FIFA je druhý týden v chaosu. I když se zpočátku zdálo, že se jedná jen o další vnitřní konflikt, situace se nyní rozšířila daleko za hranice fotbalových kuloárů. Všechno začalo neúspěšným plánem Gianniho Infantina prodat některá práva na mistrovství světa soukromým investorům. Nápad zahrnoval strukturu s názvem FIFA Forward Enterprise, která měla kontrolovat komerční a mediální práva organizace. Nápad vyvolal bouři kritiky od UEFA až po národní asociace a plán byl následně opuštěn.
Nynější šéf světového fotbalu si zahrává již delší dobu a vždy v tom byl namočený i americký prezident Donald Trump. Odpor již vzbudilo, když Infantino svévolně předal v Bílém domě Trumpovi dosud neznámou fotbalovou mírovou cenu, což některé regionální i národní asociace obtížně vydýchávaly. Infantino se naprosto nepochopitelně ohnul po telefonátu Trumpa a zrušil trest amerického hráče po udělení červené karty na mistrovství světa. Nyní do podnikatelské struktury zahrnul i firmu příbuzných Trumpa.
Britské noviny The Times informovaly také o dalším kousku světového fotbalového papaláše. Infantino prý slíbil Maroku právo pořádat finále mistrovství světa ve fotbale v roce 2030 výměnou za politickou podporu. Podle novin se tímto způsobem snaží získat hlasy uprostřed sílících výzev k jeho rezignaci.
Poté zasáhl bývalý viceprezident FIFA pro Asii Alí bin al-Husajn. Veřejně obvinil Infantina z vydírání – podle něj prezident FIFA požadoval podporu výměnou za platby jordánskému týmu za postup do finále Arabského poháru. Výhra, jak tvrdí, stále nebyla vyplacena. „Celá tato situace je vydírání a my se mu nepodvolíme!“ – řekl Al-Husajn.
Také uvedl, že USA uvalily daně na všechny týmy účastnící se mistrovství světa ve fotbale v roce 2026, včetně Jordánska a Španělska. Peníze určené pro hráče a zaměstnance podle něj skončily v americkém rozpočtu. „Infantino a spol. se chlubí miliardami, které vydělali na mistrovství světa, ale fotbalisté své peníze nevidí,“ shrnul.
Mezitím deník The Guardian zjistil, že Infantino „se ocitá izolovaný v nejvyšších patrech své vlastní administrativy“. Generální tajemník FIFA Mattias Grafström označil neúspěšný projekt za „politováníhodnou a zavrženíhodnou sérii událostí“. Ředitel pro rozvoj světového fotbalu Arsène Wenger uvedl, že jeho opuštění bylo „absolutně nezbytné“.
Podle deníku The Times UEFA a další významné organizace již diskutují o bojkotu zasedání Rady FIFA a vytvoření alternativ k turnajům organizace. Cílem je „paralyzovat FIFA“, pokud Infantino nerezignuje.
Prezident FIFA se podle deníku New York Post obrátil Bílý dům. Doufal, že mu administrativa Donalda Trumpa pomůže udržet si pozici. Infantino se pokusil prezidenta kontaktovat přímo, ale ten jeho hovory nezvedl. Poté se obrátil na ministra zahraničí Marca Rubia, ale ministerstvo zahraničí odpovědělo: „Rubio s Infantinem nevedl a ani neplánuje vést rozhovor.“ Gustav Svoboda,server vasevec.cz
X XX
KDO POMŮŽE KUBĚ? OPĚT RUSKO, ŠPANĚLSKO, JAONSKO? DALŠÍ?
Zvláštní operační skupina CIA proti Kubě
Americký deník New York Times s odvoláním na nejmenované bezpečnostní zdroje uvedly, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) tajně zřídila kubánskou pracovní skupinu, jejímž cílem je posílit její zpravodajské a vlivové aktivity v této zemi. Tato skupina umožní agentuře rychle nasměrovat na Kubu více finančních, lidských a technických zdrojů v rámci snahy prezidenta Donalda Trumpa o politické a ekonomické změny. Kuba americkému tlaku odolává již 67 let.
Skupina již provádí nábor důstojníků, zpravodajských analytiků, specialistů na kybernetickou bezpečnost a důstojníků zapojených do tajných operací zaměřených na ovlivňování, což naznačuje, že informační operace budou součástí washingtonských akcí proti Kubě.
Podle amerických novin se Trumpova administrativa nutně nesnaží na ostrově rozpoutat revoluci. Posláním pracovní skupiny je vyvolat rozpory v kubánské politické elitě v naději, že úředníky vnímané jako protiamerické nahradí vůdci, kteří budou více odpovídat požadavkům a zájmům USA.
Toto je tedy modus operandi použitý proti Venezuele. Začátkem tohoto roku byl unesen její vůdce Nicolas Maduro a jeho manželka. Se souhlasem administrativy Donalda Trumpa se současná venezuelská viceprezidentka Delcy Rodriguez ujala role hlavy státu a začala plnit americké požadavky na přístup k venezuelskému ropnému sektoru. To vedlo některé komentátory k tvrzení, že někteří členové venezuelské elity dosáhli dohody s Washingtonem ještě předtím, než byl Maduro zajat.
Trump od začátku svého druhého funkčního období označuje Kubu za zemi, která se musí politicky podřídit USA , a oznamuje nějakou formu intervence do situace na ostrově. Na začátku roku Američané posílili svou desetiletí trvající blokádu ostrova a omezili dodávky ropy a plynu na Kubu. Server vasevec.cz
X xx
Jak porazit Pavla? Zeman radí vládě Vondráčka, Paroubek se obává „masakru“
V koalici ANO, SPD a Motoristů v posledních dnech sílí hlasy, že by vláda neměla do příští prezidentské volby nasazovat proti Petru Pavlovi vlastního kandidáta. Podle šéfa Motoristů Petra Macinky by to bylo netaktické. Souhlasí s ním i premiér Andrej Babiš (ANO). Redakce iDNES.cz se zeptala bývalých politiků, co si o tom myslí a jak by podle nich měla vláda v klání o Hrad největší šance.
Podle bývalého prezidenta Miloše Zemana kabinet svého kandidáta zkrátka mít musí. „Je zcela zřejmé, že pokud vládní koalice nepostaví vlastního kandidáta v příští prezidentské volbě, bude prezidentem Petr Pavel. Podle mého názoru by optimálním prezidentským kandidátem byl Radek Vondráček, současný místopředseda hnutí ANO,“ řekl redakci iDNES.cz Zeman.
To bývalý premiér a šéf sociální demokracie Jiří Paroubek radí vládě nespěchat. Pokud by jméno odhalila příliš brzy, hrozí podle něj, že se na kandidáta Pavlův tým zaměří.
X X X
EXPREZIDENT KLAUS: LIDÉ V EVROPĚ NEUTíKAt ZE ZEMĚ
Ľudia by mali sedieť doma. Klaus „sa opustil“ v diskusii: moderátorku označil za diktátorku a právo na dôstojný život za úchylku extrémistov
Bývalý český prezident Václav Klaus v relácii Napriamo na televízii Nova ostro skritizoval súčasný prístup k migrácii, pojem ľudských práv aj pohľad Západu na vojne na Ukrajine.
Bývalý český prezident Václav Klaus počas osláv 34. výročia prijatia Deklarácie o zvrchovanosti SR v Starej Bystrici v sobotu 11. júla 2026.
V živom rozhovore sa dostal do slovnej prestrelky s moderátorkou a predniesol viacero vyhlásení, ktoré vyvolali pozornosť, zhrnul český web iDnes.
Ostrá kritika migrácie a pochvala pre Babiša
Klaus vyhlásil, že ľudia by mali primárne zostávať vo svojich rodných krajinách, sedieť doma a predstava voľného pohybu po svete je podľa neho chybou. „Považujem migrantstvo za výnimku. Myšlienka, že by sme sa mali všetci mihať po svete, kam nás napadne, to je fatálny omyl multikultúrnej ideológie,“ uviedol v diskusii. Prirovnal štátne hranice ku každodennému zamykaniu vlastného obydlia.
Český exprezident Václav Klaus v ta3
Zároveň vyjadril podporu predsedovi hnutia ANO Andrejovi Babišovi za jeho nekompromisný postoj k migračnej politike Španielska, pričom Babiš presadzoval až prípadné uzavretie schengenského priestoru pre túto krajinu. Klaus skritizoval aj Európsku úniu na čele s Ursulou von der Leyenovou za apely na solidariitu. „Nie je možné byť solidárny s myšlienkou, že ktokoľvek chce, sa presťahuje do Európy, to jednoducho nejde,“ zdôraznil s tým, že EÚ musí prijať fakt, že nemôže žiť vo svete otvorených dverí.
Spory o právo na dôstojný život
Keď moderátorka otvorila tému práva na dôstojnejší život v inej krajine pre ľudí utekajúcich pred chudobou či konfliktmi, exprezident tento koncept rázne odmietol. „Naozaj právo na dôstojný život je úplný nezmysel. Ľavičiarska extrémistická progresivistická úchylka, ktorú neverím, že môže niekto vôbec myslieť vážne,“ vyhlásil Klaus. Podľa neho bola chudoba v minulosti prirodzeným stavom väčšiny obyvateľstva: „V chudobe žilo 99 percent ľudí počas posledných niekoľkých tisíc rokov, čo ľudstvo ľudstvom je.“
Plošný útek z vlasti považuje za tragický omyl, čo ilustroval na vlastnom postoji k minulému režimu: „Ja som bol fatálny protivník komunizmu, ale nemyslím si, že riešením by bolo, aby všetci to tu opustili a niekam utiekli, to by tu bol ten komunizmus naveky.“
Konflikt pri téme Ukrajina
Najväčšia napätie v štúdiu nastalo pri diskusii o ruskej agresii na Ukrajine. Klaus spochybnil oficiálny počiatok konfliktu v roku 2022 a posunul ho do roku 2014, pričom poukazoval na dianie na východe Ukrajiny voči tamojšej ruskej menšine. Keď moderátorka namietla, že používa argumentáciu blízku ruskej propagande, Klaus reagoval podráždene: „Bavíte sa so mnou normálne alebo ste diktátor?“
Na záver skritizoval aj vládu Petra Fialu za prijímanie utečencov z Ukrajiny. Vyhlásil, že Česko má najväčší počet ukrajinských migrantov na svete a že Fialov kabinet im hranice otvoril „úplne bizarne“, pričom tento stav je dnes podľa neho už len veľmi ťažko zastaviteľný.
Xx X
KDO ZAPLATÍ ZA MRTVÉ V \CEUTÉ?
Začalo vyšetřování vpádu do Ceuty. Kdo zaplatí za desítky mrtvých?
Podle sdružení AMDH je v Maroku kvůli událostem v Ceutě z 30. července vyšetřováno 86 lidí. Ilustrační foto: Národní garda Ceuta.
Marocké úřady vyšetřují na 90 lidí kvůli událostem ve španělské Ceutě. Minulý týden se tam nelegálně proniklo na 72 000 lidí. Někteří podle marockého sdružení pro lidská práva AMDH čelí obvinění z organizování ilegálního přechodu hranic. Při vpádu zahynuly desítky lidí, většina se jich utopila.
Podle sdružení AMDH je v Maroku kvůli událostem v Ceutě z 30. července vyšetřováno 86 lidí. Někteří z nich čelí obvinění z organizování ilegálního přechodu hranic, jiní z násilí proti policii nebo poškození veřejného majetku. Marocké úřady počty vyšetřovaných v této souvislosti neuvedly.
Sdružení pro lidská práva vyjádřilo znepokojení, že úřady sahají k represím místo toho, aby řešily příčiny, kvůli nimž mladí Maročané ze země utíkají. Zatímco marocká ekonomika roste, země trpí značnou nerovností v příjmech a vysokou mírou nezaměstnanosti, zejména mezi mladými.
Vidina lepšího života v Evropě
Právě představa lepšího života v Evropě vede k takovým migračním vlnám. „Marocká mládež je velmi dobře propojená prostřednictvím sociálních sítí. Ve venkovských a chudších oblastech mnozí nemají ani základní potraviny, ale téměř všichni mají přístup k internetu,“ citovala španělskou socioložku Maríu Guevaraovou z univerzity v Seville.
Na platformách Instagram, Facebook a TikTok, a podle španělských deníků El País a ABC také ve skupinách aplikace WhatsApp, kolovaly před 30. červencem zprávy nabádající lidi, aby se shromáždili poblíž hranic Maroka se Ceutou a pak do tohoto španělského města s asi 84 000 obyvateli společně vnikli. Lidé uvěřili i falešným zprávám, že je pohraničníci nemohou vyhostit.
Přes Ceutu a další španělské autonomní město v Africe Melillu se migranti snažili dostat do Evropy. Ilustrační foto: Pixabay
Zkreslený obraz o životě v Evropě
Socioložka Guevaraová upozornila na to, že řada mladých Maročanů má zkreslený obraz o životě v Evropě. „Příspěvky od přátel, známých a rodinných příslušníků žijících ve Španělsku jsou pro mladé lidi prakticky jediným zdrojem informací. A tito emigranti nezveřejňují negativní věci o svém životě v nové zemi. Takže většina mladých lidí v Maroku ví jen velmi málo o rasismu a obtížných životních a pracovních podmínkách marockých migrantů ve Španělsku,“ řekla Guevaraová.
Svou roli při migrační vlně do Ceuty sehrál i verdikt španělského nejvyššího soudu, který na začátku července rozhodl, že úřady v Ceutě nesmějí okamžitě vyhostit zpět do Maroka ty, kteří připlavou, respektive nepřekonají hraniční překážku. Španělská vláda o předchozím víkendu instalovala do moře u Ceuty půlkilometrovou nafukovací bóji. Ta sice sotva zabrání migrantům připlavat asi 300 metrů z marocké pláže na španělskou stranu, ale představuje hraniční bariéru.
Chystá se nová akce
Marocká mládež se už přes sociální sítě či WhatsApp chystá na novou akci. „Bratři, 15. srpna 2026“ či „Uvidíme se tam 15.! Přijďte včas!“ vyzývají někteří na sociálních platformách k další cestě do Ceuty.
Při bezprecedentní vlně migrantů do Ceuty minulý týden zahynuly desítky lidí, většina se jich utopila. Podle nevládní organizace Caminando Fronteras zemřelo nejméně 141 lidí, španělské úřady uvádějí zatím 75 obětí. Na marocké straně podle tamních úřadů při těchto událostech zahynulo nejméně 11 lidí.
X X X
Z termálneho kúpaliska na západe Slovenska odviezli viacero ľudí so zdravotnými problémami do nemocníc
Návštevníci kúpaliska kašlú a pália ich oči. Zdravotné problémy trápia aj deti. Informácie o počte ľudí so zdravotnými komplikáciami v dôsledku návštevy kúpaliska sa bezprostredne po udalosti líšili.
DIAKOVCE: Na termálnom kúpalisku v Diakovciach neďaleko Šale sa podľa webu tnlive.sk viac ako sto návštevníkov sťažovalo na zdravotné problémy. TV JOJ pôvodne uvádzala, že zdravotné ťažkosti trápili približne desať ľudí, neskôr informáciu upravili na približne sto ľudí. Neskôr tnlive.sk spomínal už len desiatky a TV JOJ približne 15 ľudí.
Na mieste zasahovali záchranné zložky. Sanitky odviezli z kúpaliska viacero ľudí do nemocníc v Galante, Trnave, Nitre či Nových Zámkoch. Nitrianski krajskí hasiči uviedli, že u 16 osôb došlo k zdravotným ťažkostiam a 8 z nich záchranná zdravotná služba previezla do nemocnice.
Kúpalisko únik rizikovej látky odmieta
Problémy mohol ľuďom podľa medializovaných informácií spôsobiť únik chlóru.
„Nie, sú tu hasiči, nič sa nenašlo vo vodách, nič neuniklo,“ dostali Aktuality.sk len stručnú reakciu do telefónu, keď sa pokúšali kontaktovať s ľuďmi, ktorí zabezpečujú prevádzku kúpaliska, a pýtali sa na prípadný únik chlóru.
„Zatiaľ sa nezistilo aká látka, pretože žiadne zvýšené hodnoty neboli namerané. Ale stále tam sú, stále hľadajú. Čiže zatiaľ nevieme potvrdiť nález nejakej nebezpečnej alebo teda neznámej látky,“ reagovala na otázky Aktualít hovorkyňa krajských hasičov Michaela Gundová.
Priblížila, že priamo na mieste momentálne zasahujú príslušníci hasičskej stanice v Šali v sprievode policajtov. Preventívne bola povolaná aj záchranná zdravotná služba.
Krajskí hasiči neskôr na sociálnej sieži informovali, že u 16 osôb došlo k zdravotným ťažkostiam a 8 z nich bolo prevezených záchrannou zdravotnou službou do nemocnice.
„Hasiči premeriavali okolie, ale nepotvrdili zvýšenie hodnôt chlóru,“ doplnili hasiči s tým, že záchranného zložky vykonávali všetky potrebné úkony na zabezpečenie miesta.
Svedkovia opísali, že približne o 16:30 ľudí vyzvali, aby išli von z vody. Neskôr vyhlásili, že všekto je v poriadku a návštevníkov pustili do bazénu. O štvrťhodinu neskôr už posielali ľudí preč z kúpaliska.
Policajti hovoria o desiatkach ľudí
„Dnes sme prijali oznámenie, že na jednom z termálnych kúpalísk v blízkosti mesta Šaľa došlo k vystaveniu viacerých osôb počas kúpania ku kontaktu s neznámou látkou, ktorá u nich vyvolala zdravotné ťažkosti. Tie si vyžiadali lekárske ošetrenie privolanou RZP priamo na mieste,“ reagovala neskôr nitrianska krajská polícia.
Hodnovernosť oznámenia priamo na mieste preverila hliadka policajtov zo Šale. „Podľa doteraz zistených informácií mali byť desiatky osôb vystavených vyššej koncentrácii látky, ktorá sa pravdepodobne nachádzala vo vode,“ priblížili policajti.
Ubezpečujú, že okolitému prostrediu nebezpečenstvo nehrozí. „Polícia vykonáva všetky potrebné úkony na objasnenie okolností udalosti. Bližšie informácie poskytneme hneď, ako to situácia dovolí,“ doplnila krajská polícia.
X xx
GANGY VOZILY MIGRANTY
Za cestu pýtali až 10-tisíc eur. Europol rozbil gangy, ktoré vozili migrantov aj cez Slovensko
Európsky policajný úrad Europol oznámil „tvrdý úder“ proti dvom medzinárodným sieťam prevádzačov migrantov, ktoré mali zabezpečovať nelegálnu prepravu ľudí z Líbye cez taliansky ostrov Lampedusa a po západobalkánskej trase do Nemecka a ďalších krajín západnej Európy. Pri koordinovanej operácii zadržali v Nemecku a Srbsku troch vysokopostavených členov sietí. Informoval o tom portál Eunews.
Podľa Europolu mali obe siete zabezpečiť prepravu viac ako 900 nelegálnych migrantov, ktorých počas ciest vystavovali životu nebezpečným podmienkam. Prvá skupina bola napojená na milíciu pôsobiacu v Líbyi a organizovala plavby z tejto krajiny na Lampedusu. Na preplnených a plavby neschopných člnoch prevážala až 61 ľudí bez záchranných viest či ďalšieho bezpečnostného vybavenia.
Migranti, prevažne Sýrčania, platili za cestu od 6 500 do 7 800 eur. Po príchode do Talianska ich ďalšie prevádzačské siete prepravovali do Nemecka.
Španieli nainštalovali vodnú bariéru. Toto má ochrániť Ceutu pred ďalším nájazdom migrantov
Španielske ministerstvo vnútra ukázalo, ako v sobotu 1. augusta pri hraniciach s Marokom nainštalovalo 500 metrov dlhú plávajúcu bariéru v Ceute po masovom ataku migrantov, pri ktorom zahynulo najmenej 67 ľudí.
Druhá zločinecká organizácia pôsobila zo Srbska a zabezpečovala presuny po západobalkánskej trase. Za prepravu prevažne sýrskych migrantov zo Srbska cez Maďarsko alebo z Bosny a Hercegoviny cez Chorvátsko vyberala od 2 000 do 10-tisic eur na osobu. Po vstupe do Európskej únie (EÚ) ich prevážali osobnými autami, dodávkami a nákladnými vozidlami cez Rakúsko, Česko, Poľsko alebo Slovensko do cieľových krajín.
V nemeckom Saarbrückene zadržali 26-ročného Sýrčana podozrivého z organizovania prepravy najmenej 125 migrantov počas piatich prevádzačských operácií od októbra 2024. V Belehrade zadržali na základe medzinárodných zatykačov vydaných Nemeckom ďalších dvoch Sýrčanov.
Do Ceuty prúdia tisíce migrantov. Španielsko posilňuje kontroly na hraniciach
V štvrtok (30. júla) sa do španielskej enklávy Ceuta z Maroka dostali davy migrantov. Niektorí doplávali k pobrežiu a hranicu následne prekročili pešo, zatiaľ čo pozdĺž pobrežia a ciest boli nasadení vojaci a príslušníci bezpečnostných zložiek.
Zdroj: Reuters
Tridsaťjedenročný podozrivý mal od apríla do novembra 2022 koordinovať najmenej 17 operácií, pri ktorých previezli viac ako 150 migrantov. Druhý, 32-ročný muž, mal zohrávať kľúčovú logistickú úlohu v sieti, ktorá v rokoch 2023 až 2024 previezla cez Srbsko do západnej Európy najmenej 625 migrantov. Ďalších päť členov tejto siete zadržali už v roku 2025 v Nemecku, Holandsku a Bosne a Hercegovine.
Vyšetrovanie podporovalo európske centrum Europolu proti prevádzačstvu migrantov (ECAMS), ktoré zabezpečovalo výmenu a analýzu informácií. Agentúra Európskej únie pre justičnú spoluprácu v trestných veciach Eurojust zároveň vytvorila spoločný vyšetrovací tím Nemecka a Srbska na koordináciu vyšetrovania a výmenu dôkazov.
X x x
Irán poslal spojencom USA zoznam cieľov: Ak Trump udrie, Perzský záliv zhasneme krajinu po krajine
Irán minulý týždeň pohrozil krajinám Perzského zálivu odvetnými útokmi na ich energetickú infraštruktúru, ak by tú jeho zasiahli Spojené štáty. Správu spojencom USA odovzdal prostredníctvom sprostredkovateľov spolu so zoznamom konkrétnych cieľov, informovala agentúra AFP s odvolaním sa na dva zdroje.
„Irán pohrozil, že ak (prezident USA Donald) Trump zaútočí na jeho elektrárne, postupne odstaví dodávky elektriny v celom Perzskom zálive – krajinu po krajine,“ uviedol jeden z nemenovaných regionálnych predstaviteľov. Túto informáciu potvrdil aj ďalší zdroj.
Trump v sobotu oznámil, že na žiadosť Saudskej Arábie, Spojených arabských emirátov a Kataru odvolal plánovaný rozsiahly útok na Irán, ktorým sa predtým opakovane vyhrážal a ktorý mal byť „najväčším“ od druhej svetovej vojny.
Odvolaním úderu, ktorého cieľom sa podľa amerických médií mala stať iránska energetická infraštruktúra, chcel dať prezident USA podľa svojich slov šancu rokovaniam. Teherán vyzval, aby urýchlene pristúpil na dohodu s Washingtonom.
Irán už v minulosti verejne pohrozil odvetnými útokmi na energetiku štátov Perzského zálivu, no podľa regionálneho predstaviteľa bola hrozba z minulého týždňa veľmi vážna a obsahovala „dlhý zoznam cieľov, na ktoré by zaútočil“. Boli medzi nimi elektrárne a zariadenia na odsoľovanie vody, od ktorých je tento prevažne púštny región vo veľkej miere závislý, čo sa týka zásobovania pitnou vodou.
Týmito diplomatickými krokmi dal Irán podľa agentúry Reuters najavo, že sa snaží využiť strach zo širšieho ničenia regiónu ako vyjednávací prostriedok s cieľom zabrániť ďalším útokom USA. Katar, Omán a Saudská Arábia v prípade hrozieb Teheránu vyzvali Spojené štáty, aby s ním obnovil rokovania a vyhol sa opätovnému vypuknutiu konfliktu, uviedol Reuters.
Teokratické vedenie Iránu opakovane požaduje zatvorenie amerických základní v krajinách Perzského zálivu a vyzýva arabské štáty v regióne, aby si prestali vymieňať spravodajské informácie s Washingtonom, ktoré údajne umožňujú útoky proti nemu.
Teherán sa hrozbou útokov na kritickú infraštruktúru v regióne podľa Reuters snaží presvedčiť Washington a arabských partnerov, že ďalší úder na Irán by mal neprijateľné ekonomické a strategické dôsledky.
X xx¨
Přeplněná Ceuta dostane 25 milionů eur. Nezletilé migranty musí chránit evropské právo
Dětští migranti stojí před migračním centrem v Ceutě. Foto: Národní garda Ceuta
Španělská Ceuta musí po nedávné migrační vlně zajistit péči o více než tisíc nezletilých migrantů bez doprovodu. Madrid proto městu pošle mimořádných 25 milionů eur. Přestože obyvatelé žádají rychlé vyhoštění příchozích, španělská enkláva na severu Afriky je vázána právem Evropské unie, Evropskou úmluvou o lidských právech i Úmluvou o právech dítěte.
Centrum pro mladistvé migranty bez doprovodu v Ceutě kolabuje. Město hledá prostory ve skladech a průmyslových zařízeních. Mnoho mladistvých z Maroka i ze zemí subsaharské Afriky stále pobíhá po ulicích. Nemají doklady ani peníze. Město počítá, že se bude muset postarat o více než tisíc dětí. Včetně těch, kteří se za děti vydávají.
Některé z nich vyslali do autonomního španělského města na severu Afriky města rodiče. Jiní jsou mladiství na útěku.
Ministerstvo mládeže a dětí schválilo mimořádný převod 25 milionů eur pro Ceutu na řešení naléhavých potřeb dětí a dospívajících migrantů bez doprovodu, kteří ve městě zůstali po hromadném přílivu minulý týden, uvádí deník El Faro Ceuta.
Vyhostíme je sami, když je nevyhostí vláda
Do Ceuty se dostala vlna migrantů z Maroka čítající 60 tisíc lidí. Poslední informace ovšem říká, že zpátky do Maroka bylo vyhoštěných 69 000 lidí. Na místě stále zůstává až pět tisíc migrantů, kteří nechtějí odejít.
Obyvatelé Ceuty ale ztrácejí trpělivost s tisíci migrantů, kteří se skrývají v lesích kolem města a nenechají se chytit. Mnozí z nich jsou mladiství migranti. Lidé staví barikády a vyndávají ukryté zbraně. Jestli je nevyhostí vláda, vyhostíme je my, napsali také španělské noviny.
Jenže to nejde. Platí zde právo EU
Jenže to není takto jednoduché. Ceuta je španělské území. Ve městě platí právo EU a evropské úmluvy, tak jak je zavedly členské státy Evropské unie a Rady Evropy. Bez ohledu na to, zda za migrační vlnou stojí marocký král, tajné služby, sociální sítě, spor o západní Saharu či snad Trump s Putinem.
Stejně tak zde platí úmluvy OSN a konečně bilaterální smlouva s Marokem o vracení migrantů do Maroka. Tato bilaterální smlouva ale není nadřazená evropským úmluvám o lidských právech. Upozorňuje na to právník Edmarverson A. Santos na webu Diplomacie a právo.
Přesun na pevninu? Povolení, podvod, pašování
Přistoupení Španělska k schengenskému systému zachovalo zvláštní režim pro Ceutu a Melillu. Spočívá v kontrolách totožnosti a dokladů cestujících z enkláv na španělskou pevninu podle schengenského hraničního kodexu.
Nedává žádné právo nastoupit na trajekt či do letadla a odjet do Španělska. „Sekundární pohyb je i nadále možný prostřednictvím zákonného povolení, podvodů s doklady, úniků nebo pašování, ale nelze jej předpokládat pouze na základě počtu lidí, kteří do města vstoupili,“ konstatuje odborník na mezinárodní právo.
Zásada nevracení a porody migrantů v Ceutě
Španělsko má pravomoc kontroly vstupu, zabránění neoprávněnému překračování hranic a navracení osob ze třetích zemí. „Schengenský hraniční kodex podřizuje výkon těchto pravomocí základním právům, přístupu k mezinárodní ochraně a zásadě nenavracení,“ objasňuje dále právník.
„Osoba, která se blíží do Ceuty, může být nelegálním vstupujícím, žadatelem o mezinárodní ochranu, dítětem, obětí obchodování s lidmi, osobou vyžadující neodkladnou lékařskou péči nebo osobou vystavenou vážnému riziku při návratu,“ upozorňuje Santos.
Jak vyplývá z výstupů médií, ustanovení o neodkladné lékařské péči je v Ceutě dodržované. Na vrcholu krize přijala tamní nemocnice 1 600 případů včetně několika porodů. Jedna žena porodila dvojčata. Jeden nemocný byl převezený na pevninu do Španělska.
EU chrání menšiny a oběti obchodu s lidmi
Nařízení (EU) 2024/1356 zavedlo od 12. června 2026 společný postup prověřování osob ze třetích zemí zadržených při nezákonném překročení hranic, upozorňuje dále právník.
„Právo EU nevyžaduje, aby úředníci rozhodovali o každé žádosti o azyl na pláži, na palubě hlídkového plavidla nebo v okamžiku, kdy osoba dosáhne hranice. Vyžaduje však dostatečné prošetření, aby okamžitý návrat nepřehlédl žádost o ochranu, menšinu, závažnou zdravotní potřebu, indikátor obchodování s lidmi, rodinné vazby nebo riziko nenavrácení,“ vysvětluje expert na mezinárodní právo.
Nařízení žádá kontrolu jeho dodržování včetně eventuálního porušení základních práv.
Štrasburk chrání osoby ohrožující bezpečnost
Nařízení (EU) 2024/1348 zase umožňuje zrychlené řízení na hranicích. Nelegální vstup ale neruší právo žádat o ochranu. Princip nenavracení vychází z několika právních zdrojů. Například Úmluva o uprchlících zakazuje navrácení uprchlíka na území, kde by byl ohrožený na životě nebo svobodě z důvodů v Úmluvě,“ upozorňuje právník. Třeba do země, kde hrozí trest smrti.
Článek 3 Evropské Úmluvy o lidských právech a základních svobodách zase zakazuje přemístění kvůli riziku mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení. „Štrasburská judikatura považuje tuto ochranu za absolutní, bez ohledu na chování dané osoby, její trestní rejstřík, imigrační status nebo údajné ohrožení národní bezpečnosti,“ píše právník.
Nejlepší zájem dětských migrantů
A pak jsou tady Listina základních práv Evropské unie a Úmluva o právech dítěte. „Děti potřebují ochranu specifickou pro dítě od prvního setkání s úřady. Článek 24 Listiny základních práv EU a článek 3 Úmluvy o právech dítěte vyžadují, aby se v první řadě zohledňoval nejlepší zájem dítěte,“ cituje z Úmluvy Santos.
Během prověřování musí být nezletilé osobě bez doprovodu nápomocný zástupce nebo vyškolená osoba pověřená ochranou zájmů dítěte, uvádí právník s odkazem na Listinu, Úmluvu a na článek 13 nařízení Evropské unie 2024/1356.
Část dřívějších migrantů už je na pevnině
Také toto ustanovení hodlá město Ceuta dodržet s pomocí 250 zaměstnanců. Ostatně není to poprvé, co čelí problémům s nezletilými migranty, s nemocnými či s matkami s novorozenci. Dne 22. července 2026 bylo převezeno 85 migrantů z Ceuty na španělskou pevninu. Stalo se to po měsících pobytu a prověřování v migračním centru CETI.
Mezi migranty bylo 62 mladých lidí z Čadu a Súdánu či marocká žena, která připlavala s devítiletým synem po moři.
Migranti budou přerozdělení do různých částí Španělska. Dostane se jim ubytování, kurzů španělštiny a příručka pro hledání práce, informoval na konci července deník El Faro. Do poloviny července před hromadnou vlnou vstoupilo do Ceuty 2 800 migrantů.
Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
Dědictví zavražděného novináře: Podnikatel Kočner odsouzen za milionové úniky
Soud uznal slovenského podnikatele Mariana Kočnera vinným z milionových daňových úniků. Foto: Foto: Marian Kočner
Slovenský podnikatel Marian Kočner byl dlouho symbolem propojení byznysu, politiky a organizovaného zločinu. Teď ho před soudy jeho chování dobíhá v jedné kauze za druhou. Specializovaný trestní soud ho nyní uznal vinným z daňových podvodů a vytunelování golfového areálu. V obou případech stát kvůli Kočnerovi přišel o miliony eur.
Na případy daňových podvodů při prodeji hotelů v horském středisku Donovaly a tunelování golfového areálu Báč upozornil před svou smrtí novinář Ján Kuciak. Marian Kočner čelí obvinění, že si jeho vraždu objednal. Kuciakův vrah v roce 2018 zastřelil také reportérovu přítelkyni.
Zatímco případ vraždy novináře a jeho přítelkyně slovenská justice stále šetří, v případech, které otevřel, už má o viníkovi jasno. Kromě Kočnera soud uznal vinným i jeho spolupracovníky Petera Pechu a Janu Šlachtovou. V případu šlo o prodej donovalských hotelů Šport a Residence. Ty v letech 2010 a 2012 změnili majitele hned třikrát. Výsledkem transakcí byly vratky DPH ve výši osmi milionů eur. O peníze měli odsouzení tímto způsobem připravit stát. Podle policie přitom hotely po celou dobu ovládl právě Kočner.
Vyšetřování kauzy Donovaly bylo už dříve spojeno s dalším případem, na který upozornil investigativní novinář Ján Kuciak. Šlo o golfový areál Welten v obci Báč. Obě kauzy spojuje nejen jméno Mariana Kočnera, ale také stejný způsob jednání. Rozdíl je v tom, že v tomto případě stát přišel o čtyři miliony eur, protože původní vlastník, společnost Welten, neměl prostředky na zaplacení daně.
Padly podmínky i peněžit tresty
Kočnera sice soud uznal vinným, avšak upustil od uložení souhrnného trestu. Soudní senát považoval za dostatečný trest 19 let vězení, který Kočner už dříve dostal za falšování směnek televize Markíza. Vězení pro Kočnera nyní nepožadoval ani prokurátor. Specializovanému trestnímu soudu místo toho navrhoval, aby Kočnerovi uložil rekordní pokutu ve výši tří milionů eur (v přepočtu více než 72 milionů korun).
Jinak postupoval soud u dalších obžalovaných. Peter Pecha dostal pětiletou podmínku a peněžitý trest 50 tisíc eur. Pokud peníze nezaplatí, měl by si odpykat dva roky vězení.
Jana Šlachtová dostala tříletou podmínku a peněžitý trest 25 tisíc eur. V případě nezaplacení by měla zamířit do vězení na jeden rok. Oba od soudu dostali také zákaz činnosti. V následujících letech tak nebudou moci podnikat
Rozsudek zatím není pravomocný. Kočnerův advokát i advokáti jeho společníků se přímo v soudní síni odvolali. Případ tak míří k nejvyššímu soudu.
Přiznání i popření viny
Podle slovenského deníku SME Šlachtová během procesu nejprve v prohlášení o vině přiznala účast na Kočnerových podvodech v kauzách Donovaly a Báč. Později ale vzala své prohlášení o vině před senátem Specializovaného trestního soudu v Banské Bystrici zpět. Tvrdila, že nebyla řádně poučena svým advokátem ani soudem a že si dostatečně neuvědomovala důsledky svého rozhodnutí. Odkázala přitom na judikaturu českého Ústavního soudu, který v některých případech připustil možnost vzít prohlášení o vině zpět. Senát však rozhodl, že zpětvzetí prohlášení není možné.
Ve své výpovědi pak Šlachtová popsala, jak se s Kočnerem seznámila a jak mu v dobré víře nabídla pomoc s jeho společnostmi. Tvrdila, že od té doby už jen podepisovala smlouvy, které jí Kočner předkládal, aniž by je četla, protože na jejich spolupráci neviděla nic špatného. „Nikdy bych si nedovolila spáchat podvod, svědomí by mi to nedovolilo,“ prohlásila Šlachtová.
Pieta za Jána Kuciaka a jeho snoubenku. Foto: archiv Česká justice
Případ, který otřásl Slovenskem
Spojení novináře Jána Kuciaka a podnikatele Mariána Kočnera představuje jednu z nejtemnějších kapitol moderní slovenské historie. Kuciak rozkryl Kočnerovu ekonomickou kriminalitu. Kočner mu za to vyhrožoval. Že by si ale objednal jeho vraždu kontroverzní podnikatel odmítá. Soudy ho dvakrát zprostily viny. Celý případ ale nyní prochází dalším zkoumáním a odvolacím řízením.
Po Kuciakově vraždě se na Slovensku konaly mohutné protivládní demonstrace a země čelila politické krizi, kvůli které tehdy odstoupil z postu premiéra Robert Fico. Objevilo se totiž podezření, že za vraždou stála italská mafie, s propojením přímo na úřad vlády.
Později Fico rezignace litoval. Tvrdil, že smrt novináře byla zneužita k pokusu změnit poměry na Slovensku. Do křesla ministerského předsedy se Fico vrátil v roce 2023 po vítězství své strany Směr-sociální demokracie v předčasných parlamentních volbách.
X X X
Ruské drony zasiahli pri Odese nemeckú loď. Na druhom plavidle zahynul námorník
Ruske drony na obchodnú plavbu pri ukrajinskej Odese sa stupňujú. Nákladná loď Emil, ktorú prevádzkuje hamburská spoločnosť, zostala po zásahu dronov bez pohonu. Na plavidle Mera Queen, naloženom ukrajinskou pšenicou, zahynul člen posádky. Čierne more sa tak stáva ďalším kritickým bodom svetového obchodu.
Ruské strely ju poslali ku dnu: Loď s obilím sa potopila v Čiernom mori
Podľa ukrajinského námorníctva loď zasiahli tri ruské riadené strely typu Ch-59/Ch-69. V dôsledku rozsiahleho poškodenia trupu a nadstavieb stratila schopnosť plavby a následne sa potopila, uviedla ukrajinská správa námorných prístavov. Pri útoku zahynulo deväť členov posádky a jeden ukrajinský lodivod.
Zdroj: Telegram
Na palube vypukol požiar, prestali fungovať technické systémy a plavidlo stratilo schopnosť manévrovať. Nákladnú loď Emil zasiahlo podľa prvých správ niekoľko dronov približne 39 kilometrov od ukrajinskej Odesy.
Útok sa odohral v stredu neskoro večer a v noci na štvrtok. Euronews s odvolaním sa na nemecký denník Bild uviedol, že drony zaútočili na plavidlo opakovane. Jeden z úderov mal prísť dokonca počas záchrany posádky.
Všetkých jedenásť námorníkov vyviazlo bez zranení. Loď však zostala bez vlastného pohonu a na jej palube vypukol požiar.
Hoci sa o Emile hovorí ako o nemeckom plavidle, loď pláva pod vlajkou Libérie. Patrí nemeckej prepravnej spoločnosti Johann M. K. Blumenthal so sídlom v hamburskej štvrti Altona.
Podľa odborných médií ide o veľkokapacitnú loď určenú na prepravu sypkých nákladov. Drony mali vážne poškodiť obytnú nadstavbu a vyradiť jej pohonný systém.
Jedna loď bez pohonu, na druhej zahynul námorník
V rovnakom čase sa terčom útoku stala aj nákladná loď Mera Queen, ktorá sa plaví pod vlajkou Guiney-Bissau.
Ukrajinská správa námorných prístavov oznámila, že pri zásahu zahynul jeden člen posádky, občan Ukrajiny. Ďalší ľudia utrpeli zranenia a zvyšných námorníkov evakuovali na breh.
Podľa gubernátora Odeskej oblasti Oleha Kipera loď prevážala ukrajinskú pšenicu. Úder poškodil jej trup a na palube vypukol požiar.
Prvé informácie ukrajinských úradov uvádzali, že Mera Queen zostala pri móle a odborníci sa pokúšali obmedziť škody a stabilizovať jej technický stav. Neskoršie správy z lodnej dopravy však naznačovali, že vážne poškodené plavidlo naberalo vodu a napokon sa mohlo potopiť.
Rozdiel medzi správami pravdepodobne súvisel s časom ich zverejnenia a rýchlo sa meniacou situáciou.
X x X
HEREČKA NEDOSTATEK LÁSKY?
Aňa Geislerová se nevídaně obnažila: alkohol, StB, nedostatek lásky
Znovu se potvrzuje, že není nad šťastné dětství. Japanologa Petra Geislera to jeho poznamenalo. Maminka herečka ho přivazovala za nohu ke stolu, když šla večer do divadla, protože ji nechtěl nechat odejít. Hledal lásku a později vzrušení. Měl všechno, ale dohnala ho nuda.
I o tom vypráví dokument Dvě deci tuše, který o svém otci japanologovi, překladateli a novináři natočila Ester Geislerová za přispění celé své rodiny, přičemž starší sestra Aňa a Ondřej Trojan se stali jeho producenty.
Celovečerním snímkem, v němž dojde i na bolestný rozchod Geislera s manželkou Věrou stejně jako na jeho spolupráci s StB, tak odhaluje Aňa o sobě víc, než stihla říct za celý svůj život ve všech svých rozhovorech. Přitom je založením introvert, soukromí si střeží.
Anna Geislerová
O to větší šok teď snímek přináší. V podstatě je výpovědí o jejím dětství. Ale může být zajímavým i pro ty, kteří nelační po bulvárních senzacích. Má až terapeutické účinky a je inspirativní. Přinejmenším v tom, jak se s odchodem hlavy rodiny dokázala vypořádat Věra Geislerová, v té době už matka tří dětí – Lely, Ani a Ester. Nezahořkla a to zcela vědomě, aby nepřipravila děti o tátu. Ten však pod vlivem alkoholu destruoval nejen svůj život, ale i vztahy se svými nejbližšími. Už jenom tím, že „tam“ pro ně nebyl, když ho potřebovali.
Zatímco Aňa otci alkoholismus nerozmlouvala, protože věděla, že ho od něj neodvrátí a raději si poslední chvíle s ním užívala, Ester se nebyla schopná smířit s kratičkým oznámením v tisku, že odešel na věčnost japanolog Petr Geisler, alkoholik. Měla potřebu poznat ho víc a odkrýt veřejnosti, že to byl člověk s velkým osobním kouzlem, mimo jiné výtvarně nadaný, což se projevovalo v jeho svérázných kaligrafiích.
Petr Geisler, Věra Geislerová a jejich dcery Lela, Ester a Anna
„Táta byl kaligrafický pankáč, protože používal nejen tuš a papír, ale i netradiční materiály jako třeba tekutý email, savo, stříbřenku na roury, různé spraye, faxový papír nebo obyčejný kartón,“ vypráví Ester.
Kaligrafie – japonské tušové malby, tvořily jádro i nedávné výstavy Gai-su-ra v pražském DOXu, která Geislera obšírněji představovala. „Měly by být vnímány jako abstraktní obrazy, byť nesou i textovou informaci. Ale těm občas nerozumějí ani sami Japonci,“ tvrdí japanolog Petr Holý, který pomáhal sestrám s výstavou po odborné stránce a na Petra Geislera má osobní vzpomínku, neboť byl jeho studentem na vysoké škole.
„Pro mě a mé kolegy byl velkým učitelem. Poznal jsem ho jako nonšalantního bonvivána, který si užíval života doslova plnými doušky (zemřel v padesáti devíti letech na cirhózu jater, pozn. red.). A my jsme ho často následovali, protože na hodinách japanologie nám vždycky rozléval svoje oblíbené víno. Takže pro mě to byl v té těsně porevoluční době svým způsobem vstup do dospělosti,“ říká Holý.
Ester, Anna a Lela Geislerovy
Slavnostní premiéry dokumentu v pražském kině Aero se zúčastnila širší rodina, včetně dětí Petra Geislera. Nejmladší potomek – Felix, který vzešel z jeho druhého vztahu – s Bublinou, ale chyběl. Byl mimo Prahu.
První rodinu japanolog rozbil, protože se nudil, toužil po vzrušení a následně ho také zažil. Vztah s následující partnerkou, která byla jeho sekretářkou, připomínal jízdu na horské dráze. Soudržnost Geislerových je ale nevídaná. Ten, kdo se jednou stane členem jejich klanu, zůstává jím už napořád. To se týká i bývalých partnerů.
„Uměl všechno, pro co se rozhodl, od jazyků přes hru na hudební nástroje, řezbářství až po umění kaligrafie, a přesto asi v ničem netoužil prorazit. Byl krásný a měl kolem sebe spoustu dětí i lásky, ale ani to ho nezastavilo před sebedestrukcí,“ vzpomíná na otce Aňa.
X X X
SCHILLEROVÁ POSLALA MILIONY BIS?
VLÁDA CHCE ŠÉFA\ BIS VYMĚNIT
‚Vyvstaly bezpečnostní potřeby.‘ Kontrarozvědka BIS se ozvala a Schillerová jí poslala desítky milionů navíc
Bezpečnostní informační služba dostala přidáno. Jak zjistil web iROZHLAS.cz, ministerstvo financí v její prospěch mimo veřejnou pozornost uvolnilo téměř 50 milionů korun nad rámec schváleného rozpočtu pro letošní rok. Kontrarozvědka si o peníze řekla sama. Služba tak bude mít k dispozici o přibližně 200 milionů více než v loňském roce. Ale stále to bude míň, než kolik jí plánovala přidat minulá vláda Petra Fialy (ODS)
Ředitel BIS Michal Koudelka uspěl s žádostí o navýšení rozpočtu.
Bezpečnostní informační služba je zásadním nástrojem k udržování vnitřní bezpečnosti státu. Její poznatky nedávno pomohly například k rozprášení extremistických skupin, zadržení příslušníka čínské rozvědky operujícího v Praze či odhalení naverbovaného cizince později odsouzeného za žhářský útok teroristické povahy v depu MHD v hlavním městě.
„Bezpečnost občanů a stabilita společnosti patří mezi naše nejvyšší priority. Vybudujeme silné, moderní a profesionální bezpečnostní složky, které budou řádně financované, motivované a vybavené tak, aby mohly chránit každodenní život lidí i vnitřní bezpečnost státu,“ stojí v úvodních odstavcích kapitoly o bezpečnosti v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO).
A jak se zdá, kabinet ANO, Motoristů sobě a SPD v případě kontrarozvědky tímto směrem vykročil. Jak zjistil web iROZHLAS.cz, před prázdninami službě resort ministryně Aleny Schillerové (ANO) dopřál finanční injekci.
48,8 milionu navíc
„Ministerstvo financí na žádost Bezpečnostní informační služby uvolnilo v červnu 2026 se souhlasem ministryně financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa, položky ‚Vládní rozpočtová rezerva‘, částku ve výši 48 800 000 korun,“ potvrdil redakci zástupce ředitele odboru komunikace s veřejností ministerstva Pavel Polanský.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) | Foto: Michal Růžička, Mf Dnes + LN | Zdroj: Profimedia
Kontrarozvědka tak má v tuto chvíli pro tento rok k dispozici 2,647 miliardy korun, což je nominálně nejvíce v její historii. Oproti loňskému roku hospodaří s částkou o 220 milionu vyšší. „BIS zásadně nekomentuje otázky týkající se jejího rozpočtu,“ reagoval na prosbu o stanovisko mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha.
Na druhou stranu BIS nedosáhne na peníze, které pro ni při přípravě rozpočtu na letošní rok ještě loni v září chystala tehdejší vláda Petra Fialy (ODS). Kabinet počítal s rozpočtem kontrarozvědky ve výši 2,838 miliardy. Odmítnutí tohoto návrhu a zkrácení financí pro BIS kritizovali ve vyjádřeních pro web iROZHLAS.cz někteří opoziční poslanci z výboru pro bezpečnost.
„Chtěla navýšení rozpočtu na konkrétní projekty, technologie a posilování svých schopností, a tedy posilování bezpečnosti České republiky,“ sdělil v lednu poslanec bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). „Snižování rozpočtů, ať už se to týká tajných služeb, nebo armády, vnímám jako ohrožení bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky,“ dodal tehdy Jan Bartošek (KDU-ČSL).
‚Vyvstalé bezpečnostní potřeby‘
Poslanec Žáček dnes finance navíc pro kontrarozvědku vítá. Vzhledem k „dramatické bezpečnostní situace ve světě“ je to podle něj správný krok, ale kritizuje jeho provedení. „Navýšení se nerealizuje systémově, v rámci přípravy rozpočtu, třeba využitím rozpočtu Fialovy vlády, která ho navrhovala,“ sdělil redakci. Postup Babišova kabinetu považuje za „absurdní a chaotický“.
„Posílení rozpočtu BIS bylo nutné vzhledem k vyvstalým bezpečnostním potřebám. Vzhledem k tomu, že jde o kapitolu v režimu utajení, nebudeme detailnější parametry dále komentovat,“ vysvětlil pro web iROZHLAS.cz čerstvé kroky ministerstva financí jeho mluvčí Stefan Fous.
Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských složek země, jde o kontrarozvědku s vnitřní působností. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů Česka. BIS se zodpovídá vládě, s jejímž vědomím jí může zadávat úkoly i prezident.
Kontrarozvědku v příštích šesti měsících čekají zásadní personální změny. Na konci roku vzhledem ke svému věku odejde do civilu druhý muž služby, náměstek pro zpravodajské složky Jan Pavlíček. V únoru 2027 se pak završí druhý ředitelský mandát Michala Koudelky, potřetí už se o funkci podle zákona ucházet nemůže.
x x x
LOBY V USA UBÝVAJí ČLENOVÉ
Američtí socialisté už vyhlížejí Bílý dům. Židovská lobby ve Washingtonu chřadne
Člověk by skoro ty židovské lobbisty politoval. Investovali celkem 32 milionů dolarů, aby demokratické primárky v Michiganu nevyhrál Abdul El-Sayed.
V historii Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC), největší vlivové organizace zastupující v USA zájmy židovského státu, to byla rekordní investice do boje o jedno místo v Senátu.
A stejně to nevyšlo.
Poslední průzkumy ukazují, že s republikánským sokem těsně prohraje. Naopak jeho umírněná a pragmatická protikandidátka z primárek by nejspíš vyhrála.
Jednačtyřicetiletý syn imigrantů z Egypta stranickou nominaci do Senátu získal, i když jeho sokyně dostala na kampaň čtyřikrát víc a jako jeden muž ji podporovaly stranické špičky. Politologové se shodují, že demokratičtí voliči v desetimilionovém státě u Velkých jezer už mají hypertrofovaných nákladů na kampaně plné zuby.
X X X
GENERÁL ŠÁNDOR:
Šándor: Na masy ruských vojáků budou ukrajinské drony krátké. Konflikt se nevyvíjí dobře
Rusové mohou ve válce na Ukrajině nasadit takový počet vojáků, na který již nebudou ukrajinské drony stačit. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl bezpečnostní expert Andor Šándor. Podle něj se moderní způsob boje často přeceňuje a na obsazení území budou vždy potřeba bojeschopní muži. Popsal také, jaký vliv mají na situaci na bojišti ukrajinské útoky v Rusku.
„Největším nedostatkem Ukrajiny jsou vojáci, ne protivzdušná obrana. Ty vojáky jim nikdo není schopen dát,“ varoval Šándor. Zároveň zdůraznil, že boj za pomoci dronů je sice moderní, má ale své limity. „Je to velmi módní věc. Já pořád varuji, abychom to nepřecenili. Přece jenom, abyste dosáhl nějakého území, tak tam musí přijít ten voják, musí ho dobýt, musí ho obsadit, musí ho kontrolovat,“ řekl.
Ukrajinská armáda umí podle Šándora využívat drony velmi úspěšně, pro efektivní obranu je ovšem potřeba podporovat i další segmenty ozbrojených složek. „Armáda pořád bude ještě o letectvu, bude pořád o mechanizovaných jednotkách, tancích, dělostřelectvu, protivzdušné obraně,“ připomněl. Konflikt se tak podle Šándora vyvíjí pro Ukrajinu nepříznivě.Tvrdá kritika NATO: Naše armáda je modernější, řekl Zalužnyj. Chce ale alianční technologie
„Rusové poměrně úspěšně blokují hned několik zásadních měst. Například Oděsu, čímž vytvářejí z Ukrajiny suchozemský stát, což je veliký problém z hlediska ekonomiky, vývozu produktů, ale samozřejmě také zásobování zbraněmi a podobně. Nemyslím si, že se ten konflikt vyvíjí pro Ukrajinu dobře, bohužel,“ posoudil Šándor situaci na frontě.
„Co naopak plní svůj účel, jsou útoky na ruském území. Působí na Rusa a třeba jej i přivedou k jednacímu stolu. Obávám se, že se to nesplní, ale kdyby se to splnilo, bylo by to dobře. Vliv na frontu na Donbasu to ovšem nemá,“ dodal bezpečnostní expert.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby s pomocí Západu brání. Ruská armáda opakovaně útočí raketami a drony na civilní infrastrukturu a jiné nevojenské cíle.
X X X
Evropská unie se musí mít před migrací na pozoru a nestát se magnetem pro ilegální uprchlíky. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podle něj je tak potřeba správně nastavit evropskou legislativu. Jeho kolegyně Kateřina Konečná (KSČM) kritizovala Evropskou komisi za benevolentní přístup k migrantům, který by podle ní neměl být na úkor občanů EU.
Evropská komise není dostatečně rázná, tvrdí Konečná
Konečná dává problémy s ilegální migrací za vinu Evropské komisi, jež dle ní není dostatečně rázná. „Nevím, co můžeme očekávat od dalších měsíců. Vím pouze, že to není jen o migračním paktu, ale obecně o nastavení, že Evropská komise tlačí další a další neziskovky a právníky, aby imigrantům pomáhali,“ opřela se Konečná do orgánu EU
Evropská komise podle ní skrze neziskové organizace podněcuje lidi mimo EU k migraci. „Jsou to lidé, kteří jsou placeni různými evropskými neziskovkami nebo respektive kterým je pomáháno různými evropskými neziskovkami, které pořád ještě podporuje Evropská komise,“ uvedla europoslankyně. Konečná nicméně souhlasila s Vondrou v tom, že azylová politika v Česku byla velmi dobře nastavena až do začátku války na Ukrajině. Se související uprchlickou vlnou ale podle ní přišlo zneužívání sociální pomoci, přičemž odkázala na policejní čísla.
Vondra v kontextu toho připomněl, že jejich odchod ze země by vážně destabilizoval několik sektorů národního hospodářství. „Jsou prostě typy prací, které Češi dneska už moc nedělají. Myslím si, že je daleko lepší, když v těchto pracovních funkcích jsou Ukrajinci, než kdyby sem přicházeli lidé z Maroka, ze Sýrie nebo odněkud jinud. Je to přece jenom civilizace, která je nám blízká,“ dodal zástupce ODS.
X X X
NA KARLOVARSKU BUDOU CHRÁNIT VODU
Karlovarský kraj podpoří zadržování vody v krajině i lepší ochranu před povodněmi
Více než 1,3 milionu korun rozdělí Karlovarský kraj na projekty, které pomohou lépe hospodařit s vodou v krajině a posílí připravenost obcí na povodně. Krajští radní schválili podporu v celkové výši 1,16 milionu korun pro projekty zaměřené na prevenci sucha, zadržování vody i péči o zeleň. Dalších téměř 155 tisíc korun poputuje na opatření na ochranu před povodněmi, konkrétně na aktualizaci digitálních povodňových plánů měst Bečov nad Teplou, Cheb a Toužim.
„Voda je dnes jedním z nejcennějších přírodních zdrojů. Je proto velmi důležité umět s ní správně hospodařit, tedy zadržet ji v krajině v době sucha a zároveň být připraveni na období přívalových dešťů a povodní. Právě z toho důvodu podporujeme jak krajinotvorná opatření, tak projekty, které zvyšují bezpečnost obyvatel a připravenost obcí,“ uvedl radní Karlovarského kraje pro oblast životního prostředí Jan Vrba. Podle něj zkušenosti z posledních let ukazují, že počasí je stále méně předvídatelné. „Nestačí proto jen reagovat na následky. Potřebujeme investovat také do prevence, od výsadby stromů přes obnovu vodních nádrží až po kvalitní digitální povodňové plány. Ty pomáhají chránit obyvatele i veřejný majetek,“ doplnil.
Mezi podpořenými projekty jsou například obnova více než stoleté aleje u Rudné, odborná péče o 461 nově vysazených ovocných stromů v okolí Lokte nebo výsadba 375 stromů v remízcích na Žluticku. Významnou podporu získá také Boží Dar, kde kraj pomůže s obnovou Novomlýnské vodní soustavy. Opravy hráze, rozdělovacího objektu i výměna požeráků vrátí nádržím jejich schopnost zadržovat vodu a zlepší vodní režim v krajině. Kromě lepšího hospodaření s vodou přispějí také k podpoře biodiverzity, ochraně zeleně, zlepšení mikroklimatu i zachování cenných krajinných prvků.
Stejně důležitou součástí ochrany území je ale také připravenost na mimořádné situace. Proto kraj finančně podpoří aktualizaci digitálních povodňových plánů měst Bečov nad Teplou, Cheb a Toužim. Ty do nich zapracují nové poznatky a zkušenosti z posledních povodní, aby v případě krizových situací měly k dispozici aktuální data pro rychlé rozhodování a koordinaci záchranných složek.
Kraj tak pokračuje v podpoře, která posiluje odolnost krajiny, měst i obcí vůči dopadům klimatických změn. Mgr. Jana Boučková
X X X
EXKOMUNSTA , VOJÁK, PAVEL V NIČEM ČR NEPOMÁHÁ
UKRAJINU ŽENE I S MILIARDAMI Z ČR NA SMRT
UKRAJINCI VÁLKU ODMÍTAJÍ
DOSUD NIKDY NEHOVOŘIL O KONCI VÁLKY, KAPITULACI
SÁM BY DO VÁLKY NEŠEL, NEPOSLAL TAM ANI DVA SYNY
EXKOMUNISTA PAVEL OD MALIČKA JEN VOJÁK V UNIFORMĚ NA OZDOBU
Šlo o Zemanův sen, Babišova vláda teď ze snah o změnu systému obviňuje Pavla. ‚Pokrytectví,‘ soudí Kysela
Přímá volba změnila postavení prezidenta, minimálně hlavám státu dodala sebevědomí. A podobně jako Miloš Zeman i Petr Pavel čelí ze strany vládního kabinetu obviněním, že se snaží uzurpovat si více moci, než mu má náležet. Zatímco ale Zeman přiznal, že se aktivně snažil o změnu celého tuzemského systému na prezidentský, Pavel se drží v mantinelech své funkce. A ani ještě plně nevyužívá všech pravomocí, které mu náleží.
Stále více se vyhrocující konflikt vlády a prezidenta je tuzemským leitmotivem už od loňských sněmovních voleb. Zatímco nejdříve šlo hlavně o Motoristy, kteří Petra Pavla kritizovali za nejmenování Filipa Turka ministrem, k nimž se čas od času hlavně z programových důvodů připojovali i představitelé druhé menší vládní strany SPD, během posledních měsíců je v otevřeném konfliktu s prezidentem i hlavní vládní síla hnutí ANO.
Prezident komplikuje vládě výkon moci, zní vícehlas z Babišova hnutí. Představitelé vládních stran o Pavlovi tvrdí, že to on rozeštvává a rozděluje společnost. Že v zahraničí kritizuje naši vládu, že si dával podmínky při vzniku vlády nebo že podal kompetenční žalobu kvůli vyjasnění pravomocí, co se týče účasti na summitech NATO.
Podle nich se tím, i za pomoci Ústavního soudu, snaží změnit současný systém na poloprezidentský či prezidentský.
„Prezident je přece v našem parlamentním systému reprezentativní a ceremoniální. Možná si někdo myslí, že máme prezidentský systém v kombinaci Ústavním soudem, ale máme parlamentní.“
Andrej Babiš (ANO)
„Plnou odpovědnost má vláda, nemáme prezidentský systém.“
Karel Havlíček (ANO)
„Snaha pana prezidenta změnit parlamentní republiku na prezidentský systém prostřednictvím Ústavního soudu je dost nešťastná.“
Taťána Malá (ANO)
„Že by chtěl být hlavním exekutivcem, je nepochopení role prezidenta a jeho ústavní pozice.“
Petr Macinka (Motoristé sobě)
„Ať si říká, co chce. Ale vláda je podle Ústavy odpovědná za výkonnou moc, za zahraniční politiku. (…) Já jsem pro diskusi, ale protistrana nesmí být podrazák. “
Tomio Okamura (SPD)
Jenže co je myšleno poloprezidentským či prezidentským systémem? Stručný politologický exkurz:
Pokud osoba premiéra zcela chybí, mluvíme o prezidentském systému, v němž hlava státu přímo vede ministry, což je situace typická pro Severní i Jižní Ameriku. Jinak v každém státním zřízení, kde je prezident a předseda vlády, jsou mezi nimi dělené pravomoci. Pokud je silnější premiér, jde o parlamentní systém, pokud prezident, jde o poloprezidentský systém.
Příliš málo ‚přeběhlíků‘. Senát většinově odmítá vládní nápady na změny Ústavy, jednotný není ani klub ANO
Prezident s premiérem mají řadu sdílených pravomocí, pro výkon moci v zemi je tak důležité vyjasnění mantinelů, ve kterých působí. Jde často i o rozdíly ve zvyklostech. Typickým příkladem poloprezidentského sytému jsou Francie, Rusko či Ukrajina, kde mají hlavy státu jasně navrch. Naopak v Německu, Itálii či Maďarsku je silnější premiér či kancléř.
Výkyv směrem k poloprezidentskému systému může způsobit přímá volba prezidenta, zpřísnění pravidel parlamentního přehlasování prezidentského veta či jiné pravomoci ve vztahu k vládě. To tak dělá z České republiky po boku například Polska či Rakouska státy, které jsou někde mezi těmito systémy – přičemž v českém případě jistě o případ, který je blíže tomu parlamentnímu.
Zemanovo přiznání
„Obviňování prezidenta Pavla, že se snaží posouvat politický systém směrem k větší moci prezidenta, je dost mimo. Obzvláště to vynikne ve srovnání s nedávnou historií,“ komentuje pro iROZHLAS.cz výroky vládních politiků ohledně údajných snah o změnu systému ústavní právník a bývalý prezidentův poradce Jan Kysela.
Odkazuje na to, že se po svém odchodu z úřadu v březnu 2023 Miloš Zeman zpětně doznal, že na začátku svého mandátu chtěl posunout Česko k prezidentskému systému.
V českém systému je prezident nejmocnější v momentě, kdy se střídají vlády. Například po pádu kabinetu Petra Nečase v červnu 2013 nejmenoval Zeman novou vládu na půdorysu původní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM, která mu přinesla 101 podpisů. Místo toho jmenoval kabinet Jiřího Rusnoka tvořený jeho politickými spojenci, avšak bez opory ve Sněmovně. To se potvrdilo při hlasování o důvěře vládě, kterým neprošla, a tak vládla do ledna 2014 v demisi.
„Když byl prezidentem Miloš Zeman, tak jsem ze strany ANO ani SPD nezaznamenal žádnou kritiku, že to, co dělal, je nepřijatelnou rekonfigurací celého systému. Takže teď kritizovat současného prezidenta je od nich pokrytecké i proto, že Zeman to dělal v nesrovnatelně větší míře,“ srovnává mandáty přímo volených prezidentů Kysela.
Pavel i Zeman se od Václava Havla a Václava Klause liší tím, že pracují s domnělou větší legitimitou svého mandátu danou právě přímou volbou, což nynější vládní kabinet dráždí.
„Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), tak je to silnější mandát, silnější legitimita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů.“
Miloš Zeman (2023)
„Prezident je z principu nadstranický, navíc prezident je volený přímou volbou, je volen občany, ne pouze ze stran, které jsou dnes v opozici, ale mě volilo mnoho lidí, kteří jsou členy anebo voliči současných vládních stran.“
Petr Pavel (2026)
Prezidentský ‚boost‘
Jenže se změnou Ústavy, která v roce 2012 provázela zavedení přímé volby hlavy státu, nepřišlo výrazné formální posílení prezidentských pravomocí.
V rámci mírných úprav se rozšířily možnosti, proč lze prezidenta ústavně žalovat i za velezradu. Skončila také doživotní trestněprávní imunita hlavy státu. Pravomoc nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, byla přesunuta z výlučných pravomocí do těch, které musí být spolupodepsané premiérem.
Dopadne jako Čaputová? Vláda chce prezidenta dlouhodobými útoky citelně oslabit, ušpinit a otrávit
„Přímou volbu jsem vždy chápal jako dispozici. Když do tohoto soukolí dosadíte motivovaného prezidenta a slabého premiéra ve smyslu malé většiny, tak vám přímá volba umožní celý systém sunout někam, kde by podle mého soudu být neměl. Samotná přímá volba jsou pootevřené dveře. Problém ale je, že jsme si zvolili jako prvního přímo voleného prezidenta Miloše Zemana, který do těch dveří naběhl, až je téměř vyrazil,“ vysvětluje Kysela, proč mají Češi tendenci vnímat prezidenta jako výraznou mocenskou figuru.
Prezidentské pravomoci totiž paradoxně s přímou volbou formálně spíše oslabily, v realitě se ale přímo volení prezidenti ukázali jako sebevědomější.
„Přímá volba prezidentovi dodala jakýsi boost. V tom je problém, protože pak si prezident různě vykládá jmenování vlády nebo ministrů. Když se řešila přímá volba, tak se to mělo zpřesnit, protože to generuje spoustu dalších otázek. Nejhorší jsou obrovská očekávání ze strany voličů,“ upozorňuje politolog Milan Školník.
Pět sporů Pavla s vládou
Mandát z přímé volby působí na české prezidenty svůdně, dle Kysely se ale prezident Pavel zatím pohodlně drží v mantinelech svých ústavních pravomocí.
Prezident Pavel byl terčem kritiky z vládních řad za údajné napínání svých pravomocí u řady případů. Nejprve se premiéru Babišovi příliš nelíbilo, že bazíruje na tom, aby ještě před svým jmenováním do čela vlády představil řešení svého střetu zájmů. Poté vládní koalice nelibě nesla prezidentovy komentáře či návrhy na doplnění svého programového prohlášení.
„Toto určitě nelze chápat jako jakékoliv protiústavní jednání nebo budování jiného systému. V případě programového prohlášení to byla čistě forma politické komunikace, kterou jsem nechápal jako podmínku – spíše komentář k předloženému dokumentu, na který nebrali zřetel, a tím to skončilo,“ popisuje Kysela.
‚Prezident není Bůh.‘ Na Macinkovu stranu ve válce s Pavlem se přidávají další členové vlády
U nejmenování Filipa Turka ministrem se podle ústavního právníka na tento prezidentův akt nedá dívat izolovaně, ale je třeba jej vnímat i v kontextu dřívějšího odmítání prezidenta Zemana jmenovat sociální demokraty Miroslava Pocheho a Michala Šmardu do ministerských pozic.
„Tehdejší předseda vlády Andrej Babiš se vůči Miloši Zemanovi nijak zvlášť neohradil. Prezident Pavel se navíc na rozdíl od Zemana hodně snažil, aby vyjádřil důvody, proč Turka jmenovat nechce, vyhotovil i dopis ve formě negativního rozhodnutí. Tento případ je dle mého největším napnutím kompetence prezidenta republiky, i tak bych to ale rozhodně nepovažoval za přepisování systému, protože dle Ústavy má kompetenci jmenovat členy vlády a existuje i široká shoda, že je může i za určitých okolností nejmenovat. A teď se přeme o to, jestli tyto okolnosti v případě Filipa Turka nastaly, či nikoliv,“ popisuje Kysela.
Čtvrtým případem je kompetenční spor o prezidentovu účast na summitu NATO v Ankaře. Ani v tomto případě dle ústavního právníka nejde o úkrok k poloprezidentskému systému, jelikož i na základě argumentu, že je prezidentova účast na summitech NATO zavedenou praxí, vydal Ústavní soud předběžné opatření a Pavel mohl do Ankary jet.
Zatím posledním případem koaličního hněvu vůči prezidentovi je jeho veto zákona rozvolňujícího rozpočtová pravidla. „Žádný z těchto případů jednotlivě ani všechny v souhrnu na mě nepůsobí dojmem, že se prezident pokouší o vybudování alternativního hradního mocenského centra,“ uzavírá Kysela.
Druhé mocenské centrum?
Podle vlády ale prezident svou kompetenční žalobou „učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti“ a jde o „další z řady pokusů o rozšíření prezidentského vlivu nad rámec Ústavy a ústavních zvyklostí“, uvedl kabinet ve svém vyjádření k prezidentově žalobě.
„Přijetí výkladu pana prezidenta by znamenalo zásadní změnu fungování českého ústavního systému. Vzniklo by druhé mocenské centrum, které by na rozdíl od vlády bylo zcela neodpovědné a neodpovídalo by se Sněmovně,“ prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Sám Pavel se dušuje, že rozhodně nechce vést s vládou „žabomyší válku, kde si budeme dělat drobné administrativní či jiné naschvály“, jak popisoval před dvěma týdny v rozhovoru pro Radiožurnál.
„To rozhodně není můj styl. Na druhou stranu i prezident má některé nástroje, které mohou vládě velmi znepříjemnit život,“ naznačil. Zmíněné nedávné první veto nemusí být rozhodně posledním. Prezident už dopředu říká, že má výhrady k zákonu o změně financování veřejnoprávních médií, novele služebního zákona či novele zákona o střetu zájmů.
Vláda mu „za trest“ může přiškrtit rozpočet, o kterém rozhoduje. Kabinet také prezidentovi musí odsouhlasit zahraniční cesty vládním speciálem a musí se ním dohodnout na jmenování a odvolávání velvyslanců a vedoucích zastupitelských misí.
„Bez podpisu prezidenta žádný velvyslanec neodjede do zahraničí ani se nevrátí. Vláda bude mít samozřejmě zájem na tom, aby někteří velvyslanci byli obsazováni podle jejich priorit,“ připomíná prezident.
Zatímco Pavel se ještě stoprocentně nevyjádřil, že bude chtít v lednu 2028 svůj mandát obhajovat, koaliční politici již poukazují na to, že začal kampaň za znovuzvolení a přemýšlejí, jak zajistit, aby jej někdo porazil.
X X X
|
VÝBUCH V BRATISLAVĚ
|
„Aktuálně je situace plně pod kontrolou, požár byl uhašen a incident nijak neovlivnil výrobní proces v rafinerii. Nádrž, které se to týkalo, je izolovaná,“ sdělil pro iDNES.cz Anton Molnár, mluvčí společnosti Slovnaft.
|
|
„Krátce po poledni došlo k narušení jedné z nádrží na ropné produkty v areálu společnosti. To způsobilo následné hoření uskladněného produktu,“ dodal s tím, že na další nádrže či jiné jednotky se požár nerozšířil. Hasiči podle portálu Aktuality.sk uvedli, že vzplála nádrž na topný olej, který hoří, dokud úplně neshoří. Co bylo příčinou, budou vyšetřovat.
Svědci v okolí slyšeli silnou ránu, která otřásla skly v oknech okolních budov. Jedna ze čtenářek Aktualit z bratislavské městské části Podunajské Biskupice popsala, že slyšela výbuch a cítila tlakovou vlnu, když ležela na posteli při uspávání dítěte.
Slovnaft hledá optimální směs neruské ropy, do technologií investuje miliardy |
Podobné havárie jsou v bratislavské rafinérii poměrně vzácné. Naposledy k výbuchu v areálu Slovnaftu došlo v říjnu 2014, kdy exploze v jednom z provozů zranila dva pracovníky, připomněl list Pravda. Televize Markíza tehdy uvedla, že výbuch nastal poté, co dělníci uvolňovali zrezivělé šrouby autogenem, tedy svařovacím přístrojem.
Velmi silná detonace otřásla městskou čtvrtí i v lednu 2009, kdy vybuchl polyethylén v důsledku technické závady. V srpnu 2008 zasahovaly záchranné složky v podniku při požáru olejové trafostanice.
x X X
|
|
Vedoucí s dětmi v Českém Švýcarsku rozdělali oheň, pak bez uhašení odešli.
Naprosto nepochopitelně si v Národním parku České Švýcarsko počínala skupina několika nezletilých v čele s dospělým vedoucím. V době extrémního rizika vzniku požáru a z toho plynoucích zákazů v rezervaci rozdělali oheň, přičemž místo navíc pak opustili, aniž by ho uhasili. Strážci partu dostihli o několik kilometrů dál a vedoucí dostal nejvyšší možnou pokutu.
Skupina oheň rozdělala v jeskyni Českých bratří pod Pravčickou bránou. „Když na místo dorazila obsluha turistického areálu Pravčická brána – Sokolí hnízdo společně s našimi strážci, našli už jen doutnající ohniště. Začali jej okamžitě prolévat vodou, kterou měli u sebe,“ uvedla správa národního parku na svém facebookovém profilu.
Zároveň přivolali na pomoc hasiče z Hřenska, kteří zajistili další množství vody potřebné k prolití celého místa, aby bylo jisté, že už nehrozí žádné nebezpečí.
Současně strážci na místo vyslali dron s termokamerou pro zmonitorování okolí převisu, aby mohli vyloučit možná další zahoření.
|
|
„Díky popisu se podařilo našim strážcům společně s obecní policií z Hřenska dostihnout vedoucího a jeho skupinu nezletilých přibližně tři kilometry od neuhašeného ohniště. Za své počínání dostal vedoucí nejvyšší možnou pokutu ukládanou na místě, tedy deset tisíc korun,“ dodala správa národního parku, kde aktuálně platí nejvyšší možný stupeň požárního rizika.
České Švýcarsko je známé velkými požáry. Například letos v květnu tam hasiči bojovali s ohněm několik dní. Před čtyřmi lety nedaleko Hřenska vypukl největší lesní požár v historii Česka, který zaměstnával hasiče celých 21 dní.
X X X
Maroko chce pomoci s návratem nezletilých migrantů. V Ceutě jich zůstává přes tisíc.
Maroko je připraveno spolupracovat se Španělskem a dalšími evropskými zeměmi při identifikaci nezletilých migrantů bez doprovodu za účelem jejich návratu, píše marocká agentura MAP s odkazem na diplomatické zdroje. Podle Madridu proniklo minulý týden ilegálně z Maroka do španělské exklávy Ceuta v severní Africe 72 000 lidí, mezi nimiž byla i řada nezletilých.
Při pokusu doplavat do Ceuty utonulo 80 lidí, uvedl ve čtvrtek orgán odpovědný za identifikaci obětí, který je složen z forenzních expertů a odborníků španělského četnictva.
Španělská tajná služba varovala před migrační vlnou do Ceuty už před měsícem |
Podle španělských úřadů se 70 000 migrantů, kteří od minulého čtvrtka do exklávy bez povolení vstoupili přes pozemní hranice či tam doplavali po moři, již vrátilo do Maroka.
V Ceutě je však nadále nejméně 1100 nezletilých migrantů bez doprovodu, z nichž část přišla minulý týden, zatímco někteří tam byli již před čtvrtečním hromadným pokusem o vstup na území.
Informaci uvedly místní úřady. Stávající pravidla neumožňují deportace nezletilých bez doprovodu zpět do země, ze které přišli.
X X X
|
V RUSKU STRANA PROTI VÁLCE, CHCE KONEC ZABÍJENÍ LIDÍ
NA UKRAJINĚ POLITICI NIC NEDĚLAJí PRO KONEC VRAŽDĚNÍ
LIDÍ STÁLE HÁZÍ DO HROBU A STÁLE VELKÉ ROZKRÁDÁNí MILIONŮ
|
Televize je ignoruje, váleční jestřábi je chtějí zakázat, jejich kandidáti čelí šikaně. Jenže strana Jabloko se svým mírovým programem i tak vyvolala mimořádný zájem Rusů. Jak je možné, že ji putinovský režim do parlamentních voleb pustil? Odpověď je prostá: Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali. A v Rusku to platí dvojnásob.
O loajalitě Sergeje Mironova není pochyb. Vousatý lídr strany Spravedlivé Rusko se proslavil komickým pokusem o kandidaturu na prezidenta, během níž prohlašoval, že sám bude volit Vladimira Putina, ale stejně kandiduje, aby volby vypadaly férovější. Po začátku války zase pózoval s wagnerovským perlíkem (dar od Jevgenije Prigožina) a adoptoval ukrajinskou holčičku odvlečenou z Chersonu.
Naposledy se připomněl tuto středu, kdy vyzval k zákazu liberální strany Jabloko. Prý je plná vlastizrádců. „Do Státní dumy míří strana, která otevřeně vystupuje proti speciální vojenské operaci, slibuje uzavřít potupný mír a podporuje zahraniční agenty. A to v pátém roce války, kdy naši chlapci a civilisté umírají rukou zločinného kyjevského režimu!“ rozčílil se Mironov.