Ukrajina vinou komika Zelenského vylidněna, statísíce lidí na hřbitově, miliony v cizině. Nikdo nechce bojovat, aby nepřišel o život. Muži mrtví, ženy nemají děti. Partnery hledají v Polsku i jinde. To ale Ukrajině nepomůže, nebude mít více obyvatel.

Vzhledem k současné populaci Ukrajiny by každá žena musela porodit osm dětí, aby země znovu získala svůj demografický potenciál před vypuknutím totální války, uvedl Dmytro Hosejev, ředitel Kyjevského perinatologického centra. Lékař připustil, že takový scénář je nereálný a že zlepšení situace bude záviset mimo jiné na návratu Ukrajinců žijících v zahraničí.

Podle lékaře by při současném počtu lidí, kteří na Ukrajině zbývají, obnovení demografického potenciálu z doby před únorem 2022 vyžadovalo nemožnou míru plodnosti. „Každá žena by musela porodit osm dětí. Slyšel jsem takové výpočty. Ale to je nemožné,“ řekl Hosejev.

Ředitel centra se domnívá, že řešení problému by mělo být primárně hledáno v návratu Ukrajinců, kteří opustili zemi po vypuknutí války. Někteří emigranti se prý vrátí, jakmile skončí nepřátelské akce a zlepší se bezpečnostní situace. Není však přesvědčen, že se tak stane všem. Obzvláště důležitý bude návrat mladých lidí, kteří by nakonec mohli založit rodiny a mít děti.

Hosejev zdůraznil, že takové rozhodnutí vyžaduje především jistotu a pracovní vyhlídky. Zhodnotil také, že současné dávky vyplácené po narození dítěte jsou příliš nízké na to, aby významně ovlivnily plodnost. Zdůraznil, že pro ženy uvažující o mateřství je v současné době primárním zájmem bezpečnost jejich dětí.

Data z Kyjeva ukazují rozsah poklesu porodnosti. Podle Hosejeva v období vrcholu porodnosti městská zařízení zvládla přibližně 33 000 porodů ročně. V letech 2025–2026 toto číslo kleslo na přibližně 20 000 ročně. Lékař tento pokles připisuje jak zdravotním problémům, tak i sociálním faktorům souvisejícím s válkou.

Hosejev soudí, že demografický problém by měl stát řešit jako strategicky důležitou záležitost, srovnatelnou s ochranou hranic a vojenskou pomocí. Podle jeho názoru bude bez zlepšení bezpečnosti, vytváření pracovních míst a návratu některých emigrantů obnova ukrajinské populace extrémně obtížná.

Zprávy z médií uvádějí, že populace Ukrajiny se od znovuzískání nezávislosti snížila přibližně o 45 procent – z 52 milionů na přibližně 29 milionů lidí žijících v oblastech pod kontrolou úřadů v Kyjevě. Odhady naznačují, že Ukrajina v důsledku trvalé emigrace ztrácí každý měsíc 100 000 až 150 000 obyvatel. Demografická situace se zhoršuje také kvůli velmi nízké míře plodnosti – porodnost se pohybuje kolem 0,9 dítěte na ženu. Počet úmrtí je téměř třikrát vyšší než počet narozených.
Server vasevec.cz
X XX

FBI o zločinech Epsteina věděla, ale nevyšetřovala

Zakladatel časopisu Playboy Hugh Hefner v roce 2005 několikrát kontaktoval FBI, aby oznámil případ sexuálního zneužívání ze strany Jeffreyho Epsteina, uvedl deník New York Post s odvoláním na žalobu podanou oběťmi Epsteina.
V roce 2005 Hefnera oslovila Audra Lynn Christiansenová, 23letá modelka, která žila v jeho sídle v Beverly Hills. Tvrdila, že ji Epstein znásilnil a že se stala obětí obchodování s lidmi. Podle NYP se v žalobě uvádí, že Christiansenová požádala Hefnera o pomoc s informováním Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), protože se domnívala, že díky jeho kontaktům a postavení budou její obvinění brána vážně.

Modelka tvrdila, že také byla darována jednomu z Epsteinových bohatých známých, miliardáři Stanleymu Hoovi, hazardnímu magnátovi z Macaa, který zemřel v roce 2020.
V žalobě podané v květnu 32 obětí trestné činnosti Epsteina se tvrdí, že FBI nedostatečně reagovala na zprávy o sexuálním zneužívání žen, které úřad údajně obdržel již v roce 1996. Případ je v současné době projednáván u amerického okresního soudu pro jižní obvod Floridy.

Hefner několikrát kontaktoval FBI jménem Christiansenové, aby nahlásil Jeffreyho Epsteina, píše se v žalobě. Jak uvedl NYP, FBI nekontaktovala Christiansenovou ohledně informací, které poskytla, až do října 2020, 15 let po Hefnerově podání a více než rok po Epsteinově smrti. V červnu FBI podala návrh na zamítnutí žaloby s argumentem mimo jiné, že není povinna vyšetřovat každou obdrženou zprávu. Případ je stále před soudem.

Epstein byl v roce 2008 usvědčen floridským státním soudem ze sexuálního zneužívání nezletilých. V roce 2019 ho američtí federální prokurátoři obvinili z obchodování s nezletilými za účelem sexuálního vykořisťování. Ve stejném roce spáchal ve vazbě sebevraždu.
Server vasevec.cz

X XX

Už i Bílý dům je proti „izraelským teroristům“

Spojené státy naléhají na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby veřejně odsoudil činy židovských osadníků ve vesnici Kusrá na okupovaném Západním břehu Jordánu, informovala včera agentura Reuters s odvoláním na americké a izraelské představitele. Osadníci už téměř týden obklíčují palestinské domy, jejichž obyvatelé byli dříve zbaveni přístupu k vodě a elektřině.

Washington se údajně rozhodl zasáhnout poté, co obdržel informaci, že mezi napadenými budovami je dům Palestince, který má zároveň americké občanství. Zdroje uvedly, že úředníci Bílého domu přímo tlačili na Netanjahua, aby zaujal veřejný postoj.
„Stabilní Západní břeh Jordánu posiluje bezpečnost Izraele a je v souladu s cílem této administrativy, kterým je dosažení míru v regionu,“ řekl agentuře úředník Bílého domu. Netanjahu se k událostem v Kusře zatím nevyjádřil.
Den předtím americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee, známý svou podporou židovských osad na Západním břehu Jordánu, veřejně odsoudil ty, kteří se podíleli na obléhání palestinského domu, a označil je za „izraelské teroristy“.
Podle OSN se ve třech obklíčených domech nachází asi 15 Palestinců, včetně dvou dětí. Budovy zůstaly bez tekoucí vody a elektřiny. Situace trvá už šest dní. „Máme velký strach,“ řekla. Dodala, že „osadníci jsou stále tady“.

V pátek izraelští a zahraniční aktivisté rozváželi obyvatelům jídlo, balenou vodu a konzervované zboží. Izraelská armáda jim však zabránila v přímém přístupu k budovám s odvoláním na zřízení uzavřené vojenské zóny. Pomoc byla rodinám nakonec doručena přes vojensky kontrolovaný bod.
Dřívější záběry ukazovaly muže v zelených vojenských uniformách, jak se s osadníky účastní ranních modliteb. Armáda oznámila disciplinární opatření proti všem vojákům, kteří se mohli na tom podílet.

Obléhání začalo o víkendu. Osadníci zablokovali silnici vedoucí ke třem domům a postavili před nimi stan, čímž zabránili obyvatelům ve volném vstupu i odchodu. Předtím jim odpojili vodu a elektřinu. Palestinci tvrdí, že cílem tohoto kroku je donutit je opustit jejich území.
Jana Putzlacher, server vasevec.cz
X X X

Francie: 678 tisíc daňových účtů v rukou hackerů

Ve Francii zahájila prokuratura vyšetřování rozsáhlého kybernetického útoku na data francouzského Generálního ředitelství veřejných financí (DGFiP), které odpovídá za výběr daní, správu státního rozpočtu, vedení katastru nemovitostí a účetnictví veřejného sektoru, uvedly místní sdělovací prostředky.
Incident údajně postihl 678 000 účtů. Vyšetřovatelé se mimo jiné zabývají „nezákonnou krádeží údajů obsažených v automatizovaném systému zpracování osobních údajů zavedeném státem“. Vyšetřování se dále týká možného zapojení pachatelů do „zločinecké skupiny“ vytvořené za účelem přípravy závažného trestného činu, jakož i nezákonného přístupu a přítomnosti v informačním systému státu v rámci organizované skupiny.

Možný únik byl nahlášen 14. srpna. Ředitelka DGFiP Amélie Verdierová uvedla, že hackeři se mohli dostat k údajům jednotlivců o zdanitelném příjmu, rodinném koeficientu a srážkové dani. Pokud jde o podniky, uvedla, že dotyčné údaje byly „méně citlivé než údaje jednotlivců“: číslo SIREN, adresa společnosti a informace o jejím zástupci.
Připomeňme, že před několika dny došlo v Polsku k mimořádně rozsáhlému úniku citlivých dat, rozhodně největšímu v poslední době. Kybernetický útok byl namířen proti společnosti, která vyvíjí software pro zdravotnická zařízení a systémy elektronické dokumentace.

Tyto dva příklady ukazují, že snahy o digitalizaci všeho a všech mohou sice být výhodné pro kontrolu občanů a jejich ovládání, současně ale tvůrci tohoto systému nejsou schopni zajistit jeho bezpečnost.
Server vasevec.cz

X XX

BOMBU  ODPÁLILA  MILOVNICE  LÁSKY?

Najali si Ukrajinci na vraždu sexuálnu pracovníčku? Bombu pre vlastizradcu vraj odpálila dáma z eskortu

Od jeho zrady ubehlo už 12 rokov, ale Kyjev nezabúda. Bývalý veliteľ jedinej ukrajinskej ponorky Robert Šagejev, ktorý ju bez boja vydal Rusom a sám zbehol na ich stranu, zahynul pri bombovom útoku v Sevastopole. Podľa ruských médií spáchala atentát 32-ročná ruská občianka Margarita Reutová. Ženu, ktorá ponúkala „eskortné“ sexuálne služby, si vraj na to najali ukrajinskí agenti a už sa priznala.

Bombový atentát údajne spáchala ruská občianka Margarita Reutová
„Tento cynický zločin proti dôstojníkovi je veľmi znepokojujúci. Vyšetrovatelia zistili, že konala na príkaz ukrajinských tajných služieb a svoje konanie vôbec neľutuje,“ citoval britský portál Telegraph guvernéra Sevastopoľu Michaila Razvožajeva.
Práve v tomto prístave na polostrove Krym, ktorý Rusko anektovalo v roku 2014, došlo k útoku na Šagejeva. V pôvodnej správe z 13. augusta však ruské úrady jeho meno ešte neuviedli.

X X X

Veľký úder ukrajinskej rozviedky na Kryme: Terčom boli ruské S-400 aj dronová anténa
Zdroj: HUR
To, že je obeťou tento 49-ročný dezertér, potvrdil až v nedeľu ukrajinský server Kniha katov, ktorý dokumentuje ruské vojnové zločiny a „vlastizradcov“.

Odvolal sa pritom na informácie ruskej Federálnej daňovej služby, kde sa Šagejevove identifikačné údaje ocitli v registri neplatných osobných čísel, čo znamená, že je po smrti.
Ako naznačili ruské médiá, Reutová bombu nastražila do odpadkového koša vedľa lavičky v parku a odpálila ju na diaľku, keď dôstojník schádzal po schodoch. Bol na mieste mŕtvy.

Šagejev patril k najznámejším ukrajinským prebehlíkom. Rodák z Krymu vstúpil do ukrajinskej armády v roku 1999 a v októbri 2013 ho vymenovali za kapitána jedinej ukrajinskej ponorky Zaporožie.

Atentát v Monaku nevyšiel, skúsia to znova? Ukrajinský oligarcha sa bojí o život
Svet20
Po ruskej okupácii Krymu v nasledujúcom roku sa smutne preslávil tým, že porušil prísahu, ignoroval rozkazy na presun do Odesy a spolu s ponorkou sa vzdal Rusom. Keď prejavil záujem slúžiť v ruskom námorníctve, bývalí nepriatelia z neho za odmenu urobili zástupcu veliteľa 4. samostatnej ponorkovej brigády Čiernomorskej flotily.
Doma na Ukrajine ho, naopak, obvinili z dezercie a vlastizrady, čoho sa vraj dopustil aj tým, že sa v roku 2022 zúčastnil na rozsiahlej ruskej invázii. Jeho flotila sa do vojny údajne zapojila odpaľovaním rakiet z ruských ponoriek.

Obeťou bombového útoku v Sevastopole bol ukrajinský zbeh Robert Šagejev.
Reutovú ruské orgány zatkli v Sevastopole krátko po atentáte. Podľa ruských médií ju obvinili z trestného činu terorizmu s následkom smrti. Kde a kedy ju ukrajinské tajné služby údajne zverbovali, nie je známe. Za útok jej vraj zaplatili v kryptomene.
Rozruch nastal, keď ruskí blogeri a médiá zverejnili jej vyzývavé fotografie a prezradili, že sa živila ako „eskortná dáma“, o čom má svedčiť to, že sa objavovala na webstránkach s ponukou sexuálnych služieb.

V civilnom živote pracovala ako biologička pri výrobe „vaginálnych čapíkov s kvetinovou príchuťou“. Niektorým kritikom je však podozrivé, že hoci sa v minulosti viackrát prejavila ako odporkyňa režimu Vladimira Putina, zakaždým vyviazla takmer bez trestu.
Napríklad v júli minulého roka, keď ukrajinský dron zaútočil na železničnú stanicu v Rostovskej oblasti, počas cesty vo vlaku nahlas kričala: „Rusi, patrí vám to! Zaslúžite si to!“

Dôkazy či podvrhy? Ako sa Kremeľ snaží dokázať, že atentát v Monaku nariadil Zelenskyj

O dva dni ju zadržali, obvinili z „diskreditácie“ ruskej armády, no keď sa na súde priznala, dostala iba pokutu 30-tisíc rubľov (asi 308 eur). Niektorí jej krajania pritom za podobné „zločiny“ putovali na desať rokov za mreže.

Reutovú zadržali aj za účasť na protivládnych protestoch, ale po dvoch dňoch ju prepustili bez akýchkoľvek postihov. Hoci ani potom netajila kritický postoj k politike Kremľu, úrady si ju nevšímali a zo Soči, kde žila, pokojne cestovala po krajine, najmä na Krym.
Vo februári na sociálnych sieťach napísala, že sa hanbí za to, že je Ruska. Po poslednom čine si vraj kúpila letenku a chcela ujsť za hranice. Teraz jej hrozí až 30-ročné väzenie.
X X X

HEJTMAN  BRABEC  ZE  SEVERU  ČECH  ZACHRÁNÍ  VODU  V  ČR?

PORAZÍ  SUCHO?

Hejtman Brabec: Sucho je pro Česko největší výzva. Na opatřeních se určitě shodneme i s Motoristy
Od pondělí v Česku znovu zasedá Národní koalice pro boj se suchem. V reakci na pokračující extrémní sucho o tom rozhodl premiér Andrej Babiš (ANO). „V zájmu této země se musíme shodnout, že problémy tady reálně jsou. I pokud si Motoristé myslí o vzniku globálního oteplování něco jiného,“ říká pro Český rozhlas Plus staronový člen skupiny Richard Brabec (ANO), hejtman Ústeckého kraje,
Rozhovor Praha 22:14 17. srpna 2026Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Pane hejtmane, jaká bude vaše role v obnovené Národní koalici pro boj se suchem?
Já bych tam měl být jako člověk, který stál u zrodu té koalice, to znamená takové pojítko mezi koalicí z roku 2018 a tou obnovenou. Také bych tam měl být jako zástupce krajů – protože kraje tam měly svého zástupce v minulé komisi – i jako poradce pana premiéra.

Rozhovor s hejtmanem Ústeckého kraje Richardem Brabcem (ANO) a s hydrologem Bohumírem Janským z Univerzity Karlovy

Vy jste donedávna nechtěl agendu ministerstva životního prostředí komentovat, teď se k ní ale budete muset vyjadřovat. Čím vás Andrej Babiš přesvědčil?
Já jsem se skutečně chtěl zaměřit, což samozřejmě dělám i nadále, na svou práci hejtmana, protože ta je sama o sobě dost náročná a není úplně dobré sedět na několika židlích. Ale záležitost sucha sleduji celou dobu, je to taková srdeční záležitost, protože je to věc strašně závažná.Sucho, na rozdíl třeba od povodní, není tak dramatické, ale jeho dopady mohou být dramatičtější. Já to skutečně považuji za jednu z největších výzev, které Česká republika bude čelit. Proto jsem se rozhodl se do projektu vrátit.

A jak bude vypadat vaše spolupráce s resortem životního prostředí? Nevadí vám, že ministr Igor Červený (Motoristé) i jeho stranický kolega, vicepremiér a šéf Motoristů Petr Macinka problematiku klimatické změny, jejímž důsledkem je i narůstající extrémní sucho, přinejmenším bagatelizují?

I ta minulá komise, a to bylo na tom to nejcennější, byla jistým způsobem apolitická – byli tam zástupci jak tehdejší koalice, naší vlády, tak celá řada odborníků s různými ideologickými názory.

Pokud si třeba Motoristé myslí o důvodu globálního oteplování nebo o jeho vzniku něco jiného, než si myslím já, tak to respektuji. Na to má každý svaté právo. S tím vstupovali do voleb.

Ale jsem přesvědčen, že se shodneme – a musíme shodnout v zájmu této země – na tom, že tyto problémy tady reálně jsou. Koneckonců nejenom tady, v letošním roce jsou v celé Evropě v rozsahu, který tady nebyl stovky let, minimálně od té doby, co se vůbec sleduje a měří počasí.

Tak jako tenkrát (za předchozího fungování národní koalice, pozn. red.) se s odborníky musíme shodnout na tom, co budeme dělat. Naštěstí za těch osm deset let, co jsme se tím zabývali, se toho udělalo hrozně moc, tudíž dnes máme na co navazovat.
Byť mám na to jiný názor, než mají kolegové, tak jsem přesvědčen, že na řadě věcí se shodneme, především na těch adaptačních. Protože dnes je to o opatřeních, kterých jsou opravdu tisíce.

,Peníze se najdou‘
Shodnete se třeba i na tom, že je potřeba, aby resort životního prostředí vyjednal více peněz v příštím rozpočtu právě na boj se suchem? Připomeňme, že bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že loni dala vláda na boj se suchem skoro 27 miliard korun. Babišova vláda v rozpočtu na letošní rok výdaj zkrátila na polovinu.

Záplavy v Česku způsobily škody za 70 miliard korun, řekl Stanjura. Část by měly zaplatit pojišťovny a EU

Pan premiér Babiš to řekl jasně i na tiskové konferenci, kterou jsme měli na Slapech, i na dalších jednáních. Musí se ty peníze najít.

Teď nemám detail, ale pochybuji, že by na to minulý rok šlo 27 miliard korun. Já si naopak pamatuji, jak tehdejší ministr zemědělství nevyjednal například peníze, které měly jít na povodňové škody – protože sucho a povodně jsou dvě strany jedné mince. Ale ty peníze tam vůbec nedoputovaly.

Takže já bych nechtěl komentovat výroky pana Hladíka, protože mi připadá, že to není od něj úplně fér. Oni měli určitě také svoje hříchy z hlediska peněz, které šly do této oblasti. Média se to dnes snaží politizovat jako boj s Motoristy…
Pojďme dál. Řada projektů běžela dál i po rozpuštění Národní koalice pro boj se suchem. Je tedy nutné ji obnovovat? Pokud ano, vidíte pro její fungování nějaké nové úkoly?

Určitě. Národní koalice vznikla v srpnu 2018 a jednala do roku 2020, kdy zaprvé přišel covid, takže úplně jiná výzva, a navíc přišly roky, které byly relativně vodné.
Nevypadalo to jako akutní problém, který by musela řešit národní koalice, protože mezitím vznikla skutečně obrovská řada projektů ve všech oblastech z hlediska udržení vody v krajině – připojení dalších stovek tisíců lidí na kapacitní vodovody, využití šedé vody, využití srážkové vody.

Na jižní Moravě bojují proti suchu vracením stromů, keřů a tůní do krajiny. Pomáhají zadržovat vodu

Těch věcí byla strašná spousta a vznikly i samostatné materiály, jako třeba Koncept ochrany před následky sucha pro území České republiky, který byl přijat ještě Babišovou vládou v roce 2017, novelizován byl v zásadě ve stejném znění v roce 2023 a platí minimálně do roku 2027.

Proč to říkám? Protože tehdy nebyly dopady sucha aspoň na první pohled tak dramatické, jako jsou letos.
Jsem přesvědčen, že teď je ta pravá chvíle, aby se národní tým – a on to byl skutečně národní tým, někdo to tenkrát považoval možná za příliš patetické, ale opravdu to byla národní koalice – znovu sešel a zhodnotil s daty úkoly, které jsou, a dotační tituly i další peníze, které tam jdou z mnoha domácích i evropských zdrojů, zda to chce někde ještě trochu pozměnit priority, nebo zvýšit rychlost opatření nebo jejich přípravy.
Tohle je hlavním cílem prvního obnoveného zasedání.

X X X

EKONOM  KLEPAč  O  VÁLCE

„Túto vojnu nevyhráme.“ Vplyvný ruský ekonóm šokoval Moskvu. Krátko nato proti nemu zakročili

Rusko nemôže vyhrať opotrebovávaciu vojnu s Ukrajinou a rúti sa do sociálnej krízy. Na diskusnom fóre v Moskve to uviedol jeden z najuznávanejších ruských ekonómov Andrej Klepač. Ako vyhlásil, Rusko čoraz viac zaostáva za svetom v technologickom rozvoji a situácia sa bude ďalej zhoršovať. Jeho kritické slová, ktoré sú v rozpore s oficiálnou politikou Kremľa, nezostali bez následkov. Na príkaz „zhora“ ho odvolali z funkcie hlavného ekonóma štátnej banky VEB.RF.

„Zaostávame. Strácame technologickú aj ekonomickú konkurencieschopnosť vo svete… Nestrácame ju len v súboji s Čínou a USA, ale v niektorých ohľadoch aj s Ukrajinou,“ citoval Klepača nezávislý portál Moscow Times.

Ukrajinské hospodárstvo je podľa neho síce do istej miery zničené a krajina čelí demografickej katastrofe, no napriek tomu prežíva a dostáva veľkú finančnú pomoc zo zahraničia.

Požiare naprieč Ruskom: Ukrajinci zapálili jednu z najväčších rafinérii
Ukrajinské sily v noci na 6. augusta 2026 zasiahli ropnú rafinériu Slavnefť-JANOS v ruskom meste Jaroslavľ. Po útoku vypukol v areáli rozsiahly požiar.

Expert je presvedčený, že v konkurencii s Ukrajinou Rusko v opotrebovávacej vojne nezvíťazí. „Žijeme v ilúzii, že sa tam všetko zrúti. Nič sa nezrútilo a ani sa nezrúti. Naše náklady rastú,“ upozornil 67-ročný odborník.

V banke VEB.RF, ktorá financuje kľúčové projekty Kremľa a má štatút „štátnej rozvojovej korporácie“, pôsobil dvanásť rokov. Až kým nevystúpil na zasadnutí Nikitského klubu.
Toto diskusné fórum, ktoré podporuje moskovská burza, združuje vedcov, ekonómov a podnikateľov. Klepač tam svoj prejav predniesol už v máji, ale rozruch vyvolal až teraz, keď zverejnili jeho záznam.

Známy odborník otvorene pomenoval problémy, ktorým čelí ruské hospodárstvo vrátane sankcií a narastajúcich škôd spôsobených ukrajinskými útokmi na prístavy, chemické závody či ropné rafinérie.
Ako vysvetlil, v rokoch 2023 až 2024 ruská ekonomika ešte zažívala „vojnový rozmach“, no v tomto roku už začala upadať. Investície sa prudko znížili a civilné priemyselné odvetvia sa dostali do recesie.

„Konflikt na Ukrajine, do ktorého je zapojené NATO, trvá už dlhšie ako Veľká vlastenecká vojna a jeho koniec je v nedohľadne. Obe strany zvyšujú intenzitu útokov vrátane tých, ktoré sú namierené proti ekonomike druhej strany,“ priblížil Klepač.
Sprísnenie amerických sankcií proti Moskve na konci minulého roka viedlo podľa neho k tomu, že nákup ruskej ropy začali obmedzovať už aj India a Čína.
Vyhliadky sú vraj nelichotivé. Klepač odhaduje, že to v Rusku nevyhnutne povedie k „sociálnej kríze“, a to v čase, keď ju nikto neočakáva.

Tvrdenie, že môže nastať zlomová situácia, s ktorou nik neráta, podoprel príkladmi z histórie. Ani Vladimir Iľjič Lenin údajne nepredpokladal, že vo februári 1917 vypukne revolúcia, a ešte v decembri 1916 písal, že sa toho nedožije. Rovnako prekvapujúci bol podľa Klepača i rozpad Sovietskeho zväzu v roku 1991.
„Verím, že Rusko sa nerozpadne, ale budeme čeliť sociálnej kríze. Ekonomicky neskolabujeme, no budeme čoraz viac zaostávať, so všetkými dôsledkami, ktoré z toho vyplývajú,“ uzavrel.

Aj keď je naozaj uznávaným odborníkom (v rokoch 2008 až 2014 bol dokonca námestníkom ministra hospodárstva), ruský prezident Vladimir Putin opäť ukázal, že nijakú kritiku nestrpí.
Tlačová agentúra TASS informovala, že VEB.RF Klepača už v nedeľu prepustila. Dôvod neuviedla, no podľa nezávislého ruského portálu Bell za to mohli práve jeho vyjadrenia na stretnutí Nikitského klubu.

X XX

Taliansky minister obrany popiera rusku stopu pri výbuchu v muničnej továrni: Rím hovorí o internom probléme

Taliansky minister obrany Guido Crosetto vyhlásil, že Rím nemá žiadne informácie, ktoré by spájali minulotýždňový výbuch v muničnej továrni pri Ríme s Ruskom. Incident v závode spoločnosti KNDS Ammo Italy v meste Colleferro sa zaobišiel bez zranení, pričom vyšetrovanie zatiaľ ukazuje na vnútornú poruchu.
Talianska vláda nemá žiadne informácie, ktoré by naznačovali, že za minulotýždňovým výbuchom v muničnej továrni pri Ríme stojí Rusko. V pondelok to uviedol taliansky minister obrany Guido Crosetto, informuje TASR podľa agentúry Reuters.

Požiar a explózia v Colleferre

V závode spoločnosti KNDS Ammo Italy v meste Colleferro približne 40 kilometrov juhovýchodne od metropoly vypukol minulý štvrtok najprv požiar a následne došlo k silnej explózii. V čase výbuchu už na mieste zasahovali hasiči a polícia. Pri incidente nebol nikto zranený.

Crosetto uviedol, že zatiaľ nič nenasvedčuje podielu Ruska na výbuchu, ide skôr o vnútorný problém v závode.
K medializovaným správam, podľa ktorých závod vyrába aj muníciu pre Ukrajinu, sa talianska vláda zatiaľ nevyjadrila. Denník La Repubblica v pondelok informoval, že prokuratúra preveruje možné súvislosti s podobnými incidentmi v muničných závodoch v Bulharsku. Vyšetrovatelia výbuchu v Colleferre sa k tejto informácii odmietli vyjadriť.
Okolnosti incidentu sú stále predmetom vyšetrovania

Líder opozičnej progresívnej strany Akcia (AZ) Carlo Calenda vyzval vládu, aby parlament informovala o prípade. Podľa neho je potrebné čo najskôr objasniť okolnosti incidentu. „Nemôžeme zostať v neistote v súvislosti s možným ruským hybridným útokom,“ uviedol na sociálnej sieti.

Francúzsko-nemecká zbrojárska skupina KNDS, ktorá závod vlastní prostredníctvom spoločnosti KNDS Ammo Italy, deklarovala, že okolnosti incidentu sú stále predmetom vyšetrovania.
Na internetovej stránke spoločnosť uvádza, že závod v Colleferre vyrába muníciu stredného a veľkého kalibru pre pozemné a námorné obranné systémy, ako aj tuhé palivo pre nosné rakety.
Ruské veľvyslanectvo v Taliansku sa k incidentu nevyjadrilo, doplnil Reuters.

X xx

Výhovorky sa už minuli, odkázal Fico Sakovej. Premiér oznámil krízový dátum pre historicky najdrahší projekt Slovenska
Historicky najdrahší energetický projekt Slovenska sa opäť dostáva do pohybu. Premiér Robert Fico (Smer) začal pondelok rokovaním s americkou diplomatkou Heather Rogersovou a následne zamieril priamo do Jaslovských Bohuníc, kde má vyrásť nová atómka za približne 15 miliárd eur.

Fico o jadrovej energetike na stretnutí v Jaslovských Bohuniciach

Výhovorky sa však podľa premiéra minuli. Fico otvorene obvinil ministerstvo hospodárstva z prieťahov a vyhlásil, že projekt sa dostáva do kritického časového bodu. Do septembra sa podľa neho musia vysporiadať vlastnícke vzťahy v spoločnosti JESS, v ktorej drží 49 percent český ČEZ. „Pokiaľ nebude JESS v rukách štátu, nedokážeme sa posunúť ďalej,“ odkázal s tým, že iniciatívu postupne preberá Úrad vlády.
Nový blok má zostať výlučne v rukách štátu. Megaprojekt však stále stojí pred prvým betónom – Slovensko nemá uzavreté financovanie, podpísanú zmluvu s dodávateľom ani vysporiadaný český podiel. „Tu sme schopní postaviť atómovú elektráreň bez akýchkoľvek problémov,“ vyhlásil napriek tomu Fico.

Premiér v Bohuniciach riešil aj odolnosť jadrových zdrojov proti extrémnemu suchu, ktoré toto leto obmedzilo výrobu elektriny vo viacerých krajinách Európy. Slovensko má byť podľa neho vo výhode vďaka chladiacim vežiam. Kým Mochovce potrebujú približne dva kubické metre vody za sekundu, maďarská elektráreň Paks napojená priamo na Dunaj jej podľa Fica potrebuje až sto.

Fico zároveň pripomenul, že slovenské jadrové elektrárne už operujú so šiestimi reaktormi. Štvrtý blok Mochoviec je v skúšobnej prevádzke, v nasledujúcich týždňoch má postupne zvyšovať výkon a na konci roka ho dosiahnuť naplno. Jadro by potom malo pokrývať približne 75 percent slovenskej výroby elektriny. „Sme majstri sveta, pokiaľ ide o tento podiel,“ vyhlásil premiér.

Nový 1 200-megawattový reaktor má podľa plánov začať vyrábať elektrinu okolo roku 2040, pričom za favorita na jeho výstavbu sa považuje americký Westinghouse. Skôr než sa začne stavať, štát musí vyriešiť českého partnera, dodávateľa, financovanie aj otázku, či pôvodné zásoby vody postačia elektrárni počas čoraz častejších období horúčav a sucha.

Nová atómka stojí na Čechoch

Projekt sa pripravuje už od roku 2009, keď štátny JAVYS a český ČEZ založili Jadrovú energetickú spoločnosť Slovenska (JESS). Slovenská strana v nej vlastní 51 percent, česká zvyšných 49 percent. Práve JESS drží kľúčové pozemky, štúdie a povolenia potrebné na výstavbu.

Vláda však rozhodla, že nový blok má byť v stopercentnom vlastníctve štátu. Slovensko preto potrebuje českého partnera vyplatiť. Pôvodne sa malo vlastnícke vysporiadanie skončiť do konca apríla, neskôr dostala ministerka hospodárstva Denisa Saková (Hlas) nový termín do 10. júla. Ani ten sa nepodarilo dodržať.

Ficovi už dochádza trpezlivosť. V nedeľu vyhlásil, že nadobúda presvedčenie, že projekt novej atómky je úmyselne torpédovaný, a avizoval „búchanie po stole“. Sakovej rezort následne priznal, že niektoré kroky pri príprave zdroja a majetkovom vysporiadaní JESS sa zbytočne zdržali.

V pondelok už premiér pomenoval zodpovednosť priamo. „Ministerstvo hospodárstva spôsobilo prieťahy, pretože niektoré termíny neboli splnené,“ vyhlásil. September má byť podľa neho posledným termínom na vysporiadanie vlastníckych vzťahov. Prípravu projektu preto začína vo väčšej miere riadiť Úrad vlády.

Ministerstvo hospodárstva však ukázalo prstom na splnomocnenca vlády pre rozvoj jadrovej energetiky. Úloha zabezpečiť nové nezávislé ocenenie českého podielu bola podľa rezortu známa už v januári, splnomocnenec však nedal pokyn na vypracovanie posudku. Ak by sa tak stalo včas, cenu mohlo ministerstvo podľa vlastných slov riešiť už začiatkom roka a nie až v júni.
Spor sa vedie najmä o to, koľko má štát Čechom zaplatiť. Poradenská spoločnosť EY ocenila ich podiel približne na 189 miliónov eur, rezort hospodárstva však presadzoval sumu okolo 117 miliónov eur. Výročná správa ČEZ-u pritom hovorí o účtovnej hodnote podielu približne 100 miliónov eur.

Ministerstvo chcelo pôvodné ocenenie ešte raz nezávisle preveriť, predstavenstvo JESS však neschválilo sprístupnenie potrebných údajov. Podľa Hospodárskych novín nedal ČEZ spoločnosti Rothschild & Co súhlas na využitie dát, a firma preto druhé ocenenie podielu nevypracuje. JESS naopak tvrdí, že výslednú cenu už v minulosti schválili obaja akcionári a žiadna zo strán ju nespochybnila.

Historicky najdrahší energetický projekt Slovenska sa zasekol na Čechoch. Atómka za 15 miliárd stojí ešte pred prvým betónom

Rezort hospodárstva pripravil aj materiál, ktorým by vláda vyhlásila nový zdroj za strategickú investíciu. Jeho prerokovanie však odložil, aby tento krok nezvýšil hodnotu JESS, cenu českého podielu a neoslabil vyjednávaciu pozíciu Slovenska. Nevyriešené vlastníctvo zároveň komplikuje sprístupňovanie časti dokumentácie americkému partnerovi, pretože ČEZ nie je účastníkom slovensko-americkej medzivládnej dohody.
Samotná technická príprava podľa ministerstva pokračuje. Pripravuje sa dokumentácia pre územné rozhodnutie, inžinierska a projektová štúdia a pokračujú povoľovacie procesy. Ministerstvo životného prostredia vydalo projektu kladné stanovisko už v roku 2016 a Úrad jadrového dozoru v máji 2024 právoplatne povolil umiestnenie jadrového zariadenia. Stále však nejde o stavebné povolenie ani o zelenú na začatie výstavby.
Sucho berie elektrárňam výkon

Návšteva Bohuníc prichádza po lete, počas ktorého nízke prietoky a horúca voda prinútili viaceré európske jadrové elektrárne obmedziť výrobu. Problém majú najmä zdroje s prietočným chladením. Tie odoberajú veľké množstvo vody z rieky a zohriatu ju vracajú späť. Ak je rieka príliš teplá alebo v nej tečie málo vody, elektráreň musí znížiť výkon, aby neprekročila environmentálne limity.

Slovensko má v tomto smere výhodu. Bohunice aj Mochovce využívajú chladiace veže, v ktorých sa teplo odovzdáva do ovzdušia. Bohunice čerpajú vodu z nádrže Sĺňava na Váhu, Mochovce z vodného diela Veľké Kozmálovce na Hrone. Slovenské elektrárne tvrdia, že pre nedostatok vody doteraz nemuseli obmedziť výrobu ani na jednom jadrovom bloku.

Rozdiel v spotrebe vody je podľa Fica obrovský. Kým Mochovce potrebujú približne dva kubické metre za sekundu, elektráreň Paks v Maďarsku, ktorá je priamo napojená na tok Dunaja, až okolo sto kubických metrov. „Tu sme schopní postaviť atómovú elektráreň bez akýchkoľvek problémov,“ povedal premiér o podmienkach v Jaslovských Bohuniciach.
To však neznamená, že slovenské atómky sú od počasia úplne nezávislé. Čím je voda a okolitý vzduch teplejší, tým horšie sa odvádza odpadové teplo a tým nižší výkon dokáže blok dosiahnuť. Pri veľkých horúčavách môže zvýšenie teploty chladiacej vody o jeden stupeň znížiť výkon až o tri megawatty. Rozdiel medzi zimným a letným maximom môže na jednom 500-megawattovom bloku dosiahnuť približne 35 megawattov.

Vodu bude potrebovať aj nový zdroj. Staršia dokumentácia vplyvov na životné prostredie počíta s priemerným odberom až 1,42 kubického metra surovej vody za sekundu, teda maximálne 45 miliónov kubických metrov ročne. Až 1,25 kubického metra za sekundu sa môže stratiť odparovaním v chladiacich vežiach.
JESS tvrdí, že zo Sĺňavy má byť pre nový zdroj k dispozícii päť kubických metrov vody za sekundu. Takéto množstvo by podľa spoločnosti postačovalo dokonca pre výkon 2 400 megawattov, a to aj pri nepriaznivom vývoji klímy. Otázkou však zostáva, či boli pôvodné hydrologické prepočty aktualizované aj podľa tohtoročného extrémneho sucha a podmienok, v ktorých má elektráreň fungovať až do konca storočia.
Účet za 15 miliárd
Ešte väčšou neznámou ako cena českého podielu je financovanie samotnej elektrárne. Náklady sa dnes odhadujú približne na 15 miliárd eur, no konečná suma nie je dohodnutá. Štát zatiaľ nepovedal, koľko zaplatí priamo, aké úvery si vezme a akú časť rizika prenesie cez štátne záruky alebo budúcu cenu elektriny.
Pri jadrovej elektrárni pritom nerozhoduje iba cena betónu, reaktora a turbíny. Veľkú časť účtu tvoria úroky z peňazí požičaných počas dlhých rokov výstavby. Každý rok meškania tak môže projekt predražiť ešte predtým, než vyrobí prvú megawatthodinu.

Štátny JAVYS si preto vybral za finančného poradcu spoločnosť Rothschild & Co. Zákazka má hodnotu 13,9 milióna eur bez DPH. Poradca má pripraviť model financovania a pomôcť štátu obhájiť ho pred Európskou komisiou v konaní o štátnej pomoci. Ide o inú úlohu než dodatočné ocenenie podielu ČEZ-u, ktoré Rothschild podľa najnovších informácií pre chýbajúce dáta nevypracuje.

Slovensko v januári podpísalo so Spojenými štátmi medzivládnu dohodu o spolupráci v civilnej jadrovej energetike. Súčasne vznikli dohody medzi slovenskou a americkou exportno-importnou bankou o spolupráci pri hľadaní možností financovania. Nejde však o záväzný úver ani o prísľub, že Američania zaplatia podstatnú časť elektrárne.
Vláda by mala o spôsobe financovania a riadenia projektu rozhodnúť do konca tohto roka. Zmluva s dodávateľom hlavnej technológie sa podľa harmonogramu očakáva do konca roku 2028, stavebné povolenie približne v roku 2032 a prvé pripojenie do siete po polovici roku 2039. Už dnes je preto zrejmé, že sľubovaný štart na prelome rokov 2040 a 2041 nepočíta s veľkou časovou rezervou.

X XX

Stravenkový kartel má zaplatit 280 milionů, firmy se brání u soudu

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně potvrdil pokuty v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu stravenkových firem Edenred, Pluxee (dříve Sodexo) a Up. Pokuty jsou pravomocné a firmy je musí uhradit. Společnost Up označila rozhodnutí úřadu za absurdní a potvrdila, že se kvůli sankci obrátí na soud.

Důvodem k uložení vysokých sankcí byla koordinace obchodních podmínek pro maloobchodní řetězce. Společnosti Pluxee, Edenred a Up se mezi lety 2004 a 2018 domlouvaly na maximálním počtu stravenek, které lze přijmout na jeden nákup. Tímto postupem podle antimonopolního úřadu porušovaly soutěžní zákony České republiky i Evropské unie.

Přerozdělení pokut a historie sporu
ÚOHS o případu poprvé rozhodl v roce 2022. Předseda Mlsna sice následně potvrdil samotné provinění firem, ale uložil úřadu, aby znovu a lépe odůvodnil výši sankcí. V novém rozhodnutí ÚOHS stanovil pokutu 132,27 milionu korun pro Pluxee, 101,9 milionu pro Edenred a 44,9 milionu korun pro společnost Up. Aktuálním rozhodnutím předseda tyto částky potvrdil a zamítl námitky firem, které výši pokut napadaly.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řídí Petr Mlsna. Ilustrační foto. Foto: ÚOHS
„Za protisoutěžní jednání, zvláště takto dlouhodobé, musí přijít adekvátní trest. Postup Úřadu při ukládání pokut pokládám za zcela legitimní a správný, neboť vycházel ze zákona i metodiky pro výpočet pokut z roku 2018. Výsledné pokuty nejsou nepřiměřené, a v současné době ani likvidační,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Rozhodne správní žaloba

Ačkoli jsou pokuty nyní splatné, právní bitva nekončí. Firmy již dříve podaly žalobu proti rozhodnutí o vině ke Krajskému soudu v Brně a stejný krok mohou nyní učinit i v případě samotných pokut. Podání žaloby však samo o sobě neodkládá povinnost sankci zaplatit.

„K uložení pokuty ÚOHS přistoupil, ačkoli rozhodnutí o tom, že se společnost Up Česká republika protisoutěžního jednání dopustila, je stále předmětem nezávislého soudního přezkumu,“ stojí v prohlášení firmy Up. Podle ní se v případě úspěchu u soudu stane nynější rozhodnutí o pokutě zcela bezpředmětným.
Redakce České justice

X XX

Po droze měl kolegu donutit k sexu. Děkan vysvětluje, proč případ nehlásil policii

Muž se odmítá obrátit na policii, svěřil se tisku.

Škola neměla povinnost hlásit policii trestnou činnost, které se mohl dopustit při drogových a sexuálních seancích biolog a profesor Stanislav Komárek. Znásilnění, sexuální útok ani sexuální nátlak podle trestního zákoníku nepodléhají oznamovací povinnosti, uvedl pro Českou justici děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Krylov. Dospělý oznamovatel si vyšetřování nepřeje. Podnět policii nepodal nikdo.

Biolog a spisovatel Stanislav Komárek měl podat mladšímu kolegovi z fakulty drogu a poté ho měl proti jeho vůli donutit k pohlavnímu styku. Muž se ale odmítá obrátit na policii. Namísto toho řešil záležitost s fakultou jako oznamovatel a poté se svěřil tisku. Jeho výpověď otiskl Deník N.
Osmašedesátiletý profesor Komárek obvinění odmítá. Fakulta s ním přesto ukončila spolupráci. „Fakulta jednala neprodleně – proběhla schůzka vedení fakulty s prof. Komárkem, jejímž výsledkem bylo ukončení jeho pracovního poměru dohodou. Oznamovatel byl o vyřízení oznámení a jeho výsledku řádně informován,“ uvedl pro Českou justici děkan Přírodovědecké fakulty UK Vladimír Krylov.

Nedůvěra k právnímu státu vede k lynči

Totální nedůvěra v právní stát a v právo a povinnost řádného vyšetřování trestné činnosti ale ústí ve veřejný lynč. Profesoru Komárkovi byla údajně zrušena účast na festivalu. Lidé sprostě nadávají na internetu nejen zastáncům vědce, ale i těm, kteří si myslí, že případ má šetřit policie. Ta mezitím začala konat z úřední povinnosti. „Na základě informací zveřejněných v médiích se věcí budeme z úřední povinnosti zabývat. Na základě šetření a zjištěných informací bude stanovena přesná právní kvalifikace a další postup. V současné chvíli nemáme žádné další informace ke zveřejnění,“ uvedla na dotaz České justice mluvčí Krajského ředitelství policie v Praze Eva Kropáčková.
Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Krylov vysvětlil České justici, proč fakulta případ profesora Stanislava Komárka neoznámila policii. Foto: PřF UK
Policie podle jejích slov nedostala žádné podání. „V této souvislosti jsme nepřijali žádné oznámení,“ sdělila mluvčí na dotaz České justice.

Nejsou indicie o pokračování, čin není promlčen
Oběť nemá oznamovací povinnost. Proč ale policie neobdržela žádný podnět od Přírodovědecké fakulty? Oznamovací povinnost má ze zákona ten, kdo se dozví o některých vyjmenovaných trestných činech. Postup fakulty pro Českou justici objasnil její děkan doc. RNDr. Ing. Vladimír Krylov, Ph.D.

Podle jeho vyjádření má situace několik rovin. První je právní. „Popisovaný skutek by z právního hlediska mohl naplňovat znaky trestných činů znásilnění, sexuálního útoku nebo sexuálního nátlaku. Ani jeden z těchto trestných činů však podle § 368 trestního zákoníku nepodléhá oznamovací povinnosti,“ myslí si děkan fakulty. „Fakulta zároveň neměla žádné indicie o tom, že by dotyčný v jednání pokračoval nebo připravoval další trestný čin, tudíž nevznikla ani povinnost k překažení trestného činu dle § 367 trestního zákoníku. Skutek rovněž nebyl promlčen,“ napsal děkan České justici.

Dospělý muž si vyšetřování nepřeje
Druhou rovinou je pracovní vztah a pozice oznamovatele, který se kvůli chování profesora Stanislava Komárka obrátil na fakultu a na novináře, nikoli však na policii. „Oznamovatelem byla zletilá osoba (postdoktorand). Skutek se odehrál mimo pracoviště a mimo pracovní dobu,“ uvedl pro Českou justici děkan. Po obdržení oznámení fakulta jednala okamžitě a došlo k ukončení pracovního poměru s profesorem.

Dalším hlediskem je lidská rovina a vůle potenciální oběti jako oznamovatele případného trestného činu. Muž si vyšetřování nepřeje. „Fakulta plně respektuje přání oznamovatele a nehodlá postupovat proti jeho vůli, nemá-li k tomu zákonnou povinnost. Pokud se oznamovatel v budoucnu rozhodne věc dále řešit v trestněprávní rovině či prostřednictvím univerzitních orgánů, fakulta je připravena poskytnout mu plnou součinnost,“ uvedl děkan pro Českou justici.

X X X

Deset let slibů končí? Vláda znovu zkusí změnit pravidla veřejného opatrovnictví

Děkan: Šlo o selhání jednotlivce, ne systému
Podle děkana Přírodovědecké fakulty Vladimíra Krylova se „nejednalo se o chybu systému, ale o selhání jednotlivce“. „Na Přírodovědecké fakultě i na úrovni Univerzity Karlovy funguje funkce ombudsmanky, etická komise i systém pro ochranu oznamovatelů (whistleblowing), na které se kdokoli může obrátit s žádostí o pomoc či prošetření,“ uvedl v závěru vyjádření pro Českou justici.

Prohlášení ke „kauze profesora Stanislava Komárka“ vydala fakulta už 13. srpna 2026, a to právě s ohledem na dramatické diskuse na sociálních sítích. „Naším prvořadým cílem je udržovat na fakultě bezpečné a respektující prostředí pro studující i zaměstnance. Jakékoli formy sexualizovaného násilí, zneužívání moci či jiné neetické chování považujeme za naprosto nepřípustné,“ uvedla fakulta.
Irena Válová ceskajustice

X XX

Záhadné kamery nad slovenskými cestami mali v sebe ruské telefónne čísla. Stačilo na ne poslať SMS a nabúrali ste sa do nich

Progresívne Slovensko vyzvalo premiéra Roberta Fica, aby odvolal Matúša Šutaja Eštoka.
Kamery, ktoré ministerstvo vnútra nainštalovalo nad slovenské cesty, boli vnútri celé ruské. Obsahovali dokonca 12 ruských telefónnych čísel, cez ktoré sa dalo nabúrať priamo do kamery a sledovať jej zábery.
Upozornilo na to opozičné hnutie Progresívne Slovensko, podľa ktorého minister vnútra Matúš Šutaj Eštok zavádzal, keď na tlačovej besede minulý týždeň tvrdil, že len niektoré časti radarov boli ruské. Progresívne Slovensko sa odvoláva na posudok Národného bezpečnostného úradu, ktorý hnutie získalo cez infožiadosť.

Národný bezpečnostný úrad vydal v piatok k radarom vlastný posudok. Odborník hnutia na bezpečnosť Peter Bátor na základe posudku opísal mechanizmus, akým sa podľa neho dalo k dátam z testovaných radarov dostať. Podľa jeho slov stačilo napísať správu na jedno z predvolených telefónnych čísel, zadať heslo a útočník získal kompletný prístup ku kamere. Zariadenia totiž obsahovali modul, ktorý nie je nikde zdokumentovaný, bol do prístroja dorobený a je natvrdo naprogramovaný tak, že sa nedá odstrániť ani zmeniť.

Stopa od „cyperských“ kamier vedie k mužovi, ktorý na Slovensko doviezol ruské radary
„Toto je úplne konkrétny príklad, ako Rusko používa technológie, ktoré predáva na špionáž,“ vyhlásil Bátor s tým, že práve na tento nedokumentovaný modul bolo naviazaných dvanásť ruských telefónnych čísel. Akékoľvek z nich stačilo na to, aby neautorizovaný operátor získal plnú kontrolu nad kamerou. Zariadenie malo navyše v sebe zabudovaný aj administrátorský prístup s presne nadefinovaným heslom. Ovládanie kamery tak bolo podľa zistení možné nielen cez štandardný 3G alebo 4G port, ale možností pripojenia bolo oveľa viac.

X X X

Rýchlosť, notebook a fatálny omyl: Čo skutočne stálo za vykoľajením vlaku s benzénom pri Hustopečiach?

Príčinou vlaňajšej nehody, pri ktorej sa pri českom meste Hustopeče nad Bečvou vykoľajil nákladný vlak prevážajúci toxický benzén, bola podľa správy Dráhovej inšpekcie séria pochybení vrátane prekročenia najvyššej povolenej rýchlosti a mylného predpokladu rušňovodičov, ktorí na mieste očakávali inú návesť, než aká tam bola. Inšpekcia správu s odkazom na pokračujúce vyšetrovanie polície zatiaľ nepublikovala, no na svojom webe ju zverejnila Európska železničná agentúra (ERA), informuje spravodajkyňa TASR v Prahe.

Požiar, aký nezažili. Hasiči ukázali drsné zábery zo zásahu v meste Hustopeče
Olomouckí hasiči ukázali dramatické zábery prvých okamihov pri príchode jednotiek na miesto požiaru železničných cisterien s benzénom pri meste Hustopeče nad Bečvou. Išlo o požiar, aký ešte nezažili. Teplo sálalo už z diaľky a počuli vybuchujúce cisterny.
Zdroj: FB HZS Olomouckého kraje

Nehoda sa stala 28. februára 2025. Zo 17 cisterien, ktoré vlak prevážal, sa 15 vykoľajilo a postupne začali horieť. Benzén unikol do okolitého prostre a kontaminoval ovzdušie, pôdu aj podzemnú vodu. Pri nehode nikto neutrpel zranenia, bola však spôsobená škoda vyše 430 miliónov českých korún (takmer 18 miliónov eur), pričom táto suma ešte nie je konečná. Vtedajší minister životného prostredia Petr Hladík označil haváriu za najväčšiu svojho druhu na svete a odhadoval, že sanácia územia potrvá niekoľko rokov. Za bezprecedentnú označila situáciu aj Česká inšpekcia životného prostredia.
Železničná inšpekcia v správe ku koncu svojho vyšetrovania uviedla, že bezprostrednou príčinou nehody bola chyba rušňovodičov, ktorí na danom úseku prekročili najvyššiu povolenú rýchlosť 40 kilometrov za hodinu a do stanice vošli rýchlosťou 95 km/h. Podľa inšpekcie mylne predpokladali inú návesť, na ktorú boli na mieste zvyknutí. Obaja rušňovodiči mali negatívnu dychovú skúšku na prítomnosť alkoholu. Inšpekcia preverovala tiež možnosť, že boli oslnení, no z jej záverov vyplynulo, že intenzita a smer slnečných lúčov neboli také, aby negatívne ovplyvnili ich vnímanie návesti.

Zo správy ďalej vyplýva, že išlo o prvú jazdu hlavného rušňovodiča s lokomotívou Vectron po tom, ako zložil skúšku spôsobilosti, ktorá sa uskutočnila v rovnaký deň. Rušňovodič-inštruktor vypovedal, že sa počas jazdy venoval práci na notebooku. To, že cesta pre ich vlak nesmerovala rovno, ako boli na mieste zvyknutí, ale odbočkou, zistil podľa jeho slov, až keď zdvihol hlavu od displeja notebooku asi 20 metrov pred prvou výhybkou.
Polícia prípad vyšetruje pre podozrenie z trestného činu poškodenia a ohrozenia životného prostredia z nedbanlivosti a pre podozrenie zo všeobecného ohrozenia z nedbanlivosti.

x X X

Neznámy dron explodoval v Moldavsku: Ukrajinské médiá hovoria o ruskom stroji
Dron, ktorý prenikol do vzdušného priestoru Moldavska, podľa polície explodoval na poli na juhu krajiny. Dostupné informácie naznačujú, že išlo o ruské bezpilotné lietadlo. TASR o tom píše podľa správy agentúry DPA.

Ukrajinci zlikvidovali ruský dron v rekordnej výške 6 400 metrov

Neidentifikovaný stroj havaroval v okrese Štefan Voda na juhovýchode krajiny, kde spôsobil malý požiar, uviedla polícia na sociálnej sieti Telegram. Pri incidente nikto neutrpel zranenia. Miesto výbuchu vyšetrujú odborníci.

Ukrajinské médiá informovali, že ruský dron typu Banderol sa po priblížení k prístavnému mestu Odesa odchýlil od kurzu a preletel cez hranicu do Moldavska.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová uviedla, že drony vstupujúce do vzdušného priestoru krajiny predstavujú nebezpečenstvo pre obyvateľstvo, a z najnovšieho incidentu obvinila Rusko.

V rozhovore pre Rádio Moldavsko povedala, že zodpovednosť nesie Moskva, lebo „začala vojnu proti Ukrajine“. Zároveň dodala, že diplomatické protesty a iné opatrenia sú nedostatočné na zmenu ruskej politiky.
„Najdôležitejšie, čo môžeme spraviť pre zastavenie týchto dronov, ako v Moldavskej republike, tak aj na Ukrajine, je pomôcť Ukrajine, aby v tejto vojne uspela a Rusko už tak ďalej nemohlo pokračovať vo svojom boji,“ povedala Sanduová.

Kišiňov od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu opakovane hlási narušenia svojho vzdušného priestoru ruskými raketami a dronmi, najmä počas útokov na susednú Odeskú oblasť.
Pred týždňom sa neďaleko moldavskej obce Copanca zrútil a explodoval ruský dron typu Geraň-2 (pôvodne iránsky Šáhid). Podľa moldavského ministerstva obrany bezpilotné lietadlo vstúpilo do vzdušného priestoru počas ruských útokov na Odeskú oblasť na juhu Ukrajiny. Po dopade explodovalo a spôsobilo požiar, nikto však neutrpel zranenia.

K najnovšiemu incidentu došlo len deň po tom, ako nad susedným Rumunskom bezpilotný stroj, ktorý do krajiny prenikol práve z Moldavska, zachytila a zostrelila španielska stíhačka F-18 nasadená v rámci úloh Severoatlantickej aliancie (NATO).
Podobné incidenty boli zaznamenané aj inde vo východnom krídle NATO vrátane Poľska a pobaltských štátov. Aliancia v piatok uviedla, že talianske stíhačky pôsobiace v rámci misie zostrelili dron, ktorý prenikol do lotyšského vzdušného priestoru.

X XX

Ruský vojenský historik postrehol, v čom sa Putinovi darí rovnako ako Stalinovi a Hitlerovi. Západ môže byť z výsledku vojny šokovaný

Stále je možné, že výsledok bude jasný už do konca roka 2026.
Ruský vojenský historik Konstantin Gaivoronsky upozornil na paralelu medzi tým, ako pevne mali v rukách moc Josif Stalin a Adolf Hitler a ako neohrozene ju drží Vladimir Putin.
V článku pre Moscow Times Gaivoronsky zhrnul, prečo sa Putinovi s vysokou pravdepodobnosťou nestane to, čo cárovi Mikulášovi II. v roku 1917 a čo sa stalo nemeckému cisárovi Wilhelmovi II. v roku 1918.

Historik zdôraznil, že nevie, ako sa vojna napokon skončí.
Na základe skúseností z histórie a súčasného diania sa však črtá bezprecedentné rozuzlenie bojov. Buď Rusko zažije ešte väčšiu katastrofu, než Sovietsky zväz po fiasku v Afganistane, alebo povedie súbeh okolností k pádu Ukrajiny so šokujúcimi následkami nielen pre západný svet.

Pád cára a cisára
Gaivoronsky pripomenul, že k pádu cára Mikuláša II. počas 1. svetovej vojny prispeli dve zásadné okolnosti.
Do armády povolali priveľa vojakov. Zmobilizovaných bolo podľa Gaivoronského približne 15,5 milióna mužov, čo umožňovalo okamžite nasadiť asi sedem miliónov vojakov. Zároveň tým však ruské velenie neefektívne naviazalo zdroje, ktoré chýbali v zásobovaní či vo výrobe.
Jednoznačnou zmenou oproti predošlým mesiacom je, že Rusom môže skolabovať južný front:

„Keďže bolo zmobilizovaných toľko mužov a pre armádu zrekvírovali päť miliónov koní, krajine dochádzala pracovná sila aj ťažné zvieratá a logistika začala kolabovať. Zároveň sa zrútila železničná infraštruktúra a kolaps dopravy viedol k nedostatku chleba v Petrohrade, masovým nepokojom a pádu monarchie,” napísal Gaivoronsky v Moscow Times.
Nuž, a keďže vojaci odmietli strieľať bezbranných ľudí v uliciach Petrohradu, vymkla sa cárovi spod kontroly aj armáda.

Druhým ohniskom problémov môže byť podľa Gaivoronského parlament. V Rusku sa Dočasný výbor Štátnej Dumy vyhlásil za novú autoritu v hlavnom meste. „Duma legitimizovala vojenské povstanie v celej krajine. Hneď, ako sa tak stalo, najvyššie velenie ruskej armády sa okamžite zmenilo na nezávislého politického aktéra,“ upozornil ruský historik.

Nemeckému cisárovi Wilhelmovi II. sa stalo niečo podobné. Zdrvujúce víťazstvo nad Rusmi pri Tannenbergu (dnes Stebark v Poľsku) v auguste 1914 vynieslo generálovi Paulovi von Hindenburgovi takú slávu, že pri kapitulácii Nemecka v novembri 1918 už nemal rozhodujúce slovo cisár, ale náčelník generálneho štábu von Hindenburg s generálom Erichom Ludendorffom.

Stalin, Hitler a Putin
Stalin a Hitler však nastolili takú brutálnu diktatúru, že voči vodcom sa nedokázali postaviť ani zákonodarne zbory ani armáda.
Stalin bol pri tom podľa Gaivoronského po vpáde nacistov do Sovietskeho zväzu v roku 1941

X X X

Ekonomika prudko spomalila, konsolidácia je v ohrození. Kto za to nesie zodpovednosť?

Rast našej ekonomiky sa v druhom štvrťroku prepadol na 0,7 percenta. Poprední slovenskí ekonómovia v našom najnovšom Paneli expertov odpovedajú, čo nás ťahá nadol, ako slabší výkon skomplikuje vláde konsolidáciu rozpočtu a či Slovensku hrozí dlhodobá stagnácia.
Motor slovenskej ekonomiky výrazne stráca dych. Najnovšie dáta Štatistického úradu SR ukázali, že náš hospodársky rast sa v druhom štvrťroku prepadol na skromných 0,7 percenta, čo je najslabší výkon za posledný rok. Podľa zverejnených dát držala ekonomiku nad vodou najmä spotreba domácností, zatiaľ čo investície firiem klesli, zahraničný obchod oslabol a rast zamestnanosti sa úplne zastavil.

Táto správa prichádza v čase, keď vláda finišuje s prípravou štátneho rozpočtu na ďalší rok a hľadá spôsoby, ako ozdraviť verejné financie bez toho, aby definitívne udusila hospodársky rast.
V našom najnovšom Paneli expertov sme popredným slovenským ekonómom a analytikom položili tieto otázky:
1. Čo je hlavnou brzdou nášho hospodárskeho rastu?
2. Ako slabší rast HDP skomplikuje vláde plánovanú konsolidáciu verejných financií a prípravu rozpočtu na ďalší rok?
3. Hrozí Slovensku v druhej polovici roka hospodárska stagnácia, alebo ide len o prechodné spomalenie?
4. Aký primárny signál by mala vláda z týchto čísel odčítať pri nastavení svojej hospodárskej politiky?

Hrubý domáci produkt SR
Zuzana Múčka, vedúca oddelenia makroekonomických analýz a prognóz v Rade pre rozpočtovú zodpovednosť (RRZ)
1. Rast ekonomiky sa v druhom štvrťroku spomalil na 0,7 percenta medziročne. Už dva roky neprekračuje jedno percento, čo je vzhľadom na dočerpávanie plánu obnovy hlboko pod potenciálom krajiny.

Hlavnou brzdou je prepad súkromných investícií, ktoré od začiatku roka klesajú dvojciferným tempom. Firmy odrádza kombinácia zahraničných rizík – ciel, čínskej konkurencie a blízkovýchodného konfliktu – s domácou hospodárskou politikou. Tretie kolo konsolidácie je opäť výrazne protirastové. K tomu sa pridávajú dlhodobo neriešené problémy: slabnúca konkurencieschopnosť, pomalý rast produktivity, jednostranná orientácia ekonomiky a vysoká energetická náročnosť.

Ekonomiku zatiaľ drží relatívne stabilná spotreba, odolný trh práce a miernejší rast cien, než sa pôvodne očakávalo. Zahraničný obchod naznačuje postupné zotavenie, najmä voči USA. Pomáha aj lepší výkon eurozóny a Nemecka, ktoré v druhom štvrťroku medziročne vzrástli o jedno percento.
2. Slabší rast znamená nižšie daňové príjmy a výrazne komplikuje dosiahnutie vládneho cieľa – deficitu 4,2 percenta HDP v roku 2027. Rozpočtová rada síce zatiaľ nepredpokladá zásadnejšie opatrenia na budúci volebný rok, no pri súčasnom vývoji sa tento cieľ vzďaľuje.

X X X

Veda a technika/Technológie

Číňania ponúkajú k mobilom „špionážne kryty“. Možno s nimi nahrávať video aj audio, aj keď ležia zdanlivo vypnuté na stole
Špeciálny kryt dokáže presmerovať záber do miestnosti a aplikácia s čiernou obrazovkou môže nahrávanie ukryť pred okolím.

Refrakčný kryt využíva malý optický hranol, ktorý presmeruje svetlo do zadného fotoaparátu. Telefón položený displejom nahor tak môže snímať priestor do strany, hoci objektív zdanlivo smeruje do stola.
Začína dôležitá porada a niekto z účastníkov si položí mobil na stôl. Ten leží obrazovkou nahor, displej je čierny a zadný fotoaparát smeruje do dosky stola. Na prvý pohľad teda nemá čo snímať a všetko je v poriadku. Kryty predávané ako refrakčné však ukazujú, že ani takáto poloha telefónu nemusí zaručovať súkromie.

Vyzerajú takmer ako bežné ochranné puzdrá. Rozdiel sa ukrýva v okolí fotomodulu, kde sa nachádza malý optický hranol osadený približne pod uhlom 45 stupňov. Hranol presmeruje svetlo a zmení smer záberu kamery približne o 90 stupňov. Zadný fotoaparát preto nemusí snímať dosku stola, ale ľudí alebo priestor vedľa telefónu. Mobil pritom navonok pôsobí ako nečinné odložené zariadenie.
Podľa správ z Číny vychádza toto riešenie zo zariadení používaných pri podvodoch v kartových hrách. Hranol umožňoval meniť smer záberu a spolu so softvérom získavať informácie o kartách. Rovnaký optický princíp sa neskôr objavil v krytoch propagovaných na tajné fotografovanie a nahrávanie.

Predajcovia k nim môžu ponúkať alebo odporúčať aplikácie, ktoré počas nahrávania zobrazujú čiernu obrazovku či zakryjú náhľad kamery. Telefón preto na prvý pohľad vyzerá, akoby mal displej zhasnutý. Záber vytvorený cez hranol môže mať tmavé okraje a optické deformácie. Tie sa však dajú čiastočne odstrániť priblížením a orezaním obrazu.
Z pohľadu ochrany súkromia sú takéto kryty problematické najmä preto, že samotný hranol je pasívny. Nemá vlastné napájanie, elektroniku ani bezdrôtový vysielač. Detektor rádiových frekvencií preto nezachytí samostatný signál skrytej kamery – fotoaparátom je totiž bežný telefón. To neznamená, že kryt nemožno odhaliť vôbec, ale klasické skenovanie rádiových signálov pri ňom veľmi nepomôže.

Varovným znakom môže byť dodatočné sklíčko, reflexná plocha alebo šikmo osadený priehľadný prvok pri objektíve. Niektoré verzie však hranol zakrývajú plastom vo farbe puzdra, takže ho možno spozorovať až pri pozornom pohľade.

X X X