Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Uvedl to bývalý šéf ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.

„Téměř 12 let jsem se osobně věnoval osvojování standardů NATO a každý rok jsem slýchával tu samou pohádku – že jsme na prahu vstupu do této organizace. Bohužel se k ní nikdy nepřipojíme,“ uvedl v pondělí večer na setkání ukrajinských velvyslanců v Kyjevě. Několik členů NATO navíc proti plnému členství Ukrajiny v Alianci vystupuje.

Generál zpochybnil, zda je NATO kvůli současným hrozbám stále relevantní. Myslí si také, že po čtyřech a půl letech invaze, která je nejhorším ozbrojeným konfliktem v Evropě od druhé světové války, je ukrajinská armáda modernější než samotná Aliance.

„Je nemožné připojit se k organizaci, která se drží doktrín z druhé světové války, a to vzhledem k současné úrovni rozvoje ukrajinských ozbrojených sil,“ řekl Zalužnyj. Zároveň ale uznal, že Ukrajina potřebuje technologie, které jsou k dispozici v zemích NATO, zejména systémy protivzdušné obrany umožňující sestřelovat balistické rakety.

Zalužnyj už v červenci v komentáři zveřejněném britským deníkem The Daily Telegraph uvedl, že válka na Ukrajině vynesla na světlo znepokojivé otázky o tom, zda je NATO připraveno na konflikty 21. století.

Ukrajina má také podle něj všechny důvody uznat podporu, kterou jí členové NATO poskytli a nadále poskytují, úcta k Alianci však nesmí bránit upřímnému zhodnocení jejích slabých stránek. Schopnost Ukrajiny pokračovat ve válce ale zase na druhou stranu silně závisí na trvalé podpoře jejích spojenců, zdůraznil tehdy.

Invaze na Ukrajinu zásadně změnila způsoby vedení války, přičemž drony a nové nízkonákladové technologie v současnosti zaujímají na bojišti ústřední místo. NATO podle mnohých odborníků zaostává v začleňování těchto inovací do svých obranných kapacit.

Valerij Zalužnyj, jnež ukrajinským ozbrojeným silám velel v prvních dvou letech ruské invaze, je ve vlasti nadále velmi populární. Podle červnového průzkumu veřejného mínění mu důvěřuje 73 procent Ukrajinců.

Od předloňského července zastává funkci ukrajinského velvyslance v Británii a v minulosti se o něm spekulovalo, že by mohl kandidovat na post ukrajinského prezidenta.

X XX

Trumpova vojna s Iránom vyprázdnila americké sklady rakiet. Čo ak teraz príde kríza s Ruskom či Čínou?

Spojené štáty minuli vo vojne s Iránom väčšinu svojich zásob presne navádzaných rakiet dlhého doletu. Podľa zdrojov z prostredia administratívy prezidenta Donalda Trumpa to vyvoláva obavy o schopnosť amerických ozbrojených síl reagovať na budúce krízy týkajúce sa Ruska, Číny alebo iných krajín.

Americké velenie CENTCOM zverejnilo zábery z ďalšej vlny útokov na Irán.

Ide predovšetkým o rakety ATACMS a novšie PrSM (Precision Strike Missile), ktoré predstavujú novšiu a pokročilejšiu generáciu. Ich zásoby klesli na úroveň, ktorá vyvolala interné obavy. Podľa dvoch zdrojov agentúry Reuters USA minuli „prakticky celú“ zásobu týchto zbraní.

Tieto rakety sú dôležitou súčasťou amerického vojenského arzenálu na vedenie úderov na veľkú vzdialenosť, ktoré umožňujú zasiahnuť ciele bez nasadenia pilotovaných lietadiel do oblastí s hustou protivzdušnou obranou. Rakety ATACMS zohrali kľúčovú úlohu aj v rusko-ukrajinskej vojne, čo umožnilo Kyjevu útočiť na ciele hlboko v Rusku. Každá stojí viac ako jeden milión dolárov.

Americkí vojaci na jednu loď vpadli, druhú zastavili zbraňami. Blokáda Iránu pokračuje.

Podľa jedného zo zdrojov však USA dokázali časť munície doplniť presunmi zo skladov v iných regiónoch. V reakcii na žiadosť o vyjadrenie komentár Biely dom zverejnil vyhlásenie Trumpa, v ktorom tvrdí, že Spojené štáty majú „oveľa viac munície ako ktokoľvek na svete“ a „oveľa viac, ako potrebujeme“. Americké zbrojovky podľa neho v tejto chvíli vyrábajú viac munície ako predtým a rozširujú svoje kapacity „v rekordnom rozsahu“.

Vojenskí analytici však upozorňujú, že hoci výroba niektorých typov rakiet rastie, stále nedosahuje úroveň potrebnú na vedenie dlhotrvajúcej intenzívnej vojny.

USA tiež od začiatku vojny s Iránom minuli o niečo menej ako polovicu svojich globálnych zásob rakiet Tomahawk, ktoré sú kľúčovým nástrojom námorných síl na údery proti silno bráneným cieľom. Agentúra Reuters nedokázala tento údaj nezávisle overiť.

Trump už bombarduje Iránu aj mosty. Zdroj: Reuters

Pentagón v tejto súvislosti uviedol, že americká armáda je stále schopná plniť prezidentove rozkazy. Podľa hovorcu Seana Parnella zostáva „najsilnejšou na svete“ a disponuje dostatočnými kapacitami na ochranu občanov a záujmov USA.

Konflikt s Iránom sa začal 28. februára americko-izraelskými raketovými údermi. USA a Irán podpísali 18. júna memorandum o porozumení, ktoré zahŕňalo 60-dňové prímerie a začatie rokovaní o ukončení vojny. O necelý mesiac neskôr však USA obnovili útoky na Irán, ktorý obvinili z porušovania prímeria.

Denník New York Times 26. júla informoval, že Trump sa rozhodol zastaviť ďalšie útoky na Irán, čiastočne preto, že ho vojenskí poradcovia varovali pred znižovaním zásob rakiet pre protivzdušnú obranu na Blízkom východe. Nemenovaný americký predstaviteľ však túto verziu spochybnil s tým, že Trump od plánovaného útoku upustil pre tlak štátov Perzského zálivu.

Deň predtým televízia CNN s odvolaním sa na svoje zdroje uviedla, že americká armáda hľadá nové „kreatívne“ spôsoby vyvíjania tlaku na Irán a jeho „potrestania“. Podľa CNN so svedčí o obmedzených možnostiach, ktorými môže Trump prinútiť Irán súhlasiť s dohodou.

X X X

Marocký kráľ vyslal Európe signál. Čo sa naozaj stalo v Ceute?

Celé leto 2026 bol pokoj. Žiadna migračná vlna sa na Európu nevalila. Veď pri tých ostatných katastrofách ani niet priestoru. Až naraz bum a minulý týždeň sa v španielskom meste v Afrike, v 84-tisícovej Ceute z ničoho nič objavili desaťtisíce Maročanov. Nastal poplach. Aj preto v utorok o krízovej situácii rokovali ministri vnútra EÚ.

Na Španielsku si jeho nepriatelia zgustli. Najprv sa obula do krajiny na Pyrenejskom polostrove talianska premiérka Giorgia Meloniová. Vyzvala na odstrihnutie Španielska od schengenu. Vraj migranti môžu zaplaviť celú Európu. Pridala sa líderka francúzskej opozície Marine Le Penová i ďalšie štáty. Napríklad Dánsko, kde vládne ako v Madride sociálna demokracia…, i Česko. Príkre? Samozrejme, veď španielske mestá Ceuta a Melilla v Afrike ani nepatria do schengenského priestoru. A kritici to dobre vedia. Tak prečo tá hystéria?

Postupne sa 70-tisíc zo 72-tisíc mladých migrantov vrátilo naspäť do Maroka. Prečo však riskovali život nočným plávaním v mori, nebezpečným preliezaním plota či lezením cez vlnolamy? To je otázka. A bude sa to opakovať?

Španielske bezpečnostné zložky pri ochrane vonkajších hraníc EÚ evidentne zlyhali. To je znepokojivé. „Prepad“ nebol neočakávaný, ako tvrdí Madrid. Tamojšie spravodajské služby informácie o možnom nebezpečí hlásili vláde, tá varovania ignorovala. Veriť premiérovi a ministrom, že nič netušili, je detinské. Dať do pohybu desaťtisíce ľudí vyžaduje dni až týždne príprav, organizáciu a burcovanie na sociálnych sieťach. Žeby si to nevšimli ani diplomati európskych krajín v Maroku, napríklad Talianska a Dánska?

Špekulovalo sa, že davy dali do pohybu dvaja úhlavní nepriatelia premiéra Pedra Sáncheza – Donald Trump a Benjamin Netanjahu. Španielska ľavicová vláda je najväčším kritikom postupu Izraela v Gaze a Libanone. Odmietla sprístupniť svoje základne americkým lietadlám bombardujúcim Irán. Marocký kráľ Mohammed VI. je dobrým priateľom Donalda Trumpa. Navyše, Španieli triumfovali v USA na MS vo futbale…

Dať do pohybu desaťtisíce ľudí vyžaduje týždne príprav, organizáciu a burcovanie na sociálnych sieťach. Žeby si to nevšimli diplomati európskych krajín v Maroku?

Lenže nie je to také jednoduché. Najvyšší súd v Madride nedávno schválil, že migranti, ktorí preplávajú alebo preskočia plot, nebudú okamžite vrátení späť. Toho sa chytili aj niektoré európske štáty. Okamžite však neznamená vôbec, ale kým sa neprešetria všetky okolnosti. Aj tak sa migranti na územie Pyrenejského ostrova nemajú ako dostať a vydať sa následne na cestu Európou. Tak prečo toľko kriku?

Je tiež pravda, že Španielsko v posledných rokoch legalizovalo vyše milióna migrantov. No pozor, nejde len o ilegálnych z Afriky a Blízkeho východu, ale najmä o (legálnych) migrantov z Latinskej Ameriky, ktorí sú potrební na pracovnom trhu (lekári, inžinieri). Tiež je fakt, že za nízke mzdy na poliach pracujúci (ne)legálni migranti z Afriky „pomáhajú“ ekonomike. No to sú všetko známe fakty.

To neznamená, že inváziu do Ceuty, pri ktorej zomrelo 75 ľudí, možno zľahčovať. Bolo to varovanie. Môže sa kedykoľvek opakovať. Maroko nerado vidí „bratríčkovanie“ sa Madridu so susedným Alžírskom, a to najmä s dôsledkami na územie Západnej Sahary. Rabat sa ani netají nárokmi na získanie Ceuty a Melilly pod svoje krídla. Marocké bezpečnostné sily migrantov evidentne púšťali. Rabat neraz naznačil, že je schopný mestá destabilizovať. Navyše Maroko s výhodnými colnými zmluvami s EÚ je vstupnou bránou Číny na európsky trh (Peking tak obchádza clá).

Európe rastie silný protivník, ktorý má v rukách dobré karty. Rabat vyslal v piatok signál. To nič nemení na fakte, že ochranu vonkajších hraníc EÚ a návratovú politiku treba radikálne zdokonaliť.

XXX

Čo v skutočnosti rozpútalo chaos v Ceute? Tisíce ľudí uverili jedinej správe

Migračnú vlnu do španielskej severoafrickej exklávy Ceuta, kam koncom minulého týždňa z Maroka nelegálne prenikli desaťtisíce ľudí, podnietili fámy na internete i nepochopenie nových právnych opatrení v Španielsku, napísala v utorok agentúra AP. Migranti, ktorí sa vrátili do Maroka a ktorých AP oslovila, popreli tvrdenie úradov na oboch stranách, ktoré zodpovednosť za situáciu v Ceute pripísali prevádzačom ľudí.

Všetko sa to začalo príspevkami na sieti Instagram, podľa ktorých mala byť hranica medzi Marokom a Ceutou otvorená. Následne sa objavili používatelia Facebooku sledujúci hliadky pobrežnej stráže a videá na TikToku, ktoré radili, kadiaľ sa dá na územie doplávať.

Po mnohých príspevkoch a komentároch sa tisíce Maročanov presvedčili, že Európa je v ich dosahu. V priebehu niekoľkých hodín sa mladí ľudia začali hrnúť smerom k hranici. V preplnených autobusoch, vlakoch i taxíkoch smerovali do marockého mesta Fnídik južne od Ceuty.

AP vo svojej správe napríklad opisuje, ako si traja kamaráti v meste Laaráš vzdialenom asi 150 kilometrov od španielskej exklávy pozreli video, ktoré na Instagrame zverejnil účet Haraga Ceuta tvrdiac, že hranica medzi Marokom a Ceutou je otvorená. Video ich presvedčilo, že cesta tam stála za to riziko.

Práve vo Fnídiku sa začína najbežnejšia trasa pre migrantov snažiacich sa dostať do Ceuty. Mnohí sa z mesta pokúšajú preplávať približne päť kilometrov okolo hraničného vlnolamu, iní vyrážajú z neďalekej dediny. Na TikToku niekto zverejnil video znázorňujúce presnú trasu, ktorej by sa odhodlaní plavci mali držať.

V skupinách na Facebooku používatelia zverejnili snímky obrazovky z platforiem sledujúcich pohyb plavidiel v snahe zistiť, kedy mala pobrežná stráž menej hliadok. Niektorí z nich sa tiež pýtali na používanie nafukovacích člnov, kým ďalší ponúkali na predaj neoprénové obleky.

V štvrtok (30. júla) sa do španielskej enklávy Ceuta z Maroka dostali davy migrantov. Niektorí doplávali k pobrežiu a hranicu následne prekročili pešo, zatiaľ čo pozdĺž pobrežia a ciest boli nasadení vojaci a príslušníci bezpečnostných zložiek.

Zdroj: Reuters

Podľa AP nebolo jasné, kto stál za tvrdeniami o otvorenej hranici ani kto spravoval mnohé z účtov na sociálnych sieťach, z ktorých bolo viacero vymazaných krátko po tom, čo sa migranti dostali do Ceuty. Agentúra sa neúspešne pokúsila osloviť niekoľkých používateľov.

Niektorí z migrantov si pred prekročením hranice podľa AP taktiež nesprávne vyložili nedávne kroky španielskeho premiéra Pedra Sáncheza, ktorého vláda zlegalizovala pobyt stoviek tisíc prisťahovalcov žijúcich v Španielsku, ako aj rozhodnutie tamojšieho najvyššieho súdu o migrantoch prichádzajúcich po mori.

Španieli nainštalovali vodnú bariéru. Toto má ochrániť Ceutu pred ďalším nájazdom migrantov – Reuters

Španielske ministerstvo vnútra ukázalo, ako v sobotu 1. augusta pri hraniciach s Marokom nainštalovalo 500 metrov dlhú plávajúcu bariéru v Ceute po masovom ataku migrantov, pri ktorom zahynulo najmenej 67 ľudí

Za kľúčový faktor pre prechod do Ceuty označila AP nedostatok pracovných príležitostí v Maroku, kde napriek hospodárskemu rastu zostáva nezamestnanosť mladých na vysokej úrovni. Medzi absolventami vysokých škôl dosahuje takmer 20 percent. Vo veku od 15 do 24 rokov je bez práce 37 percent ľudí. Sen Maročanov o odchode do zahraničia často posilňujú príbehy príbuzných, ktorí emigrovali a vrátili sa s autami, novým oblečením a zahraničnou menou, dodala AP.

Španielska vláda v utorok zvýšila na 75 počet ľudí, ktorí zahynuli pri pokuse vstúpiť do Ceuty. Celkovom ich tam podľa Madridu preniklo 72.000, z ktorých sa približne 70.000 už vrátilo späť do Maroka. Tí, ktorí v exkláve zostali, sa stretli s obmedzeným prístupom k ubytovaniu, jedlu, vode a hygiene.

X X X

Bývalý šéf ukrajinského futbalu mal spreneveriť milióny. Bratislavský súd ho poslal do väzby

Bývalý šéf ukrajinskej futbalovej federácie, ktorý je trestne stíhanýZdroj: 49000comua/IG

Peniaze z futbalovej federácie mal vytiahnuť cez fiktívne nákupy exkluzívnych káv, čajov, morských plodov a elektroniky.

Pred niekoľkými dňami sa podarilo v Bratislave zadržať bývalého šéfa Ukrajinskej futbalovej federácie Andrija Pavelka. Dlhoročný futbalový funkcionár bol v medzinárodnom pátraní. Spravodlivosti unikal roky. Aktuálne je vo väzbe na Slovensku. Pre Aktuality.sk to potvrdila hovorkyňa bratislavskej prokuratúry Gabriela Kováčová.

„Osoba A. P. bola rozhodnutím Krajského súdu v Bratislave vzatá do predbežnej väzby, pričom toto rozhodnutie nie je právoplatné, nakoľko vyžiadaná osoba si proti rozhodnutiu súdu podala sťažnosť. O sťažnosti bude rozhodovať Najvyšší súd SR. K podrobnostiam prípadu sa ako vydávajúci štát nemôžeme vyjadriť,“ informovala hovorkyňa.

Čaj, káva, morské plody

O zadržaní bývalého šéfa ukrajinského futbalu informoval ako prvý ukrajinský generálny prokurátor. „V Bratislave bol zadržaný bývalý vysokopostavený funkcionár Ukrajinskej futbalovej federácie, ktorého hľadali ukrajinské orgány činné v trestnom konaní. Roky sa ukrýval pred ukrajinskou spravodlivosťou. Medzinárodné pátranie a efektívna spolupráca so zahraničnými partnermi však priniesli výsledky,“ napísal na telegrame Ruslan Kravčenko.

Ako dodal, zadržanie je výsledkom profesionálnej interakcie medzi ukrajinskými príslušníkmi orgánov činných v trestnom konaní a príslušnými orgánmi Slovenskej republiky a efektívneho využívania mechanizmov medzinárodnej právnej spolupráce.

X XX

Firma blízka Bödörovi zarobí na štátnej zákazke za 70 miliónov eur

Fotografia podporovateľov hokejbalového klubu Nitrianski Rytieri, v strede Radomír Vailing, vtedajší prezident klubu a manažér hotela Zlatý KľúčikZdroj: nitrianski rytieri

O mužovi, ktorého firma sa bude podieľať na lukratívnom štátnom biznise, viackrát písal Ján Kuciak.

Štát spúšta veľkú výmenu elektrických vedení za 70 miliónov eur. Z tejto lukratívnej zákazky sa 3 milióny ujdú aj podnikateľovi, ktorého firma má blízko k Norbertovi Bödörovi. Ide o spoločnosť B&R Construction Radomíra Vailinga, o ktorého spojení s rodinou Bödörovcov viackrát v minulosti písal novinár Ján Kuciak.

Teraz sa firma bude podieľať na historicky druhej najväčšej zákazke štátnej akciovky Slovenská elektrizačná a prenosová sústava (SEPS). Konzorcium dvoch veľkých energetických firiem dostane od nej 70 miliónov eur za inováciu elektrického vedenia smerujúceho k českej hranici.

Spoločnosť B&R Construction má za zemné a betonárske práce dostať tri milióny eur. Na otázky, ako sa k tomuto obchodu dostali a aký vzťah majú s Norbertom Bödörom, neodpovedali.

Štátny SEPS uviedol, že výber subdodávateľov je plne v kompetencii hlavného dodávateľa, teda združenia firiem Elcon Bratislava a Elektrovod. Ani spoločnosť Elcon Bratislava, vo vlastníctve energetickej skupiny VUJE, na naše otázky neodpovedala.

Zmluva nie je v registri

Vailing je už vyše 15 rokov mediálne známy ako bývalý riaditeľ hotela Zlatý Kľúčik, ktorý bol roky spájaný s Bödörovcami. Vailing v hoteli pôsobil už za predchádzajúceho majiteľa Róberta Rybára, po ktorom sa mali k hotelu Zlatý kľúčik dostať Bödörovi ľudia.

Jeho firma B&R Construction pod súčasným názvom existuje od roku 2015 a podľa svojho webu dodáva aj „zemné práce“, či „realizácia stavieb, rekonštrukcie“.

Podľa zoznamu subdodávateľov v spomínanej zákazke SEPS-u má zinkasovať 3 milióny eur. Dostať sa k zoznamu subdodávateľov je však zložitejšie, ako býva pri štátnych kontraktoch bežné. SEPS totiž znenie zmluvy v centrálnom registri zmlúv vôbec nezverejnil. Obsah zmluvy sa však nachádza na webe firmy SEPS a to aj so zoznamom poddodávateľov, ktorí sa na zákazke majú tiež podieľať.

Hlavný dodávateľ z konzorcia, firma Elcon Bratislava, neodpovedala, ako si firmu B&R Construction vybrala a ako vníma jej napojenie na Norberta Bödöra.

Viackrát o ňom písal Ján Kuciak

Vailing má na Bödörovcov viacero prepojení, o ktorých sa už v minulosti písalo. Okrem toho, že šéfoval Zlatému Kľúčiku, bol aj konateľom firmy Best Stav, ktorú spoluvlastnila manželka Norberta Bödöra. Okrem toho B&R construction v minulosti sídlila v budove Bonulu.

X X X

Mocinka odmtl, aby exministr Herman byl dál honorárním konzulem

Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odmítl, aby bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) pokračoval jako honorární konzul Lichtenštejnska v Brně. Nepodepsal mu proto potřebný patent. Své rozhodnutí ministr zdůvodnil kontroverzemi spojenými s Hermanovou osobou.

Herman podle svých slov funkci honorárního konzula zastával pět let. Země jej požádala, aby ve funkci pokračoval i v dalším období, k čemuž byl bývalý ministr kultury připraven. K tomu však potřeboval souhlas české strany, jenž mu Macinka odmítl udělit. Se zjištěním přišel deník Blesk. 

„Lichtenštejnsko mi mandát prodloužilo a ministr Macinka s tím nevyslovil souhlas,“ řekl Herman pro deník Blesk s tím, že se o rozhodnutí českého ministra dozvěděl od lichtenštejnského velvyslance Simona Biedermanna. „Další kroky jsou v kompetenci ministerstev zahraničí obou zemí,“ uvedl exministr pro deník.

„Nepovažoval jsem za vhodné, aby tento člověk dále v té funkci působil,“ uvedl ministr pro Blesk. Doplnil, že kvůli kontroverzím, které podle něj Hermana dlouhodobě provázejí, nechtěl připojit svůj podpis pod jeho konzulský patent.

Lichtenštejnskou stranu prý zároveň ujistil, že jde výhradně o personální rozhodnutí, které vztahy mezi oběma zeměmi neovlivní. Lichtenštejnsko tak bude muset pro brněnský konzulát vybrat jiného zástupce.

Macinka následně své rozhodnutí okomentoval také na Facebooku. „Panu Hermanovi přeji mnoho štěstí v jeho dalším – již zcela soukromém – působení,“ napsal.

Blesk v souvislosti s Macinkovým rozhodnutím připomněl také Hermanův výrok z března 2021. Tehdy na sociální sítě Herman mylně napsal, že bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt, jenž prodělal těžkou mrtvici, zemřel. Herman se za výrok následně omluvil a vysvětlil, že dostal nesprávnou informaci od společného známého.

Forejt v minulosti působil s Macinkou na Pražském hradě za prezidenta Václava Klause. Současný ministr ho zároveň nedávnost přijal mezi své poradce.

X XX

Bödör stráži revír agrobaróna Ďuricu: Investigatíva odhalila rozsiahle poľovnícke impérium na strednom Slovensku 

Prepojenia medzi nitrianskym oligarchom Norbertom Bödörom a kontroverzným agro-podnikateľom Róbertom Ďuricom sú hlbšie, než obaja doteraz priznávali.

Najnovšie zistenia Investigatívneho centra Jána Kuciaka (ICJK) ukazujú, že Bödör pôsobí ako člen poľovníckej stráže v revíri Rázdel na rozhraní Štiavnických vrchov a Krupinskej planiny. V rovnakom revíri zastáva funkciu poľovného hospodára práve Ďurica, známy z medializovaných dotačných káuz Babindol či Fafokan. Ich vzťahy však presahujú len rámec poľovníckej záľuby.

Dražba pozemkov a štátna chata za pár stoviek

Súčasne s Bödórovým pôsobením v poľovníckej stráži vyplávali na povrch aj majetkové väzby. Bödörova sestra Miriam Gombíková, bývalá konateľka bezpečnostnej služby Bonul, nedávno získala v dražbe spoluvlastnícke podiely na desiatkach hektárov lesných pozemkov v katastri Krnišova. Časť týchto nehnuteľností spoluvlastní priamo Ďurica.

Na jednom z takýchto pozemkov stojí aj lesnícka chata vo vlastníctve štátneho podniku Lesy SR, ktorú si poľovnícke združenie Končiar 2 prenajíma za 820 eur. Na čele tohto spolku stojí Štefan Keresteš, niekdajší manažér spoločnosti Eustream, ktorej infraštruktúru v minulosti strážil práve Bonul.

Právny zástupca Norberta Bödöra Marek Para akékoľvek obchodné či iné relevantné väzby svojho klienta s Ďuricom poprel. Samotný Bödör aj Ďurica na podrobnejšie otázky novinárov neodpovedali.

Súkromné safari s rozlohou väčšou ako Lichtenštajnsko

Skupina okolo Róberta Ďuricu a jeho obchodných partnerov postupne ovládla najmenej sedem poľovných revírov v Banskobystrickom kraji. Ich celková výmera presahuje 19-tisíc hektárov, čo je plocha väčšia než rozloha Lichtenštajnského kniežatstva.

Na tejto ploche prevádzkujú komerčný lov zveri zameraný na zahraničnú klientelu, predovšetkým z Nemecka a Francúzska. Miestni obyvatelia a menší poľovníci sa sťažujú na vytláčanie z vlastných pozemkov a na škody spôsobené premnoženou jeleňou zverou, ktorej stav sa počas roka nereguluje a slúži najmä pre jesenné masové poľovačky.

Miliónové dotácie z PPA a kontroverzný Fafokan

Podnikateľské aktivity spojené s Ďuricovým menom sú dlhodobo späté so štátnymi a európskymi dotáciami. Príkladom je poľovnícky zámoček Fafokan nad Sebechlebmi, postavený z tzv. penziónovej výzvy. Objekt získal z verejných zdrojov viac ako 1,7 milióna eur, pričom posledná platba prebehla v lete 2025 – napriek tomu, že polícia firmu od roku 2021 vyšetrovala pre podozrenia z predkladania falošných zmlúv.

Medzi ďalšie dotované projekty v regióne patria:

• Starohorská vinárska spoločnosť: Vinárstvo v osade Stará Hora získalo z Pôdohospodárskej platobnej agentúry (PPA) vyše 3 milióny eur. V minulosti patrilo Ďuricovmu bratovi, neskôr prešlo na jeho syna.
• Chateau Hunting: Penzión a strelnica v Hontianskych Nemciach čerpali z eurofondov viac ako milión eur. Vlastníkmi sú Ďurica a Eduard Šnajder.
• Projekty v Malante a Babindole: Subjekty prepojené na Ďuricových spolupracovníkov čerpali státisíce eur na ubytovacie zariadenia, pričom v niektorých prípadoch novinári poukázali na faktickú nedostupnosť služieb pre verejnosť.

Funkcionár v poľovníckej stráži napriek stíhaniu

Prítomnosť Bödöra v poľovníckej stráži vyvoláva otázky vzhľadom na jeho obžalobu v kauze Očistec a stíhanie v dotačnej kauze Dobytkár. Podľa Slovenskej poľovníckej komory však samotné trestné stíhanie automaticky neznamená stratu oprávnenia pre výkon funkcie strážcu – rozhodujúca je podmienka bezúhonnosti, teda právoplatné odsúdenie.

Člen poľovníckej stráže má v revíri status verejne činného činiteľa. Má právo legitimovať osoby, zastavovať a prehľadávať vozidlá pri podozrení z nelegálneho lovu a v krajnom prípade použiť donucovacie prostriedky či varovný výstrel.

Konflikt záujmov na kontrolných úradoch

Prepojenia agrobaróna sa ťahujú aj do štátnej správy. Združenie Smrečina, ktoré Ďurica spoluzakladal, získalo v roku 2018 výhodnú 15-ročnú zmluvu na odstrel zveri v štátnom revíri Vydrovo pri Brezne.

Súčasným predsedom tohto združenia je Tomáš Hyčko, ktorý po voľbách v roku 2023 nastúpil do funkcie riaditeľa Sekcie vnútornej a finančnej kontroly na PPA. Nadácia Zastavme korupciu upozornila, že Hyčko pri nástupe svoje majetkové a personálne prepojenia na Ďuricove spolky priamo nezverejnil. Pôsobenie nového vedenia PPA čelí kritike aj zo strany Európskej komisie a Európskej prokuratúry, ktoré prešetrujú desiatky prípadov možného zneužitia agrodotácií na Slovensku.

X X X

Víchová: Ukrajina žádala EU, aby nedávala dočasnou ochranu Ukrajincům s brannou povinností

EU zpřísňuje podmínky pro udělení dočasné ochrany občanům Ukrajiny. Opatření podle irského předsednictví Rady EU reaguje na vývoj ukrajinských vojenských potřeb. „Ukrajina dlouhodobě jednala s EU a žádala, aby nedávala tyto benefity občanům Ukrajiny s brannou povinností,“ uvedla pro Radiožurnál ukrajinistka Lenka Víchová.

Dnes se opět připravují zákony proto, aby ukrajinští občané nedostávali administrativní podporu, pokud nesplňují všechny podmínky a zákon týkající se branné povinnosti, říká Lenka Víchová

Na omezení se dohodly členské státy EU a dnes byla změna zveřejněna ve věstníku EU. Opatření se nebude týkat těch, kteří ochranu získali ještě před začátkem účinnosti nové změny, tedy před touto středou. Stávající držitelé mají ochranu platnou do března příštího roku. Poté budou mít možnost si ji o rok prodloužit. Zavedla toto opatření Evropská unie po dohodě s ukrajinskou vládou?
Zdá se, že ano. Ukrajina dlouhodobě jednala s Evropskou unií a žádala, aby nedávala tyto benefity občanům Ukrajiny s brannou povinností, kteří žádají o dočasnou ochranu v Evropské unii. To znamená, že dostávají určité povolení k pobytu, zdravotní pojištění atd.

EU zpřísnila podmínky udělení dočasné ochrany pro Ukrajince s brannou povinností

Vlastně o tom svědčí i to, že ukrajinská vláda se v jednu dobu snažila těmto občanům zamezit i poskytování konzulárních služeb, aby je přinutila vrátit se na Ukrajinu, a pak toto rozhodnutí stáhla. Ale dnes to vypadá tak, že se opět připravují zákony proto, aby ukrajinští občané, jak na území Ukrajiny, tak na území Evropské unie, nedostávali tuhle administrativní podporu, pokud nesplňují všechny podmínky, požadavky a zákon týkající se branné povinnosti.

A jak v samotné Ukrajině zpřísňují opatření, aby se muži nevyhýbali branné povinnosti?
Zatím se zákony připravují. Je to obrovsky složitá záležitost, ale ty zákony podle toho, co uniká do tisku, by měly omezit jak přístup k bankovním účtům, tak přístup k právům nebo k řidičským průkazům a samozřejmě přístup k těmto administrativním službám.

A to se týká jen Ukrajinců v zahraničí, nebo i Ukrajincům na samotné Ukrajině, kteří se tam třeba vyhýbají branné povinnosti?
To, o čem jsem mluvila, se týká Ukrajinců na Ukrajině. Tady na evropském prostoru by patrně mohlo dojít pouze k tomu, že by nebyly poskytovány konzulární služby těmto žadatelům nebo těmto lidem.

Ukrajinci budou muset pro získání dočasné ochrany prokázat splnění vojenských povinností, anebo tedy osvobození od vojenské povinnosti. Tak jakým způsobem je to možné?
Zatím ten algoritmus není znám. Ale z ukrajinského tisku víme, že by se takovýto člověk, občan Ukrajiny, měl prokázat tím, že překročil hranice legálně, tedy nejlépe razítkem v pase. Pak musí mít splněnou svoji povinnost. To znamená, že má výjimku, která se může týkat živitelů rodin s třemi a více dětmi nebo popřípadě invalidů a možná i veteránů, kteří už byli demobilizováni a mají právo vyjíždět z území Ukrajiny. Muži od 18 do 60 let právo vyjíždět během válečného stavu nemají. 

Jakým způsobem se ale bude prověřovat, zda splnili svou povinnost a zda mají tu výjimku, se neví. Ukrajinské úřady to řeší velmi jednoduše. Vojenská evidence používá aplikaci, která se jmenuje Rezerv+. V té může každý občan Ukrajiny, který má brannou povinnost, data obnovit a komunikovat s náborovými centry tímto způsobem. Takže ukrajinské úřady tohle dokážou kontrolovat velmi efektivně a rychle. Jak to bude na území Evropské unie, zda budou orgány Evropské unie komunikovat s ukrajinskými orgány? To se teprve patrně dozvíme.

Podle českého ministerstva vnitra přichází do Česka z Ukrajiny dál přibližně 6000 lidí měsíčně. A toto opatření má podle ministra vnitra Metnara omezit jejich počty o desítky procent. To by bylo, řekněme, tedy o zhruba 600–3000 lidí měsíčně méně. Bude to podle vás takhle vysoké číslo?
Já si myslím, že o desítky procent úplně ne. Samozřejmě se mění ta situace, mění se procento žen, dětí, mužů od roku 2022, protože na začátku to byly především ženy, děti a staří lidé. Teď se to může samozřejmě měnit. Tyto informace má jistě migrační služba České republiky nebo migrační služby Evropské unie, ale o desítky procent úplně to jít nemůže, protože na území Evropské unie se patrně nachází kolem 4,5 milionu ukrajinských občanů, z toho asi 26 % mužů.

Když přihlédneme k tomu, že těch 26 % mužů, což je, dejme tomu, milion na celou Evropskou unii, že jisté procento z nich je tady legálně, to znamená, jsou to starší muži právě s těmi výjimkami, tak nepředpokládám, že to procento bude dělat desítky procent.

X xx

Vazby na Rusko a „šéf v žabkách“. Slovensko má nejslabší tajnou službu v Evropy.

Nejlepší tajné služby v Evropě mají Britové, Francouzi a Nizozemci, zjistil francouzský týdeník L’Express po rozhovorech s desítkami expertů z oboru. A nejhorší Slováci. Tamní SIS skončila na chvostu kvůli vazbám na Rusko, vlastní neschopnosti, ale i svému šéfovi Pavolu Gašparovi. Ten se do funkce dostal až po změně zákona.

Francouzští novináři žebříček sestavili poté, co vyzpovídali desítky současných i bývalých šéfů tajných služeb a dalších odborníků ze světa zpravodajců. Většinou pod podmínkou anonymity s nimi mluvili lidé z evropských rozvědek, ale i z americké CIA a izraelského Mosadu.

A zatímco Česká republika skončila na patnáctém místě spolu s Belgií a Itálií, Slovensko vyšlo jednoznačně nejhorší. „Podle všeobecného názoru prvenství v kategorii nejhorší zpravodajská služba v Evropě patří Slovensku, kde se podle kritiků potkává nepotismus s neschopností a vazbami na Rusko,“ uvádí L’Express.

Kromě obecného zhodnocení se týdeník v samostatném článku s titulkem „Pavol Gašpar, neslavně známý špion, který šokuje Evropu“ věnuje i řediteli Slovenské informační služby (SIS).

Syn policejního exprezidenta Tibora Gašpara neměl před svým nástupem do funkce žádné zkušenosti s tajnými službami a v policii pracoval v době, kdy ji vedl jeho otec.

Od té doby jej navíc provázejí skandály. Gašpar mladší se například postavil do dlouhé řady slovenských politiků, kteří opsali svou bakalářskou nebo diplomovou práci. Na fakt, že coby šéf SIS jezdí v luxusním žlutém sporťáku, zase upozornila jeho loňská nehoda, při níž utrpěla zranění čtrnáctiletá dívka.

Tehdy se ukázalo, že – kromě několika nemovitostí, na něž si také neměl jak vydělat – vlastní jedno z nejvýkonnějších sportovních aut na trhu. A sice nepřehlédnutelný Dodge Challenger SRT Hellcat s výkonem 706 koní a zrychlením z nuly na sto za méně než čtyři sekundy. Toto auto v době havárie řídil obutý jen v „žabkách“, čehož si všímají i Francouzi.

Kromě toho připomínají rovněž jeho výrazná tetování na předloktích. Na jednom má postavu mafiánského consiglieriho ze slavného filmu Kmotr, na druhém pak portrét svého otce. Ten je dnes místopředsedou Národní rady a momentálně stojí před soudem v „mafiánské“ kauze Očistec z prostředí policie a organizovaného zločinu.

Francouzský týdeník zmiňuje i útočné chování šéfa SIS, které ovlivňuje pověst slovenských zpravodajců v zahraničí. „Slovenské zpravodajství podléhá silnému politickému vlivu, což výrazně snižuje jeho efektivitu. Jmenování Gašpara se považovalo za politické, jeho úlohou je podřídit službu zájmům předsedy vládní strany,“ komentoval situaci například šéf polské rozvědky.

Odkazuje přitom na situaci z konce prezidentského mandátu Zuzany Čaputové, která Gašpara do čela SIS odmítla jmenovat. Vláda Roberta Fica proto změnila statut této tajné služby tak, aby ji mohl vést i její náměstek. Prezident Peter Pellegrini už pak Gašpara do pozice ředitele bez námitek jmenoval, dodává Denník N.

„Je to úplná fraška,“ okomentoval vládní manévry jeden z vysoce postavených představitelů evropských tajných služeb.

Francouzi odhalili Prigožinův plán

A čím vynikají služby na opačném konci žebříčku? Druzí Francouzi jsou podle týdeníku jediná tajná služba v kontinentální Evropě, jež má téměř celosvětový dosah. V DSGE kombinují získávání informaci, technické zpravodajství, kybernetické kapacity a schopnost vykonávat operace i v zahraničí. Tu údajně většina evropských tajných služeb nemá.

Díky své koloniální minulosti má Francie rozsáhlou síť kontaktů především v Africe, kde její agenti dokázali zneškodnit šéfa Al-Káidy v Maghrebu a další džihádisty. V boji s terorismem tak prý patří ke světové špičce. Jako první také zjistili, že se někdejší zakladatel ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin chystá táhnout na Moskvu.

Třetí Nizozemci jsou zase známí svou výbornou schopností odposlouchávat a za poslední dekády se podíleli na množství operací. Těží i z toho, že jejich vlast je evropským datovým uzlem, přes nějž prochází množství informací. Jejich AIVD si navíc dokázala „zasadit“ svůj zdroj i do blízkosti ruského diktátora Vladimira Putina.

Britská tajná služba MI6 obsadila první místo a v Evropě je bezkonkurenčně nejlepší třeba podle bývalého důstojníka CIA Roberta Gorelicka. Ten ji popsal jako „mimořádnou“. Postavení Britů údajně ještě posílilo poté, co spolu s USA už v roce 2021 upozorňovali na blížící se ruskou invazi na Ukrajinu.

MI6 si navíc dokáže dlouhá léta budovat kontakty a dokáže pronikat i do diplomatických, politických a vojenských kruhů. Podle jednoho z představitelů DSGE si také libují v „zákulisních hrách“.

Zajímavé postavení má v žebříčku také Ukrajina. Ta se díky sérii senzačních operací proti ruským cílům posunula na čtvrté místo, mnoho oslovených expertů ji však do své vlastní první pětky nezařadilo s odvoláním na velké riziko, že jsou mezi ukrajinskými agenty i ruští „krtci“.

Oslabila naopak třeba dánská služba anebo německá BND, kterou ostatní představitelé světa špionů považují za „analyticky silnou a operačně slabou“. Podle informací norského portálu DN vyšla ze samotné BND jen dvě procenta varování před teroristickými útoky na německém území, zatímco v případě americké CIA to bylo až 72 procent.

X XX