Expremiér ČR Paroubek: Trump: vítěz i poražený války s Íránem? Ukrajina: Nákup komponentů pro drony s přirážkou 170 %. Španělský lid „slyší, vidí a miluje“ obyvatele Gazy.Mlčení EU k situaci v Maďarsku šokující.Tři falešní bankéři z Oděsy okradli Čechy o 100 milionů

Proč je vlastně prezident Trump vítězem ve válce s Íránem? Je to jednoduché, před časem se objevily informace, že jeho broker na newyorské burze vstupuje každý den do burzovních obchodů zhruba 60krát. Umím si představit, že od zahájení útoku Spojených států a Izraele na Írán 28. února se Trumpův broker soustředil zejména na obchodování s ropou a zemním plynem.

Bylo by to vlastně jednoduché, vydělat za více než čtyři měsíce miliardy dolarů z pákových obchodů na burze, kdyby broker poté, co by obdržel důvěrné, inside informace o krocích americké politiky v příštích dnech, podle toho zařizoval obchody pro svého klienta.

V případě řečí o důrazných útocích a o tom, že Írán bude  americkou armádou poslán bombardováním do doby kamenné, se dalo očekávat, že ceny ropy a zemního plynu porostou. A vsadit na to na burze obrovské částky. A zase naopak v okamžiku, kdy se přiblížilo mírové řešení a prezident Trump jako kníže míru o tom informoval dychtivou americkou a světovou veřejnost, bylo možné hrát na burze na pokles cen ropy a zemního plynu. I na tom se daly vydělat ohromné peníze. Tedy Donald Trump, pokud takové obchody jeho broker uskutečňoval, je jasným vítězem války, jenž vyhrál Jackpot. Jiná věc je, pokud v kongresových volbách v USA na podzim (anebo za další dva roky ve volbách prezidentských a kongresových volbách) nebudou úspěšní kandidáti jeho Republikánské strany a tato strana ztratí většinu v Kongresu, bude to mít dalekosáhlé následky.  Dojde k vyšetřování jeho burzovních obchodů, protože  komise pro cenné papíry  bývá v USA velmi striktní. A posvítí si detailně  na obchody Trumpova brokera na burze. Pokud ovšem Trump a jeho Republikánská strana prohrají  listopadové volby letos, dojde k frontálnímu útoku demokratů na prezidentovu pozici od počátku příštího roku. Jeho činnost v druhé polovině prezidentského mandátu bude prakticky ochromena. A nic politicky podstatného již neprosadí. Už dnes podle průzkumu veřejného mínění si osm z deseti Američanů myslí, i přes silnou slovní Trumpovou pyrotechniku, že se válka s Íránem dobře nevyvíjí. A za další tři měsíce u voleb se toto poznání  může zhmotnit v  téměř jistotu a v odklon swingujících voličů od Republikánské strany. Takže vítěz i poražený zároveň, to je D. Trump v íranské válce. Nemluvě o nesplnění žádného z na počátku války deklarovaných cílů (změna režimu, likvidace balistickych raket Íránu atd.).

Ale Spojené státy jako velmoc první kategorie nejsou tedy zrovna vítězem ani po vojenské stránce. Celkem bez komentáře svého velkoústého prezidenta ukončila americká armáda z pátku na sobotu minulý týden letecké útoky na Írán. Prý proto, jak píši dobře informované deníky z východního pobřeží Spojených států, že americká generalita Trumpovi sdělila, že letecké útoky nemají velký vojenský efekt. A dále, že se blíží doba kritického nedostatku  zejména munice pro protiraketové systémy na ochranu amerických základen v oblasti Perského zálivu. Je to tedy z nouze ctnost mluvit nyní o míru. Připomíná to zmatené tápání americké administrativy v letech 1968 a 1969, kdy USA vyjednávaly se Severním Vietnamem v Paříži o míru a střídaly tvrdé bombardování severu Vietnamu a Ho či-minovy stezky s obdobími klidu. Ani jedno, ani druhé ovšem severovietnamskými lídry nepohnulo, protože za ně pracovalo americké veřejné mínění. A něco podobného můžeme očekávat i nyní, ale ve zrychlené podobě. Tehdy to přeci jenom trvalo delší dobu, než americká společnost  dostala do zřejmě nejhlubší krize ve svých dějinách od občanské války mezi Severem a Jihem. 

Prostě, Spojené státy si budou muset vypít svůj kalich hořkosti až do dna. Vojenské řešení války neexistuje. Spojené státy nedokáží přivézt do oblasti Perského zálivu statisíce svých vojáků, kteří by se mohli pustit do křížku s íránskými revolučními gardami a íránskou armádou a být v takové konvenční válce úspěšní. Narazily by na odhodlání země, která má 93 milionů obyvatel. A sázet na konfesní či národnostní rozpory v této obří zemi je politická ruská ruleta. Spojené  státy musí najít rozumný exit z nastalé situace a pokusit se o důstojný odchod z oblasti. Tedy takový, který by nepřipomínal útěk, jenž nastal před pár lety  v Afghánistánu. Tehdy Američané a jejich spojenci překotně opustili tuto zemi a přenechali ji opět po letech Talibánu. 

Kromě toho  pokračování vojenského konfliktu USA s Íránem bude znamenat další vyčerpávání zásob americké munice, která by našla jistě svého kupce v Evropanech. Ti  by ji obratem předisponovali na Ukrajinu. Tedy i ukrajinská armáda je, co se týče dodávek munice, díky postupu Spojených států v oblasti Perského zálivu, v defenzivě. A to i přesto, že se jí daří spektakulárními útoky do ruského zázemí vytvářet dojem, že válka s Ruskem se vyvíjí v její prospěch. Na frontě to ovšem tak nevypadá. V oblasti Donbasu už zbývá jen poslední linie opevněných ukrajinských linií, na které Rusko útočí s velkou vytrvalosti a silou. A pokud tato poslední linie bude proražena, bude to pro ukrajinskou armádu velmi špatné. Upřímně řečeno, změny ve vedení armády a ministerstva obrany Ukrajiny svědčí o tom, že ukrajinská armáda zrovna neprožívá šťastné dny.  A to i přes velmi drsnou válečnou rétoriku prezidenta Zelenského a rozsáhlý proukrajinský marketing v rámci zemí EU. Prostě každá válka končí pokud dojdou peníze. Ty zatím nedocházejí díky obřím půjčkám EU a NATO  (naštěstí bez přímé účasti Česka). Anebo skončí tehdy, pokud dojdou patrony. Ty patrony docházejí i USA. A evropští spojenci Spojených států na tom nejsou o nic lépe. Tedy, opotřebovávací válka, kterou zvolil Západ, aby oslabili či dokonce porazil Rusko vojensky rukama Ukrajinců, se nějak vymkla zpoza kontroly. Podle některých zpráv už i jedna z klíčových zemí NATO, Itálie, ústy své premiérky se přestává  podílet na financování celého dobrodružství NATO a vedení EU na Ukrajině. To by ovšem byla silná rána pro tyto organizace. 

Ostatně uvidíme, jak se bude chovat také nový britský premiér Burnham, který přes deklarovanou podporu 

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 Ukrajina: Nákup komponentů pro drony s přirážkou 170 %

Ukrajinský ekonom Boris Kušniruk se podělil o podrobnosti o nákupu komponentů pro drony. Podle experta společnosti spojené s plukovníkem Pavlem Elizarovem, známým také pod volacím znakem „Lazar“, dřívějším televizním producentem, dovezly v letech 2025–2026 komponenty pro drony v hodnotě 5,9 miliardy hřiven, přičemž významná část dodávek probíhala přes zahraniční zprostředkovatele s výraznými přirážkami.

Hlavní dodávky byly uskutečňovány prostřednictvím amerických a bulharských zprostředkovatelských společností, ačkoli většina dílů byla vyrobena v Číně. Po průchodu těmito subjekty se jejich cena výrazně zvýšila, napsal Kušniruk na Facebooku.

Například Raspberry Pi 5 byly dovezeny za 223 dolarů s odhadovanou tržní cenou 80–95 dolarů. Moduly U-blox GNSS byly zakoupeny za 170 dolarů místo přibližně 105 dolarů. Podobné přirážky byly u baterií, motorů, kamer, vrtulí a paměťových karet.

Pouhé využití zahraničních zprostředkovatelů není nezákonné. Ale když jimi protékají miliardy hřiven a ceny rostou o desítky procent, a v některých případech i o více než 100 %, vyvstávají legitimní otázky: kdo tyto společnosti ovládal, proč se nákupy uskutečňovaly přes ně a odkud se vzal cenový rozdíl, zdůraznil ekonom.

Podle předběžných odhadů mohl rozdíl mezi odhadovanou cenou zboží a jeho dovozní cenou činit 1,5 až 2,4 miliardy hřiven.

Popsané skutečnosti mimo jiné zpochybňují i využití finančních prostředků na vojenské účely poskytovaných ze zahraničí Ukrajině a jejich redistribuci.

Server vasevec.cz

X X X

 Eskalace násilí na Západním břehu Jordánu

Izraelští osadníci, podporovaní krajně pravicovou vládou, zasahují do palestinských měst. Obyvatelé kladou odpor, uvádí reportáž z Palestiny na stránkách portálu Junge Welt Helga Baumgarten.

V Nábulusu a jeho okolí se rozpoutalo peklo. Izraelští osadníci a kolonialisté, ruku v ruce s armádou a s plnou politickou podporou režimu Benjamina Netanjahua, zabíjejí, vraždí a ničí podle libosti. Lidé v regionu jsou terorizováni a pozorovatelé se obávají, že „Gaza“ je přesouvána na Západní břeh Jordánu.

Statistiky tyto obavy potvrzují: Od začátku „příměří“ v Gaze v říjnu 2025, které umožnilo pokračování genocidy „na mírném ohni“, bylo zabito přes 1100 Palestinců a více než 3600 zraněno, přičemž počet obětí denně roste, informoval izraelský deník Haaretz. Z nich bylo 282 dětí, průměrně jedno denně. Byly zabity převážně při náletech. Na Západním břehu Jordánu bylo mezi říjnem 2023 a koncem června 2026 zabito přibližně 1100 Palestinců, z toho téměř 250 dětí. Od ledna 2026 již došlo k více než 60 úmrtím, z toho 13 dětí. Od začátku roku 2025 do poloviny května 2026 si okupace vyžádala jako oběť přibližně jedno dítě týdně. Jen v roce 2026 bylo zraněno 1100 lidí, v roce 2025 jich bylo 4000 a v roce 2023 bylo zraněno dokonce více než 13 000 lidí a zemřelo asi 550 lidí – což z něj činí jeden z nejhorších let.

V pátek vstoupili izraelští osadníci z nelegální koloniální základny Havat Gilad, založené v roce 2002, do palestinské vesnice Tell jihozápadně od Nábulusu. Osadníci to popsali jako neškodnou túru, která je nějakým způsobem dovedla do vesnice. Vesničané se však pokusili očekávaným útokům zabránit a bránili se. Byl zabit jeden osadník a voják, který je chránil. Osadníci a armáda zastřelili čtyři Palestince. Následovala další eskalace útoků. Den předtím osadníci a vojáci již zastřelili čtyři Palestince ve městech Beit Furik nedaleko Nábulusu, Tubas nedaleko Dženínu a v uprchlickém táboře Šufát ve východním Jeruzalémě.

O víkendu osadníci, doprovázení vojáky a politicky podporovaní Netanjahuovým režimem a dále podněcovaní krajně pravicovými ministry Bezalelem Smotrichem a Itamarem Ben-Gvirem, jakož i různými vůdci osadníků, jako byla Daniella Weissová, zaútočili na palestinské vesnice v okolí Nábulusu a vstoupili do samotného města. V reakci na to armáda Nábulus a všechny okolní vesnice uzavřela. Sanitky již nemohly nikoho přepravovat do Nábulusu k ošetření. Těhotné ženy byly nuceny rodit v sanitkách. Jedna těhotná žena přišla o nenarozené dítě, protože se včas nedostala do nemocnice, jak podrobně informovala organizace Lékaři za lidská práva Izrael (PHRI). Samotná armáda vstoupila do nemocnice v Nábulusu – což je jasné porušení mezinárodního práva, stejně jako vše, co se stalo od minulého víkendu – údajně proto, aby hledala zraněného, ​​„teroristu“: obrazy známé z Gazy.

Osadníky a armádu rozzuřila prostá skutečnost, že lidé na Západním břehu Jordánu už nejsou ochotni se vším snášet. Nyní se zorganizovali a vytvořili asi sedmdesát místních obranných výborů na ochranu svých vesnic, jak v neděli pro Haaretz informovala izraelská novinářka Amira Hassová . Reakce Palestinské národní samosprávy ve městě Ramalláh: Radí svým občanům, aby osadníky „neprovokovali“ a mlčeli.

Ramalláh je také téměř kompletně uzavřen, zejména kvůli armádní zátarase u severní vesnice Attara a na jediném hraničním přechodu přímo do Jeruzaléma v uprchlickém táboře Kalandiya. Na sociálních sítích kolují šokující zprávy. Palestinci, kteří se pokoušeli vrátit do Jeruzaléma z Jericha pozdě v noci, byli zastaveni a zbiti osadníky a armádou. Když oběti poukázaly na to, že v autě je těhotná žena, osadníci jí nastříkali do obličeje slzný plyn a zablokovali přivolané sanitky.

Jaké jsou scénáře do budoucna? Premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odletěl do Washingtonu, aby se setkal s Donaldem Trumpem – moudře odletěl z armádního letiště. Skupina 600 bývalých armádních a bezpečnostních úředníků, kteří si říkají „velitelé izraelské bezpečnosti“, dříve zaslala Trumpovi dopis, v němž požadovala jeho intervenci, aby se zabránilo „explozi“ situace na Západním břehu Jordánu. Tvrdili, že tato exploze byla způsobena výhradně násilím režimu a osadníků, které podporuje, a v konečném důsledku ohrozila zájmy USA v regionu.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Španělský lid „slyší, vidí a miluje“ obyvatele Gazy

Ve videozprávě zveřejněné španělským premiérem Pedro Sánchezem na sociálních sítích premiér prohlásil, že španělský lid stojí na straně Palestinců. Sánchez poděkoval palestinské dívce jménem Layan a jejím přátelům za nástěnnou malbu v Gaze, na níž je vyobrazen.

„Děkuji ti, Lyan, a děkuji mladým umělcům. To je opravdu úžasné gesto. Skutečnost, že sis udělala čas a ukázala nám svou lásku uprostřed vší té bolesti, kterou procházíš, je   nesmírně cenná. Chci, abys věděla, že tě španělský lid slyší, vidí tvou bolest, miluje tě a nezapomněl na tebe. Doufám, že se brzy budeš moci vrátit do školy, malovat beze strachu a žít v míru,“ řekl.

Sánchezův videozáznam je  reakcí na obrázek španělského premiéra namalovaný na zdi uprostřed zničených budov jako projev vděčnosti španělskému lidu. Obrázek, který se rychle stal virálním na sociálních sítích, se stal symbolem vděčnosti Španělsku, které je známé svou důslednou politickou podporou Palestiny.

Pro připomenutí, Španělsko, jedna ze zemí, které uznaly palestinský stát, nedávno přitáhlo pozornost svým diplomatickým úsilím a rozhodným postojem k Gaze na mezinárodních platformách.

Server vasevec.cz

X X X

Mlčení Evropské unie k situaci v Maďarsku je šokující

29.7.2026 10:54

Po významných španělských, německých, francouzských a italských politicích vyjádřil znepokojení nad autokratickým a nedemokratickým stylem vládnutí maďarského premiéra a strany Tisza Pétera Magyara i slovenský ministr vnitra Šutaj Eštok. Vyjádřil se také k dvojímu metru Evropské unie při hodnocení stavu právního státu. Mlčení z Evropské unie je šokující. Zdá se, že nikdo nevěnuje pozornost skutečnosti, že se v Maďarsku dějí věci, které se nikdy předtím nestaly,“ uvedl slovenský ministr v pořadu Teraz Takto slovenské televize.

Hungary Today cituje Eštoka: „Kdybychom na Slovensku udělali totéž, co maďarský premiér, nebo alespoň zlomek toho, dostali bychom protestní diplomatické nóty a zahraniční politici by byli pobouřen a řekli by, že pošlapáváme právní stát. Mezitím je v Maďarsku prezident násilně odvoláván, přesto někteří v maďarském tisku tvrdí, že by se měl cítit šťastný, protože mohl skončit ve vězení. Schvaluje se legislativa, která zpětně omezuje mandát poslanců.“

Postoj Evropské komise je docela šokující: nějak si nevšímají, co se v Maďarsku děje. Dnes všichni mlčí. Poslanci Evropského parlamentu už Maďarsko nenavštěvují a neptají se, co se tam děje. Je neuvěřitelné, jak pokrytečtí někteří politici jsou,“ zdůraznil Šutaj Eštok.

Pokud by Viktor Orbán provedl podobné změny, Maďarsko by se dostalo na černou listinu a Evropská unie by dokonce zablokovala vyplácení dotací, které mělo splatit. Nyní, když to všechno dělá politik sympatizující s Bruselem, však vedoucí představitelé EU tvrdí, že je vše v pořádku.

Portál připomněl, že začátkem června se k této záležitosti vyjádřil i ministr zahraničí Juraj Blanár.

Hungary Today dodaly: Evropská komise a Evropský parlament jsou zjevně spokojeny s tím, jak Péter Magyar odhazuje maďarskou demokracii do prachu,

Stále více evropských politiků, organizací občanské společnosti a novinářů ovšem vyjadřuje vážné znepokojení nad vývojem situace v Maďarsku. Dokonce i německý tisk otevřeně kritizuje politiku Pétera Magyara, ačkoli jeho volební vítězství bylo zpočátku oslavováno jako triumf nad tyranií a korupcí. Nyní se však objevuje stále větší kritika nelítostné kampaně proti politicky neutrálním státním úředníkům a kontroverzních dodatků k maďarské ústavě.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však přispěla k uvolnění dříve zablokovaných fondů EU a předseda Evropské lidové strany Manfred Weber prohlásil, že se událostmi v Maďarsku neobává. Na základě toho všeho se zdá, že Péter Magyar dostal od svých příznivců v Bruselu plné zmocnění k likvidaci domácí opozice bez následků, konstatuje portál Mandier. Server vasevec.cz

 X XX

 Okradli Čechy o 100 milionů. Tři falešní bankéři z Oděsy vyfasovali 7 let

Gang systematicky přesvědčoval své oběti, že jejich bankovní účet byl napaden a úspory je nutné okamžitě převést do bezpečí. Ilustrační foto: Check Point

Trojice Čechů, která z ukrajinského call-centra okrádala své spoluobčany v roli falešných bankéřů, stráví sedm let za mřížemi. Tresty jim dnes pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl jejich odvolání.

Muži se ke své činnosti již dříve přiznali. Justice jejich počínání vyhodnotila jako účast na organizované zločinecké skupině, podvod a neoprávněný přístup k počítačovému systému.

Rozsudek je pravomocný

Gang systematicky přesvědčoval své oběti, že jejich bankovní účet byl napaden a úspory je nutné okamžitě převést do bezpečí. Celková škoda, kterou kriminalisté vyčíslili, přesáhla astronomických sto milionů korun.

Tomáš Holuška, Michal Svoboda a Pavel Vítek tvoří českou větev rozsáhlé kauzy, ve které figuruje celkem 20 obviněných. Trojice se u odvolacího soudu marně domáhala mírnějšího trestu. „Neshledali jsme, že by uložené tresty byly nepřiměřeně přísné,“ uvedla soudkyně zpravodajka Eva Rejchrtová.

Oběti se dočkají odškodnění

Zatímco odsouzení s odvoláním neuspěli, zmocněnci desítek podvedených lidí slaví úspěch. Odvolací senát totiž mužům nově stanovil povinnost nahradit způsobenou škodu. Královéhradecký krajský soud původně poškozené plošně odkázal do civilního řízení, což by vymáhání peněz značně zkomplikovalo.

Na úhradě částek, které se u jednotlivých obětí pohybují v řádech desítek až stovek tisíc korun, se budou podílet i dva další dříve odsouzení členové skupiny. „Rozhodli jsme o přiznání škody v částkách, které byly nepochybné a kde nebylo třeba dalšího dokazování. Důsledně jsme rozlišovali, jaký nárok toho kterého poškozeného lze přičítat tomu kterému obžalovanému,“ podotkla soudkyně.

Mozkem gangu byla ukrajinská Oděsa

Hlavními organizátory trestné činnosti byli podle obžaloby Ukrajinci. Celá skupina fungovala od října 2022 v Oděse, kde ji kriminalisté ve spolupráci s ukrajinskými kolegy dopadli v dubnu 2024. Navzdory úspěšnému zásahu se však podařilo zajistit pouze zlomek ukradených finančních prostředků.

Celková škoda, kterou kriminalisté vyčíslili,
přesáhla astronomických sto milionů korun.
Ilustrační foto: Pixabay

Češi, jejichž nábor zajišťovala podle spisu padesátiletá krajanka, působili na Ukrajině především jako takzvaní navolávači. Při podvodech se vydávali za pracovníky České národní banky a využívali psychologický nátlak.

V mnoha případech manipulátoři přiměli oběti k instalaci programu pro vzdálenou správu počítače. Tím získali neomezený přístup k internetovému bankovnictví důvěřivých lidí. Ti tak přicházeli nejen o celoživotní úspory, ale často i o peníze z úvěrů, které gang neváhal zřídit na jejich jména.

Přiznání jim ušetřilo roky v cele

Holuškovi, Svobodovi a Vítkovi hrozilo původně v rozmezí devíti až třinácti let vězení. Soudy však nakonec přistoupily k trestům pod zákonnou sazbou. Hlavním důvodem bylo, že se muži, na rozdíl od mnoha jiných obžalovaných v této kauze, ke své činnosti přiznali. O zbývajících členech gangu, kteří vinu popírají, rozhoduje královéhradecký krajský soud v samostatném řízení.Redakce České justice

X XX

Fico rokoval s prezidentom SAE: Dohodli sa na projekte na Dunaji aj spolupráci v obrannom priemysle

Prezident Spojených arabských emirátov (SAE) šejk Muhammad bin Zájid Ál Nahján a premiér SR Robert Fico (Smer) absolvovali v stredu v Bratislave niekoľkohodinové pracovné stretnutie. Dohodli sa na konkrétnej spolupráci na infraštrukturálnom projekte na rieke Dunaj v hlavnom meste a aj na pokračovaní začatých projektov v oblasti obranného priemyslu.

Na Slovensko pricestoval prezident Spojených arabských emirátov s početnou delegáciou

„Rozhovory sme venovali aj PPP projektu v slovenskom poľnohospodárstve súvisiacim so zavlažovaním a prípadnému vstupu investora zo SAE do slovenského kúpeľníctva pod kontrolou štátu. Okrem ďalších tém sme požiadali pána prezidenta o podporu pri zriadení priamej leteckej linky medzi Bratislavou a Dubajom alebo Abú Zabí,“ informoval premiér. Ako podotkol, venovali sa aj aktuálnej bezpečnostnej situácii na Blízkom východe a na Ukrajine.

Pracovné stretnutie nadväzovalo podľa Fica na jeho návštevu SAE v októbri minulého roka. „Návšteva významného predstaviteľa svetovej politiky na Slovensku je ďalším potvrdením správnosti našej suverénnej zahraničnej politiky orientovanej na všetky štyri svetové strany,“ vyhlásil predseda vlády. Stredajšie stretnutie podľa jeho slov prehĺbilo priateľské vzťahy.

„Prezident SAE šejk Muhammad bin Zájid Ál Nahján opätovne preukázal, že je osobitne pragmatickým, racionálnym a vizionárskym lídrom. V tejto súvislosti som ocenil významný prínos jeho lídrovstva pri garantovaní stability v regióne Blízkeho východu,“ podotkol Fico s tým, že prezident SAE patrí medzi svetových politikov, ktorí pred slovom vojna uprednostňujú slovo mier.

Hlavu štátu sprevádza podpredseda prezidentského úradu pre osobitné záležitosti Hamdán bin Muhammad bin Zájid Ál Nahján, poradca prezidenta Muhammad bin Hamad bin Tahnún Ál Nahján, ako aj viacerí ministri a vysokopostavení predstavitelia.

Predseda vlády SR sa v marci v Bratislave stretol so šéfom diplomacie emirátov Abdulláhom bin Zájidom Ál Nahjánom, pričom mu adresoval pozvanie na oficiálnu návštevu Slovenska pre prezidenta SAE. Lídri sa predtým stretli v októbri minulého roka počas návštevy predsedu slovenskej vlády v Abú Zabí. Fico vtedy s prezidentom SAE rokoval o posilnení bilaterálnej spolupráce vo viacerých odvetviach vrátane obchodu, obnoviteľnej energie, inovácií, technológií budúcnosti či kultúre. Delegácie tam podpísali dohodu o posilnení vzájomných hospodárskych vzťahov a memorandum o posilnení investičných väzieb. Premiér vtedy uviedol, že našli spoločnú vôľu spolupracovať v oblasti dopravnej infraštruktúry, pričom spomenul napríklad prístav na Dunaji, ale aj oblasť zbrojárskeho priemyslu.

Na minuloročnej návšteve SAE sa zúčastnili aj minister obrany Robert Kaliňák (Smer), minister dopravy Jozef Ráž (nominant Smeru), minister pôdohospodárstva Richard Takáč (Smer) a štátni tajomníci ministerstva zahraničia a ministerstva hospodárstva Marek Eštok a Vladimír Šimoňák. Fico a šejk Muhammad tiež v januári telefonovali a potvrdili svoj spoločný záväzok ďalej prehlbovať bilaterálnu spoluprácu v rôznych oblastiach.

X XX

Trumpov poradca Kushner mieri do Kyjeva. Zelenskyj čaká americký plán na oživenie mierových rokovaní 

Osobitný vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpov zať Jared Kushner môžu prísť do Kyjeva už o dva týždne. Má ísť o prvý krok k obnove mierových rokovaní.

Osobitný vyslanec Spojených štátov Steve Witkoff a poradca a zať prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner by mohli pricestovať do Kyjeva v nadchádzajúcich dvoch týždňoch. Agentúra Ukrinform a portál Axios uvádzajú, že v takom prípade to bude ich prvá návšteva krajiny, informuje TASR.

  • Osobitný vyslanec USA Steve Witkoff a Jared Kushner plánujú návštevu Kyjeva.
  • Pre obu dvoch predstaviteľov pôjde o úplne prvú návštevu Ukrajiny.
  • Volodymyr Zelenskyj očakáva uskutočnenie tejto návštevy v priebehu dvoch týždňov.
  • Zelenskyj chce s americkými vyjednávačmi rozobrať návrhy na oživenie mierových rokovaní.
  • Kushner a Witkoff sa snažia sprostredkovať prímerie napriek nezáujmu Vladimira Putina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovore pre portál Axios uviedol, že výsledkom jeho utorkového stretnutia s Trumpom je aj návšteva Kushnera a Witkoffa na Ukrajine. Podľa Zelenského by sa mohla uskutočniť už do dvoch týždňov.

Návšteva ako priorita

Zelenskyj zdôraznil, že s americkými vyjednávačmi chce hovoriť o detailoch návrhu na oživenie mierových rokovaní s cieľom ukončiť vojnu. Zároveň chce, aby Witkoff a Kushner na vlastné oči videli situáciu na Ukrajine.

Podľa Zelenského sa Kushner a Witkoff snažia sprostredkovať prímerie a vytvoriť priestor pre diplomaciu, no Putin nemá záujem o zastavenie nepriateľských operácií. Napriek súčasnej situácii na bojisku a skepticizmu voči Putinovým zámerom Zelenskyj zdôraznil, že má záujem o obnovenie mierových rokovaní s Ruskom.

Diplomatické úsilie pokračuje

Prezident Ukrajiny už minulý týždeň rokoval s Witkoffom a Kushnerom o spôsoboch zintenzívnenia diplomatických snáh s cieľom dosiahnuť mier, píše Ukrinform.

X XX

Kuba v kríze otvára lekárne či čerpacie stanice pre súkromné firmy 

Kuba otvára kľúčové časti socialistickej ekonomiky súkromníkom. Režim tak reaguje na najväčšiu krízu od pádu Sovietskeho zväzu a nedostatok tovaru.

Kuba v stredu podnikla kroky na otvorenie viacerých sektorov svojej ekonomiky postihnutých krízou pre súkromné firmy. Komunistická vláda sa tak snaží zmierniť akútny nedostatok základného tovaru a služieb v dôsledku energetickej blokády USA, informovala agentúra AFP, píše TASR.

  • Kubánska vláda v stredu otvorila viaceré ekonomické sektory súkromným firmám.
  • Nové pravidlá rušia obmedzenia v distribúcii pohonných hmôt a výrobe elektriny.
  • Liberalizácia zahŕňa aj odvoz odpadu, recykláciu, farmaceutickú výrobu a ťažobný sektor.
  • Ostrovu dlhodobo chýbajú potraviny, lieky, voda a spoľahlivé dodávky elektriny.
  • Školstvo, telekomunikácie, médiá, obrana a predaj tabaku zostávajú pod štátnou kontrolou.

V dlhom výnose úrady zrušili obmedzenia pre celý rad odvetví, ako sú distribúcia pohonných hmôt, výroba elektriny, odvoz a recyklácia odpadu či výroba a predaj liekov. Liberalizácia sa dotkne aj činností v ropnom a ťažobnom sektore.

Reformy a ich zverejnenie

Reformy nariadili 22. júla, štátne médiá však zverejnili podrobnosti až túto stredu. Nové predpisy podľa nich „výrazne rozširujú možnosti pre podnikateľov a súkromné spoločnosti na ostrove“.

Každodenný život na Kube už mesiace narúšajú výpadky elektriny, obmedzenia dodávok vody a nedostatok základných potrieb ako potraviny a lieky. V uliciach Havany sa nakopil odpad a na cestách pre nedostatok pohonných hmôt jazdí málo autobusov a áut, priblížila AFP. Podľa francúzskej agentúry zažíva kubánska komunistická strana najväčšiu krízu od smrti vodcu Fidela Castra a rozpadu Sovietskeho zväzu. Kubánci, ktorí sa kedysi obávali vládnych represálií, čoraz častejšie kritizujú lídrov krajiny a na pravidelných nočných protestoch búchajú do hrncov a panvíc.

Kľúčové sektory pod kontrolou

Vláda si podľa výnosu ponecháva prísnu kontrolu v odvetviach, ktoré sú kľúčové pre udržanie moci – školstvo, telekomunikácie, médiá a obrana. Štátnej kontrole bude naďalej podliehať aj predaj tabaku.

X XX

EÚ môže vďaka Chat Control špehovať naše správy, tvrdí odborník na kyberbezpečnosť (videopodcast Európa) 

Dať štátu prístup k vašim správam je ako dať polícii kľúče od každého bytu, myslí si Ivan Makatura o novom európskom nariadení.

Ochrana detí pred obsahom zobrazujúcim sexuálne zneužívanie alebo narušenie súkromia Európanov? Iba prednedávnom Európska únia predĺžila platnosť kontroverzného nariadenia – takzvaného Chat Control. A to až do jari 2028.

Veľké technologické spoločnosti môžu legálne skenovať vaše správy, na dobrovoľnej báze. Cieľom má byť ochrana maloletých na internete, teda hlavne identifikácia správ, ktoré obsahujú sexuálne zneužívanie detí.

Prečo odborníci tvrdia, že Chat Control páchateľom v skutočnosti nezabráni v protiprávnom konaní, ale naopak zničí súkromie slušných občanov? A môžu teraz veľké firmy čítať naše súkromné konverzácie?

V európskom videopodcaste sme sa o tejto téme rozprávali s odborníkom na kyberbezpečnosť a súdnym znalcom Ivanom Makaturom.

Ten označuje európske opatrenie Chat Control za „špehovanie“, ktoré by znamenalo absolútnu stratu súkromia. Argumentácia, že kontrolou verejného kyberpriestoru odhalíme zločincov, je podľa neho falošnou dilemou. 

Skutoční predátori z kriminálneho podsvetia sú totiž technicky zruční a dokážu si naprogramovať vlastné šifrovacie nástroje, aby sa skenovaniu vyhli, vysvetľuje Makatura. Výsledkom by tak podľa jeho slov bolo iba to, že štát by monitoroval 99 % nevinných ľudí, kým skutočným páchateľom by nariadenie v trestnej činnosti vraj nezabránilo.

Počúvate a pozeráte videopodcast Európa, ktorý vzniká v spolupráci s Európskym parlamentom. Víta vás Frederika Lodová.

X XX

Brusel zavedie celomestský „rotačný“ poplatok za blokovanie nabíjačiek

Vodiči elektromobilov v Bruseli budú musieť verejné nabíjačky uvoľňovať rýchlejšie. Po šiestich hodinách pripojenia zaplatia cez deň 0,06 eura za každú ďalšiu minútu.

Rotačný poplatok sa automaticky pripočíta k cene nabíjania.

Brusel rieši problém, ktorý sa skôr či neskôr objaví aj v našich mestách. Elektromobily zostávajú pri verejných nabíjačkách pripojené podstatne dlhšie, než trvá samotné dopĺňanie energie. Vláda Regiónu Brusel-hlavné mesto preto od 1. októbra 2026 zavedie takzvaný rotačný poplatok.

Vodič ho zaplatí, ak nechá vozidlo pripojené k verejnej nabíjačke dlhšie ako šesť hodín. Opatrenie bude platiť iba počas dňa, medzi 9.00 a 22.00. Za každú ďalšiu minútu pripojenia sa bude účtovať 0,06 eura.

Na prvý pohľad nejde o vysokú sumu, pri dlhšom státí však môže byť citeľná. Hodina navyše vyjde na 3,60 eura a tri hodiny na 10,80 eura. Nejde pritom o pokutu ukladanú políciou alebo mestom, ale o dodatočnú položku v cenníku nabíjania. V noci sa rotačný poplatok účtovať nebude, aby obyvatelia mohli nechať autá nabíjať počas spánku.

Poplatok sa však nezačne účtovať bezprostredne po dobití batérie. Rozhodujúci bude čas pripojenia – hranica šiestich hodín. Mestská logika je jednoduchá: nabíjací bod nemá slúžiť ako celodenné parkovacie miesto.

Nejde o pokutu, ktorú by vodičovi dodatočne uložilo mesto alebo polícia. „Rotačný poplatok“ sa automaticky pripočíta k cene nabíjania. Vodič tak okrem spotrebovanej elektriny zaplatí aj 0,06 eura za každú minútu pripojenia nad stanovený šesťhodinový limit.

Poplatok vyberie prevádzkovateľ nabíjacieho bodu, takže sa môže objaviť priamo v aplikácii alebo vo vyúčtovaní nabíjacej karty. Peniaze však nezostanú celé súkromnej spoločnosti. Koncesionár odvedie DPH a 95 percent vybratej sumy prevedie regionálnemu distribučnému operátorovi Sibelga. Ten príjmy následne rozdelí medzi bruselské samosprávy a regionálnu vládu ako správcov ciest, na ktorých nabíjačky stoja.

Dôvodom opatrenia je rastúci nepomer medzi počtom elektromobilov a kapacitou verejnej infraštruktúry. Podľa údajov regionálneho distribučného operátora Sibelga zostávajú vozidlá pri bruselských nabíjačkách pripojené priemerne 6 hodín a 30 minút. Typické doplnenie 18 kWh energie pritom trvá približne 2 hodiny a 20 minút. Auto teda blokuje nabíjací bod takmer trikrát dlhšie, než trvá uvedené nabíjanie.

Bruselský región už disponuje viac ako 11-tisíc verejne dostupnými nabíjacími bodmi. Do roku 2035 chce ich počet zvýšiť na 22-tisíc, pričom polovica má vzniknúť priamo v uliciach a druhá polovica na poloverejných miestach. Ani hustejšia sieť však nemusí problém vyriešiť, ak vodiči budú nabíjačky naďalej využívať ako parkovacie miesta.

X XX

 Ruské sily v stredu zaútočili na viacero lodí, ktoré údajne do ukrajinských prístavov prevážali vojenský materiál. Informovala o tom agentúra Reuters s odvolaním na ruské ministerstvo obrany.

Ministerstvo uviedlo, že ruské sily zasiahli aj sklad paliva v Odese, dve plavidlá v prístave Pivdennyj neďaleko Odesy a ďalšie plavidlo severozápadne od ukrajinského Hadieho ostrova v Čiernom mori. Bez uvedenia dôkazov uviedlo, že slúžili na prepravu vojenského materiálu na Ukrajinu.

Moskva a Kyjev v súčasnosti zintenzívňujú údery v Čiernom a Azovskom mori a zameriavajú sa na kľúčové zdroje príjmov druhej strany. Rusko aj Ukrajina sú významnými vývozcami obilia a útoky na tejto trase vyvolávajú obavy o dodávky a zvyšovanie cien potravín.

X XX

Nedávny telefonický rozhovor s ruským prezidentom Vladimirom Putinom priniesol vzájomnú zhodu v niekoľkých otázkach, vyhlásil v stredu arménsky premiér Nikol Pašinjan. Prvý rozhovor medzi lídrami oboch krajín od parlamentných volieb v Arménsku sa uskutočnil v pondelok (27. 7.). Rozhovor podľa hovorcu Kremľa Dmitrija Peskova inicioval Jerevan a obaja lídri si v ňom vymenili názory na bilaterálne hospodárske vzťahy. TASR o tom informuje na základe správy agentúry TASS.

„V prvom rade dialóg fungoval, pretože sme sa dlho rozprávali,“ povedal novinárom Pašinjan. „Prostredníctvom dialógu sme dosiahli vzájomnú dohodu v mnohých otázkach,“ dodal.

Pašinjan v rozhovore s Putinom zdôraznil, že Ruskom uvalené obmedzenia na import arménskeho tovaru porušujú dohody medzi oboma krajinami, ako aj pravidlá Eurázijskej ekonomickej únie (EAEÚ), ktorej sú obe krajiny členmi, uviedla v pondelok kancelária arménskeho premiéra.

Moskva a Jerevan sú formálne spojenci, ale ich vzťahy sú za vlády Pašinjana čoraz napätejšie. Zhoršili sa predovšetkým po tom, čo ruské mierové jednotky v septembri 2023 nezasiahli pri bleskovej ofenzíve Azerbajdžanu proti etnickým Arménom v Náhornom Karabachu. Rusko navyše obviňuje arménsku vládu z prozápadného smerovania.

V reakcii na snahy Jerevanu priblížiť sa k Európe zaviedla Moskva obmedzenia na dovoz arménskeho tovaru vrátane kvetov, minerálnej vody, brandy, paradajok, papriky, jahôd, jabĺk a rýb. Európska únia (EÚ) v reakcii avizovala zníženie ciel na vývoz výrobkov z Arménska, aby mu pomohla kompenzovať ruské obmedzenia.

Arménsko je závislé od Ruska, pokiaľ ide o dodávky energií, pričom s Ruskom minulý rok zrealizovalo až 35 % svojho zahraničného obchodu, uviedla agentúra Reuters.

X XX

Nemecký zbrojársky koncern Rheinmetall v druhom štvrťroku zdvojnásobil svoj jadrový zisk na 562 miliónov eur. Tržby v medziročnom porovnaní vzrástli o takmer 70 % na 3,3 miliardy eur. TASR o tom informuje na základe správy agentúry AFP.

K výraznému zlepšeniu výsledkov podľa spoločnosti prispeli všetky segmenty jej podnikania. Rheinmetall vyrába tanky, delostreleckú techniku, systémy protivzdušnej obrany, vojenské nákladné vozidlá, lode a muníciu. Okrem dopĺňania výzbroje a modernizácie armád NATO je aj významným dodávateľom vojenskej techniky pre Ukrajinu.

Pásove bojové vozidlo LYNX nemeckého koncernu Rheinmettal na výstave IDEB

Svetový výrobcovia ukázali na výstave IDEB svoje kolesové ale aj pásove bojové vozidlá.  Slovensko plánuje vo veľkom nakupovať.

Cena akcií spoločnosti Rheinmetall sa v porovnaní s obdobím pred ruskou inváziou na Ukrajinu vo februári 2022 zvýšila približne 13-násobne. Hlavným motorom rastu je masívne navyšovanie výdavkov na obranu v Európe. Samotné Nemecko plánuje do budúceho roka zvýšiť svoj obranný rozpočet o 33 % na takmer 110 miliárd eur.

X X X

Francúzsko nariadilo kontroverznej ruskej novinárke Ksenii Fjodorovovej opustiť krajinu. Oznámilo to v stredu francúzske ministerstvo vnútra po tom, ako sa stala terčom obvinení zo šírenia propagandy Kremľa vo francúzskych televíznych a rozhlasových médiách.

Odborníci na dezinformácie už dlhší čas upozorňujú na vplyv bývalej novinárky ruskej štátnej televízie RT. Rozhodnutie prichádza v čase, keď sa Francúzsko pripravuje na budúcoročné prezidentské voľby.

Francúzsky denník Libération s odvolaním sa na rozhodnutie o jej vyhostení uviedol, že Fjodorovová pôsobila „ako sprostredkovateľka dezinformačných kampaní organizovaných ruskými úradmi“ s cieľom „destabilizovať verejný poriadok“ vo Francúzsku.

Ruská propaganda vyslala odkaz do Bratislavy

Najprv prišli obvinenia z terorizmu, potom nepriame vyhrážky smrťou. Ruská štátna televízia Rossija 1 naznačila, že na ukrajinského rapera Kyjevstonera, ktorý žije v Bratislave, sa pripravuje atentát.

Televízna stanica RT France ukončila činnosť v roku 2023, rok po tom, ako ruský prezident Vladimir Putin nariadil inváziu na Ukrajinu.

Fjodorovová však vo Francúzsku zostala a získala priestor v médiách patriacich do impéria konzervatívneho miliardára Vincenta Bollorého. Pravidelne vystupuje v spravodajskej televízii CNews, v rozhlasovej stanici Europe 1 a píše komentáre pre týždenník Le Journal du Dimanche. Podľa kritikov v nich šíri naratívy Kremľa o vojne na Ukrajine a západných krajinách.

X X X

Súd odsúdil bývalého konzultanta švédskej armády za pokus odovzdať tajné informácie Rusku a nariadil mu psychiatrickú liečbu, píše TASR podľa správy agentúry AFP.

Odsúdený 34-ročný muž trpí vážnou duševnou poruchou. V rokoch 2018 – 2022 pracoval ako počítačový konzultant švédskej armády a mal prístup k utajovaným informáciám. V novembri 2025 odišiel do Moskvy v snahe odovzdať Rusku tajné informácie, objasnil súd. Oslovil ruskú Federálnu bezpečnostnú službu (FSB) a vojenskú spravodajskú službu GRU a ponúkol im tieto informácie výmenou za ruské občianstvo a špeciálnu ochranu.

Švédi predstavili prvé bojové vozidlo vyrobené pre slovenskú armádu

Podľa prokuratúry muž pomocou umelej inteligencie vytvoril dokument s názv „Žiadosť o vojenskú ochranu cez kanál GRU“, v ktorom uviedol dôvody, pre ktoré žiada o ochranu.

Trojdňové súdne konanie bolo vo veľkej časti neverejné, počas neho muž známy len pod iniciálami R.T. odmietol obžalobu.

Podľa švédskej spravodajskej služby SAPO, ktorá označila Rusko za hlavnú vojenskú a spravodajskú hrozbu pre Švédsko, je muž vyšetrovaný aj pre podozrenie zo sprisahania s cieľom spáchať vraždu.

X XX

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návšteve Washingtonu telefonicky hovoril s francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom, riešili okrem iného prípravy na zimu vrátane dodávok na posilnenie ukrajinskej protivzdušnej obrany a energetickej podpory. Dnes o tom podľa agentúry Reuters informoval Elysejský palác, ktorý tak potvrdil predchádzajúci príspevok ukrajinského prezidenta na sieti X.

„Po ceste z Washingtonu som si telefonoval s prezidentom Macronom,“ uviedol na sieti Zelenskyj. Doplnil, že ho informoval o podrobnostiach svojich stretnutí v Bielom dome a v americkom Senáte. „Musíme využiť každú príležitosť, ktorá nás môže priblížiť k mieru,“ napísal ukrajinský prezident.

Zelenskyj doplnil, že obaja štátnici hovorili tiež o rozsiahlych lesných požiaroch vo Francúzsku. „Ukrajina je vždy pripravená pomôcť tým, ktorí nás podporovali počas týchto rokov nášho boja proti ruskej agresii. Ponúkol som Francúzsku našu pomoc,“ uviedol v príspevku.

X X X

NOVÝ  PREMIÉR  ANGLIE  NAPRAVOVAT  CHYBY  THATCHEROVÉ?

A bude se znárodňovat. Británie napravuje největší průšvih Margaret Thatcherové

V Británii mají nového premiéra a vzhledem k jeho levicovému profilu se už mluví o znárodňování. Jako první na řadě by měla být problémová vodárenská společnost Thames Water, která zajišťuje vodu pro patnáct milionů lidí. Její neutěšený příběh ukazuje důsledky ekonomických přešlapů Margaret Thatcherové.

Pokud platí, že Británie je dnes až po uši v „exkrementech“, Thames Water je ideálním symbolem. Obří moloch spravující vodovody a kanalizace pro obyvatele Londýna a okolí tíží dvacetimiliardový dluh, nemá peníze na opravy potrubí a každý rok dostává mnohamilionové pokuty za nelegální vypouštění splašků.

V řekách hynou ryby, ptáci, vydry. Kdysi průzračné vody potoků vyvěrajících z křídového podloží zarůstají řasami. Od smrduté vody prchají rybáři i turisté, ruší se triatlony, atmosféru tradičního klání osmiveslic mezi Oxfordem a Cambridge kazí zápach fekálií. Úřady varují plavce, aby se nenořili do Temže, protože je v ní příliš vysoká koncentrace bakterie E.coli.

V Británii panuje přesvědčení, že australský investiční fond vodárenskou společnost v podstatě vytuneloval. V tisku se mu proto přezdívá „upíří klokan“.

 

X X X

 

Při přípravných pracích v přírodní rezervaci na albánském pobřeží, kde má vzniknout rozsáhlý hotelový komplex spojený s rodinou Trumpových, podle nevládních organizací a vědců vznikly nenapravitelné škody. Výstavba podle nich ohrožuje krajinu i faunu, uvedla ve středu agentura AFP. Proti developerskému projektu spojenému s Trumpovou dcerou Ivankou a jejím manželem Jaredem Kushnerem se od konce května v Tiraně konají pravidelné protesty.

Pohled z dronu na chráněnou oblast, kde se plánuje výstavba luxusního letoviska 

„Buldozery na plážích už poškodily hnízdiště karet obecných, kterým hrozí vyhynutí,“ uvedl mořský biolog Olsi Nika, který stojí v čele nevládní organizace EcoAlbania. Škody způsobené na březích laguny Narta mezi 5. a 30. květnem jsou podle něj šokující.

‚Neexistuje šance, že se investice zastaví.‘ Proti resortu Trumpova zetě v Albánii protestují lidé už tři dny

Podle satelitních snímků získaných AFP je patrné, že v tomto období dělníci vyčistili silnici, odlesnili celou oblast a postavili most přes vodní rameno, které spojuje lagunu s mořem. Duny v Nartě byly zničeny výstavbou přístupových silnic a do přilehlých pobřežních oblastí nalili pracovníci beton, což ohrožuje mnoho druhů ptáků.

Podle Niky je to opravdová katastrofa pro biodiverzitu na několika stovkách hektarů. „Zásahy do klíčového kanálu mezi lagunou a mořem výrazně narušily výměnu vody, která je nezbytná pro rovnováhu mokřadů,“ popsal.

Plameňáci, revolta a kokainová stopa. Trumpův zeť může v Albánii narazit, kvůli prokuratuře i EU

Ačkoli mobilizace demonstrantů v hlavním městě vedly k pozastavení prací, jsou podle Ferdinanda Bega z Tiranské univerzity „škody na kulturním dědictví, které vznikly již dlouho před zahájením výstavby, z velké části nenapravitelné“.

Friedrich Schiemer z Vídeňské univerzity označil deltu za oblast s výjimečnou ochranářskou hodnotou a doplnil, že rozsáhlé projekty cílící na rozvoj cestovního ruchu by mohly „nenapravitelně poškodit její přírodní celistvost“.

Hotely mezi plameňáky

O projektu v hodnotě více než 4,5 miliardy eur (téměř 109 miliard Kč) Kushner poprvé hovořil v roce 2024. Počítá s výstavbou luxusních hotelů uprostřed kolonií plameňáků na opuštěném ostrově. Občanské organizace před ním varovaly již několik

Albánie už není lacinou destinací. Turismus vzkvétá a Evropská unie s ekology hlídá jeho limity

Rozsáhlý odpor veřejnosti však začal až přibližně před šesti týdny, když se objevil ostnatý drát vymezující hranice komplexu. Demonstrace v oblasti potlačili soukromí bezpečnostní strážci, což spolu s následným prohlášením Ivanky Trumpové, že vlastní osm kilometrů pobřeží přímo naproti ostrovu, vyvolalo pokračující protesty.

Vláda Ediho Ramy, která je u moci již 13 let, označuje stavbu za „nejkrásnější projekt v Evropě“ a obhajuje ho snahou o přilákání mezinárodního kapitálu, vytvoření nových pracovních míst a rozvoj albánského cestovního ruchu s cílem dohnat okolní Černou Horu, Řecko či Chorvatsko.

Odhad škod

V polovině června na místo zamířila skupina vědců, aby odhadla škody, které mohou přípravné práce způsobit. V následné petici poukázali na škody způsobené hnízdištím karety obecné, zásahy do kanálu či na dopady na několik druhů ptáků, které jsou na této oblasti závislé při hledání potravy, odpočinku a rozmnožování.

Mladí Albánci už nechtějí mlčet nebo emigrovat, popisuje novinář protesty proti korupci a Trumpové

Protesty v Tiraně jsou podle AFP v posledních týdnech méně časté, demonstrantům ale vyjádřila podporu popová hvězda Dua Lipa, která pochází z rodiny kosovských Albánců.

Zpěvačka uvedla, že sdílí obavy ohledně podmínek, za kterých úřady udělují stavební povolení. Albánský zákon byl za tímto účelem v roce 2024 novelizován.

Do debaty ohledně projektu se zapojila i Evropská unie, k níž se chce Albánie připojit. „Ještě před začátkem těchto demonstrací jsme se s Albánií dohodli, že novelizace zákonů o chráněných územích a strategických investicích z roku 2024 budou v letošním roce zrušeny,“ uvedla dříve evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová.

 

X X X

 

VLÁDA  NAPRAVUJE  CHYBY  FIALY

 

MILIARDY  ČR  VYHODIL  NA  VÁLKU  UKRAJINY

Dvacítka českých ekonomů v úterý vyzvala poslance, aby se zabývali věcnými důvody, pro které prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Veto mi přijde promyšlené a zodpovědné. Ale chápu, proč to vláda kritizuje. Evidentně se tady dělá příprava na prezidentské volby,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) podle svých slov nevidí jinou alternativu než změnu rozpočtových pravidel, která dává členům vlády volnější pole pro zvyšování výdajů.

Miroslav Zámečník, ekonom, hlavní poradce České bankovní asociace, někdejší člen NERV a bývalý zástupce Česka ve Světové bance

„Povede to k tomu, že bude vyšší strukturální schodek,“ soudí ekonom a všímá si paradoxu: „Podle fiskálně strukturálního plánu bychom měli mít už v roce 2028 zodpovědný rozpočet, což je fascinující. Nejdřív si opasek povolit, udělat štědrý rozpočet a pak začít šetřit o to víc? To nás dožene.“

 

Tlak ekonomů na rozpočtovou odpovědnost je podle něj dnes silnější než dříve, i když některé Zámečník kritizuje: „Jsou lidé i ekonomové, kteří k tomu přistupují na můj vkus moc blazeovaně, že jsme ještě pořád skoro nejméně zadlužení, takže se můžeme rozmáchnout.“

Ekonom Zámečník: Trump couvne. Trhy zatím neočekávají, že krize v Hormuzském průlivu potrvá dlouho

Rozvolnění rozpočtových pravidel prý umožní vládě rozjet další investice do infrastruktury v době, kdy se podle Zámečníka uzavírá takzvaná produkční mezera (rozdíl mezi aktuálním výkonem ekonomiky a jejím plným potenciálem, pozn. red.). Právě to považuje za problém.

„Jakýkoliv další fiskální impulz, ke kterému se chystáme, protože se chceme fiskálně rozmáchnout, bude znamenat, že přitápíme do kotle inflace. To je naprosto zjevný fakt,“ zdůrazňuje.

Jediná brzda

Jedním z bodů novely rozpočtových pravidel je i možnost překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o 10 procent, pokud se zhorší bezpečnostní situace a doporučí to Bezpečnostní rada státu. Zámečník připomíná, že jde prakticky o rozhodnutí vlády.

Prezident myslí na udržitelnost veřejných financí, říká STAN. Záměrně vládě komplikuje život, zní z ANO

 

„Je to s tím limitem tříprocentního schodku veřejných rozpočtů. To je ve skutečnosti jediná brzdička, kterou se tam podařilo zakomponovat,“ připouští.

 

Za skutečnou pojistku ale nepovažuje pravidlo samotné, nýbrž politické riziko porušení slibu. To by se prý mohlo objevit jako téma v předvolební kampani.

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle Zámečníka ale nemůže dostát všem svým předvolebním slibům, například zvýšení důchodů, pokud bude chtít udržet hranici deficitu státního rozpočtu pod třemi procenty.

 

Slova ministryně financí Schillerové o tom, že plnění některých slibů je potřeba odložit, označuje ekonom za obratné. „To udělala paní ministryně Schillerová chytře – řekla, že teď je tu přece jenom nějaká fiskální brzdička a musíme si vyhodnotit, co nám všechna naslibovaná opatření udělají s rozpočtem,“ tvrdí a pokračuje:

Pavel vetoval novelu rozpočtových zákonů. Ohrožuje podle něj dlouhodobou udržitelnost veřejných financí

 

„Ale když si to vyhodnotíte aspoň trochu poctivě, znamená to, že nesmíte tyto sliby splnit. Jedna věc je dobrý kredit vůči důchodcům, kterým jste naslibovali hory doly. A druhá věc je dobrý kredit vůči držitelům státního dluhu,“ zdůrazňuje.

Pro vládu je podle Zámečníka nakonec přece jen důležitější věřitel než volič. „Body ve volbách jsou fajn, ale nakonec je to věřitel. Obsluha dluhu je supermandatorní výdaj – to jsme viděli třeba v Řecku. Když se to dlouho přehání, abychom u voleb vyhrávali, tak pak narazíme hlavou na zem,“ uzavírá.

 

X X X

Rychlý vstup do funkce. Nový britský premiér chce po deseti dnech reformovat systém sociální péče

Britská vláda nastartovala reformu systému sociální péče. Desátý den v premiérské funkci to oznámil Andy Burnham. Nový systém by měl být podle něj spravedlivější a finančně udržitelný.

Nový britský premiér Andy Burhham 

„Nikdo neví, jak dlouho budu ve funkci. Dokud ale jsem předsedou vlády, budu se snažit najít řešení. Nikdy bych si neodpustil, kdybych to nezkusil,“ řekl nový předseda britské vlády. Na reformě systému sociální péče bude vláda spolupracovat i s opozičními stranami. První jednání začala už ve středu.

 Nový britský premiér má rychlý vstup do funkce a je to vidět už i na průzkumech. Poslechněte si podrobnosti

Zatím to jsou jenom obrysy, které ve středu narýsoval britský premiér, čímž celý proces nastartoval. Premiér řekl, že systém by měl být spravedlivější a dostupnější.

V současné podobě je to tak, že většina domovů důchodců a pečovatelských domů v Británii je provozována soukromými společnostmi. Vláda podle toho, jak se první návrhy čtou, chce vytvořit Národní pečovatelskou službu po vzoru NHS (Národní zdravotní služba) tak, aby peníze daňových poplatníků neodcházely do soukromého sektoru.

Koncepce by měla být hotová během příštího roku. Důležité je, že se na velkém projektu podílí nejen vládní strana, ale i opozice, tedy Konzervativní strana a Liberální demokracie. Přizvaná ale nebyla Reform UK Nigela Farage, tu nechali stranou.

Rychlý vstup do funkce

Nový britský premiér Andy Burnham je ve funkci teprve desátý den. Už toho ale stihl opravdu hodně. Od doby, kdy minulé pondělí v Downing Street převzal funkci předsedy vlády, vláda například zrušila DPH na elektřinu pro domácnosti, zastropovala jízdné v autobusech na dvě libry, vyhlásila program podpory technického vzdělávání. A teď spustila mnohem větší plán, tedy reformu sociálního systému.

Spíš než svět chce Burnham měnit Británii. Pravidelně chce úřadovat i z Manchesteru, popisuje Kytka

Všechny kroky v domácí politice mají sloužit ke snížení životních nákladů, což je v Británii veliké téma.

Dokonce stihnul v úterý už i velký krok v zahraniční politice, když se v Británii setkal s ukrajinským prezidentem Zelenským. Ubezpečil ho o další podpoře Ukrajiny a také umožnil Ukrajině vyrábět rušičky do dronů.

Dorovnání Reform UK

Teď se zdá, že je Andy Burnham na vlně popularity. Do politiky totiž vstoupil opravdu velmi razantně.

Jsem připraven odporovat Trumpovi, řekl nový britský premiér. Americký prezident je ale podle něj vřelý

V úterý vyšly tři na sobě nezávislé průzkumy volebních preferencí, které mluví o tom, že poprvé po roce a půl není v čele strana Reform UK Nigela Farage, ale ve dvou průzkumech je v čele Labouristická strana a v jednom případě ji průzkum dává na roveň se stranou Reform UK.

Není jasné, jestli se jedná o náhodu, nebo je to jakási chvilková vlna. Jakýsi trend by to mohlo naznačovat.

Faktem je to, že pro labouristy je Andy Burnham možná poslední šancí, jak důstojně dovládnout další roky. Jestli to zůstane, není jasné, ale takovýto trend z nejnovějšího měření vyplývá.

 

X X X

 

V Poľsku hučali sirény. Pole na juhovýchode roztrhal mohutný výbuch, objavili desaťmetrový kráter

Milimetre od tragédie. Pracovníka odťahovky pri zásahu zrazilo auto, vodičom posiela mrazivý odkaVýchodné krídlo v bojovej pohotovosti: NATO na Slovensku cvičí s najmodernejšou bojovou technikou

V blízkosti obce Tarnawa-Kolonia v poľskom Lubelskom vojvodstve sa vo štvrtok ráno pravdepodobne zrútil neidentifikovaný objekt. Na poli približne dva kilometre od obytnej zástavby našli záchranné zložky kráter s priemerom asi desať metrov a roztrúsené trosky.

 

Poľská polícia dostala hlásenie o silnom výbuchu, ktorý bolo počuť v okrese Biłgoraj medzi obcami Tarnawa-Kolonia a Biskupice. Policajti po 5.00 h objavili medzi obcami Tarnawa-Kolonia a Tokary kráter a časti neznámeho objektu.

Miesto zabezpečili policajti a hasiči. Do zásahu sa zapojili aj policajní protiteroristickí špecialisti, Vojenská polícia, Agentúra vnútornej bezpečnosti, vojenská kontrarozviedka a prokuratúra v Lubline.

 

Podľa anonymného zdroja poľského portálu Wirtualna Polska z prostredia vlády mohlo ísť o ruskú raketu. „Všetko nasvedčuje tomu, že to bola ruská raketa,“ uviedol zdroj. Objekt však naďalej skúmajú pyrotechnici a jeho pôvod ani typ zatiaľ neboli oficiálne potvrdené.

 

Niektorí analytici sledujúci vojnu na Ukrajine predbežne špekulovali, že do poľského vzdušného priestoru mohla preniknúť ruská strela s plochou dráhou letu typu Ch-101. Ani túto informáciu však poľské úrady zatiaľ nepotvrdili.

Incident sa stal počas rozsiahlych ruských útokov proti Ukrajine. Poľské operačné velenie uviedlo, že radary v noci sledovali najmenej niekoľko desiatok striel nad západnou Ukrajinou. Jeden z objektov sa o 3.29 h priblížil približne na päť kilometrov k poľskej hranici, následne však zmenil smer a zamierili.

 

O 3.40 h poľské systémy zaznamenali vo vzdušnom priestore krajiny ďalší neidentifikovaný objekt, ktorý sa pohyboval smerom na západ. Armáda na jeho rozpoznanie a zachytenie vyslala pohotovostnú stíhačku F-16.

„O 3.46 h, ešte pred jednoznačnou identifikáciou, objekt zmizol z údajov radarových systémov,“ uviedlo poľské operačné velenie.

Na miesto posledného radarového záznamu následne vyslali vrtuľník Mi-24. Jeho posádka lokalizovala pravdepodobné miesto dopadu v nezastavanej oblasti pri Tarnawa-Kolonii. Na miesto zamieril aj pozemný pátrací a záchranný tím.

 

X X X

 

Ukrajinci už u Poliakov prehrávajú. Kto im odkazuje, že s Banderom sa do EÚ nedostanú?

Namiesto silného spojenectva vlažný vzťah k svojmu susedovi. Postoj Poliakov k Ukrajincom sa v poslednom období výrazne mení. Väčšina by ich nerada videla v Európskej únii a mnohí dokonca spochybňujú vojenskú pomoc štátu, ktorý sa už piaty rok bráni proti ruskej invázii

 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a poľský premiér Donald Tusk na snímke z decembra 2025. Aktuálne sú vzťahy medzi Kyjevom a Varšavou ochladené, čo sa zjavne prejavuje aj v sociologických prieskumoch realizovaných v Poľsku.

Najprv sa pozrime na prieskumy verejnej mienky a potom na súvislosti, ktoré opýtaných mohli ovplyvniť. Pred mesiacom a teraz sa objavili výsledky dvoch ankiet, z ktorých ani jedna nemohla Ukrajincov potešiť.

 

O čom bolo prvé nepríjemné zistenie na konci júna? Z prieskumu agentúry IBRiS vyplynulo, že 46 % Poliakov si myslí, že ich štát by mal Ukrajine pozastaviť vojenskú pomoc alebo znížiť jej rozsah. „Za príčinu označili obavy týkajúce sa bojaschopnosti poľskej armády a pochybnosti o transparentnosti využívania pomoci,“ ozrejmil server Evropejskaja pravda. Naopak, pokračujúce vyzbrojovanie Ukrajiny podporilo 35 % opýtaných spomedzi tých, čo majú vo veci jasno v hlave. Čo sa týka prípadného nasadenia mierotvorcov na ukrajinskom území po skončení vojny, s ich vyslaním by súhlasilo len 15 % respondentov, jednoznačne proti sa vyslovilo 65 %.

 

Teraz na konci júla bol zverejnený ďalší prieskum verejnej mienky, ktorý dokazuje, ako výrazne sa zmenil názor Poliakov pri jednej otázke od februára 2022, keď Putinova armáda vtrhla na Ukrajinu. „Proti podpore vstupu Ukrajiny do EÚ sa vyjadrilo 52 % opýtaných, za bolo 33 %,“ citovala Ukrajinská pravda z výsledku prieskumu, ktorý uskutočnila agentúra Opinia24.

 

Keď anketári dávali rovnakú otázku v októbri 2023, perspektívu členstva Ukrajiny v EÚ odobrilo 74 % Poliakov a v marci 2022, čiže krátko po začiatku ruskej invázie, ich bolo dokonca až 90 %.

 

Čo sa mohlo podpísať pod viaceré zmeny v postoji k susednému štátu? V prvom rade nepochybne roztržka medzi Kyjevom a Varšavou, ktorá nastala na konci jari tohto roku, keď prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálne pomenoval jednu vojenskú jednotku po Ukrajinskej povstaleckej armáde. V Poľsku obviňujú jej príslušníkov z toho, že počas druhej svetovej vojny pozabíjali veľký počet poľských civilistov.

 

Poľský poslanec vytiahol vlajku so svastikou a spustil škandál

 

Pripomeňme, že spor dospel až tak ďaleko, že prezident Karol Nawrocki odobral Zelenskému najvyššie poľské štátne vyznamenanie. Najnovší prieskum agentúry Opinia24 odhalil, že rozhodnutie Nawrockého podporuje až 55 % Poliakov, naopak, medzi rozhodnutými to odmieta 27 % oslovených.

 

Spor medzi Zelenským a Nawrockým, (respektíve hádka medzi obidvomi štátmi o výklad histórie týkajúci sa skutkov Ukrajinskej povstaleckej armády) viedol dokonca k tomu, že vo Varšave zastavili plánované odovzdanie vyradených deviatich lietadiel sovietskej výroby MiG-21 na Ukrajinu. Nakoniec by ich malo prevziať Bulharsko, ktoré by chcelo dočasne zabezpečovať svoj vzdušný priestor dovtedy; od USA má získať moderné stroje. Príčinou neochoty vo Varšave má byť to, že Kyjev na revanš nedokázal poskytnúť dronové technológie.

K zhoršenie medzištátnych vzťahov prispievajú aj pribúdajúce prejavy nenávisti niektorých Poliakov voči ukrajinským utečencom i Ukrajincom, ktorí v Poľsku pracujú už dlhé roky. Najnovší brutálny prípad sa stal vo Vroclave. Dvaja muži vo veku 45 a 47 rokov napadli a zbili 20-ročnú ženu a 21-ročného muža z Ukrajiny. Poškodení povedali, že k útoku došlo preto, lebo dvom Poliakom sa nepáčilo, že sa rozprávajú.

 

Poľský premiér Donald Tusk dôrazne odsúdil agresívny čin vo Vroclave: „Musíme viesť rozhodný boj proti tomuto násiliu, pretože násilníci, chuligáni a táto kultúra násilia sú čoraz drzejší a bezočivejší.“ Dal pritom najavo, že odpor proti Ukrajincom živia niektorí opoziční politici. „Nárast násilných prejavov namierených proti Ukrajincom sa spája s rétorikou a s počínaním krajne pravicových politikov,“ citovali médiá hovorcu poľskej vlády Adama Szlapku. Aký zámer môžu sledovať?

 

Odpoveďou môže byť pohľad do budúcoročného kalendára: najneskôr v novembri 2027 sa v Poľsku uskutočnia parlamentné voľby. Ukrajinský politológ Anton Najčuk predpokladá, že opozícia bude stavať svoju politiku aj na protiukrajinských náladách. Vrátane kritiky Tuska za ústretové kroky Varšavy, ktoré by sa vyskytli smerom ku Kyjevu. „Odporcovia vstupu Ukrajiny do EÚ prevládajú medzi voličmi, ktorí odovzdali svoj hlas v druhom kole prezidentských volieb Nawrockému, čo sa dá vidieť v sociologických prieskumoch,“ napísal Najčuk vo svojom príspevku pre server 24 Kanal. (Nawrocki vyhral voľby s podporou konzervatívno-nacionalistickej opozície, Tusk, naopak, je liberálny politik.)

 

Na druhej strane treba poukázať na to, že Zelenskyj evidentne urobil svojmu štátu medvediu službu, keď jeden vojenský oddiel pomenoval po Ukrajinskej povstaleckej armáde. Nemenej to platí v prípade návrhu zákona, ktorý pred mesiacom predložil do parlamentu a ten mu ho veľmi rýchlo ochotne schválil. Ide v ňom o vytvorenie Národného panteónu. Zelenskyj pritom podčiarkol, že nikto nebude Ukrajine diktovať, koho môže uctievať. Bola to jasný odkaz z Kyjeva do Varšavy. Nedá sa vylúčiť, že panteón, ktorý vytvoria v Kyjeve, by sa mohol stať aj miestom nového večného odpočinku kontroverzného Stepana Banderu. Hrob má v Mníchove.

 

Kým na Ukrajine mnohí vidia v Banderovi bojovníka za slobodu a samostatnosť, naopak, v Poľsku ho hodnotia ako symbol kolaborácie s nacistami. Jedným z tých, čo sa najnovšie ozva proti vychvaľovaniu Banderu, je poľský minister obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V rozhovore pre server Wirtualna Polska vážne upozornil Ukrajincov, aby zabudli na to, že by ich rodina európskych štátov privítala s tým, že v Banderovi vidia národného hrdinu. „Ukrajina nevstúpi do Európskej únie s Banderom na svojej vlajke. Táto otázka je úplne jasná: Európske spoločenstvo nemožno budovať na histórii, ktorá je tomuto spoločenstvu cudzia,“ podčiarkol Kosiniak-Kamysz.

 

Poľský minister zjavne nepotešil ukrajinského prezidenta ani poznámkou o tŕnistej ceste jeho štátu do EÚ: „Otázka boja proti korupcii bude pre Ukrajinu tou najnáročnejšou súčasťou rokovaní o európskej integrácii. Tieto vyjednávania by mohli trvať roky,“ podotkol napriek tomu, že od príchodu Zelenského na čelo štátu Ukrajina dosahuje cenné úspechy v odhaľovaní korupcie.

 

X X X

RAKETA   RUSKA   V   POLSKU?

Polsko zasáhla ruská raketa. Dopadla na východě země, vzlétly stíhačky

Vojenský letoun F-16 byl v noci na čtvrtek vyslán k zásahu proti objektu letícímu na východě Polska, uvedla ráno polská armáda. Asi 45 kilometrů jižně od Lublina poté vojáci objevili asi deset metrů velký kráter. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrii Sybihy se jednalo o ruskou střelu s plochou dráhou. Polské úřady však zatím jeho tvrzení prověřují. Na místo míří polský premiér Donald Tusk.

„Během ruského masivního raketového útoku na západní Ukrajinu byl narušen polský vzdušný prostor,“ oznámil Tusk na síti X s tím, že svolává koordinační tým za účasti ministra obrany a obranných složek. Tusk zároveň míří na místo, oznámil mluvčí vlády.

Polská armáda na síti X informovala, že ve 3:40 byl v polském vzdušném prostoru detekován neznámý objekt pohybující se směrem na západ, a na místo vyslala letoun F-16 k identifikaci a zachycení objektu. „Ve 3:46, před provedením jednoznačné identifikace, objekt zmizel z radiolokačních systémů,“ doplnila armáda.

Zelenskyj jednal v Polsku s Tuskem. Řešili i nedávné spory mezi oběma státy

Objekt, který po 6 minutách z radaru zmizel, se pravděpodobně zřítil u vesnice Tarnawa-Kolonia poblíž Lublina, místo následně lokalizoval vojenský vrtulník Mi-24. „Posádka vrtulníku lokalizovala pravděpodobné místo dopadu objektu v nezastavěném terénu poblíž obce Tarnawa-Kolonia,“ sdělila armáda.

Do akce k zajištění vzdušného prostoru země byl vyslán pár stíhaček a průzkumný letoun, upřesnila armáda. „V noci polské a spojenecké průzkumné systémy detekovaly intenzivní bojovou aktivitu dálkového letectva Ruské federace,“ napsaly polské ozbrojené síly na síti X.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrii Sybihy přes noc přeletěla ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101 do Polska v rámci masivního ruského úderu proti Ukrajině a narušila tak vzdušný prostor NATO. „To je další jasnou ukázkou toho, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany je nyní naléhavé a slouží jako záruka ochrany celého euroatlantického společenství,“ napsal Sybiha na sociální síti X.

Objekt, který dopadl asi 45 kilometrů od polského Lublinu, byla ruská raketa Kh-101, uvedl na internetu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Polský premiér Donald Tusk míří na východ země, kde v noci na dnešek narušil neznámý objekt polský vzdušný prostor, oznámil mluvčí vlády.

 

Polská stíhačka v noci zasahovala proti letícímu objektu na východě země, uvedlo tamní vojsko. Objekt spadl poblíž Lublina, armáda místo lokalizovala.

Zobrazit celou online reportáž

Ch-101 je řízená střela s plochou dráhou letu typu. Dolet má až tři a půl tisíce kilometrů, cestovní rychlost se pohybuje kolem sedmi set kilometrů v hodině. Rusové ji poprvé použili v Sýrii, masového nasazení se však dočkala až na Ukrajině.

Ruský raketový vpád do Polska podle Sybihy zároveň připomíná, že pro Ukrajinu a Polsko není nic naléhavějšího než boj proti společnému nepříteli, který představuje přímou hrozbu pro oba národy. „Všechny ostatní neshody musí být během této brutální války odloženy stranou. Naší nejvyšší prioritou musí být naše společná bezpečnost,“ dodal.

Ukrajina o důsledcích útoku informuje své partnery i mezinárodní organizace a žádá silnou mezinárodní reakci, větší podporu a zvýšení tlaku na Rusko. „Cena za pokračování této války pro Putina musí daleko převýšit cenu za její ukončení,“ uvedl Sybiha.

Policie uvedla, že obyvatelé v okolí obce ohlásili silnou explozi, načež byla k místu vyslána hlídka. „Po páté hodině ranní policisté objevili kráter a trosky neznámého objektu na poli mezi obcemi Tarnawa-Kolonia a Tokary, přibližně dva kilometry od nejbližších budov,“ uvedla policie.

„Policisté nalezli kráter a trosky neidentifikovaného objektu v poli asi dva kilometry od nejbližších domů,“ oznámila polská policie. V Lublinu a některých dalších obcích se na několik minut rozezněly sirény ohlašující letecký poplach, informovaly úřady.

V noci na čtvrtek Rusko provedlo další rozsáhlý útok proti Ukrajině. Jeho cílem byla i místa na západě bránící se země.

Polsko stejně jako pobaltské země kvůli obavám z narušení svého vzdušného prostoru při ruských útocích proti Ukrajině vysílá do vzduchu stíhačky opakovaně, k průniku cizích strojů na polské území však dochází spíše výjimečně. Polský premiér Donald Tusk loni v září Moskvě vzkázal, že armáda sestřelí jakékoli ruské letadlo či dron, který se objeví ve vzdušném prostoru.

X XX

MÍSTO   DOHODY   O  UKONČENÍ   VÁLKY   DÁLE   SILNÉ  BOJE,
MRTVÍ,  UKRAJINA  NECHCE  KAPITULACI,  OBĚTUJE  LIDI  NA  SMRT
TRUMP:  KDYBY  ZÁPAD  NEPODPOROVAL  ZÁPAD,  JE  PO  VÁLCE

Ruské útoky na Ukrajině zabily osm lidí. Ukrajinci zasáhli další sklad Wildberries

Noční ruské útoky na Ukrajině si podle místních úřadů vyžádaly nejméně osm mrtvých, včetně dvou dětí po zásahu domu raketou Iskander-M u Kryvého Rihu, a další zraněné hlásí Kyjev i Lvov. Podle Zelenského Rusko v noci na Ukrajinu vyslalo asi 70 střel a 280 dronů. Ukrajinské střely v noci zasáhly logistické centrum Wildberries v Penzenské oblasti.

Šéf městské vojenské správy v Kryvém Rohu Oleksandr Vilkul uplynulé hodiny označil za „černou noc“. Uvedl, že v zasaženém domku žila rodina s mnoha dětmi. „Záchranná operace pokračuje, pracuje se na rozebírání trosek. Počet obětí se může zvýšit,“ napsal na telegramu.

 

V Kyjevě zemřel jeden člověk, oznámila městská vojenská správa. Jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění 15 lidí, oznámily úřady.

Ruská armáda na Kyjev podle starosty Vitalije Klička zaútočila balistickými raketami. Informoval o požárech několika budov, které nejsou určeny k bydlení.

Podle agentir ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského použili ruské ozbrojené síly v noci na čtvrtek přes sedm desítek střel a asi 280 dronů při rozsáhlém útoku proti Ukrajině. Ukrajinské letectvo upřesnilo, že zaznamenáno bylo 74 střel různých typů a 284 dronů.

Šéf vojenské správy Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj na telegramu oznámil, že ruský útok poničil dvě obytné budovy. Zraněným poskytují pomoc záchranáři a zdravotníci. Starosta Sadovyj na telegramu zveřejnil záběry hořících domů.

Ukrajina přišla o letoun F-16, pilot se katapultoval. Příčinu havárie zjišťují

Kvůli ruským útokům na západě Ukrajiny preventivně odstartovaly polské stíhačky, polská armáda uvedla do stavu pohotovosti systémy protivzdušné obrany. Polský premiér Donald Tusk zamířil na východ země, kde v noci na čtvrtek narušil neznámý objekt polský vzdušný prostor, oznámil mluvčí polské vlády.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu večer varoval, že Ukrajinu v noci na dnešek pravděpodobně čeká masivní ruský útok. Zdůraznil, že bezpečnost jeho země závisí na ochotě spojenců poskytnout systémy protiraketové obrany.

Ukrajinské drony zasáhly čtyři ruské tankery v Černém a Azovském moři, oznámil Kyjev. Poškodily také obilný terminál v přístavu Taman, píše Reuters.

Šéf Evropské rady Costa odsoudil nové ruské útoky na Ukrajinu a narušení polského vzdušného prostoru. Dokazují, že Rusko je hrozbou pro Evropu, uvedl.

Střela, která dopadla na východ Polska, byla zřejmě ruská, uvedl polský premiér Tusk podle Reuters. Chce ale víc jistoty o jejím typu a kdo ji vyslal.

Zobrazit celou online reportáž

Zelenskyj rovněž opět vyzval ukrajinské spojence, aby poskytli Kyjevu další zbraně, zejména systémy protivzdušné obrany, kterých se jeho zemi podle něj kriticky nedostává.

Během středečního večera se na sociálních sítích objevily záběry ze zaplněných stanic kyjevského metra, kam lidé kvůli hrozícímu úderu přišli strávit noc. Jako kryt slouží metro i obyvatelům Charkova, druhého největšího města na Ukrajině.

Charkovský starosta Ihor Terechov během noci uvedl, že ruský dron zasáhl průmyslovou zónu na jihozápadě města.

Ukrajinci zasáhli sklad Wildberries

Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na logistické centrum ruského internetového prodejce Wildberries v Penzenské oblasti. Podle agentury TASS o tom informoval Oleg Melničenko, gubernátor tohoto regionu v Povolží. Na místě vypukl požár a jeden člověk je zraněný.

Dalších asi 200 osob záchranáři evakuovali.

Telegramový kanál Astra uvedl, že drony zasáhly logistické centrum Wildberries v obci Mastinovka na severozápad od Penzy. Jde podle něho o významný logistický komplex obsluhující Povolžský federální okruh.

Ukrajinci zasáhli další sklad Wildberries, firma hledá útočiště v Kazachstánu

Sklady Wildberries v různých částech Ruska jsou cílem ukrajinských útoků opakovaně. V noci na středu hořelo v centru této firmy v Rjazani.

Ukrajina internetového prodejce Wildberries zařadila na svůj sankční seznam s tvrzením, že pomáhá v zásobování ruské armády. Tato společnost bývá často označovaná za ruskou obdobu amerického internetového obchodu Amazon. V Rusku má dominantní postavení na trhu on-line obchodování.

x X X

OBYVATELÉ  MAROKA  UTÍKAJÍ  DO  ŠPANĚLSKA

Španělskou Ceutu zaplnily tisíce Maročanů, město žádá vládu o vojenský zásah

Tisíce Maročanů ve středu pronikly do španělského autonomního města Ceuta, když ze sousedního Maroka přeplavali či přešli po souši. Španělští policisté podle médií takovému množství nedokázali čelit. Ceuta se potýká s větší migrační vlnou už několik dnů a její starosta Juan Jesús Vivas kvůli tomu tento týden požádal španělskou vládu o vyhlášení stavu národní nouze. Nyní k tomu ještě požádal o nasazení armády.

Není jasné, proč zrovna ve středu takové davy mladých Maročanů vtrhly do Ceuty. V Maroku mají ve středu státní svátek.

Vivas už ve středu varoval, že přijímací centrum pro uprchlíky v Ceutě, které má kapacitu přes 500 lidí, je už několik dní přeplněné a více než 1000 lidí přespává na ulici. Vivas také ve středu uvedl, že za posledních deset dnů připlavalo do Ceuty přes 1500 migrantů.

Španělská vláda ve středu vyhlášení stavu nouze odmítla s tím, že ho lze vyhlásit jen kvůli přírodním katastrofám. Kvůli zhoršení situace by měl ale v pátek Ceutu navštívit španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska.

Zatímco dopoledne připlavaly k Ceutě desítky většinou mladých Maročanů, kolem poledne už se do města začaly valit davy lidí i po souši a byly mezi nimi i ženy s dětmi. Podle deníku El País mnozí z nich jásali a křičeli, jako kdyby oslavovali vítězství na mistrovství světa. Agentura AP popsala, že někteří křičeli Ať žije Španělsko.

Starosta Ceuty tento týden varoval, že přes moře připlouvá stále více migrantů, a to asi 300 denně. V Ceutě na necelých 19 kilometrech čtverečních žije kolem 84 tisíc lidí.

Španělsko ztíží Maročanům vstup do afrických exkláv, zahrne je do Schengenu

„Pokud nepřijmeme razantní a okamžitá opatření, budeme na tom za měsíc stejně jako v květnu 2021,“ varoval Vivas. Připomněl tak události, kdy do Ceuty za dva dny připlavalo podél pobřeží z Maroka na 10 tisíc migrantů. Tehdy k tomu přispělo i zhoršení španělsko-marockých vztahů a skutečnost, že marocká pohraniční stráž migrantům nijak nebránila v cestě na španělské území. Starosta Ceuty Vivas také apeloval na španělskou vládu, aby v této záležitosti více spolupracovala s Marokem.

K zásahu španělské centrální vlády vyzvalo kromě vedení Ceuty i místní sdružení zdravotníků. Město podle nich nemá na tak velký příliv lidí dostatečné kapacity systému zdravotní péče.

Za invazi označil události v Ceutě šéf španělské krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal. Zveřejnil také videa, jak stovky mladých Maročanů běží do Ceuty vraty, jež pohraniční stráž před obrovským valícím se davem otevřela. „Neprchají před žádnou válkou ani chudobou. Je to invaze,“ napsal Abascal a ze situace obvinil španělskou vládu.

Do španělské Ceuty dorazil rekordní počet migrantů, využili i nízkého přílivu

Vivas tento týden vyzval také k novelizaci imigračního zákona. Reagoval tak na rozhodnutí nejvyššího soudu ze začátku července, podle něhož se ustanovení zákona umožňující okamžité vyhoštění migrantů na hranicích může uplatnit pouze na ty, kteří překonali zavedená opatření na hranicích, jako jsou například ploty.

To však podle Vivase brání okamžitému vyhoštění migrantů, kteří do Ceuty – či do dalšího španělského města v Africe Melilly – připlavali.

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.