Epremiér ČR Paroubek: Prezidentovo veto, Pavla, nepostrádá drzost… Jde o to, co prezident musí vědět a sice, že jeho starost o státní rozpočet v příštích letech, zejména do roku 2033, je silně pokrytecká. Možná by se hodilo použít silnější výraz. Protože prezident a zájmová skupina navázaná na zbrojaře, která jej obklopuje, dělá všechno proto, abychom v cílovém roce, tedy již za pár let platili na válečné a související výdaje ekvivalent 5% hrubého domácího produktu. To by letos bylo něco kolem 430 miliard korun.
Tedy zhruba každá pátá koruna, kterou stát vybere ve svých příjmech, by měla jít na zbrojení. Dá se říci, že s tím, jak poroste hrubý domácí produkt státu, poroste i tato částka.
Tedy jinak řečeno, vytouženým cílem Pavla a spol. bude částka na zbrojení blížící se na konci sledovaného období 500 miliardám Kč. Prezidenta vůbec nezajímá, jakým způsobem se budou naplňovat všechny další kapitoly státního rozpočtu Pokud nechceme zmrazit např. důchody důchodcům a nechceme zmrazit či seškrtat také např. investice státu, pak musíme něco udělat.
Upřímně, nejsem pro zvyšování zbrojních výdajů nad úroveň 2% HDP. A i to je příliš. V příštím roce by to byla úctyhodná částka kolem 200 miliard korun. To je až, nad ekonomické možnosti Česka.
Konec konců výběhové americké helikoptéry, které zakoupilo nedávno Ministerstvo vnitra ještě za ministra Rakušana, z nichž jedna spadla, ukazují, že není všechno zlato, co se třpytí. A my bychom měli vydávat peníze na zbrojení velmi odpovědně a s rozumem. Nakupovat staré klumprcajky a válečný šrot je jen vyhazování peněz. Prezidenta vůbec nezajímá, a je otázka, jestli někdo v jeho okolí mu to je vůbec schopen vysvětlit, že nám začnou razantně narůstat v příštím roce náklady také na obsluhu státního dluhu.
Není to kvůli zlotřilosti této vlády, ale proto, že se prostě zvyšuje cena peněz. Významná část státního dluhu byla pokryta státními cennými papíry v době nízkých úrokových sazeb vesměs za předchozí vlády A. Babiše. Současná průměrná úroková sazba placenà státem představuje necelá 3%. Její zvýšení na 4%, které lze očekávat v příštím roce, bude znamenat nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu o 40 miliard Kč. Tedy 40 miliard Kč výdajů za nic. Vláda A. Babiše zdědila jen tak mimochodem navýšený stàtní dluh po předchozí vládě, která za čtyři roky dokázala nasekat dluhy za 1 bilion 200 miliard korun. Dalo by se lehce spočítat, tedy kolik z navýšení ceny peněz bude zaviněním Fialova kabinetu.
Prezidentovo veto bude naštěstí přehlasováno. Ale je zde nebezpečí, že třetí komora parlamentu, Ústavní soud, ke kterému se Kupka a spol. hecování Hradem nejspíše obrátí, může dát za pravdu opozici a Pavlovi. A pak by to znamenalo znehybnění chodu státu, neboť ministryně Schillerová by měla snížit schodek státního rozpočtu příštího roku na nerealistických zhruba 150 miliard Kč. Tedy podle pravidel, které jsou dosud platná. Pokud by snad Ústavní soud takto protiústavně a hlavně ekonomicky destruktivně rozhodl, má Babišův kabinet jedinou možnost. Osekat zbrojní výdaje o 150 miliard Kč a vrátit se se zbrojními výdaji na úroveň, která byla v rozpočtu státu obvyklá před 10 lety. Tedy, pod 50 miliard Kč a také by to stačilo….
Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR
x XX
Inul Craig Roberts: Bude Trump prvním americkým Caesarem?
Žurnalistika jako poctivá kariéra byla zničena žurnalistickými školami, které učí, že účelem žurnalistiky je měnit společnost, nikoli informovat o faktech, kupovanými a placenými narativy, které slouží organizovaným lobbistickým skupinám, cenzurou ze strany vlády a izraelské lobby a tak dále. Když si dnes čtete zprávu, nejenže jí nemůžete věřit, ale její text je tak špatný, že často nedokážete zjistit, co novinář říká.
Snažil jsem se co nejlépe porozumět zprávám, které jsem četl, o pokusu amerického Kongresu využít zákon o válečných pravomocích z roku 1973 k zastavení Trumpova zneužívání amerických životů a peněz k proměně Íránu v druhou Gazu pro Izrael.
Za normálních okolností by bylo pro americkou vládu odsouzeníhodné obětovat životy amerických vojáků a vojákyň ve prospěch izraelské agendy Velkého Izraele. Proč Američané umírají a platí za dobytí území v rámci izraelské agendy izraelské nadvlády od „Nilu po Pákistán“?
Trump, který je v Izraeli, předstírá, že válka, kterou nutí Američany vést za územní expanzi Izraele, je vedena proto, aby se zabránilo tomu, aby Írán získal jaderné zbraně. To je do očí bijící lež, stejně jako ta, kterou Colin Powell řekl OSN o iráckých „zbraních hromadného ničení“.
Írán podepsal smlouvu o nešíření jaderných zbraní a neobohatil uran na úroveň, která by mohla být použita pro jaderné zbraně. Všechny vyšetřovací agentury tuto skutečnost potvrzují. Trumpovo tvrzení, že chrání Američany před „zbraněmi hromadného ničení“, je totožné s lžemi, které šířil režim George W. Bushe, když byl ministr zahraničí Colin Powell vyslán do OSN, aby lhal o neexistujících „zbraních hromadného ničení“ Saddáma Husajna. Stejně jako tato lež fungovala na hloupé Američany dříve, Trump a jeho sionističtí spojenci předpokládají, že bude fungovat i podruhé. Trump by mohl mít pravdu, že Američané se nikdy nepoučí z opakovaného podvádění. Američané naletí na cokoli, co zní vlastenecky.
Pokud vím od „novinářů“, kteří se nikdy nenaučili psát, Sněmovna reprezentantů USA hlasovala v poměru 214 ku 208 pro rezoluci o zákoně o válečných pravomocích, která měla zastavit vojenské akce v Íránu. To si vyžádalo pomoc republikánů, jako například republikánského zástupce Thomase Massieho, který si myslí, že americký lid je důležitější než Trumpova služba Izraeli, a republikánských zástupců Toma Barretta, Warrena Davidsona a Briana Fitzpatricka, kteří to zjevně vidí stejně jako Massie. Je vidět, proč Izrael utratil 32 milionů dolarů za odstranění Massieho z Kongresu. A hloupí Američané si myslí, že jsou suverénním národem. Do amerických voleb se vměšují jen Rusko a Venezuela. Izrael nikdy.
Americký Senát původně schválil rezoluci o válečných pravomocích, která měla zastavit Trumpovu válku proti Íránu, ale republikánští stoupenci ji zrušili, když se s nimi konfrontoval izraelský politik Donald Trump. V opakovaném hlasování americký Senát rezoluci o ukončení nezákonné a neodůvodněné války zamítl poměrem hlasů 47:49.
Zákon o válečných pravomocích z roku 1973 byl posledním pokusem amerického Kongresu omezit americkou výkonnou moc v potlačení americké ústavy, která vyžaduje vyhlášení války Kongresem před zahájením války. Výkonná moc snadno zatáhla Ameriku do války ve Vietnamu bez souhlasu Kongresu. To, že Kongres neodvolal a neodvolal prezidenta, který svou protiústavní válkou zrušil svou přísahu, bylo prvním znamením, že Amerika, stejně jako Římská republika, přechází k císařství. Za válku ve Vietnamu byl zodpovědný demokrat Lyndon Johnson, nikoli republikán Richard Nixon.
Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že „zákon o válečných pravomocích je stoprocentně protiústavní“. Co Rubio ví o ústavě? Nic. Protiústavní je zahájení války Trumpovým režimem bez vyhlášení války Kongresem. Mark Rubio tím říká, že jakékoli omezení pravomocí výkonné moci je protiústavní.
Tato teorie amerického státu se vyvíjí již nějakou dobu. V roce 1992 Terry Eastland vydal knihu Energie ve výkonné moci: Argumenty pro silné prezidentství , v níž tvrdil, že tři složky vlády – výkonná, zákonodárná a soudní – si nejsou zcela rovny a že výkonná moc má navrch. Ve skutečnosti jsme byli svědky toho, jak americké války a omezení schopnosti Ústavy USA chránit americké občany po celá desetiletí důsledně obcházejí Ústavu.
Jak jsem již uvedl, Amerika, Spojené státy, je Ústava. Když je Ústava rozdrcena, je rozdrcena i Amerika. Bez Ústavy Amerika jako Amerika již neexistuje.
Takže teď máme Caesara Trumpa, neomezeného Kongresem, soudnictvím a lidem, ve válce s Íránem ve službách Izraele. Toto je chování Caesara, nikoli chování amerického prezidenta, jak je definován Ústavou USA, který je přísahou, že bude chránit Ústavu USA, složenou do úřadu. Trump chrání Izrael. Izrael není Amerika. Trump nechrání Ameriku.
Neexistuje žádný pokus o impeachment Trumpa a neexistují žádné stížnosti od právnických fakult, advokátních komor, presstitutek, organizovaných zájmových skupin, prezidentů univerzit, vedoucích představitelů korporací ani křesťanských denominací. Jen stížnosti od několika z nás, jejichž hlasy nebudou slyšet přes hluk „íránských jaderných zbraní“.
Je Trump Caesar nebo Octavianus? Kdo bude dalším Caesarem?
Připravila J. Putzlacher, server vasevec.cz
X XX
ING PAROUBEK: ODS PROTI ZNÁMÉMU LEŠÁKOVI?
ODS se nezná k Lašákovi, coby šéfovi pražského Letiště!
Především musím říci ctěnému publiku, kdo je vlastně Radomír Lašák. Radomír Lašák má být či je už jmenován ministerstvem financí k 1.srpnu ředitelem prosperující státní firmy Letiště Praha (loni zisk 3,2 mld.Kč). Proti jmenování Lašáka se postavila kromě podnikových odborů firmy také velmi důrazně a překvapivě Občanská demokratická strana.
Přitom exponenti této strany, pánové Kočárník a Klak a bývalá starostka Chomutova za ODS nevímužjaksejmenuje, v letech 2007 až 2009 úzce spolupracovali ve vedení a orgánech Českých aerolinií s Lašákem. Dali si společně velký cíl, dostat České aerolinie z červených do černých čísel. Celá hra vypadala dlouho krásně. A o co krásněji tato hra začala, o to hůře skončila. České aerolinie rozprodaly v inkriminované době let 2007 až 2009 veškerý svůj myslitelný majetek. A když z nich zbyla už jenom slupka, a možná tato slupka obsahovala již jenom zprofanovaný název – brand, tehdejší ministr financí Kalousek oznámil, že je potřeba českého národního dopravce prodat… Nejlépe co nejrychleji a zdarma… A tím skončila v Českých aeroliniícĥ éra zmíněných finančních expertů – hvězd ODS i „krizového manažera“ Lašáka. Lašák se z firmy po tichu evakuoval…
Odborářům Letiště Praha se po zkušenostech, které udělaly ČSA s R. Lašákem , nedivím, měli to z první ruky. Divím se jen krátké paměti a nekonzistentnosti postoje ODS. Za trpký konec ČSA by si měla ODS připustit plnou odpovědnost. S Lašákem úzce její lidé spolupracovali.
A to, že R. Lašák není to pravé ořechové do čele státní firmy Letiště Praha, je zřejmé.
Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz
X X X
ÚTOČNÍKA V NĚMECKU ZASTŘELILI
Krvavý záver Pride v Berlíne: Auto vrazilo do ľudí, policajti večer útočníka zastrelili
Polícia v záhradkárskej kolónii v Berlíne-spandau našla muža podozrivého zo sobotňajšieho útoku na manifestáciu na podporu práv komunity LGBT +, uvádza denník Bild na svojej internetovej stránke. Podľa serveru RBB24 policajti muža zastrelili.
Jeden človek zomrel a ďalších 16 utrpelo zranenia.
Podozrivým je 21-ročný Abdul B. Útok si vyžiadal jednu obeť na živote a 29 zranených. Podľa spolkového ministra vnútra Alexandra Dobrindta aj kancelára Friedricha Merza išlo podľa všetkého o islamský terorizmus.
Polícia identifikovala podozrivého
Minister na mieste činu novinárom povedal, že vypátranie tohto 21-ročného muža je prioritou. Útočník po vrazení autom do ľudí neďaleko hlavnej trasy pochodu napádal okoloidúcich aj mačetou, spresnil Dobrindt. O život pri útoku prišla jedna žena a 29 ľudí utrpelo zranenia.
Podozrivý bol v minulosti odsúdený na podmienečný trest jedného roka a desiatich mesiacov, proti čomu sa odvolala prokuratúra, dodal minister s tým, že muž je nemeckým občanom. Narodil sa v Nemecku v roku 2005 a má libanonský pôvod, jeho matka získala nemecké občianstvo v roku 2002.
Nemecká polícia už predtým uviedla, že existujú náznaky, že hlavný podozrivý – 21-ročný Abdul B. – konal na základe islamistickej ideológie. Podľa nemeckých médií vlani cestoval na Blízky východ, kde sa neúspešne pokúsil pripojiť k džihádistickej skupine Islamský štát (IS). Následne ho tento rok v máji v Nemecku odsúdili za „prípravu závažného činu podvratného násilia“.
Teroristická stopa a razie v metropole
V súvislosti s útokom podnikla polícia niekoľko razií na rôznych miestach Berlína. Jednou z nich bola aj prehliadka bytu v štvrti Schöneberg. Podozrivého sa však zadržať nepodarilo, pretože sa v byte zrovna nenachádzal, ako podľa DPA uviedol Nath.
Podľa polície existujú protichodné verzie, či išlo o jedného alebo viacerých páchateľov. Svedkovia uviedli, že niektorí ľudia boli zranení aj bodnými ranami.
Státisíce ľudí v Berlíne na LGBTI pochode, večer ho predčasne zrušili po náraze auta do ľudí
Tragédia počas Christopher Street Day
Do účastníkov akcie na podporu práv komunity LGBT+ nazývanej Christopher Street Day v Berlíne v sobotu krátko pred 22:00 SELČ vrazila dodávka. Pri útoku jeden človek zomrel a 16 ľudí utrpelo zranenia, z toho traja sú v priamom ohrození života a ďalších osem je vážne zranených, uviedol hovorca berlínskych hasičov Dominik Pretz.
„Útok na našu slobodnú spoločnosť“
„Ide o útok na našu slobodnú a otvorenú spoločnosť. Po pokojnom a pestrom pochode hrdosti sa zhromaždenie za tolerantný a mierumilovný Berlín stalo terčom toho najbrutálnejšieho útoku. Berlín je mestom slobôd – a práve naša sloboda bola dnes napadnutá tým najstrašnejším spôsobom,“ uviedol na sieti X starosta Berlína Kai Wegner.
Podľa Natha páchatelia po útoku opustili vozidlo v berlínskom parku Tiergarten, zalesnenej oblasti neďaleko Brandenburskej brány. Práve tam auto predtým zrazilo niekoľko ľudí. Podľa Natha ide o biele vozidlo typu minivan či menšie SUV, ktoré bolo po nárazu úplne zdemolované.
Rozsiahla policajná akcia v uliciach Berlína
„V súčasnosti máme nasadené veľmi početné sily po celom území mesta,“ uviedol policajný hovorca a dodal, že do vyšetrovania bolo zapojených viac ako 2 200 príslušníkov policajných zložiek, vrátane policajtov z Hamburgu a ďalších spolkových krajín.
Na sieti X polícia vyzvala všetkých účastníkov, aby miesto konania akcie okamžite opustili. Organizátor pochodu potom zúčastnených vyzval, aby sa vrátili domov. Polícia ľuďom odporučila, aby neprechádzali parkom, ale využívali výhradne ulice.
Pochodu hrdosti sa už cez deň zúčastnili státisíce ľudí. Pochod končil na ulici 17. júna, čo je dlhá dopravná tepna, ktorá prechádza Tiergartenom a vedie až k Brandenburskej bráne, kde sa od piatka konali koncerty. Ide o jeden z najväčších sprievodov tohto druhu v Európe.
Miesto s temnou minulosťou
Oblasť Tiergartenu bola dejiskom závažných násilných incidentov už v minulosti. Vo februári 2025, dva dni pred parlamentnými voľbami, bol pri neďalekom pamätníku holokaustu bodnutý španielsky turista. Na južnom okraji parku potom v decembri 2016 tuniský útočník zabil 12 ľudí, keď s nákladným autom vrazil do návštevníkov na vianočných trhoch.
X XX
RUSKO ŠETŘÍ?
Loď sa potápa: Putinovi najbližší potichu vyvádzajú peniaze z krajiny v strachu pred zhabaním majetku
Ruský prezident Vladimir Putin.Zdroj: Sputnik/Gavriil Grigorov/Pool via REUTERS
Moskovská burza zažíva voľný pád, aký si nepamätá od konca deväťdesiatych rokov, a len za pár mesiacov vymazala celú dekádu svojho rastu. Kým Kremeľ naďalej masívne dotuje vojnovú mašinériu, v zákulisí prepukla tichá panika. Najbližší spojenci Vladimira Putina a vplyvní oligarchovia totiž stratili vieru v záchranu. Viac sa dočítate v našej pravidelnej rubrike – týždeň vo svetovej ekonomike.
Ruský akciový trh zažíva voľný pád. Index moskovskej burzy, ktorý spája 46 najväčších ruských spoločností, klesá už osemnásť týždňov po sebe. Ide o najdlhšiu čiernu sériu od roku 1997, keď Rusko zasiahla najtvrdšia finančná kríza v jeho novodobej histórii. Zaujímavé pritom je, kto sa domácich aktív zbavuje – vo veľkom ich vypredávajú práve ľudia z najbližšieho okolia Vladimira Putina.
Návrat o celú dekádu späť
Len za pár mesiacov stratil ruský akciový trh takmer 30 percent svojej celkovej hodnoty, čím sa reálne vrátil v čase o celých desať rokov. V lete 2016 sa totiž nachádzal na úplne rovnakých úrovniach. Odborníci varujú, že rozsah tohto výpredaja už dávno nemožno nazvať len bežným trhovým výkyvom. Podľa ruských finančných stratégov ide o absolútne a drastické prehodnotenie skutočnej hodnoty ruského majetku.
Ruské giganty prichádzajú o miliardy
Obrovské straty hlásia kľúčové koncerny prepojené s režimom, zbrojným priemyslom a najmä tie, na ktoré tvrdo dopadli západné sankcie. Len od začiatku júla klesla hodnota plynárenského gigantu Gazprom či štátnej banky VTB o viac ako pätinu. Podobne je na tom aj najväčší ruský maloobchodný reťazec Magnit alebo ropná spoločnosť Surgutneftegas.
Ešte horšie dopadli firmy ovládané vplyvnými oligarchami. Ťažobný podnik Norilsk Nickel stratil takmer štvrtinu hodnoty a najväčší mobilný operátor MTS prišiel o 28 percent. Absolútnym porazeným je však ťažiar zlata Polyus Gold, ktorého hodnota sa za niečo vyše dvoch týždňov scvrkla o 53 percent. Výraznému prepadu sa nevyhli ani štátne kolosy Sberbank a Rosnefť, ktoré priamo riadia Putinovi najbližší spojenci.
Strach a panika medzi elitami
Čo presne ťahá ruský trh ku dnu? Analytici ukazujú prstom na geopolitiku, hrozbu ďalších sankcií a očakávané zvyšovanie úrokových sadzieb kvôli domácej palivovej kríze. Je tu však ešte jeden zásadný problém. Trh zaplavuje skrytý nadbytok akcií, pretože veľkí hráči sa systematicky zbavujú svojich podielov. Miliardári a ľudia z Putinovho najbližšieho kruhu podľa agentúry Bloomberg aktívne a v tichosti vyvádzajú peniaze z krajiny. Boja sa totiž kolapsu ekonomiky, problémov v bankovom systéme a dokonca aj toho, že im štát zhabe majetok, aby mal z čoho financovať obrovskú dieru vo vojnovom rozpočte.
Recesia klope na dvere
Medzi ruskou elitou tak podľa miestnych analytikov narastá silný pocit blížiacej sa katastrofy. Zdroje sa míňajú a čoraz viac kedysi úspešných firiem končí v hlbokej strate. Odborníci upozorňujú, že hospodársky rast v Rusku sa prakticky zastavil a investície padli na najnižšiu úroveň od roku 2009. Palivová kríza, obrovské straty na fronte a zhoršujúce sa ekonomické ťažkosti môžu šéfa Kremľa dotlačiť skôr k radikálnej eskalácii než k hľadaniu mieru. Samotné think-tanky napojené priamo na ruskú vládu potvrdzujú pochmúrne vyhlídky x X Xs tým, že ekonomika v týchto dňoch definitívne vstupuje do dlhotrvajúcej recesie.
X XX
Šok pre cudzincov v Rusku. Banky hromadne blokujú peniaze občanom Západu vrátane malých úspor na účtoch
Ruské banky začali zmrazovať účty a vklady cudzincov z krajín označených za nepriateľské. Opatrenie sa dotýka aj malých súm a bežných klientov.
Občania takzvaných „nepriateľských“ krajín, ktorí nemajú v Rusku štatút daňového rezidenta, sa začali stretávať so zmrazením finančných prostriedkov na účtoch a termínovaných vkladoch v ruských bankách. Blokácie sa týkajú aj malých súm. TASR o tom informuje podľa správy stanice Rádio Sloboda (RFE/RL), ktorá sa odvolala na ruský spravodajský portál RBK a svedectvá viacerých klientov bánk Sberbank, VTB, Alfa-Bank a T-Bank.
- Ruské banky začali zmrazovať účty cudzincov z takzvaných nepriateľských krajín.
- Zmrazenie finančných prostriedkov postihuje aj malé sumy na bežných účtoch.
- Obmedzenia zasiahli držiteľov víz pre talenty a etnických Rusov zo Západu.
- Banky odôvodňujú blokácie výnosom Vladimira Putina z prvého júna 2026.
- Za nepriateľské krajiny Rusko považuje približne päťdesiat prevažne západných štátov.
Podľa RBK sa tento problém dotkol aj držiteľov takzvaných „víz pre talenty“ určených pre vysokokvalifikovaných odborníkov, ale aj etnických Rusov, ktorí sa presťahovali zo západných krajín, či cudzincov, ktorí emigrovali do Ruska za „tradičnými ruskými duchovnými a morálnymi hodnotami“.
Nový výnos prezidenta
Zákaznícke centrá bánk cudzincom oznamujú, že obmedzenia boli zavedené na základe výnosu ruského prezidenta Vladimira Putina z 1. júna 2026. Podľa bánk sa týmto výnosom protisankčné opatrenia zavedené na jar 2022 rozšírili aj na bankové účty a termínované vklady občanov krajín, ktoré Rusko označuje za „nepriateľské.“
Za „nepriateľské“ Rusko považuje štáty alebo územia, ktoré podľa Moskvy prijali voči nemu nepriateľské alebo sankčné opatrenia. Na tomto ruskom zozname sú okrem iného Spojené štáty, Spojené kráľovstvo, všetky členské štáty Európskej únie, Kanada, Japonsko, Južná Kórea, Austrália a ďalšie krajiny. Celkovo zoznam zahŕňa približne 50 štátov vrátane všetkých 27 členských krajín EÚ.
X X X
Slovenskí lekári si Roba netrúfli operovať, mal sa zmieriť so smrťou. Švajčiari sa nebáli a našli mu neznámy nádor.
Mal som väčší strach pred štátnicami ako pred samotnou operáciou. Uvedomujem si, že operáciu nemám ako ovplyvniť, a tak je zbytočné stresovať sa pre ňu, hovorí 25-ročný Róbert Szaniszló.
Onkológovia mu dávali tri mesiace života a tvrdili, že jeho stav je nezvratný. Keď dvadsaťpäťročný Róbert Szaniszló zistil, že v našom zdravotnom systéme pomoc nenájde, rozhodol sa vziať osud do vlastných rúk.
„Ak by som mal diagnózu, ktorú mi prvotne slovenskí lekári určili, už by som bol dva metre pod zemou,“ myslí si dnes študent strojného inžinierstva, ktorý je už tri mesiace po nákladnej operácii vo Švajčiarsku.
Jeho stav sa náhle zhoršil vo februári minulého roka. Po prekonanej infekcii stratil citlivosť v ľavej polovici tela a lekári mu v strede mozgu objavili záhadnú masu, ktorá vyzerala ako najagresívnejší druh rakoviny mozgu – glióm stredovej čiary najvyššieho stupňa.
Róbert však vôbec nepôsobil ako typický pacient s týmto druhom rakoviny. Neskončil na vozíku, nemal problém s rečou a pripravoval sa na štátnice. Keď odmietol paliatívnu chemoterapiu, cez sociálne siete si sám našiel špičkových lekárov vo Švajčiarsku.
Vyzbieral desiatky tisíc eur na zákrok, na ktorý si slovenskí lekári netrúfli. A zistilo sa, že jeho diagnóza je pomerne unikátna. Robov príbeh sme priniesli len pár dní predtým, ako absolvoval náročnú operáciu. Po štyroch mesiacoch sa s ním rozprávame opäť.
Od operácie stihol spraviť štátnice a práve sa pripravuje na prácu doktoranda. Jeho príbeh vzbudil veľký ohlas, ozývajú sa mu ľudia, ktorí sú sami onkologickí pacienti, alebo majú blízkych s podobnou diagnózou. „Chcem tým ľuďom pomôcť, nasmerovať ich na správnu cestu, ako mi čas a sily dovolia,“ hovorí.
Vyjde to a hotovo
Vyzeráte úplne inak ako pred štyrmi mesiacmi, keď sme sa naposledy rozprávali. Ako sa dnes cítite?
Konečne mi dorástli vlasy a brada. Mám sa tak ako pred operáciou – stále sa cítim ako zdravý človek, akurát mám v strede mozgu o niekoľko gramov menej. Inak som šťastný.
V marci po našom rozhovore ste odleteli do Švajčiarska, kde ste mali podstúpiť operáciu, na ktorú si žiaden lekár na Slovensku netrúfol. Ako prebiehali prípravy?
V Zürichu sme sa ubytovali u otcovho bratranca, ktorý tam žije. Absolvoval som predoperačné vyšetrenia, robili mi odbery krvi, EKG a echo srdca. Robili mi aj priestorovú rekonštrukciu srdca, zrejme preto, že mi zavádzali arteriálny snímač, keďže oblasť mozgu, v ktorej operovali, je veľmi citlivá na vitálne funkcie.
Na operáciu ste išli s vedomím obrovského rizika. Ako ste sa na to mentálne nastavili?
Bol som nastavený presne tak isto, ako keď som išiel na prvú biopsiu na Slovensku. Uvedomoval som si, že môžu trafiť niečo, čo nechcú, že sa to jednoducho stáva. Hlavne som sa však nastavil tak, že to vyjde a hotovo. Keď som bol na konzultácii so švajčiarskym profesorom Carlom Serrom, hovorili sme sa o tom, že je 80-percentná šanca na úspech a 20-percentná pravdepodobnosť, že dôjde k nejakému menšiemu poškodeniu, väčšej komplikácii, prípadne smrti.
Od začiatku ste hovorili, že svoje telo chcete darovať vede. Akceptovali to švajčiarski lekári?
Dohodol som sa s nimi, že ak by mala nastať aj menšia komplikácia, z ktorej sa podľa nich už nedostanem, tak ma majú rovno rozobrať na orgány a zachrániť čo najviac ďalších ľudí. Na operáciu som išiel s tým, že čo sa má stať, to sa stane. Nemám to ako ovplyvniť a môžem len veriť v to najlepšie. Mama moje želania pozná, takže som do toho išiel s absolútnou istotou.
Napokon vás operovali neskôr, ako ste mali naplánovaný termín.
Áno, zákrok mi presunuli z piatka na pondelok. S rodinou sme si víkend užili, uvarili sme si lasagne, a potom som už išiel do nemocnice. Pôvodne mala operácia trvať tri až štyri hodiny. Nakoniec sa to trošku predĺžilo. Úspešne mi však vyoperovali 70 percent nádoru, a to bez akýchkoľvek neurologických deficitov.
Ako toto celé zvládali vaši rodičia?
Vôbec si neviem predstaviť, aké to pre nich muselo byť. Otec do nemocnice radšej ani nešiel. Mamina to podľa mňa zvládla bravúrne. Neviem si predstaviť, že by som mal dieťa a bol by som na ich mieste.
Nádor, aký lekári ešte nevideli
Aké boli vaše prvé myšlienky, keď ste sa prebrali z narkózy?
X XX
EÚ a Británia zaviedli voči Rusku sankcie pre kybernetické útoky
Brusel a Londýn pritvrdzujú voči Moskve po odhalení ruských kyberútokov na štáty EÚ vrátane Slovenska. Sankcie zasahujú agentov FSB aj prepojené firmy.
Európska únia a Británia v pondelok uvalili na Rusko koordinované sankcie v súvislosti s kybernetickými útokmi v Európe, pričom obvinili ruskú Federálnu bezpečnostnú službu (FSB) z nedávnych škodlivých aktivít. Cieľom útokov bolo podľa EÚ aj Slovensko. TASR o tom informuje podľa správ agentúr AFP, Reuters, tlačovej správy EÚ a vyhlásenia britskej vlády.
- Európska únia a Británia súčasne uvalili sankcie za ruské kyberútoky.
- Terčom ruských digitálnych útokov sú viaceré štáty vrátane Slovenska a Ukrajiny.
Brusel oznámil sankcie na deväť osôb a štyri subjekty, zatiaľ čo Londýn sankcionoval 24 osôb a subjektov.
Ciele ruských kyberútokov
„Dnes odhaľujeme, že 16. centrum ruskej Federálnej bezpečnostnej služby (FSB) riadi rôzne skupiny predstavujúce kybernetickú hrozbu vrátane skupiny TURLA,“ uviedla EÚ. FSB podľa jej vyhlásenia už roky vykonáva široké spektrum škodlivých kybernetických aktivít, ktoré sú čoraz závažnejšie a zasahujú EÚ, jej členské štáty a medzinárodných partnerov, najmä Ukrajinu.
„Tieto aktivity zahŕňajú prenikanie do vládnych sietí a sabotáž kritickej infraštruktúry. Medzi inými boli terčmi útokov Francúzsko, Nemecko, Poľsko, Cyprus, Holandsko, Rakúsko, Slovensko, Rumunsko a Fínsko,“ objasnila Únia.
Britské sankcie a GRU
Kyberzločinci a spoločnosti spojené s Ruskom vrátane subjektov operujúcich podľa jeho pokynov, pod jeho vedením alebo kontrolou, taktiež vykonávali, umožňovali a pomáhali „širokému spektru škodlivých činností“.
Británia uvalila sankcie na 24 osôb a subjektov „stojacich za ničivými kybernetickými operáciami vrátane kyberzločincov zapojených do proxy sietí prepojených s ruskými spravodajskými službami“.
Sankcie sa vzťahujú aj na vysokopostavených predstaviteľov ruskej vojenskej spravodajskej služby GRU Viačeslava Stafejeva, Ivana Senina a Ivana Kasianenka.
„Kybernetická divízia jednotky 29155 GRU spolupracovala so zločincami vrátane spoločnosti IMPULS, s cieľom získavať hackerov a kybernetických špecialistov z univerzít a akadémií v Rusku,“ tvrdí vláda Británie.
Útok na poľskú sieť
Okrem toho Británia spoločne s členskými štátmi EÚ „dnes pripisuje útok na poľskú energetickú sieť 16. centru ruskej FSB“. Tento „bezohľadný útok“ podľa vyhlásenia britskej vlády síce zlyhal, no mohol spôsobiť, že 500 000 obyvateľov by prišlo v zime o dodávky energie. „Je to ďalší príklad nezodpovedných pokusov ruského štátu vyvolávať chaos v celej Európe,“ uviedla.
Rusko má podľa britskej vlády problémy udržať svoje „slabnúce vojnové úsilie“ na Ukrajine a spravodajské služby poverili kyberzločincov, aby zozbierali spravodajské informácie na podporu ruských vojenských a zahraničnopolitických cieľov, čím ohrozujú bezpečnosť v Európe.
Británia uvalila sankcie aj na jednotlivcov stojacich za programom Lumma Stealer, ktorý podľa nej umožňuje kyberzločincom zbierať citlivé informácie z napadnutých zariadení. Rusko podľa nej využilo ukradnuté prihlasovacie údaje z tohto programu na vykonávanie kyberšpionážnych operácií proti cieľom po celom svete s cieľom podporiť záujmy Moskvy.
Britská Národná kriminálna agentúra (NCA) zaznamenala v krajine za uplynulých šesť mesiacov najmenej 2 100 obetí Lumma Stealer.
Celkovo Británia dodnes uvalila sankcie na viac než 3 400 cieľov zapojených do ruského vojnového úsilia.
X XX
Slafkovský a Ovečkin v spoločnom tíme. Česi už protestujú, Pastrňáka v mužstve s Rusmi nechcú
Redakcia oficiálneho ligového webu NHL dnes zverejnila predpokladanú zostavu Tímu Európy na exhibičnom turnaji, ktorého súčasťou bude Zápas hviezd 2027.
Fanúšikovia sa pohrali s umelou inteligenciou – Juraj Slafkovský a Alexander Ovečkin v spoločnom tíme.
Dejiskom bude UBS Aréna na Long Islande, turnaj sa odohrá 5. a 6. februára.
Zápas hviezd bude pozostávať z piatich tímov – Kanada, Fínsko, Švédsko, Spojené štáty a Tím Svet zložený z medzinárodných hráčov z krajín mimo týchto štyroch tímov – ktoré sa stretnú na exhibičnom turnaji 3 proti 3 formou každý s každým.
Každý tím bude mať 11 hráčov – deväť korčuliarov a dvoch brankárov. NHL a Asociácia hráčov NHL vyberú 30 hráčov z každého zúčastneného tímu – Kanada, Fínsko, Švédsko, Spojené štáty a tím Svet – do fanúšikovskej ankety NHL All-Star 2027, ktorá sa otvorí v decembri
Z tohto zoznamu budú môcť fanúšikovia vybrať osem hráčov pre každý tím. Zvyšné tri miesta v kádri každého tímu – jeden útočník, jeden obranca a jeden brankár – spoločne vyberú NHL a NHLPA.
Hoci do konania Zápasu hviezd NHL ostáva ešte osem mesiacov, redakcia oficiálneho ligového webu NHL dnes zverejnila predpokladanú zostavu Tímu Svet.
Sú v ňom korčuliari:
- Leon Draisaitl (Nemecko / Edmonton Oilers)
- Nico Hischier (Švajčiarsko / New Jersey Devils)
- Kirill Kaprizov (Rusko / Minnesota Wild)
- Nikita Kučerov (Rusko / Tampa Bay Lightning)
- Martin Nečas (Česko / Colorado Avalanche)
- Alexander Ovečkin (Rusko / Washington Capitals)
- Artemij Panarin (Rusko / Los Angeles Kings)
- David Pastrňák (Česko / Boston Bruins)
- Juraj Slafkovský (Slovensko / Montreal Canadiens).
V bránke by podľa redakcie NHL.com mohli stáť Rusi Andrej Vasilevskij (Tampa Bay Lightning) a Igor Šesťorkin (New York Rangers).
Zverejnenie zostavy vyvolala na sociálnych sieťach búrlivú diskusiu.
Ozvali sa predovšetkým českí fanúšikovia, ktorí protestujú proti tomu, aby Nečas a Pastrňák boli v spoločnom tíme s ruskými hokejistami.
„Väčšina Čechov odsudzuje krvavú ruskú agresiu na Ukrajine. Nechceme, aby naši hokejisti boli v spoločnom tíme s Rusmi,“ napísal jeden z priaznivcov. „Som presvedčený, že naši chalani nebudú chcieť hrať s Rusmi v jednom mužstve,“ znela ďalšia z reakcií.
Zápas hviezd NHL 2027 bude mať nový formát ako po minulé ročníky. Tento rok sa exhibícia neuskutočnila z dôvodu konania ZOH v Miláne, vlani sa uskutočnil Turnaj 4 krajín.
X XX
NATO ide stavať palivovú tepnu Európy. Najdrahší projekt v histórii zhltne 27 miliárd eur
Veľvyslanci členských štátov Severoatlantickej aliancie (NATO) schválili plán v hodnote 27 miliárd eur, ktorého cieľom je modernizácia a rozšírenie systému prepravy vojenského paliva v Európe. Tento plán, označovaný za najväčší a zároveň najdrahší spoločne financovaný projekt v histórii NATO, by mal byť dokončený o 25 rokov.
Cvičenie NATO – vpád na podozrivú loď – Reuters
„Vojnová loď! Vypadnite z našich vôd!“ Varovanie sa hrmotne ozvalo z éteru, hlasom ako z amerického Juhu. Nórsky poručík Thomas Johannsen a jeho námorníci sa pripravovali na simulovanú naloďovaciu operáciu – kľúčovú misiu pre ich námornú jednotku NATO. „Prosím, zastavte svoje plavidlo a umožnite vstup môjho naloďovacieho tím,“ prikázal Johannsen. Agentúra Reuters získala v piatok exkluzívny prístup k cvičeniu NATO.
„Investícia vo výške 27 miliárd eur prinesie modernizáciu existujúcej infraštruktúry NATO na skladovanie a distribúciu paliva. Podporí vybudovanie nových zariadení vrátane potrubí vo východnej a juhovýchodnej časti Aliancie a zabezpečí, aby sily NATO mali k dispozícii energetické zdroje potrebné na bojovú pohotovosť,“ uvádza sa vo vyhlásení NATO.
Severoatlantická rada schválila obrovský projekt v stredu na zasadnutí v Bruseli po niekoľkých mesiacoch rokovaní. Aj keď sa štáty NATO zhodli na všeobecných rámcoch dohody ešte pred júlovým summitom lídrov v Ankare, Turecko sa jej uzavretiu pokúsilo na poslednú chvíľu zabrániť v snahe dosiahnuť urýchlené financovanie svojich vlastných plánov, napísal magazín Politico.
Výbuchy, drony, delostrelectvo, obrnené vozidlá aj vrtuľníky nízko nad terénom. NATO ukázalo zábery z cvičenia Strong Lineage 26 na Lešti, kde spojenci preverovali obranu Slovenska a pripravenosť mnohonárodnej brigády.
Projekt má prepojiť existujúcu palivovú sieť NATO v západnej Európe s novšími členskými krajinami Aliancie. Rumunsko ju vo štvrtok označilo za nevyhnutnú na posilnenie bezpečnosti východného krídla NATO pred hrozbou zo strany Ruska.
Veľvyslanci členských krajín sa v stredu tiež dohodli na zvýšení spoločného rozpočtu na financovanie Aliancie z tohtoročných 5,3 miliardy na 6,5 miliardy eur v roku 2027.
X X X
Colníci pri Štrbe odhalili kamión smrti pre rozpočet. Viezol 18 ton tabaku za vyše 3,2 milióna na daniach
Colníci pri Štrbe zastavili kamión s 18 tonami tabaku a odvrátili únik na dani vyše 3,2 milióna eur. Zásah odhalil rozsiahle nezrovnalosti v dokladoch.
Finančná správa (FS) SR zastavila pri Štrbe v okrese Poprad kamión s 18 tonami tabaku, ktorý by stačil na výrobu viac ako 25 miliónov cigariet. Informoval o tom hovorca FS Daniel Kováč s tým, že predbežný únik na spotrebnej dani presahuje v tomto prípade 3,2 milióna eur. Nákladné auto odhalili príslušníci Stanice colného úradu Poprad počas súčinnostnej akcie s Policajným zborom (PZ) na diaľnici D1.
- Finančná správa zastavila pri Štrbe kamión s osemnástimi tonami tabaku.
- Predbežný únik na spotrebnej dani zadržaného tabaku presahuje 3,2 milióna eur.
- Vozidlo prevážalo 114 kartónových škatúľ sušiny pripomínajúcej tabakový materiál.
„Pri kontrole nákladného priestoru našli 114 kartónových škatúľ so sušinou hnedej farby, ktorá svojím vzhľadom a zápachom pripomínala tabak,“ uviedol hovorca. Mobilná jednotka preverila sprievodnú dokumentáciu k prepravovanému tovaru a zistila nezrovnalosti medzi deklarovaným a skutočným stavom. Na miesto následne privolali príslušníkov Kriminálneho úradu FS (KÚFS), ktorí si prípad prevzali na ďalšie konanie.
Významný záchyt tabaku
Zaistené množstvo predstavuje podľa Kováča mimoriadne významný záchyt. Pri orientačnej spotrebe 0,7 gramu tabaku na jednu cigaretu by bolo možné z približne 18 ton tabakovej suroviny vyrobiť asi 25,7 milióna cigariet. „Osemnásť ton tabakovej suroviny v jedinom vozidle predstavuje zásielku, z ktorej by mohlo vzniknúť takmer 1,3 milióna krabičiek cigariet. Zásah ukazuje význam mobilných kontrol a spolupráce colníkov, Policajného zboru a KÚFS. Chránime tak verejné financie aj poctivých podnikateľov,“ podotkol Kováč.
PZ aktuálne zabezpečuje expertízne úkony vrátane odberu biologických stôp a sterov DNA. Vzniklo podozrenie zo spáchania trestného činu skrátenia dane a poistného. Hliadka zaistila vodiča nákladného vozidla a vec si prevzal poverený príslušník KÚFS. Tovar následne previezli do skladových priestorov Colného úradu Prešov. FS pokračuje vo vyšetrovaní a vzhľadom na prebiehajúce konanie nebude zatiaľ poskytovať bližšie informácie.
Séria veľkých zásahov
Hovorca dodal, že rok 2026 priniesol sériu veľkých zásahov. Aktuálny zásah pri Štrbe predstavuje zatiaľ najväčší samostatný záchyt tabakovej suroviny na území Slovenska v tomto roku. Nadväzuje na sériu rozsiahlych kontrol, operatívnych akcií a medzinárodných zásahov FS a KÚFS. V máji napríklad colníci zastavili kamión s takmer 15,5 tony tabaku. V apríli zlikvidovali kompletnú nelegálnu továreň v okresoch Ilava a Bánovce nad Bebravou a zaistili viac ako 11 ton tabaku a v marci odhalili sieť nelegálnych skladov v okresoch Prešov, Vranov nad Topľou a Dolný Kubín. V minulom mesiaci pri medzinárodnom zásahu proti organizovanej skupine zaistila FS na Slovensku takmer osem ton tabakovej suroviny. V marci zase odhalili tajnú fabriku v Zlatých Moravciach a zaistili viac ako 5,9 tony tabaku.
„Len v uvedených prípadoch vrátane aktuálneho záchytu pri Štrbe FS v roku 2026 zaistila viac ako 68,5 tony tabaku a tabakovej suroviny. Zásahy ukazujú celý rozsah práce finančnej správy – od mobilných kontrol kamiónov cez odhaľovanie skladov až po likvidáciu profesionálne vybavených nelegálnych fabrík a medzinárodných organizovaných skupín,“ upozornil Kováč. Výsledky podľa neho nadväzujú na rekordný rok 2025, počas ktorého KÚFS zrealizoval 16 operatívno-pátracích akcií zameraných na tabak a tabakové výrobky a odhalil deväť nelegálnych výrobní cigariet.
X XX
|
KONEC VÁLKY, NEBUDOU MRTVÍ, JAK CHCE USA
|
Rusové zasáhli supermarket v Černihivu. Zelenskyj útok odsoudil a ukázal video
Zelenskyj na telegramu zveřejnil video záchranářů přijíždějících k budově supermarketu, z níž se kouří, která má vyražené skleněné tabule a kolem které leží různé trosky.
„Rusové dále vítězí nad obyčejnými civilními objekty,“ napsal Zelenskyj. Šlo podle něho o útok na lidi, který postrádal jakýkoliv vojenský smysl.
Připomněl i nedělní útok na Záporoží, kde podle šéfa regionální vojenské správy Ivana Fedorova ruské naváděné bomby jednoho člověka zabily a dalších šest zranily.
Třetí sestřelený dron za tři dny. Rumunsko si předvolalo ruského velvyslance |
Poničily obytné budovy a komerční stavby a také vzdělávací zařízení. Fotoreportér agentury Reuters uvedl, že jeden z úderů mířil na čerpací stanici. Právě tam přišel o život muž.
X X X
ŠĚF PARLAMENTU OKAMURA O ČÍNĚ
Peking zmínil Číňana v Česku, s případem zadrženého Čecha to ale určitě není spojené, popisuje Okamura.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se vrátil z návštěvy Číny. Cílem cesty mělo být rozšíření příležitostí pro české podnikatele, možnost obnovení letecké linky Praha-Šanghaj a zrušení vízové povinnosti. Čínská média ale vyzdvihovala návštěvu coby obrat na české politické scéně. „Po sedmi letech jsme v rámci možností otevřeli to, co jsme otevřít mohli. Chystáme i další podnikatelskou delegaci, nejpozději do jara,“ řekl pro Radiožurnál Okamura
Nejprve k tomu, co jste před odjezdem zmiňoval nejčastěji. Podařilo se domluvit zrušení vízové povinnosti pro Čechy a přímou leteckou linku Praha-Šanghaj?
Ano, tato jednání jsme otevřeli. Určitě víte, že když k někomu jdete na návštěvu po sedmi letech, tak vám neodsouhlasí všechno ihned. Důležité bylo ta témata otevřít. Otevřeli jsme zrušení vízové povinnosti pro české turisty, protože po Fialově vládě jsme bohužel pouze jednou ze dvou zemí Evropské unie, která má turistická víza do Číny. Druhou je Litva.
Podařilo se předjednat i otevření přímé letecké linky Praha-Šanghaj. Pakliže bude dál probíhat vzájemný dialog, tak hovoříme v lepším případě o podzimu nebo létě příštího roku. Samozřejmě je to dálková linka s velkým letadlem a je potřeba spolu s tím dělat i velký marketing, aby se to všechno naplnilo.
Proto jsem měl také jednání s největší čínskou cestovní kanceláří Spring Tour. Jednal jsem i s celým vedením letecké společnosti China Eastern Airlines, která je jednou z největších leteckých společností na světě a všechno jsme to projednali.
Je nějaký výhled, kdy by mohla být zrušena vízová povinnost?
Mohlo by to být příští rok, ale bude záležet na pokračování dialogu. Jednání se bezesporu podařilo otevřít. Odezva z čínské strany na všechna témata, o kterých hovořím, je kladná. Projednali jsme to ze všech stran.
Mám s tímto východoasijským trhem desítky let zkušenosti a jejich mentalitu znám. V sobotu jsem o výsledcích cesty hovořil i s premiérem i ministrem zahraničí. Bude určitě potřeba další návštěva. Tu bychom rádi realizovali nejpozději do jara.
Záležitosti jsou rozjednány a už i na úrovni ministerstva zahraničí a diplomatů. Byli tam se mnou i dva manažeři z pražského letiště, kteří to mají na starost. Už se to rozpracovává a musíme to ještě doklepnout.
Kromě manažerů Letiště Praha s vámi jela do Číny širší skupina podnikatelů. Dohodli tam kontrakty nebo přísliby spolupráce?
Ano, je to tak. Podnikatelské mise se účastnily i firmy, které tam už spolupracují a chtěly spolupráci rozvinout. Mají tam už i svá zastoupení, jsou to přímo Češi, kteří tam pracují, anebo i čínské firmy mají už svoje pobočky v České republice. Předpoklad rozvoje tam je. Vím už i o konkrétním kontraktu na základě byznys fóra, které jsem otevřel. Budou to stroje v oblasti obnovitelných zdrojů.
Po sedmi letech jsme v rámci možností otevřeli to, co jsme otevřít mohli. Chystáme i další podnikatelskou delegaci, opět ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy, která by měla být nejpozději do jara příštího roku.
Členové Svazu průmyslu a dopravy mě také doprovodili. V neposlední řadě mě na moji žádost doprovodil ředitel mezinárodního odboru ministerstva kultury, se kterým jsme otevřeli možnost zapůjčení světové výstavy Terakotové armády. O všem se bude jednat, ale odezva je v tuto chvíli vesměs pozitivní.
Předpokládáte tedy, že na vaši cestu naváže návštěva dalšího vysokého českého představitele? Mluvilo se o vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi (ANO).
Určitě. Hovořil jsem o tom i s panem premiérem, ideální by bylo, kdyby na moji návštěvu navázal pan premiér. To si myslím, že by bylo velmi vhodné. S vicepremiérem Havlíčkem jsem o tom už mluvil několikrát a myslím, že jsme víceméně domluveni. Opět by byla součástí podnikatelská mise. Na vztazích je dobré pracovat.
Reakce Havlíčka
„V tuto chvíli plánuji (cestu do Číny, pozn. red.) na první pololetí příštího roku. Zájem podniků je mimořádný, bude to první průmyslová mise s ministrem po mnoha letech, chceme to velmi pečlivě připravit. Čína je hospodářskou velmocí, podíl na HDP srovnatelný s celou EU, a proto musíme návštěvu dobře zacílit. Poletíme tam za výsledky,“ uvedl pro Radiožurnál ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Zadržený Čech
Během jednání vaší delegace v čínském parlamentu padly podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) nové informace o Čechovi, kterého Peking vyšetřuje kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Jaká je tedy v tuto chvíli situace?
Požádal jsem před svou cestou ministerstvo zahraničí, aby mě doprovodil někdo na úrovni náměstka, čemuž samozřejmě vyhověli.
Chtěl jsem mít po odborné stránce maximálně silné složení pro všechna témata. Tuto otázku jsme otevřeli. Čínská strana otevřela samozřejmě i otázku čínského občana v České republice. Jednání jsou otevřena, ale nemůžu podávat podrobnější informace, abych neohrozil další vývoj. Tyto informace jsou v gesci ministerstva zahraničí a profesionálů.
Sám jste říkal, že Čína zmínila i případ zadrženého Číňana na českém území. Vyplynulo z jednání, že si Peking přeje výměnu obou zadržených?
Opravdu nemůžu uvádět podrobnosti. Nicméně si troufám tvrdit, že tyto dva případy určitě nejsou spojené, jak některá média spekulovala. To z jednání nevyplynulo, že by měly být spojené. Podařilo se to otevřít a teď to bude opravdu otázkou dalšího jednání.
Nicméně můžu říci, a závěry cesty jsou takové, že by tyto případy neměly ohrozit nastolení politiky vzájemného respektu a porozumění v souladu s programovým prohlášením naší vlády. Chceme mít s globálními velmocemi standardní vztahy tak, jak to mají všechny západní demokratické země.
Náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský pro Radiožurnál řekl, že když jste otevřeli otázku Čecha zadrženého v Číně, tak druhá strana uvedla, že mají také svůj případ. Čili to vypadá, že obě záležitosti spojují…
To bych neřekl, to spíš byla akce a reakce. Já jsem to téma proaktivně otevřel a pak jsem předal slovo náměstkovi. Z toho důvodu tam také jel. Já jsem u všech jednání samozřejmě byl, protože jsem je osobně otvíral, ale to byla spíš akce a reakce. Tím myslím, že to byla reakce na mé otevření, nikoliv, že by zadržení byla akce a reakce. To se tam nepotvrdilo a ani interně tyto informace nemáme.
Čína je známá tím, že tyto cesty využívá ke svým propagandistickým účelům. Prospělo podle vás například českým výrobcům aut, když jste v Číně pochválil kvalitu a vyspělost tamních elektrických vozů, kterou ale, jak víme, stát masivně dotuje a které jsou na evropském trhu přímými konkurenty?
Já vaši otázku chápu. Ale Čínu a i čínské technologické podniky navštěvují američtí i západoevropští vysocí politici. Jenom za poslední dva roky tam byl španělský premiér, německý kancléř, americký prezident, letos americký ministr zahraničí, ministři Rakouska, Dánska, Finska, Irska nebo Slovenska. To znamená, že návštěvy jsou zcela standardní.
Okamurova návštěva je projevem dobré vůle, která Číně chybí. Nebudou ho brát příliš vážně, míní sinolog
Oni ale současně říkají, že Čína využila masivní dotace na podporu svých aut. A že do jisté míry využila i know-how evropských automobilek a neexistuje úplně rovný přístup. Kvůli tomu zavedla Evropská unie cla na čínské elektromobily…
Situace je ještě o něco tristnější, než naznačujete. Evropská unie nejprve vymyslí Green Deal a zrušení prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035 a potom zjistíme, že nás čínská konkurence předběhne. To je opravdu jak v Kocourkově. To je totální selhání vedení Evropské unie a prounijních politiků.
A teď si nalijme čistého vína. Já jsem velký automobilový fanoušek, desítky let jezdím v soukromí škodovkou a fandím samozřejmě českému výrobci. Ale na první pohled musíme uznat, že technologie jsou prostě vpředu.
Jestli si budeme něco nalhávat a budeme se vymlouvat na dotace a jiné věci, tak nám fakt ujede vlak. Měli bychom se podívat, nalít si čistého vína a začít opravdu makat na tom, aby nám ta Čína neutekla.
Já to říkám opravdu úplně na rovinu. Fandím Evropě, jsem český politik, ale neměli bychom si nalhávat, jaká je realita. Musíme zrušit byrokracii, snížit omezení v rámci Evropské unie a zvýšit konkurenceschopnost.
X X X
POTÍŽE HUDEBNÍKŮ SRBSKA
Srbští hudebníci doplácejí na podporu protivládních protestů. Někteří už doma nemohou téměř vystupovat
Zpravodajský server Balkan Insight píše o tom, že srbské úřady systematicky ruší koncerty hudebníků, kteří veřejně podpořili studentské protivládní protesty. Umělci loajální prezidentu Aleksandaru Vučićovi naopak získávají lukrativní veřejné zakázky financované z obecních rozpočtů. Kultura v zemi se tak stává dalším kolbištěm politického boje.
Příkladem může být zrušení festivalu Nojz Fest, který se měl konat 14. a 15. srpna ve městě Negotin. Měla tam mimo jiné vystoupit slavná srbská punkrocková skupina Goblini, která vznikla v době rozpadu socialistické Jugoslávie a jejíž písně se v 90. letech staly populárními protestními hymnami. Členové kapely dodnes otevřeně vystupují proti společenskému bezpráví.
Když o tom organizátoři 3. července na sociálních sítích napsali mimo jiné: „Nikdy jsme nedovolili, aby politické názory ovlivňovaly organizaci festivalu, výběr umělců nebo produkci. Veškerá rozhodnutí byla vždy vedena výhradně kvalitou a tím, co bylo v danou chvíli nejzajímavější. Právě to je ale teď hlavním důvodem výhrad.“
Basista kapely Goblini Vladislav Kokotović novinářům řekl, že rušení koncertů se od konce roku 2024, kdy v zemi začaly protivládní protesty, stalo běžnou součástí života mnoha hudebníků.
Podobné kroky podle muzikanta ukazují, jak velký strach politické špičky mají. Věří, že se taktika vládnoucí strany nakonec obrátí proti ní samé. „Každý takto zrušený koncert je střela do vlastní nohy,“ konstatuje hudebník.
Možnost vystupovat na akcích financovaných státem postupně přestává pro „nepohodlné“ umělce existovat. Podobný osud jako kapelu Goblini potkal třeba skupiny S.A.R.S. a Samostalni referenti, zpěvačky Seku Aleksićovou, Natašu Bekvalacovou a řadu dalších. Všem byly plánované koncerty zrušeny z důvodu „technických oprav“, „rekonstrukcí prostor“ nebo „náhlých bezpečnostních komplikací“.
Hrozba pro organizátory
Kapela Ritam Nereda z Nového Sadu, která protesty proti vládě podpořila už v počátcích, dnes podle baskytaristy Miroslava Mijatoviće hraje převážně v okolních státech. Příležitosti v Srbsku pro ni prý prakticky vymizely. Pokud by organizátoři skupinu pozvali, hrozí jim úřední kontroly všeho druhu a v konečném důsledku mohou přijít o práci, vysvětluje Mijatović.
Ušetřeny nejsou dokonce ani benefiční akce. Loni v říjnu byl zrušen koncert kapely Atheis Rap, který si kladl za cíl vybrat finanční prostředky na nákladnou zdravotní péči o dvě malé děti. Místní úřady v obci Kysáč ale odmítly vydat potřebná povolení.
Institucionální tlak na domácí scénu se dotkl i největšího srbského hudebního festivalu EXIT. Poté, co organizátoři veřejně podpořili sílící protestní hnutí, byly náhle zastaveny vysoké dotace z rozpočtu města Nový sad i provincie Vojvodina. Čtvrtstoletí poté, co festival na vlně odporu proti režimu Slobodana Miloševiće vznikl, se tak EXIT rozhodl Srbsko opustit a přesunout své působiště do sousední Černé hory.
Naopak hudebníci a zpěváci, kteří se veřejně postavili na stranu Srbské pokrokové strany a prezidenta Vučiće ze své loajality těží. Vystupují totiž na koncertech financovaných z rozpočtů místních samospráv, a to prakticky bez ohledu na početnost publika.
Místní turistické organizace a kulturní centra pravidelně obcházejí otevřená výběrová řízení a zakázky zadávají přímo.
Například zpěvačka Jelena Karleuša, která během protestů prohlásila, že by demonstranty nejraději přejela autem, se stala tváří státem podporovaných koncertů hned v několika městech. Za jedno vystoupení přitom inkasovala mezi 30 a 50 tisíci eur (v přepočtu až 1,2 milionu korun), popisuje Balkan Insight.
X XX
ZMĚNY V SRBSKU?
Bývalý srbský ministr dopravy nakonec stane před soudem. Byl ve funkci během tragédie v Novém Sadu
Bývalý srbský ministr dopravy Goran Vesić nakonec stane před soudem kvůli zřícení přístřešku na nádraží v Novém Sadu, kde zemřelo 16 lidí. Podle agentury AFP to v pondělí potvrdil odvolací soud. Incident vyvolal v zemi silné protesty, které dávaly do souvislosti zřícení stavby na nedávno renovovaném nádraží a korupci ve veřejných zakázkách.
Podle agentury AFP odvolací soud vyhověl státnímu zastupitelství a potvrdil obžalobu bývalého ministra dopravy a dalších pěti lidí. Zvrátil tak rozhodnutí prvoinstančního soudu, který naopak obžalobu smetl ze stolu, protože ji považoval za nedostatečně podloženou.
Srbská opozice: EU by neměla jednat s demagogy. Expert: Bez programu studenti těžko získají podporu
Podle AFP je rozhodnutí odvolacího soudu konečné a otevírá cestu k zahájení procesu.
V úterý potvrzená obžaloba se týká závažného zločinu proti bezpečnosti. Vesić však čelí také obvinění z korupce v jiném procesu. Věc také vyšetřovaly unijní úřady, protože na renovaci nádraží byly využity fondy EU.
Tragická nehoda na nádraží v Novém Sadu v listopadu 2024 se pro odpůrce srbského prezidenta Aleksandra Vučiče stala symbolem korupce. Kritici vládě také vyčítají, že užívá násilí proti svým politickým oponentům a potlačuje svobodu médií. Představitelé země tato obvinění popírají.
X XX
Slovinský cyklista Tadej Pogačar pátým celkovým triumfem vyrovnal rekord Tour de France. Nedělní závěrečnou etapu v Paříži vyhrál po dramatickém finiši Mathieu van der Poel z Nizozemska.
Tadej Pogačar se pátým triumfem na Tour vyrovnal legendám jako Jacques Anquetil, Eddy Merckx, Bernard Hinault nebo Miguel Indurain | Foto: Gonzalo Fuentes | Zdroj: Reuters
Sedmadvacetiletý Pogačar navázal na úspěchy z let 2020, 2021, 2024 a loňska. O rekord slavného závodu se nyní dělí s Jacquesem Anquetilem, Eddym Merckxem, Bernardem Hinaultem a Miguelem Indurainem.
„Nevím, jak jsem to dokázal. Je za tím hodně věcí. Nejdůležitější je, aby vás bavilo, co děláte. A pak také musíte mít kolem sebe lidi, kteří vás podpoří, i když jste dole,“ řekl Pogačar. „Teď musím najít nový cíl. Jaký? To teď neřeším, teď budeme slavit,“ dodal.
Úspěchu se dočkal také český jezdec Mathias Vacek, který se stájí Lidl-Trek ovládl hodnocení týmů. Nejlepším vrchařem se stal Ekvádorec Richard Carapaz, bodovací soutěž vyhrál Mads Pedersen z Dánska.
Peloton uprchlíky na poslední chvíli dostihl a Pogačar boj o etapové prvenství vzdal. Van der Poel ale bojoval dál a nakonec zvítězil před týmovým kolegou ze stáje Alpecin-Premier Tech Jasperem Philipsenem z Belgie. Třetí byl Pedersen.
Smůla v závěrečném spurtu potkala Pavla Bittnera, který upadl, ale i tak byl v poslední etapě nejlepším z českých jezdců na 58. příčce. Vacek skončil na 154. pozici, Jakub Otruba finišoval o dvě příčky za ním.
Pogačar ovládl celkovou klasifikaci o šest minut a 26 sekund před Remcem Evenepoelem z Belgie. Nejlepším z Čechů byl Vacek na 49. příčce, Otruba obsadil 112. místo a Bittner zakončil Tour de France na 140. pozici.
X XX
|
|
Evropa nás bude muset odškodnit za válku s Ukrajinou, zní z Ruska
„Budeme požadovat odškodnění od Evropy; tato otázka bude neustále nastolována. Jsem si naprosto jistý, že máme sílu Evropu k tomu donutit,“ řekl Čepa. Podle něj Rusko též bude chtít po Evropě, aby vrátila 300 miliard dolarů z jeho aktiv zmrazených na Západě po invazi na Ukrajinu.
„Budeme také přirozeně požadovat naše ukradené peníze a všechny nám budou vráceny,“ je přesvědčený Čepa. Podle něj bude Rusko přirozeně dávat peníze na rozvoj válkou poškozených ruských území.
Ruský vzdušný útok zranil pět lidí v ukrajinské Sumské oblasti, oznámil velitel oblastní vojenské správy Oleh Hryhorov.
Při ukrajinském vzdušném útoku zemřeli v ruském městě Rostov na Donu dva lidé, dalších pět utrpělo zranění. V ruském Belgoradu podle místních úřadů ukrajinský dronový útok zranil 12 lidí, včetně dvou dětí.
Ruský dron dnes zasáhl supermarket v severoukrajinském městě Černihiv, zabil dva lidi a dalších 13 zranil. Informoval o tom šéf městské vojenské správy Dmytro Bryžynskyj. Útok odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Čepa tak navazuje na senátora za okupovanou Doněckou lidovou republiku Alexandra Vološina. Ten prohlásil, že Kyjev nemá prostředky na odškodné pro ruské pohraniční regiony a Ruskem okupovaná ukrajinská území, která si Moskva neoprávněně přisvojuje a označuje jako Novorusko. Předseda ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin tvrdí, že celková výše škod způsobených akcemi ukrajinských ozbrojených sil na Novorusku a Rusku přesahuje 1 bilion rublů.
„Představa, že Kyjev bude někdy schopen plně kompenzovat škody způsobené Donbasu, se zdá, mírně řečeno, nereálná. I mezinárodní odhady naznačují, že vlastní potřeby Ukrajiny v oblasti obnovy se již odhadují na téměř 600 miliard dolarů v příštím desetiletí, což je téměř trojnásobek jejího ročního HDP. Tyto částky jsou tak velké, že pro ekonomiku, která sama závisí na rozsáhlé externí finanční podpoře, by takové závazky byly neúnosné,“ řekl Vološin agentuře TASS.
Rusové zasáhli supermarket v Černihivu. Zelenskyj útok odsoudil a ukázal video |
Proto by náklady měly nést i ty země, které po mnoho let podporovaly eskalaci konfliktu, financovaly kyjevskou vojenskou mašinérii a důsledně odmítaly jakékoli pokusy o mírové urovnání – tedy Západ. „Pokud se západním vládám podařilo najít stovky miliard na dodávky zbraní, pak musí pochopit, že dříve či později budou muset zaplatit za zničená města, školy a nemocnice. Jde o otázku politické odpovědnosti za rozpoutání agresivní války a vraždění našich občanů,“ uvedl senátor.
Sám ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že Západ prostřednictvím agresivních a eskalujících kroků donutil Rusko rozpoutat „speciální vojenskou operaci“ vůči Ukrajině. Znovu obvinil Západ, že nedodržel údajný slib nerozšiřování NATO na východ.
X XX
„To, čo urobil ten príživník v Kyjeve, nemôže zostať bez odpovede,“ zúril Árakčí po ukrajinskom útoku na iránsku loď
Iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí v nedeľu varoval, že jeho krajina neponechá bez reakcie útok Ukrajiny na iránsku loď v Kaspickom mori, pri ktorom zahynul námorník. Informovala o tom agentúra AFP, píše TASR.
Systémy protivzdušnej obrany kráľovstva zachytili a zničili iránske letecké útoky na nebi nad krajinou, oznámil Bahrajn.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Kyjev uskutočnil útoky na veľkú vzdialenosť v Kaspickom mori, a to proti plavidlám využívaným na prepravu vojenského nákladu, do ktorej je podľa neho zapojený Irán.
„Zelenskyj zaútočil na iránske komerčné plavidlo a zahynul pri tom námorník,“ uvádza sa v príspevku Arákčího na sieti X s tým, že išlo o jasné porušenie Charty OSN „urobené na pokyn Izraela, aby bola Európa zatiahnutá do tejto vojny“.
Dodal, že v telefonátoch so šéfkou diplomacie EÚ Kajou Kallasovou a ruským ministrom zahraničných vecí Sergejom Lavrovom „dal jasne najavo, že to, čo urobil ten príživník v Kyjeve, nemôže zostať bez odpovede“.
Americká armáda hlási zničenie viacero lodí v blízkosti Hormuzského prielivu
Americké Centrálne veliteľstvo na Blízkom východe hlási uvidelo, že „Americké sily 10. marca zlikvidovali viacero iránskych námorných plavidiel vrátane 16 mínonosičov v blízkosti Hormuzského prielivu.“
Ukrajinské spravodajské služby na platforme Telegram uviedli, že dronové útoky cielili na nákladné lode, na ktoré sa vzťahujú medzinárodné sankcie a ktoré boli používané na prepravu vojenského nákladu medzi Iránom a Ruskom.
X X X
FEDOROV ODMÍTÁ NOVÉ NÁVRHY KOMIKA ZELENSKÉHO…
Kto je oporou v súkromnom živote jedného z Ukrajincov, o ktorých sa teraz najviac rozpráva? Rovnako mladá manželka a deväťročná dcéra. Exminister obrany Mychajlo Fedorov i jeho manželka Anastasija Fedorovová majú 35 rokov.
Anastasija Fedorovová s manželom Mychajlom Fedorovom a s ich dcérou Marijou.
Ukrajinci protestujú proti odvolaniu ministra obrany Fedorova – Reuters
Ukrajinské mestá zachvátili masívne kartónové protesty na podporu odvolaného ministra obrany Mychajla Fedorova, ktorý musel vo funkcii skončiť po sotva šiestich mesiacoch kvôli sporom s hlavným veliteľom armády Oleksandrom Syrským. Zábery z Kyjeva a Charkova zachytávajú davy nespokojných ľudí, pričom len v hlavnom meste sa ich na námestí zišlo vyše tisíc. Protestujúci s ukrajinskými a európskymi vlajkami skandujú heslá ako „hanba“ a ostro žiadajú okamžitý návrat úspešného reformátora do úradu.
Boli vysokoškoláci, keď sa zoznámili na internáte. Anastasija a Mychajlo navštevovali rovnakú univerzitu. „Vyštudovala cudzie jazyky, po skončení fakulty vyučovala angličtinu špecialistov v oblasti informačných technológií,“ poznamenal v portréte o nej časopis Elle. Pracovala v rodnom meste Záporoží. S Fedorovom sa zosobášila v roku 2015 a v januári 2017 porodila dievčatko.
Keď sa presťahovala do Kyjeva, rozhodla splniť si svoj sen: založila vlastnú značku dámskeho oblečenie s názvom COVER. „Dosiahla s ňou úspechy aj za hranicami Ukrajiny,“ podotkol server Obozrevateľ. Začiatky však boli ťažké. Veľmi náročné, pretože takpovediac nepríjemne zasiahla vyššia moc. Ako?
Fedorovová v interview pre Elle zdôraznila, že práca jej pomáha odviesť pozornosť od znepokojujúcich myšlienok. Ich náplňou je pochopiteľne vojna. „Rodina zase poskytuje rozptýlenie od práce a potom sú tu záľuby. Je to spôsob, ako sa úplne odpútať od všetkého ostatného. Pre mňa to znamená šport, čítanie alebo štúdium angličtiny.“ Dodala, že jej osobná harmónia stojí na troch pilieroch: na práci, ktorú miluje, na rodine a na sebestačnosti a sebazdokonaľovaní, čo znamená rozširovanie vedomostí a duševnú aj fyzickú starostlivosť o seba. „Keď máte všetky tieto prvky na svojom mieste, podporujú vás a udržiavajú vám dobrú náladu,“ ozrejmila Fedorovová.
Sympatická módna návrhárka zdôrazňuje o sebe, že je samostatná bytosť, ktorá nechce byť vnímaná iba ako manželka politika. V módnom biznise sa jej darí a ako správna vlastenka dáva polovicu zisku na účely ukrajinských ozbrojených síl.
Jej manžel sa vo verejnom živote najprv zviditeľnil ako úspešný spolutvorca predvolebnej kampane Zelenského, keď na jar 2019 kandidoval v prezidentských voľbách. Nový prezident ho potom zobral do vlády, v ktorej ho vymenoval za ministra pre digitálnu transformáciu. Na tejto pozícii sa mu podarilo veľa vecí. Aj takých, ktoré Slovensko ešte nepozná. Fedorov sa postaral o vytvorenie portálu, ktorý odstraňuje potrebu chodiť na úrady. Online služby sa napríklad týkajú vybavenia rodného listu pri narodení dieťaťa, registrácie živnosti aj jej ukončenia. Ukrajinci tiež môžu elektronicky podpisovať dokumenty a spravovať svoje daňové povinnosti, tiež aktualizovať údaje o mieste trvalého pobytu a dalo by sa o elektronických výhodách ešte pokračovať ďalej.
Toto všetko dosiahol najmladší minister v dejinách Ukrajiny. Fedorov mal ešte len 28 rokov, keď si ho Zelenskyj v auguste 2019 vybral do novej vlády. Z postu vládneho manažéra digitálnej transformácie sa v januári tohto roku presunul na čelo ministerstva obrany. Pre jeho neodstrániteľné spory s Oleksandrom Syrským ho prezident v polovici tohto mesiaca odvolal z funkcie, ale onedlho aj skúseného 60-ročného generála zosadil z postu hlavného veliteľa ozbrojených síl.
Odvolanie svojho muža z čela rezortu obrany Fedorovová ťažko prežívala. Teraz nie je reč tom, či ju to zabolelo, ale o tom, ako ju zasiahli reakcie verejnosti. Rovnaký deň, keď stratil funkciu (o čom sa šepkalo už niekoľko dní, že sa to asi udeje), na Instagrame napísala, že uvažovala, že sa stiahne zo všetkých sociálnych sietí. Možno len na krátky čas, možno na mesiac, až na rok. „Nikdy som netúžila po pozornosti verejnosti. Nemám záujem stať sa virálnou senzáciou ani disponovať mocou. Život sa však nie vždy pýta, či ste pripravení ocitnúť sa v centre pozornosti iných ľudí,“ zdôraznila.
Fedorovová dôrazne vyzvala Ukrajincov, aby od nej nečakali, že bude verejne komentovať politické záležitosti. Tobôž súkromné. Dala jasne najavo, že jej prekážajú nielen silné výhrady na jej adresu, ale aj iná davová psychóza, čiže demonštrácie na podporu Fedorova, aby ho Zelenskyj vrátil na čelo ministerstva obrany, aj to, že v jej mužovi už vidia nového prezidenta: „Táto masová hystéria ma desí. Je desivé žiť v krajine, kde sa ľudia neuspokoja s tým, že sú jednoducho vďační za výsledok (čo Fedorov dokázal, poz. red.) a právom sa zasadzujú za spravodlivosť, ale namiesto toho začínajú budovať zvrátený kult osobnosti.“
Jeden odkaz venovala aj fanatickým obdivovateľkám Fedorova: „O sexualizácii ani nechcem hovoriť. Detailne opisovať, čo by ste robili s cudzím manželom – to už presahuje hranice zmyslu pre humor. Nie, dievčatá.“ „Babizňa, odstúp od svojho muža, ten už patrí nám!“ napísala napríklad jedna žena pobláznená za šarmantným exministrom obrany.
Fedorovová tiež napísala, že chce žiť v krajine, kde vládne zmysel pre mieru, nie masová eufória: „V štáte, ktorom ´nevolí´prezidenta puberta a ovulácia v priebehu jediného dňa (kľúčová fáza menštruačného cyklu, poz. red.) na sociálnych sieťach.“
Ozvali sa aj takí ľudia, ktorí by najradšej klonovali Fedorova a, naopak, zbavili sa Fedorovovej ako „nedôstojnej manželky“. Samozrejme, že najviac nenávisti k nej prejavili ľudia, ktorí jej manželovi asi vyčítali to, že naliehal na Zelenského, aby odvolal Syrského. „Ak existujú výhrady voči manželovi, zosypú sa na manželku. Rozpútajú proti nej očierňujúce kampane a tvrdia, že vlastní jachty a nehnuteľnosti v hodnote miliónov dolárov. Potom jej aj jej dieťaťu želajú smrť,“ upozornila Fedorovová.
X X X
NA VODÁRENSTVÍ V ČR 400 MILIONŮ
Ministerstvo zemědělství začne opět přijímat žádostí na podporu vodárenské infrastruktury. Na projekty přidá dalších 400 milionů korun
Ministerstvo zemědělství (MZe) obnoví příjem žádostí o dotace na výstavbu a zabezpečení vodárenské infrastruktury kvůli zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. Zároveň navýší celkovou alokaci výzvy o 400 milionů korun. Reaguje tak na dlouhodobé sucho v některých regionech České republiky i na mimořádný zájem obcí a svazků obcí o podporu vodárenských projektů.
MZe v pondělí 3. srpna 2026 v 10:00 hodin obnoví příjem žádostí do dotační výzvy zaměřené na výstavbu a zabezpečení vodárenské infrastruktury v rámci programu na zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. Zároveň navýší původní částku dotace
1,1 miliardy korun o 400 milionů korun. Reaguje tak na déletrvající sucho v některých regionech České republiky i na mimořádný zájem obcí a svazků obcí o podporu vodárenských projektů. Dotační výzva byla vyhlášená letos 23. června a obce žádající o podporu ji velmi rychle vyčerpaly.
„Dostatek kvalitní pitné vody je jednou z hlavních priorit Ministerstva zemědělství. Zájem žadatelů významně převýšil původní finanční možnosti programu. Proto jsme se rozhodli alokaci navýšit a umožnit pokračování příjmu žádostí. Investice do vodárenské infrastruktury představují jedno z nejúčinnějších opatření proti dopadům sucha a klimatických změn,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Výzva je součástí podprogramu 129 403 Podpora opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. Podporu mohou získat obce zejména na výstavbu a zabezpečení skupinových vodovodů, vodárenských soustav, posílení vodních zdrojů, propojování vodárenských systémů a další opatření, která zlepší zásobování obyvatel pitnou vodou.
Navýšení celkové dotace umožní podpořit větší počet projektů a urychlit výstavbu a opravy infrastruktury, která je pro zajištění dostupnosti pitné vody klíčová. MZe dlouhodobě podporuje opatření zaměřená na adaptaci na klimatickou změnu a posilování vodní bezpečnosti obcí a měst.
Příjem žádostí bude obnoven prostřednictvím Jednotného dotačního portálu (JDP). Podrobné informace k výzvě jsou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva zemědělství: VI. Výzva Ministerstva zemědělství k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci podprogramu 129 403 „Podpora opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody I“ | MZe
Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství
X XX
|
RUSKO OMEZILO DNY NÁMOŘNICTVA
|
Na záběrech z Petrohradu zveřejněných ruským kanálem Izvestia je vidět, že v pozadí přehlídky byl pouze obrovský plakát s ruskou válečnou ponorkou. Tradiční přehlídka vojenské námořní techniky letos chyběla. Ukrajinský server Militarnyi popsal, že letošní program byl omezen na koncerty, muzejní výstavy a pietní ceremonie.
|
|
Ruská opoziční a ukrajinská média píší o tom, že přehlídka se v plné parádě neuskutečnila z bezpečnostních důvodů. Potvrzují to i zdroje serveru Fontanka. „Chápejte, teď na to není vhodný čas,“ poznamenal anonymní zdroj z ruského námořnictva. Zdroje Fontanky z ministerstva obrany a velení námořnictva během července rovněž uvedly, že žádné rozkazy shora neobdržely, ačkoli přípravy měly být v plném proudu.
Válku už mají doma. Útoky na Wildberries mohou Rusy sjednotit za Putinem |
Osekaných oslav se zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin. Podle státní agentury TASS během slavnosti udělil devět státních vyznamenání. Mezi vyznamenanými byli i „účastníci speciální vojenské operace“, jak Rusko tituluje invazi na Ukrajinu, a „obránci Krymského poloostrova“. O omezeném formátu akce agentura neinformovala, stejně tak ani ruské úřady oficiální stanovisko neuvedly.
„Flotily zasazují nepříteli drtivé údery vysoce přesnými zbraněmi. Námořní pěchota postupuje vpřed, bojuje statečně, obratně a nebojácně. Celá země je podporuje a čeká na jejich vítězný návrat domů,“ citoval vyjádření Putina ruský nezávislý telegramový kanál Astra. Informoval rovněž o tom, že si obyvatelé Petrohradu během přehlídky stěžovali na rozsáhlé výpadky internetu.
Rusko slavilo skromnou přehlídkou. Putin velebil postup na Ukrajině i sílu ducha |
Přehlídka se tradičně koná i v Kronštadtu, kde sídlí základna ruské Baltské flotily. Ani tam se letos ukázka námořnické síly nekonala. Média v těchto souvislostech připomínají ukrajinské útoky hluboko na ruském území.
Demonstrace vojenské síly Rusko v posledních letech omezuje. V roce 2024 zrušilo kronštadtskou část přehlídky, o rok později pak celou oslavu Dne námořnictva.
‚Herning není Praha.‘ Šéf lesnické akademie jel školním autem do Dánska na hokej, svezl syna, bratra i synovce
Končící šéf České lesnické akademie v Trutnově Miloš Pochoradský si loni v květnu půjčil školní auto a jel s ním bezplatně na mistrovství světa v hokeji do Dánska. Bránil se tím, že šlo o reprezentaci školy a akademie takto dlouhodobě podporuje aktivity studentů i zaměstnanců. Radiožurnál ale získal fotografii z akce. Podle ní polovinu pasažérů tvořila Pochobradského rodina. Ředitel ani jeho příbuzní se k věci nevyjádřili.
Když se loni v květnu David Pastrňák dvěma góly a jednou asistencí podílel na šestigólové hokejové likvidaci Maďarska na mistrovství světa, z hlediště to sledoval i šéf trutnovské České lesnické akademie Miloš Pochobradský.
Cestu školním transporterem, za který podle zjištění kontrolní komise Královéhradeckého kraje nezaplatil půjčovné, v půlce června vysvětloval tím, že „byla realizována v rámci dlouhodobé praxe podpory a reprezentace školy“ a akademie takto dlouhodobě podporuje aktivity studentů i zaměstnanců.
Radiožurnálu se nyní podařilo získat fotografii, která během cesty vznikla. Podle ní jelo školu do dánského Herningu reprezentovat několik členů Pochobradského rodiny. Kromě něj vyrazil do Dánska na hokej autem akademie také jeho bratr, který ve škole pracuje jako školník, dále Pochobradského synovec a syn. Ve skupině byli ještě bývalí studenti nebo školní truhlář.
„Trutnovská lesárna v Herningu, den druhý. Herning není Praha, ale ani Riga! Nepustili nás s bubnama! Fanzóna zeje prázdnotou,“ popsal atmosféru školník Ivan Pochobradský v jednom z příspěvků, které z Dánska publikoval na svůj facebook. Na všech fotografiích mají účastníci výletu oblečené dresy české hokejové reprezentace.
Pochobradský na dotazy, jak přesně v Herningu školu reprezentovali a zda tam měli i jiné akce než hokej, neodpověděl. Na SMS ani přes aplikaci WhatsApp nereagoval a telefon má nedostupný. Pochobradského manželka u jejich domu v Bačetíně reportérům řekla, že je na dovolené v Chorvatsku. „To nám je líto, ale není doma. Nevíme, kdy se vrátí. Nevíme ani, kdy odjel. Do Chorvatska se mu nedá ani zatelefonovat,“ řekla. „Neříká nám to. A i kdyby nám to řekl, proč bychom vám to říkali?“ doplnila. Na otázky neodpověděl ani Pochobradského bratr Ivan.
Dvě auta naráz
Radiožurnál už v červnu popsal, že cestu transportérem do Dánska na hokej bez zaplacení půjčovného zhodnotili krajští kontroloři jako „neoprávněné bezúplatné zneužití majetku“ školy.
„Byla uskutečněna soukromá cesta (vozidlo nebylo použito k plnění pracovních povinností) do města Herning v Dánsku, kde se ve stejné době konalo mistrovství světa v ledním hokeji,“ napsali kontroloři do protokolu, který Radiožurnál získal pomocí informačního zákona.
Vozového parku školy se týká hned několik z více než sedmi desítek zjištění kontroly, která probíhala od loňského října do letošního března. Záznamy v knize jízd například ukázaly, že měl Pochobradský často řídit dvě svá služební auta – škodovku a toyotu – naráz a najezdil s nimi velké množství kilometrů. Za roky 2024 a 2025 to bylo celkem 139 594 kilometrů (95 119 s octavií, 44 475 s toyotou).
„Z uvedeného vyplývá, že počet km najetých ředitelem školy automobilem zn. Škoda Octavia je extrémně vysoký, vzhledem k faktu, že využívá ještě druhý automobil zn. Toyota Hilux,“ poznamenali kontroloři a doplnili, že u jiných šéfů krajských příspěvkových organizací byl počet najetých kilometrů „několikanásobně menší“.
Kromě toho kontrola odhalila administrativní problémy v účetnictví, veřejných zakázkách, správě majetku nebo třeba v myslivosti.
Ředitel požádal 9. června o uvolnění z funkce z „osobních důvodů“. Krajská radní pro školství Jana Berkovcová (ANO) ale Radiožurnálu sdělila, že na jeho konec tlačil kraj. „Na základě výsledků auditu musela škola přijmout opatření, aby se podobná pochybení (jako je cesta na hokej – pozn. red.) již neopakovala,“ uvedla.
Na nápravná opatření dostala škola čas do konce srpna. „Následně rada kraje rozhodne o termínu další kontroly, která se zaměří zejména na tato opatření,“ doplnil mluvčí kraje Dan Lechmann.
x X X
V NĚMECKU ŘÁDILA POLKA…
Obětí atentátu v Berlíně byla Polka, řekl starosta. Policie dřív pustila muže podezřelého jako komplice
Žena, která zahynula při sobotním teroristickém útoku v Berlíně, byla z Polska. Podle agentury DPA to v pondělí uvedl berlínský primátor Kai Wegner. Dříve spolkové státní zastupitelství informovalo, že policie propustila na svobodu muže, kterého v souvislosti s atentátem zadržela. Podle časopisu Der Spiegel se policisté domnívali, že zadržený Íránec byl v autě spolu s Abdulem B., který vjel do lidí v parku Tiergarten. Podezření se nepotvrdilo.
V sobotu krátce před 22.00 najel 21letý německý občan s libanonskými kořeny Abdul B. dodávkou do lidí v centrálním berlínském parku Tiergarten, následně napadal lidi zřejmě mačetou. V té době se v centru německé metropole stále konala akce na podporu práv komunity LGBT+, která nese název Christopher Street Day (CSD). Odpoledního pochodu hrdosti se zúčastnily stovky tisíc lidí.
Útok si vyžádal jednu oběť na životě a 29 zraněných. Berlínský primátor Wegner v pondělí na Červené radnici otevíral výstavu o varšavském povstání z roku 1944. Při té příležitosti řekl, že obětí sobotního teroristického útoku je polská občanka, která v metropoli byla spolu s dcerou. Žádný ze zraněných už není v ohrožení života.
Propuštěný muž
V neděli zprvu nebylo jasné, zda byl Abdul B. jediným pachatelem, nebo zda měl komplice. Německá média informovala, že policie zadržela íránského občana, kterého považuje za atentátníkova spolujezdce. Toto podezření se ale nepotvrdilo.
Abdula B. policie v neděli večer vypátrala v zahrádkářské kolonii ve Špandavě (Spandau) na severozápadním okraji Berlína. Při zásahu ho zastřelila, vyrazil totiž proti ní s bodnou zbraní. Časopis Der Spiegel v pondělí napsal, že podle jeho informací otec Abdula B. žije nedaleko zahrádkářské kolonie.
Dohled nad vyšetřováním teroristického útoku v neděli večer převzalo generální státní zastupitelství, které se v Německu zabývá nejzávažnějšími trestnými činy. Po smrti hlavního podezřelého se nyní vyšetřování soustředí především na to, zda měl případně komplice či zda někdo věděl o tom, co plánuje udělat.
X XX
VELKĚ ZMĚNY V MAĎARSKU.
JAK DLOUHO SE MAGYAR UDRŽÍ U MOCI?
ORBÁN VYBUDOVAL SVĚTOVY ZÁVOD FI, STADION NA FOTBAL…
CO VYBUDUJE V MAĎARSKU MAGYAR?
Orbán ztratil drive, Magyar může cokoli. Existuje nebezpečí, že mu moc zachutná, přemítá hungarista
Matěj Skalický mluví s hungaristou Janem Blažkem
Maďarský premiér Péter Magyar.
Jak jsem se díval, tak v Maďarsku teď padají hlavy. Nejnověji oznámil generální prokurátor Gábor Bálint Nagy, že skončí. Proč?
To, že padají hlavy, Péter Magyar před volbami slíbil. Vyhrál volby s tím, že změní režim, to slovo se skutečně používá. Atmosféra v Maďarsku je podobná roku 1990, tam i u nás. Je k tomu potřeba vyměnit i spoustu lidí na klíčových pozicích a zejména ty, které Viktor Orbán nasadil jako určité pojistky proti běžnému vládnutí kohokoliv jiného, než je on sám. Kdyby totiž Péter Magyar vládnul s běžnou většinou, a nikoliv tou ústavní dvoutřetinovou, kterou má, tak by prakticky vládnout nemohl, protože lidé jako generální prokurátor by mu v tom dokázali efektivně bránit.
Generální prokurátor je v Maďarsku jmenován na devět let. To znamená dvě volební období a ještě kousek navíc. Po tu dobu by rozhodoval o tom, kdo bude nebo nebude vyšetřován, to je jeho úloha. Nagy byl zvolen po tom, co jeho předchůdce abdikoval v červnu loňského roku, takže dalších osm let by v té funkci zůstával. Byl na něj velký tlak, který neustál a odstoupil. Mimo jiné i proto, že má vlastně máslo na hlavě. Jestli si pamatujete, jak před volbami byly zadrženy v Maďarsku dva kamiony s ukrajinským zlatem a penězi, tak na tom samozřejmě jako generální prokurátor měl svůj podíl. Teď vyšetřování ukazuje, že transfer peněz byl naprosto čistý, že to byla čistě předvolební hra a jeho politická nezávislost je silně kompromitována.
Jan Blažek, hungarista
Když mluvíte o tom, že je potřeba z pohledu Pétera Magyara odstranit některé lidi spjaté s bývalým režimem Viktora Orbána, spadá do toho i pan prezident? Protože v pana prezidenta prý společnost ztratila důvěru. Jak se to pozná?
Existují průzkumy veřejného mínění, podle kterých je prezident Tamás Sulyok skutečně extrémně nepopulární. Nepopularita sama o sobě samozřejmě není důvodem k odvolání prezidenta. Proč Péter Magyar nechce právě prezidenta, který není významným politickým hráčem, nemá vlastní politické ambice a jednoznačně avizoval, že se nebude snažit blokovat jakékoli reformní kroky nové vlády, tak tomu sám nerozumím. Možná si Péter Magyar testuje terén, zjišťuje, kam až může zajít, kdy se mu objeví nějaké mocenské mantinely, které ho omezí.
Možná chce svého vlastního prezidenta, který půjde zase na ruku jemu…?
To by ho ale už mohl dávno jmenovat, respektive aspoň zmínit jeho jméno. Tam se poněkud blamoval. Z možných jmen, která kolovala, vybral šachovou velmistryni Judit Polgárovou, aniž by to s ní měl podle všeho dopředu zkonzultované. Ona odmítla být figurkou v jeho hře a pozici nepřijala. Jména se objevují, ale žádné směrodatné jméno nezaznívá. Myslím, že si teď dá Péter Magyar načas, aby vybral člověka, který to přijme. Ale nezdá se, že by to měl dopředu připravené.
Pan prezident Sulyok už ale není panem prezidentem, podepsal ukončení ve funkci. V podstatě sám podepsal své odvolání, protože parlament schválil dodatek k ústavě, který jeho funkci ukončuje.
Všechno se v Maďarsku řeší přes změnu ústavy, to jste si možná všimnul. Ústava existuje šestnáct let a za tu dobu se po sedmnácté změnila. Šestnáctkrát to udělal Fidesz, po sedmnácté teď strana Tisza.
Prezident Sulyok odmítal odstoupit, byl k tomu opakovaně vyzýván. Teď je v půlce svého mandátu, a skutečně není vlastně žádný věcný důvod, proč mu teď mandát zkracovat. Odmítal odstoupit. Je to bývalý ústavní soudce, dokonce předseda ústavního soudu. Zná svá práva: novelu mohl vetovat, poslat ji k ústavnímu soudu k posouzení, tím to celé minimálně zdržet. Ale zřejmě seznal, že ani ústavní soud by ho v tuto chvíli nepodržel. Všechno teď hraje do ruky Péteru Magyarovi. Má velkou důvěru veřejnosti, zároveň velkou odpovědnost a velkou, obrovskou moc.
Maďarský premiér Péter Magyar.
Možná by ho ústavní soud nepodržel, protože skončil i šéf ústavního soudu v Maďarsku.
Ten ještě úplně neskončil, ale bude končit. Ta ústavní novela předpokládá spoustu věcí a mimo jiné to, že ústavní soudci musí jít do nuceného důchodu v sedmdesáti letech. A představte si, zrovna Péteru Poltovi, předsedovi ústavního soudu, bude v září sedmdesát, takže se ho to bude týkat. Ten bude končit, týká se to i více ústavních soudců.
Další tři, čtyři budou končit. Jsou ty zásahy, které teď Péter Magyar dělá, opravdu legitimní? Protože jsou celkem výrazné, v moderní historii Maďarska možná bezprecedentní.
Precedenty pro spoustu takhle překotných a rychlých změn by se našly, zejména v roce 2010, kdy se moci ujal Viktor Orbán. Tam by se nějaké paralely určitě vidět daly. Zároveň víme, že když podobnou věkovou hranici soudcům a ústavním soudcům zkoušeli dát v Polsku za vlády Práva a spravedlnosti, tak proti tomu jak Evropská komise, tak Benátská komise protestovaly, takže je možné, že nakonec i to Maďarsko bude na mezinárodní půdě za tyto změny nějakým způsobem pranýřováno. Nedivil bych se.
Ústava jako „trhací kalendář“
Ale vy to necítíte podobně jako Fidesz Viktora Orbána, který varuje před samovládou Tiszy a Pétera Magyara? Necítíte to jako Viktor Orbán, který říká, že teď nikdo není v bezpečí, že Maďarsko už nemusí být demokracií a znovu v něm začíná vláda tyranie? Jsou to docela silná slova.
To jsou velice silná slova, ale podobná zaznívala samozřejmě i ze strany Pétera Magyara na adresu Fideszu v době, kdy vládnul Fidesz. Maďarsko podle mého názoru není plnohodnotnou liberální demokracií tak, jak ji známe z ostatních zemí Evropské unie.
Viktor Orbán sám říká, že byl neliberální demokrat.
Ano, on ani nechtěl být liberálním demokratem. Ta struktura moci a to, jak se s ní zachází v Maďarsku, je pořád ještě nastavené od doby, kdy vládnul Fidesz a Viktor Orbán. Plnohodnotnou demokracii jako takovou lze v Maďarsku teprve vybudovat. To je to, co Péter Magyar slíbil. Doufejme, že očekáváním dostojí. Samozřejmě existuje nebezpečí, že mu zachutná moc, která mu teď spadla do klína, a že teformy nedotáhne do konce.
A rozumím tomu správně, že Péter Magyar tedy využívá možnosti připravené vládou Viktora Orbána, která je využívala k jiným svým záležitostem? Teď k tomu, aby právě změnil režim, což avizoval.
Ano. Na druhou stranu jsem i říkal, že ono by to jinak nešlo. Kdyby vládnul ne ústavní většinou, ale prostou většinou, tak by změny ani realizovat nemohl a existovaly by tam překážky k tomu, aby reálně mohl vůbec vládnout. Péter Magyar má teď v parlamentu dvoutřetinovou většinu. Je to vláda jedné strany, obdobně vládnul šestnáct let před ním Fidesz. A ty mechanismy jsou stejné, zůstávají.
A rozumíte tedy tomu, že ale u některých lidí, a tedy zejména u té nynější opozice, což je celkem pochopitelné, to vyvolává poměrně zásadní obavy? Protože těch změn je celá řada. Mimo jiné: v návaznosti na novelu ústavy můžou být poslanci nově ve funkci maximálně dvanáct let a má se jich to, pokud jsem dobře pochopil, dotýkat i retroaktivně? Takže někteří už nebudou moci v příštích volbách kandidovat?
Je to přesně tak, podle mě je to zcela účelová změna. Všichni poslanci za stranu Tisza jsou novopečení poslanci, nikdo z nich žádnou poslaneckou minulost nemá, takže jich se toto omezení bude týkat až za nejbližších dvanáct let. Zatímco jádro poslanců strany Fidesz – a to je to, co dnes můžeme nazývat opozicí, protože v parlamentu je jenom Fidesz a krajní pravice, žádná jiná demokratická strana tam není – tak tito poslanci se teď nemusí vzdát mandátu, ale do příštích voleb už velká řada z nich (a jsou to ta známá jména Fideszu) nebude smět kandidovat. Zrovna tak nebude moci být premiérem Viktor Orbán. Mandáty premiéra byly omezeny na pouhé dva. Dvakrát a dost.
Dvakrát čtyři, takže osm let?
Osm let, dvakrát čtyři. Viktor Orbán byl premiérem, co já vím, už dvacet let, takže ten má na několikrát dopředu zakázáno kandidovat.
Když zase mluvíme o Viktoru Orbánovi – teď byla razie v centru Fideszu. On si na to stěžoval. Magyar ale slíbil, že bude stíhat ty, kteří podle něj v zemi umožnili roky korupce. Co se tam odehrálo? Byl někdo obviněn? Může nakonec třeba stanout před soudem sám Viktor Orbán?
Já si myslím, že v tuto chvíli nikdo v souvislosti s touto, jak říkáte, razií, obviněn nebyl. Jde o to, že ve straně Fidesz byly zabaveny servery a další informační databáze. Policie a prokuratura – tato prokuratura, ještě před odstoupením pana Nagyho – chce vyšetřovat toky peněz v takzvaném Národním kulturním fondu. To bylo hodně peněz. Z toho se financovala kultura, sport, tekly tam nejenom státní prostředky, ale třeba i prostředky z polostátní firmy MOL, získané hlavně tím rozdílem mezi nízkou nákupní cenou ruských energetických zdrojů a tou relativně vysokou prodejní cenou. A z toho se financovala velká řada věcí, i nevládních organizací napojených na vládu. Zaznívá už řada jmen organizací, které už rozhodně jsou vyšetřovány a budou zřejmě stíhány, i jména konkrétních lidí, třeba poslanců ze strany Fidesz. Ale že by byl někdo obviněn, to já v tuto chvíli nevím.
A ten zásah byl podniknut v návaznosti na to, o čem taky Péter Magyar mluvil, totiž že má vzniknout nový úřad pro vymáhání škod způsobených údajným rozkrádáním státu, nebo to se toho ještě netýká?
Návaznost je pouze časová. Ten úřad vznikl opět stejnou ústavní novelou, takže byl zřízen, ale ještě nefunguje. Každopádně je to součást jednoho tažení a je to i součást toho, co Péter Magyar slíbil mimo jiné i Evropské unii a Evropské komisi, že zajistí nejenom transparentnost v zacházení s evropskými prostředky do budoucna, ale i vymahatelnost těchto prostředků zpětně.
Ale ono to funguje, nebo v Bruselu na to asi slyší, protože Ursula von der Leyenová už rozmrazila poměrně dost peněz, šestnáct miliard eur, o tom se mluví v posledních dnech. Už mimochodem dorazily do Maďarska?
Nemám informaci, že by nějaké euro už dorazilo na konkrétní maďarský účet. Skoro si myslím, že zatím to ještě ani není možné.
V Budapešti stále čekají…?
V Budapešti stále asi na ty konkrétní peníze ještě čekají. Jsou přece jenom vypláceny zpětně, až po tom, co nejenom byly utraceny, ale i co bylo prokázáno, že byly utraceny správně. Takže tam asi ještě peníze úplně neproudí. Ale těch šestnáct miliard, které jste zmiňoval, je součástí vlastně skoro všech peněz, které byly zmrazeny. Ať už jde o kohezní peníze, nebo fond obnovy – téměř všechno, co bylo z pohledu Maďarska „ohroženo“ – tak bylo slíbeno, že se rozmrazilo a je k dispozici. Když to Maďarsko všechno zvládne, nebude tratit. Ale právě zřízení tohoto úřadu na ochranu a vymáhání státního majetku, jak jste říkal, a zároveň i to, že se Maďarsko okamžitě podřídilo úřadu evropské prokurátorky, což nebývalo. Za Orbána o evropských penězích nemohla rozhodovat evropská prokurátorka, teď se to změnilo. To tedy jsou dvě základní podmínky, které Magyar v Bruselu slíbil. A ty dodržuje.
Nebude k tomu potřebovat větší změny ústavy? Protože i ty chystá, ne? Nakonec to nebude řešit situaci, která v Maďarsku je, a změny, které chce vyvolat, jenom dodatky. Chystá i nějaké větší změny, které by snad do budoucna měly projít v zemi přes širší referendum?
Slibuje – a to sliboval už před volbami – že ústavu změní v zásadě jako celek, že to přepíše. A možná by to bylo i žádoucí, vzhledem k tomu, jak ústava vznikla (jak jsem říkal, za šestnáct let šestnáct změn), opravdu je takový trošku trhací kalendář. A tak k němu lidé přistupují. Velký respekt nemá, když se pořád mění.
Maďarská ústava je úzký dokument, na který se váže spousta takzvaných prováděcích nebo kardinálních zákonů. Ty definují velkou část života maďarské společnosti. Vznikne-li nová ústava, měla by být někde mezi tím. Neměla by toho tolik definovat a ovlivňovat.
Dotkne se připravovaná změna ústavy i role veřejnoprávních médií v zemi?
Určitě se bude také měnit a mění se už teď bez ústavních změn. Péter Magyar bude měnit a přeobsazovat mediální radu. To je orgán, který nejenom, že uděluje licence a frekvence, ale má ve svých pravomocích i posuzovat vyrovnanost obsahu. Takže je to mocný orgán.
Vysílají teď vůbec veřejnoprávní média zprávy? To bylo na čas zastaveno kvůli tomu, že původní veřejnoprávní média byla spíš státní a nebyla úplně objektivní.
Zprávy nevysílají. Na začátku července najednou přestali vysílat zprávy. Objevilo se takové oznámení, v televizi to bylo vizualizováno, že lhát se nemá, my jsme lhali, omlouváme se. Něco v tom smyslu. Od té doby zprávy nevysílají. Personálně se tam všechno mění. Veřejnoprávní média tedy nyní vedou nezávislí novináři. Je to dočasné řešení a celá rada se bude přeobsazovat. Až potom začnou média vysílat zprávy. Je otázka, jestli na ně bude někdo zvědavý, protože maďarská společnost už si zvykla na to, že relevantní a důvěryhodné zprávy má z jiných zdrojů než z těchto veřejnoprávních, respektive státních médií.
Bude to dlouhá cesta, znovu nabýt a získat důvěru maďarské veřejnosti. Vy jste mluvil o tom, že Magyar si tedy dosadí do té rady své vlastní lidi? Pochopil jsem to správně?
Avizuje celkem rozumnou a velice správnou věc…
To se ptám, na tu druhou stranu. Totiž jestli se pak nestanou z médií sluhové novějšího režimu…?
Rada ještě jmenována nebyla. Já nemůžu zaručit, co všechno se stane, ale on avizuje velice rozumnou a správnou věc: že tam budou zástupci jmenovaní vládou i opozicí. To v tomto případě, jak jsem říkal, znamená Fidesz, jde o parlamentní opozici. Všechny ty ostatní strany existují, ale nemají zastoupení v parlamentu. A potom, že by tam měli být i nezávislí nominanti různých profesních sdružení.
Ode zdi ke zdi
Mluvíte o Fideszu – jak silná opozice to teď je? Mně přijde, že si Magyar může v Maďarsku dělat, co chce.
Magyar si může dělat úplně, co chce. Stejně jako si mohl úplně, co chce, dělat Viktor Orbán.
To je ale v Maďarsku ode zdi ke zdi, ne?
Naprosto. Ta zásadní změna, která by se musela stát, by byla vybudovat v Maďarsku opět pluralitní politický systém, kde opozice má moc kontrolovat vládu, tak nějak ji držet pod krkem, abych řekl. Kde i ta vláda nemusí nutně být pouze vládou jedné strany, může být třeba koaliční. Kde prezident, o kterém jsme mluvili, má svoji váhu, není vládou odvolatelný a podobně. To všechno by musela změna ústavy v sobě obsahovat. Znamenalo by to, že Péter Magyar, který teď vládne až (pro něj) nečekaně silně, by se musel dobrovolně vzdát části své moci. To není něco, co politici jednoduše nebo rádi dělají. Otázka, jestli to zvládne.
Zase mu musíme přičíst v tomto směru k dobru, že právě, už jste to zmiňoval, omezil třeba mandát premiéra jenom na dvě volební období. Omezení tedy už zavádí. Na druhou stranu – opozice se mu trochu i drolí, protože, jak už jsme říkali, do příště nebudou moci kandidovat někteří lidé z Fideszu, někteří odcházejí, některé výrazné postavy Orbánovy vlády odchází z politiky úplně. Pan exministr zahraničí Szijjártó jde k čínské automobilce BYD. Co bude s Fideszem dál? I podporu má velmi nízkou. Díval jsem se na nynější průzkumy veřejného mínění a nevěřil jsem vlastním očím.
Tisza má teď přes 70 %, ale to je oblíbenost té strany, nejsou to nutně volební preference. A okolo 20 % má Fidesz. Myslím, že třeba v kontextu českých stran by to byla pořád ještě vysoká podpora. A když sečtete 70 a 20, tak už téměř nic nezbývá pro jakoukoliv další politickou stranu.
Ta podpora je nízká, není jasné, kdo vlastně bude v čele Fideszu stát. Viktor Orbán po volbách ohlásil, že nechce už být ani předsedou strany, dal svoji funkci k dispozici. Straníci ho přesvědčili, že to udělat má, byl znovu zvolen, ale částečně proto, že tam nebyl nikdo jiný, kdo by to vzal. Za vlády Viktora Orbána mu ve straně nevyrostl žádný konkurent. On sám zároveň už nemá politický drive. Dějí se tak zásadní změny, on sem tam postuje o tom, že demokracie skončila, ale přitom je v Americe na mistrovství světa nebo na návštěvě u své dcery a nejede ani domů, aby podpořil p
A v Maďarsku nějaké jsou?
Protesty proti tlaku na prezidenta Sulyoka existovaly. Demonstrace byly v řádu nižších tisíců.
Ale když ne Orbán, tak třeba budoucí prezident, prezidentka – nemohli by být protiváhou změn Pétera Magyara jako takového? Protože Péter Magyar chce, aby prezident, když to tedy nevyšlo s Judit Polgárovou, byl dočasný, a pak bude přímá volba. Tak to si lidé přece někoho zvolí?
Ale kdy ta přímá volba bude? A proč už není teď? Ve chvíli, kdy on tak jednoduše může změnit, cokoli si zamane, proč teď rovnou nevyužil změnu na prezidentském postu k tomu, aby zavedl přímou volbu a vrátil důvěryhodnost prezidentskému úřadu právě tímto krokem? Protože by mu tím vyrostl politický konkurent. A on zřejmě politického konkurenta minimálně na tu přechodnou dobu nechce. Chce konsenzuální postavu typu Judit Polgárové.
Ta to tedy odmítla.
Odmítla. Ale jména, která kolují, jsou obdobná – lidé bez vlastní politické váhy, politického zázemí a politické zkušenosti. To nejsou lidé, kteří by mu mohli být protiváhou. Takový člověk by vzešel z přímé volby. Tu slíbil, chce ji asi zavést, ale až v dohledné době, takže to znamená nejdříve za pět let.
Nestihne to ještě v současném volebním období?
Přímou volbu asi zavést stihne.
Ale že by se uskutečnila?
Že by se už uskutečnila, že by tato nová politická figura, která by tam prezidentský post na chvilku držela a zase odešla – o tom jsem neslyšel.
Těch změn se děje celá řada. A řada z nich taky vyvolává poměrně odůvodněné otazníky nad kroky Pétera Magyara. Co budete během příštích dnů a měsíců sledovat nejbedlivěji? Na čem se ukáže, jak to s Maďarskem bude dál?
Já budu sledovat politické nominace na všechny nově obsazované posty. Nejde jenom o toho nejviditelnějšího – prezidenta nebo prezidentku. Jde i o to, kdo bude generálním prokurátorem, kdo povede ústavní soud, kdo povede mediální radu. Jakým způsobem budou ti lidé vybíráni, jaká bude veřejná debata, která se povede. Samozřejmě budu sledovat i úvahy o tom, jak bude vypadat nová ústava, o které jsme mluvili. Ale hlavně mě zajímá, kdy a jak změní volební systém. Protože volební systém v Maďarsku, který preferuje vládu jedné strany, je prostě sám o sobě špatný. A to bude ta zásadní změna – zavedení pluralitních prvků do maďarského parlamentu.
X X X
|
RUSKO CHCE ŘEŠIT UKONČENÍ VÁLKY S UKRAJINOU
|
Jsme připraveni jednat o nových nápadech na ukončení války, tvrdí Zacharovová.
„Z naší strany potvrzujeme připravenost k politickému a diplomatickému řešení ukrajinské krize, což jsme nikdy neodmítali. Znovu potvrzujeme naši připravenost k možným jednáním, návrhům a nápadům, které jsme připraveni zvážit. Nikdo to nikdy u nás neodmítal,“ řekla Zacharovová.
Zelenskyj vidí dva scénáře války. Naději vidí v rozhovorech, tuší ale, co chystá Putin |
Podle agentury Interfax reagovala na dotaz týkající se vyjádření amerického ministra zahraničí Marka Rubia po jeho nedávném jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Šéf americké diplomacie tehdy uvedl, že dosavadní návrhy ukončení války selhaly a budou zapotřebí nové. Oba politici se setkali minulý týden ve čtvrtek na okraj summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) ve filipínské Manile.
Moskva o své připravenosti k diplomatickému řešení války hovoří opakovaně. Podmínky, které si dosud kladla, jsou však pro Ukrajinu nepřijatelné. Rusko chce například ovládnout celý Donbas na východě Ukrajiny včetně opevněných měst a území, které invazní jednotky nedokázaly dobýt. Kyjev tento požadavek odmítá s tím, že by to byla kapitulace a vedla by k další ruské agresi.
Ukrajina navrhuje nejprve zastavit boje na současné linii fronty a začít jednat, s čímž zase nesouhlasí Moskva.
Evropa nás bude muset odškodnit za válku s Ukrajinou, zní z Ruska |
Ukrajinský zdroj Reuters řekl, že Kyjev v minulosti nabídl ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi klid zbraní, návrhy však byly zamítnuty. Někteří představitelé se nicméně podle agentury domnívají, že Putinův postoj by mohl být zmírněn tlakem, který Ukrajinci v poslední době vyvinuli na ruskou ekonomiku svými intenzivnějšími vzdušnými útoky.
Ukrajinské údery na ruská zařízení související se zpracováním nerostných surovin způsobily v řadě ruských regionů palivovou krizi.
Diplomatické úsilí Spojených států s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku zamrzlo poté, co USA a Izrael v únoru zahájily válku proti Íránu. Předchozí jednání k žádnému průlomu ohledně míru nevedla. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by se měl v úterý ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.