Uplynulo 85 rokov od napadnutia Sovietskeho zväzu nacistickým Nemeckom. V Rusku nazývajú tento deň Dňom pamäti a smútku (День памяти и скорбы). Sovietsky zväz stratil vo vojne 27 miliónov občanov, najviac z nich Rusko. Je to dostatočná strata, aby v národnej pamäti zostala ako výstraha pred jej zopakovaním. (facebook.com/jan.carnogursky)

V ruských médiách sa výročiu venovalo mnoho relácií, z nich mnoho porovnávajúcich situáciu v Európe pred prepadnutím Sovietskeho zväzu a teraz. S wehrmachtom pochodovali do Sovietskeho zväzu takmer všetky európske štáty (žiaľ, aj Slovensko) s výnimkou Veľkej Británie a niektorých nepodstatných. Teraz dodáva Ukrajine (zatiaľ iba) zbrane opäť celá Európa, aj s Britániou, žiaľ, znovu aj Slovensko. Slovensko eufemisticky nazýva svoju účasť „výrobou“ zbraní pre iných, ktorí ich priamo alebo nepriamo dodajú Ukrajine.

Okrem výroby a dodávok zbraní sa vedie mediálna bitka, kto koho ohrozuje a preto musí zbrojiť. Západ tvrdí, že Rusko po porážke Ukrajiny zaútočí na Západ a zbrojí tak, že v roku 2029 už bude pripravený odolávať Rusku. Sem-tam sa niektorý generál utrhne, napr. nemecký generál Holger Neumann a povie, že Nemecko by bolo pripravené bojovať s Ruskom už dnes. Nemecký kancelár Merz chce vybudovať nemeckú armádu ako najsilnejšiu v Európe. V médiách preblesknú aj zmienky, že Nemecko by sa mohlo dostať (s francúzskym súhlasom) aj k obmedzenému použitiu francúzskych atómových zbraní. Na ruskej strane opakovane ubezpečujú, že Rusko neplánuje útok na Európu. K ruskému argumentu skromne dodám, že v 80-tych rokoch minulého storočia okrem tlaku Západu disidenti európskej časti Varšavskej zmluvy spolupracovali a vytvorili (spolu so Západom) tlak, ktorému Gorbačov radšej ustúpil. Také spojenectvo by sa nepochybne obnovilo, ak by chcelo Rusko svojvoľne obnoviť Varšavskú zmluvu, aj keď tentoraz bez komunizmu.

Nazdávam sa, že problém spočíva inde.

Americký štátny tajomník (minister zahraničia) Marko Rubio povedal vo februári t. r. na bezpečnostnej konferencii v Mníchove, že Západ sa 500 rokov zemepisne rozširoval, ale od 2. svetovej vojny sa zemepisne zmenšuje. Pred ním toto číslo uviedol v roku 2022 ruský minister zahraničia Sergej Lavrov, a dodal, že vojenská operácia na Ukrajine je katalyzátorom zmenšovania vplyvu Západu. Obaja pomenovali len očividný fakt, ktorý trval už dlhšie.

Karibská kríza z roku 1962 sa u nás vydáva ako jednoznačné víťazstvo Západu. Ale kríza sa skončila na základe dohody Nikitu Chruščova a Johna Kennedyho, že Sovietsky zväz síce stiahne jadrové rakety z Kuby, ale USA stiahnu podobné rakety z Turecka a že USA nenapadnú Kubu. Vďaka dohode Kuba si udržiava režim doteraz, kubánski vojaci pomáhali povstalcom proti západným vládam v Afrike aj v Latinskej Amerike, ku Kube sa prikláňali ďalšie latinskoamerické štáty, Nikaragua a do amerického zásahu aj Venezuela. Rusko začalo systematickú politiku dedolarizácie. V roku 2022 vojenský prevrat zvrhol v Nigeri prozápadnú vládu, frankofónne štáty Afriky dali novej vláde ultimátum, aby vrátila do funkcie pôvodného prezidenta. Nová vláda odmietla, do krajiny pozvala ruskú súkromnú armádu Wagner, ultimátum padlo, nigerskú uránovú rudu ťaží a predáva nie francúzska firma, ale ruská a nigerskej vláde platí nie 5 % z ceny predaja, ale 50 %. Deficit francúzskeho HDP prekročil 100 %. Vo svetových médiách sa občas objavia správy o politickej labilite v ďalšej africkej frankofónnej krajine Mali. Vojenskú a politickú porážku USA vo vojne proti Iránu máme pred očami, Európa pre svoju geopolitickú slabosť do konfliktu ani nemohla zasiahnuť. Na všetkých týchto a ďalších konfliktoch visel aspoň ruský tieň. Čína môže byť ekonomicky silnejšia, ale v konečnom dôsledku konflikty rozhoduje vojenská sila. Rusko má najviac jadrových zbraní a má silnejšie rakety. Budovanie európskej vojenskej sily je tragikomické. Európa nemá prostriedky na obranu svojich miest a svojich vojenských zariadení. Nemecký kancelár Merz, francúzsky prezident Macron, doteraz britský predseda vlády Starmer nehovoria svojim občanom, ako chcú brániť svoju krajinu, ak vyvolajú vojnu s Ruskom. Vojnu s Ruskom vyvolávajú už teraz dodávkami zbraní Ukrajine a navádzaním ukrajinských rakiet na ciele v Rusku.

Rusko predstavuje ohrozenie Západu už svojou existenciou. Každý národ, ktorý sa bude cítiť vykorisťovaný Západom, napríklad ekonomickými pravidlami pod názvom Washingtonský konsenzus – česká ekonómka Šichtařová ich nazvala ekonomickými pravidlami neokolonializmu – bude mať aspoň nádej na silnú oporu zo zahraničia. Ako ilustráciu uvediem, že Juhoslávia/Srbsko počas amerického bombardovania v roku 1999 požiadala o prijatie do Spoločenstva nezávislých krajín na čele s Ruskom. Vtedy to nešlo, Juhoslávia a SNG nemali zemepisné spojenie. Rusko iniciovalo vznik združenia nezápadných štátov BRICS. Spolok najvyspelejších západných štátov G7 už má menšie HDP než BRICS a obyvateľov má G7 ďaleko menej. Keby medzi Strednou Európou a Ruskom neležala protiruská Ukrajina, Slovensko, Maďarsko, Rakúsko, Bulharsko a postupne ďalšie štáty by mohli ďaleko účinnejšie odporovať nerozumnej bruselskej nepolitike. Technologicky je BRICS (Čína) na vyššej úrovni než Západ, najväčším vývozcom obilia vo svete je Rusko, najväčšie energetické zdroje má Rusko.

Tento očividný globálny nepomer v neprospech Západu akoby európska politická elita chcela vyrovnať vojnou proti Rusku a jeho spojencom. To je šialenstvo.

Ak sa Vladimír Zelenský nebude seriózne usilovať o zastavenie vojny, pre Rusko to bude len výhodné. Ruská armáda sa nezastaví na hraniciach Donbasu, o ktorom sa teraz hovorí, ale bude postupovať na juhu k Odese a na severe k Charkovu. Ukrajina zostane vnútrozemským štátom. Ak by Európa chcela zvyšovať stávku, doplatí. Opakujem: Európa nemá ako brániť svoje mestá a vojenské zariadenia proti ruským raketám. Profesor Sergej Karaganov pripravuje ruskú elitu a verejnosť na kultúrne až civilizačné odpútanie sa od Európy. Zničenie niektorých krajín bude potom druhý krok. Publicistika a verejné prejavy na Západe robia to isté zo západnej strany.

Ruský vojenský analytik Konstantin Sivkov hovorí, že prežijeme posledné mierové leto.

Ján Čarnogurský, politik SR, server vasevec.cz

X X X

Zarobil miliardu na tom, čo kedysi nenávidel. Trumpovo priznanie odhaľuje masívny konflikt záujmov

Trumpovo 927 stranové priznanie odhaľuje miliardový obrat vďaka kryptomenám. Z bývalého kritika sa tak stal prezident s najväčším krypto-biznisom v dejinách.

Povinné finančné priznanie amerického prezidenta Donalda Trumpa za rok 2025 vyvolalo vo Washingtone aj na globálnych trhoch masívnu vlnu diskusií. Dokument dlhý neuveriteľných 927 strán totiž detailne vykresľuje, akú cestu prešiel muž, ktorý kedysi bitcoinom opovrhoval, až kým z neho nespravil štátnu prioritu a zároveň svoj vôbec najlukratívnejší biznis.

Kým finančné správy jeho predchodcu Joea Bidena mali sotva 11 strán, Trumpovo priznanie pripomína detailný katalóg jeho globálneho impéria, ktoré počas prvého roka jeho staronového mandátu vygenerovalo celkové príjmy presahujúce 2,2 miliardy dolárov.

Najväčším prekvapením dokumentu je skutočnosť, že tradičné piliere Trumpovho bohatstva – luxusné hotely a golfové rezorty – v uplynulom roku z hľadiska výnosov zatienil agresívny vstup na trh s digitálnymi aktívami.

Veľký obrat a miliardový zisk

Ešte v roku 2021 Donald Trump označoval bitcoin za podvod a „katastrofu, ktorá len čaká na to, kedy sa stane“. Počas kampane v roku 2024 však zrazu zmenil názor a oznámil svoju ambíciu spraviť z USA „hlavné mesto kryptomien na tejto planéte“. Najnovšie zverejnené finančné dokumenty ukazujú, že svoj cieľ splnil. Len z kryptoaktivít zarobil v roku 2025 viac ako 1 až 1,4 miliardy dolárov.

Za týmto jeho úspechom stoja dva projekty. Prvým je CIC Digital LLC, afiliovaná spoločnosť Trump Organization, ktorá stojí za jeho vlastným memecoinom ($TRUMP). Na základe licenčnej zmluvy so subjektom Celebration Coins zarobil prezident na autorských honorároch (takzvaných royalties) približne 635 miliónov dolárov. A to napriek tomu, že hodnota samotnej mince po jeho inaugurácii prudko klesla.

Druhým je World Liberty Financial, kryptomenová platforma, ktorú uprostred kampane založili Trumpovi synovia Eric a Donald Jr. spolu s deťmi prezidentovho osobitného vyslanca Steva Witkoffa. Tento rodinný podnik priniesol hlave štátu priame príjmy vo výške presahujúcej 500 miliónov dolárov.

Zverejnené dáta navyše ukazujú, že Trump inkasoval viac ako 33 miliónov dolárov z predajov World Liberty Financial priamo v bitcoinoch a cez 150 miliónov dolárov prostredníctvom blockchainu Ethereum. Hoci hodnota rodinných tokenov za posledný rok zaznamenala prudký prepad, Trump ich vo svojom portfóliu stále drží zhruba 15,75 miliardy kusov, čo predstavuje hodnotu približne 900 miliónov dolárov.

X X X

Rusové začínají kritizovat Putina. Zaznívá, že vůbec nechápe, co se děje na bojišti, přibližuje Svoboda

Nedostatek pohonných hmot je v Rusku tak vážný, že jeho existenci připustil i Vladimir Putin. Přesto dle prezidenta všechno v zemi funguje, jak doslova řekl, stabilně a s velkou rezervou. „Rusové si mohou načerpat 30 litrů benzinu, to není zas taková hrůza. Ale tvrdili jim, že protiletecká obrana je skvělá a sestřeluje všechny drony, a teď najednou vidí, že to tak není a působí to reálné problémy,“ podotýká v Interview Plus rusista Karel Svoboda.

Nevýhodou Ruska se nyní stává jeho obrovská rozloha, naopak Ukrajincům se podařilo vyvinout vlastní rakety, které jsou ještě ničivější než drony a dokážou zasahovat zranitelné rafinerie. Putin sice slibuje navýšit výrobu systémů protivzdušné obrany, to ale není možné ze dne na den i vzhledem k obtížné dostupnosti západních součástek.

Karel Svoboda, odborník na ruskou ekonomiku z Fakulty sociálních věd UK

Moskva odmítla ukrajinský návrh na oboustranné přerušení úderů na velkou vzdálenost, protože přijetím příměří by potvrdila existenci problému, který popírá. Putin místo toho slíbil urychlení oprav rafinérií, k tomu ale Rusku chybí západní technologie a součástky.

„Chápu, proč to Putin říká, protože musí působit jako optimista, když už tu válku zahájil,“ uvádí Svoboda s tím, že ruská vláda nyní navrhuje zákaz vývozu nafty, brzy ale možná bude muset ropné produkty dovážet, například z Indie.

Alternativou je výroba méně kvalitních paliv, to se ale projeví na provozuschopnosti aut. Prioritou je zajistit dostatek paliv pro zemědělství, jinak hrozí zdražování potravin a růst inflace, který by nutně vedl ke zvyšování úrokových sazeb a poklesu investic.

Pokles Putinovy popularity

Situace je nejvážnější na anektovaném Krymu, odkud Rusové zásobovali armádu v Chersonské a Záporožské oblasti. „Krym dlouho považovali za výkladní skříň toho, jak budou spravovat nová území. Je to problém nejen z hlediska prestiže. Dosud byli bombardováni jen Ukrajinci, nyní se situace obrací,“ hodnotí Svoboda.

Novinkou je, že kritika míří čím dál častěji i na samotného Putina, který ji býval zvyklý odklánět směrem na vládu. Jedna část kritiků si přeje konec války, po kterém zmizí sankce a život se vrátí k normálu, proválečný tábor naopak požaduje mobilizaci a vrhnutí všech prostředků do války.

„Zaznívá, že Putin na to už mentálně nemá a že vůbec nechápe, co se děje na bojišti. V posledním obskurním interview vyjmenovával úspěchy ruské armády, například dobytí jednotlivých ulic malého města. Tvářil se, že všechno ví, ale pozornější si všimli, že to má ve čtecím zařízení,“ popisuje rusista.

I oficiální průzkumy ukazují pokles Putinovy popularity, značná část populace se ale nadále drží narativů o ukrajinských teroristech.

„Jiní ale nad situací přemýšlejí a ptají se, zda má smysl ztratit několik set tisíc vojáků v bojích o místa typu Malá Tokmačka, která měla být obsazena už asi dvacetkrát. Televize je stále mocný propagandistický prvek a dokáže to držet v nějakém limitu, to už ale nemusí trvat moc dlouho,“ uzavírá rusista Karel Svoboda.

X X X

Šokující zpráva OSN: Izrael cíleně zabíjí palestinské děti?

Zpráva Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupované palestinské území, zveřejněná v červnu 2026, obsahuje jednoznačný závěr. Izraelské úřady a bezpečnostní síly se úmyslně zaměřují na palestinské děti. Komise kvalifikuje tyto činy jako genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Čísla zjištěná  vyšetřováním nejsou abstraktní. Od října 2023 do října 2025 bylo v Gaze zabito nejméně 20 179 dětí. To je téměř 30 procent z celkového počtu obětí. Pro srovnání, v předchozích konfliktech v Gaze podíl dětí mezi oběťmi nepřesáhl 24 procent. Více než 44 000 dětí bylo zraněno. I po uzavření příměří  v říjnu 2025 děti nadále umírají a trpí vážnými zraněními.

Povaha zranění nenechává žádné pochybnosti o úmyslné povaze útoků. Komise zdokumentovala případy, kdy izraelští odstřelovači a drony přímo zasáhli děti. Použití velkých bomb v hustě osídlených oblastech, navzdory rostoucímu počtu dětských obětí, naznačuje záměr způsobit maximální počet obětí. Zpráva výslovně uvádí, že takové útoky, které zabíjejí děti v tak vysokém počtu, byly úmyslné. Bezpečnostní síly považovaly celé civilní obyvatelstvo za napojené na Hamás, což z dětí udělalo kolektivní cíl.

Symbolem této tragédie se stala pětiletá Hind Rajab. V lednu 2024 se ocitla v autě s těly svých zavražděných příbuzných. Její zoufalé volání k záchranným složkám se rozšířilo po celém světě. Záchranná operace selhala, dívka zemřela a komise OSN obvinila izraelskou armádu z úmyslného maření záchrany, a to i přes přítomnost dětí v autě.

V jiném případě komise zaznamenala, jak odstřelovač zastřelil patnáctiletého chlapce mávajícího bílou látkou během evakuace jeho rodiny v Chán Júnis. Poslední dva výstřely byly podle vyšetřování vypáleny do chlapcova bezvládného těla, aby se potvrdila jeho smrt.

Závěr komise OSN nenechává prostor pro nejednoznačnost. Útoky na děti podkopávají demografickou kontinuitu, reprodukci a kolektivní budoucnost lidu. Komise výslovně uvádí, že úmyslné vyhlazování dětí je prvkem, který prokazuje genocidní úmysl izraelských úřadů. Ničení porodnic, škol a nemocnic, hladomor a blokáda mažou samotný koncept dětství. Izraelští politici veřejně přirovnávají palestinské děti k teroristům, což odhaluje hluboký kulturní problém.

Tím, že Izrael cílí na děti, útočí na samotnou schopnost palestinského lidu existovat a rozhodovat o své budoucnosti. Cena, kterou platí děti z Gazy, je cenou, kterou platí celé lidstvo za to, že dovolilo, aby samotná myšlenka ochrany dětí ve válce byla odsouzena k zapomnění. Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X XX

Bitvu o daně senátoři prohráli: Pro kraje nejsou ideální, Ústavní soud do nich ale nesáhli.

Senátoři navrhli zrušit ustanovení zákona, které zakotvuje způsob výpočtu, a také přílohu se stanovenými pevnými procentními podíly jednotlivých krajů z daní. Ilustrační foto: Senát.

Ústavní soud zamítl návrh skupiny 32 senátorů, kteří chtěli zrušit část zákona o rozpočtovém určení daní. Podle soudu není systém sice ideální, právo krajů na samosprávu ale neporušuje, plyne z jeho nálezu.

Soudce zpravodaj Jiří Přibáň zdůraznil, že v otázce daní a daňových zákonů zůstává soud tradičně zdrženlivý. „Ústavnímu soudu obecně nepřísluší tuto problematiku posuzovat, jelikož je v dispozici zákonodárného sboru, jehož složení odráží výsledek svobodné a volné soutěže politických sil,“ uvedl Přibáň. Soud může podle nálezu zasáhnout jen v případě extrémní nevyváženosti, o kterou v tomto případě nejde.

Co senátoři navrhovali zrušit

Senátoři navrhli zrušit ustanovení zákona, které zakotvuje způsob výpočtu, a také přílohu se stanovenými pevnými procentními podíly jednotlivých krajů. Největší podíl, zhruba 13,8 procenta, má Středočeský kraj. Ostatní podíly se pohybují od 3,2 procenta v případě Prahy po 9,6 procenta u Moravskoslezského kraje.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková na síti X napsala, že nález respektuje, ale nesouhlasí s ním. Chce proto dále usilovat o změnu. Systém podle ní není spravedlivý, nezohledňuje počet obyvatel, rozlohu kraje nebo provozování krajských nemocnic.

„Je velký rozdíl, když některé kraje mají miliardy na účtech a z toho čerpají úroky a jiné kraje si ty miliardy musí půjčovat třeba od Evropské investiční banky, jako my na investice ve zdravotnictví,“ uvedla Pecková (STAN).

„Procentní určení podílů je neměnné, procenta nejsou odvozována od žádných objektivně měřitelných či dynamických ukazatelů, které by reflektovaly skutečné potřeby či vývoj jednotlivých krajů,“ stálo v návrhu senátorů. Za navrhovatele jednal orlickoústecký člen horní parlamentní komory Petr Fiala (KDU-ČSL). Vyhlášení nálezu se žádný ze senátorů osobně nezúčastnil.

Systém není ideální, uvedl soud

„Z hlediska rozdělení finančních prostředků mezi kraje jistě není ideální, že základem stávajícího systému nadále zůstávají fixní procenta pro jednotlivé kraje, jež dlouhodobě nereflektují dynamické změny a v podstatě udržují status quo,“ uvedl Ústavní soud v nálezu. Systém rozpočtového určení daní ale podle soudců nelze posuzovat izolovaně.

„Ačkoliv příjmy plynoucí krajům z napadené právní úpravy rozpočtového určení daní nemusí odpovídat aktuálním potřebám krajů, nelze přehlédnout, že stát krajům případné finanční deficity kompenzuje mimo nastavený systém pomocí jiných nástrojů,“ stojí v nálezu. Soud poukázal také na to, že politici o změně kritérií pro výpočet dílčích podílů krajů diskutují.

Jak se podíly počítají

Současný systém vedle fixního procentního podílu odráží ještě počet dětí, žáků a studentů ve školách. Nezohledňuje ale například počet obyvatel nebo délku silnic v kraji. Žádný ze soudců neuplatnil k nálezu odlišné stanovisko. Redakce České justice

X X X

Tvrdý verdikt z Bruselu: Prvý muž slovenskej energetiky, ktorého dosadil premiér Fico, tajil rodinný biznis.

• Po svojom návrate na čelo regulačného orgánu Jozef Holjenčík dostatočne a včas neinformoval európsky orgán o svojich podnikateľských aktivitách a o aktivitách svojej manželky.
• Nastavuje pravidlá na trhu s energiami a zároveň podniká ako energetický expert a poskytuje posudky pre firmy podnikajúce v tomto odvetví. O týchto aktivitách neinformoval transparentne a včas. Tak by sa dal stručne zhrnúť verdikt dôležitej agentúry, ktorá skúmala aktivity prvého muža slovenskej energetiky.
• Európske orgány potvrdili, že aktivity predsedu Úradu pre reguláciu sieťových odvetví Jozefa Holjenčíka a jeho rodinných príslušníkov môžu predstavovať konflikt záujmov. Holjenčík pritom v minulosti tvrdil, že „žiaden konflikt záujmov neexistuje“.
• O problémoch šéfa ÚRSO sme písali ešte v čase, keď Holjenčík čelil vyšetrovaniu zo strany Agentúry Európskej únie pre spoluprácu regulačných orgánov v oblasti energetiky. Ide o orgán, ktorý združuje národných regulátorov a pomáha domácim regulátorom s otázkami spoločného energetického trhu.
• ACER toto vyšetrovanie pred časom uzavrel a potvrdil, že Holjenčík si nesplnil povinnosti.

X XX

CO  BUDE  S  BUNKREM  HITLERA  V  BERLÍNĚ?

Byty místo nacistického bunkru? Berlín řeší, co s pozůstatkem Hitlerovy kanceláře

V Berlíně se řeší spor kvůli plánované demolici jednoho z posledních pozůstatků po centru moci nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Podzemní bunkr, který zůstal po bývalé Nové říšské kanceláři, by mohl být odstraněný kvůli výstavbě nových bytů a kanceláří.

Z původní kanceláře Adolfa Hitlera v centru Berlína dnes téměř nic nezůstalo. Nová říšská kancelář, kterou navrhl Hitlerův oblíbený architekt Albert Speer, byla na konci druhé světové války těžce poškozena a v roce 1949 ji na příkaz sovětských jednotek zbourali. Jediným výraznějším pozůstatkem je bunkr na malém nevyužívaném pozemku v centru města. Právě jeho budoucnost nyní vyvolává spor, píše server britské BBC 

Berlínský senátor pro bydlení Christian Gaebler (SPD) tvrdí, že nastal čas stavbu odstranit. Podle něj by neměl bunkr bránit nové bytové výstavbě.

„Nebudeme bránit nové bytové výstavbě jen proto, abychom zachovali bunkr, který by se pak mohl dokonce stát poutním místem,“ řekl.

Proti demolici se ale staví odborníci, kteří upozorňují, že místo má historický význam. Dietmar Arnold, předseda Sdružení berlínských podzemních světů, označil plán na zbourání bunkru v rozhovoru pro BBC za „naprosté šílenství“.

„Je to místo pachatelů. Bylo to centrum moci nacistického Německa, Hitlerova Nová říšská kancelář, a toto jsou její poslední zbytky,“ zdůraznil.

Bunkr jako památka?

Arnold chce spolupracovat s Muzeem holokaustu na tom, aby se místo proměnilo v muzeum a památník s expozicí věnovanou konci druhé světové války. „Tady v Německu bylo zničeno tolik historie, jak komunistické, tak nacistické. Nemůžeme v tom pokračovat,“ řekl.

Bunkr navštívil naposledy v roce 2007, kdy byl podle něj ve velmi dobrém stavu. Zároveň upozorňuje, že nejde o známější Führerbunker, kde v závěru války spáchali sebevraždu Adolf Hitler a Eva Braunová. Ten se nachází přibližně 120 metrů severně od tohoto místa.

Bunkr, o který se vede spor, sloužil především lidem pracujícím v Říšské kanceláři. Na konci války v něm fungovala také nemocnice. Podle Arnolda zůstalo z celého bunkrového komplexu neporušených 1200 metrů čtverečních. Stěny i strop mají tloušťku 1,7 metru. Odborník tvrdí, že by bylo možné na samotném bunkru dál stavět, aniž by bylo nutné ho kompletně odstranit.

Plány na demolici kritizovala také Berlínská státní rada pro památky. Podle ní má stavba „významnou historickou hodnotu“. „Nová říšská kancelář byla plánovacím centrem a výchozím bodem druhé světové války a zároveň symbolizuje katastrofický konec nacistického režimu,“ uvedla rada.

Dodala, že vzhledem k možnému historickému významu by měl Státní úřad pro ochranu historických památek posoudit stav bunkru a rozhodnout, zda by měl být zařazen mezi památkově chráněné objekty.

X X X

‚Je paradoxní, že si v Unii hrajeme na jednotný trh.‘ Zástupce výrobců léků spojuje nelegální reexport s Němci.

David Kolář z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu popisuje, kdo všechno na nelegálních reexportech prodělává, proč řešením nebyl chráněný kanál mezi výrobci a lékárnami a jak Německo zneužívá svého postavení největšího trhu v Evropě.

David Kolář z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu | Zdroj: Archív Davida Koláře

V letech 2020 až 2023 provozovatelé lékáren a distributoři léků z Česka nelegálně vyvezli přípravky za miliardy korun. Novela zákona o lécích o rok později měla nezákonné praktiky omezit. Povedlo se to jen zčásti, ukazují loňská data (níže v článku). U nejvýnosnějšího reexportního artiklu, inhalátoru Symbicort Turbuhaler, se přeprodeje podařilo zastavit; jenže ho nahradily jiné léky.

Zda novela pomohla, jsme se zeptali hlav tří klíčových lékových institucí: Tomáše Boráně ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), Aleše Krebse z České lékárnické komory (ČLnK) a Davida Koláře z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), který zastupuje výrobce léčiv.

Toho se ptáme, jak se povedlo zastavit reexporty inhalátoru nebo proč reexportům nebrání pravděpodobně hlavní cílová země Německo. Mluvíme i o tom, proč AIFP tak ostře vystupuje proti zavedení chráněného distribučního kanálu.

Nezákonný vývoz léků

Nelegální reexport je činnost, kdy si provozovatel lékárny objedná z distribuce léčivé přípravky, místo výdeje pacientům je ale přeprodá do zemí, kde za ně dostane lepší cenu: typicky Německa či severských zemí. Prvním nezákonným krokem je nenaskladnění léčiv či nevedení evidence, která je v lékárnách povinná. Proto v rozhovorech používáme i tyto pojmy, obvykle jako synonyma pro nelegální reexport.

Na nelegálním reexportu vydělávají provozovatelé lékáren a distributoři, tratí výrobci léků. Může vést k nedostupnosti léčiva napříč českými lékárnami. Jeho důsledkem je také nekalá lékárenská konkurence.

Objem nelegálního reexportu se odhaduje obtížně, ročně se pohybuje v řádu desítek milionů korun (pravomocné sankce) až miliard (odhad ceny balení chybějících v evidenci lékáren).

Sankce za nevedení evidence se po novele zákona o lécích v roce 2024 vyšplhala na 20 milionů korun či přerušení činnosti lékárny. Nezákonný vývoz přesto nezmizel a nezdá se ani výrazně oslabený.

‚Tratí pacient‘

Když jsme v minulosti psali o reexportu, méně jsme se věnovali poškozeným firmám. To jsou výrobci léčiv sdružení ve vaší asociaci.
A já vám vysvětlím, že pro ně je reexport strašně negativní aspekt. Když velká část zboží určeného pro Českou republiku odteče přes reexportní kanály pryč, dostane česká pobočka farmaceutické firmy signál z centrály: „Máte problém, řešte ho, nebo zkrátíme dodávky, protože to nedokážete kontrolovat a nám to kazí rovnoměrné rozložení léčiva.“ Někde ho pak mají víc, než potřebují, jinde si naopak ministerstvo stěžuje, že dodává málo. Ona dodává akorát, ale zboží pokoutně odteče pryč.

David Kolář

Mgr. David Kolář, MHA je výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu – organizace sdružující 35 výrobců léků, kteří stojí za 90 procenty nově vyvinutých přípravků. Zastupuje firmy jako AstraZeneca, GlaxoSmithKline, Merck, Novartis, Novo Nordisk, Pfizer nebo Sanofi. Je právník, v asociaci působí přes deset let.

Takže se shodneme, že nelegální reexport existuje a je nezanedbatelný.
Určitě. Situace je dnes významně lepší, než byla v minulosti, ale reexport není a nikdy nebude nulový. Je taky důležité rozlišovat legální a nelegální činnost.

Ptám se na tu nezákonnou. Legální přeprodej neřeším.
Říkám to proto, že i s legálním reexportem to může být komplikovanější. Pokud toho léku z Česka odcestuje příliš, může to mít dopad na pacienty a spustit reakci SÚKL či ministerstva. Nebo to může vést k výpadku. I legální vývoz se na dostupnosti může projevit, i když jiné vlivy jsou silnější.

Ale samozřejmě souhlasím, že hlavní problém je nelegální reexport a situace, kdy z Česka mizí přípravky v režimu omezené dostupnosti (konkrétní léky, u kterých ministerstvo vývoz zakázalo kvůli obavám z nedostupnosti, pozn. red.).

Tím, kdo na reexportu tratí, jsou primárně výrobci léků. Typicky těch inovativních, u kterých je největší rozdíl mezi cenou v Česku a jinde v Evropě. A ty zastupujete vy.
Ještě víc na tom tratí pacient. Výrobce má pořád nějaké možnosti, jak toho léku dovézt více, i když je to komplikované.

Ale ano, naše firmy to vnímají negativně. Nelegální reexport ovlivňuje jejich postavení uvnitř korporace a má vliv na to, jak se na ně dívá centrála. Podepíše se to i na jejich vyjednávací pozici třeba s ministerstvem.

Kam mizí léky, třetí série

• Pokuty nezabraly, teď pro černý vývoz léků hledáme trestní kvalifikaci, říká šéf SÚKL. Chce zapojit policii
• ‚Je paradoxní, že si v Unii hrajeme na jednotný trh.‘ Zástupce výrobců léků spojuje nelegální reexport s Němci
• čtvrtek 2.7.: ‚Co se děje s léky, je nebezpečné,‘ varuje prezident lékárnické komory. Vůči černému vývozu chce tvrdší postup

Pacient má při výpadku nějaké možnosti?
Například zajet si pro léky do zahraničí. Nebo objednat je online, což je ale v Česku zatím možné jen u volně prodejných léků. Navíc při výpadku přípravek nejspíš nebude dostupný nikde.

Máte odhady, o kolik firmy reexportem přijdou?
Spíš se díváme na trend, jestli v některých lékových skupinách reexport roste nebo klesá. Neděláme to pravidelně, spíš reagujeme na situaci, kdy objem reexportu ve srovnání s minulými roky u konkrétního léčiva narostl. Vycházíme z otevřených dat SÚKL, stejně jako vy.

Vy k nim ale můžete doplnit data výrobců?
Ta nemáme k dispozici, jsou důvěrná. Vystačíme si s otevřenými daty.

‚Jsme slepí‘

Když se vrátím k tomu, kdo na reexport doplácí: na pacienta dopadne v okamžiku, kdy výrobce kvůli ztrátám dodá do Česka méně balení nebo sem lék přestane dovážet. Děje se to?
S výpadky je to složitější. Za covidu dostala výroba poměrně silnou ránu, ze které se ještě úplně nevzpamatovala. Pak přišla válka na Ukrajině a teď zase sledujeme aktivitu Donalda Trumpa, který se snaží veškeré investice (do léčiv) stáhnout do Spojených států. Takže kapacita výroby je dodnes omezená, poptávka po léčivech stále převyšuje nabídku.

Firmy přitom do Česka dodávají množství léků, které vychází z historické spotřeby. A pokud se 15 nebo 20 procent vyveze do zahraničí, tak tady prostě chybí a může se stát, že pacient se k léku nedostane. Liší se to lék od léku a nebývá to úplně nejhlavnější důvod, ale ten vliv je nezanedbatelný.

Minulé série

První série na jaře 2023 ověřila na inhalátoru Symbicort Turbuhaler, že masivní nelegální reexport léků je skutečný a lze ho odhadnout z otevřených dat SÚKL srovnáním dodávek do lékáren a výdejů. Zmapovala, že léky do zahraničí často putují přes Slovensko a ochranné kódy reexport nezastaví. Odhalila také, že data nesedí u léků vydávaných přes nemocniční lékárny na žádanky: SÚKL kvůli nespolehlivým datům nezveřejňoval výdeje léčiv.

Druhá série o rok později se pokusila odhadnout celkový objem reexportu – u receptových léků úspěšněji, u žádankových méně. SÚKL sice do otevřených dat doplnil chybějící data, ale analýzu zamlžily avizované mezery v hlášení nemocničních lékáren. Ukázalo se, že Symbicort Turbuhaler mizí z lékáren i nadále a ve stejném rozsahu. Přinesli jsme pohled lékárnice, která na reexporty veřejně upozornila. Náměstek ministra zdravotnictví v reakci na články slíbil, že reexport pomůže omezit připravovaná novela zákona o lécích.

O další dva roky později se k datům vracíme – zjistit, zda novela skutečně pomohla. Data i novelu komentují hlavy tří klíčových lékových institucí.

V analýze loňských dat opět vyčnívá inhalátor Symbicort Turbuhaler od AstraZeneca, ale jinak než dřív. V předchozích letech šlo o nejvíce reexportový lék, ztrácelo se kolem 40 procent balení za stovky milionů. Říkal jsem si tehdy, že bych se vůbec nedivil, kdyby výrobce řekl, že na Česko takříkajíc kašle. Je něco takového reálné, nebo je firma schopná tohle zkousnout?
Jde o to, jak dobře umí přečíst trendy. V přímých distribučních kanálech (výrobce prodává přípravky lékárně přímo, mimo běžnou distribuční síť, označují se DtP, direct to pharmacy, pozn. red.) dobře vidí, kam dodávky plynou – to je taky jeden z důvodů, proč se v Česku v posledních letech tak rozšířily. Firmy chtějí mít větší kontrolu.

Už ale nevidí, co s nimi dělá lékárna. Ta může zničehonic ztrojnásobit požadavek na dodávky. Výrobce se může zeptat, proč to potřebuje. Jenže ji nemůže automaticky odmítnout. U přípravků, kde má firma dominantní postavení, nesmí diskriminovat žádného objednatele, protože by se vystavila riziku porušení soutěžního práva. Proto musí nejdřív vyhodnotit, jestli má dost silné argumenty, aby mohla lékárně říct, že dodávky prostě nenavýší. Jinak riskuje zásah Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Pokud chce firma vidět obě strany, dodávky i spotřebu, musí se obrátit na SÚKL. Ten bych mimochodem rád pochválil, při řešení takových situací byl velmi konstruktivní a nápomocný. Samozřejmě má limity spojené s ochranou dat a jejich anonymizací.

Jeden inhalátor nahradil druhý

Symbicort Turbuhaler z reexportů téměř zmizel, nahradil ho inhalátor se stejnou indikací Duoresp Spiromax. Fialové sloupce nahoru ukazují dodávky léku do českých lékáren, růžové sloupce výdeje pacientům. Černá linka naznačuje rozdíl mezi nimi – balení, která nebyla naskladněná a pravděpodobně zamířila do reexportu.

Můžete potvrdit, že Symbicort byl dřív opravdu silně reexportový lék?
Nemůžu říct, že by to tak nebylo. Ale není to jediný příklad, víme o dalších léčivých přípravcích, kterých se ztrácelo hodně. U některých produktů jsou to miliony korun, u dalších desítky milionů. Ono je těžké uhlídat celý trh: když se pozornost SÚKL zaměří na konkrétní lék, reexportéři se jednoduše přesunou na jiný produkt. Klidně typově podobný, ale méně chráněný a viditelný. Data navíc mají nějaké zpoždění a chvíli trvá, než se dostane na povrch, které léky mizí zrovna teď.

Narážíte tuším na to, že Symbicort v reexportech postupně nahradil jiný inhalátor. Pro mě bylo velké překvapení, že se přeprodeje Symbicortu povedlo zastavit – dlouho mizely desítky procent balení a loni najednou skoro žádné. Horší zpráva je, že ho nahradil Duoresp Spiromax, jiný lék se stejnou indikací.
Přesně tak. Ve chvíli, kdy vydáte článek a pozornost se zaměří na konkrétní lék, reexportér si vybere jiný. Na českém trhu jsou tisícovky přípravků a není to pro něj úplně složité.

Jak se to povedlo zastavit? Zaměřil se na něj SÚKL, nebo lék začal hlídat výrobce skrz DtP kanál?
Ta druhá možnost, ale ve velmi úzké spolupráci se SÚKL. Jak jsem popisoval, firma vidí, že některé lékárny naobjednávaly víc než dříve, ale chybí jí takhle podrobná data o výdeji. A na to potřebuje SÚKL.

Takže ve chvíli, kdy AstraZeneca uviděla váš článek, začala předpokládám komunikovat se SÚKL a řešit, jak ucpat mezery, kudy lék mizí. Pak už má silnější argument a může objednávku takové lékárny odmítnout nebo jinak limitovat. Postupně může dostat pod kontrolu celý trh.

Což se dá udělat pro jeden lék. Širší dohled naráží na kapacitu SÚKL: pokud by měl každé firmě pro každý lék a každou lékárnu dát data o rozdílu dodávek a výdejů, je to ohromné množství dat, která nepřipravíte automatizovaně. Nedá se říct, že jsme vyřešili Symbicort a teď to aplikujeme na ostatní přípravky.

Duoresp má navíc v zahraničí výrazně nižší cenu než Symbicort, takže asi nemá takovou prioritu.
Ne vždycky je to jenom o ceně, byť samozřejmě vyšší cenový rozdíl je pro reexportéra zajímavější, nemusí pak vyvézt takový objem. Ale někdy to tím objemem může dohnat. Když pak vidí, že výrobce lék aktivně nehlídá, není nikdo, kdo by mu komplikoval život.

Pro mě je nová informace, že SÚKL umí poskytnout data na úrovni lékáren. A že teprve po spojení s nimi začne DtP kanál fungovat tak, jak má.
I bez nich je DtP výrazně komfortnější a kontrolovanější než klasická distribuce. Do té léčivo pošlete a dál na něj nemáte žádný vliv. Ale je pravda, že nevidíte všechny detaily, ty má jenom SÚKL.

Což možná odpovídá na stížnosti lékárníků, že si výrobci léky nehlídají. DtP kanál pak vnímají jako zbytečnou komplikaci. Vzpomínám si, jak mi lékárnice ukazovala dodací listy, kde jsou vysoké desítky balení Symbicortu měsíčně. A ptala se, jak je možné, že AstraZeneca do téhle malé sídlištní lékárny dodává takové počty, když je evidentní, že je nikdy nemůže vydat pacientům.
Firma to nemusí vždycky vědět, minimálně na počátku. Postupně se učí odhadovat, kolik můžou různě velké lékárny vydat. Ale při tisícovkách lékáren, které v Česku máme, to není jednoduché. A teprve když zjistíte, že léky mizí, začnete hledat kde. Pak odhalíte lékárny, které nevydají ani krabičku: představují skutečně jen kanál, kterým léky dostanete od výrobce a vyvezete ven.

Pokud taková lékárna nevyčnívá – nemá čtyřikrát větší objednávky než jiné lékárny podobné velikosti –, tak bude trvat dlouho, než ji někdo odhalí. SÚKL to může udělat poměrně snadno díky tomu, že má adresná data. Ale výrobce to nevidí.

Kolegové ze SÚKL mimochodem pracují na automatizaci dat, v takových případech by jim v budoucnu měla vyskakovat upozornění. I pro ně je ale systém relativně nový, a byť se kapacity ústavu zvýšily, bude chvíli trvat, než ho dokážou využít na maximum. Časem snad budeme schopni číst data živě.

Snížil se reexport?

Dokázala novela zákona o lécích z roku 2024 rozsah reexportu omezit? Pro všech šest tisíc přípravků v českých lékárnách reexport neodhadneme. Můžeme se ale podívat, zda se změnilo množství chybějících balení u léků, kde je naše podezření nejsilnější. Až na dvě výjimky zůstává podobné.

Nejsou lidi

Když se dívám do dat, které léky jsou horkými kandidáty na reexport dnes, vyskakuje na mě Ozempic a Rybelsus od Novo Nordisk, Biktarvy od Gilead Sciences, Ofev od Bohringer Ingelheim a řada dalších. Téměř bez výjimky léky firem, které zastupujete. Děláte si sami analýzy, které mizí nejvíc?
Snažíme se aspoň jednou za rok mít informaci o chybějících objemech. Když pak vidíme, že reexport významně narostl – o deset procent nebo víc – snažíme se jít hlouběji. Ale spíš čekáme na signál ze členských firem. Když nám řeknou, že přípravek, který je pro ně zásadní, mizí někam do zahraničí, aktivně to řešíme. Snažíme se pak o to, aby SÚKL a ministerstvo ve spolupráci s výrobcem vydaly zákaz vývozu, protože by mohl omezit dostupnost pro české pacienty.

Někteří výrobci pak přistoupí k zavedení DtP kanálu. Člověk by si řekl, proč ho vlastně nezavést u všech léků, když to funguje. To ale nejde vždycky: je složité vlastní distribuční kanál vytvořit a extrémně nákladné ho udržovat. Ne každá firma to navíc má ve své globální strategii. Centrála ji nebude měnit jen proto, že někdo jejich léky vyváží z Česka. Navíc se musíme řídit režimem volného pohybu zboží a nesmíme lékárny diskriminovat. Pokud jste jako firma v dominantním postavení, je distribuce hodně složitá a nemáte tolik flexibility v rozhodování, jak byste si možná myslel.

X XX

Ceny ropy opäť na poklese, trh je optimistický po rokovaniach Washington-Teherán 

Ceny ropy prudko oslabili o takmer dve percentá a dostali sa na najnižšie úrovne za vyše štyri mesiace. Dôvodom je pokrok v rokovaniach USA a Iránu.

Ceny ropy klesli v stredu približne o 2 percentá potom, ako optimizmus v súvislosti s rokovaniami medzi USA a Iránom zmiernil obavy z nedostatočných dodávok komodity na svetové trhy. Informovali o tom agentúry Reuters a Bloomberg. Cena severomorskej ropnej zmesi Brent s dodávkou v septembri dosiahla do 19.15 h SELČ 71,33 USD (62,66 eura) za barel (159 litrov). Oproti predchádzajúcej uzávierke to znamená pokles o 1,62 USD (2,22 percenta).

Cena americkej ľahkej ropy WTI s augustovým kontraktom dosiahla 68,30 USD/barel. V porovnaní s predchádzajúcou uzávierkou to predstavuje pokles o 1,20 USD (1,73 percenta). V obidvoch prípadoch klesli ceny komodity na najnižšiu úroveň za viac než štyri mesiace.

V stredu sa začali v katarskej Dauhe nepriame technické rokovania medzi USA a Iránom, pričom americký prezident Donald Trump uviedol, že sa dosiahol pokrok. „Rokovania sú považované za pozitívne, čo tlačí ceny ropy nadol,“ povedal analytik zo Saxo Bank Ole Hansen. Zároveň nevylúčil, že v nasledujúcom období by mohli klesnúť ešte výraznejšie.

X XX

Niečo sa deje na hraniciach Ruska. Moskva bez vysvetlenia uzavrela železničné priechody

Ruská vláda rozhodla s účinnosťou od 1. júla o dočasnom pozastavení pohybu osôb, dopravných prostriedkov, tovaru a nákladu cez železničné hraničné priechody s Fínskom, Estónskom a Lotyšskom.

Protitankové zátarasy a ostnatý drôt na moste na estónsko-ruskej hranici v Narve v Estónsku, máj 2026

Uviedol to denník The Moscow Times a ruský oficiálny portál zverejnených právnych aktov. Päť z uzavretých kontrolných stanovíšť sa nachádza na fínskych hraniciach, zatiaľ čo Estónsko Lotyšsko majú po jednom zatvorenom priechode.

Do NATO! Fínsko už stráži nebo nad Pobaltím.

Ruská invázia na Ukrajinu zmenila Severoatlantickú alianciu. Dnes (04.04.) do nej vstúpilo Fínsko. Viac vo videu NATO.

Vláda v rozhodnutí z 30. júna nezverejnila dôvody uzávierok ani to, kedy by sa železničné priechody mohli znovu otvoriť. Rozhodnutie ruskej vlády prichádza v čase, keď sú železničné aj cestné spojenia medzi Ruskom a viacerými susednými členskými štátmi Európskej únie už niekoľko rokov výrazne obmedzené.

V prípade Fínska je jeho praktický dosah ešte menší, keďže pravidelná železničná doprava medzi oboma krajinami bola po ruskej invázii na Ukrajinu postupne utlmená a cez spoločnú hranicu už dlhší čas nepremávajú osobné vlaky. Nákladná doprava sa výrazne znížila aj v dôsledku západných sankcií a obmedzení.

Helsinki navyše od decembra 2023 držia všetky pozemné hraničné priechody s Ruskom zatvorené. Fínska vláda tento krok opakovane odôvodnila bezpečnostnými rizikami a obvinila Moskvu, že zámerne presúva migrantov k hranici s cieľom vyvíjať politický tlak na Fínsko.

Kremeľ tieto obvinenia dlhodobo odmieta. Fínske úrady však aj tento rok rozhodli, že hranica zostane uzavretá až do odvolania, keďže podľa nich riziko migrácie naďalej pretrváva.

Ani nové ruské opatrenie podľa zverejneného vládneho nariadenia neznamená úplné prerušenie spojenia so susednými štátmi. Do Estónska zostáva otvorený železničný priechod Ivangorod a do Lotyšska priechod Sebež. Samotná ruská vláda však nevysvetlila, prečo pristúpila k uzavretiu ďalších siedmich železničných hraničných priechodov ani dokedy budú obmedzenia platiť.

V širšom kontexte ide o ďalší krok v postupnom obmedzovaní cezhraničných kontaktov medzi Ruskom a štátmi na severovýchodnom krídle NATO. Od začiatku vojny na Ukrajine sa výrazne znížil rozsah osobnej aj nákladnej dopravy, sprísnili sa vízové pravidlá a viaceré krajiny vrátane Fínska, Estónska a Lotyšska zaviedli dodatočné bezpečnostné opatrenia na svojich hraniciach s Ruskom.

X XX

Turecký elektrický zázrak? Za všetkým stoja drakonické dane Erdogana

Zamilovali sa snáď Turci do elektromobilov? Vlani sa totiž v Turecku podiel elektrických áut na nových registráciách vyšplhal nad 17 %. Prispôsobiť sa museli aj veľké značky. Ponúkajú verzie, ktoré inde neexistujú.

Elektromobily zažili v Turecku raketový nástup. V roku 2022 bol ich podel na nových registráciách len jedno percento, no vlani sa vyšplhal na 17 %. V tomto roku to má byť minimálne 25 %. Jednotkou na trhu je turecký Togg.

Turecko na autách doslova „žmýka“ vlastných obyvateľov. Tamojší daňový systém je neuveriteľne zložitý. No jeho podstatou sú tri dane. Pri kúpe auta so spaľovacím motorom vám najprv vyrubia spotrebnú daň (ÖTV) a to podľa objemu motora. Tá sa pohybuje od 45 až do neuveriteľných 220 % pri autách s objemom motora nad 2 000 ccm. K tejto sume sa následne pripočíta 20 % DPH. Takže taká obyčajná Škoda Fabia vás môže vyjsť v Turecku aj na 37 000 eur. A to ešte platíte cestnú daň (MTV). Tá závisí tiež od objemu pohonnej jednotky a pohybuje sa od 165 do 6 534 eur ročne. No a keďže na svete sú už aj elektromobily, tu je podstatný namiesto objemu motora jeho výkon. Hranicou je 160 kW. Presne toľko má turecké elektromobily značky Togg – prvej národnej automobilky.

Pri elektrických autách do 160 kW je spotrebná daň 10 % a nad touto hranicou stúpne na 40 až 60 %. A hoci je zdanenie elektromobilov predsa len miernejšie, stále platí, že za výkonnejšie elektromobily platíte podstatne viac ako na väčšine európskych trhov. Zato tým menším, presnejšie slabším, sa začalo v Turecku náramne dariť. Rozdiel v cene „spaľovákov“ a elektromobilov sa totiž scvrkol na minimum. A tak sa už vlani v Turecku vyšplhal podiel elektrických áut na nových registráciách na 17 % a predajom 190 000 kusov sa Turecko stalo štvrtým najväčším „elektrickým“ trhom Európy. Asi tušíte, že absolútnou jednotkou sú spomínané turecké elektromobily, konkrétne Togg T10X a T10F, pre ktoré je daňová legislatíva ako ušitá.

Prispôsobiť sa tureckej daňovej legislatíve sa museli aj veľkí hráči. Mercedes-Benz tam napríklad predáva elektrické CLA 200+ EQ so softvérovo znížený výkonom na 160 kW.

Prispôsobiť tomu sa museli aj ostatní výrobcovia. Problémom totiž je, že výkon 160 kW je pri elektrických autách čosi ako 80 kW pri tých spaľovacích. Preto, ak prídete do tureckých showroomov, uvidíte špecifikácie, ktoré ste ešte nevideli. Aj veľké a luxusné elektromobily majú v Turecku, akoby mávnutím čarovného prútika, výkon presne 160 kW. Mercedes-Benz tam napríklad predáva elektrické CLA s označením 200+ EQ, alebo GLB 200+ EQ, ktoré majú softvérovo znížený výkon tak, aby podliezli hranicu, ktorá rozhoduje, či bude auto o desiatky tisíc eur drahšie, alebo ostane v daňovo prijateľných medziach. Aj BMW už stihlo daňovo optimalizovať svoje nové SUV iX3. A dokonca mu ponechalo pohon oboch náprav xDrive. Podobne postupoval BYD so svoji Sealom a tak by sme mohli pokračovať ďalej.

Turecký elektrický zázrak teda nie je výsledkom toho, že by Turci spontánne zatúžili po bezemisných autách, ale preto, že sú v tamojšej drahote relatívne dostupné a tamojšej daňovej legislatíve sa prispôsobili aj zahraničné značky. Len pre zaujímavosť. Turecký Togg dosiahol vlani 20 % podiel na trhu s elektromobilmi, keď predal 39 000 áut. Nasleduje Tesla s 31 500 predanými vozidlami, čo je 16 %. Približne polovicu trhu si rozdelila ich konkurencia. V tomto roku sa očakáva, že by si elektromobily mohli v Turecku privlastniť až 25 či 30 % trhu. Je to veľký skok, ak si uvedomíme, že ešte v roku 2022, teda pred príchodom Toggu, boli elektromobily v Turecku prakticky marginálnou záležitosťou s 1-percentným podielom.

X X  X

Prvá obžaloba vôbec. V prípade útokov na Nord Stream nastal progres

V prípade poničenia baltských plynovodov Nord Stream z roku 2022 teraz vznieslo nemecké generálne štátne zastupiteľstvo v Karlsruhe prvú obžalobu, a to voči zadržiavanému Ukrajincovi, ktorého Taliansko vlani v novembri vydalo do Nemecka.

Dnes o tom spoločne informovali verejnoprávne stanice ARD, denník Süddeutsche Zeitung a týždenník Die Zeit s tým, že Ukrajinec identifikovaný ako Serhij K. bude súdený v Hamburgu.

Trojica vyššie spomínaných médií s odvolaním sa na svoje zdroje uviedla, že vyšetrovatelia majú presvedčivé dôkazy. Ukrajinec sa podľa týchto informácií sám usvedčil, keď o útokoch na plynovody telefonicky hovoril s príbuznými z vydávacej väzby v Taliansku. Vyšetrovatelia tiež našli dôkazy v jeho mobilnom telefóne, ktoré účasť na útokoch naznačujú.

Úniky plynu z Nord Streamu v septembri 2022

Ukrajinec bol podľa nemeckej prokuratúry na lodi, ktorú v septembri 2022 ukrajinské komando použilo na poškodenie plynovodov Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Vyšetrovatelia zadržaného muža, ktorý doteraz čelil obvineniam okrem iného zo sabotáže, spôsobeniu výbuchu a zničeniu stavby. Talianska polícia ho vlani v auguste zadržala neďaleko letoviska Rimini na základe európskeho zatykača, v novembri bol potom vydaný do Nemecka, kde je odvtedy vo väzbe.

Plynovod Nord Stream 1 privádzal plyn z Ruska do Nemecka, do prevádzky bol uvedený v roku 2011. Nord Stream 2 bol dokončený v roku 2021, jeho potrubím ale nikdy plyn komerčne neprúdil. Kvôli ruskej invázii na Ukrajinu vo februári 2022 nebol uvedený do prevádzky. Oba produktovody poškodili výbuchy 26. septembra 2022. Plynovodom Nord Stream 1 v čase explózií plyn tiež neprúdil, čo Rusko vtedy zdôvodňovalo nutnou údržbou.

Ďalšieho muža podozrivého z podielu na sabotážnej akcii zadržala polícia vlani v septembri v Poľsku. Tamojší súd však odmietol jeho vydanie do Nemecka a prepustil ho z väzby.

Poškodenie plynovodov Nord Stream vyšetrovali okrem Nemecka aj Dánsko a Švédsko. Obe krajiny už vyšetrovanie ukončili. Švédska prokuratúra predvlani vo februári uviedla, že nemá právomoc sa záležitosťou zaoberať. Dánsko niekoľko dní nato oznámilo, že považuje poškodenie plynovodov za úmyselné, ale že neexistujú dostatočné dôvody na začatie trestného stíhania v Dánsku.

X X X

Chyba soudu zrušila trest za drogy: Předvolání poslal do špatné datové schránky.

Muž se do schránky nepřihlásil. Proto mu nemohlo být doručeno vyrozumění soudu.

Soud doručil obviněnému fikcí do jeho datovky živnostníka vyrozumění o veřejném zasedání. Muž se do schránky nepřihlásil. K soudu nepřišel. Odsouzený byl v nepřítomnosti. Nedoručeno, potvrdil Nejvyšší soud. Jeho podnikání nesouvisí s trestným činem, z něhož je obviněný. Doručení je proto možné jen přihlášením, fikce doručení je vyloučená. Ledaže dotyčný svoji datovou schránku pro doručování sám označí. To se ovšem nestalo.

Muž se úspěšně dovolal k Nejvyššímu soudu. Ten přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby věc znovu projednal. Z případu schválilo trestní kolegium Nejvyššího soudu na svém posledním zasedání právní větu.

Právo na projednání v přítomnosti je zaručené

Před Nejvyšším soudem muž namítl, že se v rozporu se zákonem veřejné zasedání konalo v jeho nepřítomnosti. Tím mu byla upřená jeho práva. Podle Listiny má každý ústavně zaručené právo na projednání věci v jeho přítomnosti. Jenže obviněný o tom, že se koná veřejné zasedání, nevěděl. Proto se k soudu nedostavil. V nepřítomnosti byl odsouzený ke 28 měsícům vězení za výrobu drog.

Krajský soud v Ústí nad Labem mu vyrozumění poslal do jeho datové schránky fyzické podnikající osoby. Muž se do schránky nepřihlásil.  Po uplynutí 10denní lhůty byl přípis doručený fikcí.  „Fikce doručení je vyloučená v případě doručení fyzické osobě do její datové schránky užívané pro podnikání,“ upozornil v dovolání odsouzený muž.

Na začátku mu bez problému doručovala pošta

Za obviněného se postavil i státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Muži byly přípisy v přípravném řízení i v řízení před soudem prvého stupně doručované poštou. Zásadní problémy s tím nebyly. „Odlišně pak postupoval až Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, který obviněného o konání veřejného zasedání vyrozuměl prostřednictvím datové schránky,“ shrnul státní zástupce.

U muže však šlo o trestnou činnost drogového charakteru. Nespáchal ji v souvislosti s podnikáním. Nebylo tedy možné doručování písemnosti prostřednictvím jeho datové schránky podnikající fyzické osoby.

Pak soud učinil nečekaný krok

„Takový závěr vyplývá jak z judikatury soudů, tak kupříkladu i z komentářové literatury k občanskému soudnímu řádu, který se podpůrně použije i pro pravidla doručování v trestním řízení,“ upozornil státní zástupce na školáckou chybu soudu.

Podle státního zástupce by takto soud mohl postupovat, pokud by obviněný „tuto datovou schránku podnikající fyzické osoby výslovně v předmětné trestní věci označil jako adresu pro účely doručování“.  Žádné takové prohlášení ale muž neučinil.

Datovkami už se zabývaly všechny soudy

Problém doručování do datových schránek vyložilo plénum Nejvyššího soudu už v roce 2017. Má-li fyzická osoba více datových schránek, například datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby nebo advokáta či insolvenčního správce, je třeba takovému člověku doručovat do té schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti.

Při doručování do datové schránky je třeba zásadně zvolit oborově správnou schránku. Potvrzuje to i judikatura Nejvyššího správního soudu, Ústavního soudu i odborná literatura.

Doručení je možné jen přihlášením, nikoli fikcí

Datová schránka Foto: Pixabay

Podle Nejvyššího soudu je možné zásilku ohledně trestního řízení, včetně vyrozumění o veřejném zasedání, obviněnému doručit i jejím zasláním do datové schránky podnikající fyzické osoby. Avšak pouze tak, že se dotyčný do datové schránky přihlásí. To se v tomto případě nestalo.

„S ohledem na povahu písemnosti (vyrozumění o procesním úkonu trestního řízení) ji odvolací soud doručoval do nesprávné datové schránky, a nemohla proto nastat tzv. fikce jejího doručení. Obviněnému tudíž nebylo vyrozumění o konání veřejného zasedání řádně doručeno,“ uvedl v rozhodnutí o dovolání Nejvyšší soud.

Vyrozumění není doručené, soud nerozhodl

Nebylo-li obviněnému řádně doručené vyrozumění o veřejném zasedání, nezachovala se pětidenní lhůta k jeho přípravě. Za takové situace nebylo možné veřejné zasedání konat a soud tudíž nemohl rozhodnout, vysvětlil NS.

Soud nesprávně konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného. Porušil tak jeho právo na spravedlivý proces, uvedl Nejvyšší soud a případ vrátil k novému projednání.

Právní věta:

K doručení písemnosti zaslané obviněnému orgánem činným v trestním řízení do datové schránky podnikající fyzické osoby podle § 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, dojde jen tehdy, pokud se obviněný do datové schránky přihlásí podle § 17 odst. 3 téhož zákona (viz stanovisko č. 1/2017-V. Sb. rozh. st.). Fikce doručení ve smyslu § 17 odst. 4 téhož zákona je v takovém případě vyloučena, neboť ta se uplatní jen u písemností zaslaných do oborově příslušné datové schránky. Obviněný, který je podnikající fyzickou osobou, může nicméně označit pro účely doručování (§ 64 odst 4 tr. ř.) i tu datovou schránku, kterou používá pro účely podnikání. V takovém případě se uplatní fikce doručení ve smyslu § 17 odst. 4 téhož zákona, nevylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. Irena Válová, ceskajustice

X X X

Príroda ukázala Nemcom svoju hrozivú silu, Bodamským jazerom sa prehnalo tornádo

Nad Bodamským jazerom neďaleko nemeckého Friedrichshafenu (spolková krajina Bádensko-Württembersko) sa v stredu po 13.10 h sformovalo tornádo, ktoré bolo možné pozorovať približne pätnásť minúť, píše agentúra.

Tornádo sformované nad Bodamským jazerom v Nemecku v stredu 1. júla 2026.

Rýchlosť vetra meteorológ Kai-Uwe Nerding z Nemeckého meteorologického úradu (DWD) odhadol medzi 100 až 150 kilometrami za hodinu. Výšku ani priemer nedokázal odhadnúť.

Tornádo sa ponad hladinu jazera presunulo smerom k mestu Lindau (spolková krajina Bavorsko) na jeho severovýchodnom pobreží. Hlásené neboli žiadne škody. Podľa nemeckého meteorológa sa môžu popoludní vytvoriť ďalšie vodné smršte.

X XX

Prezident po 5 rokoch rentu áno, premiér po 10 rokoch nie? O referende ani chýru, ani slychu

V sobotu prebehne na Slovensku ďalšie referendum. S veľkou pravdepodobnosťou bude opäť neplatné. Termín nie je zvolený najšťastnejšie, ale prezident Peter Pellegrini príliš na výber nemal.

To nič nemení na fakte, že o referende sa nehovorí, nepočuť o ňom – ani chýru, ani slychu. Skutočne ide o najdrahší volebný prieskum verejnej mienky.

Časovanie si mali lepšie naplánovať iniciátori – strana Demokrati. Je to len ďalší prejav amatérstva bývalých politikov OĽaNO. Ale to je druhoradé. Keď už aj okyptené referendum bolo vyhlásené, mali urobiť všetko preto, aby sa stalo verejnou záležitosťou. O referende je „mŕtvo“ aj preto, že hlavný bod – zásluhou zle položenej otázky – konanie predčasných volieb (skrátenia volebného obdobia) sa pre vopred známy rozpor s ústavou nakoniec do hlasovania „nezmestil“. Ďalší prejav babráctva opozičných liberálno-konzervatívnych Demokratov.

Keď už sa však referendum koná, tak by z úcty k signatárom mali Demokrati urobiť všetko pre to, aby sa v spoločnosti o dvoch ďalších otázkach hovorilo. Ako urobiť šou a cirkus, to naďovcov a hegerovcov naučil ich bývalý „učiteľ“ a „majster“ – Igor Matovič. A otázka, či má ústavný činiteľ dostávať po dvoch funkčných obdobiach, presnejšie po 10 rokoch, doživotnú rentu, je chytľavá téma. Všetci dobre vedia, že má ísť o Ficovu rentu. Lenže Demokrati sa zmohli iba na terénne autá so zlatou vaňou. Primitívne. Skutočne nič iné nevedia?

A ich bývalý „šaman“ Igor chodí po Slovensku s basketbalovou loptou a láka na hodenie do počmáraného koša: Hoď do koša a Dosť bolo Fica. Reálnu politiku od Matoviča asi ťažko očakávať.

Pritom tzv. doživotná renta pre premiéra či predsedu NR SR je otvorená téma. Má ju dostávať predseda vlády a parlamentu (či iní ústavní činitelia) podobne, ako to je v prípade prezidenta ? Doživotná renta po odslúžení 10 rokov bola šitá na mieru Ficovi v rámci tzv. lex atentát. To však nič nemení na fakte, či ide o oprávnený nárok, alebo nie. Odosobnime sa od Fica: ak prezident po odslúžení piatich rokov dostáva doživotnú rentu aj s ochrankou, prečo by to nemalo platiť i pre dlhoročného predsedu vlády?

Doživotná renta má hlave štátu zaistiť istý majestát a úctu. Kto si však v minulosti pomyslel, že naši prezidenti budú končiť vo funkcii ako päťdesiatnici? To sa udialo Andrejovi Kiskovi, Zuzane Čaputovej a stane sa tak v prípade Petra Pellegriniho. Už do konca života nemajú pracovať? A dlhoročný predseda vlády po odchode z politiky sa má vrátiť do civilného zamestnania a privyrábať si?

Pokiaľ je politik vedec, je to možno jednoduché, môže sa vrátiť k bádaniu, ale v mnohých iných profesiách je to obtiažne. Kiska a Čaputová boli vo verejnom živote (vo funkcii) päť rokov, ale budú do konca života poberať doživotnú rentu. Nechajme teraz bokom osobné a politické predpojatosti a pozrime sa na to z čisto racionálneho hľadiska: prečo by nemali mať rovnaký nárok aj dlhoroční premiéri či iní ústavní činitelia?

Keď už áno, tak by renta nemala byť stanovená pevnou sumou, ale proporčne podľa odslúžených rokov – ako majú napríklad europoslanci, proti čomu nikto neprotestuje… Ak má po odchode z politiky pracovať v civilnom povolaní predseda vlády (nie každý je majetnejší podnikateľ), prečo nie päťdesiatročný prezident?

Názory sa rozhodne líšia, možno podľa politických sympatií, ale dilema existuje. Keď už máme na stole referendum, mali by využiť priestor a pokúsiť sa nájsť odpovede. No nikoho to nezaujíma, politickým stranám to žiadne body neprinesie. Takže ticho. Demokracia na slovenský spôsob.

X XX

Mohutné tornádo se objevilo nad Bodamským jezerem, vytvořilo vodní smršť

Nad Bodamským jezerem na pomezí Německa, Švýcarska a Rakouska se ve středu objevilo tornádo. Podle Německé meteorologické služby (DWD) šlo o takzvanou vodní smršť. Meteorologové zároveň varovali, že se v regionu mohou během odpoledne vytvořit další tornáda. Při bouřkách v Rakousku zemřel jeden člověk a ve Švýcarsku počasí způsobilo rozsáhlý sesuv půdy.

Vodní smršť se vytvořila kolem poledne nad Bodamským jezerem u jihoněmeckého Friedrichshafenu v Bádensku-Württembersku. Viditelná byla přibližně 15 minut, během nichž se přesouvala podél pobřeží směrem k bavorskému Lindau, uvedl meteorolog Kai-Uwe Nerding z Německé meteorologické služby (DWD).

Nerding neupřesnil průměr ani výšku víru. Odhadnout podle něj nelze ani přesnou rychlost větru, která se mohla pohybovat mezi 100 a 150 kilometry za hodinu.

Protože vír zůstal nad vodní hladinou, na pevnině nezpůsobil žádné škody. Potíže nehlásily ani posádky lodí na jezeře, uvedla vodní policie.

Německo ve středu zasáhly silné bouřky. Mnichovské letiště kvůli varování meteorologů zhruba na půl hodiny přerušilo odbavování cestujících. Podle bavorské stanice BR bylo zrušeno přibližně 100 z plánovaných 900 letů. Mezi odřeknutými spoji byl podle webů mnichovského a pražského letiště také jeden pár letů mezi bavorskou a českou metropolí.

Vážná situace panovala také v bavorském Pomohaní, kde záchranáři a hasiči zasahovali zhruba ve 300 případech, převážně kvůli zatopeným sklepům a popadaným stromům či větvím. Nejvíce výjezdů, více než 60, zaznamenali hasiči ve městě Stockstadt nad Mohanem. Podle stanice BR si bouřky v této oblasti nevyžádaly žádná zranění.

Bouřky postihly také Rakousko, kde padající větev v úterý večer zasáhla dvojici jezdců na čtyřkolce. Šestadvacetiletý řidič zahynul, spolujezdkyně přežila.

Ve švýcarském kantonu Valais zasypal sesuv bahna a kamení silnici mezi vesnicemi Le Bouveret a Les Evouettes na východním konci Ženevského jezera. Podle policie neutrpěl nikdo zranění, a to zřejmě díky tomu, že se událost stala krátce po půlnoci v noci na středu. Silnice je přitom během dne velmi vytížená, neboť ji využívají Francouzi, kteří do Švýcarska dojíždějí za prací. Úřady odhadly, že objem sutě, která silnici zasypala, činí až 1500 metrů krycí.

X XX