Expremiér ČR Paroubek: Velká chyba vlády Babiše: Zrušení regulace PHM.Roberts: Trumpův Caesarship.Smrt Ukrajinky v Monaku sa ešte viac zamotáva.Medzi zadržanými aj pracovník vojenskej rozviedky.Fico spustil paľbu na médiá, Brusel aj Pohodu
Ing. Paroubek: Když před několika měsíci Babišova vláda zavedla cenovou regulaci v oblasti pohonných hmot, uvítal jsem to. Bylo to něco jiného nežli přístup vlády Petra Fialy, po zahájení rusko-ukrajinské války, kdy došlo celosvětově k razantnímu nárůstu cen ropy a zemního plynu. Tehdy Fiala a spol neudělali vůbec nic a nechali řidiče na pospas oligopolním prodejcům pohonných hmot. Ti si pak s cenami PH dělali, co chtěli…
Výsledkem byl nejen silný atak na peněženky občanů a firem z důvodu růstu cen pohonných hmot také celkový skok v inflaci. Ceny pohonných hmot pak následně ovlivnily ceny v celém národním hospodářství počínaje energetikou, dopravou, potravinářským průmyslem, obchodem a tak dále. Připomínám, že v letech 2022 a 2023, tedy v souhrnu obou let se inflace u nás blížila 30% a možná tuto hranici i překročila. Byla jednou z nejvyšších v celé EU. Oficiální čísla ČSÚ hovořila o souhrnu 25%.
Nyní se Babišova vláda, po třech měsících regulace cen pohonných hmot, dostává do situace ne nepodobné té, ve které byla před pár lety vláda Petra Fialy. Fialova vláda si zajistila nezavedením regulace růstu cen nafty a benzínu značné dodatečné zdroje do státního rozpočtu. Babišova vláda o tyto zdroje v posledních třech měsících naopak pochopitelně přichází. Ale díky tomu drží inflaci na uzdě. A samozřejmě také, a to zejména oceňují čeští občané – řidiči, žádoucí stabilitu cen nafty a benzínu na prodejních stojanech PH. Totéž oceňují zcela nepochybně i firmy, které nakupují pohonné hmoty do svých dopravních prostředků. V tomto týdnu Babišova vláda oznámila, že s regulací pohonných hmot končí. Charakteristické pro tuto situaci bylo, že velmi silně začal jásat nad tímto – podle mého názoru kontroverzním krokem Babišovy vlády – předseda ODS Kupka. Ten blouzní v rámci archaické hospodářské politiky laissez faire něco o potřebě návratu k volnému trhu. Je dobře, že se takto projevil. aby občané věděli, že za vlády ODS nebo slepence stran antibabišovské koalice by bylo ještě hůř nežli nyní. Tedy poté, co Babišova vláda zruší touto nedělí počínaje regulaci cen benzínu a ropy.
Není to šťastné opatření i proto, že je uplatněno uprostřed dovolených.
Každý z nás, kdo vycestoval v posledních dnech a týdnech do zahraničí, v okolních zemích, ať je to Německo, Rakousko anebo trochu vzdálenější Itálie a Francie, na vlastní peněžence poznal, že ceny pohonných hmot jsou podstatně vyšší nežli u nás. Měli jsme nyní jedny z nejnižších cen benzínu a nafty v celé Evropě vůbec. Nechápu, proč se tohoto instrumentu, tedy regulace cen, Babišova vláda tak náhle a lehce vzdává. Samozřejmě, že regulací unikají státnímu rozpočtu značné daňové výnosy. Ale přínosy v oblasti kontroly inflace, resp. držení inflace na uzdě, je podle mého názoru vyšší hodnotou pro stát a občany.
Nebo snad Babišova vláda nemá zájem na tom udržet inflaci v Česku na současných nízkých číslech? Ať je to, jak chce, považuji celou věc – tedy zrušení regulace benzínu a nafty – Babišovou vládou za její zatím největší politickou chybu. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že zasáhne bolestivě právě její stálý voličský elektorát (Možná proto ten Kupkův jásot). Nebo přesněji elektorát hnutí ANO a také SPD, tedy určitou část středněpříjmových a nízkopříjmových skupin českého obyvatelstva. Ti všichni se v příštích týdnech stanou obětí oligopolního cenového řádění velkých prodejních řetězců PH.
A očekávat, že skončí rychle konflikt kolem Hornuzského průlivu, je málo pravděpodobně. Zdá se, že Peršané pochopili, že vlastně mají v rukou politický osud prezidenta Trumpa. Když nebude schopen uzavřít rychle konflikt s Íránem, nejspíš jeho strana prohraje začátkem listopadu volby do Senátu. A pak, po volebním vítězství Demokratů v kongresových volbách se stane prezident Trump štvanou zvěří. Pokusy o impeachment které sice budou neúspěšné ale dokonale paralyzují výkonnou moc ve Washingtonu. A to bude mít důsledky nejen na oblast perského zálivu ale celého světa. Obávám se, že ceny ropy a zemního plynu a tedy následně pohonných hmot, půjdou nahoru. To znamená, že ceny benzínu a nafty se můžou dostat v krátké době na hodnotu, kterou nyní dosahují v sousedních zemích, a ještě výše. Tedy na 50 až 70 Kč za litr. A to by byla politická katastrofa. Nemám zájem na tom, aby se rychle vrátila vláda pětikolky, či něčeho podobného.
Představa, že bude rychle ukončen konflikt mezi Íránem a USA kolem Hormuzského průlivu, je zřejmě nerealistická. To by musely Spojené státy v jednáních o míru s Íránem udělat rozsáhlé koncese, které nebudou schopny a ochotny udělat. Vojensky USA nejsou schopny konflikt s Íránem uzavřít. Ceny ropy půjdou nahoru a s nimi i ceny plynu. Lze očekávat, že pokud nebude uzavřená mírová smlouva, dostane Republikánská strana prezidenta Trumpa v listopadových volbách do Kongresu USA za vyučenou. A pokud je opravdu prohraje, dojde na dva roky ke znehybnění výkonné moci ve Washingtonu různými těmi impeachmennty a obstrukcemi v senátu i ve sněmovně poslanců a tak dále. V této situaci přistoupit k odstranění regulace cen benzínu a nafty nevidím jako moudré.
Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz
X X X
Paul Craig Roberts: Trumpův Caesarship
Trump má míru nesouhlasu 61 %, což naznačuje, že se mnoho Američanů z řad příslušníků hnutí MAGA obrátilo proti němu. Trump si toto odmítnutí svého prezidentství přivodil sám obnovením amerického boje 21. století za sionistickou agendu Velkého Izraele – od Nilu po Pákistán.
Miliony vysídlených osob z válek Washingtonu v 21. století o Velký Izrael, které vedly ke zničení Iráku, Libye, Sýrie a Palestiny, mění politiku Evropy a Ameriky, kde se tyto vysídlené osoby uchytily a vstupují do politiky a médií.
Včera, 16. července, deník Washington Post informoval, že více než 100 demokratů ve Sněmovně reprezentantů hlasovalo pro zastavení vojenské pomoci Izraeli na fiskální rok 2027. To by znamenalo nedostatek amerických dolarů, které by Izrael mohl použít k každoročnímu odkupu americké vlády prostřednictvím darů na politické kampaně, kterými Izrael používá naše peníze k nákupu naší vlády. Hlasování naznačuje, že izraelská vláda ve Spojených státech se potýká s obtížemi. Na republikány uctívající Izrael, kteří jsou koupeni a placeni příspěvky AIPAC na politické kampaně poskytovanými Washingtonem z každoročních plateb Izraeli, je vyvíjen tlak, aby schválili návrh zákona AIPAC, který kriminalizuje jakoukoli kritiku Izraele, včetně implicitní kritiky nepodpory Izraele. Izraelská lobby zoufale usiluje o vytvoření zákona, který by vedl k zatýkání demokraticky zvolených úředníků, kteří nepodporují izraelskou agendu a zločiny. Republikáni prokázali své odhodlání obětovat americké zájmy, peníze, životy a první dodatek ústavy pro Izrael.
Tím, že na Netanjahuovo naléhání obnovil washingtonskou válku proti odpůrcům Velkého Izraele – zejména Íránu a jiholibanonské milici Hizballáh – Trump dále ohrožuje svou administrativu. Například kdy jste naposledy viděli někoho s čepicí MAGA?
Léta jsem marně poukazoval na to, že selhání americké demokracie proměnilo hlavu výkonné moci v Caesara, jak se to stalo v Římě. Když demokracie selže, jako se to stalo v americké demokracii, Caesar se stane nezbytným.
Trump už zaujímá pozici Caesara. Řím za císařů měl na mincích jejich portréty. Trump tento symbol Caesarství přijal. Americká mincovna vydá jednodolarovou minci s Trumpovým obrazem.
Římští Caesarové vládli silou, násilím, a to je Trumpův přístup. Ve svém posledním výbuchu Trump prohlásil, že všechno v Íránu, nejen ropa, patří Americe. Anektoval venezuelskou ropu a vládu. Tvrdí, že má Grónsko, které je součástí Dánska, spojence USA a NATO. Tvrdí, že má Kubu a možná i Kanadu a Mexiko.
Pro člověka z mé generace, která rychle vymírá, jsou to nepochopitelná tvrzení. Tohle jsme ještě nikdy neviděli. A mladí lidé nevědí nic lepšího. Do takového se narodí. Pro ně je to normální.
Zatímco nastupující generace to vnímají jako normální, co tomu může zabránit?
Server vasevec.cz
x XX
USA NEDODRŽUJÍ ZÁVAZKY?
Podpis prezidenta USA je bezcenný, Spojené státy porušují své závazky, tvrdí Chameneí
Podpis prezidenta USA je bezcenný, tvrdí íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí, podle něhož Spojené státy opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O prohlášení nástupce duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem
Stoupenci vlády drží fotografie nejvyššího vůdce Íránu ajatolláha Modžtaby Chameneího.
Chameneí, který se od jmenování do funkce po smrti svého otce neukázal na veřejnosti, v sobotním prohlášení přečteném ve státní televizi také varoval Spojené státy, že pokud budou pokračovat jejich útoky, dostane se jim lekce, na kterou nezapomenou.
Minulý týden Modžtaba Chameneí přísahal, že pomstí svého zavražděného otce, s nímž se předtím během šestidenního pohřbu rozloučila íránská veřejnost. Pomsta je podle Chameneího nevyhnutelná a je „požadavkem národa“.
Boje, které rozpoutaly USA a Izrael na konci února společnými údery na Írán, pokračují s různou intenzitou pátým měsícem, ačkoli v dubnu bylo vyhlášeno příměří a v červnu podepsaly USA a Írán memorandum o porozumění. Naplňování jeho závazků Írán pozastavil, protože podle něj Spojené státy porušily všechny své závazky z dohody.
Nejnovější eskalace trvá od 7. července a od úterý Spojené státy znovu uplatňují námořní blokádu íránských přístavů.
Íránské úřady podle televize Al-Džazíra uvádějí, že při obnovených amerických útocích zahynulo nejméně 50 lidí. Více než 500 jich bylo zraněno. Představitelé USA od pondělí evidují deset zraněných amerických příslušníků pozemní pěchoty a tři námořníky.
X XX
VRAŽDA UKRAJINKY V MONAKU BUDE MÍT POKRAČOVÁNI?
ZELENSKÝ VYHAZUJE SCHOPNÉ DŮSTOJNÍKY
UŽ MÁ STRACH ZA ODPLATU VÁLKY? NRTVÉ, RANĚNÉ,
ZNIČENOU UKRAJINU.
VÁLKU NEMĚL DOPUSTIT PODLE USA, TRUMPA
Atentát v Monaku sa ešte viac zamotáva. Útočníci si mali nakrútiť dôkaz splnenej objednávky, zábery odhalili desivý detail
K vchodu prichádza postava s taškou, položí ju pred dvere a odíde. O niečo neskôr sa k budove priblíži ukrajinský podnikateľ Vadym Jermolajev so ženou a dospievajúcim chlapcom. V okamihu, keď vystúpia k vchodu, otrasie miestom výbuch. Záznam, ktorý mali páchatelia použiť ako dôkaz vykonaného útoku, sa podľa ukrajinskej prokuratúry pokúsili zničiť. Vyšetrovateľom sa ho však podarilo obnoviť.
Kamera mala potvrdiť splnenie objednávky. Ukrajina zverejnila zábery bombového útoku na milionára v Monaku
Podozrivá položí pred vchod tašku a odíde. O niekoľko okamihov prichádza ukrajinský podnikateľ Vadym Jermolajev s partnerkou a trinásťročným synom. Keď vystúpia po schodoch, obrazom otrasie mohutná explózia.
Smrť hlavnej podozrivej vyšetrovanie bombového útoku v Monaku neuzavrela. Ukrajinská generálna prokuratúra zverejnila približne štyridsaťsekundové video, ktoré zachytáva výbuch pred obytnou budovou a príchod troch budúcich obetí.
Terčom útoku bol podnikateľ ukrajinského pôvodu Vadym Jermolajev, jeho partnerka a ich spoločný syn. Muž, žena a tínedžer utrpeli zranenia rôznej závažnosti. Tri týždne po výbuchu podľa prokuratúry naďalej zostávali v nemocnici.
Zábery ukazujú, že krátko pred ich príchodom položila neznáma osoba pred vstup tašku. Keď sa trojica dostala ku dverám, nasledovala explózia.
Kamera nepatrila k ochrane budovy
Podľa ukrajinského generálneho prokurátora Ruslana Kravčenka ide o jeden z kľúčových dôkazov v prípade. Podozriví sa ho údajne pokúsili odstrániť, vyšetrovateľom sa však dáta podarilo obnoviť.
Kamera navyše podľa prokuratúry nebola súčasťou bežného bezpečnostného systému domu. Páchatelia ju mali vopred nainštalovať neďaleko miesta útoku, aby si mohli overiť, že objednaný čin bol skutočne vykonaný.
„Ide o záznam z bezpečnostnej kamery, ktorá bola vopred umiestnená v blízkosti miesta činu,“ uviedol Kravčenko.
Takýto postup naznačuje, že útok nemusel byť spontánnym činom jednotlivca. Vyšetrovatelia preverujú, kto zabezpečil výbušninu, kto operáciu koordinoval a komu malo video slúžiť ako potvrdenie splnenej úlohy.
Ženu podozrivú z nastraženia bomby zastrelili
Za osobu, ktorá mala nálož položiť, vyšetrovatelia označili 39-ročnú Anastasiu Berezovskú. Začiatkom júla ju našli na Ukrajine zastrelenú.
Berezovská sa podľa ukrajinskej polície vrátila do vlasti 1. júla. Po príchode komunikovala so svojou rodinou aj s dvoma mužmi, ktorých úrady neskôr zadržali. Vyšetrovatelia zaznamenali aj opakované prevody peňazí na účty patriace podozrivej.
Monacká prokuratúra už skôr uviedla, že žena pravdepodobne nekonala sama. Pri útoku mala navyše zmeniť svoj vzhľad a vydávať sa za muža, aby sťažila neskoršiu identifikáciu.
Jej násilná smrť otvorila ďalšiu časť prípadu. Polícia preveruje, či nešlo o odstránenie kľúčovej svedkyne, ktorá mohla poznať organizátorov útoku alebo totožnosť jeho objednávateľa.
Medzi zadržanými je aj pracovník vojenskej rozviedky
V súvislosti so smrťou Berezovskej zadržali ukrajinské orgány dvoch mužov. Jedným z nich je bývalý policajt, druhým súčasný pracovník Hlavného spravodajského riaditeľstva ukrajinského ministerstva obrany, známeho ako HUR.
Príslušník rozviedky počas vyšetrovania tvrdil, že konal bez vedomia nadriadených a o svojich krokoch vedenie služby neinformoval.
Samotné zadržanie pracovníka HUR však zatiaľ nie je dôkazom, že útok nariadila ukrajinská vojenská rozviedka alebo iný štátny orgán. Vyšetrovatelia musia objasniť, či muž skutočne konal na vlastnú päsť, alebo bol súčasťou širšie organizovanej skupiny.
Jermolajev prostredníctvom svojich zástupcov spojil útok s ukrajinskou vojenskou rozviedkou. Ide však o tvrdenie poškodeného, ktoré nebolo právoplatne potvrdené a ukrajinské orgány ho naďalej preverujú.
Sankcionovaný podnikateľ z Dnipra
Jermolajev patril pred odchodom z Ukrajiny medzi známych podnikateľov spojených najmä s mestom Dnipro. Ukrajinské úrady naňho v roku 2023 uvalili sankcie pre podozrenia týkajúce sa aktivít spoločností spájaných s jeho podnikaním na Ruskom okupovanom Kryme.
Táto minulosť môže byť pre vyšetrovanie dôležitá, sama osebe však motív útoku nevysvetľuje. Polícia musí preveriť viacero možných stôp – od obchodných sporov cez osobné konflikty až po politické či spravodajské pozadie.
Obnovené video pomáha zrekonštruovať samotný priebeh atentátu. Na najdôležitejšie otázky však zatiaľ odpoveď neposkytuje.
Nie je jasné, kto útok zaplatil, kto ho naplánoval a prečo žena podozrivá z položenia bomby zomrela iba niekoľko dní po návrate na Ukrajinu.
Prípad sa tak už netýka iba výbuchu pred luxusnou rezidenciou v Monaku. Spája bombový útok, finančné prevody, ľudí napojených na bezpečnostné zložky aj smrť osoby, ktorá mohla vyšetrovateľov priviesť k objednávateľovi.
X X X
DEMONSTRACE NA UKRAJINĚ NA OCHRANU FEDOROVA
Ukrajinské mestá zaplavili kartónové protesty, davy ľudí odmietajú odvolanie ministra obrany Fedorova
Ukrajinské mestá zachvátili masívne kartónové protesty na podporu odvolaného ministra obrany Mychajla Fedorova, ktorý musel vo funkcii skončiť po sotva šiestich mesiacoch kvôli sporom s hlavným veliteľom armády Oleksandrom Syrským.
Zábery z Kyjeva a Charkova zachytávajú davy nespokojných ľudí, pričom len v hlavnom meste sa ich na námestí zišlo vyše tisíc. Protestujúci s ukrajinskými a európskymi vlajkami skandujú heslá ako „hanba“ a žiadajú okamžitý návrat úspešného reformátora do úradu.
X XX
Magyar potvrdil vyšetrovanie Szijjártóa pre podozrenie zo spolupráce s Rusmi
Maďarská vláda potvrdila trestné vyšetrovanie podozrení z kontaktov exministra Szijjártóa s Ruskom. Prípad môže vyústiť až do obvinenia z vlastizrady.
Vyšetrovaniu podozrení z kontaktov bývalého šéfa maďarskej diplomacie Pétera Szijjártóa s Ruskom sa už oficiálne venujú orgány činné v trestnom konaní. Na tlačovej konferencii vlády to podľa servera szeretlekmagyaroszag.hu potvrdil predseda maďarskej vlády Péter Magyar, informoval spravodajca TASR v Budapešti.
Orgány činné v trestnom konaní vyšetrujú možné prepojenia Pétera Szijjártóa s Ruskom.
Péter Magyar pracuje s utajovanými materiálmi a zatiaľ neuvádza bližšie podrobnosti.
Podľa Magyara Szijjártó koná proti maďarským aj európskym záujmom, v prospech Ruska.
Zdroje EÚ tvrdia, že Szijjártó odovzdával Sergejovi Lavrovovi interné informácie rokovaní.
Szijjártó opustil parlament a nastupuje do čínskej automobilky BYD ako manažér.
Magyar odmietol priblížiť detaily prípadu. Uviedol, že k danej kauze existuje množstvo utajovaných materiálov aj dokumentov z ministerstva zahraničných vecí a zdôraznil, že nechce ovplyvňovať prebiehajúce vyšetrovanie. Prisľúbil však, že vláda poskytne ďalšie informácie, keď to bude možné.
Podozrenie z vlastizrady
Server szeretlekmagyaroszag.hu ešte mesiac pred parlamentnými voľbami informoval, že podľa anonymných zdrojov Magyar, v tom čase líder hnutia Tisza, podozrieva vtedajšieho ministra zahraničných vecí a vonkajších ekonomických vzťahov Szijjártóa z vlastizrady. Magyar vtedy avizoval, že ak po voľbách prevezme moc, nechá tieto podozrenia okamžite prešetriť.
V príspevku na sociálnej sieti Facebook Magyar napísal, že podľa aktuálnych poznatkov Szijjártó spolupracuje s Ruskom a koná v rozpore s maďarskými aj európskymi záujmami. Takéto konanie označil za zradu, za ktorú maďarská legislatíva umožňuje uložiť trest odňatia slobody až na doživotie.
Kontakty s Lavrovom
V marci nemenovaný diplomat Európskej únie pre denník Washington Post uviedol, že Szijjártó pravidelne informoval ruského ministra zahraničných vecí Sergeja Lavrova o interných diskusiách v rámci EÚ. Investigatívny novinár Szabolcs Panyi následne po tom, čo provládne médiá zverejnili tajne vyhotovenú nahrávku s cieľom jeho diskreditácie, publikoval zvukový záznam údajného rozhovoru medzi Lavrovom a Szijjártóom.
Szijjártó sa už na jar dostal do centra pozornosti po tom, čo priznal, že pred rokovaniami ministrov zahraničných vecí EÚ aj po nich komunikoval s Lavrovom. Podľa medializovaných informácií mu poskytoval prakticky „živé“ správy o priebehu zasadnutí. Bývalý minister takúto komunikáciu označil za súčasť bežnej diplomatickej praxe.
Odchod z politiky
V stredu Szijjártó na Facebooku oznámil, že sa vzdáva poslaneckého mandátu, ktorý získal v aprílových parlamentných voľbách. Uviedol, že z politiky odchádza do súkromného sektora a nastúpi do čínskej automobilky BYD ako manažér.
Podľa vlastného vyjadrenia má v BYD pôsobiť na pozícii globálneho manažéra zodpovedného za vonkajšie vzťahy a rozvoj nových obchodných segmentov. Práve pracovnou ponukou z tejto automobilky odôvodnil aj rozhodnutie opustiť parlament.
Dlhoročná kariéra vo Fidesze
Szijjártó je poslancom maďarského parlamentu za stranu Fidesz od roku 2002. V roku 2010 sa stal osobným hovorcom vtedajšieho premiéra Viktora Orbána. Od roku 2014 následne zastával post ministra zahraničných vecí v jeho vláde.
Po tohtoročných voľbách sa podľa maďarských médií na zasadnutiach parlamentu objavoval len sporadicky. Server Telex upozornil, že v aktuálnom volebnom období mal druhú najnižšiu dochádzku spomedzi poslancov.
X x x
Měl být Putinovou pýchou, je však horší než předchůdce. Ruské letectvo má potíže
Rusové si od dvoumotorového turbovrtulového letounu Iljušin Il-114-300 slibovali, že bude novým tahounem regionálních leteckých linek. Ukázalo se však, že letoun může létat jen v omezených podmínkách. Je to další doklad rozsáhlých problémů ruského leteckého průmyslu, který trpí nedostatkem západních součástek kvůli sankcím i kvůli ukrajinské dronové kampani cílené na ruskou ropnou infrastrukturu.
Federální úřad pro leteckou dopravu (Rosaviacija) vydal certifikát pro Il-114-300. Vyšlo tak najevo, že moderní letoun nedosahuje možností svého předchůdce Il-114-100, vyvinutého v 80. letech 20. století, jehož se vyrobilo pouhých dvacet kusů.
Il-114-100 dostal certifikaci, aby mohl operovat v teplotách od -30 do +45 °C. Jeho nástupce podle leteckého úřadu může fungovat ve výrazně omezenějším režimu: -9 až +25 °C.
Zatímco Il-114-100 obsahoval kanadské motory a americké pomocné energetické jednotky, jeho náhradník je celý sestavený výhradně z ruských součástek.
X X X
Fico spustil paľbu na médiá, Brusel aj Pohodu. Hovorí o „dvojakom kilometri“ a odkázal: Čaba, neblázni!
Premiér Robert Fico (Smer) v sobotnom video statuse ostro kritizoval slovenské médiá, Európsku komisiu (EK), opozíciu aj predsedu Najvyššieho kontrolného úradu (NKÚ) Ľubomíra Andrassyho. Vrátil sa tiež k dopravným nehodám viacerých politikov, obhajoval výsledky vlády a venoval sa programu Obnov dom mini+, cenám energií, vzťahom najvyšších ústavných činiteľov aj festivalu Pohoda.
Fico ostro zaútočil na médiá aj Európsku komisiu. Hovoril o „dvojakom kilometri“, kritizoval NKÚ i Pohodu.
Fico v úvode reagoval na správu Európskej komisie o stave právneho štátu na Slovensku. Výhrada, podľa ktorej Slovensko zaostáva v oblasti ochrany médií, ho vraj „dobre pobavila“.
„Vraj zaostávame pri ochrane médií. Skoro mi zabehlo,“ vyhlásil premiér. Slovenských novinárov obvinil zo šírenia „špiny a klamstiev“ a z vytvárania obrazu Slovenska ako „čiernej diery“.
Podľa Fica je absurdné, aby za stav médií niesla zodpovednosť jeho vláda alebo on osobne. „‚Lebo Fico‘ si už osvojili aj v EK,“ skonštatoval. Súčasnej opozícii zároveň vyčítal, že podľa neho neponúka konkrétny politický program.
Odvolal sa pritom na bývalého premiéra Mikuláša Dzurindu, ktorý podľa neho správne pomenoval, že opozičnú politiku nemožno stavať iba na hesle „lebo Fico“. Premiér dodal, že sa v médiách dočítal už aj to, že je zodpovedný za vyľudňovanie centier malých miest.
Nehody politikov a „dvojaký kilometry.
Výraznú časť statusu venoval Fico podľa neho rozdielnemu prístupu médií k dopravným nehodám politikov. Reagoval na vyjadrenia šéfredaktora Denníka N, ktorý poukazoval na to, že podpredseda Národnej rady SR Andrej Danko a riaditeľ Slovenskej informačnej služby Pavol Gašpar po svojich nehodách neodstúpili z funkcií.
Premiér sa pýtal, prečo by mal Danko odstúpiť po náraze do semafora, pri ktorom sa podľa neho nikto nezranil. Rovnako odmietol výzvy na odstúpenie Pavla Gašpara, ktorý podľa Fica nebol vinníkom nehody a nikomu sa pri nej nič nestalo.
„Toto bol ten dvojaký meter a teraz dvojaký kilometer,“ vyhlásil.
Na verejnosť sa dostal kamerový záznam z pondelňajšej dopravnej nehody českého poslanca za hnutie Motoristé Filipa Tureka v centre Prahy.
Zdroj: X/Barbora Mercury Seznam Zprávy/Miloslav Chlumský
Následne poukázal na nehodu politika Progresívneho Slovenska Ivana Korčoka. Podľa Fica Korčok nedal prednosť v jazde a spôsobil inej osobe zranenie vyžadujúce práceneschopnosť dlhšiu ako desať dní. Kritizoval, že v jeho prípade médiá nepožadovali odchod z politiky.
Pripomenul aj niekdajšiu tragickú dopravnú nehodu Daniela Lipšica, pri ktorej zomrel chodec. „Pokrytectvo Denníka N nemá obdoby. A takéto médiá máme podľa EK viac chrániť,“ vyhlásil Fico.
Premiér sa zastal aj plánov na obnovenie výroby hliníka v spoločnosti Slovalco v Žiari nad Hronom. Poukázal na reakciu generálneho riaditeľa firmy Milana Veselého na článok novinára Denníka N Martina Štulajtera.
„Keby ma niekto takto vycvičil a usvedčil z klamstiev, ako to urobil pán Veselý s redaktorom Štulajterom, tak byť Štulajterom už radšej nenapíšem ani riadok,“ povedal premiér.
Štát poskytne úľavy výmenou za reštart výroby v Slovalcu
Štát sa zaviaže ku kompenzáciám emisií, úľave z odvodu do jadrového fondu a k dodávke elektriny na najbližších desať rokov výmenou za reštart výroby a udržanie zamestnanosti v hlinikárni Slovalco v Žiari nad Hronom. Vyplýva to z dvojice zmlúv, ktoré v stredu schválila vláda. Po rokovaní kabinetu ich zástupcovia štátu podpíšu s hlinikárňou, jej akcionármi a štátnym podnikom Vodohospodárska výstavba.
Kritika správy o právnom štáte
Za pokryteckú označil Fico aj výhradu Európskej komisie týkajúcu sa boja proti korupcii na najvyšších miestach.
„Čo mám postaviť do radu všetkých verejných činiteľov a každého tretieho odstíhať za korupciu bez dôvodov a dôkazov, aby bola EK spokojná? Čo to je za nezmysel?“ pýtal sa.
Pripomenul obdobie rokov 2020 až 2023, keď jeho strana upozorňovala na údajné zneužívanie trestného práva na politické účely, bezdôvodné stíhania, väzobné konania a úmrtia vo väzbe. Európska komisia podľa neho v tom čase nereagovala.
„Teraz, keď sa postupuje dôsledne podľa zákona, EK do nás rýpe, lebo sa správame suverénne a robíme politiku na všetky štyri svetové strany,“ vyhlásil.
Komisiu obvinil, že neobjektívne hodnotenia využíva na vytváranie politického tlaku na „neposlušné“ krajiny a súčasne ignoruje problémy s demokraciou a právnym štátom v iných členských štátoch. Dodal, že slovenská vláda sa proti jej postupu oficiálne ohradila.
Fico: Voľných pracovných miest pribúda
V ekonomickej časti statusu premiér odmietol tvrdenia opozície a médií o masovom prepúšťaní, zdražovaní a nedostatočnej pomoci ľuďom.
Podľa ním uvedených údajov je na Slovensku viac ako 140-tisíc voľných pracovných miest a ich počet bude podľa jeho očakávania ďalej narastať. Ak niektorý podnik prepustí časť zamestnancov, ďalšie firmy podľa Fica okamžite prejavia záujem o kvalifikovanú pracovnú silu.
Poukázal aj na spomalenie inflácie. Kým v máji podľa neho dosiahla 3,8 percenta, v júni klesla na 3,5 percenta. Za osobitne zaujímavý označil údaj o miernom poklese cien potravín a nealkoholických nápojov.
„Absolútne rešpektujem vaše subjektívne vnímanie cenovej hladiny, ak však oficiálne údaje niečo uvádzajú, treba sa o ne oprieť,“ povedal.
Fico pripustil, že na Slovensku nie je všetko dokonalé a krajina čelí viacerým výzvam. Odmietol však, že by ľudia žili tak zle, ako podľa neho tvrdia opozícia a médiá.
Svoj pohľad ilustroval vtipom o rodine obvinenej z krádeže striebornej lyžičky. Hoci sa lyžička napokon našla pod gaučom, hostiteľ skonštatoval: „Ale zlý pocit z vás zostal.“
Tisíce žiadostí o obnovu domov
Za „obrovský úspech“ označil premiér program Obnov dom mini+, ktorý vyhlásilo ministerstvo životného prostredia. Podľa Fica bolo prvých päťtisíc žiadostí podaných už za niekoľko minút.
Majitelia rodinných domov môžu pri splnení stanovených podmienok získať dotáciu až 11-tisíc eur, a to bez energetického certifikátu. Dostupná má byť aj záloha do výšky 50 percent.
Peniaze možno podľa premiéra použiť na zateplenie, výmenu okien, strechy a ďalšie opatrenia. Ministerstvo má na schému vyčlenených takmer 180 miliónov eur, čo má umožniť podporiť viac ako 15-tisíc žiadostí.
„Ide o neskutočne úspešný program podpory pre ľudí,“ vyhlásil Fico.
Emisné povolenky podľa Fica zdražujú elektrinu
Premiér sa vyjadril aj k návrhu Európskej komisie na zmenu systému obchodovania s emisiami. Návrh podľa neho neprináša zásadnú reformu, obsahuje však niekoľko čiastkových ústupkov.
Fico uviedol, že spolu s českým premiérom Andrejom Babišom patrí medzi najhlasnejších kritikov systému. Obchodovanie s emisnými povolenkami má podľa neho zásadný vplyv na vysoké ceny elektriny.
„Naďalej mi preto zostáva úloha poukazovať na európskej úrovni na škodlivosť súčasného obchodu s emisiami,“ povedal s tým, že túto tému otvára na zasadnutiach Európskej rady venovaných konkurencieschopnosti a cenám energií.
Vzťahy ústavných činiteľov prirovnal k Svätoplukovým prútom
Fico upozornil aj na nervozitu, napätie a konflikty v susedných krajinách. Zmena na poste predsedu ukrajinskej vlády podľa neho s vysokou pravdepodobnosťou posunie plánované spoločné rokovanie slovenskej a ukrajinskej vlády.
Napäté vzťahy medzi prezidentmi a premiérmi v niektorých susedných štátoch by podľa Fica mali byť pre Slovensko výstrahou.
Zdôraznil, že mu záleží na spolupráci slovenského prezidenta, predsedu parlamentu a premiéra pri zásadných národno-štátnych otázkach.
„Veľmi mi záleží na tom, aby spolupráca slovenského prezidenta, slovenského predsedu parlamentu a slovenského premiéra fungovala v duchu tradičných troch prútov kráľa Svätopluka,“ uviedol. Pokračujúce dobré vzťahy troch najvyšších ústavných činiteľov označil za jednu z najlepších správ pre Slovensko.
Andrassy podľa Fica „odhodil masku“
V závere statusu Fico ostro kritizoval predsedu NKÚ Ľubomíra Andrassyho. Obvinil ho z politického aktivizmu a z toho, že jeho rétorika sa podľa neho čoraz viac podobá vystúpeniam opozície.
„V ostatnom čase však odhodil masku a je z neho vymýšľajúci si kritik vlády,“ vyhlásil Fico.
Andrassyho označil za osobného nominanta a „silného vazala“ Igora Matoviča. Jeho tvrdenia o miliardových únikoch podľa premiéra neboli podložené dôkazmi a majú potvrdzovať politické ambície šéfa NKÚ.
Fico sa odvolal na reakcie ministra pôdohospodárstva Richarda Takáča a podpredsedu parlamentu Tibora Gašpara, ktorí podľa neho Andrassyho tvrdenia vyvrátili.
„Pochopil som, že éra objektivity a nadstraníckosti NKÚ definitívne skončila,“ skonštatoval premiér.
Pohodu nazval festivalom politickej piesne
Poslednú časť videa venoval Fico festivalu Pohoda v Trenčíne, ktorý opakovane označil za „festival politickej piesne“.
Poďakoval bývalému českému prezidentovi Václavovi Klausovi za účasť na oslavách zvrchovanosti v Starej Bystrici. Klaus podľa Fica poznamenal, že na Slovensku boli súčasne dvaja českí prezidenti – on na oslavách Deklarácie o zvrchovanosti SR a súčasný český prezident na festivale Pohoda.
Fico následne kritizoval vystúpenie veliteľa Gruzínskej národnej légie Mamuku Mamulašviliho prostredníctvom telemosta. Položil sériu otázok o jeho pôsobení počas udalostí na Ukrajine v roku 2014, o podozreniach súvisiacich s činnosťou jeho jednotky a o jeho kontaktoch na organizátorov protivládnych protestov na Slovensku.
„Ak bude mať ešte niekto ambíciu pomenovať festival v Trenčíne za apolitický, treba mu odpovedať slovami zo známeho slovenského hitu – Čaba neblázni!“ uzavrel premiér svoj video status.
X XX
Podozrivé kšefty Donalda Trumpa. Zneužíva moc, aby hromadil bohatstvo?
Zneužíva Donald Trump svoju funkciu na to, aby sa obohatil? Z majetkového priznania, ktoré americký prezident nedávno zverejnil, vyplýva, že vlani uskutočnil vyše 21-tisíc transakcií na akciovom trhu. Aj keď je to legálne, pretože obchody zaňho robili správcovské spoločnosti, podľa expertov porušuje etické pravidlá a žiadny šéf Bieleho domu ešte nebol v takom konflikte záujmov ako Trump. Navyše čelí podozreniu, že zvýhodňuje firmy, v ktorých má vlastnícky podiel.
Nijaký prezident USA nebol v takom konflikte záujmov ako Donald Trump.
Zhruba 900-stranové majetkové priznanie dokazuje, že republikánsky prezident len za minulý rok uskutočnil až 21 285 obchodov s cennými papiermi. Na čele štátu je tak obchodne najaktívnejší zo všetkých amerických prezidentov v histórii.
Jeho predchodca Joe Biden oznámil napríklad len 13 a Barack Obama 16 transakcií týkajúcich sa indexových fondov či iných spravovaných investícií, a to za celé štyri roky v úrade. Ani jeden z nich vtedy neobchodoval s jednotlivými akciami.
Dokonca aj samotný Trump v čase svojho prvého funkčného obdobia v rokoch 2017 až 2021 urobil iba 431 transakcií – a všetky sa týkali indexových fondov a iných investičných produktov. Teraz však vo veľkom a rýchlo predáva i jednotlivé akcie.
„Keď sa Trumpove obchody prvý raz objavili v dátach, myslel som si, že je v systéme chyba,“ uviedol pre portál Business Insider Matt Saincome, generálny riaditeľ spoločnosti Unusual Whales, ktorá sleduje obchodné aktivity politikov.
Pochybné transakcie
Podľa zverejnených finančných správ americký prezident vlani zarobil viac ako dve miliardy dolárov (približne 1,7 miliardy eur).
Ako priblížili analytici Unusual Whales, akcie vlastní takmer v 1 500 spoločnostiach, ktoré pôsobia v rôznych oblastiach od finančných služieb a zdravotníctva až po energetiku. Podobne ako iní miliardári výrazne investuje do umelej inteligencie a moderných technológií.
Okrem svojej korporácie Trump Media & Technology Group, kde má jeho podiel hodnotu 993 miliónov dolárov, vlastní akcie spoločnosti Google (v hodnote 40,1 milióna dolárov), Apple (36 miliónov), Nvidia (35,3 milióna) a Broadcom (24 miliónov dolárov).
Súčasťou jeho majetku je tiež množstvo dlhopisov. Najväčším ťahúňom jeho bohatstva však nie sú akcie, ale kryptomeny. Investície do nich mu vlani vyniesli až 1,4 miliardy dolárov.
Navonok sa zdá, že je také „podnikanie“ šéfa Bieleho domu úplne v poriadku. Jeho hovorkyňa Anna Kellyová vysvetlila, že majetok prezidenta spravujú nezávislé finančné inštitúcie, a preto nie je v konflikte záujmov.
Aj Trumpov syn Eric na sociálnej sieti X zdôraznil, že jeho rodina nezohráva žiadnu úlohu pri výbere investícií, nikoho z jej členov o nich neinformujú a nemajú ani možnosť meniť stratégiu spoločností, ktoré spravujú ich majetok.
Podľa odborníkov sú však Trumpove obchody sporné. Vlastní totiž podiely v desiatkach spoločností, s ktorými má jeho vláda zmluvy, ako napríklad Palantir, Lockheed Martin, Nvidia alebo Boeing, a výrazne sa angažuje v odvetviach, v ktorých má ako hlava štátu priamu regulačnú moc.
Server Business Insider spomenul napríklad jeho príspevky na platforme Truth Social, kde propagoval akcie niektorých firiem vrátane spoločnosti Palantir. Spotrebiteľov tiež vyzval, aby si kúpili počítače značky Dell.
Tomuto výrobcovi je pritom veľmi zaviazaný – jeho generálny riaditeľ Michael Dell daroval 6,25 miliardy dolárov na spustenie prezidentovho najdôležitejšieho finančného projektu Trump Accounts.
Ide o návrh, aby každé dieťa narodené v USA získalo investičný účet s vkladom tisíc dolárov. Cieľom je pripraviť pre deti základný kapitál a zároveň podporiť finančnú gramotnosť – naučiť mladú generáciu pracovať s peniazmi.
Pokrytecké zákony?
Podľa Richarda Paintera, ktorý pôsobil ako hlavný poradca Bieleho domu pre etiku počas druhej vlády Georgea W. Busha, sa v dejinách USA ešte žiadna hlava štátu nevenovala toľkým obchodom ako Trump.
„Od čias občianskej vojny sme nemali prezidenta, ktorý by bol ohľadom financií v takom veľkom konflikte záujmov,“ zhodnotil pre portál Business Insider.
Ako dodal, situácia by sa dala porovnať asi len s vládou prvého a tretieho amerického prezidenta Georgea Washingtona a Thomasa Jeffersona z prelomu 18. a 19. storočia. Ich konflikt záujmov spočíval v tom, že ako majitelia plantáží s otrokmi rozhodovali aj o otroctve.
Nemecký časopis Spiegel, ktorý analyzoval Trumpovo obchodovanie, poukazuje i na jeho ďalšie zásahy do finančného sveta. Napríklad keď 2. apríla 2025 ohlásil zavedenie rozsiahleho balíka dovozných ciel, tzv. Liberation Day (Deň oslobodenia), v radoch investorov to vyvolalo takú paniku, že to otriaslo svetovými trhmi.
Ceny akcií prudko klesli a správcovia Trumpovho majetku to využili – 8. apríla za jediný deň nakúpili 327 akcií, najmä spoločností Apple, Alphabet, Amazon, Microsoft či Nvidia.
Do každej z nich vtedy investovali 100- až 250-tisíc dolárov. Akoby vedeli niečo, čo pred ostatnými zostalo utajené. A naozaj. Už na druhý deň ráno Trump na svojej platforme Truth Social napísal: „Toto je skvelý čas nakupovať!“ a o štyri hodiny neskôr oznámil čiastočné zníženie ciel.
Cena akcií okamžite stúpla a šéf Bieleho domu na tom slušne zarobil. Napríklad akcie Apple podľa časopisu Forbes vzrástli o 15 percent a spoločnosti Nvidia takmer o 19 percent. To už nevyzerá ako šťastná náhoda.
„Donald Trump prezidentský úrad priamo pred našimi očami premieňa na najlukratívnejší obchodný model svojho života. A akcie sú skôr prílohou ako hlavným chodom,“ zhrnul reportér magazínu Spiegel Udo Trichtl. Podobných príkladov, keď šéf Bieleho domu zneužil svoju moc na vlastný prospech, je podľa odborníkov viac.
Ako upozornila televízia CNBC, 18. augusta minulého roka správca Trumpovho majetku kúpil akcie spoločnosti Intel v hodnote 250- až 500-tisíc dolárov, a to len štyri dni predtým, ako americká vláda získala v Inteli kapitálový podiel bezmála za deväť miliárd dolárov.
júla 2025, keď Biely dom ohlásil ,,Akčný plán pre umelú inteligenciu“, uskutočnili Trumpovi investiční poradcovia 255 nákupov v najznámejších firmách venujúcich sa AI.
Painter, ktorý vyučuje právo na Minnesotskej univerzite, to považuje za neetické. Za „pokrytecké“ označuje aj zákony. Pracovníkom v exekutíve totiž zakazujú podieľať sa na vládnych rozhodnutiach, ktoré by mohli ovplyvniť ich vlastné financie, no vyňali z toho prezidenta, viceprezidenta i členov Kongresu.
Ten sa už v minulosti pokúsil zakázať alebo obmedziť obchodovanie politikov s akciami, ale neuspel. „Je to čoraz horšie,“ uzavrel Painter pre Business Insider.
X X X
Pred finále sa Djokovič opýtal Messiho to, čo zaujíma celý svet: Dvaja najväčší sa stretli tvárou v tvár
Novak Djokovič sa pred finále majstrovstiev sveta medzi Argentínou a Španielskom predstavil v netradičnej úlohe. V New Yorku viedol rozhovor s Lionelom Messim aj trénerom Argentíny Lionelom Scalonim a od futbalovej legendy získal zaujímavý pohľad na to, ako sa vyrovnáva s obrovským tlakom.
Novak Djokovič a Lionel Messi sa stretli pred finále MS vo futbale.
Kým futbalový svet netrpezlivo odpočítava hodiny do finále majstrovstiev sveta medzi Argentínou a Španielskom, Novak Djokovič sa v New Yorku predstavil v netradičnej úlohe moderátora.
Spolu s bývalým anglickým reprezentantom Riom Ferdinandom robil rozhovor s trénerom Argentíny Lionelom Scalonim aj kapitánom tímu Lionelom Messim.
Srbský tenista opäť zaujal svojimi jazykovými schopnosťami. Celý rozhovor viedol v plynulej španielčine a jednou z hlavných tém bol tlak, ktorému Messi čelí prakticky počas celej svojej kariéry.
„Ako povedal náš tréner, všetci sme začali hrať futbal preto, že nás bavil. Chceli sme si jednoducho užívať hru – či už v škole, na ulici alebo na ihrisku s kamarátmi, ako každé iné dieťa. Vtedy sme vôbec nepremýšľali nad tlakom. Brali sme futbal prirodzene.
Hrali sme pre radosť, nie preto, aby sme neustále súťažili. Sme tím, ktorý chce vyhrávať, no zároveň si uvedomujeme, že aj súper túži po víťazstve a nič nie je samozrejmosťou. Už od detstva som sa naučil, že prehrávaš častejšie, než vyhrávaš. Myslím si, že práve to mi pomohlo dozrieť – ako človeku aj ako futbalistovi,“ odpovedal Messi na Djokovičovu otázku.
Argentínska hviezda napriek 39 rokom predvádza na svetovom šampionáte výnimočné výkony. Po tom, čo na predchádzajúcich majstrovstvách sveta doviedla Argentínu k vytúženému titulu, patrí aj tentoraz medzi najväčšie hviezdy turnaja.
Messi má na konte už osem gólov a štyri asistencie. Na svetových šampionátoch nazbieral celkovo 21 presných zásahov a 12 asistencií, čím je historickým lídrom v oboch štatistikách.
X XX
Učitelé se mají hůř než dříve, jejich reálné platy klesají. V rozpočtu na ně chybí peníze
V příštím roce se ukáže, zda je pro vládu Andreje Babiše opravdu vzdělávání prioritou, tak jak to uvádí ve svém programovém prohlášení z letošního ledna a pořád to opakuje. Učitelský plat totiž padá dolů – kantoři před pěti lety málem dosáhli na metu 130 % průměrné mzdy, ta se jim teď zase vzdaluje.
V příštím roce je zatím rozpočet na školství stanovený na 284 miliard. Ve zmíněném prohlášení se však koalice ve složení ANO, SPD a Motoristů sobě zavázala, že se výdaje na vzdělávání budou blížit průměru zemí OECD.
Abych si udržel životní standard a neměl pocit, že za kamarády z jiných profesí zaostávám, mám ještě dvě další práce, dělám lektora, tvořím materiály a přednáším.
X XX
UKRAJINCI NECHTřĚJÍ BOJOVAT, UMÍRAT
Zelenskyj mení vládu.
Ondřej Soukup vysvetľuje, prečo už nemôže riadiť Ukrajinu ako na začiatku vojny.
Ukrajina mení vládu uprostred vojny. Novým premiérom sa stal šéf energetickej spoločnosti Naftogaz, zároveň dochádza k výmenám v obrane a bezpečnostných zložkách. Český novinár Ondřej Soukup vysvetľuje, že nejde iba o personálne zmeny, ale o snahu Volodymyra Zelenského nájsť nový spôsob riadenia krajiny. Zelenskyj bol počas prvých rokov vojny najmä tvárou zahraničnej politiky, zatiaľ čo každodenné riadenie štátu riešil Andrej Jermak. Po korupčnej kauze a oslabení jeho pozície musí ukrajinský prezident viac vstúpiť do domácej politiky.
Ondřej Soukup patrí medzi najrešpektovanejších českých novinárov venujúcich sa Rusku, Ukrajine a postsovietskemu priestoru. Dlhodobo sleduje politický vývoj vo východnej Európe, pôsobil ako moskovský korešpondent Hospodářskych novín. Dnes pracuje v zahraničnej redakcii Českého rozhlasu a je spoluautorom podcastu Na Východ!
Citáty Ondřeja Soukupa:
Až do minulého roka to fungovalo tak, že Volodymyr Zelenskyj sa venoval najmä zahraničným lídrom a diplomacii, zatiaľ čo každodennú politiku mal na starosti šéf prezidentskej kancelárie Andrej Jermak.
Bez súhlasu Andreja Jermaka podľa západných diplomatov prakticky neplatila žiadna dohoda.
Zelenskyj sa doteraz každodennej politike úspešne vyhýbal. Po oslabení Jermaka však musí hľadať ľudí, ktorým bude môcť znovu dôverovať.
Nejde len o výmenu premiéra. Menia sa aj ľudia v bezpečnostných zložkách, takže rekonštrukcia je oveľa hlbšia, než sa na prvý pohľad zdá.
Zelenskyj si svojím spôsobom monopol zobral na seba.
Na veľké politické intrigy dnes jednoducho nie je čas.
Počas vojny sa parlament veľkej časti svojich právomocí vzdal dobrovoľne.
Poslanci dnes nemajú čo získať tým, že budú vyvolávať politickú krízu. Spoločnosť by im to neodpustila.
Počas vojny nemôžete plánovať politickú kariéru, pretože neviete, kedy budú ďalšie voľby.
Koncentrácia moci okolo prezidentskej kancelárie je výrazná, ale v tejto situácii je do určitej miery logická.
Ukázalo sa, že zmizli desiatky miliónov dolárov z peňazí určených aj na ochranu elektrární pred ruskými útokmi.
Každý, kto v zime sedel doma v piatich stupňoch, si na túto kauzu spomenul.
Korupcia na Ukrajine nezabíja obrazne. Zabíja doslova.
To, že sa Zelenskyj pokúsil oslabiť protikorupčné orgány, vyvolalo také protesty, že svoje rozhodnutie musel do dvoch dní zmeniť.
Po vojne sa bude veľmi podrobne hodnotiť, ako boli prijímané rozhodnutia v prvých mesiacoch invázie.
Po vojne to bude veľký politický boj. Všetko bude závisieť od toho, ako sa vojna skončí.
Ak bude mier Ukrajina vnímať ako úspech, Zelenskyj má veľkú šancu znovu vyhrať voľby?
X X X
Iránsky útok zasiahol základňu v Jordánsku. Dvaja americkí vojaci sú mŕtvi
Ide o prvé americké obete od začiatku vojny USA proti Iránu a širšieho konfliktu na Blízkom východe.
Ústredné velenie amerických ozbrojených síl (CENTCOM) v sobotu uviedlo, že pri iránskom útoku na základňu v Jordánsku zahynuli dvaja americkí vojaci a ďalší vojak je nezvestný. Podľa agentúry AP ide o prvé obete iránskych úderov z radov americkej armády od úvodných dní vojny na Blízkom východe, píše TASR.
Podľa vyhlásenia Američania zomreli v piatok, keď sa americké a spojenecké sily bránili proti útokom iránskych balistických rakiet a dronov. Identitu obetí armáda zatiaľ nezverejnila.
Hospitalizovaní vojaci
Ďalších štyroch vojakov museli hospitalizovať v jordánskych nemocniciach, neskôr ich však prepustili.
Jordánsko, na území ktorého sa nachádzajú americkí vojaci i americké lietadlá, bolo od začiatku vojny pravidelne terčom iránskych odvetných úderov.
CENTCOM neinformoval, kde došlo k iránskemu útoku. Teherán však nedávno smeroval útoky na palivové nádrže na leteckej základni al-Azrak. Podľa vyhlásenia jordánskej armády protivzdušná obrana zostrelila „desať iránskych rakiet, ktoré narušili jordánsky vzdušný priestor s cieľom zasiahnuť územie krajiny“.
X XX
Úhyn ryb v řece Dyji je celospolečenský problém, tvrdí předseda Moravského
rybířského SVAZU.
Situace na řece Dyji pod novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy je pořád kritická kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají přemnožené sinice na vodním díle. Tyto problémy se v létě opakují pravidelně. né, se vším pomáhají dobrovolníci,“ říká pro Radiožurnál předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček.
Láníček: Důležité je, aby se to množství sinic ve vodě snížilo, ale to souvisí s opatřením především na Novomlýnské nádrži .
Jak vypadá situace na Dyji? Máte odhad, kolik ryb zatím uhynulo?
K dnešnímu dni (sobota) aktuálně úplně přesný stav nemáme, ale lze odhadovat, že tady na Zámecké Dyji a Staré Dyji uhynulo minimálně pět tun ryb – s tím, že na hlavním toku od Novomlýnských nádrží až po jez v Břeclavi to budou cca tři tuny ryb. Uvidíme přesně, až se ryby zváží.
Rozhovor s předsedou Moravského rybářského svazu Miroslavem Láníčkem
Co všechno děláte pro to, abyste rybám pomohli nedostatek kyslíku ve vodě zvládnout?
Situace není vůbec jednoduchá. Moc opatření vedle manipulace, kterou provádíme s Povodím Moravy, dělat nejde. Budeme na tom pracovat dál, budeme se snažit věci vylepšit, ale můžeme akorát aerovat v těch nejvíce zasažených místech, kde je kyslíku málo.
Používáme aerátory, dobrovolné hasiče, kteří používají čerpadla, stříkačky… Nic víc s tím dělat nejde. Důležité je, aby se množství sinic ve vodě snížilo, ale to souvisí s opatřením především na Novomlýnské nádrži.
Jak je to, co se snažíte dělat, náročné personálně a finančně?
Finančně je to velice náročné, nicméně všechno dělají dobrovolníci. Děláme to my rybáři z Moravského svazu, ze společných spolků Podivína, Břeclavi, Lednice, z Bulhařic. Dál dobrovolní hasiči ze Staré Břeclavi, z Lednice, z Podivína.
Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl. Pomáhají nám s tím obce, prostě všichni, komu tato situace není lhostejná. Povodí Moravy dělá také maximum toho, co je možné a co dovolují manipulační řády.
Je potřeba regulovat také množství vysazovaných ryb a počet rybářů, a tím i návnad, aby kleslo množství fosforu ve vodě?
Toto je opět velice komplexní otázka, nelze to tak jednoduše říct, protože to množství ryb, které my do vody vysazujeme, je dáno kvótami, které vydalo ministerstvo zemědělství a vždycky orgán státní správy, který je nadřízený.
My plníme ty zákonné limity, které máme, co se týče vnadění. Samozřejmě že to je velice diskutovaná otázka. Když to řeknu tak, jak to je, tak zákon o rybářství vůbec vnadění nezná. Tento pojem není – se změnou vodního zákona v roce 2004 zmizel i ze zákona o rybářství.
My vůbec s návnadami nepracujeme, pracujeme pouze s nástrahami. To samotné vnadění samozřejmě probíhá, to nikdo nemůže popírat, protože existují techniky lovu ryb, jako je feeder nebo plavaná, kde bez toho vnadění nelze ryby vůbec lovit.
Jsou to mezinárodní soutěže, je tam spousta dětí a mládeže, které tyto disciplíny provádějí, a samozřejmě máme tady skupinu kaprařů, kteří také vnadí.
My se na to snažíme preventivně působit, aby množství těchto látek, které se vnáší do vodního prostředí, bylo co nejmenší, nicméně je to na zodpovědnosti každého člověka, každého rybáře.
Mluvčí Povodí Moravy řekla, že už není možné zvyšovat průtok z Novomlýnských nádrží, protože to neumožňuje manipulační řád. Říkal jste, že by se mělo řešit, jestli tato pravidla odpovídají realitě. Pokud ale vody v krajině ubývá, nezpůsobilo by větší odpouštění vody z nádrží ještě horší problémy?
Toto je otázka spíš na hydrobiology nebo hydrology, kteří znají ty poměry, které jsou v krajině. Nicméně pokud diskutovat otázku, tak ohledně Novomlýnských nádrží. To bych ale také nechal odborníkům, ať se k tomu vyjádří.
Co my můžeme udělat – a musíme to udělat teď v blízké době –, je zabránit tomu, aby se do koryta řeky sinice z Novomlýnských nádrží dostávaly. Co se týče manipulačních řádů, určitě také musí projít nějakou revizí, protože ty podmínky se od té doby, kdy ty řády vznikly, rapidně a drasticky změnily.
Všichni víme, jak vypadá situace, jaké jsou teploty, teploty vzduchu, teploty vody, které tady dosahovaly bezmála 28 °C – a to už je opravdu situace, která se musí měnit na těch nejvyšších místech a musí k tomu vydat stanovisko ministerstvo.
Teď se znovu diskutuje o tom, jestli by to celé nevyřešilo prostě Novomlýnské nádrže zrušit, vypustit a do krajiny na jihu Moravy postupně vrátit původní lužní les. Ale vy jste teď řekl, že to byste nechal na odbornících. Jak ale chcete zabránit tomu, aby se znovu příště množily sinice? To byla poznámka, kterou jste rychle přešel…
My tomu nedokážeme zabránit. Zabránit se tomu musí pouze množstvím vypouštění fosforu a dusíku a jiných látek.
Ale na tom se, jak jsme řekli, podílíte i vy.
Ano, na tom se podílí úplně všichni, celá společnost, je to celospolečenský problém. Množství těch limitů je nastaveno tak, jak je nastaveno. Je potřeba se na to podívat, na čistírnu odpadních vod. A samozřejmě se věnovat i rybářské komunitě. Dělat propagaci, aby se vnášení závadných látek do vodního prostředí nedostávalo nebo aby se jich tam dostávalo minimum.
X XX
Robert Fico by si mal pozrieť paragraf trestného zákona o nadržovaní, hovorí advokát Roman Kvasnica (rozhovor)
Roman Kvasnica v relácii Na rovinu s Petrom HanákomZdroj: Branislav Wáclav/Aktuality.sk
Advokát Roman Kvasnica zastupuje rodiny Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej. Súd je podľa neho teraz dôslednejší. Upozorňuje, že Robert Fico spochybňuje vyšetrovateľov, iba keď mu to vyhovuje. Pri pochybeniach, ktoré boli v prospech Mariana Kočnera, je podozrivo ticho. Roman Kvasnica mu odkazuje, aby si pozrel paragraf Trestného zákona o nadržovaní. Dá sa veriť svedkom, ako sú Peter Tóth a Zoltán Andruskó? A aká reforma polície a trestného práva bude potrebná po voľbách? Roman Kvasnica má svoj návrh, ale opozícii odkazuje, že takéto návrhy chce počuť od nej.
V rozhovore sa dočítate:
Prečo sa v súčasnom kole súdneho procesu javí postup súdu dôslednejší než v minulosti;
Z akého dôvodu považuje výpovede Petra Tótha za vierohodné, aj keď na internete šíri nezmysly;
Aký význam má pre preukazovanie obžaloby telefonát Mariana Kočnera Jánovi Kuciakovi;
Ako vníma tvrdenia Roberta Fica a Daniela Bombica o tom, že disponujú informáciami o páchateľovi, ktoré potom obaja odvolali;
Prečo je svedectvo Bernarda Slobodníka kľúčové pre určenie motívu objednávky vraždy;
Či sú argumenty obhajoby o manipulácii s komunikáciou v aplikácii Threema podložené faktami;
V čom vidí riešenie súčasnej destabilizácie Policajného zboru a prokuratúry;
Prečo je podľa neho dôležité nevylučovať z občianskej diskusie ani voličov strany Smer.
Tento rozhovor si môžete pozrieť ako reláciu NA ROVINU, alebo prečítať nižšie ako editovaný a krátený prepis.
Čo nové sme sa dozvedeli už v treťom kole súdneho pojednávania vo veci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej?
Aj v tomto konaní pred súdom prvého stupňa sa potvrdzuje dôvodnosť podanej obžaloby. Neexistujú žiadne pochybnosti o tom, že obžaloba na Mariana Kočnera a Alenu Zsuzsovú bola vo vzťahu k vražde Jána Kuciaka podaná dôvodne. To sa potvrdzuje.
Proces sa koná znova, pretože súd mal v minulosti pochybnosti, najmä o vine Mariána Kočnera. Tá zatiaľ preukázaná nebola. Zmení sa na tom niečo v tomto kole?
Musíme rešpektovať právo pána Kočnera na prezumpciu neviny, takže nevieme, ako toto konanie dopadne. Možno však konštatovať, že v tomto treťom kole súd postupuje dôslednejšie ako v predchádzajúcich konaniach v roku 2020 alebo v rokoch 2022 a 2023.
Tentoraz mu už nebude čo vytknúť a nevráti sa to na štvrté kolo?
To neviem. Rešpektujem stav tohto trestného procesu a myslím si, že ho rešpektujú aj rodiny zavraždených. Tieto rodiny sa dožadujú spravodlivosti pre svoje deti, no zároveň si uvedomujú potrebu rešpektovať prezumpciu neviny Mariana Kočnera aj obžalovanej Zsuzsovej. Ich vyjadrenia pre médiá sú objektívne a umiernené. Nikoho netlačia do odsudzujúcich rozhodnutí.
Rodiny tvrdia, že sú osobne presvedčené o vine Mariana Kočnera, čo však musí potvrdiť súd. Sú pripravení na to, že môže nastať rozdiel medzi objektívnou pravdou a tým, čo sa podarí dokázať pred súdom? Teda že Marian Kočner to reálne mohol urobiť, ale nebude dostatok dôkazov?
Nadviažem na to, čo som hovoril už v rokoch 2020 a 2023, keď odzneli oslobodzujúce rozhodnutia. Rodiny sú pripravené na akékoľvek rozhodnutie súdu prvého či druhého stupňa, ale toto rozhodnutie musí byť objektívne. Musí vychádzať zo zisteného skutkového stavu a musia v ňom byť zohľadnené všetky dôkazy, ktoré existujú od roku 2018.
V predchádzajúcich rokoch sa to neudialo. Preto rodiny považovali tieto rozhodnutia za nespravodlivé a neobjektívne. Áno, sú pripravené, ale rozhodnutie musí byť presvedčivé, nie založené na dohadoch. Súd sa musí vysporiadať aj s dôkazmi, ktoré svedčia v neprospech obžalovaných, čo podľa mňa doteraz nerobili.
Dôkazy z aktuálneho pojednávania
Počuli sme kľúčových svedkov Zoltána Andruskóa a Petra Tótha, ktorých ste vypočúvali aj vy. Ako vás presvedčili?
Čo sa týka Petra Tótha, od septembra 2018, kedy sa začali trestné stíhania dôvodne podozrivých osôb, sme neustále vyhodnocovali jeho vierohodnosť. Skúmali sme, či nemal na vražde úmyselnú participáciu.
Chcem so všetkou zodpovednosťou za obe rodiny povedať, že sme to skúmali veľmi dôsledne. Doteraz nebol produkovaný dôkaz, ktorý by nás presvedčil o opaku. Peter Tóth síce robil úkony v prospech Mariana Kočnera, ale zatiaľ neexistuje dôkaz potvrdzujúci jeho úmyselnú účasť na vražde.
Tvrdí, že nevedel, že sledovanie novinárov sa použije na vraždu. Keď nadobudol toto podozrenie, začal komunikovať s políciou. Pre mnohých je však Peter Tóth nedôveryhodný človek – bol novinárom aj agentom, klamal čitateľov, mal problémy so zákonom, bol odsúdený za vydieranie a šíri rôzne smerácke naratívy po internete. Prečo mu v tomto prípade veríme?
Nemôžem si dovoliť komfort ako vy a vnášať do toho emócie. Pri Petrovi Tóthovi som racionálny a dôsledne vyhodnocujem každé jeho slovo aj dôvody jeho spolupráce. Je to z mojej strany čisto technokratický prístup.
Dôvod, ktorý uviedol, že nechcel byť spájaný s vraždou, je podporený objektívnymi dôkazmi. Pokiaľ by sme tam videli hru s políciou alebo poškodenými, reagovali by sme na to. To, ako sa správal ako novinár alebo ako sa správa vo verejnom priestore teraz, ma v tomto okamihu nezaujíma. Zaujíma ma len jeho výpoveď a či je podporená inými dôkazmi.
Príchod Petra Tótha na súdZdroj: Diana Michaličová/Aktuality.sk
Mimoriadne dôležitým dôkazom pre nás boli nahrávky z väzby v kauze zmenky, kde Kočner komunikoval s Tóthom niekoľkokrát denne. Peter Tóth presvedčivo a vierohodne vysvetlil momenty, z ktorých zistil, že Marian Kočner môže byť s vraždou spojený. V tejto veci som zistil, že je vierohodný a že nemal úmyselnú aktívnu účasť na príprave úkladnej vraždy Jána Kuciaka.
On tvrdí, že sledovanie vykonával pre reláciu Na pranieri s Marianom Kočnerom, čo považuje za legitímne. Išlo však o nezákonný zber údajov za účelom diskreditácie, čo vyústilo aj do obžaloby v inej trestnej veci. Okrem toho, že je to ľudsky odporné. Je to dostatočné vysvetlenie?
Pri vražde Jána Kuciaka boli použité materiály zabezpečované bývalými príslušníkmi SIS a v tom čase zrejme aj aktuálnym príslušníkom Policajného zboru. Informácie boli poskytnuté políciou v čase, keď bol jej prezidentom pán Gašpar. To sú objektívne fakty, ktoré môžu vyvolávať otázniky o svedkovi, ale na základe svojich skúseností som rodinám povedal, že podľa mňa Peter Tóth na vražde neparticipoval. Oni to rešpektovali.
Stala sa vražda preto, že Kočner chcel Jána Kuciaka odradiť od písania o ňom? Vyhrážal sa mu v telefonáte, dal ho sledovať, a keďže naňho nič nenašli, nemal ho čím vydierať. Preto ho dal Kočner zavraždiť?
XXx
KDY BUDE JEDEN ČAS V ČR?
STŘÍDÁNí ČASU ŠKODÍ LIDEM I DOBYTKU
84 procent lidí chce zrušit střídání času. Má zůstat letní, nebo zimní?
EU se na zrušení neshodla. Vliv letního času na zdraví se neprokázal. I
Češi budou nejméně dalších pět let dvakrát ročně posouvat hodiny. Ministerstvo dopravy připravilo návrh nařízení vlády, podle něhož bude letní čas v Česku platit také v letech 2027 až 2031. Přestože Evropská unie už několik let diskutuje o zrušení střídání letního a zimního času, členské státy se dosud nedokázaly shodnout, který čas ponechat natrvalo. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády a jeho důvodové zprávy.
Agenda letního času v Česku dlouhodobě spadá pod Ministerstvo dopravy. Souvisí především s jednotným fungováním dopravy a koordinací času v Evropě.
Návrh zachovává dosavadní režim. Letní čas bude každoročně začínat poslední neděli v březnu. Ve dvě hodiny ráno se hodiny posunou na třetí. Končit bude poslední neděli v říjnu návratem ze třetí na druhou hodinu. První změna podle nového nařízení nastane 28. března 2027, poslední pak 26. října 2031.
Ministerstvo dopravy připomíná, že Česká republika nemá příliš na výběr. Současná evropská směrnice o úpravě letního času stále platí a členským státům ukládá stanovit konkrétní termíny změn času. „Současný stav je takový, že směrnice 2000/84/ES nebyla zrušena a je nadále účinná. Z pohledu ČR jako členského státu EU je nezbytné stanovit novým nařízením vlády konkrétní data zavedení letního času a jeho ukončení,“ uvádí předkládací zpráva.
Debata trvá už osm let
Evropská komise navrhla zrušení střídání času už v roce 2018. Impulzem byla mimo jiné celoevropská veřejná konzultace, do níž se zapojilo 4,6 milionu lidí.
Podle důvodové zprávy se 84 procent respondentů vyslovilo pro zrušení každoročního přechodu na letní a zimní čas. Zachování změn podporovalo jen 16 procent účastníků. Ministerstvo zároveň upozorňuje, že šlo o méně než jedno procento obyvatel Evropské unie a více než tři miliony odpovědí přišly z Německa.
Evropská komise následně navrhla, aby členské státy se sezónními změnami času skončily. Narazila ale na zásadní problém. Státy se nedokázaly dohodnout, zda má natrvalo platit letní, nebo standardní zimní čas. „Členské státy se však na jaře 2019 neshodly na jednotném času, který by byl aplikován na území EU celoročně, což je stěžejní pro řádné fungování vnitřního trhu EU a zcela zásadní pro jízdní řády v dopravě,“ konstatuje ministerstvo.
Změna času může u části lidí krátkodobě narušit spánek a biorytmus. Jednoznačný negativní vliv na zdraví ale vědci dosud neprokázali. Ilustrační foto: Pixabay
Polsko téma znovu otevřelo
Po několikaleté pauze se otázka znovu dostala na evropský stůl během polského předsednictví v Radě EU v roce 2025. Polsko podle ministerstva navrhlo zavést v celé Evropské unii trvale letní čas. Členské státy ale odmítly pokračovat bez podrobného vyhodnocení dopadů. „Členské státy v diskusi k tomuto tématu opětovně vyzvaly Komisi k vypracování chybějící dopadové studie, bez níž nelze v projednávání pokračovat,“ uvádí důvodová zpráva. Evropská komise proto letos zadala zpracování analýzy, která má být hotová do konce roku 2026.
Ministerstvo proto připouští, že zatím nelze odhadnout, kdy by ke změně mohlo dojít. „Nelze v tuto chvíli predikovat, zda dojde na úrovni EU ke shodě členských států na ukončení sezónního zavádění letního času. Nelze tak ani stanovit i jen předběžný časový rámec, kdy by k případnému zrušení mohlo dojít,“ píše se v předkládací zprávě.
Co říká ministerstvo o zdraví
Jedním z nejčastějších argumentů kritiků jsou dopady změny času na lidský organismus. Ministerstvo připomíná, že názory vědců nejsou jednotné. V důvodové zprávě odkazuje například na německý parlament. Podle něj se některé chronotypy lidí přizpůsobují jarní změně času i několik týdnů. Současně ale zdůrazňuje, že celkové závěry nejsou jednoznačné. „Důkazy o celkových dopadech na zdraví jsou nicméně stále nejednoznačné,“ uvádí ministerstvo.
Zároveň dodává, že v České republice dosud nevznikla studie, která by škodlivý vliv střídání času jednoznačně prokázala. „Dle poznatků předkladatele v ČR neexistuje žádná seriózní vědecká práce z oboru zdravotnictví, která by negativní vliv změny času na zdraví lidí prokázala.“
Návrh nařízení zachovává také dosavadní pravidla pro zaměstnance. Pokud začátek letního času připadne do směny, pracovní doba se v příslušném týdnu zkrátí o jednu hodinu. Při přechodu zpět na zimní čas se naopak o jednu hodinu prodlouží. Zaměstnancům pobírajícím měsíční mzdu nebo plat se výše odměny nemění. U hodinově odměňovaných bude záviset na skutečně odpracované době.
Eliška Krausová odjela v létě 1968 na několik měsíců do Kolumbie zdokonalit se ve španělštině. Kvůli invazi vojsk Varšavského paktu tam ale neplánovaně zůstala a zemi neopustila ani po pádu Sovětského svazu. Jak nyní vypadá tamní politická situace? „Polovina Kolumbijců volila jednoho kandidáta a skoro stejná polovina toho druhého,“ shrnuje dění v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus pedagožka na univerzitě v Bogotě.
Krausová: Gustav Petr během své vlády snižoval počet generálů, členů vojska i policie. Myslíme si, že pro to je tam nyní tak nebezpečno.
Společnost se podle Krausové postupně dělila během posledních čtyř let: „Za vlády Gustava Petra, našeho aktuálního prezidenta, se Kolumbie rozdělila na dva velké tábory, daleko víc, než kdy předtím.“
Nadčasová povídání s nevšedními osobnostmi
Za vinu to dává právě Petrovi. „Co on chtěl, bylo spojit Kolumbii. Udělat z ní stát, kde není válka, kde je mír, kde všichni budou žít dobře, spokojeně a v blahobytu. To pořád opakoval. Ale podařilo se mu přesně to opačné,“ popisuje.
Po sečtení výsledků také začala dosluhující hlava státu tvrdit, že volby provázely podvody a nejasnosti. To popřeli mezinárodní pozorovatelé ze Spojených států a Evropské unie, podle kterých byl systém spolehlivý. A nesouhlasí s tím ani krajanka.
„Já jsem si na 99 procent jistá, že velké podvody nebyly. Malé podvody jsou vždy – nevím, jestli ve všech zemích, ale v Kolumbii vždycky, v nějaké vesnici se třeba objeví hlasy, které tam být nemají – ale ten systém je velmi dobře vypracovaný a když to člověk porovná s jinými zeměmi, tak je strašně rychlý,“ chválí.
Levicová ‚růžová vlna‘ končí, Latinská Amerika se kloní doprava. O ideologii ale v první řadě nejde
Ani vítěz voleb, krajně pravicový kandidát Abelardo de la Espriella, si neodpustil rozdělující výrok, když Petra osočil z plánování převratu k udržení moci. „Jejich vztah je velmi nepříjemný, a tím pádem se také vyhrocuje vztah všech Kolumbijců,“ hodnotí Krausová.
‚Je to relativní‘
Rozdělení společnosti způsobuje i řada interních problémů, proti kterým musí vláda bojovat. Rozhodně přitom nejde jen o drogové gangy a s nimi spojené násilí.
„Také máme nejhorší inflaci. Petro říká, že máme nejmenší nezaměstnanost, to je velmi relativní. Záleží to na ekonomech, kteří to vysvětlí. Někteří říkají, že to je naopak. Ale je vidět, že situace není správná, není klidná, není dobrá a že inflace je obrovská,“ přibližuje lektorka.
Kolumbijci si zvolili krajně pravicového prezidenta. Slibuje zásah proti korupci a vylepšení ekonomiky
De la Espriella koncem června vzkázal guerrillovým skupinám v zemi, že mají měsíc na kapitulaci. V opačném případě jim hrozí leteckou ofenzívou. „Vojsko i policie se z velké části změnily a snížil se jejich počet,“ podotýká.
„To bylo něco, co nás udivovalo během celé vlády Gustava Petra, že každým rokem se snižoval počet generálů, a tím pádem se snižoval počet všech ostatních členů jak vojska, tak policie. A my si myslíme, že je to jeden z důvodů, proč je tam teď tak nebezpečno a proč tam ty gangy opravdu řádí,“ vysvětluje.
„Ale v tom případě nový prezident, který začne za pár dní, k tomu nemá vojsko a nesežene ho tak rychle. A policii taky ne. Takže nevím, s kým počítá,“ dodává Krausová.
X XX
OKAMURA BUDE ZÍSKÁVAT TURISTY Z ČÍNY DO ČR
Okamura v Číně? Nic zásadního nezmění, načasování je nešťastné, říká sinolog
V krizové situaci jako tato by bylo spíše namístě vyjádřit protest a soustředit se na osvobození zadržovaného občana, říká v rozhovoru pro iDNES.cz sinolog Martin Hála k chystané cestě šéfa SPD Tomia Okamury do Číny. Naráží na fakt, že Peking zadržel českého občana. Ředitel projektu Sinopsis v rozhovoru dále popisuje, jak moc je pro Česko Čína klíčovým partnerem a zda pro nás může být Okamurova návštěva přínosem.
Předseda Poslanecké sněmovny Okamura v neděli odletí na několikadenní návštěvu Číny. Vládní koalice dlouhodobě poukazuje na zhoršené vztahy s touto velmocí a obviňuje z jejich úpadku například předsedu Senátu z opoziční ODS Miloše Vystrčila, který opakovaně navštívil Tchaj-wan.
Podle Hály je však příčinu pošramocených vztahů nutné hledat jinde.
Česko by mělo mít podle Hály o korektní vztahy s Čínou zájem, ale upozorňuje, že toho nelze dosáhnout jednostrannými ústupky. „Viděli jsme, jak se taková taktika vyplatila Miloši Zemanovi.“
X X X
VĚTŠÍ NÁROKY NA\ ŘEDITELE ŠKOLY?
TO UŽ JE I DNES…A TAKÉ TŘEBA ZNÁT ODMĚNU
BUDOU MÍT PLAT JAKO POSLANCI A SENÁTOŘI?
POLITICI TAKOVOU ZODPOVĚDNOST NEMAJÍ
SKONČÍ ŠKOLU A JSOU POSLANCI, SENÁTOŘI
DOSUD NIC NEVYBUDOVALI. PAK JEDNAJÍ JAKO PIRÁT BARTOŠ
BEROU JEN MILIONY… NA BYT
Studium na ředitele školy bude delší a praktičtější. Musí být lídrem, motivovat učitele, i zvládat finance
Řídit školu dnes znamená mnohem víc než jen sestavovat rozvrhy nebo hlídat rozpočet. Od ředitelů se očekává, že budou lídry svých škol a povedou učitele. I proto ministerstvo školství mění přípravu budoucích ředitelů. Nové studium bude delší, praktičtější a více zaměřené na vedení lidí i každodenní fungování školy.
Budoucí ředitelé budou muset absolvovat až 250 hodin přípravy.
„Když jsem vyhrál konkurz na ředitele školy, tak si mě vedoucí odboru školství zavolal a říkal ‚jste tady dva noví, budete jezdit na dvouleté školení, bude to každý měsíc‘,“ vzpomíná ředitel jedné ze základních škol v Chomutově Miloslav Hons, jak to chodilo před desítkami let, když sám nastupoval do vedení š
Dnes je ale podle něj na ředitele škol mnohem více nároků. „Dneska je tlak na ředitele ze všech stran mnohem větší. Dochází k obrovskému množství změn, člověk se musí mít neustále na pozoru. Sledovat, co se vůbec děje.“
Když se dnes chcete stát ředitelem, nestačí jen zkušenosti z učitelské praxe. Musíte projít také povinným kvalifikačním studiem, které má budoucí ředitele připravit na vedení celé školy.
Právě jeho podoba se teď mění. Místo dosavadní stovky hodin budou muset budoucí ředitelé absolvovat 250 hodin přípravy. Hlavní novinkou je důraz na praktickou přípravu.
Důraz na leadership i finance
„Studium je nově rozděleno do dvou navazujících částí. Výrazně se rozšiřuje jeho rozsah a větší prostor dostávají témata jako pedagogický leadership, práce s daty nebo podpora kvality výuky. Součástí studia jsou také interaktivní formy výuky, sdílení zkušeností a řešení konkrétních situací z praxe,“ popisuje mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.
Prevence, nejen represe, hájí zákaz mobilů na školách Plaga. Experti: Nejde o univerzální řešení
Úvodní částí kurzu musí ředitel projít ještě před nástupem do funkce, druhou do tří let ve vedení školy.
Vstupní část je určená třeba pro zástupce ředitele a další zájemce o ředitelskou pozici. V následném studiu se budou začínající ředitelé učit hlavně řešit situace, které každodenní řízení školy přináší.
„Je tam velký důraz na pedagogickou stránku věci, aby ředitel byl opravdový lídr, aby věděl, co po těch lidech chce, aby je dokázal vést. Jsem moc rád, že tam zapracovali i témata z financování školy, protože to je obrovské téma, o kterém bych řekl, že se v něm ředitelé moc neorientují, a přitom oni zodpovídají za to, aby škola prosperovala,“ říká Zbyněk Wasserbauer, ředitel základní školy v Polné.
Důležitá je kvalita školitelů
Jak říkal mluvčí ministerstva Ondřej Macura, budoucí ředitelé se nemají učit jen z přednášek, součástí studia budou také workshopy nebo stáže.
Asistenti žáků mají největší efekt na prvním stupni. Reformy jsou pozitivní, říká sociolog Prokop
Podle Zbyňka Waserbauera ale bude klíčové, kdo je povede. Kvalita školitelů, kterým uděluje akreditaci ministerstvo školství, totiž může výrazně ovlivnit, co si z přípravy odnesou.
„Samozřejmě bude záležet na tom, kdo to bude učit – jestli dokážou sehnat profesionály v oborech, tak to bude skvělé, pakliže neseženou, tak to bude celé jenom ztráta času,“ myslí si.
S tím souhlasí i programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta. „Teď máme relativně dost institucí, které to vzdělání můžou poskytovat, ale nemáme – kromě toho, že získají akreditaci – pro ně nějakou zpětnou vazbu toho, jestli to dělají dobře, ani kontrolu toho, že to dělají dobře.“
Zájem o ředitelské pozice se podle ministerstva školství liší podle regionů i typu školy. Problémem je, že se do konkurzu často hlásí málo uchazečů. V roce 2024 se ve skoro polovině případů přihlásil jen jeden zájemce a to školám výběr nového vedení komplikuje.
X XX
RUSKO PROTI RAKETÁM PROTESTUJE
Historické rozhodnutí Trumpa? Ukrajincům slíbil rakety Patriot. Má to ale háček, varuje expert
USA udělí Ukrajině licenci na výrobu raket Patriot, řekl Trump.
První střely z linek sjedou nejdříve za rok až dva
Američané sice na nedávném summitu NATO oznámili historické rozhodnutí umožnit Ukrajincům licenční výrobu komponentů pro protivzdušné systémy Patriot, je ale na místě varovat před přílišným optimismem. Podle experta osloveného německým listem Die Welt totiž může trvat roky, než z ukrajinských linek sjedou první rakety. Omezené výrobní kapacity přitom zemi sužují již nyní. Mezitím se ozvala i Moskva, která krok USA odsuzuje.
Americký prezident Donald Trump po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Ankaře oznámil, že Kyjev získá licenci na výrobu klíčových součástí pro systémy protivzdušné obrany Patriot.
„Malý ptáček mi řekl, že vám udělíme právo vyrábět Patrioty. Ukážeme jim (Ukrajincům) jak je vyrábět, je to velice komplexní. Ale vy na to rychle přijdete,“ cituje Trumpa z ankarského summitu britský deník Guardian. „Aspoň si nebudeme moci stěžovat, že vám nedáváme dost,“ dodal Trump směrem k ZelenskémDalší problém pro Rusko. Po úspěšných akcích Ukrajinců přerušilo dopravu klíčovým kanálem
Slib šéfa Bílého domu Kyjevu je považován na jedné straně za historický moment, protože Ukrajinci díky němu budou moci sami vyrobit jedny z nejlepších raket, které současné technologie nabízejí. Na straně druhé jde však podle Guardianu o příslib vágní.
Pro Kyjev jde však o velmi vydatnou vzpruhu. Podle ukrajinského portálu Unian současný objem globální produkce Patriotů, což má být zhruba 60-65 střel měsíčně, zdaleka neodpovídá intenzitě ruských raket, které by Patrioty měly sestřelit ještě ve vzduchu. Vlastní výrobní linka by však Ukrajincům ohromně pomohla.
Celý proces má ale jeden podstatný háček. Vybudovat něco takového by totiž mohlo trvat až dva roky. „Zavedení výroby raket Patriot je složitější, než si mnozí představují. Očekávám, že Ukrajina bude potřebovat minimálně jeden až dva roky, než bude na spuštění linky vůbec připravena,“ řekl podle Die Welt raketový analytik Marcus Schiller.
Peskov hrozí dalším obsazováním území
Už jen samotný příslib udělení licence na výrobu Patriotů na Ukrajině však dokázal vyprovokovat k reakci útočící Rusko.
„V americké pozici je jistá dualita. Na rozdíl od Evropanů Spojené státy udržují úsilí zajistit tranzici k mírovému procesu,“ komentoval podle Kremlem ovládané agentury Interfax tiskový mluvčí ruského autoritářského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. K Patriotům velmi opatrně řekl, že si je Rusko vědomo, že Ukrajincům pomáhá zbraněmi a sdílením vlastních technologií.
Chladným jej nenechalo ani Trumpovo pochvalné vyjádření na adresu Ukrajinců po jejich zásazích hluboko v ruském vnitrozemí a to včetně hlavního města Moskvy. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by tyto ukrajinské údery mohly Moskvu donutit usednout k jednacímu stolu.
„Další eskalace může do jisté míry prodloužit speciální vojenskou operaci (tak Rusové svoji invazi a válku na Ukrajině nazývají; pozn. red.). Nemůžeme říci, do jaké míry, ale bude to vést k nutnosti, abychom vytvořili větší bezpečnostní nárazníkovou zónu,“ řekl Peskov.
Reálně těmito slovy hrozí Ukrajině dalšími možnými útoky a obsazením územ
X XX
Francie nemá v týmu Francouze. Bývalý premiér pobouřil rasistickým výrokem
Ta zpráva pobouřila před úterním semifinále oba soupeře. „Francouzi mají špičkový tým, ale nemají v něm Francouze,“ napsal někdejší španělský premiér Mariano Rajoy ve svém sloupku v deníku El Debate.
Když komentář vyšel, vyvolal zděšení ve Španělsku a nevoli ve Francii.
„Tyto poznámky jsou opovrženíhodné a prokazují hlubokou neznalost francouzské historie. Neznalost toho, co Francie je. Neznalost hrdosti, kterou Francouzi chovají ke svému národnímu týmu,“ prohlásila v pondělí dopoledne ve vysílání televize RTL mluvčí francouzské vlády Maud Bregeonová. „Je to jasný rasismus.“
Vyjadřovali se i další politici.
„Pokud je toto prohlášení pravdivé, je naprosto nepřijatelné,“ řekl francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez v rozhovoru pro BMF TV.
„Věřím, že máme před sebou ještě dlouhou cestu k tomu, abychom žili společně v soudržnosti. Francie je republika, kde má každý své místo, bez ohledu na svůj původ, přesvědčení nebo náboženství, pokud respektuje společná pravidla republiky,“ prohlásil Nuňez.
„Francie není etnický národ. Nemá barvu pleti ani náboženství. Je to politický národ sjednocený kolem motta republiky. K velkému zklamání rasistické pravice,“ vzkázal první tajemník Socialistické strany (PS) Olivier Faure.
„Tento závan rasismu nelze tolerovat,“ prohlásil šéf Francouzské fotbalové federace (FFF) Philippe Diallo. „Naši hráči nemají důvod dostávat od bývalého španělského premiéra žádný certifikát o národnosti. Svým komentářem vytvořil odporné klima.“
„Všichni hráči francouzského týmu jsou Francouzi. Tečka,“ prohlásila ministerská delegátka pro frankofonii, mezinárodní partnerství a Francouze v zahraničí Éléonore Caroitová. „Ať už jsou výroky skandální nebo zákeřné, všechny rasistické útoky proti francouzskému týmu jsou nepřijatelné.“
Mbappého urážela paraguayská politička. Nenaučil se ani psát a pil z kokosu, uvedla
Není to poprvé během šampionátu, co slova politika ze země francouzského soupeře vyvolala pozdvižení. Po utkání prvního kola play off paraguayská senátorka Celeste Amarillová rasisticky urážela kapitána Kyliana Mbappého.
„Ten hlupák se ani nenaučil psát. Místo mateřského mléka pil z kokosu a nejvzdělanějšími tvory, které kdy slyšel, byli šimpanzi,“ vyťukala k fotce francouzského útočníka s paraguayským gólmanem Orlandem Gillem, jemuž Mbappé po utkání odmítl podat ruku.
Mbappé jí odpověděl, že je „opovrženíhodná žena, která není hodna své funkce.“ Senátorka si to nenechala líbit, napsala otevřený dopis, v němž Mbappého vyzvala k omluvě a pohrozila právními kroky.
Kdo si myslíš, že jsi? Omluv se. Madam Celeste hrozí Mbappému žalobou
Zatímco Amarillovou k výrokům vedla naštvanost z dění na hřišti, Rajoy narážel na africký původ většiny reprezentantů, přitom mimo Francii se narodili jen tři z kádru – Marcus Thuram (Itálie) Michael Olise (Anglie) a Brice Samba (Kongo).
Africký původ mají i někteří Španělé, největší hvězda Lamine Yamal má otce z Maroka a matku z Rovníkové Guiney. Nico Williams je zase synem ghanských rodičů.
„Chápu, že to neřekl se zlým úmyslem, ale myslím, že v tom musíme být trochu opatrnější,“ citoval deník Marca útočníka Borju Iglesiase. „Jsem překvapený, že tohle vůbec někdo řekne. Všichni jsme odněkud, žijeme v multikulturní společnosti. Myslím, že bohatství naší země spočívá i v této rozmanitosti.“
Proti Rajoyovi vystoupil i současný španělský premiér Pedro Sánchez. „Španělsko patří těm, kteří ho milují a pracují pro něj. Ne těm, kteří ho hanobí xenofobními výroky. Francie, uvidíme se v semifinále. Ať vyhraje lepší tým a ať prohraje rasismus.“
Ministr zahraničí José Manuel Albares označil Rajoyův komentář za „zraňující a nebezpečný“. „Cokoli, co maskuje rasismus a xenofobii, je opovrženíhodné. Tohle není Španělsko. Všichni Francouzi bez rozdílu jsou našimi přáteli, sousedy a partnery.“
Vyjádřil se i Manuel Valls, který byl francouzským premiérem v letech 2014 až 2016, čili v době Rajoye.
„Mariano, při jednáních jsme spolu seděli jako Evropané, jako předsedové vlád. Proto mě jeho slova nejen pobouřila, ale zranila. Nemyslel jsem si, že bys toho byl schopen,“ cituje ho deník El Español. „Není to rozmar, protože to, co v tom týmu nevidí, není národnost. Jinými slovy říká, pro něj nemůže být černoch Francouz. Tomu se jednoduše říká rasismus.“
I kvůli neopatrnému politikovi má soupeř Španělska o motivaci postaráno.
X X X
JAK SE JEDNALO V TURECKU, ANKAŘE
Nastává obrat? Loni se ,téměř hádali‘, nyní Zelenskyj vtipkuje o Moskvě a Trump slíbil licenci na Patrioty
Jednou z nejsledovanějších schůzek summitu NATO v Ankaře byla i ta mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Dost kontrastovala s jejich vůbec prvním jednáním, provázeným zvyšováním hlasu a skákáním do řeči. Nyní ale ze strany Zelenského padaly i vtípky, viditelně mířené na adresu Kremlu, zatímco z té Trumpovy zase přišel příslib licence na výrobu systémů protivzdušné obrany Patriot.
Průběh první schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se na míle vzdaloval představě, s jakou tehdy Zelenskyj do Oválné pracovny přišel.
Mezi oběma státníky totiž došlo k bezprecedentní roztržce a ukrajinský prezident nakonec z Washingtonu odlétal předčasně. Donald Trump mu pak vzkázal, že vrátit se může tehdy, až bude připravený na mír.
Jak při shrnutí prvního roku vztahů mezi těmito dvěma hlavami států pro iROZHLAS.cz popisoval ukrajinský politolog Ivan Gomza, z pohledu Kyjeva byla každá schůzka s Trumpem jistým způsobem riskantní, neboť problémy mohly následovat pokaždé, kdy se americkému prezidentovi „šláplo na kuří oko“.
Kyjev si ale podle něj nakonec s touto slovní přestřelkou dokázal poradit a „otevřenou linii spolupráce s Američany se podařilo udržet a zintenzivnit ji i s Evropany“.
STŘET ZELENSKÉHO S TRUMPEM
Ukrajinská delegace Bílý dům opustila mnohem dříve, než bylo naplánováno, neboť se Trump schůzku, jež se konala na konci loňského února, rozhodl předčasně ukončit.
Zhruba hodinovou debatu před novináři provázel dosti napjatý tón, přičemž nakonec přerostla téměř v hádku.
Zelenskyj měl v Bílém domě původně podepsat dohodu o vzácných ukrajinských nerostech, setkání se ale začalo vyostřovat, když se ohradil proti slovům viceprezidenta JD Vance o důvěře vůči šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi.
Americká strana Zelenského následně obvinila, že se k ní chová neuctivě, hazarduje se třetí světovou válkou, není dostatečně vděčný za její pomoc, ochotný se dohodnout a na schůzku si koneckonců ani nevzal oblek.
Podle vícero médií, včetně například amerického deníku The New York Times, šlo o jeden z nejdramatičtějších momentů, jaké se kdy v Bílém domě odehrály.
Při dalších schůzkách, ať už během zádušní mše za papeže Františka ve Vatikánu loni v dubnu, či dalších jednáních ve Spojených státech a Saúdské Arábii, se již ukrajinská strana snažila více přizpůsobit současnému americkému stylu jednání, a ta tak probíhala v o poznání méně vypjaté atmosféře.
Jak také s trochou nadsázky poznamenal Gomza, Zelenskému se při komunikaci se současným vedením Bílého domu mohou hodit i jeho zkušenosti z herecké kariéry, neboť byl „zvyklý vystupovat před publikem a naučit se, co dané publikum, nyní tedy Trump, očekává“. Chemie mezi těmito dvěma politiky ale podle něj nikdy fungovat nebude.
Vtipkování v Ankaře
Jednání mezi Trumpem a Zelenským na summitu NATO v Ankaře již ale silně vzbuzovalo dojem, že tenze z počátečních setkání jsou lidově řečeno „ty tam“. Obdobná nálada byla přitom při jakékoli předchozí interakci mezi těmito dvěma politiky v podstatě nepředstavitelná.
Zatímco loni v únoru diskusi provázelo zvyšování hlasu a opakované skákání do řeči, letos konverzace plynula mnohem přátelštěji a Zelenskyj si při ní i s jistou dávkou sarkasmu zavtipkoval.
Trump se jej totiž dotázal, zdali by byl ochoten kvůli mírovým jednáním jet do Moskvy, na což ukrajinský prezident odvětil, že to je těžké, protože tam nyní dopadá spousta ukrajinských dronů. „Je to nebezpečné. Lepší by to bylo někde v Evropě,“ dodala hlava ukrajinského státu.
SUMMIT NATO V ANKAŘE
V tureckém hlavním městě se konal minulý týden v úterý a ve středu, 7. a 8. července.
Řešila se právě i pomoc Ukrajině, jíž spojenci přislíbili vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě sedmdesáti miliard eur (přibližně 1,7 bilionu korun). Stejnou částku chtějí zachovat i pro příští rok.
Nejde však o nové finance, přibližně třicet miliard eur ze zmíněné částky tvoří již schválená půjčka Evropské unie Kyjevu, zbývajících zhruba čtyřicet miliard eur mají evropští členové Aliance a Kanada zemi poskytnout formou bilaterální vojenské pomoci, výcviku či například dodávek techniky.
Americký prezident Donald Trump pak Kyjevu přislíbil licenci na výrobu systémů Patriot, které jsou pro ukrajinskou protivzdušnou obranu zcela zásadní kvůli sestřelování ruských balistických střel.
Ty totiž, na rozdíl od dronů, bez těchto systémů v podstatě nedokáže zachytit.
Podle závěru summitu mají pak členové NATO kvůli dlouhodobým hrozbám ze strany Ruska a terorismu rovněž plnit své obranné závazky přijaté na loňském summitu v nizozemském Haagu.
Tam potvrdili navýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035, respektive podíl 3,5 procenta HDP má jít přímo na tyto výdaje a 1,5 procenta HDP pak na související bezpečnostní oblasti, od infrastruktury po kyberbezpečnost.
Jak pro Český rozhlas poukázal bezpečnostní expert Vlastislav Bříza, Zelenskyj byl podle něj s touto odpovědí „mimořádně vtipný a trefný“. U Trumpa je totiž podle něj důležitý fakt, že „má rád ty, kteří vyhrávají“, a právě i Zelenského zavtipkování a ona „trefnost“ na něj zapůsobily.
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka je tak posun ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem „v pozitivním slova smyslu velmi dramatický“.
„Dynamika je zcela jiná. Donald Trump má rád silné a rozhodné lídry, vždy tomu tak u něj bylo. Volodymyr Zelenskyj i celá Ukrajina za poslední více než rok, od onoho problematického setkání v Bílém domě, odvedli obrovský kus práce, ať už ve válčení jako takovém, nebo i co do odolnosti společnosti a vervě ve vzdoru ruské agresi. I právě to Trumpovi jednoduše imponuje,“ nastínil odborník pro iROZHLAS.cz.
Připomíná pak Trumpovu tradiční názorovou a postojovou nevypočitatelnost, Ukrajina se ale podle něj nyní nachází v „geopoliticky a vojensky dobré situaci“.
„Donald Trump rád zmiňuje karty (při únorové schůzce například Zelenskému řekl, že ten v rukou žádné nemá, na což mu Zelenskyj suše odpověděl, že žádné karty nehraje, pozn. red.). Nyní je zřejmě, že Ukrajinci jich v rukou mají dostatek a silnější než v minulosti. To pro ně u Američanů hraje v jejich prospěch,“ doplňuje Havlíček.
Trumpův obrat na G7
Možný posun v přístupu americké administrativy k podpoře Ukrajiny je nejvíce patrný v posledních pár týdnech. Na summitu ekonomicky vyspělých států G7 (Spojené státy, Kanada, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie a Itálie), jenž v polovině června proběhl ve Francii, Trump například spolupodepsal závěrečné prohlášení, v němž se uvádí, že Rusko v tomto konfliktu platí za agresora.
Kroky, které Donald Trump v tomto konfliktu aktivně podnikal, byly výrazně proruské, říká rusista Svoboda
Ještě loni se přitom na summitu těchto ekonomik vůči podobné deklaraci vymezoval. Zároveň tehdy také prohlásil, že bylo chybou Ruskou federaci z této skupiny, dříve známé jako G8, po anexi Krymu v roce 2014 vyškrtnout.
„(Bývalý americký prezident) Barack Obama a osoba jménem Trudeau (Justin Trudeau, tehdejší premiér Kanady, pozn. red.) nechtěli mít Rusko ve skupině G8. Podle mě to byla chyba, protože kdyby v ní zůstalo, válka by se dnes nevedla. A stejně tak by nebyla, kdyby (v únoru 2022, kdy Rusko celoplošnou invazi zahájilo, pozn. red.) byl prezidentem Trump,“ nechal se šéf Bílého domu slyšet v kanadské Albertě, kde se jednání loni konala.
Letošní ročník se tak již nesl v poměrně odlišném duchu. Kromě deklarace se lídři zemí G7 shodli i na posílení sankcí proti Rusku v ropném a plynárenském sektoru a dalším navýšení podpory Ukrajiny.
Americký prezident nicméně stále odmítl prohlásit, zdali za válku nese větší odpovědnost Putin s tím, že „to nechce komentovat, neboť se to snaží urovnat“, a zdůraznil také nutnost zapojení amerického zbrojního průmyslu do vojenských dodávek pro Ukrajinu.
Trump se již během svého mandátu stal pověstným svou nepředvídatelností, improvizací při projevech a změnami názorů, nicméně skutečnost, že se jeho osobní pomyslná miska vah kloní spíše na stranu toho, kdo má zrovna v konfliktu převahu a ukazuje silnější tvář, je v jeho případě naopak poměrně stabilní.
‚Dosud nejvřelejší‘ setkání
Co do stavu na frontové linii se Rusům na konci května podařilo dobýt strategické město Pokrovsk, klíčové pro ukrajinské zásobování, a podle tvrzení Moskvy do jejich rukou padla i podobně zásadní Kosťantynivka, což ale ukrajinský generální štáb doposud odmítá.
‚Bydlela jsem přesně tam, kde začíná ta díra.‘ Proč Rusko v posledních týdnech stupňuje útoky na Kyjev
Zároveň na ukrajinská města včetně metropole Kyjeva prakticky denně míří rozsáhlé dronové a raketové útoky, což má za následek materiální škody i vysoký počet obětí. Podle OSN na Ukrajině vůbec jen během června zemřelo nejvíce civilistů od dubna 2022.
Rusko údery podle odborníků, například analytiků amerického Institutu pro studium války, zintenzivňuje především ze dvou důvodů – jednak kvůli tomu, že se jeho armádě nedaří dosáhnout výraznějších pokroků na frontě, jednak mají odvést pozornost od ukrajinských dronových náletů hluboko na ruském území.
Ty, mířící zpravidla na ruskou energetickou infrastrukturu, totiž stále nabírají na intenzitě, a citelně tak zasahují ruskou válečnou ekonomiku ve velké míře závislou právě na exportu nerostných surovin. Zároveň už ale dopady náletů ukrajinských dronů a s tím spojený nedostatek paliva pociťují i běžní Rusové, kteří u čerpacích stanic nemají co natankovat.
Ukrajinských úspěchů a dopadů na ruské hospodářství si všímá právě i Trump, jak během summitu zmínil americký deník The Wall Street Journal. Ten dotyčné setkání mezi ním a Zelenským označil za „dosud nejvřelejší“.
Trump podle deníku uvedl, že ukrajinské útoky na cíle hluboko na ruském území podporuje a že z jeho pohledu jde o eskalaci, jež by mohla přispět k ukončení války. Dané výroky tak mají představovat jeho dosud „nejvýraznější ocenění ukrajinské vojenské strategie“ a „přináší významnou ránu snaze Ruska si Trumpa při jednáních o konci války udržet na své straně“, poukázal The Wall Street Journal.
Licence na systémy Patriot
V americko-ukrajinských vztazích ale nastal ještě jeden zásadní posun, když Trump Kyjevu v Ankaře přislíbil licenci na výrobu střel do systému protivzdušné obrany Patriot, na jejichž dodávky Zelenskyj kvůli zesíleným ruským útokům apeluje.
„Systémy Patriot jsou pro nás skutečně zásadní, neboť jde v podstatě o jediné řešení proti ruským balistickým raketám,“ zdůraznil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz generální ředitel Ukrajinské rady obranného průmyslu Ihor Fedirko.
Realita na bojišti se dramaticky mění. Nezbývá nám než se přizpůsobovat, říká ukrajinský obranný expert
V rámci spolupráce mezi Kyjevem a Washingtonem jde podle něj o „obrovskou změnu“ a pro ostatní země pak o „poselství, že Američané jsou v ukrajinské otázce zpět ve hře“. Experti ale upozorňují, že z politického hlediska je slib sice daný, realizovat samotnou výrobu v praxi ale nebude snadné ani z hlediska času, ani z pohledu kapacit a technologií.
Na časovou náročnost výroby střel do Patriotů, ale zároveň „v zásadě i na návrat Američanů zpět do hry“ upozorňuje rovněž Pavel Havlíček.
„Budoucí výroba raket do systémů Patriot bude dlouho trvat, o to více to ale oba aktéry na dlouhé roky dopředu prováže. Je to strategické rozhodnutí, které Ukrajina správně iniciovala a poté i vítala. Ukazuje to, že Američané mají na Ukrajině co ‚hrát‘,“ dodává analytik s odkazem na výše zmíněná prohlášení o kartách v ruce.
Vztahy mezi Zelenským a Trumpem tedy, jak nastiňují odborníci, mají především díky úspěchům dronových náletů na ruské území a odolnosti Ukrajiny nabírat zásadní a pro Kyjev pozitivní směr, stále je však určují i rozdílné pohledy na mírové řešení konfliktu.
Trump se netají tím, že konflikt chtěl mít již dávno vyřešený, a zároveň tak naléhá na jeho co nejrychlejší ukončení. Tento scénář však naráží na zcela odlišné postoje Kyjeva a Moskvy ohledně budoucnosti ukrajinského území – Kreml pod svou správu požaduje území Donbasu, zatímco Zelenskyj trvá na tom, že jakákoli mírová dohoda musí respektovat územní suverenitu Ukrajiny.
Dalším bodem jsou pak bezpečnostní záruky. Ty Zelenskyj požaduje co možná nejsilnější, zatímco v Putinově ideální variantě by Ukrajina nedostala žádné.
X X X
MLADÍ UKRAJINCI SE ZAPOJUJÍ DO VÁLKY?
Mladí Ukrajinci prepisujú pravidlá vojny. Spustili technologickú revolúciu
Mladá generácia Ukrajincov sa počas vojny stala významným motorom technologických a organizačných zmien v obrane krajiny. Podľa denníka The New York Times (NYT) mladí inžinieri, podnikatelia, vojaci a štátni úradníci pomáhajú armáde rýchlejšie zavádzať nové technológie a obmedzovať zdĺhavé byrokratické pos
Vojaci zo 123. brigády teritoriálnej obrany využili bezposádkový čln na diaľkové nasadenie bojového robota na okupovanú Kinburnskú kosu, čím úspešne realizovali prvú robotickú výsadkovú misiu tohto typu na svete.
Denník opisuje prípad pracovníčky ukrajinského ministerstva obrany vo veku tesne nad 20 rokov, ktorá pri kontrole balíka vojenskej pomoci z Dánska zistila, že obsahuje delostreleckú muníciu s kratším dostrelom, než Ukrajina potrebovala. Namiesto zdĺhavého úradného postupu priamo kontaktovala dánskych predstaviteľov a dosiahla úpravu dodávky. Ukrajina napokon získala 15-tisíc kusov ďalekonosnej munície.
Podľa NYT mladí odborníci postupne nahrádzajú predstaviteľov sovietskej školy riadenia. V súkromnom sektore zakladajú firmy zamerané na vojenské technológie a vyvíjajú moderné bezpilotné systémy, zatiaľ čo vo verejnej správe sa snažia urýchliť dodávky vybavenia ozbrojeným sil
Priame zásahy a obrovské explózie: ukrajinské námorné drony Mamaj udreli naplno
Ruské lietadlá pálili zo všetkého, čo mali. Námorné drony prekĺzli obranou a zaútočili na ruské tankery v Čiernom mori.
Generačnú zmenu podporuje aj charakter vojny. Keďže Ukrajina nemôže Rusku konkurovať počtom vojakov ani množstvom zbraní, väčší dôraz kladie na technologické inovácie a schopnosť rýchlo sa prispôsobovať.
„Takáto úroveň inovácií a spôsob, akým sa ich podarilo začleniť do ukrajinského boja, by bez týchto mladých ľudí neboli možné,“ uvádza denník.
Jedným z príkladov je 26-ročný Mychajlo Rudominskyj, ktorý po žiadosti známeho vojaka založil spoločnosť Himera. Firma vyvíja vojenské rádiostanice odolné proti ruským prostriedkom elektronického boja. Spočiatku sa mu podľa denníka nedarilo presvedčiť armádu, aby jeho výrobky nakupovala. Technológiu však neskôr začali využívať ukrajinské špeciálne jednotky a v súčasnosti ju používa viac ako 10-tisíc vojakov.
Dávame do pozornosti
Dôležitú úlohu pri rozvoji vojenských technológií zohráva aj platforma Brave1, ktorá za tri roky podporila stovky obranných startupov. Jeden z jej pracovníkov fungovanie projektu prirovnal skôr k technologickej firme než ku klasickému štátnemu úradu.
„Nevyzeralo to ako štátny projekt. Pripomínalo to veľkú technologickú spoločnosť,“ povedal.
The New York Times zároveň upozorňuje, že generačná výmena nenachádza podporu všade. V tejto súvislosti denník spomína odvolanie 35-ročného ministra obrany Mychajla Fedorova, ktorého označuje za jednu z osobností spájaných s obrannými inováciami. Proti rozhodnutiu protestovali najmä mladí ľudia vrátane pracovníkov obranného sektora, ktorí sa podľa denníka obávajú zastavenia reforiem.
„Nechceme sa vrátiť k tomu, ako sa vojna riadila v minulosti. Ľudia chcú napredovať a Fedorov bol symbolom pohybu vpred,“ uviedli protestujúci.
X XX
KŠEFTY RAKUŠANA A SPOL?
DOSUD NEBYLY VYŠETŘENY POLICIÍ ANI MILIONY, KTERÉ DŘÍVE DOSTALI
Milionový byznys hnutí STAN, investovalo přes firmu. Vše je legální, tvrdí vedení
Společnost BeSTAN vznikla coby servisní organizace pro hnutí STAN. Firma měla pro poslance tohoto hnutí nakupovat vybavení do kanceláří, zajišťovat pronájem a podobně. Redakce iDNES.cz však zjistila, že firma BeSTAN dělala ještě něco, co by podle zákona dělat neměla. Přes společnost BeSTAN totiž hnutí investovalo stranické miliony. A to do fondu, jenž se například zabývá akciemi energetických firem.
Vedení Starostů to považuje za legální strategii. Jenže podle české legislativy politický subjekt do akcií či podílových listů investovat nesmí. Což redakci iDNES.cz potvrdili experti a dohledový úřad.
Společnost BeSTAN vznikla v roce 2021, na sociálních sítích o ní informoval anonymní autor Thomas Paukner.
Nejde se zbavit dojmu, že se Starostové a nezávislí snaží pravidla pro financování politických stran a hnutí obejít.
Na našem webu používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference a opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas.
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.