Zbyněk Fiala: Cena ropy nestoupá? Všeho do času. Trhy reagují omezeně jak na očekávání mírových jednání mezi USA a Íránem, tak na zklamání z obnoveného nepřátelství. Zachraňují to strategické zásoby, ale vynořil se problém životnosti zásobníků. Dopady íránské války na světovou ekonomiku jsou značně tlumené z řady důvodů. Nejvíc pomohl výrazný pokles čínské poptávky, která čerpá z vlastních strategických zásob a zároveň snižuje spotřebu.

Podle statistik v Číně (a Indii) začala poprvé v loňském roce spotřeba fosilních zdrojů klesat, včetně uhlí. V energetice je nahrazují obnovitelné zdroje a v dopravě elektromobilita. Podíl elektrických aut na čínském trhu s novými vozy se loni přiblížil ke dvěma třetinám. (Export Volkswagenu do Číny klesl o čtvrtinu.)

Kolik ropy světu chybí? Podle Mezinárodní agentury pro energii (MEA) vypadne z trhu do konce roku 1,5 miliardy barelů. V Hormúzském průlivu uvázla necelá pětina z běžně obchodovaných objemů kolem 100 milionů barelů denně.

MEA se ujala koordinace uvolňování strategických zásob jednotlivých zemí v celkovém rozsahu 400 milionů barelů, což by odpovídalo zhruba měsíčnímu výpadku totálně zašpuntované produkce z celého Perského zálivu. Ten však totálně zašpuntovaný není, více se začaly využívat ropovody a tu a tam nějaký tanker propluje.

Na české spotřebitele Íránská válka zatím moc nedoléhá, protože česká ekonomika je nastavená na zdroje odjinud. Platí to i pro Evropu, které pomáhá růst vývozu břidličné ropy z USA.

Samotné Spojené státy jsou na tom jinak, těm růst těžby domácí ropy moc nepomůže. Jejich rafinérie jsou nastaveny na kyselou těžkou ropu z Blízkého východu a nemohou ji rychle nahradit něčím jiným. Proto taky převzaly největší porci čerpání ze strategických zásob v rozsahu 172 milionů barelů.

Pořád je tam z čeho čerpat, přestože strategické zásoby USA jsou na nejnižší úrovni za posledních 43 let. Na začátku roku tam bylo 411 milionů barelů, ale v červenci už to bylo jen 320 milionů barelů. V půli května se z nich čerpalo 10 milionů barelů týdně. Jednoduchý propočet, že máme k dispozici dalších půl roku by však byl mylný. Část amerických strategických zásob tvoří lehká ropa, která pomůže okolnímu světu, ale Američanům už tolik ne, podobně jako jejich vlastní břidličná ropa.

To je jeden z amerických paradoxů. Ačkoliv jsou Spojené státy největším producentem ropy na světě, jejich rafinérie historicky vznikly na něčem jiném, na dovážené těžké kyselé arabské ropě, kterou si teď válkou zablokovaly.

Podobné vlastnosti má i ta venezuelská, ale americké ropné společnosti moc nereagovaly na Trumpovu výzvu, aby tam začaly investovat s jeho politickou podporou. První věc, Trump tu nebude věčně a příští vláda už se může vrátit k respektování mezinárodního práva, aspoň někde. Dále, rozvoj těžebních polí vyžaduje obrovské investice, které se možná nevyplatí. Teď je tam příliš velké riziko rozvrácené společnosti a dlouhodobě to má ropa sečtené, kdoví, kolik jí bude za deset, patnáct let potřeba.

Ve strategických zásobách USA mají podíl těžké kyselé ropy podle zavedeného pravidla jen na úrovni 60 procent. Na začátku roku tam bylo 245 milionů barelů této suroviny, bez které se americké rafinérie neobejdou.

Jak dlouho se dá taková ropná dieta vydržet?

Situace by byla samozřejmě jiná, kdyby Američané drželi s Číňany krok v rozvoji obnovitelných zdrojů a elektromobility. To by je Perský záliv zajímal mnohem méně a možná už by se do takové války nenechali Izraelem zlákat. Jenže Donald Trump se dostal do Bílého domu za peníze fosilní lobby, takže teď jim musí vycházet vstříc, a taky to ukázněně dělá a škodí obnovitelným zdrojům a elektromobilitě ze všech sil.

Pak musí situaci kolem Íránu rychle rozhodnout, protože čas se krátí. Po prázdninách vypukne předvolební boj, ve kterém jde o ztrátu republikánské většiny v Kongresu. Zásoby také nelze čerpat až do dna – a zásobníky v solných kavernách mají omezenou životnost.

Ropa se ukládá do podzemních prostor vytěžených ve vrstvách kamenné soli. Jednotlivé kaverny oddělují pilíře, které zajišťují statiku konstrukce. Ropa tam může být věčně, se solí to nic nedělá. Horší je to při čerpání. Pomáhá při tom vodní roztok, solanka vháněná pod tlakem na dno zásobníku. Vytlačuje ropu nahoru, tím pomáhá, ale přitom rozpouští sůl a tím škodí.

Zásobníky byly vybudovány pro překlenutí krize, nikoliv pro opakované použití. Vydrží proto jen omezený cyklus, z některých lze čerpat dokonce jen jednou, z dalších třeba jen dvakrát nebo třikrát. Standard má být pět cyklů, ale z těch už pár proběhlo. Třeba když byla vláda v jedné z obvyklých rozpočtových krizí a začala prodávat strategickou ropu, aby měla z čeho platit účty.  Při každém čerpání se objem kaverny zvětší o 15 procent. Když se soli rozpustí moc, hrozí zřícení.

Peníze jsou momentálně ten nejmenší problém, protože ropa ze strategických zásob se neprodává, ale půjčuje. Když se pak vrací, je tu sazba, že za čtyři půjčené barely dostanou pět barelů zpátky. Tím se má posilovat ukládaný objem. Jestli to ovšem systém vydrží a nebude se muset budovat znovu. To už by nebylo tak snadné.

Tikají tu tedy troje hodiny, píše Larry Johnson na Substacku. Zaprvé, kolik z vyčleněných 172 milionů barelů zásob ještě zbývá k aktuálnímu čerpání. Sleduje to národní výzkumný ústav Sandia. Má to být nějakých 80 milionů barelů veškeré ropy čerpaných v tempu 5,6 až 6,2 milionů barelů týdně. S tím se dají vydržet ještě tři měsíce.

Když se zaměříme jen na tu těžkou kyselou ropu, kterou potřebují hlavně v Americe, a řekneme, že je krize a bereme, dokud to jde, může při čerpání tempem 3,5 až 4,5 milionů barelů týdně vydržet zhruba rok. To je však pouze teoretický výpočet, protože do hry pak vstoupí ještě fyzický stav zásobníků. Podle Sandia by čerpání více jak 100 až 150 milionů barelů zásobníky definitivně zničilo.

Trump by proto potřeboval rychle vyhrát nebo jednat a vyhnout se tak otevření další nekonečné války. Na tu nemá. Jen té munice už se vystřílelo násobně víc, než s čím se na začátku počítalo. To by mohlo naznačovat, že současná silná slova jsou opravdu jen slova. Jinak brzy nastane skutečný nedostatek ropy a na stole jsou úplně jiné karty.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Maketa torpédoborce amerického námořnictva by dokázala oklamat svou zdánlivě dokonalou podobou. Místo na moři se ale válečná loď nachází hluboko v poušti na západě Číny. Peking ji tam podle CNN vystavěl, aby mohl trénovat zaměřování hypersonických raket. „Čína se neustále připravuje na válku,“ řekl serveru analytik Joseph Wen.

Obří trojrozměrná napodobenina je podle experta první svého druhu. Nejvíce se shoduje s americkou lodí USS Fitzgerald. Měří přes 150 metrů a v přední části se operuje s palubním dělem, které slouží pro ostřelování pobřeží či vzdušných cílů. Na čínskou maketu torpédoborce upozornil ve své reportáži server CNN.

„Rozsah stavby je opravdu obrovský,“ popsal v ní dále Wen. Podle odborníků se Čína snaží o co největší zdokonalení svých protiletadlových hypersonických střel. Aby armáda zvýšila jejich efektivitu, cvičí je na věrohodné maketě, díky které by mohly rakety loď lépe detekovat a zaměřit.

Lidová osvobozenecká armáda v oblasti provincie Sin-ťiang už v minulosti postavila dvourozměrné modely amerických letadlových lodí. Trojrozměrná maketa je tak dalším krokem v čínském válečném snažení.

„Snaží se zkombinovat dopad balistických střel i střel s plochou dráhou letu a posílit svou schopnost znemožnit protivníkovi přístup do bojové oblasti a omezit jeho působení,“ vysvětluje pro CNN další analytik tchajwanského obranného výzkumného institutu Hans Su.

Experti se domnívají, že je právě potenciální útok na Tchaj-wan hnacím motorem pro zmíněná válečná opatření. Pokud by o ostrov vypukl otevřený konflikt, tyto americké torpédoborce by pravděpodobně patřily mezi první nasazené válečné lodě.

X X X

Maďarskom otriasa ústavná vojna. Parlament zmietol prezidenta z funkcie, ktorý odmietol ustúpiť. Orbán reagoval

Poslanci maďarského parlamentu v pondelok večer schválili 17. dodatok k ústave, ktorého priamym dôsledkom je odvolanie prezidenta Tamása Sulyoka z funkcie. Premiér Péter Magyar predtým pohrozil Sulyokovi ústavnou žalobou v prípade, ak ho odmietne do piatich dní podpísať. Informuje o tom TASR.

Maďarský prezident Tamás Sulyok (vpravo) a maďarský premiér Péter Magyar počas ceremónie vymenovania ministrov vlády strany Tisza v prezidentskom Sándorovom paláci v Budapešti. 12. mája 2026.

Za prijatie dodatku hlasovalo 139 poslancov, šiesti boli proti a nikto sa nezdržal. Opozičné strany Fidesz a KDNP celé pondelkové zasadnutie parlamentu bojkotovali. Sulyokov mandát má zaniknúť dňom nasledujúcim po nadobudnutí platnosti dodatku. Novú hlavu štátu má zvoliť až do nadobudnutia účinnosti novej ústavy parlament, maximálne však na päť rokov.

Prezidenta v Maďarsku volí parlament a hoci sú jeho právomoci prevažne ceremoniálne, môže vetovať legislatívu alebo ju posielať na preskúmanie ústavnému súdu.

„Týmto sme… dokončili ústavnú reformu Orbánovho režimu,“ vyhlásil Magyar po hlasovaní. „(Sulyok) má teraz päť dní na to, aby buď v stanovenej lehote odstúpil, alebo podpísal tento dodatok. Iná možnosť nie je,“ dodal.

Magyar v sobotu v príspevku na Facebooku napísal, že pokiaľ Sulyok dodatok do piatich dní nepodpíše, podajú na neho ústavnú žalobu. Dodatok zahŕňa taktiež obmedzenie mandátu poslancov na 12 rokov. V jeho znení sa uvádza, že cieľom je zabezpečiť „predpoklady pre obnovenie ústavnej demokracie“.

Magyar ukázal luxus Orbánovej éry. V niekdajšom premiérskom sídle našiel aj novú skartovačku.

Dodatok po vstúpení do platnosti ukončí Sulyokovo funkčné obdobie, pričom sa odvoláva na prezidentovu „vážnu stratu dôvery“ v spoločnosti.

Predseda parlamentnej frakcie Fideszu Gergely Gulyás ešte pred hlasovaním o dodatku oznámil, že zo svojej funkcie odstúpi, pretože v prípade jej schválenia nebude môcť kandidovať v najbližších voľbách a chce, aby parlamentnú frakciu Fideszu viedol niekto, kto sa bude môcť uchádzať o poslanecký mandát.

Magyar dal po výhre v aprílových parlamentných voľbách prezidentovi a viacerým ďalším ústavným činiteľom ultimátum na odstúpenie do 31. mája, k čomu však nedošlo. Prezident republiky už skôr avizoval, že dobrovoľne neodstúpi a svoju pozíciu je pripravený brániť právnymi prostriedkami.

Viac k téme

Šéf strany Tisza v minulosti opakovane označil Sulyoka za „bábku“ a „pozostatok“ režimu bývalého premiéra Viktora Orbána. Prezident v polovici mája jasne deklaroval, že neodstúpi a že mieni naplniť svoj mandát aj prísahu.

K dodatku sa po jeho prijatí vyjadril aj Orbán, ktorý podľa agentúry AFP pred hlasovaním odletel do Spojených štátov pozrieť si majstrovstvá sveta vo futbale. „Dnes sa zameriavajú na prezidenta, ale zajtra by mohli urobiť to isté komukoľvek,“ napísal na Facebooku.

Prezident začiatkom júla prijal delegáciu Benátskej komisie, na ktorú sa obrátil pre ústavné otázky so žiadosťou o expertízu „pri riešení ústavného konfliktu medzi ústavnými činiteľmi, ktorý vznikol po voľbách, berúc do úvahy európske ústavné hodnoty“.

Sulyok pred vymenovaním za prezidenta v roku 2024 slúžil desať rokov ako sudca ústavného súdu. Dodatok k ústave podľa neho porušuje vo viacerých bodoch zásady právneho štátu, demokracie a princípu deľby moci.

Magyar v pondelok pred hlasovaním obvinil Sulyoka z toho, že neustále uprednostňuje záujmy strany Fidesz pred ústavnými princípmi. „Každý Maďar vie, že vždy, keď si Tamás Sulyok musel vybrať medzi ústavnosťou a záujmami Fideszu, vybral si a stále si vyberá záujmy Fideszu,“ vyhlásil.

Magyar chce prezidenta pre všetkých

Maďarská vláda hľadá vhodného kandidáta na post prezidenta republiky, ktorý by stelesňoval národnú jednotu a bol by prijateľný pre všetkých. Uviedol to premiér Péter Magyar v pondelok po prijatí 17. dodatku k ústave, ktorého priamym dôsledkom je odvolanie prezidenta Tamása Sulyoka z funkcie. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.

„Naozaj chceme kandidáta, či už politika alebo nie, ktorý stelesňuje národnú jednotu, pracuje na nej a je dôveryhodný v dodržiavaní demokratických hodnôt, zastávaní sa zraniteľných a zaujímaní morálnych postojov, aj keď to znamená vzdorovať vlastnému politickému táboru,“ vyhlásil.

Premiér uviedol, že jeho strana Tisza zatiaľ o možných kandidátoch nediskutovala, ale očakáva, že zváži niekoľko uchádzačov.

Magyar zároveň poznamenal, že nový dočasný prezident bude zvolený podľa existujúcich pravidiel a teda ho zvolí parlament na obdobie až piatich rokov. Plánovaná novelizácia ústavy podľa jeho slov ovplyvní až budúce voľby prezidenta. Premiér preferuje, aby bola hlava štátu v budúcnosti volená priamo.

X X X

Maroš Žilinka zakročil po vražde učiteľky v Gelnici. Odvolal celé vedenie prokuratúry v Spišskej Novej Vsi 

Postup Okresnej prokuratúry v Spišskej Novej Vsi bol zjavne vyhodnotený ako nedostatočný.

Prípad zavraždenej učiteľky Z. V. z Gelnice, ktorý otriasol verejnosťou, má prvú zásadnú dohru v radoch orgánov činných v trestnom konaní.

O stoličky prichádzajú najvyššie postavení zástupcovia prokuratúry v danom regióne.

„V súvislosti so závažnými zisteniami v trestnej veci, ktorá predchádzala tragédii v Gelnici, pri ktorej došlo k zavraždeniu Z. V., som rozhodol o uvoľnení z funkcie vedúcich prokurátorov Okresnej prokuratúry Spišská Nová Ves,“ uviedol v oficiálnom stanovisku Maroš Žilinka.

Situácia sa týka priamo okresného prokurátora, ako aj námestníčky okresného prokurátora. Podľa rozhodnutia generálneho prokurátora obaja na svojich vedúcich postoch končia s účinnosťou k strede 15. júla 2026.

Ako priamo naznačujú slová šéfa prokuratúry, brutálnemu činu v Gelnici predchádzalo iné trestné konanie. Práve v ňom malo prísť k spomínaným závažným zisteniam a zlyhaniam.

Výsledky dohľadu

Predbežné výsledky dohľadu Ministerstva spravodlivosti SR a previerky spisov v prípade vraždy učiteľky z Gelnice potvrdzujú vyjadrenia prokuratúry. Pre TASR to uviedli z tlačového oddelenia rezortu. Ten sa stotožňuje s vyjadreniami Žilinku. Dohľad by malo ministerstvo spravodlivosti ukončiť v závere júla, vtedy bude informovať o všetkých zisteniach.

Odbor komunikácie a prevencie Prezídia Policajného zboru v reakcii na zistenia GP pre TASR uviedol, že Policajný zbor trvá na záveroch nezávislého kontrolného orgánu a nezávislého odborného útvaru v prípade vraždy učiteľky z Gelnice. Tie nespochybnil vo svojich záveroch z preskúmania trestnej veci ani generálny prokurátor.

Zuzana V. zomrela 20. júna v Gelnici po útoku svojho manžela. Ten čelí obvineniu z obzvlášť závažného zločinu vraždy, stíhaný je väzobne.

X XX

Vláda chce trestať falošné AI videá. Za politikov majú byť tresty prísnejšie.

Deep fake materiály môžu ovplyvniť voľby, ale môžu byť aj nástrojom, cez ktorý dokážu podvodníci ľudí pripraviť o majetok, alebo ľudskú dôstojnosť.

Dve osoby v modrých mundúroch, pripomínajúce Roberta Fica a Roberta Kaliňáka, sa stretávajú na dvore väznice pri cigaretke s postavou, ktorá sa podobá na odsúdeného podvodníka Mariana Kočnera. Michal Šimečka rieši vo fingovanej nahrávke s novinárkou manipuláciu volieb v čase moratória alebo plánuje drasticky zvýšiť cenu piva, AI upravená Zuzana Čaputová volí Republiku a vymyslený prezident Peter Pellegrini vám poradí, ako investovať do neexistujúcej spoločnosti.

Deep fake obsah vytvorený s pomocou AI máva státisíce zhliadnutí a jeho kvalita je každým dňom vyššia. Už čoskoro môže byť na nerozoznanie od originálu. Najmä manipuláciu hlasu je ťažké rozoznať už dnes.

Problém si po rokoch konečne všimli aj na ministerstve spravodlivosti, a tak sa postihovanie deep fake videí stalo súčasťou ďalšej vládnej novely trestných kódexov.

Boris Susko posunul návrh do pripomienkového konania ešte v júni, účinný má byť od januára budúceho roka. Za deep fake videá, ktorými autor poruší právo na ochranu osobnosti inej osoby a spôsobí jej tým vážnu ujmu, má hroziť podľa závažnosti jeden až osem rokov vo väzení.

Čo je to deep fake?

„Synteticky vytvorený alebo upravený audiovizuálny obsah, ktorý realisticky zobrazuje osobu hovoriacu či konajúcu niečo, čo nikdy nepovedala ani neurobila. Vzniká strojovým učením – model sa z reálnych fotiek, videí alebo audia naučí podobu a hlas danej osoby a prenesie ich na iný obsah. Dnes stačí pár sekúnd nahrávky na presvedčivý klon hlasu,“ vysvetľuje odborník na na informačnú a medzinárodnú bezpečnosť Victor Breiner.

Manipulácia volieb, pornografia aj podvodníci

Ministerstvo vysvetľuje, že deep fake materiály môžu ovplyvniť voľby, ale môžu byť aj nástrojom, cez ktorý dokážu podvodníci ľudí pripraviť o majetok alebo ľudskú dôstojnosť.

„Doterajšia skúsenosť ukazuje, že ani samotná povinnosť označovať mediálny obsah upravený pomocou umelej inteligencie dostačujúcim spôsobom nevystihuje rizikovú povahu takéhoto mediálneho obsahu s často závažnými dopadmi do sféry dotknutých osôb v prípade jeho šírenia, a preto sa nemožno vyhnúť použitiu prostriedkov trestného práva,“ argumentuje rezort v dôvodovej správe.

Novým paragrafom chce teda rezort podľa dôvodovej správy chrániť demokratické voľby aj individuálne práva jednotlivcov „pred digitálne manipulovaným alebo umelo vytvoreným mediálnym obsahom, ktorý vytvára dojem autentického videozáznamu, obrazového alebo zvukového záznamu dotknutej osoby“.

X XX

Svojím posledným „tromfom“ bude Putin drviť Ukrajincov zrejme až do konca vojny

Keby sa vládca Kremľa dostal do rúk ľudí z Ukrajiny, asi by mu zrátali mnohé z toho, čo im spôsobil.

Jediným miestom frontu, kde sa Rusom pod náporom kĺzavých bômb, dronov a zástupom „samovrahov“ darí po troškách postupovať, je Kosťantynivka.

Inde musia skôr ustupovať a Rusko zasiahla zdrvujúca palivová kríza.

Kremeľ tak využíva už len jeden „tromf“.

Terorizuje a zabíja ukrajinských civilistov raketami.

Podľa dostupných údajov dokáže Rusko za rok vyrobiť 600 až 800 rakiet typu Iskander, 100 až 150 Kindžalov či zhruba podobné množstvo striel Kalibr.

Tento problém sa Ukrajincom zrejme ešte dlho nepodarí vyriešiť.

Nemajú dostatok rakiet do obranných systémov Patriot a zároveň zatiaľ nedokážu výraznejšie ochromiť továrne, hoci občas sa im zásah podarí.

Na obyvateľov Ukrajiny tak zrejme budú dopadať rakety, až kým sa úplne nepodarí eliminovať režim Vladimira Putina.

X X X

Guterres varuje pred nebezpečnou eskaláciou medzi USA a Iránom. OSN sa obáva obnovenej vojenskej konfrontácie v Perzskom zálive. 

Generálny tajomník OSN varuje pred nebezpečnou eskaláciou medzi USA a Iránom. Hovorí o obnovení vojenskej konfrontácie v citlivom regióne Perzského zálivu.

Generálny tajomník Organizácie Spojených národov António Guterres vyjadril podľa agentúry AFP vážne obavy z aktuálnej vlny násilia medzi Spojenými štátmi a Iránom. Podľa jeho kancelárie ho znepokojujú americké útoky na území Iránu, ako aj iránske operácie namierené proti lodnej doprave v Hormuzskom prielive a proti cieľom v susedných štátoch, píše TASR.

Hovorca OSN Stéphane Dujarric spresnil, že Guterres hovorí o hlbokej obave z nebezpečnej eskalácie a obnovenej vojenskej konfrontácie v oblasti Perzského zálivu. Do tohto rámca zahŕňa iránske útoky na plavidlá v strategickom Hormuzskom prielive, zásahy amerických síl na území Iránskej islamskej republiky aj iránske údery na ciele v krajinách regiónu.

Nebezpečná eskalácia

Podľa TASR sa Irán a Spojené štáty od minulého týždňa opakovane navzájom vojensky napádajú, hoci predtým prebiehali snahy o uzavretie prímeria. Napriek týmto pokusom sa ozbrojené incidenty v oblasti zintenzívnili.

Televízia Sky News citovaná TASR uvádza, že Washington deklaroval zásah desiatok cieľov na iránskom území počas noci zo nedele na pondelok. Iránske Revolučné gardy súčasne informovali o svojich útokoch na americké vojenské základne v Bahrajne a Kuvajte.

Hormuz pod napätím

Americký prezident Donald Trump následne oznámil, že Spojené štáty obnovujú námornú blokádu iránskych prístavov. Zároveň avizoval, že od lodí prechádzajúcich Hormuzským prielivom budú USA vyberať poplatky za zabezpečenie bezpečnej plavby v tejto vodnej trase.

Tomuto vyhláseniu predchádzalo stanovisko iránskych Revolučných gárd, podľa ktorého je Hormuzský prieliv pod kontrolou Teheránu. Gardy dali najavo, že nehodlajú tolerovať, aby tam akákoľvek krajina podľa ich interpretácie nezákonne zasahovala.

X XX

Volkswagen cúva z katastrofy. Posledné varovanie pre Slovensko

Už v júni sa začali objavovať zvesti, že automobilový koncern Volkswagen dramaticky okreše výrobu, zavrie niektoré fabriky a prepustí až 100-tisíc zamestnancov. Nakoniec sa čierne scenáre nenaplnili. Aj tak nemecká automobilka pristupuje k značnému obmedzeniu výroby. Zostane Slovensko ušetrené?

Podľa najnovších správ šéf Volkswagenu Oliver Blume pripustil prepustenie 50-tisíc zamestnancov (z celkového počtu 660-tisíc). Dvojnásobný počet neprešiel. To sa očakávalo, na zasadnutí dozornej rady automobilového koncernu nezískal návrh manažmentu dostatočnú podporu. Z 19 členov bolo 11 proti. Zamietavé stanovisko vyjadrila najmä vláda Dolného Saska, ktorá drží v automobilke podiel 20 %. Prepustenie takého značného počtu ľudí by spôsobilo v Nemecku „hurikán“.

Uvažovalo sa o zatvorení štyroch fabrík, respektíve o drastickom obmedzení výroby. Nenaplnili sa chmúrne predstavy pre Slovensko, že vlajková loď bratislavskej továrne – Porsche Cayenne – sa presunie do Lipska. Zatiaľ ľudia v hlavnom meste môžu zostať pokojní (rovnako v Mladej Boleslavi). No škrty prídu, lebo automobilka na tom nie je dobre.

Zisk klesol za dva roky na 50 %, prudko klesli marže a citeľne sa oslabili aj akcie koncernu. Nehovoríme však o strate, akej čelili v minulosti iné veľké automobilky. Ako sa vyjadril renomovaný český analytik, kríza Volkswagenu nie je príčina, ale dôsledok stavu nemeckej ekonomiky. Prílišná stávka na elektromobily, Green Deal, zastavenie výroby elektrickej energie z jadra či drahá elektrina by zamávali nejedným koncernom. Nemecká ekonomika krváca, žiadny sektor sa nemôže pochváliť, že mu slúži zdravie.

S elektromobilmi to bola riadna mýlka. Ľudia nemajú o ne záujem a čínska konkurencia je oveľa lacnejšia. Ba zašlo to tak ďaleko, že ďalší veľký koncern, ktorý má továreň na Slovensku, Stellantis, začína opäť ponúkať modely s dieselovým motorom. Aj táto nadnárodná automobilka zatvára fabriky, ale zatiaľ iba vo Francúzsku, v Taliansku a Španielsku.

Pre Slovensko to znamená len jedno: budíček. Ak budeme naďalej bazírovať iba na autách (veď s Českom na obyvateľa ich vyrábame najviac), tak nás čaká katastrofa.

Pokiaľ ide o nemecké továrne Volkswagenu, nie je žiadnym tajomstvom, že by sa mali transformovať na výrobu zbraní. Európa i Nemecko potrebujú zbrojiť, naša výzbroj je zaostalá, svet nám uniká – i najväčší súperi (Rusko, Čína) či partneri (USA, Ukrajina). To je nevyhnutnosť najbližších rokov, ak túžime pokojne spávať. Peniaze už vyčlenené sú. Ide len o to, či sa použijú na nákup amerických zbraní, alebo sa investujú do európskeho priemyslu.

Volkswagen však šetriť bude radikálne. Znížia sa výrobné kapacity z 10 na 9 miliónov áut (toľko sa teraz vyrába, pred pandémiou sa rátalo s 12 miliónmi). Zároveň sa obmedzí počet ponúkaných modelov (o 50 %) a počet variantov výbavy (o 75 %). To môže byť cesta aj pre ostatné automobilky. Modelov sa skutočne produkuje priveľa, človek sa v nich neraz stráca. A zároveň ponúkať rôzne kombinácie vybavenosti tiež už nie je normálne. Rozsiahlejšia sériová výroba môže ušetriť značné peniaze. V nemeckej automobilke to majú určite dobre prepočítané.

To nič nemení na fakte, že dominancii európskeho automobilového priemyslu odzvonilo. Trump presadil výrobu áut priamo v USA. A na trh vstupujú frontálnym útokom čínske automobilky, ktorých názvy sa nám stále poriadne nezaryli do povedomia. Čudujeme sa? Nebol to aj Volkswagen, ktorý veľkodušne výmenou za možnosť vyrábať lacno autá v Číne ochotne odovzdal citlivé informácie? Číňania sa veľa nenamáhali.

X XX

Šaško našiel v liekoch viac ako 40 miliónov eur. Peniaze sa majú vrátiť späť pacientom

Ministerstvo zdravotníctva SR rozhodlo od leta 2025 do leta 2026 o vrátení viac ako 40,2 milióna eur do systému verejného zdravotného poistenia. Peniaze majú zdravotným poisťovniam uhradiť držitelia registrácie liekov v rámci zákonného mechanizmu vyrovnávacieho rozdiele.

Rezort pod vedením ministra Kamila Šaška začal systematicky uplatňovať postup podľa § 98i zákona č. 363/2011 Z. z. Mechanizmus sa týka podmienene hradených liekov a po skončení rozhodného obdobia umožňuje vyčísliť rozdiel medzi reálnou a podmienenou úhradou.

Rozhodnutia vydané v roku 2025 dosiahli hodnotu 25 244 915,88 eura. V roku 2026 ministerstvo zatiaľ rozhodlo o vyrovnávacích rozdieloch v sume 15 040 307,02 eura.

„Za jediný rok sme rozhodli o návrate viac ako 40 miliónov eur a zabránili sme premlčaniu desiatok konaní,“ uviedol Šaško. Podľa ministra môžu zdravotné poisťovne vrátené financie použiť na zdravotnú starostlivosť o pacientov.

Ministerstvo zároveň tvrdí, že v minulosti sa tento zákonný nástroj neuplatňoval dôsledne, hoci rezort mal povinnosť rozhodovať o vyrovnávacích rozdieloch a zabezpečovať návrat peňazí zdravotným poisťovniam.

Na nedostatky pri ochrane verejných financií podľa rezortu upozornila aj Revízia výdavkov na lieky Útvaru hodnoty za peniaze z februára 2026. Odporučila dôslednejšie využívať mechanizmy zdieľania finančného rizika a aktívne uplatňovať nároky štátu.

Najvyšší kontrolný úrad SR v kontrolnej správe z marca 2026, ktorá hodnotila obdobie rokov 2020 až 2024, podľa ministerstva identifikoval závažné nedostatky pri riadení kategorizácie liekov a ochrane verejných financií.

Rezort uviedol, že zároveň zabránil premlčaniu približne 30 konaní. Otvoril ich krátko pred uplynutím zákonných lehôt, čím podľa ministerstva zachoval nároky štátu na vrátenie peňazí.

X X X

PRÁVNÍČKA  RUSKA:

Evropa nerozlišuje mezi Kremlem a odpůrci. Nahrává to Putinovi, varuje ruská právnička.

Anastasia Burakova založila organizaci The Ark, největší podpůrnou síť pro ruské občany, kteří se staví proti invazi na Ukrajine.

Unie dělá podle ruské obhájkyně lidských práv Anastasie Burakové strategickou chybu, když kvůli válce na Ukrajině hází do jednoho pytle Kreml a statisíce Rusů, kteří se režimu vzepřeli. Buraková, kterou ruský soud odsoudil v nepřítomnosti k 7,5 letům vězení za protiválečný projev, v rozhovoru pro EU Perspectives varovala, že nová unijní pravidla a konec humanitárních víz vyhánějí demokraticky smýšlející migranty z Evropy zpět do sféry Moskvy.

Moskva ji nazývá zahraniční agentkou. Tisíce Rusů prchajících před válkou Vladimira Putina ji označují jako morální maják. EU Perspectives hovořily s Anastasií Burakovou, advokátkou a obhájkyní lidských práv. Založila také organizaci The Ark, největší podpůrnou síť pro ruské občany, kteří se staví proti invazi na Ukrajinu. V roce 2025 ruský soud odsoudil Burakovou v nepřítomnosti k 7,5 letům vězení za projev, který pronesla na protiválečném shromáždění v Tbilisi.

Na jedné straně stojí Kreml, který drtí jakoukoli formu disentu. Na druhé straně stojí evropské státy, které podle ruské právničky dělají strategickou chybu. Nerozlišují mezi režimem Vladimira Putina a statisíci Rusů, kteří se tamním úřadům vzepřely.

Nové metody nátlaku

Jaké jsou v současnosti hlavní výzvy, kterým čelí ruští občané, kteří jsou proti válce na Ukrajině, a hledají ochranu nebo nový život v evropské sedmadvacítce?

Kreml neustále vymýšlí nové metody nátlaku na ty, kteří se staví proti válce. Kteří pomáhají Ukrajině, pomáhají obětem represí, staví se proti ruské propagandě. Ruský trestní zákoník obsahuje obrovské množství paragrafů, které mají trestat odpůrce, jako je občanský aktivismus, opoziční politika, kritické komentáře na sociálních sítích, protiválečné příspěvky, novináře.

Ruské úřady mě a projekt Ark prohlásili za „zahraniční agenty“ s oficiálním odůvodněním, že vystupujeme proti speciální vojenské operaci. Termín, který úřady používají pro válku na Ukrajině. Za projev na protiválečném shromáždění k výročí války a zveřejnění projevu jsem byla odsouzena k 7,5 letům vězení podle článku o válečné cenzuře o „falešných informacích“ o ruské armádě.

Soud za falešné považoval tvrzení, že Rusko bombarduje ukrajinská města a zabíjí civilisty, protože oficiální stanovisko ministerstva obrany je, že Rusko útočí pouze na vojenské cíle.

Soud mě odsoudil k dalšímu roku vězení podle článku o zahraničních agentech za to, že jsem ke každé publikaci, komentáři a zprávě, kterou zveřejňuji na sociálních sítích, nepřipojila ponižující prohlášení o vyloučení odpovědnosti.

Mnoho lidí čelí pronásledování, které má různé formy. Ne každý má možnost nebo důvod odejít do bezpečných zemí v EU. Proto většina nové emigrace žije v zemích mimo evropské hranice. Na jižním Kavkaze, ve Střední Asii a na Balkáně.

Některé z těchto zemí mají s Ruskem přímé mezistátní dohody o vydávání. V jiných zemích jsou protiváleční aktivisté pod tlakem různých byrokratických překážek. Někde se vyskytly případy přímého únosu, kdy byli lidé odvlečeni zpět do Ruska.

Také evropská migrační politika se v současné době mění. Nejen vůči Rusům. Ale ovlivňuje to i naši práci v oblasti lidských práv. Humanitární vízové ​​programy se ukončují. Nyní může běžný ruský aktivista, který se právě stal obětí trestního stíhání, o takové vízum požádat v podstatě pouze ve Francii. Azyl je poslední možností. S tím, kdy v červnu 2026 vstoupil v platnost nový Pakt EU o migraci a azylu, máme vážné obavy o žadatele, kteří splňují všechny důvody pro udělení azylu podle ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků.

Jaký je hlavní problém, kterému Rusové v Unii čelí?

Neexistuje žádná strategie pro ruské občany, kteří žijí v rámci Unie. Mnoho rozhodnutí není promyšleno. Jakmile jsou přijata, vytvářejí další seznam problémů s jejich implementací. Společně s německým Marshallovým fondem jsme studovali novou ruskou protiválečnou diasporu, která se v Evropě objevila po roce 2022. Jsou to vzdělaní lidé s demokratickými názory, kteří se chtějí integrovat. Pracují a jen zřídka se spoléhají na podporu států, ve kterých žijí. Tato vlna emigrace se výrazně liší od starší rusky mluvící migrace.

Ruský pas se může stát nástrojem kontroly. Tamní konzuláty od roku 2022 odmítají prodloužit cestovní doklady občanům, kteří jsou odpůrci Putinova režimu. Ilustrační foto: Unsplash

Kreml objevil silný nástroj nadnárodní represe, který nevyžaduje fyzickou přítomnost v Evropě. Odmítá vydávat doklady svým vlastním občanům v zahraničí. Od roku 2022 ruské konzuláty systematicky odepírají obnovení pasů lidem, kteří jsou odpůrci režimu. V lednu 2023 ruský nejvyšší soud potvrdil, že pouhý status „podezřelého“ nebo „obviněného“ je dostačující. Více než 311 tisíc Rusů získalo v letech 2022 až 2024 první povolení k pobytu v EU. Ale u mnohých platnost jejich pasů končí.

Jak hodnotíte současnou unijní politiku k ruským občanům?

V EU probíhá proces, který se netýká jen Ruska, ale definuje migrační politiku většiny členských států. Na jedné straně země umožňují vydávat víza pro experty a digitální nomády. Na druhé straně ukončují humanitární programy, které nám umožňovaly dostat z dosahu Kremlu velké množství novinářů, obránců lidských práv a nezávislých lokálních zastupitelů, kteří se otevřeně staví proti válce a Putinově režimu.

Chápeme dynamiku v unijních zemích: tlak žádostí o azyl, vzestup pravicových nálad, rostoucí popularitu populistických stran. Bereme tyto procesy v úvahu a hledáme alternativní cesty k odpovídající ochraně lidí.

Česko zakazuje studovat technické obory

Dostáváte zprávy o diskriminaci nebo vyloučení ruských občanů žijících v EU na základě jejich státní příslušnosti? A to i v případě, že se veřejně postavili proti válce?

Nejčastěji vidíme administrativní vyloučení, které je pro postižené lidi mnohem těžší zpochybnit. Bankovnictví je jedním z nejvýraznějších příkladů. Poté, co EU na začátku roku 2026 zařadila Rusko na seznam vysoce rizikových jurisdikcí z hlediska praní špinavých peněz, začaly banky mnohem agresivněji prověřovat ruské klienty.

Společnost Revolut zašla ještě dál než většina ostatních. Od listopadu 2025 začala blokovat účty ruských klientů, kteří neměli povolení k pobytu v EU, EHP nebo Švýcarsku. A od letošního roku začala zpětně kontrolovat transakce provedené v předchozích měsících a požadovat nové důkazy o původu finančních prostředků, a to i u plateb již schválených. Pokud klient nemůže poskytnout uspokojivou odpověď, považují se finanční prostředky za propojené s Kremlem. Účet se pak zablokuje.

Jednotlivé členské státy zavádějí svá vlastní omezení. V Česku se ruským občanům zakazuje studovat technické obory. Studenti jsou nuceni změnit obor. Litva a Finsko ruským a běloruským občanům omezily možnosti nakupovat nemovitosti.

Existuje také forma diskriminace ve veřejnosti, kdy se stírá hranice mezi ruským státem a ruskými občany, kteří vystupují proti němu. Kreml těží z každého evropského opatření, které zachází s národností jako s politickou kategorií. Pak může svým občanům, včetně těch, kteří jsou stále v Rusku, opakovat, že je Západ odmítá bez ohledu na jejich názory. Je to jeden z účinných argumentů režimu, aby si je získal na svou stranu. Federica Tessari, ceskajustice

X X X

Ukrajinská premiérka Svyrydenkovová končí. Zelenskyj potvrdil demisiu a chystá zmeny vo vláde.

 Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenkovová podala demisiu do rúk parlamentu. Odchod prichádza uprostred avizovaných personálnych zmien prezidenta Zelenského.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenkovová podala v pondelok demisiu do rúk parlamentu, informoval predseda Najvyššej rady Ruslan Stefančuk. Upozornil na to spravodajský servis agentúry Reuters, na ktorý sa odvoláva TASR.

• Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenkovová v pondelok podala demisiu parlamentu.
• Predseda Najvyššej rady Ruslan Stefančuk oficiálne informoval o podanej demisii.
• Prezident Volodymyr Zelenskyj už v nedeľu avizoval personálne zmeny vlády.
• Zelenskyj Svyrydenkovovej ponúkol vedenie novej agendy vzťahov s partnerom.
• Nie sú známe dôvody odchodu premiérky ani jej budúci nástupca.

Už v nedeľu prezident Volodymyr Zelenskyj avizoval, že pripravuje personálne zmeny v kabinetu. Zároveň naznačil, že Svyrydenkovovej ponúkol, aby prevzala vedenie novej, významnej agendy v oblasti vzťahov s jedným z kľúčových partnerov Ukrajiny. Konkrétne detaily tejto ponuky však zatiaľ neboli zverejnené.

Personálne rošády

Ďalšie podrobnosti o dôvodoch odchodu premiérky ani o načasovaní hlasovania parlamentu o jej demisii ukrajinské orgány bezprostredne nezverejnili. Nie je zatiaľ známe ani to, kto by ju mohol vo funkcii nahradiť.

Podľa Reuters ide o súčasť širších zmien vo vládnom tíme, ktoré prezident avizoval v kontexte pokračujúcej ruskej invázie a potreby posilniť spoluprácu so zahraničnými partnermi. Ukrajinské vedenie zatiaľ nekomentovalo, či sa plánujú aj ďalšie odchody na kľúčových postoch vo vláde.

X X X

Iránsky minister zosmiešnil Trumpa za poplatky v Hormuze. Arákčí tvrdí, že Teherán bol vždy strážcom prielivu 

Iránsky minister Arákčí sa posmieva Trumpovmu plánu spoplatniť prechod Hormuzom a ponúka nižšie sadzby. Spor o to, kto je skutočným strážcom prielivu, sa priostruje.

Iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí sa v pondelok v príspevku na sociálnych sieťach posmieval slovám amerického prezidenta Donalda Trumpa, podľa ktorého budú Spojené štáty vyberať poplatky od lodí prechádzajúcich Hormuzským prielivom v hodnote 20 percent prepravovaného nákladu. Irán si podľa neho bude účtovať menej, píše TASR na základe správy agentúry AFP.

• Iránsky minister Abbás Arákčí ironicky ponúka nižšie poplatky za Hormuzský prieliv.
• Donald Trump oznamuje obnovenie námornej blokády iránskych prístavov Spojenými štátmi.
• Trump plánuje vyberať dvadsaťpercentný poplatok z nákladu lodí prechádzajúcich Hormuzom.
• Medzinárodná námorná organizácia odmieta zavádzanie poplatkov za prechod námornými cestami.
• Americké velenie CENTCOM útočí dronmi na iránske námorné zariadenia a obnovuje blokádu.

„Prezident USA má úplnú pravdu. Ktokoľvek zabezpečí bezpečný a spoľahlivý prechod obchodných lodí cez Hormuzský prieliv by mal byť za túto službu odškodnený. Irán bol vždy STRÁŽCOM prielivu a NAVŽDY ním zostane. Dvadsať percent je samozrejme priveľa. Budeme spravodliví,“ uviedol Arákčí, pričom použil podobný štýl vyjadrovania na sociálnych sieťach ako Trump a niektoré slová napísal verzálkami.

Trump obnovuje blokádu

Trump na sociálnej sieti Truth Social v pondelok napísal, že Spojené štáty obnovujú námornú blokádu iránskych prístavov a od lodí prechádzajúcich Hormuzským prielivom budú vyberať poplatky za bezpečnú plavbu.

„Hormuzský prieliv je OTVORENÝ a zostane OTVORENÝ, s Iránom alebo bez neho. Obnovujeme IRÁNSKU BLOKÁDU, ktorá je tak pomenovaná preto, že bráni iba iránskym lodiam alebo ich zákazníkom v príchode alebo odchode. Všetky ostatné krajiny budú mať právo na spravodlivé a voľné využívanie prielivu,“ napísal Trump.

Spojené štáty budú podľa neho známe ako „strážca Hormuzského prielivu“. „Zo SPRAVODLIVOSTI im budú preplatené všetky náklady potrebné na zaistenie bezpečnosti a ochrany v tejto veľmi nestabilnej časti sveta vo výške 20 percent z celkového prepraveného nákladu,“ vysvetlil Trump, podľa ktorého sa okamžite začnú potrebné procesy.

Medzinárodná reakcia na poplatky

Medzinárodná námorná organizácia (IMO) v reakcii na Trumpove slová uviedla, že je proti poplatkom pre lode prechádzajúce námornými cestami. „Sme si (Trumpovho) príspevku vedomí a čakáme na ďalšie podrobnosti,“ vyhlásil hovorca IMO.

Ústredné velenie americkej armády (CENTCOM) medzičasom oznámilo, že blokáda iránskych prístavov bude obnovená v utorok 14. júla o 22.00 h SELČ.

CENTCOM predtým oznámilo, že jeho jednotky v nedeľu zaútočili kamikadze dronmi na zariadenie na údržbu ponoriek a lodí v Iráne. „Údery z minulej noci zhoršili schopnosť Iránu pokračovať v útokoch na komerčnú lodnú dopravu,“ napísalo velenie na sociálnej sieti X.

X X X

Ministerstvo životného prostredia súhlasí s výstavbou novej spaľovne odpadov v areáli bratislavského Slovnaftu. 

Ministerstvo životného prostredia (MŽP) SR súhlasí s výstavbou Centra energetického zhodnotenia odpadov (CEZO) v Bratislave na spaľovanie komunálnych a priemyselných odpadov. Vybudovať ho chce spoločnosť Slovnaft v areáli svojej rafinérie. Vyplýva to zo záverečného stanoviska pred nadobudnutím právoplatnosti, vydaného v rámci procesu posudzovania vplyvov na životné prostredie (EIA). Envirorezort odobril variant zámeru, ktorý počíta s čistením spalín prostredníctvom suchého čistenia a technikou selektívnej katalytickej redukcie s kapacitou zariadenia do 220.000 t/rok s podmienkou vykonania stanovených zmierňujúcich opatrení.

X X X

Macron: Európa je pripravená brániť svoju slobodu aj za cenu krvi

Francúzsky prezident Emmanuel Macron vyhlásil, že Európa je pripravená brániť svoju slobodu a bezpečnosť aj za cenu krvi. Vyjadrenie zaznelo pred samitom takzvanej koalície ochotných v Paríži, kde lídri krajín podporujúcich Ukrajinu rokujú o ďalšej vojenskej pomoci Kyjevu, posilnení európskej obrany a tlaku na Rusko.

Macron sa prihovoril francúzskym ozbrojeným silám pri príležitosti blížiaceho sa štátneho sviatku Dňa dobytia Bastily. Vo svojom prejave zdôraznil, že Európa musí byť pripravená postaviť sa za svoje hodnoty aj v prípade, že si to vyžiada obete.

„Odkaz, ktorý vysielame svetu, je jasný. Áno, mier je naším cieľom. Áno, vážime si slobodu a právny štát. A áno, sme pripravení bojovať na ich obranu. Vždy, a ak bude treba, aj za cenu krvi,“ vyhlásil francúzsky prezident.

Macron zároveň vyzval na ďalšie posilňovanie európskej obrany a užšiu spoluprácu obranného priemyslu v rámci Európy.

Podľa neho sa Európa postupne stáva mocnosťou, ktorá je pripravená zabezpečiť vlastnú obranu a niesť za svoju bezpečnosť väčšiu zodpovednosť.

Jeden z poradcov francúzskeho prezidenta zároveň odkázal, že Rusko sa nemôže spoliehať na únavu krajín podporujúcich Ukrajinu. „Rusko sa nemôže spoliehať na únavu svojich protivníkov, pretože žiadne známky takejto únavy nevidíme,“ uviedol.

Macronove vyjadrenia zazneli pred rokovaním takzvanej koalície ochotných, na ktorom sa v Paríži stretli predstavitelia najmenej 25 krajín vrátane ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Cieľom samitu je potvrdiť pokračujúcu podporu Ukrajine, zvýšiť tlak na Rusko a podporiť snahy o dosiahnutie prímeria a obnovenie mierových rokovaní.

Lídri diskutujú aj o posilnení protivzdušnej obrany Ukrajiny, rozšírení licenčnej výroby zbraní priamo na jej území a o pripravenosti mnohonárodných síl, ktoré by mohli byť nasadené po prípadnom uzavretí prímeria.

Trump naznačuje väčšiu podporu, Kremeľ reaguje ostro

Samit sa koná v čase, keď Spojené štáty signalizujú ochotu pokračovať vo výraznej podpore Kyjeva.

Americký prezident Donald Trump v posledných týždňoch naznačil možnosť zvýšenia americkej pomoci Ukrajine. Vo Washingtone zároveň pokračujú diskusie o sprísnení sankcií voči krajinám, ktoré nakupujú ruské energetické suroviny. Rokovania v Paríži ostro kritizoval Kremeľ.

Hovorca ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil účastníkov stretnutia za „koalíciu vojnových štváčov“ a obvinil ich zo snahy pokračovať vo vojne namiesto hľadania mierového riešenia.

Na sociálnych sieťach sa rozšírilo video, ktoré zachytáva nebezpečný a bizarný incident pri streľbe z ruského štvorhlavňového guľometu JakB-12,7. Zbraň pôvodne určená pre bojové vrtuľníky Mi-24 bola namontovaná na otočnej lafete na korbe nákladného vozidla. Po spustení paľby sa však začala nekontrolovane otáčať a vojaka, ktorý ju obsluhoval, napokon odhodila na zem.

Guľomet roztočil Rusa, vyhodil ho z nákladiaka a takmer pokropil vlastných

Zábery prvýkrát zverejnil 12. júla 2026 ruský provojnový telegramový kanál Blindáž ďadi Žory. Presné miesto ani čas nakrútenia nie sú známe a zahraničné redakcie upozorňujú, že pravosť videa nedokázali nezávisle overiť.

Na videu stojí maskovaný vojak za guľometom upevneným na otočnej konštrukcii. Keď začne strieľať, lafeta sa prudko roztočí okolo vlastnej osi. Vojak sa zbrane drží, pričom ho sila rotácie zdvihne zo zeme a takmer otočí o celý kruh. Následne sa pustí alebo stratí úchop a dopadne vedľa vozidla.

Ďalší člen obsluhy sa musí rýchlo skrčiť, aby sa vyhol rotujúcej konštrukcii a streľbe. Keď sa zbraň zastaví, vojaci zisťujú, či incident niekto prežil bez zranení. Na pôvodnom zázname je počuť nervózny smiech a nadávky. Autor prvého telegramového príspevku tvrdil, že nikoho nezasiahli.

„Chlapci z mobilných palebných skupín, buďte opatrní. Všetci sú v poriadku, nikoho nezasiahli,“ uviedol kanál Blindáž ďadi Žory. Toto tvrdenie však nepotvrdila ruská armáda ani žiadny nezávislý zdroj. The Times uvádza, že nie sú známe žiadne hlásenia o zraneniach, zároveň však nebolo možné overiť skutočný zdravotný stav zúčastnených vojakov.

X XX

EXPERT  RADÍ  DÍVKÁM,  JAK  ZÍSKAT  DÍTĚ

VE  FRANTIŠKOVÝCH  LÁZNÍCH  KAŽDÝ  ROK  PLNO  DÍVEK,  CO  CHTĚJÍ  DÍTĚ

ČASTO  KDYž  VYMĚNÍ  PARTNERA,  DITĚ  MAJÍ…

DřŘIVE  POMÁHALI  VOJÁCI,  KTEŘI  BYLI  V  CHEBU…

Důvodem k vyhledání pomoci by měla být rok neúspěšná snaha o početí potomka, říká gynekolog Darebný

Problémy s plodností jsou v Česku častější, než by se možná mohlo zdát. Podle odhadů gynekologů má složitější cestu k dítěti 15 až 20 % párů. Ty nečelí jen opakovanému zklamání, ale někdy taky spoustě vyšetření a dopad to má samozřejmě i na jejich vztah. Snažíme se odhalit příčinu a na základě toho volíme adekvátní léčebný postup, říká Pavel Darebný, gynekolog a vedoucí Centra asistované reprodukce v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.

Možná mezi lidmi ještě převládá ten názor, že hlavní příčina neplodnosti je častěji na straně ženy, ale ono to tak nebude. Bude to tak půl na půl, dalo by se říct?
V podstatě ano. Ta procenta jsou rozložená zhruba 40 % příčin na straně žen, stejné procento na straně mužů a zhruba v těch 20 % nacházíme problémy na obou stranách.

Příčiny neplodnosti bývají rovnoměrně na straně mužů i žen. Věk je ale zásadní faktor, říká Pavel Darebný z Centra asistované reprodukce v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze

Když už je ta neplodnost, tak automaticky to znamená, že pár už vlastní dítě nikdy mít nebude?
Tuto větu absolutně odmítám. Za mě je to jedna z nejhorších vět, kterou lékař může říct.

Když se pár snaží o dítě a nejde to, kdy je čas navštívit lékaře?
Vychází to z definice Světové zdravotnické organizace, kdy důvodem k vyhledání pomoci by měla být rok neúspěšná snaha o početí potomka. To se ale týká žen do 35 let. Po té 35 už zhruba po půl roce je dobré vyhledat pomoc.

Je umělé oplodnění hned ta první cesta, kterou by se páry při problémech s početím měly vydat?
V žádném případě.

Jaké jsou tedy možnosti?
Pár vždy absolvuje jakýsi základní vyšetřovací algoritmus, kde se snažíme odhalit příčinu, a na základě toho volíme adekvátní léčebný postup, který v některých případech skutečně může být rovnou přistoupení k asistované reprodukci ve smyslu mimotělního oplodnění. Většinou se snažíme začínat méně invazivními léčebnými postupy. Pokud tu příčinu lze odstranit a situace to umožňuje, tak volíme třeba metodu nitroděložní inseminace.

Lidé dnes zakládají rodinu později než kdysi, hraje třeba právě i ten rostoucí věk roli v tom, že páry mají problémy s početím?
Je to naprosto zásadní.

Co byste tedy poradil těm lidem, kteří jsou už starší, ale chtějí to dítě mít? Jde tomu nějak pomoci?
No, já mám takovou jednoduchou poučku. Není založená na žádném doporučeném postupu, vychází jenom z praxe, ale myslím si, že žena by do 30 let měla mít alespoň jedno dítě a pokud ne, tak alespoň zamražená vajíčka.

A kdy by měla tedy žena začít uvažovat o zamrazení vajíček a třeba muž o zamrazení spermií?
U mužů to není takový problém jako u žen.

A kdy by tedy ženy měly začít uvažovat o zamrazení vajíček? Dá se to nějak říct?
Jak říkám v ideálním případě do těch 30 let.

X X X