Řešením současné krize německého automobilového průmyslu je přeorientování na zbrojní výrobu, resp. potřeby obrany, jak uvedl německý ministr obrany, sociální demokrat Boris Pistorius. Během návštěvy francouzsko-německé zbrojní společnosti v Kasselu Pistorius poznamenal, že si v budoucnu dokáže snadno představit přeměnu nových automobilek na výrobu zbraní. Řekl, že by to byl dobrý nápad pro udržení kvalifikovaných pracovníků v regionech.
„Automobilový průmysl prochází těžkými časy. Obranný průmysl zoufale potřebuje růst – jak z hlediska umístění, tak i pracovní síly. Proto by dávalo smysl přesunout výrobu v těchto regionech z bodu A do bodu B, aby se tento růst zajistil, a já to plně podporuji,“ řekl.
Pro připomenutí, německý automobilový průmysl čelí náročným časům, částečně kvůli přerušení vazeb země s Ruskem a rostoucí konkurenci ze strany Číny. Generální ředitel společnosti Mercedes-Benz Ola Källenius nedávno uvedl, že společnost nevylučuje vstup na trh se zbraněmi. Uvedl, že výroba související s obranou bude představovat „malý podíl na trhu“ ve srovnání s osobními a nákladními automobily.
I nepříliš orientovanému je zřejmé, že zbraně, které se vyrobí, bude snaha „spotřebovat“ ve válečném konfliktu, aby mohla pokračovat jejich výroba. Měl by to vědět i B. Pistorius. Server vasevec.cz
X XX
Jediný Čech ve vedení Škody by měl jít do Německa zachraňovat Volkswagen.
Součástí záchranných prací koncernu Volkswagen má být také rošáda ve vedení jednotlivých značek, zjistil magazín Elektroauto-News. Figurovat v ní má i Martin Jahn, aktuální člen představenstva značky Škoda. Pokud by se změna potvrdila, v představenstvu mladoboleslavské značky by po patnácti letech chyběl Čech.
„Čtyři jednotlivci by si mohli v uzavřeném cyklu s účinností od 1. srpna vyměnit pozice. Zda tento časový harmonogram vydrží, je nejisté; zdroje ze skupiny také naznačují časový rámec sahající do října. Rekonstrukce zatím nebyla oficiálně potvrzena,“ píše obvykle dobře informovaný německý magazín, kterému mluvčí skupiny VW na dotaz k personálním změnám odpověděl: „K personálním spekulacím se nevyjadřujeme.“
Ústřední osobou spekulací, u které všechno začíná, je Marco Schubert, od 31. srpna 2024 člen představenstva pro prodej a marketing značky Audi. Ten by měl údajně značku opustit a převzít funkci generálního ředitele a prezidenta pro severoamerický region za celý koncern Volkswagen.
Jeho místo v Ingolstadtu měl zaujmout Martin Sander, který je od 1. července 2024 členem představenstva pro prodej, marketing a poprodejní služby klíčové značky Volkswagen (původně přišel do Wolfsburgu od Fordu).
Sandersovu pozici u značky Volkswagen by pak měl podle Elektroauto-News převzít Martin Jahn, který je od března 2021 členem představenstva pro prodej a marketing ve společnosti Škoda. Martin Jahn by ve Wolfsburgu našel Thomase Schäfera, který vedl Škodu Auto v letech 2020 až 2022 a nyní má na starosti nejen samotnou značku Volkswagen, ale je též členem představenstva koncernu VW, kde je zodpovědný za tzv. Brand Group Core – skupinu velkoobjemových značek. Schäfer je díky tomu předsedou dozorčích rad společností Škoda a SEAT / Cupra a vede poradní radu divize užitkových vozidel Volkswagenu.
Martin Jahn v letech 2006–2008 působil jako člen představenstva Škody Auto pro oblast lidských zdrojů. Poté byl jmenován výkonným ředitelem společnosti Volkswagen Group NSC v Moskvě, kde byl odpovědný za prodeje koncernových značek. V letech 2010 až 2016 působil jako výkonný ředitel společnosti Volkswagen Group Fleet International v německém Wolfsburgu a jeho hlavní odpovědností bylo řízení celosvětových firemních prodejů koncernu Volkswagen (mimo jiné řešil intenzivně dopad aféry Dieselgate na celý koncern VW). V roce 2016 se přestěhoval do čínského Čchang-čchunu, kde převzal pozici výkonného viceprezidenta pro prodej a marketing a výkonného ředitele značky Volkswagen ve společnosti FAW-VW.
Jahnovu pozici v Mladé Boleslavi by pravděpodobně obsadila Martina Biene, která je od roku 2022 (v současné době ve svém druhém funkčním období) předsedkyní představenstva a výkonnou ředitelkou Volkswagen Group South Africa a dříve byla mimo jiné zodpovědná za celou skupinu malých vozů u Volkswagenu. „Dosud známé plány neodhalují, kdo by jí v čele jihoafrického podniku nahradil,“ dodává Elektroauto-News.
Pokud by se změna potvrdila, v představenstvu mladoboleslavské značky by po patnácti letech chyběl Čech. Před Jahnem byl českým členem představenstva Škody Auto Bohdan Wojnar, v letech 2011 až 2021 měl na starosti oblast lidských zdrojů.
K údajným personálním přeskupením ve firmě dochází v době, kdy výkonná šéf koncernu Oliver Blume předložil dozorčí radě komplexní dvanáctibodový plán k restrukturalizaci společnosti, který se setkal s velkým odporem odborů a politiků, kteří mají v dozorčí radě koncernu silné slovo. Opatření mimo jiné obsahují plán na seškrtání modelové řady koncernu až o 50 procent nebo snížit výrobní kapacitu automobilky z přibližně dvanácti milionů kusů na zhruba devět milionů ročně. Podle zpráv agentury Reuters a časopisu Spiegel, které oba citují zdroje z dozorčí rady, by to mohlo znamenat zrušení až 100 000 pracovních míst, včetně potenciálního uzavření závodů v Hannoveru, Emdenu a Zwickau (německý Cvikov), stejně jako závodu Audi v Neckarsulmu. Nově odbory hrozí, že je v ohrožení dokonce 140 tisíc míst.
„Zda personální obměna na vrcholu obchodního managementu přímo souvisí s tímto programem snižování nákladů, nebo spíše představuje nezávislou, rutinní reorganizaci, nelze na základě dostupných informací definitivně odpovědět. Nicméně blízké načasování je zarážející,“ komentuje Elektroauto-News. „Zejména prodej v Severní Americe je v rámci společnosti považován za obzvláště náročné území, což by dále podtrhlo význam nového jmenování v této oblasti, pokud by se ukázalo jako pravdivé.“
X X X
ROZKOL V POLITICKÉ STRANĚ V POLSKU
Ošklivý rozvod. Rozkol v PiS je daň za polský hospodářský zázrak, říká expert
Na polské politické scéně vybuchla dlouho doutnající bomba. Nejsilnější parlamentní strana Právo a Spravedlnost (PiS) se rozpadla, odchází z ní expremiér Mateusz Morawiecki s minimálně třemi desítkami poslanců. Značí to konec éry Jaroslawa Kaczynského? „Nemá smysl zkoumat, kdo si začal. Byl to dlouhodobý konflikt,“ vysvětluje Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů CEVRO univerzity.
U nás v redakci páteční oznámení Kaczynského vyvolalo lehký zmatek. Z prvních zpráv totiž nebylo zcela jasné, zda se Morawiecki trhl, nebo zda byl z PiS vyloučen. Jak to tedy je?
Oficiálně rezignovali sami a teď probíhá procedura jejich vyloučení z poslaneckého klubu a ze strany. Nemá moc smysl to zkoumat, každopádně je to zásadní rozhodnutí. Udělala ho poměrně početná skupina, celkem asi čtyřicet poslanců a europoslanců. To je asi pětina poslaneckého klubu. Je to rozhodně největší krize, kterou tato strana zažila během svých pětadvacetiletých dějin. Na váze to samozřejmě nabírá i tím, že v čele rebelů je dlouholetý expremiér a jedna z nejvýznamnějších tváří strany.
V Polsku došlo k velké společenské proměně směrem k většímu sebevědomí. Západní Evropa už není vzorem. Poláci tam jezdí, vidí jak to vypadá v Paříži v metru, srovnají si to s varšavským metrem a řeknou si: „Proboha, proč bych je měl napodobovat?“
X X X
Viktor Orbán: Evropská unie přestane do 25 let existovat
Po svém vystoupení na letní otevřené univerzitě a táboře v Tusnádfürdő v Transylvánie v Rumunsku, prvním na veřejnosti od volební porážky, Viktor Orbán odpovídal na otázky z publika. Předseda strany Fidesz a bývalý premiér mimo jiné podrobně vysvětlil, proč se neujal svého poslaneckého mandátu, proč předpovídá rozpad Evropské unie do 25 let a jak vidí roli pravice a mladých lidí během vlády strany Tisza.
Orbán začal konstatováním, že je třeba uznat roli opozice a že hlavním úkolem pravice je nyní znovu získat kontrolu nad vládou. Na otázku, proč se rozhodl neujmout se svého poslaneckého mandátu, odpověděl: Svoboda je v ohrožení, takže místo opoziční politiky založené na sebekritice potřebujeme politiku odporu, uvedl.
Viktor Orbán, jak informuje portál Mandiner.hu. vyjádřil vážné pochybnosti o tom, zda je za současných podmínek vůbec možné smysluplně a výstižně hovořit v parlamentu. Řekl, že by práci poslanců raději nechal na mladší generaci, zatímco on sám zvenčí organizuje národní hnutí odporu. Zdůraznil, že v současné situaci jim zrušení zákazů vládnoucí strany nezpůsobí žádné právní ani intelektuální problémy, jelikož bariéry kolem nich byly postaveny prostředky mimo rámec právního státu. Zdůraznil, že Fidesz se nyní nemusí starat sám o sebe, protože nezáleží na tom, co se stane se stranou, hlavní je, co se stane se zemí.
Bývalý premiér pevně stál za klíčovými postavami své předchozí vlády. O Péteru Szijjártóovi prohlásil, že byl a zůstává nejlepším ministrem zahraničí v Evropě, jehož jmenování do čínské automobilky BYD proběhlo s jeho výslovnou podporou. V tomto ohledu kritizoval nynější vládu a poukázal na rozpor, že zatímco současný kabinet zahrnuje úředníky zahraničních nadnárodních společností, jako je Shell, Szijjártó po působení ve vládě přešel do soukromého sektoru.
Orbán také označil ty, které se nový systém snaží legálně odtáhnout, za hrdiny a budoucí vůdce Maďarska. Zvláště vyzdvihl Jánose Hajdua, bývalého šéfa TEK, který v rámci závažné operační akce zastavil ukrajinské zásilky černých peněz a zlata proudící přes Maďarsko, a také se zastal Balázse Hankóa, který byl napaden kvůli financování kultury.
Viktor Orbán v souvislosti s globálními procesy vysvětlil, že podle jeho názoru Evropská unie přestane do 25 let existovat, protože je neživotaschopná a neschopná obnovy, a bude nahrazena světovým řádem vedeným Asií. Zdůraznil, že cílem není převzít vedení komise, ale obsadit Brusel aliancí vlastenců, Patrioty pro Evropu, a drasticky zmenšit Evropskou komisi, počínaje úplným zrušením předsednictví.
Když hovořil o vztahu mezi mládeží a stranou Tisza, lídr Fideszu přiznal, že mládež v současné době vnímá svou politickou komunitu jako starou, unavenou a nudnou a neočekává, že se k ní náhle hromadně vrátí. Věří však, že až v zemi přijdou otřesy, chaos a potíže, budou to právě tyto vlastnosti – zkušenosti, klid a znalosti – které budou v očích voličů více ceněny. Podle Viktora Orbána strana Tisza nemá realistické ekonomické základy, proto je její autoritářský systém neudržitelný a voliči se brzy setkají s realitou.
Zatím se pravice bude muset držet své základny 2,5 milionu, zatímco rostoucí nespokojenost přinese většinu potřebnou k vítězství.
Orbán také promluvil o své cestě do USA a zdůraznil, že vedl neoficiální a neveřejná jednání. Znovu jsem vyjednával v zájmu Maďarska. Vedl jsem diskuse v zájmu maďarské svobody a změny autoritářského systému, prohlásil. Server vasevec.cz
X X X
Škandál v Kyjeve. Významný ukrajinský diplomat sa obohatil na peniazoch zo zahraničia určených na pomoc štátu
Národný protikorupčný úrad Ukrajiny opäť potvrdil, že sa nezastaví ani pri takzvaných veľkých politických rybách. Oznámil, že podozrieva niekdajšieho štátneho tajomníka ministerstva zahraničných vecí z machinácií s finančnými darmi pre Ukrajinu.
Rusko obvinilo Ukrajinu z útoku na turistický areál
Úrad informoval, že ide o diplomata, ktorý funkciu námestníka vykonával v rokoch 2020 – 2024. Jeho meno neuviedol, no ukrajinské médiá poznamenali, že v danom období bol na tejto pozícii Oleksandr Baňkov. Z jeho životopisu vyplýva, že v rezorte diplomacie začal pôsobiť v roku 2010. V období 2017 – 2020 vykonával funkciu veľvyslanca v Rumunsku.
Baňkov, ktorý má 43 rokov, po svojom návrate z Bukurešti bol na poste štátneho tajomníka od júla 2020 až do novembra 2024, keď ho vláda odvolala z funkcie. Rozhodnutie podpísal vtedajší premiér Denys Šmyhal.
O čo ide v škandále, do ktorého je namočený tento bývalý vysokopostavený funkcionár? „Podľa vyšetrovateľov spolu so skupinou komplicov spreneveril dary od cudzincov a darcov, ktoré boli určené na podporu Ukrajiny,“ upozornil server RBK-Ukrajina.
Koho mal za kumpánov? Vyšetrovatelia tvrdia, že nimi boli tri osoby: vedúci kancelárie štátneho tajomníka (v súčasnosti naďalej aktívny diplomat, ktorý podľa serveru Evropejskaja pravda pôsobí v Ženeve), poradca ministra a účtovník jedného verejného združenia.
Zo zistení protikorupčného úradu vyplynulo, že Baňkov presvedčil medzinárodných darcov a zamestnancov zahraničných diplomatických misií, aby finančnú pomoc posielali na bankový účet verejnej organizácie, ktorú mal pod kontrolou. Išlo pritom o peniaze, ktoré boli určené pre špeciálny fond ukrajinského ministerstva zahraničných vecí. Realita však vyzerala tak, že finančné prostriedky končili na účtoch samostatne zárobkovo činných osôb a právnických osôb.
Ako to mohlo fungovať? Baňkov a jeho komplici evidentne našli nenápadný spôsob, ako sa nelegálne obohatiť: „S cieľom vytvoriť zdanie legitímnej činnosti občianskeho združenia vyhotovili účastníci schémy fiktívne listy a podpísali zmluvy o poskytnutí grantu obsahujúce nepravdivé údaje,“ ozrejmila agentúra UNIAN na základe zistení kriminalistov.
Organizovaná skupina protizákonne získala dokopy 37 miliónov hrivien. Podľa RBK-Ukrajina to pred pár rokmi bolo v prepočte zhruba 1,28 milióna amerických dolárov. Aktuálne by to vyšlo na 1,13 milióna eur. „Účastníci schémy použili vyprané peniaze na vlastné obohatenie,“ podčiarkol protikorupčný úrad.
Ministerstvo zahraničných vecí informovalo, že na nezrovnalosti sa došlo pri nedávnom vnútornom audite. Rezort diplomacie pritom zdôraznil, že uplatňuje politiku nulovej tolerancie proti nezákonnej činnosti ktoréhokoľvek svojho zamestnanca.
X x x
Irán pohrozil „nepredvídateľnými“ dôsledkami po ukrajinskom útoku na loď v Kaspickom mori.
Irán obviňuje Ukrajinu z nezákonného útoku na loď v Kaspickom mori a hrozí odpoveďou. Tvrdí, že Kyjev aj jeho európski podporovatelia musia niesť následky.
Iránske ministerstvo zahraničných vecí v pondelok opäť varovalo pred „nepredvídateľnými“ dôsledkami ukrajinského útoku, ktorého terčom bola iránska loď v Kaspickom mori. Pri útoku podľa iránskych úradov zahynul jeden námorník a ďalší utrpel zranenia, informuje TASR podľa správy agentúry Reuters.
V skratke:
- Irán obvinil Ukrajinu z útoku na loď v Kaspickom mori
- Pri útoku na iránsku loď zomrel jeden námorník a ďalší utrpel zranenia
- Teherán vyhlásil, že útok porušil Chartu OSN a nezostane bez odpovede
„Tento krok Ukrajiny bol absolútne nezákonným a neoprávneným činom, v rozpore s Chartou OSN, ako aj nebezpečným aktom dobrodružstva, ktorý určite nezostane bez našej odpovede,“ vyhlásil hovorca ministerstva Esmáíl Bakájí na brífingu v Teheráne.
Ukrajina čelí kritike
Iránske ministerstvo zahraničných vecí predtým vydalo oficiálne vyhlásenie, v ktorom útok odsúdilo, a predvolalo si aj ukrajinského chargé d’affaires.
Bakájí v pondelok na brífingu v Teheráne vyhlásil, že krajiny podporujúce Ukrajinu, najmä v Európe, musia byť za túto operáciu spoluzodpovedné.
Hovorca zopakoval, že Irán nie je aktérom vojny medzi Ruskom a Ukrajinou, a to napriek obvineniam Kyjeva, že Moskve dodáva drony a iránsku vojenskú technológiu. Bakájí zároveň uviedol, že štáty na pobreží Kaspického mora sú útokom na iránsku loď „hlboko znepokojené a nespokojné“ a že Ukrajina zaň musí niesť zodpovednosť, uviedla AFP.
Ciele útokov v Kaspickom mori
Bezpečnostná služba Ukrajiny (SBU) v sobotu 25. júla v súvislosti s útokmi v Kaspickom mori informovala, že ukrajinské drony tam zasiahli niekoľko cieľov vrátane ropnej plošiny, dvoch nákladných lodí, na ktoré sa vzťahujú sankcie, a ruského raketového člna.
Útoky údajne zacielili na pobrežnú ropnú plošinu Filanovskij, ktorú prevádzkuje ruská skupina Lukoil, ruské nákladné lode Port Oľa 2 a Begej, ako aj ruský raketový čln triedy Molnija. Podľa SBU boli tieto dve nákladné lode použité na prepravu vojenského materiálu medzi Iránom a Ruskom a podliehajú sankciám zo strany Spojených štátov, Spojeného kráľovstva, Kanady a Ukrajiny.
Sankcionované spoločnosti a preprava
Ako spresnil denník Le Monde, ukrajinská vojenská spravodajská služba (HUR) tvrdí, že Port Oľa 2 patrí sankcionovanej ruskej spoločnosti MG-Flot, ktorá sa predtým volala Transmorflot. HUR spája túto spoločnosť s ruským podnikateľom Džamaladinom Pašajevom, na ktorého sa vzťahujú medzinárodné sankcie a ktorého obchodné záujmy zahŕňajú prístav Oľa v ruskej Astrachánskej oblasti. Podľa HUR námornú prepravu pre ruské ministerstvo obrany organizuje aj ďalšia spoločnosť, ktorú vlastní Pašajev – Navigator LLC.
Loď Begej podľa Ukrajiny údajne prepravovala muníciu, delostrelecké granáty, nepriestrelné vesty a prilby z Iránu. Jej posádka údajne počas tranzitu medzi iránskymi a ruskými prístavmi deaktivovala systém automatickej identifikácie.
Táto loď pravidelne zastavovala v iránskom prístave Amírabád, ktorý Kyjev opisuje ako jeden z článkov dodávateľského reťazca používaného na prepravu útočných dronov iránskej výroby do Ruska.
X X X
Manželka hovorcu Kremľa zaútočila na Brusel. Navková žaluje EÚ a žiada zrušenie sankcií aj miliónové eurové odškodné
Manželka hovorcu Kremľa Tatiana Navková žaluje EÚ na Súdnom dvore a žiada vymazanie zo sankčného zoznamu aj vyše dvojmiliónové odškodné.
Manželka hovorcu Kremľa Dmitrija Peskova podala na Súdnom dvore Európskej únie žalobu. Tatiana Navková sa ňou domáha zrušenia sankcií, ktoré na ňu EÚ uvalila po začiatku ruskej invázie na Ukrajinu. Zároveň žiada odškodné vo výške viac ako dva milióny eur, informuje TASR podľa pondelňajšej správy agentúry Reuters.
- Manželka Dmitrija Peskova Tatiana Navková zažalovala pri Súdnom dvore Európskej únie.
- Navková žiada zrušenie sankcií uvalených na ňu po ruskej invázii Ukrajiny.
- Na sankčný zoznam EÚ bola zaradená v júni 2022 ako riziková osoba.
- Sankcie pre Navkovú zahŕňajú zmrazenie majetku a zákaz vstupu do Európskej únie.
- Navková požaduje náhradu ujmy a odškodné presahujúce dva milióny eur.
Členské štáty EÚ zaradili olympijskú víťazku v krasokorčuľovaní z roku 2006 na sankčný zoznam v júni 2022. Rada EÚ vtedy uviedla, že reštriktívne opatrenia prijala voči osobám zodpovedným za konanie, ktoré „podkopáva alebo ohrozuje územnú celistvosť, zvrchovanosť a nezávislosť Ukrajiny“. Sankcie zahŕňajú zmrazenie majetku a zákaz vstupu na územie EÚ.
Sporné dôvody sankcií
Navková v žalobe tvrdí, že dôvody jej zaradenia na sankčný zoznam neboli dostatočne odôvodnené. Namieta tiež nesprávne právne posúdenie prípadu a tvrdí, že EÚ nepreukázala dostatočnú súvislosť medzi jej osobou a cieľmi prijatých sankcií.
Okrem zrušenia sankcií žiada od Rady EÚ náhradu majetkovej aj nemajetkovej ujmy vrátane odškodnenia za poškodenie dobrej povesti. Celkovú výšku požadovaného odškodného vyčíslila na viac ako dva milióny eur.
X XX
Sikorski odkázal Varšave, že výhody bez záväzkov neexistujú. Odmieta referendum o Green Deale navrhnuté prezidentom Nawrockým
Poľský šéf diplomacie Sikorski odmieta víziu členstva v Únii bez záväzkov. Varuje, že referendum o Green Deale môže naraziť na limity poľských povinností v EÚ.
Členstvo v Európskej únii bez povinností nie je možné, vyhlásil v pondelok poľský minister zahraničných vecí Radoslaw Sikorski. Reagoval tak na druhý návrh prezidenta Karola Nawrockého na vypísanie celoštátneho referenda o Európskej zelenej dohode (tzv. Green Deal). TASR o tom informuje na základe správy agentúry PAP.
- Členstvo v Európskej únii neumožňuje čerpať výhody bez plnenia povinností.
- Poľský prezident Karol Nawrocki opakovane žiada referendum o Európskej zelenej dohode.
- Občania sa majú vyjadriť k súhlasu s implementáciou klimatickej politiky Európskej únie.
- Radoslaw Sikorski odmieta euroskeptickú predstavu jednostranného využívania výhod bez záväzkov.
- Poľsko nesmie jednostranne zrušiť klimatické pravidlá EÚ bez porušenia právnych záväzkov.
Nawrocki vo štvrtok oznámil, že po tom, čo Senát zamietol jeho prvý návrh, predložil novú žiadosť o referendum. Občania by v ňom mali odpovedať na otázku, či súhlasia s tým, aby Poľsko implementovalo klimatickú politiku Európskej únie.
Spor o klimatickú politiku
Sikorski v rozhovore pre stanicu Tok FM kritizoval prezidentov postoj ku klimatickej politike Únie. Uviedol, že Nawrocki kritizuje rast cien energií súvisiaci aj s nákladmi systému obchodovania s emisnými povolenkami EÚ (ETS), no zároveň by podľa neho nenavrhol zastavenie poľnohospodárskych dotácií, ktoré Poľsko z Únie čerpá.
„Toto je presne svet, ktorý si predstavuje euroskeptik, kde… existuje EÚ, v ktorej si človek užíva iba výhody a nemá žiadne povinnosti,“ povedal Sikorski. Dodal, že takáto Únia ani svet neexistujú, čo podľa neho zistili aj Briti po odchode z eurobloku.
Reforma ETS a referendový proces
Poľský minister zároveň uviedol, že spomalenie reforiem systému ETS je možné dosiahnuť prostredníctvom spolupráce medzi členskými štátmi, nie „útočením na EÚ“.
Podľa poľského práva môže prezident navrhnúť celoštátne referendum v otázkach mimoriadneho významu. O jeho konaní však musí rozhodnúť Senát, horná komora parlamentu.
Nawrocki, ktorý dlhodobo kritizuje klimatickú politiku EÚ, prvýkrát navrhol referendum v máji. Tvrdil, že o pokračovaní v uplatňovaní klimatických opatrení Únie by mali rozhodnúť samotní Poliaci. Ako členský štát EÚ však Poľsko nemôže jednostranne odstúpiť od spoločných klimatických pravidiel bez porušenia záväzkov vyplývajúcich z práva Únie.
X X X
Vysoký komisár OSN ostro kritizuje Izrael v Libanone. Türk žiada ukončenie okupácie a ničenia domov na juhu krajiny.
Vysoký komisár OSN Volker Türk žiada Izrael o ukončenie okupácie juhu Libanonu a ničenia domov. Varuje, že niektoré operácie môžu byť vojnovými zločinmi.
Vysoký komisár OSN pre ľudské práva Volker Türk v pondelok vyzval Izrael, aby ukončil okupáciu rozsiahlych oblastí na juhu Libanonu a zastavil ničenie domov. Uviedol to počas návštevy Libanonu niekoľko dní pred ďalším kolom priamych rokovaní medzi predstaviteľmi oboch krajín, píše TASR podľa správy agentúry AP.
- Vysoký komisár Volker Türk vyzval Izrael na ukončenie okupácie juhu Libanonu.
- Plánovaná rámcová dohoda počíta so stiahnutím Izraela a odzbrojením Hizballáhu.
- Türk označil rozsiahle izraelské demolácie miest za možné vojnové zločiny.
- Od marca izraelské útoky v Libanone zabili tisíce ľudí a vysídlili milióny obyvateľov.
- Libanonský prezident odmieta pokračujúce porušovanie dohody a prítomnosť izraelských jednotiek.
Türk počas návštevy rokoval s predstaviteľmi libanonskej vlády, zástupcami občianskej spoločnosti a obyvateľmi vysídlenými v dôsledku konfliktu medzi Izraelom a militantným hnutím Hizballáh.
Rokovania v Ríme
Jeho návšteva sa uskutočnila pred rokovaniami v Ríme, kde majú libanonskí a izraelskí predstavitelia diskutovať o uplatňovaní rámcovej dohody z 26. júna. Tá počíta s rozmiestnením libanonských ozbrojených síl na juhu krajiny, stiahnutím izraelských jednotiek a odzbrojením Hizballáhu, ktorý však priame rokovania odmieta a rovnako sa nemieni ani odzbrojiť.
Türk zároveň upozornil, že niektoré kroky Izraela v Libanone by mohli predstavovať vojnové zločiny. Kritizoval najmä rozsiahle ničenie miest a dedín, pri ktorom podľa neho zahynuli desiatky zdravotníkov a novinárov. „Demolácie tohto rozsahu vyvolávajú vážne otázky o dodržiavaní medzinárodného humanitárneho práva,“ poznamenal Türk.
Izraelské obvinenia
Izrael tvrdí, že jeho operácie sú namierené proti členom a infraštruktúre Hizballáhu, ktorý podľa neho využíva civilné oblasti na ukrývanie svojich aktivít. Izraelská armáda poukazuje na to, že v oblastiach pod svojou kontrolou objavila sklady zbraní a sieť tunelov patriacich tomuto hnutiu.
Najnovší konflikt sa začal 2. marca, keď Hizballáh po februárových útokoch Spojených štátov a Izraela na Irán vypálil rakety smerom na Izrael. Izrael následne spustil letecké útoky a pozemnú operáciu v Libanone, pri ktorej podľa AP zahynulo viac než 4 000 ľudí a približne 1,2 milióna obyvateľov muselo svoje domovy opustiť. Izraelská armáda naďalej kontroluje desiatky miest a obcí na juhu krajiny.
Výzva libanonského prezidenta
Libanonský prezident Džúzíf Awn po stretnutí s Türkom uviedol, že krajina naďalej podporuje rámcovú dohodu. Zároveň však varoval, že pokračujúca prítomnosť izraelských vojakov a demolácie môžu oslabiť jej účinnosť. „Libanon nebude akceptovať pokračujúce porušovanie jej ustanovení,“ vyhlásil prezident.
Türk tiež uviedol, že požiadal izraelské úrady o možnosť navštíviť oblasti pod izraelskou kontrolou, ale odpoveď nedostal. Izrael patril medzi desať krajín, ktoré vlani v decembri hlasovali proti jeho opätovnému vymenovaniu do funkcie vysokého komisára OSN pre ľudské práva. Proti boli aj Spojené štáty a Rusko.
X X X
Rumunsko vyhosťuje ruského diplomata. Tvrdou reakciou odpovedá na narušenia svojho vzdušného priestoru
Rumunsko vyhosťuje ruského diplomata a sťahuje veľvyslanca z Moskvy. Tvrdí, že má dôkazy o ruských dronoch zostrelených nad svojím územím.
Rumunsko si v pondelok predvolalo ruského veľvyslanca v Bukurešti Vladimira Lipaeva v súvislosti s opakovaným narušovaním svojho vzdušného priestoru a oznámilo mu vyhostenie jedného pracovníka ruskej ambasády, informuje o tom TASR s odvolaním sa na agentúry AFP a Agerpres. Zároveň potvrdilo, že svojho veľvyslanca v Moskve stiahne späť do krajiny na konzultácie.
- Rumunsko predvolalo ruského veľvyslanca a vyhostilo pracovníka ambasády do piatich dní.
- Bukurešť stiahne svojho veľvyslanca z Moskvy späť do krajiny na konzultácie.
- Rumunská armáda cez víkend zostrelila cudzie bezpilotné lietadlá narušujúce vzdušný priestor.
- Prokuratúra potvrdila, že fragmenty zostreleného dronu na rumunskom území sú ruského pôvodu.
- Moskva odmieta obvinenia Rumunska, považuje ich za propagandu a sľubuje odvetu.
Počas stretnutia odovzdalo rumunské ministerstvo zahraničných vecí veľvyslancovi diplomatickú nótu, v ktorej bol informovaný, že jeden člen ruskej diplomatickej misie v Bukurešti bol vyhlásený za neželanú osobu s tým, že má opustiť územie Rumunska do piatich dní. Tento krok rezort označil za súčasť „dôraznej reakcie“ na incidenty vo vzdušnom priestore.
Drony nad Rumunskom
Rumunské ozbrojené sily v piatok a počas víkendu zaznamenali cudzie bezpilotné lietadlá, ktoré vstúpili do rumunského vzdušného priestoru, pričom ich armáda zostrelila. Rumunsko má s Ukrajinou spoločnú pozemnú hranicu dlhú viac ako 600 kilometrov a od začiatku rozsiahlej ruskej invázie na Ukrajinu v roku 2022 už viackrát evidovalo narušenia svojho vzdušného priestoru ruskými dronmi. Až do posledných incidentov však podľa dostupných informácií žiadny z nich nezostrelilo.
Ministerstvo zahraničných vecí uviedlo, že ruskému veľvyslancovi boli pri pondelkovom rozhovore predložené fragmenty dronu zničeného na rumunskom území. Prokuratúra následne oficiálne potvrdila, že zozbierané úlomky sú ruského pôvodu.
NATO a EÚ v pozadí
Rumunská diplomacia podľa tlačovej správy, ktorú citovala agentúra Agerpres, zdôraznila, že Rusko nesie plnú zodpovednosť za spomínané incidenty aj za zhoršovanie bezpečnostnej situácie v regióne. Rumunská strana vyjadrila rázny protest proti týmto krokom, ktoré označila za nezákonné a nezodpovedné, a jednoznačne pomenovala, kto za ne má niesť následky.
Zároveň Bukurešť uviedla, že považuje za absolútne neprijateľné a neudržateľné pokračovanie porušovania rumunského vzdušného priestoru, ktorý je zároveň súčasťou vzdušného priestoru Severoatlantickej aliancie a Európskej únie. Ministerstvo diplomacie avizovalo, že Rumunsko bude reakciu na tieto incidenty aj naďalej koordinovať so spojencami v NATO a partnermi v EÚ a je pripravené prijať všetky potrebné opatrenia na ochranu národnej bezpečnosti a občanov.
Ostrá ruská reakcia
Ruské ministerstvo zahraničných vecí v následnom stanovisku podľa citovaných agentúr uviedlo, že rozhodne odmieta obvinenia Bukurešti, ktoré považuje za nepodložené. Postup Rumunska označilo za „novú inscenovanú propagandu“ a zároveň kritizovalo jeho podľa Moskvy „neúnosnú“ podporu Ukrajiny.
Ruská strana tvrdila, že jej neboli predložené dôkazy, ktoré by potvrdzovali ruský pôvod zničených dronov. Zároveň avizovala, že podľa nej neopodstatnené vyhostenie ruského diplomata nezostane bez odozvy zo strany Moskvy.
X X X
Rusko vyhosťuje rumunského generálneho konzula a zatvára konzulát v Petrohrade ako odvetu Bukurešti
Ruský rezort diplomacie siahol k tvrdým odvetným opatreniam voči Rumunsku. Zatvára jeho konzulát v Petrohrade a vyhosťuje generálneho konzula.
Ruské ministerstvo zahraničných vecí vo štvrtok oznámilo, že vyhostilo rumunského generálneho konzula a zatvorilo rumunský konzulát v Petrohrade. Ide o recipročné opatrenia. Informuje o tom TASR.
Moskva vo štvrtok uviedla, že rozhodnutia prijala v reakcii na „neopodstatnené odvolanie súhlasu Bukurešti s činnosťou ruského generálneho konzulátu v Konstance a rozhodnutie Rumunska vyhlásiť vedúceho tohto úradu za nežiaducu osobu (persona non grata)“. Príslušnú nótu ruské ministerstvo odovzdalo predvolanému rumunskému konzulovi.
Rezort rumunskej diplomacie v reakcii uviedol, že reakcia Moskvy bola predvídateľná a je odpoveďou na opatrenia prijaté rumunskými úradmi.
Rumunsko zatvára konzulát
Rumunsko zatvorilo ruský generálny konzulát v meste Konstanca a vyhlásilo ruského konzula za nežiaducu osobu po tom, čo koncom mája narazil do strechy bytového domu v meste Galati dron, podľa všetkého z Ruska. Odborníci odhadli, že dron niesol najmenej 30 kilogramov konvenčných výbušnín.
Bukurešť obvinila z incidentu v Galati Rusko. To tvrdilo, že zodpovednosť nesie Ukrajina. Viac než 50 štátov následne označilo správanie Ruska za neprijateľné. Po páde dronu utrpeli ľahké zranenia 53-ročná žena a 14-ročný chlapec.
Incident v Galati bol prvým prípadom, keď bezpilotné lietadlo zasiahlo obytnú budovu na území Rumunska. Od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu vo februári 2022 Rumunsko zaznamenalo desiatky narušení vzdušného priestoru dronmi počas ruských útokov na ukrajinské prístavy na Dunaji.
X X X
Partnerka Šutaja Eštoka prišla na políciu rozhorčená: doma si našetrili z platu, preto platili kešom.
Vyšetrovateľ ÚBOK-u nevidí dôvod začať trestné stíhanie pre výlet ministra vnútra a jeho partnerky na preteky Formule 1.
Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok a jeho partnerka držali koncom roka 2024 doma také množstvo finančnej hotovosti, že sa rozhodli v keši platiť nielen letenky za viac ako desaťtisíc eur, ale aj luxusný hotel v Dubaji. Vyplýva to z výpovede ministrovej partnerky pred vyšetrovateľom Úradu boja proti organizovanej kriminalite.
Výsluch sa týkal podozrenia z prijatia nenáležitej výhody – trestné oznámenia v súvislosti s ministrovým výletom na preteky Formule 1 v decembri 2024 podávali mimoparlamentní Demokrati a Nadácia Zastavme korupciu.
Polícia už v minulosti nevidela dôvod na začatie stíhania. Do veci však po sťažnosti Demokratov vstúpila prokuratúra. Vo februári tohto roka dozorový prokurátor nariadil vyšetrovateľovi vypočuť aj partnerku šéfa Hlasu. Aj po doplnení výsluchov vyšetrovateľ vec 15. júla tohto roka odmietol s tým, že nie je dôvod na začatie trestného stíhania.
Šutaj Eštok nie je v Hlase zďaleka jediný, kto sa vie dostať k peniazom:
Mala doma peniaze
Partnerka ministra vnútra prišla do cestovnej kancelárie s množstvom bankoviek v hodnote sto, dvesto aj päťsto eur. Cestovka s tým problém nemala. Zhruba tak sa dá zhrnúť jej výpoveď na polícii.
Z uznesenia o odmietnutí veci, ktoré majú Aktuality.sk k dispozícii, vyplýva, že ju už samotné predvolanie na výsluch nahnevalo.
„Na úvod svojej výpovede chcem uviesť, že som veľmi rozhorčená, že mám vypovedať ku skutočnostiam našej súkromnej dovolenky a vyviňovať sa z podozrenia prijatia a poskytnutia nenáležitej výhody podľa § 336 c Trestného zákona, pretože ja nie som žiadna verejne činná osoba a ani verejný činiteľ,“ povedala na polícii ministrova partnerka.
Vo svojej výpovedi potom vysvetľovala najmä to, prečo platili také vysoké sumy v hotovosti. Aktuality.sk ešte v januári informovali, že za letenku mali zaplatiť 12500 eur v keši a po prílete do Emirátov rovnako uhradili aj hotel.
X x x
Maďarsko má nového ústavného sudcu. Nominanta Tiszy zvolili poslanci, Fidesz hlasovanie bojkotoval
Maďarský parlament v pondelok (27. 7.) zvolil nominanta vládnej strany Tisza Pála Sonnevenda za nového ústavného sudcu. V tajnom hlasovaní ho podporilo 138 poslancov, šiesti boli proti a nikto sa nezdržal, pričom poslanci opozičného Fideszu hlasovanie bojkotovali. Informoval o tom portál 444.hu.
Na snímke uprostred Pál Sonnevend, ktorého poslanci zvolili za nového ústavného sudcu na mimoriadnom zasadnutí parlamentu v Budapešti v pondelok 27. júla 2026.
Maďarsko má nového ústavného sudcu. Nominanta Tiszy zvolili poslanci, Fidesz hlasovanie bojkotoval
Miesto na ústavnom súde sa uvoľnilo po tom, čo sa vplyvom 17. novely ústavy presadenej Tiszou skončil mandát Csabu Hendeho. Novozvolený 54 ročný sudca po vyhlásení výsledkov hlasovania zložil slávnostný sľub.
Sonnevend je vedúcim katedry a bývalým dekanom Právnickej fakulty Univerzity Loránda Eötvösa v Budapešti. Je medzinárodne uznávaným odborníkom na ústavné a medzinárodné právo. Počas svojej kariéry už na ústavnom súde pôsobil po boku Lászlóa Sólyoma a neskôr pracoval ako poradca pre ústavné právo maďarských prezidentov Ferenca Mádla a Lászlóa Sólyoma.
Dopoludnia zasadal ústavnoprávny výbor parlamentu, ktorý schválil Sonnevendovu nomináciu pomerom hlasov osem k jednému. Zástupcovia strany Tisza hlasovali za, zatiaľ čo poslanci pravicového Hnutia Naša vlasť (Mi Hazánk Mozgalom) boli proti. Členovia opozičného Fideszu sa na zasadnutí výboru nezúčastnili.
Premiér Péter Magyar na Facebooku zablahoželal Sonnevendovi. „Nemohli sme nominovať kvalifikovanejšieho ústavného právnika,“ dodal ministerský predseda.
X xx
Trump: Ak rokovania s Iránom zlyhajú, uskutočníme razantnú vojenskú akciu
Americký prezident Donald Trump v pondelok v rozhovore pre portál Axios prezradil, že sa rozhodol zastaviť americké útoky na Irán na podnet mediátorov a dať ďalšiu šancu rokovaniam. Zdôraznil však, že ak diplomacia zlyhá, môže nariadiť obnovenie rozsiahlych vojenských operácií.
Aktuálne rokovania sú podľa Axiosu zamerané na uzavretie novej dohody, ktorá by otvorila Hormuzský prieliv a obnovila rokovania o komplexnej nukleárnej dohode. Jednania prebiehajú predovšetkým medzi Iránom a Ománom. Aktívne sa na nich však podieľajú aj Katar, Pakistan, Egypt a Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner.
„Vedieme s Iránom veľmi intenzívne rokovania. Ak sa nepodarí dospieť k dohode, vrátime sa k veľmi razantným vojenským opatreniam,“ uviedol Trump v rozhovore. Šéf Bieleho domu zdôraznil, že nie je ochotný dať diplomacii veľa času a rozhovory podľa neho musia postupovať rýchlo.
Neskôr však reportérom povedal, že je ochotný byť trpezlivý. „Som veľmi trpezlivý… Uvidíme, čo sa stane. Myslím si, že je tu veľká šanca, že sa niečo stane,“ vyhlásil Trump na palube špeciálu Air Force One.
Podľa vlastných slov prezident v piatok nariadil pozastavenie útokov na Irán na podnet sprostredkovateľov. „Všetci, ktorí jednajú s Iránom, ma prosili: ‚Zastavte paľbu,‘“ povedal Trump a zdôraznil, že si myslí, že Irán chce dosiahnuť dohodu.
S požiadavkou mediátorov súhlasil preto, že z nej USA síce nič nezískajú, ale ani nič nestratia. Poznamenal však, že ceny ropy od zastavenia útokov klesli a akciový trh vzrástol. Na otázku, či má obavy z vyčerpania zásob munície, Trump odvetil, že munície je dostatok. „Máme veľa munície. Máme aj veľa munície strednej kategórie, viac, než by sme kedy mohli spotrebovať, nech sa stane čokoľvek,“ deklaroval.
Trump plánuje o situácii v Iráne hovoriť v utorok s izraelským premiérom Benjaminom Netanjahuom, ktorý príde na návštevu Bieleho domu. „Chystám sa s Bibim hovoriť o tom, že keby som nebol prezidentom, Irán by už teraz mal jadrové zbrane a Izrael by bol zničený,“ povedal Trump.
X x x
Útoky ruskej armády na mesto Záporožie na juhovýchode Ukrajiny si za posledných 24 hodín vyžiadali dve obete a 13 zranených, informoval v pondelok oblastný gubernátor Ivan Fedorov.
Ďalšiu obeť hlásia z juhoukrajinského prístavu Mykolajiv, kde ruská armáda zaútočila na prístavnú infraštruktúru.
TASR o tom píše na základe správy britskej stanice BBC, ktorá zároveň informovala o dvoch zranených v meste Charkov na severovýchode Ukrajiny, kde dron zasiahol čerpaciu stanicu.
Medzičasom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že ukrajinská armáda v noci na pondelok podnikla útoky na exportný terminál v Rostovskej oblasti, ako aj na ropné zariadenia v Jaroslavskej oblasti v centre európskej časti Ruska a v Udmurtskej republike na jej východe.
V príspevku na sociálnych sieťach Zelenskyj spresnil, že exportný terminál v Rostovskej oblasti, ktorý je vzdialený približne 250 kilometrov od frontovej línie bol poškodený. Ropné zariadenie zasiahnuté v Udmurtskej republike sa nachádza 1300 kilometrov od ukrajinskej štátnej hranice.
„Plán diaľkových sankcií sa realizuje a obmedzujeme možnosti Ruska financovať vojnu,“ napísal Zelenskyj, ktorý v polovici júla oznámil, že v rámci ukrajinských ozbrojených síl vznikne špeciálne veliteľstvo pre diaľkové údery v Rusku. Úlohou nového útvaru je podľa neho koordinovať útoky hlboko v ruskom vnútrozemí zamerané najmä na energetickú infraštruktúru a logistiku.
X x x
Každý rok kvôli tejto letnej pochúťke, ktorá je zdravá, končia ľudia v nemocnici. Český lekár varuje pred chybou, ktorá ohrozuje najmä srdciarov
Melón k letu neodmysliteľne patrí a väčšina z nás ho považuje za zdravú a dokonalú desiatu na osvieženie. Pre určitú skupinu ľudí však môže táto vodová pochúťka predstavovať vážne zdravotné riziko, ktoré sa neraz končí až na nemocničnom lôžku.
Napoj z cerveneho melona
Na toto nečakané letné nebezpečenstvo upozornil na svojom facebookovom profile lekár a internista Ondřej Ludka z Fakultnej nemocnice Brno. Vo svojom statuse varuje, že známe pravidlo „čím viac, tým lepšie“ pri konzumácii melóna rozhodne neplatí pre každého.
Nápor na oslabené srdce
Na Všeobecnej internej klinike vo Fakultnej nemocnici Brno sa počas letných mesiacov lekári opakovane stretávajú s prípadmi, kedy letné osvieženie dopadne zle. Týka sa to predovšetkým pacientov, ktorí trpia srdcovým zlyhávaním a napriek tomu si doprajú naraz obrovské porcie melóna.
„Melón obsahuje približne deväťdesiat percent vody. Pokiaľ človek počas krátkej doby zje niekoľko kilogramov melóna, prijme zároveň veľké množstvo tekutín,“ vysvetľuje vo svojom príspevku doktor Ondřej Ludka. Kým zdravý organizmus si s takýmto nárazovým návalom vody zvyčajne poradí bez problémov, u kardiakov môže nastať kritická situácia.
Riziko skryté vo vode
Oslabené srdce už totiž nedokáže zvládnuť prudko zvýšený objem tekutín v tele. Tie sa následne začnú hromadiť v organizme, čo vedie k rýchlemu zhoršeniu zdravotného stavu. U pacientov sa objavia opuchy, dochádza k náhlemu nárastu hmotnosti a výrazne sa im zhorší dýchavičnosť.
„Niekedy je nutná hospitalizácia. Nejde pritom len o melón. Podobný problém môže vzniknúť aj pri nadmernom pití minerálnych vôd, malinoviek alebo piva počas horúcich dní,“ upozorňuje brniansky internista.
Pozor na to, čo jete aj pijete
Ľudia so srdcovým zlyhávaním majú od svojich ošetrujúcich lekárov často presne stanovené limity, koľko tekutín môžu za deň maximálne prijať. Mnohí si však podľa lekára neuvedomujú, že do tohto celkového objemu sa nepočíta len čistá voda z pohára. Patrí sem aj strava s vysokým obsahom vody – okrem melóna sú to napríklad polievky, uhorky či iné druhy šťavnatého ovocia.
To však neznamená, že by sa chronickí pacienti museli letnej pochúťky vzdať úplne. „Neznamená to, že by si ľudia so srdcovým zlyhávaním nemohli dať melón. Môžu. Len s rozumom. Jeden alebo dva plátky sú niečo úplne iné ako celý melón počas popoludnia,“ dodáva s pochopením Ludka.
Nepodceňujte svoju diagnózu
Letné mesiace a horúčavy lákajú k nedisciplinovanosti, no zdanlivé maličkosti často rozhodujú o tom, či pacient strávi leto s rodinou na záhrade, alebo na nemocničnom oddelení.
„V lete preto svojim pacientom hovorím jednu jednoduchú vetu: Nestrážte len to, čo pijete. Strážte aj to, čo jete a čo obsahuje vodu,“ zdôrazňuje lekár na záver a dodáva dôležitú myšlienku: „Niekedy totiž nie je najväčším rizikom horúce počasie. Najväčším rizikom je podcenenie vlastnej choroby.“
X X X
Tisza podľa Orbána prekračuje hranice právneho štátu, vyzval na protest. Magyar: Zlodej kričí chyťte zlodeja
Maďarská vládna strana Tisza premiéra Pétera Magyara prekračuje všetky ľudské a morálne hranice, ale aj hranice právneho štátu, uviedol v pondelok (6. 7.) na Facebooku expremiér a predseda opozičnej strany Fidesz Viktor Orbán.
„Toto maďarskí voliči neschválili. Nedovoľme, aby sa to stalo!“ napísal Orbán, ktorý vyzval na účasti na demonštrácii.
Protest proti strane Tisza
Predseda parlamentnej frakcie Fideszu Gergely Gulyás ohlásil protestné zhromaždenie na štvrtok o 18.00 h, ktoré sa má konať pred sídlom prezidenta v budínskom Sándorovom paláci.
Demonštráciu spoločne organizujú opozičné strany Fidesz a KDNP pod názvom „STOP svojvôli“. Účastníci budú protestovať proti pripravovanej novele ústavy predloženej vládnou stranou Tisza, vplyvom ktorej by okrem iného musel odstúpiť z funkcie terajší prezident Tamás Sulyok.
x XX
Kimovi vojaci a Brežnev sa objavia v Kursku. V ruskom regióne, kam vtrhli Ukrajinci, zostanú natrvalo
Ocitnú sa v rovnakom meste a kto ich bude chcieť vidieť na vlastné oči, stačí mu menej ako hodina chôdze. V metropole Kurskej oblasti postavia pamätník venovaný severokórejským vojakom. Ďalšia socha v Kursku zobrazí sovietskeho vodcu, na ktorého môžu pamätníci na Slovensku spomínať len v najhoršom.
Bojovníci totalitného štátu sa objavia v podobe sochy z vďačnosti za pomoc pri oslobodzovaní tohto ruského regiónu. Pripomeňme, že ukrajinskí vojaci ovládali nemalú časť jeho územia od leta 2024. Rusom sa podarilo obnoviť úplnú kontrolu nad Kurskou oblasťou až na jar 2025. Odhaduje sa, že im pomáhalo viac ako 10-tisíc vojakov severokórejského diktátora Kim Čong-una. V bojoch padla zrejme najmenej pätina z nich.
Putin v Kursku, previedli ho aj jadrovou elektrárňou
Prvý informoval o pláne postaviť pamätník šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v júli minulého roku. V decembri 2025 gubernátor Kurskej oblasti Alexandr Chinštejn konkretizoval, že monument vznikne v jednom z parkov v Kursku. „Máme veľké plány, ako si uctiť pamiatku príslušníkov ozbrojených síl, ktorí bránili našu krajinu. S podporou ministerstva obrany postavíme pamätník bratstva v zbrani medzi Severnou Kóreou a Ruskom,“ napísal vtedy Chinštejn na sociálnej sieti Telegram.
Odľahčene by sa dalo povedať, že Rusi sa rozhodli v Kursku dobehnúť Severokórejčanov: tí totiž pred niekoľkými mesiacmi odhalili v Pchjongjangu pamätník svojim bojovníkom, ktorí pomáhali ruskej armáde. Na ceremónii sa zúčastnil aj Kim. „Ruský prezident sa poďakoval za vybudovanie pamätníka v rekordnom čase a označil ho za symbol, priateľstva a jednoty oboch národov,“ informovala v apríli tohto roku agentúra TASS.
Chinštejn nedávno potvrdil trochu staršiu správu o tom, kde sa zvečnení severokórejskí bojovníci ukážu. Bude to ulica Internacionaľnaja so spomínaným parkom. „Po boku ruských jednotiek sa na bojoch aktívne podieľali aj vojaci Kórejskej ľudovej armády, ktorí preukázali húževnatosť a hrdinstvo,“ poznamenal na Telegrame zástupca gubernátora Arťom Demidov.
Výber Kursku potvrdil minulý týždeň aj popredný ruský sochár Alexij Čebanenko. Podoba i termín odhalenia pamätníka zatiaľ nie sú známe. Sochu vytvoria v moskovskom ateliéri, ktorý sa špecializuje na vojenské monumenty.„So zhotovením diela sa už začalo,“ povedal Čebanenko pre agentúru RIA-Novosti.
Pálili o dušu. Vodcovi Kimovi predviedli nové rakety
Ulica Internacionaľnaja, kde osadia pamätník Kimovým vojakom, sa nachádza približne tri kilometre od Dzeržinského ulice. Pomenovaná je po Felixovi Dzeržinskom, ktorý bol Leninovýmm architektom takzvaného červeného teroru v sovietskom Rusku pred sto rokmi. Internacionaľnuju spomíname z dôvodu, že aj na nej sa objaví nový pamätník. Bude venovaný Leonidovi Brežnevovi. Šéfovi Kremľa z obdobia 1964 – 1982, ktorý do dejín vstúpil aj ako komunistický diktátor, čo v auguste 1968 poslal tanky do niekdajšieho Československa, čím pochoval reformy presadzované Alexandrom Dubčekom.
V prípade sochy Brežneva je už jasné, kedy ju odhalia. Ceremóniu naplánovali v Kursku na koniec tohto roku. Súvisí to s 120. výročím narodenia tohto komunistického lídra (na svet prišiel 19. decembra 1906). Z pohľadu na mapu mesta vyplýva, že Internacionaľanaja je vzdialená od Dzeržinského približne tri kilometre, čie zhruba 40 až 45 minút normálnej chôdze.
Určite sa nebudeme mýliť, keď vyslovíme názor, že po roku 1985, keď sa k moci dostal Michail Gorbačov, by sa také niečo nemohlo stať. Politický otec glasnosti a perestrojky totiž kritizoval vládnutie Brežneva. Spájal ho s érou stagnácie, keď dochádzalo k úpadku ekonomiky a potrebné reformy sa dôrazne odmietali.
X X X
Našli sme Kotlebovu utajenú luxusnú vilu pri mori. Šéf ĽSNS nedokáže vysvetliť, odkiaľ má peniaze
Kotleba sa voličom prihovára z Bulharska. Nehovorí, že pri mori si tam kúpil dvojpodlažnú vilu s bazénomZdroj: Aktuality.sk, David Ištok / Redakcia
Kotleba nedokázal vysvetliť, odkiaľ vzal na byty v hodnote takmer milión eur. Teraz má ešte väčší problém.
Po úzkej asfaltovej ceste, ktorá už čosi zažila, sa pomaly presúva konský povoz. Zdá sa, že trojicu Rómov, sediacu na staršom drevenom voze, nijako nerozptyľujú autá, ktoré ich z času na čas musia obísť a predbehnúť. Na zemi kde-tu vidieť odpadky. Sme v Bulharsku.
Pár kilometrov za dedinou Kableškovo sa dá z asfaltky odbočiť na cestu ešte horšej kvality. Vedie k väčšiemu komplexu desiatok bielych víl, ktorých hnedé škridlové strechy pútajú pozornosť už z diaľky. Zrazu sme v inom svete, luxusný rezort akoby sem ani nepatril.
Pri každej vile sa vyníma samostatný bazén. Všetko je čisté a upravené. Domy sú obohnané dlhým múrom, jediný vchod do komplexu predstavuje masívna kovaná brána, na ktorú sa díva niekoľko bezpečnostných kamier a oko z nej nespustí ani strážnik v čiernom tričku s nápisom „security“.
Keď sa k rezortu priblíži veľké SUV s britskou poznávacou značkou, brána sa otvorí, no iba na chvíľu. Vieme, že neďaleko nás musí byť aj Marian Kotleba, bývalý župan a poslanec parlamentu, no nepodarí sa nám s ním stretnúť a položiť mu niekoľko otázok. Napríklad, kde vzal peniaze na jednu z luxusných víl za naším chrbtom, prečo sa ňou nikdy nepochválil a ako chce vysvetliť podozrivé okolnosti jej kúpy.
Luxusný komplex Floral Meadows neďaleko bulharského prímorského letoviska Pomorie, v ktorom má vilu aj Marian Kotleba.Zdroj: David Ištok/Aktuality.sk
Melóny a vila s bazénom
Na pláži v meste Pomorie počuť množstvo jazykov, medzi nimi aj slovenčinu. Slovenskú rodinu stretneme aj v miestnom supermarkete. Dovolenky v Bulharsku zvykne spolu s tisíckami iných Slovákov tráviť aj predseda ĽSNS.
Napríklad minulý rok ho čitateľ Nového Času odfotil na trhu v Kableškove. „Neuveríte, čo tam robil!“ písal bulvárny denník. Kotleba vraj nakupoval melóny. Aktuality.sk zistili, že líder ĽSNS a odsúdený extrémista pri pobreží Čierneho mora minul oveľa viac peňazí.
Z bulharského katastra nehnuteľností sme získali oficiálny výpis, podľa ktorého si Kotleba len kúsok od mora, v rezorte nazvanom Floral Meadows, ešte v roku 2023 zaobstaral luxusnú dvojpodlažnú vilu.
X x x
Svetový výrobca motorov po 33 rokoch na Slovensku končí. Všetkých zamestnancov prepustí, vinu hádže na vládu
Renomovaný svetový výrobca elektromotorov do domácich elektrospotrebičov, spoločnosť Askoll Group, ukončí v decembri tohto roka výrobu vo svojej fabrike v obci Potvorice v okrese Nové Mesto nad Váhom.
Prepustí všetkých zamestnancov. Ako prvý o tom informoval portál tnlive.sk. Ako TASR informovala finančná a personálna manažérka spoločnosti Askoll Slovakia Adela Mullerová, časť výroby presunú do sesterského závodu v Rumunsku a časť do sesterského podniku v Číne. K ukončeniu výroby dôjde po 33 rokoch na Slovensku.
„Materská spoločnosť sa rozhodla ukončiť výrobu na Slovensku aj z dôvodu vysokého daňového a odvodového zaťaženia v Slovenskej republike. Priamym vplyvom boli konsolidačné opatrenia súčasnej vlády (transakčná daň, zvýšenie dane z príjmu o tri percentá, zvýšenie zdravotných odvodov pre zamestnancov o jedno percento),“ doplnila manažérka.
Rušenie výroby na Považí sa dotkne všetkých 77 zamestnancov. Zamestnanci pracujú v spoločnosti Askoll priemerne viac ako 17 rokov. Plán ukončenia výroby je koniec decembra tohto roka
Talianska spoločnosť Askoll je svetovým lídrom vo vývoji, v návrhu a vo výrobe čerpadiel a elektromotorov pre domáce elektrospotrebiče používané najmä v práčkach, sušičkách a umývačkách riadu, ale i v oblasti akvaristiky a prietokových ohrievačov. Skupinu tvorí 11 spoločností s viac ako 2800 zamestnancami. Výrobné závody má v Taliansku, na Slovensku, v Rumunsku, Brazílii, Číne a Mexiku a obchodné zastúpenia v Spojených štátoch amerických a v Južnej Kórei.
X xx
Severokórejskí vojaci likvidovali míny v Kurskej oblasti, Kim vzdal hold tým, ktorí zahynuli
Severná Kórea vyslala v tomto roku vojakov do Ruska na odmínovanie Kurskej oblasti. Povedal to severokórejský vodca Kim Čong-un v prejave, ktorý odvysielali štátne médiá. Informuje o tom agentúra AFP, ktorá sa odvoláva na juhokórejské a západné spravodajské služby.
V súvislosti s nebezpečnými úlohami, ktoré boli pridelené severokórejským vojakom v Kurskej oblasti, sú takéto vyjadrenia zo strany Pchjongjangu pomerne zriedkavé.
Severná Kórea vyslala tisíce vojakov, aby bojovali na strane Ruska počas invázie na Ukrajinu, ktorá trvá už takmer štyri roky.
Kim vzdáva hold severokórejským vojakom, ktorí padli vo vojne na Ukrajine (august 2025)
Podľa analytikov Rusko za to poskytuje Severnej Kórei finančnú pomoc, vojenské technológie a dodávky potravín a energií, ktoré jej umožňujú obchádzať prísne medzinárodné sankcie uvalené na jadrový a raketový program.
Kim Čong-un ocenil návrat ženijného pluku a podľa severokórejskej tlačovej agentúry KCNA povedal, že jeho vojaci „počas prestávok pri odmínovacích prácach písali listy do svojich rodných miest a dedín“.
Vo svojom prejave na piatkovom slávnostnom privítaní Kim Čong-un uviedol, že počas 120 dní od nasadenia pluku v auguste došlo k „srdcervúcej strate deviatich životov“. Zosnulým vojakom udelil štátne vyznamenania.
Vojakom sa podľa neho podarilo „dosiahnuť zázrak, keď v priebehu menej ako troch mesiacov premenili rozsiahle nebezpečné územie na bezpečnú oblasť“.
V apríli Severná Kórea prvý raz potvrdila nasadenie svojich vojakov, aby podporila Rusko vo vojne proti Ukrajine. Podľa odhadov vyslala celkovo 14 000 vojakov vrátane 3000 armádnych príslušníkov ako posily, ktoré nahradili jej straty. Bez obrnených vozidiel a skúseností s bojmi s dronmi zaznamenali ťažké straty, rýchlo sa však adaptovali.
Na záberoch zverejnených agentúrou KCNA z piatkovej veľkolepej slávnosti v Pchjongjangu objíma usmiaty Kim Čong-un vojakov, ktorí sa vrátili, pričom niektorí z nich sedeli na invalidných vozíkoch.
x X X
Michalovce zasiahlo masívne krupobitie, búrka ničila majetok a lámala stromy
Michalovce a okolité obce zasiahla v pondelok popoludní silná búrka sprevádzaná krupobitím a vetrom. Mimoriadnu situáciu po jej prechode vyhlásili obce Palín, Zemplínska Široká a Senné, potvrdili to ich starostovia.
V obci Senné naďalej monitorujú rozsah škôd. Podľa starostu Marcela Nemčíka evidujú poškodenia približne na 60 rodinných domoch, pričom vo väčšine prípadov ide o poškodené strechy naprieč celou obcou. Búrka poškodila aj vozidlá, na ktorých rozbila sklá alebo spôsobila ďalšie škody.
Rozsiahle poškodenia hlásia aj z Palína. Ako uviedol starosta Tibor Tomko, škody sú prakticky v celej obci. Krúpy poškodili strechy, skleníky, lexanové prístrešky, okná na autách a na vozidlách zanechali i preliačiny. Vietor zároveň vyvracal stromy. Starosta prirovnal veľkosť krúp k pingpongovým loptičkám. Obec aktuálne zabezpečuje ďalší postup a rieši odstraňovanie následkov búrky.
V Zemplínskej Širokej poškodilo krupobitie najmä eternitové strechy. Starosta Miroslav Čičák odhaduje, že z viac ako 300 rodinných domov môže byť podľa predbežného odhadu poškodených približne 40.
V samotných Michalovciach mesto po búrke vyslalo pracovníkov do terénu, aby situáciu monitorovali a zisťovali rozsah prípadných škôd. Obyvateľov zároveň vyzvalo, aby nahlásili spadnuté konáre alebo poškodenie mestského majetku vo svojom okolí. Obyvatelia na sociálnych sieťach zverejňovali fotografie veľkých krúp, poškodených domov a vozidiel.
Hasiči z Okresného riaditeľstva Hasičského a záchranného zboru (HaZZ) v Michalovciach zasahovali pri šiestich popadaných stromoch a konároch, ako aj pri poškodených strechách. Škody po búrke odstraňujú aj dobrovoľní hasiči.
Intenzívna búrka pustošila Prešov
Po 14.30 h zasahovali hasiči aj vo Veľkej Lodine v okrese Košice-okolie pri záchrane dvoch turistov. Tí zostali počas búrky a krupobitia v lese a pred nepriaznivým počasím sa ukryli pod skalným previsom. Na mieste zasahovali štyria hasiči s tromi kusmi techniky.
Slovenský hydrometeorologický ústav vydal výstrahu druhého stupňa pred silnými búrkami pre okresy Michalovce, Sobrance, Vranov nad Topľou, Humenné a Snina.
X X X
VELKÉ PLÁNY NA ROZŠÍŘENÍ EU
SKUTEČNOST BUDE JINÁ?
Černá Hora se nabízí jako ,sušenka‘, Albánie nemá ,plán B‘. Jak země postupují v procesu integrace do EU?
Na přijetí mezi členy EU čeká s kandidátským statusem několik zemí včetně Ukrajiny. Nejblíže mu podle odborníků jsou Černá Hora a sousední Albánie, za jakéhosi čekacího rekordmana pak platí Turecko. Gruzii zase evropskou integraci zmařily poslední volby, po nichž se země odklání směrem na Východ. Unie se na proces rozšiřování více zaměřila především po vypuknutí celoplošné ruské invaze na Ukrajinu, kdy o vstup postupně zažádaly tři země.
V polovině července se v Bruselu konaly čtyři mezivládní přístupové konference – s Albánií, Černou Horou, Moldavskem a Ukrajinou. Všechny tyto země tak zase o něco dál postoupily v integraci do Evropské unie. Ukrajina stejně jako Moldavsko otevřela další dvě kapitoly, Černá Hora naopak dvě uzavřela, Albánie tak učinila se třemi.
Kišiněv a Kyjev k formálnímu otevření kapitol dostaly „zelenou“ v polovině června poté, co tento krok přestalo s novou vládou Pétera Magyara blokovat Maďarsko. Pro některé ze zemí západního Balkánu, jenž zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, již tato část procesu běží delší dobu.
PROCES PŘIJETÍ DO EVROPSKÉ UNIE
- Pokud si země přeje stát se jejím členem, předloží žádost Radě Evropské unie. Ta pak o stanovisko požádá Evropskou komisi.
- Je-li příznivé, může Rada jednomyslně rozhodnout, že státu bude udělen status kandidátské země.
- Následně tento unijní orgán – opět jednomyslně – rozhodne o zahájení přístupových jednání a poté o otevření příslušných kapitol. Pokud tedy jeden unijní člen, jako například v případě Ukrajiny dříve Maďarsko, daný krok blokuje, není přechod k zahájení tohoto procesu možný.
- Přístupové kapitoly jsou součástí takzvaných klastrů, jichž je dohromady šest.
- První, označovaný za základní, zahrnuje mimo jiné soudnictví a základní práva, druhý se týká vnitřního trhu, třetí konkurenceschopnosti, čtvrtý životního prostředí, energetiky a dopravy, pátý zemědělství a kohezní politiky a šestý vnějších vztahů, tedy i zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky.
- Celkem jde o 33 vyjednávacích kapitol. Jejich každé otevření či uzavření se odehrává prostřednictvím mezivládní (přístupové) konference a musí být schváleno opět jednomyslně.
- Jak uvádí Evropská unie, jednání se zaměřují na přijetí jejích právních předpisů a provedení potřebných soudních, správních a hospodářských reforem.
- Jakmile jsou jednání dokončena, začlení se podmínky přistoupení do smlouvy o přistoupení. Před jejím podpisem všemi unijními členy a kandidátskou zemí je třeba souhlas Evropského parlamentu a jednomyslné schválení Radou Evropské unie.
- Země se pak členem Evropské unie stává k datu uvedenému v této smlouvě.
„Rozšíření se zakládá na zásluhách. To ale neznamená, že musí být pomalé. Musíme jej urychlit a zvýšit důvěru v něj. Jinými slovy, pokud kandidátská země splní požadavky na reformy, musí v její cestě do Evropské unie přijít posun,“ nechala se v černohorském Tivatu, kde počátkem června proběhl summit mezi Evropskou unií a západobalkánskými státy, slyšet šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Rozšíření Evropské unie získalo nový strategický význam především po zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Napadená země a sousední Moldavsko bezprostředně poté zažádaly o členství, zároveň se Brusel začal více zaměřovat právě i na západní Balkán, s cílem region stabilizovat a zabránit Rusku v prohlubování svého tamního vlivu.
Albánský premiér: Plán B? Není
Albánie má společně se sousední Černou Horou podle odborníků nejvyšší šance na to rozšířit současnou sedmadvacítku o další dva členy.
„Jsme oddáni evropské myšlence. Jsme připraveni udělat cokoli a ujít jakoukoli cestu, neboť naše budoucnost je s Evropskou unií pevně spjata. Pro nás neexistuje žádný ,plán B‘, žádná alternativa, nic,“ zdůraznil albánský premiér Edi Rama během zmíněného summitu v Tivatu.
Podle Ramy je rok 2030 „širším strategickým cílem země na její cestě k plné evropské integraci“. O dokončení přístupových jednání jeho vláda usiluje v horizontu příštího roku, případně toho následujícího.
Přístupová konference na konci letošního května potvrdila, že Albánie splňuje prozatímní kritéria pro první tematický okruh, zahrnující hlavně fungování demokratických institucí či kapitoly týkající se právního státu. Další pak, jak zmíněno, následovala v červenci. Pracovat ale stát musí na boji proti korupci, dodržování principů právního státu či transparentnosti.
Oficiální kandidátskou zemí je Albánie od roku 2014, o členství požádala o pět let dříve.
Překážky pro Bosnu a Hercegovinu
Tato západobalkánská země kandidátský status získala v prosinci 2022, o členství zažádala v roce 2016. V březnu 2024 se rozhodlo o zahájení přístupových hovorů, stát s velmi komplikovaným politickým systémem je však svému místu v Bruselu mnohem vzdálenější než právě Albánie či Černá Hora.
Daytonská dohoda, jež zde v polovině devadesátých let ukončila válku, zemi ústavně rozdělila na dvě entity – Federaci Bosny a Hercegoviny a Srbskou republiku, doplněné samosprávným distriktem Brčko. V jejím čele stojí tříčlenné předsednictvo, přičemž každý ze členů volených na čtyři roky zastupuje jeden národ – Bosňáky, Srby a Chorvaty. Jeho předseda se střídá každých osm měsíců a na dodržování dohody dohlíží vysoký představitel OSN.
Zemi od postupu v integraci do Evropské unie oddalují především vnitropolitické a etnické spory.
„V Sarajevu, v celé Bosně, kdysi vedle sebe v poklidu žilo vícero etnik i náboženských skupin. Válka to ale úplně zpřetrhala. Dnes zde jsou bosenskosrbští politici jako Dodik (Milorad Dodik, bývalý prezident Srbské republiky a stále velmi vlivný politik, pozn. red.) a jemu podobní, již takovým scénářům i přiblížení se země Západu stojí v cestě,“ popsala loni pro iROZHLAS.cz Amira, jedna z obyvatelek hlavního města.
Bosenskosrbští separatisté totiž trvají na odtržení od zbytku země a jakákoli shoda na jejím budoucím jednotném směřování se tak prozatím jeví jako nereálná.
Dalším ze zádrhelů v cestě za evropskou integrací je ale vedle vnitropolitických záležitostí i vysoká míra korupce, jak upozorňuje bosenská pobočka Transparency International. Podle té je v tomto stát mezi třemi nejhůře hodnocenými evropskými zeměmi a řadí se například po bok Běloruska.
Podle Evropské unie tak „dynamika reforem“ v případě Bosny a Hercegoviny „zůstává na mrtvém bodě“ a je potřeba provést jejich nezbytnou část. Žádného pokroku podle její zprávy z konce loňského roku nebylo dosaženo ani v boji proti korupci a oblasti soudnictví.
‚Přijmete nás a budete chtít víc‘
Právě Černá Hora má podle analytiků a ostatně i unijních představitelů vůbec nejreálnější šanci stát se 28. členem Evropské unie. Vedení země se netají ambicemi, aby se tak stalo s rokem 2028. Tento termín zmínil i předseda Evropské rady António Costa.
„Černá Hora je jako malá ochutnávka, jako taková malá sušenka ze západního Balkánu. Pokud si ji vezmete a zachutná vám, nabídnete si další,“ „láká“ opakovaně unijní členy k přijetí Podgorici a následně i dalších západobalkánských států do svých řad předseda proevropsky se profilující vlády Milojko Spajić.
O členství v EU země zažádala v prosinci 2008, kandidátský status jí byl udělen přesně o dva roky později. Jak vyjmenovává Evropská unie, ze 33 kapitol jich bylo zatím předběžně uzavřeno osmnáct. Na konci dubna také velvyslanci členských států rozhodli o zahájení prací na přístupové smlouvě, což Costa označil za klíčový milník.
„Uzavření kapitol a vypracování přístupové smlouvy přímo určuje tempo našeho vstupu do Evropské unie a potvrzuje, že se nacházíme v závěrečném úseku čtrnáctiletého maratonu na cestě k ní,“ prohlásila ministryně pro evropské záležitosti Maida Gorčevićová.
Zpráva z loňského prosince pak co do evropské integrace posun země vyzdvihuje, zároveň však upozorňuje, že Podgorica stále musí pokročit v reformách týkajících se soudnictví, svobody projevu a tisku či boje proti korupci a organizované trestné činnosti.
Kosovský unijní ‚osud‘
Priština o členství v Evropské unii zažádala v roce 2022, na udělení kandidátského statusu však jako jediná na západním Balkáně pořád čeká. Pro ten je totiž potřeba zmíněný jednomyslný souhlas všech členů současné sedmadvacítky, přes který jednoduše „nejede vlak“. Nezávislost Kosova však stále neuznává celkem pět unijních zemí – Kypr, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko.
Evropskou integraci jí tak blokuje především a právě otázka normalizace vztahů se Srbskem. Kosovo se od něj oddělilo v roce 2008, Bělehrad ale jeho nezávislost odmítá uznat a považuje jej za své autonomní území. Spor vychází především z historických křivd, etnického napětí, kdy na severu Kosova žije početná srbská menšina, a střetu zcela rozdílných politických zájmů srbských a kosovských politiků.
„Je zřejmé, že stále existují záležitosti a úkoly, které musíme dokončit. Myslím ale, že kdyby nedocházelo k politickým komplikacím, které s reformami vůbec nesouvisí, byli bychom bezpochyby na špičce,“ řekla serveru Euronews kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová s tím, že vstup do EU je pro její zemi osudem a je „strategicky a bezpečnostně zcela nezbytný“.
Makedonsko-bulharský spor
Skopje o členství v Evropské unii zažádala v roce 2004, kandidátský status jí byl přidělen o rok později. První přístupová konference pak proběhla v roce 2022 a v témže roce spolu s Tiranou zahájily přístupová jednání.
Makedonskou integraci do té doby blokovalo především Bulharsko, které tento krok odůvodňovalo spory v oblasti „jazyka a dějin“. Tamní politici totiž mimo jiné požadovali, aby Skopje uznala, že národní identita i jazyk státu mají bulharské kořeny.
Ještě předtím se ale vůči vstupním jednáním s ní i Albánii vymezovala Francie z obav o nedostatečné protikorupční reformy. Země pak zase kvůli řeckým požadavkům musela svůj název změnit z „Bývalé jugoslávské republiky Makedonie“ na „Severní Makedonii“, neboť pouhou „Makedonii“ Atény uznat odmítly.
Pro Skopji členství v Evropské unii stále zůstává „strategickým cílem“, Brusel však poukazuje na to, že země stále nedokončila ústavní změny ani reformy v oblasti právního státu a nezávislosti soudních institucí.
Srbské balancování
Spor o nezávislost Kosova funguje oboustranně a v evropské integraci tím pádem přirozeně „brzdí“ i Srbsko. Podle Bruselu země v normalizaci vztahů musí dosáhnout značného pokroku a unijní orgány na jednu stranu sice vítají, že je zde členství „strategickým cílem“, na tu druhou má ale Bělehrad „tuto skutečnost jasněji zohlednit ve slovech i činech“.
Evropská unie se již v pozici prostředníka o urovnání této pře pokoušela, obě strany se však opakovaně obviňovaly z provokací, a jednání tak nakonec nikam nevedla.
Vučić také před pár týdny mimo jiné v návaznosti na více než rok trvající protivládní protesty oznámil svou rezignaci a zároveň s ní i vypsání předčasných voleb. Jak ale pro iROZHLAS.cz nastínila analytička Nina Djukanovićová, spíše než o „kapitulaci před protestním hnutím jde o politický kalkul“, a to i v souvislosti se vzkazem Evropské unii.
„Vučić tuto hru velmi dobře zná a už dlouho ji i hraje. Ví, jakým způsobem s činiteli Evropské unie může jednat, aby dosáhl svého,“ upozornila odbornice.
Výčet překážek nicméně se soudními reformami, vládou Alexandra Vučiće, zhoršujícím se stavem demokracie, nedostatečným bojem proti korupci i sporem o Kosovo nekončí. Ze západobalkánských států má totiž Srbsko rovněž nejblíže k Rusku, přičemž tyto vztahy odcházející prezident udržuje především kvůli silné závislosti na tamním plynu. Ten stále tvoří přes devadesát procent dovozu, Vučić přitom sliboval, že bude hledat alternativy.
Zároveň se ale prezident vymezuje i vůči protiruským sankcím, což je podle Bruselu dalším aspektem narušujícím důvěryhodnost Srbska jakožto kandidátské země. Bělehrad tak stále balancuje na jakési pomyslné židli mezi Západem a Východem. Otázkou tedy zůstává, zdali se situace změní s nadcházejícími volbami.
Srbsko o členství v EU požádalo v roce 2009 a status kandidátské země mu byl přidělen v březnu 2012. Jednání o přistoupení byla zahájena o dva roky později, přičemž otevřeno doposud bylo 22 kapitol.
Moldavský ‚plán A‘ a ‚plán B‘
Současné vedení 2,5milionové země vklíněné mezi Rumunsko a Ukrajinu se velmi jasně profiluje jako proevropské a tuto orientaci její občané před necelými dvěma lety stvrdili v referendu. Výsledek byl nicméně velmi těsný s rozdílem ani ne jednoho procentního bodu, což má ukazovat na zásadní rozkoly ve společnosti.
Prezidentka Maia Sanduová evropskou budoucnost své země zdůrazňuje od počátku svého mandátu, Kišiněv pak o členství požádal bezprostředně po vypuknutí celoplošné invaze na Ukrajině a v podstatě vzápětí byl jemu i napadené zemi udělen kandidátský status.
V polovině roku 2024 se s nimi zahájila přístupová jednání, letos v červnu se pak otevřely jejich první kapitoly. Unijní budoucnost těchto dvou zemí je tak provázaná a členy se mají stát společně.
Moldavsko má přitom pro evropskou integraci i jakýsi „plán B“, a sice spojení se sousedním a kulturně blízkým Rumunskem. Podobně jako pro Ukrajinu je pro něj totiž evropská integrace klíčová především z bezpečnostních důvodů kvůli potenciálnímu rozšíření ruské agrese. Ačkoli mezi politiky sloučení víceméně zelenou má, mezi moldavskou veřejností tomu tak není.
„Optikou politických elit má takový krok podporu, prezidentka se už nicméně nechala slyšet, že z pragmatického pohledu chápe, že většina Moldavanů na to nahlíží jinak. (…) Sjednocení by ale podle zastánců mělo být mnohem rozumnější volbou, pokud by Moldavsko čelilo výrazné vojenské hrozbě ze strany Ruska,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz moldavský politolog Cristian Cantir. Proces by však podle něj tak jako tak zabral řadu let.
Přestože Moldavsku i Ukrajině byl kandidátský status udělen v řádu pouhých pár měsíců od žádosti o přijetí a oproti ostatním zemím tedy bezprecedentně rychle, Kišiněv i Kyjev Bruselu stále zůstávají mnohem vzdálenější než zmíněné Podgorica či Tirana. Cílem země je každopádně přístupovou smlouvu podepsat do konce roku 2028.
Ukrajinský ‚důvod k optimismu‘
Ukrajina si vstup do Evropské unie vedle toho do NATO stanovila jako jednu ze svých klíčových priorit. Její přijetí – a tím pádem i sousedního Moldavska – však podle odborníků rozhodně není záležitostí blízké budoucnosti, ačkoli s otevřením přístupových kapitol „určitě má důvod k optimismu“.
Do konce tohoto desetiletí určitě Ukrajinu v Evropské unii neuvidíme, říká analytik Daněk
„To, jestli se Ukrajina skutečně stane členem Evropské unie, bude ještě práce na mnoho let, která může mít dost různých zvratů. Těžko odhadovat, jaká konstelace vlád bude v Evropě, až tento moment nastane,“ vysvětlil analytik Českého rozhlasu Viktor Daněk a připomněl přístup Maďarska.
Právě odblokování jeho veta současným kabinetem Pétera Magyara, do té doby udržovaného předchozí vládou výrazně protiukrajinského Viktora Orbána, Kyjevu i Kišiněvu nedávno umožnilo otevřít zmíněné první kapitoly.
Další zcela zásadní aspekt oddalující vstup Ukrajiny je ale podle odborníků i to, že se země nachází v otevřené válce, a s takovou situací se Brusel u svých členů doposud nesetkal. Zjednodušeně řečeno, dokud tedy země s Ruskem bojuje, má být její přijetí v podstatě nerealizovatelné.
Gruzínská křižovatka
Jako „volby mezi Evropskou unií a Kremlem“ analytici označovali gruzínské parlamentní volby na konci roku 2024. Vládní strana Gruzínský sen, jež byla největším favoritem na vítězství a tuto pozici následně potvrdila, zemi totiž podle odborníků odklání směrem na Východ.
Nejdéle trvající protest od vzniku samostatné Gruzie. ‚Vláda ještě nevyhrála, nejsme poslušní,‘ říká novinář
Ze strany Evropské unie a Spojených států po sečtení výsledků zazněly hlasy zpochybňující jejich pravost a pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornili na kupování hlasů a zastrašování. Gruzínský sen se nicméně i přes rozsáhlé protesty a západní kritiku dokázal u moci udržet, a země se tak s tímto kabinetem evropské integraci stále vzdaluje.
Stejně jako Moldavsko a Ukrajina i Gruzie o členství v Evropské unii požádala po vypuknutí celoplošné invaze. Kandidátský status jí byl udělen na konci roku 2023, proces přistoupení se ale vzhledem ke zmíněným volbám de facto zastavil. Evropská komise tehdy vládě vzkázala, že pokud nezmění kurz, k zahájení přístupových jednání nedojde.
Čekání na EU v Turecku
Ankara je v procesu cesty do Evropské unie v zásadě rekordmanem, kandidátský status jí byl udělen již v roce 1999 a přístupová jednání zahájena o šest let později. V roce 2018 však byla pozastavena a tento stav stále platí.
Brusel rozhodnutí odůvodnil zhoršující se situací v oblasti demokratického zřízení, právního státu a dodržování základních lidských práv a tím, že se země jeho hodnotám vzdaluje. Právě této mezinárodní kritice vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dlouhodobě čelí.
„Geopolitický a strategický význam“ země – i jako důležitého člena Aliance – podle Evropské unie „nemůže vynahradit demokratický úpadek vlády“.
Erdogan si za členstvím nicméně stále stojí, v minulosti dokonce Bruselu nabídl i jakýsi obchod, když obnovení hovorů podmiňoval výměnou za odblokování vstupu Švédska do NATO. Od toho ale nakonec ustoupil a Stockholm je již dva roky členem Severoatlantické aliance. Turecko má však v evropské integraci stále „stopku“ a k jeho přijetí se navíc kvůli dlouholetému sporu odmítavě staví Kypr.
X X X
OCHRANA OBJEKTŮ V ČR?
Policie kontroluje za běžného provozu 400 budov v zemi. Prověřují hromadnou výhrůžku bombou.
Policisté prověřují hromadnou výhrůžku o nastražení bomby ve zhruba 400 úřadech, obchodních centrech a dalších budovách po celé zemi, oznámení přijali v pondělí ráno. Postupně kontaktovali provozovatele a objekty kontrolují za běžného provozu, uvedli na síti X. Podle dosavadních informací hodnotí závažnost výhrůžky jako nízkou. Policie od rána prohledávala například sídlo ministerstva životního prostředí (MŽP) v pražských Vršovicích.
Další státní instituce oslovené novináři bombovou výhrůžku nepotvrdily.
„Dnes ráno jsme přijali oznámení o hromadné výhrůžce uložení nástražného výbušného systému v budovách napříč ČR (cca 400 adresátů – úřady, obchodní centra aj.). Provozovatele postupně kontaktujeme a kontroly probíhají za běžného provozu,“ oznámila policie. Současně vyzvala provozovatele, kteří výhrůžku obdrželi a zatím se neozvali, aby kontaktovali linku 158.
„Z rozhodnutí bezpečnostního ředitele byla proto budova neprodleně vyklizena a zaměstnancům byl z bezpečnostních důvodů nařízen celodenní home office. Ve spolupráci s Policií České republiky prostory ministerstva momentálně prohledáváme,“ uvedla na dotaz novinářů zástupkyně tiskové mluvčí MŽP Kateřina Pacíková.
Jednotlivé instituce
Poslanecká sněmovna, Senát, ministerstvo práce a sociálních věcí, centrály Úřadu práce ČR, inspekce práce či České správy sociálního zabezpečení, ministerstvo školství, Česká školní inspekce ani Dům zahraniční spolupráce žádné oznámení o nastražení bomby podle svých tiskových odborů a mluvčích neevidují. Výhrůžku nedostaly Univerzita Karlova či Vysoká škola ekonomická v Praze, stejně jako Vojenská policie.
Ministerstvo spravedlnosti na dotaz novinářů, zda oznámení o uložení výbušného systému obdrželo ministerstvo, případně soudy, státní zastupitelství a další organizační složky, které pod něj spadají, uvedlo, že vzhledem k vyšetřování nemůže sdělit žádné informace.
Ani policejní prezidium na dotaz novinářů zatím nechtělo sdělit další podrobnosti o způsobu či obsahu hrozby nebo koho se výhrůžky týkají. Další informace případně zveřejní pozdě
X X X
|
UKRAJINA KONEČNĚ UKONČIT VÁLKU kAPITULACÍ
BUDE KLID V EVROPĚ, NEBUDOU MRTVÍ, RANĚNÍ
VČE LEVNĚJŠÍCH PHM, BENZIN, NAFTA
|
„Muži už mají záznamy v trestním rejstříku. Jednoho z nich zadrželi policisté z protiteroristického oddělení, když se pokoušel opustit Vratislav,“ uvedl Kierwiński. Další podrobnosti nesdělil. V příspěvku napsal, že „brutální násilí nikdy nezůstane bez trestu“.
Na sociálních sítích se objevilo video, které zachycuje, jak tři muži napadli muže a ženu, která se napadeného snažila bránit. Podle mluvčí vratislavské policie Aleksandry Freusové se oběťmi stala dvacetiletá žena a o rok starší muž, oba ukrajinské národnosti.
„Počátkem agrese byla hádka ve frontě v obchodě, poté muži napadli ukrajinského občana na ulici,“ uvedla policistka, podle níž byla motivem zřejmě etnická nenávist. Bratr napadané ženy poté podle polských médií popsal, že k hádce došlo poté, co se tito tři muži vtlačili ve frontě před tento pár. Když jeho sestra muže napomenula, začali ji urážet kvůli jejímu ukrajinskému přízvuku.
O dvojici informují tamní média jako o dvacetileté Anastaziji a jednadvacetiletém Maksymovi. Oba Ukrajince po napadení odvezla sanitka do nemocnice, na záběrech zveřejněných online je vidět, že žena má zraněné ucho.
Nawrocki odebral Zelenskému Řád bílé orlice kvůli sporu o nacionalisty |
„Znovu apeluji na některé polské politiky, aby přestali podněcovat k nepřátelství, které nakonec přerůstá v konkrétní násilné činy v ulicích. Potřebujeme dialog a vzájemný respekt,“ uvedl Sybiha.
Na polské politické scéně jsou dvě krajně pravicové strany: Konfederace a Konfederace Koruny polské – obě známé svou protiukrajinskou rétorikou, píše v této souvislosti PAP. Také někteří politici z hlavní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) podle agentury v poslední době zaujali kritičtější postoj k vojenské pomoci pro Ukrajinu, dávkám pro ukrajinské uprchlíky a dalším otázkám souvisejícím s Ukrajinou.
Žádné drony, žádné migy. Spor Polska s Ukrajinou graduje, vadí panteon hrdinů |
Think-tank Res Futura nedávno uvedl, že v květnu na sociálních sítích v Polsku dramaticky vzrostl počet protiukrajinských příspěvků, zatímco komentáře příznivé vůči imigrantům téměř zmizely. Lze to vnímat jako důsledek nedávného diplomatického napětí mezi Varšavou a Kyjevem kvůli společné bolestivé minulosti, napsal PAP.
X X X
ZEMĚTŘESENÍ V ČÍNĚ
Severozápad Číny zasáhla dvě zemětřesení v rozmezí 18 minut. Jedno mělo 5,7 stupně, druhé 5,8
Severozápadní čínskou provincii Čching-chaj zasáhla v úterý dvě zemětřesení o síle 5,7 a 5,8 stupně. Podle Čínského střediska pro sledování zemětřesení otřesy následovaly v odstupu 18 minut, uvedla agentura Reuters.
První zemětřesení zasáhlo okres Sing-chaj v 11.16 místního času (5.16 SELČ). Obě zemětřesení měla ohnisko v hloubce deseti kilometrů a epicentrum leželo přes 240 kilometrů od Si-ningu, hlavního města provincie Čching-chaj .
Podle státní tiskové agentury Nová Čína úřady zatím neobdržely žádné zprávy o obětech ani o škodách na budovách. Záchranné týmy jsou na cestě k epicentru.
X X X
VYSTĚHOVAT I DNES FAŠISTY HITLERA Z UKRAJINY
KOMIK PODLE TRUMPA, ZELENSKÝ, JE STÁLE CHRÁNÍ
ZASÁHNOUT AMERIKA, ANGLIE, EU, CELÝ ZÁPAD
Hodiny teroru a přes 1000 mrtvých. Ve Volyňské oblasti odkrývá polsko-ukrajinský tým masové hroby.
30. srpna 1943 přepadli volyňské vísky Wola Ostrowiecka a Ostrówki členové Ukrajinské povstalecké armády. Během několika hodin zavraždili nejméně 1050 obyvatel. Po masakru obě vsi přestaly existovat. Na jejich místě se ale stále nachází masové hroby. Několik z nich v těchto dnech odkrývá polsko-ukrajinský tým archeologů pod vedením polského Institutu národní paměti. Nalezené oběti se po více než 80 letech dočkají identifikace a důstojného pohřbu.
Kdysi tu bývala ves Wola Ostrowiecka. Ještě v první polovině roku 1943 ji obývalo nejméně 866 lidí, dnes je to prakticky střed ničeho. Jsou tu jen husté lesy, nedozírná pole porostlá slunečnicemi a divoké louky. Jedna taková je ukrytá trochu v dolíku, dostat se až k ní lze jen offroadem nebo pěšky. Někdo ji ne tak dávno posekal. Kromě toho na ní vyrostlo hned několik bílých stanů a přístřešků. Všechny na bočních plachtách nesou nápis „Powracamy po Swoich“, tedy „Vracíme se pro své“.
Wola Ostrowiecka přestala existovat na konci léta roku 1943. Pod jedním ze stanů se nachází částečně odkrytý masový hrob s nejméně 38 těly. Jsou to oběti jednoho z volyňských masakrů.
„Já jsem se exhumací na Volyni poprvé účastnil v roce 2001,“ říká archeolog z polského Institutu národní paměti Michał Siemiński. „Postupem času si člověk namlouvá, že už si na to zvykl. Ale to se nedá. Když si představíte to lidské drama,“ dodává.
30. srpna 1943 ves přepadli členové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). S cílem vyhladit místní polské obyvatelstvo povraždili během několika hodin ve Woli Ostrowiecké a nedalekých Ostrówkách 1050 lidí. Mužů, žen včetně těch těhotných i dětí. Některé postříleli, některé ubili, jiné zaživa upálili.
„Teď jsme v místě, kde stávalo hospodářství Aleksandra Strażyce. V květnu tohoto roku jsme tu při průzkumech našli hromadný hrob. Teď v něm pomalu odkrýváme ostatky obětí masakru z 30. srpna, abychom je mohli exhumovat,“ popisuje Dominika Siemińska, která archeologické práce na území Woli Ostrowiecké a Ostrówků vede.
Archeologové odhadují, že v masovém hrobě se nachází 38 těl.
‚Puzzle z ostatků‘
Exhumace ale postupují pomalu. Jak upozorňuje archeolog Michał Siemiński, problém spočívá v tom, že mrtvé tehdy nikdo neuložil. „Vhodili je do díry. Těla jsou na sobě, ostatky jsou různě propletené, takže je nemůžeme hned vyjmout,“ říká Siemiński. Archeologové a antropologové musí dávat pozor a přesně vysledovat polohu každého z těl.
„Stává se, že kostru, kterou jsme očistili, nemůžeme vyjmout, protože třeba na jejích nohách leží ostatky někoho jiného. Jsou to vlastně puzzle. A my zjišťujeme, jak jsou poskládané. Až tehdy, kdy zjistíme, jak do sebe dílky zapadají, získáme jasnou představu o tom, jak to v hrobě vypadá,“ popisuje archeolog.
Až po kompletním zmapování vnitřku hrobu může tým rozhodnout, v jakém pořadí těla vyjme. A až po vyjmutí posledního bude vědět, kolik lidí v jámě leželo.
Další pracovní stanoviště je hned vedle masového hrobu. Jsou tam tři síta, vypadají jako ta na mouku. Jsou velká, kulatá, ve vysokém dřevěném rámu. S jejich pomocí archeologové a další pracovníci na nalezišti prosívají zeminu, kterou dříve malými lopatkami vydobyli z hrobu.
Zatímco většina hlíny sítem propadne, na samotném sítu ulpívají malé kousky. Často jsou to třeba korálky z růženců, možná i z vlastních šperků, malé knoflíky, medailonky nebo třeba i kousíčky kostí.
Další stan stojí vedle velkého kříže na opačné straně louky. Kříž připomíná mohylu, hromadný hrob, který archeologové probádali a těla z něj exhumovali před několika lety. Ve Woli Ostrowiecké už totiž polští archeologové po obětech volyňských masakrů pátrali v letech 1992, 2011 a 2015. Do tohoto stanu míří nálezy ze sít, ale také už exhumované kosti.
„Tady na tom místě čistíme ostatky vyzvednuté z té jámy smrti. Zbavujeme je hlíny a dalších nečistot. Je to úmorná práce, která zároveň vyžaduje soustředění a opatrnost,“ popisuje na třetím stanovišti kněz Tomasz Trzaska z informačního oddělení Institutu národní paměti.
Upozorňuje, že tím, že ostatky ležely desítky let ve vlhké hlíně, jsou křehké. Čistěním už na místě jsou ale antropologové schopní odhalit například stopy po poranění, dokážou také přiblížit věk obětí nebo jejich pohlaví.
Spolupráce s Ukrajinou
Na průzkumu a exhumaci se kromě Institutu národní paměti podílí ukrajinská archeologicko-vědecká organizace Volyňské památky. „Vždy, když pracujeme v zahraničí, spolupracujeme s místními partnery. Jednak to vyžadují předpisy, ale nám to také v mnohém práci usnadňuje,“ přiznává duchovní Trzaska.
„S lidmi z Volyňských památek spolupracujeme už mnoho let a ta spolupráce je velmi dobrá. Popravdě, fungujeme jako jeden tým, nedělíme se na my a oni. Každý tu má svou úlohu, jsme tým specialistů z Polska a specialistů z Ukrajiny,“ dodává.
Volyňské masakry dál představují bolestnou část společné polsko-ukrajinské historie, která má vliv na současné vzájemné vztahy. Nedávno vyvolalo pobouření rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pojmenovat jednu z jednotek speciálních sil po „hrdinech UPA“ – tedy těch, kteří stáli i za vyhlazením Woli Ostrowiecké a Ostrówků.
V reakci polský prezident Karoł Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší státní vyznamenání Řád bílé orlice. Někteří polští politici, jako například Przemysław Czarnek (kandidát na premiéra strany Právo a spravedlnost), dokonce vyzývali k pozastavení humanitární a vojenské pomoci Ukrajině nebo zablokování přístupových rozhovorů mezi Evropskou unií a Ukrajinou.
Zpřístupnění archivů
Po týdnech napětí prezident Zelenskyj promluvil o zpřístupnění všech archivních materiálů k volyňským masakrům, ale také o rozšíření udělených povolení k průzkumu a exhumacím. V to, že nezůstane pouze u slov, doufají i členové týmu, který po celou dobu vyhroceného sporu pracoval na nalezení masových hrobů ve Woli Ostrowiecké a Ostrówkach.
„Pokud se slova prezidenta Zelenského promítnou do udílení povolení k průzkumům a exhumacím, pak bychom mohli nejen začít s prací na vícero místech, ale mohli bychom tyto práce také trochu jinak plánovat.“
V současnosti totiž Institut národní paměti reaguje na vydaná povolení. Pokud by Ukrajina vydávala povolení například ve stejné rychlosti, jakou polská strana o povolení žádá, pak by Institut národní paměti mohl práce plánovat v horizontu let. Zásoby a odborníky na to prý má.
Polsko a Ukrajina obnovily průzkumné a exhumační práce v roce 2025 po přibližně sedmileté pauze. Tu způsobily politizace historie a třeba také spor o možnosti uctění památky členů Ukrajinské povstalecké armády na polském území.
Na hřbitově v Ostrówkách už spočívají těla šesti set dříve nalezených obětí
Hroby jako důkaz masakru
Podle Tomasze Trzaski to, že práce zrychlují, odráží fakt, že vztahy mezi polskými a ukrajinskými institucemi jsou dobré. „My tu exhumacemi, čištěním a ukládáním těl do rakví trochu napravujeme to, co se stalo. Oběti se dočkají důstojného uložení do hrobu, modlitby a památky.“
Zadruhé, odkryté hroby jsou důkazem masakrů, které nikdo nemůže zpochybnit. Navíc těla nesou stopy takových zranění, která dříve popsali pamětníci. Například z Woli Ostrowiecke a Ostrówků se podařilo před vyvražděním utéct až jedné třetině obyvatel. Některé před nebezpečím varovali jejich ukrajinští známí a sousedé.
Mezi přeživšími byla i Helena Popková, matka profesora Leona Popka, který se výzkumu volyňských masakrů věnuje a na současných exhumačních pracích se osobně podílí.
Zatřetí to podle Trzasky očišťuje polsko-ukrajinské vztahy. „Všechny vztahy mají být založené na pravdě, i když je ta pravda pro jednu stranu těžká. Nikdo tu neobviňuje současné Ukrajince, že za ty masakry můžou. My víme, kdo vraždil. Jaká organizace masakry provedla. Pokud budeme vyzvedávat ostatky a budeme říkat pravdu, bude to mít očišťující efekt. Ta událost bude stále menším spouštěčem sporů.“
Polský Institut národní paměti dnes čeká na povolení k práci na třiceti místech. Na prozkoumání podle duchovního Tomasze Trzasky ale čeká dohromady okolo dvou tisíc obcí a na důstojný hrob 100 až 120 tisíc obětí.
Podle vedoucí pátrání a identifikace v pohraničních oblastech Institutu národní paměti Dominiky Siemińské se ale pravděpodobně nikdy nepodaří najít všechny oběti. Místa všech hrobů nejsou známá, některé se nepodaří najít kvůli proměně krajiny, i když se o jejich přesné lokaci ví. A některé hroby pravděpodobně zanikly při terénních úpravách.
X X X
ZLEPŠIT ZDRAVOTNICTVÍ NA KARLOVARSKU, SPOLUPRÁCE S NĚMECKEM
Ministr zdravotnictví navštívil Karlovarskou krajskou nemocnici. S hejtmanem a vedením nemocnice jednal o budoucnosti zdravotní péče v regionu
Modernizace nemocnic, připravované investice, rozvoj specializovaných oborů i organizace porodnické péče. To byla hlavní témata návštěvy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v Karlovarské krajské nemocnici. Jednání se zúčastnili hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis, ředitel Karlovarské krajské nemocnice Jiří Štefan a další zástupci vedení nemocnice.
„Zdravotnictví v kraji prošlo v posledních letech výraznou proměnou. Daří se nám rozvíjet špičková pracoviště, investujeme do modernizace nemocnic a zároveň se snažíme přivádět do kraje nové lékaře i mediky. Jen od roku 2022 se počet studentů, kteří u nás absolvují odbornou praxi, zdvojnásobil. To jsou konkrétní výsledky, na kterých chceme dál stavět. Dnešní jednání potvrdilo, že společným cílem vedení kraje, nemocnice i ministerstva je zajistit obyvatelům kvalitní a dostupnou zdravotní péči i do budoucna,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.
Ředitel Karlovarské krajské nemocnice Jiří Štefan během jednání představil aktuální podobu nemocnice i plány jejího dalšího rozvoje. „Karlovarská krajská nemocnice dnes patří mezi moderní zdravotnická zařízení, která poskytují vysoce specializovanou péči napříč celou řadou medicínských oborů. Disponujeme sedmi centry vysoce specializované péče, mezi něž patří například Komplexní onkologické centrum, Kardiocentrum nebo Iktové centrum, a zároveň pokračujeme v budování dalších odborných kapacit i moderního přístrojového vybavení. Naším cílem je, aby obyvatelé Karlovarského kraje měli špičkovou zdravotní péči dostupnou co nejblíže svému domovu. Velmi si vážíme toho, že pan ministr mohl vidět, jakým směrem se Karlovarská krajská nemocnice v posledních letech posouvá, a že máme podporu ministerstva i Karlovarského kraje pro další rozvoj,“ uvedl generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice MUDr. Jiří Štefan, MBA.
Vedení nemocnice představilo také připravované investice, které mají zásadně zvýšit kapacity i kvalitu poskytované péče. V Karlových Varech pokračuje příprava generelu nemocnice. Jeho součástí bude výstavba nového pavilonu G2, jenž je nezbytný pro další rozvoj urgentního příjmu. Zatímco v roce 2012 přijímala nemocnice prostřednictvím zdravotnické záchranné služby nejvýše patnáct pacientů denně, dnes jejich počet běžně dosahuje až pětapadesáti. Celkové náklady obou etap projektu činí přibližně pět miliard korun. Rozsáhlé změny čekají také nemocnici v Chebu. Připravovaný generel zahrnuje čtyři etapy modernizace v hodnotě více než dvou miliard korun. Počítá s rozšířením kapacit, posílením urgentního příjmu i vytvořením zázemí pro následnou péči. Diskuse se věnovala také dalšímu rozvoji specializovaných oborů. Nemocnice chce posilovat intervenční radiologii, onkourologii, robotickou chirurgii, cévní chirurgii nebo paliativní péči. Součástí plánů je rovněž rozvoj mamografických pracovišť a rozšíření diagnostických možností prostřednictvím magnetické rezonance v Karlových Varech i Chebu.
Jedním z hlavních témat jednání byla také budoucnost gynekologicko-porodnické péče. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že ministerstvo v současnosti připravuje novou koncepci, na které pracuje odborná expertní skupina. Výsledný materiál by měl být představen na podzim a bude vycházet z odborných analýz a dat. Podle ministra je nezbytné reagovat především na dlouhodobý pokles porodnosti a zajistit, aby byla péče dostupná a zároveň bezpečná. Během návštěvy představil také připravovanou změnu v oblasti primární péče. Od příštího roku by podle něj mohl začít fungovat nový model, který umožní sestrám z ordinací praktických lékařů navštěvovat pacienty přímo v jejich domácnostech. Cílem je posílit péči o chronicky nemocné a seniory, zlepšit dostupnost zdravotních služeb a zároveň snížit zbytečnou zátěž ambulancí i nemocnic. Ministr zdravotnictví zároveň ocenil vzájemnou spolupráci, která podle něj dlouhodobě funguje velmi dobře. Mgr. Jana Boučková
X X X
SOKOLOVSKÁ UHELNÁ STABILIZOVÁNA
Skupina zahájila postupné využití majetku pro rozvojové aktivity. Konsolidovaný výsledek hospodaření skupiny Sokolovské uhelné po zdanění za rok 2025 signalizuje pozitivní obrat oproti roku 2024.
Skupina za uplynulé účetní období významně zlepšila výsledek oproti předchozímu roku 2024 (dvoumiliardová ztráta způsobená zejména děním na energetickém trhu) a z hlediska výhledu na nejbližší období se zastabilizovala. Pozitivního výsledku hospodaření pak dosáhla také skupina SUAS GROUP. Vyplývá to z výroční zprávy koncernu za rok 2025.
„V případě skupiny Sokolovská uhelná se podařilo dosáhnout výrazného zlepšení hospodářského výsledku ve srovnání s předchozím rokem. Tak lze pohlížet na ztrátu -125 milionů korun a EBITDU ve výši 490 milionů korun. Dosáhli jsme toho mimo jiné prostřednictvím majetkových transakcí určených k rozvojovým aktivitám, dále jsme přijali opatření, která jednoznačně zefektivnila provoz zdrojů v oblasti výroby elektřiny i tepla.
Do ekonomiky se v loňském roce pozitivně promítlo také optimalizované využívání paroplynové elektrárny Vřesová, jejíž provoz byl v předchozích letech omezen vysokou cenou zemního plynu. Paroplynová elektrárna se dále účastnila polského kapacitního mechanismu. V roce 2025 rovněž rostly tržby, a to o půl miliardy korun oproti roku 2024. V rámci skupiny SUAS GROUP je hospodářský výsledek po zdanění 18 milionů korun, EBITDA činí 202 miliony korun. Dceřiné společnosti se významně posunuly v nabídce služeb na externím trhu, ať se to týká oblasti stavebnictví, montážních a elektromontážních prací nebo dopravy. Navýšili jsme tržby ale i v případě finančních produktů na trzích s komoditami,“ uvedl Miroslav Soural, člen představenstva Sokolovské uhelné a místopředseda představenstva SUAS GROUP.
Konflikt v Íránu a růst cen zemního plynu významně ovlivnily situaci na energetickém trhu, vytvořily příležitost k vyššímu využití výrobních kapacit a potenciál ve vyšších výnosech z obchodů na energických trzích. Už v průběhu roku 2026 vidíme významné překročení přijatého konzervativního plánu a pozitivně vnímáme i výhled na rok 2027. Tato nejbližší období jsou potvrzením ekonomické stabilizace skupiny, která dávají prostor nejen k posílení vlastního kapitálu obou skupin, ale rovněž příležitost pro pokračování v realizaci rozvojových projektů jak na trhu s elektřinou, tak v oblasti teplárenství, odpadů i v průmyslovém developmentu. Jsme přesvědčeni, že budeme ekonomicky silným partnerem mimo jiné pro odběratele tepla, elektřiny i služeb výkonové rovnováhy. Samozřejmě v reakci na zvýšenou externí potřebu uhlí naplníme také tyto požadavky odběratelů,“ dodal Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné a SUAS GROUP.
Skupině Sokolovská uhelná a SUAS GROUP se v loňském roce podařilo úspěšně dokončit instalaci elektrokotle ve Vřesové a přípravu výstavby velkokapacitního bateriového úložiště v Lipnici u Vintířova, které letos zahájí ostrý provoz a stane se na čas největším bateriovým úložištěm v ČR. Skupina se soustředila také na přípravu záměru průmyslové zóny u Starého Sedla, na němž spolupracuje s holdingem Accolade. V roce 2025 otevřela nově vybudovaný hotel Marshall u sokolovského golfového hřiště a podepsala smlouvu se zhotoviteli strategického projektu multifunkční stezky kolem jezera Medard.
Na podzim 2025 zahájila Skupina spolupráci s městy a obcemi v regionu na realizaci strategie teplárenství, jejímž cílem je zajistit přechod k novým bezuhelným zdrojům tepla, a přitom udržet dostupné a bezpečné dodávky tepelné energie pro domácnosti, školy, zdravotnická zařízení a firmy v regionu.
„Zůstáváme odpovědným partnerem v Karlovarském kraji. Velmi vážně bereme vliv naší činnosti na životní prostředí. Dlouhodobě investujeme do technologií, které snižují zátěž okolního prostředí na minimum. V roce 2025 jsme splnili veškeré emisní limity Plníme environmentální cíle, požadavky tazkvané „coal policy“, pro banky jsme důvěryhodnou firmou, která je spolehlivá a plní veškeré závazky. Pokračujeme v podpoře sportovní aktivit, zejména zaměřených na sport dětí a mládeže, ale i kulturních akcí, podporujeme sféru zdravotnictví a sociálních věcí. Pro naše zaměstnance a jejich rodiny chceme i nadále vytvářet stabilní zázemí už proto, že kořeny a tradice Skupiny vycházejí právě z tohoto regionu,“ uzavřel Pavel Tomek.
V roce 2025 vytěžila skupina Sokolovská uhelná 1,7 milionu tun uhlí a 1,4 milionu metrů krychlových skrývky. Dále vyrobila 705 GWh elektrické energie a prodala 1537 TJ tepla. Společně se SUAS GROUP zaměstnávala Skupina celkem téměř 2 300 lidí.
Mgr. Jana Pavlíková
X XX
|
INFORMACE USA DENÍKU The Times?
|
Návod, jak zabít Melanii Trumpovou, zveřejnila íránská agentura Tasním. Ta má blízko k tamním revolučním gardám, video, které je z velké části dílem umělé inteligence, tak nelze brát na lehkou váhu. Portál Newsweek potvrdil, že americké tajné služby o něm vědí a zabývají se „vším, co by mohlo být vnímáno jako hrozba vůči chráněným osobám“.
|
|
Autoři videa doprovodili úvodní záběr vedle věty „Kde zabít Melanii?“ i profilem americké první dámy vyvedeným v krvavě rudé barvě. Povzbuzují přitom „světové bojovníky za svobodu“, aby se odstranění Trumpové sami zhostili.
Írán plánuje zabít Trumpa, zjistili nedávno Američané. Posílili jeho ochranu |
„Melaniina posedlost módou je její největší slabinou,“ radí Íránci s tím, že se hodí umět rozpoznat „pokročilé známky“ toho, že se Trumpová chystá navštívit tamní luxusní obchody. Indicií prý jsou chybějící odpadkové koše na rohu ulice a přivařené poklopy kanálů, do kterých by případní útočníci mohli uložit výbušniny. Osobním stylistům první dámy pak nabízejí „velké sumy peněz“, pokud se pokusí Trumpovou zabít.
Jak? Teherán pomýšlí na jed, který by zaměstnanci obchodů mohli vetřít do oblečení. Známky přítomnosti Trumpové prý mohou poskytnout i zaměstnanci nemocnic v okolí. Video ovšem necílí jen na prezidentovu choť. „Barrone Trumpe, čekej nás!“ varuje v závěru.
Íránci se bouří proti jestřábům. Válčete si s USA sami, žádá přes sto tisíc lidí |
Už dřív se v Teheránu objevily billboardy, které prezidentovi USA i jeho rodině vyhrožovaly násilím. Jeden z nich například zobrazoval první dámu, Barrona i Trumpovu dceru Ivanku se zavřenýma očima a nápisem „zabit“. „Hej, teroristo! Připrav se na smrt,“ vzkazoval Írán na billboardu.
Podle amerických médií i samotného Trumpa se Írán v minulosti několikrát pokusil šéfa Bílého domu zabít. Nemstí se mu přitom jen za současnou válku a únorové zabití nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího, ale i za smrt někdejšího šéfa revolučních gard, generála Kásema Solejmáního. Toho Američané zabili během Trumpova prvního prezidentského mandátu v roce 2020
X X X
Si Ťin-pching jednal s Pellegrinim. Doufá v posílení vztahů Slovenska s Čínou
Si zároveň zdůraznil, že Čína chce se Slovenskem dále rozvíjet strategické partnerství, které podle něj bylo v roce 2024 posíleno na vyšší úroveň.
Obě země by se měly zaměřit na prohloubení vzájemné důvěry a posílení kontaktů mezi lidmi, řekl Pellegrinimu. Spolupráci chtějí rozšířit v oblasti čisté energetiky, digitální ekonomiky, robotiky a umělé inteligence.
Čínský prezident také vyzval Slovensko, aby jako členská země Evropské unie přispělo k rozvoji vztahů mezi EU a Čínou. Peking podle něj považuje Unii za partnera a chce s ní případné spory řešit prostřednictvím dialogu.
Čína a Slovensko jsou strategičtí partneři, řekl prezident Si po jednání s Ficem |
Pellegrini podle čínské státní agentury Nová Čína ocenil čínský hospodářský rozvoj a potvrdil, že Slovensko nadále podporuje politiku jedné Číny. Oba prezidenti se podle agentury vyslovili také pro podporu multilateralismu, dodržování Charty OSN a posílení mezinárodní spolupráce při správě a regulaci umělé inteligence.
x X X
|
EXPEZIDENT ZEMAN POLITIKŮM: ZAVÍRAT OĆi PŘED NÁSILÍM SE NRVYPLÁCÍ
|
Zeman po útoku islamisty v Berlíně varuje před nekontrolovanou migrací.
„Bezpečnost občanů ustoupila ideologii a krátkodobým politickým zájmům. Důsledky dnes vidíme v evropských městech. Myslím na oběti sobotního útoku v Berlíně i na všechny nevinné oběti teroristických útoků v Evropě,“ uvedl Zeman na svém Facebooku.
Bez pravdivého pojmenování příčin podle něj nemůžeme ochránit občany, svobodu ani demokracii. „Stejně jako před deseti lety mnozí lidé odmítali rizika spojená s nekontrolovanou migrací, dnes znovu nechtějí vidět realitu. Politiku však nelze stavět na iluzích. Realitu není možné umlčet ani zakázat,“ říká Zeman.
Policie v Berlíně ukončila LGBT pochod. Do davu vjelo auto, jeden člověk zemřel |
Ministr vnitra Alexandr Dobrindt i kancléř Friedrich Merz označili čin za islámský terorismus.
Babiš poukázal na dopad politiky „Wir schaffen das“ bývalé německé kancléřky Angely Merkel
Premiér Andrej Babiš útok odsoudil již o víkendu. Označil ho za zbabělý a teroristický čin.
Všechny tyto útoky jsou podle něj důsledkem neřízené migrace a politiky „Wir schaffen das“, kterou Evropská unie dlouhé roky uplatňovala, dodal premiér v narážce na slogan bývalé německé kancléřky Angely Merkelové, která prosazovala politiku otevřené náruče pro uprchlíky ze Sýrie navzdory s tím spojeným rizikům.
Zbabělý čin, odsoudil Babiš útok v Berlíně. Důsledek neřízené migrace, podotkl |
Podezřelým z teroru v Berlíně je 21letý Abdul B. Při útoku zabil jednu ženu a 29 lidí bylo zraněných.
Muž s libanonskými kořeny se narodil v Německu. Dobrindt o něm řekl, že v minulosti spáchal řadu trestných činů, radikalizoval se a působil na berlínské islamistické scéně. Soud mu dříve uložil podmíněný trest rok a deset měsíců vězení.
V Česku se akce na podporu práv LGBT+ lidí Prague Pride koná příští týden.
x X X
|
EXPREZIDENT ZEMAN OPĚT VYTÁHL ČLUN NA RYBNÍK
|
Bylo asi deset minut před polednem, když k hrázi Veselského rybníka přijela tři auta. Nejprve dvě dodávky, chvíli za nimi osobní vůz. Z jedné dodávky vyskákali členové ochranné služby, ze druhé vynesli již připravený a nafouknutý žlutý gumový člun.
V osobním voze pak další bodyguardi přivezli bývalého prezidenta Miloše Zemana. Pomohli mu na invalidní vozík a opatrně s ním sjeli po betonové plošině z hráze k hladině rybníka. Tam ho přesadili do gumového člunu.
Po hladině rybníka se Zeman plavil něco přes hodinu. „Byl přivázaný k druhému člunu ochranné služby. Ta mu musela pomoci dostat se od břehu, protože proti foukal poměrně silný vítr. Ale na otevřené vodě už bývalý prezident doplul poměrně daleko,“ popisoval fotograf iDNES.cz.
Dění na místě sledovali i další lidé. Bývalou hlavu státu přišli podpořit dva jeho příznivci, se zájmem vše pozorovala skupinka dětí, ale i množství místních. S několika z nich Zeman před naloděním prohodil pár slov.
V kšiltofce Zeman na Hrad!
Na vodu bývalý prezident vyrazil za takřka ideálního počasí. V Novém Veselí sice foukal čerstvý vítr, ale nebyla zima ani přílišné horko. Jen občas se slunce schovalo za menší mráček. Plavbu si tak Miloš Zeman velice pochvaloval.
Na své chalupě v Novém Veselí je od pondělka. Jak dlouho se na místě, na němž prožil přibližně deset let, kdy se na čas – dokud se nestal prezidentem – z vrcholné politiky stáhl, neprozradil. Podle svých slov si užívá klidu, čte a sleduje zpravodajství a televizi.
„Na Vysočinu stále nostalgicky vzpomínám, stále se sem vracím a doufám, že přijedu na pár dní i příští rok,“ svěřil se Zeman.
Mnohé místní překvapil bílou kšiltofkou s nápisem Zeman na Hrad. Že by se něco v tom smyslu chystalo? To ne… „Dnes mí kamarádi na chalupě vytáhli starou čepici z volební kampaně z roku 2013, takže to už je 13 let zpět. Mí oponenti by to, že mám tu čepici na hlavě, neměli brát jako nebezpečí, ale řada lidí si to tak bude vykládat a já se tím budu bavit,“ pousmál se bývalý prezident.
„Ta nejlepší relaxace a útěk od blázince“
Do Nového Veselí jezdí Miloš Zeman minimálně každé léto. Ovšem ne vždy se mu podaří provětrat dnes již legendární žlutý gumový člun. Třeba loni se kvůli deštivému počasí plavba nekonala. Naposledy se na vodu dostal v roce 2024. Tehdy si posteskl, že už nemá tolik sil, aby doplul i do vzdálenějších zátok.
Zeman opět spustí na vodu legendární žlutý člun, do muzea ho zatím nevěnuje |
Plavbu po Veselském rybníku si Miloš Zeman oblíbil už dávno. „Když vyjedu doprostřed rybníka, je to pro mě ta naprosto nejlepší relaxace. Vyjedete ven, položíte se, prostě si jen tak pluji, dívám se do nebe, přemýšlím a užívám si klidu od všeho toho politického blázince,“ vysvětloval před lety.
V minulosti vícekrát zdůrazňoval, že pro něho je to ideální dovolená. Že nepotřebuje být u moře, stačí mu český rybník a nafukovací člun za dva tisíce korun. Přidával i bonmoty, že na rozdíl od miliardářů a jiných českých politiků luxusní jachty nevlastní.
X X X
SANKCE ZA BRANĚ
TRUMP ZELENSKÉMU: KDYBY ZÁPAD NEPODPOROVAL UKRAJINU, JE DÁVNO PO VÁLCE, NEBUDOU UŽ MRTVÍ
UKRAJINA NEMŮŽE MÍT ŽÁDNÉ POŽADAVKY
ZELENSKÝ NEMĚL JÍT DO VÁLKY, KDYŽ NEBYL VYZBROJEN
UKRAJINCI VÁLKU NECHTĚJI, TISÍCE SE UKRYLI V CIZINĚ
Dodává zbraně Putinově armádě. Babišova vláda dostala na sankční seznam EU ‚svého‘ prvního Rusa
EU na návrh České republiky zařadila na sankční seznam ruského podnikatele Felixe Jevtušenkova, jehož firma dodává zbraňové systémy ruské armádě, která vede už pátým rokem válku proti Ukrajině. Zjistil to iROZHLAS.cz. Sankce proti byznysmenovi jsou součástí nového balíčku, jejž Unie schválila minulý týden. Vláda Andeje Babiše (ANO), jejíž je to první takový zápis, ani tuzemská média o evropských sankcích proti dotyčnému neinformovaly.
AFK Sistema je konglomerát se sídlem v Moskvě, jenž je rozprostřený mezi několika odvětvími ruského hospodářství. Jeho firmy se pohybují v energetice, elektronických a komunikačních technologiích či vojenském průmyslu. Mimo jiné se podílí na zásobování ruské armády zbraněmi a zbraňovými systémy.
Přes 15 procent konglomerátu drží ruský podnikatel Felix Jevtušenkov. Vzhledem k aktivitám koncernu tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) zařadila Jevtušenkova v září 2023 na národní sankční seznam. Od té doby nesmí vstoupit do Česka, současně se zmrazila všechna jeho případná tuzemská aktiva.
Evropská unie se uplynulý čtvrtek dohodla už na jedenadvacátém sankčním balíčku proti Ruské federaci, patří do něj 48 lidí a 170 právnických osob. A jak zjistil iROZHLAS.cz, jedním z nich je po diplomatickém úsilí Babišovy vlády, respektive resortu ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě) i Jevtušenkov.
Poskytuje značné příjmy ruské vládě
„Felix Jevtušenkov je tedy jedním z předních podnikatelů působících v Rusku a současně podnikatelem, jenž působí v hospodářském odvětví, které poskytuje značné zdroje příjmů vládě Ruské federace,“ zní hlavní pasáž odůvodnění na evropském sankčním seznamu, kde má Jevtušenkov pořadové číslo 2104.
Postup Unie pro Jevtušenkova znamená, že má odepřený přístup do členských států a zablokované finance či nemovitosti na území evropského společenství. Od vzniku národního sankčního seznamu představuje Jevtušenkov sedmého občana Ruské federace, jehož Česko dostalo na ten evropský. A první případ, kdy se o to zasloužil Babišův kabinet.
„Jako fyzická osoba Felix Vladimirovič Jevtušenko tedy nese odpovědnost za poskytování finanční a materiální podpory vládě Ruské federace odpovědné za anexi Krymu a za destabilizaci Ukrajiny a má z vazby na tuto vládu prospěch,“ odůvodnila sankce na Jevtušenkova v červnu 2023 Fialova vláda.
Redakce iROZHLAS.cz požádala o vyjádření šéfa české diplomacie Petra Macinku k tomu, že jeho lidé uspěli při snaze zanést Jevtušovenkova na sankční list Evropské unie. Ministr a současně jeden z místopředsedů kabinetu ANO, SPD a Motoristů sobě na dotaz nereagoval.
Na seznamu už je i jeho otec
Téměř polovina, přesně 49,2 procenta, konglomerátu AFK Sistema patří Jevtušenkovově otci Vladimirovi. Toho Fialův kabinet sankcionoval ve stejný den jako jeho syna, na evropský sankční list ho ale protlačil už loni v únoru.
Zdražující se ropa i hnojiva. Profituje Rusko z konfliktu na Blízkém východě?
„Vladimír Petrovič Jevtušenkov je předním ruským podnikatelem, který má dlouhodobě úzké vztahy s vysokými ruskými představiteli. Potvrzuje to například jeho přítomnost na setkání Vladimira Putina s ruskými podnikateli dne 24. února 2022, kdy byla zahájena ruská agrese proti Ukrajině,“ uvedl k němu mimo jiné Fialův kabinet.
Minulý týden Evropská unie uvalila sankce i na samotný konglomerát AFK Sistema. Mezi právnickými osobami má pořadové číslo 933. „Společnost Sistema je právnická osoba zapojená do hospodářského odvětví, které poskytuje značné zdroje příjmů vládě Ruské federace,“ uvádí evropské společenství.
x x x
|
CO DÁLE ŘEKNE TRUMP VEŘEJNOSTI?
VÁLKA NA UKRAJINĚ V POZADÍ?
|
Zelenskyj a Netanjahu jednali s Trumpem. První schůzi pochválil, druhý ukázal fotku
„S prezidentem jsme prodiskutovali licence na produkci střel do Patriotů a několik dalších návrhů, které by mohly pomoci. Hovořili jsme také o diplomacii – je důležité, aby byl diplomatický proces znovu oživen,“ uvedl po jednání Zelenskyj na síti X, kde vyjádřil Spojeným státům vděčnost za podporu v obraně jeho země před ruskou ozbrojenou agresí.
Podle agentury Reuters se před jednáním očekávalo, že Zelenskyj požádá Trumpa o pomoc při navýšení kapacit ukrajinské protivzdušné obrany i dokončení dohody týkající se amerického nákupu ukrajinských dronů.
Úterní soukromá schůzka byla bez přítomnosti médií. Podle Reuters je Zelenského návštěva příležitostí vyjednat posílení americké vojenské podpory Ukrajině v době, kdy jsou vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem vřelejší než v předchozích měsících.
Trump mění postoj, Zelenskyj ho uhranul houževnatostí. MAGA je ale stále skeptické |
Ukrajinský prezident se po schůzce zúčastní pietního obřadu za zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama, který byl Trumpovým spojencem a zároveň velkým zastáncem vojenské pomoci Ukrajině, která se od roku 2022 brání ruské agresi. Graham se Zelenským setkal v Kyjevě pouhý den před svou smrtí. Zelenskyj v úterý Grahama označil za „skutečného přítele“ Ukrajiny.
První schůzka s Netanjahuem od začátku války
Za Trumpem v úterý přicestoval do Bílého domu také izraelský premiér Netanjahu. Jde o jejich první setkání od začátku války proti Íránu v únoru.
„Ví, kdo je šéf,“ řekl Trump po telefonátu s Netanjahuem. Ten zřejmě přijede do USA |
Trump před setkáním v úterý v rozhovoru se stanicí Fox News vyjádřil rozladění ohledně toho, že Netanjahu zveřejnil podrobnosti témat jejich nadcházejícího jednání. Je to další známka napětí mezi oběma politiky.
Bulvární deník New York Post v pondělí s odvoláním na izraelský zdroj napsal, že Netanjahu chce Trumpovi předat zpravodajské informace tvrdící, že Írán rozšiřuje jaderná zařízení v oblasti hory Pickaxe Mountain a že lže ohledně svého zájmu uzavřít s USA mírovou dohodu.
„Nepotřebuji, aby to Bibi říkal,“ odpověděl prezident na otázku Fox News týkající se informace, že Netanjahu s ním chce hovořit o opevněném podzemním komplexu, o němž Trump několikrát řekl, že je připraven na něj zaútočit. „Proč mi to zkrátka neřekneš? Proč to musíš oznamovat do celého světa?“ dodal prezident.
Trump vyzval Netanjahua, aby stáhl izraelské jednotky ze Sýrie a Libanonu |
Trump v úterý uvedl, že nynější jednání s Teheránem pokračuje dobře, zároveň ale pohrozil, že pokud nebude dosaženo dohody, USA provedou údery na Pickaxe Mountain, mosty a další civilní infrastrukturu.
Spojené státy a Izrael zahájily válku proti Íránu vzdušnými údery 28. února, čímž zažehly regionální konflikt, který zasáhl řadu arabských zemí v regionu a ochromil námořní dopravu v Hormuzském průlivu, což vedlo k růstu cen ropy. Trump nyní čelí tlaku, aby mezi americkou veřejností nepopulární válku ukončil, zatímco Netanjahu podle médií usiluje o její pokračování, a to vzhledem k brzkým parlamentním volbám v Izraeli.
X X X
|
EXKOMUNISTA PAVEL NEMĚL NIC VETOVAT, TVRDÍ ODBORNÍCI
GUVERNÉŘI A EXPERTI SPÍŠ KRITIZVAT VOJÁKA NA HRADĚ
DOSUD LIDEM, PODNIKŮM ČR V NIČEM NEPOMOHL
CHCE JEN ŘÍDIT STÁT, JEZDIT PO SVĚTĚ ZA MILIONY ČR
|
Bývalí guvernéři ČNB a přední ekonomové apelují na poslance. Podpořili Pavlovo veto
Dva bývalí guvernéři České národní banky Zdeněk Tůma a Jiří Rusnok, šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a další přední čeští ekonomové se otevřeným dopisem obracejí na poslance kvůli vetu prezidenta Petra Pavla k zákonu, jímž se snaží vláda ANO, SPD a Motoristů sobě rozvolnit pravidla rozpočtové odvědnosti.
„Z hlediska ekonomů, kteří se dlouhodobě zabývají veřejnými financemi, považujeme krok prezidenta za opodstatněný a vyzýváme Poslaneckou sněmovnu, aby se důvody vrácení zabývala. Plně respektujeme roli vlády v nastavování rozpočtových priorit. Zde se ale jedná o úpravu pravidel, která mají všem vládám – té minulé, současné i budoucím – stanovovat limity, které jsou v souladu s odpovědným hospodařením a tedy jsou v zájmu nás všech i budoucích generací,“ je uvedeno v otevřeném dopise, který má iDNES.cz k dispozici.
„Odpovědností vlády je sestavovat státní rozpočty tak, aby co nejlépe naplňovaly společenské potřeby, a to dle priorit, které vláda deklaruje a s nimiž získala důvěru veřejnosti, ale zároveň při dodržení pravidel rozpočtové odpovědnosti. Řešením nemůže být zpochybnit tato pravidla,“ píší poslancům Tůma, Rusnok, Hampl a sedmnáct dalších předních českých ekonomů.
Koalice kvůli přehlasování Pavlova veta svolá v srpnu poslance, uvedla Schillerová |
Pavel minulý týden vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Důvodem je podle prezidenta dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, protože zákon, který prosadila vláda Andreje Babiše přes veto Senátu, umožňuje vládě zvyšovat zadlužení České republiky.
„Mě velice mrzí rozhodnutí pana prezidenta, je velice nezodpovědné, nezodpovědné vůči občanům,“ reagoval Babiš. Prezident podle Babiše jen potvrdil, že je lídrem opozice, Pavlův krok označil za aktivistické veto.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě svolá schůzi Sněmovny, aby přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Schůze se uskuteční 25. srpna.
Předložená novela nemá alternativu, míní Schillerová. Dopis kritizoval i Babiš
„Vláda respektuje rozpočtová pravidla, a právě proto přistoupila k jejich dílčím úpravám zaměřeným na investice a bezpečnost. Stávající podoba rozpočtových mantinelů totiž nepředstavovala přiměřenou pojistku, ale drtící lis na českou ekonomiku. Vláda opakovaně deklarovala, že bude usilovat o udržení deficitu veřejných financí pod hranicí tří procent a Česká republika tak po celou dobu jejího mandátu zůstane mezi rozpočtově odpovědnými zeměmi EU,“ reagovala ministryně financí Alena Schillerová na dopis ekonomů poslancům.
Pavel vrátil novelu usnadňující vládě zadlužování. Aktivistické veto, říká Babiš |
„Jsme připraveni Poslanecké sněmovně znovu vysvětlit, že předložená novela absolutně nemá alternativu,“ uvedla.
Babiš výzvu označil za politické prohlášení. Autoři dopisu podle něj jsou poradci opozice nebo ekonomové spříznění s opozicí.
Je přitom mezi nimi Rusnok, kterého prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem v roce 2013 po pádu vlády Petra Nečase. Odmítal totiž, aby pokračovala vláda s nejsilnější stranou ODS. Rusnok byl také dříve ministrem za sociální demokracii a Vladimír Špidla ho z vlády odvolal, když Rusnok přiznal, že pomohl ke zvolení Václava Klause na Hrad v roce 2003.
Je to past, snížit deficit za rok z 310 na 150 miliard nejde, zlobí se Babiš |
Už o víkendu Babiš prohlásil, že Pavlovo veto nemá žádný ekonomický smysl. „Pan prezident vlastně říká, že deficit má být maximálně 150 miliard. A to je ta vlastně past a nášlapná mina, kterou připravila Fialova vláda,“ prohlásil Babiš.
Jak máme snížit deficit z jednoho roku na druhý z 310 na 150 miliard? Samozřejmě to nejde. Nejde, je to vyloučeno a je to samozřejmě ohrožení všeho,“ uvedl předseda vlády.
Společné prohlášení ekonomů k návrhům změn rozpočtových zákonů, 28. 7. 2026Vláda svou poslaneckou většinou prosadila změny rozpočtových zákonů navzdory odborné kritice a přes vrácení ze strany Senátu, a to bez jakékoli úpravy či zohlednění argumentů upozorňujících na rizika těchto změn. Dne 22. července 2026 zákon vetoval prezident republiky. Rozpočtová pravidla jsou standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Neohrožují ekonomický rozvoj, nezpochybňují důležitost obranyschopnosti, vzdělávání, veřejného zdravotnictví ani sociálního zabezpečení. Naopak napomáhají tomu, aby všechny tyto společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, tedy aby současné neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace. Na ty budou dopadat naše dluhy. Odpovědností vlády je sestavovat státní rozpočty tak, aby co nejlépe naplňovaly společenské potřeby, a to dle priorit, které vláda deklaruje a s nimiž získala důvěru veřejnosti, ale zároveň při dodržení pravidel rozpočtové odpovědnosti. Řešením nemůže být zpochybnit tato pravidla. X XX |
MACRON VÍC STARAT O FRANCII, NEŽ JEZDIT PO SVĚTĚ…
Kritická situace. Francie čelí kvůli požárům největší evakuaci mimo období války
Rozhodnutí o evakuaci dalších tisíců lidí padlo poté, co návrat veder ohrozil křehkou kontrolu hasičů nad rozsáhlým lesním požárem západně od Bordeaux.
Hasičské jednotky během noci na úterý udržely požár v regionu Gironde pod kontrolou a rozloha spálené oblasti zůstala na 420 čtverečních kilometrech. Úřady označily požár za stabilizovaný, ale ne za uhašený, a uvedly, že se stále může vymknout kontrole, jakmile teploty stoupnou a vlhkost klesne.
Spálená plocha čtyřikrát větší než Paříž. Francie s obavou vyhlíží tropické čtyřicítky |
Během úterka se oheň znovu rozhořel poblíž Grand Crohot, oblíbené prázdninové pláže na poloostrově Lège-Cap-Ferret. Hasiči za podpory letadel shazujících vodu bojovali s obnovenými plameny, aby zabránili jejich šíření.
Požár v departementu Gironde spálil plochu čtyřikrát větší než Paříž a donutil k evakuaci 220 tisíc lidí. Ministr vnitra Laurent Nuñez uvedl, že se „s velkou pravděpodobností“ jedná o největší civilní evakuační operaci provedenou v zemi mimo válečný stav.
Z domovů jim zbyla jen suť. Úřady chránily před požáry spíš milionáře, zuří místní |
Preventivní evakuační příkaz se týkal kempů, prázdninových vesniček, turistických rezidencí a zábavních parků v okolí letoviska Lacanau, uvedly regionální úřady v departementu Gironde.
I když v okolí hořely domy a úřady vyzývaly turisty, aby se letovisku Lacanau vyhýbali, jedna rodina deníku Le Parisien sdělila, že se přesto rozhodla jet, aby nepřišla o dovolenou v hodnotě 4000 eur (asi 96 600 korun), zatímco jiná skupina zvažovala, zda se vzdát dovolené, která každého z nich stála 650 eur.
Francouzská národní meteorologická služba vydala pro departement Gironde žluté varování před vedrem s platností od úterního poledne a předpovídá teploty ve vnitrozemí dosahující 33 až 35 stupňů Celsia.
Francouzi zadrželi mladíka, kterého viní ze založení série požárů |
Podle ministerstva vnitra už letos ve Francii shořela plocha větší než 1160 čtverečních kilometrů.