V Kyjeve sa opäť rozpútali kartónové protesty proti Zelenskému.USA, Trump riešit.Zelenského odmítá i Rusko, Polsko, SR, Bulharsko, Španělsko. Naháňa Zelenskému strach nová Putinova raketa? Rusi tvrdia, že Ukrajinci ju nevedia zostreliť. Čínske automobilky v Európe predbehli japonské

Ľuďom sa nepáči odvolanie populárneho ministra obrany. Protest v Kyjeve proti rozhodnutiu ukrajinského prezidenta nahradiť ministra obrany Mychajla Fedorova. Dôvodom zmien na poste ministra obrany sa mohol stať konflikt medzi Fedorovom a Syrským. Prezident Zelenskyj navrhuje vymenovať generála z SBU. Má to však háčik.

V Kyjeve aj v ďalších ukrajinských mestách stovky ľudí protestovali proti rozhodnutiu prezidenta Volodymyra Zelenského odvolať z postu ministra obrany Mychajla Fedorova.

Námestie neďaleko prezidentského úradu v Kyjeve tak po roku opäť zaplnili kartónové transparenty, tentokrát s heslami podporujúcimi odchádzajúceho ministra.

Ľudia na nich vyzývali úrad prezidenta, aby sa „nedotýkal toho, čo funguje“, prípadne „dal ruky preč od Fedorova“. Jeden z nápisov zachytený na fotografiách z Kyjeva uvádzal, že „Fedorov je budúcnosť, Syrskyj (hlavný veliteľ armády, pozn. red) minulosť“.

Ľudia podľa ukrajinských médií vyšli do ulíc aj vo Ľvove, v Dnipre či Odese.

Kartónové déjà vu

Ukrajinci naposledy masovo protestovali po tom, čo ukrajinský parlament vlani v júli schválil kontroverzný zákon okliešťujúci právomoci protikorupčných inštitúcií.

Prezident, ktorý sporný zákon expresne podpísal, nakoniec zaradil spiatočku. Nešlo len o reakciu na samotné protesty. Zahraniční partneri totiž Kyjevu pohrozili, že pokiaľ sa protikorupčným orgánom nevráti ich nezávislý status, obmedzia finančnú podporu.

O pár mesiacov neskôr Ukrajinou otriasol veľký korupčný škandál spojený s tunelovaním v energetike, do ktorého mali byť podľa vyšetrovateľov namočení aj ľudia z blízkeho prezidentovho okolia.

Fedorov patrí na Ukrajine k populárnym politikom s povesťou technologického priekopníka, s ktorým sa nespájali žiadne korupčné škandály. Pred tým, než sa postavil do čela rezortu obrany, niekoľko rokov viedol ministerstvo digitálnej transformácie.

Fedorov a Syrskyj – dva rôzne svety

Denník Ukrajinská pravda s odkazom na svoje zdroje v politických kruhoch napísal, že keď prezident Zelenskyj poslancom strany Sluha ľudu vysvetľoval rozhodnutie urobiť zmenu na poste ministra obrany, bolo zrejmé, že sa mu nerobilo ľahko.

X x x

Ve Finsku hladoví lidé dostávají polévku

Ve finském městě Tampere začali dobrovolníci rozdávat lidem, kteří si přijdou vyzvednout potravinové balíčky, zdarma horkou polévku. Podle serveru Yle je to kvůli rostoucímu počtu obyvatel, kteří potřebují základní pomoc.

„Toto se v posledních několika letech stalo novým fenoménem. Mnoho lidí, když si přijdou vyzvednout potravinový balíček, má takový hlad, že si na místě okamžitě snědí banán nebo bochník chleba. Cílem je, aby si ti, kteří to potřebují, potravinový balíček odnesli domů,“ řekl Marjo Majlund, šéf charitativní organizace Červeného kříže.

Nárůst žádostí o potravinovou pomoc souvisí se zhoršující se situací na trhu práce v zemi. V květnu 2026 dosáhl počet nezaměstnaných ve Finsku rekordního maxima v 21. století – přibližně 376 000 lidí. Výrazně se zvýšil počet mladých nezaměstnaných.

X X X

Naháňa Zelenskému strach nová Putinova raketa? Rusi tvrdia, že Ukrajinci ju nevedia zostreliť.

Malý balík alebo balíček. Takto sa dá preložiť do slovenčiny názov novej ruskej zbrane. Dodajme, že je to takpovediac zásielka skazy či smrti. Banderoľ, ktorý má dĺžku okolo 5 metrov, je pomenovanie typu ruskej rakety, ktorú Putinova armáda začína čoraz viac nasadzovať do boja proti Ukrajine.

Ukrajinskí špecialisti si prezerajú zvyšky rakety, ktorá zasiahla Charkov. Snímka je z konca júna tohto roku. Jednou z ruských zbraní použitých proti tomuto mestu bola aj strela s plochou dráhou leta typu Banderoľ.

Ruská FSB tvrdí, že zmarila teroristický útok, dokladá to videom

Ruská Federálna bezpečnostná služba (FSB) uviedla, že zmarila pokus ukrajinských tajných služieb vykonať sériu diverzných útokov na letecké základne v ruskom tyle. Zásielka dronov podľa ruských tajných služieb mala ísť aj cez Slovensko.

Túto ruskú novinku si Ukrajinci prvýkrát všimli v máji 2025, keď analyzovali zvyšky jednej rakety, ktorá zasiahla ich územie. V tom čase sa však ešte evidentne nedalo hovoriť o sériovej výrobe Banderoľu. V Kyjeve pritom vtedy upozornili, že viaceré súčiastky rakety pochádzajú zo Západu, čo nepochybne znamenalo, že Moskve sa podarilo získať dôležité komponenty cez tretie krajiny, ktoré porušili protiruské sankcie.

Po dlhšom tichu o Banderoli sa teraz o tejto malej strele s plochou dráhou letu čoraz viac hovorí. Súvisí to so zverejnením niekoľkých obrazových nahrávok i s tým, že v Kyjeve reagovali na tvrdenia z Moskvy o skvelých technických parametroch viac-menej novej rakety.

Zrejme prvýkrát zachytila kamera Banderoľ vo vzduchu v druhej polovici júna tohto roku. Bolo to v Poltavskej oblasti. Druhá videonahrávka sa objavila 2. júla počas vzdušných útokov na Kyjev.

Viac sa zvedaví ľudia mohli dozvedieť pred niekoľkými dňami, keď sa na Banderoľ zameral hlavný ruský televízny propagandista Vladimir Solovjov. Zaznel pokus o analýzu, objavilo sa aj video. To podstatné, čo bolo vidieť a počuť, zhrnul server Vesti do dvoch viet: „Zábery zachytávajú prípravu úderného systému a strely pripevnenej na bezpilotnom lietadle. Príslušník ruských ozbrojených síl povedal, že Banderoľ nebol počas bojových operácií nikdy zostrelený.“ Diváci sa ešte mohli dozvedieť napríklad to, že táto strela je vybavená satelitnou komunikáciou, čo znamená, že môže fungovať mimo dosahu priamej viditeľnosti pozemnej riadiacej stanice.

Nočný lovec dolovil: Ukrajinský dron poslal ruský Mi-28 nosom do zeme

Solovjov presviedčal pred kamerou o tom, že Banderoľ je lepšia zbraň porovnaní s raketou FP-5 Flamingo, ktorú Ukrajinci vyvinuli neskôr po vpáde ruských vojsk na ich územie vo februári 2022. Ukrajinský vojensky expert Oleksandr Kovalenko dal jasne najavo, že slová ruského propagandistu treba považovať za tragikomické. „Je to ako porovnávať ceruzku so zbíjačkou,“ napísal vo svojom príspevku pre server Fokus. Dodal, že Solovjov si jedine urobil hanbu sám sebe, pričom ho označil za hlupáčika.

Kto má pravdu z nich dvoch, keď sa pozrieme na základné parametre? Najprv údaje o Banderoli: maximálna rýchlosť 650 km/h, dolet 500 km, hmotnosť bojovej časti 150 kg. A FP-5 Flamingo? Najvyššia rýchlosť 900 km/h, dĺžka doletu 3 000 km, bojová časť váži 1 150 kg.

Ozval sa aj Serhij Beskrestnov, ktorý pôsobí na pozícii poradcu ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova. Vyjadril sa na sociálnej sieti Facebook s poznámkou, že reaguje preto, lebo o Banderoli sa v ostatných dňoch čoraz viac rozpráva.

Beskrestnov naznačil, že výroba tejto strely sa v Rusku ešte len začala rozbiehať: „V tomto roku Rusi plánujú vyrábať mesačne 120 týchto rakiet.“ Znamenalo by to, že denne by mohli použiť proti Ukrajine štyri kusy.

V tomto roku Rusi udreli s týmito raketami prvý raz až na jar: z verejne dostupných dát ukrajinských ozbrojených síl vyplýva, že to bolo v dvoch prípadoch v máji, viackrát v júni, ďalšie útoky pribúdajú v tomto mesiaci.

Poradca šéfa rezortu obrany ďalej ozremil, že ruská armáda využíva ako hlavný nosič Banderoľu drony typu Orion. „Z dôvodu výrazného ohrozenia veľkých bezpilotných lietadiel nad frontovou líniou Rusi odpaľuj rakety z ruského územia bez toho, aby samotné drony prenikli do ukrajinskej zóny protivzdušnej obrany,“ pokračoval Beskrestnov. Okrem dronov Ukrajinci už registrovali upevnenie Banderoľu aj na vrtuľníkoch Mi-8. Je to typ viacúčelovej ruskej helikoptéry.

Podľa Beskrestnova sa Banderoľ pohybuje vo výške 400 metrov až 2 kilometre a keď sa chystá zasiahnuť svoj cieľ, klesá do výšky okolo 200 metrov nad zemou. Nepriamo potvrdil informáciu z Moskvy o tom, že raketa zvládne svoju trasu aj bez komunikácie s pozemnou stanicou, čiže sa opiera o satelitnú navigáciu. Za postrach však Beskrestnov novú ruskú zbraň nepovažuje: „Celkovo nič zvláštne. Lacná strela s plochou dráhou letu a s malou hlavicou.“

Ukrajinskí vojaci vykonali prvú na diaľku riadenú robotickú výsadkovú misiu na svete

Vojaci zo 123. brigády teritoriálnej obrany využili bezposádkový čln na diaľkové nasadenie bojového robota na okupovanú Kinburnskú kosu, čím úspešne realizovali prvú robotickú výsadkovú misiu tohto typu na svete.

Zdroj: 123. samostatná brigáda teritoriálnej obrany

Výhodou Banderoľu, ktorý je vlastne hybrid dronu a rakety, v porovnaní so samovražednými bezpilotnými lietadlami šahídmi je to, že dokáže manévrovať vo vzduchu aj tak, že vyčkáva na vhodný terč. Naopak, šahídy sú vopred programované na svoj jeden konkrétny cieľ.

Ukrajinská agentúra UNIAN citovala vojenského odborníka Konstantyna Krivolapa, ktorý upozornil, že snahu o zostrelenie Banderoľu sťažujú prípady, keď Rusi podnikajú masívny útok proti Ukrajine. „Je jednoduché zlikvidovať túto raketu, keď je vo vzdušnom priestore sama. Ťažkosti však vznikajú, keď letí popri raketách a šahídoch,“ poznamenal Krivolap. Dodal, že účinný zásah proti novej ruskej rakete komplikuje jej pomerne vysoká rýchlosť. Rusi pritom ešte o nej tvrdia, že v prípade potreby dokáže klesnúť do letovej hladiny iba 50 metrov nad zemským povrchom, čo ešte viac radarom protivzdušnej obrany sťažuje úlohu, aby ju zachytili.

Krivolap konštatoval, že s bežnými protizbraňami, ktorými Ukrajina teraz disponuje, je ťažké zneškodniť Banderoľ, a použiť proti nemu drahé rakety protivzdušnej obrany je ekonomicky nevýhodné, dokonca až neúnosné. Na druhej strane za nevýhodu primárnych nosičov, ktorými sú zmienené ruské drony typu Orion, je to, že tie dokážu uniesť len jednu raketu.

Ako by mohla vyzerať laická odpoveď na otázku, či Banderoľ v rukách vojakov šéfa Kremľa Vladimira Putina naháňa strach ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému? Možno tak, že je to síce pre neho zlá správa, ale o pohrome sa hovoriť nedá. Zelenskému robia vrásky na čele v prvom rade viaceré typy ruských balistických rakiet. Tie spôsobujú veľké škody na energetickej infraštruktúre a zabíjajú pritom aj civilistov. Ukrajinský líder preto opakovane apeluje na svojich spojencov, aby jeho armáde poskytli viac munície pre protivzdušnú obranu.

X X X

Čínske automobilky v Európe už predbehli japonské. BYD už predáva viac, než MG

Päť automobilových skupín s čínskym vlastníctvom prvýkrát v mesačných registráciách prekonalo šesť veľkých japonských výrobcov.

Európsky automobilový trh zaznamenal v máji 2026 významný posun. Päť automobilových skupín s čínskym vlastníctvom prvýkrát v mesačných registráciách prekonalo šesť veľkých japonských výrobcov. Výsledok si však vyžaduje dôležité vysvetlenie – nejde výlučne o porovnanie značiek pochádzajúcich z Číny a Japonska.

Po sčítaní údajov ACEA zaregistrovali skupiny BYD, SAIC Motor, Geely, Chery a Leapmotor v krajinách EÚ, EFTA a v Spojenom kráľovstve spolu 138 410 áut. To zodpovedá približne 12 percentám z celkových 1 152 523 registrácií. Toyota, Nissan, Suzuki, Mazda, Honda a Mitsubishi dosiahli spolu 130 424 áut, teda podiel približne 11,3 percenta. Čínska skupina medziročne narástla o takmer 65 percent, zatiaľ čo uvedení japonskí výrobcovia klesli približne o 3,1 percenta.

Označenie „čínske autá“ je však v tomto prípade zjednodušujúce. ACEA do Geely Group započítava okrem značiek Geely, Zeekr a Lynk & Co aj Volvo, Polestar, Smart, Lotus a LEVC. Samotná skupina Geely dosiahla 38 146 registrácií a bola z piatich sledovaných koncernov najväčšia. Výsledok teda ukazuje predovšetkým rast skupín ovládaných čínskym kapitálom, nie iba automobilov predávaných pod čínskymi značkami.

Medzi samostatnými čínskymi značkami sa najvýraznejšie presadzuje BYD. Podľa ACEA v máji zaregistroval 32 380 áut, medziročne o 136,6 percenta viac. Predbehol SAIC Motor, ktorému väčšinu európskych registrácií zabezpečuje značka MG. SAIC dosiahol 30 527 áut a medziročný rast 13,9 percenta. Chery vrátane značiek Omoda a Jaecoo zaregistrovala 27 412 áut a Leapmotor 9 945.

Najúspešnejším čínskym modelom bol v máji BYD Atto 2 s 10 232 registráciami. Až 8 855 z nich pripadalo na plug-in hybridnú verziu, ktorá doplnila pôvodný elektromobil.

Rast čínskych výrobcov prichádza v čase rýchlej elektrifikácie európskeho trhu. Elektromobily mali v máji podiel 23,3 percenta, plug-in hybridy 10,7 percenta a klasické či mild-hybridy približne 35,5 percenta. Spolu tak elektrifikované pohony tvorili takmer 70 percent všetkých registrácií. Benzínové aj naftové autá medziročne stratili približne 19 percent.

X X X

Trump chystá nočný otras Ameriky, demokrati žiadajú televízny bojkot. Čo chce odhaliť?

Americký prezident Donald Trump vystúpi vo štvrtok o 21.00 miestneho času, teda v piatok o 3.00 SELČ, s televíznym prejavom z Bieleho domu. Podľa amerických médií sa má venovať najmä volebnému systému, volebným strojom a údajným podvodom.

Trumpov prejav k 250. výročiu vzniku Spojených štátov

Trump označil pripravované vystúpenie za mimoriadne dôležité. „Bude sa týkať volebných strojov. Sú to naozaj, naozaj veľké správy,“ uviedol. Naznačil tiež, že počas prejavu môže predstaviť údajné dôkazy o manipuláciách.

Prezident od porážky vo voľbách v roku 2020 opakovane tvrdí, že prehral s demokratom Joeom Bidenom v dôsledku rozsiahlych podvodov. Avšak dôkazy o tom, že zmanipulované volebné stroje pripravili Trumpa o víťazstvo, neboli predložené.

V prejave by mohol citovať zo spravodajských materiálov o prezidentských voľbách, hovoriť o údajnom zahraničnom zasahovaní a upozorňovať na slabiny amerického volebného systému.

Téma vyvolala kritiku demokratov ešte pred odvysielaním prejavu. Kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová vyzvala televízne stanice ABC, CBS a NBC, aby Trumpovo vystúpenie nevysielali naživo. „Nemyslím si, že by sa klamstvám o našich voľbách mal poskytovať priestor,“ vyhlásila.

Trumpova administratíva presadzuje sprísnenie volebných pravidiel vrátane prísnejšieho overovania totožnosti, obmedzenia korešpondenčného hlasovania a rozsiahlejšej kontroly volebných strojov. Reformy chce zaviesť prostredníctvom návrhu zákona s názvom Save America Act.

V Bielom dome zároveň pôsobí osobitná pracovná skupina, ktorá sa zaoberá Trumpovými tvrdeniami o voľbách z roku 2020. Bild uvádza, že bývalá riaditeľka tajných služieb Tulsi Gabbardová v minulom roku osobne dohliadala na prehliadku FBI vo volebnom centre v štáte Georgia a telefonicky o nej informovala Trumpa.

Prejav sa uskutoční približne štyri mesiace pred voľbami do Kongresu, v ktorých môže byť ohrozená republikánska väčšina. Profesor americkej politiky Scott Erb pre Bild upozornil, že Trump by mohol vystúpenie využiť na posilnenie federálnej kontroly nad nadchádzajúcimi voľbami alebo na ich ovplyvňovanie.

Podľa Erba sa prezident snaží „zasiať pochybnosti o spoľahlivosti amerických volieb“. Biely dom tvrdí, že cieľom prejavu je ochrana slobodného a spravodlivého hlasovania.

X XX

„Chceli nás všetkých zabiť.“ Oligarcha po atentáte obvinil ukrajinskú rozviedku

Za bombovým atentátom v Monaku stojí ukrajinská vojenská rozviedka (HUR). Vo zverejnenom liste to tvrdí ukrajinský oligarcha Vadym Jermolajev, ktorý pri útoku utrpel zranenia spolu s partnerkou a ich synom. O možnom motíve činu sa však nezmienil.

Anastasia Berezovská na zábere z bezpečnostnej kamery krátko pred atentátom v Monaku.

Dvaja podozriví, ktorých zadržali ukrajinskí vyšetrovatelia, naopak, celú vinu zobrali na seba a popreli, že by konali na príkaz tajnej služby. Atentát vraj pripravili sami a zavraždili aj Anastasiu Berezovskú, ktorá ho spáchala.

Anastasia Berezovská na zábere z bezpečnostných kamier iba niekoľko hodín pred atentátom v Monaku

Anastasiu Berezovskú zachytili kamery v jednom obchode v Monaku, kde sa zastavila len niekoľko hodín pred atentátom.

„Na základe informácií, ktoré nám poskytli počas vyšetrovania, sme presvedčení, že do tohto pokusu o atentát sú priamo zapojení aktívni dôstojníci Hlavného spravodajského riaditeľstva ukrajinského ministerstva obrany, známeho ako HUR. Dostupné dôkazy tiež naznačujú, že operácia sa neobmedzuje len na priamych páchateľov a organizátorov, ale sú do nej zapojení aj dôstojníci HUR, z ktorých niektorí sú pravdepodobne blízki súčasnému alebo bývalému vedeniu služby,“ citoval z Jermolajevovho listu francúzsky denník Nice-Matine.

Oligarcha zároveň vyzval na nezávislé a transparentné vyšetrovanie, lebo ak agenti spravodajskej služby zneužili svoje postavenie na zorganizovanie atentátu na európskej pôde, je to aj „otázka medzinárodnej bezpečnosti a dôvery v inštitúcie“.

Podomácky zhotovená bomba naplnená skrutkami a maticami vybuchla 29. júna vo vstupnej hale bytového domu v Monte Carle, kde Jermolajev býval. Jeho 46-ročnej partnerke Anne Nasobinovej museli po útoku amputovať nohy, ich 13-ročný syn utrpel popáleniny, zlomeniny a psychickú traumu.

„Ich cieľom bolo všetkých nás zabiť… To nebolo varovanie. Bol to pokus o vraždu,“ uviedol v liste 58-ročný oligarcha, ktorý stále leží na jednotke intenzívnej starostlivosti vo francúzskej nemocnici.

Napriek tomu, že útok spája s ukrajinskou spravodajskou službou, vyhol sa tomu, aby obvinil aj ukrajinskú vládu či prezidenta Volodymyra Zelenského. Tomu sa v liste dokonca poďakoval „za jeho pozornosť venovanú tomuto prípadu a poskytnutú pomoc“.

Pomlčal tiež o možných motívoch atentátu, ako aj o špekuláciách, že nešlo o politickú objednávku, ale o dôsledky jeho trestnej činnosti, prípadne podvodov jeho staršieho syna.

Ako Pravda už informovala, páchateľkou útoku bola Berezovská, 39-ročná Ukrajinka, ktorá i so synom žila ako utečenka v Nemecku. Monacká a francúzska polícia vďaka bezpečnostným kamerám rýchlo odhalila jej totožnosť, takže Interpol po nej už 2. júla vyhlásil medzinárodné pátranie.

Ukrajinskí vyšetrovatelia následne zistili, že sa ešte deň predtým vrátila domov a vďaka finančným prevodom odhalili jej spojenie s 33-ročným dôstojníkom HUR Vladyslavom Reutom a 49-ročným bývalým policajtom Vitalijom Žykovyčom, ktorý bol do apríla dôstojníkom ukrajinskej spravodajskej služby SBU.

Keď ich 6. júla vyšetrovatelia SBU zadržali, Reut sa priznal, že Berezovskú zabil na pokyn Žykovyča. Ukázal i miesto v lese, asi 60 kilometrov od Kyjeva, kde ju zakopali.

Už na druhý deň však výpoveď zmenil. Berezovskú, ktorej vraj sľúbili nové doklady a bezpečné útočisko, podľa neho zastrelil Žykovyč. Ten to síce poprel, no ukrajinské médiá zdôraznili, že obaja podozriví spolupracujú s vyšetrovateľmi.

Reut sa priznal, že vyrobil elektronické zariadenie, ktoré spustilo explóziu (páchateľke do Nemecka ho údajne poslali zamaskované ako detské autíčko), pričom bombu vraj vyrobila Berezovská. Žykovyč naproti tomu vypovedal, že takú nálož by nedokázala zhotoviť sama.

Jeden zo zadržaných prezradil, že podľa pôvodného plánu mali Jermolajeva iba uniesť, až neskôr sa ho rozhodli zabiť. Dvakrát rozvedená Berezovská sa vraj dala najať, lebo potrebovala peniaze – na Ukrajine si údajne chcela kúpiť dom.

Obaja komplici tiež naznačili, že mohla byť zapletená i do ďalších „operácií“, najmä v súvislosti s kontroverzným ukrajinským blogerom a opozičným aktivistom Anatolijom Šarijom, ktorý žije v španielskom exile.

Reut a Žykovyč pritom opakujú, že celý atentát pripravovali sami bez vedomia tajných služieb. Zo správ, ktoré priniesli ukrajinské médiá, nie je zatiaľ jasné, či objasnili dôvody, pre ktoré chceli Jermolajeva odstrániť, prípadne, kto si jeho vraždu objednal alebo financoval.

X X X

Priame zásahy a obrovské explózie. Námorné drony rozmlátili tankery. Rusi pálili zo všetkého, čo mali

 Ukrajinská bezpečnostná služba (SBU) oznámila, že v spolupráci s ukrajinským námorníctvom zasiahla v Čiernom mori tankery Louise 1 a Banda. Plavidlá, ktoré sú na ukrajinskom sankčnom zozname, mali byť napadnuté námornými dronmi Mamaj. SBU zverejnila video z útokov.

Podľa SBU oba tankery patria do ruského „tieňového loďstva“, ktoré prepravuje rop napriek medzinárodným sankciám.

Tanker Louise 1 sa podľa ukrajinskej služby podieľal na preprave ruskej ropy počas embarga krajín G7 a Európskej únie. Ropu vyvážal z ruských prístavov v Baltskom a Čiernom mori, pričom mal vypínať systém automatickej identifikácie. SBU tvrdí, že len v roku 2026 prepravil takmer tri milióny ton ruskej ropy Urals.

Plavidlo Banda malo prepravovať ruskú surovú ropu z prístavov Usť-Luga, Kerč, Novorossijsk a Nachodka.

SBU uviedla, že ruské lietadlá sa počas útoku pokúšali drony zničiť paľbou z guľometov a zhadzovaním bômb, no neuspeli.

„Každý úder proti ‚tieňovému loďstvu‘ je priamym zásahom do schopnosti Ruskej federácie pokračovať v agresii,“ vyhlásila SBU. Podľa služby tankery pomáhajú financovať ruskú vojnu vývozom ropy v rozpore so sankciami.

Ukrajinská služba zároveň pripomenula, že minulý týždeň jej námorný dron Sea Baby zaútočil na sankcionovaný tanker Blue vo výlučnej ekonomickej zóne Ukrajiny v Čiernom mori.

X X X

Na Slovensku za 20-tisíc eur, v Číne za 9-tisíc. Prečo sú pri elektrickom BYD také veľké rozdiely?

Model Seagull a európsky Dolphin Surf sú príbuzné, nejde však o úplne totožné autá. Cenový rozdiel je napriek tomu výrazný.

Čínsky výrobca BYD predáva svoj najmenší elektromobil na domácom trhu pod názvom Seagull, zatiaľ čo v Európe ho poznáme ako Dolphin Surf. Základný čínsky model stojí podľa webu výrobcu 69 900 jüanov, teda približne 9-tisíc eur. Slovenský Dolphin Surf Active sa však predáva od 19 990 eur.

Ide o príbuzné autá postavené na rovnakom základe, nie však o technicky úplne totožné verzie. Základný čínsky Seagull má približne 30-kWh batériu a motor s výkonom 55 kW. Slovenský Dolphin Surf Active používa 30-kWh batériu, no ponúka výkon 65 kW.

Európsky model musí zároveň prejsť homologizáciou EÚ a spĺňať prísnejšie bezpečnostné predpisy.

V Číne stojí model od 9 020 eur. U nás je za viac než dvojnásobok.Zdroj: BYD Čína.Clo zvýši cenu o viac než štvrtinu

Na elektromobily dovezené z Číny sa vzťahuje bežné desaťpercentné dovozné clo. BYD navyše platí dodatočné vyrovnávacie clo vo výške 17 percent. Celkové colné zaťaženie tak dosahuje 27 percent.

Európska komisia ho zaviedla po vyšetrovaní, podľa ktorého čínsky reťazec elektromobilov využíva neférovú štátnu podporu, ktorá ohrozuje európskych výrobcov. Na Slovensku sa na nové auto tiež uplatňuje aj základná sadzba DPH vo výške 23 percent.

Pripočítať treba aj náklady na dopravu, homologizáciu, záruku, servisnú sieť a maržu predajcu či výrobcu. Európsky model môže mať upravenú karosériu, inú bezpečnostnú výbavu, odlišný softvér aj ďalšie prvky ochrany cestujúcich.

Čínskych výrobcov podporuje štát

Čínski výrobcovia dlhodobo profitujú z obrovského domáceho trhu, vlastnej výroby batérií, lacnejšieho dodávateľského reťazca a kritizovanej štátnej podpory.

Európska komisia tvrdí, že časť tejto podpory predstavuje neférovú výhodu, ktorej im európski výrobcovia nemôžu konkurovať za rovnakých podmienok. Aj preto EÚ zaviedla dodatočné clá.

Zároveň platí, že BYD môže mať v Európe inú cenovú politiku než na mimoriadne konkurenčnom čínskom trhu. Rovnako môže byť snaha dosahovať na európskom trhu vyššie marže.

X X X

Vyslýchanou dívku dohnala k slzám. Výtku pro soudkyni řešil Ústavní soud

Podle výtky soudkyně s další členkou senátu vyvíjely na děti nátlak, jejich postoje označovaly za nenormální. Tlak neustal ani poté, co se dívka rozplakala. 

Stížnost pražské soudkyně Marcely Kučerové, která dostala výtku za způsob, jakým vedla pohovor s nezletilými sourozenci odmítl Ústavní soud (ÚS). V řízení o úpravě rodinných poměrů usilovala o to, aby sourozenci přehodnotili svůj negativní postoj k matce. Dívku dohnala k slzám. Ústavní soudci považovali stížnost Kučerové za neopodstatněnou, vyplývá z usnesení dostupného v databázi soudu.

Při pohovoru podle soudních rozhodnutí panovala dusná atmosféra, zaznívaly nevybíravé výčitky a kritika na adresu dětí. V ústavní stížnosti uplatnila Kučerová řadu námitek, a to i k rozhodování správních soudů, které výtku potvrdily. Nedostatečně prý zjišťovaly okolnosti a neprovedly potřebné důkazy. Výtka navíc podle Kučerové zasáhla do její osobní cti a dobré pověsti.

Rozhovor soudkyně zachytil zvukový záznam

Ústavní soudci ale ponechali všechna rozhodnutí beze změn. „Vzhledem k tomu, že ÚS neshledal žádné porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelky, odmítl její ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný,“ stojí v usnesení.

Děti se narodily v roce 2009. Obvodní soud pro Prahu 3 po rozchodu rodičů svěřil sourozence do péče otce. Odvolací senát Městského soudu v Praze s předsedkyní Kučerovou vedl s dětmi pohovor v roce 2023. Trval zhruba 70 minut a zachytil jej zvukový záznam.

Výtka kvůli nátlaku na děti

Vedení městského soudu udělilo Kučerové výtku. Zdůraznilo, že účelem pohovoru není vnucovat dětem názor soudu, ale zjistit jejich postoje. Kučerová spolu s další členkou senátu vyvíjely na děti nátlak a jejich postoje označovaly za nenormální. Tlak neustal ani poté, co se dívka rozplakala. Nakonec se děti podvolily a akceptovaly úpravu styku s matkou v podobě, kterou prosazovaly Kučerová s kolegyní.

O žalobě Kučerové proti udělené výtce rozhodoval správní úsek městského soudu a zamítl ji. Kučerová podle verdiktu intenzivně naléhala na děti s cílem přesvědčit je o nesprávnosti a nevěrohodnosti jejich postojů. Projevený názor odsuzovala a podrobovala kritice.

Kučerová: Nešlo o žádné pochybení

V kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu Kučerová trvala na tom, že se nedopustila žádného pochybení. Poukazovala na celkový kontext rozhovoru. Snažila se prý jednat v nejlepším zájmu dítěte, jímž je výchova oběma rodiči. Zdůrazňovala hodnotovou dimenzi soudního rozhodování, tedy úctu k oběma rodičům. Zpochybnila také to, že dívka při pohovoru plakala. Šlo prý jen „dvojí vzlyknutí“, které prý vnímala jako projev sebereflexe.

Nejvyšší správní soud však potvrdil, že Kučerová při pohovoru chybovala a že dívčino rozrušení zpětně zlehčuje. Dívka propukla v pláč, který trval několik minut a po následném kritickém dialogu se opakoval. Redakce České justice 

X x x

Obhájkyně práv: Aby ruští vojáci složili zbraně, musíme jim ukázat cestu do bezpečí

Anastasia Burakova žije v exilu poté, co ji ruský soud odsoudil v nepřítomnosti. 

Plošné zákazy postihují nesprávné lidi a nahrávají Putinově propagandě. Stále chybí pomoc pro ruské dezertéry i brance od Unie, říká v rozhovoru pro EU Perspectives zakladatelka největší podpůrné sítě pro protiválečně smýšlející Rusy Anastasia Burakova.

„Stále nevznikl jasný mechanismus, jak ruským dezertérům pomoci. Dnes těmto lidem pomáháme v Arménii a dalších zemích a často ani nemají cestovní doklad, který by jim umožnil dostat se do bezpečnější země a požádat o azyl. Ale pokud chceme, aby více vojáků složilo zbraně, musíme jim ukázat, jak se z jejich situace dá dostat,“ zdůraznila Anastasia Burakova v rozhovoru pro EU Perspectives.

Některé evropské vlády podpořily omezení vstupu pro ruské turisty. Co si o tom myslíte?

Plošné omezení založené na národnosti zachází s ruským pasem jako s politickým postojem. V praxi nejsou nejvíce postiženými lidmi loajální Kremlu. Úředníci, oligarchové a lidé blízcí režimu Vladimira Putina mají k dispozici zlatá víza, druhé pasy a další možnosti. Lidé, kteří nemohou odejít, jsou aktivisté, novináři, obránci lidských práv, protiváleční dobrovolníci, rodiče, kteří se snaží oslovit děti žijící v exilu.

Podporuji cílené sankce proti jednotlivcům, kteří slouží válce, a představitelům režimu, propagandistům, podnikatelům financujícím agresi, vojákům, kteří se účastní krvavé války, lidem, kteří se podílejí na porušování lidských práv. Jsem ale proti kolektivním opatřením založeným pouze na národnosti.

Každý komunikační kanál, který je mezi ruskou společností a Evropou otevřený, je kanálem, kterým nadále proudí informace, alternativní pohledy a lidské kontakty. Přerušení těchto kanálů neoslabuje Putinův režim. Posiluje jeho monopol nad tím, co Rusové vidí a slyší.

Jaký by měl být přístup Unie k bývalým ruským vojákům, kteří se snaží dostat do EU a najít v ní ochranu?

Kolektivní odpovědnost je výhodná pro ty, kteří jsou skutečně vinni. Oslabuje individuální odpovědnost pachatelů. Dobrým příkladem je unijní 21. balíček sankcí. Zahrnuje výjimku pro dezertéry, kterou jsme my a další obránci lidských práv prosazovali. Vízová výjimka v novém balíčku je důležitým prvním krokem. Nyní je otázkou, jak se bude v praxi provádět. V balíčku například chybí branci. Nebyli zahrnuti do výjimek, což přímo odporuje azylové politice EU.

Ruský pas se může stát nástrojem kontroly. Ruské konzuláty od roku 2022 odmítají prodloužit cestovní doklady občanům, kteří jsou odpůrci Putinova režimu. Ilustrační foto: Unsplash

Branná služba je ústavní povinností ruských občanů, která sama o sobě není důvodem pro mezinárodní ochranu podle Ženevské úmluvy. Na tomto základě branci v zemích EU čelí zamítnutí žádosti o azyl. Tatáž osoba je ze zákona povinna vykonávat brannou službu v Rusku. Zároveň za ni bude potrestána zákazem víz v Unii. V drtivé většině případů se branci, kteří nepodepsali smlouvu, neúčastní bojových operací proti Ukrajině.

Nebezpečná situace pro žadatele o azyl

Jak má Unie ověřovat službu v ruské armádě?

Ano, to je hlavní otázka, která zůstává nevyřešená. Pokud se od žadatelů očekává potvrzení z ruské vojenské registrační kanceláře, situace může být pro žadatele nebezpečná. Projekty pomáhající ruským občanům nedoporučují návštěvu vojenských registračních kanceláří kvůli riziku nuceného odvodu.

Funkční alternativou je estonská cesta, která vytváří jmenné seznamy na základě investigativní práce novinářů a informací z Ukrajiny, které identifikují skutečné bojovníky a osoby zapojené do válečných zločinů. To je míra individuální odpovědnosti. Netýká se to lidí, kteří se této zločinné války neúčastnili.

V podstatě se jedná o princip případ od případu. Lidé, kteří odmítli bojovat, dezertovali nebo se nikdy neúčastnili bojů, by měli mít v Evropě jasnou cestu do bezpečí. Jednak proto, že jejich ochrana je v souladu s evropskými hodnotami, a jednak proto, že každý voják, který odloží zbraň, je vojákem, který již nebojuje proti Ukrajině.

Lidé, kteří se aktivně účastnili bojů, a zejména porušovali mezinárodní humanitární právo, by měli být prověřováni individuálně ve spolupráci s ukrajinskými a mezinárodními úřady. Zacházení s oběma skupinami jako s jednou kategorií, ať už formou automatického vyloučení nebo automatického přijetí, trestá pouze nesprávné lidi. Federica Tessari, ceskajustice.cz

X X X

VÝROBCI  POTRAVIN  ŽÁDAJÍ  ZMĚNU  V  ČR
Mléko za šest, máslo za dvacet. Mlékárníci pláčou, trh je rozložený 
Naučit děti pít mléko nebylo dlouhou dobu finančně snazší. Po propadech cen, na které si zemědělci i mlékaři stěžovali, když mléko stálo pod 10 korun, nasadily nyní obchodní řetězce ještě těžší kalibr. Na jeden den stál litr mléka v Penny Marketu 5,9 koruny, podobnou akci pro majitele věrnostních kartiček inzerovala i Billa.

Podle Potravinářské komory ČR jsou podobné ceny nesmyslné a výrobci bijí na poplach, že pokud se nezvýší, přijdou krachy menších výrobců, kteří nejsou kapitálově silní. Podle agrárního analytika Petra Havla za nízké ceny „může“ jenom trh a přebytky mléčné suroviny na něm.

Je to souboj mezi řetězci samotnými o zákazníka. Takové akce byly, jsou a budou a v tuto chvíli je to legitimní praktika.

 

X X X

Nová maďarská vláda Pétera Magyara usilovně rozebírá mocenskou strukturu vzniklou za 16 let vlády jeho předchůdce Viktora Orbána. Prezident Tamás Sulyok, zvolený za vlády Orbána, má už jen pár dní na podpis ústavní novely, která ukončí jeho mandát, podle reportéra Respektu Tomáše Brolíka ale zatím vzdoruje. „Proces svého odstranění se snaží oddálit, překazit se mu ho ale asi nepodaří,“ soudí v Interview Plus.

 

Sulyok je někdejším předsedou ústavního soudu, který se prezidentem stal jako náhradník za Katalin Novákovou, která odstoupila po skandálu s milostmi pro lidi zapojené do zneužívání dětí. To zároveň odstartovalo kariéru Pétera Magyara.

 

Tomáš Brolík, reportér týdeníku Respekt

Do prezidentského paláce Sulyoka vyslal Orbánův Fidesz. „Je to nenápadný člověk, korektní a v osobním kontaktu milý, vždy ale loajální a poslušný Fideszu. To, že vzdoruje, je vlastně překvapivé, protože to není politický hráč a rváč,“ hodnotí novinář.

 

Pokud prezident odmítne novelu podepsat, Magyar slibuje spustit proces jeho odvolání, které je podle ústavy možné pro velezradu či úmyslný trestný čin. Poté rozhoduje ústavní soud, který je ovšem plně loajální Fideszu.

„Ten by Sulyoka neodvolal. Ale jakmile proces začne, pravomoci prezidenta přecházejí na předsedkyni parlamentu, která pak může vydat cokoli. Třeba to, že Sulyok už není prezident,“ vysvětluje.

„Lhali vám“

Magyar si zatím udržuje vysokou podporu veřejnosti. „Podle všeho disponuje pro velkou část maďarské společnosti druhem charismatu, přesvědčivosti, kouzla a také důvěryhodnosti. Je pravda, že zatím neudělal žádnou velkou chybu,“ uznává novinář a poukazuje:

Novinář: Maďarsko zažívá největší zásah do médií od pádu Orbána. Vláda to prezentuje jako plnění slibu

„Jeho zpráva pro voliče Fideszu je: ‚Omlouvám se, ale byli jste podvedeni. Teď vám bude líp. Věřili jste lžím, oni vám lhali ze všech stran, a já vám ukážu, že se vám žilo hůř kvůli nim.‘ To hodně lidem konvenuje, protože když je Magyarova Tisza vítěz, tak každý chce být s vítězem. A takhle mohou říct: ‚Já jsem se spletl a teď jsem vlastně taky vítěz.‘“

K Magyarovým krokům je zatím jen málo kritická i odborná veřejnost. Ta podle Brolíka vnímá, že napravování neústavního pořádku, který potlačoval demokratickou soutěž, je standardními cestami a podle existujících pravidel obtížné.

 

„Čas ukáže, jestli Magyar změní volební systém nebo začne zneužívat své pravomoci. Za dva roky se uvidí, jestli skutečně dělá jen to, co slíbil, že napraví, nebo jestli mu to přeroste přes hlavu,“ poznamenává.

Potopit se s Orbánem

Expremiér Viktor Orbán označil poslední dění za úpadek demokracie a podle Brolíka je nyní aktivnější než bezprostředně po volbách. Současně ale dělá chyby, například když vzápětí odcestoval na mistrovství světa ve fotbale. „Tím dáváte najevo, že to nemyslíte úplně vážně – když se hroutí demokracie, tak si přece necháte ujít Argentinu s Anglií,“ popisuje.

Noční můry o válce i hra na bitvu. Kampaň Fideszu negativně ovlivnila maďarské děti, začaly se bát

„Fidesz je stále v naprostém šoku a není jisté, že přežije, protože řada jeho kariérních politiků přišla o živobytí. Volby nedopadly takovým debaklem, jak se zdá při pohledu do parlamentu. Získal asi 36 procent hlasů, dnes ale má podporu 20 procent,“ pokračuje reportér.

Řada politiků Fideszu prý přiznává, že si strana porážku zasloužila, byť možná ne až tak drtivou, a obviňuje Orbána a jeho nejbližší okolí včetně exministra zahraničí Pétera Szijjártóa, který se aktuálně vzdal poslaneckého mandátu a míří do čínské automobilky BYD.

 

Brolík připomíná, že Orbána před volbami více nepodpořil Andrej Babiš a neoplatil mu přímou podporu v českých sněmovních volbách v roce 2021.

„Česko je pro maďarskou společnost symbolem něčeho reálně dosažitelného a o hodně lepšího. Babiš by mu na pódiu pomohl rozhodně více než americký viceprezident J. D. Vance, ale český premiér to vzal pragmaticky. Orbán se potápěl a nebyl důvod potápět se s ním. A proč nenavázat dobré vztahy s novou vládou, která je k tomu ochotná,“ uzavírá.

X X X

Je nejvyšší čas s tím něco udělat, hlásí vláda. Česko se přidá k evropskému projektu proti korupci ve sportu

Česká republika se chystá přidat k evropské úmluvě o boji proti korupci ve sportovních soutěžích. Vyplývá to z materiálu, jejž iROZHLAS.cz získal. Ministr sportu Boris Šťastný a ministerstvo zahraničí v čele s Petrem Macinkou (oba Motoristé sobě) přichystali materiál několik měsíců poté, co českým fotbalem otřásla největší sázkařská kauza v novodobé tuzemské historii.

V úterý 24. března spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu zásah, na jehož konci obvinila dvaatřicet lidí – fotbalistů, funkcionářů či rozhodčích – z korupce, podvodu, účasti na organizované zločinecké skupině nebo legalizace výnosu z trestné činnosti. Údajná skupina měla nelegálně ovlivňovat zápasy v 1. lize i nižších soutěžích.

Ve fotbalové korupční a sázkařské kauze policie stíhá 32 lidí. Hrozí jim až 13 let za mřížemi

 

Redakce iROZHLAS.cz nyní získala návrh ministra pro sport, prevenci a zdraví Šťastného, jehož spolupředkladatelem je Černínský palác. Jestliže ho vláda Andreje Babiše (ANO) schválí, mohl by přispět k tomu, že se v České republice podaří podobným kauzám předcházet.

V materiálu se žádá, aby Česká republika přistoupila k Úmluvě Rady Evropy o boji proti manipulaci se sportovními soutěžemi. Rada Evropy je politické uskupení 49 evropských států, jehož ambicí je ochrana lidských práv, rozvoj demokracie a právního státu. A právě podpora právního státu ve sportovní oblasti je náplní zmíněné úmluvy.

Jedna z největších současných hrozeb

„Manipulace s výsledky sportovních soutěží je obecně považována za jednu z největších současných hrozeb sportu napříč odvětvími. Podrývá hodnoty sportu, jako je integrita, fair play a respekt k ostatním, a také ohrožuje nepředvídatelnost sportu, která z něj utváří tak významný společenský fenomén.“

 

„K manipulaci s výsledky zápasů dochází za účelem sportovního či ekonomického prospěchu. Proto jsou s tímto jevem často spojeny organizované zločinecké skupiny působící v celosvětovém měřítku, které se snaží ovlivnit průběh sportovní soutěže za účelem získání finančního prospěchu ze sázek na výsledek. Jedná se o problém, jehož potírání se v současné době stalo prioritou pro veřejné orgány a sportovní hnutí po celém světě.“

 

Minist pro sport, prevenci a zdraví (citace z důvodové zprávy)

Takto vysvětluje předkládací zpráva k návrhu, proč by bylo smysluplné se k úmluvě přidat. Rada Evropy se na textu dohody shodla už v roce 2014, o pět let později vešla v platnost. Dosud ji podepsalo 40 zemí. Česká republika však mezi nimi chybí. Přestože k tomu měla už před 10 lety nakročeno.

 

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky se shodla na přijetí úmluvy už v červnu 2016, k jejímu podpisu však nikdy nedošlo. Podle ministra Šťastného v současné atmosféře nastala chvíle, aby Babišův kabinet cestu k připojení se k úmluvě završil. Sám Babiš přitom ve zmíněné Sobotkově vládě zasedal coby ministr financí.

„Je nejvyšší čas, aby k podpisu přistoupila i Česká republika, a dokončila tak proces, k němuž se již před deseti lety zavázala. Aktuální mezinárodní kontext i dlouhodobý vývoj v oblasti sportovní politiky ukazují, že setrvávání v pozici nepodepsaného státu není obhajitelné, zejména s ohledem na integritu, bezpečnost a transparentnost ve sportu,“ uvádí dokument.

Připojení k síti expertů

Přistoupením k úmluvě dá Česko žádoucím způsobem najevo, že snahu potírat manipulaci s výsledky sportovních zápasů napříč soutěžemi myslí vážně. Největší výhodou bude podle návrhu přístup k jednání a možnost hlasovat v síti národních platforem, takzvané Group of Copenhagen.

Úmluva Rady Evropy o boji proti manipulaci se sportovními soutěžemi

 

Text Úmluvy sestává z preambule a 41 článků rozdělených do devíti kapitol.
Kapitola I – Účel, obecné zásady, definice; Kapitola II – Prevence, spolupráce a další opatření; Kapitola III – Výměna informací; Kapitola IV – Trestní právo hmotné a spolupráce v oblasti prosazování; Kapitola V – Soudní příslušnost, trestní řízení a donucovací opatření; Kapitola VI – Sankce a opatření; Kapitola VII – Mezinárodní spolupráce v justičních a jiných věcech; Kapitola VIII – Monitorování; Kapitola IX – Závěrečná ustanovení.

„Tato síť sdružuje experty zapojené do operativní práce v boji proti manipulaci sportovních soutěží. Možnosti výměny zkušeností v rámci nástrojů Úmluvy, příkladů dobré praxe, odborné podpory ze strany Rady Evropy, nabízených aktivit pro budování kapacit jsou souborem aktivit zásadních pro efektivní boj s tímto jevem,“ uvádí materiál.

 

Úmluva jinak v zásadě prosazuje proti manipulaci sportovních soutěží nástroje, které jsou už součástí tuzemského právního řádu. Zahrnuje je trestní zákoník či zákon o hazardních hrách. Hlavním benefitem proto zůstává možnost výměny informací o účinných strategiích s členskými státy smlouvy, protože sázkařské mafie často překračují hranice jednotlivých zemí.

Vznik národní platformy

Ministr Šťastný říká, že předložení návrhu není přímou reakcí na tuzemskou fotbalovou kauzu. Chce prý splatit dluh předchozí politické reprezentace. „Současné kauzy ale potvrzují, že téma manipulace sportovních soutěží je stále velmi aktuální. Nejde přitom pouze o fotbal nebo jednotlivé případy, ale o problém, který představuje jednu z největších hrozeb pro sport obecně,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

 

Od podpisu úmluvy si slibuje posílení systémových preventivních opatření, zlepšení spolupráce mezi státem, sportovními organizacemi, policií a sázkovým sektorem a zvýšení schopnosti včas odhalovat a řešit podezřelé případy. Na konci má být ochrana férovosti soutěží a zachování důvěry sportovců, klubů i fanoušků v regulérnost sportu. Úmluvu by chtěl podepsat v listopadu v Monaku na konferenci ministrů pro sport zemí Rady Evropy.

„Velkým přínosem bude vznik a fungování národní platformy pro boj proti manipulaci sportovních soutěží, která bude shromažďovat a vyhodnocovat informace o podezřelých sázkách, koordinovat spolupráci mezi státní správou, sportovními svazy, policií a provozovateli legálních sázek a zajišťovat rychlou výměnu relevantních informací,“ dodává.

32 stíhaných, největším aktérem primátor

Jak stojí výše, březnový zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu odhalil největší sázkařskou aféru ve sportu v novodobé české historii. Kauza má několik větví. V jedné z nich už se třináct z osmnácti obviněných přiznalo, že za úplatky zápasy nelegálně ovlivňovali. Učinili tak třeba fotbalista Samuel Šigut či rozhodčí Jan Petřík.

Sliboval přestupy a zajistil peníze na úplatek. Policie popsala, jak podle ní primátor Wolf ovlivňoval zápasy

Nejvýraznějším aktérem kauzy je primátor Karviné a šéf tamějšího prvoligového klubu Jan Wolf. Policie ho viní z podplácení, jímž měl zmanipulovat trojici zápasů. V jeho věci konala i Fotbalová asociace České republiky, která Karvinou zatím nepravomocně vyloučila ze soutěže, dala jí pokutu 10 milionů korun a Wolfovi zakázala se 12 let angažovat ve fotbale.

 

„U nejzávažnější trestné činnosti při zvýšení sazby v důsledku spáchání ve prospěch organizované zločinecké skupiny hrozí uložení trestu odnětí svobody v rozmezí 9 let a 2 měsíce až 13 let a 4 měsíce,“ uvedl už dříve olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun. Škoda měla dosáhnout 10 milionů korun. V návaznosti na zjištění policie zahájila fotbalová asociace 47 disciplinárních řízeních s kluby, funkcionáři, hráči i rozhodčími.

 

X X X

Bílý dům suspendoval technika, který obsluhuje čtecí zařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Muž čelí podezření, že vydělal více než 100 000 dolarů (2,1 milionu korun) na predikčním trhu Kalshi sázkami na to, co prezident řekne ve významných projevech. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek podle agentury AP oznámila mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Operátor Trumpova čtecího zařízení Gabriel Perez čelí podezření, že sázel na obsah prezidentových projevů 

Technický asistent Gabriel Perez začal Trumpovo čtecí zařízení obsluhovat v roce 2016 v době republikánovy prezidentské kampaně, píše web stanice ABC News.

Sázka na něco, o čem víte, že se stane. Kolem Bílého domu nejspíš bují insider trading za miliony

Kalshi podle zdrojů stanice upozornil Komisi pro obchodování s komoditními futures (CFTC) na podezřelou aktivitu na svém trhu Mentions (Zmínky), kde uživatelé mohou sázet na konkrétní slova, fráze či témata pronesená ve veřejných projevech. CFTC dohlíží na predikční trhy.

Leavittová novinářům řekla, že Perez dostal neplacené administrativní volno poté, co tak rozhodl Trump. Ten podle ní celou kauzu označil za „hanbu“. „Bílý dům má v souvislosti s podobnými záležitostmi velmi přísné etické zásady,“ řekla mluvčí.

 

Vyšetřovatelé z CFTC podle zdrojů ABC News zjistili, že Perez sázel na obsah Trumpova říjnového projevu o stavu unie v Kongresu a další více než desítku dalších prezidentových projevů v prosinci a letos v lednu či březnu.

Bílý dům v březnu vydal interní zprávu, ve které varoval zaměstnance před zneužíváním neveřejných informací k sázkám na predikčních trzích.

 

X X X

Americká armáda oznámila novou vlnu úderů na Írán. Chce omezit íránské vojenské kapacity

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. Íránská státní televize krátce poté informovala o amerických úderech na město Bandar Abbás na jihu země, které se nachází u Hormuzského průlivu

Záběr výbuchu zveřejněný americkou armádou z údajného úderu na Írán na nespecifikovaném místě (16. července 2026) | Foto: U.S. Central Command | Zdroj: Reuters

Ve 20.00 SELČ „americké síly zahájily pátý večer v řadě novou vlnu úderů proti Íránu“, oznámilo CENTCOM. Již dříve americké síly uvedly, že cílem úderů je mimo jiné zničit íránské vojenské kapacity, které mohou ohrožovat plavbu v Hormuzském průlivu.

Hormuz je pro Írán strategičtější zbraň než jaderný program. Strážcem by mohla být Čína, míní expert

Teherán odpovídá na americké údery útoky na okolní země, kde se nacházejí americké základny. Obě země se pak obviňují z porušování memoranda o porozumění z poloviny června, které mělo zastavit ozbrojený konflikt a obnovit plavbu v Hormuzském průlivu, jenž je globální trasou pro přepravu plynu a ropy.

 

Spojené státy a Izrael zahájily údery na Írán na konci února. Boje s různou intenzitou tak pokračují pátým měsícem, ačkoliv bylo nejdříve vyhlášeno příměří a pak Spojené státy a Írán podepsaly memorandum o porozumění. Od úterý Spojené státy znovu uplatňují námořní blokádu na Írán. Obnova bojů vedla k poklesu přepravy přes Hormuzský průliv, která zažila nárůst po červnovém podpisu memoranda.

 

X X X

 

HLEDAJÍ  BEZPEČNÉ  PŘÍSTAVIŠTĚ

Z tureckého pobřeží je ruské. Kotví tam nejméně šest jachet Putina a oligarchů

K tureckým břehům se sjelo hned několik jachet ruských oligarchů. Třeba Olega Děripasky, Romana Abramoviče, Andreje Kostina nebo Vagita Alekperova. A kromě nich u Bodrumu kotví i superjachta Victoria, kterou využívá vládce Kremlu Vladimir Putin.

Pětapadesátimetrová jachta Rhea patří miliardáři Romanu Abramoviči a od středy kotví zhruba 800 metrů vzdušnou čarou od lodi, kterou využívá i rodina ruského diktátora. Jachta Victoria přitom teprve koncem června vyrazila ze Soči do Turecka a k 16. červenci ji registrovali u břehů města Bozbük a zhruba 400 metrů od luxusního pětihvězdičkového plážového hotelu Six Senses Kaplankaya.

Tady na ni snad ukrajinské drony nedosáhnou. Putinovu jachtu ukryli na dalekém severu

Kromě Abramoviče si tureckou riviéru oblíbili i další ruští oligarchové. Podle portálu Věrstka na druhé straně od Bodrumu spatřili jachtu Serenity & Unity, jež patří šéfovi druhé největší ruské státní banky VTB Andreji Kostinovi. Ten své plavidlo nyní nechává stát asi 30 kilometrů od Victorie, ještě před pár dny si však obě jachty byly mnohem blíže – kotvily v přístavu Torba asi 500 metrů od sebe.

Majitel společnosti Lukoil Vagit Alekperov svou jachtu Genesis také během července „zaparkoval“ v Torbě asi 2 kilometry od Putinovy jachty, ale nyní už je asi o čtyři desítky kilometrů dál. Zakladatel těžební společnosti Polymetal International a soukromé investiční společnosti ICT Group Alexandr Nesis pak se svou Romeou kotví o něco dál na jihovýchod u města Selimiye.

Ze známých Rusů se zálibou v jachtách pak Věrstka zmiňuje ještě Olega Děripasku. Ten svou třiasedmdesátimetrovou loď Altair v posledním týdnu nechává u města Dalaman. A stejně dlouhého Predátora podnikatele Iskandera Machmudova viděli asi 64 kilometrů severně od Putinovy Victorie u města Kuşadasi. V posledních třech letech je Predátor na prodej, dodává portál.

Putinova další superjachta Graceful se poté, co koncem června proplula dánskými vodami, našla na severu Ruska. Nejprve plula v konvoji s ruským torpédoborcem a lodí Vojvoda, až nakonec zakotvila ve vojenském přístavu v Severomorsku nedaleko Murmansku.

 

X X X

 

KARLOVARSKO   DÁVÁ   ŚANCI  MLADÝM   LÉKAŘŮM

 

Nejlepší zkušenosti získají v ordinaci. Kraj otevírá medikům cestu k venkovskému lékařství

 

Karlovy Vary (17. 7. 2026) Jak přivést do regionu nové praktické lékaře? Jednou z cest jsou odborné praxe studentů lékařských fakult ve venkovských ordinacích, kde si mohou vyzkoušet práci praktika přímo v terénu. Radní Karlovarského kraje nyní schválili poskytnutí motivačního příspěvku studentovi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který svou letní praxi absolvuje v ordinaci v Kyselce.

 

„Dostupnost zdravotní péče, zejména v menších obcích, patří mezi naše dlouhodobé priority. Pokud chceme, aby se mladí lékaři po dokončení studia rozhodli působit právě v našem regionu, musíme jim dát možnost poznat, jak zdravotní péče mimo velká města skutečně funguje. Věřím, že osobní zkušenost z praxe může být tím impulzem, který je přesvědčí spojit svou profesní budoucnost s Karlovarským krajem,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.

 

Venkovské lékařství představuje moderní podobu primární péče v menších obcích a odlehlejších částech regionu. Ordinace fungující podle principů tohoto typu lékařství disponují nadstandardním vybavením, například ultrazvukem, EKG, holterem, přístrojem pro měření kotníkových tlaků nebo vybavením pro rychlou diagnostiku přímo v ordinaci. Díky tomu mohou praktičtí lékaři provést řadu základních vyšetření přímo ve své ordinaci, aniž by pacient musel cestovat za specialistou do větších měst. Studenti si tak během praxe vyzkouší nejen práci s moderními diagnostickými přístroji, ale také pestrost a samostatnost, kterou práce venkovského praktického lékaře nabízí. Právě osobní zkušenost je má motivovat k tomu, aby se po dokončení studia do regionu vrátili a našli zde své profesní uplatnění.

 

Podpořený student svou pětidenní odbornou praxi absolvuje letos v srpnu v ordinaci společnosti Aesculap Kyselka pod vedením MUDr. Jakuba Kiprova. Motivační příspěvek získá jak student, tak zdravotnické zařízení, které odbornou praxi zajišťuje. Karlovarský kraj přispívá oběma částkou 1 000 korun za každý den absolvované praxe.

 

X X X

 

JAK  SE  VYDĚLÁVAJÍ  MILIONY  V   ČR

Jedno z nejzávažnějších provinění, vyčítá úřad Pražským službám zakázky firmě blízké Romanovi

Pražské služby se při spolupráci se stavební firmou Japos-Stav dopustily jednoho z nejvážnějších provinění proti zákonu o zadávaní veřejných zakázek. Takové je hlavní sdělení z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které iROZHLAS.cz získal. Úřad jednu z nejdůležitějších firem v majetku hlavního města pokutoval částkou 300 tisíc korun, sankce není pravomocná. Stavební firma má blízko k řediteli služeb Patriku Romanovi.

„Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po prošetření podnětu týkajícího se postupu zadavatele Pražské služby při plnění rámcové dohody se společností Japos-Stav zahájil správní řízení, v němž příkazem uložil Pražským službám pokutu 300 tisíc korun,“ sdělil redakci mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Firma opravila řediteli Pražských služeb dům, dostala pak zakázky za desítky milionů. Úřad teď trestal

Takto ho server iROZHLAS.cz citoval minulý měsíc, když upozornil na rozhodnutí úřadu uložit třísettisícovou pokutu Pražským službám. Hlavním prohřeškem městské společnosti bylo, že Japos-Stav zadávala zakázky bez soutěže. Stavební firma přitom současně poskytovala řediteli Romanovi servis coby soukromé osobě.

Redakce nyní získala samotné usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v němž důvody svého závěru vysvětluje. Podle úřadu Pražské služby spoluprací s Japos-Stav zásadním způsobem porušily zákon o zadávaní veřejných zakázek. Činily tak dva a půl roku.

Porušení esenciálního předpokladu

„Došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož (…) prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle práva veřejných zakázek.“

 

Takto ÚOHS popsal jedno z hlavních zjištění o selhání Pražských služeb. Městská společnost navázala stálý obchodní vztah s firmou Japos-Stav v listopadu 2021, když s ní uzavřela rámcovou smlouvu. Na základě kontraktu si Pražské služby objednávaly stavební úkony pro dvanáct budov ve svém majetku.

Plat vyšší než prezident

Hrubý měsíční příjem Patrika Romana coby generálního ředitele Pražských služeb a současně předsedy představenstva firmy byl za rok 2025 493 tisíc korun.
Loni Pražské služby utržily 4,667 miliardy korun, přičemž čistý zisk měly 342,3 milionu, což je jejich nejhorší výsledek od roku 2023 včetně.

Zhruba 80 procent příjmů jim plyne od jejich majitele, tedy Hlavního města Prahy.

 

Jenže v červenci 2022 Pražské služby započaly takzvanou vertikální spolupráci s hlavním městem, díky čemuž získaly přístup k zakázkám od pražské radnice bez soutěže. Pro městskou společnost to naopak znamenalo, že sama musela začít poptávat stavební práce ve výběrovém řízení. Což v případě Japos-Stav nečinila a dále využívala rámcovou smlouvu.

 

„Jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky (…), je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších,“ uvádí dále ÚOHS.

Nezákonné omezení možných dodavatelů

V případě stavebních prací je hranice pro vyhlášení soutěže o zakázku její předpokládaná hodnota devět milionů korun. ÚOHS vypočítal, že Pražské služby měly takto zorganizovat výběrové řízení na opravy a rekonstrukci areálů Pod Šancemi a Průmyslová. Místo toho však rovnou zadaly 157 objednávek za 41 milionů bez DPH.

 

„Obviněný nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků,“ podotkl k tomu úřad.

Plat vyšší než prezident či premiér. Členové vedení Pražských služeb pobírají průměrně přes 400 tisíc

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si všiml ještě jedné věci. Obchodní styky obou stran byly velmi intenzivní, Pražské služby poptávaly servis od Japos-Stav několikrát do měsíce. Celkem jí od července 2022 do ledna 2025 vystavily 214 objednávek za 91 milionů korun bez DPH. Jak stojí výše, nezákonně zadaných bylo „jen“ těch za 41 milionů.

Pražské služby stavební úkony žádaly jednak na základě plánování, jednak při mimořádné situaci. Jenže ony neplánované se odehrávaly i jednou týdně. „Obviněný s ohledem na své zkušenosti se správou budov měl předpokládat, že k neplánovaným objednávkám vyvolaným v důsledku nečekané události docházet bude, tudíž jejich potřebu mohl odhadnout,“ podotýká úřad.

 

Romanovy styky s Japos-Stav

Pražské služby podaly proti pokutě odpor. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tak zahájí správní řízení od samého počátku, trvat bude nejméně několik měsíců. Pokud na jeho konci rozhodne tak, že výsledek Pražské služby odmítnou přijmout, mohou se ještě odvolat k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.

 

„Zákon je v této věci velmi nejednoznačný a naše společnost zastává zcela rozdílný právní názor, který se opírá o stanoviska renomovaných advokátních kanceláří,“ tlumočil už dříve stanovisko městské firmy pro iROZHLAS.cz její mluvčí Alexandr Komarnický. „Pražské služby jsou přesvědčeny, že postupovaly v dobré víře, transparentně a s cílem zajistit kontinuitu provozu společnosti,“ dodal.

„Pan Poustevník nabídl možnost investice do pozemků nedaleko Liberce. Tuto nabídku využila má manželka, která v roce 2015 jako spoluvlastník nabyla soubor nemovitostí ve Světlé pod Ještědem.“

 

Patrik Roman (generální ředitel

 

Na propojení firmy Japos-Stav a generálního ředitele Pražských služeb Patrika Romana upozornila loni na jaře MF DNES. Už roku 2014 se Roman spojil s jednatelem firmy Jaroslavem Poustevníkem. Výsledkem jejich rozhovorů bylo, že Poustevník pro Romana zařídil přestavbu a nabytí apartmánu v rezidenci Brzet v chorvatském letovisku Omiš.

„V roce 2016 jsme sepsali smlouvu o smlouvě budoucí, ve které se pan Poustevník s panem Milerem (obchodní partner, pozn. red.) zavázali provést rekonstrukci tohoto objektu a jednu bytovou jednotku po rekonstrukci převést do mého vlastnictví,“ popsal ve vysvětlení pro dozorčí radu Roman.

 

Roku 2015 zase Romanova manželka získala do spoluvlastnictví pozemky v Libereckém kraji, k investici přistoupila po konzultaci se zmíněným jednatelem Poustevníkem. Druhým vlastníkem parcel ve Světlé pod Ještědem je Jaroslav Tichý, spolumajitel Japos-Stav. A nakonec firma roku 2021 opravila Romanovu bytovou vilu v Liberci.

 

X X X

KRITIKA  EXPREZIDENTKY    SR   ČAPUTOVÉ

Chmelár ostro zaútočil na Čaputovú: Jej výrok označil za hlúpy, minulosť podľa neho nie je čiernobiela

 

Eduard Chmelár odmieta čiernobiely pohľad na komunistický režim a tvrdí, že minulosť treba hodnotiť v celej jej zložitosti. Zároveň ostro kritizoval bývalú prezidentku Zuzanu Čaputovú za výrok, že kultúra môže vznikať iba v slobodnom prostredí, pričom pripomenul významné diela a umelecké úspechy, ktoré vznikli aj v časoch neslobody

 

Politický analytik a historik na sociálnej sieti reagoval na kritiku, ktorú vyvolalo jeho televízne vyjadrenie o období komunistického teroru. Zdôraznil, že tým nemyslel celé obdobie rokov 1948 až 1989, ale najmä prvé roky po komunistickom prevrate. Chmelár pripomenul, že počas pondelkového vystúpenia zaradil medzi temné obdobia slovenských dejín aj obdobie komunistického teroru. Časť ľudí mu následne vyčítala, že minulý režim hodnotí výlučne negatívne.

 

Podľa Chmelára však išlo o nedorozumenie. Za obdobie teroru neoznačuje celé trvanie komunistického režimu, ale najmä roky 1948 až 1953.

Chmelár na ta3 o samite NATO, Pohode aj oslavách štátnostI

„Za obdobie teroru sa neoznačuje celé trvanie režimu, ale roky 1948 – 1953, kedy bolo v politických monsterprocesoch popravených vyše 200 ľudí, kedykoľvek vás mohli uniesť, uväzniť, nechať zmiznúť, ľudia sa navzájom podozrievali, udávali, zriekali sa rodinných príslušníkov a všade panoval strach, neistota, dusno,“ napísal.

Verí, že za takýmto obdobím nikto nesmúti. Ľudí, ktorí by krvavé diktatúry napriek tomu obhajovali, označil za fanatikov, ktorí jeho argumentom nebudú rozumieť.

 

Minulý režim podľa neho nebol jednoliatou érou

 

Chmelár však zároveň odmieta spochybňovanie skúseností ľudí, ktorí tvrdia, že počas minulého režimu nezažívali iba zlé časy. Podľa neho ich nemožno automaticky odbiť tvrdením, že trpia spomienkovou nostalgiou.

 

Odkázal pritom na výskumy francúzskej historičky Muriel Blaive, ktorá sa venuje obdobiu komunistického režimu v Česko-Slovensku. Za jedno z jej základných zistení označil tvrdenie, že roky 1948 až 1989 nemožno vnímať ako jednoliatu historickú etapu.

Obdobie stalinizmu v rokoch 1948 až 1956 a obdobie normalizácie medzi rokmi 1969 až 1989 podľa Chmelára predstavovali „dva diametrálne odlišné režimy“. Odmieta preto označovať celé obdobie komunistickej vlády za totalitu.

„Normalizačný režim nebol, čo sa týka dohľadu a rozsahu moci, totalitný, ale autoritatívny,“ uviedol. Blaive podľa neho na základe výskumov poukazuje aj na to, že v päťdesiatych rokoch nebola v Česko-Slovensku zlá ekonomická situácia a v niektorých ukazovateľoch bola lepšia ako v západných krajinách.

 

Podobne podľa neho nemožno zjednodušovať ani hodnotenie sovietskeho vodcu Leonida Brežneva. Chmelár pripomenul, že v šesťdesiatych rokoch bol považovaný za schopného reformátora, ktorý naštartoval rast sovietskej ekonomiky.

Do jeho príbehu však zároveň patrí potlačenie Pražskej jari vojenskou inváziou, nadmerné pitie alkoholu aj záverečné obdobie vlády gerontokracie, ktorá podľa Chmelára spôsobila stagnáciu a krízu celého systému.

 

„Pri vyrovnávaní sa s minulosťou je dôležité nediktovať, čo je pravda, uvedomiť si, že minulosť je komplexná a uniformná pamäť spoločnosti neexistujú.

 

Spomínanie na sociálne istoty nie je túžbou po diktatúre

Rešpektovanie rozdielnych skúseností podľa Chmelára neznamená obhajovať diktatúru, cenzúru, propagandu ani všadeprítomnú kontrolu. Ľudia však podľa neho môžu oprávnene spomínať na sociálne istoty, väčšiu súdržnosť, solidaritu, bližšie medziľudské vzťahy či viac času venovaného rodine.

„Diskutovať o tom neznamená túžiť po totalite, ale snažiť sa o zachovanie toho pozitívneho v nových podmienkach a nezatracovať paušálne to, čo fungovalo lepšie ako dnes,“ napísal.

 

Ako príklad uviedol bytovú výstavbu. Ľuďom podľa neho nemožno zatvárať ústa, keď sa pýtajú, prečo demokratický systém ani po takmer štyroch desaťročiach nedokázal vyprodukovať zlomok bytov v porovnaní s tým, čo sa postavilo počas normalizácie za vlády Gustáva Husáka.

Spolitizovaný antikomunizmus Chmelár označil za „dogmatickú primitívnu ideológiu“, ktorá ponúka jednoduché odpovede a odvádza pozornosť od súčasných problémov.

 

Ostrá kritika Zuzany Čaputovej

 

V ďalšej časti statusu sa Chmelár ostro pustil do bývalej prezidentky Zuzany Čaputovej. Kritizoval mladých ľudí, ktorí podľa neho často používajú pojem kritické myslenie bez toho, aby mu skutočne rozumeli, no zároveň nekriticky prijímajú jej prejavy.

Čaputovú označil za „kazateľku banálnych floskúl“, „guru všednosti“ a „Paula Coelha politiky“. Jej vyjadrenia podľa neho pozostávajú z predžutých fráz, po ktorých publikum očakáva ovácie.

 

Osobitne reagoval na jej výrok z festivalu Pohoda, podľa ktorého môže kultúra vznikať iba v slobodnom prostredí.

„Výrok Zuzany Čaputovej na Pohode, že kultúra môže vznikať iba v slobodnom prostredí, je vo svojej podstate taký hlúpy, až sa čudujeme, že to ten stan vydržal, keď nevydržal búrku,“ napísal Chmelár.

 

Podľa neho by kritické publikum malo položiť otázku, ako je možné, že mnohé z najväčších diel slovenskej aj svetovej kultúry vznikali počas despotických režimov, často na objednávku samotných vládcov. Zároveň tvrdí, že v podmienkach najväčšej slobody často vznikal brak a kvalitné projekty nedosahovali význam diel z predchádzajúcich období.

 

Diela, ktoré vznikli vo väzení a politickej nemilosti

 

Chmelár pripomenul viacerých autorov, ktorí tvorili v neslobodných podmienkach. Rímsky filozof Boëthius napísal dielo O úteche filozofie počas čakania na popravu vo väzení. Anglický filozof Roger Bacon vytvoril vo väzení väčšinu svojho diela a Miguel de Cervantes tam začal písať román Don Quijote.

 

Dante Alighieri vytvoril Božskú komédiu v období politickej nemilosti. Významnú časť svojej tvorby podľa Chmelára napísali v žalároch aj Janko Kráľ, Svetozár Hurban

Vajanský a Laco Novomeský.

 

Za civilizačný vrchol slovenskej kultúry označil šesťdesiate roky minulého storočia. Do literatúry vtedy vstúpili Peter Jaroš, Ladislav Ballek, Vincent Šikula a Ján Johanides. Poézia Milana Rúfusa, Miroslava Válka a Vojtecha Mihálika podľa neho dosahovala svetovú úroveň.

Pripomenul tiež úspechy slovenskej kinematografie. Film Štefana Uhera Slnko v sieti položil svojou poetikou základy česko-slovenskej novej vlny, Obchod na korze získal Oscara za cudzojazyčný film a prevratné debutové filmy nakrútil Juraj Jakubisko.

 

Fotografia Ladislava Bielika získala ocenenie World Press Photo a pravidelne sa zaraďuje medzi sto najvýznamnejších fotografií 20. storočia. Svetovú úroveň mala podľa

Chmelára aj slovenská divadelná scéna.

 

V architektúre vznikli stavby, ktoré dodnes formujú panorámu slovenských miest, medzi nimi Most SNP a budova Slovenského rozhlasu v Bratislave či Pamätník SNP v Banskej Bystrici. Európsku úroveň podľa neho dosahovalo aj výtvarné umenie, hudba a žurnalistika, v ktorej sa šesťdesiate roky označujú za zlatú éru reportáže.

 

Umenie môže rásť aj v neslobode a biede

Chmelár sa preto pýta, prečo sa po roku 1989 nedostavila očakávaná kultúrna a umelecká katarzia zo slobody. Namiesto nej podľa neho vznikol boj o verejné peniaze, v ktorom si menej talentovaní umelci myslia, že majú nárok na štátnu podporu experimentov, ktoré takmer nikoho neoslovujú.

 

Samotnú predstavu, že kultúra môže vznikať iba v slobodnom prostredí, označil za hlúposť.

„Umenie túži po slobode, lebo po nej túži človek sám. Ale rozvíjať sa môže v tých najhorších podmienkach: neslobode, biede, ponížení,“ uviedol.

 

Človek podľa neho prirodzene sníva, túži a inšpiruje sa tým, čo ho presahuje. Súčasná doba kultúre nepraje, za čo však podľa Chmelára nenesie zodpovednosť iba vláda Roberta Fica. Príčinu vidí aj v ekonomickom systéme a s ním spojenom úpadku hodnôt.

 

Tento úpadok sa podľa neho bude prehlbovať, ak ľudia stratia prístup k zdrojom, ktoré by ich mohli inšpirovať k odporu voči logike súčasnosti.

„Práve v tej revolte, ako si to všimol už Albert Camus, sa objavujú zárodky novej kultúry, nie v tejto navoňanej zdochline hlavného prúdu, o ktorom si lodní pasažieri jeho zatuchnutých kanálov ešte ani nestačili všimnúť, že už dávno prestal tiecť,“ uzavrel Chmelár.

X X X

      Soud osvobodil advokáty v kauze úplatku. Překvapilo mě to, připustil státní zástupce.
      Soud v pátek osvobodil pražského advokáta Martina Grubnera v kauze údajného přijetí úplatku 400 000 korun. Obžaloba tvrdila, že peníze přijal od začínajícího kolegy Phama Viet Do výměnou za příznivý výsledek kontroly České advokátní komory (ČAK). Soud však zprostil obžaloby oba muže s tím, že se skutek nepodařilo prokázat. Verdikt není pravomocný, státní zástupce se proti němu odvolal.

      „Po provedení důkazů zůstaly pochybnosti, zda k předání úplatku skutečně došlo,“ uvedl soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 Petr Babka s tím, že proti sobě i nadále stojí dvě vzájemně neslučitelné verze děje: Phamova a Grubnerova. Za takových okolností musel soud respektovat presumpci neviny.

      „Nechtěl jsem žít v hříchu.“ Někdejší advokát přiznal, že uplatil kontrolora ČAK

      Svědci z advokátní kanceláře, kteří po pěti letech popsali schůzky Grubnera s Phamem jako standardní, jsou podle něj obecně věrohodní. Phama si i po takové době mohli zapamatovat na základě jeho exotického zjevu, elegantního oblečení a plynulé češtiny, podotkl.

      Podle obžaloby si Grubner řekl o úplatek od mladého advokáta Phama v květnu 2021, kdy Pham vykonával praxi teprve několik měsíců. Grubner měl tehdy jako dlouholetý člen kontrolní rady ČAK na starosti prověření podnětu z Finančního analytického úřadu, který Phama podezíral z možného praní špinavých peněz.

      Mladík se totiž snažil uložit v bance tři miliony korun v hotovosti od svého klienta jako advokátní úschovu. Pham se k poskytnutí úplatku Grubnerovi doznal o více než dva roky později, když podával policii vysvětlení v souvislosti s jiným případem.

      Státní zástupce Jan Lelek žádal pro Grubnera tříleté vězení a milionový peněžitý trest, pro Phama pak samostatný peněžitý trest ve výši 250 tisíc korun. Vyzdvihl, že Grubnerův skutek byl zištný, vysoce společensky závažný a advokát při něm zneužil jak mladické nezkušenosti začínajícího kolegy, tak i svého postavení v ČAK.

      Advokát účtoval potřebným vysoké provize z dávek. Teď čelí kárné žalobě

      Lelek řekl, že si z činnosti státního zastupitelství nevybavuje žádný jiný případ s přiznáním obžalovaného, který by u soudu skončil jeho osvobozením. Novinářům sdělil, že trestní věc je netypická i tím, že stíhaní jsou dva lidé s právnickým vzděláním i praxí. Soudce podle něj upozadil oproti Grubnerově obhajobě důkazy, které podporují Phamovu verzi – například to, že Pham si před vzájemnou schůzkou vybíral peníze. Motivy ke skutku i k doznání vysvětlil Pham logicky, dodal státní zástupce.

      Největší selhání v životě, řekl u soudu Pham

      Grubner se hájil tím, že Pham nevypovídá pravdu a že důvodem jeho doznání je dohoda s policejní centrálou na tom, že policie odloží Phamovo stíhání za praní špinavých peněz a úvěrový podvod.

      Tvrdil také, že výsledek kontroly nemohl vzhledem k nastaveným procesům v ČAK ovlivnit a že na jeho schůzce s Phamem byla po celou dobu přítomná asistentka advokátní kanceláře. Odmítl rovněž konstrukci obžaloby, podle níž byl v postavení úřední osoby, což je okolnost zvyšující trestní sazbu.

      Pham před soudem řekl, že skutku lituje a považuje ho za největší selhání v životě. Vysvětlil, že úplatek poskytl, protože se obával, že by mohl přijít o vše, co v předchozích letech budoval. Uvedl, že Grubnerova asistentka byla na schůzce pouze zpočátku a poté byl s advokátem v místnosti sám.

      Osmdesátiletá advokátka okradla klienty o 161 milionů. Soud jí uložil sedmiletý trest

      Své pozdější přiznání zdůvodnil vírou v Ježíše Krista. Advokacii už nevykonává, ze seznamu advokátů je vyškrtnutý od loňského ledna. U soudu se domáhal podmíněného zastavení svého stíhání, po osvobození se vzdal práva na odvolání.

      Grubner má v souvislosti s kauzou pozastavenou advokátní činnost. Figuruje i v dalším trestním případu, v němž ho justice nepravomocně potrestala šesti lety vězení za krácení daní a jeho odvolání zatím neprojednala.

      Ve funkci kontrolora ČAK se mimo jiné podílel i na prověrce účetnictví advokátky Hany Sukové. Kontrola nezjistila nic závadného, žena byla nicméně letos nepravomocně odsouzena k sedmiletému vězení za zpronevěru více než 161 milionů korun z advokátních úschov.

      X X X

      UE   S  LEYENOVOU  CHCE  ŘÍDIT  ČR?
      ZRUŠIT  POPLATKY  ZA  TV,  ROZHLAS
        ČR  POTŘEBUJE  MILIONY  NA  EKONOMIKU,  PLATY  LIDÍ,  DÁLNICE,  VOZOVKY,  NAVRHOVAL  TO  UŽ  EXPREZIDENT  ZEMAN
      V  ČT,  ROZHLASE  SNÍŽIT  POČET  LIDÍ,  JAKO   TV  NOVA
      ŽÁDNÍ  PORADCI  V  ČT,  KDE  JEZDÍ  NA  VÝLETY  DO  USA,  NA  MS
      STAČÍ   PŘEBÍRAT  PROGRAMY  Z  TV  USA, JINÝCH  ZEMÍ
      ZBYTEČNĚ  SE  VYHAZUJÍ  MILIONY  I  ZA  TOUR  DE   FRANCE,  KDE  ŠTÁB  Z  ČT.  PROČ?  MÁ  Z  TOHO  PENÍZE  ČT?

      V  ROZHLASE   ZRUŠIT   VYSÍLÁNÍ  DO  CIZINY,  USA… ŽÁDNÝ  EFEKT

      Střet zájmů i otazníky kolem médií. Brusel vystavil Česku nelichotivé vysvědčení
      Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie.

      V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že návrh zákona předložený vládou, jehož cílem je zrušit poplatky za veřejnoprávní média, vyvolal obavy. V oblasti reforem týkajících se transparentnosti vlastnictví médií rovněž nebyly podle unijní exekutivy podniknuty žádné další kroky.

      Unijní exekutiva stejně jako v minulých letech rozdělila hodnocení do čtyř kapitol, věnovaných soudním systémům, boji proti korupci, pluralitě médií a celkové kontrole a vyváženosti institucí. Reaguje v nich na předchozí doporučení a dává českým úřadům nová.

      Vzkaz Babišově vládě. Změnu financování ČT a ČRo pečlivě sledujeme, uvedl Brusel

      „V doporučení týkajícím se obnovení revize právních předpisů o střetu zájmů, včetně oblasti skutečného vlastnictví, nebyl zaznamenán žádný pokrok,“ uvádí 22stránková zpráva, která se týká České republiky. Zpráva si všímá toho, že letos v červnu předložili čeští poslanci návrh novely právních předpisů o střetu zájmů.

      Návrh přitom obsahuje změny, které nahrazují pojem ovládající osoba pojmem skutečný majitel. „Navrhovaná úprava by zúžila rozsah plošného zákazu poskytování dotací a zadávání veřejných zakázek společnostem ovládaným členy vlády. Umožnila by totiž poskytování těchto dotací a uzavírání těchto smluv v případech, kdy nejsou poskytovány ministerstvem, za které daný člen vlády přímo odpovídá,“ říká zpráva EK.

      Nyní podle komise probíhá intenzivní veřejná debata o uplatňování stávajících pravidel střetu zájmů a o jejich celkové účinnosti, zejména pokud jde o kontrolu konkrétních podnikatelských zájmů vysoce postavených veřejných představitelů. Ohledně celkového systémů auditů a kontrol nyní nadále pokračuje komunikace mezi českou vládou a Evropskou komisí. „Protože dosud nebyly vyřešeny přetrvávající obavy, nebylo v plnění tohoto doporučení dosaženo žádného pokroku,“ dodává dokument.

      Média se dostala pod politický tlak, tvrdí zpráva

      Loňská zpráva uváděla, že novely zákona o České televizi, zákona o Českém rozhlasu a dalších souvisejících předpisů přijaté v roce 2025 pozitivně reformovaly systém financování veřejnoprávních médií a zajistily jeho udržitelnost. Nyní dokument uvádí, že „návrh zákona předložený novou vládou, který by zrušil poplatky za veřejnoprávní média, vyvolal obavy“.

      Vyhladovět a pak dorazit, bojí se kontroly, tepe opozice vládu za veřejnoprávní média

      Dokument podrobně zmiňuje, že 15. června nová česká vláda schválila návrh novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu, který by v případě přijetí zrušil poplatky za veřejnoprávní média. To by od roku 2027 vedlo ke snížení jejich celkových příjmů přibližně o 15 procent ve srovnání s příjmy v roce 2026, dodává EK ve své zprávě.

      Zainteresované subjekty přitom vyjádřily obavy, že tyto změny mohou vážně ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií a jejich schopnost plnit své úkoly. Tyto obavy vedly k rozsáhlým protestům v zemi od března do května 2026, říká zpráva unijní exekutivy. „Monitor plurality médií pro Česko uvádí, že veřejnoprávní média se znovu dostala pod politický tlak, což vedlo k zesílenému úsilí ovlivňovat redakční směřování a personální rozhodování. V důsledku toho zvýšil hodnocení rizika v této oblasti na středně nízké,“ uzavírá text.

      Nezávislost soudů je stále vysoká, ve stíhání korupce chce EK další kroky

      V části věnované justici Evropská komise pozitivně hodnotí, že nový dvoustupňový disciplinární systém pro soudce, státní zástupce a soudní exekutory funguje dobře. Rovněž i soudní systém nadále funguje efektivně, nicméně úsilí o digitalizaci soudnictví čelí zpožděním. Míra vnímané nezávislosti soudnictví v Česku je podle hodnocení komise i nadále vysoká jak mezi širokou veřejností, tak i mezi firmami. Celkově 70 procent široké populace a 60 procent firem vnímá úroveň nezávislosti soudů a soudců jako „docela nebo velmi dobrou“.

      Vzhledem k výše zmíněným výhradám doporučuje komise Česku zejména pokročit v digitalizaci soudního systému, hlavně spuštěním systému elektronického soudního spisu.

      Brusel proplatil květnové dotace firmám z Agrofertu

      Unijní exekutiva pozitivně hodnotí určitý další pokrok při přijímání opatření ke zkrácení délky řízení a zajištění nezávislosti vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni. „Protože však průměrná délka těchto řízení zůstává problémem, komise doporučuje Česku přijmout další opatření ke zkrácení délky řízení a zajistit nezávislost vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni, mimo jiné reformou trestního řízení,“ uvádí dokument.

      EK Praze také doporučuje přijmout opatření ke zvýšení transparentnosti legislativního procesu a smysluplného zapojení zainteresovaných stran, zejména řešením častého využívání zrychlených legislativních postupů a praxe takzvaných legislativních přílepků. Stále častěji totiž podle unijní exekutivy dochází k využívání legislativních postupů, které obcházejí zapojení veřejnosti a zainteresovaných stran, meziresortní připomínkové řízení a hodnocení dopadů, .

      Evropská komise rovněž konstatovala, že v Česku nebylo dosaženo žádného pokroku v reformách týkajících se transparentnosti informací o vlastnictví médií, protože příslušný návrh zákona stále čeká v parlamentu a nebyl formálně vytvořen plně funkční registr transparentnosti. Vzhledem k tomu, že tato oblast spadá pod ustanovení Evropského aktu o svobodě médií (EMFA), má komise i nadále v plánu sledovat významný vývoj v této oblasti a jeho dopady.

      X X X

      EVROPA  POTŘEBUJE  LEVNOU  NAFTU,  BENZIN,  PLYN
      Arabové zběsile staví nové ropovody. Na Hormuz už nikdo spoléhat nehodlá

      I kdyby válka s Íránem skutečně utichla, státy Perského zálivu už se na svobodnou plavbu Hormuzským průlivem spoléhat nebudou. Dokazuje to rychlost, se kterou budují alternativní trasy. Nová irácká vláda jedná s Američany o opravě starého ropovodu přes Sýrii, dubajský logistický obr DP World zase chce zase do roka a půl postavit nový přístav v Ománském zálivu.

      Ten ropovod natáhli ještě dávno před Saddámem. V Iráku na začátku padesátých let ještě vládl král Fajsal II., když inženýři z americké společnosti Bechtel začali klást bezmála devět set kilometrů dlouhé potrubí spojující ropná pole Kirkúku se syrským přístavem Banijás na pobřeží Středozemního moře.

       

      Za dva roky bylo hotovo a západnímu konsorciu Iraq Petroleum Company se otevřela cesta, jak exportovat asi 300 tisíc barelů denně přímo na britský, francouzský a nizozemský trh. Vyhnulo se přitom Perskému zálivu a Suezskému průlivu, čímž ušetřilo velké peníze za tranzitní poplatky.

      Rychlost a rozsah, s jakými by nová infrastruktura měla vzniknout, bere dech.

      X X X

      JAK  BUDE  REAGOVAT  PREZIDENT  POLSKA  NAWROCKI?

      O  NACISTECH  HITLERA   NA  UKRAJINĚ  ZELENSKÝ  NEMLUVÍ,  UPOZORŇUJE  NA  NĚ  I  RUSKO

      ŽÁDAJí  JEJICH  VYSTĚHOVÁNÍ  DO  NĚECKA

      Zelenskyj se rozhodl otevřít archivy tajných služeb k volyňskému masakru

      Ukrajina otevře veškeré archivy tajných služeb, které se týkají volyňského masakru z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50-100 tisíc Poláků včetně žen a dětí. V pátek to na síti X uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou procházejí v posledních týdnech složitým obdobím, rozhodnutí z Kyjeva je tak považováno za vstřícný krok.

      „Priority jsou jasné: každý z nás v Evropě potřebuje dobré sousedské vztahy založené na rovnosti, vzájemném přínosu a respektu. Polsko poskytlo Ukrajině po začátku plnohodnotné invaze značnou podporu, za kterou jsme Polsku vděční,“ napsal Zelenskyj.

      Ukrajinský prezident uvedl, že měl schůzku o ukrajinské politice vůči Polsku, ze které vzešlo několik důležitých rozhodnutí. Jedním z nich je zmíněné zpřístupnění archivů. Ukrajina rovněž udělí „významný“ počet povolení k pátracím a exhumačním pracím v souvislosti s volyňským masakrem a společně s Polskem navýší kapacitu těchto činností.

      Ve stínu sporu mezi Kyjevem a Varšavou se v Polsku množí útoky na Ukrajince

      Při takzvaném volyňském masakru se oběťmi na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak píší o masakrech civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády (Armia Krajowa) proti ukrajinským vesnicím, při kterých bylo podle odhadů zabito až 20 tisíc Ukrajinců.

       

      Masakry z dob druhé světové války stále zatěžují vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. Polský prezident Karol Nawrocki v červnu odebral nejvyšší polské vyznamenání Zelenskému v reakci na pojmenování jednotky ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), která za druhé světové války bojovala proti Sovětům za nezávislost Ukrajiny, ale někdy spolupracovala i s nacistickým Německem. UPA má na svědomí masakry polských civilistů na Volyni.

      Polsko si připomíná volyňský masakr. Tusk slíbil postavit zeď padlých na Ukrajině

      Ukrajinci nyní vnímají příslušníky UPA hlavně jako bojovníky za svobodu a nezávislost své vlasti. Pro Polsko je však připomínka UPA mimořádně citlivým tématem.

       

      X X X

      PŘEKVAPENÍ  PRO  VELVYSLANCE  USA  V  BENÁTKÁCH

      „Arogance a facka lidem“. Velvyslance USA čekalo v Benátkách chladné přijetí

      Do italských Benátek v pátek dorazil americký velvyslanec Spojených států v Itálii, miliardář Tilman Fertitta. Jeho návštěva se ale stala terčem kritiky. Připlul totiž se svou luxusní megajachtou, na níž má mimo jiné i dva bazény a dva heliporty. Fertitta tak pro mnohé Italy zosobňuje americký luxus, aroganci i militaristickou politiku americké vlády, která negativně ovlivňuje velkou část světa.

      „Je arogantní myslet si, že si může dělat, co chce. Je to další facka lidem v Benátkách, kteří kvůli nárůstu cen způsobenému Trumpovou válkou mají co dělat, aby přežili do další výplaty,“ řekla Stella Morionová, organizátorka protestu.

      Ten je podle ní namířen také proti mezinárodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho válce proti Íránu, která vyvolala prudký nárůst cen energií kvůli blokádě Hormuzského průlivu.

      „Nehorázná arogance spojenců.“ Nezažil jsem Trumpa tak naštvaného, řekl senátor

      Už 4. července, kdy Spojené státy slavily 250. výročí nezávislosti, rozvinuli demonstranti v Benátkách obří transparent dlouhý jako Fertittova 117metrová jachta. Na něj napsali: „Venezia non si USA – f.ck trump, f.ck Fertitta“.

      První část je slovní hříčka s významem „Benátky se nevyužívají“ a druhá vyjadřuje vulgárně negativní postoj k americkému prezidentovi i velvyslanci.

      Miliardář Fertitta, který mimo jiné vlastní i basketbalový tým Houston Rockets, pluje se svou superjachtou po 13 italských městech. Cestu nazval Pobřežní diplomatickou tour 250.

      Jejím cílem je podle něj oslavit společnou americko-italskou historii a hospodářské a kulturní vztahy těchto dvou zemí. Navštívil už mimo jiné Sicílii, odkud pocházeli jeho předci.

      Trump chce chránit před Meloniovou. Potřebuju zákaz přiblížení, napsal

      Cesta amerického velvyslance do Benátek se uskutečňuje v době ochlazení vztahů mezi italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a Donaldem Trumpem. Ten na šéfku italské vlády v posledních týdnech nevybíravě útočil na sociálních sítích.

      Podle AP se italská premiérka neúčastnila ani nedávných oslav 250. výročí americké nezávislosti na velvyslanectví USA.

      Meloniová byla přitom dříve považovaná za blízkého Trumpova politického spojence kvůli podobným názorům například na migraci.

       

       

       

       

       

       

       

       

       

      Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.