40 dní „tlaku Ukrajiny “ na Rusko selhalo. Vývoj na Ukrajině je chtě nechtě rozhodujícím vnějším politickým momentem, který ovlivňuje zahraniční politiku Česka a je známým faktem že naše převažující proukrajinská mainstreamová média jej trvale líčí ve zjednodušeném módu trvalých úspěchů Ukrajiny a porážek Ruska.

Už jsem s tím začal a rád dnes naváži zasvěceným komentářem nezávislého ukrajinského portálu Strana u.a, který uvádí na pravou míru u nás překrucovaná fakta o úspěšném vyvíjení tlaku na Rusko, což je příznačně oblíbeným pojmem Petra Pavla.

Nuže: 4. srpna, uplyne 40 dní, které Zelenskyj vyhradil na „ovlivňovací operaci“, jejímž cílem je přesvědčit Rusko k ukončení války na základě ukrajinských návrhů. Jedná se o plán útoků na dlouhé vzdálenosti proti Rusku, o kterém prezident hovořil po setkání s tehdejším šéfem Bezpečnostní služby (SBU) Chmarou 25. června.

Zároveň zatím neexistují žádné náznaky, že by Moskva po těchto 40 dnech měnila svůj postoj k podmínkám ukončení války.

Počáteční šok z úderů na rafinerie byl částečně zmírněn snížením nedostatku paliva (ačkoli situace na Krymu a dalších okupovaných ukrajinských územích zůstává kvůli „středním úderům“ náročná). Navíc, zatímco údery na Wildberries způsobují značné škody ruskému maloobchodu, Ukrajina trpí srovnatelnými ztrátami v důsledku úderů na své sklady, poštovní sklady a čerpací stanice. 

Nejvážnější ranou pro Kyjev byla námořní blokáda ukrajinských přístavů, kterou Rusko zahájilo v reakci na ukrajinské útoky na ruský vývoz obilí a paliv v Černém a Azovském moři. Kyjev má navíc nyní výrazně větší potíže než Moskva s hledáním alternativních tras pro export svých produktů

Rusové také stupňují své údery dvěma typy zbraní, kterým se ukrajinské ozbrojené síly v současnosti jen těžko vyhýbají – raketometům Geran a Banderoli (viz výše). To zase zvyšuje škody způsobené Ukrajině.

Je také těžké říci, že zahraniční politika Bankovové postupuje zvlášť dobře. Navzdory obrovskému úsilí se Ukrajině nepodařilo získat od USA nové rakety Patriot a Trump se prakticky distancoval i od slibu udělit Kyjevu licence na jejich výrobu. Je pravda, že Zelenskyj v současné době propaguje myšlenku rozšíření pokrytí Starlinkem do Ruska, aby umožnil údery proti odpalovacím zařízením raket. Souhlas USA s tímto postupem však dosud nebyl získán. (Musk se odmítl se Zelenským setkat. Pozn.J.V)

Trump sice opustil myšlenku tlačit na Ukrajinu, aby stáhla své jednotky z Donbasu, ale zároveň nenabízí žádnou širší podporu.

Ani na frontě nedochází k žádným rozsáhlým útočným průlomům ukrajinských ozbrojených sil. Existují však zprávy, že ukrajinská armáda útočí na jižní frontě. Bitva tam však stále probíhá a je předčasné vyvozovat závěry o jejím výsledku.

V každém případě vojenská situace Ruska není tak hrozivá, aby si vyžádala ústupky.

Stejně jako na domácí frontě, i palivová krize ukázala, že v Rusku zatím neexistuje žádný významný protestní potenciál. Nebyly hlášeny žádné nepokoje. Úřady mají situaci pod kontrolou. Vysoké ceny ropy také podporují ruský rozpočet kvůli nestabilitě kolem Íránu.

Zelenského deklarovaná „40denní donucovací kampaň“ nepřinesla výsledky, které by mohly Rusko donutit k jakémukoli kroku. 

Ukrajinské úřady se netají svým bezprostředním cílem: zahájit jednání dříve, než nastane chladné počasí. Kyjev potřebuje zabránit dalšímu kolu ruských energetických úderů, které by vzhledem k vážnému nedostatku raket protiraketové obrany mohly způsobit obrovské škody a zvýšit poptávku veřejnosti po míru – a to i za podmínek „Anchorage“ (zastavení války po stažení ukrajinských ozbrojených sil z Donbasu).

Zelenskyj dnes zopakoval, že Ukrajina se „pokusí donutit“ Rusko ukončit válku před zimou.

Jeho poradce Podoljak uvedl, že Ukrajina nabízí Rusku tři možnosti příměří: letecké příměří, příměří v dodávkách energie, zmrazení nepřátelských akcí podél frontové linie a zahájení jednání. Zelenskyj je však připraven se s Putinem setkat, dodal prezidentský poradce.

Zároveň, jak o víkendu prohlásil americký ministr zahraničí Rubio, ani Kyjev, ani Moskva se zatím neodchýlily od svých „červených linií“. USA se však v nadcházejících týdnech pokusí obnovit jednání mezi oběma stranami.

Klíčovou otázkou je, zda se zastáncům skutečného kompromisního míru podaří neutralizovat snahy skupin, které mají zájem na pokračování konfliktu na obou stranách frontové linie.

Hlavními stoupenci pokračováním války na Ukrajině – jsou v současnosti američtí neokonzervativní jestřábi a také levicoví liberálové vládnoucí v Evropě. 

Zároveň by pozice těchto sil v Evropě mohla být v dohledné budoucnosti podkopána. A pokud k tomu dojde, bude podkopán jeden ze základních prvků globální podpory Ukrajiny ve válce proti Rusku.

Západní média již aktivně informují o tom, že klíčoví podporovatelé Ukrajiny v Evropě opouštějí politickou scénu.

Podle deníku The Telegraph se „Koalice ochotných“ podporující Ukrajinu může po Starmerově odchodu a skončení Macronova prezidentského mandátu v roce 2027 začít rozpadat. Starmer a Macron byli hlavními organizátory evropské koalice, která měla připravit nasazení vojsk na Ukrajinu po příměří.

List poznamenává, že Starmerův nástupce Andy Burnham „postrádá seriózní zkušenosti se zahraniční politikou“ a Macron se nebude moci ucházet o další funkční období. Mezitím je Marine Le Penová, která dříve prosazovala zrušení sankcí proti Rusku, odchod Francie z vedení NATO a mírovou dohodu na Ukrajině za podmínek Moskvy (ačkoli později odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu), považována za favoritku v příštích francouzských prezidentských volbách.

Publikace píše, že se evropští diplomaté obávají vzniku „vedoucího vakua“, které by mohlo oslabit podporu Ukrajiny a změnit rovnováhu sil v Evropě.

List Telegraph jmenuje německého kancléře Merze jako možného nového „vůdce Evropy“, ale upozorňuje, že i jeho pozice uvnitř země zůstává nestabilní.

Německá média informují, že Merz by mohl po zářijových regionálních volbách, kde vládnoucí straně CDU hrozí neúspěch, odstoupit z funkce německého kancléře. 

Podle deníku Bild téměř nikdo ve vedení CDU nevěří, že Merz zůstane ve funkci až do Vánoc. Jeden vlivný člen strany Spiegelu bez obalu řekl, že kancléř bude muset odstoupit nejpozději 21. září – den po volbách v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Diskutuje se o scénáři, kdy několik regionálních premiérů CDU současně navrhne jeho rezignaci „v zájmu země a strany“. Podle Bildu považuje vedení strany Merzovu ztrátu autority za nevratnou. Na nedávném zasedání parlamentní skupiny ho kritizovalo asi 20 členů a nikdo se na jeho obranu veřejně nevyjádřil.

Mezi uváděnými důvody je klesající hodnocení vlády, špatné výsledky průzkumů CDU a chaotické personální změny ve vládě a parlamentní frakci.

Průzkumy veřejného mínění nedávají Merzově straně mnoho důvodů k optimismu. V Sasku-Anhaltsku dosahuje AfD podle MDR a Welt 41 %, zatímco CDU pouze 24 %. V Meklenbursku-Předním Pomořansku dosahuje AfD 36 %, SPD 29 % a CDU pouze 9 %, jak ukazuje průzkum Infratest dimap zveřejněný NDR.

Agentura Reuters také uvádí, že AfD v celostátních průzkumech překonala blok CDU/CSU s poměrem 27 % ku 21 %. S Merzovým výsledkem je spokojeno pouze 15 % Němců.

Není to jen Německo, kde levicoví liberálové ztrácejí moc. Totéž se děje i v dalších evropských zemích, které nesou hlavní tíhu podpory Ukrajiny. Jak již bylo zmíněno výše, ve Francii je vedle Le Penové hlavním prezidentským kandidátem radikální levičák Mélenchon, který také prosazuje široce protiválečnou agendu. 

Jinými slovy, Kyjev riskuje, že v příštím roce ztratí řadu klíčových spojenců v Evropě. Na to může sázet i Moskva, která odmítá návrh na zastavení války na frontové linii (ačkoli, jak jsme již psali, taková strategie má pro Rusko svá vlastní rizika, která však ruské vedení zřejmě doufá, že se jim podaří nějakým způsobem zmírnit)

JUDr. Jiří Vvadil, server vasevec.cz

X XX

RUSKÁ  NOVINKA?

Rusi nasadili na fronte novinku. Jej prvý bojový stret zachytila kamera

Prvé verejne zdokumentované bojové nasadenie ruského tanku T-72B3A vybaveného systémom aktívnej ochrany Arena-M, upraveným aj na obranu proti FPV dronom, sa podľa dostupných záberov zrejme skončilo neúspechom.

Nová ruská ochrana tankov išla prvýkrát do boja. Ukrajinský dron ju okamžite preveril

Zdroj: Centrum špeciálnych operácií Omega

Video zverejnené Centrom špeciálnych operácií Omega ukrajinskej Národnej gardy zachytáva FPV dron, ktorý zasahuje zadnú časť tanku bez viditeľnej reakcie systému Arena-M. Na zábery koncom júla upozornil vojenský portál Militarnyi.

Tank bol súčasťou ruskej kolóny desiatich obrnených vozidiel, na ktorú ukrajinské sily zaútočili pri obci Maiak v Doneckej oblasti. Nie je známe, koľko tankov v kolóne bolo vybavených systémom Arena-M.

Arena-M má pomocou radaru zachytiť približujúcu sa hrozbu, sledovať jej dráhu a následne odpáliť ochranný projektil ešte pred zásahom tanku. Systém bol pôvodne vyvíjaný na obranu proti protitankovým raketám a strelám, Rusko sa ho však v posledných rokoch snaží prispôsobiť aj na boj proti menším a menej predvídateľným FPV dronom.

Správy z novembra 2025 naznačovali, že ruskí vývojári majú problém zabezpečiť spoľahlivú detekciu a ničenie FPV dronov pre obmedzenia radarovej technológie. Malé bezpilotné stroje lietajúce nízko nad zemou môže byť na krátku vzdialenosť náročné odlíšiť od okolitého terénu, najmä pri nepravidelnom smere priblíženia.

Výskumník tankovej techniky Andrii Tarasenko, ktorého citoval Militarnyi, však spochybnil vysvetlenie, podľa ktorého sú FPV drony príliš málo viditeľné pre radar. Upozornil, že nesú kovové výbušné komponenty, ktoré by radar mal byť schopný zachytiť. Zlyhanie systému tak podľa neho môže poukazovať aj na nedostatky v spracovaní radarových údajov či v algoritmoch určených na sledovanie pomalých a nepredvídateľne sa pohybujúcich cieľov.

Arena-M a jej staršie verzie sa vyvíjajú ešte od obdobia Sovietskeho zväzu. Napriek opakovaným prezentáciám a ruským vyhláseniam o širšom zavedení sa systém doteraz vo veľkom rozsahu na fronte nerozšíril.

Ruskí konštruktéri pracujú na jeho integrácii do tankov T-72B3 a T-90M minimálne od roku 2019. Jednotlivé vozidlá vybavené systémom sa začali verejne objavovať v roku 2024, naďalej však zostávali zriedkavé.

Ruskí inžinieri už skôr upravili Arena-M aj na zachytávanie protitankových striel útočiacich zhora, napríklad amerických Javelinov. Analytici však vtedy upozorňovali, že pri testovaní raketa prilietala k tanku pod relatívne malým uhlom. Otvorenou preto zostala otázka, či by systém dokázal spoľahlivo čeliť moderným protitankovým strelám aj v reálnych bojových podmienkach.

X xx

Krvavý deň na Ukrajine: Ruské útoky zabíjali civilistov, drony zasiahli trh aj štadión v Odese

Najmenej dvoch mŕtvych a štyroch ranených si vyžiadal ruský útok na Izjum na severovýchode Ukrajiny, oznámili záchranári. Ďalší dvaja ľudia boli zabití a šiesti utrpeli zranenia pri ruských útokoch na Nikopol a okolí v Dnepropetrovskej oblasti na juhovýchode Ukrajiny, uviedol náčelník regionálnej správy Oleksandr Hanža. Dvoch ľudí zabil a ďalšieho zranil ukrajinský dron, ktorý zasiahol obytný dom v Kerči na anektovanom Kryme, tvrdí Ruskom dosadený gubernátor Sergej Aksjonov.

X x x

 Dvaja ľudia zahynuli a šesť utrpelo zranenia pri ruských útokoch na Nikopol a jeho okolie v Dnepropetrovskej oblasti na juhovýchode Ukrajiny, uviedol šéf regionálnej správy Oleksandr Hanža. Dvoch ľudí zabil a ďalšieho zranil ukrajinský dron, ktorý zasiahol obytný dom v Kerči na anektovanom Kryme, tvrdí Ruskom dosadený gubernátor Sergej Aksionov.

Ruský dron zaútočil na trh v meste Bilopillia a zranil desať ľudí, z ktorých dvaja sú vo vážnom stave, napísal na sociálnej sieti šéf správy Sumskej oblasti Oleh Hryhorov. Ide o ďalší cynický útok na civilistov, poznamenal.

Ruskí vojaci zaútočili na ukrajinských hasičov, ktorí práve bojovali s požiarom v Záporožskej oblasti, pričom dvoch hasičov zranili, oznámili záchranári.

Zranenia utrpela aj 29-ročná žena pri ruskom útoku na civilnú infraštruktúru v Odese, kde Rusi poškodili futbalový štadión v centre mesta, informoval šéf regionálnej správy Oleh Kiper. Najväčší štadión na juhu Ukrajiny zasiahli ruské vojská v predvečer zápasu ukrajinskej prvej ligy a stretnutie plánované na sobotu muselo byť odložené, poznamenal server RBK-Ukrajina. Podľa záchranárov boli pri útoku na štadión zranení dvaja ľudia.

X X X

Americký Senát dnes jasnou väčšinou schválil balík sankčných opatrení, ktoré majú zvýšiť tlak na Rusko a napomôcť ukončeniu vojny na Ukrajine. Sankcie sú zamerané najmä na krajiny, ktoré od Ruska naďalej nakupujú ropu a plyn. Na balíku opatrení, ktorý ešte musí schváliť Snemovňa reprezentantov, viac ako rok pracoval nedávno zosnulý republikánsky senátor Lindsey Graham, pripomína agentúra AP, podľa ktorej ide zatiaľ o najvýznamnejší krok počas druhého funkčného obdobia prezidenta Donalda Trumpa s cieľom zastaviť vojnu rozpútanú Ruskom.

Návrh prešiel hornou komorou amerického Kongresu pomerom hlasov 86 ku 11, pričom zaň väčšinovo hlasovali Trumpovi republikáni aj opoziční demokrati.

„Dnes sa prezident (Volodymyr) Zelenskyj pozerá z Ukrajiny a (Vladimir) Putin sa pozerá z Moskvy,“ uviedol po schválení demokratický senátor Richard Blumenthal. „Rád by som veril, že sa pozerá aj Lindsey Graham,“ poznamenal na adresu veľkého podporovateľa Ukrajiny.

Cieľom plánovaných opatrení voči tretím krajinám je pripraviť Moskvu o príjmy, z ktorých by mohla naďalej financovať vojnu, ktorú rozpútala vo februári 2022.

Na dlho pripravovaných sankciách sa senátori v prvej tretine júla dohodli s Trumpovou administratívou. Návrh má americkému prezidentovi umožniť uvaliť clá na päť najväčších odberateľov ruskej ropy alebo zemného plynu, a to vrátane Číny a Indie. Súčasťou balíka sú aj sankcie voči Putinovi a ďalším vysoko postaveným ruským politickým a vojenským predstaviteľom.

x X X

„Mnohým sa to nepáčilo.“ Fedorov odhalil, čo malo stáť za jeho odvolaním

Bývalý ukrajinský minister obrany Mychajlo Fedorov považuje za hlavný dôvod svojho odvolania snahy o reformu systému nákupov pre ozbrojené sily. Zmeny, ktoré navrhoval, podľa neho narazili na odpor predstaviteľov v rámci ministerstva aj mimo neho. Fedorov to povedal v rozhovore pre portál Ukrajinska pravda.

„Dôvod súvisí s verejným obstarávaním, výberovými konaniami a s tým, že sme začali prehodnocovať procesy v tejto oblasti,“ povedal 35-ročný Fedorov, podľa ktorého sa jeho plány mnohým ľuďom nepáčili, a preto začali vyvíjať tlak aj prostredníctvom médií.

Analytik Bednár: Ukrajina generuje lídrov overených bojom, ani USA či Čína nemajú takúto zásobu elitných veliteľov.

Jeho prvým krokom vo funkcii, ktorú zastával šesť mesiacov, bolo zavedenie systému verejných súťaží pri obstarávaní vybavenia pre armádu. Potom malo dôjsť k zmene spôsobu, akým sa vyberajú ľudia, ktorí na ministerstve obrany pracujú. Na to podľa neho majú veľký vplyv súkromné spoločnosti zbrojárskeho priemyslu. Cieľom preto podľa neho bolo „čo najrýchlejšie vyriešiť príčinu problému“. Informuje TASR podľa správy agentúry Reuters.

Dodal, že počas tohto procesu vnímal tlak z rôznych strán. „To znamenalo, že bolo potrebné jednoducho prestavať samotné základy a problém sa vyrieši,“ uviedol.

Z funkcie ministra obrany bol Fedorov odvolaný 15. júla po spore s veliteľom ukrajinskej armády Olexandrom Syrským. Prezident Volodymyr Zelenskyj mu následne ponúkol iné funkcie, tie však odmietol. Po viacerých dňoch protestov verejnosti proti odvolaniu Fedorova bol zbavený funkcie aj Syrskyj.

Fedorov v rozhovore pre ukrajinský portál objasnil, že so Syrským nemali osobný konflikt, ale skôr v pohľade na vedenie vojny. „Máme určitú predstavu o vojne… ako ministerstvo obrany sme však neblokovali žiadne rozhodnutia generálneho štábu ani hlavného veliteľa,“ povedal. O odvolaní ho vraj Zelenskyj informoval necelú hodinu pre zasadnutím poslaneckého klubu vládnucej strany Sluha národa.

X xx

Rusko prekvapilo Európu: Mzdy už prekonávajú slovenské. Putin má však problém

Ruské mzdy sa dostali nad slovenské. Na prvý pohľad to vyzerá ako ďalší dôkaz sily Putinovej ekonomiky. V skutočnosti však za rastom príjmov stojí najmä vojna na Ukrajine a ruskej armáde tento vývoj dokonca môže spôsobiť problémy. Rýchlo rastúce platy totiž vedú k tomu, že vojnová mašinéria paradoxne zdražuje sama seba.

Moskve horí ropný klenot na Sibíri: najvýkonnejšia ruská rafinéria dostala presný zásah

Rusko sa už roky snaží pôsobiť ako veľmoc, ktorá sa dokáže postaviť Západu nielen vojensky, ale aj ekonomicky. Realita peňaženiek bežných Rusov však bola podstatne skromnejšia. Krajina síce disponuje obrovskými nerastnými zdrojmi, jadrovými zbraňami a ambíciou patriť medzi svetové mocnosti, priemerné príjmy obyvateľstva však za úrovňou Slovenska dlhodobo zaostávali.

Údaje dobre ukazujú, aká veľká bola priepasť medzi príjmami v oboch krajinách. Rozdiel dobre ilustrujú údaje štatistických úradov. Priemerná nominálna mesačná mzda v ruskej ekonomike dosiahla v roku 2020 približne 51-tisíc rubľov, čo zodpovedalo pri priemernom kurze približne 626 eurám. Na Slovensku to bolo v rovnakom roku 1 133 eur.

Prudký rast

Samotné porovnanie miezd nehovorí, koľko si za ne ľudia môžu kúpiť. A práve tu je dôležitý ďalší rozmer ruského príbehu. Ceny v Rusku totiž nie sú automaticky násobne nižšie než na Slovensku. Niektoré tovary a služby sú síce lacnejšie, pri väčšine spotrebného tovaru však platí, že ceny sú porovnateľné s našimi. Ruský pracovník preto nemal jednoducho „polovičné ceny“ ako kompenzáciu za výrazne nižšiu mzdu.

Za posledné roky sa však tento obraz začal meniť. Vlani priemerná nominálna mesačná mzda v Rusku skokovo stúpla až na 102-tisíc rubľov, čo pri priemernom kurze za celý rok predstavovalo približne 1 078 eur. Na Slovensku v tom istom roku dosiahla priemerná mesačná mzda 1 620 eur.

Na prvý pohľad to stále nevyzerá ako ruské víťazstvo. Pri prepočte podľa bežného výmenného kurzu zostáva slovenská priemerná mzda o stovky eur vyššia. Agentúra Bloomberg však zanalyzovala, koľko tovarov a služieb si za svoju mzdu môže Rus v porovnaní so Slovákom či inými Európanmi v skutočnosti kúpiť.

A práve po zohľadnení cenových rozdielov prišlo prekvapivé zistenie. Bloomberg upozornil, že pri porovnaní podľa parity kúpnej sily (PPP) sa Rusko v roku 2025 dostalo so svojou priemernou mzdou nad úroveň viacerých členských krajín Európskej únie – vrátane Grécka, Maďarska a Slovenska. Bloomberg vychádzal z údajov ruskej štatistickej služby a Organizácie pre hospodársku spoluprácu a rozvoj (OECD).

Pre Slovensko je pritom tento posun zaujímavý aj preto, že ešte pred niekoľkými rokmi by podobné porovnanie pôsobilo ťažko predstaviteľne. Slovenské mzdy boli v nominálnom vyjadrení výrazne nad ruskými. Tesne pred začiatkom ruskej invázie na Ukrajinu, v roku 2021, bol rozdiel v kúpnej sile slovenských a ruských platov oveľa väčší, a to v prospech našich príjmov. Priemerná mzda podľa PPP bola u nás podľa OECD približne 38-tisíc dolárov, zatiaľ čo v Rusku okolo 28-tisíc dolárov.

Prečo sa ruským platom darí?

Za týmto obratom však nie je jednoduchý príbeh o tom, že by sa ruská ekonomika zrazu stala úspešnejšou. Práve naopak, tento vývoj sa dá vysvetliť práve náročnou situáciou v hospodárstve. Ruská ekonomika totiž presúva čoraz viac ľudí a peňazí do odvetví spojených s vojnou. Štát pumpuje obrovské sumy do armády a obranného priemyslu, armáda potrebuje nových vojakov a podniky zároveň zápasia s nedostatkom pracovníkov. Výsledkom je tlak na rast miezd, ktorý sa začína šíriť celou ekonomikou.

To môže vyzerať ako dobrá správa pre ruského zamestnanca. Pre Kremeľ však vzniká problém: vojna, ktorá tlačí mzdy nahor, zároveň zdražuje jej pokračovanie. Čím viac musí štát platiť vojakom a zamestnancom v obrannom priemysle, tým viac musia civilné firmy ponúkať pracovníkom, aby ich udržali. A čím vyššie mzdy rastú, tým viac rastú aj náklady podnikov. Ak pritom produktivita práce nestíha držať krok, ekonomika začína platiť za rast príjmov svojich pracovníkov čoraz vyššiu cenu.

Tento mechanizmus dobre ilustruje porovnanie vojakov a bežných zamestnancov. Podľa odhadov Bloomberg Economics bol mesačný príjem ruského vojaka slúžiaceho na základe zmluvy v roku 2022 približne štvornásobkom priemernej mzdy v krajine. Dnes je rozdiel približne dvojnásobný. Ak by Kremeľ chcel prilákať ďalších vojakov, bude musieť pravdepodobne ponúknuť ešte viac.

Ruská verzia „holandskej choroby“

Vzniká tak začarovaný kruh. No problém nie je iba v tom, že firmy musia platiť vyššie mzdy. Dôležité je, čo za tieto mzdy ekonomika dokáže vyrobiť.

Ak mzdy rastú rýchlejšie než produktivita práce, do ekonomiky prichádza viac peňazí, no menej tovarov, ktoré je za ne možné kúpiť. Výsledkom môže byť tlak na rast cien. Presne tento problém podľa Bloombergu začína Rusko pociťovať. Mzdy od začiatku vojny rastú približne o päť percentuálnych bodov rýchlejšie než produktivita.

Bloomberg tento jav prirovnáva k holandskej chorobe. Názov môže znieť ako medicínsky pojem, v skutočnosti ide o ekonomický fenomén. Klasickým príkladom je krajina, ktorá objaví veľké ložiská ropy alebo zemného plynu. Príjmy z ich predaja prudko rastú. Peniaze a pracovníci sa začnú presúvať do energetiky, pretože tam sú vyššie mzdy a väčšie zisky. Ostatné odvetvia však postupne strácajú ľudí aj kapitál a stávajú sa menej konkurencieschopnými.

Práve preto sa hovorí o „chorobe“: úspech jedného sektora môže paradoxne poškodiť zvyšok ekonomiky. V Rusku dnes podľa Bloombergu plní úlohu ropy niečo iné – vojenské výdavky. Kremeľ pumpuje obrovské množstvo peňazí do vojny. Zbrojárske podniky dostávajú objednávky, armáda ponúka vysoké odmeny a pracovníci smerujú tam, kde sú najlepšie platení. Výsledkom je rast miezd a nedostatok pracovnej sily v ostatných odvetviach.

Je to teda určitá „vojnová verzia holandskej choroby“. Rusko sa tak môže stať závislým od vojny ako zdroja ekonomického rastu.

Niektoré dôsledky sú už viditeľné. V ruskom stavebníctve podľa údajov citovaných Bloombergom chýba približne 200-tisíc pracovníkov. Štátne Ruské železnice ponúkajú zváračom vyššie mzdy než niektorým vedúcim pracovníkom na staniciach a vyššie náklady následne prenášajú do cien nákladnej dopravy.

Ďalším problémom sú investície. Ruská centrálna banka zvýšila úrokové sadzby, aby zabrzdila inflačné tlaky. Lenže vysoké úroky zároveň zdražujú úvery a obmedzujú investície firiem. Tie pritom Rusko potrebuje práve na zvýšenie produktivity – teda na to, aby dokázalo vyrábať viac s rovnakým počtom pracovníkov.

Ekonómka z Oxford Economics Tatiana Orlovová opísala túto situáciu ako začarovaný kruh: nedostatok pracovnej sily si vyžaduje zvýšenie produktivity prostredníctvom investícií, no vysoké úrokové sadzby tieto výdavky obmedzujú.

X XX

 Magyar avizuje neprekvapivé mená kandidátov na prezidenta

Maďarsko čaká zrýchlená voľba prezidenta po páde Tamása Sulyoka. Tisza v sobotu vyberie z troch mien a nový prezident by mal byť zvolený už v utorok.

Mená kandidátov maďarskej vládnej strany Tisza na post prezidenta republiky nebudú prekvapením. Podľa servera telex.hu to povedal premiér Péter Magyar, podľa ktorého predsedníctvo Tiszy v piatok rozhodlo, že v sobotu odporučí poslaneckému klubu strany tri mená na zváženie.

• Predsedníctvo strany Tisza navrhne poslaneckému klubu troch prezidentských kandidátov.
• Nového prezidenta má parlament zvoliť v utorok spomedzi troch kandidátov.

Magyar dodal, že parlament zvolí nového prezidenta v utorok spomedzi troch kandidátov. Spresnil, že v súvislosti s touto pozíciou sa reálne uvažovalo zhruba o desiatich menách.

Výber kandidátov

Podľa slov premiéra pre nikoho, kto sledoval udalosti posledných dní, nebudú mená kandidátov prekvapením.

„Na túto pozíciu je potrebný človek, ktorý v minulosti nezastával a ani v súčasnosti nezastáva žiadnu straníckopolitickú funkciu,“ zdôraznil.

Poslanecký klub Tiszy bude o nominantovi na prezidenta hlasovať v sobotu. Termín na oficiálne podanie nominácie parlamentu je na budúci pondelok o 10:00 h, čomu bude prispôsobený celý proces, píše server telex.hu.

Voľba prezidenta

Podľa ústavy musí parlament zvoliť nového prezidenta do 30 dní od zániku mandátu Tamása Sulyoka, ku ktorému došlo 20. júla.

Národné zhromaždenie má na rozhodnutie čas do 18. augusta. Podľa predchádzajúceho prísľubu premiéra by však mal štátne vyznamenania a ceny pri príležitosti štátneho sviatku sv. Štefana, zakladateľa uhorského štátu, 20. augusta odovzdávať už nový prezident.

Tisza, disponujúca ústavnou dvojtretinovou väčšinou, chcela mať na čele štátu ženu. Magyar na návrh 16 maďarských osobností ponúkol nomináciu šachovej legende Judit Polgárovej, tá však ponuku stať sa prezidentkou odmietla.

Odvtedy premiér meno ďalších kandidátov tají. Absolvoval však sériu stretnutí s vplyvnými osobnosťami, napríklad s historikom Ignácom Romsicsom, exšéfom najvyššieho súdu Andrásom Bakom či právnikom Botondom Fülöpom, ktorý odhalením omilostenia muža odsúdeného za sexuálne zneužívanie detí inicioval proces pádu exprezidentky Katalin Novákovej.

Politické reakcie

Parlament 13. júla schválil 17. novelu ústavy, ktorej priamym dôsledkom bolo odvolanie prezidenta Sulyoka.

Šéf strany Tisza v minulosti opakovane označil Sulyoka za „bábku“ a „pozostatok“ režimu bývalého premiéra Viktora Orbána.

Opozičný Fidesz na iniciatívu voľby prezidenta zareagoval príspevkom na sociálnej sieti Facebook. Strane Tisza odkázal, že „škoda námahy“, pretože z hľadiska ústavného práva bude voľba neplatná.

„Je zbytočné robiť voľby prezidenta republiky. Na tomto poste nie je voľné miesto. Meno posledného legitímnym spôsobom zvoleného maďarského prezidenta je Tamás Sulyok,“ dodala opozičná strana, ktorá avizovala, že sa na voľbách hlavy štátu nezúčastní.

x XX

Jaromíra Soukupa napadli, údajne lietali aj rany bejzbalkou. „Dobili ho ako psa,“ tvrdia Česi

Bývalý majiteľ TV Barrandov a známy moderátor Jaromír Soukup (57) skončil po brutálnom útoku v nemocnici.

V stredu večer ho prepadla skupina maskovaných útočníkov, ktorí podľa dostupných informácií použili aj bejzbalovú palicu a spôsobili mu vážne zranenia, informovala stránka Neovlivní.cz

Podnikateľovi museli poskytnúť prvú pomoc v pražskej Thomayerovej nemocnici. Niektoré z jeho poranení si dokonca vyžiadali operačný zákrok a Soukup momentálne zostáva hospitalizovaný v pooperačnej starostlivosti. Podľa zdrojov z jeho okolia bol zbitý mimoriadne surovo.

„Dosť ho zbili,“ uviedol zdroj, ktorý má o útoku informácie. Český Blesk zistil, že útočníci použili bejzbalovú pálku. „Bol zmlátený ako pes!“ povedal zdroj tohto webu.

Samotný Jaromír Soukup sa k incidentu zatiaľ odmietol bližšie vyjadriť s tým, že už čoskoro vydá k celej veci vlastné vyhlásenie. Pre Blesk iba stručne dodal, že presne vie, čo za týmto činom stojí. Motív útoku zatiaľ nie je oficiálne známy, no začínajú sa objavovať špekulácie, že by za surovým prepadnutím mohli byť vymáhači dlhov.

X X X

V Rakúsku zadržali ruského pašeráka zbraní?

Rakúske komando zadržalo údajného ruského pašeráka pri predaji dielov zbraní vo Viedni. Muža sledovali tajné služby a skončil v predbežnej väzbe.

Rakúske špeciálne jednotky zadržali údajného pašeráka zbraní z Ruska, ktorého pristihli pri pokuse o predaj zbraní vo Viedni, oznámilo v pondelok tamojšie ministerstvo vnútra. Upozornila na to agentúra AFP, píše TASR.

• Rakúske špeciálne jednotky zadržali vo Viedni údajného pašeráka zbraní z Ruska.
• Tridsaťpäťročný muž pašoval časti zbraní, zákazníci si z nich zostavovali strelné zbrane.
• Niektoré súčiastky zbraní zasielal podozrivý do zahraničia prostredníctvom poštových služieb.
• Zadržali ho pri predaji hlavných a rukovätí zbraní platených hotovosťou aj kryptomenami.
• Sprísnenie rakúskeho zákona o zbraniach umožnilo jeho zadržanie a obmedzuje nelegálny obchod.

Tridsaťpäťročný podozrivý muž je obvinený z pašovania súčiastok zbraní, z ktorých si jeho zákazníci sami zostavili funkčné strelné zbrane. V niektorých prípadoch zasielal tovar do zahraničia poštou.

Zásah pri predaji súčiastok

Rakúske úrady muža zadržali 7. júla počas predaja hlavní a rukovätí zbraní značiek Glock, SCT a Lone Wolf v hodnote 4 500 eur, uviedol rezort vnútra v oficiálnom vyhlásení. Za súčiastky podľa neho platili kombináciou hotovosti a kryptomien.

Rakúske vnútorné spravodajské služby o mužovi vedeli už predtým. V prípade zatiaľ odmietol vypovedať a bol umiestnený do predbežnej väzby.

Sprísnenie zákona o zbraniach

Zadržanie podozrivého umožnilo vlaňajšie sprísnenie rakúskych zákonov o zbraniach, vďaka ktorému sa nákup a predaj dielov bez povolenia stal nezákonným.

AFP vysvetľuje, že pred touto zmenou pochádzalo mnoho súčiastok práve z Rakúska, ktoré sa následne mohli nelegálne zmontovať do funkčných strelných zbraní.

Minister vnútra Gerhard Karner privítal túto zmenu a mužovo zadržanie označil za „významný úder“ proti nelegálnemu medzinárodnému obchodu so zbraňami. „Sprísnenie zákona o zbraniach prináša výsledky – ilegálny obchod so zbraňami sa drasticky obmedzuje,“ uviedol Karner.

X xx

Stopa od „cyperských“ kamier vedie k mužovi, ktorý na Slovensko doviezol ruské radary

Mieria na naše cesty kamery s rodokmeňom Nikózia-Slovensko-Petrohrad?

Ministerstvo vnútra má na stole novú kauzu: na slovenské cesty montuje ruské kamery na meranie rýchlosti, ktoré prišli cez cyperskú schránkovú firmu bez histórie.

Rezort vnútra spočiatku ruský pôvod nových stacionárnych meračov rýchlosti odmietal. Tvrdil, že z certifikátu Slovenského metrologického ústavu vyplýva, že výrobcom nie je ruská firma – meno výrobcu, model ani číslo certifikátu však vo svojom stanovisku nezverejnil.

Po sérii medializovaných zistení rezort ustúpil od pôvodných vyhlásení a dal pôvod aj bezpečnosť zariadení preveriť. Preukázať, že radary nepredstavujú riziko, má podľa ministerstva jeho zmluvný dodávateľ, spoločnosť Soitron. O posudok chce rezort požiadať aj Národný bezpečnostný úrad a do jeho ukončenia systém o ďalšie rovnaké zariadenia nerozšíri.

Podľa dostupných informácií ide o radar typu Nero R-One – ako jeho výrobca (v prípade slovenského kontraktu) vystupuje cyperská spoločnosť Sodasus Ltd. No a práve okolo nej sa vinie reťaz nezvyčajných vzťahov, ktorá vedie z cyperskej Nikózie cez Bratislavu do ruského Petrohradu.

Čo dokáže nový cestný rýchlomer NERO R-ONE?

Slovenský metrologický ústav certifikoval nový typ radaru. Zariadenie kombinuje 3D sledovací Dopplerov radar a kameru s vysokým rozlíšením.

32Sledovaných vozidiel súčasne

6Kontrolovaných jazdných pruhov

300Max. meraná rýchlosť (km/h)

80 mTypická detekčná vzdialenosť

Ďalšie funkcie a detekované priestupky

• Úsekové meranie: Dokáže merať priemernú rýchlosť vozidla v úseku s minimálnou dĺžkou 200 metrov.
• Obojsmerná prevádzka: Meranie rýchlosti vozidiel na príjazde, na odjazde aj v oboch smeroch súčasne.
• Ignorovanie značiek a svetiel: Detekcia nezastavenia na značke STOP a jazdy na červenú.
• Nesprávna jazda: Záznam jazdy v protismere, zákazu predbiehania a jazdy vo vyhradenom pruhu (napr. bus pruh)
• Odolnosť: Pracuje pri teplotách od -40°C do 60°C.

Zdroj dát: Slovenský metrologický ústav (Certifikát č. 044/1/162/26)

Cyperská schránka na slovenských serveroch

Firma Sodasus Ltd. je zapísaná v cyperskom obchodnom registri, no v dostupných záznamoch za spoločnosťou nevidno žiadneho reálneho vlastníka, ani históriu v priemysle: pôsobí ako čistá schránka, akých na ostrove sídli mnoho. Pri tejto schránkovej firme sa spomínaako akcionár iba spoločnosť Fidesta Management, ktorej biznisom je práve zakladanie a správa firiem na Cypre. Inak povedané: v registri je vidieť poskytovateľa služby, nie majiteľa firmy.

Zistenie, že ide o čistú schránku, potvrdzuje ďalší nález. Zo záznamu z portálu vipbrok.com, ktorý sprostredkúva predaj firiem, bola spoločnosť v minulosti Sodasus na predaj – ponúkali ju za 12-tisíc eur.

Deklarovaný výrobca technológie, ktorú štát zastúpený rezortom Matúša Šutaja Eštóka montuje na naše cesty a bude spracúvať údaje o vodičoch, teda menil majiteľa za sumu, ktorá je obvyklú pri prázdnych schránkach, nie pri priemyselných podnikoch.

Hoci ide o cyperskú schránkovú firmu, aktuálne má celkom zjavne už aj slovenské pozadie – prvá stopa o tom má technický charakter. Webová stránka Sodasusu totiž nebeží na cyperskej ani inej zahraničnej infraštruktúre, ale na serveroch slovenskej spoločnosti Websupport.

Ponuka na odpredaj cyperskej firmy Sodasus na webe Vipbrok.comZdroj: vipbrok.com

Druhá stopa je administratívna a podstatne dôležitejšia. O typové schválenie „cyperských“ kamier Nero na Slovensku požiadala malá bratislavská IT firma it-s. V Obchodnom registri je ako osoba stojaca za spoločnosťou uvedený Pavol Marcina. Na profesionálnej sieti LinkedIn sa však ako CEO – teda generálny riaditeľ – spoločnosti it-s prezentuje iný človek: Ján Vigaš z Bratislavy.

X x x

KRITICKÝ STAV  REAKTORU  V  SR

Reaktor štvrtého bloku Mochoviec po prvý raz dosiahol kritický stav a kontrolovaný výkon.

Spúšťa sa séria skúšok vedúcich k pripojeniu do siete.

Štvrtý blok Jadrovej elektrárne Mochovce dosiahol vo štvrtok (6. 8.) o 22.10 h kritický stav reaktora a následne o 22.31 h minimálny kontrolovaný výkon. Ide o jeden z rozhodujúcich krokov v procese uvádzania jadrového zdroja do prevádzky, ktorý potvrdzuje pripravenosť reaktora na ďalšie etapy skúšok, informovali v piatok Slovenské elektrárne.

• Štvrtý blok Mochoviec dosiahol kritický stav reaktora.
• Nasledovať budú fyzikálne a výkonové skúšky bloku.
• Nový blok zvýši podiel jadra vo výrobe elektriny.
• Tento krok potvrdzuje pripravenosť na ďalšie testy.

„Dosiahnutie kritického stavu a minimálneho kontrolovaného výkonu je výsledkom práce tisícov odborníkov, ktorí sa podieľali na príprave, výstavbe, kontrole a spúšťaní štvrtého bloku. Potvrdzuje, že elektráreň je pripravená pokračovať do ďalšej fázy testovania pred začiatkom výroby elektriny,“ uviedol projektový riaditeľ Mochoviec Martin Mráz.

Nasledujú skúšky

Po tomto kroku budú nasledovať fyzikálne skúšky a testy na rôznych výkonových úrovniach. Ich cieľom je overiť správanie všetkých systémov elektrárne v prevádzkových podmienkach a pripraviť blok na pripojenie do elektrizačnej sústavy.

Štvrtý blok jadrovej elektrárne Mochovce je druhým z dvojice nových jadrových blokov budovaných v areáli elektrárne. Po ich uvedení do prevádzky bude Slovensko patriť medzi krajiny s najvyšším podielom výroby elektriny z jadra na svete. Nový blok zároveň posilní domácu výrobu elektriny a prispeje k dlhodobej energetickej bezpečnosti krajiny.

Dosiahnutie kritického stavu predstavuje významný úspech projektu a potvrdzuje, že štvrtý blok pokračuje podľa harmonogramu technologického spúšťania smerom k výrobe prvých megawatthodín elektriny.

X xx

KOMIK  ZELENSKÝ  ŽEBRÁ  O  POMOC,  MÍSTO  KAPITULACE

A  NA  UKRAJINĚ  STÁLE  PLNO  MRtTVÝCH

DOKUD  SE  NEZBAVÍ  ZELENSKÉHO,  STÁLE  NA  UKRAJINĚ  NEBOŽTÍCI

Zelenskyj prišiel prvýkrát do Srbska. Kyjev chce Belehrad „odtiahnuť od Ruska“, Vučič má jasný odkaz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v piatok pricestoval do Srbska na svoju prvú návštevu tejto krajiny od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu. Zelenskyj na sieti X uviedol, že v piatok a v sobotu absolvuje dôležité rozhovory so srbským prezidentom Aleksandarom Vučičom a premiérom Djurom Macutom.

„Budeme rokovať o rozšírení hospodárskych vzťahov medzi našimi krajinami, vzťahoch s Európskou úniou, ďalších oblastiach, ktoré môžu priniesť prospech našim národom, a o bezpečnostných otázkach,“ napísal Zelenskyj na X.

Ukrajina je podľa prezidenta vždy pripravená konštruktívne pracovať v prospech oboch strán a na základe vzájomného rešpektu.

AFP pripomína, že Srbsko má historicky blízke vzťahy s Ruskom a Vučič odmietol uvaliť sankcie na Moskvu za vojnu, ktorú rozpútala voči Ukrajine.

Vysokopostavený ukrajinský predstaviteľ pred touto návštevou uviedol, že ide o pokus „odtiahnuť Srbov od Ruska“. Vučič však naďalej trvá na tom, že jeho rozhodnutie neprijať sankcie voči Moskve zostáva nezmenené.

„Som si istý, že Volodymyr Zelenskyj v súlade so svojím bojom a názormi povie, čo si myslí o sankciách proti Ruskej federácii, ale Srbská republika zaujala svoje stanovisko pred štyri a pol rokom, takmer pred piatimi rokmi, a odvtedy ho nezmenila,“ povedal vo štvrtok srbský prezident s tým, že toto stanovisko bude platiť až do ďalšieho oznámenia.

Hoci je Srbsko značne odkázané na lacný ruský plyn a Vučič patrí medzi málo európskych lídrov, ktorí naďalej navštevujú Moskvu, od začiatku ruskej invázie poskytlo Ukrajine približne 60 miliónov eur vo forme nevojenskej a nesmrtiacej pomoci. Moskva však Belehrad opakovane obvinila aj z dodávok munície cez sprostredkovateľov, čo srbská vláda odmieta.

Srbský prezident sa so Zelenským stretol v Kyjeve v polovici júla na summite Ukrajina – juhovýchodná Európa. Išlo o prvú návštevu srbskej hlavy štátu v ukrajinskej metropole za viac ako desať rokov. Kyjevu na summite prisľúbil ďalšiu humanitárnu pomoc, avšak odmietol podpísať spoločnú deklaráciu, ktorá vyzýva na pokračovanie vojenskej a bezpečnostnej podpory Ukrajiny a sprísnenie tlaku na Rusko.

X X X

Dcéra Donalda Trumpa si užíva život v luxuse: Na Francúzskej riviére ju čakala obrovská jachta

Mohli by si užívať slnko a more na slnečnom Miami, no viac ich to lákalo do Európy.

Tiffany Trump odhalila sexi postavu.

Dcéra Donalda Trumpa Tiffany Trump sa rozhodla stráviť dovolenku na Francúzskej riviére s manželom, miliardárom Michaelom Boulosom, a matkou Marlou Maples.

Zatiaľ čo pred pár dňami sa spoločne zabávali na španielskej Ibize, teraz sa vybrali skúmať krásy Azúrového pobrežia. Pár vzal so sebou na luxusnú jachtu aj svojho malého syna Alexandra.

Sršalo z nej zdravé sebavedomie

Ako píše portál Super.cz jachta meria viac než sto metrov a je na nej všetko, čo si mladá rodinka len zažiada. Zábery zvedavých paparazzov dokazujú, že síce má Tiffany 32 rokov, stále vyzerá ako keby len včera dovŕšila dvadsať rokov.

Pri pohľade na jej sexi postavu a zvodné pózy sa nepochybne zatmelo pred očami nejednému okoloidúcemu. Predtým, než vstúpila na obrovskú jachtu, pózovala kamarátke, ktorá ju fotila na mobil. Sršalo z nej zdravé sebavedomie.

A z úsmevov, ktoré rozdávala na každú stranu, bolo tiež vidno, že si čas strávený v jednej z najkrajších európskych destinácii mimoriadne užíva.

Tiffany Trump s rodinou na Francúzskej riviére

Nevyhľadávala svetlo reflektorov

Meno Tiffany Trump sa neodmysliteľne spája s jednou z najznámejších amerických rodín. Napriek tomu, že je dcérou prezidenta Spojených štátov Donalda Trumpa, dlhé roky sa pohybovala mimo centra pozornosti oveľa viac než jej starší súrodenci.

Na rozdiel od Ivanky Trump, Donalda Trumpa mladšieho či Erica Trumpa sa len zriedka objavovala v médiách a politických diskusiách. V posledných rokoch sa však jej meno objavuje čoraz častejšie, či už v súvislosti s rodinnými udalosťami, štúdiom práva alebo podporou otca počas jeho prezidentských kampaní.

Tiffany Ariana Trump sa narodila v roku 1993 vo West Palm Beach na Floride ako jediné spoločné dieťa Donalda Trumpa a jeho druhej manželky, herečky a televíznej osobnosti Marly Maples.

Jej meno vzniklo podľa svetoznámeho klenotníctva Tiffany & Co., ktoré sa nachádza neďaleko newyorskej Trump Tower. Krátko po jej narodení sa rodičia zosobášili, no ich manželstvo nevydržalo dlho.

Chcela byť speváčka

Po rozvode vyrastala prevažne s matkou v Kalifornii, ďaleko od každodenného života rodiny Trumpovcov v New Yorku. Napriek tomu si udržiavala kontakt s otcom, ktorého pravidelne navštevovala počas prázdnin a rodinných sviatkov.

Práve odlišné detstvo ju do istej miery odlišovalo od ostatných Trumpových detí. Kým jej nevlastní súrodenci vyrastali priamo v prostredí rodinného podnikania a postupne sa zapájali do fungovania spoločnosti The Trump Organization, Tiffany prežila väčšinu detstva na západnom pobreží Spojených štátov.

Sama neskôr priznala, že si vďaka tomu vybudovala vlastnú identitu mimo rodinného biznisu a mediálneho ruchu. Vzdelanie bolo pre Tiffany vždy prioritou. Po ukončení strednej školy nastúpila na prestížnu University of Pennsylvania, kde študovala sociológiu a urbanistiku.

Išlo o rovnakú univerzitu, ktorú v minulosti absolvoval aj jej otec a viacerí členovia rodiny. Po získaní bakalárskeho titulu pokračovala na Georgetown University Law Center vo Washingtone, kde vyštudovala právo. Tým sa odlišovala od niektorých svojich súrodencov, ktorí sa venovali predovšetkým podnikaniu.

Hoci je dnes známa najmä ako členka rodiny Trumpovcov, krátko koketovala aj so svetom šoubiznisu. V roku 2011 vydala popovú skladbu Like a Bird, ktorou chcela odštartovať hudobnú kariéru. Sama však neskôr priznala, že išlo skôr o experiment než o dlhodobý plán.

Spoznali sa na dovolenke v Grécku

Neskôr sa objavila na niekoľkých módnych podujatiach vrátane New York Fashion Week a príležitostne spolupracovala s módnymi značkami, no napokon dala prednosť štúdiu a právnickej kariére.

V čase, keď Donald Trump prvýkrát kandidoval na prezidenta Spojených štátov, sa Tiffany začala vo verejnom priestore objavovať častejšie. V roku 2016 vystúpila na akcii republikánov s prejavom, v ktorom predstavila svojho otca z osobnej stránky a hovorila o ich rodinnom vzťahu.

V porovnaní s Ivankou Trump však zostávala naďalej skôr v úzadí a do každodennej politiky sa výraznejšie nezapájala. Podporovala však otca aj počas ďalších prezidentských kampaní v rokoch 2020 a 2024.

Významnou kapitolou jej života sa stal vzťah s podnikateľom Michaelom Boulosom, ktorého spoznala v roku 2018 počas dovolenky v Grécku. Ich zásnuby oznámili začiatkom roka 2021 a o necelé dva roky neskôr sa zosobášili v rezidencii Mar-a-Lago na Floride.

Boulos vyrastal v Nigérii, kde jeho rodina obchoduje. Boulosov otec podľa médií vlastní konglomerát SCoA Nigeria, ktorý ovláda obchodovanie v Nigérii od automobilov a stavebnín po potraviny a nápoje. Ich svadba patrila medzi najsledovanejšie spoločenské udalosti v rodine Trumpovcov. V roku 2025 sa páru narodil syn Alexander.

Snažila sa vybudovať si vlastnú cestu

Na sociálnych sieťach pôsobí podstatne umiernenejšie než mnohé celebrity. Hoci zdieľa fotografie z rodinných udalostí, cestovania či spoločenských podujatí, svoj súkromný život si chráni viac než ostatní členovia rodiny.

Médiá ju často označujú za najnenápadnejšiu z Trumpových detí, keďže sa len výnimočne zapája do verejných sporov alebo politických kontroverzií.

Dnes je Tiffany Trump vnímaná ako žena, ktorá sa napriek známemu priezvisku snažila vybudovať vlastnú cestu. Vyštudovala právo, založila rodinu a verejnosť ju pozná skôr z významných rodinných udalostí než z každodenného politického diania.

X X X

‚Nemám slov.‘ Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic, včetně jejího exšéfa

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic. V tiskové zprávě to v pátek uvedl žalobce Tomáš Kučera z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Mezi pěti obviněnými je podle informací Radiožurnálu i bývalý šéf Správy železnic Jiří Svobodu, u kterého policie našla při domovní prohlídce 80 milionů korun v hotovosti, jak v české tak zahraniční měně, vedle toho sadu drahých hodinek nebo destiček drahých kovů. Dotazy Radiožurnálu odmítl komentovat, serveru Odkryto.cz Svoboda v reakci na obvinění napsal, že „nemá slov“.

Mezi lidmi, o které se policie zajímá je podle informací Radiožurnálu i severočeský podnikatel Jaroslav Veverka. Jak se ke kauze staví, se ale nepodařilo zjistit, protože na jeho telefon se nedalo dovolat.

Trestní stíhání souvisí s finanční pohledávkou, na kterou byla vypsána veřejná zakázka.

Policie v sídle Správy železnic a také v budově Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zasahovala loni v listopadu. Prověřovala miliardové tendry obou podniků. Po domovní prohlídce u tehdejšího ředitele železnic, na kterou upozornily server iROZHLAS.cz a Radiožurnál, Svoboda uvedl, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků, nalezeného zlata po dědečkovi, chovu nutrií nebo restitucí majetku.

Vedoucí právník Transparency International Jan Dupák říká, že je obtížné uvěřit tomu, jak Svobodovi původ peněz vysvětlují.

Zakázky napříč dopravou

Server Odkryto.cz dříve napsal, že se policisté zajímali například o zakázky na budování brněnského nádraží v Brně nebo tendru na obnovu železničního uzlu v Pardubicích, jehož rekonstrukce stála bezmála sedm miliard korun bez DPH a trvala téměř čtyři roky.

V souvislosti s ŘSD prověřovali kriminalisté například také údajné prodražení tendru na stavební práce v úseku D3 mezi Úsilným a Hodějovicemi na Českobudějovicku. Podle Seznam Zpráv ale tendry ŘSD součástí nynějšího obvinění nejsou.

Správa železnic je státní organizace, která se mimo jiné stará o koleje, nádražní budovy, sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici. Působí také jako investor při výstavbě tratí. Svobodu odvolala správní rada z funkce kvůli policejnímu prověřování loni v prosinci, ve funkci ho nahradil Tomáš Tóth.

X X X

Maskovaní útočníci v Nitre dobili Ukrajincov a teraz aj Indov. Len priestupok, tvrdí polícia. Reaguje aj Pellegrini

Mladíkov zo zahraničia v Nitre napadli muži v kuklách. Jeden z nich po útoku skočil v nemocnici so zraneným okom a museli ho operovať. Informoval o tom regionálny portál MY Nitra s tým, že na rovnakom mieste v Nitre za posledné dva týždne napadli už najmenej dve skupiny cudzincov. Obeťou sa už stali mladí Ukrajinci a tentokrát to boli Indovia. Zranený muž podal trestné oznámenie, v ktorom píše o rasovo motivovanom útoku.

Wilsonovo nábrežie v Nitre, kde došlo k útokom na cudzincov.

Incident sa udial v noci z piatka 31. júla na sobotu 1. augusta na Wilsonovom nábreží. Štyria Indovia sedeli na lavičke, medzi nimi aj 35-ročný Ansar, ktorý v Nitre tri roky študuje a popritom učí aj v jazykovej škole. Opísal, že na vedľajšej lavičke ležal bezdomovec a prišla k nemu skupina štyroch mužov, ktorí si nasadili kukly a jeden z nich si tvár zakryl tričkom. Keď na to upozornil jeden zo skupinky Indov, tak sa ich útočníci po anglicky spýtali, odkiaľ pochádzajú. Keď povedali, že z Indie, skupina maskovaných mužov na nich zaútočila.

Ansar pri útoku utrpel zranenia oka a skončil na operačnej sále. Opísal, že padali kopance, údery a následne jeden z útočníkov Ansara udrel neznámym predmetom do tváre. Mladík skolaboval a po chvíli sa prebral. Podľa slov jeho priateľky utrpel zlomeninu sánky a tiež lícnej kosti, pričom úlomky mu išli do oka. Portál ďalej priblížil, že pri útoku prišiel o telefón aj peňaženku. Pri sebe mal však ešte jeden mobil, z ktorého zavolal policajtom. Následne ho privolaná sanitka previezla do nitrianskej nemocnice, kde ho ošetrili. Mladík však napokon so zranením skončil na operačnej sále v Bratislave.

Bombicov útok na aktivistku obrátili vo svoj prospech. Ukrajinskí vojaci mu poslali ironický odkaz

Vo štvrtok 6. augusta podal trestné oznámenie na Okresnú prokuratúru v Nitre, v ktorom hovorí o ublížení na zdraví, výtržníctve a poškodzovaní cudzej veci. Zároveň v ňom spomína aj rasovo motivovaný útok. Hovorca Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Nitre Tomáš Havetta pre portál potvrdil, že udalosť evidujú na obvodnom oddelení ako priestupok proti občianskemu spolunažívaniu. V prípade nových skutočností však vec prekvalifikujú do trestného konania.

Útok na indických študentov v Nitre odsúdil na sociálnej sieti prezident Peter Pellegrini. Zdôraznil, že násilie páchané kvôli rasovej nenávisti či príslušnosti k inému národu treba rázne odsúdiť už v zárodku. Slovensko podľa neho musí zostať bezpečnou krajinou pre každého, kto sem príde študovať, pracovať alebo len navštíviť ako turista. „Verím, že polícia tento bezprecedentný čin vyrieši a páchatelia budú potrestaní,“ dodal Pellegrini. Útok rovnako odsúdil aj predseda parlamentu Richard Raši (Hlas). „Takéto násilie odsudzujem bez výhrad. Na Slovensku platí zákon pre každého. Verím, že polícia páchateľov nájde a že za svoj čin ponesú následky,“ napísal Raši na sociálnej sieti.

X xx

Dovolenkový horor v Chorvátsku: Košičana na pláži dobil trénovaný Poliak. Vysmieval sa mu, tak si ho odfotil

Incident na chorvátskej pláži pri meste Makarska vyústil do hospitalizácie 50-ročného Košičana Radoslava a následnej súdnej dohry.

Za fyzický útok, pri ktorom Slovákovi spôsobil zlomeniny dvoch rebier a prasknutie tretieho, uložil chorvátsky súd 26-ročnému Poliakovi Patrikovi J. podmienečný trest odňatia slobody na šesť mesiacov so skúšobnou dobou dvoch rokov.

Konflikt sa odohral po tom, čo si unavený Košičan po niekoľkohodinovej cyklistike v pohorí Biokovo ľahol na jedno z plastových ležadiel. Tie na okraji pláže zanechala iná rodina. O približne polhodinu ho rozospatého prekvapal nečakaný útok mladého muža, ktorý ho bez akéhokoľvek varovania z ležadla zhodil a začal doňho fyzicky narážať. „Po asi polhodine som sa rozospatý zobudil na to, že niekam letím. Bol to nejaký muž, ktorého som tam predtým nevidel, a bez varovania či nejakej komunikácie ma z toho ležadla vyklopil,“ povedal pre SME Košičan.

Útočník, ktorý podľa obete pôsobil ako trénovaný športovec, reagoval podráždene na to, že si Slovák požičal jeho odložené veci.

Radoslav útočníkovi oponoval s tým, že nechávanie vecí na pláži je v Chorvátsku zakázané. Slovná potýčka však rýchlo vyostrila a Poliak zasiahol Košičana kolenom do hrudníka. V ďalšom fyzickom napádaní mu zabránili až jeho známi, ktorí ho od stonajúceho Slováka odtiahli.

Poškodený sa rozhodol udalosť okamžite nahlásiť policajtom. Pri odchode z pláže ho útočník z balkóna neďalekého apartmánu posmešne provokoval kulturistickými pózami. Košičan si ho vtedy odfotografoval, čo výrazne pomohlo chorvátskej polícii pri jeho rýchlom vypátraní. Útočníka zadržali ešte v ten istý deň a k činu sa priznal.

Zranenia hrudníka si vyžiadali dvojdňovú hospitalizáciu v miestnej nemocnici, čo Slovákovi skomplikovalo aj plánovaný návrat domov. Súdny proces sa napokon uskutočnil v Záhrebe bez osobnej prítomnosti oboch aktérov. Záhrebský súd uznal obvineného Poliaka za vinného z prečinu ťažkého ublíženia na zdraví. Napadnutý Košičan už úrady informoval o nároku na finančnú náhradu škody vo forme bolestného. Napriek nepríjemnej skúsenosti na návštevu Chorvátska nezanevrel a v obľúbenej cyklistike tam plánuje pokračovať aj v budúcnosti.

X X X

Zapomeňte na hackery. Skutečnou hrozbou je AI v rukou zaměstnanců, varuje advokát

Nebezpeční nejsou jen hackeři. Také vlastní zaměstnanec může firmu připravit o obchodní tajemství i miliony eur. Přesto většina českých firem stále podceňuje riziko, které přináší běžné používání umělé inteligence.

Partner DLA Piper Tomáš Ščerba v rozhovoru pro Ekonomický deník vysvětluje, proč by měla být Shadow AI novou noční můrou byznysu a co musí firmy udělat, aby se nestaly další obětí.

V právních i byznysových kruzích se stále častěji skloňuje téma Shadow AI. O co přesně jde?

Jde o nekontrolované nebo zakázané používání nástrojů umělé inteligence způsobem, který je v rozporu s interními pravidly společnosti – pokud vůbec nějaká existují. Zároveň je takové používání umělé inteligence v rozporu se základními principy ochrany obchodního tajemství, citlivých informací a dalších klíčových oblastí. Představuje zcela novou dimenzi hrozeb. Algoritmy generativní umělé inteligence totiž vložená data nejen ukládají, ale aktivně zpracovávají, integrují do svých vnitřních struktur a v případě spotřebitelských verzí je využívají k re-trénování modelů. To znamená, že citlivé firemní informace se mohou nevratně stát součástí veřejně dostupných znalostních databází a mohou být následně vygenerovány jako odpověď pro jiného uživatele.

A to ještě vůbec nemluvím o obecném nařízení o ochraně osobních údajů – takzvaném GDPR. Pokud data opouštějí hospodářský prostor Evropské unie, musejí být zajištěny odpovídající právní záruky. Jenže právě kvůli takzvanému black-box efektu velkých neuronových sítí dnes často není vůbec pod kontrolou, kdo s těmito daty pracuje a jakým způsobem data dál využívá. Dá se proto říci, že společnosti se takovým jednáním mohou automaticky dostávat do rozporu s GDPR a vystavují se sankcím. Nedokážou totiž doložit, kteří zpracovatelé mají data k dispozici, za jakým účelem se zpracovávají ani proč k jejich šíření vůbec došlo. A to je pouze špička ledovce.

Jak výrazný problém aktuálně Shadow AI podle vás představuje?

V byznysovém světě ji považuji za jeden z nejkritičtějších současných trendů. Podle mě je bohužel Shadow AI jednoznačně největší bezpečnostní riziko, které se v oblasti nakládání s daty za poslední roky objevilo. Přesto si jeho rozsah uvědomuje jen málokdo, zatím ani nedokážeme zmapovat všechny potenciálně negativní důsledky.

Závažnost tohoto problému podtrhují i celosvětové výzkumy. Například jarní průzkum společnosti Gartner, ukázal, že 69 % organizací má podezření nebo důkazy o tom, že jejich zaměstnanci používají nepovolené veřejně dostupné nástroje generativní umělé inteligence. Gartner předpovídá, že do roku 2030 zažije více než 40 % podniků bezpečnostní nebo compliance incidenty související s neoprávněným využíváním umělé inteligence.

Do jaké míry vlastně zaměstnavatel odpovídá za neoprávněné využití umělé inteligence svými zaměstnanci? Řada větších společností už má interní pravidla určující, co zaměstnanci smějí a nesmějí při používání AI dělat.

Z pohledu GDPR odpovídá ten subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování. Typicky tedy organizace. Tedy správce osobních údajů. Pokud dojde k porušení pravidel ochrany osobních údajů, pokuta zpravidla stihne právě správce, tedy výše zmíněnou společnost.

Otázkou zůstává, zda může tuto škodu následně vymáhat po zaměstnanci, který porušil pravidla daná interní předpisy, nebo zákonnými povinnostmi. To je už mnohem složitější. Zaměstnance totiž chrání limit náhrady škody ve výši čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku. Vymahatelnost takového regresu proto může být ve srovnání s mnohamilionovou pokutou prakticky zanedbatelná. Ve vztahu ke kontraktorům může být situace ještě závažnější, pokud nebudou mít sjednané adekvátní pojištění.

Znamená to, že ať společnost udělá cokoliv, vždycky největší díl odpovědnosti a případných sankcí ponese sama?

Obecně platí, že za vzniklou situaci odpovídá primárně společnost bez ohledu na to, zda interní pravidla měla, nebo neměla. Společnost se ale může své odpovědnosti za určitých okolností zprostit. V občanskoprávní rovině tehdy, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možné spravedlivě požadovat. To znamená, že zaměstnance nejen formálně, ale skutečně kvalitně proškolila a dokáže to doložit. Musí umět prokázat, že školení proběhlo, že bylo řádné a že o něm existuje odpovídající dokumentace.

Dále je také důležité mít etický kodex. Ten hraje významnou roli například z hlediska compliance programů. Existuje stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství, podle kterého se společnost může za určitých okolností zprostit i trestní odpovědnosti právnické osoby, pokud prokáže, že šlo výhradně o individuální pochybení zaměstnance. Tedy že zaměstnanec absolvoval školení, znal pravidla, přesto jednal v rozporu s nimi a selhal pouze on sám. Ani to ale neodstraní reputační škody. Ztráta goodwillu, pokles hodnoty společnosti, případně propad ceny akcií, pokud jde o veřejně obchodovanou korporaci, patří k záležitostem, které investoři i veřejnost vnímají velmi negativně bez ohledu na to, jak dobře společnost následně vše vysvětlí.

Co podle vás představuje pro společnosti největší riziko? Zmínil jste GDPR, ale mimo kontrolu firmy se může dostat i obchodní tajemství nebo smluvní informace. Která z těchto oblastí je nejrizikovější?

Pro společnosti představuje největší riziko únik kvalifikovaných informací. Může jít samozřejmě o obchodní tajemství, případně jiné citlivé obchodní informace, pokud jde například o energetickou společnost, mohou unikat takzvané chráněné informace podle energetického zákona, typicky informace o zákaznících. Další typickou kategorií jsou utajované informace, které splňují formální i materiální znaky podle zákona o ochraně utajovaných informací. Čtvrtou nejběžnější kategorií jsou osobní údaje. Pokud dojde k jejich úniku, společnost porušuje povinnost jejich ochrany a vystavuje se vysokým sankcím.

O jak vysokých sankcích mluvíme?

Relativně nejvyšší pokuty dnes nepřináší GDPR. Nejvyšší sankce stanovuje nařízení o umělé inteligenci. Ty mohou dosáhnout až sedmi procent celosvětového obratu nebo 35 milionů eur. U GDPR jde, pokud se nepletu, o čtyři procenta obratu nebo 20 milionů eur.

Vedle toho existují ještě informace, které sice nespadají ani do obchodního tajemství, ani mezi osobní údaje nebo utajované informace, přesto mají pro společnost zásadní hodnotu. Mohou to být například kurzotvorné informace nebo technologické informace, jejichž zveřejnění připraví společnost o konkurenční výhodu.

Co se může v praxi stát, ukazuje případ společnosti Samsung. Bezprostředně po zrušení interního zákazu využívání ChatGPT nahráli zaměstnanci během několika týdnů do veřejné verze tohoto nástroje proprietární zdrojové kódy, algoritmy související s výrobou polovodičů a informace z důvěrného interního jednání vedení. Společnost ztratila absolutně kontrolu nad těmito informacemi a jejich dalším využitím. Taková společnost může ztratit své technologické prvenství nebo vedoucí postavení na trhu. A to může být někdy ještě bolestivější než samotný únik dat. Může ji to dokonce položit na lopatky.

Existuje už nějaká soudní rozhodnutí, která řeší zneužití dat prostřednictvím umělé inteligence?

Obecně už dnes existuje stále více rozhodnutí týkajících se zneužití dat nebo porušování autorských práv v souvislosti s umělou inteligencí. Vícekrát se řešila například otázka autorských práv k výstupům vytvořeným umělou inteligencí. Víme, že i v České republice vydal Městský soud jedno z prvních komplexně odůvodněných rozhodnutí, které se zabývalo otázkou, komu náleží majetková autorská práva k syntetickému výstupu vytvořenému systémem umělé inteligence. Tuto oblast už tedy soudy poměrně dobře řeší nejen u nás, ale i v zahraničí.

Vy se ale ptáte na něco jiného – zda už existuje rozhodnutí, kde by se společnost soudila se zaměstnancem, který nahrál interní data do veřejného AI modelu a způsobil tím společnosti značnou škodu. Takových rozhodnutí podle mě zatím mnoho není. Domnívám se, že společnosti se podobné případy snaží maximálně minimalizovat z hlediska mediálního dopadu. Nechtějí veřejně přiznat, že zaměstnanec vyvedl citlivá data ze společnosti. Zároveň by totiž zaměstnanec mohl namítat, že ho zaměstnavatel dostatečně neproškolil v povinnostech vyplývajících z AI Actu. To by mohlo vytvořit další významný problém. Proto si myslím, že podobných soudních rozhodnutí nebude ani v budoucnu příliš přibývat.

Jak se mohou firmy zneužití svých citlivých dat prostřednictvím Shadow AI aktivně bránit?

Předně společnost musí vytvořit komplexní systém vzdělávání zaměstnanců, externích spolupracovníků i obchodních partnerů, kteří využívají její infrastrukturu. Školení musí být pravidelná, cílená na konkrétní profesní skupiny a společnost musí být schopna doložit, že skutečně proběhla. Nestačí obecné školení o tom, jak je AI Act strukturován a co je jeho smyslem. Školení musí odpovídat konkrétní odbornosti.  Jinak se školí manažeři, kteří rozhodují o nákupu AI nástrojů a potřebují rozumět především etickým principům a regulatorním povinnostem. Jinak se školí vývojáři a IT specialisté, kteří AI systémy skutečně nasazují nebo upravují a potřebují znát technické limity. A jinak se školí lidé z compliance, právního nebo obchodního oddělení. To považuji za první zásadní obrannou linii, která společnosti umožňuje zabránit některým největším přešlapům nebo se alespoň vyvinit z odpovědnosti.

Druhou obranou linii pak představuje kvalitní interní dokumentace. Na její nejvyšší úrovni by měly být politiky, pod nimi interní směrnice, dále standardy, pracovní postupy a nakonec konkrétní smluvní ustanovení. Měla by vzniknout určitá pyramida interní řídicí dokumentace, ze které bude každému jasné, co je dovoleno, a co nikoli.

Třetí důležitou oblastí obrany jsou kvalitní smlouvy. Základem je dobře nastavená smlouva mezi vývojářem a společností, která AI nasazasuje. Nasazující subjekt si může smluvně vyhradit například to, že AI nástroj automaticky odmítne zpracovávat data označená jako obchodní tajemství. Pokud si společnost svá data správně klasifikuje, označí je a technicky opatří příslušným příznakem, měl by systém jejich nahrání automaticky odmítnout.

Stejně důležité jsou smlouvy mezi společností a jednotlivými externími spolupracovníky nebo kontraktory. Pokud například banka nebo pojišťovna spolupracuje s OSVČ, měla by mít ve smlouvách odpovídající indemnifikační doložky, tedy ujednání, kterými se kontraktor zavazuje nahradit společnosti škodu nebo finanční ztrát vzniklou neoprávněným využitím umělé inteligence.

Do jaké míry může únikům dat zabránit, když společnost zaměstnancům nabídne vlastní prověřené a zabezpečené AI nástroje?

To určitě může hodně pomoci. Takzvaný white list povolených nástrojů by měl být součástí základní firemní politiky. Zaměstnanci musí přesně vědět, které AI nástroje smějí používat, za jakých podmínek a které jsou naopak zcela zakázané.

Společnost má v tomto směru několik úkolů. Nejprve musí zmapovat všechny AI nástroje, které se v organizaci používají, a ověřit, zda mezi nimi nejsou zakázané systémy. To je dnes naprostý základ. Současně musí posoudit, zda jejich funkcionality odpovídají interním pravidlům a zda zaměstnanci budou schopni tato pravidla dodržovat.

Víte, jakou AI používají vaši zaměstnanci? Prověřte to, nabídněte jim vlastní AI nástroje a proškolte je. Ilustrační foto. Foto: Pixabay

Stejně důležitá je i procurement politika pro pořizování nových AI nástrojů. Nové nástroje vznikají ve firemním prostředí prakticky každý den a pro konkrétní společnost může být jednou vhodné jedno řešení, podruhé jiné. Každý nový nástroj ale musí projít procesem posouzení, zda splňuje požadavky AI Actu a souvisejících předpisů.

O jaké požadavky konkrétně jde? Na co by se firmy měly zaměřit?

Odpověď má více vrstev a firmy je musí procházet v určitém pořadí, protože povinnosti se liší podle toho, kam nástroj i samotná společnost spadají. Úplně prvním krokem je klasifikace rizika. Celý AI Act je postavený na rozdělení systémů do kategorií: zakázané praktiky, vysoce rizikové systémy, systémy s povinností transparentnosti a systémy s minimálním rizikem. Firma proto musí u každého nástroje nejprve posoudit, do které kategorie spadá, protože od toho se odvíjí všechno ostatní. Nejdřív musí vyloučit zakázané praktiky podle článku 5 nařízení. Jde například o rozpoznávání emocí na pracovišti nebo některé formy biometrické kategorizace. Ty jsou od února 2025 mimo hru bez ohledu na jakýkoli byznysový a operační přínos.

Druhým krokem je určit vlastní roli, tedy zda je společnost pouze zavádějícím subjektem, nebo se stává poskytovatelem. To je přesně to, na co upozorňuje i Český telekomunikační úřad. Většina firem bude v pozici zavádějícího subjektu, ale ve chvíli, kdy nástroj podstatně upraví, dosadí na vlastní data nebo ho uvede pod vlastní značkou, může se z ní stát poskytovatel s výrazně těžšími povinnostmi. Patří sem i posouzení, zda nástroj stojí na některém z velkých obecných modelů. Pokud ano, je třeba ověřit, že jeho poskytovatel plní povinnosti pro obecné modely, které platí od srpna 2025, včetně technické dokumentace a politiky dodržování autorského práva.

To je vše?

Není. Důležitou rovinou, kterou musí korporace nejaktuálněji řešit, je pak transparentnost podle článku 50 AI Actu. Ten nabyla účinnosti letos 2. srpna a dopadá prakticky na každého. Chatbot musí uživateli dát najevo, že komunikuje se strojem. Obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořený nebo výrazně upravený umělou inteligencí, který může působit autenticky, tedy deepfake, musí být označen. Text generovaný umělou inteligencí a zveřejněný za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu musí být rovněž označen. Za porušení hrozí pokuta až 15 milionů eur nebo 3 procenta obratu.

Čtvrtou vrstvou, a z pohledu Shadow AI vůbec nejcitlivější, je ochrana osobních údajů. Firma si musí ověřit, zda nástroj používá vložená data k dotrénování modelu. To představuje klíčový rozdíl mezi spotřebitelskou a firemní verzí. Nejúčinnějším jednotlivým opatřením tady bývá firemní verze s nulovou retencí, s ukládáním dat v EU a se smluvním vyloučením trénování na datech zákazníka.

Do jaké míry si podle vás české firmy a jejich management uvědomují, jak velké riziko Shadow AI představuje? A že je skutečně dbát na vše, co jste zmiňoval?

Myslím si, že i když řada firem přesně neví, co pojem Shadow AI znamená a jak dalekosáhlé důsledky může mít, většina manažerů intuitivně cítí, že jde o problém. Co ovšem zatím úplně selhává, je schopnost jednotlivá rizika správně identifikovat a následně jim účinně předcházet. Právě to považuji za největší slabinu. Manažeři si také neuvědomují všechny možné dopady Shadow AI – právní, finanční, technické ani reputační.

Co by se muselo stát, aby se situace změnila, aby firmy v Česku začaly skutečně systematicky předcházet rizikům spojeným s AI?

Muselo by se sejít několik věcí a upřímně řečeno regulace sama o sobě je z nich možná ta nejméně důležitá. První je právní jistota. Firmy se začnou chovat systematicky ve chvíli, kdy budou vědět, kdo na ně dohlíží a co se stane, když pravidla poruší. V Česku se institucionální rámec právě dotváří. Dokud právní rámec úplně nedosedne, část firem bude vyčkávat.

Druhá věc, a to je spíš varování, je paradox odkladu. Digitální omnibus posunul povinnosti pro vysoce rizikové systémy až na prosinec 2027. Ten odklad je racionální, chyběly standardy i kapacity úřadů, ale nese s sebou riziko, že si firmy řeknou, že mají čas. Přitom to, co už dnes platí, tedy zákazy vybraných praktik, AI gramotnost od února 2025, transparentnost od 2. srpna 2026 i povinnosti u obecných modelů, se podceňuje právě proto, že se termín pro pravidla vysoce rizikových systémů posunul.

Třetí spouštěč je zcela praktický: první pokuta. Nic nezmění chování managementu společnosti tak jako první viditelný případ, ať už tuzemský, nebo od jiného evropského regulátora, obzvlášť pokud dopadne na známou značku. Do té doby zůstává riziko pro mnoho firem abstraktní.

Dalším prvkem je tlak trhu a posun v odpovědnosti vedení. Ve chvíli, kdy například pojišťovny začnou zohledňovat úroveň správy AI v pojištění odpovědnosti členů orgánů i v kybernetickém pojištění a kdy se AI rizika stanou přirozenou součástí péče řádného hospodáře, přestane jít o problém IT oddělení a stane se z toho otázka osobní odpovědnosti vedení firmy. Jinými slovy regulace nastaví mantinely, ale systematickou prevenci nakonec vytvoří kombinace jasných pravidel,

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X XX

Do Orlíku teče nejméně vody za 44 let. Situace je extrémní, varují experti