Šéf parlamentu tvrdí, že prezident a premiér budú v Ankare hovoriť jedným hlasom aj bez schváleného materiálu vlády. Ivan Štefunko upozorňuje na riziko kritiky po návrate. Predseda Národnej rady (NR) SR Richard Raši (Hlas-SD) neočakáva nezhody prezidenta SR Petra Pellegriniho a premiéra Roberta Fica (Smer-SD) čo sa týka slovenskej pozície na budúcotýždňovom samite NATO v tureckej Ankare. V nedeľnej diskusnej relácii TA3 V politike tak reagoval na obavy opozičného poslanca NR SR Ivana Štefunka (PS), že prezident ide na samit v zásade bez mandátu vlády.
„Očakávam, že prezident s premiérom pôjdu v jednej komunikačnej línii,“ vyhlásil Raši. Potvrdil tiež, že stretnutie troch najvyšších ústavných činiteľov s ministrom obrany, prípadne aj ministrom zahraničných vecí a európskych záležitostí k samitu v Ankare, sa zatiaľ nekonalo. Štefunko upozornil, že materiál, ktorý by hovoril o pozícii SR na samite, bol z vlády dvakrát stiahnutý. O stretnutí ústavných činiteľov poslanec povedal, že si nie je istý, akú to bude mať legitimitu.
Štefunko má obavy, že bez riadneho mandátu bude prezident na samite hovoriť len to, čo si sám myslí a po návrate ho Smer-SD za jeho vyjadrenia bude kritizovať. „A to je vážny problém. Lebo potom ho nikto nebude brať vážne, teda ani prezidenta, ani našu vládu,“ uviedol.
Výsledky označil za prehru
Politici sa v diskusii vyjadrili aj k výsledkom sobotňajšieho (4. 7.) referenda, na ktorom sa zúčastnilo 16,13 % oprávnených voličov. Štefunko uviedol, že sa to určite nedá považovať za úspech. Kritizoval opozične strany, že nevyzývali svojich voličov na účasť, označil to z ich strany za malichernosť. V iných otázkach však podľa neho opozičná spolupráca funguje dobre.
Podľa Rašiho sú výsledky referenda politickou prehrou jeho iniciátorov aj podporovateľov a tí by sa mali ospravedlniť. Myslí si, že voliči sa cítili oklamaní tým, že tam nebola otázka o skrátení volebného obdobia. Organizátorom petície podľa neho muselo byť jasné, že takáto otázka nebude môcť byť vyhlásená ako referendová.
V tejto súvislosti pripomenul, že Hlas-SD chce na septembrovú schôdzu predložiť návrh na zmenu ústavy, ktorá by umožnila skrátenie volebného obdobia referendom. Podpisy pre petíciu na vyhlásenie referenda by sa museli pozbierať za šesť mesiacov a dalo by sa to urobiť iba v druhom a treťom roku volebného obdobia. Štefunko podporu návrhu nevylúčil ani neprisľúbil. Musia sa podľa neho poradiť v strane.
Na zmenách sa nezhodli
Diskusia sa dotkla aj záchrankového tendra. Raši uviedol, že minister zdravotníctva Kamil Šaško (Hlas-SD) nepredložil systémové zmeny fungovania záchraniek, pretože na nich zatiaľ nie je odborná zhoda. Dôležité podľa neho je, že záchranné služby v súčasnosti fungujú dobre.
Politici hovorili aj o podpore jednotlivých kandidátov v spojených voľbách do orgánov samosprávy obcí a samosprávnych krajov. V kandidatúre na primátora Bratislavy chce podľa Rašiho Hlas-SD podporovať ministra dopravy SR Jozefa Ráža (nominant Smeru-SD), ktorý kandiduje ako nezávislý. V prešovskom kraji si nevie predstaviť podporu ministra investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie Samuela Migaľa (nezávislý), vie si však predstaviť podporu iného kandidáta koaličnej strany.
Štefunko hovoril o možnej podpore Milana Majerského (KDH) za prešovského krajského predsedu. V Nitre podľa jeho slov PS pravdepodobne v rámci širšej koalície podporí Henricha Vargu proti súčasnému predsedovi Branislavovi Becíkovi, ktorý ešte neohlásil kandidatúru.
X XX
Pejchal: Ústavní soud zákonodárcem v České republice.
Ústavní soud stvořil zákonu o Ústavním soudu neznámý institut. To je v rozporu s Ústavou, říká Aleš Pejchal.
Relativně dlouhou dobu jsem se snažil zachovat určitou zdrženlivost a k usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 16 ze dne 24. června 2026 se veřejně nevyjadřovat. Když mi ale dnes s přáním k narozeninám zavolal můj přítel a předchůdce ve funkci soudce Evropského soudu pro lidská práva Karel Jungwiert, v prach se obrátilo moje předsevzetí.
Samozřejmě, že po chvilce rozhovoru o věcech osobních došlo na horký brambor v rukách českých ústavních institucí, tedy na mnohokrát komentované „předběžné opatření“ vydané na návrh prezidenta republiky Petra Pavla českým Ústavním soudem. S Karlem jsme se totiž shodli, že ač napínáme svoji paměť sebevíce, nejsme schopni nalézt alespoň přibližně podobné soudní rozhodnutí vydané v kterékoli evropské zemi. Samozřejmě nemůžeme vyloučit, že na naší planetě v některé ze zemí s poněkud exotičtějším státním uspořádáním k něčemu takovému došlo, ale nevíme o tom. Tato premisa nás posléze dovedla k obecné úvaze, že soudní instituce (včetně ESLP) mají poměrně často tendenci osobovat si poněkud více pravomocí, než jim ze zákona či mezinárodní smlouvy přísluší. Nu a po skončení rozhovoru jsem již sám, začal psát…
Nejdříve mi v mysli naskočila starší paralela k použití občanského soudního řádu v předmětném usnesení Ústavního soudu, z něhož cituji: Ústavní soud proto podle § 63 zákona o Ústavním soudu přistoupil k přiměřenému použití § 102 odst. 1, 3, § 75c odst. 1 a § 76 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, a protože bylo třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků, nařídil předběžné opatření na základě návrhu prezidenta republiky.
Použít přiměřeně občanský soudní řád v řízení před Ústavním soudem jsem se totiž jako advokát pokusil v roce 2000. Předesílám, že to byl dost zoufalý pokus, se kterým jsem neuspěl. Leč neměl jsem na vybranou. Snažil jsem se pro své klienty, rozvětvenou rodinu Ottových ve věci restituce mimo jiné továrny Rakona v Rakovníku, dosáhnout obnovy řízení před Ústavním soudem. Zákon o Ústavním soudu (č.182/1993 Sb,) tehdy institut obnovy řízení, oproti dnešní úpravě, neznal. Moji klienti předtím uspěli v řízení před Evropským soudem pro lidská práva, jenž konstatoval ve svém rozsudku ze dne 3. března 2000, že náš Ústavní soud porušil jejich právo na spravedlivý proces a to tím, že jim neumožnil vyjádřit se ke skutečnostem, na jejichž základě vydal své rozhodnutí. Těžko se tato vada řízení dala napravit něčím jiným než obnoveným řízením.
Ústavní soud však tehdy svým rozhodnutím I.ÚS 288/2000 ze dne 23.ledna 2001 můj návrh podaný jménem mých klientů zamítl. Mimo jiné v rozhodnutí uvedl: Ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu přirozeně nelze interpretovat tak extenzívně, že by mohlo založit institucionálně zcela nový typ řízení, tedy obnovu řízení „s přiměřeným použitím § 228 a násl. o.s.ř.“ To znamená, že přiměřená aplikace o.s.ř. je myslitelná jen tam, kde sama povaha činnosti Ústavního soudu použití o.s.ř. ve vztahu k vlastním druhům řízení vyžaduje, nikoliv však již tam, kde by přiměřenou aplikací procesního předpisu, platného pro obecné soudy, měl být vytvořen nový – zákonu o Ústavním soudu neznámý – institut. Nezbylo mi než se s daným postupem Ústavního soudu vyrovnat. Obnova řízení v civilních věcech v řízení před Ústavním soudem byla připuštěna teprve po letech novelou zákona (zák. č. 404/ 2012 Sb.).
A teď k dnešní situaci. Ano, současný zákon o Ústavním soudu institut předběžného opatření zná, není to pro něj neznámá. Leč toliko v § 80, jenž se vztahuje k řízení o ústavních stížnostech. Tedy je upraven jedním ze zvláštních ustanovení o řízení před Ústavním soudem. V obecných ustanoveních o řízení před Ústavním soudem (§§ 27–63) o tomto institutu není ani zmínka. Nedovedu si představit „příčetného“ zákonodárce, jenž by zamýšlel koncipovat zákon o Ústavním soudu tak, že výslovně upraví, a to velmi precizně ve třech relativně dlouhých odstavcích, institut předběžného opatření v jednom z mnoha řízení, které zákon o Ústavním soudu zná (snad netřeba dodávat, že všechna tato řízení jsou pregnantně vymezena Ústavou České republiky – čl. 87 Ústavy) a na druhé straně ve všech ostatních řízeních před Ústavním soudem bude preferovat pro institut předběžného opatření přiměřené použití občanského soudního řádu. Podle mého názoru, toliko v řízení o ústavních stížnostech by přiměřené použití občanského soudního řádu mělo logiku, pokud by v příslušných zvláštních ustanoveních institut předběžného opatření nebyl zákonem o Ústavním soudu upraven.
K tomu lze lakonicky dodat následující.
Jedno ze základních ustanovení občanského soudního řádu a to jeho § 3 zní: Občanské soudní řízení je jednou ze záruk spravedlnosti a práva, slouží upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva. Každý se může domáhat u soudu ochrany soukromého práva, které bylo ohroženo nebo porušeno. Prezidentem republiky tvrzený kompetenční spor představuje jeho domáhání se ochrany soukromého práva, a proto je na místě použít přiměřeně občanský soudní řád pro vydání předběžného opatření?
Prezident republiky z titulu svého úřadu nemůže být účastníkem řízení před Ústavním soudem v řízení o ústavních stížnostech (pouze v tomto řízení zákon o Ústavním soudu institut předběžného opatření upravuje). Vymezení účastníků v tomto řízení je upraveno v § 72 odst.1 zákona o Ústavním soudu na základě zmocnění obsaženém v čl. 88 odst. 1 Ústavy: Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudem. Přesto je prezident republiky ve zcela jiném řízení před Ústavním soudem oprávněn podat návrh na vydání předběžného opatření s odkazem na přiměřené použití občanského soudního řádu?
Nuže uzavírám a domnívám se, že náš Ústavní soud v roce 2026, řečeno jazykem Ústavního soudu z roku 2001 vytvořil nový – zákonu o Ústavním soudu neznámý – institut předběžného opatření v řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy. Dle mého skromného názoru je tato nová tvorba institutu předběžného opatření v rozporu jak s Ústavou České republiky, tak se zákonem o Ústavním soudu. Ústavnímu soudu nepřísluší suplovat úlohu zákonodárce při vytváření právních předpisů.
Jak z této šlamastiky ven? Nemáme v České republice hegemona státní moci typu krále či císaře, jenž by mohl rychle vše napravit. Tož nezbývá než se obrátit na skutečného hegemona a tím je v našem snad ještě demokratickém státě lid. Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní (čl.2 odst. (1) Ústavy). Nezbývá mi v den narozeninový než doufat, že to lidu v těchto horkých letních dnech nebude úplně jedno.
Aleš Pejchal, emeritní soudce Evropského soudu pro lidská práva a emeritní advokát
Ve Francii, dne 30. června 2026, Aleš Pejchal, ceskajustice
X X X
Rusko zaznamenáva zlom vo vnímaní prezidenta, prieskumy hlásia prepad dôvery Vladimíra Putina
Dôvera Rusov v Putina za týždeň prudko klesla na 73,3 percenta a nedôvera narástla na vyše 22 percent. Ide o najrýchlejší prepad reputácie od začiatku invázie.
Dôvera Rusov vo Vladimira Putina klesla za týždeň o 3,4 percentuálneho bodu na 73,3 percenta. Vyplýva to z prieskumu Všeruského centra pre výskum verejnej mienky (VTsIOM) kontrolovaného Kremľom, ktorý sa uskutočnil od 22. do 28. júna na vzorke 1600 respondentov v Rusku vo veku 18 a viac rokov. Putinovi nedôveruje 22,1 percenta respondentov, minulý týždeň to bolo 18,8 percenta. TASR o tom píše podľa denníka Novaja Gazeta a webu VTsIOM.
- Dôvera Rusov v Putina klesla o 3,4 percenta.
- Putina nepodporuje už 22,1 percenta respondentov.
- Pokles jeho reputácie je najrýchlejší od roku 2022.
- Tiež kleslo hodnotenie jeho výkonu ako prezidenta.
- Prieskumy ovplyvnili reštrikcie a ukrajinské nálety.
Agentúra Novosti označila výsledky najnovšieho prieskumu za najrýchlejší pokles Putinovej reputácie od začiatku rozpútania plnofomátovej vojny na Ukrajine vo februári 2022. Podľa jej prepočtu predchádzajúci najprudší pokles dôveryhodnosti Putina bol začiatkom apríla, keď klesol o 1,8 percentuálneho bodu.
Tento týždeň sa zhoršilo aj hodnotenie Putina ako prezidenta. Podľa VTsIOM 66,9 percenta respondentov schvaľuje jeho pôsobenie vo funkcii, čo je o 3,5 percentuálneho bodu menej ako v predchádzajúcom týždni (70,4 percenta). Jeho hodnotenie podobne kleslo naposledy v auguste 2024.
Dôveru ovplyvnili reštrikcie
Podobné údaje zaznamenal aj prieskum prokremeľskej nadácie Obščestvennoje mnenije (FOM). Podľa jej údajov 70 percent respondentov pozitívne hodnotí Putinov výkon ako prezidenta, čo je o jeden percentuálny bod menej ako minulý týždeň.
V dôsledku blokovania mobilného internetu, nových úradných obmedzení a častejších ukrajinských náletov na ropné rafinérie v Moskve a ďalších ruských regiónoch klesala dôvera v Putina podľa VTsIOM do konca apríla (sedem týždňov). Potom štátne sociologické centrum zmenilo svoju metodiku (100 percent telefonicky s využitím technológie Sputnik) a začalo kombinovať telefonický prieskum (50 percent) s prieskumom od dverí k dverám (50 percent). Miera dôvery Putinovi touto zmenou stúpla na 69,4 percenta, ale potom začala opäť klesať.
Vzorku VTsIOM tvorí 1600 respondentov v Rusku vo veku 18 a viac rokov.
X XX
REFERENDUM V SR NEVYŠLO
Dvanásť miliónov eur a takmer prázdne urny. Referendum Demokratov skončilo jedným z najtvrdších neúspechov
Slovensko má za sebou ďalšie neúspešné referendum. Ľudové hlasovanie, ktoré iniciovala mimoparlamentná strany Demokrati, malo zároveň historicky druhú najnižšiu účasť. Za zrušenie doživotnej renty pre premiéra a obnovu Úradu špeciálnej prokuratúry (ÚŠP) a reorganizácii Národnej kriminálnej agentúry (NAKA) vhodilo svoj hlas do urny len niečo vyše 16 percent oprávnených voličov. Navyše, plebiscit z roku 1997 s účasťou 9,53 percenta, v rámci ktorého sa rozhodovalo o vstupe Slovenska do NATO, bolo zmarené – neprebehlo riadne podľa vyhlásených pravidiel.
Na papieri tak posledné referendum skončilo, ako sme už spomenuli, ako druhé najslabšie v histórii Slovenska. V skutočnosti je však jeho výsledok ešte viac kričí. Jediné referendum s nižšou účasťou bolo hlasovanie z roku 1997, no to bolo zmarené a neprebehlo riadne podľa vyhlásených pravidiel. Pri porovnaní riadne uskutočnených referend preto aktuálny plebiscit vychádza ako historicky najväčší prepadák z pohľadu účasti voličov.
Najskôr si zrhňme fakty. Z celkového počtu viac ako 4,3 milióna registrovaných voličov sa na referende zúčastnilo vyše 705-tisíc ľudí. Na to, aby bolo referendum platné, by však musela prísť nadpolovičná väčšina všetkých oprávnených voličov, teda viac ako 2,18 milióna ľudí. K platnosti tak chýbalo približne 1,48 milióna hlasujúcich. Výsledok preto nemá právnu silu bez ohľadu na to, ako hlasovali tí, ktorí k urnám prišli. Referendum sa tak zaradilo k dlhej sérii neúspešných ľudových hlasovaní na Slovensku, kde ostáva jedinou platnou výnimkou referendum o vstupe do Európskej únie (EÚ) z roku 2003 (k urnám vtedy prišlo viac ako 52 percent oprávnených voličov).
Politológ Michal Cirner z Prešovskej univerzity pre Pravdu priblížil, že neúspech slovenských plebiscitov spočíva to aj v tom, že tento nástroj je často zneužívaný na politický boj a sebapropagáciu. Podľa neho v mnohých prípadoch tiež ide o kontroverzné témy z občianskeho sektora, ako napríklad referendum o rodine z roku 2015.
„A kto je proti, stačí aby hlasoval nohami a nezúčastnil sa, tým tiež dokáže prispieť k neplatnosti, a teda neúspechu referenda. Otázky môže vyvolávať aj rôzne ústavnoprávne výklady o záväznosti referenda. Asi najzásadnejšou vecou je, že občania nie sú presvedčení, že môžu účasťou na referende niečo zmeniť. Nenaučili sa tomuto inštitútu vo veľkom dôverovať, skôr ho ignorovať,“ dodáva odborník.
Miroslav Řádek, politológ z Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka, sa pre televíziu ta3 vyjadril, že nastavenie kvóra na Slovensku považuje za správne. Podľa neho totiž demokracia nie je iba vládou ľudu, ale vládou väčšiny. Zároveň si však myslí, že ak by medzi otázkami v ľudovom hlasovaní, ktoré prebehlo počas uplynulej soboty, zostala aj hlavná otázka o konaní predčasných volieb, výsledkok by mohol byť iný. „Bolo by to zaujímavejšie pre širšiu verejnosť a účasť by bola s veľkou pravdepodobnosťou podstatne vyššia,“ tvrdí Řádek.
PR pre Demokratov
Podľa Cirnera zohráva pri účasti na referende zásadnú úlohu aj to, kto s referendom príde. „Vyzerá to ako PR akcia toho ktorého politického subjektu alebo nejakej občianskej skupiny. Slováci si povedia, že odkiaľ vietor fúka a nechcú sa podielať na niečom, čo inicioval niekto koho nepodporujú. Toto nás zaujíma viac ako otázka či otázky referenda,“ hovorí.
Politológ z Prešovskej univerzity vysvetľuje, že aj neúspešný plebiscit môže mať mobilizačný potenciál pre sympatizantov subjektu, ktorý ho inicuje. „Získajú tým celoslovenskú mediálnu a verejnú pozornosť, čo nie je málo. Kto dokáže iniciovať referendum ukazuje dobré organizačné schopnosti a aj istú verejnú podporu, kedže je potrebné zozbierať najmenej 350tisíc podpisov pod petíciu,“ doplnil Cirner.
Ďalší politológ, Jozef Lenč z Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave, krátko pred konaním referenda skonštatoval, že ak by sa na hlasovaní zúčastnilo viac ako 25 percent oprávnených voličov, mohlo by ísť o výrazný politický úspech Demokratov. „Preferencie Demokratov narástli približne z 3,5 percenta na 5,5 percenta, v optimistickejších prieskumoch až na šesť percent. Zjednodušene povedané, ak cieľom nebolo, aby bolo referendum úspešné, ale aby si Demokrati politicky pomohli, tak to nebolo zlé rozhodnutie,“ skonštatoval expert v relácii PubliQ Mira Frindta.
Lenč zároveň upozornil na to, že pred konaním hlasovania prakticky neexistovala verejná diskusia medzi jeho podporovateľmi a odporcami. „Pokiaľ viem, počas obdobia pred referendom nebola ani jedna politická diskusia, na ktorej by sa zúčastnili tí, ktorí referendum iniciovali, teda strana Demokrati,“ povedal. Podľa neho boli zároveň Demokrati jedinou stranou, ktorá viedla kampaň, ale pre obmedzené financie sa im podarilo osloviť najmä vlastných sympatizantov.
Řádek z Trenčianskej univerzity navyše pripomenul, že Demokratom pomohla aj samotná petičná akcia k referendu, ktorá im podľa neho pomohla viesť kampaň. „V období, kedy sa snažili získať podporu verejnosti ku konaniu tohto referenda, Demokratom rástli ich preferencie,“ doplnil politológ.
Viacero kritikov však upozorňuje na to, že neúspešné ľudové hlasovanie stálo slovenskú štátnu kasu 12,4 milióna eur. Řádek však odmieta, že by išlo o vyhadzovanie peňazí daňových poplatníkov. Podľa neho totiž demokracia niečo stojí a ak máme tento nástroj v ústave, je potrebné ho rešpektovať.
Cesta k 10. referendu
Posledné, v poradí 10. referendum, sa nerodilo len ako hlasovanie o dvoch čiastkových otázkach. Od začiatku malo byť najmä politickým tlakom na vládu Roberta Fica (Smer) a pokusom dostať pred voličov tému predčasných parlamentných volieb. Práve tá mala byť hlavnou otázkou celého plebiscitu. Demokrati na nej stavali kampaň, zber podpisov aj odkaz smerom k verejnosti – že občania majú dostať možnosť povedať, či chcú, aby súčasná vládna väčšina pokračovala až do riadneho konca volebného obdobia.
K tomu sa pridali ďalšie dve témy, ktoré mali referendu dodať širší politický záber. Prvou bolo zrušenie takzvanej doživotnej renty pre premiéra, druhou obnova ÚŠP a reorganizácia NAKA. Obe otázky nadväzovali na sporné kroky vlády, ktoré vyvolali ostrú kritiku opozície aj časti verejnosti. ÚŠP zanikol po zmenách v trestnej politike štátu, NAKA prešla reorganizáciou a jej pôvodná podoba sa skončila. Pre opozíciu sa tieto zmeny stali symbolom oslabovania protikorupčných inštitúcií, pre koalíciu zase nápravou systému, ktorý podľa nej zlyhal a bol zneužívaný.
Fiasko referenda vyostrilo napätie v debate ta3. Raši ho označil za drahé zlyhanie, Štefunko priznal neúspech
Richard Raši z Hlasu označil referendum za drahé zlyhanie a manipuláciu voličov, kým Ivan Štefunko za PS zdôraznil význam státisícov podpisov a systémové otázky. V relácii ta3 V politike sa zároveň otvorili konflikty vo vláde aj kritika fungovania rezortu životného prostredia.
Demokrati preto spustili petičnú akciu, ktorou chceli vynútiť vyhlásenie referenda. Na jeho vypísanie potrebovali najmenej 350-tisíc podpisov. Do Prezidentského paláca napokon priniesli viac ako 384-tisíc podpisov, pričom po kontrole bolo ako platných vyhodnotených vyše 363-tisíc. Formálne tak splnili ústavnú podmienku a prezident sa musel návrhom zaoberať.
Rozhodujúci moment však prišiel až pri posudzovaní samotných referendových otázok. Prezident Peter Pellegrini referendum vyhlásil, no nie v pôvodnej podobe. Termín hlasovania určil na sobotu 4. júla a do referenda pustil iba dve otázky – zrušenie doživotnej renty a obnovu ÚŠP a NAKA. Najsilnejšiu otázku, teda požiadavku na skrátenie volebného obdobia, z hlasovania vyradil.
Hlava štátu svoje rozhodnutie odôvodnila tým, že otázka o predčasných voľbách je podľa neho v rozpore s ústavou. Opieral sa pritom o výklad, podľa ktorého sa dnes volebné obdobie Národnej rady nedá skrátiť referendom, ale iba rozhodnutím samotného parlamentu. Inými slovami, občania by podľa tohto výkladu nemohli priamo nariadiť predčasné voľby, ale nanajvýš politicky tlačiť na poslancov, aby takýto krok urobili sami.
Práve toto rozhodnutie úplne zmenilo charakter referenda. Z pôvodne široko postaveného hlasovania, ktoré malo byť v očiach iniciátorov akýmsi verdiktom nad vládou, zostali dve otázky, ktoré síce boli politicky citlivé, no pre veľkú časť voličov nemuseli byť dostatočne mobilizačné. Téma predčasných volieb je jednoduchá, zrozumiteľná a priamočiara. Otázka inštitucionálnych zmien v polícii a prokuratúre je zložitejšia a viac oslovuje už presvedčených voličov než nerozhodnutú verejnosť.
Demokrati rozhodnutie prezidenta ostro kritizovali. Tvrdili, že tým ľuďom zobral možnosť vyjadriť sa k súčasnej vláde a že o ústavnosti spornej otázky nemal rozhodnúť sám, ale mal sa obrátiť na Ústavný súd. Prezident však trval na tom, že vzhľadom na doterajší výklad ústavy a predchádzajúce rozhodnutia súdu nemá dôvod vyhlasovať otázku, ktorú považuje za protiústavnú.
Od tohto momentu bolo referendum v zložitej pozícii. Iniciátori síce mohli hovoriť o úspešnom zbere podpisov a o tom, že dostali svoje témy pred verejnosť, no politické jadro hlasovania sa oslabilo. Kampaň sa následne viedla už najmä okolo dvoch spomínaných zostávajúcich otázok. Chýbala jej však téma, ktorá by dokázala k urnám pritiahnuť aj ľudí mimo tvrdého opozičného jadra.
Aj preto viacerí politológovia upozorňovali, že bez otázky o predčasných voľbách bude referendum oveľa ťažšie premeniť na masovú mobilizáciu.
X X X
Referendová blamáž. Opozičné strany sa v horúčavách odhalili a vyslali signál o budúcej vláde
Referendum dopadlo ako sa predpokladalo – fiaskom. Slová o najdrahšom prieskume verejnej mienky sa potvrdili. Účasť bola iba 16,13 %. Celý špás stál občanov Slovenska 12 miliónov eur.
A to len pre to, že Demokrati pod vedením Jaroslava Naďa a Eduarda Hegera nazbierali u opozičných fanúšikov viac ako 350-tisíc podpisov. Je to morálne? Budeme naďalej pokračovať v referendových avantúrach? A čo referendum napovedá o opozícii a možnej budúcej vláde?
Predseda Demokratov Naď mal prekvapivo v sobotu pravdu, keď povedal, že účasť nad 20 % by bola úspechom. V referende o predčasných voľbách v januári 2023 pod taktovkou Roberta Fica a Petra Pellegriniho, ktorí následne vyhrali voľby, sa zúčastnilo 27,25 % oprávnených voličov. Ak vezmeme do úvahy termín, letné prázdniny, 20 % by skutočne nebol zlý výsledok. Lenže nebol. 700-tisíc ľudí, z ktorých 90 %, hlasovalo v oboch otázkach za, nie je zanedbateľné číslo, ale žiadna masa.
Ak uvážime, že volieb v roku 2023 sa zúčastnilo cca 70 % voličov a budúce vládne stany Smer, Hlas a SNS spolu získali 1,4 milióna hlasov, 700-tisíc je skutočne málo. Ak vo voľbách v budúcom roku počítame opäť s účasťou cca 70 %, polovica z nej na dosiahnutie väčšiny v parlamente bude činiť minimálne 35 % zo všetkých oprávnených voličov. Výsledok referenda? 16 percent…
Rozumieme, že hlavný pútajúci bod, otázka predčasných volieb, vypadol, ale bolo vopred zrejmé, že otázka je protiústavná. Tvrdili to ústavní právnici, len expert Demokratov Juraj Šeliga, ktorý sa zviditeľnil ako tribún po vražde Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej a neskôr ako nádej strany Andreja Kisku, si tvrdohlavo presadzoval svoje. To o niečom vypovedá aj smerom do budúcnosti.
Hlasovanie o tzv. Ficovej rente Demokrati sofistikovane preklasifikovali na referendum o Ficovi. Dopadlo katastrofálne. Opoziční fanúšikovia sa na referendum o Ficovi vykašľali. „Demokratický“ špás stál Slovensko 12 miliónov eur. V dobe konsolidácie, kedy by sme mali všetci šetriť. Platiť nebudú opoziční politici, ale my všetci.
Nie spoločný záujem, ale v prvom rade úzke stranícke záujmy – na úkor ostatných partnerov, na úkor Slovenska. To je zásadné posolstvo referenda. V letných horúčavách sa opozičné strany vyzliekli takmer donaha.
To už lacnejšiu verziu vymyslel Naďov a Hegerov učiteľ, ich bývalý šéf, Igor Matovič. Jeho kampaň s basketbalovou loptou na rovnakú tému: Hoď do koša a Dosť bolo Fica, je takmer zadarmo. Iste, platená zo straníckych peňazí, na ktoré majú strany nárok po voľbách z našej spoločnej kasy. To, že Matovičova kampaň je na úrovni inteligencie húpajúceho sa koníka, je druhá vec. Ale čo iné od neho očakávať?
Dobre, v politike ide aj o vyvolanie emócií. No opozičné strany sa búchajú do pŕs, že ich politika nie je o plytkých emóciách, ale o reálnych riešeniach pre Slovensko. Racionálnu debatu o nárokoch premiéra, prezidenta a iných ústavných činiteľov na doživotnú rentu však nevyvolali. Pritom je to prirodzená téma. Aj europoslanci (Ódor, Šimečka) dostávajú po vypršaní mandátu doživotnú rentu – podľa “odslúžených“ rokov.
Naď aj druhýkrát trafil klinec po hlavičke. Neúspech referenda pripísal i faktu, že ostatné opozičné strany ho odmietli „propagovať, pretože sa báli, že Demokratom narastú preferencie. Ostatným „spriateleným“ opozičným stranám sa nemožno čudovať, správali sa logicky – aj napriek tomu, predsedovia SaS a Progresívneho Slovenska sa referenda zúčastnili a podporili ho.
Je to však signál do budúcnosti. Správanie PS, SaS, Demokratov, KDH a Hnutia Slovensko, ktoré si brúsia zuby na zostavenie vlády po voľbách, napovedá, ako bude vyzerať ich spolupráca. Nie spoločný záujem, ale v prvom rade úzke stranícke záujmy – na úkor ostatných partnerov, na úkor Slovenska. To je zásadné posolstvo referenda. V letných horúčavách sa opozičné strany vyzliekli takmer donaha.
X X X
Gadi Eisenkot: Netanjahu lže, Írán jaderné bomby nemá
Bývalý izraelský armádní velitel a opoziční politik Gadi Eisenkot ve středu obvinil premiéra Benjamina Netanjahua z vymýšlení informací o tom, že Írán vlastní jaderné zbraně.
Podle izraelského deníku Jediot Achronoth Eisenkot poznamenal, že Netanjahuova nedávná prohlášení o íránských jaderných schopnostech jsou nepravdivá. „Netanjahu říkal nechutné věci. Írán nevlastnil žádné jaderné bomby. Manipuluje realitu, aby zastrašil izraelské veřejné mínění,“ řekl předseda strany Spravedliví (Jašar), jak citoval portál Middle East Monitor.
Eisenkot odkazoval na Netanjahuovo prohlášení z úterního rozhovoru pro izraelský Channel 14, v němž premiér uvedl, že dvakrát vojensky zaútočil na Írán, „aby nás zachránil před zničením jadernými bombami, které již měli v rukou“.
Eisenkot, který v letech 2015 až 2019 působil jako náčelník generálního štábu izraelské armády, v úterý oznámil, že se po zářijových parlamentních volbách hodlá stát premiérem.
Izrael zahájil své první útoky na Írán v červnu 2025. Jednalo se o tzv. dvanáctidenní válku, do které se ke konci zapojily i Spojené státy.
Izraelci spolu s Američany zahájili 28. února letošního roku dlouhou válku s globálními důsledky masivním bombardováním Íránu a zabitím jeho duchovních, politických a vojenských vůdců. Pouhé čtyři dny po začátku války ministr zahraničí Marco Rubio přiznal, že se USA rozhodly podpořit válku, kterou se Izraelci rozhodli zahájit.
Sdělovací prostředky později odhalily, že premiér Benjamin Netanjahu a izraelské tajné služby sehrály důležitou roli v přesvědčování amerického prezidenta, aby se k útoku připojil, a předložily mu vizi zničení současného íránského politického systému a nahrazení jeho vlády. Jana Putzlacher, server vasevec
X X
Európa má novú čipovú fabriku za päť miliárd. Bude vyrábať polovodiče pre autá, energetiku aj AI
. Bude vyrábať polovodiče pre autá, energetiku aj AI
V Drážďanoch vyrástla továreň, ktorá nebude vyrábať top procesory, ale „pomocné“ čipy, bez ktorých nefunguje moderná ekonomika. Infineon sľubuje tisíc pracovných miest a výrazné posilnenie európskej polovodičovej výroby.
Drážďanská fabrika Infineonu v oblasti, ktorej sa už dnes hovorí „Silicon Saxony“.
Európa má nový symbol svojej čipovej stratégie. Nemecký výrobca polovodičov Infineon otvoril v Drážďanoch fabriku Smart Power Fab, do ktorej investoval päť miliárd eur. Ide o najväčšiu jednotlivú investíciu v dejinách firmy a zároveň o jeden z najviditeľnejších projektov, ktorými sa Európa snaží posilniť vlastnú výrobu čipov a znížiť závislosť od dodávateľov mimo kontinentu.
Závod má vytvoriť približne tisíc priamych pracovných miest a zdvojnásobiť výrobnú kapacitu Infineonu v Drážďanoch. Firma ho označuje za najväčšiu továreň na svete zameranú na výkonové polovodiče, analógové čipy a čipy pracujúce so zmiešaným (analógovým aj digitálnym) signálom. Neznie to tak hi-tech ako 2 nm nový procesor do smartfónu, no v praxi ide o čipy, bez ktorých moderná ekonomika nefunguje.
Výkonové polovodiče riadia a premieňajú elektrickú energiu. Sú v elektromobiloch, nabíjačkách, solárnych meničoch, veterných turbínach, priemyselných zariadeniach aj v napájaní dátových centier. Ich význam rastie aj s rozmachom umelej inteligencie. AI modely potrebujú obrovský výpočtový výkon a dátové centrá spotrebúvajú čoraz viac elektriny. Čím efektívnejšie sa energia premieňa a distribuuje, tým menšie sú straty, náklady aj tlak na elektrické siete.
Predseda predstavenstva Infineonu Jochen Hanebeck označil otvorenie závodu za impulz pre Nemecko, Európu aj svet. Nová fabrika prichádza v čase, keď opäť rastie dopyt po čipoch pre elektromobilitu, obnoviteľné zdroje a infraštruktúru umelej inteligencie. Infineon pri výrobe využíva 300-milimetrové kremíkové wafre a závod v Drážďanoch technologicky prepája s rakúskym Villachom. Firma tvrdí, že vďaka digitálnemu dvojčaťu, vysokej automatizácii a AI algoritmom dokáže výrobu rozbiehať rýchlejšie než v minulosti.
Projekt má aj výraznú politickú rovinu. Približne miliarda eur má prísť z verejných zdrojov cez podporu Európskej únie, Nemecka a Saska. Smart Power Fab patrí medzi projekty podporené v rámci European Chips Act a programu IPCEI pre mikroelektroniku a komunikačné technológie. Cieľom je, aby Európa nebola pri strategicky dôležitých čipoch odkázaná iba na zahraničných dodávateľov. Drážďany tým posilňujú pozíciu najdôležitejšieho európskeho čipového uzla. Región známy ako Silicon Saxony už dnes patrí medzi najväčšie mikroelektronické klastre na kontinente.
X XX
Západných susedov trápi najväčšia epidémia za 30 rokov: Nebezpečné kožné ochorenie si vyžiadalo štyri životy. Nákaza sa objavila aj u nás
Nebezpečné ochorenie sa v posledných mesiacoch šíri u našich západných susedov a vyvoláva čoraz väčšie obavy. Českí odborníci upozorňujú, že počet nakazených prudko rastie a situácia je najhoršia za posledné desaťročia.
Užitočná pravda – Prečo vám koberec môže zachrániť zdravie? A biela farba spôsobuje migrénu?
Väčšinu svojho života trávime v interiéroch, ktoré sme si zvykli vnímať len ako estetickú kulisu. Martina Uhrinová, predsedníčka Slovenskej asociácie interiérových dizajnérov, však v novom podcaste búra mýty o modernom bývaní.
Konkrétne ide o svrab, nákazlivé kožné ochorenie spôsobené drobným parazitom. Prenáša sa najmä blízkym kontaktom medzi ľuďmi, preto sa môže rýchlo objaviť v rodinách, školách, domovoch či ubytovniach.
Znepokojujúce je, že prípady sa neobjavujú iba v Česku, ale pribúdajú aj na Slovensku. Hoci ochorenie nie je dôvodom na paniku, netreba ho podceňovať. Dôležitá je hygiena, včasná návšteva lekára a liečba všetkých blízkych kontaktov.
Svrab sa nebezpečne šíri medzi ľuďmi
Česko čelí najväčšiemu výskytu svrabu za posledných 30 rokov. Od začiatku roka eviduje Státní zdravotní ústav Českej republiky už viac ako 7 000 nakazených, čo je približne o 2 000 prípadov viac než v rovnakom období minulého roka. Ochorenie si podľa dostupných údajov vyžiadalo aj štyri úmrtia, poukázali o tom aj na českom portáli TNCZ.
S nepríjemnými príznakmi sa stretol aj 19-ročný Tomáš z Ostravy. Pre silné svrbenie, ktoré sa zhoršovalo najmä v noci, nemohol poriadne spať. Na rukách a nohách sa mu objavili červené vyrážky a malé pupienky, ktoré boli natoľko nepríjemné, že sa rozhodol vyhľadať lekára, povedal pre český portál TNCZ.
Vyšetrenie ukázalo, že za problémami stojí svrab, nákazlivé kožné ochorenie spôsobené drobným roztočom. Ten sa zavŕtava pod kožu a vytvára v nej malé chodbičky. Tomáš si podľa vlastných slov nevedel vysvetliť, kde sa mohol nakaziť, keďže často cestuje verejnou dopravou a hygiene sa tam podľa neho nie vždy dá úplne vyhnúť.
Lekári pri liečbe najčastejšie predpisujú špeciálne masti. Liečba však nemusí byť okamžitá a môže trvať aj niekoľko týždňov. Dôležité je, aby sa preliečili aj blízke kontakty nakazeného, inak sa ochorenie môže opakovane vracať.
Svrab, ľudovo označovaný aj ako prašivina, sa podľa odborníkov šíri najmä medzi mladými ľuďmi a seniormi. Najviac prípadov evidujú u ľudí do 19 rokov. Výrazný nárast hlási aj Moravskosliezsky kraj, kde hygienici od januára do 29. júna zaznamenali takmer 670 prípadov. Vlani ich bolo v rovnakom období o viac ako 200 menej.
Svrab netreba podceňovať
Na portáli Státní zdravotní ústav Českej republiky odborníci upozorňujú, že svrab je dôležité rozpoznať čo najskôr. Pri silnom svrbení, najmä v noci, alebo pri vyrážkach je vhodné vyhľadať kožného lekára. Rýchla liečba znižuje riziko ďalšieho šírenia nákazy.
Chorí sa pre svrbenie často škriabu, čím vznikajú drobné poranenia kože. Cez ne sa môžu do tela dostať baktérie a spôsobiť infekciu. V zriedkavých prípadoch môže byť priebeh vážny, najmä u seniorov, ľudí s oslabenou imunitou, diabetikov či onkologických pacientov.
Svrab sa prenáša hlavne blízkym kontaktom s nakazenou osobou, ale aj cez posteľnú bielizeň, uteráky, deky alebo oblečenie. Pozor si treba dávať najmä v ubytovniach, nemocniciach či zariadeniach sociálnych služieb. Prevenciou je nezdieľať osobné veci, dbať na hygienu a pri nákaze preliečiť aj blízke kontakty.
Svrab na Slovensku
TNLive.sk, ktorá o tomto probléme informovala, zisťovala aj to, aká je aktuálna situácia na Slovensku. Podľa údajov Úradu verejného zdravotníctva SR bolo od začiatku roka 2026 do 30. júna hlásených 1015 prípadov svrabu. Ochorenie sa objavilo vo všetkých krajoch Slovenska.
Za celý minulý rok hygienici evidovali 1796 prípadov. Svrab sa vyskytoval počas celého roka, u ľudí rôznych vekových skupín a vo všetkých regiónoch. Výraznejší nárast prípadov bol zaznamenaný najmä v druhej polovici roka.
Úrad verejného zdravotníctva SR na svojom portáli informuje, že liečba svrabu patrí do rúk kožného lekára. Ten musí ochorenie potvrdiť a určiť vhodný postup. Keďže ide o infekčné ochorenie, liečba sa často netýka iba samotného pacienta, ale aj ľudí, ktorí s ním žijú v jednej domácnosti.
Na liečbu sa najčastejšie používajú špeciálne krémy alebo masti s látkami, ktoré parazita usmrtia. Dôležité je dodržať pokyny lekára, hygienické opatrenia a zároveň vyprať či vyčistiť oblečenie, uteráky a posteľnú bielizeň.
ÚVZ zároveň pripomína, že svrab sa vyskytuje aj na Slovensku. Ročne sa eviduje približne 1000 až 2000 prípadov a ochorenie sa objavuje vo všetkých vekových skupinách.
X XX
Novinové stánky postupne miznú. Radnica sa ich chce zbavovať vo veľkom, naprieč celým mestom
Malé trafiky boli kedysi bežnou súčasťou slovenských ulíc, no v silnejúcej digitálnej ére začali mnohé chátrať a sú skôr na oštaru. V meste pod Urpínom s nimi robia „krátky proces“ – opustené a nefunkčné systematicky odstraňujú
Odstraňovanie novinového stánku v Banskej Bystrici.
Mnohí už len s nostalgiou spomínajú, ako si v nich každé ráno kupovali dennú tlač, tabakové výrobky alebo časopisy. Bývalé novinové stánky, ktoré už dlhé roky neplnia svoj pôvodný účel a viaceré sú v zlom technickom stave, dávajú z banskobystrických ulíc preč.
„Väčšina z nich sa nachádza na frekventovaných miestach pri zastávkach MHD, alebo v blízkosti peších trás,“ uviedol primátor Banskej Bystrice Ján Nosko. „Ich odstránením sa zlepšuje nielen vzhľad verejného priestoru, ale vytvára sa aj viac miesta pre jeho budúce úpravy a bezpečný pohyb chodcov,“ konštatoval.
Vizuálny smog
Primátor spomenul tiež spoluprácu s majiteľmi týchto objektov, vďaka ktorej sa v uplynulých dňoch podarilo odstrániť ďalšie dva na Internátnej a Sládkovičovej ulici. „Najbližšie príde na rad stánok na Rudohorskej – pod obchodným komplexom oproti poliklinike,“ vysvetlil.
Ozrejmil, že ešte vlani tamojšie oddelenie obchodu a služieb vypracovalo pasportizáciu takmer 50 novinových stánkov na mestských pozemkoch, pričom komunikuje s ich vlastníkmi. Okrem najnovšie odstránených zmizli v minulom roku aj stánky na Národnej, Mládežníckej, Ďumbierskej a Sládkovičovej ulici, tiež na Rudohorskej pri ihrisku.
Samospráva zopakovala, že stánky, ktoré kedysi slúžili predovšetkým na predaj tlače, zostávajú v súčasnosti opustené či dlhodobo nevyužívané. Zbytočne teda zaberajú verejné priestranstvo, znižujú estetickú úroveň ulíc a prispievajú k vizuálnemu smogu. Keďže sa nachádzajú na mestských pozemkoch, zástupcovia radnice preverujú vlastnícke vzťahy, komunikujú s majiteľmi a vyzývajú ich na odstránenie objektov.
„Od minulého roka sa nám podarilo odstrániť viacero nefunkčných stánkov z rôznych častí mesta,“ potvrdila Dana Cibuľková z Oddelenia obchodu a služieb banskobystrického mestského úradu. V blízkej dobe podľa nej príde „na rad“ aj už spomínaný objekt na Rudohorskej ulici pod obchodným komplexom.
Menej sa číta?
Radnica pripomína, že tieto kroky robia v súlade s princípmi Manuálu verejných priestranstiev mesta Banská Bystrica. Cieľom dokumentu vypracovaného Odborom architekta mesta je vytvárať estetickejšie, funkčnejšie a prehľadnejšie verejné priestranstvá, pričom prináša aj jasné pravidlá pre umiestňovanie drobných stavieb a mobiliáru.
Viacerí zbavovanie sa takýchto „malých strašiakov“ chvália, no niektorí netaja smútok. „Som jediná, komu reálne klasické novinové stánky či trafiky chýbajú?“ pýta sa Broňa. Ďalšia Banskobystričanka reagovala, že chýbajú len tým, ktorí čítali. „Dnešní ľudia to už nevedia,“ podotkla
„Škoda ich, náhodou boli super,“ mieni Ľubica. Tomáš je presvedčený, že tieto objekty mohli zostať zachované. „Prečo sa naďalej nepredávajú noviny v takýchto stánkoch? Čo tomu chýbalo?“ zamyslel sa.
„No asi preto sa likvidujú, že už noviny málokto kupuje. Všetko si prečítame na nete,“ vraví Jana. Trochu iný názor má Jarmila. Podľa nej stánky začali pustnúť, lebo tlačoviny sa vo veľkom predávajú aj v obchodoch s potravinami. Ďalší sa pridali, že napríklad aj vo veľkých trafikách v obchodných centrách.
X XX
Lucia Plaváková obhájila post vo vedení európskej liberálnej strany
Kongres ALDE vo Viedni priniesol úspech pre Progresívne Slovensko. Lucia Plaváková obhájila funkciu podpredsedníčky a chce posilňovať vzťahy liberálov naprieč Európou.
Aliancia liberálov a demokratov pre Európu (ALDE) si v sobotu na záver svojho dvojdňového kongresu vo Viedni zvolila nové vedenie. Jednou z deviatich podpredsedov ALDE sa na ďalšie dvojročné obdobie stala poslankyňa NR SR za Progresívne Slovensko (PS) a predsedníčka Výboru NR SR pre ľudské práva a národnostné menšiny Lucia Plaváková. TASR o tom informovala riaditeľka Mediálneho oddelenia PS Alena Kuišová.
„Vážim si opätovnú dôveru našich partnerských liberálnych strán. A teší ma, že Progresívne Slovensko má v našej európskej strane silné postavenie, ktoré sa budem snažiť v najbližších dvoch rokoch vo funkcii podpredsedníčky ALDE využiť na rozvíjanie vzťahov s našimi partnermi v celej Európe, aby sme spoločne posilňovali prosperujúcu, bezpečnú, solidárnu a ľudskú Európu založenú na demokratických hodnotách rovnosti a dôstojnosti pre všetkých,” vyhlásila bezprostredne po zvolení Plaváková.
Kongres ALDE sa konal v priestoroch Hofburgu pri príležitosti 50. výročia založenia strany. Delegáti podľa webu aldeparty.eu potvrdili vo funkcii predsedníčky nemeckú europoslankyňu Svenju Hahnovú, ktorá bola jedinou kandidátkou na tento post a získala druhý mandát po prvom zvolení v roku 2024.
Liberáli v 18 vládach
„Ľudia sa ma niekedy pýtajú, či sú dnes liberálne myšlienky ešte potrebné, alebo či liberálne riešenia v dnešnom svete stále fungujú. Existuje len jedna jediná odpoveď: Áno, fungujú! Tam, kde vládnu liberáli, sa veci jednoducho posúvajú vpred a menia k lepšiemu,“ povedala v prejave na kongrese ALDE Hahnová. Vyzdvihla reformy v Estónsku v oblasti digitálnej spoločnosti, otvorenú írsku ekonomiku či technologické inovácie na Ukrajine.
Spoločne s predsedníčkou rakúskej liberálnej strany NEOS Beate Meinl-Reisingerovou predstavila Hahnová Viedenskú deklaráciu, v ktorej ALDE sľubuje zamerať svoje priority na posilnenie európskej demokracie, bezpečnosti, hospodárskej konkurencieschopnosti a užšej medzinárodnej spolupráce. Podľa Hahnovej sú liberálne strany momentálne súčasťou 18 vlád v Európe, z toho dvanástich v členských štátoch EÚ.
„Sme jedinou politickou silou v Európe, ktorá nepadá do pasce nacionalistov a ktorá zaručuje slobodnú, prosperujúcu a mierovú Európu,“ povedala na záverečnej tlačovej konferencii šéfka NEOS Meinl-Reisingerová.
Energetika či technológie
Delegáti kongresu prijal aj sériu rezolúcií, vrátane dokumentov o energetickej bezpečnosti, európskom rozpočte, technologickej suverenite či podpore Ukrajiny a jej ceste do EÚ.
Strana ALDE vznikla v roku 1976 pod názvom Federácia liberálnych a demokratických strán v Európe. V januári 2026 mala strana ALDE 55 riadnych členov a desať pridružených strán z krajín EÚ a mimo EÚ. Na pôde Európskeho parlamentu pôsobia poslanci zvolení za ALDE v spoločnej centristicko-liberálnej frakcii Obnovme Európu (Renew Europe), ktorá disponuje 77 mandátmi.
X X X
Smutný pohľad na Tour de France. Pelotón čaká etapa bez divákov.
Tretia etapa cyklistických pretekov Tour de France sa uskutoční v pondelok v upravenom formáte bez divákov. Dôvodom sú lesné požiare, ktoré pustošia región na juhu krajiny, uviedol v nedeľu vysoký miestny úradník.
„Na francúzskom území sa nebude pohybovať propagačná karavána,“ povedal najvyšší predstaviteľ departmentu Východné Pyreneje Pierre Regnault de la Mothe. „Etapa bude obmedzená len na prejazd cyklistov a vozidiel nevyhnutných na organizáciu podujatia. Žiadame verejnosť, aby sa nepribližovala k trase ani k cieľovej oblasti. Vo Francúzsku bude etapa Tour de France bez divákov,“ dodal.
Pondelňajšia trasa povedie zo španielskeho mesta Granollers do lyžiarskeho strediska Les Angles na francúzskej strane Pyrenejí a meria 195,9 km.
Požiar sa už rozšíril na približne 1500 hektárov pôdy a vyžiadal si mobilizáciu približne 700 hasičov. Nachádza sa približne 70 kilometrov od Les Angles.
Prefekt taktiež nariadil uzavretie hlavnej cesty, ktorá zabezpečuje prístup k trase pondelkovej etapy. „Požiar sa opäť rozhorel, mobilizujeme všetky zdroje na jeho zamedzenie,“ dodal
X X X
Ve Venezuele už tisíce mrtvých a zraněných.
Bilancia katastrofálneho zemetrasenia vo Venezuele dramaticky rastie, úrady hlásia tisíce mŕtvych aj zranených a desiatky tisíc poškodených budov.
Počet obetí zemetrasenia vo Venezuele z 24. júna sa zvýšil na najmenej 2954, 16 592 ľudí bolo zranených. Vyplýva to z oficiálnych údajov vlády zverejnených v sobotu predsedom Národného zhromaždenia Jorgem Rodríguezom, informovali agentúra AFP a portál eluniversal.com.
- Zemetrasenie vo Venezuele si vyžiadalo 2954 obetí.
- Zranených bolo 16 592 ľudí a tisíce ostali bez domova.
- Zemetrasenie zničilo 190 budov, ďalších 59-tisíc poškodilo.
- Slovenský záchranný tím sa zapojil do pátrania obetí.
- Slováci boli ocenení venezuelskou prezidentkou za svoju pomoc.
Bilancia zo stredy uvádzala 2595 mŕtvych a viac než 12-tisíc zranených. Desať dní po tragédii bolo zachránených živých 6462 ľudí a zaznamenalo sa 942 dotrasov, uviedol Rodríguez.
Pri jednom z najhorších zemetrasení v Latinskej Amerike sa bez strechy nad hlavou ocitlo viac ako 16-tisíc ľudí a úplne sa zrútilo 190 budov, prevažne v pobrežnej oblasti La Guaira ležiacej severne od hlavného mesta Caracas. Poškodených je približne 59-tisíc budov.
Slovákov ocenila prezidentka
Desať dní po dvoch otrasoch s magnitúdami 7,2 a 7,5 začali záchranné tímy ukončovať pátranie po pozostalých, zatiaľ čo príbuzní sa snažia vytiahnuť telá svojich blízkych z trosiek. Kritické obdobie pre záchranné akcie pri katastrofách, ako sú zemetrasenia, sa zvyčajne končí po 72 hodinách, hoci vo štvrtok sa po ôsmich dňoch podarilo spod trosiek vyslobodiť 43-ročného muža, ktorý pracoval ako strážnik v obchodnom centre v meste La Guaira.
Do Venezuely 28. júna odletel slovenský záchranný tím zložený z 15 príslušníkov Hasičského a záchranného zboru (HaZZ), piatich členov Horskej záchrannej služby a štyroch pátracích psov. Napriek maximálnemu úsiliu sa mu nepodarilo nájsť žiadne osoby.
Úsilie tímu, ktorý sa v nedeľu vráti na Slovensko, ocenila udelením medaily Hrdinovia Venezuely aj dočasná prezidenta Delcy Rodríguezová, ktorá im tiež odovzdala ďakovný list slovenskej vláde, uviedol portál eluniversal.com. Medaily a ďakovné listy dostali tímy z celkovo 11 krajín.
X X X
Viedeň zasiahla explózia: deväť zranených po výbuchu domu v Floridsdorfe
Vo Viedni údajne zámerne vyhodil do vzduchu vlastný dom 93-ročný muž. Silná explózia zničila budovu, poškodila okolie a zranila deväť ľudí vrátane tehotnej ženy.
Deväťdesiattriročný obyvateľ rodinného domu vo viedenskej mestskej časti Floridsdorf je podozrivý z toho, že v noci na nedeľu úmyselne spôsobil výbuch plynu, ktorým zničil svoj príbytok. Explózia zapríčinila rozsiahle škody aj na okolitých domoch pričom zranenia utrpelo deväť ľudí, z ktorých traja vrátane podozrivého boli hospitalizovaní. TASR o tom informuje na základe správy agentúry APA.
- Muž vo Viedni údajne úmyselne spôsobil výbuch domu.
- Výbuch zničil dom a poškodil okolie.
- Zranilo sa deväť ľudí, traja boli hospitalizovaní.
- Podozrivý je 93-ročný muž, ktorého zadržali.
- Motív výbuchu polícia zatiaľ vyšetruje.
Medzi zranenými je aj 25-ročná tehotná žena, ktorú previezli do nemocnice. Ďalších šesť susedov ošetrili záchranári priamo na mieste. Výbuch dom úplne zničil a čiastočne ho zachvátil požiar. „Okamžite sa začalo s hasením, kontrolou poškodených domov a vozidiel,“ uviedli viedenskí hasiči.
Záchranári prehľadávali trosky
Následne prehľadávali trosky s pomocou záchranárskych psov. Jeden z nich označil miesto, kde sa nachádzala zavalená osoba. Špecializovaná skupina následne s kamerovou sondou lokalizovala 93-ročného muža a vyslobodila ho.
Na základe podozrenia z úmyselného všeobecného ohrozenia bol tento muž na príkaz prokuratúry zadržaný. Keďže je hospitalizovaný, v nemocnici ho stráži polícia. Tá uviedla, že motív činu zatiaľ zisťuje. Vyšetrovanie prevzali experti na zisťovanie príčin požiarov z Krajinského kriminálneho úradu vo Viedni.
Presné pozadie činu zatiaľ nie je známe. Podľa rakúskych médií mohlo ísť o spor týkajúci sa nehnuteľnosti, hovorca polície to však agentúre APA odmietol potvrdiť. Odkázal na plánovaný výsluch 93-ročného muža, ktorého termín zatiaľ nie je známy, keďže je na jednotke intenzívnej starostlivosti.
X X X
PREMIÉR ČR BABIŠ PROTI VÁLCE NA UKRAJINĚ,
RYCHLE SKONČIT JAKO USA, TRUMP, POLSKO, ŠPANĚLSKO
EXKOMUNISTA PAVEL VÁLkU NA UKRAJINĚ STÁLE PROSAZUJE,
S FIALOU NA UKRAJINU VYHODL NA VRAŽDĚNÍ
LIDÍ UŽ PŘES 20 MILIARD Z ČR
Babiš má v programu obě hlavní akce summitu NATO v Ankaře. Pavla program nezmiňuje vůbec
Vládní delegace v čele s premiérem Andrejem Babišem odletí v úterý ráno na summit NATO krátce před prezidentem Petrem Pavlem. V Babišově programu úřad vlády zmiňuje obě hlavní akce – úterní neformální večeři i středeční jednání Severoatlantické rady, Pavla program nezmiňuje vůbec. O summit vede vláda s prezidentem několik měsíců spor. Ústavní soud nakonec předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila prezidentovu účast v Ankařře
Babiše na summit NATO v Ankaře doprovodí ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), jak se vláda usnesla v pondělí. V doprovodu bude také vládní zmocněnec pro plnění závazků ČR vůči NATO Jakub Landovský.
Vládní i Pavlova delegace odletí z armádního letiště v pražských Kbelích. Dva lety Česko podle Macinky vypraví kvůli bezpečnostním zvyklostem. Pavel dříve uvedl, že podle všech protokolárních pravidel by měl být v roli vedoucího delegace prezident. V Babišově programu jsou ale obě hlavní akce summitu NATO – kromě neformální večeře pro hlavy států a vlád pořádané tureckým prezidentem i jednání Severoatlantické rady a také společné fotografování s dalšími představiteli států NATO.
Prezidentská kancelář zatím Pavlův program neupřesnila. S účastí Babiše s manželkou na neformální večeři se počítalo už dřív, ke středečnímu jednání Babiš při čtvrtečních interpelacích řekl, že na summitu bude Česko mluvit 27. v pořadí. Pavel dříve uvedl, že Babišovi nabízel kompromis, podle kterého by si premiér vybral jedno ze dvou vrcholných jednání na summitu a druhé by absolvoval prezident.
Spor prezidenta s vládou
„Víceméně stínuje naši vládu, takže asi nemůže bez nás žít a my určitě jsme tomu samozřejmě rádi a určitě se všichni těšíme do Ankary,“ uvedl Babiš ve videu, které v neděli zveřejnil na síti X. Pavel podle Babiše například každý týden zve některého z ministrů, přijímá i zahraniční návštěvy mířící k vládě.
Babiš se v té souvislosti pozastavil nad četností Pavlovy účasti na letošních zasedáních Bezpečnostní rady státu. Z osmi schůzí byl Pavel podle premiéra na čtyřech, zatímco za bývalé vlády Petra Fialy (ODS) navštívil za tři roky zasedání bezpečnostní rady třikrát. „Nás strašně těší, jak pan prezident má o nás veliký zájem, o naši vládu,“ podotkl Babiš.
Delegaci povedu já, oznámil Babiš s tím, že prezidenta akreditovali, ale mohl by být velkorysý a nejezdit
Kabinet původně Pavla do delegace nezařadil, prezident proto podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Ten zatím vydal předběžné opatření k Pavlově účasti v Ankaře, o samotné kompetenční žalobě soud teprve rozhodne.
Babiš tento týden v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že letošní summit bude jiný než předchozí. Bude se zabývat ekonomickými otázkami, penězi a plněním spojeneckých závazků. Na to podle něj nemá prezident vliv a zahraniční politiku určuje vláda. Dříve tím zdůvodňoval také to, proč prezidenta vyřadili z delegace.
Babiš také řekl, že pokud prezident poletí, poškodí tím Česko v zahraničí. Pavel argumentuje tím, že zastupování země navenek je jeho ústavní pravomoc. Zatím se zúčastnil všech summitů aliance, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.
x X X
BOJ O MOC V ÍRÁNU
Boj unitř Íránu. Prezident chce mluvit o uvolnění sankcí, revoluční gardy se nevzdávají Hormuzu
Americko-íránská mírová jednání ohrožuje mocenský boj v Teheránu. Tamější politici požadují uvolnění miliard dolarů zmrazených v rámci protiíránských sankcí, zatímco armádní zastánci tvrdé linie chtějí získat kontrolu nad Hormuzským průlivem. První skupina má v čele prezidenta Masúda Pezeškjána, tu druhou vedou Islámské revoluční gardy. Americkému deníku Wall Street Journal to řekli představitelé obeznámení s průběhem jednání.
Revoluční gardy oznámily, že jestli nezískají záruky, že Írán bude mít nad Hormuzským průlivem výhradní kontrolu, opět ho uzavřou. Rovněž požadují, aby Spojené státy přestaly prosazovat námořní trasu přes jižní část průlivu v blízkosti Ománu.
O ruské ztrátě kontroly vlivu nad Krymem a chystaném zapojení Běloruska, o mocenském boji v Íránu, o demontování orbánismu a o extrémním horku
Hormuzský průliv je pro íránskou armádu nejúčinnější způsob, jak si udržet vedoucí pozici v rozhovorech. Názorové rozpory v Íránu však ukazují, že řada otázek stále není vyřešena a dohoda o mnohem složitějších problémech, například o íránském jaderném programu, je v nedohlednu.
Teherán podle mluvčího ministerstva zahraničí Esmáila Bagháího očekává, že z celkových 12 miliard dolarů íránských prostředků zadržovaných v Kataru bude Íránu vrácena polovina. Íránská ekonomika naléhavě potřebuje peníze. V zemi sílí inflace způsobená dlouholetými sankcemi i americko-izraelským bombardováním a blokádou.
Pezeškjána, který byl před dvěma lety zvolen díky slibu oživit hospodářství a podpořit spolupráci se Západem, oslabují silnější Islámské revoluční gardy.
Americké základny zažijí peklo, vzkazují íránské revoluční gardy. Provedly odvetný útok na Kuvajt
Podle Američanů však bude uvolnění peněz záviset na tom, jak se bude Írán chovat a zda ponechá Hormuzský průliv otevřený. Tato volná námořní trasa je nejdůležitějším prvkem americko-íránského memoranda o porozumění ze začátku června.
Až 40 miliard dolarů z poplatků
Revoluční gardy považují Hormuzský průliv za svou zásadní výhodu. Chtějí zavést mechanismus vybírání poplatků za jeho proplutí, údajně aby pokryly náklady na bezpečnost a ochranu životního prostředí. Podle íránských představitelů by tyto platby mohly vynést až 40 miliard dolarů ročně.
Poradci a vyjednavači Revolučních gard dokonce tvrdí, že kontrola nad průlivem je důležitější než uvolnění zmrazených peněz, které mají být podle Washingtonu použity na humanitární účely.
Spojené státy znovu útočily na Írán. Washington tvrdí, že jde o odvetu za útok Teheránu na loď v Hormuzu
Írán minulý týden zaútočil na loď s dvěma miliony barelů ropy z Kataru, která proplouvala ománskými vodami. Katar je důležitým prostředníkem americko-íránských jednání, a Revoluční gardy tak ukázaly, že jsou ochotny riskovat i zhroucení mírových rozhovorů, jestli průliv nezůstane pod jejich kontrolou.
Američané reagovali útokem na zbraně, které Teherán používá k atakům na plavidla, a jednání s Íránem naplánované na minulý víkend ve Švýcarsku se tak nekonalo.
Obě strany se pak dohodly, že útoky zastaví a obnoví rozhovory, ale Revoluční gardy začaly vzápětí znovu vyhrožovat proplouvajícím lodím s tím, že se přes průliv nedostanou bez souhlasu gardistů. Tuto nesmlouvavou taktiku podpořila i řada vlivných íránských duchovních.
Část členů íránské Rady expertů, která většinou podporuje názor nejvyššího duchovního vůdce, dokonce sdělila vyjednavačům, že průliv by měl zůstat uzavřený, dokud Izrael nepřestane útočit na Libanon.
Postoj zastánců tvrdé linie přiměl Pezeškjána, aby navštívil vysoké duchovní v Qomu, hlavním středisku náboženského vzdělání. Ajatolláhovi Šubajrímu Zandžánímu, jednomu z nejvýznamnějších duchovních v zemi, vylíčil, jaké výhody přinese Íránu uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru.
Řekl mu také, že mírová dohoda má podporu nejvyššího duchovního vůdce Modžtaby Chameneího, a postěžoval si, že různé frakce v zemi i v zahraničí se snaží narušit diplomatický proces.
Chameneí, který se ujal nejvyšší funkce po atentátu na svého otce, má k mírové dohodě nejednoznačný postoj. Původně ji neschvaloval, ale nakonec Pezeškjánovi povolil, aby o ní dál jednal, shrnuje složitou situaci v Íránu Wall Street Journal.
X X x
UPÁLENÍ KAZATELE HUSA
V NĚMECKU USILUJÍ O VEDENÍ STÁTU POLITICI Z NDR,
CESTU UŽ NAŠLI I DO RUSKA
CHTĚJÍ NOVOU SVOBODNOU EVROPU, JAK NAVRHUJE TRUMP
V čele Alternativy pro Německo (AfD) zůstávají Alice Weidelová a Tino Chrupalla. Strana má už i v celoněmeckých průzkumech značnou podporu. Podle politologa Lukáše Novotného je otázkou, jak se bude bude strana chovat ve chvíli, kdy se dostane k moci. „Třeba se umravní. Jak ale zatím pozoruji jejich stranické sjezdy, tak spíš vidím, že se minimálně v rétorice a estetických výjevech spíš dál posouvá směrem k větší míře radikalismu,“ hodnotí.
V čele strany tedy zůstávají Alice Weidelová a Tino Chrupalla. Jak se profilují, jaké mají postoje?
Alice Weidelpvá je ve vedení té strany od roku 2015, takže je to opravdu už stálice, v podstatě má velmi silnou, stabilní pozici. Tino Chrupalla, ten měl i teď tu podporu slabší, protože poukazoval na to, že v některých svazech bují klientelismus. Ale musím říct, že jejich pozice je velmi silná
Rozhovor s politologem Lukášem Novotným z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Oba se profilují na klasických tématech AfD – to je především migrace, bezpečnost a řekl bych, že i určité rozsévání strachu. Tak trochu vlastně připravují německou společnost na to, aby jednou skutečně vstoupili buďto do některé ze zemských vlád, nebo i do spolkové vlády tím, že do té společnosti posílají tyto velmi ostré šípy, různé dezinformace a snaží se o velmi silný společenský konflikt a rozpolcenost.
Civilní tajná služba loni AfD označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Jenže soud nařídil, aby tajná služba toto označení do definitivního soudního verdiktu nepoužívala. Jak se to projevuje?
Kontrarozvědka je ve velmi složité pozici, protože tady máme stranu, která má velmi otevřeně xenofobní výroky, včetně toho, že někteří její představitelé – jako Björn Höcke, který je přímo z Durynska, kde se teď konal i ten sjezd – se pouští do témat, jako je zpochybňování holokaustu, etnické pojetí národa… AfD by nejraději vyšoupli skoro všechny cizince, což je protiústavní. To je jedna věc.
Na straně druhé pak ale vidíte na východě Německa, že ta strana je v některých spolkových zemích na 40 plus procentech podpory. Mluvím teď zejména o těch dvou pomlčkových spolkových zemích, Sasko-Anhaltsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde se budou konat i tento rok ještě volby, a kde je opravdu možné, že AfD získá třeba i většinu. Takže je to velmi složitá situace.
Zažili jsme něco trochu podobného i s českou SPD, kdy taky bylo zřejmé na základě naší kontrarozvědky, že jde o stranu extremistickou, a pak to sama kontrarozvědka musela trochu korigovat. Tady je to do značné míry podobné.
Zrušení dekretů?
Emoce vyvolával i termín a dějiště konání sjezdu AfD. Připomenu, že ve Výmaru, který je nedaleko Erfurtu, se právě před sto lety konal říšský sjezd nacistické NSDAP. Jak to načasování a dějiště AfD vysvětluje?
To načasování AfD považuje za náhodu. Já nevím. Samozřejmě, pokud máte v tom systému takovouhle politickou stranu, tak se vám ta paralela s tou historickou událostí tak trochu nabízí. Ale chci skutečně věřit tomu, že to byla náhoda. Ale co je zřejmé, je, že AfD moc dobře ví, že ve spolkové zemi Durynsko je velmi silná. Obecně na východě země je ta strana již v podstatě středovou stranou.
Pokud ji volí 40 procent a více voličů, tak to není žádná strana, jejíž představitelé by se báli chodit po ulicích. Jsou už velmi silně prorostlí do společnosti. A bude zajímavé pozorovat, jestli bude dál posilovat to „extremističtější“ křídlo, anebo naopak se ta strana – třeba i tím, jak se někde v některé spolkové zemi dostane k moci – umravní v názorech. Jak ale zatím pozoruji jejich stranické sjezdy, tak spíš vidím, že se ta strana – minimálně v rétorice a estetických výjevech, například v plakátech – spíš dál posouvá směrem k větší míře radikalismu
Jaký má koaliční potenciál AfD? Protože vy jste mluvil o podpoře v některých spolkových zemích přes 40 procent. Když se podíváme na průzkumy z celé země, tak tam má AfD od 26 až 29 procent. Jaký má koaliční potenciál? S kým by případně hypoteticky mohla vytvořit nějakou vládu?
Tady budu velmi stručný, a to proto, že ta situace v německém stranickém spektru je velmi přehledná. Nikdo s tou stranou nechce mít nic společného. Týká se to spolkové úrovně, týká se to i těch spolkových zemí na západě. Co se týče spolkových zemí na východě, vím, že třeba v Sasku byly nějaké náznaky třeba z CDU, že by snad mohla s AfD do jisté koalice vstoupit, ale ukázalo se, že ani na tomhle není žádná shoda. Takže opravdu pozorujeme jakýsi firewall, který se vytváří vždy, když se bavíme o AfD v německé politice.
U nás se v souvislosti s AfD mluví také v souvislosti s debatou o Benešových dekretech. Jaký je postoj AfD k Benešovým dekretům?
Ten pohled zapadá do širšího kontextu pohledu AfD na německý národ. Koneckonců Björn Höcke, zmíněný durynský představitel AfD, i teď na tom sjezdu řekl, že chce uzdravit Němce. Uzdravit Němce znamená zbavit je všech cizinců, migrantů, a že by chtěl, aby se Německo vrátilo do nějaké své větší historické pozice. Dokonce na jednom z billboardů jsem viděl i odkaz na pruskou helmu, což je přeci odkaz na to, že by si Německo mělo vzít zpátky své bývalé východní země. Ať už se to týká Slezska, můžeme se samozřejmě domnívat, jestli se to týká i území bývalých Sudet.
Ale když to zkrátím, tak Benešovy dekrety samozřejmě spadají do onoho kontextu většího Německa. Kdyby přišlo na lámání chleba, tak jsem pevně přesvědčen o tom, že AfD bude velmi tvrdě vyžadovat jejich zrušení.
X XX
Sláva u Babišů: Syn Frederik odpromoval na světoznámé univerzitě. Pyšní rodiče byli u toho.
Premiér Andrej Babiš a jeho žena Monika mají důvod k oslavě – jejich dvaadvacetiletý syn Frederik úspěšně dokončil vysokoškolské studium na prestižní skotské univerzitě St Andrews. V minulosti ji navštěvoval dokonce i princ William.
Frederik Babiš to však dokázal a zdejší čtyřleté studium byznysu mu očividně šlo. Jeho pyšná máma Monika Babišová se nyní s manželem Andrejem pochlubili snímky z promoce, na kterou za synem do Skotska dorazili. „Velký den pro Frederika, moc ti gratulujeme lásko,“ vzkázala k životnímu úspěchu synovi Monika. „Jsme moc pyšní,“ dodal premiér.
Monika následně sdílela ještě několik dalších fotek přímo ze samotného ceremoniálu promoce. Ta se dle webových stránek univerzity pro studenty, kteří úspěšně dokončili studium v oboru byznysu a získali titul „honorovaného bakaláře“, uskutečnila ve středu 1. července po poledni. Hrdá máma Frederika navíc naznačila, kam budou jeho studijní kroky mířit dále.
Zatímco budoucí britský král princ William z Univerzity v St. Andrews musel zamířit na armádní školu, kde se z něj mimo jiné stal pilot vrtulníků, Frederik Babiš má zcela jiné ambice. „Dobrá práce můj drahý. A teď… na tebe čeká Cambridge,“ pochlubila se Monika, že nyní má její syn políčeno na další z britských škol, jejíž prestiž je známá po celém světě.
Zda už je syn Babišových na slavnou školu přijatý, nebo se o to, aby se stal jedním ze zdejších více než 20 tisíc studentů, bude teprve ucházet, není jasné.
X X X
SCHŮZKA OKAMURY SE ZBROJAŘEM STRNADEM
Poslance SPD Jaroslava Foldynu překvapila čtvrteční schůzka předsedy Sněmovny a hnutí SPD Tomia Okamury s majitelem zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) Michalem Strnadem v dolní parlamentní komoře. V nedělní diskusi na webu Moravec.cz Foldyna řekl, že chce o setkání, které označil za neobvyklé, podrobné informace
„Věřím, že pan předseda nám všechny věci ozřejmí a vysvětlí. Musím zvednout obočí, musím přemýšlet,“ řekl Foldyna ke schůzce, o které informoval Deník N. Poslanec SPD ale soudí, že setkání vysvětlitelné je.
Akcie zbrojařské firmy CSG prudce oslabují. Reagují tak na zprávu zpochybňující její obchodní model
Ve vládě s ANO a Motoristy zastupuje SPD trojice nominantů, mezi něž patří také ministr obrany Jaromír Zůna. Zástupci SPD v tomto ohledu opakovaně zdůrazňovali, že do kabinetu vysílají odborníky.
Foldyna na dotaz na možný Strnadův vliv na výběr Zůny zdůraznil, že nikdy nic takového neuváděl. „Neříkám tady, že pan ministr Zůna je figurkou pana Strnada,“ podotkl.
Okamurova mluvčí Lenka Čejková Deníku N řekla, že šlo o zdvořilostní schůzku. Mluvčí CSG Andrej Čírtek uvedl, že Strnadův pracovní program komentovat nebude. „Obecně ale platí, že se v rámci své role setkává s představiteli státní správy i politické reprezentace napříč politickým spektrem,“ sdělil Deníku N.
Pokračování muniční iniciativy
Strnadova CSG patří mimo jiné k hlavním aktérům muniční iniciativy, která vznikla za bývalé vlády Petra Fialy (ODS) s cílem dodávat dělostřeleckou munici Ukrajině na obranu proti ruské vojenské invazi.
Musíme si říct, kde vzít peníze na muniční iniciativu, tvrdí Koten. Žáček: To považuji za velký vtip
Současný premiér Andrej Babiš (ANO) ještě z opozičních řad iniciativu kritizoval a mluvil o jejím převedení pod Severoatlantickou alianci. SPD volala po ukončení muniční iniciativy. Nynější kabinet ji nakonec zachoval, Česko už do ní ale nepřispívá.
Ministr Zůna vyvolal pozornost hned po svém nástupu do úřadu. Příznivci SPD kritizovali jeho výroky o tom, že podpora Ukrajiny bude pokračovat, že Česko stojí na její straně a agresorem je Rusko.
Okamura situaci komentoval tak, že ministr neměl možnost vyjádření blíž vysvětlit a že nemá politické zkušenosti. Koaliční rada se pak dohodla, že se Zůna bude vyjadřovat k armádě, zatímco postoje vlády k zahraničním věcem bude sdělovat premiér Babiš (ANO)..
X XX
RUSKO ODSTRANÍ KYJEV, BUDE PO VÁLCE NA UKRAJINĚ
UKRAJINA NECHCE PLNIT DŘÍVĚJŠI DOHODY S RUSKEM
UKRAJINA NECHCE KAPITULACI, TOUží PO ZNIČENˇI KYJEVA,
ODPLATA I ZA ÚTOKY NA ROPU A NIČENÍ TURISTŮ U MOŘE
ZELENSKÝ DÁVÁ PŘEDNOST VRAŽDĚNÍ LIDÍ, UKRAJINCŮ MÍSTO KONCI VÁLKY, SÁM SCHOVANÝ V BUNKRU
Válka na Ukrajině
Portál Ukrajinska pravda píše, že ve městě bylo zničeno či poškozeno nejméně 15 obytných budov, včetně devítipodlažní stavby v historické Podilské čtvrti, která byla od pátého podlaží výše zásadně zničena. Dopady úderů jsou vidět i na videích zveřejněných na sociálních sítích.
V Darnycké čtvrti vypukl požár, který zničil byty od prvního do čtvrtého patra v pětadvacetipodlažním obytném domě. V jiném obytném komplexu začaly po dopadu trosek hořet byty ve třicetipodlažní věžové budově.
|
|
V Kyjevě jsou škody na více než deseti místech. Obětí je ve městě 11, zachráněných 64 a zraněných kolem 60. Starosta metropole Vitalij Kličko uvedl, že útok si vyžádal hospitalizaci 27 zraněných, včetně tří dětí.
Rusko na Kyjev v noci zaútočilo 68 raketami a 351 drony. Obránci v pondělí podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně sestřelili drony i střely s plochou dráhou letu, nedokázali ale zastavit ruské balistické rakety. Důvodem je podle něj kritický nedostatek protiraket.
Sebevědomě postupujeme, tvrdil Putin v jedenapůlhodinovém telefonátu Trumpovi |
„Kyjev naléhavě potřebuje posílit protivzdušnou obranu,“ reagovala na ruské údery uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Bude to podle ní jedním z témat summitu NATO v Ankaře.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí informovalo o „masivním“ útoku na Kyjev a další cíle za použití raket a dronů. Tvrdí, že zasáhlo vojenské a energetické cíle v Kyjevě a Kyjevské oblasti a také vojenská letiště v několika dalších ukrajinských regionech.
Útok přišel jen dny poté, co ve čtvrtek brzy ráno při dalším rozsáhlém ruském úderu na ukrajinskou metropoli zemřelo 31 lidí. Žádný jiný útok na Kyjev si letos nevyžádal tolik obětí.
V okolí hlavního města pondělní údery zabily jednoho člověka a 15 zranily, včetně devítiměsíčního dítěte. Jedenáct ze zraněných skončilo v nemocnici. Terčem ruských útoků se v noci na pondělí stala také Oděsa, odkud je hlášen nejméně jeden zraněný.
Agentura Ukrinform mezitím informovala o ruském útoku na civilní auto v Chersonu, při němž v pondělí zemřeli dva muži a dvě ženy utrpěly zranění.
Polsko kvůli útokům z preventivních důvodů krátce vyslalo do vzduchu stíhací letouny.
X X X
VELMOC RUSKO SI NENECHÁ OD UKRAJINY NIC LÍBIT,
ŽÁDA PLNIT DŔÍVEJŠÍ DOHODY
KONEC SPORŮ VYŘEŠIT JEN USA, ČÍNA, POLSKO, ITÁLIE…
Ukrajinci odstřihli okupovaný Sevastopol od elektřiny. Rusko odpovědělo raketami na Kyjev
Sevastopol, největší město na Ruskem okupovaném ukrajinském poloostrově Krym, bylo po ukrajinském útoku na okolní energetickou infrastrukturu bez elektřiny. Šéf místní správy Michail Razvožajev, kterého do funkce dosadila Moskva, to v pondělí oznámil na platformě Telegram. Útokům ruských balistických raket čelilo naopak hlavní ukrajinské město Kyjev.
„V důsledku nepřátelského útoku na energetickou infrastrukturu v okolí Sevastopolu se naše město dočasně ocitlo bez elektřiny,“ uvedl Razvožajev. Dodávky se ale už podařilo obnovit.
Putinův strach může být nástroj tajných služeb, jak ho dostat pod kontrolu, soudí analytik Votápek
Elektřinu ve veřejných zařízeních podle něj zajišťovaly záložní systémy. Obyvatelům Razvožajev dříve doporučil šetřit baterie svých elektronických zařízení a upozornil, že trolejbusy ve městě v pondělí ráno nebudou jezdit.
Ukrajinské dronové útoky v pondělí také poškodily ruské přístavy Vysock a Usť-Luga v Baltském moři. Přesná povaha škod není známa. Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko uvedl, že nad regionem bylo sestřeleno 62 ukrajinských dronů.
Při dalším úderu na město Kerč na východě poloostrova zemřela žena, v Jaroslavské oblasti severovýchodně od Moskvy, kde bylo zničeno na 70 dronů, jsou dva zranění. V Kalužské oblasti byl zase zasažen průmyslový areál.
Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, podpořilo tehdy také povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. V únoru 2022 zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi do sousední země.
X XX
|
BUDE KONEČNĚ DOHODA? LIDÉ NEBUDOU TRPĚT?
|
„Hnutí se rozhodlo rozpustit vládní výbor v Pásmu Gazy,“ řekl jeden zdroj agentuře AFP. Podle něj bude vládu v Pásmu Gazy dočasně řídit „celostátně uznávaná osobnost“ a později by správu nad územím měl převzít palestinský technokratický výbor. Ten byl již vytvořen, jeho členové se ale zatím nedostali do Pásma Gazy.
Podle dalšího zdroje ostatní palestinské strany rozhodnutí Hamásu uvítaly. Islamistické hnutí vládne v Pásmu Gazy od roku 2007, kdy ozbrojenci hnutí z Pásma Gazy vystrnadili silou další palestinské strany včetně Fatahu, který kontroluje Palestinskou samosprávu.
První volby v Pásmu Gazy za 20 let. Palestinci si vybírali místní zastupitele |
Hamás informace oficiálně nepotvrdil, jeho tiskové oddělení však na dnešek ohlásilo důležitou tiskovou konferenci.
Mírový plán, který začal platit v říjnu, počítá ve své druhé fázi s tím, že správu nad Pásmem Gazy převezme palestinský technokratický výbor. Ten má jednat pod dohledem Rady míru ustanovené prezidentem Donaldem Trumpem.
Ekonomika šoku v Pásmu Gazy. Na humanitární pomoci zbohatla nová elita |
Dalším z klíčových bodů druhé fáze mírového plánu je odzbrojení, které Hamás odmítá. Odzbrojení je klíčovým požadavkem Izraele, který stále kontroluje na 70 procent území Pásma Gazy. Zbytek je pod vládou Hamásu. Původní linie dělila území Pásma Gazy na dvě skoro stejné části, Izrael však postupně území pod svou kontrolou zvětšoval.
Hamás vládne v Pásmu Gazy od června 2007. Plnou kontrolu nad enklávou získalo po krátké občanské válce s konkurenčním hnutím Fatah, kdy násilně převzalo moc a vytvořilo tam svou vlastní správu
X X X
V SR Z VENKOVA UTÍKAJÍ LIDÉ DO MĚST, HLAVNĚ BRATISLAVY
SNADNĚJŠÍ ŽIVOT, PRÁCE, ŠKOLY, BYTY, PERSPEKTIVA…
Zo západu je magnet na mladých. V niektorých regiónoch zatvárajú školy a domy nemá kto kúpiť
Vysokú koncentráciu najmä mladých ľudí v hlavnom meste a jeho okolí cítiť už aj v bežnom živote, sťahovanie do Bratislavy nie je nič výnimočné. No regióny tým prichádzajú o generáciu, ktorá by ich mala rozvíjať. Zatiaľ čo bratislavský kraj enormne rastie, mnohé mestá zápasia s odlivom ľudí v produktívnom veku, zatváraním škôl či chýbajúcou ponukou práce. Slovensko sa vyľudňuje nerovnomerne a dôsledky budú formovať krajinu ešte celé desaťročia.
Lekári najviac chýbajú v malých mestách či marginalizovaných regiónoch
Prezident Asociácie nemocníc Slovenska Marián Petko pre Pravdu uviedol, že najviac lekárov v dôchodkovom veku je v malých mestách. Zostávajú aj preto, že nemajú nástupcov.
Bratislavský kraj dlhodobo získava mladých ľudí, zatiaľ čo stredné a východné Slovensko ich strácajú. Ľudia už odchody mladých vidia na vlastných rodinách – väčšina ľudí má v okolí syna, ktorý odišiel z Revúcej pracovať do bratislavskej IT firmy a už sa nevrátil. Ďalšia dcéra odišla do Bratislavy študovať za lekárku a po absolvovaní tam zostala pracovať a žiť.
Hlavné mesto a okolité satelity vysávajú mladých ľudí z celého Slovenska pod lákadlom lepších príležitostí. Zatiaľ čo rastú, mnohé regióny prichádzajú o obyvateľov, ktorí by mali vo svojom meste pracovať, zakladať rodiny a platiť dane.
Mladí Slováci sa sťahujú nielen za školami či lepšími pracovnými príležitosťami ale najmä za vyššími platmi. Slovensko sa tak vyľudňuje a čo je horšie, nerovnomerne. Podľa dát INESS v Bratislavskom kraji za posledných deväť rokov pribudlo ročne 16 prisťahovalcov na tisíc obyvateľov. Štatistický úrad uviedol, že má asi 740-tisíc obyvateľov, teda mu na hrubo ani nie za dekádu pribudlo približne 106-tisíc ľudí. Nešlo o narodené deti, ale čisto o migráciu z iných regiónov. Najvýraznejšia bola pri ľuďoch vo veku 15 až 39 rokov.
Presun do Bratislavy je bežný
Trend vnútorného sťahovania zažívajú podľa geografa Branislava Šprocha všetky krajiny strednej a východnej Európy. Odchod je podmienený najmä ekonomickými faktormi, rodinnou situáciou akou je sobáš či nasledovanie člena rodiny, ktorý dostal pracovnú ponuku.
Zárodok však vidí už v študentskom veku a teda presunom do Bratislavy kvôli univerzitám. „Na Slovensku je tento trend podporený aj veľkými regionálnymi rozdielmi a malou rozlohou krajiny,” doplnil slová kolegu Boris Vaňo, geograf a výskumník Infostatu.
Čitateľka Pravdy Nikola (25) je príkladom toho, ako funguje presun mladých za lepšími príležitosťami. Pochádza z Prievidze, no žije v Bratislave. „Študovala som v Banskej Bystrici, ale tam som vedela hneď, že nechcem zostať. Pamätám si ako som ešte ako tínedžerka, že sa o našej doline hovorilo ako ,hladovej´. Pracovné pozície, o ktoré by som mala záujem, v okrese jednoducho nie sú,” vysvetlila dôvody presťahovania s tým, že hlavné mesto si vybrala aj pretože tam žijú jej kamaráti a časť rodiny, no primárne hľadala prácu.
Priznáva, že rodný kraj jej chýba a chcela by sa raz vrátiť, no zatiaľ to neplánuje. Prácu si hľadala doma aj po celom Slovensku, nielen v Bratislavskom regióne. Návrat by podľa jej slov zvážila len ak by sa jej platovo podarilo nájsť podobne výhodné zamestnanie alebo by zmiernila svoje nároky.
„Najlepšie pracovné ponuky boli samozrejme v hlavnom meste. Preto som sa aj rozhodla odísť. Vyrastala som v rodinnom dome so záhradou a tam by som aj chcela žiť, hoci som aj počas školy bývala v byte či na internáte. Chýba mi pocit, že žijem v komunite, keďže u nás som všetkých poznala. V Bratislave je naopak super, že je všetko dostupné – obchody, služby, všade sa dá dostať verejnou dopravou,” vysvetlila.
Podľa Šprocha sú najviac ohrozené odchodom mladých oblasti juhu stredného a východného Slovenska a tiež pohraničie na severe a severovýchode. Všetky ostatné kraje mimo západu sa však postupne vyľudňujú.
Najhoršie je na tom s odlivom Banskobystrický kraj s približne 611-tisíc obyvateľmi. Ročne stratil sedem ľudí na tisíc obyvateľov, to je za posledných deväť rokov okolo 39-tisíc ľudí. Druhý najhorší v rámci odchodov bol Trenčiansky kraj, z ktorého sa odsťahovali každý rok viac ako štyria ľudia na tisíc, čo je celkovo tak 22-tisíc odídencov.
Výsledkom je okrem strácania budúcej pracovnej sily aj zvyšovanie priemerného veku ľudí – v obciach a menších mestách zostávajú prevažne seniori a ľudia, ktorí nemôžu alebo nechcú pracovať. Do systému daní neprispievajú tak, ako pracujúci a nemôžu ťahať ekonomiku. Zvyšuje sa tým zaťaženie tých zopár produktívnych obyvateľov a prehlbujú sa problémy na lokálnom trhu práce.
Rodí sa menej detí, škôlky a školy nemajú využitie a prácu nemajú ani učitelia. Chýbajú lekári, ktorí nemajú dôvod budovať ambulancie pre dedinu s 50 obyvateľmi aj odborníci lákajúci investorov či podnikatelia, ktorí by mali prinášať pracovné miesta.
Nedostatočný dopyt po živote v regiónoch znamená aj nižšiu výstavbu bývania. „K tomu sa pridáva starnutie existujúceho bytového fondu, keď sa zostávajúce staršie obyvateľstvo nedokáže postarať o vlastné domy a byty. Dokonca dochádza k vzniku lokalit, kde nezanedbateľná časť domov a bytov je neobývaných,” vysvetlil Šprocha s tým, že z niektorého bývania sa napríklad stanú víkendové chalupy. To formuje aj ceny nehnuteľností v danej oblasti, ktoré sú (až na chalupárske destinácie) výrazne podpriemerné.
Podľa realitného experta RE/MAX Jána Hámorského, v regiónoch z ktorých odchádzajú mladí ľudia do pár rokov realitný trh zamrzne. Medzi prvými to budú periférne oblasti Gemera a spomenuté časti severného Slovenska. „Nehnuteľnosti síce budú cenovo dostupné, ale nebude o ne reálny záujem – nebudú kupujúci, čo je z pohľadu investora väčší problém než samotný pokles cien. Hodnota nehnuteľnosti sa tak môže postupne znížiť len na cenu pozemku,” vysvetlil s tým, že už nepôjde o to, koľko dom stojí, ale či sa bude dať predať.
O desať či 20 rokov sa regionálne rozdiely prehĺbia. „Bratislavský región by sa vzhľadom na svoju atraktivitu mohol od ostatných regiónov ešte viac vzdialiť,” potvrdil Vaňo s tým, že už teraz sú na Slovensku obce so zlou dostupnosťou kvôli slabej infraštruktúre a vzdialenej polohe. To spôsobuje ich nízku životnú úroveň, minimálne množstvo pracovných príležitostí a takmer nulovú šancu na zlepšenie – keďže ľudia, ktorí v nich žijú, majú vysoký vek a mladých nelákajú.
„Najviac takýchto mikroregiónov sa nachádza na juhu stredného Slovenska v okresoch Poltár, Detva, Rimavská Sobota, Revúca a Veľký Krtíš, na juhu východného Slovenska v okresoch Rožňava, Gelnica a Trebišov a na severovýchode Slovenska v okresoch Medzilaborce, Svidník, Sabinov a Stará Ľubovňa,” vymenoval Vaňo.
Praská západ vo švíkoch?
Nerovnomerný trend presunu za prácou či školou komplikuje Bratislavskému a Trnavskému kraju fungovanie. Zatiaľ čo rastú, zvyšok krajiny zaostáva. To prináša násobné rozdiely v platoch, dostupnosti práce, škôl či investícií do miest. Ak sa väčšina mladých sťahuje do jednej oblasti Slovenska, nestíha sa stavať dostatok bývania a preto sa enormne zdražuje – čo zažívame najmä v hlavnom meste.
„Prílev mladých ľudí v prostredí s obmedzenými možnosťami nájomného bývania a vysokých cien prenájmov znamená rastúci dopyt po vlastnom bývaní,” vysvetlil Šprocha s tým, kde sa sťahujú mladí za prácou a štúdiom, vzniká najviac nových bytov a štvrtí. Oblasť sa potom stane vyhľadávanou a bývanie v nej lukratívnejšie – a drahšie.
S návalom ľudí prestáva zvládať aj kapacita dopravnej infraštruktúry a vznikajú zápchy. Zvýšený tlak sa týka tiež parkovania. Domácnosti dnes bežne vlastnia dve až tri autá, čo zvyšuje nároky na parkovacie miesta najmä v hlavnom meste.
Ľudia z Prievidze, Košíc či Banskej Bystrice často najprv prídu do Bratislavy za prácou a následne sa usadia v Malackách, Modre či Svätom Jure. Príkladom sú známe obce ako Rovinka či Rajka, ktoré mali pred rokmi problém nielen so škôlkami, ale aj cestami – mali totiž jedinú hlavnú cestu a tá sa nafúknuť nedala. Presuny autom zo satelitov do hlavného mesta sa stali hlavným problémom premávky. K tomu sa pridala aj nedostatočná vybavenosť ako preplnené školy a škôlky či preťažení lekári a nestíhajúce nemocnice.
Demografi sa zhodujú, že v najbližších desaťročia bude Slovákov výrazne menej. Pravdepodobnosť poklesu obyvateľstva je vysoká aj podľa dát – v krajine sme na historicky nízkej pôrodnosti a starneme najrýchlejšie spomedzi krajín EÚ. Podľa Šprochu aj keby štát začal konať už dnes, rozdiely medzi jednotlivými časťami Slovenska sa v najbližších rokoch výrazne nezmenia. Demografické zmeny sú totiž veľmi pomalé a ich dôsledky sa prejavujú celé desaťročia.
„Možnosti znižovať nerovnomerný úbytok obyvateľov z regionálneho hľadiska však existujú. Vyžadovalo by si to však dôsledné uplatňovanie politiky vyrovnávania regionálnych rozdielov, od čoho sme zatiaľ na Slovensku veľmi vzdialení,” potvrdil aj Vaňo./agentury/
X X X
Voľby uprostred vojny? Zelenskyj si zavolal Zalužného na koberček kvôli prezidentskej kandidatúre.
Ruské ozbrojené sily v noci z nedele na pondelok vypustili na Ukrajinu 108 dronov typu Šáhid, protivzdušná obrana zostrelila alebo inak potlačila 82 z nich. Zostávajúce drony zasiahli 11 cieľových lokalít.
Ruský prezident Vladimir Putin sa v rozhovore s ruským propagandistom Pavlom Zarubinom snažil zľahčovať dôsledky ukrajinských dronových útokov na veľkú vzdialenosť a ich dopad na produkciu ruských ropných rafinérií. Zároveň však uviedol, že je potrebné zvýšiť produkciu systémov protivzdušnej obrany na ochranu týchto zariadení a zlepšiť prácu protivzdušnej obrany. Putin tvrdil, že okrem výziev na stretnutie s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským dostal od ukrajinskej strany aj návrh na zastavenie útokov na veľkú vzdialenosť. Neprijatie týchto návrhov odôvodnil tým, že ruské útoky sú podľa neho omnoho efektívnejšie ako tie ukrajinské.
Estónsky minister zahraničných vecí Margus Tsahkna v rozhovore pre The Financial Times vyhlásil, že i keď ukrajinské drony narušili estónsky vzdušný priestor, Estónsko neapeluje na Ukrajinu, aby prerušila tieto útoky, pretože tieto útoky poškodzujú životne dôležitú tepnu Ruskej federácie.
Koordinátor špeciálnych služieb Poľskej republiky Tomasz Siemoniak uviedol, že Agentúra vnútornej bezpečnosti Poľskej republiky zadržala deväť ukrajinských občanov a dvoch občanov Bieloruska, ktorí pre ruské spravodajské služby verbovali Ukrajincov na platenú účasť na demonštráciách organizovaných medzi ukrajinskými utečencami v Poľsku.
Cena ropy Brent sa stabilizovala na úrovni okolo 72 amerických dolárov za barel. Táto cena zodpovedá cenovej hladine, v ktorej sa ropa pohybovala začiatkom minulého roka.
V Moskve sprísnili obmedzenia nákupu palív
Primátor Moskvy Sergej Sobjanin v skorých ranných hodinách informoval o masívnych útokoch ukrajinských dronov na hlavné mesto Ruska. Podľa jeho vyjadrení a zdrojov zo sociálnych sietí, ruská protivzdušná obrana zostrelila viac ako päťdesiat bezpilotných lietadiel. Ukrajinské drony – okrem iného – opäť zaútočili na vesmírne komunikačné centrum v Dubne.
Na druhej strane ruské ozbrojené sily v noci zaútočili na Ukrajinu 154 dronmi typu Shahed, pričom Ukrajinci zostrelili alebo inak potlačili 138 z nich. Zostávajúce drony zasiahli 10 cieľových lokalít.
Ukrajinské sily pokračujú v kampani izolácie bojiska útokmi na mosty na okupovaných územiach, pričom v utorok zaútočili na jeden most na okupovanom Kryme a jeden v okupovanej časti Záporožskej oblasti. Rozsah poškodenia nie je zatiaľ možné overiť.
Vrchný veliteľ Ozbrojených síl Ukrajiny Oleksandr Syrskyj informoval, že Ruská federácia analyzovala viacero scenárov realizácie útočnej operácie na severe Ukrajiny – vrátane útoku z Bieloruska – pričom jeden z scenárov predpokladá, že Ruská federácia môže zaútočiť na Černihivskú oblasť z územia Brjanskej oblasti. Generál Syrskyj potvrdil, že s takýmto scenárom počítajú aj ukrajinské sily, ktoré sa na takúto možnosť pripravujú.
Ruská vláda uzavrela dopravu cez železničné prechody na hraniciach s Fínskom, Estónskom a Lotyšskom. Časť analytikov pripisuje túto udalosť príprave Ruskej federácie na ďalšie kolo všeobecnej mobilizácie. Naša analýza túto alternatívu nepotvrdzuje, lebo Ruská federácia nemá dostatok zdrojov na materiálne zabezpečenie takejto mobilizácie.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj informoval, že Ukrajina a Švédsko podpísali dohodu o nákupe 16 stíhačiek Gripen E/F a balíku vybavenia, údržby a podpory k týmto lietadlám. Ukrajina plánuje získať postupne až 150 lietadiel Gripen C/D a E/F, pričom prvé lietadlá by mali doraziť na Ukrajinu už koncom tohto roka.
Agentúra Reuters zverejnila správu, že spoločnosť Rheinmetall Weapons získala kontrakt na dodávku 100-tisíc delostreleckých granátov kalibru 155 mm a hnacích náplní. Dodávka má byť ukončená v budúcom roku.
Ukrajina obdržala prvú časť prvej tranže obrannej časti vojnového úveru EÚ vo výške 90 miliárd eur, táto má hodnotu 3,9 miliardy eur. Peniaze majú byť použité na nákup dronov ukrajinskej výroby.
Ruský štatistický úrad Rosstat prestane zverejňovať údaje o spotrebiteľských cenách palív na ruských čerpacích staniciach. Ide o tradičnú ruskú reakciu na dramatický nárast cien palív a ich nedostatok v celej Ruskej federácii.
V Moskve boli sprísnené obmedzenia pre nákup palív: benzín na 30 litrov pre jedného zákazníka a nafta 60 litrov na zákazníka.
Prezident Zelenskyj rieši možnosti prezidentských volieb
Analytický projekt Deep State zverejnil záver, že v júni ruské vojská obsadili podľa neho 84 km² ukrajinského územia. Tento postup je však viac ako kompenzovaný ukrajinským postupom, i keď Ukrajinci obsadili len o málo viac územia ako Rusi. V celkovom súčte je to však už druhý mesiac ústup.
X XX
|
NATO V ANKAŘE, BABIŠ JEDNÁNÍ S POLITIKY
|
Detaily programu prezidenta Petra Pavla, který do Ankary letí na základě Ústavním soudem vydaného předběžného opatření, zatím nejsou známé. „Program nyní ladíme v koordinaci s Ministerstvem zahraničních věcí a o jeho finální podobě, stejně jako o prioritách, budeme informovat na tiskovém briefingu před odletem,“ sdělil na dotaz iDNES.cz mluvčí Vojtěch Šeliga.
|
|
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) už ale avizoval, že hlava státu nebude u žádného oficiálního jednání u hlavního stolu, byť je v Česku ústavní jedničkou. Jako člen české delegace, ovšem s odlišnými názory třeba na pomoc pro Ukrajinu, bude moct zasednout po boku ministrů.
Do Ankary s ministry i Monikou
První zítra vyrazí do Turecka vládou schválená sestava v čele s premiérem Babišem. Společně s ním budou na palubě ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě), ministr obrany Jaromír Zůna (nestr. za SPD) a vládní zmocněnec pro plnění závazků ČR vůči NATO Jakub Landovský.
Ten také redakci iDNES prozradil, že v rámci bilaterálních jednání by se měl potkat například se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.
Evropa musí nést větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel před summitem |
„Pak tam mám ještě setkání s nizozemským premiérem (Robem Jettenem, pozn. red.), slovinským premiérem (Janezem Janšou, pozn. red.) nebo bulharským premiérem (Rumenem Radevem, pozn. red.),“ vyjmenoval Babiš. Toho kromě úterní neformální večeře čeká také účast na fóru obranného průmyslu, což je jedna z předních akcí NATO věnovaná transatlantické obranné výrobě, investicím a inovacím.
„Údajně dostaneme sodu“
Potkávají se na ní nejen vysoce postavení představitelé aliance, ale i spojeneckých a partnerských zemí, lídři průmyslu a komunity odpovědné za rozvoj průmyslu. Diskutovat se tu budou nejnaléhavější otázky jako třeba výdaje na obranu.Ty budou ústředním motivem i středečního jednání Severoatlantické rady.
Údajně dostaneme kartáč, říká Babiš před summitem. Trump je velmi příjemný, míní |
Dá se proto očekávat, že tím amerického prezidenta Donalda Trumpa moc nepotěší, východní křídlo NATO sousedící s Ruskem se snaží dodržovat dokonce závazek pěti procent. “Tak jsem sám zvědav, jak to dopadne. Jestli si mě pan prezident bude pamatovat. S ním je to vždycky skvělý zážitek. On soukromě je strašně příjemný a galantní, ale když je na tiskovce, nebo meetingu, tak je to skutečně lídr. Obrovský lídr. A mění se vlastně v politické zvíře,“ líčil premiér ve svém videu.
V něm také ironicky ocenil přístup prezidenta Pavla k jeho vládě. „Dosud jsme měli osm zasedání bezpečnostní rady státu, no a pan prezident se zúčastnil čtyř. Za minulé vlády to bylo v roce 2023 jednou, v roce 2024 také jedou a v roce 2025 také jednou. Pan prezident bez nás asi nemůže žít. Ale my jsme tomu samozřejmě rádi. A určitě se všichni těšíme do Ankary,“ zakončil nedělní video Babiš.
Sedne si do zadní řady. Cesta se zdraží o miliony, řekl Macinka k Pavlovi na summitu |
Ústavní soud nezrušil vládní usnesení, podle něhož je jedničkou do Ankary právě premiér.Ten v posledních dnech opakovaně zdůrazňuje, že si účast prezidenta nepřeje a obviňuje jej z účelového výkladu Ústavy.
Babiš dokonce prohlásil, že cesta Pavla na summit NATO v Ankaře poškodí ČR v zahraničí. Prezident ho poté vyzval, aby buď podložil svá závažná tvrzení důkazy, nebo vzal svá slova zpět.
Nakonec tak Pavel letí do Ankary z bezpečnostních důvodů vlastním speciálem. Podle žádosti o letoun z letošního dubna, ho mělo doprovodit zhruba pětatřicet lidí. Nakonec s ním jako doprovod poletí osm osob, přičemž na samotný summit byly akreditovány čtyři – fotograf, mluvčí, zaměstnanec zahraničního odboru a jedeních bodyguardů.
Spory mezi Trumpem a Meloniovou
Summit NATO v Ankaře je plánované setkání hlav států a předsedů vlád členských států NATO. Letos by se na něm měly řešit už zmíněné výdaje na obranu, ale také návrh Německa poskytovat Ukrajině 70 miliard eur ročně, nebo vztahy mezi USA a evropskými spojenci. Americký prezident se například krátce před summitem znovu nevybíravě vyjádřil na adresu italské premiérky Giorgii Meloniové.
Trump chce chránit před Meloniovou. Potřebuju zákaz přiblížení, napsal |
Na své sítí Truth Social uvedl, že potřebuje zákaz přiblížení, který by ho ochránil před její pozorností. Spor mezi Trumpem a Meloniovou začal v polovině června, když Trump v krátkém rozhovoru s italskou televizí La7 řekl, že Meloniová na summitu zemí G7 ve Francii úpěnlivě prosila o společnou fotku.
Podle amerického prezidenta to dělala zřejmě proto, aby si v Itálii vylepšila preference. Meloniová popřela, že by na pořízení společné fotografie naléhala a vzkázala Trumpovi, aby se staral o vlastní preference.Itálii i další evropské spojence Trump kritizoval v posledních týdnech za jejich postoj k válce proti Íránu, kterou vedly Spojené státy a Izrael. Podle amerického prezidenta evropské státy ze Severoatlantické aliance USA dostatečně nepodpořily.
X X X
Belgická fotbalová asociace RBFA se podle webu The Athletic odvolala proti rozhodnutí mezinárodní federace, která omilostnila amerického útočníka Folarina Baloguna. FIFA mu změnila automatický jednozápasový trest za vyloučení proti Bosně a Hercegovině na roční podmínku, což nejlepšímu střelci USA na mistrovství světa umožnilo nastoupit v úterním osmifinále proti Belgii.
Balogun aktuálně může hrát a očekává se, že nastoupí v základní sestavě. Pětadvacetiletý útočník Monaka dal na šampionátu tři góly, včetně vítězné trefy proti Bosně a Hercegovině v úvodním kole play-off
Trumpův zásah do průběhu šampionátu ve prospěch reprezentace vlastní země vzbudil velkou vlnu kritiky. Trenér Belgie Rudi Garcia si zpočátku myslel, že jde o aprílový žert.
„Nevěděl jsem, že 5. července je na mistrovství světa jako 1. dubna. Zní to směšně,“ uvedl francouzský kouč na tiskové konferenci. „Nebráníme Belgii, bráníme fotbal. Je to poprvé v historii mistrovství světa, kdy bylo učiněno takové rozhodnutí,“ řekl Garcia.
Podpořila ho řada kolegů, rozhodnutí kritizují i světová média. „Pokud to Trump a Infantino opravdu zařídili, je to šílenství,“ uvedl možný nastávající trenér německé reprezentace Jürgen Klopp v televizi MagentaTV.
Podle Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) překročila mezinárodní federace FIFA omilostněním amerického útočníka Folarina Baloguna hranici.
Její krok změnit automatický trest na jeden zápas za červenou kartu v podmínku označila v prohlášení za bezprecedentní a nepochopitelný.
Vyjádření UEFA:
„Včerejší rozhodnutí pozastavit na zkušební dobu jednoho roku automatický jednozápasový trest za červenou kartu udělenou hráči Folarinu Balogunovi překročilo červenou čáru,“ uvedl řídící orgán evropského fotbalu. „Vyjadřujeme své zděšení nad takovým bezprecedentním, nepochopitelným a neospravedlnitelným rozhodnutím,“
Také kouč Angličanů Thomas Tuchel reagoval na zrušení trestu s velkým úžasem. „Aby bylo jasno, Balogun podle mě vyloučen být neměl. Ale byl do toho zapojen videorozhodčí. Tři lidé z VAR a rozhodčí to přezkoumali a byli názoru, že to byla červená karta. Takže bylo rozhodnuto,“ řekl Tuchel.
„Kdo pak toto rozhodnutí zruší – a kdy? A na jakém základě? Jak daleko to zajde? Přijde mi to prostě zvláštní. Chceme přece konzistenci v rozhodnutích. Budeme se teď odvolávat, když žlutá karta ve skutečnosti není žlutá karta? O tom by se dalo diskutovat donekonečna. Kde to začíná a kde to končí?“ uvedl německý kouč Anglie.
Když dostal otázku, zda by se snad neměli zeptat amerického prezidenta Trumpa, Tuchel odpověděl: „Možná. To je dobrý začátek.“
Osmifinále mezi USA a Belgií se hraje od 2.00 v Seattlu. Podle The Athletic teď asociace obou soupeřů mají nejpozději 12 hodin před výkopem předložit svá stanoviska k případu. Podle zprávy byl k posouzení vybrán člen odvolací komise FIFA, který není členem UEFA ani CONCAFAF. Belgii však nebylo zaručeno, že rozhodnutí bude vydáno ještě před zápasem.
Balogun aktuálně může hrát a očekává se, že nastoupí v základní sestavě. Pětadvacetiletý útočník Monaka dal na šampionátu tři góly včetně vítězné trefy proti Bosně a Hercegovině v úvodním kole play-off.
x X X
UKRADENÉ ŠPERKY ZA MILIONY VE FRANCII V MUZEU
Lupiči ukradli při bleskovém přepadení z muzea na francouzském venkově šperky za miliony eur
Šperky za několik milionů eur si odnesli lupiči po bleskovém přepadení muzea v malé obci na východě Francie, které vystavuje díla Reného Laliquea, francouzského klenotníka, skláře a designéra secesní éry. Informovala o tom v neděli večer agentura AFP s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. Stalo se tak necelý rok po uloupení vzácných šperků v hodnotě asi 88 milionů eur z pařížského muzea Louvre.
„Bylo odcizeno asi dvacet šperků. Výše škody se v současné době posuzuje, ale mohla by dosáhnout několika milionů eur, bezpochyby téměř čtyř milionů,“ uvedl zdroj AFP. Jiný zdroj blízký vyšetřování agentuře řekl, že několik maskovaných osob v neděli brzy ráno vyrazilo dveře do objektu a rozbilo šest vitrín se šperky. Lupiči podle tohoto zdroje odcizili křišťálové šperky bez drahokamů, které nelze roztavit.
„Spustil se alarm, ale než bezpečnostní agentura prověřila, o co jde, zavolala četníky uklízečka, která na místo dorazila jako první,“ uvedl první zdroj AFP. Starosta obce Christian Dorschner si místnímu tisku postěžoval, že bezpečnostní služba evidentně selhala, když přes řádně spuštěný alarm nezareagovala včas či alespoň neupozornila četníky.
Muzeum ve Wingen-sur-Moder, alsaské obci s 1500 obyvateli asi 60 kilometrů severozápadně od Štrasburku, vystavuje od roku 2011 na ploše 900 metrů čtverečních přes 650 exponátů od Reného Laliquea, jenž žil v letech 1860 až 1945, včetně secesních šperků a skla či křišťálu ve stylu art deco.
Lalique začínal jako klenotník a proslul tím, že ve svých dílech používal vedle drahokamů také sklo, smalt, rohovinu, slonovinu a polodrahokamy, uvádí muzeum na svém webu.
Muzeum nyní oznámilo, že s ohledem na nutné zabezpečení po loupeži zůstane několik dnů uzavřeno.
Od slavné loupeže v pařížském Louvru z října 2025 bylo i muzeum Lalique považováno za „citlivé místo“ a bylo „předmětem mimořádné pozornosti“, uvedl zdroj AFP. „Ochranná opatření sice existovala, nebyla však zjevně dostatečná,“ doplnil.
X X X
EURO ZDRAŽILO POBYTY I STRAVU, ZÁJEZDY, UTRÁCENÍ
NA DOVOLENÉ
Chorvatsko má nečekaný problém: Pokoje u moře zejí prázdnotou, místní musejí zlevňovat
Co byste měli vědět, než začnete číst
- Prázdné pokoje ve Splitu trápí pronajímatele.
- Hosté ruší rezervace těsně před příjezdem.
Chorvatští poskytovatelé ubytování řeší nečekané obtíže a mnozí se s nimi setkávají vůbec poprvé v životě. Řeč je o prázdných pokojích během hlavní turistické sezony. Problémy se týkají známého města Splitu i jiných oblíbených letovisek. Hoteliéři jsou nešťastní zejména ze zrušených rezervací těsně před příjezdem hostů. To je jeden z hlavních důvodů, proč je pro ně letošní léto náročné.
„Dochází k rušení rezervací. Dokonce se nám objevují volná místa v nejžádanějších měsících, což je červenec a srpen,“ cituje tamní deník Slobodna Dalmacija nespokojeného majitele nemovitosti ze Splitu. Zpravodajský portál rovněž dodává, že někteří pronajímatelé se s něčím podobným setkávají vůbec poprvé. Dosud totiž byli zvyklí, že v hlavní sezoně mají beznadějně plno.
Cena ropy na burze je na normálu, vládní strop ale stále platí. Je to zbytečné, říká Indráček
Současný negativní trend potvrzuje i Ante Glavaš, který je členem Chorvatského sdružení rodinných ubytování (HUOS). „Je pravda, že letošní rok je neobyčejný a zvláštní. Pronajímatelé nám říkají, že se hromadně ruší rezervace, které byly naplánované od začátku roku. Hosté si jednoduše našli lacinější ubytování v okolí a původní rezervaci z února nebo března zrušili. Někdy to je i jen pár dní před příjezdem. Provozovatelé proto musí rychle snižovat ceny, aby tyto termíny zachránili na poslední chvíli,“ uvedl.
Vliv mistrovství světa ve fotbale
Poskytovatelé ubytování jsou však podle něj v pasti. Pokud by zpřísnili podmínky a zrušili flexibilní bezplatná storna, tak by si jejich kapacity nikdo nerezervoval. Glavaš zmiňuje i vliv fotbalového mistrovství světa. Podle něj tradiční hosté z řad Němců či Nizozemců nedorazili a zřejmě vyměnili Chorvatsko za Spojené státy, Kanadu nebo Mexiko.
Unikly první detaily ze svatby Swiftové a Kelceho. Matka ženicha promluvila
„Vždy, když se konají podobné sportovní akce, tak to všichni pociťujeme. Poprvé se mi stalo, že máme prázdná okna v kalendáři na srpen. Jako destinace prostě nemáme jasnou strategii řízení a nafoukli jsme se tu jako balón. Byla jen otázka času, kdy bublina splaskne,“ poznamenal Glavaš.
Oblíbenost Chorvatska klesá i u Čechů. Podle dat průzkumu CzechTourism plánuje letní zahraniční dovolenou 49 procent dotázaných. Chorvatsko bylo dříve jasnou hlavní prioritou turistů zejména kvůli cenové dostupnosti. Postupné zdražování ale vyhání turisty do některých částí Itálie nebo Řecka, které jsou cenově srovnatelné. Pro řadu lidí už není Chorvatsko automatickou volbou.
X X X
Orbán burcuje a zvoláva Maďarov do ulíc: Magyar podľa neho prekročil všetky hranice
Maďarská vládna strana Tisza premiéra Pétera Magyara prekračuje všetky ľudské a morálne hranice, ale aj hranice právneho štátu, uviedol v pondelok na Facebooku expremiér a predseda opozičnej strany Fidesz Viktor Orbán, informuje spravodajca TASR v Budapešti.
Magyar ukázal luxus Orbánovej éry. V niekdajšom premiérskom sídle našiel aj novú skartovačku
„Nie toto schválili maďarskí voliči. Nedovoľme, aby sa to stalo!“ napísal Orbán, ktorý vyzval k účasti na demonštrácii.
Predseda parlamentnej frakcie Fideszu Gergely Gulyás ohlásil protestné zhromaždenie na štvrtok o 18.00 h, ktoré sa má konať pred sídlom prezidenta v budínskom Sándorovom paláci.
Demonštráciu spoločne organizujú opozičné strany Fidesz a KDNP pod názvom „STOP svojvôli“. Účastníci budú protestovať proti pripravovanej novele ústavy predloženej vládnou stranou Tisza, vplyvom ktorej by okrem iného musel odstúpiť z funkcie terajší prezident Tamás Sulyok.
Orbán v „srdcervúcom“ videu varuje dcéry pred hrozbou: Nesmieme sa báť
Viktor Orbán zverejnil video, na ktorom údajne telefonuje so svojimi dcérami a varuje ich pred hrozbou.
Premiér a predseda Tiszy Péter Magyar v minulosti viackrát označil Sulyoka za „bábku“ a „pozostatok Orbánovho režimu“. Prezident v polovici mája jasne deklaroval, že neodstúpi zo svojej funkcie, a že mieni naplniť svoj mandát aj prísahu.
Fidesz na Magyarove kroky reagoval vyhlásením, v ktorom ich označil za „otvorené vydieranie“ a „diktatúru“ a postavil sa na stranu prezidenta Sulyoka, ktorého podľa nich Magyar protiústavne napáda.
Podľa servera telex.hu zatiaľ neboli zverejnené žiadne podrobnosti o chystanej demonštrácii Fideszu a nie je známe ani to, či sa Orbán na tomto podujatí zúčastní, alebo či na ňom vystúpi.
Na výzvu na demonštráciu Fideszu zareagoval na Facebooku Magyar, ktorý z Istanbulu na ceste na summit NATO v Ankare napísal: „Ešte aj v Istanbule sa nahlas zasmiali, keď počuli, že Fidesz chce demonštráciu za ústavnosť a demokraciu. Ako keď zlodej kričí: Chyťte zlodeja!“