| Resort ve čtvrtek uvedl, že americkým úřadům předal amerického uprchlíka hledaného za závažné násilné trestné činy, včetně podezření z vraždy manželky a sexuálního napadení mladé dívky. |
USA o několik dní dříve do Pekingu vydaly uprchlíka obviněného z únosu a vraždy Číňanů v zahraničí, což Peking označil za „nejnovější úspěch“ při naplňování shody obou preziději.
Patel navštívil Peking také loni v listopadu, aby projednal otázky týkající se drogy fentanylu a vymáhání práva. Stalo se tak v návaznosti na loňské říjnové setkání obou prezidentů, kteří se domluvili na spolupráci v boji proti obchodu s fentanylem.
Spojené státy se od konce 90. let minulého století potýkají s takzvanou opioidovou krizí v podobě nadužívání návykových léků proti bolesti a nelegálních drog, jako je heroin nebo fentanyl. Ten už v USA podle letošní květnové zprávy agentury agentury Reuters v počtu případů předávkování předčil heroin a opioidy na předpis.
Washington přitom v minulosti opakovaně kritizoval Peking, že nedokázal zastavit dodávky chemikálií používaných v USA k výrobě fentanylu.
Trump a Si, kteří se setkali také letos v polovině května v Pekingu, by měli podle médií znovu jednat ve Washingtonu 24. září. Čínská strana tuto informaci dosud nepotvrdila.
X X X
Poláci se v referendu vyjádří k unijnímu Green Dealu?
Polský prezident Karol Nawrocki předložil návrh na referendum, ve kterém by se občané vyjádřili k Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal).
Během setkání s obyvateli Dębice prezident oznámil, že těsně před odjezdem předložil nový návrh na konání referenda. V něm Poláci odpoví na otázku: „Jste pro to, aby Polsko zavádělo klimatickou politiku Evropské unie?“
Dodal, že poprvé nebylo referendum Senátem schváleno. Důvodem byla navržená referendová otázka, která byla podle Senátu formulována způsobem, který naznačuje odpověď.
V Kancléřství prezidenta Polské republiky jsme připravili zcela jinou, novou otázku, jednoduchou otázku: „Jste pro to, aby Polsko zavádělo klimatickou politiku Evropské unie?“ Server vasevec.cz
X X X
PREMIÉR FICO: SR NIC S KOALICÍ OCHOTNÝCH
Nebylo, není a nebude. Fico odmítl tvrzení o členství Slovenska v koalici ochotných
Slovenský premiér Robert Fico, úřad slovenské vlády a ministr zahraničí Juraj Blanár v pátek popřeli tvrzení serveru euBrief, který s odvoláním na francouzské velvyslanectví v Bratislavě napsal, že Slovensko se stalo členem takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí.
„Jako předseda vlády SR oficiálně prohlašuji, že Slovenská republika nebyla, není a nebude členem koalice ochotných, která podporuje válku na Ukrajině,“ napsal Fico na facebooku.
Připomněl, že jako slovenský premiér se nezúčastnil „žádného zasedání tohoto válečného spolku“. Francouzského velvyslance Nicolase Surana „důrazně požádal, aby francouzské velvyslanectví nešířilo nepravdivé informace o našem členství v Koalici ochotných“.
Velvyslanec podle Fica tvrdil, že jde o nedorozumění a že takto bude informovat veřejnost. Fico svůj příspěvek na facebooku opatřil titulkem: „Za chvíli budu muset dokazovat, že se jmenuji Robert Fico“.
Diskuse o postavení Slovenska v koalici ochotných se rozproudila poté, co francouzské velvyslanectví uvedlo, že Slovensko patří mezi země zapojené do této iniciativy a zúčastnilo se jednání v Paříži 13. července, připomněl list Pravda na svém webu.
„Jen jsme připomněli, že slovenským úřadům byla zaslaná pozvánka k účasti na slavnostní přehlídce 14. července a že slovenský velvyslanec se o den dříve zúčastnil zasedání koalice ochotných,“ uvedlo francouzské velvyslanectví ve stanovisku rozeslaném médiím po Ficově vyjádření.
Velvyslanectví ustoupilo z vyjádření pro euBrief a zdůraznilo, že nevydalo oficiální prohlášení k členství Slovenska v koalici, napsal server Sme.sk. „O svých mezinárodních závazcích informuje samozřejmě výlučně slovenská vláda,“ napsalo velvyslanectví podle portálu.
Úřad slovenské vlády také vydal prohlášení, že Slovensko není členem koalice ochotných, a pro uvedení věcí na pravou míru zdůraznil, že slovenský velvyslanec v Paříži se zúčastnil schůzky koalice ochotných 13. července „jen jako pozorovatel“ spolu s dalšími diplomaty.
O CHVÍĽU BUDEM MUSIEŤ DOKAZOVAŤ, ŽE SA VOLÁM ROBERT FICO.
Ako predseda vlády SR oficiálne vyhlasujem, že Slovenská republika nebola, nie je a ani nebude členom Koalície ochotných, ktorá podporuje vojnu na Ukrajine. Ako predseda vlády som sa nezúčastnil na žiadnom zasadnutí tohto vojnového spolku.
Pred pár minútami som osobne hovoril s veľvyslancom Francúzska na Slovensku p. Nicolasom Suranom a dôrazne som ho požiadal, aby francúzske veľvyslanectvo nešírilo nepravdivé inform…ácie o našom členstve v Koalícii ochotných. Veľvyslanec Suran mi potvrdil, že ide o nedorozumenie a že takto budú informovať aj verejne. Musím vysloviť poľutovanie nad tým, že na takejto vysokej úrovni sa hrajú detské hry hodné našej opozície a protislovenských a protivládnych médií a vyžadujú priamy zásah predsedu vlády SR.
X XX
Trump vyráža do vojny s EÚ: Za pokuty pre Google hrozí Európe „veľmi vysokou cenou“
Spojené štáty okamžite začnú vyšetrovanie obchodných praktík Európskej únie, oznámil v piatok americký prezident Donald Trump. Dôvodom sú podľa neho pokuty, ktoré Brusel uložil americkým technologickým gigantom. Je to nezákonné a neetické a EÚ za to zaplatí veľmi vysokú cenu, vyhlásil Trump a pohrozil Únii vysokýmEurópska komisia (EK) vo štvrtok oznámila, že uložila dve pokuty vo výške 460 a 430 miliónov eur americkej spoločnosti Google za to, že podľa nej porušila pravidlá nariadenia EÚ o digitálnych trhoch (DMA). EK firme vyčíta zvýhodňovanie vlastných služieb vo výsledkoch vyhľadávania Google Search a obmedzenia, ktoré bránia vývojárom aplikácií voľne smerovať spotrebiteľov k alternatívnym nákupným kanálom mimo obchodu Google Play.
„Európska únia to robí už zase a ako zvyčajne sa zameriava priamo na SKVELÉ americké spoločnosti!“ napísal Trump v príspevku a uviedol, že Európsku úniu pred takýmto konaním neustále varuje. Spojené štáty podľa neho nie sú pre Európu žiadnou „pokladničkou“ a bezodkladne spustia vyšetrovanie „praktík ‚OKRÁDANIA‘ amerických spoločností a v konečnom dôsledku aj amerických daňových poplatníkov“.
Šéf Bieleho domu v príspevku tvrdil, že pokuty, ktoré uložila EÚ, budú zrušené a že na Úniu bude čo najskôr uvalené „značné clo“.
Americký obchodný splnomocnenec Jamieson Greer už vo štvrtok varoval, že uloženie pokuty spoločnosti Google by mohlo skomplikovať snahy o zlepšenie obchodných vzťahov medzi EÚ a Spojenými štátmi.
Washington už v minulosti kritizoval reguláciu digitálnych platforiem zo strany EÚ. Trumpova administratíva dlhodobo tvrdí, že pravidlá, ako je DMA či nariadenie o digitálnych službách (DSA), môžu nepriaznivo zasahovať do podnikania amerických technologických spoločností.
X XX
RUSKO ODMIETA UKRAJINSKÉ ÚDERY
Rusko odmieta americký názor na ukrajinské údery. Moskva tvrdí, že útoky na energetiku mier neukončia
Kremeľ odmieta názor Washingtonu, že ukrajinské útoky na ruskú energetiku môžu skrátiť vojnu. Tvrdí, že vojenský tlak len zvyšuje riziko eskalácie.
Rusko vo štvrtok kritizovalo Spojené štáty za ich tvrdenie, že ukrajinské útoky na ruské energetické zariadenia by mohli prispieť k ukončeniu vojny medzi Moskvou a Kyjevom. Kremeľ to označil za „mylný názor“, informuje TASR podľa agentúry AFP.
- Rusko odsúdilo tvrdenie Spojených štátov, že ukrajinské útoky skrátia vojnu.
- Ukrajina vedie dronové útoky na ruské energetické a vojenské zariadenia ako odplatu.
- Donald Trump označil ukrajinské útoky za eskaláciu, ktorá môže priniesť koniec konfliktu.
- Kremeľ tvrdí, že vojenský tlak Kyjeva ho k ústupkom nedonúti a hrozí odvetou.
- Útoky na ruské rafinérie spôsobili palivovú krízu a rozsiahle benzínové prídely v krajine.
Ukrajina v uplynulých týždňoch spustila odvetnú útočnú kampaň s využitím dronov s dlhým doletom proti energetickým a vojenským zariadeniam v Rusku. Kyjev to označuje za spravodlivú odplatu za ruské dronové a raketové útoky na ukrajinské mestá.
Trumpova podpora útokov
Na túto ofenzívu sa v stredu spýtali novinári aj amerického prezidenta Donalda Trumpa počas jeho stretnutia s ukrajinským lídrom Volodymyrom Zelenským popri summite NATO v Ankare. AFP konštatuje, že Trump útoky zdanlivo podporuje.
„Je to eskalácia, ale je to aj eskalácia, ktorá môže viesť ku koncu,“ poznamenal. Podobný názor vyjadril aj americký minister zahraničných vecí Marco Rubio, podľa ktorého by ukrajinské údery mohli „teraz vytvoriť priestor na rokovania o ukončení tejto vojny“.
Kremeľ však vo štvrtok vyhlásil, že vojenský tlak zo strany Kyjeva ho nedonúti k ústupkom.
Kremeľ varuje pred eskaláciou
„V administratíve Bieleho domu vidíme určité mylné predstavy – že eskaláciou vojenského tlaku sa dá dosiahnuť mierové urovnanie. To je mylný názor,“ povedal novinárom hovorca Kremľa Dmitrij Peskov. „Podnecovanie napätia a kroky, ktoré živia eskaláciu, nijakým spôsobom neprispejú k mierovému procesu,“ citovala hovorcu agentúra TASS.
„Ďalšia eskalácia môže do určitej miery predĺžiť špeciálnu vojenskú operáciu,“ dodal Peskov a pohrozil, že ruská armáda zareaguje „vytvorením väčšej bezpečnostnej zóny“. AFP vysvetľuje, že ide o narážku na získanie väčšieho územia na východne Ukrajine.
Palivová kríza v Rusku
Zásahy Kyjeva na ruské ropné sklady a rafinérie vyvolali v celom Rusku palivovú krízu, čo prinútilo Moskvu – jedného z najväčších svetových producentov ropy – zakázať časť vývozu. Podľa oficiálnych vyhlásení a správ miestnych médií zaviedlo viac ako 90 percent všetkých ruských regiónov nejakú formu prídelového systému alebo hlásilo nedostatok benzínu a nafty, uvádza AFP.
X XX
SLOVÁCI SI VÁŹÍ PREMIÉRA BABIŚE
Tvrdá facka od susedov. Prieskum ukazuje, čo si Česi v skutočnosti myslia o Robertovi Ficovi
Najnovšie dáta z prieskumov verejnej mienky ukazujú zaujímavý kontrast v tom, ako obyvatelia bratských štátov vnímajú politických lídrov, ktorí sú aktuálne pri moci.
Český premiér Andrej Babiš sa na Slovensku teší sympatiám takmer polovice verejnosti, slovenský predseda vlády Robert Fico však naráža u našich západných susedov na tvrdú vlnu nevôle.
Ukázali to výsledky nedávnych prieskumov agentúr Focus pre 360tku a Ipsos pre mediálny projekt Morave
Iný pohľad
Sympatie k Babišovi deklaruje celkovo 47 % Slovákov, pričom 8 % cíti silnú sympatiu a 39 % bežnú sympatiu. Nesympatie voči šéfovi hnutia ANO prechováva 45 % opýtaných (33 % nesympatia, 12 % silná nesympatia). K politikovi sa nevedelo vyjadriť 8 % respondentov.
Úplne iný obraz ponúka pohľad českej verejnosti na Roberta Fica, ktorý merala agentúra Ipsos pre portál Moravec.cz. Slovenský premiér má v Českej republike výrazne negatívny imidž.
Odmietavý postoj k nemu má až 60 % Čechov, z toho dominantných 39 % deklaruje dokonca silnú nesympatiu a ďalších 21 % nesympatiu. Sympatie voči Ficovi pociťuje len 23 % českých respondentov (6 % silná sympatia, 17 % sympatia). Až 17 % opýtaných v ČR nevedelo na otázku odpovedať.
Podľa straníckych preferencií
Bližší pohľad na dáta prezrádza, že vnímanie oboch politikov je striktne rozdelené podľa sympatií k domácim politickým stranám.
Voliči vládnej strany Smer-SD sú najviac naklonení českému premiérovi. Pozitívne ho vníma až 77 % z nich (21 % silná sympatia, 56 % sympatia). Nesympatie mu vyjadrilo len 19 % respondentov z tohto tábora.
Podobný trend vidieť medzi voličmi hnutia Republika Milana Uhríka, kde Babišovi fandí celkovo 60 % opýtaných (7 % silná sympatia, 53 % sympatia), pričom nesympatie má u 34 %.
Opoziční voliči PS Michala Šimečku majú na Babiša jasne vyhranený negatívny názor. Až 71 % ho vníma negatívne (49 % nesympatia, 22 % silná nesympatia) a len 24 % voči nemu pociťuje sympatie
Očami Čechov na Fica
Jediným politickým táborom v Česku, kde má Robert Fico relatívne silnú oporu, sú voliči Babišovho hnutia ANO. Sympatie mu vyjadruje 46 % z nich (9 % silná sympatia, 37 % sympatia), hoci nezanedbateľných 40 % ho odmieta.
U voličov hnutia Starostové a nezávislí (STAN) naráža slovenský premiér na fatálne odmietnutie. Celkovo 93 % ho vníma negatívne, pričom až 84 % deklaruje „silnú nesympatiu“ k Ficovi. Sympatizuje s ním iba podiel oslovených na úrovni štatistickej chyby – 2 %.
Takmer identická situácia vládne medzi voličmi ODS. Silnú nesympatiu voči Ficovi cíti 77 % a bežnú nesympatiu 18 % (spolu 95 % odmietavý postoj). Pozitívny vzťah k nemu majú len 4 % voličov strany českého premiéra.
O prieskumoch
Slovenské dáta (vnímanie Andreja Babiša) zbierala agentúra Focus pre 360tku na vzorke 1027 respondentov v termíne od 22. do 29. júna 2026.
České dáta (vnímanie Roberta Fica) realizovala agentúra Ipsos pre web Moravec.cz v dňoch 1. až 7. júla 2026, a to na vzorke 1136 respondentov.
X X X
| Trump varoval Rusko a Čínu před zapojením do konfliktu s Íránem |
Americký prezident Donald Trump v pátek varoval Rusko a Čínu, aby se nezapojovaly do války USA s Íránem s tím, že by to pro obě mocnosti nedopadlo dobře. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Peking ani Moskva se nyní konfliktu s Teheránem neúčastní.
„Prezident Si mi při našem nedávném setkání v Pekingu sdělil, že za žádných okolností nebude dodávat ani prodávat zbraně Íránské islámské republice – a toto prohlášení se vztahovalo i na čínské společnosti,“ uvedl Trump.
Poznamenal, že stejně tak ho ruský prezident Vladimir Putin „navzdory hrozné válce na Ukrajině“, ujistil, že nebude prodávat Íránu zbraně. „Kdyby tak učinili, bylo by to pro ně velmi špatné – rozhodně by to nebylo v jejich nejlepším zájmu,“ napsal Trump.
Spojené státy a Írán jsou ve válce od února, kdy USA a Izrael provedly údery, při nichž zahynuli vysoce postavení íránští představitelé, včetně íránského nejvyššího duchovního.
Čtyři osoby obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb uvedly, že íránské údery na cíle americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v Perském zálivu v rané fázi války vedly americké zpravodajské služby k vyšetřování toho, zda Rusko neposkytuje Íránu pomoc v podobě informací o cílech nebo technologie bezpilotních letounů.
Kreml se ve čtvrtek k této zprávě odmítl vyjádřit. Spojené státy uvalily sankce na jednotlivce a společnosti v Rusku a Číně za to, že pomáhaly Íránu s nákupem zbraní.
Americký dolar dnes mírně oslabuje ke koši měn. Dolar koriguje část předchozích zisků, když za celý týden směřuje k největšímu růstu od poloviny června kvůli růstu cen ropy vyvolanému konfliktem na Blízkém východě.
Americký prezident Donald Trump dnes varoval Rusko a Čínu, aby se nezapojovaly do války USA s Íránem s tím, že by to pro obě mocnosti nedopadlo dobře.
Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Peking ani Moskva se nyní konfliktu s Teheránem neúčastní. Šéf Bílého domu to uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
Koalice vedená Spojenými státy dnes nad iráckým Erbílem sestřelila pět dronů. Žádné oběti ani škody nejsou podle agentury AFP hlášeny.
Už dnes ráno byly poblíž letiště v Erbílu, kde působí americké síly, slyšet exploze. Podle médií to byla místní protivzdušná obrana, která se snažila drony zneškodnit.
X X X
Požáry ve Španělsku uvěznily 20 tisíc lidí v jejich domech. Vláda vyhlásila stav nouze.
Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům, které si podle poslední bilance vynutily evakuaci nejméně 30 tisíc lidí, uvedla stanice RTVE. Dalších zhruba 20 tisíc osob je plameny uvězněno ve svých domech.
Předsedkyně vlády madridské autonomní oblasti Isabel Díazová Ayusová označila nynější požáry za nejhorší v historii tohoto regionu, zničeno bylo nejméně 43 domů. Hasiči uvedli, že část požárů se v madridském regionu spojila, neboť se plameny vymkly kontrole. Evropská unie mezitím oznámila, že do země posílá čtyři hasicí letouny.
Národní stav nouze se týká i provincie Ávila, která se nachází v blízkosti madridského regionu. Vláda své rozhodnutí zdůvodnila nepříznivými meteorologickými podmínkami a nutností mobilizovat velké množství zdrojů, uvedla španělská média. Plameny zde sežehly již 9 tisíc hektarů a evakuováno nebo jinak ovlivněno požárem bylo přes 10 tisíc lidí. Úřady původně varovaly, že nezbývá mnoho času, než se požáry v Ávile a madridském regionu spojí, ale naděje vzbuzují nové informace, podle nichž se požár od Ávily šíří více severním směrem, než se čekalo.
Vyhlášením národního stavu nouze centrální vláda přebírá pravomoci při koordinování zásahů proti požárům. Obvykle tuto činnost koordinují regiony, které však mohou požádat o pomoc centrální vládu, pokud kalamitní stav nedokážou zvládnout vlastními prostředky. Zásahům tak nově velí ministerstvo vnitra, napsala agentura EFE. Koordinační štáb ještě před vyhlášením stavu nouze už ve čtvrtek večer navštívil ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska.
Člen madridské regionální vlády v pátek večer uvedl, že požár za momentálních podmínek nelze uhasit. „V tuto chvíli je zřejmé, že požár je v nejhorší fázi a je nemožné jej uhasit,“ prohlásil na tiskové konferenci Carlos Novillo.
V pátek ministerstvo oznámilo, že požádalo o aktivaci mechanismu civilní obrany v EU. Řecko již Madridu slíbilo poskytnout dva hasičské letouny Canadair. Následně mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová oznámila, že všechny čtyři požadované letouny byly pro nasazení ve Španělsku již vyčleněny. Uvedla, že dva letouny odletěly do Španělska z Řecka a další dva z Itálie, která se rovněž potýká s ničivými požáry.
„Připravujeme se na vážnou situaci,“ uvedla s tím, že unie má díky zapojení členských států v pohotovostní rezervě další letouny a také hasiče.
„Zažíváme dramatickou situaci,“ napsal v pátek na síti X španělský premiér Pedro Sánchez. Poznamenal, že s plameny se nepotýká jen Španělsko, ale také další země v regionu. „Vláda nasadila všechny dostupné síly. Bude stát po vašem boku během nouze i při obnově,“ dodal.
Estamos viviendo una situación dramática, no solo en distintas provincias españolas sino también en comarcas de países vecinos.
Los incendios forestales están arrasando miles de hectáreas y afectando a diversas poblaciones. Quiero trasladar toda mi solidaridad con todas las
Stanice France 24 nicméně uvedla, že regionální úřady kritizují centrální vládu za to, že podle nich zatím neučinila dost, aby požáry zastavila. Regiony rovněž tvrdí, že nedostatečná byla i vládní opatření k prevenci podobných katastrof.
Hasiči na síti X uvedli, že v madridském regionu se požáry spojily v jeden veliký. Plameny zde již spálily na 6 tisíc hektarů, tedy 60 kilometrů čtverečních. Ayusová uvedla, že rozsah požárů v takto hustě obydlené oblasti představuje katastrofu. Dodala, že prioritou je záchrana životů. Doposud úřady hlásí asi stovku lehce zraněných.
S plameny bojují stovky profesionálních hasičů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů. Podle údajů unijního systému EFFIS ve Španělsku požáry zničily od začátku roku na 1 250 kilometrů čtverečních území.
Španělská policie oznámila, že zadržela muže podezřelého z rozpoutání požáru v provincii Ávila. Další osoba je předmětem vyšetřování. „Příčinou vzniku požáru byla hrubá nedbalost při používání těžké techniky v místě vzniku požáru, kde to bylo zcela zakázáno,“ napsala policie na síti X. „ Oba vyšetřovaní pachatelé při používání této techniky způsobili jiskry, které byly pravděpodobně příčinou vzniku požáru,“ dodala.
x x x
Migaľovo tajomstvo za 105 miliónov eur: utajené dokumenty a tvrdá kritika.
Štát chce kúpiť váhy a softvér za 105 miliónov eur na boj s daňovými únikmi, no kľúčová štúdia ostáva tajná. Mimovládky bijú na poplach kvôli riziku predraženia.
Na ministerstve investícií pred časom ohlásili pompéznu novinku. Za 105 miliónov eur chcú nakúpiť váhy a ďalšie potrebné zariadenia, ktorými zistia, či sa nám po cestách nepreháňajú kamióny napratané nezdaneným tovarom. Ľudia Samuela Migaľa v tom vidia revolúciu v boji proti daňovým podvodom.
Nad projektom ale visí jeden veľký otáznik: prečo ho v susednom Maďarsku dokázali kúpiť pred vyše desiatimi rokmi za 28 miliónov a u nás má teraz stáť 105 miliónov eur?
Aktuality.sk sa už niekoľko mesiacov pokúšajú zistiť, ako minister Migaľ spočítal, že nový systém sa oplatí. Akékoľvek zdôvodnenia však ministerstvo informatizácie vytrvalo utajuje.
Samuel Migaľ osobne podpísal dokument, na základe ktorého žiadnu časť státisícovej štúdie k systému váženia nákladiakov putujúcich po Slovensku nesprístupní.
Odborníci pritom postoj ministerstva a Samuela Migaľa kritizujú.
Ministerstvo utajilo, minister súhlasí
Redakcia Aktuality.sk si ešte v máji vypýtala na základe zákona o slobodnom prístupe k informáciám dokument, ktorý má ukazovať výhodnosť plánovanej Migaľovej investície. Išlo o analýzu firmy Ernst & Young, za ktorú ministerstvo zaplatilo 170-tisíc eur.
Rezort inovácií ale našu žiadosť zamietol. Analýzu odmietol sprístupniť z dôvodu, že „obsahuje také časti, ktorých sprístupnenie jednotlivo alebo ako celku by bolo rizikové z pohľadu bezpečnosti informačnej technológie verejnej správy“. Zákon síce takéto skrytie dokumentov pred verejnosťou umožňuje – takéto oprávnenie ale má len vtedy, ak ide o projektovú dokumentáciu k informačným systémom.
„V tomto prípade nešlo o žiadosť o projektovú dokumentáciu informačnej technológie, ale o podklady na vyhodnotenie efektívnosti plánovanej investície. Predmetné ustanovenia zákona o informatizácii vo verejnej správe by sa preto, podľa mňa, nemali uplatňovať,“ myslí si právnik Transparency International Slovensko Ján Ivančík.
Ivančík síce pripúšťa, že časť štúdie môže byť citlivá – dalo sa to však jednoducho vyriešiť a aspoň čiastočne dokument zverejniť.
„Aj v prípade, ak niektoré časti požadovaného dokumentu spĺňali podmienky pre obmedzenie prístupu k informáciám, mali byť vyčiernené a sprístupnené zvyšné časti, ktoré ochrane nepodliehajú,“ uzavrel.
Ani s odvolaním proti tomuto utajovaniu sme nepochodili. To už do hry vstúpil priamo minister a potvrdil pôvodnú odpoveď ministerstva.
Slovensko.digital vidí netransparentnosť
Kritikou na postup Migaľovho rezortu nešetria ani odborníci z mimovládky Slovensko.digital, ktorí dlhodobo poukazujú na problémy pri obstarávaní štátnych IT systémov.
„Slovensko.digital je zásadne proti tomu, aby štát pod zámienkou bezpečnosti nesprístupňoval celé dokumenty. Ak štúdia obsahuje citlivé informácie, ministerstvo ich môže začierniť. Nie je však prijateľné utajiť celú štúdiu vrátane ekonomického hodnotenia projektu,“ uviedol Ladislav Kovár, odborník Slovensko.digital na elektronizáciu verejnej správy.
Poukazuje najmä na fakt, že ide o veľký projekt, ktorý má stáť veľa peňazí.
„Pri investícii za viac ako 100 miliónov eur musí mať verejnosť možnosť overiť si primeranosť nákladov aj deklarované prínosy. Bez zverejnenej štúdie nákladov a prínosov to nie je možné. Takýto postup je v priamom rozpore s transparentnosťou a verejnou kontrolou, ku ktorým sa vedenie MIRRI pri svojom nástupe hlásilo,” dodal Kovár.
Maďari za 28, my za 105
Hoci systém ministra Migaľa má vážiť tovar prevážaný po Slovensku, najväčšiu nákladovú položku nemajú predstavovať váhy, ale softvér na vyhodnotenie údajov. Ten by mal stáť viac ako polovicu zo 105-miliónového rozpočtu, kým váhy vyjdú na 10 miliónov eur,
„Kľúčovým nákladovým prvkom je samotný centrálny informačný systém, ktorého odhadovaná cena dosahuje približne 70 mil. eur,“ uvádza sa v materiáli, ktorý je zverejnený na webe Úradu vlády bez akéhokoľvek zdôvodnenia nákladov.
Minister sa inšpiroval maďarským systémom ekaer. Podľa medializovaných informácií maďarský systém pred vyše desiatimi rokmi stál iba 28 miliónov eur.
Náklady sa podľa MIRRI majú vrátiť mimoriadne rýchlo. Aj podľa konzervatívnych predpokladov podľa ministerstva možno „očakávať ročný prínos na úrovni približne 200 mil. eur,“ tvrdí ministerstvo. Tieto údaje by mali vychádzať práve zo štúdie Ernst & Young, ktorú však ministerstvo odmieta ukázať.
Zámery ministerstva prešli vládou už v apríli. Odvtedy však Migaľov rezort odmietal zverejniť 170-tisícovú štúdiu a ďalší postup v plánovanom systéme za 105 miliónov eur žiadnym iným spôsobom nekomunikoval.
X XX
| ZMÉNY V POLSKÉ STRANĚ KACZYNSKÉHO |
Rozkol v Kaczynského straně. Stárnoucí předseda vyhodil expremiéra a tři desítky poslanců
Největší polská opoziční strana se rozdělila. Pravicovou konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS) opustí více než 30 poslanců včetně bývalého premiéra Mateusze Morawieckého. Přesný počet zatím není znám, uvedl v pátek ve Varšavě předseda PiS Jaroslaw Kaczyński.
PiS s původně 186 poslanci měla největší poslanecký klub v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Rozkol, který následoval po vnitřním mocenském boji, podle ní pramení z konfliktu o budoucí směřování strany.
Sedmasedmdesátiletý Kaczyński v březnu jako svého kandidáta na premiéra v příštích parlamentních volbách v roce 2027 nominoval Przemyslawa Czarnka, který je považován za ultrakonzervativního představitele tvrdé linie. Podle médií Kaczyński tento krok učinil naději, že získá voliče krajní pravice.
Ekonomicky liberální místopředseda strany, bývalý premiér Morawiecki se prý tímto rozhodnutím cítil být uražen. Spolu s dalšími umírněnými politiky PiS založil na jaře skupinu s názvem Rozvoj Plus (Rozwój Plus) a požadoval, aby se PiS opět stala významnou středopravou stranou oslovující podnikatele a mladé lidi.
Kaczyński reagoval ultimátem požadujícím, aby skupina byla rozpuštěna a aby všichni členové do čtvrteční půlnoci podepsali prohlášení, že ke skupině nepatří. Morawiecki obojí odmítl. Čtvrteční krizová jednání byla bezvýsledná.
PiS vládla Polsku v letech 2015 až 2023. Během této doby významně přeměnila soudní systém, což mimo jiné vedlo ke konfliktu s Evropskou komisí. V říjnu 2023 PiS prohrála parlamentní volby a od té doby je největší opoziční stranou v zemi.
„Okolo 30 poslanců našeho uskupení se zřeklo členství. Není to ještě stoprocentně potvrzené, ale lze to tak odhadnout,“ řekl Kaczyński. „Všichni dobře věděli, co mají podepsat, a uvědomovali si důsledky, pokud prohlášení nepodepíší,“ dodal s tím, že sdružení Rozvoj Plus pokládá za součást plánu rozdělení strany a že jeho členové nepřijali nabízené ústupky, z čehož musí být vyvozeny důsledky na jednání špiček strany v příštím týdnu.
„Do poslední chvíle jsme bojovali o jednotu tábora PiS,“ zareagoval Morawiecki na Kaczyńského prohlášení. Dodal, že ještě ráno zaslal předsedovi nové návrhy, jak spor vyřešit. Morawiecki podle polských médií uvedl, že na jeho straně stojí 40 poslanců, jeden senátor a tři členové Evropského parlamentu.
„Vždy jsme byli skupinou, která na první místo neklade stranu, ale Polsko a záležitosti lidí. Proto jsme nemohli souhlasit s tím, aby nás nutili podepsat prohlášení věrnosti, které by nám nedovolilo působit v podobě, na jaké jsme se před dvěma třemi měsíci dohodli,“ dodal.
Podle dvou ze tří průzkumů, zveřejněných v posledních dnech, by případná Morawieckého strana mohla získat 6,2, resp. 6,9 procenta hlasů, čili vstoupila by do nového parlamentu. Ale podle dalšího průzkumu by s podporou 2,33 procenta voličů nepřekonala volební práh.
x x X
Zbrojovky z USA narazili v Európe na nečakaný odpor. Američania preto menia pravidlá hry
Americké zbrojovky, ktoré tento týždeň prišli na aerosalón vo Farnborough, aby využili rast európskych výdavkov na obranu, sa stretli s obavami zo závislosti od amerických dodávateľov. Európske vlády požadujú väčšiu kontrolu nad obrannou technikou, vyšší podiel miestnej výroby a väčšie zapojenie domáceho priemyslu. Americkí výrobcovia zbraní preto v Európe zakladajú spoločné podniky a ponúkajú výrobky viac prispôsobené požiadavkám jednotlivých európskych krajín, uviedla dnes agentúra Reuters.
NATO sa učí bojovať po novom. Pozrite si, ako na Slovensku testovalo zbrane novej éry
„Počujeme to úplne jasne: Európania chcú väčšiu suverenitu a chcú mať viac výrobných a technologických kapacít priamo u seba,“ uviedol viceprezident americkej spoločnosti Lockheed Martin pre globálny rozvoj a stratégiu Daniel Tenney.
V čase, keď európske členské štáty Severoatlantickej aliancie a Kanada výrazne zvyšujú výdavky na obranu, americké firmy argumentujú, že nákup osvedčených amerických zbraňových systémov je rýchlejší a lacnejší ako vývoj nových. Súčasne však sľubujú lokalizáciu výroby aj prenos technológií do Európy.
Spoločnosť Lockheed Martin vo Farnborough predstavila lacnejšiu strelu pre systém protivzdušnej obrany Patriot, ktorá má byť vyvinutá v spolupráci s európskymi aj americkými partnermi. Oznámenie prišlo krátko po zverejnení plánov vyrábať taktické rakety Army Tactical Missile System (ATACMS) spoločne s nemeckou spoločnosťou Rheinmetall.
Divízia Raytheon americkej spoločnosti RTX nedávno takisto oznámila partnerstvo s európskymi firmami s cieľom zvýšiť výrobu protilietadlových striel Stinger, vrátane ich finálnej montáže v Holandsku.
Toto je výhoda Gripenu, ktorú F-16 nemá – schopnosť operovať z ciest
Európske krajiny podľa prezidenta divízie pozemných a protivzdušných obranných systémov spoločnosti Raytheon Thomasa Lalibertyho ťažia z využívania široko rozšírených systémov, ako je Patriot. Krajiny, ktoré tento systém prevádzkujú, spoločne financujú napríklad databázy hrozieb či ďalšie spoločné schopnosti.
„Z tejto spolupráce majú značný prospech,“ uviedol Laliberty.
Na európskom trhu zbrojárskej techniky sa snažia presadiť aj nové technologické spoločnosti. Firma Anduril, ktorá sa tento rok vo Farnborough predstavila dosiaľ najväčšou expozíciou, rozšírila počet zamestnancov v Británii a dohodla sa na začatí miestnej výroby striel s plochou dráhou letu Barracuda-500M v Poľsku.
„Každá vláda má iné požiadavky na lokalizáciu výroby,“ uviedol riaditeľ britskej pobočky spoločnosti Anduril Richard Drake.
Časť európskych predstaviteľov sa však obáva, že Spojené štáty by v budúcnosti mohli byť menej ochotné alebo menej schopné dodávať zbrane, náhradné diely či ďalšiu podporu. Dôvodom môže byť napríklad situácia, kedy by americké zbrojovky museli uprednostniť potreby amerických ozbrojených síl v iných častiach sveta.
Podľa predstaviteľov obranného priemyslu a odborníkov už Európania nechcú len nakupovať hotové výrobky. Požadujú prístup k technológiám, ktoré im umožnia techniku samostatne vyrábať, upravovať aj udržiavať.
Európa podľa vedúceho partnera poradenskej spoločnosti Boston Consulting Group v Miláne Fabia Dal Pana požaduje významný prenos práv duševného vlastníctva.
Hoci Európa zostáva od amerického obranného priemyslu stále výrazne závislá, pre americké spoločnosti predstavuje riziko možnosť, že sa trend smerujúci k väčšej európskej sebestačnosti stane dlhodobým. To je podľa Toma Waldwyna z londýnskeho Medzinárodného inštitútu pre strategické štúdie (IISS) veľmi závažná obava.
Existujú pritom systémy, ktoré Európa nedokáže v krátkom čase nahradiť, napríklad stíhacie lietadlá F-35 alebo protiraketové systémy Patriot. V iných oblastiach však podľa analytika spoločnosti Agency Partners Sashe Tusu európske alternatívy „môžu byť dostatočne kvalitné“ a súčasne ponúkajú významnú výhodu z hľadiska strategickej suverenity. V niektorých prípadoch môžu byť aj lacnejšie. To sa podľa neho týka napríklad systémov protivzdušnej obrany stredného doletu.
Analytici zároveň upozorňujú, že Európa už v niektorých segmentoch postupne znižuje závislosť od americkej techniky, napríklad v oblasti lietadiel včasnej výstrahy.
NATO nedávno oznámilo plán zhruba za 4,5 miliardy dolárov (95 miliárd Kč) na nákup až desiatich prieskumných lietadiel Saab GlobalEye, ktoré majú nahradiť starnúce stroje AWACS. Aliancia tak dala prednosť švédskemu systému pred konkurenčnou ponukou amerického výrobcu Boeing.
Európske krajiny sa zároveň snažia samostatne vyvíjať niektoré nové technológie. Britská spoločnosť BAE Systems na veľtrhu vo Farnborough predstavila nový bezpilotný bojový letún, ktorý britská vláda označila za demonstrátor budúcej operačnej koncepcie. Stalo sa tak napriek tomu, že niekoľko amerických spoločností už podobné stroje vyvíja a niektoré z nich boli vo Farnborough rovnako vystavené.
Britský program bude zahŕňať viacerých dodávateľov, zároveň však zostane suverénny, povedal minulý týdeň agentúre Reuters zástupca veliteľa britského Kráľovského letectva pre rozvoj schopností a programy Jim Beck.
„My potrebujeme mať právo rozhodovať o tom, ako a kedy budeme s našou technikou nakladať,“ uviedol Beck.
Aerosalón vo Farnborough sa koná raz za dva roky a strieda sa s parížskym aerosalónom v Le Bourget. V párnych rokoch je v Británii, v nepárnych vo Francúzsku. Ide o dve najvýznamnejšie svetové prehliadky leteckej techniky zamerané na obchodnú časť odvetvia, teda predovšetkým na kontrakty výrobcov lietadiel, motorov, zbrojárskych firiem a dodávateľov technológií.
X XX
Plzenská Škoda príde o názov aj „storočné“ logo. Okrídlený šíp zostane už len autám
Príbeh jednej z najznámejších českých značiek sa po viac než sto rokoch symbolicky obráti naruby. Okrídlený šíp, ktorý vznikol v Škodových závodoch v Plzni, už nebude patriť strojárskej spoločnosti, ktorá ho vytvorila. Zostane výhradne autám z Mladej Boleslavi.
Plzenská Škoda Group, výrobca vlakov, električiek, trolejbusov a ďalších koľajových vozidiel, sa pripravuje na jednu z najväčších zmien vo svojej histórii. Najneskôr v roku 2029 prestane používať názov Škoda aj legendárne logo s okrídleným šípom, ktoré má na konte už 103 rokov. Dôvodom je dohoda z roku 2022, podľa ktorej strojárska skupina predala práva na značku automobilke Škoda-Auto patriacej do koncernu Volkswagen.
Pre zákazníkov plzenskej firmy sa zatiaľ nič nemení. Električky, vlaky či trolejbusy budú naďalej vyrábať tí istí ľudia a firma bude pokračovať vo svojej činnosti. Zmení sa však jej identita. Škoda Group už začala pripravovať novú firemnú značku a kompletný prechod na nové meno. Vizuálnu identitu plánuje dokončiť najneskôr v roku 2029.
Celý príbeh má pritom pozoruhodnú historickú iróniu. Okrídlený šíp totiž nevznikol v Mladej Boleslavi, ale práve v Plzni. Ochranná známka bola zaregistrovaná v roku 1923 a jej prvé verzie vznikli v prostredí vtedajších Škodových závodov. Logo sa neskôr stalo jedným z najznámejších symbolov českého priemyslu.
Podľa historických prameňov bola inšpiráciou pre vznik znaku pravdepodobne kresba indiána s čelenkou z pier, ktorá sa nachádzala v kanceláriách Škody Plzeň. Z pôvodného návrhu s piatimi pierkami sa postupne vyvinula jednoduchšia verzia s tromi pierkami, ktorá sa používa dodnes. Okrídlený šíp mal symbolizovať technický pokrok, presnosť výroby a smerovanie vpred.
Foto: Škoda-AutoTakto sa logo Škody vyvíjalo v priebehu rokov.
Osud loga sa však začal meniť už takmer pred sto rokmi. V roku 1925 kúpili Škodove závody v Plzni automobilku Laurin & Klement z Mladej Boleslavi. Firma, ktorú založili Václav Laurin a Václav Klement, potrebovala totiž silnejšie finančné zázemie a spojenie s veľkým priemyselným koncernom jej umožnilo ďalší rozvoj. Automobily pôvodnej značky Laurin & Klement tak postupne dostali meno Škoda a na ich kapotách sa objavil aj nový symbol – okrídlený šíp.
Vznikla tak zvláštna situácia. Plzenský priemyselný gigant dal meno automobilom z Mladej Boleslavi a jeho vlastný symbol sa stal neoddeliteľnou súčasťou automobilovej značky. Po desaťročiach sa však história otočila. Značka, ktorá kedysi putovala z Plzne k automobilom, opúšťa svoje rodisko.
Strach z rebrendingiu ale v Plzni nemajú. „Budeme postupovať rovnako ako pri iných firmách. Napríklad naše telekomunikačné spoločnosti mimo Česka sa volajú Yettel. Kúpili sme ich od nórskej skupiny Telenor, niekoľko rokov niesli jej meno a potom sme vytvorili úplne novú značku. Na Telenor si už dnes nikto nespomenie. Tu urobíme to isté.,“ povedal Didier Stoessel, predstaviteľ skupiny PPF, ktorá od roku 2017 ovláda spoločnosť Škoda Group.
X XX
Z rodného domu Adolfa Hitlera v rakouském Braunau am Inn se tento týden stala policejní stanice. „Je to snaha ten dům maximálně neutralizovat, aby se toto místo nestalo shromaždištěm neonacistů a nekonaly se tu nějaké vzpomínkové akce,“ vysvětluje germanistka Zuzana Lizcová.
Proti demolici historického domu se dříve postavili obyvatelé města – nachází se totiž v jeho středu a šlo by o nepřiměřený zásah. Problém by tím navíc nezmizel, naopak by znovu vyvstala otázka, co udělat s volným prostorem.
„V bývalém Hitlerově bytě v Mnichově také sídlí policejní úřad, takže je to ozkoušené řešení, aby neonacisté měli větší zábrany se na podobném místě shromažďovat nebo fotografovat. Nebo třeba pokládat věnce, to se také v minulosti dělo,“ podotýká.
Rakousko vyvlastnilo Hitlerův rodný dům už před 10 lety na základě zákona, proti kterému v roce 2006 jako jediní hlasovali Svobodní. Lizcová připomíná, že strana tvořila takzvaný národovecký tábor rakouské politiky a velké slovo v ní historicky měli bývalí nacisté.
Ještě za 2. světové války sice velmoci v Moskevské deklaraci označili Rakousko za první oběť nacistického Německa, velká část Rakušanů ovšem anšlus uvítala a stali se součástí nacistické strany i pachateli válečných zločinů.
„A právě tyto věci byly dlouhá desetiletí v Rakousku zametány pod koberec,“ konstatuje expertka.
Krajní pravice sílí
V zemi je tradičně relativně silná ultrapravicová scéna a úřady jen za předešlý rok evidují třetinový nárůst případů extremismu, kterými se zabývaly bezpečnostní složky.
„FDP vychází v průzkumech jako vůbec nejsilnější strana. Jejím centrálním tématem je odpor proti migraci, ale u části stále hraje určitou roli i vzpomínání na nacistickou minulost a užívání tehdejších symbolů,“ uvádí Lizcová.
Svobodní mají vazby i na Identitární hnutí Rakouska, které vystupuje proti multikulturalismu, a k prorůstaní krajní pravice do veřejného života dochází i skrze tzv. Burschenschafty, tedy vysokoškolské spolky, které se historicky vyznačovaly národoveckým smýšlením.
„Potírání tohoto milieu je relativně nesnadné. (…) Ultrapravice nejen v Rakousku sílí z řady důvodů, ať je to migrace či špatná hospodářská situace. Lidé hledají alternativu k tradičním stranám, Svobodným také před lety pomohla opatření proti koronavirové pandemii,“ vypočítává odbornice.
FDP v minulosti už několikrát zasedla ve vládě a účast v koalici byla ve hře i po posledních parlamentních volbách. Jednání s lidovci ale ztroskotala na neochotě FDP ke kompromisům a zmírnění rétoriky.
„Vždy v sobě měla liberální křídlo, v 80. letech byla dokonce v koalici se sociálními demokraty. Pak ale nastoupil Jörg Haider, který ji otočil na pravicově-populistický kurz. A v posledních letech nelze hovořit o tom, že by strana svou rétoriku zmírňovala,“ dodává.
x X X
Členské státy Mezinárodního trestního soudu (ICC) v pátek schválily odvolání hlavního prokurátora Karima Khana, který čelí obvinění ze sexuálního deliktu vůči asistentce, píše agentura Reuters s odkazem na dva diplomatické zdroje. Pro Khanovo odvolání podle nich hlasovalo 82 ze 125 členských států. Agentura AP s odkazem na své zdroje rovněž uvádí, že Khan byl jako první hlavní prokurátor ICC odvolán většinou členských států. Khan obvinění odmítá.
Francie, Nizozemsko a Norsko již před tajným hlasováním v New Yorku oznámily, že budou hlasovat pro Khanovo odvolání. „Jsme přesvědčeni, že bylo nade vší pochybnost prokázáno, že jeho chování představovalo sexuální obtěžování a zneužití moci,“ uvedl náměstek norského ministra zahraničních věcí Andreas Motzfeldt Kravik v prohlášení pro agenturu AP.
Khanův právník uvedl, že se bude odvolání bránit právní cestou. „Pan Khan napadne zákonnost a spravedlivost tohoto rozhodnutí všemi dostupnými právními prostředky,“ uvedl v prohlášení zveřejněném na X Khanův právník Tayab Ali.
Páteční krok podle agentury Reuters okamžitě spouští volbu nového hlavního prokurátora, ale samotné hlasování o nástupci se zřejmě uskuteční až příští rok. ICC je první stálý soud na světě zabývající se válečnými zločiny. Jakékoliv platné zatykače vydané ICC zároveň zůstávají v platnosti, protože odvolat je mohou pouze soudci ICC.
Šestapadesátiletý britský advokát Khan čelí obvinění ze sexuálního obtěžování své mladé asistentky, jak popsala agentura AP v sérii článků. Na začátku června jej dočasně postavil mimo službu řídící orgán ICC poté, co dospěl k závěru, že prokurátor se dopustil vážného pochybení.
Rozhodnutí vycházelo z vyšetřování provedeného úřadem OSN, které odhalilo důkazy, že Khan měl mít „sexuální styk bez souhlasu (s asistentkou) ve své kanceláři, ve svém soukromém bydlišti a během služební cesty“.
Podle tříčlenného senátu složeného ze soudců, kteří byli pověřeni právním posouzením zjištění, však vyšetřování nebylo dostatečně průkazné. Podle dokumentů, do nichž nahlédla agentura AP, měl Khan se zmíněnou ženou sexuální vztah a snažil se jí zabránit v tom, aby proti němu vznesla obvinění.
Khan, který tato obvinění vždy popíral, se již loni stáhl z funkce, dokud nebude znám výsledek vyšetřování.
USA, které nejsou členem ICC. již dříve uvalily sankce na 11 soudců a prokurátorů ICC, včetně Khana, přičemž zmínily zatykače vydané soudem na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého izraelského ministra obrany Joava Gallanta kvůli podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za války v Pásmu Gazy. Sankce souvisejí také s dřívějším vyšetřováním amerických vojáků v Afghánistánu.
Khanovi podporovatelé by podle agentury Reuters mohli výsledek páteční hlasování vnímat jako důsledek politického tlaku souvisejícího se zatykači na izraelské činitele.
Izrael obvinění z válečných zločinů odmítá a členem ICC není. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nedávno oznámila kampaň za rozpuštění tribunálu, který Izrael považuje za zaujatý.
Skupiny podporující činnost ICC již dříve vyjádřily rozdílná stanoviska k otázce Khanova odvolání. Minulý týden skupina palestinských organizací zveřejnila otevřený dopis, v němž obvinila výkonný výbor soudu z „neopodstatněného politického zasahování“ a uvedla, že mu chybí „nezávislost, nestrannost i právní odbornost potřebná k posuzování případů“.
Mezinárodní federace pro lidská práva, organizace Redress a skupina za genderovou rovnost Women’s Initiatives for Gender Justice spolu s dalšími organizacemi naopak v červnu uvedly, že oběť byla „veřejně zpochybňována“.
X XX
Námořní blokáda Saúdské Arábie? Húsíové chtějí způsobit ekonomický šok, míní expert Bříza
Aktuální situace na mnoha místech světa má vliv na ekonomiku. Ceny ropy ani zdaleka neklesají. Jemenští Húsíové zahájili námořní blokádu Saúdské Arábie, což oznámili 20. července v televizním projevu vojenského zástupce skupiny. Co to znamená? „Chtějí dosáhnout toho, že navážou na politiku ekonomického šoku íránské teokratické diktatury. Již dokázali zasáhnout, tuším, dva saúdskoarabské tankery,“ popisuje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
Jemenští Húsíové už napadají saúdskoarabské tankery, cena ropy se zase přehoupla přes 100 dolarů za barel. Čeho chtějí dosáhnout?
Chtějí dosáhnout toho, že navážou na politiku ekonomického šoku íránské teokratické diktatury. Ostatně tam odsud vzešel i apel a výzva, aby Húsíové začali blokovat i druhou zásadní tepnu pro světovou ekonomiku, což je právě průliv Báb-al-Mandab. To pro zajímavost znamená brána slz nebo brána utrpení.
Historicky měl význam i z jiného důvodu. Vody jsou tam mělké a zrádné, často tam fouká a docházelo tam k řadě nehod. Proto název brána slz. Vidíme, že význam bohužel funguje i do dnešní doby, ovšem z jiného úhlu pohledu. Ukazuje se, že již dokázali zasáhnout, tuším, dva saúdskoarabské tankery.
Je to tedy vedle Hormuzu další průliv, který má vliv na dopravu zboží?
Je důležitý. Přes průliv Báb-al-Mandab prochází zhruba 10 až 12 procent celosvětového obchodu. On pokračuje dál do Rudého moře a potom uměle vybudovaným Suezským průplavem až do moře Středozemního.
Je proto klíčový pro Evropu, protože to je dopravní tepna, odkud proudí zboží z Asie do Evropy, tak, aby nemuselo obeplouvat Afriku kolem Mysu Dobré naděje. Což pro lodě znamená větší náklady na pohonné hmoty a 10 až 15 dnů navíc, než Afriku obeplují.
Na druhou stranu poslední dva roky se některé společnosti již tomuto průlivu vyhýbaly, protože to nebylo poprvé, co Húsíové zaútočili. Když začal onen masakr proti Izraeli v roce 2023 vpádem Hamásu, tak Húsíové začali nejenom ostřelovat Izrael, ale právě i lodě, které proplouvaly Hormuzem.
Na to reagovala Evropská unie a zřídila speciální misi, která má patrolovat v Rudém moři a snaží se ochránit lodě, které proplouvají. Nicméně vidíme, že někdy zásahy evropských misí nejsou tak efektivní.
V Rudém moři se dostala pod palbu nákladní loď, oznámila britská vojenská služba
Húsíové ale nemají kapacity, aby průliv úplně zablokovali, protože nedisponují takovým námořnictvem, které by to umožnilo.
Nicméně mají rakety, drony a rychlé čluny. To všechno je od íránských revolučních gard, ostatně i balistické rakety jsou přímo řízeny důstojníky iránských revolučních gard.
Oni de facto, byť to tak nevypadá, podléhají iránským revolučním gardám. Když zasáhnou několik tankerů nebo obchodních lodí, tak je panika na světovém trhu taková, že stačí k tomu, aby opět ropa vystoupala do výšin, které jsme viděli v březnu letošního roku.
Teroristé s podporou Íránu
Kdo to vlastně jsou Húsíové?
Jsou to jemenští povstalci, kteří spolu vedou občanskou válku v Jemenu již po několik let. Ostře proti nim vystupuje například Saúdská Arábie, která se snaží s nimi efektivně bojovat.
Na druhou stranu jsou podporováni právě Íránem, íránskou demokratickou diktaturou, to je šíitská odnož, a jsou jimi i vyzbrojovány.
Takže je to vlastně teroristická organizace. Kdybych měl zmínit i nejvýznamnější teroristické povstalecké organizace v regionu, tak je to Hizballáh v Libanonu, Hamás v Pásmu Gazy a Húsíové v Jemenu.
A sledujeme tedy něco, čemu bychom mohli říct rozšíření íránské války?
Svým způsobem ano, ale není to tak, že by se měla otevřít nová forma. Opravdu je to teorie ekonomického šoku, snaha o to zablokovat i tento druhý průliv.
Nesmírně citlivé je to nejenom pro Evropu, protože tudy pluje přes 10 až 12 procent světového obchodu, ale i pro Saúdskou Arábii.
Jedni v odvetě za Írán útočí, druzí se zatím drží v pozadí. Koho režim řadí mezi své proxy spojence?
Ta je dvorní nepřítel Íránu, ač to tak nevypadá, ale oni si vymezují pozice již po dekády, Tím, že došlo k zablokování Hormuzského průlivu, tak Saúdská Arábie přišla částečně o kapacity.
Nicméně ne všechny, protože se na to připravovala roky a vybudovala si vlastní ropovod, který právě vede do Rudého moře, tak, aby obešel případnou blokádu Hormuzského průlivu.
Ropovod nemá kapacitu stoprocentní těžby saúdskoarabské ropy, ale kolem 60 procent je schopen odbavit, takže to není malé číslo. Tam se ropa naložila a proplula na světové oceány. Drtivá většina saúdskoarabské ropy končí v Asii. Proto ten průliv tak potřebuje.
Dnes jsme v situaci, kdy jsou oba průlivy zablokovány nebo je to těžké. Saúdská Arábie je tak velmi limitována a má jediné řešení. Jet na sever přes Suezský průplav. Nicméně velké tankery mají velký ponor a neproplují Suezským průplavem.
Řešení jsou buď menší tankery, anebo to, že velké tankery doplují k Egyptu, kde existuje speciální ropovod. Do toho musí přečerpat velké tankery ropu, tím se odlehčí a mají menší ponor, proplují Suezským průplavem na konci ústí ropovod a přečerpají ropu zpátky.
Je to ale extrémně drahé a zároveň časově náročné. Když vezete ropu do Asie, tak musíte nejenom proplouvat Suezským průplavem a přečerpávat ropu, což je zdržení, ale obeplouváte opět Mys Dobré naděje. Je to prodloužení v tomto případě o více než tři týdny a tím pádem velké prodražení.
X XX
MEDAILE KANOISTŮ Z MS
Kanoistka Kneblová mistryní světa ve vodním slalomu. Slaví i Kratochvíl, z Oklahomy veze bronz
Kanoistka Tereza Kneblová se stala mistryní světa ve slalomu. V Oklahoma City vyhrála o 2,52 sekundy před Monicou Doriaovou z Andorry a má první individuní medaili z velké seniorské akce. Na šampionátu se po čtvrtečním triumfu kajakáře Jakuba Krejčího postarala o druhé české zlato. Bronzem přispěl do medailové sbírky české výpravy kanoista Lukáš Kratochvíl.
Kneblová se loni na kánoi vůbec neprobojovala do české reprezentace, ale letos se vrátila ve velkém stylu, když v této kategorii vyhrála jeden ze závodů Světového poháru. Šampionát v Oklahomě pro ni začal nezdarem v časovce kayakcrossu, který ji vyřadil i z boje o medaile v její druhé silné disciplíně
Krejčímu fandila rodina i další kajakáři. ‚Jsem hrozně rád, že to s nimi můžu sdílet,‘ říká mistr světa
Na kánoi si to vynahradila. Ve středu se s českou hlídkou radovala ze stříbra a v pátek byla v individuálním závodě ještě lepší. Do finále na rozdíl od australské hvězdy Jessiky Foxové proklouzla i se čtyřmi trestnými sekundami.
Boj o medaile zahajovala. Na její jízdu nakonec v závodě plném chyb žádná soupeřka nestačila. Třiadvacetiletou českou reprezentantku neporazila ani obhájkyně titulu Klaudia Zwoliňská z Polska, která získala bronz.
Kneblová počínání svých soupeřek sledovala na židli pro vedoucí závodnici a nemohla uvěřit, co se stalo. „Snažím se to zpracovat, je to neskutečné. Jsem strašně vděčná za to, kam jsem se posunula. Vůbec nevím, co se stalo, můj mozek moc nefunguje. Myslela jsem si, že to byla dobrá jízda, ale nikdy bych nevěřila, že to bude stačit na první. Branky byly níž, dost se chybovalo,“ chrlila ze sebe v rozhovoru pro Českou televizi.
Před finále se necítila optimálně. „Věděla jsem, že to nebyla bezchybná jízda, ale potvrdilo se, že to někdy stačí i takhle. Tohle je fakt pohádka a budu na to vzpomínat do konce života,“ svěřila se.
Druhá Češka ve finále Adriana Morenová doplatila na padesátisekundovou penalizaci na čtvrté brance a účast na mistrovství světa, kterou jí uvolněním svého místa umožnila Tereza Michalová, proměnila ve 12. pozici.
Jednadvacetiletý Kratochvíl získal medaili hned při premiéře na seniorském MS. Ztratil 1,61 sekundy na vítězného Španěla Miquela Travého. Za stříbrným Britem Adamem Burgessem zaostal jen o 12 setin.
Ve finále jel excelentně, ztratil jen na přejezdu do čtrnácté branky. V cíli se zařadil na druhé místo za Travého a čekal, jak si povede zbývajících šest závodníků. Nakonec ho předstihl už jen Burgess. „Celá jízda byla až na tu jednu chybičku dobrá. Když jsem dojel, byl jsem spokojený, i když jsem si myslel, že to (na medaili) stačit nebude. Stačilo to, takže jsem úplně nadšený,“ řekl.
Mladý český slalomář navázal na úspěchy z mládežnických mistrovství světa a Evropy, kde mezi kanoisty posbíral šest medailí. Stále platí, že z každého startu mezi kanoisty na mistrovství světa vytěžil medaili. „Myslel jsem si, že teď je hodně velká šance, že se to nepovede, ale povedlo se to, takže ten plamínek držím dál. První mistrovství světa a mám medaili, je to šílený,“ dodal Kratochvíl.
Čeští reprezentanti v kategorii C1 dnes napodobili úspěch z MS 2021 v Bratislavě, kde získal zlato Václav Chaloupka a bronz Gabriela Satková. Celkem má česká výprava na tomto MS šest medailí.
x X X
|
|
Trest za porušení kontraktu. V Rusku rozhodli, vyhozený Slovák dluží miliony
Disciplinární komise vynesla verdikt čtyři měsíce poté, co se produktivní útočník od mužstva odpojil.
„Projednali jsme spor a rozhodli, že požadavkům hráče se vyhovuje částečně, kdežto požadavkům klubu v plném rozsahu. Ružička je povinen klubu uhradit dvě třetiny částky odpovídající mzdě, která by mu náležela za zbývající období do konce smlouvy,“ uvedla v prohlášení.
Podle ruského serveru Match TV měl sedmadvacetiletý Slovák původně Spartaku zaplatit ještě o osm milionů rublů více, vedení soutěže ale nakonec částku snížilo.
Porušil smlouvu a znovu dostal vyhazov. Slovák končí v Rusku, agent hrozí soudem |
Ružička se může odvolat. Zatím tak neučinil, k celé záležitosti se dosud nevyjádřil.
Podle ruských médií šlo o vyústění dlouhodobých rozepří. „V kabině se projevoval jako toxický element, který znepříjemňoval atmosféru v kolektivu a nechtěl bojovat za tým,“ uvedl web Match TV.
Konflikt vyvrcholil před březnovým duelem s Kazaní. Ružička měl krátce před začátkem trenérům oznámit, že nenastoupí, posléze bez povolení odcestoval zpět do Moskvy.
Za své chování se měl omluvit, zbytek mužstva si ale zpět na svou stranu nezískal. Vedení mu ukončilo platný kontrakt, za jeho porušení musel zaplatit i pokutu.
Veřejně vystoupil pouze jeho agent Aljoša Pilko. Svého klienta hájil, pohrozil i soudním sporem. Disciplinární komise ale nakonec rozhodla v hráčův neprospěch.
Práva na slovenského útočníka stále drží Spartak. Klub je může vyměnit v rámci KHL, varianta návratu se jeví jako zcela nemožná. V úvahu připadá i přesun do jiné soutěže.
Skandál s bílým práškem i alkoholem bylo dno, ví Ružička. Teď sní o návratu do NHL |
Ružička se nikterak netajil tím, že by stál o druhou šanci v NHL. Ale poskytne mu ji někdo?
„To bylo moje dno a tečka za tím, co se dělo. Udělal jsem chybu, ale myslím, že jsem se z toho poučil. Od té doby nepiju, život se mi otočil o 180 stupňů,“ líčil loni v létě v podcastu Boris a Brambor.
Také jeho konec v Moskvě působí zvláštně. Co bude dál?
X X X
|
KNÍŽE MÍSTO KONĚ PŘIVEZL DOMŮ DVA OBRAZY
|
Praha – Londýn – Vídeň. Rakousko uchvátil slavný obraz půjčený od Lobkowiczů
Každý, kdo vystoupí po mramorovém schodišti do druhého patra majestátní budovy muzea na dohled Hofburgu, ho nemůže přehlédnout. Je tím prvním, co návštěvník na výstavě už ode dveří uvidí. Obraz Londýn: Primátorská slavnost na Temži je ukázkou kulturního propojení Evropy poloviny osmnáctého století – benátský malíř namaloval anglický Londýn, pro českého aristokrata, sídlícího ve Vídni.
|
|
Výstava je hlavním projektem slavného muzea pro tuto sezonu a představuje klíčová díla dvou nejvýznamnějších malířů evropských vedut neboli pohledů na města a krajiny – Antonia Canala, zvaného Canaletto a jeho synovce Bernarda Bellotta. Mimořádnost výstavy dokazuje i to, že nestačí mít jen vstupenku, ale pro jistotu i rezervaci na přesný čas.
Aristokrat se zakoukal do obrazu
V roce 1745 se vypravil do Londýna mladý kníže Ferdinand Filip z Lobkowicz. Původně jel prý nakupovat jezdecké koně. Při pobytu za Kanálem však v Evropě vypukla válka a návštěva Londýna se protáhla. Kníže tak měl čas seznámit se s místní společností i umělci. A domů si místo koní přivezl dva rozměrné obrazy, které mu měly připomínat Londýn.
Poklady z hradů a zámků: místo koní si mladý Lobkowicz přivezl obrazy |
Jedinečné obrazy od Canaletta dlouho zdobily zdi vídeňského paláce nebo bílinského zámku. Lobkowicz totiž nekoupil od Canaletta jen jedno dílo, ale rovnou obrazy dva. Kromě Primátorské slavnosti přivezl i druhé plátno, Pohled na Londýn od paláce Lambeth. Ten se zalíbil ve 40. letech 20. století jednomu nenasytnému sběrateli umění, vzpomněl si na něj nejbezohlednější „sběratel“ 20. století Adolf Hitler a nechal ho zabavit pro svou sbírku. Nakonec byl odvezen do „nacistických depozitářů“ nejvýznamnějších evropských uměleckých děl v solných dolech poblíž Salzburgu.
Ani Primátorská slavnost necestuje do ciziny poprvé. Dílo si oblíbila a vybrala pro oslavu šedesáti let na trůnu v roce 2012 britská královna Alžběta II. Velmi si cenila vyobrazení tehdejšího společenského života a tradic běžných Londýňanů. A tak si královna, stejně jako slovutné muzeu obraz, dodnes patřící potomků Lobkowiczů, vypůjčila.
Milovníci detailu a zmizelé Vídně
Výstava představuje několik desítek obrazů, které oba umělci namalovali. Kromě panoramat zachycujících místa v Británii tu jsou i obrazy zaznamenávající Itálii, Sasko nebo Slovensko. Pro českého návštěvníka může být zajímavý třeba obraz zachycující slovenský Děvín, který si dodnes řada lidí pamatuje z pěti set korunové československé bankovky. Rozeklaná romantická ruina na soutoku Moravy a Dunaje ale má na Bellottově obrazu ještě střechy.
Zaujal Hitlera i Alžbětu II., Lobkowiczové zapůjčili do Vídně slavný obraz |
Jiné obrazy do detailů zachycují třeba Lichtenštejnský nebo Schwarzenberský palác, další zase Lobkovický palác, ale ne ten na Hradčanském náměstí nebo v Jiřské ulici na Pražském hradě, nýbrž ten na Lobkowitzplatz v centru Vídně. Tyto obrazy hrají jednu z hlavních rolí v doprovodném programu výstavy. Oba umělci totiž prosluli detailně přesným malířským zobrazením měst a krajiny, které vytvářeli často s pomocí optických pomůcek, jako byla camera obscura.
Není divu, že řada Vídeňanů se zajímá o doprovodný program vytvořený s pomocí umělé inteligence, která srovnává vystavené obrazy Vídně s dobovými plány. Dalo by se to přirovnat k tomu, když Pražané zkoumají ulice staré Prahy na Langweilově modelu města z poloviny 19. století. A výsledek? Veduty jsou přesné do mimořádných detailů.
Mimořádnosti obrazů si jejich šlechtičtí majitelé byli vědomi patrně vždycky. Už v průběhu 19. století opustily Canalettovy londýnské veduty soukromí knížecích komnat. Pohled na obrazy, který byl po dlouhou dobu vyhrazen jen úzkému okruhu šlechtické společnosti, byl poprvé umožněn i širší veřejnosti.
Půjčte mi magistra Kellyho. Lobkowiczové vystavují dopis psaný Rudolfem II. |
Kníže Ferdinand Josef Maxmilián z Lobkowicz totiž významně podpořil rozvoj severočeské Bíliny jako lázeňského města a na místním zámku zpřístupnil část rodových uměleckých sbírek tamním hostům. Ti zde mohli vedle Bruegelovy proslulé Senoseče, dnes vystavené v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě, či Rubensovy Hygieie krmící posvátného hada, dnes součástí stálé expozice na zámku Nelahozeves, poprvé spatřit také Canalettovy pohledy na Londýn.
‚Uvedla nepravdivé údaje.‘ Ministryně Mrázová zaplatí pokutu za porušení zákona o střetu zájmů
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) dostala od mosteckého magistrátu pokutu kvůli porušení zákona o střetu zájmů. V květnu řekla, že k nákupu parcely v Bílině na Teplicku jí peníze půjčila rodina, v majetkovém přiznání ale tuto transakci neuvedla. Zatím nepravomocné uložení pokuty potvrdila serveru Seznam Zprávy mluvčí města Most Klára Vydrová. Mluvčí resortu Veronika Lukášová Radiožurnálu v sobotu řekla, že Mrázová pokutu zaplatí.
Sama Mrázová serveru Seznam zprávy odmítla v týdnu sdělit, zda pokutu uhradí nebo se proti rozhodnutí města Most odvolá. Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová až v sobotu pro Radiožurnál řekla, že ji Mrázová zaplatí.
„Jak již paní ministryně v minulosti uvedla, chybu si uvědomuje, případnou pokutu uhradí a nebude se odvolávat,“ dodala.
Mrázová před prázdninami čelila kritice kvůli údajným nelegálním stavbám na svém pozemku v Bílině, kde byla dříve starostkou. Zároveň totiž předložila návrh zákona, který zjednodušuje dodatečnou legalizaci staveb.
V květnu na dotaz novinářů, z jakých zdrojů zaplatila za tento pozemek, ministryně uvedla, že půl milionu na koupi parcely ji půjčila rodina. V majetkovém přiznání za rok 2024 ale žádnou půjčku neuvedla, čím porušila zákon o střetu zájmů.
Na Mrázovou kvůli tomu podalo podnět ministerstvo spravedlnosti. Případ poté dostalo na starosti město Most, které ministryni za nepřiznané finanční transakce dalo pokutu.
„V tomto oznámení neuvedla půjčku, kterou v tomto období obdržela. Dopustila se přestupku tím, že v oznámení podle zákona o střetu zájmů uvedla nepravdivé údaje,“ dodala mluvčí města.
Jak vysoká je pokuta?
Jak vysokou pokutu mostecký magistrát ministryni udělil, mluvčí Vydrová neupřesnila. Částku nezmínila ani mluvčí ministerstva Lukášová. Zákon umožňuje uložit pokutu až 50 tisíc korun.
„Do nabytí právní moci rozhodnutí nebudeme sdělovat bližší informace ke stále probíhajícímu řízení. Pokud obviněná podá odvolání, může se vše změnit, proto není vhodné zveřejňovat bližší údaje. Pokud obviněná nepodá odvolání, mohlo by rozhodnutí do třech týdnů nabýt právní moci,“ poznamenala Vydrová.
Mrázová už dříve musela kromě staveb na svém pozemku v Bílině vysvětlovat také to, proč od roku 2009 využívala v tomto městě obecní byt. Server Seznam Zprávy uvedl, že do roku 2024 za byt na bílinském náměstí o rozloze 130 metrů čtverečních platila měsíční nájem zhruba 4500 korun. Ministryně kritiku odmítla s tím, že v době přidělení bytu splňovala podmínky stanovené městem.
Opozice ji kvůli tomu vyzvala k rezignaci. Premiér Andrej Babiš (ANO) se ale ministryně zastal, Mrázová podle něj nikdy nepřekročila žádné zákony, právní normy ani pravidla Bíliny a nezneužila funkci ve svůj prospěch.
X XX
Prezident vetoval novelu rozpočtových zákonů, která podle něj ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluví naopak o nezodpovědném, nepromyšleném a aktivistickém vetu. „Prezident jasně řekl, co mu na zákonu vadí,“ říká poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Důvody, které uvedl, jsou zkreslené,“ oponuje Jana Murová (ANO).
Je prezidentovo zamítnutí novely spíše logickým a legitimním krokem, anebo jde o nezodpovědné a aktivistické veto, jak tvrdí premiér Babiš?
Kovářová: Pan prezident využil své pravomoci a vyjádřil svůj názor k tomuto zákonu. Nechápu, v čem by mohl být jeho přístup nezodpovědný, když myslí především na udržitelnost veřejných financí.
Pan prezident jasně řekl, co mu na tom zákonu vadí, tedy to, že si vláda uzurpuje pravomoc zvyšovat výdaje bez souhlasu Sněmovny, přestože je jí odpovědná. Za druhé pan prezident uvedl, že tímto zákonem by si vláda připravila půdu pro nepřiměřené zadlužování.
Murová: Veto je ústavní právo prezidenta, má na to nárok. Musíme to vzít ovšem v kontextu všech událostí posledních dnů, kdy na festivalu v Ostravě prezident řekl, že využije všech legitimních prostředků, jak vládě znepříjemnit život.
A pár dnů poté vetuje zákon, který je jedním z důležitých zákonů – i Národní rozpočtová rada řekla, že bez něj není možné sestavit rozpočet na rok 2027.
Důvody, proč prezident využil svého práva veta, jsou navíc zcela zkreslené. Můžeme se bavit o neúměrném zadlužování po dobu deseti let, ale jedná se pouze o výdaje na obranu, které za současné legislativy nemají žádný limit.
Náš návrh zákona říká, že pokud dojde ke zhoršení, je možné navýšit výdaje o deset procent, a přidává tam pravomoc bezpečnostní rady, která musí stanovit důvody a postup.
Únikové doložky
Je prezidentova kritika zkreslující? Skrývají se za těmi výdaji pouze výdaje na obranu?
Kovářová: Prezident jasně uvedl věcné důvody. Týká se to zvyšování výdajů bez souhlasu Poslanecké sněmovny o deset procent v případě zhoršení bezpečnostní situace, což je velmi vážný důvod. Pan prezident také mluvil o únikové doložce pro dopravní infrastrukturu – a to nepovažujeme za rozumné.
Vláda se mýlí, že pan prezident ohrožuje výdaje. Vyjádřil se k rozpočtové odpovědnosti, ale výdaje na obranu, na jádro a na dopravní infrastrukturu jsou v kompetenci vlády. Vláda říká, že když nebudou obrovské dluhy, tak není schopna vládnout.
A Národní rozpočtová rada upozorňuje, že na dluhovou brzdu narazíme již v roce 2031, což je v podstatě za chvíli.
Výjimky se netýkají pouze obrany. Není pravdou, že si vláda otevírá dveře i pro další zadlužování? A co je nezodpovědného na tom, když to pan prezident odmítá?
Murová: Pan prezident mluvil o lhůtě deseti let a ta se týká pouze výdajů na obranu. V otázce dopravní infrastruktury jsme momentálně ve stavu obrovské rozestavěnosti.
Pokud nechceme zastavit dopravní stavby, které jsou rozjeté, musíme přijmout zákon, který nám umožňuje fungovat. Máme vysoký deficit v dálniční síti, to musíme dohnat. A další věc je, že zákon o rozpočtové odpovědnosti to umožňuje, neříká, že to musí být využito.
Pokud se podíváte do strukturálně fiskálního rámce, tak ministerstvo financí si definovalo, a je to tak už i vykomunikováno v rámci EU, že deficit rozpočtu na následujících pět let nikdy nepřekročí tři procenta.
Nejvyšší částka zadluženosti je právě na rok 2027 a pak se bude postupně snižovat. Takže slova, že budeme bezuzdně zadlužovat stát, jsou strašení obyvatelstva.
Paní Kovářová, berete argument ze strany současné vlády, že tři procenta překročena nebudou?
Kovářová: O žádném strašení nevím, jde o fakta, která vycházejí z údajů a vyjádření ekonomických expertů a Národní rozpočtové rady, že při takovém hospodaření, jako je v letošním roce, může být tento limit překonán.
Deficit nad povolený limit se do státního dluhu bude počítat, ať je povolený, nebo ne, takže státní dluh poroste. A to znamená, že porostou i náklady na dluhovou službu, které jsou dnes již 110 miliard.
Vláda navrhuje navýšení deficitu na 2,8 procenta a pak v citlivých předvolebních letech chce konsolidovat veřejné finance 80 až 90 miliard. A to nevím, jak by chtěla udělat.
Rozvoj země na dluh
Nehrozí masivní nárůst zadlužení státu právě únikovými výdaji? Bude vláda zadlužovat i další generace, nebo ne?
Murová: Bylo by vhodné, aby se nejen média, ale i posluchači, které to zajímá a trápí, podívali do návrhu fiskálního rámce do roku 2030.
Z toho jasně vyplývá, že současná vláda do roku 2030 nemá v plánu zadlužování a už vůbec ne bezuzdné zadlužování. Tady je předpoklad, že návrhy do roku 2030 nepřekročí zadlužení státu více jak 46,8 procenta dluhu.
To schvaluje Evropská komise, která nám v následujících letech nedovolí přijímat rozpočty vyšší než to, co si naplánujeme a necháme si jí schválit.
Je principiálně špatně chtít rozvoj země na dluh? Nakolik jde v této otázce o legitimní střet různých ekonomických koncepcí, které jsou přijatelné?
Kovářová: Vždycky se musí vycházet z toho, jaké jsou příjmy a výdaje, případně učinit taková opatření, aby došlo k hospodářskému růstu. To, že máme nízký státní dluh, je samozřejmě dobrý signál, ale je také potřeba konstatovat, že máme třetí nejrychlejší zadlužování ekonomiky.
Chci zopakovat, že pokud se narazí na dluhovou brzdu, tak už to není o úsporách v jednotkách miliard korun, ale tam musíte mít vyrovnaný rozpočet. To znamená škrty ve výši více než 300 miliard korun.
Pak se škrtají mandatorní výdaje a může dojít ke snižování výdajů na veřejné služby, důchody, sociální služby, a to je to ohrožení, které by mohlo dopadnout především na chudší obyvatele.
Murová: Pokud budou dluhy použity na investice, které mají vysoký potenciál multiplikačního efektu, tak se každá koruna v ekonomice objeví mnohonásobně a zajistí rozvoj ekonomiky. A k dluhové brzdě a vysoké zadluženosti se nechceme ani zdaleka přiblížit.
Každé čtyři roky máme volby a voliči nám spočítají, jak jsme se chovali a jak jsme hospodařili. Jak hospodařila předchozí vláda, voliči spočítali, a dnes je tam koalice ANO, SPD, Motoristů.
X X X
- Žalobkyně Petra Lastovecká ve svém dopise vrchnímu státnímu zástupci Radimu Dragounovi odmítla pochybení, ze kterých ji znovu viní kvůli jejímu dubnovému rozhovoru o bitcoinové kauze.
- Dragoun zvažuje, že jí za rozhovor udělí další výtku. Ačkoliv tu první mu kárný senát vrátil, přetrvává podle Dragouna podezření, že Lastovecká svými mediálními vyjádřeními porušila povinnosti státní zástupkyně.
- Stejně tak jí vyčetl, že spekulovala o možných motivech Nejvyššího státního zastupitelství, které podle ní iniciovalo její odvolání z vyšetřovacího týmu.
- Lastovecká ale píše, že může svá tvrzení doložit interními dokumenty. „Skutečnost, že jsem veřejně necitovala dokumenty, o něž se můj názor opíral, neznamená, že moje vyjádření byla nepodložená,“ píše.
- Petra Lastovecká (vlevo) odmítla, že by kdy spekulovala o roli Nejvyššího státního zastupitelství vedeného Lenkou Bradáčovou (vpravo) ohledně svého vyloučení z bitcoinové kauzy. Podle žalobkyně má pro svá tvrzení důkazy.
Žalobkyně Petra Lastovecká, kterou její nadřízení vyřadili z vyšetřovacího týmu k bitcoinové kauze pro podjatost, reagovala na úterní výzvu vrchního státního zástupce Radima Dragouna. Ten jí dopisem žádal, aby se vyjádřila k několika údajným pochybením, kterých se mohla dopustit při svém rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
V něm hovořila o fungování takzvaného bitcoinového týmu, který vyšetřoval kauzu darované miliardy v bitcoinech pro ministerstvo spravedlnosti od dříve trestaného programátora Tomáše Jiřikovského, ale i o svém vyloučení z kauzy a údajné podjatosti. Podle Dragounova dopisu, o kterém informoval server iROZHLAS.cz a Radiožurnál v pátek, i nadále přetrvává podezření, že tímto rozhovorem porušila povinnosti státní zástupkyně.
„Kárný soud výtku zrušil primárně z procesních důvodů, kdy Vám před jejím udělením nebyla dána možnost se k věci vyjádřit, jakož i z důvodu způsobu formulace výtky, kdy nebylo zřejmé, jaké části rozhovoru jsou Vám vytýkány a jaké porušení povinnosti státního zástupce v nich je spatřováno. Po věcné stránce nicméně soud nevyloučil, že by se o porušení povinnosti státního zástupce jednat mohlo,“ napsal Dragoun v úterý Lastovecké.
NSZ: Lastovecká povinnosti státního zástupce porušila
Podle mluvčího Nejvyššího státního zastupitelství Petra Malého je klíčové, že i přes zrušenou první výtku konstatoval kárný senát, že Lastovecká své povinnosti porušila. „Ať už při vyjadřování se k vnitřnímu fungování tzv. bitcoinového týmu, soud jí také vytkl účelové a zavádějící odpovědi ve vztahu k otázce její nestrannosti a ‚vyřazení‘ její osoby z vyšetřovacího týmu, kdy soud shledal, že k takovému kroku měl vrchní státní zástupce jako její nadřízený právo. Kárný senát zároveň konstatoval, že důvodně vytknuté spekulace ohledně motivací a zapojení Nejvyššího státního zastupitelství do procesu vyřazení Petry Lastovecké z ‚bitcoinového týmu‘ jsou jasně za hranicí nutné obrany v mediálním prostoru,“ uvedl Malý.
Ta to ale ve svém vyjádření, které redakce získala, na šesti stranách odmítá. A postupně rozebírá jednotlivá pochybení, kterých se měla podle Dragouna dopustit. Přitom už dopředu avizovala, že v případě, že by jí vrchní státní zástupce další výtku skutečně uložil, bude se bránit všemi dostupnými právními prostředky.
„Vrchní soud se nezabýval pouze procesními vadami předchozí výtky. Hodnotil rovněž obsah jednotlivých výroků rozhovoru, jejich význam, okolnosti, za nichž byly proneseny, i předcházející veřejnou komunikaci představitelů státního zastupitelství. Výslovně přitom zohlednil skutečnost, že vedení státního zastupitelství samo veřejně komentovalo moje vyřazení z pracovního týmu, a dovodil, že za takové situace nelze státnímu zástupci zcela upřít možnost veřejně hájit svůj vlastní pohled na věc,“ píše Lastovecká v dopise Dragounovi.
Zásah šéfžalobců?
Lastovecká ve své odpovědi Dragounovi dále uvádí, že rozhovor, který se rozhodla poskytnout, „nevznikl ve vakuu“, ale předcházela mu četná vyjádření vedení státního zastupitelství.
„Veřejnou debatu o mém působení v pracovním týmu jsem nevyvolala já. Byli to představitelé státního zastupitelství, kteří veřejně sdělovali informace o mém vyřazení z týmu, důvodech tohoto postupu i svém hodnocení celé situace,“ píše s tím, že proto považuje za nepřiměřené hodnotit její vyjádření bez zohlednění této situace.
Poukázala při tom na tiskovou konferenci Nejvyššího státního zastupitelství, na které byly okolnosti jejího vyloučení z vyšetřovacího týmu prezentovány – a to nejen Dragounem, ale také nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, která se dříve z kauzy vyloučila pro možnou podjatost.
„Nabízí se proto otázka, jak mohla osoba vyloučená z výkonu působnosti v této věci řídit veřejnou komunikaci ke kauze a rozhodovat o zproštění mlčenlivosti, aniž by byla s věcí obeznámena. A je další, zásadní otázkou, nakolik takové jednání samo o sobě ohrožuje důvěryhodný obraz státního zastupitelství v očích veřejnosti v takto závažné kauze,“ píše.
Březnová tisková konference na Nejvyšším státním zastupitelství, při které vrchní státní zástupce Radim Dragoun (druhý zprava) vysvětlil, že Petra Lastovecká byla z vyšetřovacího týmu vyloučena pro podjatost. Na fotce zleva Lenka Bradáčová, její první náměstek Zdeněk Kasal, Radim Dragoun a dozorová státní zástupkyně Lucie Slámová.
Současně odmítá, že by o tom, že k jejímu vyloučení z vyšetřovacího týmu došlo na základě pokynu z Nejvyššího státního zastupitelství, pouze spekulovala. V dopise Dragounovi píše, že má stále k dispozici interní dokumenty, z nichž vyplývá, že podnět k přezkoumání jejího zařazení ve vyšetřovacím týmu dal náměstek Bradáčové Zdeněk Kasal.
Že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci postupovalo v kauze podle požadavků Nejvyššího státního zastupitelství, podle ní potvrzují i další dokumenty, kterými údajně disponuje – například opatření náměstka vrchního státního zástupce Radka Bartoše z 27. ledna 2026.
„Tímto opatřením si vedení vrchního státního zastupitelství vyhradilo předchozí schválení celé řady úkonů, které jsou jinak běžnou součástí výkonu dozoru dozorového státního zástupce, zejména rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, odnětí věci nebo předložení věci vyššímu státnímu zastupitelství. Podle mých profesních zkušeností se jednalo v obou případech o mimořádný a nestandardní postup. I tato skutečnost utvářela moje vnímání celé situace a představovala další konkrétní podklad pro závěry, které jsem v rozhovoru uvedla,“ píše v dopise Lastovecká.
Nejvyšší státní zastupitelství nechce podle mluvčího Petra Malého případ komentovat. „Znovu zdůrazňujeme, že vrchní státní zástupce Radim Dragoun je autonomním kárným žalobcem a jen jemu přísluší vyhodnocovat argumenty, kterými se dotyčná státní zástupkyně hájí ve věci, jež dosud není uzavřená,“ odepsal na dotazy redakce s tím, že „nebude komentovat výroky Petry Lastovecké, které vznáší v rámci své obrany proti vytýkanému jednání, jímž měla porušit povinnosti státního zástupce“.
Podle Malého postupovalo Nejvyšší státní zastupitelství ve věci „zcela v souladu se zákonem“. „K nepravdivým tvrzením o údajném zapojení NSZ jsme se opakovaně v minulých měsících vyjadřovali. Mohu pouze zrekapitulovat to, co mnohokrát zaznělo ve veřejném prostoru, tedy že Nejvyšší státní zastupitelství nedalo žádný pokyn směrem k dozorovému Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, ať už ve vztahu k personálním otázkám či obvinění konkrétních osob,“ doplňuje Malý.
Případ žalobkyně Lastovecké
Celý spor mezi vedením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ Olomouc) a jeho státní zástupkyní Petrou Lastoveckou vznikl na začátku letošního roku. Deník N v únoru uvedl, že Lastovecká na začátku roku navrhla obvinit exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) kvůli přijetí kryptoměny od odsouzeného drogového dealera a provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Krátce nato došlo k jejímu stažení z vyšetřovacího týmu.
Špičky tuzemské žaloby se k informacím vyjádřily na tiskové konferenci v polovině března s tím, že Lastovecká byla vyloučena z vyšetřovacího týmu kvůli podjatosti a možnému ohrožení trestního řízení. Na začátku dubna pak v rozhovoru o celé věci znovu mluvil vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Až dva týdny po něm se k případu vyjádřila v rozhovoru pro iROZHLAS.cz také přímo Lastovecká – právě tento rozhovor je součástí aktuálního řízení.
Lastovecká počátkem června rezignovala, jako důvod uvedla ztrátu důvěry ve vedení státního zastupitelství. K odchodu ji definitivně přesvědčila právě výtka od Dragouna. Funkce Lastovecké zanikne ke konci srpna, její kauzy převezmou kolegové. Sama se chce nadále věnovat advokacii.
X XX
Radomír Lašák. Čím přesvědčil ve výběrovém řízení na místo šéfa letiště v Praze a proč budí emoce?
Situace kolem výměny šéfa státní firmy Letiště Praha se v minulých týdnech dál vyhrotila. Novým ředitelem firmy se má stát od 1. srpna Radomír Lašák, proti se ale postavily nejprve odbory. V pátek vyzvala ministryni financí Alenu Schillerovou z hnutí ANO k jeho nejmenování také opoziční ODS.
Ministerstvo financí má podle šéfa ODS Martina Kupky zveřejnit informace o průběhu výběrového řízení. Především na základě jakých kritérií se stal nejlepším kandidátem právě Radomír Lašák.
Svou manažerskou kariéru začal Radomír Lašák v Komerční bance, kde se dokázal vypracovat až do jejího vedení. Tuto úspěšnou etapu zakončil při privatizaci Komerční banky do rukou Société Générale. Méně úspěchu měl při následné restruktualizaci tehdejší eBanky, která ale nevyšla podle plánů.
Poté už zamířil do polostátní firmy ČEZ, kde byl dva roky v představenstvu. Tam se také potkal s tehdejším šéfem fúzí a akvizic ČEZ Vladimírem Schmalzem (ODS), s nímž později působil ve firmě Glogster. Pak přišel jako krizový manažer právě do ČSA.
Současné protesty proti Radomíru Lašákovi se opírají právě o jeho někdejší působení v dnes již bývalém národním leteckém dopravci ČSA v letech 2006 až 2009. Jeho úkolem bylo dostat ztrátové a zadlužené aerolinie po předchozím působení manažera Jaroslava Tvrdíka z problémů a připravit je na prodej.
ČSA se sice ve dvou letech za vedení Lašáka dostaly do zisku, ale hlavně díky rozprodeji majetku, a již v roce 2009 vykázaly opět ztrátu, a to rekordních 3,7 miliardy korun. Lašák pak v říjnu 2009 rezignoval.
„To už bylo jasné, že ČSA vykážou tuto rekordní ztrátu, měl také proti sobě firemní odbory i velkou část zaměstnanců,“ upozorňuje ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. Ekonomický novinář Petr Šimůnek doplňuje, že to bylo v období vrcholu finanční krize, kdy kromě bankovních domů krachovaly také letecké společnosti.
Chlebíčky a poradenství
Po odchodu z ČSA lze najít Radomíra Lašáka v několika firmách. Kromě zmíněného Glogsteru to byl Šiškův Mlýn, který pravděpodobně provozoval rekreační zařízení. Později byl majitelem a jednatelem firmy Zlatý kříž. Ta v Praze na Jungmannově náměstí, následně v Jungmannově ulici provozovala lahůdkářství.
Za 20 let prošlo Terminálem 2 na ruzyňském letišti přes 141 milionů cestujících. Loňský rok byl rekordní
Jak vyplývá z insolvenčního návrhu, který na sebe firma v minulých letech podala, se ale dostala do finančních problémů, mimo jiné kvůli sporu s majitelem budovy o výši nájemného. „Skončilo to nepříjemným sporem s majitelem domu, kde lahůdky sídlily,“ upřesňuje Klímová.
Ministerstvo financí nicméně Lašáka prezentuje jako úspěšného manažera s mezinárodními zkušenostmi, který aktuálně působí v renomované poradenské společnosti Grant Thorton Česká republika. Jak firma potvrdila, s Lašákem spolupracuje externě jako se „seniorním expertem“.
„A to na vybraných projektech, ve kterých může zužitkovat své předchozí manažerské a statutární zkušenosti, zejména v oblasti transakcí a strategie,“ uvedl mluvčí společnosti Petr Paseka.
Zlaté vejce
Samotné Letiště Praha se v posledních letech dostalo do dobré finanční kondice. Loni dosáhl jeho čistý zisk 3,2 miliardy korun. Jak připomíná novinář Šimůnek, Letiště Praha teď zároveň čekají zásadní investice a rozvoj.
„Je připravený velký plán na rozšíření celého letiště a jeho dopravní obslužnosti. Stavět by se mělo už příští a přespříští rok. Budoucí kapacita má být přes 20 milionů cestujících ročně, což je ale pořád méně než Vídeň, Mnichov, Frankfurt či Varšava,“ nastiňuje Šimůnek.
Letiště teď čeká velký růst a tento příběh se dá případným zájemcům o akcie dobře prodat. Vnímat privatizaci letiště jako zdroj peněz pro rozpočet mu z pohledu politiků dává smysl, ale z ekonomického hlediska je to krátkozraké.
„Pomůže to zalepit jednu díru v rozpočtu, ale akcionáři budou vždy tlačit na zisk a nebude jim primárně záležet na potřebách politiky státu. A také záleží, kam půjdou výnosy z letiště,“ uzavírá Šimůnek.
X X X
Národnímu muzeu nelze věřit, zní z Bílého domu. Trump před něj nařídil dát varování o nepřesnostech
Americký prezident Donald Trump nařídil umístit před washingtonské Národní muzeum americké historie popisky, které informují návštěvníky, že některé expozice podle vlády přinášejí nepřesné informace o amerických dějinách. Informoval o tom zpravodajský server NBC News.
Nařízení umístit popisky před muzeum americké historie, které patří do komplexu Smithsonova institutu, prezident oznámil podle NBC News v pátek. Bílý dům už na Den nezávislosti 4. července publikoval zprávu, v níž uvedl, že muzeu „nelze věřit, že bude vyprávět příběh Ameriky poctivě a způsobem, který je inspirativní, sjednocující a hodný naší velké republiky“.
Loni v březnu Trump oznámil, že se chystá Smithsonův institut přimět zavést změny. Podepsal exekutivní příkaz, jehož cílem je omezit federální financování projektů, které prezentují „nevhodnou ideologii“ nebo „rozdělující narativy“.
V pátečním nařízení Trump uvedl, že vedení Smithsonova institutu „neprezentuje americkou historii jako sdílené národní dědictví, které by se mělo vyučovat a oslavovat, ale místo toho vnímá americkou historii jako hlavní nástroj k prosazování myšlenky sociální spravedlnosti a radikální proměny naší společnosti“.
Dočasné značení má být podle nařízení umístěno podél chodníku u muzea a sdělí návštěvníkům „místa a zdroje, kde mohou získat přesné informace o americké historii“.
V doprovodném prohlášení Bílého domu bylo muzeum rovněž obviněno, že se „ubírá k extrémnímu politickému aktivismu zakořeněnému v marxismu s cílem rozdělit, demoralizovat a zdeptat Američany“.
Demokraté proti
Demokraté, kteří dohlížejí na Smithsonův institut, Trumpův příkaz odsoudili. Kongresmanka Melanie Stansburyová v této souvislosti uvedla, že jde o snahu republikánského prezidenta přepsat americké dějiny a že jde o překročení pravomocí. Dodala, že muzea institutu „nepatří prezidentovi, ale americkému lidu, a to samé platí o historii naší země“.
Smithsonův institut na žádost NBC News o komentář v pátek odmítl odpovědět. Dříve ale práci muzea hájil a kritiku od Bílého domu označil za nespravedlivou.