Valné shromáždění OSN: Velká většina opět vyzývá k okamžitému ukončení blokády Kuby ze strany USA. Washington a jeho komplicové jsou izolováni. Toto je konstatování Volkera Hermsdorfa na stránkách německého portálu Junge Welt, jehož text dále pokčauje: Plán amerického ministerstva zahraničí zabránit mimořádnému zasedání Valného shromáždění OSN hrozbami vůči členským státům selhal.
Drtivá většina mezinárodního společenství v úterý (místního času) opět odsoudila americkou blokádu a požadovala její okamžité ukončení. Pro konání debaty hlasovalo 136 zemí, proti hlasovalo pouze devět – včetně samotných USA, Ukrajiny, České republiky a Severní Makedonie – a 30 států (včetně Německa) se zdrželo hlasování. Hlasování bylo dalším diplomatickým vítězstvím Kuby a opět ukázalo, že politika Washingtonu vůči Kubě zůstává na světové scéně izolovaná.
Ještě před samotným zahájením debaty došlo ke sporu ohledně chování amerického zástupce. Americká delegace využila projev nejen k odmítnutí plánovaného zasedání, ale také k připsání výhradní odpovědnosti za ekonomickou a sociální situaci Kuby vládě v Havaně. Ačkoli mělo Valné shromáždění v tomto okamžiku rozhodnout pouze o přípustnosti debaty, nikoli o jejím obsahu, washingtonský zástupce mohl podrobně představit postoj americké vlády a zaútočit na kubánskou vládu – bez zásahu vedení shromáždění. Přestože kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez vznesl dva procedurální návrhy, předseda – jednající jménem předsedkyně Valného shromáždění Annaleny Baerbockové – umožnil americkému zástupci pokračovat v projevu, než konečně proběhlo hlasování o přípustnosti debaty. Navzdory této nepřípustné zaujatosti ve prospěch USA poté drtivá většina hlasovala pro kubánskou žádost.
V následné debatě Rodríguez popsal humanitární důsledky blokády, kterou označil za „mnohorozměrnou, nekonvenční válku“. Ropná blokáda, kterou zavedla Trumpova administrativa počátkem roku 2026, se podobá námořní blokádě, a proto představuje „válečný akt“, prohlásil ministr. Americká vláda sleduje zrádný plán na vyvolání humanitární krize a úplnou destabilizaci země. Dopad blokády na každodenní život Kubánců ilustroval snímky operačního sálu osvětleného pouze lampou mobilního telefonu. Ekonomické škody dosáhly mezi březnem 2025 a únorem 2026 výše 8,1 miliardy dolarů – o sedm procent více než v předchozím roce – a kumulativní ztráty od začátku blokády činí celkem 178,7 miliardy dolarů, dodal.
Rusko, Čína a řada zemí globálního Jihu zopakovaly Rodríguezova obvinění a poukázaly na humanitární důsledky politiky USA. Ruský zástupce vyzval Washington, aby okamžitě zrušil veškerá donucovací opatření a vyškrtl Kubu ze seznamu údajných sponzorů terorismu. Čína odsoudila „obrovskou katastrofu“, kterou šestiletná blokáda způsobila kubánskému lidu, a varovala před důsledky vojenské avantúry v Karibiku. Brazílie rovněž vyjádřila znepokojení nad rostoucí vojenskou přítomností v regionu a uvedla, že tato opatření postihují obyčejné občany způsobem, který „hluboce otřásá svědomím lidstva“. Jihoafrická republika poukázala na ničivý dopad na nemocnice a zásoby pitné vody. Mexiko, Venezuela a Nikaragua odsoudily blokádu jako kolektivní trest kubánského lidu a porušení Charty OSN.
Dokonce i EU výslovně uznala zničující humanitární dopad politiky USA, ale dodala, že „vážná situace nebyla způsobena pouze embargem“, a vyzvala kubánskou vládu k provedení „politických a ekonomických změn“. „Evropa mění svůj postoj,“ komentoval s uspokojením miamský deník Nuevo Herald, který konkrétně poukázal na podporu politiky USA ze strany Ukrajiny a České republiky a na zdržení se hlasování o povolení debaty ve Valném shromáždění OSN ze strany Německa. Server vasevec.cz
X XX
SOUDCI ZKLAMALI?
Před sebevraždou poslal kriminalista drsný kritický dopis. Píše o policejní mafii.
„Odmítám být součástí systému, který z velké části řídí lháři, křiváci a podrazáci, kde je důležitější si udržet koryto než plnit skutečné poslání policie a být čestný, férový a mluvit pravdu. Kde se exemplárně trestají chyby, ale dobrá práce se mnohdy přehlíží a kde papír a statistika suverénně vítězí nad skutečným posláním policie.“ Kriminalista před sebevraždou poslal dopis plný drsné kritiky.
Dopis odeslal elitní karlovarský kriminalista Rudolf Flaška policejnímu prezidentovi, ministrovi vnitra a spravedlnosti a novinářům pár hodin před tím, než se na konci června oběsil. Flaška totiž v polovině března po „osobních a citových problémech a velmi špatném víkendu“, jak sám popisuje, přijel do práce se zbytkovým alkoholem. Při kontrole nadřízenými nadýchal 1,4 promile alkoholu.
K činu se přiznal, litoval své chyby a věřil, že státní zástupce jeho trestní stíhání zastaví. U soudu ale dostal pokutu 60 tisíc korun a na dvanáct měsíců přišel o řidičský průkaz. U policie tak musel skončit a přišel i o výsluhu.
„Může člověk věřit ve spravedlnost, pokud soudy rozhodují diametrálně odlišně?“
X X X
EXKOMUNISTA PAVEL, ZELENSKY ZASTÁNCI VÁLKY, VRAŽDĚNÍ LIDÍ MÍSTO KLIDU A SPOKOJENOSTI NÁRODŮ?
Exkomunista Pavel pro většinu národa ČR nepřítelem?
Zelenský zrovna tak pro Ukrajinu i Evropu?
J.V. I Pavel a Zelenskyj mohou mít někdy pravdu
Ale doufejme, že jen z úhlu svého pohledu…Pro polovinu českého národa kryjícího se s provládním lidem je Petr Pavel v podstatě nepřítelem a Volodymyr Zelenskyj nevychází o moc lépe.
Začnu tím druhým, Volodymyrem Zelenským, který nesporně ve dvou bodech zvítězil nad Vladimírem Putinem, ale nikoliv na bojišti, ale jednak nesporně propagandisticky, kdy si omotal kolem prstu prakticky celé NATO.
Ten druhý spočívá v pojetí bojového konfliktu na Ukrajině.
A zde zjevně boduje. Válku s Ruskem pokládá od počátku jako válku na život a na smrt, zatímco Vladimír Putin ji označil za pouhou speciální vojenskou operaci. Tak se možná jevila zpočátku, ale dnes už tomu tak není, i když pro Západ žádoucí panika rozhodně nepřichází. Byť nyní po summitu v Ankaře už by nastat měla. I pro Rusko při zapojení šech států NATO a souběžně s jejími zdroji i všech států EU jde již rovněž o válku existencionální. A v podstatě to představuje analogii s 2. světovou válkou, kdy po boku hitlerovského Německa bojovaly všechny tak či onak podřízené státy a Sovětský svaz logicky musel porazit jak Hitlera, tak i jeho satelity.
Putinův koncept nesporně až donedávna byl úspěšný. Podle věrohodných komentářů nezávislých a erudovaných komentátorů, stejně jako bezprostředních osobních svědectví se ten konflikt pro absolutní většinu Rusů odvíjel v zásadě v pohodě a kupodivu jisté napětí nezpůsobili Ukrajinci, ale až například důsledky atentátů na sídlo Valdaj prezidenta Putina, které opustil krátce po telefonátu s Trumpem, či atentáty na vrcholné důstojníky ruských tajných služeb, které z opatrnosti vedly k omezení internetu.
Ještě větší napětí způsobila bankovní politika šéfky ruské kasy Nabulionové, mimochodem svého času velmi západními odborníky oceňované, která před odpor podnikatelské scény lpí na ostrém protiinflačním kurzu, po letech, kdy ekonomika rostla způsobem, který Západní Evropa neznala, ovšem souběžně s tím se až moc přehřála.
Putin přes její kritiku zatím drží nad šéfkou Ruské centrální banky ochrannou ruku, což zčásti vede k nespokojenosti podnikatelů.
Rusko tak žije v jakési schizofrenii, že se vlastně nic neděje – a náraz možná přichází až nyní, kdy na jedné straně Ukrajina úspěšně ničí ruské rafinérie, ale aby to bylo vyvážené, Rusko stejně tak úspěšně ničí ukrajinské čerpací stanice, o čemž naopak cudně mlčí naše i západní média.
A tady se dostávám k tomu, kdy Petr Pavel prohlásil: „Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.
To je očekávatelné.
Už jinak se usmívám nad jeho dalšími vývody, že je třeba – jak jinak -zvýšit tlak na Rusko, které podle něj – a já bych dodal údajně – postupně ztrácí podporu domácí veřejnosti. A rozblábolil se, že by Moskva by podle Pavla byla ochotnější přistoupit na jednání, pokud by Ukrajina i nadále dokázala zasahovat cíle hluboko na ruském území.
No…
Plně souhlasím s tím, že roste nespokojenost významné části ruské společnosti, ale Pavel se zásadně mýlí, že jsou to obyčejní lidé, byť možná také.
Roste absolutní nespokojenost té válečné části společnosti typu pana Karaganova, která oprávněně zuří, proč Rusko nevyužije největšího světových zásob jaderných zbraní. A přidávají se k nim i západní politologové typu Johna Maersheimera, Jofreye Sachse, kteří mají pochopení pro použití minimálně taktických jaderných zbraní a ostře vyčítají Putinovi, že jejich použití už nenařídil.
Díváme- li se na závěry Ankary, která dala prakticky zelenou válce Západu proti Rusku a Trump prohlásil, že eskalací konfliktu a útoku na rafinérie směřující k míru, jde Pavel v duchu Trumpovy koncepce, ač by jinak té odpudivé bytosti nepodal ruku.
A Putin je skutečně v časové pasti, že Zelenskyj sice na chvíli koketoval s volbami na podzim, ale myšlenku opustil, protože se rozhodl vrhnout i s pomocí Západu všechny síly proti Putinovi, Putin, ač u nás brán jak totální diktátor volby do ro ruské Dumy v září neopustil, jako by se nechumelilo, i když se pro Rusko chumelí . A Pavel má pravdu v tom, že do září Putin žádný razantní krok učinit nemůže. Navíc je zřejmé, že volby mohou posunout rozhodování v ruské dolní komoře a velmi kritičtí komunisté získávají své hlasy.
Jistě nemá smysl brát slova Petra Pavla zase tak vážně. Účastnil se války v Afghánistánu a tam USA, spojenci a i velitel českého kontingentu Petr Pavel žalostně prohráli.
Že ovšem má a bude mít potřebu šířit válečnickou rétoriku je nesporné. A naše opozice a jeho média ho za to milují.
Asi tak…JUDr.Jiří Vyvadil, server vase vec
X X X
Vyšší penzijní věk i škrty pro pojištěnce. Merzovy reformy Němce nenadchly
Friedrich Merz hledá cestu, jak probudit německou ekonomiku a přichází s reformami. Součástí plánů je i postupné zvyšování penzijního věku až na 68 let v roce 2051. Němce moc nepřesvědčil.
Kancléř Friedrich Merz se snaží Němce usilovně přesvědčit, že jeho vláda pracuje neúnavně na potřebných reformách, takže malátnost a pesimismus, ovládající zemi, už brzy bude pryč. Představuje se jako nekompromisní politik, který sune věci vpřed.
Protlačil už ve své koalici dohody o změnách, které by podle něj měly ztuhlou německou ekonomiku probudit. Zahrnují změny v sociálním a zdravotnickém systému, penzijní reformu či změny v dani z příjmu.
Nepomohla ani snaha učinit pro voliče reformy lákavější tím, že se sníží daně pro osoby s nízkými a středními příjmy.
X XX
Brusel opäť rieši hrozbu veta pri protiruských sankciách. Orbána môže v jeho starej úlohe vystriedať Bulharsko.
Bulharská vláda schválila svoje výhrady voči novému sankčnému balíku Európskej únie proti Rusku. Napísali o tom v piatok 10.7. bulharské médiá. Kritiku už skôr vyjadril premiér Rumen Radev, ktorý naznačil, že by sankcie mohol zablokovať.
Bulharský premiér Rumen Radev.
Sofia napríklad nechce, aby bol na sankčný zoznam zaradený moskovský patriarcha Kirill. Bulharská vláda tvrdí, že vo všeobecnosti podporuje tlak na Rusko, ktorý by Moskvu prinútil rokovať o zastavení vojny na Ukrajine.
Bulharská vláda má výhrady proti zaradeniu moskovského patriarchu Kirilla, ktorý podporuje ruskú vojnu na Ukrajine, na sankčný zoznam EÚ. Podľa Bulharska by takýto krok „nemal ekonomický ani finančný dosah na Rusko“ a naopak by ho mohla zneužiť propaganda.
Sofia chráni svoje záujmy
Sofia v uznesení schválenom vo štvrtok odmieta aj zaradenie jedného zo zakladateľov ruskej ropnej skupiny Lukoil Vagita Alekperova na sankčný zoznam. Takýto krok by podľa vlády mohol mať „negatívny dosah na fungovanie spoločností zo skupiny Lukoil, ktoré určujú štruktúru bulharského hospodárstva“. Vláda odmieta aj sankcie, ktoré by mohli ohroziť dodávky súčiastok pre metro v Sofii.
Európska komisia oznámila svoj návrh 21. balíka sankcií proti Rusku začiatkom júna. So sankciami musia súhlasiť všetky členské štáty. Bulharská vláda vyzvala na dodržiavanie zásady, podľa ktorej opatrenia nemajú mať výrazný negatívny dosah na členské štáty.
X x x
Egypt a Katar vyzvali na obnovenie rokovaní medzi USA a Iránom
Egypt a Katar tlačia na USA a Irán, aby sa vrátili k rokovaciemu stolu. Obe krajiny chcú zmierniť napätie a posilniť bezpečnosť v citlivom regióne.
Ministri volajú po rokovaniach
- Egyptský a katarský minister zahraničia vyzvali Spojené štáty a Irán na rokovania.
- Obaja ministri žiadajú všetky strany uprednostniť diplomaciu a návrat k dialógu.
- Káhira tlačí na uplatňovanie americko-iránskeho memoranda ako prvého kroku dohody.
- Dohody z memoranda majú zahŕňať aj zabezpečenie slobodnej plavby v Hormuze.
- Spojené štáty a Irán po eskalácii obnovili útoky napriek súhlasu rokovať.
Ministri zahraničných vecí Egypta a Kataru Badr Abdalátí a Muhammad bin Abdarrahmán Ál Sání v piatok vyzvali Spojené štáty a Irán, aby obnovili rokovania, oznámil rezort diplomacie v Káhire. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.
Počas telefonického rozhovoru obaja ministri „vyzvali všetky strany, aby uprednostnili diplomaciu a dialóg a vrátili sa k rokovaciemu stolu“, uviedlo ministerstvo vo svojom vyhlásení.
Plavba v Hormuzskom prielive
Vyzvali tiež na „uplatňovanie memoranda o porozumení podpísaného medzi americkou a iránskou stranou ako prvý krok k dosiahnutiu konečnej dohody medzi oboma stranami spôsobom, ktorý prispeje k zmierneniu napätia a k posilneniu regionálnej bezpečnosti a stability“, píše sa vo vyhlásení.
V samostatnom vyhlásení katarské ministerstvo uviedlo, že Ál Sání zdôraznil „potrebu, aby sa všetky strany zaviazali k dialógu a diplomacii“ a aby implementovali to, na čom sa dohodli v rámci memoranda vrátane „zabezpečenia slobodnej plavby v Hormuzskom prielive“.
Trump a situácia v regióne
Prezident USA Donald Trump v piatok na svojej platforme Truth Social napísal, že Irán požiadal Spojené štáty o pokračovanie v rokovaniach, s čím Spojené štáty súhlasili. Zopakoval však, že prímerie medzi krajinami sa skončilo.
Iránske médiá zároveň informovali, že v piatok pricestovala do krajiny delegácia z Kataru, ktorý vystupuje ako sprostredkovateľ, s cieľom viesť rokovania po najnovšej eskalácii napätia.
Washington a Teherán tento týždeň obnovili vzájomné útoky, ktoré vyvolali obavy z návratu k vojne.
X XX
ZÁLUŽNÝ O VÁLCE NA UKRAJINĚ
NEPODCEŇOVAT RUSKO
Studená sprcha od Valerija Zalužného. Ukrajinský generál rozoberá, prečo Ukrajina zatiaľ nevíťazí
Ukrajinský policajt na ceste medzi ostreľovanou Družkivkou a Kosťantynivkou. Príslušníci hliadkovej polície v tomto úseku frontu chránia cestu pred ruskými dronmi. Ilustračné foto.Zdroj: Reuters/Anatolii Stepanov
Zalužnyj vo svojom komentári poukazuje na to, že na bojisku naďalej panuje patová situácia.
Ukrajinský veľvyslanec vo Veľkej Británii a bývalý hlavný veliteľ Ozbrojených síl Ukrajiny Valerij Zalužnyj schladzuje eufóriu, ktorú sprevádzajú úspešné operácie ukrajinskej armády.
Hoci sa ukrajinskému vojsku darí zasahovať strategické objekty v Rusku a rozoberať ruskú logistiku na okupovanom území, Zalužnyj vo svojom najnovšom komentári píše, že sa netreba nechať uniesť predstavou o rýchlom konci vojny a pripomína, že na bojisku naďalej panuje patová situácia.
„Čoraz častejšie v informačnom priestore vidíme názory analytikov, vrátane tých z Európy, ale aj z USA, že Rusko prehralo vojnu,“ píše Zalužnyj v materiáli, ktorý zverejnila agentúra Interfax-Ukrajina. Ukrajinský generál však pripomína, že vojna, ktorá sa odohráva medzi Ruskom a Ukrajinou, je vojnou na vyčerpanie a za každým úspechom i neúspechom sa vždy skrýva vysoká cena.
Podľa neho by napríklad „informácie o jednotlivých taktických úspechoch na bojisku a bolestivých úderoch na (ruskú, pozn. red) logistiku a infraštruktúru vôbec nemali inšpirovať fantázie o bezprostrednom konci vojny“.
Na fronte naďalej panuje pat
Zalužnyj poukázal na to, že situácia na fronte naďalej zostáva patová, čo opísal už na konci roka 2023.
K tomu, že sa ani ruská, ani ukrajinská armáda nemôže na bojisku výrazne posúvať, prispieva predovšetkým masívne využitie dronov a ich modernizácia. Tá síce zdokonalila taktiku využitia bezpilotných aparátov, no Zalužnyj podotýka, že na fronte už nie je otázkou, ako udržať tú či onú obrannú pozíciu, ale ako sa k nej vôbec dostať alebo vykonať rotáciu vojakov či evakuáciu zranených.
Hádky kvůli summitu NATO otřásly důvěrou v soudy. Ohrožuje to i demokracii, ukazují data.
Prezident Petr Pavel na summitu NATO v Ankaře. O jeho účasti se vedly vleklé spory, zasáhnout musel i Ústavní soud.
Útoky politiků na Ústavní soud podle téměř dvou třetin Čechů ohrožují důvěru v demokratické instituce. Uvádí to červencový průzkum agentury Ipsos pro server Moravec.cz. Vláda po několikaměsíčním sporu původně nezařadila prezidenta Petra Pavla do delegace na summit NATO v Ankaře. Pavel pak podal kompetenční žalobu a Ústavní soud v předběžném opatření vládě uložil, aby prezidentovi účast zajistila. Politici vládní koalice to kritizovali a zpochybňovali nezávislost soudu.
Zhruba 64 procent účastníků průzkumu uvedlo, že výroky některých politiků, například o podjatosti soudu, snižují důvěru v demokratické instituce. Názor, že tyto výroky důvěru nenarušují, mělo asi 23 procent zúčastněných. Například vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) hned v den vydání soudního opatření mluvil o pokusu o ústavní puč.
Podle ústavního právníka Jana Kysely z Právnické fakulty UK pro zmíněný server je takové chování nebezpečné. „Získat důvěru je velmi složité, ztratit ji je velmi jednoduché. Pokud veřejnost vnímá soudní moc jako nezávislou a nestrannou, a vy začnete dávat najevo, že soudci nestranní nejsou, velmi účinně je o tu autoritu připravíte,“ uvedl Kysela.
Data agentury Ipsos ukazují, že veřejnost tento tlak na soudy vnímá citlivě. Dvě třetiny populace se obávají, že rétorika vládních politiků může podkopávat důvěru v demokracii u nás.
Rozdělená společnost?
V názoru na samotné předběžné opatření ÚS ohledně účasti prezidenta na summitu je česká společnost rozdělená. Zhruba 45 procent dotázaných souhlasí s výrokem, že rozhodnutí o předběžném opatření bylo „rychlé a uspěchané“. Nesouhlas s takovým názorem vyjádřilo 39 procent lidí.
Agentura se také zajímala o to, jak Češi nyní vnímají stav demokracie v zemi. Rozdělení názorových táborů v této otázce je téměř rovnoměrné. Skoro 34 procent dotázaných je s fungováním demokracie v Česku spokojeno, dalších téměř 34 procent je nespokojeno a zbytek lidí není ani spokojený, ani nespokojený.
Průzkum agentura Ipsos prováděla od 1. do 5. července. Zúčastnilo se ho 1136 obyvatel ČR starších 18 let. Redakce České justice
X X X
Ján Kuciak písal, ako platili bielym koňom. Dnes vlastnia najluxusnejší chalet na Donovaloch.
Nehnuteľnosť, ktorú v minulosti využíval aj kontroverzný Ľudovít Makó, ide z ruky do ruky. Otázne zostáva, či sú to len prevody na papieri.
V novej časti rekreačného strediska Donovaly nazývanej Donovalley stojí jedna z najpodozrivejších nehnuteľností na Slovensku. Zároveň je to aj najluxusnejší chalet v tomto lyžiarskom centre, do ktorého podľa informácií Aktuality.sk chodieval aj bývalý šéf daňových kriminalistov, dnes známy kajúcnik Ľudovít Makó.
Pôvodným majiteľom chaletu, teda honosnej chaty v alpskom štýle, bol podnikateľ z Rovinky Peter Benko, ktorého firmy po prepise na iné osoby zanechali veľké daňové dlhy. Neskôr sa stala táto luxusná nehnuteľnosť majetkom firmy Unipro Project, ktorá patrí verejnosti málo známemu advokátovi Matejovi Firickému z advokátskej kancelárie MCL, ktorá pracovala aj pre esbéesku LAMA SK blízku Makóovi. Cena za predaj časti podniku, v rámci ktorého prešlo vlastníctvo chaletu z Benkovej firmy na Firického firmu, bola len 400-tisíc eur, hoci v jednom inzeráte sa len samotný chalet s kamenným základom a dvoma drevenými podlažiami predával za 2 milióny eur.
Dnes má chalet opäť nových majiteľov – cez tri firmy ho ovládajú ľudia, ktorí zarábajú na dosadzovaní bielych koní do firiem.
Keď sme sa ich pýtali, či miliónovú nehnuteľnosť vlastnia len na papieri, aby tak poskytovali službupre niekoho zo svojich klientov a kto je dnes skutočným vlastníkom tejto nehnuteľnosti v alpskom štýle, zostalo ticho.
X X X
G.P. Maroš Žilinka: Vyhrážajú sa mi bombou doma aj v práci. Generálnu prokuratú museli prehľadať pyrotechnici
„Smutná vizitka doby, ktorú žijeme,“ konštatoval.
Generálnemu prokurátorovi Marošovi Žilinkovi sa vyhrážajú uložením bomby nielen v budove Generálnej prokuratúry SR, ale aj u neho doma. Žilinka o tom informoval na sociálnej sieti. Polícia vykonala v budove GP SR pyrotechnickú prehliadku, ktorá sa skončila s negatívnym výsledkom.
Bratislavská krajská polícia na sociálnej sieti informovala, že v piatok krátko pred 9.00 h prijala polícia na linke 158 oznámenie, v zmysle ktorého mali zamestnanci Generálnej prokuratúry SR v Bratislave dostať výhražný email s obsahom bombovej hrozby.
Polícia vykonala prehliadku
„Policajti na mieste vykonali potrebné úkony, pričom sa na miesto dostavil aj policajný psovod a pyrotechnik na účel vykonania pyrotechnickej prehliadky. Tá sa skončila s negatívnym výsledkom, pričom krátko pred 10.30 h bola budova opäť sprístupnená pre zamestnancov,“ spresnila polícia. Vyšetrovaním ďalších okolností sa zaoberajú policajti Okresného riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave I.
Verejný ochranca práv (VOP) Róbert Dobrovodský považuje piatkové vyhrážky generálnemu prokurátorovi Marošovi Žilinkovi okrem iného za útok na nezávislosť ústavnej inštitúcie, ktorá chráni zákonnosť a verejný záujem. Zároveň ide podľa neho o útok na princíp deľby moci a v konečnom dôsledku aj na samotný právny štát na Slovensku. Ombudsman o tom informoval na sociálnej sieti.
„Vyjadrujem podporu generálnemu prokurátorovi, jeho rodine a celému tímu Generálnej prokuratúry Slovenskej republiky v čase, keď čelia vyhrážkam,“ uviedol Dobrovodský. Pripomenul, že aj Kancelária verejného ochrancu práv nedávno čelila vlne nenávistných reakcií a vyhrážok zo strany konkrétnych fyzických osôb.
X X X
Kremeľ pripúšťa výmenu ruských S‑400. Turecko ich chce predať, aby sa vrátilo k americkým F‑35
Kremeľ pripúšťa, že Turecku povolí predať ruský systém S-400. Ankara sa chce zbaviť sporných rakiet a otvoriť si cestu späť k americkým stíhačkám F-35.
Kremeľ podľa agentúry AFP potvrdil, že uvažuje o tom, že Turecku umožní predať ruský systém protivzdušnej obrany S-400, ktorý Ankara zakúpila pred niekoľkými rokmi. Hovorca Vladimira Putina Dmitrij Peskov na piatkovej tlačovej konferencii uviedol, že Moskva je v tejto otázke s Tureckom v kontakte a v dialógu plánuje pokračovať. Ankara sa chce ruského systému zbaviť s cieľom získať prístup k americkým stíhacím lietadlám F-35.
- Kremeľ zvažuje umožnenie predaja tureckého systému protivzdušnej obrany S-400.
- Moskva a Ankara vedú priame rokovania o budúcom osude systému S-400.
- Turecko sa chce systému S-400 zbaviť výmenou za prístup k F-35.
- USA považujú prítomnosť systému S-400 v Turecku za vážne spravodajské riziko.
- Donald Trump plánuje zrušiť sankcie súvisiace so S-400 a obnoviť dodávky F-35.
Turecko nakúpilo moderný ruský systém S-400 v roku 2019. Tento krok vyvolal ostrú kritiku Spojených štátov, ktoré následne v decembri 2020 pristúpili k sankciám a obchodným obmedzeniam voči Ankare. Washington zároveň vyradil Turecko z programu F-35, kde malo vystupovať nielen ako odberateľ lietadiel, ale aj ako výrobca niektorých komponentov.
Bezpečnostné riziká
Americká strana dlhodobo upozorňuje na spravodajské riziká, ktoré podľa nej plynú z prítomnosti ruského systému v krajine NATO. Radary S-400 sú schopné dlhodobo zhromažďovať údaje o stíhačkách F-35, vrátane ich letových profilov, elektronickej stopy či správania v rôznych situáciách. Takto získané informácie by podľa Washingtonu mohli Rusku pomáhať pri lepšom rozoznávaní a prípadnom sledovaní týchto lietadiel.
Riziko sa podľa týchto argumentov neviaže len na úmyselné odovzdávanie dát, ale aj na samotnú údržbu a analýzu systému, ktorá môže vytvárať spravodajskú zraniteľnosť. Dodáva sa tiež, že ruský systém nie je integrovaný do aliančných štruktúr protivzdušnej obrany NATO, čo komplikuje jeho prevádzku v rámci spoločnej bezpečnostnej architektúry.
Zmena vo Washingtone
Podľa AFP sa vzťahy medzi Washingtonom a Ankarou zlepšili po návrate Donalda Trumpa do Bieleho domu. Trump na utorkovom summite Severoatlantickej aliancie v Ankare oznámil, že plánuje zrušiť sankcie uvalené na Turecko v súvislosti so S-400. Zároveň naznačil pripravenosť obnoviť možnosť dodávok stíhačiek F-35 pre Turecko.
Potenciálny predaj F-35 Ankare však môže naraziť na politické prekážky. Agentúra upozorňuje, že takýto krok pravdepodobne vyvolá odpor v americkom Kongrese, ale aj v Izraeli, ktorý má na program F-35 a regionálnu rovnováhu síl vlastný citlivý pohľad. Výsledná podoba dohody o osude tureckých systémov S-400 a prípadnom návrate Turecka k programu F-35 tak zostáva otvorená.
X XX
Rusko dočasne prerušilo dopravu plavebným kanálom medzi riekou Don a Azovským morom. S odvolaním sa na dva nemenované zdroje z odvetvia vývozu obilia to dnes uviedla agentúra Reuters. Uzavretie vodnej cesty by sa podľa odhadu expertov mohlo dotknúť takmer štvrtiny vývozu ruskej pšenice, ktorá sa prepravuje cez Azovské more.
Rozhodnutie nasledovalo po dnešných útokoch ukrajinských dronov na 13 ruských lodí v Azovskom mori, vrátane desiatich tankerov. Veliteľ ukrajinských bezpilotných systémov Roman Brovdi tvrdí, že drony v posledných dňoch napadli 48 menších tankerov, ktoré sa snažili dopraviť pohonné hmoty na anektovaný Krym.
Zdroje Reuters neuviedli, kedy by sa plavba kanálom mohla obnoviť.
Ukrajinské drony v noci na dnes opäť zaútočili aj na ropné zariadenia v Rusku, spôsobili požiar v rafinérii Ilskij v Krasnodarskom kraji a v dvoch skladoch ropy v Azove a Taganrogu v Rostovskej oblasti.
X x x
Najmenej štyri obete, vrátane 14-ročného chlapca, a deväť zranených si dnes vyžiadalo ruské bombardovanie Kramatorska na východe Ukrajiny, uviedol náčelník Doneckej oblasti Vadym Filaškin. Ruské bomby v Záporoží na juhovýchode krajiny potom zabili jedného človeka a ďalších štyroch zranili, oznámil náčelník oblastnej vojenskej správy Ivan Fedorov. Ukrajinské úrady predtým informovali o piatich civilných obetiach posledných ruských úderov.
Rusi podľa Filaškina dnes popoludní zhodili sedem leteckých bômb na Kramatorsk a obec Bilenke, ktorá spadá pod Kramatorsk. Jedna z bômb zasiahla výškovú budovu, ďalšia obchod a ostatné rodinné domy.
„Rusi presne vedeli, kam útočia. Išlo o ďalší úmyselný úder na ľudí, na civilné štvrti, na život, ktorý si nedokážu vytvoriť ani mu porozumieť. Ponesú zodpovednosť za každého zabitého a zraneného!“ napísal Filaškin na sociálnej sieti.
Centrum Záporožia zasiahli ruské letecké bomby, úrady evakuovali obyvateľov zasiahnutej výškovej budovy. Bomby tiež zničili či poškodili 15 rodinných domov, uviedol Fedorov, ktorý na sociálnej sieti Telegram informoval o škodách a zverejnil snímky zničených budov. Hasiči bojujú s požiarmi, ktoré vznikli pri bombardovaní, dodal.
X x x
Generálny tajomník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sa v pondelok v Paríži zúčastnia na stretnutí tzv. koalície ochotných, ktorá podporuje Kyjev, oznámil Elyzejský palác v piatok. Cieľom stretnutia bude pokračovať v pomoci Ukrajine po tohtotýždňovom summite NATO v Turecku. Podľa prezidentskej kancelárie sa ešte nedokončila príprava bezpečnostných záruk pre Kyjev, ktoré bude potrebovať po dosiahnutí prímeria s Moskvou.
Francúzsky prezident Emmanuel Macron uviedol v Ankare, že využije schôdzku ukrajinských spojencov, aby oznámil nové obranné iniciatívy a spoločné vojenské cvičenia. Macron prezentoval stretnutie ako ďalší dôkaz toho, že Európa preberá väčšiu zodpovednosť za svoju vlastnú bezpečnosť.
Schôdzka sa bude venovať aj tzv. ruskej tieňovej flotile, novým vojenským možnostiam Ukrajiny, väčšej mobilizácii obranného priemyslu či intenzívnejšej spolupráci medzi podporovateľmi Kyjeva, uviedol Macron ešte počas summitu v Ankare. (Reuters, TASR)
Zelenského absolútna priorita – Patrioty
X x x
V súvislosti s nedostatkom paliva v Rusku vyhlásili v Novosibirskej oblasti od 8. júla stav zvýšenej pohotovosti. Regionálna vláda odporučila spoločnostiam svojím nariadením, aby prešli „na prácu na diaľku“ a znížili spotrebu benzínu.
X x x
Najmenej 265 civilistov zahynulo a ďalších 1816 ich utrpelo zranenia v priebehu júna v dôsledku ruských útokov na Ukrajine. Ide o najvyšší kombinovaný počet obetí od prvých mesiacov po začiatku invázie Moskvy vo februári 2022, uviedla vo štvrtok na pôde Bezpečnostnej rady OSN námestníčka generálneho tajomníka OSN pre politické záležitosti Rosemary DiCarlová.
Počet zabitých a zranených civilistov na Ukrajine bol podľa DiCarlovej v máji najvyšší od apríla 2022. Údaje Úradu vysokého komisára OSN pre ľudské práva (OHCHR) však poukazujú na ešte vyšší počet obetí v júni a pravdepodobne aj v júli. Konečné údaje za jún budú zverejnené koncom júla, uviedol hovorca OSN.
„Tento znepokojujúci trend zjavne pokračuje aj v júli,“ povedala DiCarlová, pričom poukazovala na tri masívne vlny ruských leteckých útokov na Kyjev a ďalšie ukrajinské mestá len za uplynulý týždeň. Mnohé z nich boli zamerané na mestské centrá s vysokým počtom civilného obyvateľstva.
„Akékoľvek útoky na civilistov a civilnú infraštruktúru, bez ohľadu na to, kde k nim dôjde, sú jasným porušením medzinárodného humanitárneho práva a musia sa okamžite skončiť,“ vyhlásila.
DiCarlová spresnila, že OHCHR od začiatku vojny celkovo potvrdil smrť najmenej 16.402 civilistov na Ukrajine vrátane 802 detí, ako aj zranenie 48.428 osôb vrátane 2948 detí. Skutočné čísla sú však pravdepodobne vyššie, dodáva Reuters. (Reuters, TASR)
X x x
Rusko v noci na dnes zaútočilo na Ukrajinu 137 bezpilotnými lietadlami, z ktorých 114 zneškodnila protivzdušná obrana, uviedlo ráno ukrajinské letectvo. Na 16 bližšie nespresnených miestach eviduje zásahy 18 dronov. Útok v čase hlásenia podľa neho pokračoval. Ukrajinské úrady informujú o piatich civilných obetiach posledných ruských úderov.
Ruský dronový nálet na obec Valky v Charkovskej oblasti zabil päťdesiatročnú ženu a dvadsaťtriročnú ženu zranil, oznámil v noci šéf správy Charkovskej oblasti Oleh Synehubov.
Charkovská oblastná prokuratúra dnes dopoludnia na platforme Telegram napísala, že ruský FPV dron ráno zasiahol civilné vozidlo v obci Slatyne a zabil vodiča a spolujazdca.
Ruský letecký útok na obec Šabelkivka v Doneckej oblasti úplne zničil obytný dom, z jeho trosiek záchranári vyprostili telá dvoch obetí, oznámila Štátna služba pre mimoriadne situácie (DSNS).
X x x
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnes zachytila a zneškodnila 376 ukrajinských dronov nad 12 ruskými regiónmi, anektovaným polostrovom Krym a Azovským morom. Vyplýva to z hlásenia ruského ministerstva obrony, o ktorom informuje štátna agentúra TASS. Regionálne úrady podľa serveru Meduza informovali o požiari v rafinérii Iľskij v Krasnodarskom kraji alebo v skladoch ropy v Rostovskej oblasti. Ruské úrady neskôr informovali o dvoch zabitých civilistoch pri ukrajinských útokoch.
V ruskej Brianskej oblasti zahynul pri útoku dronu na idúci automobil miestny obyvateľ, uviedol gubernátor regiónu Jegor Kovaľčuk podľa ruskej služby BBC. V Moskvou okupovanej časti ukrajinskej Záporožskej oblasti potom podľa Ruskom dosadeného šéfa regiónu Jevgenija Balického ukrajinský dronový útok pripravil o život obyvateľa obce Zelenyj Haj.
V ropnej rafinérii Iľskij vypukol požiar po tom, čo tam dopadli trosky ukrajinských dronov, ktoré zaútočili na región, uviedol regionálny operačný štáb. Úlomky bezpilotných lietadiel podľa neho spadli aj v obci Severskaja, a to na dvor rodinného domu a pozemok nespresneného podniku. Podľa predbežných informácií miestnych úradov nebol nikto zranený, píše Meduza.
X x x
Vo vojne, ktorú pred viac ako štyrmi rokmi rozpútala Moskva proti Ukrajine, padlo najmenej 233 033 vojakov bojujúcich v ruskej armáde. Uviedla to dnes ruská služba BBC, ktorá s nezávislým serverom Mediazona analyzuje verejne dostupné zdroje a spomínaných padlých identifikovala. V bojoch na ruskej strane pritom padlo najmenej 3 589 cudzincov pochádzajúcich z viac ako 40 krajín, napísala BBC. Čítajte viac…
X x x
Rostovskú oblasť v Rusku zasiahla rozsiahla dronová vlna. Podľa správ na telegramových kanáloch došlo k zásahom a veľkým požiarom najmenej na dvoch ropných základniach a v prístave.
Predbežné informácie hovoria, že v Taganrogu horí prístavný terminál Kurgannaftoprodukt, ktorý sa špecializuje na prekládku ropných produktov zo železničnej dopravy na námorné lode. V meste Azov mali byť zaznamenané dve ohniská požiaru. Telegram-kanály píšu o zásahu a rozsiahlom požiari na Azovskej ropnej základni. Podľa týchto správ mohol byť napadnutý aj Azovský opticko-mechanický závod alebo ropný objekt spoločnosti DonTerminal.
Gubernátor Rostovskej oblasti Jurij Sľusar uviedol, že v mestách Taganrog a Azov bolo zničených približne 35 bezpilotných lietadiel. Zároveň potvrdil zásahy viacerých objektov. „V Azove v dôsledku útoku bezpilotných lietadiel vypukol požiar na dvoch objektoch na skladovanie ropných produktov. V Taganrogu pokračuje likvidácia požiaru na území námorného prístavu,“ vyhlásil podľa agentúry UNIAN.
Úrady v Taganrogu následne informovali o evakuácii ľudí zo zóny mimoriadnej situácie. „Bezpilotné nebezpečenstvo v meste pretrváva. Momentálne urýchlene evakuujeme ľudí, ktorých domy sa ocitli v zóne mimoriadnej situácie,“ uviedla šéfka Taganrogu Svetlana Kambulovová.
Miestni obyvatelia okrem toho hlásia zásah Ilského ropného závodu v Krasnodarskom kraji. Ide o jeden z najväčších ropných spracovateľských podnikov Južného federálneho okruhu Ruska s projektovanou kapacitou približne 6,6 milióna ton ropy ročne. Podnik vyrába plynový benzín, priamy benzín, mazut a motorovú naftu. Posledný zásah tohto závodu bol zaznamenaný približne pred mesiacom.
X xx
Ukrajinské vzdušné sily 8. júla 2026 oznámili zostrelenie ruského viacúčelového stíhacieho lietadla Su-35 na východnom smere. Kyjev zatiaľ nezverejnil, akým systémom bol stroj zasiahnutý, ruské vojenské kanály však tvrdia, že išlo o koordinovanú akciu ukrajinských F-16 a systému protivzdušnej obrany Patriot. Detaily operácie odhaľujú novú hrozbu pre ruské jednotky. Čítajte viac…
X xx
Ruské ministerstvo obrany v piatok oznámilo, že protivzdušná obrana počas noci zneškodnila 376 ukrajinských dronov nad viacerými časťami krajiny. Útoky zároveň spôsobili požiare v niekoľkých ropných zariadeniach na juhu Ruska, informujú agentúry AFP a Reuters.
Podľa ministerstva boli drony zneškodnené aj nad Moskovskou oblasťou. Ruské úrady uviedli, že trosky jedného z nich spôsobili požiar v rafinérii Iľskyj v Krasnodarskom kraji. Zariadenie s kapacitou približne 138 000 barelov ropy denne sa už viackrát stalo terčom ukrajinských útokov.
Gubernátor Rostovskej oblasti Jurij Sľusar informoval, že hasiči zasahovali pri požiaroch v dvoch skladoch pohonných látok aj v morskom prístave v Taganrogu. Z bezpečnostných dôvodov úrady evakuovali obyvateľov z postihnutých oblastí. Poškodený bol aj rodinný dom a v meste horí strecha administratívnej budovy.
Ukrajina v uplynulých mesiacoch zintenzívnila útoky na ruskú energetickú a ďalšiu strategickú infraštruktúru s cieľom oslabiť schopnosť Moskvy financovať vojnu. Útoky na rafinérie v Rusku podľa agentúr prispeli k výpadkom dodávok pohonných látok, dlhým radom na čerpacích staniciach a rastu cien palív.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý mesiac priznal, že v krajine je nedostatok pohonných látok v dôsledku opakovaných ukrajinských útokov na energetickú infraštruktúru.
X x x
Lídri NATO na summite v Ankare okrem iného prerokovali plány, ktorých cieľom je zabezpečiť, aby bola aliancia schopná ubrániť sa obávanému ruskému útoku.
„Musíme zabezpečiť výrobné kapacity, a tieto kapacity musia byť pripravené a prípadne dokonca vopred zaplatené, aby priemysel mohol deň za dňom zvyšovať produkciu,“ povedal český prezident Petr Pavel o nákladnejších zbraniach ako sú rakety s dlhým doletom a protiraketové strely.
Český prezident v rozhovore pre britský denník The Telegraph zdôraznil, že je potrebné zvýšiť tlak na Rusko, ktoré podľa neho postupne stráca podporu domácej verejnosti. Moskva by podľa Pavla bola ochotnejšia pristúpiť na rokovania, ak by Ukrajina aj naďalej dokázala zasahovať ciele hlboko na ruskom území.
„Domnievam sa teda, že naozaj musíme vyvinúť maximálne úsilie, poskytnúť Ukrajine všetko, čo potrebuje na úspešnú obranu, a zároveň využiť všetky diplomatické schopnosti na to, aby sme presvedčili Rusko, že nemá inú možnosť ako vyjednávať,“ povedal Pavel.
Odhaduje, že zostávajú dva mesiace na tlak aj rokovanie súčasne, po nich môže konflikt výrazne eskalovať. Putin by mohol po ruských voľbách vyhlásiť všeobecnú mobilizáciu.
Severoatlantická aliancia bude mať od budúceho roka kapacitu vyrábať približne štyri milióny delostreleckých granátov ročne, uviedol v Ankare generálny tajomník NATO Mark Rutte. Počas Fóra obranného priemyslu zdôraznil dôležitosť spolupráce medzi Severoatlantickou alianciou, jej členmi a obranným priemyslom. Do posilnenia obrannej priemyselnej základne NATO spojenci za posledný rok investovali 37 miliárd dolárov, dodal.
Rutte počas svojho prejavu v Ankare vyzval na „transatlantickú revolúciu v obrannom priemysle“ a zbrojárskym spoločnostiam odkázal, aby pri svojich investíciách viac riskovali. „Bzukot strojov sa musí zmeniť na rev,“ vyhlásil šéf NATO pred zástupcami priemyslu i štátov NATO. „Priemysel vo všetkých tu zastúpených krajinách musí byť pripravený viac riskovať. Dopyt existuje a vy to viete,“ dodal s tým, že dopyt treba premeniť na skutočné obranné schopnosti.
X x X
Vášáryová očarila vo Varoch a odkázala, na čo by sme si mali dať pozor: Herečku si uctia výnimočnou cenou
Do Karlových Varov zavítala jedna z výrazných osobností slovenskej kultúry – herečka, diplomatka a niekdajšia politička Magda Vášáryová.
Magda Vášáryová si užila atmosféru v Karlových Varoch.
Na 60. ročníku Medzinárodného filmového festivalu Karlove Vary si v záverečný deň (11. júla) prevezme Cenu prezidenta festivalu za mimoriadny prínos českej a slovenskej kinematografii.
S divákmi sa však stretla už vo štvrtok a pred zaplneným hľadiskom potvrdila, že aj vo veku 77 rokov nestratila nič zo svojho šarmu, elegancie ani ostrovtipu. Vášáryová sa na festivale objavila v elegantnom bielom kostýme a pôsobila skvele naladená. Publikum si podmanila aj vtipnými historkami z nakrúcania či zo sveta diplomacie.
Ako píše portál karlovarského festivalu, moderátor Marek Eben, zodpovedný za sprevádzanie eventom s Vášáryovou, vyzdvihol jej výnimočnú životnú cestu. Ako pripomenul, herečka, ktorú mohol milovať celý národ, mala odvahu vstúpiť do politiky a diplomacie – a to aj napriek tomu, že človek v nej získa hneď prvý deň viac nepriateľov než za celý predošlý život.
Film, ktorý varuje dodnes
Zo svojej bohatej filmografie si herečka na premietanie v Mestskom divadle vybrala snímku Vtáčkovia, siroty a blázni od režiséra Juraja Jakubiska. A výber to nebol náhodný. „Ide o jedno z vrcholných diel Juraja Jakubiska. Toto jeho obdobie bolo geniálne. A ako každé geniálne dielo obsahuje varovanie a odkazy, na čo by sme si mali dať pozor,“ vysvetlila Vášáryová na diskusii.
Film z prelomu rokov 1968 a 1969 podľa nej zachytáva zásadný zlom v dejinách. „Uvidíte prílev slobody, ktorý k nám prišiel. A potom železnú oponu, ktorá spadla pred mojou generáciou – vtedy som mala dvadsať rokov – a zlomila nám chrbtice,“ opísala. Práve pre svoju silu skončil film na dlhých dvadsať rokov v trezore a Vášáryovú kvôli nemu dokonca vyhodili z univerzity. „Uvedomte si, že po roku 1968 nemohlo pracovať mnoho ľudí. Naša kultúra prišla o geniálne diela,“ zdôraznila Vášáryová.
Herečka, ktorá sa k herectvu nevráti
Magdu Vášáryovú preslávili filmy ako Marketa Lazarová, Postrižiny či rozprávka Radúz a Mahulena. Hereckú kariéru uzavrela v roku 1990 a po Nežnej revolúcii sa vydala na dráhu diplomatky – pôsobila ako veľvyslankyňa v Rakúsku aj v Poľsku. Na festivale potvrdila, že k herectvu sa už vracať nechce.
X X X
VOLKSWAGEN ZRUŠÍ 4 TOVÁRNY?
Volkswagen plánuje propouštění, odbory se bouří. Expert: Neslýchané. Mluví se o zavření čtyř továren
Čtvrteční jednání dozorčí rady koncernu Volkswagen v německém Wolfsburgu doprovázely protesty odborů, které odmítají předpokládaná propouštění až sta tisíc lidí v souvislosti s transformací společnosti. „Německému průmyslu se nedaří, takovou zprávu si odboráři ani politici nemohou nechat líbit,“ říká pro Český rozhlas Plus Petr Knap ze společnosti EY a strategický poradce v automobilovém sektoru.
Jak se podle vás závěry čtvrtečního zasedání dozorčí rady projeví bezprostředně v následujících měsících?
Předpokládám, že se pustí do toho, co mají schválené. To znamená, že budou snižovat komplexitu v nabídce, která je ve skupině Volkswagen legendární – kdy si můžete vybírat ze stovek barev a spousty příslušenství. Myslím, že to je rozhodně krok správným směrem.
Jaké dopady budou mít nejnovější plány omezování výroby koncernu Volkswagen na světový i evropský trh? V Ranním Plusu se ptá Daniela Vrbová, odpovídá expert Petr Knap
Šéfka odborů vyzývá k okamžitému jednání a velmi agresivně se proti tomu staví, stejně jako spolumajitelé ze zemské vlády. Myslím proto, že snižování kapacity a nákladů bude mnohem hůře realizovatelné, přestože to Volkswagen rozhodně potřebuje.
Připomenu, že už z dřívějška je známý plán propustit 50 tisíc zaměstnanců, těch 100 tisíc je navýšení tohoto předpokladu. Myslíte si, že do ekonomických strategií můžou výrazně promluvit protesty zaměstnanců a členů odborů? Nakolik do toho promluví také spolková země Dolní Sasko, která drží v koncernu dvanáctiprocentní vlastnický podíl a pětinu hlasovacích práv s právem veta?
Ano, rozhodně do toho promluví velmi výrazně, koneckonců už promlouvají. Už na ty uniklé neveřejné informace v minulém týdnu zemská vláda Dolního Saska bryskně reagovala. Myslím, že tam bude extrémní odpor proti uzavírání továren.
Nebylo to ani tak o těch 100 tisících. Protože nebylo přesně rozvrženo, odkud se budou brát – z celkového počtu 650 tisíc zaměstnanců. Ale hlavně s tím šla zpráva, že se uvažuje o uzavření čtyř továren v Německu. To je absolutně neslýchané nejenom pro Volkswagen, ale celkově pro velkou německou firmu, která si zakládá na sociálním smíru.
V kontextu toho, že se německému průmyslu už několik let po sobě nedaří, by to byla velmi špatná zpráva, kterou si politici ani odboráři nemohou nechat jen tak líbit ani dovolit.
Elektromobilita z Číny
Pojďme se podívat na to, co ohlášené kroky můžou znamenat pro další směřování evropského automobilového průmyslu jako takového. Lze tuto transformaci s jistým odstupem vnímat i jako prohru evropské elektromobility?
Elektromobilita je primárně záměr Číny, které to perfektně zapadá do jejího plánu vybudovat takzvaný elektrostát. Svým způsobem vnutila elektromobilitu celému světu.
Všechny ostatní regiony jsou v tuto chvíli v mnohem horší pozici, mají mnohem horší předpoklady pro vytváření elektromobilního průmyslu. Nemají všechny dodavatelské řetězce, zpracovatelské kapacity, nemají tak dobře zvládnuté technologie výroby baterií.
To platí samozřejmě i pro evropský průmysl. Ten se v kontextu přerodu do elektromobility musí vyrovnat s ohromným tlakem a nevýhodnou pozicí, která je daná i podmínkami, které máme pro průmysl v Evropě celkově.
Evropa nemá nic, co by mohla Trumpovi nabídnout. Automobilky musí najít nové trhy, míní Hodáč
Já bohužel říkám už několik let, že evropský průmysl se drasticky promění. A bohužel to nebude hezký obrázek. Doufejme, že až se na něj budeme dívat kolem roku 2035, tak bude na dvoutřetinové, poloviční velikosti proti té dnešní.
A že neskončí jako třeba ten dramatický příklad britského automobilového průmyslu nebo britských motocyklů – něco, co bylo ohromný pojem ještě do šedesátých let. Dnes vlastně nenajdete kromě Aston Martin automobilku, která vyrábí v Británii.
Spolupracovat?
Když mluvíte o té silné čínské pozici v elektromobilitě – nenese na jejím rozmachu svůj díl viny právě i koncern Volkswagen, který tam začal ve formě joint venture před mnoha lety vyrábět?
Čína pochopitelně byla extrémně atraktivní trh. Poté, co bylo akcelerováno její přijetí do Světové obchodní organizace, tam začal vyrábět celý svět a automobily pochopitelně nebyly výjimkou. Příslib trhu s miliardou spotřebitelů fungoval. Pro spoustu automobilek to byly skvělé dekády. Nyní vidíme, že se karta výrazně obrací.
Číňané jsou patrioti, mají nabídku domácích vozů a vrhají se na ně. V posledních letech i mladší generace jsou velmi výrazně orientované na domácí produkty, které jsou velmi dobré, jsou levné, jsou technologicky pokročilé, vyhovují tomu, jaká auta chtějí. To znamená, ano, bylo to chvíli vzájemně výhodný obchod.
Číňané na druhou stranu chytře udělali to, co jsme měli udělat my v Evropě a neudělali. Oni od začátku vyžadovali kontrolu minimálně 51 procent na joint ventures, do kterých vstupovaly zahraniční automobilky a jakýkoliv zahraniční investo
USA rozšířily seznam firem, které pomáhají armádě Číny. Je na něm i ta prodávající nejvíc elektroaut.
V Evropě nic takového neděláme. Tady necháváme ten trh k dispozici. Dobře, zavedli jsme clo, ale jinak ho necháváme k dispozici čínským automobilkám, které si kupují a budují závody v Evropě.
Tomu jde teď vlastně trochu naproti generální ředitel Volkswagen Oliver Blume, který mluví o možnosti chytrého řešení – tedy že by se přesunula výroba v Číně produkovaných modelů Volkswagenu do Německa. Nebo že by se poskytly výrobní kapacity přímo některé z čínských automobilek. Například by se jednalo zřejmě o závod ve Cvikově. Byla by to pro koncern Volkswagen vlastně vůbec záchrana?
V první moment si úplně neumím představit, že by se vyrábělo pro Čínu v Německu. Podle mě to nelze nákladově odůvodnit.
Ta druhá varianta se bude dít. Evropské automobilky budou spolupracovat s čínskými ve výrobních závodech v Evropě. Toto se děje. Dělá to Stellantis, bude to pravděpodobně dělat v nějakém měřítku Volkswagen. Musí to ale být jenom velmi omezená, cílená strategie. Jinak to znamená určitou kapitulaci.
Myslím, že to může být dobře promyšlená součást strategických kroků. Rozhodně se nemůže stát ta transformace skupiny Volkswagen, ve které asi jsme dnes.
X X X
Vyšetřovaný Farage rezignoval a chce obhájit své jméno. Hlavní strany ale hlasování bojkotují
Politický risk britského pravicového populisty Nigela Farage se podle stanice CNN obrátil proti němu. Šéf strany Reform UK se kvůli vyšetřování svých financí vzdal poslaneckého mandátu a vyvolal doplňovací volby ve svém obvodu Clacton-on-Sea. Chtěl, aby o jeho politické budoucnosti rozhodli voliči, hlavní britské strany ale označily hlasování za politický trik a odmítly postavit vlastní kandidáty.
Předseda britské strany Reform UK Nigel Farage se účastní tiskové konference před doplňkovými volbami v Makerfieldu.
Farage čelí podezření, že nepřiznal dary od bohatých podporovatelů v hodnotě několika milionů liber. Případem se zabývá parlamentní orgán dohlížející na dodržování pravidel. Farage jakékoli pochybení odmítá a tvrdí, že se ho britský establishment snaží zdiskreditovat.
„Rozhodl jsem se, že soudci mých činů by měli být lidé z Clactonu,“ prohlásil Farage. Dodal, že bude bojovat za pokračování „politické revoluce“, kterou podle něj Reform UK zahájila. Strana v současnosti vede ve většině britských průzkumů veřejného mínění.
Vládní Labouristická strana, opoziční konzervativci i centrističtí liberální demokraté ale oznámili, že se doplňovacích voleb nezúčastní. Farageův krok označují za pokus odvést pozornost od otázek kolem financování jeho politické činnosti.
Mezi jeho dosud nejvýraznější vyzyvatele tak patří satirický kandidát Count Binface, tedy „hrabě Popelnice“. Komik a scenárista Jon Harvey vystupuje v kostýmu připomínajícím odpadkový koš a sám sebe označuje za „vesmírného politika“. V britských volbách kandiduje opakovaně a navazuje na tradici recesistických kandidátů, kteří se stavějí proti známým politikům, píše CNN.
„Hra začíná, Nige,“ reagoval Count Binface na Farageovu rezignaci. Mezi jeho recesistické návrhy patří například povinnost, aby cyklisté porušující pravidla jezdili na jednokolkách.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová označila doplňovací volby za frašku a zoufalý pokus odvést pozornost od závažných otázek. „Pokud chce strávit léto hádáním se s popelnicí, nebudu mu v tom bránit,“ uvedla.
Farageovi spojenci naopak tvrdí, že se tradiční strany obávají střetu s jedním z hlavních strůjců brexitu. Reform UK v posledních místních volbách výrazně posílila. Mluvčí strany pro vnitřní záležitosti Zia Yusuf označil rozhodnutí hlavních stran za zbabělé a tvrdí, že britský politický establishment je pod tlakem.
Count Binface mezitím získává značnou pozornost britských médií. Přestože se nepředpokládá, že by Nigela Farage porazil, podle některých komentátorů by mohl získat výrazně více protestních hlasů než při svých předchozích kandidaturách. Na otázku, čím chce oslovit obyvatele Clactonu, odpověděl jednoduše: „Nejsem Nigel Farage.“
X X X
|
|
Evropský průmysl ztrácí na lesku. Továrny v Česku i Německu propouštějí
..Evropské průmyslové podniky trápí vysoké ceny energií, slabá poptávka i sílící konkurence z Číny, Musejí se tak vyrovnat s novou realitou, v níž už nehrají tak zásadní roli jako dříve. Patrné je to i v Česku a Německu, kde se v posledních měsících v průmyslu výrazně propouští. Odborníci však uklidňují, že masivní nárůst nezaměstnanosti zatím nehrozí. Většina propuštěných zaměstnanců si totiž dokáže poměrně rychle najít nové pracovní uplatnění.
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pracovalo v českém průmyslu ještě v roce 2018 celkem 1,447 milionu lidí. Od té doby ale jejich počet soustavně klesá. V roce 2024 zaměstnával tuzemský průmysl už jen 1,366 milionu pracovníků. Ačkoliv ČSÚ zatím nezveřejnil údaje za loňský rok, experti předpokládají, že úbytek zaměstnanců v českém průmyslu pokračoval i v roce 2025.
„Počet zaměstnaných v tuzemském průmyslu v roce 2023 dosahoval na celkem 1,391 milionu, v roce 2024 pak na 1,366 milionu. V roce 2025 je patrný obdobný trend a předpokládáme další mírný pokles. Tento vývoj potvrzuje i analýza trhu práce Českého statistického úřadu za první čtvrtletí roku 2025,“ uvedla pro iDNES.cz ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svaz průmyslu a dopravy Blanka Šefránková.
Německo váhá s koncem uhlí. Průmysl chce stabilní elektřinu, ekologové se bouří |
Příkladů se nabízí celá řada. Na Jablonecku před několika týdny oznámili ukončení výroby dva dodavatelé automobilového průmyslu, společnosti Megatech Industries Jablonec a Inteva Products Czech Republic, které dohromady propustí přes 200 zaměstnanců.
Firmy raději investují do automatizace
Odborníci za poklesem vidí kombinaci několika faktorů. Od slabé zahraniční poptávky přes vysoké náklady na energie až po pokračující restrukturalizaci řady podniků. Firmy zároveň investují do automatizace a digitalizace, což snižuje potřebu některých profesí.
Europoslanci řešili krizi autoprůmyslu. Dusí ho regulace a drahé energie |
V řadě případů firmy nesahají k hromadnému propouštění, ale snižují stavy přirozenou cestou. Kupříkladu nenahrazují zaměstnance, kteří odcházejí do důchodu. Pro podniky je takový postup často výhodnější než masové propouštění, protože se vyhnou dodatečným nákladům.
Nejvýraznější úbytek pracovníků se týká rutinních a snadno automatizovatelných činností. „Jde zejména o energeticky náročná a tradiční průmyslová odvětví, jako jsou hutnictví, chemický průmysl nebo část strojírenství. Český trh práce se postupně posouvá směrem k profesím, které dokážou moderní technologie využívat ke zvýšení produktivity a kvality práce,“ dodala Šefránková.
Nastolený trend by měl pokračovat i dál
Také podle ekonomů bude zaměstnanost v českém průmyslu klesat i dál. „Předpokládám, že v dalších letech to bude podobné. Důvodem bude sílící zahraniční konkurence i nutnost zavádět nové technologie,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Nejde přitom jen o český trend. Snižování počtu zaměstnanců pokračuje také v Německu, kde průmyslové podniky rovněž ruší pracovní místa, a to ještě ve větším měřítku než v případě České republiky. Nejvýraznější propouštění se týká německého kovoprůmyslu a elektrotechnického odvětví, v nichž loni zaniklo zhruba 133 tisíc pracovních pozic.
Část krajských firem v průmyslu vydělala i stamiliony, jiné bojovaly s útlumem |
Propouštět plánuje Audi i Thyssenkrupp
Automobilka Volkswagen v posledních týdnech informovala o tom, že zvažuje do roku 2030 zrušit až 100 tisíc pracovních míst a uzavřít několik továren. Výrobce autodílů Bosch plánuje v Německu zrušit přes 20 tisíc pozic, Audi oznámilo propuštění 7 500 zaměstnanců, Daimler Truck škrtne pět tisíc a ocelářský koncern Thyssenkrupp až 11 tisíc pracovních míst.
Zbrojní boom oživuje evropská města. Obyvatelé však nadšení často nesdílejí |
Propad počtu pracovních míst v průmyslu ale ani v Německu zatím nevede k výraznějšímu růstu nezaměstnanosti. Podobně jako v Česku se i německá míra nezaměstnanosti pohybuje poslední měsíce okolo čtyř až pěti procent. Zanikající pozice totiž i v Německu kompenzuje rostoucí zaměstnanost zejména ve zdravotnictví, sociálních službách a veřejném sektoru. I přesto ale německý průmysl propouští už třetím rokem a momentálně zaměstnává nejméně lidí za posledních patnáct let.
x X X
|
ZÁLEŽÍ NA CENĚ…
|
Írán vyvezl za den tolik ropy jako běžně za týden. Musí však sehnat kupce.
Írán během jediného dne vypravil z přístavů tankery s přibližně 11 miliony barelů ropy. Stalo se tak v době, kdy znovu roste napětí se Spojenými státy kvůli útokům v Hormuzském průlivu. Washington přesto tvrdí, že jednání s Teheránem o trvalejší mírové dohodě pokračují.
Íránské přístavy opustilo pět obřích tankerů a jeden menší tanker typu Suezmax. Některé z nich už jsou v Ománském zálivu, další loď ve čtvrtek proplouvala Hormuzským průlivem. Teherán se tak může snažit dostat část ropy ze země dřív, než se vývoz kvůli dalšímu vyhrocení situace znovu zadrhne, píše agentura Bloomberg.
Doprava v Hormuzu znovu stojí. Írán chce z průlivu udělat hlavní zbraň |
Desítky milionů barelů íránské ropy tak podle Bloombergu zůstaly prakticky uvězněné na tankerech. Současný spěch proto může být snahou Teheránu dostat z přístavů co nejvíce suroviny dřív, než se situace v regionu dál vyhrotí a vývoz bude ještě složitější.
Nervozita na Blízkém východě zase roste
Napětí v regionu znovu vzrostlo poté, co americká armáda druhý den po sobě zaútočila na íránské vojenské cíle. Washington údery označil za odvetu za útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Teherán následně odpověděl útoky na americké základny v oblasti, mimo jiné v Kuvajtu a Bahrajnu.
Ropa po útocích v Hormuzu zase zdražuje. Z krize může těžit hlavně Rusko |
Spojené státy tvrdí, že Írán porušuje podmínky dočasné dohody útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Teherán se však k posledním incidentům, které se měly týkat i saúdských a katarských energetických tankerů, nepřihlásil.
Spor je i o poplatky za průjezd Hormuzem
Írán naopak trvá na tom, že má právo provoz v Hormuzském průlivu kontrolovat. Po lodích požaduje povolení k průjezdu a mluví také o vytvoření stálého systému správy průlivu, který by mohl zahrnovat i poplatky. Spojené státy a další země to odmítají. Podle nich musí mít obchodní lodě zajištěn volný průchod.
Spojené státy se i přesto diplomatického řešení vzdát nejspíš nechtějí. Jednání s Íránem o trvalé mírové dohodě mají pokračovat i přes poslední střety. Trump sice ve středu naznačil, že příměří je podle něj u konce, zároveň ale dodal, že jednáním bránit nebude. Ukončení konfliktu je pro něj důležité i politicky. Válka je ve Spojených státech nepopulární a podle Bloombergu poškodila jeho podporu před listopadovými volbami do Kongresu.
Evropské velmoci vstupují do hry o Hormuz. To je provokace, reaguje Írán |
Spory o Hormuz jsou však jen jednou částí širšího problému. Jednání mezi USA a Íránem se mají týkat také íránského jaderného programu. Trump požaduje, aby Teherán na více než deset let zastavil obohacování uranu a zároveň se vzdal stávajících zásob uranu obohaceného téměř na úroveň využitelnou pro výrobu jaderné zbraně, uzavírá Bloomberg.
x X X
NA UKRAJINĚ MÍSTO DOHODY O KONCI VÁLKY PLNO MRTVÝCH LIDÍ?
POLITICI NEBOJUJÍ, SCHOVANÍ V BUNKRECH, NA MRTVˇH LIDECH JIM NEZÁLEŽÍ?
Kyjev čelil dalšímu raketovému útoku. Byly zasaženy nebytové budovy a energetický objekt
Kyjev v noci na sobotu čelil dalšímu ruskému raketovému útoku. Ukrajinskou metropolí se v noci ozvalo několik výbuchů, místní úřady hlásí zásahy nebytových budov a energetického objektu. Úřady rovněž po útocích informovaly o deseti zraněných.
Nepřítel útočí na hlavní město raketami. Zůstaňte prosím na bezpečných místech!“ napsal šéf vojenské správy v hlavním městě Tymur Tkačenko.
‚Kam se mám vrátit? Do těch ruin?‘ Lidé z Družkivky se před evakuací ze zóny smrti loučí se svými domovy
Podle starosty metropole Vitalije Klička byla zasažena nebytová budova a třípatrový kancelářský dům. Hoří také transformátorová stanice, uvedl na Telegramu.
Mezi deseti zraněnými po ruských útocích je i jedenáctiletý chlapec, uvedl server Ukrajinska pravda. Podle prohlášení úřadů byli čtyři lidé hospitalizováni, další pak byli ošetřeni na místě.
Podle reportérů agentury AFP otřásly Kyjevem v sobotu v časných ranních hodinách dvě řady explozí, přičemž sirény se rozezněly až po prvním z pěti výbuchů první série.
Od června je Kyjev terčem rozsáhlých útoků Ruska, které při nich používá čím dál větší množství střel, zejména balistických. Ty jsou obtížně zachytitelné pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která navíc trpí nedostatkem protiraket.
Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran.
X XX
MÍSTO ZBROJENÍ UKRAJINY JEDNAT O RYCHLÉM KONCI VÁLKY, JAK SDĚLIL I TRUMP, USA
Okamura: Česko do iniciativy PURL poslalo asi 140 milionů. Je to nevratný krok, máme k němu výhrady
Koaliční rada, na které chtělo hnutí SPD slyšet vysvětlení k zapojení Česka do iniciativy na financování amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se v pátek neuskuteční. Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že je to kvůli omluvenkám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) a předsedy poslanců SPD Radima Fialy. Špičky koalice se však přesto sešly v užším formátu.
Česko do iniciativy, pomocí které evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro Ukrajinu, poslalo plus minus 140 milionů korun, řekl novinářům předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Jde podle něj už o nevratný krok, SPD k němu má výhrady. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) a dalšími koaličními politiky dnes probíral, že u podobných rozhodnutí jsou v budoucnu nutné předchozí konzultace.
K příspěvku do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) se odpoledne nakonec nesešla koaliční rada, ale politici vládních stran věc probrali ve Sněmovně v užším formátu.
„Řekl jsem, že by bylo dobré, aby když by kdokoliv z ministrů měl pocit, nebo viděl, že nějaké téma nebo rozhodnutí může být hraniční při porovnání s programovým prohlášením, abychom se včas informovali, aby k tomu proběhla krátká diskuse. To se teď nestalo,“ řekl Okamura.
Jednání se podle něj odehrálo v dobré a pracovní atmosféře. S požadavkem, aby se v budoucnu koaliční strany lépe informovaly, nikdo problém neměl, doplnil Okamura. Odmítl Babišovo prohlášení, že premiér záležitost Okamurovi vysvětlí, protože jí šéf SPD zjevně nerozumí. „Já premiérovi řekl, že jsem měl podrobné informace, on si zřejmě myslel, že je nemám,“ uvedl. Informace však dostal na jednání s Macinkou v pondělí.
Macinka v úterý před odletem na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře zmínil, že Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) přesměruje peníze z některých projektů už mandatorně zahrnutých v rozpočtu.
Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Kyjev odmítala. Nepřispívá ani do české muniční iniciativy, byť ji v rozporu s předvolebními prohlášeními nechala pokračovat.
SPD s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí a její šéf Tomio Okamura kritizoval to, že věc neprojednala koaliční rada. Babiš v Ankaře prohlásil, že záležitost Okamurovi vysvětlí, protože jí zjevně nerozumí.
Jde podle něj o peníze, které bývalá vláda Petra Fialy (ODS) vyčlenila pro Ukrajinu. Je to směšná a jednorázová částka a nebude se opakovat, dodal. Výši příspěvku Babiš ani ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) neupřesnili, podle Zůny je nicméně marginální.
Bouře ve sklenici vody
Místopředseda ANO Karel Havlíček novinářům po jednání Sněmovny řekl, že šlo o bouři ve sklenici vody. Koaliční politici o tom spolu mluvili a konstatovali, že by bylo zbytečné se ještě setkat, dodal.
Šlo podle něj spíš o chybu v komunikaci, protože někteří poslanci neměli informace přímo od vlády a udělali si sami nějaké závěry. Krátce o věci mluvil s Okamurou, který to podle něj bere s nadhledem. „Už dnes (v pátek) bylo přes den jasné, že se o nic nehraje,“ dodal Havlíček.
Zklidnění situace potvrdil i poslanec SPD Tomáš Doležal, podle kterého je roztržka zažehnaná. Hovořil v té souvislosti o informačním šumu. „Byla to drobná provozní nehoda, nevyvozoval bych z toho velké dramatické důsledky,“ uvedl.
Ve Sněmovně však přesto koaliční politici v užším formátu jednají. Schůzka, na které jsou mimo jiné Babiš a Okamura, už trvá podle Okamurovy mluvčí Lenky Čejkové přes hodinu a půl.
Příspěvek podle Macinky, který absenci na pátečním jednání avizoval předem kvůli cestě do Itálie, neznamená obrat vlády v postoji k Ukrajině.
„Je to v poměru s ostatními zeměmi, které téměř všechny přispěly, zanedbatelná částka, symbolický příspěvek. Peníze by jinak putovaly na nějaké těžko určitelné věci, o kterých by rozhodovaly nějaké ukrajinské entity. Měl jsem možnost tyto peníze pouze přesměrovat, že nepůjdou na Ukrajinu, ale do amerického fondu a na určité účely,“ řekl ve čtvrtek.
X X X
|
|
Pomsta je nevyhnutelná, národ si ji žádá, varoval íránský vůdce po pohřbu otce.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí přísahal, že pomstí svého zavražděného otce a předchůdce Alího Chameneího. Nevyhnutelná pomsta je podle něj „požadavkem národa“. V reakci na veřejné výzvy k jeho zabití pohrozil americký prezident Donald Tump Íránu úplným zničením. Na zemi podle něj míří tisíce raket.
Modžtaba Chameneí vydal na svém účtu na Telegramu prohlášení u příležitosti pohřebních obřadů za svého otce. „Slibujeme, že pomstíme krev mučednického vůdce i všech mučedníků těchto dvou válek na zločinných a hanebných vrazích,“ uvedl Chameneí.
Text zveřejněný v pátek představuje první prohlášení nového íránského lídra od pohřbu jeho otce.
Na Írán poletí tisíc raket. Trump napsal „závěť“, pro případ, že bude zavražděn |
Během obřadů za bývalého íránského duchovního vůdce Alího Chameneího, který zemřel při leteckém útoku v prvních okamžicích války, padly veřejné výzvy k zabití amerického prezidenta.
„Tisíc raket je namířeno a připraveno k odpálení na Islámskou republiku Írán, přičemž další tisíce budou okamžitě následovat, pokud íránská vláda splní svou hrozbu,“ napsal Trump na své síti Truth Social.
Írán chystal atentát na Trumpa, varuje Izrael. I přes boje v Hormuzu se dál jedná |
Izrael a Spojené státy zahájily údery proti Íránu 28. února. V dubnu Spojené státy a Írán oznámily klid zbraní, v červnu pak obě země podepsaly memorandum o porozumění, které mělo otevřít cestu k jednání o konečné mírové dohodě.
Od dubnového příměří se však několikrát stalo, že Spojené státy provedly údery na Írán, na což Teherán odpověděl odvetou. Obě strany se navzájem obviňují z porušování dohod.
Ani na závěrečném aktu šestidenní série masových smutečních obřadů, poznamenané obnovením úderů USA proti Íránu, se nový vůdce neukázal.
Kde pobývá Modžtaba Chameneí, jehož Shromáždění znalců prohlásilo novým duchovním vůdcem na začátku března asi týden po smrti otce, zůstává pro Íránce záhadou. Od začátku války se na veřejnosti neobjevil. Vydal sice písemná prohlášení, média však nezveřejnila žádnou jeho fotografii, video ani hlasovou nahrávku.
Podle poznatků USA byl při úderu na otce a jeho rodinu vážně zraněn a pravděpodobně i znetvořen. Podle vysoce postavených íránských zdrojů Reuters se zotavuje, ale jeho stav se zatím nezlepšil natolik, aby se mohl ukázat na veřejnosti. Státní bezpečnostní aparát jej navíc nechce vystavit riziku úderu ze strany Izraele či USA.
X X X
Nosková v českém finále Wimbledonu zdolala Muchovou 2:1 a slaví první grandslamový titul
V historicky prvním ryze českém finále Wimbledonu porazila Linda Nosková Karolínu Muchovou 6:2, 5:7 a 6:3 a získala při své premiérové účasti v grandslamovém finále i svůj první titul v kariéře.
Linda Nosková ovládla Wimbledon. Muchovou porazila ve třech setech | Zd
Nosková vstoupila do zápasu razantně. Hned v úvodu sebrala Muchové druhé podání a ujala se vedení. Sebevědomí jí vydrželo po celý set, v jeho závěru přidala ještě jeden brejk a po přesvědčivém výkonu ho uzavřela v poměru 6:2.