Poradcom vyčítal návrh prímeria na Donbase. Zdroje z Kremľa hovoria o Putinovom pláne dobyť celý Donbas a možnej mobilizácii. Správy z Kyjeva aj analytici varujú pred prudkou eskaláciou konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin odmieta výzvy na mierové rokovania s Kyjevom, uviedli pre agentúru Reuters tri zdroje blízke Kremľu. Nedávne ukrajinské dronové útoky na ruské ropné rafinérie a prístavy údajne posilnili Putinove odhodlanie zatiaľ pokračovať v boji, píše TASR.
- Putin odmieta mierové rokovania s Ukrajinou.
- Dronové útoky na Rusko zvýšili Putinovo odhodlanie bojovať.
- Putin stále chce dobyť Donbas a riešiť konflikt silou.
- Ruskí experti varujú pred možnou eskaláciou proti Európe.
- Český prezident varuje pred možnou ruskou mobilizáciou po voľbách.
Dva z týchto zdrojov, ktoré hovorili pod podmienkou zachovania anonymity, sa domnievajú, že Putin bude pravdepodobne ďalej eskalovať tento konflikt, ktorý už trvá piaty rok. Podľa jedného z nich je takýto vývoj vysoko pravdepodobný už v nadchádzajúcich mesiacoch.
Americký prezident Donald Trump v pondelok vyhlásil, že Putin chce, aby vojna skončila, a že riešenie je „bližšie, než si ľudia uvedomujú“. Šéf Bieleho domu sa v stredu v tureckej Ankare popri summite NATO stretol so svojím ukrajinským náprotivkom Volodymyrom Zelenským, ktorý potvrdil, že diskutovali o „nápadoch, ako sa priblížiť k mieru“.
Snaží sa o dobytie Donbasu
Podľa jedného zo zdrojov Reuters sa však Putin nevzdáva svojho cieľa dobyť zvyšné časti ukrajinského Donbasu a nedávno údajne pokarhal skupinu poradcov, ktorí navrhovali kompromis založený na prímerí pozdĺž súčasných frontových línií. Druhý zdroj uviedol, že Putin verí, že Moskva Donbas obsadí čoskoro.
„Rusko je pripravené na mierové riešenie, má však dostatočné kapacity na to, aby konalo nezávisle a pokračovalo v špeciálnej vojenskej operácii,“ uviedol hovorca Kremľa Dmitrij Peskov v reakcii na žiadosť o vyjadrenie.
Vysokopostavený ukrajinský predstaviteľ vo svojom komentári poznamenal, že podobný vývoj naznačujú aj spravodajské správy z Kyjeva. Putin sa aj podľa nich skôr pripravuje na ďalšie vojenské kroky než na mier. Možné sú nové operácie proti Ukrajine alebo útok na inú európsku krajinu. Ruskí vojenskí experti čoraz častejšie verejne diskutujú o eskalácii vrátane možných útokov na európske ciele, ako sú základne NATO v pobaltských krajinách, píše Reuters.
Môžu sa pokúsiť o rozdelenie
Jack Watling z Royal United Services Institute, britského think tanku zameraného na obranu a bezpečnosť, uvádza, že Rusko by sa mohlo pokúsiť vyvolať napätie v rámci NATO izolovanými útokmi, porovnateľnými s nedávnym dronovým útokom na Rumunsko.
„Rusi by nemali v úmysle rozpútať vojnu s NATO. Mohlo by to však slúžiť na rozdelenie Aliancie v otázke toho, ako reagovať,“ povedal Watling. Zvýšené napätie by podľa jeho slov mohlo Putinovi pomôcť získať v Rusku politické ospravedlnenie pre zavedenie povinnej vojenskej služby. Niektorí analytici sa totiž domnievajú, že práve tento krok by bol potrebný na obsadenie Donbasu. Reuters však uvádza, že ide o politicky nepopulárne opatrenie, ktorému sa Putin od začiatku vojny vyhýba.
V podobnom duchu sa vyjadril aj český prezident Petr Pavel. V rozhovore pre britský denník The Telegraph uviedol, že Ukrajina má dva mesiace na to, aby ukončila vojnu s Ruskom, inak by mohlo dôjsť k masívnej eskalácii konfliktu. Podľa jeho názoru by ruský prezident Vladimir Putin totiž mohol po septembrových parlamentných voľbách nariadiť mobilizáciu.
X X X
‚Plníme to, co jsme řekli.‘ Babiš po půl roce vládnutí vyzdvihl nízkou inflaci a ceny energií.
Vládě se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) daří plnit své sliby. Za největší úspěchy prvního půlroku vládnutí ve čtvrtek při bilanční tiskové konferenci označil nízkou inflaci či snížení cen energií. Na domácí i unijní úrovni se Babiš soustředí na příští rozpočet. V roce 2027 chce poprvé naplnit závazek ze Severoatlantické aliance (NATO) a dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.
Babiš ve čtvrtek ministrům poděkoval za jejich nasazení. Předtím se všemi postupně procházel, co se jejich úřadům dosud podařilo splnit.
„Plníme to, co jsme řekli. Za největší úspěch považuji jednu z nejnižších inflací v Evropě, podařilo se nám srazit ceny energií, držíme na uzdě ceny pohonných hmot,“ řekl. Kabinet podle něj plní sliby v oblasti migrace, energií i bydlení a angažuje se na evropské úrovni.
Premiér kritizoval bývalou vládu Petra Fialy (ODS) za to, že nesplnila dvouprocentní závazek vůči NATO. „Je to asi dobrá výchozí pozice k tomu, abychom teď skutečně zabrali a poprvé v historii splnili minimálně ta dvě procenta v rozpočtu v roce 2027,“ uvedl.
Na summitu NATO v Ankaře podle něj partneři vnímali českou delegaci jako novou vládu, která plnění závazků garantuje.
Třetí Babišův kabinet jmenoval prezident Petr Pavel loni v polovině prosince. Programové prohlášení schválila koalice ANO, SPD a Motoristů 5. ledna, priority společného vládnutí však měly strany sepsané už koncem loňského října, necelý měsíc od sněmovních voleb.
Mezi hlavní strategické priority řadí programové prohlášení levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupnost zdravotnictví či bydlení jako veřejný zájem. Slibuje také změny důchodového a sociálního systému a posílení obranyschopnosti státu a bezpečnosti občanů.
X x x
Europarlament schválil dohodu EÚ s Mexikom, otvorí nové možnosti pre slovenský export.
Europarlament odobril cestu k novej dohode EÚ s Mexikom. Slovenskí europoslanci sa sporia o to, či prinesie viac pracovných miest, alebo lacnú konkurenciu.
Poslanci Európskeho parlamentu (EP) v stredu (8. 7.) odsúhlasili dohody, ktoré pripravujú cestu pre užšie politické väzby a rozšírený obchod medzi Európskou úniou (EÚ) a Mexikom. K téme sa vyjadrili viacerí slovenskí europoslanci z rôznych politických strán.
V skratke:
- Poslanci Európskeho parlamentu schválili dohody pre užšie väzby s Mexikom
- Dohoda úplne ruší clá v priemysle a posilňuje slovenský automobilový export
- Mexiko ruší vysoké clá na agroprodukty z Európskej únie a chráni značky
Ľubica Karvašová (PS) tvrdí, že obchodná dohoda s Mexikom je pre EÚ a špeciálne pre Slovensko ekonomickou výhrou, lebo v čase amerických ciel EÚ musí diverzifikovať a hľadať spoľahlivých partnerov. „Mexiko je 13. najväčšia ekonomika sveta a táto dohoda otvára našim firmám obrovské príležitosti, keďže kompletne ruší clá v priemyselných odvetviach. Pre Slovensko je to dôležité najmä v automobilovom sektore, ktorý tvorí viac ako polovicu nášho exportu do Mexika. Za situácie, keď európsky automobilový trh prechádza štrukturálnou krízou, táto zmluva pomôže chrániť naše pracovné miesta. Navyše nám garantuje férový prístup k mexickým štátnym zákazkám a bezpečný prístup k dodávkam kritických surovín,“ vysvetlila.
Ekonomická a poľnohospodárska výhra
Podľa jej slov pokiaľ ide o poľnohospodárstvo, obavy nie sú na mieste, lebo európske potravinárske firmy budú z dohody profitovať a oveľa viac vyvážať, pretože Mexiko ruší vysoké clá na agroprodukty z EÚ. Ocenila, že dohoda chráni 568 európskych značiek pred napodobňovaním a otvára európskym farmárom obrovský trh bez akéhokoľvek znižovania prísnych noriem EÚ.
Katarína Roth Neveďalová (Smer-SD) nesúhlasí s tým, ako Európska komisia zas pri schvaľovaní medzinárodnej obchodnej dohody obchádza nielen členské štáty, ale aj Európsky parlament. „Napriek tomu si myslím, že obchodné dohody sú dôležité pre export našich produktov. Obchodná dohoda s Mexikom poskytuje dôležité odbytisko hlavne pre u nás vyrobené autá a špecifické potraviny,“ odkázala.
Zrušenie mexických ciel
Martin Hojsík (PS) víta, že dohoda o obchodnom partnerstve s Mexikom odstraňuje 95 percent mexických cieľ pre dôležité poľnohospodárske výrobky z EÚ. „Súčasne posilňuje ochranu európskych štandardov pri dovážaných výrobkoch. Tieto dohody nie sú len o obchode a zisku pre firmy, ale aj o lepšej ochrane spotrebiteľov, zamestnancov a prírody,“ uviedol.
Branislav Ondruš (Hlas-SD) upozornil, že modernizácia obchodnej zmluvy medzi EÚ a Mexikom podporí európske korporácie na úkor európskych a tiež mexických pracujúcich. S odvolaním sa na komentár, ktorý dostal ako člen Výboru EP pre medzinárodný obchod, dodal, že „dohoda automaticky nespôsobí presun výroby, ale môže ho uľahčiť a môže urobiť Mexiko atraktívnejším pre európske firmy, ktoré uvažujú o výrobe alebo investíciách mimo EÚ“.
Kritika obchodnej politiky
Spresnil, že spoločnosť Electrolux v pohraničnom meste Ciudad Juárez použila masívny nátlak na pracovníkov, aby im zabránila vytvoriť odbory, lebo bez nich bez zaváhania presunie výrobu z Európy do Mexika. Aj automobilka Volkswagen už podľa neho oznámila „realokáciu ďalších častí automobilovej výroby“, pričom len v Nemecku do štyroch rokov zruší 30 000 pracovných miest a na to pýta desiatky miliónov eur z Európskeho globalizačného fondu na „služby pre prepúšťaných pracovníkov“.
„Z môjho pohľadu je toto excelentný príklad toho, komu slúži európska obchodná politika: korporáciám na úkor pracujúcich“ opísal situáciu.
xX X
Dav ve Lvově zaútočil na vojenské verbíře, převrátil jim dodávku.
Rozzuřený dav ve Lvově převrátil dodávku vojenského náborového střediska poté, co jeho pracovníci při kontrole zadrželi muže hledaného kvůli porušování pravidel vojenské evidence. Na místě se během několika minut shromáždilo několik set lidí, kteří vůz poškodili a střetli se se zaměstnanci odvodové společnosrti.
„Incident se odehrál poté, co pracovníci náborového centra společně s policisty zkontrolovali muže narozeného v roce 1996. Ukázalo se, že od 12. června figuruje v pátrání kvůli porušení pravidel vojenské evidence,“ uvedla mluvčí lvovské policie Alina Podrejková.
Do kontroly se ale začali vměšovat kolemjdoucí a během krátké chvíle se na místě vytvořil dav, který po zadržení mladého muže obklopil vůz náborového centra a skandoval „Hanba!“. Následně automobil převrátil.
Na záběrech je vidět, jak dva muži vylezli na převrácené vozidlo a za potlesku přihlížejících rozbíjeli jeho okna. Protestující podle portálu Censor.net autu navíc propíchli pneumatiky a utrhli přední nárazník.
Šéf Lvovské oblastní vojenské správy Maksym Kozyckyj kvůli incidentu svolal mimořádnou poradu se zástupci bezpečnostních složek. „Nejvyšší prioritou je zajistit veřejný pořádek! Každého, kdo se dopustil protiprávního jednání, včetně těch, kteří bránili vojákům ve výkonu jejich povinností, musíme vypátrat a pohnat k odpovědnosti,“ zdůraznil.
Lvovské náborové centrum uvedlo, že zadrženého mladíka odvezli do svého střediska, kde nyní podstupuje vojenskou lékařskou prohlídku.
Na Ukrajině od ruského vpádu v únoru 2022 platí válečný stav a všeobecná mobilizace. Bezprostředně po útoku ruských vojsk na Ukrajinu do ozbrojených sil vstoupilo množství dobrovolníků. Zápal ale od té doby postupně opadl. Ukrajinskou armádu začal podle médií trápit nedostatek vojáků, kteří vlast brání před větší a lépe vybavenou invazní armádou. Obě strany také podle dostupných informací zaznamenaly vysoké ztráty.
x x x
Irán, Omán a Turecko hovorili o situácii v Hormuzskom prielive
Irán po vzájomných útokoch s USA mobilizuje diplomaciu aj armádu. Arákčí hľadá podporu v regióne, no zároveň varuje pred ďalším americkým úderom.
Iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí telefonoval so svojimi náprotivkami z Turecka a Ománu o situácii na Blízkom východe a predovšetkým v Hormuzskom prielive. Aktéri rozhovorov sa zhodli na potrebe využiť diplomatické kanály, aby zabránili eskalácii situácie. Telefonát nasledoval po vzájomných útokoch USA a Iránu.
- Iránsky minister Arákčí telefonoval s partnermi o napätej situácii v Hormuze.
- Arákčí označil americké útoky na Irán za porušenie memoranda o porozumení.
- Americká armáda zaútočila na iránske ciele, Teherán podnikol odvety v Perzskom zálive.
- Intenzita lodnej dopravy v Hormuzskom prielive výrazne klesla, tankery menia trasy.
- UKMTO zvýšila stupeň ohrozenia, Trump oznámil koniec prímeria a hrozí eskaláciou.
O najnovšom vývoji v regióne Arákčí neskôr hovoril aj s veliteľom pakistanských pozemných síl Ásimom Munírom. Vo svojom vyhlásení odsúdil americké útoky na Irán ako porušenie memoranda o porozumení a varoval armádu USA pred ďalším „dobrodružstvom“.
Útoky na ciele v regióne
Americká armáda vo štvrtok oznámila ďalšiu sériu úderov proti Iránu s cieľom oslabiť jeho schopnosť „útočiť na komerčnú lodnú dopravu“. Výbuchy boli hlásené na juhu Iránu v mestách Bandar Abbás a Sirik. Teherán reagoval útokmi na americké ciele v Kuvajte, Katare a Bahrajne.
Irán sa snaží získať väčšiu kontrolu nad Hormuzským prielivom, pričom jeho budúcnosť zostáva počas rokovaní medzi Teheránom a Washingtonom jedným z hlavných sporných bodov. Diskutuje sa o možnom zavedení poplatkov pre plavidlá, ktoré však Spojené štáty odmietajú.
Pokles lodnej dopravy
Intenzita lodnej dopravy v Hormuzskom prielive od stredy prudko klesla. Podľa agentúry AFP vo štvrtok preplávalo prielivom len šesť tankerov, zatiaľ čo v stredu to bolo 21. Mnohé plavidlá vypínali svoje transpondéry alebo využívali severnú trasu pri pobreží Iránu.
Od podpísania memoranda o porozumení bolo v prielive zasiahnutých päť plavidiel. Irán tvrdí, že dve z týchto plavidiel sa nachádzali v blízkosti ománskej trasy.
Varovania pred ohrozením bezpečnosti
Britská organizácia pre námorné obchodné operácie (UKMTO) vo štvrtok oznámila, že zvýšila úroveň ohrozenia námornej bezpečnosti v prielive. Podľa nej hrozia „úmyselné nepriateľské akcie“ a komerčná lodná doprava pokračuje v obmedzenom režime.
Americký prezident Donald Trump vyhlásil, že prímerie medzi Washingtonom a Teheránom sa skončilo. Pohrozil výraznou eskaláciou útokov, ak bude Irán pokračovať v útokoch na lode v Hormuzskom prielive.
X xx
| SPD PROTI ZBRANÍM UKRAJINĚ |
KDYŽ BUDE KONEC VÁLKY, NEPOTŘEBUJÍ ZBRANĚ
UKRAJINCI NECHTĚJÍ VÁLKU, UMÍRAT
kDYŽ TO CHCE EXKOMUNISTA PAVEL, JÍT BOJOVAT
EXKOMUNISTA PAVEL JAKO VOJÁK NIC NEDOKÁZAL
„Nejlepší by bylo nedat Ukrajincům nic.“ V SPD to vře kvůli zbraním pro Kyjev.
Ve vládní koalici panuje napětí, které vyvolal plán ministra zahraniční Petra Macinky na zapojení Česka do iniciativy PURL na podporu Ukrajiny. Velmi odmítavě se k tomu postavil šéf SPD Tomio Okamura, který chce věc řešit v pátek na koaliční radě. Další poslanci za SPD oslovení redakcí iDNES.cz napětí mírní. Trikolora a PRO, které jsou součástí klubu SPD, naopak vyslaly ostrý vzkaz.
Poslanec Jaroslav Foldyna za SPD vedl s ministrem zahraničí Petrem Macinkou z Motoristů sobě na téma krátký rozhovor. „Pan Macinka dal prachy vyčleněné Ukrajině Spojeným státům, které pomoc zařídí,“ komentoval to pro redakci iDNES.cz Foldyna s tím, že je taková možnost optimálnější a transparentnější, než aby peníze putovaly Ukrajincům přímo.
„Ale nejlepší by bylo, kdybychom nedali nic,“ dodal Foldyna. Případné opuštění vládní koalice by však ze strany SPD bylo podle něj v této chvíli neuvážené.
Odchod z vlády momentálně nehrozí ani podle dalšího poslance za SPD Radka Kotena. „Je to spíš zbožné přání opozičních politiků,“ míní. Věří, že koalice ANO, SPD a Motoristů na pátečním jednání problematiku zapojení Česka do programu PURL vyřeší.
Redakce shání vyjádření i dalších poslanců z hnutí SPD a zástupců jeho dalších menších koaličních partnerů, tedy Trikolory, PRO a Svobodných. Oslovila také trojici ministrů za SPD.
Ministr obrany Jaromír Zůna ve čtvrtek v rozhovoru pro Deník N uvedl, že o rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu před odletem na summit NATO nevěděl. Jde podle něj ale jen o symbolickou částku. Vláda dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi, odmítala.
Prekérní situace, zuří Okamura
Zapojení do programu PURL, který slouží členským státům NATO k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, avizoval Macinka tento týden před odletem na summit v Ankaře. Ministerstvo zahraničí chce do iniciativy přesunout část svých mandatorních výdajů. Tento záměr ovšem pobouřil Okamuru. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu po skončení summitu řekl, že to Okamurovi vysvětlí.
„Hnutí SPD zásadně nesouhlasí, aby se Česká republika podílela z peněz českých občanů na iniciativě, v jejímž rámci budou evropské země financovat americké zbraně určené pro Ukrajinu,“ prohlásil Okamura. Situaci označil za „prekérní“, neboť peníze byly podle jeho informací do programu již zaslány.
„Nepřál bych si, aby se to někdy opakovalo,“ řekl dále Okamura, který by byl podle svých slov rád, aby se programové prohlášení dodržovalo i v takovýchto situacích. Výsledky pátečního jednání nechtěl předjímat, podle něj se však jedná o pravidelnou koaliční radu svolanou už v minulém týdnu.
Už žádné peníze pro oligarchy, reaguje Rajchl
Ostré vyjádření zveřejnilo hnutí Trikolora, jehož členové byli spolu se Svobodnými a PRO na kandidátkách SPD pro volby do Sněmovny. „Trikolora zásadně odmítá, aby se Česká republika jakkoli podílela na iniciativě PURL, v jejímž rámci evropské země financují americké zbraně určené pro Ukrajinu,“ stojí ve čtvrtečním prohlášení.
Trikolora dodala, že bude po ministrovi zahraničí požadovat vysvětlení, proč k takovému kroku jednostranně přistoupil. Podle hnutí je nezbytné, aby na podobných krocích byla shoda celé vládní koalice a byly vždy projednány předem.
Stejně negativně se k tomu staví i poslanec a šéf PRO Jindřich Rajchl. „Kategoricky a jednoznačně nesouhlasím s tím, aby jen jedna jediná koruna z českého státního rozpočtu putovala na nákup zbraní na Ukrajinu,“ okomentoval situaci. Podle Rajchla takové jednání odporuje závazku programového prohlášení vlády, která chce důsledně prosazovat ukončení vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou diplomatickou cestou.
„Budu důrazně požadovat, aby došlo k revizi tohoto rozhodnutí,“ dodal Rajchl s tím, že už žádné peníze na nákup zbraní „pro kyjevské oligarchy“ putovat nebudou.
SPD to vysvětlím, říká Macinka
Ministr zahraničí se po skončení čtvrteční tiskové konference nechal slyšet, že je poslancům z hnutí SPD připravený vysvětlit, jak to se zapojením do iniciativy PURL je. Podle Macinky je navíc příspěvek Česka ve srovnání s ostatními zahraničními přispěvateli zanedbatelný a symbolický. Podle jeho slov to není tak, že by vláda nečekaně své názory změnila.
„Na summitu jsem měl omezenou možnost to komunikovat, jednání byla často tajná a pohyboval jsem se tam bez mobilu a elektroniky,“ reagoval ministr s tím, že Okamurovu rozhořčení rozumí i vzhledem k některým titulkům webů, které sám označil za alternativní a dezinformační. „Vážím si spolupráce s SPD a vztahů, které s nimi máme. Poté, co ta jednání skončila, tak jsem po telefonu vysvětloval, jak je to v reálu,“ uvedl.
„Žádné zbraně a ani peníze neposíláme, je to složitější, je to jinak. Jsem připraven se o tom s poslanci SPD bavit. Rozumím, že se na ně obrací voliči, kteří to nechápou,“ zmínil Macinka.
X xx
Viktor Orbán sa vo Varšave stretne s niekdajším spojencom Jaroslawom Kaczyňským.
Orbán po volebnej porážke vyráža do Poľska na stretnutie s Kaczyňským. Pokúša sa oživiť ochladené spojenectvo a posilniť svoj vplyv v regióne.
Predseda maďarskej opozičnej strany Fidesz a bývalý premiér Viktor Orbán sa v sobotu chystá do Poľska na rokovanie s predsedom strany Právo a spravodlivosť (PiS) Jaroslawom Kaczyňským. O pripravovanom stretnutí týchto dlhoročných politických lídrov informoval maďarský portál index.hu s odvolaním sa na poľské médiá, uviedla agentúra TASR.
V minulosti boli Orbán a Kaczyňski v poľskej aj maďarskej politike vnímaní ako úzki partneri, ktorí stáli na podobných pozíciách v rámci európskej pravice. Podľa index.hu sa však ich vzťahy v posledných rokoch ochladili pre zásadné rozdiely v prístupe k ruskej agresii proti Ukrajine a k samotnému Rusku, čo sa odrazilo aj na spolupráci medzi Fideszom a PiS.
Ochladené spojenectvo
Poľský spravodajský portál onet.pl v tejto súvislosti hodnotil pripravovanú návštevu ako súčasť „protiútoku“, ktorý Orbán rozvíja po svojej volebnej porážke v Maďarsku. Podľa poľského servera sa bývalý premiér snaží opätovne budovať svoje politické postavenie na európskej scéne a nadviazať na staré spojenectvá.
Onet.pl zároveň pripomenul, že Orbán už v júni cestoval do Bruselu na summit Európskej únie, kde sa zúčastnil rokovania lídrov novej frakcie Patrioti pre Európu (PfE). Tento formát však podľa poľského portálu zatiaľ nepriniesol výraznejšie výsledky, keďže z politických subjektov patriacich do tejto skupiny zastáva vládny post v EÚ iba český premiér Andrej Babiš, ktorý frakciu na summite zastupuje.
Budovanie väzieb
V tom istom týždni Orbán podľa onet.pl zavítal aj do Viedne. Zúčastnil sa tam podujatia pri príležitosti 70. výročia založenia Slobodnej strany Rakúska (FPÖ), ktorú poľské médiá označujú ako krajne pravicovú politickú formáciu.
Po sérii týchto ciest tak bude sobotňajšie rokovanie s Jaroslawom Kaczyňským vnímané ako ďalší krok bývalého maďarského premiéra v rámci snahy o opätovné upevnenie pozícií v stredoeurópskom a európskom politickom priestore, uzatvára onet.pl.
X XX
Moskva v stredu odsúdila Severoatlantickú alianciu (NATO) za sľuby, ktoré dala Ukrajine počas summitu v tureckej Ankare a označila ich za „nezodpovedné“. Zároveň obvinila európske štáty z prípravy „na ozbrojený konflikt s Ruskom“. TASR o tom píše podľa správy agentúry AFP.
Ruské ministerstvo zahraničných vecí vo svojom vyhlásení obvinilo členské krajiny NATO z „nezodpovedných rozhodnutí, ktoré by mohli viesť ku katastrofe“ a zo snahy o „militarizáciu európskeho kontinentu“.
V posledný deň summitu lídri členských štátov NATO opätovne potvrdili svoj záväzok voči kolektívnej obrane a tiež neochvejnú podporu Ukrajine. Zaviazali sa tiež, že tejto krajine napadnutej Ruskom poskytnú v roku 2026 vojenskú pomoc v hodnote 70 miliárd eur a v budúcom roku prinajmenšom rovnakú sumu.
Hlavy štátov a vlád v Ankare uviedli, že s cieľom „odolávať dlhodobej hrozbe, ktorú Rusko predstavuje pre euroatlantickú bezpečnosť a stabilitu, ako aj hrozbe terorizmu“ zvyšujú investície do obrany. V tejto súvislosti oznámili nové zákazky v hodnote viac ako 50 miliárd dolárov.
X x x
Rusi v meste Vyšneve zasiahli muničný sklad, priznáva Kyjev. Prezident Zelenskyj avizuje trestné stíhanie
Už bezprostredne po ruskom útoku sa na ukrajinských sociálnych sieťach začala objavovať kritika, že sa výbušný materiál uskladňoval blízko civilných obydlí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že v meste Vyšneve pri Kyjeve v dôsledku ruského útoku explodoval muničný sklad jedného z podnikov Ukroboronpromu. Informuje o tom denník Ukrajinská pravda.
„Absolútne hrozná situácia. Vo Vyšnevom bol muničný sklad. Nepriateľ zasiahol tento sklad. Mnoho ľudí utrpelo straty,“ povedal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident zároveň povedal, že od Bezpečnostnej služby Ukrajiny, ministerstva vnútra a generálnej prokuratúry dostal komplexné informácie. „Bolo začaté trestné stíhanie. Vinníci sa budú zodpovedať. A v Ukroboronprome určite dôjde k prepúšťaniu, pretože sklad bol jedným z podnikov Ukroboronpromu,“ uzavrel.
Najťažšie ráno od začiatku vojny
Pripomenieme, že Rusi zasiahli priemyselný objekt v meste Vyšneve v noci z nedele na pondelok. Následne došlo k sekundárnej detonácii a časť mesta, kde sa nachádzali najmä rodinné domy, bola prakticky zrovnaná so zemou.
Svedkovia opisovali, ako na ich domovy dopadala munícia, a ako sa rozhoreli požiare, ktoré zničili päť ulíc. Detonácie trvali niekoľko hodín. Miestni obyvatelia pre ukrajinské médiá opisovali, že to, čo v pondelkové ráno zažili, bol pre nich najhorší zážitok od začiatku ruskej invázie.
Deväť ľudí prišlo o život. Niektorí z nich uhoreli vo vlastných domoch.
Takmer 600 ľudí sa z najviac zasiahnutej časti mesta muselo evakuovať.
V meste zaevidovali takmer 300 poškodených obytných budov, z nich 91 bolo podľa predstaviteľov regionálnej samosprávy úplne zničených.
Vláda sľubuje odškodnenie
Už bezprostredne po ruskom útoku a následných sekundárnych výbuchoch sa na ukrajinských sociálnych sieťach začali objavovali reakcie ľudí, ktorí kritizovali, že sa výbušný materiál uskladňoval blízko civilných obydlí.
Generálny štáb Ozbrojených síl Ukrajiny následne v utorok informoval, že objekt vo Vyšnevom, kde došlo k detonácii, nepatril do sféry kontroly armády.
Jej hovorca Dmytro Lychovij v stanovisku, z ktorého citovali viaceré ukrajinské médiá, uviedol, že naďalej platí rozkaz hlavného veliteľa, ktorý „zakazuje umiestňovať muničné sklady či iné podobné objekty v blízkosti civilných budov a miest bydliska civilistov.“
Vláda avizovala odškodnenie ľudí, ktorí prišli o domy. Na pomoc zasiahnutým rodinám plánuje vyčleniť tri miliardy hrivien (59 miliónov eur) z rezervného fondu.
X xx
Ukrajina v najbližších dňoch dostane od Spojených štátov novú sadu striel pre systémy protivzdušnej obrany Patriot, oznámil vo štvrtok ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
X xx
Rusko podrobuje približne 1,6 milióna mladých Ukrajincov „vymývaniu mozgov“ a propagande.
X x x
Ropná rafinéria v meste Saratov ležiacom na juhovýchode európskej časti Ruska zastavila v stredu svoju prevádzku po tom, čo bola poškodená pri dronovom útoku ukrajinských jednotiek. TASR o tom informuje s odvolaním sa na agentúru Reuters, pre ktorú to vo štvrtok uviedli dva zdroje z prostredia ropného priemyslu.
Ide už o tretí útok na túto rafinériu v tomto roku – jej prevádzka musela byť prerušená na niekoľko týždňov aj v marci a v máji.
Rafinériu prevádzkuje spoločnosť Rosnefť, ktorá sa k incidentu nevyjadrila.
Podľa spomínaných zdrojov drony zasiahli hlavnú destilačnú jednotku CDU-6, ktorá môže spracovať 20.000 ton ropy denne a v rafinérii je jediná svojho druhu.
Gubernátor Saratovskej oblasti Roman Busargin na platforme Telegram uviedol, že ukrajinský útok si vyžiadal jedného mŕtveho, viacerých zranených a poškodil „civilné priemyselné objekty“, no bližšie ich nešpecifikoval.
Ukrajinská armáda však oznámila, že cieľom útoku bola práve saratovská rafinéria. Potvrdil to aj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podľa ktorého závod zasiahli „dlhodobé sankcie“ Ukrajiny.
X xx
Ukrajinské úrady vo štvrtok začali trestné stíhanie po tom, čo dav ľudí v západoukrajinskom meste Ľvov v stredu večer obkľúčil a prevrátil vozidlo vojenského odvodového úradu. Informovala o tom agentúra AFP, píše TASR.
Tento incident vyvolal ostré reakcie ukrajinských predstaviteľov, ktorí vyzvali občanov, aby svoj hnev nesmerovali proti armáde, ale proti Rusku, ktoré od februára 2022 vedie proti Ukrajine vojnu.
K nepokojom v Ľvove došlo po tom, ako príslušníci odvodových orgánov zadržali muža podozrivého z vyhýbania sa vojenskej službe a odviezli ho do odvodového centra.
Ukrajinská generálna prokuratúra uviedla, že začala vyšetrovanie okolností incidentu, na ktorom sa podľa nej podieľali príslušníci ozbrojených síl, policajti a približne 200 civilistov.
X x x
Koalícia ochotných združujúca krajiny podporujúce Ukrajinu oznámi v pondelok 13. júla v Paríži dôležité rozhodnutia. Vo štvrtok to po stretnutí s francúzskym ministrom zahraničných vecí Jeanom-Noëlom Barrotom vo Varšave uviedol šéf poľskej diplomacie Radoslaw Sikorski, nepriblížil však, o aké rozhodnutia pôjde. Informuje o tom varšavský spravodajca TASR podľa agentúry PAP.
Sikorski označil koalíciu ochotných za jeden z nástrojov poľsko-francúzskej spolupráce. Francúzsky prezident Emmanuel Macron už v stredu oznámil, že skupina štátov podporujúcich Ukrajinu sa stretne 13. júla v Paríži.
Poľský minister zároveň vyhlásil, že Varšava má záujem o ďalšie prehlbovanie dialógu s Parížom. Pripomenul nedávne rokovania v rámci formátu E5, ktorý združuje Poľsko, Francúzsko, Nemecko, Taliansko a Spojené kráľovstvo. Podľa neho toto zoskupenie odráža regionálnu rozmanitosť Európy lepšie než formát E3 pozostávajúci z Francúzska, Nemecka a Británie.
Barrot počas návštevy Varšavy vyhlásil, že Európa sa nesmie vzdať svojich hodnôt ani podľahnúť tlaku veľmocí. Zdôraznil potrebu posilňovania strategickej autonómie Európskej únie a označil partnerstvo medzi Francúzskom a Poľskom za výnimočné.
Pripomenul tiež zmluvu o posilnenej spolupráci a priateľstve podpísanú vlani vo francúzskom meste Nancy a ubezpečil, že Francúzsko je pripravené prispievať k bezpečnosti Poľska a východného krídla NATO.
X x x
Poľský súd odsúdil vo štvrtok manželský pár ruských občanov za špionáž v prospech Ruska. Obvodný súd v Sosnovci uložil Igorovi R. sedem rokov väzenia a jeho manželke Irine R. trojročný trest odňatia slobody. Rozsudok zatiaľ nie je právoplatný, informuje varšavský spravodajca TASR podľa agentúry PAP.
Igora R. súd uznal vinným zo spolupráce s ruskou Federálnou bezpečnostnou službou (FSB) proti Poľsku a zo spôsobenia priameho nebezpečenstva výbuchu. Podľa obžaloby sa v období od februára do augusta 2022 podieľal na získavaní a odovzdávaní informácií o ruských opozičných aktivistoch žijúcich v Poľsku a o osobách či organizáciách, ktoré im pomáhali.
Irina R. bola uznaná vinnou z napomáhania špionážnej činnosti. Podľa vyšetrovateľov prevzala zašifrované údaje získané manželom a zabezpečila ich odovzdanie FSB v Rusku.
Prokuratúra Igorovi R. pripísala aj účasť na odoslaní kuriérskej zásielky obsahujúcej výbušný materiál na báze nitroglycerínu v júli 2024. Balík objavený v sklade kuriérskej spoločnosti v Lodžskom vojvodstve podľa znalcov obsahoval nálož, ktorej výbuch mohol spôsobiť rozsiahle škody a ohroziť životy ľudí.
Obaja odsúdení boli zadržaní v roku 2024 a od toho času sú vo väzbe. Proces sa začal v januári 2026 ako neverejný z dôvodov ochrany bezpečnosti štátu. Vyšetrovanie viedla poľská Agentúra vnútornej bezpečnosti (ABW) spolu s prokuratúrou.
X x x
Taliansko vyhostí dvoch vojenských pridelencov na ruskej ambasáde, podieľali sa na špionážnej činnosti, uviedla podľa agentúry AFP talianska diplomacia. Obaja Rusi musia krajinu opustiť do troch dní. Krok prichádza po tom, ako v utorok talianska polícia oznámila zatknutie dvoch bývalých členov talianskej spravodajskej služby, ktorí podľa médií odovzdávali Rusku tajné informácie o vojenskej pomoci Ukrajine. Ruské ministerstvo zahraničia podľa agentúry Reuters už oznámilo, že na vyhostenie bude reagovať.
„Moskva naďalej využíva hybridnú vojnu na útoky na Západ a Taliansko,“ napísal na sieti X taliansky minister zahraničia Antonio Tajani, ktorý pôsobenie vyhostených ruských diplomatov označil za „závažné a neprijateľné zasahovanie“ do záležitostí talianskych inštitúcií a národnej bezpečnosti.
Podľa médií dvaja zatknutí Taliani odovzdali Rusku informácie o taliansko-francúzskom systéme protivzdušnej obrany SAMP/T a strelách Aster, ktoré mali byť tento rok odovzdané Ukrajine na testovanie. Rusi sa tiež snažili získať informácie týkajúce sa misie NATO v Bulharsku a talianskej spoločnosti Avio, ktorá okrem iného vyrába motory pre drony.
Rímska polícia oznámila, že jeden zo zatknutých, 59-ročný muž, bol platený ruskou stranou a odovzdal jej informácie od šiestich zdrojov, vrátane štyroch vojakov, ktorých služobné zaradenie bolo na úrovni prísne tajné.
Denník Corriere della Sera uviedol, že tento muž prezradil ruskej strane totožnosť viacerých členov talianskej kontrarozviedky, ktorých úlohou bolo monitorovať ruské aktivity. Podľa listu La Stampa muž ruskej strane za 12 rokov spolupráce poskytol „tisíce“ informácií.
V roku 2024 súd uložil trest 29 rokov väzenia dôstojníkovi talianskeho námorníctva za predaj
X x x
Rusko vie o amerických dodávkach zbraní pre Ukrajinu, licencia umožňujúca Kyjevu vyrábať strely pre systémy protivzdušnej obrany Patriot je pre Moskvu novou informáciou. Uviedol to podľa agentúry Reuters Kremeľ. Americký prezident Donald Trump v stredu pred stretnutím so svojím ukrajinským náprotivkom Volodymyrom Zelenským na okraj summitu NATO v Ankare uviedol, že s ním bude o poskytnutí licencie hovoriť.
Za chybu v úsudku dnes označil hovorca Kremľa Dmitrij Peskov presvedčenie Washingtonu, že ukrajinské údery na ciele v hĺbke Ruska by mohli uľahčiť mierové urovnanie konfliktu. „Ďalšia eskalácia by mohla predĺžiť špeciálnu vojenskú operáciu,“ uviedol podľa agentúry AFP Peskov, ktorý pre ruskú agresiu na Ukrajine použil tradičnú terminológiu Kremľa, keďže Moskva sa slovu vojna v tomto kontexte vyhýba.
Americký minister zahraničia Marco Rubio v stredu uviedol, že Rusko má čoraz väčšie ťažkosti s obranou svojho vzdušného priestoru. Washington podľa neho dúfa, že táto situácia umožní vytvorenie „nevyhnutných podmienok pre dojednanie konca vojny“.
Kyjev v súčasnosti úspešne využíva svoje drony s dlhým doletom na útoky na ciele v hĺbke Ruska, predovšetkým na infraštruktúru ropného priemyslu vrátane rafinérií či tankerov, čo viedlo v krajine k nedostatku palív.
Trump v stredu tiež spomenul možnosť vytvorenia bezletovej zóny nad Ukrajinou, ak to bude potrebné pre budúce bezpečnostné záruky poskytnuté Kyjevu. Podľa Peskova by to znamenalo pôsobenie NATO na Ukrajine, teda to, čomu má „špeciálna vojenská operácia“ zabrániť.
X x x
Ukrajinské drony vo štvrtok zasiahli viaceré ruské ropné zariadenia a zapálili dva ropné tankery v Azovskom mori. Došlo k tomu len deň po tom, čo americký prezident Donald Trump prisľúbil Ukrajine udelenie licencie na výrobu systému protivzdušnej obrany Patriot. TASR o tom informuje na základe správy agentúry AP.
Ukrajinské útoky na ropné rafinérie a ďalšiu kľúčovú infraštruktúru viedli vo viacerých ruských oblastiach k nedostatku paliva a zavedeniu prídelového systému. AP uvádza, že vodiči niekedy musia čakať aj niekoľko hodín, aby si natankovali.
Jeden tanker za druhým. Nočný úder Ukrajincov na ruské tieňové loďstvo
Ukrajinské sily v noci 7. júla zasiahli osem palivových tankerov, ktoré sú podľa ukrajinskej strany pod medzinárodnými sankciami a patria k takzvanému tieňovému loďstvu Ruska.
V útokoch na ropné zariadenia Ukrajina pokračovala aj v noci na štvrtok. Podľa gubernátora Tverskej oblasti Vitalija Koroľova spôsobil útok ukrajinského dronu vo štvrtok skoro ráno požiar v ropnom sklade v meste Tver na západe Ruska. Gubernátor juhoruského Stavropoľského kraja Vladimir Vladimirov zas oznámil, že ukrajinské drony zapálili ropné ložisko v meste Vjazniki. Podľa jeho slov úrady nariadili evakuáciu obyvateľov viacerých bytových domov v blízkosti zariadenia, keďže sa požiar šíril.
V Azovskom mori zapálili ukrajinské bezpilotné lietadlá aj dva ropné tankery, oznámil gubernátor Rostovskej oblasti Jurij Sľusar.
Ruské ministerstvo obrany ozrejmilo, že v noci na štvrtok zneškodnilo 73 ukrajinských dronov. Ukrajinské vzdušné sily zas uvádzajú, že Rusko zaútočilo 94 útočnými dronmi s dlhým doletom a dvomi balistickými raketami. Podľa Kyjeva sa podarilo zachytiť 72 dronov, no 19 z nich i obe rakety spôsobili škody na 13 miestach.
Xx x
Dvoch civilistov zabil ranný ruský dronový útok na osobné auto v ukrajinskom meste Cherson. Na platforme Telegram to dnes uviedla chersonská oblastná prokuratúra. Regionálna prokuratúra ukrajinskej Doneckej oblasti v stredu večer informovala o troch zabitých civilistoch pri ruskom útoku leteckou bombou na rodinný dom v obci Družkivka.
„V dôsledku leteckého útoku zomreli pod troskami dve miestne ženy vo veku 71 a 74 rokov a zomrel tiež šesťdesiatpäťročný muž,“ uviedla donecká oblastná prokuratúra na Telegrame. Ďalšie dve ženy podľa nej utrpeli zranenia. Družkivka aj Cherson sa nachádzajú blízko frontovej línie.
Ukrajinské letectvo dnes ráno uviedlo, že Rusko v noci na dnes útočilo na Ukrajinu 94 dronmi a dvoma balistickými strelami Iskander-M. Protivzdušná obrana zneškodnila 72 nepriateľských dronov, uviedli vzdušné sily. Spomínané dve strely a 19 bezpilotných lietadiel podľa nich zasiahli 13 bližšie nešpecifikovaných miest a útok v čase hlásenia pokračoval.
Podobné vyhlásenia strán konfliktu nemožno bezprostredne v podmienkach vojny nezávisle overiť. Ukrajina sa už piaty rok bráni ruskej vojenskej agresii.
Obe strany tvrdia, že sa zameriavajú na vojenské objekty nepriateľa alebo jeho energetickú infraštruktúru, ale pri útokoch zomierajú aj civilisti. Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine (HRMMU) od začiatku ruskej invázie potvrdila smrť najmenej 16 126 civilistov vrátane stoviek detí. Väčšinu zabitých či zranených civilistov eviduje v oblastiach pod kontrolou ukrajinskej vlády, na ktoré útočia ruské ozbrojené sily. Počty zabitých civilistov budú podľa misie vyššie, než sa jej podarilo overiť. OSN tiež uviedla, že bilancia HRMMU nezahŕňa hlásenia ruských úradov o civilných obetiach v Rusku, ktoré misia nebola schopná overiť.
X x x
Bojujú Rusi proti nacizmu, alebo ho majú v radoch armády? Velenie zúri pre nacistické nášivky a trestá vojakov
Kremeľská propaganda už roky ospravedlňuje inváziu na Ukrajinu tvrdením, že jej vojaci bojujú proti neonacizmu. Priamo v ruskej armáde je však nosenie nacistických a extrémistických symbolov tak rozšírené, že velenie už stráca trpezlivosť.
Vojenskí dôstojníci sa snažia zabrániť tomu, aby ich niekto spájal s neonacizmom, a vojakom hrozia okamžitým presunom na tie najnebezpečnejšie úseky frontu.
Na interný problém poukázal aj vojenský analytik vystupujúci pod menom ChrisO_wiki. Na súkromnom telegramovom kanáli s názvom Bazavluk Civil Defence Command sa objavil príspevok, v ktorom sa anonymný ruský veliteľ ostro prihovára svojim podriadeným. Z jeho slov je zrejmé, že tento problém musela armáda riešiť opakovane.
„Velitelia divízií, plukov, útvarov mimo zostavy armád, samostatných brigád špeciálnych síl a tak ďalej. Z nejakého dôvodu, ktorému nerozumiem, k vám moje slová vôbec nedoliehajú. Opakujem znova všetkým – predajte informáciu svojim podriadeným o nosení všetkých tých sku**ených nášiviek s lebkami,“ rozčuľuje sa anonymný dôstojník.
Pohár trpezlivosti veliteľa pretiekol v momente, čo na front dorazili novinári. Namiesto očakávaných hrdinských záberov, prišiel opak.
„Prišli médiá, začali natáčať bojovú prácu, polovica tých blbcov mala na sebe nacistické nášivky. Zbláznili ste sa všetci? Už sme vás varovali, ale zdá sa, že vám to je jedno,“ povedal nahnevaný veliteľ.
Trestný oddiel ako rozsudok smrti
Riešenie, ktoré velenie zavádza, už nie je len o dohovoroch. Každému vojakovi, ktorý bude prichytený s nejakou symbolikou, hrozí okamžitý presun na miesta, odkiaľ sa vracia len málokto. Trestom je totiž preradenie do útočných rot. Tam sú straty na životoch najvyššie.
„Akýkoľvek blbec pristihnutý s runami, lebkami alebo čímkoľvek podobným, je okamžite prevelený do útočnej roty,“ varoval dôstojník.
Nové pravidla sa týkajú aj samotných veliteľov jednotiek. Ak sa v jednom útvare nájdu čo i len traja vojaci s nacistickými symbolmi, ich nadriadený ide na koberček na takzvaný preventívny pohovor, uviedol portál CNN Prima News. V prípade, že sa to bude opakovať, príde o svoju funkciu a bude poslaný do prvej línie, aby osobne velil útočnej rote.
Korene extrémizmu
Podľa analytika ChrisO_wiki nejde o žiadne ojedinelé zlyhanie jednotlivcov. Ruskí vojaci sa s neoficiálnymi nášivkami, ako sú nacistické runy, lebky či symbol Čierneho slnka, fotografujú naprieč celou frontovou líniou.
To, že nejde o náhodu, dokazujú celé organizované oddiely, ktoré sa k neonacizmu otvorene hlásia. Za Rusko totiž bojuje známa polovojenská skupina Rusič, ale aj dobrovoľnícka brigáda Espanola. Tá je dokonca prepojená priamo na ruskú vojenskú rozviedku GRU a vo svojom názve používa číslo 88, čo je medzi neonacistami známa šifra pre pozdrav „Heil Hitler“.
X XX
PROČ HOŘELO VE ZLÍNĚ? POSTAVIT NOVOU BUDOVU?
Historik: Pokud se budova v Baťově areálu nezachrání, je otázka, zda stavět repliku nebo novou architekturu?
Požár ve Zlíně propukl v někdejším baťovském továrním areálu. „Pokud bude muset být objekt stržen, tak se ve hře objevují otázky, zda postavit repliku, nebo novou současnou architekturu,“ říká pro Radiožurnál historik architektury Zdeněk Lukeš.
Dnes už víme, že celá řada industriálních objektů má hodnotu, říká Zdeněk Lukeš.
Desetipodlažní kolos má v obraze továrny i samotného města svou velikostí a architektonickou kvalitou své nezastupitelné místo, píše se na webových stránkách města. Jak moc bude v celkovém panoramatu chybět?
Budova chybět bude, pokud bude muset být zdemolována. To je docela možné, protože se jedná o skeletovou konstrukci, která může být narušena. To musí rozhodnout statici.
Rozhovor se Zdeňkem Lukešem
Ale vrátím se k historii. Dům navrhl architekt Vladimír Kubečka, žák Pavla Janáka z uměleckoprůmyslové školy. Kubečka přišel před válkou pracovat do Zlína, právě do Baťovy projekční kanceláře. Po válce zde navrhl několik budov, včetně tohoto skladu obuvi, což byla stavba i po technologické stránce zajímavá. Dokonce se počítalo s tím, že na střeše bude heliport.
Stavět se začalo v letech 1947, tehdy vznikl projekt. V polovině 50. let byla budova dokončena v baťovském stylu. Nejvíce si vážím, že se i v komunistické éře podařilo udržet baťovskou architekturu. To znamená právě ten známý modul šest na šest metrů, železobetonový skelet s válcovými sloupy a s cihelnými vyzdívkami. Přesně v tom stylu, v jakém jsou ostatní budovy v celém továrním areálu ve Zlíně.
Byl ten typický baťovský modul přímá inspirace americkou průmyslovou výstavbou?
Přesně tak, Tomáš Baťa byl jako mladík ve Spojených státech. Odtamtud přivezl dvě důležité věci, respektive tři.
První byla pásová výroba, kterou viděl u Forda. Druhá byl právě tento jednoduchý konstrukční systém, který umožňoval, díky válcovým sloupům, velmi rychle posouvat bednění. Díky tomu se stavby stavěla mnohem rychleji, než bylo tehdy obvyklé.
Ta třetí věc byl systém, který nejlépe charakterizuje Baťův známý slogan: společně pracovat, individuálně bydlet. To znamená, že stejně jako v Americe dělníci pracovali ve velkých továrnách, ale bydleli v malých rodinných domcích se zahrádkami.
Požár ve Zlíně je pod kontrolou, hasiči ale zůstanou na místě až do rána
Jak jste říkal, byla využita metoda železobetonového monolitického skeletu s cihelným vyzděním. Jakou životnost mohou takové stavby mít? Je běžné, že stále slouží svému původnímu účelu?
Mnohé slouží svému původnímu účelu, a to nejenom u nás, ale i v celé řadě zemí světa, kde se podle tohoto systému stavělo. Baťa stavěl na všech kontinentech své filiálky, nicméně hodně záleželo na kvalitě cihel. Je známo, že některé objekty ve Zlíně byly postaveny z nekvalitních, ty pak degenerují. Takové objekty už dnes nestojí.
Domnívám se, že v případě této budovy to nehrozí. Jedná se o objekt, který byl postaven později, už se všemi zkušenostmi, které architekt měl. Nicméně požár může způsobit vážné škody.
Už jste připomněl, že se jednalo o centrální sklad budovy, který má hodnotu a mělo by smysl pokusit se objekt zrekonstruovat.
Myslím si, že dnes už víme, že celá řada industriálních objektů má hodnotu, a když se pro ně najde nové vhodné využití, bylo by úžasné je zachránit.
V tomto případě bylo užití budovy stále stejné, takže by jistě mělo smysl budovu zachovat. Pokud to nebude možné a ze statických důvodů bude muset být stržena, tak se ve hře objevují otázky, zda postavit repliku, nebo novou současnou architekturu, která ale bude muset respektovat měřítko.
X X X
Komu patří Krym? Ruští blogeři zuří, že se jejich olympijský výbor vzdal dobytých území.
Prováleční ruští blogeři obvinili ministra sportu a šéfa Ruského olympijského výboru Michaila Děgťareva ze zrady. Rozlítilo je, že výbor ze své charty odstranil zmínky o okupovaných ukrajinských územích, čímž splnil podmínku Mezinárodního olympijského výboru (MOV) pro zrušení sankcí.
Ruský olympijský výbor změnil svou chartu a vypustil z ní odkazy na anektovaný Krym, samozvané Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a okupované části Záporožské a Chersonské oblasti. Krok otevřel cestu k tomu, aby MOV v úterý předběžně zrušil suspendaci ruského výboru.
„Ruský výbor se vzdal části území země, aby si mohl na olympiádě užít luxusní a okouzlující chvíle,“ napsal propagandista Dmitrij Stěšin.
Bloger Jurij Lindre zase tvrdil, že ruský výbor „uznal sportovní jurisdikci Ukrajiny nad regiony zahrnutými v ruské ústavě“.
Rusové jsou zpět. Mezinárodní olympijský výbor předběžně zrušil jejich suspendaci |
Další proválečný autor Kirill Fedorov dodal: „Ruští představitelé se rozhodli vzdát se celistvosti Ruska.“ „Děgťareve, čí je to Krym?“ zeptal se ministra zase kanál Verum Regnum.
KOMENTÁŘ: MOV a jeho pokrytectví. Podporuješ ruskou agresi? Už nevadí! |
Obnovení členství ruského výboru automaticky neznamená návrat všech ruských reprezentací do mezinárodních soutěží. Mezinárodní fotbalová federace FIFA ani Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) zatím své stanovisko nemění. Obě organizace uvedly, že situaci dál analyzují, a suspendace ruských klubů i reprezentace proto zůstává v platnosti.
V některých sportech se ale ruským sportovcům může otevřít cesta na olympijské hry v Los Angeles v roce 2028. MOV dál neplánuje pořádat své akce v Rusku a otázka ruské vlajky či hymny zůstává nevyřešená.
Rusové: Jen my trpíme. Sebrat nám vlajku a hymnu na hrách, to je neonacismus |
Sankce vůči ruskému výboru platily od října 2023, kdy organizace začlenila do své struktury olympijské rady z okupovaných území na Ukrajině. Zrušení přišlo poté, co ruská strana písemně potvrdila, že na těchto územích nepůsobí a tamní sportovní organizace nepovažuje za součást svého výboru.
Rusko rozhodnutí přijalo s nadšením. „MOV vyslal jasný signál: olympijské hnutí musí zůstat bez politiky,“ řekl Děgťarjov. Naopak Ukrajinci jsou zděšení. „Rozhodnutí je neopodstatněné a předčasné, protože Rusko nadále zjevně porušuje mezinárodní právo a základní principy míru a bezpečnosti,“ reagovali představitelé národního olympijského výboru.
Český olympijský výbor uvedl, že dokud agrese na Ukrajině trvá, neměli by se sportovci z Ruska a Běloruska účastnit mezinárodních soutěží.
X X X
|
|
V březnu 2023 se v čínském akademickém prostoru začaly objevovat četné články zkoumající ruskou agresi proti Ukrajině. Čínští výzkumníci se zaměřovali na nedostatky ruské vojenské mašinerie, zvláštní pozornost ale věnovali americkému satelitnímu systému, který ukrajinské armádě umožňoval odolat ruské invazi. A došli k závěru, že v případě americko-čínské války by Starlink byl pro jejich nepřítele velkou výhodou.
X XX
|
MÍSTO RADY JEDNAJÍ O UKRAINĚ EXPERTI
|
Babiš zrušil radu, která měla řešit zbraně pro Kyjev. S Okamurou jednají
Z koaliční rady se kromě ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), který je na služební cestě v Římě, omluvila taktéž ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a poslanec za SPD Radim Fiala. Právě kvůli omluvenkám jednání neproběhne, řekl Babiš. Redakce iDNES.cz později zjistila, že politici přece jen v pátek zasedli, pouze v užším formátu. První místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) přitom uvedl, že si koalice věc vysvětlila a bylo zbytečné, aby se o ní dál bavila.
„Pan předseda seděl s panem premiérem skoro dvě hodiny a probírali mnoho různých témat, jen jsme tomu dali trochu jiný a užší formát, takže to není klasická koaliční rada v plném složení,“ uvedla pro iDNES.cz za Tomia Okamuru mluvčí hnutí SPD Lenka Čejková.
Plánovaná koaliční rada byla přitom klíčová zejména pro hnutí SPD, které plánovalo své koaliční partnery konfrontovat s vládním příslibem pomoci Ukrajině skrze nákup amerických zbraní, se kterým hnutí zásadně nesouhlasí. Macinka ve čtvrtek v České televizi uvedl, že Česko již peníze do iniciativy poslalo.
„Nejlepší by bylo nedat Ukrajincům nic.“ V SPD to vře kvůli zbraním pro Kyjev |
„Byla to bouře ve sklenici vody. Poté, co si vysvětlili, co za tím je, tak bylo zbytečné, abychom se o tom dál bavili,“ řekl Havlíček. „Některé věci je vždycky potřeba říkat si lépe. Je to možná dáno tím, že někteří poslanci nejsou v pravidelném spojení s vládou a udělají si z toho nějaký závěr,“ sdělil Havlíček. Nejedná se však podle něj o žádnou zásadní neshodu.
Ministr sportu a prevence Boris Šťastný (Motoristé) uvedl, že má pouze informaci o tom, že Babiš byl o záměru přispět do iniciativy informován dopředu. Kdy přesně se tak stalo, ale neví. „My jsme to na koaliční radě neprojednávali ani žádným jiným způsobem. Já sám jsem se celou věc dozvěděl z médií,“ řekl pro iDNES.cz.
„Pozitivní signál.“ Pavel ocenil, že chce Česko přispívat na zbraně pro Ukrajinu |
Na otázku, proč se věc neřešila dopředu na koaliční radě, odkázal na ministra Macinku. „Já tuto věc nemohu komentovat, to je otázka na pana Macinku,“ sdělil. Informace podle svých slov nemá ani o výši částky, která do iniciativy PURL šla. „Já věřím, že se tato záležitost vysvětlí a že bude také možnost celou věc s kolegy z SPD probrat a že bude nějakým způsobem akceptována,“ řekl. S představiteli SPD podle svých slov o záležitosti zatím nemluvil.
SPD s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí, uvedlo dříve. Okamura kritizoval, že věc neprojednala koaliční rada. Babiš v Ankaře prohlásil, že záležitost Okamurovi vysvětlí, protože jí zjevně nerozumí. Jde podle něj o peníze, které bývalá vláda Petra Fialy (ODS) vyčlenila pro Ukrajinu. Je to směšná a jednorázová částka a nebude se opakovat, dodal. Výši příspěvku Babiš ani ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) neupřesnili, podle Zůny je nicméně marginální.
Příspěvek podle Macinky, který absenci na pátečním jednání avizoval předem kvůli cestě do Itálie, neznamená obrat vlády v postoji k Ukrajině. „Je to v poměru s ostatními zeměmi, které téměř všechny přispěly, zanedbatelná částka, symbolický příspěvek. Peníze by jinak putovaly na nějaké těžko určitelné věci, o kterých by rozhodovaly nějaké ukrajinské entity. Měl jsem možnost tyto peníze pouze přesměrovat, že nepůjdou na Ukrajinu, ale do amerického fondu a na určité účely,“ řekl ve čtvrtek.
X X X
NAHRÁVACí ZAŔŕíZENí ŠTASTNÉHO V SÁLE VLÁDY
V jednacím sále vlády se našlo nahrávací zařízení. Patří mně, přiznal Šťastný
Mluvčí kabinetu Karla Mráčková sdělila serveru, že zařízení někdo v sále ztratil, nikdo se pak ale k němu nehlásil. Žádné bezpečnostní riziko podle ní nevzniklo navzdory tomu, že vláda v sále jedná i o utajovaných věcech a pro nahrávání platí přísná omezení.
Kybernetický úřad varuje před aktivitami čínských firem, operují proti Česku |
„Zařízení bylo nalezeno zaměstnanci, kteří prováděli běžný úklid. Bylo vypnuté a nebylo nijak ukryté, jednalo se tedy zcela zjevně o ztrátu. Jelikož ten den probíhalo v místnosti více jednání, nebylo možné určit, kdo a kdy toto zařízení ztratil,“ řekla pro Seznam Zprávy Mráčková.
„Nejednalo se navíc o nahrávací zařízení ve smyslu odposlouchávacího zařízení, jde o poměrně běžně používaný diktafon, který je dostupný v obchodech s elektrotechnikou a jehož funkce nijak nepřevyšují standardní mobilní telefon,“ upřesnila dále mluvčí a dodala, že pořizování záznamu není na těchto jednáních zakázáno ani jakkoliv omezeno a je tudíž bezpředmětné, zda je k tomu případně používán běžný mobilní telefon nebo zařízení.
Žádní špioni, baví se Šťastný
Ministr za Motoristy Šťastný v pátek dopoledne na síti X poděkoval za zprávu „jako ze špionážního thrilleru“ o nalezeném nahrávacím zařízení. „Je to totiž můj obyčejný AI záznamník, kterým si přepisuji své poznámky a projevy, který jsem si koupil v Alze a před pár měsíci jsem ho někde ztratil. A díky tomuto článku jsem konečně zjistil, kde je,“ napsal ministr. V pátek ve Sněmovně pak ukázal náhradní nahrávací zařízení, které si pořídil.
Pro iDNES.cz později doplnil, že zařízení zřejmě vytratil ten den, kdy bylo nalezeno, a to po několika jednáních. „Zřejmě mi vypadl z kapsy nebo z pouzdra od mobilního telefonu,“ řekl. „Já bych chtěl vyvrátit všechny spekulace o nahrávání všeho druhu. Když si chce někdo někoho nahrát, tak si ho nahraje na mobilní telefon a nemusí mít tuto věc. Tato věcička je skvělá pro přepisování nejrůznějších textů,“ popsal.
Praha 3 vypoví smlouvu na městský byt Tünde Bartha, právníci to nedoporučili |
Zařízení prý nikdy nepoužil na nahrávání jednání vlády. „Používám ho k tomu, že si tam dělám osobní poznámky a diktuji si do něj text, protože špatně vidím,“ vysvětlil.
Ministr se prý informaci dozvěděl z médií a hned kontaktoval šéfku Úřadu vlády s tím, že se pravděpodobně jedná o jeho zařízení. „Já se tomu musím strašně smát. Já jsem se ráno vzbudil, otevřel jsem Seznam Zprávy a tam byla téměř aféra Watergate o nahrávacím zařízení. Děkuji Seznam zprávám, protože díky nim bylo zařízení objeveno a aféra se tímto nekoná. Takže žádní špioni, žádné čínské technologie, žádná aféra z toho nebude,“ pokračoval ministr.
„Jediný problém je, že jsem si asi tak po třech týdnech usilovného hledání po autech, kancelářích koupil další, takže jedno mám navíc. Možná ho vydražím a dám ho na dobročinné účely,“ žertoval Šťastný.
Nešlo o problematický nález, říká Bartha
Zařízení formátu kreditní karty našli 22. ledna uklízeči. Jednalo se podle serveru o čínský výrobek americké firmy Plaud, který umožňuje nahrávat konverzace, obratem je odesílat na internetové servery a s pomocí umělé inteligence převádět na text.
Šťastný si ze své firmy vyplatil miliony. Politici přiznali dluhy i nákupy zbraní |
Přístroj pak po několik týdnů nikdo neprověřoval. „Zařízení bylo uschováno pro případ, zda by se o něj někdo přihlásil,“ sdělila serveru vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha. Když se pak k nahrávacímu zařízení nehlásil nikdo, prověřili ho pracovníci IT z úřadu vlády. Podle Bartha společně s bezpečnostním oddělením nález vyhodnotili tak, že není problematický.
Ochranná služba policie, která má na starosti střežení ústavních činitelů, ani tajné služby žádné oficiální prověřování nespustily, protože jim podle serveru nález zařízení nikdo nenahlásil. Bartha tvrdí, že v den nálezu přístroje vláda nezasedala, ani v dané místnosti nebylo žádné jednání ve vyhrazeném režimu. „Tato zasedací místnost je využívána i pro celou řadu dalších jednání nebo porad, které probíhají v různých formátech,“ doplnila.
X X X
PREZIDENT POLSKA KRITIZUJE UKRAJINU, ZELENSKÉHO
‚Politické dusno‘ mezi Varšavou a Kyjevem. Vztahy klíčových spojenců stále určují i historické křivdy
Historický spor mezi Varšavou a Kyjevem před pár týdny do středu dění vtáhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když část speciálních sil své armády pojmenoval po Ukrajinské povstalecké armádě. Ta je pro část Ukrajinců symbolem boje za nezávislost, Polákům ale připomíná masakr ve Volyni. Zelenského protějšek Karol Nawrocki mu tak odebral státní vyznamenání a zároveň Poláci mluví i o tom, že by nemuseli souhlasit se vstupem Ukrajiny do EU.
Země na jednu stranu spojuje řada společných cílů, týkajících se především regionální bezpečnosti, ukončení ruské agrese na Ukrajině a odstrašení Moskvy od dalších potenciálních útoků, na tu druhou ale průběh těchto i dalších vzájemných spoluprací a debat stále ovlivňují historické otázky.
Pozadí na první pohled silného strategického partnerství, kdy se Polsko, minimálně zpočátku invaze, řadilo mezi největší podporovatele Ruskem napadené země, se tak v poslední době stává komplikovanějším.
„Mezi Polskem a Ukrajinou propukla politická bouře, jež oběma zemím připomněla, že nevyřešená otázka historické paměti i v době války zůstává jedním z nejvýbušnějších prvků jejich vztahů,“ napsala expertka amerického think-tanku German Marshall Fund Julija Korotiová.
Spouštěčem aktuální roztržky byl výběr názvu pro Centrum speciálních operací Sever, tedy sil speciálních operací ukrajinské armády. Volodymyr Zelenskyj totiž podepsal dekret, podle něhož mají za své dosavadní úspěchy v rusko-ukrajinské válce nést přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA).
Jak pro Český rozhlas připomněl politolog Michal Lebduška, obrat v polsko-ukrajinských vztazích už ale v podstatě naznačila i loňská změna v prezidentském křesle. S předchůdcem současného polského prezidenta Karola Nawrockého, Andrzejem Dudou, totiž panoval jakýsi konsensus, že se podobné kontroverzní názvy na Ukrajině přidělovat nebudou.
To se ale podle odborníka změnilo v situaci, kdy Nawrocki ve své předvolební kampani opakovaně sázel na protiukrajinskou rétoriku.
Polská reakce
Ukrajinská povstalecká armáda je pro většinu Ukrajinců symbolem boje za nezávislost a zároveň boje proti bolševickému Rusku, jehož politika v jejich zemi ve třicátých letech způsobila hladomor s miliony obětí. Polákům se ale zase při zmínce o ní vybaví masakr ve Volyni, kde členové této armády zabili desítky tisíc lidí.
Protiukrajinské nálady rozdmýchává i prezident. Volyňské masakry stále rezonují, varuje politolog.
Polská odpověď tak přišla v podstatě okamžitě. Zelenského protějšek Nawrocki se rozhodl mu odebrat Řád bílé orlice, nejvyšší polské státní vyznamenání. To mu bylo uděleno v roce 2023.
Zelenskyj podle Nawrockého ukázal, že „Kyjev není mentálně připraven na to být součástí evropské rodiny“, neboť v ní „neoslavujeme zločince a vrahy, kteří zabíjeli ženy, děti, zabíjeli Poláky“. Polská vláda v čele s Donaldem Tuskem Nawrockého rozhodnutí rozporovala a premiér je označil za nešťastné, nicméně mu v něm nebránila.
„Nikdy předtím k ničemu takovému nedošlo. Řád se již navíc uděloval i mnohem problematičtějším lidem než Zelenskému, například bývalému německému kancléři Gerhardu Schröderovi, jenž vystupuje jako otevřeně proruský. A tomu jej nikdo nevzal. Je tedy evidentní, že šlo o reakci na rozhodnutí Ukrajiny. Bezprecedentní ale byla i následná reakce na její straně, kdy řády vraceli všichni ti ukrajinští prezidenti, kteří je dostali,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz Michal Lebduška.
Tragické události ve Volyni známé jako volyňský masakr tak ve značné míře stále určují dynamiku polsko-ukrajinských vztahů. Aktuální spor sice není za poslední roky první, nicméně platí za ten doposud nejvýraznější.
Podle Varšavy byla Volyň „genocidou Poláků Ukrajinci“, jak před deseti lety odhlasoval polský parlament. Požadoval přitom, aby se Kyjev od bojovníků Ukrajinské povstalecké armády distancoval.
Volyňský masakr
- Během takzvaného volyňského masakru z let 1943 až 1944 ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků zavraždili až sto tisíc Poláků, včetně žen a dětí.
- Zabíjení na Volyni a v Haliči vrcholilo při takzvané krvavé neděli, kdy 11. července 1943 bojovníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) zaútočili na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přibližně jedenáct tisíc Poláků.
- Ukrajinští historici zase připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při nichž podle odhadů zemřelo až dvacet tisíc Ukrajinců.
- Stepan Bandera byl vůdcem radikálnějšího křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) zvaného OUN-B. Z vojenských jednotek OUN v roce 1943 vnikla Ukrajinská povstalecká armáda.
- V roce 2010 dostal Bandera od končícího prezidenta Viktora Juščenka posmrtně čestný titul Hrdina Ukrajiny, což vyvolalo vlnu odporu v Rusku, Polsku a i mezi mnohými historiky, organizacemi protifašistických bojovníků nebo židovskými organizacemi. V lednu 2011 soud rozhodnutí zrušil.
- Volyň před válkou platila za součást jihovýchodního Polska, nyní je z většiny součástí severozápadní Ukrajiny.
S vypuknutím celoplošné invaze jako by nicméně dlouholeté spory šly na určitou dobu stranou a země se před agresorskou politikou Ruska spojily. Polsko se soustředilo na pomoc napadenému Kyjevu – od té materiální po humanitární včetně přijetí uprchlíků. Doposud skrze jeho území ostatně proudí drtivá většina západních vojenských dodávek Ukrajině.
‚Diplomatický přešlap‘
Společenská nálada mezi Poláky a částečně i ta politická se však za čtyři roky proměnily. U části veřejnosti roste únava z nákladů na podporu uprchlíků i napadené země obecně, v čele země po loňských volbách stojí kandidát konzervativní strany Práva a spravedlnost, jejíž voliči tyto historické křivdy vnímají jako jedny z těch zásadních.
Julija Korotiová pak ve svém komentáři připomíná i polsko-ukrajinské spory o obchod se zemědělskými produkty z let 2023 až 2024 s tím, že vzhledem k těmto a dalším společenským a politickým okolnostem tak vztahy, i přes trvalou podporu Kyjeva, zůstávají napjaté. „Načasování (aktuální roztržky) je obzvláště problematické,“ zdůrazňuje expertka.
„Zelenskyj spíše jen vyšel vstříc přání ukrajinské armády. V podstatě je to logické, protože armáda je hlavní prioritou pro dnešní Ukrajinu,“ popsal odborník v pořadu Pro a proti.
V podobném duchu rozhodnutí zdůvodnil i sám ukrajinský prezident. „Naši vojáci si pro svou jednotku sami vybírají hrdinské jméno a já, jako prezident a nejvyšší vrchní velitel, je musím podpořit,“ napsal na sociální síti X. O „historických otázkách“ pak podle něj státy otevřeně diskutují, je ale „třeba respektovat současnost, naši armádu a budoucnost“.
„Mluvíme o státu, který je ve válečném stavu. To znamená, že kdyby s tím prezident (Zelenskyj) nesouhlasil, tak by to neudělal,“ oponoval pak Mokrykovi polský politolog z Centra transatlantických vztahů při CEVRO univerzitě Maciej Ruczaj. I další pozorovatelé tohoto dění se klonili k tomu, že Zelenskyj v tomto případě způsobil diplomatický přešlap.
Členství v EU ohroženo?
Jinak to ale přirozeně vnímala ukrajinská strana. Podle ministra zahraničí Andrije Sybihy při odebrání zmíněného vyznamenání ve Varšavě „převládly emoce“ a krok označil za nezdvořilý vůči Ukrajině i samotnému Zelenskému. Šéf ukrajinské diplomacie se pak rozhodl vrátit Řád za zásluhy Polské republiky, jenž obdržel před čtyřmi lety.
Zelenskyj po polské odpovědi také varoval, že „bez Ukrajiny nebude nikdo schopen bránit Polsko“. „To je prostě nemožné. Pokud nebude Ukrajina, nebude ani bezpečné Polsko,“ uvedl politik.
Podle Lebdušky problém „i přes některé nešikovné kroky ze strany Ukrajiny“ převládá především ve vnitřní polské politice. „Je to problém toho, jak v Polsku sílí radikalismus a krajní pravice, ať už v parlamentu, nebo i v osobě prezidenta Nawrockého. Ten k ní i k historickým tématům má velmi blízko, jako historik vedl Institut národní paměti,“ vysvětluje odborník.
Institut národní paměti, jenž v Polsku vyšetřuje zločiny nacistické a komunistické diktatury, dlouhodobě kritizuje část mezinárodní i polské vědecké obce kvůli snahám „přepisovat dějiny“. Kritici poukazují na to, že podléhá politickým vlivům, především ze strany Právo a spravedlnost, která stojí za Nawrockým.
Vztahy jsou pak podle Lebdušky problematické především mezi prezidenty. „S Nawrockého předchůdcem fungovala nějaká chemie, která už ale nyní neplatí,“ popisuje odborník a připomíná jeho předvolební, velmi silnou protiukrajinskou rétoriku. Pokud jde ale o polskou a ukrajinskou vládu, je již podle něj spolupráce „konstruktivnější a vztahy v zásadě normální“.
Polsko hrozí zablokováním vstupu Ukrajiny do EU. Ministr zmínil Banderu
U jakési „přetahované“ o vyznamenání nicméně momentální třenice neskončily a dalším z jejich bodů se následně stala konference o poválečné obnově Ukrajiny konající se na konci června v polském Gdaňsku. Zelenskyj na ni, stejně jako jeho žena Olena a ministr zahraničí Sybiha, kvůli sporu nedorazili.
Za ukrajinskou stranu se jí nicméně zúčastnila premiérka Julija Svyrydenková, a jak poukazuje Lebduška, na této úrovni „vše proběhlo bez problémů“.
K tomu navíc Polsko začalo rozporovat vstup Ukrajiny do Evropské unie, přičemž země spolu s Moldavskem v polovině června otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů. Polský vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz například v rozhovoru pro stanici Polsat News prohlásil, že pokud Kyjev nepřestane uctívat nacionalisty včetně Stepana Bandery, Varšava s jeho členstvím v EU souhlasit nebude.
„S Banderou Ukrajina do Evropské unie nevstoupí. Nikdo nám nebude říkat, jak máme hlasovat o vstupu té či oné země do Evropské unie,“ řekl Kosiniak-Kamysz.
Jak ale připomíná politolog, v tomto případě nejde na polské straně o nic nového a podobná slova volil již například i bývalý polský premiér a předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński. „Polsko tím na Ukrajinu určitě může hodně tlačit,“ míní Lebduška.
‚Historické války‘
Eskalaci vztahů mezi Varšavou a Kyjevem samozřejmě pozorně sleduje i Rusko. Polské tajné služby se tak již podle ministra pověřeného koordinací zpravodajských služeb Tomasze Siemoniaka připravují na možné sabotážní operace zaměřené na zvýšení tohoto napětí, přičemž už zaznamenaly zvýšené úsilí internetových trollů a automatizovaných botů o ovlivnění diskuse na sociálních sítích.
Co největší napětí mezi Polskem a Ukrajinou je podle něj „ruským snem, snem ruských služeb“.
„Zcela evidentně to v budoucnu přinese důsledky. To, co se bude dít ve vztahu k Ukrajině, bude pak z polské strany hodně záležet i na tom, jak příští rok dopadnou parlamentní volby,“ doplňuje Michal Lebduška.
Jak ve svém komentáři píše Julija Korotiová, „spory o historickou paměť se často považují za vedlejší rovinu politiky – důležitou na vnitrostátní úrovni, v konečném důsledku ale podřízenou otázkám bezpečnosti, obchodu a spojenectví“.
Tento předpoklad však podle ní právě pro střední a východní Evropu neplatí a „historické války“ se zde staly součástí regionální geopolitické scény. „Utváří politické narativy a někdy i stabilitu strategických partnerství,“ uzavírá expertka.
X X X
Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu 140 milionů.
Okamura po jednání řekl, že Česko do iniciativy, pomocí které evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro Ukrajinu, poslalo plus minus 140 milionů korun. Jde podle něj už o nevratný krok, SPD k němu má výhrady.
Okamura dříve kritizoval, že věc neprojednala koaliční rada. V pátek před novináři uvedl, že Babiše požádal, aby se koaliční partneři včas vzájemně informovali o každém rozhodnutí nebo tématu, které by mohlo být na hraně programového prohlášení vlády. To se podle něj v případě příspěvku do iniciativy PURL nestalo. „Potvrdili jsme si, že jakékoli téma, které by mohlo být hraniční nebo by mělo být snad dokonce v rozporu s programovým prohlášením vlády, je potřeba předem prodiskutovat,“ řekl předseda dolní komory.
Okamura zuří kvůli zbraním pro Ukrajinu. Detaily jsem neznal, přiznal jeho ministr |
Zasílání zbraní nebo peněz na jejich nákup pro Ukrajinu podle Okamury není v souladu s programovým prohlášením vlády. Ministr zahraničí Petr Macinka však měl podle něj příslušnou částku ve svém rozpočtu jako mandatorní výdaj schválený předchozí vládou. „Můj názor je, že čisté řešení by bylo, aby se ty peníze nedaly vůbec,“ řekl Okamura.
Voliči SPD to nepochopí, míní Okamura
Okamura je přesvědčen, že voliči hnutí SPD rozhodnutí šéfa české diplomacie nepochopí. „Naši voliči to nepochopí, naši voliči s tím nesouhlasí, já s tím nesouhlasím také,“ řekl.
Jednání se kromě Okamury a Babiše zúčastnili také poslanec za Motoristy Filip Turek, předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Taťána Malá, ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) a první místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO). O složení jednání informoval novináře vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Turek.
„Nejlepší by bylo nedat Ukrajincům nic.“ V SPD to vře kvůli zbraním pro Kyjev |
Z koaliční rady se kromě Macinky (Motoristé), který je na služební cestě v Římě, omluvil rovněž poslanec za SPD Radim Fiala i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ta pak pro iDNES.cz vysvětlila, že se v pátek účastnila Rady Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti a cestovala letadlem do Prahy. Babiš původně v pátek avizoval, že právě kvůli omluvenkám jednání neproběhne.
„Pan předseda seděl s panem premiérem skoro dvě hodiny a probírali mnoho různých témat, jen jsme tomu dali trochu jiný a užší formát, takže to není klasická koaliční rada v plném složení,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí SPD Lenka Čejková. Dodala, že místopředseda hnutí Fiala se omluvil kvůli nemoci.
Hlasité upozornění
Témat, která se mohou pohybovat na hraně programového prohlášení vlády, je podle Okamury více. Politici se proto podle jeho slov na jednání dohodli, že se o podobných záležitostech budou navzájem včas informovat.
Zbraně pro Ukrajinu nakupují od USA skoro všichni. Kromě Česka a pár dalších |
„To, co jsme mohli udělat, je, že jsme na to hlasitě upozornili, že je potřeba komunikaci zlepšit, a upozornil jsem na to, že je potřeba striktně postupovat podle programového prohlášení vlády. A na tom jsme se shodli,“ řekl Okamura.
Šéf SPD hodnotil diskusi jako velmi pozitivní, věcnou a pracovní. „Myslím, že jsme si to řekli hned a žádný rozpor v tomhle nebyl,“ řekl. Spor týkající se peněz na zbraně pro Ukrajinu ale podle něj nebyl jediným tématem jednání. Politici mluvili také o plánovaném zrušení koncesionářských poplatků, o poklesu cen potravin nebo o financích pro zemědělce.
„Pozitivní signál.“ Pavel ocenil, že chce Česko přispívat na zbraně pro Ukrajinu |
Součástí debaty byl také návrh SPD na zrušení devátých tříd základních škol. Toto opatření by podle Okamury mělo státnímu rozpočtu dlouhodobě přinést úsporu 50 miliard korun ročně.
Také Turek potvrdil, že jednání probíhalo v přátelském duchu. O vládní krizi podle něj nešlo. „Tady jde o to, že když se občas vynechá koaliční rada, tak potom může vzniknout nějaký komunikační šum mezi koaličními partnery. A je to škoda,“ řekl. Setkání koaličních představitelů by tak podle něj měla být pravidelná. „Myslím si, že je to jen o té komunikaci,“ doplnil.
Směšná částka, tvrdí Babiš
Ministr Šťastný dříve v pátek uvedl, že má pouze informaci o tom, že Babiš byl o záměru přispět do iniciativy informován dopředu. Kdy přesně se tak stalo, ale neví. „My jsme to na koaliční radě neprojednávali ani žádným jiným způsobem. Já sám jsem se celou věc dozvěděl z médií,“ řekl pro iDNES.cz.
SPD odmítá plán na zbraně pro Ukrajinu, o zapojení chce jednat na koaliční radě |
Na otázku, proč se věc neřešila dopředu na koaliční radě, odkázal na ministra Macinku. „Já tuto věc nemohu komentovat, to je otázka na pana Macinku,“ sdělil. Informace podle svých slov nemá ani o výši částky, která do iniciativy PURL šla. „Já věřím, že se tato záležitost vysvětlí a že bude také možnost celou věc s kolegy z SPD probrat a že bude nějakým způsobem akceptována,“ řekl.
Babiš během summitu NATO v Ankaře prohlásil, že záležitost Okamurovi vysvětlí, protože jí zjevně nerozumí. Jde podle něj o peníze, které bývalá vláda Petra Fialy (ODS) vyčlenila pro Ukrajinu. Je to směšná a jednorázová částka a nebude se opakovat, dodal.
Příspěvek podle Macinky neznamená obrat vlády v postoji k Ukrajině. „Je to v poměru s ostatními zeměmi, které téměř všechny přispěly, zanedbatelná částka, symbolický příspěvek. Peníze by jinak putovaly na nějaké těžko určitelné věci, o kterých by rozhodovaly nějaké ukrajinské entity. Měl jsem možnost tyto peníze pouze přesměrovat, že nepůjdou na Ukrajinu, ale do amerického fondu a na určité účely,“ řekl ve čtvrtek.
X X X
|
KOMIK ZELENSKÝ HOVOŔÍ O ZTRÁTÁCH RUSKA, ALE MRTVĚ UKRAJINY TAJÍ
BOJÍ SE KRITIKY USA, ANGLIE, NĚMECKA, SPOL
|
Rusko zasáhlo muniční sklad u Kyjeva. Zelenskyj porušil mlčení o ztrátách.
Ve městě Vyšneve na západním okraji Kyjeva ruský úder 6. července zasáhl muniční sklad a spustil masivní sekundární exploze. O život podle ukrajinských představitelů přišlo deset lidí, výbuchy poškodily stovky domů.
„Pokud jde o vyšetřování exploze ve Vyšneve, situace je naprosto otřesná: Ve Vyšnevu byl muniční sklad. Nepřítel tento sklad zasáhl, což způsobilo velký počet obětí a značné ztráty,“ řekl Zelenskij novinářům v mediálním chatu vedeném přes aplikaci WhatsApp.
Ukrajinští představitelé po ruských útocích jen zřídka zveřejňují informace o škodách způsobených na vojenských cílech.
Událost vyvolala veřejné pobouření, obyvatelé si stěžují na nedbalost a nedostatek informací.
Rusko po útocích dronů na tankery přerušilo dopravu plavebním kanálem mezi Donem a Azovským mořem. To může zasáhnout export pšenice, píše Reuters.
Produkce benzinu v Rusku nyní pokrývá jen zhruba 65 procent poptávky
Ruská vláda se snaží nedostatek pohonných hmot řešit mimo jiné zákazem vývozu benzinu, nafty a leteckého paliva. Rusko rovněž zvyšuje dovoz pohonných hmot ze zahraničí, dodávky benzinu a nafty ze sousedního Běloruska tak v červnu dosáhly rekordní úrovně.
Nejméně čtyři oběti, včetně 14letého chlapce a devět zraněných si vyžádalo ruské bombardování Kramatorsku na východě Ukrajiny.
„Zařízení ve městě Vyšneve, kde došlo k detonaci po ruském úderu v noci 6. července, není pod pravomocí ani kontrolou Ozbrojených sil,“ uvedl Dmytro Lychovij, důstojník Hlavního ředitelství komunikací Ozbrojených sil Ukrajiny. „Zároveň zůstává v platnosti rozkaz vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny, který zakazuje umisťování muničních skladů a jiných podobných objektů v blízkosti obytných oblastí a míst, kde se nacházejí civilní osoby,“ uvedl Lychovij.
X XX
|
ROZUMNÁ STANOVISKA ZÁLUŽNÉHO, SYRSKÉHO O RUSKU
|
Rusko nepodceňujme. Ukrajinci připouštějí plichtu, Putin hodlá ostře bojovat
Prohrává Rusko válku? Některé západní analýzy už naznačují, že ano. Rusko čelí rozsáhlé palivové krizi. Objevují se články, že ztrácí víc území, než kolik přidává. A i americký prezident Donald Trump uznal, že bojiště je smrtelnější pro ruské vojáky než pro ty ukrajinské.