Expremiér ČR Paroubek: Na summitu NATO o 70 miliard. Proto chce být i exkomunista Pavel?Trump za první rok inkasoval z krypta přes miliardu dolarů.Teherán se připravuje na Chameneího pohřeb. „Pomstou“až 20 milionů lidí.Ministr Tejc velké pochybnosti o postupu ÚS ve sporu prezidenta

Pavel, Kolář a spol. eskalují situaci! A zakrývají, o co tady jde. Jde jen a jen o prachy. Je to trapné. Dokonce i takovému nepříliš bystrému kandidátovi na pražskou radnici za stranu Dozimetr (dříve STAN) Mikovi je jasné, že na summitu NATO půjde o to, získat souhlas všech členských států k tomu, aby vysypaly z peněženek svých občanů 70 miliard eur na pokračování války na Ukrajině.

Nejde totiž ale jenom o jednorázové výpalné Ukrajině  a jejímu podařenému vedení v jednom roce, ale jde o každoroční tribut. Tak, aby bylo možné Rusko pěkně zmáčknout. Autoři této myšlenky si vůbec nepřipouštějí, že zmáčknout Rusko je  obtížné, ba téměř nemožné. Země, která má všechny možné suroviny a je největším světovým vývozcem potravin, a  je organizovaná, má akceschopnou a inovativní armádu, v zádech strategické spojenectví s Čínou a blahovolnou neutralitu mocných zemí třetího světa jako jsou Indie, Brazílie, Indonésie či Egypt a další, nelze porazit. A kdyby snad došlo skutečně k tomu, že by ruská armáda dostávala na frak v konvenční válce, vedené v zastoupení Západu Ukrajinou, hrozilo by vážné nebezpečí, že Rusko použije jaderné zbraně. A teď je otázka k jakým úderům. Zda jenom na Ukrajině anebo na západ od ní…

Současná bohorovnost představitelů největších států západní Evropy, mám tím na mysli Británii (pravděpodobný nový premiér  Burnham ale nesdílí válečnický zápal svého předchůdce), Francii a zejména Německo. Pokud jde o vztahy mezi Ruskem a evropskými tzv. velmocemi, ty mně připomínají situaci, kterou znám z knih, jež se váží k historii první světové války. A především k jejímu vzniku. Také tehdy evropské elity naprosto hloupě podcenily situaci a vrhly se po desítkách let Belle Epoque do konfliktu, ze kterého se Evropa vzpamatovává vlastně dodnes. Konfliktu, který ve svých důsledcích přinesl apokalypsu nejen první, ale také druhé světové války.

Projev Andreje Babiše nedávno pronesený na konferenci v Berlíně byl přijat západními politickými elitami s velkým, ba přímo mrazivým chladem. Byl to ale nejlepší Babišův projev, který jsem měl možnost číst a samozřejmě včetně těch, jež jsem měl možnost slyšet. Andrej Babiš určitě vycházel z textu, který mu připravili jeho poradci, ale musel se zaměřením textu souhlasit. Andrej Babiš si tedy uvědomuje, že pokračování války bude znamenat pro českou ekonomiku zdrcující ránu.

A to vše v situaci, kdy ještě není uzavřená válka v Perském zálivu.  A kdy lze očekávat, že Íránci nebudou pospíchat s uzavřením mírových ujednání se Spojenými státy. O politický život totiž bojuje Donald Trump a ne oni. 70% americké veřejnosti je proti válce v Íránu. Válka v Íránu bez nasazení pozemní armády nemůže pro Spojené státy skončit úspěšně. Ale přesunout milion mužů z jednoho konce zeměkoule na druhý její konec  je logistický úkol, který nemůže zvládnout ani tak mocná země jako jsou Spojené státy. Kromě toho je  realizace takového úkolu zcela zbytečná. USA musí  sejít z hrušky dolů na zem a vstoupit konečně do světa realistického uvažování.

Ale vrátím se k summitu  NATO. Zuřivá snaha např. poradce prezidenta po boku Koláře, který hovoří cosi o tom, že vláda ponižuje prezidenta. představuje bláboly z hladu. Jak jinak to nazvat. Prezident se přeci  nemusel hrnout na summit NATO, když věděl, že je ve vztahu k vládě v ústavně nekomfortní situaci. Prostě podle Ústavy je  odpovědná za zahraniční politiku státu vláda a nikoliv prezident se svou družinou. Vláda tedy o věci rozhodne, jak uzná sama za vhodné. Já věřím, že bude postupovat odvážně a pro republiku sebezáchovně. Tedy, pokud jde o mandát delegace vlády na summitu NATO. To znamená, že se Česko nebude účastnit na úpisu revolvingové kontribuce 70 miliard eur  pro Ukrajinu.

Ing. Jiří Paroubek expremiér ČR, server vasevec.cz

X XX

Trump za první rok mandátu inkasoval z krypta přes miliardu dolarů. Demokraté chtějí jeho zisky omezit

Americký prezident Donald Trump zveřejnil své finanční přiznání za rok 2025. Ukazuje, že jen z kryptoměnových projektů si za první rok po svém návratu do Bílého domu přišel na víc než miliardu dolarů, v přepočtu zhruba 29 miliard korun. Podle magazínu The New Republic dokonce s dalšími příjmy z nemovitostí a akciových obchodů přesáhl jeho celkový zisk dvě miliardy dolarů, tedy více než 41 miliard korun.

Dokument o téměř tisíci stranách zveřejnil v úterý americký Úřad pro vládní etiku. Většinu peněz vynesly dva projekty spojené s prezidentovou rodinou.

Firma World Liberty Financial, kterou v roce 2024 spoluzaložili jeho synové Eric a Donald Trump mladší spolu s rodinou hlavního vyjednavače Stevea Witkoffa, vydělala prodejem digitálních tokenů přes 526 milionů dolarů, tedy asi 11 miliard korun.

Další stovky milionů dolarů plynuly z licenční smlouvy na takzvané Celebration Coins spojené s prezidentovým memecoinem $TRUMP. Podle stanice Fox Business šlo o 635 milionů dolarů, tedy přes 13 miliard korun.

Zajímavé je, že se firmám dařilo výrazně lépe než lidem, kteří do jejich tokenů investovali. Cena mince $TRUMP se z hodnoty přes 74 dolarů krátce po spuštění propadla pod dva dolary a tokeny World Liberty Financial ztratily od loňského září zhruba 80 procent hodnoty, píše server IndexBox.

Mezi investory, kteří na projektu prodělali, byl i čínský kryptomiliardář Justin Sun, který do tokenů vložil přes 275 milionů dolarů.

Nemovitosti i dary

Vedle kryptoměn přiznání ukazuje i klasické zdroje prezidentova bohatství. Golfový a hotelový resort Trump Doral mu vynesl 122 milionů dolarů (přes 2,5 miliardy korun), klub Mar-a-Lago 77 milionů dolarů (kolem 1,6 miliardy korun) a mrakodrap Trump Tower v Chicagu 39 milionů dolarů (přes 800 milionů korun)

Nový je záznam o zahraničních developerských projektech: dohoda ve Spojených arabských emirátech mu vynesla přes 10 milionů dolarů, projekt v Saúdské Arábii kolem devíti milionů dolarů a další menší zisky přišly z Rumunska, Kataru a Vietnamu.

Prezident v přiznání uvedl i téměř 440 tisíc dolarů (přes devět milionů korun) v darech – mimo jiné sochu připomínající atentát na Trumpa v pensylvánském Butleru za čtvrt milionu dolarů, vstupenky na Super Bowl od majitelky klubu New Orleans Saints nebo lístky na dvě utkání UFC od Dany Whitea.

Z právních vyrovnání se společnostmi ABC, CBS, Meta a YouTube inkasoval přes 80 milionů dolarů, tedy skoro 1,7 miliardy korun.

Demokraté mluví o korupci

Zveřejnění přiznání okamžitě vyvolalo ostrou reakci demokratických zákonodárců. Senátorka Elizabeth Warrenová žádá, aby chystaný zákon o kryptoměnovém trhu, o kterém teď jedná Senát, znemožnil prezidentovi a jeho rodině na kryptoměnách dál vydělávat.

Kongresman Seth Magaziner se ptal, kdo vlastně stojí za miliardou dolarů, která prezidentovi z prodeje kryptoměn přitekla do kapsy. Kongresmanka Angie Craigová napsala, že si prezident místo toho, aby v úřadu působil ve prospěch lidí, plní především vlastní kapsu.

Sám Trump ve středu novinářům řekl, že se do svých osobních financí nezapojuje a že se o jeho majetek starají fondy, které řídí jiní lidé.

Podobně věc obhajuje i mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, podle které se prezident ani jeho rodina nikdy nedopustili střetu zájmů a kryptoměnová politika administrativy má především posílit postavení Spojených států jako světové kryptoměnové velmoci.

Kritici nicméně připomínají, že vládní etický úřad, který má na podobné případy dohlížet, funguje bez ředitele. Trump jeho šéfa Davida Huitemu odvolal už na začátku loňského února, jak dokládá analýza serveru The Washington Post. Podle organizace Campaign Legal Center to část práce úřadu zpomaluje, byť formálně dál funguje.

V americké historii nemá podobný nárůst majetku v prezidentském úřadu obdoby. Zatímco poslední přiznání Baracka Obamy mělo osm stran a Joea Bidena jedenáct, Trumpův dokument má bezmála tisíc stran. Viceprezident JD Vance, pro srovnání, vykázal 17 stran.

Podle žebříčku časopisu Forbes vzrostlo Trumpovo jmění za rok v úřadu takřka trojnásobně. Žádný jiný americký prezident v moderní historii takhle rychle přímo během výkonu úřadu nezbohatl. Dosavadní prezidenti svůj majetek buď během mandátu spíš zmrazili v nezávislých fondech, nebo naopak na funkci finančně tratili.

X XX

Teherán se připravuje na Chameneího pohřeb. „Pomstou“ bude až 20 milionů lidí.

Írán se připravuje na pohřeb duchovního vůdce Alího Chameneího. Po celém Teheránu visí jeho portréty s nápisem Pan Mučedník. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf ve čtvrtek vyzval k pomstě za jeho zabití. „Pomsta“ má ovšem podle něj mít formu hojné účasti na Chameneího pohřbu, který začíná v sobotu.

Do Teheránu mají už v pátek přicestovat hosté ze zahraničí, včetně pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa či ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva. Od pátku bude také částečně uzavřen vzdušný prostor nad Teheránem a začnou platit dopravní omezení.

Celkové uzavření vzdušného prostoru nastane v pondělí, kdy smutečním průvodem vyvrcholí pietní ceremonie ve zhruba devítimilionové metropoli. Očekávává se účast 15 až 20 milionů lidí.

Armáda ve čtvrtek varovala USA a Izrael, aby se v době státního pohřbu zdržely jakékoli útočné akce.

Chameneí má být pohřben 9. července v mauzoleu imáma Alího Rezy v Mašhadu. Pohřební obřady v Teheránu budou pravděpodobně největší akcí, jakou kdy město zažilo.

Na pohřbu Chameneího předchůdce v úřadu, ajatolláha Rúholláha Chomejního, který zemřel v roce 1989, přišlo podle íránských médií téměř deset milionů lidí.

Pozůstatky Chameneího, který zemřel ve věku 86 let, budou od soboty vystaveny v teheránské velké mešitě Mosala. Tam se mají v sobotu od šesti ráno místního času (4:30 SELČ) začít shromažďovat věřící, aby jej uctili minutou ticha. Na ploše u mešity už byl instalován obří klimatizační systém, aby ochladil účastníky pietní akce.

Agentura Anadolu ve středu napsala, že bylo v areálu mešity instalováno velké pódium, na kterém budou umístěny i rakve s dalšími íránskými činiteli zabitými při americko-izraelském útoku na Teherán.

Kolem pódia jsou velké betonové bloky a platí přísně omezen pohyb v jeho okolí. K mešitě se nesmí přiblížit žádné vozidlo v okruhu více než kilometr.

Ajjatoláh Alí Chameneí byl nejvyšším íránským vůdcem od roku 1989. Od té doby měl v Íránu poslední slovo mimo jiné v zahraniční politice, jaderném programu či vojenských záležitostech.

Po jeho smrti 28. února při izraelsko-amerických útocích na Teherán ho ve funkci nahradil 8. března jeho syn Modžtaba Chameneí. Ten se však od té doby neobjevil na veřejnosti a komunikuje jen písemně. Panují proto spekulace, že byl při izraelsko-amerických útocích rovněž zraněn.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac tento týden uvedl, že i Modžtaba Chameneí je na seznamu cílů Izraele. Podle deníku The Jerusalem Post se ale Izrael nechystá Chameneího zabít, jelikož by tím značně narušil jednání USA a Íránu o míru.

„Varujeme nepřátele Íránu, zejména USA a sionistický režim (Izrael), aby se vyhnuli jakékoli špatné akci a pomysleli na tvrdou odvetu, kterou by naše ozbrojené síly provedly za agresi vůči naší zemi,“ uvedl Alí Abdolláhí z centrálního velitelství íránských ozbrojených sil. Podobně se ve středu vyjádřil i íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí

X X X

Ministr Tejc ostře: Mám velké pochybnosti o postupu Ústavního soudu ve sporu prezidenta.

Ministr spravedlnosti Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc zpochybnil předběžné opatření Ústavního soudu ve sporu o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO. Foto: Úřad vlády

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) má velké pochybnosti o předběžném opatření Ústavního soudu, které prezidentu Petru Pavlovi zajistilo účast na summitu NATO v Ankaře. Zpochybňuje nejen oprávněnost jeho vydání, ale i možnost, aby Ústavní soud vládě ukládal aktivní povinnosti.

„Mám velké pochybnosti o oprávněnosti Ústavního soudu vydat předběžné opatření ve věci kompetenčního sporu, stejně jako o možnosti Ústavního soudu nařídit vládě opatřením činit aktivní kroky,“ řekl Tejc České justici.

Přesto podle něj vláda rozhodnutí soudu respektuje. „Přes tento nesouhlas já i vláda rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme a naplníme ho,“ dodal. Tejc reagoval na písemnou interpelaci bývalého náměstka ministerstva spravedlnosti a nynějšího poslance Karla Dvořáka (STAN).

Dvořák ministra vyzval, aby se postavil proti sílícím útokům na soudy a zpochybňování jejich nezávislosti. Zajímá ho také, jak chce ministerstvo posílit důvěru veřejnosti v justici a zda plánuje aktivnější komunikaci soudů i samotného resortu. Tejc žádné nové kroky nechystá. „Máme zaručenu svobodu slova a nikdo není nekritizovatelný, tedy ani soudy nebo jejich rozhodnutí. Máme vyspělý právní stát, nezávislost soudců je a bude zaručena,“ uvedl ministr.

Dvořák varuje před zpochybňováním justice

Dvořák interpelaci odůvodňuje tím, že výroky zpochybňující nezávislost justice, Ústavního soudu i motivaci soudců podle něj sílí. „Bohužel se ukazuje, že výroky zpochybňující samotnou nezávislost justice, Ústavního soudu či motivaci soudců při rozhodování neustávají. Naopak se stupňují,“ píše v interpelaci.

Mezi nejostřejší kritiky předběžného opatření Ústavního soudu patří ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Rozhodnutí označil za „ústavní puč“„důkaz úpadku politické i právní kultury“ i projev „neskrývaného politického aktivismu“. Podle něj může vyvolat pochybnosti o nezávislosti soudu.

Podle Dvořáka už nejde jen o legitimní kritiku jednotlivých rozsudků. „Tyto výroky totiž nezůstávají pouze v rovině běžné politické rétoriky či legitimní kritiky konkrétních rozsudků,“ upozorňuje. V souvislosti s kompetenční žalobou prezidenta republiky se podle něj objevují tvrzení, že Ústavní soud nemůže rozhodnout nezávisle. „Tento přístup se bohužel netýká pouze Ústavního soudu, ale přenáší se i na vnímání celé justice,“ dodává.

„Preventivní delegitimizace“ soudů

Dvořák označuje současný vývoj za bezprecedentní. „V naší novodobé historii jsme tak svědky bezprecedentní situace, kdy verbální výpady překračují hranice běžného politického diskurzu i legitimní kritiky konkrétních soudních rozhodnutí,“ uvádí.

Prezident Petr Pavel podal kvůli summitu NATO kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Foto: Pražský hrad

Podle něj taková argumentace předem diskredituje jakýkoli výsledek soudního řízení ještě před jeho vydáním. „Následná vlna reakcí na sociálních sítích tento narativ dále posiluje a vede k paušální nedůvěře v nestrannost a důvěryhodnost české justice,“ píše.

Respekt k nezávislé soudní moci podle poslance patří k základním pilířům demokratického právního státu. Justice má ale podle něj v době sociálních sítí jen omezené možnosti, jak podobným útokům čelit, pokud nebude svá rozhodnutí aktivně a srozumitelně vysvětlovat.

Tejc: Resort má důležitější úkoly

Dvořák ministrovi položil osm konkrétních otázek. Ptá se například, zda ministerstvo sleduje vývoj důvěry veřejnosti v justici a zda má vlastní data o vlivu veřejné debaty na její vnímání. Zajímá ho také, jaké kroky resort podniká k posílení důvěry v nezávislost soudů.

Tejc připomněl, že Dvořák v minulém volebním období působil jako politický náměstek ministrů Pavla Blažka a Evy Decroix (oba ODS). Podle ministra tehdejší vedení resortu řadu důležitých úkolů nedokončilo. „Je řada úkolů, které je třeba řešit poté, co vedení ministerstva v uplynulých čtyřech letech, jehož součástí byl i pan poslanec Dvořák, tyto problémy nevyřešilo. Mám na mysli zejména elektronizaci justice, změny procesních předpisů či reformu justiční mapy,“ uvedl. „Nemám proto čas vést s opozicí akademické debaty na toto téma, byť chápu, že žádná jiná témata zřejmě nemá,“ dodal ministr.

Navrhuje srozumitelnější komunikaci soudů

Dvořák se ptá také na komunikaci justice. Zajímá ho, zda ministerstvo považuje za svou odpovědnost srozumitelně vysvětlovat základní procesní instituty, například předběžná opatření nebo rozdíl mezi procesními a meritorními rozhodnutími.

Inspiraci hledá v zahraničí. Navrhuje, aby české soudy u společensky významných kauz zveřejňovaly stručná a srozumitelná shrnutí rozsudků po vzoru Evropského soudu pro lidská práva nebo Spolkového ústavního soudu Německa. Podle něj by tím předešly informačnímu vakuu, které následně zaplňují účelové interpretace politických aktérů.

Poslední otázka míří na komunikaci soudů. Poslanec se ministra ptá, zda zvažuje vytvoření profesionálních komunikačních pozic namísto současné praxe, kdy tuto agendu často zajišťují asistenti soudců nebo justiční čekatelé vedle své hlavní práce.

Eva Paseková, ceskajustice

X XX

Superzbraň zadarmo. Trump chcel hrať o čas, no Čína vytvorila niečo, čím mu vzala všetky karty

Snaha americkej vlády blokovať špičkové modely umelej inteligencie stratila zmysel. Už je neskoro.

Americká administratíva je presvedčená, že prístup k najvýkonnejším nástrojom umelej inteligencie by mal byť limitovaný. Prvým príkladom tohto prístupu bolo nedávne zablokovanie modelov Fable 5 a Mythos od spoločnosti Anthropic, pretože boli údajne príliš nebezpečné pri nachádzaní zraniteľností v softvérových nástrojoch.

Systém bol po pár dňoch stiahnutý z distribúcie, pretože americká vláda prišla so zákazom jeho poskytovania neamerickým občanom a spoločnostiam. Po následných úpravách a audite bol síce Fable 5 včera, 1. júla 2026, opätovne uvoľnený, no precedens už bol na stole.

Po skúsenosti s Fable 5 sa pozornosť úradov presunula na spoločnosť OpenAI. Podľa informácií portálu The Information vláda USA požiadala firmu o odloženie a postupné uvoľnenie pripravovaného modelu GPT-5.6, ktorý zahŕňa verzie Sol, Terra a Luna.

Bezpečnostné zložky požadujú viac času na detailnú analýzu vplyvu vysokého výpočtového výkonu na národnú bezpečnosť. Deklarovaným cieľom je snaha zabrániť zneužitiu autonómnych funkcií modelu pri hľadaní zraniteľností v kritických sieťach.

K obávanej umelej inteligencii Mythos, ktorú americká vláda na čas zakázala pre všetkých cudzincov, mala prístup okrem iných bezpečnostná spoločnosť, ktorá pôsobí aj na Slovensku. O tom, aké je to pracovať s týmto nástrojom, sme sa rozprávali priamo s inžiniermi z tejto spoločnosti v podcaste PočúvAI:

Mysleli to dobre, dopadlo to ako vždy

Nástroje ako Mythos či Fable 5 od spoločnosti Anthropic či potenciálne nový ChatGPT 5.6 od OpenAI údajne dokážu nachádzať roky prehliadané zraniteľnosti v operačných systémoch a známych softvérových nástrojoch. Teoreticky vďaka tomu umožňujú vytvárať nové spôsoby, ako as do týchto systémov nabúrať.

Z tohto pohľadu má obmedzovanie dostupnosti najvýkonnejších AI nástrojov jasnú logiku. Americká vláda sa snaží vybudovať obranné mechanizmy skôr, než budú najnovšie modely plne dostupné pre širokú verejnosť. Má to však pri najmenšom dva háčiky.

Prvým je, že ak sa aj tento postup osvedčí, USA ním ochráni len spoločnosti, ktoré sama posvätí. Mythos môžu používať len vybrané spoločnosti, a aj to iba na hľadanie zraniteľností vo vlastných programoch. Zvyšok sveta je bez prístupu k najvýkonnejším modelom, ktoré by mohol použiť na preventívne hľadanie a opravovanie vlastných zraniteľností, bezbranný. Druhý háčik je potenciálne ešte závažnejší. Ak sú pravdivé správy najnovšom dianí v Číne, na tajnosti je žiaľ neskoro. USA už náskok stratili.

Čínska odpoveď prišla rýchlejšie, ako sa čakalo

Ázijské laboratóriá intenzívne trénujú vlastné modely. Ich technológie už dlhší čas dosahujú výsledky porovnateľné so západnou špičkou. Bolo len otázkou času, kedy sa im podarí vytvoriť nástroje porovnateľné so západnými modelmi aj v oblasti kybernetickej bezpečnosti a nachádzania zraniteľností. A podľa niektorých náznakov sa to už podarilo.

Naznačuje to test bezpečnostnej spoločnosti Semgrep. Jej inžinieri nechali GLM-5.2 hľadať zraniteľnosti v otvorených softvérových projektoch a výsledky porovnali s inými dostupnými modelmi. Nemali k dispozícii priamo Mythos, no čínsky model prekonal všetko, čo je dnes na trhu dostupné, vrátane nástroja Claude Code využívajúceho vlajkovú loď Anthropicu, model Opus 4.8.

Sledujte najnovšie správy, trendy, prelomové technológie zo sveta AI na jednom mieste: Špeciálna sekcia AI News na Živé.sk >>>

Ďalšia bezpečnostná spoločnosť Graphistry tieto výsledky spolu s inými verejnými informáciami interpretuje tak, že aj keď nemáme priame porovnanie GLM-5.2 a Mythos, môžeme prinajmenšom odhadnúť, že GLM sa dostáva do ligy Mythosu.

To však nie je všetko. Čínska umelá inteligencia GLM-5.2 je voľne dostupná. Ktokoľvek si ju môže stiahnuť a používať. Nikto si nemusí pýtať povolenie a nedá sa len tak zablokovať.

GLM-5.2 pritom nie je jediný čínsky model s hrozivými výsledkami pri simulovaní kybernetických útokov. Ďalšia čínska firma Qihoo 360 predstavila vlastný nástroj Tulongfeng, o ktorom priamo tvrdí, že je čínskou odpoveďou na americký Mythos. „Takýto mocný nástroj, ktorý môže zmeniť podobu kybernetického útoku aj obrany, nemôžu mať vo svojich rukách iba iní,“ povedal vo svojom vyhlásení pri predstavení modelu zakladateľ Qihoo 360 Zhou Hongyi. Aj v tomto prípade je však nutné dodať, že oba nástroje zatiaľ neboli nezávisle porovnané.

Zákazy môžu mať opačný efekt

Čínske modely ako spomínaný GLM sa používajú aj v Európe či USA. Keďže sú voľne dostupné, ich prevádzkovanie môže byť výhodnejšie, pokiaľ spoločnosť či organizácia chce, aby model bežal na jej vlastnej infraštruktúre.

Môže to byť zaujímavejšie finančne, ale aj z hľadiska stability. Ak si model prevádzkujete sami, nemôže vám ho nikto len tak vypnúť. Ani rozhodnutie americkej administratívy.

Blokovanie najvýkonnejších amerických riešení sa tak môže Západu vypomstiť hneď dvakrát. Spoločnosti, ktoré nechcú žiť v neistote, že nimi používané jazykové modely môžu byť kedykoľvek politickým rozhodnutím zablokované, majú motiváciu prechádzať na čínske riešenia.

Ak sa navyše potvrdí, že Čína disponuje nástrojmi schopnými vyhľadávať tak sofistikované bezpečnostné diery, ako západné modely typu Mythos od Anthropicu, obmedzovanie amerických nástrojov už nedáva vôbec žiadny zmysel. Logickejšie by bolo naopak tieto nástroje sprístupniť čo najväčšiemu spektru západných spoločností a úradov, aby sa s ich pomocou mohli čím skôr pred potencionálnymi útokmi zabezpečiť.

X XX

Pred príchodom Trumpa na samit NATO prišiel dôležitý krok. Zelenskyj odhalil rokovania s Kushnerom

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce na budúci týždeň na okraj summitu NATO v Ankare rokovať s americkým prezidentom Donaldom Trumpom. Oznámil to vo štvrtok s tým, že hlavný ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov počas uplynulých dvoch dní rokoval s Jaredom Kushnerom, zaťom amerického prezidenta.

Podľa Zelenského sa Ukrajina naďalej usiluje o pokračovanie mierových rokovaní sprostredkovaných Spojenými štátmi. Prezident zároveň uviedol, že stále verí, že Kushner a Trumpov splnomocnenec Steve Witkoff navštívia Ukrajinu.

Na budúci týždeň sa v Ankare uskutoční summit NATO, na ktorom sa osobne zúčastní aj Donald Trump. Hoci Ukrajina nie je členom aliancie, Zelenskyj chce využiť prítomnosť amerického prezidenta a na okraj summitu sa s ním stretnúť.

Rokovania zatiaľ nepriniesli prelom

Mierové rokovania medzi Kyjevom a Moskvou sa v posledných mesiacoch prakticky zastavili. Reuters pripomína, že pozornosť Spojených štátov sa v uplynulom období sústredila aj na konflikt s Iránom, čo ovplyvnilo intenzitu diplomatického úsilia Washingtonu

Pretrvávajú aj zásadné rozpory medzi požiadavkami oboch strán. Rusko trvá na získaní území na Donbase, ktoré sa mu od začiatku invázie nepodarilo úplne obsadiť. Ukrajina naopak presadzuje prímerie podľa súčasnej línie frontu, čo Moskva odmieta.

Vzťahy medzi Trumpom a Zelenským prešli turbulentným obdobím

Prípadné stretnutie amerického a ukrajinského prezidenta by sa uskutočnilo po mesiacoch napätých vzťahov medzi oboma lídrami.

Vo februári minulého roka sa ich rokovanie v Bielom dome skončilo ostrou verejnou výmenou názorov. Donald Trump aj viceprezident J. D. Vance vtedy Zelenskému vyčítali, že podľa nich dostatočne neoceňuje americkú pomoc Ukrajine a nie je pripravený pristúpiť na kompromisy smerujúce k ukončeniu vojny. Stretnutie sa skončilo predčasne bez plánovaných spoločných vyhlásení.

Odvtedy sa kontakty medzi Washingtonom a Kyjevom postupne obnovili, no rozdiely v pohľade na podmienky prípadného mierového riešenia zostávajú.

Ak sa stretnutie v Ankare uskutoční, pôjde o ďalšiu príležitosť na osobné rokovanie oboch prezidentov v čase, keď americká administratíva pokračuje v snahe sprostredkovať ukončenie vojny.

X x x

Veľký zlom vo vojne? Rusko tvrdí, že Ukrajina prvýkrát nasadila balistickú raketu

Ukrajina mohla prvýkrát nasadiť v boji balistickú raketu vlastnej výroby. Vyplýva to z vyhlásenia ruského ministerstva obrany, na ktoré upozornila agentúra Bloomberg.

Moskva uviedla, že jej protivzdušná obrana počas posledných 24 hodín zostrelila „operačno-taktickú raketu dlhého doletu“. Popri nej malo Rusko zachytiť aj sedem navádzaných bômb a viac ako 600 bezpilotných lietadiel.

Ruské ministerstvo nešpecifikovalo, o aký typ rakety malo ísť. Ak by však išlo o novú ukrajinskú balistickú strelu, znamenalo by to významný technologický aj vojenský posun. Doteraz Ukrajina útočila hlboko na ruskom území predovšetkým pomocou dronov a riadených striel.

Práve v uplynulých dňoch sa pritom objavili informácie o zrýchlenom vývoji ukrajinských rakiet spoločnosti Fire Point. Tá pracuje na viacerých projektoch vrátane programu FP-9, ktorý by podľa predstaviteľov firmy mohol zasiahnuť ciele stovky kilometrov od ukrajinských hraníc. Spoločnosť zároveň rozvíja aj ďalšie raketové programy vrátane systému Freyja určeného na protivzdušnú obranu.

Zatiaľ však neexistuje nezávislé potvrdenie, že Rusko skutočne zostrelilo ukrajinskú balistickú raketu ani že Ukrajina takúto zbraň prvýkrát použila v boji. Kyjev sa k tvrdeniu Moskvy bezprostredne nevyjadril.

Ukrajina stupňuje útoky na Rusko

Tvrdenie Moskvy prichádza v čase, keď Ukrajina citeľne zvyšuje intenzitu útokov hlboko na ruskom území. Podľa agentúry Bloomberg boli od začiatku roka raketové poplachy vyhlásené už takmer v polovici ruských regiónov. Výrazne sa tak rozšírila oblasť, ktorú musí Rusko chrániť pred ukrajinskými útokmi.

Výbuchy trhali nočnú oblohu. Kyjevská obrana zvádzala dramatický súboj

Rusko od stredajšieho večera (1. júla) cez noc vo vlnách ostreľovalo balistickými raketami, riadenými strelami a bezpilotnými lietadlami Kyjev a ďalšie ukrajinské mestá. Video zachytilo mnohé výbuchy a oranžové záblesky, ktoré osvetľovali nočnú oblohu. Na záberoch je vidieť aj zásahy protivzdušnej obrany proti prilietajúcim projektilom.

Kyjev sa pritom čoraz viac spolieha na vlastné zbrojárske kapacity. V posledných mesiacoch zrýchlil vývoj domácich rakiet aj útočných dronov a opakovane deklaroval zámer znížiť závislosť od západných dodávok zbraní dlhého dosahu. Ak by sa potvrdilo prvé bojové nasadenie ukrajinskej balistickej rakety, išlo by o ďalší významný krok v tomto úsilí.

Do tohto trendu zapadajú aj informácie o projektoch spoločnosti Fire Point. Firma pracuje na vývoji novej generácie rakiet vrátane programu FP-9, ktorý má umožniť zasahovať ciele stovky kilometrov od ukrajinských hraníc. Rozvíja aj ďalšie raketové systémy vrátane protivzdušného komplexu Freyja.

Zatiaľ však neexistuje nezávislé potvrdenie, že Rusko skutočne zostrelilo ukrajinskú balistickú raketu ani že Kyjev takúto zbraň prvýkrát použil v boji.

X XX

NOVÝM  PREZIDENTEM  UKRAJINY  ZÁLUŽNÝ?

Bojí sa Zelenskyj svojho rivala? Zalužného chcel prehovoriť, aby vo voľbách nekandidoval

Bývalý šéf ukrajinských ozbrojených síl Valerij Zalužnyj bude kandidovať v prezidentských voľbách, ak by sa konali na jeseň tohto roka. Podľa portálu Ukrainska pravda to potvrdil hlave štátu Volodymyrovi Zelenskému, keď sa nedávno stretli v Kyjeve. Zalužnyj postoj nezmenil ani po tom, čo sa ho prezident a jeho ľudia snažili odradiť, argumentujúc, že konfrontačná kampaň by mohla rozdeliť spoločnosť a ohroziť bezpečnosť štátu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvolaným veliteľom ukrajinských ozbrojených síl Valerijom Zalužným.

Zámienkou na predvolanie Zalužného do Kyjeva bola podľa Ukrainskej pravdy nedávna rezignácia britského premiéra Keira Starmera. Británia je strategickým partnerom Ukrajiny, a tak vyslúžilý generál, ktorý dnes pôsobí ako veľvyslanec v Londýne, minulý týždeň zavítal domov, aby s prezidentom prebral aktuálny politický vývoj a možné dôsledky Starmerovho odchodu na vzťahy oboch krajín.

Zelenskyj – štyri roky od vypuknutia vojny. Ukázal svoj bunker

„Toto je (moja) pracovňa, táto maličká miestnosť v bunkri pod Bankovou ulicou, tu sa konali prvé rozhovory so svetovými lídrami na začiatku vojny. Tu som hovoril s prezidentom Bidenom a práve tu som počul: „Volodymyr, ste v ohrození, musíte okamžite opustiť Ukrajinu. Sme pripravení v tom pomôcť. ‚Odpovedal som, že potrebujem zbrane, a nie taxi,“ vyhlásil ukrajinský prezident.

Neoblomný generál

Zelenskyj vraj neskôr odbočil od témy a povedal, že situácia na fronte sa v poslednom čase vyvíja dobre a spoločnosť je celkom konsolidovaná, čo otvára možnosť na uporiadanie volieb.

Podľa neho je však dôležité, aby v krajine nespôsobili vnútorný rozkol, a preto sa treba vyhnúť rizikám, ktoré by so sebou priniesla konfrontácia medzi ním a Zalužným.

Zelenskyj napokon veľvyslancovi položil priamu otázku: „Ak sa na jeseň budú konať voľby, budete kandidovať?“ Odpoveď bola jednoznačná: „Áno, budem.“

Obaja sa potom ešte bavili bez toho, aby Zelenskyj Zalužnému ponúkol nejakú možnosť kariérneho rastu. A to napriek tomu, že prezidentská kancelária také riešenie neodmieta.

Ako informovala Ukrainska pravda, zdroje z prostredia vlády potvrdili, že obľúbený generál by mohol získať nielen ďalší diplomatický post, ale vlastne akúkoľvek pozíciu v štáte vrátane funkcie premiéra.

Zalužnyj sa prezidentovi údajne priznal, že nikdy netúžil po politickej kariére, ale veľa ľudí doňho vkladá nádeje a on by nevedel vysvetliť, prečo má ich dôveru ignorovať.

Zelenského rivala sa vraj napokon snažil presvedčiť aj tajomník Rady národnej bezpečnosti Rustem Umerov a líder poslaneckého klubu Sluha národa Davyd Arachamija. Varovali pred možnou polarizáciou spoločnosti a nebezpečenstvom príliš konfrontačnej kampane, no nepochodili. „Ešte si to rozmysli,“ poradili vraj Zalužnému pri odchode.

Podľa Ukrainskej pravdy chce Zelenskyj využiť priaznivý vývoj vo vojne s Ruskom a zorganizovať voľby, v ktorých by sa mohol pochváliť úspechmi na fronte.

Kyjev sa tam totiž od jari ujal iniciatívy a Ukrajinci sa takmer každý deň budia so správami o útokoch na ropné rafinérie v Rusku, priemyselné závody, sklady či logistické centrá na Kryme. Prospech z toho má i prezident ako najvyšší veliteľ ozbrojených síl. Je to povzbudivejšie, ako keď sa na verejnosti pretriasali korupčné aféry jemu blízkych ľudí.

V polovici júna preto Zelenskyj zvolal „strategickú“ poradu najbližších spolupracovníkov, kde bezmála štyri hodiny diskutovali o tom, či a kedy usporiadať voľby, no nevyhli sa ani otázke možných kandidátov.

Hoci sa na stretnutí zúčastnil i vedúci prezidentskej kancelárie Kyrylo Budanov, teda jeden z dvoch hlavných konkurentov, nie je známe, ako sa dohodli. Portál Ukrainska pravda naznačil, že by sa mohol vzdať kandidatúry, keby sa po voľbách stal predsedom parlamentu.

Neisté výsledky

Pokiaľ ide o predvolebné prieskumy, ich výsledky nie sú jednoznačné. Na jednej strane môže byť Zelenskyj spokojný. Jeho popularita začala po dlhšom prepade opäť stúpať, zatiaľ čo obľuba Zalužného, ktorý sa v Londýne „stratil z očí“, mierne klesla.

Rastú však i preferencie Budanova, keďže – na rozdiel od veľvyslanca v Británii – zostáva v centre diania a pravidelne sa objavuje v médiách. To všetko vedie k tomu, že sa výsledky prípadných volieb nedajú veľmi predpovedať.

Víťazstvo nemá isté ani Zelenskyj. V prvom kole by síce vyhral, ale v druhom by už mohol podľahnúť súperovi. Z prieskumu spoločnosti Rating Group, ktorý sa uskutočnil na prelome mája a júna, vyplýva, že v prvom kole by ho podporilo 32 percent opýtaných, kým Zalužného len 16 percent, čo je o deväť percentuálnych bodov menej ako pred rokom.

Budanovi by dalo hlas 11 percent respondentov (šesťpercentný nárast oproti minulému roku). Preferencie ďalších politikov, ako je Zelenského predchodca na čele štátu Petro Porošenko či bývalá premiérka Julija Tymošenková, sú príliš nízke, aby mohli pomýšľať na úspech.

Z iného prieskumu, ktorý si objednala ukrajinská vláda, vyšiel Zelenskyj o niečo lepšie – v prvom kole by ho volilo až 34 percent oslovených, Zalužného 28 a Budanova 12 percent.

Keby však potom prezident narazil na Zalužného v druhom kole, prehral by v pomere 32:37 % hlasov. Uspieť by dokonca nemusel ani proti Budanovi, kde má zatiaľ iba o dve percentá vyššiu podporu (32:34), čo je v rámci štatistickej chyby.

Ponáhľať sa s voľbami by tak pre Zelenského napokon nemuselo byť najlepším riešením.

X x x

Ekonomický paradox Talianska: Turistická veľmoc, kde ľudia zarábajú menej než pred desaťročiami

Taliansko si väčšina sveta spája s pojmom dolce vita – sladký život naplnený prvotriednou gastronómiou, svetovým umením, malebným vidiekom a bezstarostným životným tempom. Krajina, ktorá je ôsmou najväčšou ekonomikou sveta, láka na univerzálne bezplatné zdravotníctvo, cenovo dostupné vysokoškolské vzdelanie s ročným školným spravidla pod 4 000 eur a kvalitu života, ktorú jej závidí celý svet.

Lenže pod týmto nablýskaným turistickým povrchom sa skrýva hlboká systémová kríza. Žiadna krajina nie je dokonalá a Taliansko v súčasnosti čelí ekonomickým a demografickým realitám, ktoré jeho vlastných obyvateľov vháňajú do zúfalstva.

Najvypuklejším problémom, ktorý paralyzuje taliansku spoločnosť, je dlhodobá stagnácia a prepad životnej úrovne. Taliani dnes zarábajú reálne menej než v roku 1990. Ide o absolútny unikát a zároveň smutný rekord v rámci celej Európskej únie – Taliansko je totiž jedinou členskou krajinou, kde mzdy za posledné tri desaťročia namiesto rastu zaznamenali krok späť.

Tento ekonomický prepad najtvrdšie zasahuje mladú generáciu a ženy. Na talianskom trhu práce totiž vládne hlboká nerovnosť; zamestnanie má v súčasnosti len polovica talianskych žien, čo krajinu radí na chvost európskych štatistík v oblasti rodovej rovnosti na pracovisku.

Tento ekonomický tlak a neistota si vybrali krutú daň na demografickom vývoji. Taliansko prežíva historické vymieranie a zápasí s najnižším počtom narodených detí od roku 1861, kedy došlo k zjednoteniu talianskeho kráľovstva a založeniu moderného štátu. Mladé rodiny si pre nízke príjmy a chýbajúcu štátnu podporu zakladanie potomstva jednoducho nemôžu dovoliť.

Frustráciu obyvateľov prehlbuje aj nefunkčný štátny aparát a všadeprítomná byrokracia. Ak sa v Taliansku dostanete na súd, musíte sa obrniť obrovskou dávkou trpezlivosti. Súdne spory v krajine bežne trvajú dlhšie, než zaberie získanie univerzitného diplomu.

Sardínia – tajomný kút Talianska: Ružový piesok, záhadné veže, obri aj 100-roční ľudia

Ešte tragickejším rozmerom talianskej reality je však zanedbaná infraštruktúra a korupčné krízy. Symbolom tohto zlyhania sa stal kolaps diaľničného mosta v Janove, pod ktorého troskami zahynulo 43 ľudí. K tragédii došlo po rokoch ignorovania jasných štrukturálnych varovaní a zanedbávania údržby zo strany kompetentných úradov.

Taliansko tak zostáva krajinou obrovských kontrastov. Na jednej strane ponúka špičkovú kultúru a ideálne podmienky na dôchodok či bezstarostnú dovolenku, na strane druhej predstavuje pre pracujúceho človeka tvrdé administratívne a ekonomické bojisko.

Pri plánovaní budúcnosti v tejto stredomorskej republike tak viac než kdekoľvek inde závisí od osobných cieľov a od toho, či dokážete prebiť negatíva jej nepopierateľným čarom.

X x x

Afrikou sa už šíri čosi horšie ako ebola, úmrtnosť dosahuje hrozivých 88 %. Stopnúť sa podarilo aspoň hantavírus

Svetová zdravotnícka organizácia (WHO) vo štvrtok oznámila, že v Ugande potvrdili prípad nákazy vírusom Marburg u dieťaťa vo veku jeden rok a päť mesiacov

Podľa riaditeľa pre mimoriadne situácie WHO Chikweho Ihekweazua zatiaľ žiadny z identifikovaných kontaktov nevykazuje príznaky.

Vírus spôsobuje vysoko infekčnú, mimoriadne závažnú hemoragickú (krvácavú) horúčku v extrémne vysokou mierou úmrtnosti. Na ľudí sa prenáša z netopierov a následne sa šíri medzi ľuďmi priamym kontaktom. Priemerná úmrtnosť pri nákaze vírusom Marburg je približne 50 percent, ale pri minulých epidémiách sa pohybovala od 24 až do 88 percent.

Koronavírus v Indii

Uganda informovala WHO o podozrení na nákazu v utorok potom, ako prípad zachytili vďaka posilnenému skríningu pre výskyt eboly, ktorá sa do krajiny rozšírila zo susednej Konžskej demokratickej republiky.

Podľa najnovších údajov WHO bolo v Ugande potvrdených 20 prípadov eboly, vrátane dvoch úmrtí, pričom 15 pacientov sa zotavilo. Nové prípady eboly neboli v krajine hlásené od 21. júna.

Šírenie hantavírusu sa zastavilo

WHO vo štvrtok tiež oficiálne oznámila zastavenie šírenia hantavírusu, ktorý v apríli vypukol na holandskej výletnej lodi MV Hondius. Nákaza sa potvrdila u 12 ľudí a traja zomreli.

„Dnes sa skončila karanténa poslednej osoby, ktorá prišla do kontaktu s hantavírusom na výletnej lodi MV Hondius; táto osoba mala negatívny výsledok testu a vrátila sa domov,“ uviedol na tlačovej konferencii generálny riaditeľ WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Od 25. mája neboli hlásené žiadne ďalšie prípady. Sme preto veľmi radi, že môžeme konštatovať, že WHO považuje šírenie hantavírusu za skončené,“ vyhlásil.

Loď MV Hondius plaviaca sa pod holandskou vlajkou vyrazila 1. apríla z argentínskeho mesta Ushuaia a počas plavby na Kapverdské ostrovy pri pobreží západnej Afriky vypukla nákaza.

Tedros uviedol, že zdravotnícke zložky v 33 krajinách a teritóriách identifikovali a sledovali viac ako 650 kontaktných osôb. WHO podľa neho bude naďalej pracovať na tom, aby lepšie pochopila spôsob šírenia ochorenia aj samotný vírus.

Kmeň hantavírusu Andes prenosný na človeka sa endemicky vyskytuje v Argentíne, odkiaľ loď v apríli vyplávala. Vírus šíria najmä hlodavce. Neexistuje proti nemu vakcína ani špecifická liečba a spôsobuje závažné infekčné ochorenia hantavírusový pľúcny syndróm (HPS) a hemoragickú horúčku s renálnym (obličkovým) syndrómom (HFRS).

X X X

Veľký zlom vo vojne? Rusko tvrdí, že Ukrajina prvýkrát nasadila balistickú raketu

Ukrajina mohla prvýkrát nasadiť v boji balistickú raketu vlastnej výroby. Vyplýva to z vyhlásenia ruského ministerstva obrany, na ktoré upozornila agentúra Bloomberg.

Moskva uviedla, že jej protivzdušná obrana počas posledných 24 hodín zostrelila „operačno-taktickú raketu dlhého doletu“. Popri nej malo Rusko zachytiť aj sedem navádzaných bômb a viac ako 600 bezpilotných lietadiel.

Jeden z najčistejších úderov Flaminga: Video ukazuje tvrdé rany pre ruský zbrojársky kolo.

Ruské ministerstvo nešpecifikovalo, o aký typ rakety malo ísť. Ak by však išlo o novú ukrajinskú balistickú strelu, znamenalo by to významný technologický aj vojenský posun. Doteraz Ukrajina útočila hlboko na ruskom území predovšetkým pomocou dronov a riadených striel.

Práve v uplynulých dňoch sa pritom objavili informácie o zrýchlenom vývoji ukrajinských rakiet spoločnosti Fire Point. Tá pracuje na viacerých projektoch vrátane programu FP-9, ktorý by podľa predstaviteľov firmy mohol zasiahnuť ciele stovky kilometrov od ukrajinských hraníc. Spoločnosť zároveň rozvíja aj ďalšie raketové programy vrátane systému Freyja určeného na protivzdušnú obranu.

Zatiaľ však neexistuje nezávislé potvrdenie, že Rusko skutočne zostrelilo ukrajinskú balistickú raketu ani že Ukrajina takúto zbraň prvýkrát použila v boji. Kyjev sa k tvrdeniu Moskvy bezprostredne nevyjadril.

Ukrajina stupňuje útoky na Rusko

Tvrdenie Moskvy prichádza v čase, keď Ukrajina citeľne zvyšuje intenzitu útokov hlboko na ruskom území. Podľa agentúry Bloomberg boli od začiatku roka raketové poplachy vyhlásené už takmer v polovici ruských regiónov. Výrazne sa tak rozšírila oblasť, ktorú musí Rusko chrániť pred ukrajinskými útokmi.

Výbuchy trhali nočnú oblohu. Kyjevská obrana zvádzala dramatický súboj

Rusko od stredajšieho večera (1. júla) cez noc vo vlnách ostreľovalo balistickými raketami, riadenými strelami a bezpilotnými lietadlami Kyjev a ďalšie ukrajinské mestá. Video zachytilo mnohé výbuchy a oranžové záblesky, ktoré osvetľovali nočnú oblohu. Na záberoch je vidieť aj zásahy protivzdušnej obrany proti prilietajúcim projektilom.

Kyjev sa pritom čoraz viac spolieha na vlastné zbrojárske kapacity. V posledných mesiacoch zrýchlil vývoj domácich rakiet aj útočných dronov a opakovane deklaroval zámer znížiť závislosť od západných dodávok zbraní dlhého dosahu. Ak by sa potvrdilo prvé bojové nasadenie ukrajinskej balistickej rakety, išlo by o ďalší významný krok v tomto úsilí.

Do tohto trendu zapadajú aj informácie o projektoch spoločnosti Fire Point. Firma pracuje na vývoji novej generácie rakiet vrátane programu FP-9, ktorý má umožniť zasahovať ciele stovky kilometrov od ukrajinských hraníc. Rozvíja aj ďalšie raketové systémy vrátane protivzdušného komplexu Freyja.

Zatiaľ však neexistuje nezávislé potvrdenie, že Rusko skutočne zostrelilo ukrajinskú balistickú raketu ani že Kyjev takúto zbraň prvýkrát použil v boji.

X xx

Od Putina sa odstriháva spojenec zo sovietskych čias. Od jesene už nebude spracúvať ruskú ropu

Jediná gruzínska ropná rafinéria v prístave Kulevi v stredu oznámila, že zastaví spracovanie ruskej ropy, aby sa vyhla európskym sankciám, píše denník The Moscow Times.

„Od augusta do septembra tohto roku začne rafinovať ropu, ktorá bude mať výlučne neruský pôvod,“ uviedla ako vlastník rafinérie spoločnosť Black Sea Petroleum. Rafinéria v Kulevi začala fungovať v októbri 2025 a za prvý polrok tohto roka spracovala 650 000 ton ropy.

Mimovládna organizácia Transparency International dávnejšie upozornila, že rodina oficiálnej vlastníčky Maky Asatianiovej má väzby na ruský ropný biznis.

Prvý zásah v Lamanšskom prielive: Briti obsadili ruský tanker z tieňovej flotily – Reuters

Britské jednotky v nedeľu v Lamanšskom prielive zachytili tanker z tzv. ruskej tieňovej flotily. Ide o prvý takýto incident.

Vo februári Európska únia pohrozila, že ju zaradí do 20. balíka sankcií pre spojenie s ruskou tieňovou flotilou a spracovaním ruskej ropy. Brusel neskôr informoval o záväzku vlastníka rafinérie, že sankcionovaným plavidlám tzv. „ruskej tieňovej flotily“ bude zakázaný vstup do ropného terminálu azerbajdžanskej ropnej spoločnosti SOCAR v prístave Kulevi.

Generálny riaditeľ Black Sea Petroleum David Pocchveria v marci uviedol, že rafinéria plánuje nahradiť ruskú ropu dodávkami z Turkménska a Kazachstanu. Zmena zdrojov ropy umožní export ropných výrobkov na nové trhy vrátane EÚ, povedal vtedy Pocchveria.

Black Sea Petroleum vo štvrtok uviedla, že odklon od ruskej ropy jej produkcii „otvorí dvere k trhom s vysokou maržou“. Plánuje výrobu cestného bitúmenu aj leteckého paliva.
Spoločnosť tiež uviedla, že v oblasti high-tech zariadení a riadiacich systémov spolupracuje s americkým konglomerátom Honeywell.

X x x

Dejiny nie sú švédsky stôl. Megalomansky slávime Cyrila a Metoda, tisíc rokov zametáme pod koberec

Súčasná vláda na čele s Robertom Ficom sa rozhodla už tretíkrát po sebe veľkolepo oslavovať štátny Sviatok svätého Cyrila a Metoda. Opoziční politici a aktivisti vyčítajú Ficovi a koalícii megalomanstvo. Oslavy nás minulý rok vyšli na 750-tisíc eur.

No megalomansky oslavujú svoje najväčšie sviatky aj Američania, Francúzi, Angličania a iné národy, tak prečo by nemohli Slováci? Prečo by sme nemali byť hrdí aj my na svoje dejiny, aj keď sme malý národ?

Rozdiel tu je. Oslavujú sa zväčša sviatky z moderných dejín, kým my ten z prvého tisícročia. To nie je drobný rozdiel, ale zásadný. A my by sme nemali nad ním mávnuť rukou. Keď totiž tak veľkolepo oslavujeme sviatok z 9. storočia, prečo ignorujeme napríklad vznik Československa, ktorý mal pre slovenskú štátnosť zásadný, nepopierateľný význam?

Bez 28. októbra 1918 (spory o dátumy teraz nechajme bokom) by Slovensko nikdy nebolo moderným národom. Totiž trochu falošne vytvárame mýtus či ilúziu, že Veľká Morava bola predobrazom Slovenska, ktoré následne tisíc rokov trpelo, aby si v 20. storočí vydobylo vlastnú štátnosť. Tak to ale nebolo. Aj keď je zázrak, že Slováci v Hornom Uhorsku si zachovali jazyk (od západu na východ trochu rôznorodý), zvyky a kultúru.

K vzniku Československa prechovávame trochu podozrivý vzťah, lebo bolo vytvorené na ilúzii jednotného československého národa. Lenže keby sa tak nestalo, aké by bolo dnes Slovensko? Južné hranice by ležali oveľa vyššie, naša rozloha by mohla menšia.

A kde by sme mali hlavné mesto? Lebo maďarsko-nemecký Prešporok aj s Petržalkou ležiacou na pravom brehu Dunaja pre nás vydobyli Česi. Bez nich by nikdy slovenská Bratislava neexistovala. A ktovie, či by sme neboli len autonómnou oblasťou Uhorska (aj také boli plány).

Ani Veľká Morava nie je totožná s územím dnešného Slovenska – veď samotný názov to navodzuje. Trvala krátko, práve príchod vierozvestov, hlaholika, staroslovenčina – spoločný jazyk Slovákov a Čechov – preklad liturgických textov, nám dali identitu, ktorá nás stáročia držala pri živote. A v 19. storočí v rámci celoeurópskej (romantickej) „renesancie“ národov a „vďaka“ násilnej maďarizácii sme mohli vstať z popola ako vták Fénix.

Slovensko nemá veľké dejiny ako ostatné národy strednej Európy, ale nie zase také chudobné, aby okresalo svoje dejiny len na dva míľniky.

Čo sme robili tisíc rokov? Samozrejme, žili ako ostatné národy. Lenže ani po 33 rokoch samostatnosti si to akosi stále bojíme priznať, ako by to bola čierna diera našich dejín. Nielenže časť populácie má averziu k spoločnému štátu s Čechmi, o spoločnom štáte s Maďarmi či o mnohonárodnostnom Rakúsku-Uhorsku nechce ani počuť.

A to, že časť Slovenska v 16. a 17. storočí desiatky rokov (až 150) patrila do (moslimskej) Osmanskej ríše, ako keby bola historická epizódka. Pritom zabúdame, o čo nás Turci obohatili – (rovnako ako Rumuni a iné národy strednej Európy) – melóny, marhule, káva, tabak, rôzne slová… To všetko formovalo Slovákov do dnešnej podoby, nielen Veľká Morava.

Slovensko nemá veľké dejiny ako ostatné národy strednej Európy, ale nie zase také chudobné, aby okresalo svoje dejiny len na dva míľniky – príchod gréckych vierozvestov a SNP. Namiesto nákladných osláv s nudnými, obohratými príhovormi politikov (je jedno, z ktorého politického tábora) či ľudové „veselice“, potrebuje otvorenú celospoločenskú (nie dobrú a uzavretú) debatu o našich dejinách.

Možno sa konečne dopátrame, prečo sme tak dlhodobo rozdelení na dva nezmieriteľné tábory, bez štipky úcty a snahy po vzájomnom pochopení.

X x x

Politológ Lenč: Referendum sprevádza „nekampaň“. Ani úspešný výsledok nemusí priniesť zmenu

Slovensko čaká v sobotu referendum, ktoré však podľa politológa Jozefa Lenča z Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave sprevádza skôr „nekampaň“ než skutočný politický súboj. Chýba výraznejší záujem politických strán aj médií, čo sa podľa neho pravdepodobne odrazí na nízkej volebnej účasti. V rozhovore pre ta3 sa venoval aj jesenným komunálnym a regionálnym voľbám, pri ktorých podľa neho ešte môže veľa zmeniť septembrová kampaň

 Politológ Jozef Lenč v ta3 o referende bez kampane, ignorovaní výsledkov v parlamente a o prieskumoch pred komunálnymi voľbami

Referendum bez kampane

Lenč označil predreferendové obdobie za netradičné. Podľa neho prakticky neexistuje verejná diskusia medzi podporovateľmi a odporcami referenda. „Pokiaľ viem, počas obdobia pred referendom nebola ani jedna politická diskusia, na ktorej by sa zúčastnili tí, ktorí referendum iniciovali, teda strana Demokrati,“ uviedol.

Podľa neho sú Demokrati jedinou stranou, ktorá vedie kampaň, no pre obmedzené finančné možnosti oslovujú najmä vlastných sympatizantov.

Keďže chýba kampaň za aj proti referendu, očakáva účasť na úrovni predchádzajúcich referend. Pripomenul tiež, že vyradenie otázky o predčasných voľbách pripravilo hlasovanie o hlavnú mobilizačnú tému. Zostávajúce otázky, týkajúce sa napríklad obnovy NAKA či Úradu špeciálnej prokuratúry, podľa neho nepredstavujú zásadnú zmenu a parlament ich môže riešiť aj bežným zákonom.

Preto si nemyslí, že samotný výsledok referenda prinesie zásadný obrat. „Nech referendum dopadne akokoľvek, nezmení nič, ak sa poslanci a poslankyne Národnej rady nerozhodnú riadiť jeho výsledkom,“ povedal s tým, že poslanci podľa ústavy hlasujú podľa svojho vedomia a svedomia.

Nižšie kvórum ako riziko

Lenč odmieta aj návrhy na zníženie kvóra potrebného na platnosť referenda. Podľa neho by nižšie kvórum mohlo viesť k častejšiemu využívaniu referend, oslabeniu zastupiteľskej demokracie a väčšej nestabilite politického systému.

Rovnako skepticky sa stavia k návrhu Hlasu-SD umožniť skrátenie volebného obdobia parlamentu prostredníctvom referenda. Domnieva sa, že by to mohlo viesť k častejším pokusom o predčasné voľby a ďalšej destabilizácii politického prostredia. Zároveň predpokladá, že návrh na jeseň v parlamente nezíska potrebnú podporu.

Druhá časť rozhovoru patrila komunálnym a regionálnym voľbám.

Prieskum agentúry SANEP zatiaľ ukazuje silné pozície viacerých súčasných lídrov. V Bratislavskom kraji vedie Juraj Droba s podporou takmer 48 percent, v Bratislave má Matúš Vallo vyše 41 percent. V Košickom kraji dominuje Rastislav Trnka s takmer 48 percentami, zatiaľ čo v boji o post primátora Košíc vedie Ladislav Lorinc pred Jaroslavom Polačekom o 7 percentuálnych bodov. V Žilinskom kraji sa črtá tesný súboj Eriky Jurinovej (28 percent) s Igorom Chomom (necelých 24 percent).

Lenč však upozorňuje, že prieskumy zachytávajú situáciu ešte pred uzavretím kandidátok. „Ešte nie sme v ostrej kampani a čokoľvek sa môže objaviť, odhaliť alebo naopak zmeniť,“ pripomenul.

Rozhodujúce podľa neho bude, či sa súperom podarí spojiť proti aktuálnym favoritom. Keďže ide o jednokolový väčšinový systém, na víťazstvo netreba získať nadpolovičnú väčšinu hlasov, ale stačí skončiť pred ostatnými kandidátmi.

Koniec nečakaných koalícií

Na rozdiel od minulosti už podľa Lenča nemožno očakávať netradičné spojenectvá strán, aké vznikali v komunálnych voľbách pred rokmi. Slovenská politika je dnes výrazne polarizovanejšia a koalície sa budú vytvárať najmä na línii súčasnej vládnej koalície a opozície.

Podľa politológa rastie aj záujem známych politikov kandidovať do samosprávy. Dôvodom môže byť snaha pomôcť vlastnej strane, predĺžiť si politickú kariéru alebo presadiť zmenu vo svojom regióne. Ako príklad uviedol Bratislavu, kde by prípadné víťazstvo kandidáta spájaného so Smerom znamenalo výrazné politické prekvapenie.

Na záver upozornil na dlhodobo nízku účasť v komunálnych voľbách. Podľa neho si mnohí voliči neuvedomujú, ako výrazne samosprávy ovplyvňujú ich každodenný život. Hoci spojenie komunálnych a regionálnych volieb malo účasť zvýšiť, zložitejší spôsob hlasovania podľa neho časť voličov skôr odrádza. Odhaduje preto, že účasť by sa tentoraz mohla pohybovať približne okolo 40 percent.

X xx

Škoda Octavia: Český bestseller čaká facelift a veľká hybridizácia

Na budúci rok by za normálnych okolností bol čas na novú generáciu Škody Octavie. Príde však neplánovaný druhý facelift. A k tomu sa pod kapotou objaví full-hybrid. Okrem toho sa vrátia plug-in hybridy.

Novodobá Škoda Octavia je od uvedenia na trh v roku 1996 dlhodobo najpredávanejším modelom mladoboleslavskej Škody. Za 30 rokov sa z nej predalo viac ako 7,5 milióna exemplárov. Škoda jej preto vždy venovala dôslednú pozornosť. Každá zo štyroch generácii posúvala Octaviu vyššie a vyššie. Tá aktuálna prišla na trh v roku 2019, čo znamená, že by čoskoro mala prísť piata generácia. S ňou ale Škoda celkom nerátala. Aspoň nie s Octaviou so spaľovacím motorom. &Koncern Volkswagen bol totiž presvedčený, že elektrifikácia trhu bude prebiehať rýchlejšie a tak investície do spaľovacích modelov obmedzil. Posledné roky však ukazujú, že mnohí zákazníci o elektromobily nestoja. Na to bude musieť zareagovať aj Octavia. Neplánovane a rýchlo, pretože jej elektrický nástupca na platforme SSP dorazí s meškaním najskôr v roku 2029.

A tak zmenili v Mladej Boleslavi kurz. Octavia príde už v budúcom roku s druhou modernizáciou. Že práce na nej sú v plnom prúde naznačujú špionážne zábery maskovaných prototypov. Ani kamufláž však nemôže utajiť, že dizajn Octavie sa bude snažiť priblížiť novému štylistickému jazyku Modern Solid, ktorý je blízky jej elektrickým súrodencom. Preberie z neho napríklad masku Tech-Deck Face. Uvidíme, ako bude Octavii slušať naživo. Najviac zmien sa však odohrá pod kapotou. Na scénu sa má vrátiť plug-in hybridný pohon, ktorý z Octavie vypadol po modernizácii v roku 2024. Mohlo by už ísť o systém s väčšou batériou s kapacitou 19,7 kWh, možnosťou nabíjania jednosmerným prúdom a dojazdom cez 100 km.

Ešte väčšia zmena nastane pri nafte. Motory 2,0 TDI totiž z ponuky pravdepodobne úplne vypadnú. Nahradí ich full-hybrid, ktorý absolvuje už čoskoro premiéru vo VW T-Roc. Skombinuje mimoriadne úsporný benzínový 4-valec 1,5 TSI Evo s hybridným modulom TQ 250. V podstate ide o jednostupňovú prevodovku s dvojicou elektromotorov. Fungovať to má tak, že pri nízkych rýchlostiach, približne do 50 km/h, bude hlavným trakčným motorom elektromotor a „spaľovák“ bude pracovať ako generátor. Pri vyšších rýchlostiach sa do hry viac zapojí na priamo spaľovací motor, aby nedochádzalo k zbytočným stratám z premeny energií. Takáto zmena pohonov by mohla Škode pomôcť splniť drakonickú emisnú normu Euro 7 a populárnu Octaviu udržať pri živote až do konca dekády.

X XX

Dramatické chvíle na Malorke: Boeing si pri náraze o dráhu poškodil trup, letisko museli uzavrieť

Dovolenková cesta turistov smerujúcich na Malorku sa zmenila na minúty plné strachu.

Technické problémy lietadiel: Prasklina na okne kabíny

Let spoločnosti TUI z Dublinu sa počas pristávacieho manévru na letisku Palma de Mallorca nečakane skomplikoval, keď pilot s lietadlom typu Boeing 737 pri pokuse o dosadnutie zachytil zadnou časťou trupu o povrch pristávacej dráhy.

Náraz bol podľa dostupných informácií mimoriadne silný. Podľa nemeckého denníka Bild sa pri kontakte so zemou z trupu lietadla uvoľnili kusy materiálu, ktoré zostali ležať priamo na dráhe.

Posádka v reakcii na situáciu okamžite prerušila pristávanie a stroj opätovne nasmerovala do vzduchu.

Vyhlásený núdzový stav a paralyzované letisko

Po tomto sobotňajšom incidente sa rozbehla séria bezpečnostných opatrení. Piloti poškodeného Boeingu vyslali rádiový kód „PAN PAN“, ktorým informovali o urgentnej situácii vyžadujúcej prednostné vybavenie, hoci nešlo o bezprostredné ohrozenie života.

Letiskové veže museli kvôli troskám na dráhe 24L presmerovať ostatné lietadlá na paralelnú dráhu, pričom jeden stroj v záverečnej fáze priblíženia musel svoj manéver okamžite zmeniť.

Situácia sa vyhrotila po tom, čo Boeing bezpečne pristál na druhej dráhe a zostal stáť priamo na nej kvôli kontrole hasičmi. Na niekoľko minút sa tak letisko Palma de Mallorca ocitlo v stave úplnej prevádzkovej paralýzy, keďže obe pristávacie dráhy boli dočasne mimo prevádzky.

Napätie v riadiacej veži ešte viac zvýšila iná posádka, ktorá v tom istom čase ohlásila nedostatok paliva („Minimum Fuel“), hoci núdzový stav oficiálne nevyhlásila.

Najviac plešatých žije v Španielsku, predtým rebríčku kraľoval náš sused

Vyšetrovanie príčin

Napriek dramatickým okolnostiam incidentu neutrpel podľa doterajších správ nikto zo zúčastnených zranenia a letiskovú prevádzku sa podarilo po odstránení trosiek a kontrole dráh postupne obnoviť bez potreby odkláňania letov na iné letiská.

V súčasnosti prípad preberajú leteckí experti a technici. Tí sa zameriavajú na zisťovanie presnej príčiny, prečo došlo ku kontaktu chvostovej časti s dráhou – preverujú možný vplyv počasia, prípadnú chybu pilotáže alebo technické zlyhanie stroja.

Poškodený Boeing 737 zostáva až do skončenia detailnej analýzy rozsahu poškodení trupu a ukončenia vyšetrovania odstavený z leteckej prevádzky.

X X X

Kaliňákovo kúzlo so sedačkami a mach na slnku: Ako minister zavádzal o Kukurici.

Mach na slnku stratí farbu a nebude rásť, kritizuje architekt stenu za 150-tisíc eur.

Minister obrany Robert Kaliňák zverejnil dlhé, viac ako osemminútové video, ktorým reagoval na kritiku drahej rekonštrukcie múru okolo areálu ministerstva obrany, kde modernizujú aj budovu známu pod ľudovým označením Kukurica. Okrem nákladov na opravu múru sa snažil vysvetliť aj ceny niektorých položiek z rekonštrukcie tejto ikonickej stavby, ktorá v minulosti slúžila ako vojenský internát a po novom sa má stať sídlom ministerstva.

Šéf rezortu obrany napríklad spochybňoval tvrdenia o predraženej sedačke, na ktorej vo videu sedel. Porovnával, že táto sedačka stála „iba“ 1200 eur, a nie 10-tisíc eur, ako uvádzali médiá či politici. Minister však v tomto prípade zavádza.

Nešlo totiž o tú istú sedačku, na ktorú v minulosti poukázali kritici nákladnej rekonštrukcie Kukurice. Kaliňák totiž sedel na sedačke, ktorá je umiestnená v exteriéri na 25. poschodí – no a tá mala aj podľa súťažných podkladov skutočne stáť približne 1200 eur.

Terčom kritiky pre vysokú cenu ale bola úplne iná sedačka, ktorá v skutočnosti bude v inej časti budovy a naozaj stojí približne 14-tisíc eur. Táto luxusnejšia sedačka má byť umiestnená v interiéri na ministerskom poschodí a poschodí s rokovacími miestnosťami, teda o dve resp. tri poschodia nižšie. No a sedačiek tohto typu tam má byť viacero.

Z informácií, ktoré zverejnila Bytová agentúra rezortu ministerstva obrany (BARMO) na webovej stránke Úradu pre verejné obstarávanie je zrejmé, že sedačky mal dodávateľ Drevona Interiors zabezpečiť priamo od výrobcu Doimo Salotti. Neboli teda nahradené lacnejšou alternatívou.

Práve cenník tohto výrobcu odhaľuje, že tieto luxusnejšie sedačky predáva po približne 14-tisíc eur. Koľko si za sedačku vypýtal dodávateľ, teda Drevona Interiors, od bytovej agentúry BARMO, nie je jasné. Zverejnená zmluva totiž položkový rozpočet neobsahuje. Z jej prílohy neukázali 16 strán, na ktorých boli jednotlivé položky nacenené. Pri predchádzajúcich zmluvách pritom agentúra BARMO takýto položkový rozpočet zverejňovala.

Exteriérové sedačky na 25. poschodí Kukurice – ide o úplne iné sedačky ako budú na 22. a 23. poschodíZdroj: FB Robert Kaliňák

Exteriérová sedačka značky Nardi, ktorú obstarali do Kukurice na vonkajšie 25. podlažieZdroj: BARMO

Talianska sedačka aká má byť aj v Kukurici, pod ňou výňatok z cenníka výrobcu – označená cena za najvyššiu triedu akú požaduje projektant.Zdroj: Aktuality.sk

Odborníčka: Mach na slnku nebude rásť

Minister Kaliňák vo videu hovoril aj o machovej stene v Kukurici za viac než 150-tisíc eur. Poukazoval na to, že to nie je obrázok, ktorý by visel v jeho kancelárii, ale je „odvetranou fasádou a jej úlohou je v horúčavách chrániť technologické srdce Kukurice.” Argumentoval, že stena je výsledkom kvalitnej prípravy architektov.

X X X

Albánska polícia zasiahla proti demonštrantom vodnými delami a slzotvorným plynom. 

Protest proti luxusnému rezortu Ivanky Trumpovej v chránenom Zverneci prerástol do násilných stretov v Tirane. Polícia hlási zranených aj použitie sily.

Albánska polícia použila vo štvrtok pred parlamentom vodné delá a slzotvorný plyn na rozohnanie protivládnych demonštrantov, ktorí hádzali na policajtov a poslancov rôzne predmety vrátane vajec a múky. Pri zrážkach utrpeli zranenia traja policajti a jeden protestujúci, uviedli miestne médiá. TASR o tom informuje podľa správy agentúry Reuters.

Od mája prebiehajú v hlavnom meste Tirana protesty proti výstavbe luxusného hotela Trumpovej dcéry Ivanky a jej manžela Jareda Kushnera v chránenej oblasti obce Zvernec na juhozápadnom pobreží Albánska. Protest proti luxusnému rezortu sa však rozšíril aj na ďalšie projekty plánované pozdĺž pobrežia.

Protesty pred parlamentom

Demonštranti sa zhromaždili vo štvrtok ráno pred budovou parlamentu pred začiatkom parlamentnej schôdze. Keď vstupovali poslanci do budovy, demonštranti na nich začali hádzať vajcia a múku. Niektorí z nich hádzali vajcia aj na policajtov, ktorí použili následne na rozohnanie davu vodné delá a slzotvorný plyn.

„Krásny protest občianstva, vlastenectva a čestnosti teraz ustúpil starému filmu plnému konfliktov, sporov a násilia,“ napísal premiér Edi Rama v príspevku na platforme X.

Plány na nový hotel

Plán na výstavu hotela po prvýkrát predstavili v roku 2024. Najnovšie protesty sa však začali po tom, čo sa na pláži ostrova objavili koncom mája oplotenia z ostnatého drôtu a buldozéry.

Okrem nesúhlasu s týmto projektom, vyjadrujú podľa právničky Ireny Duleovávyovej demonštranti aj nesúhlas so zákonom o chránených územiach z februára 2024, ktorý by spolu s legislatívou o strategických investíciách mohol výstavbu umožniť. Protestujúci obviňujú vládu z korupcie, a taktiež požadujú odstúpenie premiéra z dôvodu nedostatočnej transparentnosti tohto projektu.

Ďalší protest je naplánovaný na sobotu 4. júla.

X XX

Náraz lietadla do mrakodrapu v Pekingu bol pravdepodobne pokus o samchické problémy 

Pilot malého lietadla, ktoré minulý týždeň v piatok narazilo do pekinského mrakodrapu CITIC Tower, konal z osobných dôvodov a trpel vážnymi psychickými problémami. Vo štvrtok to oficiálne potvrdili čínske úrady s tým, že v denníku 66-ročného muža sa našlo viacero zmienok o samovražde.

Pilot malého lietadla, ktoré minulý týždeň v piatok narazilo do mrakodrapu CITIC Tower v pekinskej štvrti Čchao-jang, mal psychické problémy a vo svojom denníku písal o samovražde, uviedli vo štvrtok čínski predstavitelia. TASR o tom informuje podľa správ agentúr AFP a Reuters.

  • Pilot malého lietadla trpel dlhodobou nespavosťou, úzkosťou a samovražednými myšlienkami.
  • Pred haváriou sa lietadlo odklonilo z určenej oblasti a prerušilo kontakt s letiskom.
  • V Číne musia byť všetky lety vopred schválené a lety nad mestami sú zakázané.
  • Po nehode úrady cenzurovali videá na sociálnych sieťach a pozastavili lety ľahkých lietadiel.

V denníku našli zmienky o samovražde

Táto nehoda vyvolala otázky o bezpečnosti leteckej dopravy v Pekingu, kde sa mrakodrap CITIC nachádza približne sedem kilometrov od vládneho komplexu Čung-nan-chaj, v ktorom sídlia najvyšší čínski predstavitelia.

Šesťdesiatšesťročný pilot, ktorého priezvisko bolo podľa úradov Liou, bol rozvedený, žil sám v Pekingu a „dlho trpel nespavosťou a úzkosťou, a v jeho denníku bolo niekoľko zmienok o ukončení svojho života,“ uviedlo vo vyhlásení vedenie pekinskej mestskej časti Čchao-jang.

„Toto bol incident ohrozujúci verejnú bezpečnosť spôsobený osobnými dôvodmi,“ konštatovalo.

Odklon z kurzu

V deň nehody pilot podľa úradov vzlietol z letiska v obvode hlavného mesta Pching-ku a absolvoval lety s dozorom, aj samostatné lety. Počas posledného sa však pred nehodou „odklonil od určenej oblasti a stratil kontakt s letiskom“.

Liou pracoval na voľnej nohe. V roku 2021 získal licenciu športového a v 2024 zase súkromného pilota. V deň nehody pilotoval dvojmiestne ľahké vrtuľové lietadlo.

Prísne letové predpisy a okamžitá cenzúra na sociálnych sieťach

Na základe čínskych predpisov je nutné vopred schváliť všetky lety vrátane tých, ktoré neprevádzkujú letecké spoločnosti. Prevádzkovatelia musia predložiť podrobné letové plány kontrolným orgánom najneskôr do 15.00 h miestneho času deň pred odletom. Nad mestskými oblasťami je podľa čínskych zákonov o civilnom letectve vo všeobecnosti zakázané lietať.

Videá z havárie pri mrakodrape CITIC Tower sa vo veľkom šírili na sociálnych sieťach, no neskôr boli odstránené z čínskeho internetu. Úrady totiž začali vyšetrovať incident, ktorý mnohí odborníci považujú za vážne narušenie bezpečnosti, informuje stanica BBC. Dodala, že po nehode najmenej tri letecké spoločnosti poskytujúce služby v oblasti všeobecného letectva dostali pokyn pozastaviť prevádzku ľahkých lietadiel.

X XX

BOJ  O  70  MILIARD  V  ANKAŘE?  UKRAJINA  BUDE  DÁLE  TRPĚT   MÍSTO  KONCI  VÁLKY?
BUDOU  DALŠÍ  TISÍCE  MRTVÝCH?

Roztržka Meloniové a Trumpa není o fotce, ale o zradě, řekl v Rozstřelu Landovský.

Spojené státy poprvé v historii zpochybňují smysl NATO zevnitř aliance a Evropa musí Washington přesvědčit, že zůstává důvěryhodným partnerem. Vládní zmocněnec pro závazky vůči NATO Jakub Landovský v Rozstřelu na iDNES.cz mluvil o klíčovém summitu v Ankaře, rostoucím tlaku na obranné výdaje, budoucnosti americké přítomnosti v Evropě i o tom, proč je podle něj síla jedinou cestou k míru na Ukrajině.

Je to běžný každoroční summit, nebo jeden z těch, které mohou opravdu změnit celé směřování aliance?
Může se učinit realitou to, co bylo řečeno na summitu v Haagu.

Tedy…
To znamená 3,5 procenta HDP do roku 2035 na přímé výdaje na obranu a celkem pět procent včetně výdajů na odolnost, která je důležitá i pro jiné typy krizí. Pak je tam samozřejmě otázka Ukrajiny, důležitá, ale ne úplně v první řadě. Nově v rámci alianční dynamiky přibyla také situace v Hormuzském průlivu a úloha aliance a spojenců při ochraně plavby. Všichni přitom vidíme na našich čerpacích stanicích, jak to dopadá na naše životy. To hlavní ale je, aby se slova proměnila v činy. Stejně jako summit ve Walesu stanovil dvě procenta a dnes, když to trochu přeženu, 99 procent spojenců tento závazek plní.

Až na Českou republiku.

To jste řekl vy, ale v zásadě je to pravda. Bohužel se to týká i České republiky.

Co je podle vás jedna otázka, která bude v Ankaře ve skutečnosti rozhodující, i když se o ní možná tolik nemluví?
Rozhodující bude dojem, který si Spojené státy odnesou z věrohodnosti předkládaných plánů a vystoupení jednotlivých zemí aliance. Ta mají uklidnit Washington, že aliance má pro Spojené státy smysl. Aliance měla hluboký smysl během studené války. Lidé v Evropě byli zvyklí dávat na obranu kolem tří procent HDP. Dnes už Evropa bezpečná není. Když někdo zabírá méně, ostatní se na něj dívají úkosem. Nejdůležitější je přesvědčit Ameriku, aby zůstala angažovaná v Evropě, protože právě spojenectví mezi Amerikou a Evropou je základem naší bezpečnosti na tomto kontinentu.

Podle vás se to spojenectví rozpadá?
Nechci nikoho strašit, ale je to poprvé v historii, kdy za vnitroalianční roztržkou stojí Spojené státy. To se nikdy předtím nestalo. Vždycky to byl někdo jiný. Spojené státy přišly a řekly: „V zájmu celku se přestaňte hádat. Postupujeme tímto směrem a bude to tak.“ Dnes Spojené státy říkají: „V zájmu celku se musíte o svou obranu starat více. Máme i jiné úkoly a přesvědčte nás, že vás jako spojence potřebujeme stejně, jako vy potřebujete nás.“

A je to skutečně Amerika, nebo jen prezident Trump?
Je to Amerika. Trump je ale velký akcelerátor a katalyzátor světového dění. Do všeho šlape mnohem razantněji, hlučněji a s větší neomaleností než ostatní, a tím celý proces zrychluje.

Takže i bez něj by tento tlak existoval?
Jednoznačně. Jen by se o tom mluvilo jinak. Snižoval by se počet prostředků určených k obraně Evropy a zároveň by se americká pozornost přesouvala jinam. Zároveň ale probíhá válka a už nikdo v Evropě nemůže na summitech aliance beztrestně tvrdit, že se bezpečnostní prostředí zhoršuje jen teoreticky. Ono se zhoršuje prakticky.

Cítíte u Donalda Trumpa, že mu NATO příliš nevoní? Před summitem prohlásil, že tam jede hlavně kvůli prezidentu Erdoganovi. Naznačil také nespokojenost s některými evropskými spojenci. Máme tedy v Ankaře čekat velkou konfrontaci mezi Amerikou a Evropou?


To je skvělá poznámka, protože hostitel summitu je pro tuto historickou dobu jako stvořený. Turecko je země se schopnostmi mocnosti středního řádu v mimořádně zajímavém geopolitickém prostoru Černého moře a Blízkého východu. V obou těchto regionech bez Turecka neuděláte nic podstatného. Turecko zároveň dobře ví, jak důležité je pro něj členství v alianci. Proto je schopné dělat kompromisy, využívat členství ve svůj prospěch, pomáhat si v boji proti terorismu – což v jeho případě znamená především kurdský terorismus – a zároveň něco alianci přinášet. Trump ví, že Turecko potřebuje. Teď je otázkou, koho a za jakou cenu vlastně potřebuje v Evropě.

A koho tedy?
V ideálním případě nás všechny. Evropa si naopak musí najít dostatek jednoty alespoň v základních nabídkách směrem ke Spojeným státům a zároveň mít i vlastní požadavky, například v oblasti jaderného zbrojení a jaderného odstrašení. Spojené státy jsou totiž nezbytnou součástí evropského odstrašení.

Myslíte si, že se naplní Trumpova slova, že z Evropy odejde významná část americké armády? A bude se o tom mluvit v Ankaře?

Bude. A právě proto si myslím, že je tento summit tak důležitý. Vedle politického tlaku na obranné výdaje tu totiž existuje i tlak faktický. Některé klíčové schopnosti – tankování za letu, satelitní snímkování, senzory nebo stíhačky páté generace – mohou z Evropy zmizet. Ve Spojených státech je určitě řada lidí, kteří dobře chápou hodnotu NATO. Ti říkají: „Budeme to dělat, ale s ohledem na to, co už máte vy. Jen to v alianci nedáváte do společného balíku schopností. My víme, co máte, a to, co máme my, potřebujeme jinde. Nebudeme ale postupovat neuváženě tak, abychom alianci ohrozili. Bude to praktický tlak.“ Proto je důležité, aby praktická část summitu schválila vojenské, tedy utajované dokumenty, které zajistí zachování obrany Evropy v tomto složitém mezidobí.

Utajované?
Ano. Veřejnost je nikdy neuvidí. Na konci summitu generální tajemník pouze řekne: „Chtěl bych konstatovat, že všechny předložené dokumenty považuji za schválené.“ Nikdo nic nenamítne, on poděkuje a obrovský balík dokumentů putuje k dalšímu zpracování. Tyto materiály se u jednacího stolu neprojednávají, ale pro fungování aliance jsou naprosto zásadní.

Je tedy pravda, že se všechno dojednalo už dopředu a summit bude jen formálním potvrzením?
Tento summit je především o věrohodnosti. Proto jsem opakovaně říkal, že Česká republika má být zastoupena na úrovni vlády. Když se podíváte na krize, kterými jsme prošli – covid, válku na Ukrajině nebo nedávný blackout –, jsou to situace, které řeší vláda. Hlava státu v nich prakticky pomoci nemůže.

Vy do Ankary také jedete?
To komentovat nemohu. Tyto věci se řeší odborně a spíše v zákulisí. Řekněme, že je to jedna z možných variant.

A těšíte se tam?

Každý summit je jiný, ale každý znamenal určitý posun. Právě za posledních deset let se ukázalo, že aliance umí své cíle naplnit. Dříve nikdo nevěřil, že budeme dávat dvě procenta HDP na obranu. Nevěřilo se tomu ani u nás. A dnes vidíte, že většina zemí už dávno směřuje k ještě vyšším výdajům.

A kdy se to podaří České republice?
To je věc, která mě asi jako jediná opravdu trápí.

Letos to určitě nebude?
Letos je to velmi těžké, protože jsme ztratili spoustu času. Myslím si ale, že dobrým cílem je, aby letošní výsledek byl lepší než loňský. Nejsmutnější je, že právě řečnění, i za minulé vlády, odvádělo pozornost od skutečného výkonu. Ten prostě chyběl. Dvou procent jsme nedosáhli. Za mě udělá pro věrohodnost země mnohem víc ten, kdo řekne, že dvě procenta budou, a skutečně je splní, než ten, kdo o tom pouze mluví v domácí debatě.

Ještě k zákulisí summitu. Tam určitě vznikají zajímavé situace… Co spor mezi Itálií a Spojenými státy. Čekáte, že se tam něco semele? Víte, co mám na mysli: rozhádané duo – Meloniová versus Trump.
Vím. Vidím dva politiky, kteří jsou populární právě proto, že si, jak se říká, neberou moc servítky. Jejich razantní styl politiky je zároveň stylem dneška. Vidím jejich dřívější velké přátelství a teď určitou roztržku, možná i mediálně zviditelněnou. To je ale povrch. Takový bulvární pohled na věc.

A jaká je podle vás realita?
Realita je mnohem složitější – a těžší pro Itálii. Itálie byla jednou ze zemí, které nedovolily Spojeným státům při operacích v Hormuzském průlivu využívat americké základny na italském území. A to přineslo skutečnou roztržku.

„Nechci nikoho strašit, ale je to poprvé v historii, kdy za vnitroalianční roztržkou stojí Spojené státy. To se nikdy předtím nestalo,“ řekl v pořadu Rozstřel moderátoru Vladimíru Vokálovi Jakub Landovský.

Takže nešlo o nějakou fotku?
Je to hlubší. Je to o tom, že mezi spojenci jsou samozřejmě země, které se z jakýchkoli důvodů v této otázce chovají jinak než spojenecky. Můžeme se bavit o důvodech, ale ve Spojených státech je to vnímáno spíše jako zrada než jako chování spojence. Je to skutečně citlivé. Vidím tam tedy hlubší podstatu než jen mediální rozmíšky. Podívejte, Itálie má tento problém, ale zároveň nerozporuje dvě procenta HDP na obranu. A je to země, která je z hlediska zadlužení někde kolem 130 procent HDP. Je opravdu vysoce zadlužená.

Mnohem zásadněji než Česko.
Přesně tak. Česká republika má jednu velkou výhodu. V krizi v Hormuzském průlivu nic podobného řešit nemusela, protože tady žádná americká základna není. Zároveň ale nabídla určitou pomoc. A možná i ta může být součástí summitového balíčku.

Meloniová žadonila o fotku se mnou, bylo mi jí líto, chlubí se Trump. Řím reaguje

Podá někdo v Ankaře Ukrajině nabídku, aby se stala součástí NATO?
Ne. To je jednoduchá odpověď.

A nikdy to podle vás nebude?
Na Finsku a Švédsku vidíte, že…

Nikdy neříkejte nikdy…
Přesně tak. Geopolitické okénko pro vstup do aliance – a pozor, aliance je stále atraktivní, nenabízíme něco, co by nemělo hodnotu – se otevírá jen na velmi krátkou dobu. Možná je dobré postupovat i nepřímo. Rusko, soustředěné na Ukrajinu, vlastně promeškalo možnost jakkoli ovlivnit vstup Finska a Švédska do NATO. A ten výrazně změnil poměr sil na severu. Rusko má ve svých strategických úvahách nový problém a musí mnohem pečlivěji zvažovat své kroky v dalších oblastech. Nemá už rozvázané ruce. Ukrajina byla předmětem summitu v Bukurešti. Ukazuje se ale, že tehdejší debata byla vedena nerealistickými očekáváními. Do strategických úvah je vždy potřeba zahrnout i vůli soupeře. Teprve to dává celé situaci dynamiku a věrohodnost.

Tak jinak… Přiblíží alespoň summit NATO konec války mezi Ruskem a Ukrajinou? Je to také velké Trumpovo téma… Chtěl válku vyřešit během jediného dne…
U Trumpa zůstává jeden důležitý aspekt. Neustále opakuje: „Nejdřív zastavme krveprolití.“

Takže nějaké příměří.
Ano. A ukazuje se, že tato linie není směšná, i když byla někdy v českém mediálním prostoru zesměšňována. Ve skutečnosti je zastavení zabíjení naprosto zásadní pro vytvoření prostředí, ve kterém mohou obě země vůbec hledat společnou řeč.

Summit v Ankaře: naškrobení taxikáři, zákaz svobody projevu i toulavých psů

Byla tady tolik zesměšňovaná iniciativa „chcimírů“. Nastala změna? Myslíte si tedy, že se po summitu NATO v Ankaře přiblíží příměří a bude se dál jednat?
To bych si samozřejmě velmi přál. Myslím si, že i na Ukrajině je mnoho lidí, kteří by potřebovali alespoň na chvíli najít klid. Lidské zdroje docházejí. Ukrajina ale ukázala, že v této fázi války, i díky pomoci spojenců, dokáže obstát. Předminulý týden jsme měli jednání s Ukrajinci na úrovni ministra Fedorova a bylo to velmi zajímavé. Říkali nám: „V tuto chvíli potřebujeme především tři věci. Dělostřeleckou munici – tam Česká republika skutečně hraje svoji roli. Dále drony různých typů a velikostí, i když velkou část si sami vyrábíme. A potřebujeme protivzdušnou obranu.“ Právě tyto tři oblasti dnes definují ukrajinské válečné úsilí. Potřebují vydržet ještě určitou dobu, protože právě teď jde skutečně o všechno. Podle nich je opotřebovací válka ve své závěrečné fázi. Nevíme, jestli to bude trvat půl roku, tři čtvrtě roku nebo rok. Pokud to ale vydrží, otevírá se cesta k deeskalaci a k uzavření míru za rozumných podmínek.

Ještě česká stopa na summitu. Napadá mě paralela s Trumpem a Meloniovou. Když je mezi ní a Donaldem Trumpem určitá roztržka: prezident Petr Pavel se také v minulosti o Donaldu Trumpovi vyjadřoval nevybíravě. Ta vyjádření určitě znáte…
Ano.

Hraje to také nějakou roli, proč česká vláda váhá s tím vyslat na klíčová jednání prezidenta republiky?
Donalda Trumpa jsem osobně potkal. Působil velmi šarmantně, byť byl hodně zahleděný do sebe. Je to člověk, který si svého postavení velmi cení a je silně orientovaný na vlastní osobu. Myslím si, že není rozumné vyjadřovat se o něm neuctivě. A obávám se, že podobné výroky někde zůstávají.

Babiše k neformální večeři v Ankaře doprovodí Monika. Pavel se asi nezúčastní

Myslíte, že si je Trump pamatuje?
Možná ne on sám, ale lidé kolem něj určitě. Roztržka s Meloniovou ukazuje, jak malicherné to někdy může být. Jsme ale lidé, a proto býváme malicherní, ješitní. Donald Trump rozhodně není člověk, který by velkoryse přešel osobní invektivu.

A jsou mezilidské vztahy a osobní vazby na summitech a v rámci Severoatlantické aliance skutečně tak důležité? Často se říká, že rozhoduje i osobní chemie mezi lídry.
Na samotných summitech ani ne. Dnes u jednoho stolu sedí zástupci dvaatřiceti zemí, generální tajemník a celý štáb. Je to velký, přesně organizovaný formát. Mluví se podle stanoveného pořadí, které vychází mimo jiné z obranných výdajů. To je zaběhnutý systém. Jiná situace je při společných večeřích nebo neformálních setkáních. Tam už osobní chemie roli hrát může. Právě tam se hlavy států a předsedové vlád potkávají v užším kruhu.

X X X

ZELENSKÉMU   ČR  ODEBRAT  ŘÁD  ZA VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ
EXPREZIDENT  ZEMAN  SOUHLASÍ,  JAKO  SPD
UKRAJINA   UŽ   DÁVNO  MĚLA  S  VÁLKOU  SKONČIT  KAPITULACÍ
NEBUDOU  DALŠÍ  MRTVÍ
Nápad SPD, aby Sněmovna vyzvala k odebrání nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva prezidentovi Ukrajiny Volodymyrovi Zelenskému, narazil u ministra zahraničí a předsedy Motoristů sobě Petra Macinky. „Já bych nic takového nenavrhoval,“ odvětil Macinka na dotaz iDNES.cz, co říká návrhu SPD, který chce hnutí projednat ve vládní koalici. Podle bývalého prezidenta Miloše Zemana existuje důvod vyznamenání Zelenskému odebrat.

„Pokud je mi známo, tak asi neexistuje žádná zákonná možnost, jak někomu odebrat státní vyznamenání. Snad jenom s výjimkou toho, když je někdo vyloženě trestním soudem odsouzen k trestnému činu, jehož sankcí je také pozbytí všech výhod, výsad, vyznamenání a tak dále, což určitě nemůže být případ prezidenta jiné země,“ uvedl Macinka.

„Takže vzhledem k tomu, že neexistuje legální možnost, zákonná možnost, jak to udělat, tak si myslím, že to je spíše politické gesto SPD,“ řekl ministr zahraničí.

Zelenskyj dostal Řád bílého lva v říjnu 2022 od Zemana. Za základní důvod ocenění tehdy Zeman označil „jeho statečnost a odvahu, se kterou odmítl americký návrh na poskytnutí bezpečného útočiště a zůstal v tehdy bojujícím Kyjevu“ po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Ve středu sdělil, že v roce 2022 měl důvod vyznamenání Zelenskému udělit. „Po útoku Ruské federace na Ukrajinu ze země neutekl. Dnes bohužel existuje důvod toto vyznamenání odebrat. Odmítám uctívání válečných zločinců, kteří vraždili Poláky, Židy, Čechy nebo Slováky,“ uvedl.

SPD chce v koalici prosadit výzvu odebrat nejvyšší státní vyznamenání Zelenskému

Poslanec SPD Jindřich Rajchl přiznal inspiraci Polskem o odebrání nejvyššího polského Řádu bílé orlice prezidentovi Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nakonec sám řád poslal zpět do Polska prezidentovi Karlovi Nawrockému.

Polských řádů se pak ve jménu solidarity se Zelenským zřekli i bývalí ukrajinští prezidenti Leonid Kučma a Viktor Juščenko. Kučma vyjádřil přesvědčení, že nepřátelské gesto Nawrockého nemůže zničit vše, co se v ukrajinsko-polských vztazích podařilo zlepšit.
X X X

Čeští a moravští biskupové budou jednat na Velehradě

 Bezprostředně po skončení Dnů lidí dobré vůle na Velehradě se ve dnech 6. a 7. července 2026 uskuteční na Velehradě 148. plenární zasedání České biskupské konference.

Kromě českých a moravských biskupů se jej zúčastní také předsedové konferencí vyšších představených mužských a ženských řeholí – sestra Zdeňka Švédová FMA a poprvé také nový předseda Konference vyšších představených mužských řeholí P. Bonaventura Ondřej Čapek OFM. Účastníky plenárního zasedání pozdraví rovněž zástupce Apoštolské nunciatury v České republice P. Vital Ohochi.

Významnou část programu budou tvořit ekonomické otázky. Biskupové se budou zabývat hospodařením Charity Česká republika, schvalovat rozpočet České biskupské konference a věnovat se také pokračující digitalizaci církevní administrativy. Seznámí se s dalším rozvojem projektu Katalog 2.0 a budou jednat o koncepci pravidelného vzdělávání pracovníků biskupství v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Součástí jednání budou také zprávy a podněty komisí, rad a pracovních skupin České biskupské konference. Biskupové se také budou věnovat tématům jako je pokračování synodálního procesu, pastorace povolání, příprava Celostátního setkání mládeže, financování církevního školství i dalším aktuálním otázkám života církve.

Široká veřejnost je srdečně zvána na společnou bohoslužbu, kterou budou biskupové slavit v pondělí 6. července od 18 hodin v Boršicích. Hlavním celebrantem bude emeritní brněnský biskup Vojtěch Cikrle, homilii pronese pomocný biskup českobudějovický Pavel Posád.

O závěrech jednání budou veřejnost i média informovány závěrečnou tiskovou zprávou po skončení plenárního zasedání. CSILIc. Monika Klimentová

x X X

V  KLATOVECH  DOPRAVA  PRO  VŠECHNY  ZDARMA

ZAVEDOU  ZDARMA   DOPRAVU   I  DALŠÍ  MĚSTA  V  ČR?

V Klatovech je od července městská hromadná doprava pro všechny cestující zdarma

Cestující mohou v autobusech využívat k nástupu i výstupu všechny dveře, spoje jsou pravidelnější a častější, zastávky jsou na znamení. Cílem celkové modernizace MHD je rychlejší cestování, snadnější přesun po městě i pohodlí. Město si od toho slibuje hlavně zvýšení počtu cestujících, řekla mluvčí radnice Radmila Nagovská.

V Klatovech otevřeli nový autobusový terminál.

Za modernizaci vydají Klatovy zhruba 3,5 milionu korun navíc. „V současné době platíme za provoz MHD ročně kolem sedmi milionů korun, teď to bude kolem 10,5 milionu,“ uvedl místostarosta Václav Chroust (ODS).

Plnocennou jízdenku za osm korun si cestující v Klatovech do konce června kupovali u řidiče. Museli proto nastupovat předními dveřmi, což podle místostarosty Pavla Stroleného (ANO) zdržovalo. „Díky veřejné dopravě zdarma jsme MHD zrychlili, cestující teď mohou nastupovat do všech autobusů všemi dveřmi, což výrazně zkrátí dobu stání autobusů na zastávkách,“ řekl.

Autobusy v Klatovech budou od července zdarma. Změna má zrychlit dopravu přes město.

Další zrychlení provozu zejména v dopravní špičce mají přinést zastávky na znamení. „Prázdnou zastávkou může řidič projet bez zastavení. Cestující ve vozidle použijí k výstupu tlačítko Stop,“ řekl vedoucí hospodářského odboru města Michael Nový. Připravuje se modernější online mapa provozu s aktuálními polohami autobusů.

Dvě linky a častěji

„Sloučily se linky číslo 1 a číslo 4. Ve městě tak budou jezdit dvě linky, ale provoz bude pravidelnější a častější, s lepší návazností na vlaky a autobusy,“ uvedla mluvčí. Linka číslo 1, která je označena oranžovou barvou, bude jezdit na trase přes Nádraží, U soudu, U nemocnice, Rybníčky, Náměstí Míru, Vídeňskou ulici až do Lub. Linka číslo 2, která je nově označena zelenou barvou, pojede přes Městské lázně, Kozak, Nádraží, Podhůrčí, Zahradní, U Škodovky, Náměstí Míru, U Parku, U Gymnázia a Plánickou.

V šumavském Srní opravují lávku nad výběhem vlků. Práci komplikuje špatně přístupný terén

Důležitým přestupním místem bude podle Nového náměstí Míru. „Pokud například někdo cestuje od nemocnice spojem číslo 1 a rozhodne se pokračovat na Plánickou, stačí jen přestoupit na náměstí do autobusu spoje číslo 2. Přestup je nastaven zhruba na dvě minuty,“ dodal.

Nová je také pravidelná obsluha zastávky Městské lázně, kam spoje dosud jezdily pouze v létě, teď tam směřují celoročně. Na zastávku U nemocnice už také jezdí všechny spoje linky číslo 2, dosud tam zajížděly jen některé. Podle Stroleného se tím zlepší obslužnost pro lidi cestující do nemocnice, pro návštěvníky lázní a sportovišť.

X X X

NEJVĚTŠÍ  HVĚZDA  MFF  VE  VARECH  DUSTIN  HOFFMAN  Z  USA

Hoffman ve Varech? Má to velkou symboliku, tvrdí kritička. Odmítá, že by byl festival ‚ušmudlaný‘

Matěj Skalický mluví s Jindřiškou Bláhovou, filmovou kritičkou z Respektu, editorkou knihy Proplétání světů o KVIFF

Stovky dronů, Dustin Hoffman a trochu širší červený koberec. Jsou to dostatečné oslavy 60. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech? Jak se z něj vůbec stala takto úspěšná akce? A nejde spíš o byznys a mejdany než o filmy? Odpovídá Jindřiška Bláhová, filmová kritička z Respektu. Ptá se Matěj Skalický

 Dustin Hoffman je, aspoň pro mě, nejznámější host na letošním ročníku filmového festivalu v Karlových Varech. Je to dost velké jméno na oslavy jubilejního 60. ročníku. Současně je to 80 let od prvního festivalu.

Přesně tak. 80 let od startu a 60. ročník.
Dustin Hoffman je velká hvězda 60., 70. a 80. let. Je to velké jméno, byť bych řekla, že na začátek festivalu relativně. Ano i ne. Je to velké jméno, zároveň je trochu za zenitem a je trochu problematické vzhledem k tomu, že Hoffman je spojovaný s nějakými obviněními ze sexuálního obtěžování. Ale Karlovy Vary nejsou úplně festival, kam by se hvězdy hrnuly, ač ho tím vůbec nesnižuji. Je těžké získat jakoukoliv velkou hollywoodskou hvězdu na jakýkoliv festival, ale Vary mají zároveň pověst toho, že zvou hvězdy, které mají nějaké potíže, nějaký škraloup a o které se západní festivaly příliš neperou. Příkladem mohou být Johnny Depp a Mel Gibson.

Nicméně, když jsme u dějin, tak jednu velkou symboliku to má. Nejsem si jistá, jestli jsou si toho organizátoři vědomi, ale Hoffman patřil před rokem 1989 ve Varech k tvářím Hollywoodu. Ne že by tam někdy přijel, ale Hollywood ve spolupráci s americkou vládou zároveň velmi ochotně vysílal jeho filmy, protože měl pocit, že jsou to snímky, které budou českoslovenští komunisté ochotní hrát. Byly to filmy mimosoutěžní. Hollywood fungoval v takové logice, že vzhledem k tomu, že Hoffman má kořeny na Ukrajině a v Rumunsku, tak toto spojení s regionem je vlastně plus. Hoffman zároveň hraje ve filmech s ženskými hrdinkami, protože Hollywood se chtěl prezentovat ne jako producent Ramba, Rockyho nebo jiných drsných filmů, ale jako femininního, jemného hrdiny, žádného válečného štváče, ale někoho, kdo je mnohem jemnější a smířlivější.

To jste šla z kraje hned do hloubky. Myslela jsem to spíš povrchně – Hoffman není Leonardo DiCaprio, Scarlett Johansson ani Keira Knightley, kteří tam byli v minulých letech. Je ve srovnání s nimi Hoffman dost?
Dovolila bych si tvrdit, že v tomto kontextu je víc než DiCaprio a Johansson, protože ani jeden z nich do Varů nepřijel jako hvězda, ale jako začínající herec, respektive herečka v začátku kariéry. DiCaprio by dnes do Varů téměř jistě nepřijel. Teď doufám, že ho příští rok pozvou a přijede. Ale tehdy to byl mladíček, který přijel s babičkou a s dědečkem a žádnou hvězdou nebyl. Takže retrospektivně se říká, že přijel DiCaprio, ale v 90. letech nebyl tím, čím je dnes.

Jeffrey Wright, Jesse Eisenberg a tak dále. Hostů bude celá řada. Zapomněl jsem na někoho významného?
Přijíždí i Maggie Gyllenhaal, moje oblíbená herečka ze Sekretářky nebo z Donnie Darka, bude tam také Juliette Binoche, nesmíme na ni zapomenout. Binoche doprovodí jen jednu projekci, takže je to velmi exkluzivní host promítání Věrné kopie Kiarostamiho (íránský filmař Abbás Kiarostami – pozn. red.). Osobně se velmi těším na kameramana Roberta Richardsona, který spolupracoval s Quentinem Tarantinem nebo s Oliverem Stonem. Dělal jeho rané i pozdější filmy.

Hosté 60. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary: Dustin Hoffman, Juliette Binoche, Harvey Keitel

Je naplánovaná velká dronová show, stovky dronů, velký mejdan. Zaznamenal jsem, že bude rozšířený červený koberec. 60. ročník, to už něco znamená, ne? Odpovídají oslavy tomu, jak velkou slávu má karlovarský filmový festival za sebou?
Nevím, jestli je to velká sláva. Karlovarský festival se ke svým dějinám nehlásil docela dlouhou dobu, zhruba tak 30 let, protože komunistické dějiny byly dějiny zdiskreditované politické akce, se kterými nechtěl mít společného, a stály trochu v protikladu k tomu hezkému, heroickému a velmi přehlednému příběhu o tom, jak Jiří Bartoška zachránil festival v 90. letech a jak ho vybudoval. Předstírat, že předtím měl festival nějakou hodnotu a fungoval, do tohoto narativu nezapadalo. Teď to naopak zapadá.

Je to mnohem větší party, když to tak řeknu. Je tam mnohem víc hudby, víc kapel. Je vidět, že je tam přidaný akcent na to, že je to oslava, takže je tam větší koncentrace zábavy, která by mohla přitáhnout lidi. Je tam za mě skvělá sekce Návraty k pramenům, kterou sestavoval umělecký ředitel Karel Och a je sestavená z filmů, které v minulosti buď ve Varech zvítězily, nebo v dějinách něco důležitého znamenaly, nějaký milník. To je taková nenápadná část. Drony to nejsou, není to vidět, ale v rámci cinefilie a filmu je to velmi důležitá sekce.

Jak šel čas s karlovarským festivalem

Když jsem zmiňoval slavnou historii, tak jsem samozřejmě mezi řádky opomíjel komunistické období a myslel jsem na zahájení v roce 1946, což bylo před vznikem festivalu v Cannes, tím se velmi pyšnili. Pravda je, že to nebylo v Karlových Varech, ale v Mariánských Lázních, to je velmi zajímavé.
Ani drony tam neměli, měli tam maximálně Vítězslava Nezvala, Petra Štěpánka, Karla Högera a různou jinou hereckou honoraci. Festival začínal v Mariánských Lázních, které měly po válce lepší pověst a vybavenost, což znamenalo jeden lepší společenský dům, takzvané casino, které se dalo předělat na kino. Město mělo lepší pověst z hlediska pozice na mapě, kam jezdily evropské elity. V 19. století Vary zaostávaly, byly trochu zchátralejší a organizátoři se také mnohem snáze dohodli s městem. S Vary se nedohodli, takže začali v Mariánských Lázních, pak se promítalo ve Varech a v letech 1948-1949 přecházejí napevno do Karlových Varů.

Bylo od začátku jasné, že to bude v Sudetech, ne například v Praze?
Praha vůbec nebyla ve hře. Sudety byly pro komunisty v národní vládě velmi důležitým místem, kde prosazovali svoji politiku. Říkali, že jsou jediní, kteří zabrání pronikání německého živlu a obnoví, vytvoří nějakou novou společnost, že oni jediní jsou schopní zastavit případně třetí světovou válku. Taková byla poválečná politika. Bylo to tedy velmi symbolické nejen čistě ideologicky, ale i proto, že v tom byla snaha implantovat a přinést českou kulturu do Sudet, na západ Čech, aby bylo jasné, že nepřijíždíme do Německa, ale do Čech. Bylo to hodně spojené s osvobozením se od Němců po válce.

Když se koncem 40. let festival kompletně přesunul do Karlových Varů, jak se pak ideologie projektovala do festivalu? To byla holá propaganda, ne?
Byla a nebyla. Festival byl spojený s komunistickým režimem od začátku, propagoval znárodněnou a státem vlastněnou kinematografii. Pak se to zradikalizovalo a po roce 1948 už jsou to komunistické ideje, už je to o tom, jak ještě propagovat sovětský internacionalismus. Vždy tam byla sovětská kinematografie, za ní česká, pak nějaké lidově-demokratické snímky. Vary byly místem, kde se porovnávalo v 50. letech to, jak která východoevropská kinematografie správně postupuje nebo nepostupuje v zavádění socialistického realismu.

Takže to byl takový summit až dokonce, hodnotilo se…
Hodnotilo se, jednotliví zástupci si vyčítali, co kdo dělá dobře, co špatně. Sověti kárali, že to jejich satelity nedělají dobře, odrážela se tam hesla o formování nového člověka. Potom se v 50. letech přidal mír, kdy to bylo nejvyhrocenější. To je období zhruba mezi lety 1948 až 1956, pak se to otevírá Západu. S tím, jak se oteplovala studená válka, se festival začínal mnohem víc dívat na Západ.

Dnes je to Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Bylo to tak už v 60. letech?
Byl mezinárodní, byl prvně jen v Československu s mezinárodní účastí a pak byl mezinárodní, protože jakkoliv se to může nezdát, tak organizátoři velmi usilovali o to, aby byli v prestižním okruhu západních přehlídek. To nešlo bez toho, aby vyjednávali s FIAP, což je asociace producentů a distributorů, která tehdy velmi určovala harmonogram, rozdělovala takzvané kategorie A, B, C. Organizátoři velmi usilovali od půlky 50. let, aby to takzvaně „áčko“ měli, aby mohli být mezinárodní soutěží, aby byli jako Cannes, Benátky, Berlín. Byl to tedy stoprocentně mezinárodní festival statusem a rozhodně mezinárodní festival se zvanými kinematografiemi. Například francouzští kritici chválili a jezdili se dívat na filmy z Číny, protože nikde jinde tyto filmy hrané nebyly, zatímco Karlovy Vary dávaly prostor zemím, kde se prosazovala komunistická revoluce a mezi které Čína patřila. Důsledkem bylo, že se tam hrály filmy z Číny nebo z jiných zemí, které jinde nebyly.

Takže takové provazování, proplétání.
Byla to vždy zóna kontaktů, byť samozřejmě vychýlená do socialistické hemisféry.

Bylo to už tehdy místo na setkávání herecké smetánky, místo plné červených koberců, okázalosti, peněz, bujarých večírků?
Bujaré večírky byly, ale nemůžeme si je představovat jako dnešní večírky v Becher’s Baru. Fungovalo to jinak, festival si budoval identitu v opozici vůči Cannes a Benátkám tím, že to není takzvané „festiválení“, nejezdíme se tam válet jako hvězdy v zahraničí, ale jezdíme tam pracovat. Festival byl pracovní, étos kolem hvězd, které se tam snažily dostat, včetně hvězd západních, jako je Claudia Cardinale nebo Henry Fonda, byl, že to jsou skvělí pracanti a skvělí charakterní herci. Festival si budoval jako pověst události, která je domácká, přívětivá, vstřícná, protože to mohl nabídnout. Nemohl nabídnout luxus, ale mohl nabídnout naopak vřídla, léčbu, tedy takový ten domácí luxus.

Jezdili tam uznávaní Češi jako Jan Němec, Věra Chytilová, Miloš Forman…
Jan Němec se tam, myslím, možná mihnul, určitě tam byl Miloš Forman, byť jeho filmy nesoutěžily. Herci jezdili, museli, byli zvaní, byly součástí propagace, když nebyly hvězdy západní, tak je dodávala československá kinematografie. Ale například nová vlna českých režisérů byla mnohem víc vidět na Západě nejen proto, že by tam tvůrci chtěli jezdit, ale proto, že když jejich filmy vyhrály, dostávali vedle ceny i finanční odměnu, což ve Varech neexistovalo.

Možná taky angažmá, ne?
Angažmá úplně ne, ale někteří získali například nějakou spolupráci se západním Německem. Nicméně měl o to zájem i Československý státní film jako takový, protože to pro něj znamenalo devizi, větší viditelnost, prestiž i lepší export. Ve Varech byste v 60. letech narazil na dva československé filmy. Jeden je Obžalovaný, který se teď promítá i v sekci Návraty k pramenům, protože v roce 1964 festival vyhrál.

Teď se bude promítat?
Ano, bude se promítat jako jeden z historických filmů. Druhý snímek je Rozmarné léto Jiřího Menzela, který vyhrál v roce 1968. To jsou dva filmy z kraje Nové vlny a zbytek nic. Bylo to schované ve vedlejších sekcích a zahraniční novináři měli takové hobby, že byli nasosaní, navnadění na to, že chtějí vidět ten československý zázrak, ale museli si ho horko těžko vyhledávat schovaný někde ve vedlejších sekcích, v projekčních místnostech.

Pokud festival začal před 80 lety a slaví jubilejní 60. ročník, kam se ztratilo těch 20 let?
O jeden ročník přišel kvůli smrti Stalina a Gottwalda v roce 1953. Nemohlo se „festiválet“, muselo se truchlit. Festival se nekonal ani v roce 1955 z organizačních důvodů a potom se festival od roku 1959 střídal s festivalem v Moskvě. Sověti totiž chtěli mít také festival, protože to mělo nějakou prestiž, soft power, byla to kulturní propaganda. Organizace FIAP chtěla mít v regionu východní Evropy jen jeden áčkový festival, a tak vznikla dohoda střídat se, aby každý mohl mít áčko.

Když jsme se bavili na začátku o tom, co to znamená slavná historie, tak ta desetiletí, na která by nejradši ve Varech zapomněli, to jsou 40. léta, potom 50., 70. a 80. léta?
V podstatě všechno před rokem 1989, protože to nezapadalo do porevolučního vyprávění, antikomunistického naladění, nových začátků a nového budovatelského úspěchu ve smyslu budování nějaké akce, která není vlastněná státem, zkorumpovaná, dotovaná, ale má za sebou soukromé peníze. Ty totiž znamenaly v 90. letech záruku kvality. To se v novinách fakt píše.

Nejdřív je ale vůbec neměli a začátky nebyly úplně jednoduché.
Nebyly. Bavím se od ročníku 1994 dále, který je spojovaný s příběhem umělecké ředitelky Evy Zaoralové a Jiřího Bartošky jako prezidenta. První dva ročníky byly pořádané ještě pod záštitou ministerstva kultury, protože ročník 1990 se připravoval ještě před rokem 1989. Pak do toho padla revoluce, tak to jen trochu překlopili a modifikovali, aby to odpovídalo étosu demokratizace, nástupu demokracie a změně režimu. Ale většina lidí, kteří to organizovali před rokem 1989, tam zůstala. Nikdo jiný to nemohl dělat. V roce 1992 se stává prezidentem Jiří Menzel, uměleckou ředitelkou Tereza Brdečková, ale ti lidé to neumí dělat, je to takové chaotické. Příběh festivalu po roce 1989 musíte vnímat v rámci celé té proměny a transformace kultury.

Pak se otevřou všechny trezory a snímky z nich se dostane do festivalu, ne? Všichni se mohou dívat na filmy, které nikdo neviděl desítky let.
To mohli už v 80. letech, kdy se uvolňovaly trezorové filmy v Československu. Je mýtus, že se filmy neuvolňovaly, ale máte pravdu, že v 90. letech se rozhodli ukázat 60. léta a trezorové filmy, které se tu nemohly hrát. Byla speciální sekce, která se jmenovala Filmy osvobozené, protože ročník 1990 byl spojovaný s představou narovnávání křivd a napravování dluhu vůči tvůrcům, kteří byli zakázaní, museli emigrovat, a vůči filmům, které byly zakázané. Promítali Skřivánci na niti, Ucho, promítali se všechny problémové filmy, které se najednou staly gestem, že končí stará éra a začíná nová, ve které se nic zakazovat nebude.

Ukazovala jste uvozovky, když jste mluvila o problémových filmech, tak to říkám, protože to v podcastu není vidět.
Myslím tím, že to byly zlobivé filmy zlobivých filmařů.

Éra Jiřího Bartošky

 

Pak přišla éra Bartošky, který udělal z Karlových Varů áčko v 21. století. Festival je teď známý právě díky jeho úsilí.
Jiří Bartoška byl velmi schopný podnikatel.

„Peníze se sehnaly, festival proběhl a věřím tomu, že stejně bezproblémově a myslím, že daleko méně komplikovaně proběhne příští ročník.“

Jiří Bartoška, někdejší ředitel Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (ČRo, Ozvěny dne, 8.7.1994)

Bartoška vybudoval festival skvělým způsobem. Myslím, že jeho role je velmi často redukovaná na to, že je to známá tvář, která prezentuje festival jako navenek pro média, ale myslím, že se do určité míry podceňuje to, jak byl schopný organizátor a podnikatel. Festival přebírá v roce 1994 s Evou Zaoralovou, pořádají ho, ale dělají to pořád v rámci nadace Film-festival Karlovy Vary, která je zřízená státem a ten má nějaký podíl, jenže pak stát rozhoduje, že nesmí vznikat zisk v rámci nadací. Festival se privatizuje a privatizuje ho na konci 90. let Bartoška jako jediný akcionář Film Servis Festival Karlovy Vary, takže se stává jediným akcionářem a rozvíjí tento soukromý podnik s týmem, který byl schopný ho zorganizovat tak, aby to byl profesionální, dobrý festival.

Na druhou stranu řada kritiků by řekla, ve Varech nikdy nebyli z toho důvodu, že to je společenská akce zbohatlíků, střetávají se tam politické zájmy, všichni se tam jedou jen ukázat. Je to dnes vůbec ještě o filmech?

Karlovarský festival je v něčem schizofrenní. Kdybyste nebyl ve Varech a jen četl články o festivalu, tak byste měl často pocit, že sledujete a prožíváte úplně jiný festival. Je to mediální festival a pak je to akce, kterou žijete. Můžete samozřejmě jít na večírky, na akce a pařit před Thermalem do tří do rána, anebo můžete od rána od osmi chodit na argentinské filmy v kinosále.

Dělá to tak někdo?
Stoprocentně dělá. Jsou tam fronty lidí, kteří pořád jedou za filmy a naopak je jim třeba bytostně nepříjemné někde dělat nějakou party. Pak je tam nějaká zlatá mládež nebo někdo, kdo se chodí ukázat kvůli sponzorům a kvůli tomu, že i Karlovy Vary chtějí tento typ celebrit přitáhnout, protože to generuje nějakou viditelnost.

Karlovy Vary podporují festival 11 miliony ročně, akce generuje stovky milionů korun, tedy obrovské peníze.
Stovky milionů jsou spíš argument, že se tam utratí a že z toho je nějaký zisk, že je to komerční benefit pro kraj a město samotné. 11 milionů dávají dohromady Karlovy Vary a kraj, až 20 % z pohyblivé částky, která je zhruba 250 milionů, dává stát a zbytek jsou sponzoři. Takže podle nějaké plovoucí dohody je to tak, že pokud se rozpočet zvedá, tak by i stát měl dávat víc. V současnosti je to asi 47 milionů.

Je to tedy spíš byznys, společenská akce, nebo stále filmový festival? Vše dohromady?
Ano, protože jedno bez druhého nemůže existovat. Aby ta akce z pohledu soukromého podniku fungovala tak, aby se mohly promítat filmy, tak je třeba tam mít i jiný druh. Organizátoři také využívají festival k tomu, aby tam uzavírali nějaké příští dohody. Je to vrstevnaté jako na každém festivalu. Jedna vrstva jsou cinefilové, diváci, „baťůžkáři“, kteří to chtějí vidět, spí v městečku a chodí na čtyři i pět filmů denně. Pak jsou lidé, kteří chodí na večírky a hrají golf, protože ti zase přinášejí peníze. Myslím, že festival se čím dál víc stará velmi luxusně o své partnery a o sponzory. Vychází jim velmi vstříc a opečovává je, protože bez nich nemůže fungovat.

Mluvila jste o lidech, kteří jezdili v minulosti do Varů, aby se podívali na filmy z Číny nebo z Asie.
Sadoul (francouzský filmový kritik Georges Sadoul – pozn. red.) o tom velmi psal.

Dnes ale nepotřebujete jet na filmový festival, abyste se podívala na filmy z jiné části světa, ne? Je to stále i o tom?
Je to nějaký kolektivní prožitek. Myslím si, že kdokoliv, kdo na nějaký festival jel, ví, že dívat se na festival v tisícihlavém kolektivu a prožívat to tam, je jiný rytmus. Vidět Barryho Lyndona na velkém plátně hotelu Thermal je neuvěřitelný zážitek, vidět takto filmy, které jsou natočené pro velké plátno na velkém plátně. Sleduju kvůli práci hodně filmů na počítači a nic proti tomu nemám, ale pořád je tam něco nezastupitelného, pořád je to nějaký druh komunity, nějaký jiný druh prožívání.

A to se nezmění během příštích 60 ročníků, které možná karlovarský filmový festival přežije?
Těžko říct, jestli se to změní. Covid velmi změnil návyky. Ale festival dělá všechno pro to, aby jako soukromý podnik fungoval, protože se synergicky rozpíná. KVIFF má televizi, je to zajištěné Rockaway Capital, což je firma, které Bartoška prodal majoritní podíl. Jsou tam všechny přidružené podniky k tomu, takže asi přežije.

Dokáže dál konkurovat velkým evropským festivalům?
On jim nekonkuruje.

Má vlastní místo.
Hierarchie je podle mě daná. Toto je festival, který je velmi solidního regionálního významu. Varům se vždy paradoxně přisuzuje větší význam, než mají. Měli to tak i organizátoři před rokem 1989. Zároveň všichni domácí návštěvníci mu přisuzovali menší důležitost, než měl. Organizátoři chtějí, aby to byl největší festival, jsme součástí áčka, ale domácí diváci si říkají, že je to taková ušmudlaná akce, což ale není pravda. Je to solidní, velmi důležitý festival, který může být pro tvůrce ze střední Evropy, z Řecka nebo mimo Českou republiku v něčem velmi důležitý, jak býval v 60. a 70. letech, kdy sem přijížděli, kdy festival objevil Cinema Novo, brazilskou kinematografii, kubánskou kinematografii, hrál filmy od Pasoliniho a Buñuela. Festival měl velkou důležitost pro kinematografie Latinské Ameriky, Asie a Afriky. Ti lidé tu ukázali svoje filmy světu, nebyly to malé kinematografie, které by ale v Cannes prostor nedostaly. Myslím, že to platí pořád. Například američtí novináři se setkají se segmentem kinematografie, který nikde jinde neuvidí.

x X X

Trenér Julian Nagelsmann po neúspěchu na mistrovství světa opustí německou fotbalovou reprezentaci. Podle deníku Bild a televizní stanice Sky se dohodl se svazem na odstoupení. Německo na šampionátu v Severní Americe nečekaně vypadlo už v prvním kole play-off. V úterý v Bostonu čtyřnásobní mistři světa prohráli s Paraguayí na penalty 3:4. Po 90 minutách i prodloužení zápas skončil 1:1.

Bezprostředně po utkání Nagelsmann prohlásil, že chce u týmu zůstat, po čtvrtečním jednání s vedením svazu se však rozhodl odstoupit. Podle spekulací by se jeho nástupcem mohl stát bývalý kouč Dortmundu nebo Liverpoolu Jürgen Klopp.

„V minulých dnech jsem hodně přemýšlel a rozebral situaci s lidmi ze svého nejbližšího okolí i svazu. Nebylo to vůbec snadné rozhodnutí. Mou nejvyšší prioritou byl úspěch mužstva a to si teď po takovém hořkém zklamání zaslouží šanci na nový začátek,“ uvedl Nagelsmann v prohlášení a poslal vzkaz i fanouškům.

„Nesmírně mě mrzí, že jsme vás zklamali a nedopřáli jsme vám další fotbalové noci na tomto mistrovství světa. Zasloužili jste si víc,“ konstatoval.

Nástupcem Klopp?

Osmatřicetiletý Nagelsmann se německé reprezentace ujal v září 2023, kdy nahradil Hansiho Flicka. Na mistrovství Evropy v roce 2024 s národním týmem bývalý trenér Hoffenheimu, Lipska a Bayernu Mnichov došel do čtvrtfinále. Spolu s ním nyní končí u týmu i jeho asistenti Benjamin Glück a Benjamin Hübner.

Hlavním adeptem na uvolněné místo je Klopp. Devětapadesátiletý kouč získal dva tituly s Dortmundem, poté s Liverpoolem ovládl Premier League a v roce 2019 i Ligu mistrů. Německý svaz potvrdil, že Klopp je upřednostňovaný kandidát, a samotný kouč už podle DFB signalizoval, že je připravený post reprezentačního kouče převzít.

Německo první zápas po mistrovství světa čeká 24. září proti Nizozemsku v Lize národů.

X X X

NOVÉ  MLÝNY  NA  BŘECLAVSKU   POTŘEBUJÍ  VÍC  VODY,

PROSPĚJE  TO  RYBÁM

Ministr Šebestyán u řeky Dyje: Úhynu ryb do budoucna pomůže zabránit navýšení hladiny vodního díla Nové Mlýny

Ministr zemědělství Martin Šebestyán přijel dnes k jezu Bulhary v Povodí Moravy, kde včera došlo k masivnímu úhynu ryb kvůli nedostatku kyslíku, aby situaci osobně řešil s ředitelem Povodí Moravy Davidem Fínou. Setkal se také se starosty z obcí v této lokalitě. Všichni přítomní se shodli na tom, že nejlepším řešením, jak podobným situacím v budoucnu předcházet, je plánované navýšení hladiny novomlýnských nádrží, které zajistí stabilizaci odtokových poměrů. Tomu ale nyní brání správní žaloba a další obstrukční kroky ekologické organizace. V současné době se čeká, jak ve věci rozhodne Nejvyšší správní soud.

„Včerejší rychlý zásah Povodí, hasičů a rybářů pomohl zabránit nejhoršímu, takže úhyn ryb není tak velký, jako v minulosti. Přesto, i kvůli změně klimatu, na Dyji k podobným situacím dochází opakovaně. Už v roce 2019 proto ministerstvo rozhodlo o zahájení kroků k obnovení zásobního prostoru a navýšení hladiny novomlýnských nádrží o 35 centimetrů. Tím bychom získali dostatek vody, abychom ji mohli v době sucha upouštět do řeky, nadlepšili její průtok, okysličili ji a předešli úhynům ryb i dalších vodních organismů,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

„Situaci nyní komplikuje žaloba ekologické organizace, které vyhověl rozsudek Krajského soudu v Brně. Proti tomuto rozsudku jsme podali kasační stížnost a nyní čekáme na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Bez něj nemůžeme hladinu nádrží navýšit. Současně je nutné zajistit souhlas orgánu ochrany přírody a ve správních řízeních podrobněji doložit převažující veřejný zájem, který je podle nás zcela zjevný.  Povodí Moravy navíc již podniklo řadu opatření, aby zvýšení hladiny nezasáhlo do života chráněných ptáků, kteří v okolí vody žijí,“ dodal generální ředitel Povodí Moravy, David Fína.

Povodí Moravy vybudovalo například plovoucí ostrovy, na kterých mohou chránění ptáci žít i hnízdit, vybudovalo pastviště pro husy jako náhradu za plochy, které budou navýšením hladiny zatopeny a postaralo se, aby zůstaly zachovány současné laguny na ostrovech Písky.

Zvednutí hladiny novomlýnských nádrží o 35 centimetrů by umožnilo v kritických obdobích nadlepšení průtoků pod nádrží v řece Dyji a v dalších vodních tocích, které jsou závislé na přítoku z nádrže. Pozitivní vliv by se projevil na kvalitě a čistotě vody, stabilizaci podzemních zdrojů v regionu i zajištění dostatku vody například pro závlahy.

Na Dyji u jezu v Bulharech včera uhynuly ryby kvůli masivnímu výskytu sinic, extrémně teplému počasí, nízkému průtoku v řece a následnému prudkému poklesu obsahu kyslíku ve vodě. Na základě předpovědi počasí už minulý týden Povodí Moravy preventivně odstavilo malou vodní elektrárnu na vodním díle Nové Mlýny a veškerý odtok z nádrže převádí přímo do vodního toku, aby se více provzdušnil. Současně posílilo sledování kvality vody, koncentrace kyslíku, rozvoje sinic a dalších parametrů. V lokalitě byly před letošní sezónou instalovány nové přístroje na měření kyslíku ve vodě, zintenzivněn laboratorní monitoring a situaci také každý den sledují drony.

Díky těmto preventivním opatřením uhynula podle odhadů přibližně jedna tuna ryb, tedy výrazně méně než při obdobných událostech v minulých letech. Preventivní opatření a sledování lokality stále pokračují.

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství.

x XX

      EXKOMUNISTA   PAVEL  ZDRAŽÍ  CESTU  NA  NATO  O  MILIONY

      Sedne si do zadní řady. Cesta se zdraží o miliony, řekl Macinka k Pavlovi na summitu

      Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na oficiální návštěvě Maďarska zopakoval, že vedoucím české delegace na summitu NATO v Ankaře bude premiér Andrej Babiš, nikoli prezident Petr Pavel. Macinka zároveň dodal, že kvůli rozhodnutí Ústavního soudu se celá akce prodražuje, jelikož z bezpečnostních důvodů poletí Pavel jiným letadlem než zbytek delegace.

      „Tu povede Andrej Babiš,“ řekl ministr zahraničí. Posléze dodal, že na summitu je několik panelů a konferencí, kde bude moci prezident vystupovat. Nejedná se ale o hlavní akce v turecké Ankaře.

      „Budou tam dvě hlavní události. Jedna bude neformální večeře, které se zúčastní premiér s manželkou,“ vysvětloval Macinka. „Druhý den je zasedání Severoatlantické rady, kde bude u hlavního stolu vedoucí delegace Andrej Babiš. Jsou tam asi čtyři místa ve druhé řadě pro členy delegace, takže jedno z nich obsadí pan prezident,“ dodal ministr zahraničí.

      Nejdřív do Turecka odletí Macinka a Babiš, poté Pavel. Jeho další program jasný není

      „Myslím, že žádné otazníky už tam nejsou, je všechno dáno,“ řekl Macinka na dotaz novinářů ohledně české delegace na summit NATO. „Tím, že nás Ústavní soud odsoudil k tomu, že i prezident musí být součástí té delegace, tak nás zároveň odsoudil k tomu, že musíme vypravit dvě letadla, nejen jedno,“ upřesnil Macinka a dodal, že důvodem jsou bezpečnostní opatření. Zároveň dodal, že tímto krokem se delegace prodraží o několik milionů korun.

      Prezident nabízel kompromis, brání se Hrad

      Kancelář prezidenta republiky (KPR) se ale Macinkovu výkladu situace brání. „Pokud ministr zahraničních věcí mluví o „úzu“, že prezident nesmí cestovat s premiérem jedním letadlem, stojí si za to připomenout, že dosud platil především úzus, že na summit NATO cestuje jedním letadlem jedna národní delegace, a to vedená prezidentem republiky,“ píše KPR redakci iDNES.cz.

      Pavel si místo bodyguardů vyžádal mluvčího a fotografa, řekl ministr Macinka

      „Prezident republiky opakovaně navrhoval kompromisní řešení v podobě rozdělení rolí pro jednotlivé dny a tento návrh vláda ignorovala. Odpovědnost za zvýšené náklady tak svým rozhodnutím nese jedině vláda,“ dodává.

      X X X

      UKRAJINKA  V  KALHOTÁCH  MUŽE   NASTRÁŽILA  BOMBU  V  MONAKU

      Bombu na oligarchu v Monaku nastražila žena v přestrojení za muže. Hledají Ukrajinku

      Mezinárodní policejní organizace Interpol pátrá po devětatřicetileté Ukrajince Anastasiji Berezovské. Žena je podezřelá z bombového útoku, při kterém byl v pondělí zraněn ukrajinský oligarcha Vadym Jermolajev a další dva lidé. Vyšetřovatelé nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost.

      Berezovská byla podle zástupce monackého prokurátora Morgana Raymonda v přestrojení za muže. Podle dalších informací monackých úřadů Berezovská žije v Německu a vzhledem ke složitosti, jakým bylo výbušné zařízení vyrobeno, policie pátrá ještě po případných komplicích.

      Interpol v popisu podezřelé uvádí, že má Berezovská na pravé paži od ramene k lokti tetování, pravděpodobně s motivem hada. Dále dodává, že se narodila na Ukrajině, má tmavé vlasy a mluví německy.

      „Žena z Monaka zmizela přes Francii a Itálii,“ dodal Raymond. Generální prokurátor Stéphane Thibault ocenil práci policie i „účinnou mezinárodní spolupráci“ orgánů činných v trestném řízení, díky níž se podle něj podařilo podezřelou identifikovat „v mimořádně krátké době“.

      Německá policie dnes uvedla, že provedla prohlídku jejího domu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byla po útoku spatřena, a dodala, že je žena stále na útěku.

      „Kromě toho bylo prohledáno a zabaveno vozidlo, které používala,“ informoval mluvčí hesenské policie bez dalších podrobností. Nalezené důkazy budou předány monackým úřadům.

      Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu, manželka přišla o nohy

      Výbuch vážně zranil Jermolajeva a jeho partnerku, lehčí zranění utrpěl také jejich třináctiletý syn. Zatímco oligarcha už není v přímém ohrožení života, stav jeho zraněné přítelkyně, šestačtyřicetileté Anny Nasobinové, je stále vážný. Podle deníku Le Figaro jí lékaři museli amputovat obě nohy.

      Jermolajev, který čelí ukrajinským sankcím kvůli svým obchodům na Ruskem okupovaném Krymu, se podle stanice CNN vzdal v roce 2019 ukrajinského občanství a stal se občanem Kypru. V minulosti v rozhovoru s ukrajinskými médii tvrdil, že žádné obchodní vazby na Krymu nemá.

      Média po útoku spekulovala, že výbuch by mohl mít ruskou i ukrajinskou stopu, vyloučeno není ani vyřizování účtů mezi konkurenty. Jako jeden z motivů se objevil také odkaz na podvodné telefonáty.

      Stanice CNN také uvedla, že Jermolajevův syn Artur je známou postavou ukrajinské kriminální scény. Kvůli podvodům za 100 milionů eur byl Artur Jermolajev zadržen na Kypru a následně vydán do Estonska. Zde se přiznal, že jen v této pobaltské zemi připravil lidi v podvodech s investicemi o 5,4 milionu eur.

      Soud v Estonsku ho poslal na pět let do vězení, ale díky následné dohodě se po čtyřech měsících dostal na svobodu, zaplatil pokutu 8,5 milionu eur a byl vyhoštěn do Izraele.

      X X X

      BULHARSKO  NEPODPOŘÍ  SANKCE  PROTI   RUSKU

      Nový bulharský premiér zasahuje: Sofie nepodpoří další sankce EU proti Rusku

      Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to dnes při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev.

      Premiér při tom argumentoval bulharskými národními zájmy v energetice. Bulharská vláda odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.

      „Udělám to, protože chráním bulharské národní zájmy,“ řekl Radev na dotaz, zda vyjádří nesouhlas s novým 21. balíčkem unijních sankcí. Podle médií se premiér obává, že nové sankce by narušily jednání a komunikaci s ruským koncernem Lukoil.

      Radev také uvedl, že odmítá sankce, které by byly uvalené na moskevského patriarchu Kirilla. Odůvodňujete to tím, že se jedná o duchovního vůdce. Kirill podpořil ruskou válku na Ukrajině, kterou nařídil ruský prezident Vladimir Putin.

      Osmé parlamentní volby za pět let. V Bulharsku se dere k moci proruský favorit

      Na začátku června Evropská komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu.

      Z oznámení komise nebylo patrné, že má v úmyslu zavést sankce na moskevského patriarchu. Schvalování sankcí je v EU jednomyslné, v minulosti tak záležitost blokovalo například Maďarsko.

      X X X

      V  ANGLII  FOTBALISTU  KOUPILI  ZA  3,27  MILIARDY  KORUN

      Nejdražší přestup Brita v historii. City kupují Andersona za tři a čtvrt miliardy

      Nejdražším britským fotbalistou v historii se stává záložník Elliot Anderson. Manchester City za něj podle médií Nottinghamu zaplatil 116 milionů liber (3,27 miliardy korun).

      Třiadvacetiletý hráč překonal Judea Bellinghama, za kterého Real Madrid v roce 2023 poslal Borussii Dortmund 115 milionů liber. Manchester City oznámil přestup na svém webu.

      Anderson je zároveň nejdražší posilou v historii bohatého klubu, který tradičně těží ze štědré podpory majitelů ze Spojených arabských emirátů. Dosud jí byl Jack Grealish, jenž v roce 2021 přišel z Aston Villy za 100 milionů liber (tehdy téměř tři miliardy korun).

      V historii Premier League stál víc pouze švédský útočník Alexander Isak, za něhož Liverpool zaplatil loni Newcastlu 125 milionů liber (přes 3,5

      Anderson je nyní s anglickou reprezentací na mistrovství světa. Lékařskou prohlídku před uzavřením přestupu podstoupil v Kansasu. „Formality budou dokončeny po jeho návratu do Anglie,“ uvedlo vedení City v prohlášení.

      Za Nottingham odehrál Anderson dvě sezony, předtím nastupoval v anglické lize za Newcastle. V reprezentačním A týmu má loňský vítěz mistrovství Evropy do 21 let na Slovensku odehráno 13 utkání.

      XXX

      ZELENSKÝ  MÍSTO  UKONČENÍ  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ,  STRAŠÍ EDVROPU  DALŠÍM   BOJEM  RUSKA

      Vpadne Rusko do Polska? Plánovací aktivita Moskvy stoupá, varují USA

      Rusko by v příštích měsících mohlo podniknout ozbrojenou provokaci proti Polsku, aby otestovalo odhodlání NATO a oslabilo podporu Ukrajině. Uvádějí to zahraniční média s odvoláním na informace, které USA sdílejí s Varšavou. Moskva by podle nich mohla sáhnout k útokům drony či raketami na kritickou infrastrukturu nebo zinscenovat incident na hranicích.

      „Spojené státy Polsko systematicky informují o stále nových ruských plánech na konvenční útok proti východnímu křídlu NATO, přičemž Polsko z těchto plánů rozhodně není vyňato,“ citoval portál Onet zdroj z okolí polského prezidenta Karola Nawrockého. Podle něj nelze vyloučit ani omezený konvenční incident přímo na polském území.

      Polské bezpečnostní složky údajně pracují s několika možnými scénáři. Rusko by mohlo zaútočit na energetickou nebo jinou kritickou infrastrukturu pomocí dronů či raket. Ve hře jsou také fingované vzdušné útoky, které by Polsko přinutily aktivovat systémy protivzdušné obrany.

      Polsko se chystá na ruské sabotáže. Chtějí nás poštvat proti Ukrajině, řekl ministr

      „Je tu i možnost hybridní operace v pohraničí. V krajním případě nelze vyloučit ani krátký vpád ruských nebo běloruských vojáků na polské území,“ cituje Onet anonymní zdroj z polských zpravodajských služeb.

      Moskva by podle něho takový incident mohla vydávat za nehodu způsobenou například selháním navigace GPS. Další variantou je fingovaná záchranná operace, při níž by ruští nebo běloruští vojáci vstoupili do Polska, aby vyzvedli třeba poškozený vrtulník.

      Nové Gliwice? Může zinscenovat útok, vykládá si Sikorski Putinova slova

      Zdroje Onetu se domnívají, že Kreml by v takové situaci spoléhal na tlak USA na Varšavu, aby dala přednost vyjednávání před vojenskou reakcí.

      Pokud by se pak ruští vojáci po jednáních stáhli, Moskva by to mohla doma prezentovat jako své vítězství. Jednou z podmínek stažení by navíc podle zdrojů mohlo být omezení západní pomoci Ukrajině.

      Polský vzdušný prostor narušily ruské drony, Varšava nařídila jejich sestřelení

      Riziko se však netýká jen Polska. Deník The Telegraph s odkazem na své zdroje uvádí, že podobná provokace zůstává reálnou hrozbou také v Pobaltí. Taková operace by mohla vycházet z Kaliningradské oblasti – silně militarizované ruské enklávy mezi Polskem a Litvou.

      Obavy spojenců posiluje i rostoucí počet incidentů v blízkosti území NATO. Mezinárodní institut pro strategická studia ve čtvrtek upozornil, že Rusko zřejmě využívalo lodě své stínové flotily k vypouštění dronů nad Evropou. Jejich úkolem podle analytiků bylo sledovat vojenské objekty a zároveň testovat schopnosti protivzdušné obrany zemí NATO.

      Loni v září proniklo do polského prostoru 19 ruských bezpilotních strojů, které Moskva takřka denně vysílá k útokům na Ukrajinu. Narušení polského území vyvolalo silnou kritiku ze strany Varšavy.
      x X X

      Kancelář prezidenta měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) přístup k mandátu pro summit NATO od 22. června. Macinka tak v pátek reagoval na středeční vyjádření prezidenta Petra Pavla, že mandát neobdržel. Ministr také zmínil, že kvůli bezpečnostním zvyklostem poletí politici do Ankary dvěma letadly. Pražský hrad k tomu uvedl, že odpovědnost za zvýšené náklady spojené s provozem dvou strojů nese vláda.

      Pavel ve středu pro Deník.cz řekl, že od vlády nedostal znění mandátu, který pro nadcházející summit v Ankaře schválila. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, podotkl.

      Pavel už dostal od ministerstva mandát na summit NATO. Do Ankary si navíc bude moct vzít víc lidí

      Macinka ještě ten samý den ujišťoval, že prezident mandát určitě dostane. A Kancelář prezidenta republiky (KPR) poté ve čtvrtek informovala, že ho Pavel skutečně obdržel.

      Ministr zahraničí ale nyní při své páteční návštěvě Budapešti řekl, že jde o úsměvnou historku, protože rámcová pozice se objevila ve vládním systému legislativních materiálů krátce poté, co byla 22. června odpoledne schválena vládou.

      A podotkl, že přístup do ní má i prezidentská kancelář. „Pokud slyším o týden později od prezidenta trochu hystericky, že ještě nedostal mandát, možná by si měl udělat pořádek mezi úředníky v KPR, kteří mají přístup do tohoto eKLEPu,“ uvedl Macinka.

      Dvě letadla na summit

      Kromě toho se šéf české diplomacie zmínil o tom, že v úterý z Česka do Ankary poletí dvě letadla. Důvodem je podle něj po desítky let uplatňované bezpečnostní pravidlo, že premiér a prezident nesmí cestovat jedním strojem. S tímto opatřením se podle Macinky pojí i náklady několika milionů korun navíc.

      Na Macinkovo vyjádření v pátek reagovala prezidentská kancelář. Daniel Drake z odboru komunikace řekl, že odpovědnost za zvýšené náklady nese svým rozhodnutím jedině vláda a že dosavadní zvyklostí bylo, že na summit cestovala národní delegace jedním letadlem a pod vedením prezidenta.

      Prezidenta na summitu NATO nepotřebujeme, poškozuje Českou republiku, zkritizoval ho Babiš

      Podle Macinky platí plán, že premiér Andrej Babiš z ANO bude jak na úterní neformální večeři, tak vystoupí s projevem na jednání Severoatlantické rady ve středu. Prezident může sedět s dalšími členy delegace ve druhé řadě, bude-li chtít, doplnil šéf diplomacie.

      Předseda vlády přitom Pavla v posledních dnech vyzýval, aby na summit nejezdil, jelikož tím podle něj poškodí Česko v zahraničí.

      Prezidentská kancelář nicméně v pátek potvrdila, že prezident, který si účast na summitu vymohl díky předběžnému opatření Ústavního soudu, do Ankary v úterý ráno odletí z letiště v Praze-Kbelích. Hlavou delegace bude ale podle rozhodnutí vlády Babiš.

       

       

       

       

       

      Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.