby skutečně ten nesmyslný spor, který nás poškozuje a je zbytečný, nepokračoval. Myslím, že by to přispělo k uklidnění společnosti. A nejlepší by bylo, kdyby pan prezident netrval na své účasti. Já si myslím, že my určitě bychom byli připraveni už teď deklarovat, že příští rok pan prezident může reprezentovat Českou republiku na summitu NATO,“ řekl předseda vlády.
Německo chce, aby státy NATO platily každý rok 70 miliard euro pro Ukrajinu. Babiš nesouhlasí
Premiér řekl, proč podle něj musí letos v Ankaře znít hlavně postoj jeho vlády ANO, SPD a Motoristé sobě.
„Summit tento rok je extrémně důležitý z hlediska závazků, které navrhuje Německo, aby členské státy NATO platily každoročně 70 miliard euro pro Ukrajinu. My samozřejmě s tím souhlasit nemůžeme,“ řekl šéf ANO.
Vláda postupovala podle předběžného opatření Ústavního soud a ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka potvrdi, že dopsal Pavla na seznam členů oficiální delegace.
„Existuje komunikace na pracovní úrovni mezi ministerstvem zahraničí a Hradem,“ řekl po jednání vlády. „Myslím si, že i po zásahu Ústavního soudu je delegace dobře sestavena, průběh bude důstojný,“ prohlásil.
Macinka i ministr obrany Jaromír Zůna už v neděli řeklli, že delegaci povede premiér Babiš. A vláda to v pondělí potvrdila.
Postoj vlády je podle Pavla v rozporu s názorem Ústavního soudu
Prezident Pavel s postupem vlády spokojen není. „Způsob, kterým se vláda staví k účasti prezidenta republiky na summitu v Ankaře, je v rozporu s usnesením Ústavního soudu. Ten uložil vládě – kromě zřízení potřebné akreditace – aby se zdržela jednání, kterým by účast prezidenta a jeho doprovodu bránila nebo ji ztěžovala,“ uvedl v reakci na rozhodnutí vlády.
Postoj vlády ohledně summitu je v rozporu s ÚS, řekl Pavel. Vyzval Babiše k jednání
„Vláda by zjednodušeně měla postupovat podle dosavadních zvyklostí, dokud soud nerozhodne. Tedy tak, aby prezident jako hlava státu měl možnost zastupovat Českou republiku v pozici vedoucího národní delegace jak na neformální večeři lídrů, tak na následujícím jednání Severoatlantické rady. Stejně jako v minulosti, kdy českou delegaci vedli čeští prezidenti. Vláda tímto usnesením navíc nerespektuje ani protokolární zvyklosti při pořádání vrcholného setkání členských zemí NATO,“ reagoval Petr Pavel.
Vnímá zájem vlády prezentovat vlastní politiku v mezinárodní situaci, která není jednoduchá. „Nabízím proto opakovaně kompromisní řešení, které umožní civilizovaný průběh jednání, v souladu s existujícími pravidly a zvyklostmi. Předseda vlády si vybere jedno ze dvou vrcholných jednání státníků na summitu a druhé absolvuje prezident,“ nabídl prezident premiérovi Babiš.
Uvedl, že opřes nevstřícné kroky vlády je stále připraven hledat řešení, které bude v souladu s Ústavou, předběžným opatřením Ústavního soudu a protokolárními zvyklostmi a zároveň umožní prezidentovi i předsedovi vlády naplnit jejich úlohu. „V zájmu zachování důstojné reprezentace naší země vyzývám předsedu vlády k dialogu o uspořádání účasti české delegace na nadcházejícím summitu v Ankaře,“ uzavřel Pavel.
X X X
EXKOMUNISTA PAVEL VEDE OPOZICI, NELZE VÉST DELEGACI NA NATO
Pavel nemůže vést delegaci, je lídrem opozice, řekl Okamura. Vystrčil chce dialog
Nikdo nemůže vládě přikázat, aby vedoucím delegace byl prezident, sdělil zpravodajce iDNES.cz v Istanbulu předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Podle něj se vláda snažila dospět ke kompromisu, který však prezident odmítal. Předseda Senátu Miloš Vystrčil s tím nesouhlasil. „Prezident opakovaně vyzýval k dialogu. Nikdo se s ním nebavil,“ uvedl.
Prezidenta Pavla následně Okamura označil za „lídra opozice“ a uvedl, že delegaci nemůže vést člověk, jehož postoje jsou podle něj v rozporu s vládní koalicí.
Podle předsedy Sněmovny se vláda snaží najít kompromis, na který však prezident nepřistupuje. „Odsouhlasili jsme mu, že bude zastupovat Českou republiku na vystoupení v OSN v New Yorku. Dnes navíc zaznělo, že se bude moci zúčastnit příštího zasedání NATO, a dokonce se zvažuje, že by mohl příště vést delegaci,“ uvedl.
Vláda je v rozporu s ÚS, řekl Pavel. Odmítl výzvu premiéra k neúčasti na summitu
Předseda Senátu Miloš Vystrčil to ale odmítl. Podle něj prezident opakovaně vyzýval k dialogu. „Když se dialog nekonal, Ústavní soud předběžným opatřením rozhodl, že prezident České republiky má být členem delegace. Ani poté dialog nepřišel a nyní vláda znovu bez prezidenta rozhodla o způsobu jeho účasti. Zase to nefunguje,“ řekl.
Vystrčil zároveň zdůraznil, že Českou republiku by měla reprezentovat vláda v co nejsilnějším složení. „A nejsilnější složení je premiér a prezident, respektive podle mého názoru prezident a premiér,“ dodal.
Okamura však trvá na tom, že o složení i vedení delegace rozhoduje výhradně vláda, která odpovídá také za zahraniční politiku. „Vůbec nevím, proč se prezident Pavel v rozporu s předpisy snaží pořád vlamovat do zavřených dveří, když je to v rozporu se všemi pravidly,“ prohlásil. Podle něj by se prezident neměl účastnit ani klíčových jednání.
S hlavou státu se Okamura rozešel také v názoru na obranné výdaje. „Říká, že máme strmě navyšovat výdaje na zbrojení, aniž řekne, kde by se na to mělo vzít, a hlavně aniž řekne, které skupině obyvatel by ty peníze vzal,“ uvedl.
Ústavní soud vládě nenařídil, že má Pavel vést delegaci do NATO, míní právník
Vystrčil na závěr podpořil obnovení pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů, které se podle něj osvědčily za předchozí vlády. „Některé schůzky, kterých jsem se zúčastnil, vypadaly tak, že tam byli Miloš Zeman, Andrej Babiš, Miloš Vystrčil a Radek Vondráček. Neměli všichni stejný názor, ale zahraniční politika podle mě fungovala koordinovaným způsobem,“ uzavřel.
Na našem webu používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference a opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas.
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.