‚Legenda všech legend‘ Dustin Hoffman zahájil festival ve Varech. Dustin Hoffman s Křišťálovým glóbem za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. „Když jsem hrál s Robertem Redfordem, byl to 65letý mladík. Tehdy mi řekl: ‚Nad významem své filmografie se nikdo nikdy nezamýšlí, protože tráví čas jejím vytvářením,‘“ zavzpomínal Dustin Hoffman před publikem karlovarského filmového festivalu.

Skoro 89letý hollywoodský herec přijel převzít Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Ředitel přehlídky Kryštof Mucha ho při té příležitosti nazval legendou všech legend.

Hoffmanovi tleskal celý Velký sál hotelu Thermal vestoje – a dlouho. Americký herec proto nejdřív poděkoval, pak si sedl na židli, která na pódiu zbyla po hudebnících, a s úsměvem na rtech si dozvuky aplausu vychutnával.

Ve své děkovné řeči zmínil, že je to právě herectví, které ho udržuje naživu. Vyzdvihl přitom karlovarskou přehlídku za to, že pečuje o mladé filmaře a inspiruje je. Nakonec přidal i poděkování za to, že s ním sdílí starost o filmové umění.

Americká herečka a filmařka Maggie Gyllenhaal s Cenou prezidenta MFF KV | Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

„Celý ten dnešní ceremoniál mě neuvěřitelně dojímá,“ sdělila Velkému sálu hotelu Thermal americká herečka a režisérka Maggie Gyllenhaalová, když přebírala Cenu prezidenta festivalu. Ten navštívila už s filmem Sherrybaby v roce 2006.

Jak prozradila, ve Varech je už potřetí. Když totiž v devatenácti studovala na vysoké škole, vyjela na zahraniční pobyt do Prahy, odkud si s přáteli udělala výlet právě i do Karlových Varů a zamilovala si místní oplatky.

Zmínila také, jak její filmařskou vizi a vkus ovlivnila projekce Formanových Lásek jedné plavovlásky a že si pamatuje tři české fráze: „dobrý den“, „děkuju“ a „já chci jedno pivo, prosím“. Při večeři s řediteli festivalu navíc prý zjistila, že jeden z herců, kterého tehdy zcela náhodou viděla na prknech Divadla Na zábradlí ve velmi experimentální inscenaci Čechovova Racka, byl Jiří Bartoška.

Jen pro ten dnešní vjem…

Slavnostní večer odstartoval hudebně-taneční montáží, jako už tradičně v režii bratrů Cabanových. Za doprovodu historických videozáznamů si mikrofon předali například Ondřej Havelka, Klára Melíšková, Jan Cina, Dan Bárta, Berenika Kohoutová nebo Barbora Poláková.

„Jen pro ten dnešní vjem stojí za to žít. Pouštět film za filmem, víc po ničem netoužit,“ zapěl Havelka ve variaci na Jen pro ten dnešní den. „Pražákům těm je tu hej, na Varáka nenarazej,“ navázal na něj Bárta.

„Ti lidé, co jste tady viděli, to jsou všechno známí čeští umělci. Každý v zemi je zná. Dva z nich dokonce vyhráli StarDance,“ vysvětloval moderátor Marek Eben v angličtině přítomným zahraničním hostům, čeho byli právě svědky. „Kdyby žili ve Spojených státech, asi by moc známí nebyli. A proto také zůstávají v Česku,“ poznamenal. „A tady jsou slavní jak sviňa,“ dodal pak v češtině do smíchu publika.

V premiéře byla uvedena také nová festivalová znělka, v hlavní roli se švédským hercem Stellanem Skarsgårdem. „Bergmanovsky laděný“ krátký film ho následuje na malé rybářské lodi. Skarsgård do toho ve švédštině recituje Augusta Strindberga. Nakonec zakotví uprostřed jezera pomocí svého karlovarského Křišťálového glóbu.

Místo ohňostroje drony

Na ceremoniál navázala projekce zahajovacího snímku Zápas století, který pořadatelé vybrali tematicky k právě probíhajícímu fotbalovému mistrovství světa. Argentinsko-španělský dokument v režii Juana Cabrala a Santiaga Franca mapuje legendární utkání mezi Argentinou a Anglií z fotbalového šampionátu roku 1986.

Tradiční koncert před hotelem Thermal je letos v režii DJe a producenta NobodyListen. Ten podle svých slov pojal show jako setkávání různorodých interpretů a stylů hudby. Na pódiu se postupně vystřídají Matěj Ruppert, Roman Holý, Lenka Dusilová, Dan Bárta, Yzomandias, Vladimir 518, Akira, Annet X a sbor Vocal Crew by Unique.

První festivalový večer tentokrát místo ohňostroje zakončí velká dronová show.

ročník karlovarské filmové přehlídky, která navíc trochu zmatečně slaví 80 let od svého založení, potrvá až do neděle 11. července. Očekává se příjezdfrancouzské držitelky Oscara, Césara a čtyř Evropských filmových cen Juliette Binocheové, nebo amerických herců Jeffreyho Wrighta, Kevina Bacona a Kyry Sedgwickové.

X x X

TRUMPOVI POLITICI NEZAPOMÍNAJÍ, URČITĚ SE UŹ ZMÍNILI

I O EXKOMUNISTOVI PAVLOVI CO ŽVANIL O PREZIDENTOVI USA A TEĎ CHCE BÝT ZNOVU PREZIDENTEM ČR A ŠKODIT NÁRODU ČR I SVĚTU

EXKOMUNISTA PAVEL ŠKODÍ I LIDEM UKRAJINY, PROTOŽE JE STÁLE ŽENE DO BOJE, NA SMRT MÍSTO UKONČENÍ ZABÍJENÍ A NIČENÍ UKRAJINY, jAK CHCE USA, TRUMP, POLSKO, ITÁLIE A DALŠÍ ZEMĚ SVĚTA

Trumpovi lidé nezapomínají. Pavel udělal diplomatickou chybu, která může mít dohru, míní Joch

Co byste měli vědět, než začnete číst

Pavlovy starší výroky o Trumpovi mohou mít dohru. Okolí amerického prezidenta podle Jocha nezapomíná.

Prezident Petr Pavel se dopustil fatální chyby, když se v minulosti kriticky vyjádřil na účet amerického prezidenta Donalda Trumpa. V pátek to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS řekl publicista Roman Joch. Trump si podle něj Pavlovy výroky nejspíš nepamatuje, lidé z jeho okolí však nezapomínají. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si naopak u Trumpa „šplhnul“, zmínil Joch.

Macinka i Pavel příští týden zamíří na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Účasti hlavy státu přitom předcházely dlouhodobé spory mezi prezidentem a vládou. Podle Jocha by však mohl mít při jednáních se spojenci, zejména s USA, navrch právě Macinka. „Šplhnul si u Trumpa tím, že zkritizoval Hillary Clintonovou,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS.

Macinka na sebe upozornil v únoru během Mnichovské bezpečnostní konference, kde se střetl s bývalou ministryní zahraničí USA Clintonovou. Trump ho následně pochválil na své sociální síti Truth Social a zveřejnil i část záznamu z debaty. „Trump a lidé kolem něj uvítali, že je nový mladý český ministr zahraničí dobrý chlápek,“ poznamenal Joch.

Naopak Pavel si podle Jocha u současné americké vládní garnitury příliš dobrou vizitku neudělal. O Trumpovi už dříve prohlásil, že je „odpudivá lidská bytost“, byť v té době ještě nebyl prezidentem. Letos v dubnu pak uvedl, že Trump „udělal pro snížení důvěryhodnosti aliance za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za mnoho let“.

Joch: Prezident nemá říkat, co si myslí

„Pavel se v minulosti vyjádřil velice nediplomaticky, což je chyba u člověka, který už je prezidentem. Nemá říkat, co si myslí, ale má říkat, co je dobré pro jeho vlastní zemi,“ zhodnotil Joch.

Zároveň podotkl, že sám americký prezident si obě „eskapády“ nejspíš pamatovat nebude. Lidé v jeho okolí však ano, což by podle něj mohlo v Ankaře zamíchat kartami. Trump by prý mohl vyhledat zejména Macinku a ke kauze s Clintonovou se ještě vrátit. „Pokud mu to poradí jeho poradci, může se to stát,“ uvedl Joch s tím, že Trump svou politiku staví především na osobních vztazích.

X X X

RUSKO HLÁSÍ ÚSPĚCH NA UKRAJINĚ

Dobyli jsme Kosťantynivku, hlásí Moskva. Jde o ukrajinské město se strategickou pozicí

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. Velký strategický význam ovládnutí města ocenil i ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj to otevírá přímou cestu k dalšímu postupu směrem ke Kramatorsku a Slovjansku a dalším oblastem na Donbase. Ukrajina ruské informace zatím nepotvrdila.

X XX

UKRAJINCI JEDNA RUKA S FAŚISTY

Ukrajinská kolaborace s Třetí říší: Od praporu Nachtigall po SS Galizien

Polský Institut národní paměti (IPN) zveřejnil příspěvek o ukrajinské kolaboraci s německou Třetí říší a účasti ukrajinských formací na vyhlazování polských Židů a zločinech proti Polákům. IPN připomněl jak kolaboraci ukrajinských nacionalistů s Němci, tak i následné připomínání kolaborantských formací na Ukrajině. Příspěvek byl napsán také v angličtině a je určen zejména západním čtenářům. O publikaci píše Pawel Król na stránkách portálu Kresy.pl.

Institut citoval slova Hanse Franka z března 1940. Německý „vládce“ Generálního gouvernementu tehdy řekl: „Máme po ruce sokoly, kteří nebudou šetřit Poláky.“ Podle Ústavu národní paměti to byl jeho způsob, jak ospravedlnit podporu ukrajinským nacionalistům působícím v okupovaném Polsku.

Institut národní paměti poukázal na to, že Němci chtěli využít ukrajinské kolaboranty pro své vlastní účely, ale neměli v úmyslu vytvořit nezávislý ukrajinský stát. Ještě před druhou světovou válkou byli ukrajinští nacionalisté dvakrát zklamáni Berlínem: kvůli tzv. otázce Karpatské Ukrajiny a v září 1939, kdy Němci ignorovali pokusy o vytvoření podobného celku mezi řekami San a Zbruč.

Navzdory tomu, jak zdůrazňuje polský IPN, ukrajinské nacionalistické hnutí pokračovalo ve svém úsilí o spolupráci s Třetí říší. V memorandu adresovaném Adolfu Hitlerovi Volodymyr Stačiv, spolupracovník Stepana Bandery, napsal: „Jsem přesvědčen, že Vaše Excelence, stojící na základě národních principů, podpoří náš národní boj.“

V červnu 1941 vstoupil do Lvova po boku německých vojsk prapor Sondergruppe „Nachtigall“, vyzbrojený, vycvičený a vedený Němci. Zástupcem velitele praporu byl Roman Šuchevič, pozdější vrchní velitel UPA. Podle Institutu národní paměti začali nacionalisté, včetně členů „Nachtigallu“, se souhlasem Němců po obsazení klíčových míst ve městě a vyhlášení nezávislosti Ukrajiny vraždit a rabovat židovské obyvatele Lvova.

Institut rovněž připomněl, že Němci neakceptovali svévolné ustavení ukrajinské vlády. Jejich plány zahrnovaly pouze podřízené pomocné a policejní formace, včetně ukrajinských praporů Hilfspolizei a Schutzmannschaft, známých masovým vražděním Poláků a Židů.

Institut národní paměti se zmiňoval také o 14. granátnické divizi SS, známé jako SS Galizien neboli „Halič“, která byla zformována 28. dubna 1943. Její vojáci se, jak připomněl, zapsali do historie mimo jiné masakrem přibližně 1 000 Poláků v Hutě Pieniacké v únoru 1944.

Podle Ústavu národní paměti zůstala divize věrná Třetí říši až do její kapitulace. Její poslední členové se vzdali Britům a Američanům 10. května 1945. Nemalá část našla útočiště v Kanadě. Připomeňme, že v roce 2023 při návštěvě Volodymyra Zelenského v kanadském parlamentu zde byl oslavován ovacemi příslušník ukrajinské divize SS Jaroslav Hunka.

Institut poukázal na to, že po roce 1991 se připomínání SS Galizeen a dalších kolaborantských formací postupně stalo součástí ukrajinské politiky paměti. Institut národní paměti připomněl, že 2. května 2026 se ve Lvově konaly u pomníku Stepana Bandery slavnostní ceremonie k výročí založení divize SS Galizeen.

Jana Putzlacher, Server vasevec.cz

X X X

NATO chystá megabalík pre Ukrajinu. Európa a Kanada majú dodať desiatky miliárd po ústupe USA

NATO chystá na summite v Ankare rekordný balík vojenskej podpory pre Ukrajinu v hodnote 140 miliárd eur. Má nahradiť obmedzenú pomoc z Washingtonu.

Členské krajiny Severoatlantickej aliancie pripravujú na blížiacom sa summite v Ankare rozsiahly balík vojenskej podpory pre Ukrajinu v hodnote desiatok miliárd eur. O dohode, ktorú v piatok schválili veľvyslanci pri NATO na rokovaní v Bruseli, informovali agentúry DPA a AFP, na ktoré sa odvoláva TASR.

Členské štáty NATO chystajú pre Ukrajinu vojenskú podporu za desiatky miliárd eur.
Európski spojenci a Kanada financujú balík pre oslabenie podpory zo Spojených štátov.
Aliancia plánuje uvoľniť pre Ukrajinu 140 miliárd eur počas dvoch rokov.
Európska únia poskytuje pôžičku deväťdesiat miliárd eur s dôrazom na armádu.
Západné krajiny opäť označia Rusko za dlhodobú hrozbu pre transatlantickú bezpečnosť.

Podľa týchto zdrojov majú financie poskytnúť európski členovia aliancie spolu s Kanadou. Dôvodom je skutočnosť, že administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa po nástupe do úradu výrazne obmedzila svoju podporu Kyjevu.

Dlhodobý balík

Na základe prijatého uznesenia by mali spojenci uvoľniť pre Ukrajinu celkovo 140 miliárd eur na obdobie dvoch rokov, teda každoročne 70 miliárd. Peniaze sú určené na nákup vojenskej techniky, zabezpečenie podpory aj výcvik ukrajinských síl.

Do tejto sumy je už započítaná aj pôžička Európskej únie pre Ukrajinu. Z celkového balíka 90 miliárd eur z EÚ majú dve tretiny smerovať priamo na posilnenie ukrajinských ozbrojených síl. Zahŕňa to aj individuálne prísľuby jednotlivých členských štátov v prospech Kyjeva.

Úloha Európy a Kanady

Zvyšnú časť plánovaného balíka majú pokryť z vlastných zdrojov samotné krajiny NATO. Nemecko už oznámilo, že v roku 2026 vyčlení na pomoc Ukrajine 11,5 miliardy eur.

Podľa informácií agentúr má finančný záväzok vyslať Moskve jasný signál, že aliancia aj po štyroch rokoch vojny pokračuje v podpore Kyjeva. Na summite v Ankare sa očakáva účasť ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Ruská hrozba

Predpokladá sa, že spojenci v záverečných dokumentoch stretnutia – podobne ako vlani – spoločne, vrátane Spojených štátov, opätovne označia Rusko za dlhodobú hrozbu pre bezpečnosť transatlantického priestoru.

X x x

Zatknutie Madura bol len začiatok. Prečo v Latinskej Amerike zrazu vyhrávajú klony Donalda Trumpa?

Argentínsky prezident Javier Milei s Donaldom TrumpomZdroj: US embassy in Argentina

Trumpov štýl dobýja Latinskú Ameriku. Noví pravicoví lídri útočia na elity, migrantov aj gangy a stavajú na digitálnej mašinérii a influencerov.

Kým ešte pred niekoľkými rokmi sa veľká časť Latinskej Ameriky spájala s nástupom ľavicových vlád, dnes v čoraz väčšom počte krajín získavajú podporu pravicoví a konzervatívni politici. Viacerí z nich pritom otvorene preberajú rétoriku či politický štýl amerického prezidenta Donalda Trumpa a svoje kampane stavajú najmä na boji s kriminalitou, migráciou či tradičnými politickými elitami.

Najnovším príkladom je Kolumbia. Len pred necelými dvoma týždňami tam prezidentské voľby vyhral Donaldom Trumpom podporovaný Abelardo de la Espriella, ktorý po štyroch rokoch vystrieda prvého ľavicového prezidenta krajiny Gustava Petra. Konzervatívna kandidátka Keiko Fujimori uspela aj v Peru a pravica zaznamenala úspechy aj v ďalších štátoch regiónu.

„Nebál by som sa hovoriť o pravicovej vlne a posune celého regiónu doprava. Je to podľa mňa podobné ako pri niekdajšej ružovej vlne ľavicových vlád,“ hovorí pre Aktuality.sk politológ Jaroslav Bílek z Fakulty sociálnych vied Univerzity Karlovej v Prahe.

Trend potvrdili aj voľby v Kolumbii

Kolumbijské prezidentské voľby neboli len súbojom dvoch kandidátov. Pre veľkú časť voličov predstavovali predovšetkým referendum o bezpečnosti, ktorá patrí medzi najväčšie problémy krajiny.

Abelardo de la Espriella, ktorý pred vstupom do politiky pôsobil ako advokát a podnikateľ, postavil svoju kampaň na tvrdom postupe proti drogovým kartelom, ozbrojeným skupinám a organizovanému zločinu. Sľuboval ukončiť rokovania s guerillami, posilniť úlohu armády a obnoviť poriadok v krajine. Sám seba označil počas kampane za „Tigra“.

Jeho rétorika, dôraz na zákon a poriadok či otvorený obdiv k Donaldovi Trumpovi mnohým pripomínali amerického prezidenta. Trump navyše de la Espriellu verejne podporil ešte pred druhým kolom volieb a po jeho víťazstve na svojej sociálnej sieti stručne odkázal: „Vyhral. Vo veľkom.“

X xx

Rusko znížilo počet veľkých útokov. Dôvod môže byť pre Ukrajinu katastrofou

Frekvencia rozsiahlych ruských útokov dronmi a raketami na Ukrajinu sa minulý mesiac z nejasných dôvodov znížila, uviedol americký Inštitút pre štúdium vojny (ISW).

Žena prechádza okolo horiacej bytovky po ruskom raketovom útoku v Kyjeve.

Moskva si napriek tomu stále zachováva schopnosť niekoľkokrát mesačne podnikať rozsiahle útoky dronmi a raketami na Ukrajinu. Tento rok sa ich séria začala v polovici januára a do konca mesiaca útočila trikrát s najmenej 300 dronmi a raketami. Potom šesťkrát vo februári, štyrikrát v marci, päťkrát v apríli a šesťkrát v máji.

Virálnym symbolom ukrajinských útokov sa 18. júna stalo odstrelené veko skladu paliva moskovskej ropnej rafinérie.

Zámerom útokov s veľkým počtom rakiet je najmä zahltiť a vyčerpať ukrajinskú protivzdušnú obranu. Analytici pripisujú nižšiu frekvenciu snahe zhromaždiť väčšie množstvo raketovej munície a aby odstup medzi útokmi spôsobil maximálne škody, prechodu na modernejšiu technológiu alebo rozptýleniu ich výroby na viac miest.

V júni podnikla Moskva iba dva útoky s viac ako 300 dronmi a raketami, konkrétne 2. a 15. júna. Ruské technologické úpravy a inovácie raketovej munície však naďalej vedú k rastúcemu množstvu škôd na civilnom obyvateľstve.

Hovorca ukrajinských vzdušných síl plukovník Jurij Ihnat 2. júla povedal, že ruské sily použili pri nočných úderoch z 1. na 2. júla, v porovnaní s doterajšou taktikou, oveľa viac dronov s prúdovými motormi a čoraz častejšie ich nasadzujú v nočných úderných vlnách. Útočilo 570 dronov a rakiet, z nich 496 boli typy Šahíd, Gerbera a Italmas, ruský typ vyčkávacej munície Banderol a návnadové drony Parodija. Zvyšok boli hypersonické strely s plochou dráhou letu Zirkon, balistické strely Iskander a riadené strely Kalibr, Ch-101 a Ch-59/69.

„Strely s plochou dráhou letu boli zachytené takmer všetky, (strely) Kalibr a Ch-101 zostrelili najmä naši piloti F-16,“ uviedol Ihnat.

Úspešnosť proti balistickým raketám je omnoho slabšia vzhľadom na nedostatok rakiet pre systémy Patriot. Rakety a drony s prúdovými motormi letia rýchlejšie ako 500 km/h a Kyjev má menej možností na ich zničenie vo vzduchu

ISW poukázal na to, že Rusko od roku 2024 využíva lode svojej tieňovej flotily na uľahčenie vniknutia dronov do vzdušného priestoru NATO. Odvolal sa na správu Medzinárodného inštitútu pre strategické štúdie (IISS), na základe ktorej došlo od augusta 2024 do februára 2026 k 144 incidentom ruských dronov vo vzdušnom priestore 13 štátov Aliancie a Írska.

IISS identifikoval jedno až päť plavidiel tieňovej flotily v blízkosti každého incidentu. Drony pravdepodobne štartovali z plavidiel s vypnutými transpondérmi a ako záchranné lode alebo opakovače signálu použili iné plavidlá tieňovej flotily so zapnutými transpondérmi. Podľa IISS to boli operácie vojenskej spravodajskej služby Ruska (GRU).

X X X

Zlodeji nafty. Polícia si spomína na úder ÚBOK-u, na ktorý nasadili 70 ľudí

Policajti odhalili organizovanú skupinu, ktorej členovia sú obvinení, že z produktovodov Slovnaftu ukradli stovky tisíc litrov nafty a prepravovali palivo do zahraničia.

V piatok večer policajti priblížili činnosť Úradu boja proti organizovanej kriminalite, známejšiemu pod skratkou ÚBOK. Jeho príslušníci zasiahli proti organizovanej skupine, ktorá sa mala zaoberať krádežami pohonných hmôt z produktovodov spoločnosti Slovnaft.

Informácia nie je nová

Kedy presne sa to stalo, už policajti neuviedli. O rozbití gangu sa pritom vedelo už vlani na jeseň. Akciu proti organizovanej zločineckej skupine, ktorá kšeftovala s pohonnými hmotami, pomenovali Dallas.

Produktovody, ktoré strážcovia zákona spomínajú, sú súčasťou kritickej infraštruktúry Slovenskej republiky. „Odcudzená nafta mala byť následne prepravovaná do Poľska a na ďalšie miesta,“ priblížili policajti.

Zosumarizovali, že počas realizácie akcie zadržali a obvinili 5 osôb – štátnych príslušníkov Poľska a Lotyšska. Do zásahu nasadili približne 70 policajtov. „Organizovaná skupina mala odcudziť najmenej 332 482 litrov nafty v hodnote 332 482 eur. Ďalšia škoda vznikla poškodením produktovodu,“ doplnili strážcovia zákona.

Zaistili cisterny aj kamión

V rámci akcie vykonali 2 domové prehliadky, 3 prehliadky iných priestorov, 5 prehliadok motorových vozidiel a 2 vyšetrovacie pokusy.

„Policajti zaistili cisterny s približne 33 730 litrami nafty, kamión, rušičku signálu, mobilné telefóny, pečiatky spoločností, technické zariadenia a ďalšie dôkazy dôležité pre trestné konanie,“ uzatvára slovenská polícia.

X xx

Exilová líderka Machadová chce späť do Venezuely. Tvrdí, že vláda jej bráni pomôcť obetiam zemetrasenia

Exilová líderka venezuelskej opozície María Corina Machadová tvrdí, že jej návrat po ničivom zemetrasení by pomohol stabilizovať krajinu a posilniť krízové tímy.

Exilová líderka venezuelskej opozície a nositeľka Nobelovej ceny za mier María Corina Machadová počas videohovoru s novinármi vyhlásila, že jej návrat do Venezuely by mohol prispieť k stabilizácii situácie po ničivom zemetrasení. Na jej vyjadrenia upozornila tlačová agentúra AFP, na ktorú sa odvoláva tlačová služba TASR. Machadová zdôraznila, že osobná prítomnosť v krajine by podľa nej posilnila organizačné kapacity síl, ktoré sa snažia zvládnuť následky katastrofy.

Opozičná politička zároveň obvinila vládu v Caracase, že jej aktívne bráni v návrate. Tvrdí, že pred plánovaným príletom úradne uzavrela vzdušný priestor, čím znemožnila jej vstup do krajiny. Vo vzťahu k štátnym orgánom po zemetrasení hovorila o absencii štátu napriek jeho formálnej prítomnosti.

Kritika reakcie vlády

Dočasná prezidentka Delcy Rodríguezová tieto výhrady vo štvrtok odmietla a bránila reakciu vlády na prírodnú katastrofu. Machadová však naďalej upozorňuje na nedostatočné fungovanie štátnych zložiek v teréne po zemetrasení, pri ktorom podľa oficiálnych údajov prišlo o život takmer 2600 ľudí a desaťtisíce sú stále nezvestné.

Agentúry pripomínajú, že ničivé zemetrasenie zasiahlo Venezuelu približne šesť mesiacov po tom, čo americké ozbrojené sily odviedli z krajiny prezidenta Nicolása Madura. Odvtedy stojí na čele štátu jeho bývalá viceprezidentka Rodríguezová, ktorú podporuje Washington.

Zmena v podpore USA

Agentúra AP upozornila, že administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa opakovane verejne ocenila postup Rodríguezovej po zemetrasení. Zároveň poukázala na to, že Washington sa do veľkej miery odklonil od podpory Machadovej, ktorá bola dlhé roky jednou z hlavných tvárí venezuelskej opozície.

V piatok uplynula Rodríguezovej dočasná 180-dňová lehota vo funkcii prezidentky. Venezuelské orgány sa k ďalšiemu postupu zatiaľ nevyjadrili. Podľa platných pravidiel má parlament možnosť vyhlásiť prezidentský úrad za dlhodobo neobsadený a následne vyhlásiť predčasné voľby.

X x x

Tvrdý verdikt z Bruselu: Prvý muž slovenskej Fico, tajil rodinný biznis.

Jozef HoljenčíkZdroj: Branislav Wáclav/Aktuality.sk

Po svojom návrate na čelo regulačného orgánu Jozef Holjenčík dostatočne a včas neinformoval európsky orgán o svojich podnikateľských aktivitách a o aktivitách svojej manželky.

Nastavuje pravidlá na trhu s energiami a zároveň podniká ako energetický expert a poskytuje posudky pre firmy podnikajúce v tomto odvetví. O týchto aktivitách neinformoval transparentne a včas. Tak by sa dal stručne zhrnúť verdikt dôležitej agentúry, ktorá skúmala aktivity prvého muža slovenskej energetiky.

Európske orgány potvrdili, že aktivity predsedu Úradu pre reguláciu sieťových odvetví Jozefa Holjenčíka a jeho rodinných príslušníkov môžu predstavovať konflikt záujmov. Holjenčík pritom v minulosti tvrdil, že „žiaden konflikt záujmov neexistuje“.

O problémoch šéfa ÚRSO sme písali ešte v čase, keď Holjenčík čelil vyšetrovaniu zo strany Agentúry Európskej únie pre spoluprácu regulačných orgánov v oblasti energetiky. Ide o orgán, ktorý združuje národných regulátorov a pomáha domácim regulátorom s otázkami spoločného energetického trhu.

ACER toto vyšetrovanie pred časom uzavrel a potvrdil, že Holjenčík si nesplnil povinnosti.

X X X

Na fronte sa objavil nový nepriateľ, staré sovietske tanky naň nie sú pripravené. Vojaci opisujú peklo

Vlna rekordných horúčav, ktorá zasiahla veľkú časť Európy a dorazila aj na Ukrajinu, komplikuje situáciu ukrajinským vojakom na fronte. V juhovýchodnej Záporožskej oblasti sa vysoké teploty zvlášť prejavujú v starších sovietskych tankoch T-72, ktoré nemajú klimatizáciu a pod letným slnkom sa menia na uzavreté oceľové pasce

Foto: Ukrajinské ministerstvo obranyUkoristený tank T-72 v službách 81. samostatnej aeromobilnej brigády. Ukrajinské ministerstvo obrany k snímke uviedlo, že je „pripravený ničiť svojich bývalých majiteľov“.

Podľa agentúry Reuters sa teploty v regióne cez víkend pohybovali okolo 30 stupňov Celzia a do utorka mali vystúpiť približne na 36 stupňov. Vojaci 65. samostatnej mechanizovanej brigády sa v odľahlej zalesnenej časti oblasti ochladzovali vodou z fliaš, ktorú si liali na tváre priamo na tanku.

„Vozidlo sa po splnení úlohy veľmi rozpáli. Teplota vo vnútri môže byť naozaj vysoká,“ povedal pre Reuters hlavný seržant tankového práporu vystupujúci pod volacím znakom Sympatiaha. Dodal, že na rozdiel od západných tankov Abrams, Challenger a Leopard nemá sovietsky T-72 klimatizáciu.

Ruský tank T-72 na Ukrajine

Tanky T-72 môžu vážiť 41 až 45 ton. V horúčavách tak predstavujú pre osádku ďalšiu záťaž popri samotnom bojovom nasadení. Napriek tomu vojaci tvrdia, že ich úloha sa nemení.

„Napriek tvrdým poveternostným podmienkam – teraz spaľujúcej horúčave, v zime mrazu a blatu – stále držíme líniu,“ uviedol Sympatiaha. Podľa neho ukrajinské jednotky pokračujú v boji proti ruským silám, bránia ich postupu a snažia sa ich z oblasti vytlačiť.

Horúčavy zároveň prinášajú problémy aj mimo bojiska. Ukrajinci sa podľa Reuters pripravovali na návrat hodinových výpadkov elektriny, keďže rastúce teploty zvyšujú spotrebu energie, najmä pre vyššie využívanie klimatizácií.

Foto: Ukrajinské ministerstvo obranyUkrajinský tank T-72 1. tankovej brigády. Vojaci konkrétny tank prezývajú „Marička“.

Ukrajina pritom sovietske T-72 nepoužíva len preto, že ide o staršiu dostupnú techniku. Pre armádu sú dôležité aj preto, že vojaci ich poznajú, vedia ich opravovať a zapadajú do existujúcej zásoby munície, dielov a výcviku. Tento praktický dôvod potvrdzujú aj dodávky spojencov. Spojenci Ukrajine dodali stovky tankov tejto kategórie. Spojené štáty, Holandsko a Česko v novembri 2022 oznámili spoločný projekt dodávky 90 repasovaných tankov T-72B z českého obranného priemyslu za približne 90 miliónov dolárov. Reuters neskôr uviedol, že Česko zo svojich armádnych zásob poskytlo Ukrajine 62 tankov. Praha zároveň sprostredkovala aj väčšie dodávky ťažkej techniky a munície s financovaním spojencov a Ukrajiny. Poľsko v roku 2023 poslalo Ukrajine 250 tankov a pripravilo ďalších 60 modernizovaných T-72 a PT-91 (poľský tank vyvinutý z konštrukčného radu T-72).

Tanky z rodiny T-72 však nie sú len ukrajinským problémom. Rovnaký typ a jeho modernizované verzie používa aj ruská armáda. Databáza Oryx, ktorá započítava len techniku zdokumentovanú fotografiou alebo videom, eviduje medzi ruskými stratami viacero verzií T-72 vrátane T-72 „Ural“, T-72A či bližšie neurčených T-72. Rovnaký typ sa objavuje aj v evidencii ukrajinských strát, čo potvrdzuje, že ide o techniku používanú na oboch stranách frontu.

Dramatické zábery z prvej ruky. Tankový súboj ukrajinského a ruského stroja

Boj 5. ukrajinskej útočnej brigády proti Rusom. Zdroj: Ukrajinské ministerstvo obrany

Ruská armáda zároveň čelí dlhodobému opotrebovaniu tankových síl, nejde však o situáciu, v ktorej by bola bez tankov. Oryx aktuálne eviduje takmer 4 400 ruských tankov ako zničených, poškodených, opustených alebo ukoristených, pričom ide iba o vizuálne potvrdené straty, preto skutočné straty môžu byť vyššie. Medzinárodný inštitút pre strategické štúdie (IISS) v roku 2025 odhadol, že Rusko stratilo v predchádzajúcom roku približne 1 400 hlavných bojových tankov a od začiatku invázie približne 14-tisíc tankov, bojových vozidiel pechoty a obrnených transportérov.

V aprílovej analýze z roku 2026 však IISS upozornil, že ruské straty obrnenej techniky v roku 2025 klesli aj preto, že Moskva menej nasadzovala obrnené vozidlá a viac využívala malé, pohyblivé pešie skupiny.

Tanková služba na Ukrajine je preto riziková nielen pre horúčavy v uzavretom priestore vozidla, ale aj pre spôsob, akým sa zmenilo celé bojisko. Analýza CSIS z júla 2026 opisuje východný front ako priestor nasýtený dronmi, mínami, protitankovými prekážkami a delostrelectvom, kde je pohyb v približne 20- až 40-kilometrovej „zóne smrti“ mimoriadne nebezpečný. Podľa European Policy Centre vojna na Ukrajine tanky nezrušila, ale všadeprítomné drony, míny a transparentnejšie bojisko ich urobili ľahšie odhaliteľnými a zničitelnými.

X XX

Bizarný paradox v Kremli. Investigatívci odhalili nemeckú spojku premiéra Mišustina, ktorá pomáhala Kyjevu.

Kým Kremeľ ostro kritizuje západnú pomoc Kyjevu, ľudia z najbližšieho okolia ruského premiéra Michaila Mišustina na nej v srdci Európy zarábali. Medzinárodná investigatíva odhalila, že jeho bývalý zať ovládal nemeckú logistickú firmu, ktorá po vypuknutí invázie prekladala zbrane pre ukrajinskú armádu.

Premiér v Rusku síce v dnešnej situácii nemá taký podstatný význam ako funkcia prezidenta Putina, no formálne je to po hlave štátu stále druhé najdôležitejšie postavenie v krajine. Túto rolu už šiesty rok, od januára 2020, keď vo funkcii vystriedal Dmitrija Medvedeva, zastáva Michail Mišustin. Ruskí nezávislí investigatívci z Centra Dossier, ktoré založil exilový opozičný politik a bývalý ruský oligarcha Michail Chodorkovskij, však najnovšie prišli s prepojeniami, ktoré sú plné bizarných paradoxov. Ukazujú totiž, že súčasný premiér Ruska je pevne spätý s okolím, ktoré profitovalo v nemeckom logistickom a zbrojnom biznise a paradoxne pomáhalo Ukrajine.

Znie to ako niečo nepredstaviteľné, no reč je o bývalom Mišustinovom zaťovi, oligarchovi Alexandrovi Udodovovi. S ním sa šéf ruskej vlády pozná už od obdobia len niekoľko rokov po rozpade Sovietskeho zväzu a nástupe divokých nultých rokov, kedy bol Mišustin ešte len zástupcom ministra pre dane a poplatky, a ich vzťah je prepletený obrovskými peniazmi.

Upozornilo na to spomínané Centrum Dossier v spolupráci s nemeckým denníkom Süddeutsche Zeitung a odhalilo tak realitu ruskej elity. Kým Kremeľ otvorene kritizuje západ a vedie agresiu na Ukrajine, ľudia z najbližšieho okolia premiéra zarábali priamo na logistike spojenej s dodávkami zbraní pre ukrajinskú armádu.

X x x

Iránsky režim spájaný s útokom v Londýne. Rumuni dostali osem a dvanásť rokov za pobodanie novinára

Dvoch Rumunov poslal britský súd na dlhé roky za mreže za útok na novinára Iran International. Verdikt potvrdzuje podozrenia z vplyvu iránskeho režimu.

Súd odsúdil dvoch Rumunov na osem a dvanásť rokov väzenia za pobodanie iránsko-britského novinára v marci 2024 v Londýne. TASR o tom informuje na základe správy agentúry Reuters.

Súd v Londýne odsúdil dvoch Rumunov za pobodanie novinára v marci 2024.
Nandito Badea a George Stana konali podľa prokuratúry na pokyny iránskej vlády.
Novinára Púriu Zarátiho bodli trikrát do nohy neďaleko jeho domu.
Badea dostal osem rokov väzenia, Stana dostal dvanásť rokov väzenia.
Sudkyňa označila útok za čin v prospech cudzej mocnosti.

Nandito Badea (21) a George Stana (25) podľa prokuratúry konali na pokyny iránskej vlády. Novinára Púriu Zarátiho, ktorý v tom čase pracoval pre televíznu stanicu Iran International sídliacu v Londýne, bodli trikrát do nohy neďaleko jeho domu.

Rozsudky nad útočníkmi

Obaja muži svoju vinu popierali. Badea bol odsúdený na osem rokov a Stana na dvanásť rokov. Prokuratúra na súde potvrdila, že tretieho útočníka Davida Andreia zadržali v Rumunsku a nebol súčasťou pojednávania v Spojenom kráľovstve.

Stanica Iran International financovaná Saudskou Arábiou je kritická voči iránskemu režimu a Teherán ju preto zaradil na zoznam teroristických organizácií. Podľa prokuratúry bol útok objednávkou tretej strany zastupujúcej iránsku vládu. Teherán svoje zapojenie poprel.

Vyhlásenie sudkyne a televízie

Sudkyňa v záverečnej reči potvrdila, že útok bol spáchaný v prospech cudzej mocnosti. Hovorkyňa stanice Iran International sa poďakovala britskej vláde a polícii za ich úsilie.

X x X

Zatknutie Madura bol len začiatok. Prečo v Latinskej Amerike zrazu vyhrávajú klony Donalda Trumpa?

Trumpov štýl dobýja Latinskú Ameriku. Noví pravicoví lídri útočia na elity, migrantov aj gangy a stavajú na digitálnej mašinérii a influencerov.

Trend potvrdili aj voľby v Kolumbii

X XX

Sharon Stone sa po 33 rokoch vrátila na mólo: V Paríži kráčala spolu so synmi Britney Spears

Módne mólo v Paríži minulý týždeň patrilo prehliadkam pánskej módy. A aj napriek horúčavám a teplotám, pri ktorých nepomáhali ani vejáre či minimum oblečenia, sa módne šou radili k najsledovanejším momentom týchto dní.

Americká herečka Sharon Stone uzatvárala prehliadku značky Vêtements v Paríži, kde ateliér predstavil pánsku kolekciu Jar/Leto 2027.

V mekke módy sa však o to nepostarali len dizajnérské výtvory, ale celebrity v prvých radoch. Známe (a vlastne aj neznáme, no pozornosť strhávajúce tváre) sa objavili priamo na móle.

Na prehliadke značky Vetements sa 26. júna stretli dve generácie šoubiznisu: ikonická Sharon Stone, ktorá sa po vyše troch desaťročiach vrátila na „runway“, a synovia speváčky Britney Spears, ktorí si práve na tejto prehliadke odbavili svoj modelingový debut.

Návrat legendy

Hlavnou hviezdou večera bola jednoznačne Sharon Stone. Šesťdesiatosemročná herečka, ktorú svet pozná najmä z erotického thrilleru Základný inštinkt, predviedla finálny model celej kolekcie. Kreatívny riaditeľ a spoluzakladateľ značky Guram Gvasalia obliekol Stone do nadrozmernej čiernej košele, krémového štruktúrovaného saka s kravatou otočenou naopak (aby bolo vidno značku) a čiernych lakovaných čižiem nad kolená s ostrým podpätkom. Blond mikádo mala rovno sčesané a zastrčené za uši – pôsobila dominantne a priam démonicky

Zaujímavosťou je, že pre Stoneovú išlo o návrat na móla po rovných 33 rokoch. Naposledy sa totiž v modeli nevesty objavila v roku 1993 na módnej šou značky Valentino. Aj vtedy však vyvolala rozruch, mala oblečenú bielu minisukňu doplnenú cylindrom, závojom a čipkovanými pančuchami a pozornosť jej prinášal aj fakt, že bola už po premiére kontroverzného hitu Základný inštinkt.

Synovia Britney prvýkrát na móle

68-ročná Stone však nebola jediným ťahákom. Na rovnakej prehliadke totiž absolvovali svoj vôbec prvý veľký modelingový výstup synovia Britney Spears – dvadsaťročný Sean Preston a o rok mladší Jayden James, ktorých má speváčka s bývalým manželom Kevinom Federlinom. Spoločné verejné vystúpenie bratov je pritom rarita, keďže v posledných rokoch sa pred kamerami objavujú len výnimočne.

Foto: Agence / Bestimage / ProfimediaJayden Federline, syn speváčky Britney Spears a jej exmanžela Kevina Federlina, ako model na prehliadke pánskej kolekcie značky Vêtements v Paríži, kde ateliér predstavil kolekciu Jar/Leto 2027.

Staršieho Seana Prestona obliekli do čierneho saténového kabáta s nášivkami, čiernej košele s úzkou kravatou a voľnejších džínsov. Mladší Jayden predviedol ležérnejší „look“ – biele tielko, vyšúchané džínsy s koženým opaskom a strieborné retiazky. Chlapci, ktorých verejnosť pamätá ešte ako malé deti z náručia svetovej popovej hviezdy, sebavedomo kráčali po jednom z najprestížnejších mól sveta. Na jednej z prehliadok sa objavil ďalší slávny syn – Romeo Beckham prezentoval kolekciu dizajnéra Willyho Chavariu.

X XX

Karlove Vary sa klaňali Dustinovi Hoffmanovi. Dvojnásobný oscarový herec si prevzal Krištáľový glóbus

Americký herec Dustin Hoffman si na otvorení festivalu v Karlových Varoch prevzal Krištáľový glóbus za mimoriadny umelecký prínos svetovej kinematografii. Ocenenie mu za veľkých ovácií zaplnenej Veľkej sály hotela Thermal odovzdali výkonný riaditeľ Kryštof Mucha a umelecký riaditeľ Karel Och.

Osemdesiatosemročný držiteľ dvoch Oscarov za snímky Kramerová verzus Kramer a Rain Man uvedie 4. júla vo Veľkej sále Thermalu film Absolvent z roku 1967.

Rola prišla náhodou

Príbeh mladíka dezorientovaného spoločenskými očakávaniami Absolvent vyniesol Hoffmanovi nomináciu na Oscara a Zlatý glóbus a cenu BAFTA pre herecký objav roka. Pritom túto hlavnú rolu paradoxne získal po neúspešnom pokuse v konkurze na úlohu v broadwayskom muzikáli The Apple Tree.

Umelec známy z filmových hitov Malý veľký muž alebo Motýlik získal prvého Oscara za hlavnú rolu v dráme Kramerová verzus Kramer. Reklamný výtvarník Ted Kramer, ktorého opustí manželka, patrí do kategórie obyčajných „chlapíkov zo susedstva“.

V osemdesiatych rokoch sa Hoffman objavil v dvoch titulných úlohách označovaných za jeho komerčne najúspešnejšie a kritikou najviac oceňované roly. Dvojrola Michaela Dorseyho/Dorothy Michaelsovej v komédii Tootsie o hercovi, ktorý si pre konfliktnú povahu nevie nájsť prácu, a tak sa prezlečie za ženu, znamenala piatu nomináciu na Oscara a Zlatý glóbus pre najlepšieho herca v komédii alebo muzikáli. Za ikonický výkon v úlohe autistického Raymonda z filmu Rain Man potom získal druhého Oscara a ďalší zo Zlatých glóbusov.

Ceny pribúdali

Ďalšie nominácie na Oscara pre pracovitého herca prišli za filmy Polnočný kovboj, Lenny a Vrtieť psom. S veľkým ohlasom sa vracal aj na javisko. Okrem Smrti obchodného cestujúceho z polovice 80. rokov 20. storočia zažiaril o niekoľko rokov neskôr aj v Kupcovi benátskom. V roku 2012 si vyskúšal aj rolu filmového režiséra komédie Kvarteto.

Za celoživotný prínos svetovej kinematografii bol Hoffman pri udeľovaní Zlatých glóbusov ocenený Cenou Cecila B. DeMilla v roku 1997. V roku 2012 získal prestížnu Cenu Kennedyho centra (Kennedy Center Honors) za celoživotný prínos americkej kultúre prostredníctvom scénických umení.

V súčasnosti Hoffman hrá po boku Lea Woodalla v kritikmi oceňovanom celovečernom filme Tuner, ktorý režíroval držiteľ Oscara Daniel Roher. V blízkom čase Hoffman vydá svoje pamäti s názvom Look at Me, ktoré vyjdú 10. novembra.

Karlovarský festival potrvá do 11. júla. V súťažných sekciách Hlavná súťaž a Proxima a v nesúťažnej sekcii Zvláštne uvedenie ponúkne 37 filmov, z toho 15 debutov. Program je na stránkach festivalu.

X X X

Dokumenty odhalil Trumpov plán s Gazou: Namiesto mieru si jeho ľudia pýtajú absolútnu beztrestnosť (zahraničný výber)

Demonštranti na proteste proti zasadnutiu Rady pre mier, ktorú zriadil americký prezident Donald Trump s cieľom dohliadať na plán ukončenia dvojročnej izraelskej vojny v Gaze a obnovy zničeného územia, v Nikózii na Cypre 30. júna 2026.Zdroj: REUTERS/Yiannis Kourtoglou

Trumpov Mierový výbor pre Gazu sa rozpadá pod tlakom finančného sucha, izraelského veta a odhalení o právnej imunite. Projekt čelí obvineniam z kolonializmu.

Prinášame vám prehľad najdôležitejších zahraničných udalostí a aj niečo navyše. Dnes ich pre vás pripravila redaktorka zahraničného oddelenia Barbora Libayová.

V tomto výbere sa najprv pozrieme na stretnutie Trumpovho Mierového výboru na Cypre. Americký prezident na ňom plánoval rozhodnúť o budúcnosti Pásma Gazy, namiesto toho však musí riešiť niekoľko iných, rovnako pálčivých problémov. A viac sa dozviete aj o situácii u našich susedov, kde ovláda mediálny priestor takzvaná kauza Ankara. Rozhoduje sa totiž o tom, kto bude Česko zastupovať na samite NATO. Tento konflikt má však na pozadí už celé mesiace trvajúci konflikt medzi vládou a prezidentom – a nezdá sa, že by sa blížil ku koncu.

Trumpov „Mierový výbor“ pre Gazu čelí finančnému kolapsu a obvineniam z kolonializmu

Trumpov plán pre Gazu sa rozpadá skôr, než sa vôbec začal. Keď sa v luxusnom letovisku Ayia Napa skončili tohtotýždňové rokovania takzvaného Mierového výboru (Board of Peace), bolo jasné, že ambiciózny projekt na správu zničenej enklávy má vážne trhliny.

Namiesto hľadania riešení teraz musí výbor hasiť problémy hneď na troch frontoch: darcovské štáty pre vojnu s Iránom zmrazili miliardy dolárov, Izrael brzdí akýkoľvek politický posun a na verejnosť navyše prenikol kompromitujúci dokument. Ten odhaľuje snahu vedenia zabezpečiť si absolútnu právnu imunitu, čím vyvoláva obavy z budovania novej koloniálnej správy bez akejkoľvek zodpovednosti.

Americký prezident Donald Trump na samite G7.Zdroj: reuters

Stratégia klieští a izolácia Hamasu

Stretnutie na Cypre malo slúžiť na „úpravu stratégie“ po tom, čo regionálny konflikt s Iránom v uplynulých mesiacoch kompletne odklonil pozornosť medzinárodného spoločenstva. Na schôdzke sa zúčastnili aj zástupcovia Národného výboru pre správu Gazy – skupiny palestínskych technokratov, ktorí majú nahradiť Hamas – a úrad Vysokého predstaviteľa pre Gazu, bývalého bulharského diplomata Nikolaja Mladenova. Medzi kľúčovými postavami projektu figuruje aj ex-premiér Spojeného kráľovstva Tony Blair.

Hlavným bodom programu bola implementácia Článku 17 Trumpovho mierového plánu, ktorý kritici označujú ako „stratégiu klieští“. Jej cieľom je totiž ekonomicky a geograficky odrezať Hamas od palestínskeho obyvateľstva.

Plán predpokladá, že obnova infraštruktúry nebude prebiehať celoplošne, ale výhradne v zónach, ktoré budú vyhlásené za územia „bez prítomnosti Hamasu“. Prvá takáto humanitárna a ubytovacia zóna pre neozbrojených civilistov má vzniknúť už v najbližších týždňoch vo štvrti Tal as-Sultan pri Rafahu.

Poriadok vnútri týchto zón majú udržiavať medzinárodné stabilizačné sily sídliace na základni Camp Amitai na hraniciach, pričom ich personál bude vyzbrojený len obuškami. Izraelská armáda zostane opevnená za takzvanou „Žltou líniou“, ktorá oddeľuje územia pod priamou kontrolou Tel Avivu.

X X X

Von der Leyenová pritvrdila voči Izraelu. Nelegálne osady označila za úplne neprijateľné pre EÚ.

Ursula von der Leyenová v Írsku bráni postoj EÚ k vojne v Gaze a Izraelu. Hovorí o neprijateľných osadách aj o miliardách na pomoc Palestínčanom.

Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová počas návštevy Írska obhajovala postoj Európskej únie k vojne v Pásme Gazy a k Izraelu. Ako pripomína tlačová agentúra TASR s odvolaním sa na DPA, reagovala na otázky, prečo Brusel zatiaľ nepristúpil k tvrdším opatreniam voči izraelskej vláde.

Ursula von der Leyenová v Írsku obhajuje doterajší postoj Európskej únie.
Rozširovanie nelegálnych izraelských osád na Západnom brehu označuje za úplne neprijateľné.
Členské štáty sa zatiaľ nezhodli na jednotnom postupe voči Izraelu.
Rozhodnutie o sankciách a zmene asociačnej dohody zostáva výlučne v rukách štátov.
Európska únia poskytla Palestínčanom miliardy eur a tisíce ton humanitárnej pomoci.

Von der Leyenová označila pokračujúce rozširovanie nelegálnych izraelských osád na Západnom brehu Jordánu za úplne neprijateľné. Zdôraznila, že v rámci Únie prebiehajú v tejto veci viaceré iniciatívy, členské štáty sa však doposiaľ nedohodli na jednotnom postupe, ako na tieto kroky Izraela reagovať.

Tlak na členské štáty

Šéfka Komisie sa v Corku stretla spolu s eurokomisármi s írskymi ministrami pri príležitosti začiatku polročného írskeho predsedníctva v Rade EÚ. Írsko má v najbližších mesiacoch hostiť stovky pracovných rokovaní a návštev európskych lídrov a ďalších predstaviteľov.

Na spoločnej tlačovej konferencii s írskym premiérom Micheálom Martinom von der Leyenová upozornila, že iniciatíva v otázke možných zmien asociačnej dohody medzi EÚ a Izraelom či zavedenia sankcií voči izraelskému ministrovi národnej bezpečnosti Itamarovi Ben Gvirovi je v rukách členských štátov. Podľa jej slov sú to vlády krajín Únie, ktoré musia rozhodnúť, či a aké konkrétne opatrenia chcú v tejto oblasti presadiť.

Humanitárna pomoc EÚ

Predsedníčka EK zároveň podrobne opísala, akú podporu Únia poskytuje palestínskemu obyvateľstvu. Pripomenula, že EÚ je podľa nej najväčším poskytovateľom humanitárnej pomoci pre Palestínčanov na svete a žiadny iný aktér podľa jej slov nerobí viac.

Od 23. októbra EÚ podľa jej vyjadrenia vyčlenila vyše 2,7 miliardy eur na humanitárnu podporu a rozpočtovú pomoc pre Palestíncov. Súčasťou pomoci bolo aj 85 letov s humanitárnym nákladom, prostredníctvom ktorých sa do regiónu dopravilo viac než 5600 ton základných zásob pre civilné obyvateľstvo.

Von der Leyenová zároveň opätovne odsúdila nielen rozširovanie izraelských osád na okupovanom území, ale aj sprevádzajúce násilie, ktoré je s týmto procesom spojené. Podľa nej je dôležité, aby bolo zrejmé, že Únia sa snaží zmierniť humanitárne dôsledky konfliktu, kým o politických a sankčných krokoch musia dospieť k dohode členské štáty.

Podľa nej najväčším poskytovateľom humanitárnej pomoci pre Palestínčanov na svete a žiadny iný aktér podľa jej slov nerobí viac.

X X X

EXPREZIDENT KLAUS K EXKOMUNISTOVI PAVLOVI, VLÁDĚ

Klaus exkluzivně: Válka vlády a Pavla je nezastavitelná, Macinka byl neohrabaný.

Naprosto nepřijatelná chyba, únik od politického řešení problému. Tak hodnotí Václav Klaus kompetenční žalobu Petra Pavla k Ústavnímu soudu. A nejen to. „Někdo z Ústavního soudu de facto tu žalobu psal, a proto už na ni měl připravenou odpověď,“ říká bývalý prezident. V exkluzivním rozhovoru pro iDNES.cz rovněž popsal, co si myslí o vypískání ministrů na festivalu ve Strážnici a jak vidí příští prezidentské volby.

Situace okolo cesty na summit v Ankaře se přelévá. Vláda zakázala prezidentu Pavlovi účast, po jeho žalobě ho tam vyslal Ústavní soud, nyní to vypadá, že tam z rozhodnutí Babišova kabinetu hlava státu pojede víceméně na výlet. Kdo podle vás ve sporu vítězí a kdo prohrává?
Tak kdo vítězí nebo prohrává posoudí veřejnost a vývoj událostí. Já opakovaně zdůrazňuji, že nejsme prezidentský systém a všechno, co se v posledních dnech a týdnech odehrává, je pokus se k tomu prezidentskému systému přiblížit. To je podstata. Průběh nevychází z ničeho jiného než z výsledku loňských říjnových voleb. Byla vytvořena vláda, která je evidentně odlišného světonázoru, než je prezident. Tudíž k tomu konfliktu dříve či později muselo dojít. V tomto smyslu je to standardní politický konflikt, který má své trošku zvláštní české specifické rysy, které mi se nelíbí.

Myslím, že mělo dojít k vážnému politickému jednání a měli si to vyříkat jinak, než si to vyříkávají teď. Podstata je ale evidentní. Nikde na světě není dáno, že prezident povinně jezdí na zasedání NATO. Jsou země, kde prezident na zasedání NATO ještě nikdy nebyl, protože to je považováno natolik za činnost předsedy vlády nebo kancléře, že by nikoho vůbec nenapadlo tam poslat prezidenta. Například v Německu.

Macinka a Klempíř naprosto nedocenili atmosféru a situaci ve veřejnosti.

X X X

FRANCIE, ANGLIE CHTĚJIÍ ŘÍDIT DOPRAVU V PRŮPLAVU?

Evropské velmoci vstupují do hry o Hormuz. To je provokace, reaguje Írán.

Poté, co Írán odmítl mezinárodní námořní misi v Hormuzském průlivu, Francie a Británie spolupracují s Ománem na zajištění bezpečné plavby po této vodní cestě. Země to uvedly ve společném prohlášení.

„Ománský sultanát souhlasil se spoluprací s Francií a Spojeným královstvím s cílem zajistit bezpečnost lodní dopravy ve svých teritoriálních vodách,“ uvedly Paříž a Londýn.

Francouzský prezident Emmanuel Macron už po pondělním setkání s ománským sultánem hovořil o společném úsilí o odminování v Hormuzském průlivu s Ománem a mezinárodními partnery.

Tankerům v Hormuzu se nechce nahazovat motory. Nikdo neví, kde jsou miny. Ani Íránci

Francie oznámila, že upravuje svou námořní přítomnost v regionu. Letadlová loď Charles de Gaulle se vrací do svého domovského přístavu v Toulonu, zatímco francouzské odminovací síly a jejich doprovod zůstávají v pohotovosti, aby mohly spolupracovat s partnery.

Írán následně odmítl mezinárodní účast na odminování v Hormuzském průlivu a obvinil Paříž z „provokací“.

Podle rámcové dohody mezi USA a Íránem, jejíž klíčovou součástí je otevření Hormuzského průlivu pro lodní dopravu, leží odpovědnost za odminování v této oblasti výhradně na Íránu, tvrdí Teherán.

Válka jim změnila život. Tisíce námořníků stále čekají na návrat domů

Teherán námořní dopravu v průlivu ochromil během regionální války, kterou zažehly americko-izraelské útoky na Írán 28. února. Írán nyní tvrdí, že za plavbu úžinou zavede poplatky za navigační a jiné služby, což řada zemí označuje za výběr mýtného.

USA a Írán podepsaly memorandum o porozumění minulý měsíc po ukončení rozhovorů na vysoké úrovni ve švýcarském Bürgenstocku. Otázka Hormuzského průlivu však přesto nadále zůstává sporným bodem a doprava v něm se stále plně neobnovila.

X X X

BARDELLA HLASEM CHUDÝCH VE FRANCII? KAM TO DOTÁHNE?

Italská princezna první dámou Francie? Bardellův vztah vyvolává rozpaky

Jordan Bardella si vybudoval kariéru jako hlas chudých Francouzů proti bohatým elitám. Nyní má coby lídr Národního sdružení (RN) našlápnuto k prezidentskému křeslu. Cestu do Elysejského paláce mu však může zkomplikovat fakt, že se sám po boku aristokratů stále častěji objevuje. Tvoří totiž pár s italskou princeznou Marií Karolínou z dynastie Bourbon-Obojí Sicílie.

Zástupce dělnické třídy se se svou vznešenou partnerkou poprvé veřejně ukázal letos v dubnu. K reakcím kritiků ovšem vybídla především jeho účast na Velké ceně Monaka formule 1 na začátku června, informuje server Politico.

Kamery na akci Bardellu zachytily, jak po boku princezny popíjí drinky a směje se s VIP hosty. Francie se v této době vzpamatovávala ze znásilnění a vraždy jedenáctileté dívky.

Představitel krajní pravice později na dotaz, zda nebyla cesta v době tichého pochodu za oběť nevhodná, odpověděl: „To je vážná otázka? Ty se (tiché pochody, pozn. red.) konají každý den.“

Francií otřásá vražda školačky. Úřady roky přehlížely chování podezřelého

Zároveň podle webu poukázal na to, že rodina si přála demonstraci bez politiků. Přesto jeho chování v zemi vyvolalo nesouhlasné reakce. Média Bardellu kritizovala především za nedostatek empatie.

Kritika přišla i z vlastních řad. „Tyto záběry jsou chyba. Je to nevhodná posloupnost,“ sdělil webu jeden z představitelů Národního shromáždění pod podmínkou zachování anonymity.

Další krajně pravicový politik, který mezitím stranu opustil, spatřuje nebezpečí v dojmu, který Bardellovo chování vyvolalo. „Nedostatek empatie, cynismus. Neříkám, že to na něj sedí, ale takový dojem to může vyvolat,“ řekl serveru.

K výrazné změně Bardellovy pozice následkem skandálu zatím nedošlo. I nadále je favoritem prvního kola francouzských prezidentských voleb v roce 2027 a průzkumy naznačují, že by měl šanci i v druhém kole proti středovým soupeřům.

Fotky zvěrstev, nákladné večírky. Skandály provázejí Le Penovou celou kariéru

Zda bude skutečně na prezidentské křeslo kandidovat se poslanec Evropského parlamentu dozví 7. července. Stane se tak v případě, že soud v odvolacím řízení potvrdí pětiletý zákaz kandidatury bývalé předsedkyni strany Marine Le Penové, která byla dříve odsouzena za zpronevěru unijních peněz.

V případné prezidentské kampani by podle Politica Bardellův osobní život i obraz, který vyzařuje jeho partnerka, čelily značnému tlaku. Předseda RN se serveru k věci nevyjádřil.

V dřívějším vyjádření Bardella odmítl, že by ho princezna doprovázela na služebních cestách. „Poslyšte, ona politiku nedělá,“ řekl. „Nyní je po mém boku a je to výjimečná žena. Jsem nesmírně šťastný a nesmírně zamilovaný,“ doplnil.

Miliardové dědictví

Možný prezidentský kandidát se s aristokratkou seznámil před rokem rovněž na závodu Formule 1. Právě v Monaku má rod Bourbonů z Obojí Sicílie jednu ze svých luxusních rezidencí. Vlastní také například zámek v Saint-Tropez, dům v centru Provence, vilu s majestátním výhledem na Sardinii nebo velký pařížský byt hned naproti Eiffelově věži.

Podle analýzy finančních záznamů a soudních dokumentů, které získal francouzský deník Le Monde, je italská princezna dědičkou vysoce hodnotného rodinného jmění. Jde o více než 130 milionů eur, tedy 3,14 miliardy korun, které jsou uloženy v offshorových svěřenských fondech.

Italská princezna Marie Karolína z dynastie Bourbon-Obojí Sicílie na Milánském týdnu módy (27. září 2026)

Mezi záliby Bardellovy partnerky patří její instagramový účet, kde se luxusním životním stylem netají. Přidává tam snímky extravagantních šatů, propaguje luxusní značky a upozorňuje na charitativní organizace, které zámožná rodina podporuje.

Dětství princezny se diametrálně lišilo od toho, kterým se prezentuje Bardella. Vyrostla střídavě v Paříži, Římě a Monaku a spolu se sestrou je vzdělávalo až dvanáct soukromých učitelů. Bardella pochází z dělnické rodiny a vyrostl na pařížském předměstí.

Tento příběh je pro něj zásadní, protože mu pomohl vybudovat kontakt s voliči z průmyslových center a středně velkých měst Francie. V těchto místech dosahuje Národní shromáždění již roky lepších výsledků než upadající centristické strany.

Plán B odsouzené Le Penové. Bardella připustil, že ji může zastoupit ve volbách

Naopak v současnosti sdílí pár zálibu v luxusních rekreačních destinacích, uvádí web. Například v Monaku i v Saint-Tropez oba trávili dovolené ještě předtím, než se dali dohromady.

Lidé pár společně poprvé spatřili na obálce časopisu Paris Match. Po zveřejnění vztahu Bardella ztratil tři body v průzkumu popularity od francouzské agentury Odoxa – s 35 procenty kladných hodnocení ovšem stále zůstal nejoblíbenějším politikem v zemi.

Může to působit jako pohádka

Na to, zda vztah Bardellovi u voličů uškodí, se vyskytují i protikladné názory. Jeden z představitelů Národního shromáždění se krátce po oznámení vztahu vyjádřil, že by románek mohl působit jako pohádka.

„Nemyslím si, že to má nějaký dopad,“ uvedl další Bardellovi blízký představitel několik dní po incidentu v Monaku. Zároveň upozornil na čerstvě zveřejněný průzkum francouzské agentury Ifop, podle kterého by Bardella v prvním kole prezidentských voleb získal 36 procent hlasů, což je o 2 procentní body více než měsíc předtím.

Jordan Bardella. Mladík z předměstí, který vytáhl vzhůru stranu Le Penové

Tento pohled sdílí i poslanec Národního shromáždění Jean-Yves Le Gallou, který před lety ze strany odešel. „Pokud bude zvolen, první dáma bude přímou potomkyní Karla Martela (zakladatele francouzské královské dynastie). To mě může jen potěšit,“ řekl v projevu na shromáždění krajně pravicových aktivistů

Sama princezna na otázku, zda se ona a její mladší sestra cítily odtržené od reality, dříve v televizním pořadu odpověděla: „Nežijeme na Měsíci! Jsme sice privilegované, ale to nám nebrání v tom, abychom chtěly pracovat, mít vlastní projekty a utvářet si vlastní budoucnost,“ řekla podle serveru.

X X X

BUT V TV KRITIZOVAL UKRAJINU, ÚTOČÍ NA CIVILISTY RUSKA

RUSKO HÁJÍ BUDOUCNOST CELÉHO SVĚTA

Zaútočíme na Evropu, naznačil ruský „obchodník se smrtí“ u Carlsona

Americký konzervativní moderátor Tucker Carlson pozval do svého podcastu známého ruského „obchodníka se smrtí“ Viktora Buta. Přestože jej dříve nazýval kriminálníkem, nyní ho velebil. Obchodník se zbraněmi vykreslil Ukrajinu jako zemi ďábelsky útočící na ruské civilisty, přičemž k tomu podle něj využívá evropské drony. But naznačil, že by Rusko proto mohlo na Evropu zaútočit.

V roce 2022 Carlson kritizoval výměnu Buta za americkou basketbalistku Brittney Grinerovou. Ruského obchodníka se zbraněmi tehdy nazval „bezpochyby vážným zločincem, který prodává zbraně teroristickým skupinám zabíjejícím Američany“.

Nyní se ale But stal hostem Carlsonova podcastu. V něm ho konzervativní moderátor, který je známý svými protiukrajinskými názory, nazval „moudrým mužem“ a prohlásil, že chápe, „proč tě chtěl Barack Obama dostat do vězení“.

„Rusko je možná tou poslední baštou, která hájí nejen naši budoucnost, naši suverenitu, ale možná i budoucnost celého lidstva.“

X X X

FRONTA ZÁJEMCŮ O PREZDENTA FRANCIE

KDO BUDE NAKONEC TEN NEJŠŤASTNĚJŠÍ?

Nejdůležitější volby v Evropě. Prezidentem Francie chce být už teď 46 kandidátů

Dlouhá fronta na nástupnictví po prezidentovi Emmanuelu Macronovi čítá jména favoritů, ale i outsiderů. Slyšel kdy někdo o existenci Philippe Bruna, mladého socialisty, který nedávno oznámil svůj záměr kandidovat do Elysejského paláce?

Podobným případem je také Olivier Faure, taktéž z povadlé strany socialistů, který zvažuje vstup do prezidentského boje.

Tlačenice je velká. Většina z dosud oznámených 46 kandidátů ale patrně netouží po ničem jiném než si užít svých pověstných pět minut slávy. Zviditelnit se.

Rozpadá se staré dělení na „levici a pravici“, mizí také tradiční loajalita vůči zavedeným stranám, oslabuje loajalita voličské přízně.

X X X

PROFESOR MUDDE O TRUMPOVI

Cas Mudde o médiách a Trumpovi: Môžete byť neutrálni, ale nebuďte pokryteckí

Cas Mudde je jeden z najznámejších svetových odborníkov na populizmus a krajnú pravicu. Pochádza z Holandska a pôsobí v Spojených štátoch ako profesor na Georgijskej univerzite. Rozhovor s ním vznikol na nedávnej konferencii GLOBSEC

Sledujete v Amerike večerné talkshow (late night shows)?

Nie.

Dňa 21. mája sa skončil program The Late Show with Stephen Colbert. Všeobecne sa to vníma ako krok, ktorým sa televízia CBS usilovala ulahodiť prezidentovi Donaldovi Trumpovi, pretože ten pravidelne útočí na komikov a moderátorov večerných talkshow. Je to súčasť snahy Bieleho domu ovládnuť mediálne prostredie v USA?

Už počas prvého Trumpovho funkčného obdobia som prestal sledovať väčšinu politickej satiry v Spojených štátoch. Svet je taký bláznivý, že stačí, aby komici zopakovali niečo, čo prezident naozaj povedal, a znie to vtipne. Ale v skutočnosti to zábavné nie je. Boj Trumpa s Colbertom alebo Jimmym Kimmelom ukazuje, že prezident chce byť v centre diania. Všetko, čo sa ho priamo dotýka, je dôležité. V skutočnosti však títo ľudia neprodukujú nejakú drsnú satiru a americkí komici nie sú prehnane kritickí.

V Bielom dome alebo na golfe? Trump si už zahral viac ako stokrát

Od druhého nástupu do Bieleho domu 20. januára 2025 si podľa verejných štatistík Donald Trump už viac ako stokrát odskočil hrať golf

Ani voči Trumpovi?

Americké médiá už dlho – a za posledných 10 rokov sa to ešte prehĺbilo – vlastnia ľudia, pre ktorých to nie je najdôležitejšia časť ich podnikania. A väčšina týchto firiem – spomeňme aspoň Amazon a Washington Post, ale aj mnohé ďalšie – zarába na vláde. Takže si dávajú pozor, aby nenahnevali prezidenta. Nebudú riskovať svoj veľký biznis kvôli médiám, ktoré ledva produkujú zisky, či sú dokonca v strate. V prípade CBS to ide ešte ďalej. Táto televízia má Trumpa potešiť. Neviem, nakoľko je to naozaj postoj jej majiteľov, miliardárskej rodiny Ellisonovcov. Možno títo boháči v prezidenta naozaj veria. Taký Elon Musk tiež predstavuje krajnú pravicu, ale je veľa ľudí, ktorí sa chcú v zásade len zapáčiť prezidentovi, aby mohli zarábať obrovské peniaze prostredníctvom iných obchodov. Myslím si, že to v mnohých ohľadoch pripomína maďarský scenár.

Čiže Trump napodobňuje bývalého premiéra Viktora Orbána?

Áno. Hoci z môjho pohľadu je to dokonca model Vladimira Putina, pretože on s ním prišiel oveľa skôr. V Rusku oligarchovia buď médiá už vlastnili a potom v nich zaviedli cenzúru, alebo si ich kúpili, aby sa zapáčili Putinovi. Je to scenár, ktorý v podstate prevzali iní autoritárski lídri ako Orbán, ale podobné veci vidíme tiež v Izraeli. V USA stále existujú aj iné schémy financovania novinárčiny. No je tu jeden veľký rozdiel medzi americkým a maďarským modelom. V Spojených štátoch sa drvivá väčšina médií začala podriaďovať Trumpovi ešte predtým, ako prišiel nejaký tlak. Príkladom je Washington Post, ale do istej miery aj New York Times, ktorý robí „sane-washing“ prezidenta. Teda normalizuje jeho nepríčetné správanie. Nie som si istý, či je to iba o kapitalizme, teda o zarábaní peňazí, pretože New York Times sa momentálne darí celkom dobre. Myslím si, že to oveľa viac súvisí s tým, že americké médiá boli vždy dosť mierne a naklonené existujúcemu status quo.

Ako teda informovať o Trumpovi bez toho, aby ho novinári normalizovali?

V prvom rade tu hovoríme o médiách, ako by boli strážnym psom demokracie. Považujem to za problematický postoj, pretože médiá sú biznis. Ale skúsme si to ako teoretické cvičenie a pozrime sa na to tak, ako keby novinári mali strážiť demokraciu. V prvom rade si myslím, že médiá by mali otvorene podporovať liberálnu demokraciu. Je na to jednoduchý dôvod. Nezávislé médiá môžu fungovať len v liberálnej demokracii. Druhá vec je, že by mali existovať objektívne normy. Klamstvo je zlé. A to, že klamú všetci, na tom nič nemení. Ale ak niekto klame občas, je to zásadný rozdiel oproti niekomu, kto klame takmer neustále. Musíme to jasne pomenovať. No aj keby to médiá nechceli dávať do kategórií, či je niečo dobré alebo zlé, v prípade Trumpa je potrebné zdôrazňovať niektoré veci. Prezidenti v minulosti zvyčajne nevydierali médiá, aby o nich písali pekne, a nevyhrážali sa takýmto spôsobom novinárom. Je nevyhnutné dať do kontextu to, že Trump zásadne spochybňuje liberálnu demokraciu, a z tejto perspektívy je to nebezpečné. Myslím si však, že nič z toho sa nedeje.

Pokúsi sa Trump stať sa prezidentom USA aj po tretí raz?

Áno

Nie

Neviem

V čom je ešte problém?

Keby niekto iný ako Trump takto neustále hystericky rečnil, tak by sme sa zhovárali o jeho duševnom stave a pýtali by sme sa, čo robí jeho okolie. No o tom sa nedebatuje a je to skutočne znepokojujúce. Je totiž čoraz jasnejšie, že o všetkom rozhoduje naozaj jeden človek, ktorý je v prvom rade veľmi starý. Nechcem špekulovať o Trumpovom duševnom stave, pretože naň máme len nepriamy pohľad. Je to skôr pre psychológa. Ale všetko svedčí o tom, že sa rozprávame o niekom, kto sa nespráva práve stabilne a očividne nerešpektuje hranice obmedzenia moci. Trumpov prístup je neporovnateľný s tým, čo robili americkí prezidenti v minulosti, a je to nebezpečné pre politický systém a zásady právneho štátu.

Je nevyhnutné na to upozorňovať, inak ľudia nepochopia, v čom je problém. Lenže v tomto sa prejavuje takzvaný both-sideism, teda falošná vyváženosť, keď obe strany dostávajú rovnaký priestor bez ohľadu na fakty. Takže nekonečné Trumpove útoky a hysterické tirády sa potom kladú na rovnakú úroveň ako nejaké tvrdé vyhlásenie bezvýznamného demokrata. Ak nie ste dobre informovaný, pomyslíte si: Aha, takže to robia všetci, takže to nie je dôležité. A to je spôsob, akým napríklad New York Times v podstate informuje o Trumpovi. Niežeby nehovoril, že robí problematické veci. Ale nepoukazuje na to, že je to výnimočné a nebezpečné. Vyťahuje falošnú vyváženosť tým, že povie: Ale predsa niekto v Demokratickej strane kedysi povedal toto.

V istom zmysle môžeme povedať, že je to možno ešte horšie, pretože sme si už akosi zvykli na to, čo Trump robí. Ak druhá strana povie niečo čo len trochu ostrejšie, máme tendenciu považovať ju za ešte horšiu, pretože Trump je jednoducho Trump. Tí ostatní by sa predsa mali správať úplne inak.

To, čo hovoríte, je úplne jasné. Médiá už takmer desaťročie tvrdia, že voliči nemajú na Trumpa rovnaké meradlo ako na ostatných, ale to isté platí o nich. A voliči čerpajú informácie z veľkej časti práve od novinárov. Môže platiť, že podstatnej časti Trumpových podporovateľov je jedno, ako sa správa. Ale to nie je ospravedlnenie pre médiá, aby to aj ony prehliadali. No novinári sa pritom schovávajú za neutralitu, pričom ani pri tomto prístupe nie sú dôslední.

Prečo si to myslíte?

New York Times pravidelne prináša články o korupcii, klamstvách a podobných veciach, ktoré robí Trumpova vláda. Všeobecný problém médií, a pre USA to platí dvojnásobne, spočíva v tom, že najmä čo sa týka pravice alebo krajnej pravice, všetko vnímajú ako ojedinelý incident. Keď sa za pol roka odohrajú dva islamistické útoky, tak sú hneď súčasťou trendu, diskutuje sa o nich spoločne a dávajú sa do kontextu. V prípade, že niečo urobí krajná pravica, vždy sa tvárime, ako keby sa to stalo po prvý raz. A to sa týka aj Trumpa. Keby raz vybuchol alebo sa niekomu vyhrážal, ani by to nebola téma na článok. On však tieto veci robil už v prvom funkčnom období. Vždy, keď sa niekto kriticky vyjadrí na adresu Trumpa, prezident zaútočí. Najmä ak je to žena alebo osoba inej farby pleti.

Trump je konzistentne rasistický. Hovorí o ľuďoch s nízkym IQ, pričom tým myslí takmer výlučne černochov. Je šialené, že sa na to dostatočne nepoukazuje a že o tom nepíšeme články. Pretože toto nie je len xenofóbia. Je to čistý rasizmus ako zo začiatku 20. storočia. A médiá to neraz prejdú mlčaním. Potom je na samotnom čitateľovi, aby zistil, či je to problém. Nepáči sa mi tá pokryteckosť. Je v poriadku, keď sú médiá neutrálne. Myslím si, že je to zbytočné, ale je to ich právo. Ale potom by mali byť neutrálne naozaj stále – čo znamená, že urobia rozhovor aj s neonacistom alebo islamistom a nechajú ich rozprávať. Ale to médiá nespravia. Neustále zaujímajú nejaké postoje. Ale keď sa niečo týka mocných, začínajú byť oveľa poddajnejšie, čo je široký fenomén. Chcem tým povedať, že médiá v Európe sú dnes oveľa menej kritické ku krajnej pravici ako v 90. rokoch, keď bola bezvýznamná. Teraz na jej označenie vymýšľajú všelijaké eufemizmy ako populizmus alebo konzervatizmus, len aby sme o nej vôbec mohli hovoriť. Faktom jednoducho je, že väčšina médií nie je voči moci veľmi kritická.

Keď hovoríme o krajnej pravici, nedávno ste napísali, a budem vás citovať: Krajná pravica predstavuje v súčasnosti najvážnejšiu hrozbu pre liberálnu demokraciu. Napriek tomu hrozba zo strany krajnej pravice nie je všade existenčná a v niektorých vyjadreniach sa preháňa. Zároveň stále väčšinou podceňujeme hrozbu pre liberálnu demokraciu v Amerike a Európe vychádzajúcu od prezidenta Trumpa. Kde je podľa vás problém krajnej pravice najväčší?

Je to existenčná hrozba v prvom rade z hľadiska samotného programu krajnej pravice. Tá je totiž zásadne proti liberálnej demokracii, najmä proti kontrole moci, právam menšín, nezávislosti médií, súdnictva a akademickej obce. Netvrdí to iba na papieri, ale vieme to s istotou. Videli sme to u Orbána. Do istej miery to sledujeme v prípade talianskej premiérky Giorgie Meloniovej. A určite to vidíme v Amerike. Ukázalo sa to pri pokusoch o štátny prevrat v Brazílii a USA a istým spôsobom aj v Orbánovom Maďarsku. Tým, že krajná pravica je vo viacerých krajinách pri moci, alebo sa k nej blíži, to nie je len teoretický problém. V istom zmysle to nie je rovnaká hrozba ako v 20. a 30. rokoch minulého storočia.

Súčasné krajne pravicové strany nechcú alebo sa pravdepodobne nepokúsia vybudovať totalitný štát, ako to urobili fašisti. Nezrušia voľby. Snažia sa to však spraviť tak, aby hlasovanie zostalo relatívne slobodné, ale aby bol systém nespravodlivý, čo im má umožniť, aby sa udržali pri moci. Líšia sa aj jednotlivé prístupy. Americký model je iný ako Orbánov. Je to zaujímavé, pretože maďarského premiéra sme neraz vnímali ako extrémnu formu tohto vývoja, a v niektorých ohľadoch ňou aj bol. No z iného aspektu Orbán vytvoril pozoruhodne nenásilný autoritársky režim. Porovnajte to s tým, čo zažívame v USA, kde imigračná polícia (ICE) hliadkuje v uliciach a kritikov ťahajú po súdoch.

V Orbánovom prípade sa to takmer nedialo. Ako teda hovorím, myslím si, že hrozba krajnej pravice je zásadná, hoci je iná, ako to bolo v prípade fašizmu. A nie je v každom štáte rovnaká. Slovensko je príklad krajiny, ktorá sa dá len ťažko niekam zaradiť. V iných štátoch je krajná pravica niekedy pri moci, alebo má veľký vplyv, a potom sa to zmení. Také je povedzme Holandsko, čiže tu existujú dôležité rozdiely. Ale ak sa pozriete na krajiny jednotlivo, takmer v každej z nich prichádza kľúčová hrozba pre liberálnu demokraciu práve z prostredia krajnej pravice.

X X X

REFERENDUM NA SLOVENSKU

Referendum 2026 ONLINE: Volebné miestnosti sú otvorené, ľudia hlasujú o dvoch otázkach

Na Slovensku sa dnes koná celoštátne referendum, ktoré vyhlásil prezident Peter Pellegrini. Udalosti volebného dňa sledujeme online.

Výsledky referenda 2026

Sčítaných je 0 % hlasov

Účasť v referende

Hranica platnosti: 50%

0 %

Aby mohlo byť referendum platné, musí sa ho zúčastniť viac ako 50 % oprávnených voličov.

Otázka č. 1

„Súhlasíte so zrušením tzv. doživotnej renty, napríklad, pre Roberta Fica, ustanovenej v § 24a ods. 1 písm. b) zákona č. 120/1993 Z. z. o platových pomeroch niektorých ústavných činiteľov Slovenskej republiky v aktuálnom znení?“

0 %

Áno

0 %

Nie

Otázka č. 2

„Súhlasíte s tým, aby boli obnovené Úrad špeciálnej prokuratúry a Národná kriminálna agentúra?“

0 %

Áno

0 %

Nie

Občania dnes odpovedajú na dve otázky, ktoré prešli posúdením a boli oficiálne schválené na prebiehajúce referendum:

Otázka č. 1 (Doživotná renta): „Súhlasíte so zrušením tzv. doživotnej renty, napríklad, pre Roberta Fica, ustanovenej v § 24a ods. 1 písm. b) zákona č. 120/1993 Z. z. o platových pomeroch niektorých ústavných činiteľov Slovenskej republiky v aktuálnom znení?“
Otázka č. 2 (Obnova inštitúcií): „Súhlasíte s tým, aby boli obnovené Úrad špeciálnej prokuratúry a Národná kriminálna agentúra?“

Pôvodná snaha iniciátorov o zaradenie tretej otázky, ktorá sa týkala skrátenia IX. volebného obdobia Národnej rady SR a vyhlásenia predčasných volieb do 180 dní, bola vyhlásená za neplatnú, a preto o nej voliči dnes nerozhodujú.

Kedy sa hlasuje: Volebné miestnosti sú otvorené od 7:00 do 22:00 hod.
Čo si vziať so sebou: Na hlasovanie potrebujete platný občiansky preukaz.
Podmienka platnosti: Aby bolo referendum platné a jeho výsledky záväzné, musí sa na ňom zúčastniť nadpolovičná väčšina oprávnených voličov (viac ako 50.

11:40 – Jaro Naď: „Dnešné referendum je pre: Pre rodičov, ktorí každý mesiac premýšľajú, čo ešte musia sebe a vlastným deťom odoprieť, aby zaplatili všetky účty. Pre seniorov, ktorí si po desaťročiach poctivej práce musia vyberať medzi liekmi a potravinami. Pre živnostníkov a podnikateľov, ktorých štát zaťažil novými daňami a odvodmi natoľko, že museli zatvoriť svoje prevádzky alebo prepúšťať zamestnancov. Pre zamestnancov, ktorým výplata nestačí tak ako kedysi, hoci pracujú rovnako poctivo. Pre mladých ľudí, ktorí namiesto plánovania budúcnosti rozmýšľajú, do ktorej krajiny odídu žiť. Pre rodiny, ktoré sa večer boja pustiť deti samé domov, pretože štát rezignoval na bezpečnosť. Pre obete trestných činov, ktoré dnes cítia, že väčšie pochopenie našiel štát pre páchateľov ako pre nich. Pre poctivých ľudí, ktorí platia dane, dodržiavajú pravidlá a očakávajú jediné – že rovnaké pravidlá budú platiť aj pre tých, ktorí vládnu. A je aj pre tých, ktorí už majú dosť toho, že moc sa stará predovšetkým sama o seba. Referendum nie je o politikoch. Je o tom, či občania ešte dokážu povedať dosť. Či si necháme vziať spravodlivosť, zodpovednosť a elementárnu slušnosť, alebo sa za ne postavíme. Ja som sa hlasovaním v referende za to všetko postavil a pozývam vás urobiť to isté,“ uviedol na sociálnej sieti.

10:40 – Volebná miestnosť v Blhovciach bude otvorená dlhšie, do 22:30 h V obci Blhovce v okrese Rimavská Sobota bude možné v sobotnom referende hlasovať do 22:30 h. Dôvodom je neskoršie otvorenie volebnej miestnosti o 7:30 h kvôli náhlemu zdravotnému problému zapisovateľky okrskovej volebnej komisie, čo pre TASR potvrdili z okresnej komisie v Rimavskej Sobote. Na ranné zdržanie s chýbajúcim zoznamom voličov poukázal aj Martin Gajdoš z ministerstva vnútra. Volebné miestnosti na zvyšku územia sa zatvárajú o 22.00 h. (TASR)

10:30 – Pri závažných dôvodoch sa dá hlasovať do prenosnej volebnej schránky Pokiaľ majú voliči závažnú prekážku, najmä zdravotnú, pre ktorú nemôžu prísť do volebnej miestnosti, môžu okrskovú volebnú komisiu požiadať o prenosnú volebnú schránku. Ministerstvo vnútra SR pripomína, že hlasovať takto možno len v územnom obvode daného volebného okrsku. Volič dostáva jeden hlasovací lístok s dvomi otázkami, kde krúžkuje „áno“ alebo „nie“. Pri každej otázke môže zakrúžkovať len jednu odpoveď, inak je lístok neplatný. Po úprave vloží lístok do obálky a do schránky. V prípade chyby mu komisia vydá nový lístok. (TASR)

10:05 – Polícia dohliada na bezpečný a pokojný priebeh referenda Policajný zbor zabezpečuje ochranu verejného poriadku a plynulý priebeh hlasovania na celom území SR. Preventívne kontroly pred otvorením miestností neodhalili žiadne hrozby. Jedinou výnimkou bolo otvorenie miestnosti v obci Blhovce, ktoré sa pre náhle zhoršenie zdravotného stavu člena komisie uskutočnilo o 30 minút neskôr, pričom nešlo o bezpečnostný incident. „Máme nasadené dostatočné počty síl a prostriedkov, aby sme toto referendum zvládli,“ uviedlo vedenie polície s tým, že situáciu v regiónoch priebežne monitoruje až do ukončenia hlasovania. (TASR)

09:25 – Ivan Korčok vyzýva ľudí na účasť „Dnes je referendum. Áno, termín mu nepraje, začiatok prázdnin a dovoleniek, ľudia majú myšlienky inde, ale nedajme sa prosím odradiť od možnosti vyjadriť svoj názor. Ďakujem všetkým, ktorí pôjdete a tí, ktorí ste neplánovali ísť, zvážte či predsa nezoberiete svojich blízkych, aby ste odkázali vláde a prezidentovi, čo si myslíte o rentách a spravodlivosti. Prajem Vám príjemný deň.

08:10 – Referendum: V UNLP Košice možno hlasovať do prenosnej volebnej schránky Možnosť hlasovať v sobotňajšom referende majú hospitalizovaní pacienti a službukonajúci personál v košickej Univerzitnej nemocnici Louisa Pasteura (UNLP). V areáli nemocnice na Rastislavovej ulici aj na Triede SNP tak môžu urobiť v určenom popoludňajšom čase do prenosnej volebnej schránky. Pre TASR to uviedla hovorkyňa nemocnice Ladislava Šustová. Miestnosti na vykonanie voľby zriadili v UNLP na základe žiadostí príslušných volebných komisií. V nemocnici na Triede SNP môžu hlasovať v čase, ktorý určila volebná komisia, a to od 15:00 do 15:30 h v lôžkovom monobloku v Kluboch zamestnancov na prvom poschodí. Miestnosť na voľbu bude pripravená aj v areáli na Rastislavovej ulici v X. pavilóne na prízemí v čase od 14:00 do 15:00 h. „Ak zdravotný stav pacienta neumožňuje pohyb mimo oddelenia a o hlasovanie požiada, navštívia ho členovia volebnej komisie priamo na oddelení pri lôžku,“ povedala Šustová. Volič môže hlasovať aj inde na Slovensku ako v mieste trvalého pobytu, potrebuje na to hlasovací preukaz, o ktorý musel vopred požiadať. (TASR)

08:07 – Referendum: Voliči sa môžu do 22:00 h obracať na infolinku MV Voliči sa môžu počas trvania sobotného referenda obrátiť na infolinku, ktorú zriadilo Ministerstvo vnútra (MV) SR. Dostupná je na telefónnych číslach 0961 577 166 a 0961 577 167 do 22:00 h. Voličom bude poskytovať informácie súvisiace s uplatňovaním volebného práva. (TASR)

07:30 – Na priebeh referenda dohliadajú stovky policajtov Viceprezident Policajného zboru Rastislav Polakovič informoval, že polícia má v teréne nasadený dostatočný počet síl a prostriedkov na zabezpečenie pokojného priebehu referenda. Aktuálne nie je hlásené žiadne narušenie verejného poriadku ani žiadne incidenty, ktoré by priebeh hlasovania komplikovali. Štátna volebná komisia potvrdila, že situáciu bude počas dňa monitorovať a jej členovia vyrazia aj na prípadné kontroly priamo do terénu.

07:00 – Volebné miestnosti sa otvorili Na celom území Slovenska sa oficiálne začalo hlasovanie v referende 2026. Voličom je k dispozícii 5 542 volebných miestností, ďalšie tri okrskové komisie zasadajú pre voľbu poštou zo zahraničia.

Hlasovanie sa podľa štátnej volebnej komisie začalo v sobotu ráno načas takmer po celom Slovensku. Výnimkou je len jedna volebná miestnosť v obci Blhovce (okres Rimavská Sobota). Zapisovateľka okrskovej komisie mala náhly zdravotný problém. Keďže je zároveň zamestnankyňou obce a mala na starosti zoznam voličov, komisia ho ráno nemala k dispozícii. Začiatok hlasovania sa preto v tejto obci o niečo posunie, situácia by sa však mala v krátkom čase vyriešiť. Ostatné volebné okrsky sú materiálne aj personálne pripravené a otvorenie prebehlo bez zdržania. (TASR)

6:00 – Ako vyzerá hlasovací lístok? Voliči vo volebných miestnostiach dostávajú jeden hlasovací lístok, na ktorom sú jasne sformulované dve otázky. Pri každej z nich sú na výber možnosti „ÁNO“ a „NIE“. Volič krúžkuje svoju odpoveď pre každú otázku samostatne. Tretia pôvodne navrhovaná otázka o predčasných voľbách na lístku nie je, keďže bola označená za neplatnú.

X X X

DALŠÍ CENY NA MFF VE VARECH

Cena ve Varech a polské občanství. Jesse Eisenberg zahájil hlubší vztah s Evropou

Americký herec, scenárista, režisér a producent Jesse Eisenberg převzal Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. Ve Velkém sále Thermalu při té příležitosti uvedl film Dvojník. Na pódiu prozradil, že příští týden převezme polské občanství a že plánuje navázat se střední Evropou hlubší vztah. I kvůli lepším podmínkám pro vznik nízkorozpočtových filmů.

Jako velice civilního člověka představil v sobotu dopoledne ve Velkém sálu Hotelu Thermal Kryštof Mucha amerického herce Jesseho Eisenberga. Obvykle je velice náročné dostat se k přímému kontaktu na vysněnou zahraniční hvězdu. „Přes asistenta agenta se dostanete k agentovi, pak k publicistovi v New Yorku, publicistovi v Los Angeles…,“ vypočítával Mucha. Na jeden z takových e-mailů agentům mu však přišla odpověď přímo od amerického herce: „Ahoj, tady Jesse, mohli bychom to vyřešit přímo spolu?“

Filmem pro stoletou tetu Eisenberg dojal Polsko i Hollywood. Její reakce ho mrzela

„Osobně odpovím každému v této místnosti, kdo napíše mé agentovi. Jsem velice přístupný. Což by myslím měli být všichni úspěšní herci,“ navázal pak na historku sám Eisenberg, když si přišel na pódium pro Cenu prezidenta MFF. „Omlouvám se, mluvím obvykle rychle a hodně,“ pokračoval a působil obdobně roztržitým dojmem, jako filmové postavy v jeho podání. „Připravil jsem si řeč, protože kdybych mluvil spatra, opustila by mne manželka. Potřebuji disciplínu a text,“ pokračoval a začal děkovnou řeč, ve které si dělal legraci i z herecké touhy získávat ceny.

„To že jsem tady, má pro mne velký význam. Přesně za týden totiž dostanu polské občanství. Usiloval jsem o něj nejen kvůli své rodinné historii, ale i proto, že bych chtěl větší část svého života strávit právě tady ve střední Evropě,“ překvapil herec, který se ke svým kořenům už částečně vrátil v oceňovaném snímku Opravdová bolest, kde si vedle režie i zahrál po boku Kierana Culkina. Právě jeho herecký kolega získal za film loni Oscara.

VE VARU S MIRKOU: Nebezpečné korzety, malí velcí muži a fotbal v lodičkách

Důvodem je prý i to, že v Evropě se nízkorozpočtovým filmům daří více než v Americe. „Doufám, že toto je počátek mnohem hlubšího vztahu mezi mnou, Evropou a tímto festivalem,“ dodal na závěr.

Newyorský rodák Eisenberg byl za roli Marka Zuckerberga ve filmu Sociální síť nominován na Oscara, cenu BAFTA i Zlatý glóbus. Druhou oscarovou nominaci mu vynesl scénář ke zmíněnému filmu Opravdová bolest, za který získal cenu BAFTA za nejlepší původní scénář. Diváci jej znají také z filmů Oliheň a velryba, Zombieland, Podfukáři, Dvojník či Café Society.

Prosadil se i jako scenárista a režisér. Jako producent se podílel na vzniku dvou dokumentárních filmů a věnuje se také literární činnosti. Byl rovněž jedním z producentů filmu Chlupatá rodinka a propůjčil hlas papouškovi Blu v animovaném filmu Rio.

Všestranný Eisenberg, který už v sedmi letech ztvárnil roli Olivera Twista v dětské divadelní inscenaci muzikálu Oliver!, by letos měl představit jako režisér hudební komedii No One Cares, ke které složil i hudbu.

X X X

DUCHOVNÍ VE VĚZNICÍCH ČR

Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a Vězeňská služba podepsaly aktualizovanou dohodu o duchovní službě ve věznicích

Generální ředitel Vězeňské služby České republiky genmjr. Mgr. Tomáš Hůlka, LL.M., předseda České biskupské konference arcibiskup Josef Nuzík, předseda Ekumenické rady církví Pavel Pokorný a její generální sekretář Marián Čop podepsali novou dohodu o duchovní službě. Dokument aktualizuje pravidla spolupráce mezi Vězeňskou službou, Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví při poskytování duchovní péče ve věznicích, vazebních věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence a nahrazuje dosavadní dohodu z roku 2013.

Nová dohoda reaguje na zkušenosti získané během více než deseti let fungování vězeňské duchovní služby a upřesňuje postavení vězeňských kaplanů i dobrovolných duchovních. Stanovuje podmínky jejich pověřování a působení a potvrzuje společnou odpovědnost církví a Vězeňské služby za vytváření prostoru pro duchovní podporu osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody či zabezpečovací detence.

Duchovní služba je určena nejen obviněným, odsouzeným a chovancům, ale také příslušníkům a zaměstnancům Vězeňské služby a jejich blízkým. Jejím posláním je poskytovat pomoc při řešení osobních, existenciálních, duchovních, etických a morálních otázek. Využívání této služby je dobrovolné a založené na respektu ke svobodě náboženského vyznání a svědomí každého člověka.

„Duchovní služba ve věznicích pomáhá lidem hledat naději, převzít odpovědnost za vlastní život a připravovat se na návrat do společnosti. Jsem rád, že dlouholetá spolupráce mezi církvemi a Vězeňskou službou získala novou podobu, která odpovídá současným potřebám a zkušenostem z praxe,“ uvedl předseda České biskupské konference arcibiskup Josef Nuzík.

Generální ředitel Vězeňské služby Tomáš Hůlka zdůraznil význam duchovní péče jako součásti práce s vězněnými osobami: „Duchovní služba ve věznicích je v dnešní době nedílnou součástí práce s lidmi ve výkonu trestu odnětí svobody. Pomáhá jim hledat v náročné situaci nový směr, posilovat odpovědnost a připravovat se na návrat do běžného života. Vedle bezpečnosti a odborného zacházení s odsouzenými představuje duchovní služba důležitý prvek podpory osobní změny a resocializace. Dlouhodobé spolupráce s církvemi si velmi vážím.“

Předseda Ekumenické rady církví Pavel Pokorný ocenil ekumenický rozměr služby: „Vězeňská duchovní služba je příkladem konkrétní spolupráce křesťanských církví ve prospěch lidí, kteří se ocitli v náročné životní situaci. Nová dohoda potvrzuje naši společnou snahu být nablízku těm, kteří hledají podporu, povzbuzení a nový začátek.“

Součástí dohody je také zakotvení činnosti Rady pro duchovní službu ve věznicích a ústavech, v níž jsou zastoupeny Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví i Vězeňská služba České republiky. Rada se podílí na řešení koncepčních otázek a dalším rozvoji duchovní služby ve vězeňském prostředí.

Vězeňská duchovní služba působí v českých věznicích již téměř třicet let. Na její činnosti se podílejí vězeňští kaplani i dobrovolní duchovní z řady křesťanských církví působících v České republice. V současnosti působí ve vězeňské službě 60 kaplanů a cca. 200 dobrovolných duchovních z různých křesťanských církví. Duchovní péče je dostupná ve všech věznicích a vazebních věznicích v České republice.

CSILIc. Monika Klimentová

Cookie	Délka	Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional	11 months	The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy	11 months	The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.

iSpigl

internetové noviny ispigl.eu

Tankerům v Hormuzu se nechce nahazovat motory. Nikdo neví, kde jsou miny. Ani Íránci

Válka jim změnila život. Tisíce námořníků stále čekají na návrat domů

Francií otřásá vražda školačky. Úřady roky přehlížely chování podezřelého

Fotky zvěrstev, nákladné večírky. Skandály provázejí Le Penovou celou kariéru

Miliardové dědictví

Plán B odsouzené Le Penové. Bardella připustil, že ji může zastoupit ve volbách

Může to působit jako pohádka

Jordan Bardella. Mladík z předměstí, který vytáhl vzhůru stranu Le Penové

Nejdůležitější volby v Evropě. Prezidentem Francie chce být už teď 46 kandidátů

Dlouhá fronta na nástupnictví po prezidentovi Emmanuelu Macronovi čítá jména favoritů, ale i outsiderů. Slyšel kdy někdo o existenci Philippe Bruna, mladého socialisty, který nedávno oznámil svůj záměr kandidovat do Elysejského paláce?

Cas Mudde o médiách a Trumpovi: Môžete byť neutrálni, ale nebuďte pokryteckí

V Bielom dome alebo na golfe? Trump si už zahral viac ako stokrát

Čiže Trump napodobňuje bývalého premiéra Viktora Orbána?

Ako teda informovať o Trumpovi bez toho, aby ho novinári normalizovali?

Pokúsi sa Trump stať sa prezidentom USA aj po tretí raz?

V čom je ešte problém?

Prečo si to myslíte?

Referendum 2026 ONLINE: Volebné miestnosti sú otvorené, ľudia hlasujú o dvoch otázkach

Účasť v referende

Cena ve Varech a polské občanství. Jesse Eisenberg zahájil hlubší vztah s Evropou

Filmem pro stoletou tetu Eisenberg dojal Polsko i Hollywood. Její reakce ho mrzela

VE VARU S MIRKOU: Nebezpečné korzety, malí velcí muži a fotbal v lodičkách