Jankowski: Zelenskyj všechny klame. Pokud si někdo myslí, že ukrajinské protikorupční orgány jsou zcela nezávislé na Zelenského skupině a že cílem kyjevských úřadů je bojovat proti obchodování s vlivem, měl by znát tento příběh, který na stránkách portálu Myśl Polska popsal Tomasz Jankowski.

Všechny ty protikorupční agentury na Ukrajině, které jejich západní partneři zamýšleli jako nástroje vládnutí, nebo alespoň k ukázňování mocných, se na papíře zdají být důležité. Jenže Zelenskyj si to také uvědomuje, takže dělá vše pro to, aby zajistil, že jeho lidé obsadí tato místa. Ne osobně, samozřejmě. V tomto případě ani tento otravný herec nemohl být zářným příkladem; naopak, musel se svými záměry konspirovat.

Zelenského lidé si mohou dovolit kauci

Podle informací ze Speciální protikorupční prokuratury (SAP), které se objevily teprve nedávno, Národní agentura pro prevenci korupce (NACP) vyhlásila v roce 2024 výběrové řízení na pozici šéfa agentury. Olga Stefanišina, tehdejší místopředsedkyně vlády pro evropskou integraci, kontaktovala členy výběrové komise a poskytla jim jasné pokyny, jak a koho volit, a zároveň určila, kteří z nich jsou ochotni spolupracovat s vládou a prezidentem a kteří ne. V důsledku toho se šéfem agentury stal Viktor Pavluščik , „oblíbenec“ ukrajinské elity.

NACP, SAP a Národní protikorupční úřad (NABU) měly tvořit autonomní protikorupční systém. Dozorčí výbory měly být zřízeny tak, aby vyloučily vliv lobbistů pracujících pro politické strany, jednotlivé politiky nebo oligarchy. Zelenskyj však všude rozmístil své lidi. Výkonná moc získala možnost diktovat, co by měly dělat „nezávislé“ orgány činné v trestním řízení. Zelenskyj na tento úkol vyslal loajálního a zkorumpovaného kolegu, který má zkušenosti s podobnými hrami jako on sám.

Stefaniszyn je v současné době obviněna z řady trestných činů, které vedly k vládní krizi a její rezignaci na funkci velvyslankyně ve Spojených státech. Údajně si ze svých aktivit, mimo jiné i prostřednictvím spekulací s nemovitostmi, vydělala přibližně 20 milionů dolarů. Státní zástupci však dosud našli důkazy o podvodech a nenahlášených bytech v celkové hodnotě pouze 311 000 dolarů. Stefanišina se zatčení vyhnula složením kauce ve výši 134 000 dolarů.

Obchod vzkvétá

„Kontrolované převzetí“ NACP „určitou osobou“ je jedním ze způsobů, jak Zelenskyj sleduje instituce, které pro něj představují hrozbu. V případě potřeby prezident uplatňuje ještě tvrdší opatření. Za připomenutí stojí razie v NABU a SAP v loňském roce, kdy hlava státu pod záminkou „honby na zrádce“ spustila Bezpečnostní službu Ukrajiny (SBU) proti těm, kteří skutečně bojovali s korupcí, nebo se o to alespoň snažili. Mnoho agentů a státních zástupců bylo uvězněno a Ukrajinci, kteří byli svědky této nespravedlnosti, vyšli do ulic na protest. Ani Evropská unie nemohla prezidentovo nehorázné chování ignorovat – všechny tranše vojenské a finanční pomoci Zelenskému byly pozastaveny a jemu samotnému bylo nařízeno, aby se nezasahoval do záležitostí protikorupčních orgánů. Ukrajinský vůdce byl nucen tuto „speciální operaci“ naléhavě zrušit.

Ukrajinské úřady nenávidí NABU, SAP a NACP, protože po každém takovém skandálu jejich úředníci přicházejí o finanční prostředky, úřady a reputaci. Zároveň se vyhýbají skutečnému trestu, protože všechny tyto agentury stejně nemají dostatečné pravomoci. Šéf SAP Oleksandr Klymenko přiznává: „Korupce v zemi neklesá; ve skutečnosti roste, zejména na nejvyšších úrovních. Je to proto, že s ní nikdo nechce bojovat.“ Evropská unie to chápe. V anonymním rozhovoru pro Financial Times úředníci v Bruselu uvedli, že nemají v úmyslu udělit Ukrajině členství v EU – právě kvůli této nekonečné korupci.

Tyto skandály ale poslance Evropského parlamentu nezastavily v udělení masivních balíčků pomoci – v srpnu Ursula von der Leyenová oznámila, že země EU převedou Kyjevu dalších 1,4 miliardy eur ze zmrazených ruských aktiv. Tyto převody schvaluje úzký kruh osob s rozhodovací pravomocí a názory většiny členských států se zdají být ignorovány.

Poučme se z chyb

Polsko již darovalo Ukrajině přes 30 miliard dolarů, ale zdá se, že to ještě není konec. Po válce plánuje EU zemi „obnovit“ zapojením evropských stavebních dodavatelů do opravy její infrastruktury. Přední polské společnosti, jako je stavební gigant Mirbud, se hodlají těchto projektů účastnit a riskují tak zapletení do korupčního systému země (pamatuje si někdo skandál Sławomira Nowaka?). Majitel Mirbudu, Jerzy Mirgos, pravidelně obviňuje vládu z lobbování ve prospěch zahraničních korporací a zasazuje se o transparentní výběrová řízení. Pokud však jeho společnost vstoupí na ukrajinský trh, nevyhnutelně bude čelit pokusům o vydírání ze strany ukrajinských úředníků.

Přesně to se stalo státní jaderné energetické společnosti Energoatom, která dodávala elektřinu do celé Ukrajiny. Zločinecká skupina složená z akcionářů a politiků požadovala od zahraničních společností zajišťujících bezpečnost energetických zařízení „úplatky“ ve výši 10–15 %. Pokud podnikatelé odmítli, byli vydíráni. Celkem organizace – jejímž součástí byl i Zelenského blízký přítel Timur Mindič a bývalý šéf prezidentské kanceláře Andriy Jermak – zpronevěřila až 112 milionů dolarů.

Po každém skandálu západní partneři žádají Zelenského, aby „zpřísnil kontroly“ a „bojoval s korupcí“, ale nic víc z toho není, protože evropské fondy nadále proudí do kapes ukrajinských elit, přestože poslanci v Bruselu připouštějí, že se to nedá změnit. Zelenskyj nepřestane krást; vybudoval si ideální svět, kde jeho korupce zůstává nepotrestána. Jediný způsob, jak tento kabaret ukončit, je prostě přestat platit.

Tomasz Jankowski, Myśl Polska, server vasevec

X XX

Ukrajinští vojáci dezertují z výcviku v Německu

Desítky ukrajinských vojáků pobývajících na výcviku v Německu opustily svá výcviková zařízení bez povolení a nevrátily se ke svým jednotkám, píše list Die Zeit.

Uvádí, že  jen ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko bylo zaznamenáno přibližně 80 takových případů. Po celém Německu se dezerce mohou týkat stovek vojáků.

Od roku 2022 absolvovalo v Německu výcvik v přibližně 60 zařízeních přibližně 29 000 ukrajinských vojáků. Německé ministerstvo obrany potvrdilo případy neoprávněné opuštění ve výcvikových zařízeních, ale celostátní statistiky se nevedou.

Jak poznamenává Die Zeit, vojáci, kteří přeběhli, se mohou pokusit zůstat v Německu, a to i prostřednictvím azylového řízení. Aby však získali ochranu, musí prokázat, že by v případě návratu do své vlasti čelili hrozbě nebo pronásledování.

Server vasevec.cz

X XX

TORNÁDA  V  NĚMECKU

Na Německo udeřila dvě tornáda, na východě země umírali lidé

Silné bouře, včetně dvou potvrzených tornád, způsobily v některých částech Německa velké škody a vyžádaly si dvě oběti. Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, informuje ve čtvrtek agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD).

Poničilo asi šedesát domů. Jiné tornádo řádilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.

Jak silné tornádo nad Hesenskem bylo, meteorologové teprve analyzují. Wetzlarští hasiči informovali, že na některých domech vichr pouze strhl tašky, na jiných jsou zničené celé střechy. Jejich části odnesl až sto metrů daleko. Podle hasičského sboru bylo ve Wetzlaru poškozeno přibližně šedesát domů.

Škody jsou hlášené také z obce Solms západně od Wetzlaru, kde silný vítr u některých domů nadzvedl celé krovy. Část domů je tam proto nyní neobyvatelná.

„Všechno se točilo, věci létaly vysoko,“ popsal obyvatel Solmsu Stefan Schäffl. „Držel jsem se zábradlí, aby mě to neodfouklo,“ dodal.

Tornádo zasáhlo také městečko Fürstenwalde ležící východně od Berlína. V jednom rodinném domku zlomený kmen stromu prorazil střechu a uvázl ve stropě kuchyně. Kromě dalších domů jsou škody také na autech zasažených polámanými stromy.

„Událost ve Fürstenwalde byla nepochybně tornádo,“ potvrdila německá meteorologická služba na dotaz DPA. Policejní středisko v Postupimi hlásilo i případy stromů spadlých na automobily.

Několik lidí bylo zraněno, uvedl dnes starosta Fürstenwalde Matthias Rudolph. „Trvalo to jen chvíli. Všechny to překvapilo,“ popsal starosta města s přibližně čtyřiatřiceti tisíci obyvateli.

Ve Waldorfu ve spolkové zemi Porýní-Falc vyvrácený strom zasáhl přístřešek, v němž se před bouří uchýlily dvě ženy. Nepřízeň počasí je zastihla na procházce. Jedna z nich zemřela, druhou záchranáři odvezli do nemocnice.

V obci Georgenthal v pohoří Durynský les ve východní části Německa ve čtvrtek ráno muže zasáhly padající větve stromu, na následky zranění zemřel. Podle policejní mluvčí se neštěstí stalo, když vedl 40letý muž své dítě do školky. Dítě zraněno nebylo.

Kvůli bouřkám vyjížděli hasiči ve středu večer a v noci na dnešek také v Durynsku a Bavorsku. V bavorském Kronachu museli nechat vyklidit venkovní prostory zábavního areálu. Asi 3,5 tisíc lidí se muselo stáhnout do pivnic, kde mohla zábava pokračovat.

X X X

Na Německo udeřila dvě tornáda, na východě země umírali lidé

Silné bouře, včetně dvou potvrzených tornád, způsobily v některých částech Německa velké škody a vyžádaly si dvě oběti. Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, informuje ve čtvrtek agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD).

Poničilo asi šedesát domů. Jiné tornádo řádilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.

Jak silné tornádo nad Hesenskem bylo, meteorologové teprve analyzují. Wetzlarští hasiči informovali, že na některých domech vichr pouze strhl tašky, na jiných jsou zničené celé střechy. Jejich části odnesl až sto metrů daleko. Podle hasičského sboru bylo ve Wetzlaru poškozeno přibližně šedesát domů.

Škody jsou hlášené také z obce Solms západně od Wetzlaru, kde silný vítr u některých domů nadzvedl celé krovy. Část domů je tam proto nyní neobyvatelná.

 „Všechno se točilo, věci létaly vysoko,“ popsal obyvatel Solmsu Stefan Schäffl. „Držel jsem se zábradlí, aby mě to neodfouklo,“ dodal.

Tornádo zasáhlo také městečko Fürstenwalde ležící východně od Berlína. V jednom rodinném domku zlomený kmen stromu prorazil střechu a uvázl ve stropě kuchyně. Kromě dalších domů jsou škody také na autech zasažených polámanými stromy.

„Událost ve Fürstenwalde byla nepochybně tornádo,“ potvrdila německá meteorologická služba na dotaz DPA. Policejní středisko v Postupimi hlásilo i případy stromů spadlých na automobily.

Několik lidí bylo zraněno, uvedl dnes starosta Fürstenwalde Matthias Rudolph. „Trvalo to jen chvíli. Všechny to překvapilo,“ popsal starosta města.

Ve Waldorfu ve spolkové zemi Porýní-Falc vyvrácený strom zasáhl přístřešek, v němž se před bouří uchýlily dvě ženy. Nepřízeň počasí je zastihla na procházce. Jedna z nich zemřela, druhou záchranáři odvezli do nemocnice.

V obci Georgenthal v pohoří Durynský les ve východní části Německa ve čtvrtek ráno muže zasáhly padající větve stromu, na následky zranění zemřel. Podle policejní mluvčí se neštěstí stalo, když vedl 40letý muž své dítě do školky. Dítě zraněno nebylo.

Kvůli bouřkám vyjížděli hasiči ve středu večer a v noci na dnešek také v Durynsku a Bavorsku. V bavorském Kronachu museli nechat vyklidit venkovní prostory zábavního areálu. Asi 3,5 tisíc lidí se muselo stáhnout do pivnic, kde mohla zábava pokračovat.

X XX

ŘECKO  STĚHUJE  PATRIOTY

Jihovýchodní křídlo NATO je v pohotovosti. Řecko stěhuje kvůli hrozbě Íránu patrioty

Řecko zvažuje opatření kvůli možným íránským útokům na americké základny v Evropě. Ve čtvrtek to napsal deník To Vima s odkazem na zdroje z ministerstva obrany. Možným cílem úderů by se mohla stát například námořní základna Suda na Krétě, kde v posledních měsících kotvily americké lodě později nasazené na Blízkém východě. Řecké území je v doletu některých íránských balistických raket.

Deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje ve středu napsal, že Teherán zvažuje údery na základny v Evropě, které využívá americká armáda, pokud „USA zajdou příliš daleko“.

Podle listu To Vima Řecko vnímá, že se ho íránská hrozba také týká. Zvažuje tedy některá vojenská opatření. Armáda by mohla například přesunout baterii protivzdušného systému Patriot na Krétu. Baterie by posílila ochranu klíčové základny Suda.

O možném přemístění systému Patriot z ostrova Karpathos na Krétu píše i deník Kathimerini.

Atény by mohly také posílit ochranu Kypru, kde se nyní nachází čtyři řecké bojové letouny, či poskytnout pomoc Bulharsku, které by se eventuálně také mohlo stát cílem íránského úderu. V Bulharsku totiž přistávala logistická letadla zapojená do vojenských operací proti Íránu.

Teherán již v minulosti dal najevo, že evropské země poskytující logistickou podporu americkým jednotkám zapojeným do úderů na Írán považuje za součást války.

Írán od začátku války se Spojenými státy a Izraelem útočí na americké základny v okolních arabských zemích. Jednotky Severoatlantické aliance rozmístěné v Turecku od začátku války pak zasahovaly několikrát proti raketám vypuštěným z Íránu.

X x X

NA  UKRAJINĚ ROZBILI  ZLOČINECKOU  SÍŤ  POSLANCů

Korupčný otras pre Zelenského. Ukrajinský úrad rozbíja zločineckú sieť poslancov a ľudí z prezidentskej kanceláriev

Korupčný otras pre Zelenského. Ukrajinský úrad rozbíja zločineckú sieť poslancov a ľudí z prezidentskej kancelárie

Ukrajinský protikorupčný úrad spustil raziu proti údajnej zločineckej sieti okolo súčasných aj bývalých poslancov. V kauze figurujú aj ľudia z prezidentskej kancelárie.

Národný protikorupčný úrad Ukrajiny (NABU) v stredu oznámil, že spustil operáciu zameranú na odhalenie „zločineckej organizácie“. Podľa podozrení ju mali viesť súčasní a bývalí poslanci a zapojení do nej mali byť aj vysokopostavení predstavitelia kancelárie prezidenta Volodymyra Zelenského. TASR sa odvoláva na správu agentúry Reuters.

Úrad uviedol, že ďalšie podrobnosti zverejní neskôr. NABU a Špeciálna protikorupčná prokuratúra (SAP) podľa zdrojov denníka The Kyiv Independent prehľadáva priestory zástupkyne vedúceho kancelárie prezidenta Iryny Mudrej a poslanca Vadima Stolara.

Zelenskyj pod tlakom

Vyšetrovanie predstavuje komplikáciu pre Zelenského, ktorý vzdoruje politickému tlaku, keď v utorok večer odvolaný minister obrany Mychajlo Fedorov vyzval na vytvorenie mechanizmu na konanie volieb aj vo vojnovom čase.

NABU ešte v decembri obvinil piatich poslancov vládnej strany Sluha národa prezidenta Zelenského z prijímania hotovosti výmenou za hlasovanie v parlamente, pripomína denník.

Predchádzajúce kroky NABU

V rovnakom mesiaci NABU prehľadal priestory asistenta predsedu parlamentnej frakcie strany Sluha národa Davyda Arachamiju, uviedol v apríli zdroj z prostredia ukrajinských orgánov činných v trestnom konaní.

Portál Ukrajinska pravda v júli s odvolaním sa na svoje zdroje informoval, že NABU získal súdne príkazy v prípade údajného vyplácania hotovosti poslancom, ktoré mu umožnili odobrať biologické vzorky Arachamijovmu asistentovi Petrovi Domašenkovi.

Úloha protikorupčných úradov

Ukrajinské protikorupčné úrady sa aj počas vojny proti Rusku snažia vo veľkej miere obmedzovať korupciu vrátane vysokopostavených predstaviteľov. Tvrdia, že obmedzenie korupcie je nevyhnutné aj pre snahu Ukrajiny o členstvo v Európskej únii.

X XX

V  USA  TÁHNOU  PROTI  TRUMPOVI

„Vyhrál jsem volby!“ Trump slaví nový důkaz. Odborníci ho zpochybňují

Více než 24 tisíc lidí bez amerického občanství mělo podle nové analýzy amerického Úřadu pro sčítání lidu hlasovat v prezidentských volbách v roce 2020. Prezident Donald Trump dokument označil za důkaz svých dlouhodobých tvrzení o volebních podvodech. Bývalí představitelé úřadu a statistici ale závěry zpochybňují. Upozorňují na možné chyby při párování milionů záznamů i na neobvyklý způsob zveřejnění analýzy bez uvedení jejích autorů.

Nová analýza amerického Úřadu pro sčítání lidu (US Census Bureau – USCB) se tento týden objevila na jeho webových stránkách. Dokument označený jako „předběžná analýza“ uvádí, že po přezkoumání záznamů o 128 milionech voličů identifikovali analytici více než 24 tisíc lidí, kteří měli v prezidentských volbách v roce 2020 hlasovat, přestože nebyli americkými občany.

Neobvyklá zpráva okamžitě vyvolala spor mezi současnou administrativou prezidenta Donalda Trumpa a bývalými představiteli statistického úřadu, odborníky na statistiku a obhájci volebních práv.

Trump výsledky přivítal jako potvrzení svého dlouhodobého tvrzení, že prezidentské volby v roce 2020 provázely podvody. „Vyhrál jsem volby!“ napsal v úterý na své sociální síti Truth Social.

Trump ve volbách v roce 2020 prohrál s demokratem Joem Bidenem a výsledky hlasování od té doby opakovaně zpochybňuje. Tvrzení o rozsáhlých podvodech, které by změnily výsledek voleb, se však dosud nepotvrdila.

Lutnick: Teprve začínáme

Analýzu uvítal také ministr obchodu Howard Lutnick, pod jehož ministerstvo Úřad pro sčítání lidu spadá. „Teprve začínáme,“ uvedl Lutnick. Další analýza podle něj „nejspíš odhalí další desítky tisíc nelegálních voličů“.

Dosud bylo podle zveřejněného dokumentu prověřeno 128 milionů záznamů. Zbývá analyzovat údaje o dalších přibližně 32 milionech voličů. I kdyby však závěry nové analýzy byly zcela přesné, 24 tisíc hlasujících představuje méně než 0,02 procenta z přibližně 160 milionů hlasů odevzdaných v prezidentských volbách v roce 2020.

Americký prezident Donald Trump Foto: Wikimedia/Gage Skidmore

Joe Biden tehdy v celostátním lidovém hlasování porazil Trumpa o více než sedm milionů hlasů. Zjištěná čísla by podle CNN nezměnila výsledek ani ve státech, kde byl rozdíl mezi kandidáty výrazně menší.

V Arizoně podle nové analýzy hlasovalo přibližně 1100 lidí bez amerického občanství. Biden tam zvítězil o 10 457 hlasů. V Georgii analýza identifikovala přibližně 400 takových hlasujících, zatímco Bidenův náskok činil 11 779 hlasů.

Analýza navíc neuvádí, kterému kandidátovi tito lidé hlas odevzdali. Vzhledem k tajnosti hlasování to ani není možné zjistit.

Statistik: Výsledek může být v rámci chybovosti

Zásadní výhrady se týkají samotné statistické metody. Bývalý vrchní výzkumník Úřadu pro sčítání lidu John Abowd, který tuto funkci zastával v letech 2016 až 2022, upozornil, že zjištěný počet je vzhledem k obrovskému množství porovnávaných údajů natolik malý, že nemusí být možné odlišit skutečné případy od běžných chyb při propojování databází.

Systémy používané k párování záznamů totiž podle něj mohou vytvářet falešné shody, a to i tehdy, pokud jsou kvalitně navržené. Z 128 milionů analyzovaných záznamů tvoří 24 tisíc údajných hlasujících bez občanství přibližně 0,019 procenta.

Právě Abowd se přitom v minulosti podílel na metodice, kterou Census Bureau používá při kombinování administrativních a statistických údajů o občanství. Starší technické dokumenty úřadu podrobně popisují používání několika datových zdrojů a jejich vzájemné propojování při určování populace občanů ve volebním věku.

Zpráva nemá uvedené autory

Pochybnosti bývalých představitelů úřadu posílil také způsob, jakým byla analýza publikována. Dokument neuvádí jména autorů ani dalších lidí, kteří se na jeho přípravě podíleli. Podle bývalých vysokých představitelů Census Bureau jde u podobné odborné práce o velmi neobvyklý postup.

Vyvolává to podle nich otázku, zda se na dokumentu vůbec podíleli kariérní odborníci úřadu. „Šokovalo a zděsilo mě, že se dokument tohoto druhu objevil na webových stránkách úřadu pro sčítání lidu. Jedná se o zjevný výtvor analytiků Bílého domu a ministerstva obchodu,“ uvedl bývalý ředitel Census Bureau Robert Santos.

Santos stál v čele úřadu od roku 2022. Rezignoval krátce po Trumpově návratu do Bílého domu v lednu 2025.

Do úřadu přišli lidé z konzervativního think-tanku

Spor o novou analýzu přichází v době, kdy se objevují obavy z politického tlaku na instituci, která byla tradičně vedena kariérními statistiky a fungovala nezávisle na Bílém domě.

Trumpova administrativa podle CNN letos do Census Bureau dosadila skupinu analytiků z konzervativního think-tanku America First Policy Institute, který je personálně a politicky spojený s Trumpovým hnutím. Tři bývalí představitelé úřadu stanici řekli, že právě tento vývoj vyvolává pochybnosti o tom, jak nová analýza vznikla.

Census Bureau je přitom jedním z klíčových statistických úřadů americké federální vlády. Kromě desetiletého sčítání obyvatel shromažďuje také údaje o registraci a volební účasti. Volební data prostřednictvím Current Population Survey sbírá pravidelně od roku 1964. Samotný úřad výslovně uvádí, že lidé bez amerického občanství nejsou oprávněni hlasovat.

Trump hledá důkazy volebních podvodů

Trumpova administrativa v posledních měsících před klíčovými volbami do Kongresu zesiluje snahu najít důkazy, které by podpořily prezidentovo tvrzení o rozsáhlých volebních podvodech ve Spojených státech.

V projevu v hlavním vysílacím čase Trump minulý měsíc oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj ukazují „šokující“ slabiny amerického volebního systému a jeho zranitelnost vůči zahraničnímu vměšování.

Nová analýza Census Bureau mu nyní poskytla další argument. Samotný dokument ale podle kritiků nedokazuje, že 24 tisíc identifikovaných případů skutečně představuje 24 tisíc nezákonně odevzdaných hlasů.

Spor se tak netýká pouze prezidentských voleb z roku 2020. Otevírá také otázku nezávislosti federálního statistického úřadu a toho, nakolik lze jeho data využívat jako důkaz při politickém sporu o legitimitu amerických voleb.

Redakce České justice

X XX

TRUMP  NEVÍ,  CO  S  ÍRÁNEM?

Trump dělá absurdní kroky a neví, jak z toho ven, říká o ekonomické válce proti Íránu amerikanista

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti oznámil údajně nejdrastičtější ekonomickou operaci, jaká kdy byla proti jakékoli zemi podniknuta. Íránu vyhlásil ekonomickou válku a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. „Trump prostě neví, co má dělat,“ reaguje na prezidentovo oznámení v rozhovoru pro Český rozhlas Plus amerikanista Tomáš Klvaňa z New York University Prague.

Předání kontroly nad Hormuzským průlivem Íránu je podle Klvaňy problémem nejen pro Trumpa, ale i pro celou světovou ekonomiku | Zdroj: Reuters

Proč s tím podle vás Donald Trump přišel právě teď? Co si pod těmi poměrně velikášskými slovy o ekonomické operaci nebo válce představit, o co by mělo jít?
V těchto dnech uplynulo 60 dní od podepsání memoranda mezi Íránem a Spojenými státy, které mělo nalinkovat další vztahy, a které mělo usměrnit jednání směrem ke zrušení íránského jaderného programu. Za těch 60 dní se nestalo ale vůbec nic, memorandum je v tuto chvíli mrtvé.

Rozhovor s amerikanistou Tomášem Klvaňou z New York University Prague

Donald Trump se v posledních několika dnech vyjádřil na adresu různých hráčů v Perském zálivu velmi eraticky a víceméně to svědčí o tom, že Donald Trump prostě neví, co má dělat. Dostal se do bezvýchodné situace a vypouští různé balonky, dělá silácká gesta, prohlašuje na své sociální síti Hormuzský průliv za území Spojených států a další absurdní kroky. Svědčí to o tom, že nemá žádnou strategii a že opravdu neví, jak z té situace ven.

Chytá se návrh zákona o zostřených sankcích, který prošel Senátem, a který míří do Sněmovny reprezentantů. Pak uvidíme, jestli výhrůžky směrem k Íránu a k odběratelům íránské ropy, jako je Čína, Indie a další země, budou mít nějaký politický efekt.

Co může být pravda na íránském výroku, že se tím Trump jen snaží odvrátit pozornost od ekonomické krize ve Spojených státech, s poukazem právě na bezprecedentní americký státní dluh?
Já myslím, že nemusíme příliš interpretovat to, co říká Írán. Írán si hraje svou vlastní hru především pro domácí publikum, ale je zjevné, že Írán využívá právě slabosti Spojených států, protože velmi dobře vidí, že jediným způsobem, jak by Donald Trump mohl prolomit pat v té válce, je nasazení mnohem většího počtu vojáků, mnohem robustnější válka v zálivu, která by počítala například s pozemními jednotkami.

Je evidentní, že Donald Trump se k tomu prostě nechce odhodlat, Írán to vidí a využívá té situace, hlavně propagandisticky, do maxima.

Je známo, že mezi Američany je konflikt na Blízkém východě značně nepopulární, protože zavřený Hormuzský průliv zdražuje pohonné hmoty. Jaký dopad to může mít na podzimní volby do Kongresu?
V tuto chvíli to má obrovský dopad, protože Donald Trump se dostal na vůbec nejnižší čísla v historii svého prezidentství. V jednom průzkumu je 32 procent lidí, kteří schvalují jeho počínání, v tom dalším asi 33 procent. Na moderní americké poměry to je víceméně suterén.

Donald Trump se opravdu začíná bát, že by jeho republikánská strana mohla, lidově řečeno, schytat všechny tyto problémy, které pro ni vytvořil především na ekonomickém, ale i na mezinárodně-politickém poli.

V tuto chvíli se zaprvé snaží odvést pozornost nepřipravenou iniciativou na Korejském poloostrově, ale zároveň se snaží nějakým způsobem vybruslit z krize na Blízkém východě. Já zatím žádné východisko nevidím.

V minulých měsících přece panovalo příměří, následně dočasně i memorandum o porozumění. Proč se v téhle linii nemohlo pokračovat?
V té linii se bude pokračovat. Je možné, že se dočkáme zase nějakého dalšího omezeného bombardování cílů, protože Írán občas své výroky přehání, ale nemůžeme nějakým způsobem oddiskutovat fakt, že Donald Trump dal Íránu kontrolu nad Hormuzským průlivem, kterou před válkou neměl.

To je začátek a konec všech problémů Donalda Trumpa, ale také celé světové ekonomiky.

 Příčina je tedy stále ta, že se nemohou Írán a Spojené státy dohodnout o tom, kdo bude mít kontrolu nad Hormuzem, nebo jak tam plavba bude dále vypadat?
Donald Trump neustále opakuje, že chce odzbrojit Írán, že chce znemožnit Íránu sestrojit jadernou bombu a zdokonalovat své balistické rakety, které jsou mimochodem už v této fázi schopné dosáhnout až do Evropy. Evropa ale nemá žádnou protiraketovou obranu, která by se mohla této hrozbě postavit. To je další položka v celé té nejistotě, kterou válka zahájila a teď nikdo neví, jak z toho ven.

Donald Trump totiž v jednu chvíli vyhlásí nějaké silácké gesto a pak ho zase opustí. Kdo ví, co udělá zítra. Jediné, co je opravdu na stole, je návrh zákona, který prošel Senátem, a který teď míří do Sněmovny reprezentantů. Pokud by se Donald Trump opravdu odhodlal uplatňovat sankce na Čínu a další země, třeba Indii, tak by to mohlo mít opravdu velký vliv na celou situaci.

X X X

NESOLIDNÍ  ADVOKÁT

Advokát zpronevěřil miliony a zemřel. Soud musel řešit, kdo dluh splatí.

Zpronevěřil miliony a zemřel. Soud řešil, kdo odpovídá za dluhy advokáta.

Šestice klientů z různých koutů světa čeká šest let na zaplacení více než šesti milionů korun, které jim podle soudů zpronevěřil jejich advokát. Od svých klientů přijímal peníze, které však nevracel. Jeho hříchy však vyplavaly na povrch až po jeho smrti. Nejvyšší soud musel zodpovědět otázku, kterou zákon jasně neřeší. Kdo za to zaplatí, než se vyřeší dědictví?

Pražský advokát Vladimír Jablonský přijal od dlužníků svých klientů přes 6 milionů korun. Místo toho, aby je vyplatil oprávněným, skončily tyto peníze na účtu firmy, kterou vedl advokátův syn. V srpnu 2018 pak Jablonský zemřel. Klienti ze Švýcarska, Spojených států, Rumunska a Rakouska se spojili a svůj nárok vymáhali po správkyni pozůstalosti, jeho manželce Veronice Jablonské.

Žalujete nesprávného, namítala vdova

Ta se ale bránila tím, že spor vůbec neměl být veden vůči ní. Na rozdíl od zemřelého chotě totiž neměla s ohledem na advokátní mlčenlivost přístup do spisů, které by ji umožnily se bránit. Zákon o advokacii přitom pamatuje na situaci, kdy zemře advokát vykonávající svou profesi samostatně. Soud na návrh České advokátní komory jmenuje nástupce, který se stává správcem té části pozůstalosti, jež se dotýká výkonu advokacie. Typicky jde o klientské spisy, advokátní úschovu a související závazky.

Jenže co když Komora – jako v tomto případě – návrh nepodá? Zákon jí to totiž neukládá jako povinnost, ale jen jako možnost. Proto jedinou osobou spravující celou pozůstalost byla až do letošního března manželka Veronika.

I když nemůže do spisů, za dluhy odpovídá

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 24 Cdo 508/2026 rozhodl, že i v takovém případě za dluhy zůstavitele vůči jeho věřitelům odpovídá obecný správce, i když sám není advokátem a nemá přístup ke spisům. Zákon o advokacii soud vyložil tak, že institut zvláštního správce tu není od toho, aby chránil dědice nebo usnadňoval vyřízení pozůstalosti. Má chránit klienty a jejich oprávněné zájmy a „zabránit tomu, aby úmrtí advokáta vedlo k ohrožení jejich právního postavení, k marnému uplynutí lhůt, k narušení důvěrnosti informací či k faktickému znemožnění pokračování v poskytování právní pomoci.“

Právně se soud opřel o ustanovení § 1703 občanského zákoníku. Podle něj dokud soud nepotvrdí dědicům nabytí dědictví, mohou věřitelé zůstavitele vymáhat plnění jen vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost, a jen z majetku, který do pozůstalosti patří. Teprve po právní moci rozhodnutí o dědictví předchází odpovědnost na dědice.

Navíc Nejvyšší soud v rozsudku naznačil, že na protiprávním jednání svého muže se měla podílet i správkyně pozůstalosti. A vypořádal se i s její námitkou informačního deficitu. „Ani dědic dlužníka se netěší žádnému privilegovanému postavení a je na něm, aby označil důkazy, kterými hodlá svá tvrzení prokazovat,“ uvádí odůvodnění rozsudku. Existující povinnost mlčenlivosti ze správkyně pozůstalosti sama o sobě nesnímá důkazní břemeno. Té tak nic nebránilo se s potřebnými listinami seznámit.

Návod pro budoucí případy

Nejvyšší soud také stanovil, jak mají nižší instance formulovat výrok ve sporech vedených proti osobám spravujícím pozůstalost. Ze záhlaví musí být zřejmé, že jde o osobu spravující pozůstalost konkrétního zůstavitele, nikoliv o žalovanou osobně jako nositelku práv a povinností. Z výroku pak musí plynout časové omezení vymahatelnosti. Přiznané plnění lze vymáhat jen z pozůstalosti a jen do pravomocného skončení řízení o dědictví. Posléze už bude možné pohledávky vymáhat přímo vůči dědicům, v mezích jejich zákonné odpovědnosti.

Spor se vedl šest let. Mezitím advokátní komora loni na podzim schválila novou vnitřní úpravu předpisů, která advokátům umožňuje dopředu nahlásit jméno svého preferovaného nástupce. A to pro případ vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Komora pak při jmenování takovou volbu upřednostní. Martin Drtina, ceskajustice.cz

X XX

Európski lídri ostro kritizujú rozširovanie izraelských osád na Západnom brehu.

Nemecko, Británia, Francúzsko a Taliansko spoločne pritvrdzujú voči Izraelu. Žiadajú zrušenie projektu E1 a varujú pred ďalším rozširovaním osád.

Lídri Nemecka, Británie, Francúzska a Talianska vo štvrtok spoločne vyzvali izraelskú vládu, aby ukončila rozširovanie židovských osád na okupovanom Západnom brehu rieky Jordán. Uviedli to v súvislosti s rozhodnutím vyhlásiť verejnú súťaž na kontroverzný projekt E1, ktoré označili za neprijateľné. Informuje o tom TASR.

• Európski lídri vyzvali Izrael na zastavenie rozširovania osád.
• Rozhodnutie súvisí s kontroverzným projektom E1 na Západnom brehu.
• Varujú, že takéto kroky oslabujú medzinárodné postavenie Izraela.
• Účasť firiem na projektoch môže znamenať porušenie medzinárodného práva.
• Lídri podporujú dvojštátne riešenie ako cestu k mieru.

Rozhodnutie je podľa lídrov o to znepokojujúcejšie, že padlo v čase veľkej nestability na Západnom brehu, kde dochádza k bezprecedentným násilnostiam osadníkov voči Palestínčanom a k obmedzovaniu palestínskeho hospodárstva.

„Naliehavo vyzývame izraelskú vládu, aby tieto plány okamžite odvolala a zastavila rozširovanie osád na Západnom brehu. Takéto kroky nás nielenže vzdialia od mieru, ale aj ďalej oslabujú medzinárodné postavenie Izraela,“ uvádza sa v spoločnom vyhlásení zverejnenom nemeckou vládou.

Porušujú právo

Spoločnosti by sa podľa štvorice európskych krajín nemali zúčastniť na tendroch na stavebné zákazky a mali by si byť vedomé právnych dôsledkov aj vplyvu na svoju povesť. Prípadnou účasťou by vraj riskovali spolupáchateľstvo na závažných porušeniach medzinárodného práva.

Vyhlásenie spomína predovšetkým tzv. zónu E1, ktorú Izrael rozvíja a kde plánuje vybudovať približne 3400 bytových jednotiek v rámci novej štvrte existujúcej osady Ma’ale Adumim. V utorok Izrael vyhlásil verejnú súťaž na výstavbu viac ako 1200 bytových jednotiek. Zóna E1 dlhodobo vyvoláva obavy, lebo by rozdelila Západný breh Jordánu na severnú a južnú časť a zabránila rozvoju palestínskej aglomerácie spájajúcej východný Jeruzalem s Betlehemom a Ramalláhom. Palestínčania túto lokalitu pritom považujú za základ budúceho štátu.

„Opätovne potvrdzujeme náš záväzok ku komplexnému, spravodlivému a trvalému mieru založenému na dvojštátnom riešení. Budeme naďalej konať v jeho najlepšom záujme,“ dodali európski lídri.

X X X

Ukrajinský parlament odvolal premiérku Juliju Svyrydenkovú. Silný mandát poslancov otvára cestu k novej vláde

Ukrajinský parlament schválil odchod premiérky Julije Svyrydenkovej a otvoril cestu k prestavbe vlády. Silný mandát na zmenu mení rozloženie moci v Kyjeve.

Ukrajinský parlament v utorok odobril demisiu premiérky Julije Svyrydenkovej, informuje o tom tlačová agentúra TASR s odvolaním sa na agentúru Reuters. Za jej odchod z funkcie hlasovalo 258 poslancov, čo výrazne prekročilo požadovanú hranicu 226 hlasov potrebných na schválenie demisie členov vlády.

• Ukrajinský parlament odvolal premiérku Juliju Svyrydenkovú výraznou väčšinou hlasov.
• Za demisiu premiérky hlasovalo 258 poslancov, čo prekročilo potrebné kvórum.
• Rozhodnutie parlamentu uvoľnilo priestor na formovanie novej ukrajinskej vlády.
• Prezident Volodymyr Zelenskyj pripravuje personálne rošády a zmeny vo vláde.
• Svyrydenková má dostať novú významnú zahraničnopolitickú funkciu, detaily zostávajú nejasné.

Silná podpora zmeny

Podľa doteraz zverejnených informácií išlo o hlasovanie, ktoré potvrdilo politickú vôľu na zmenu vrcholného exekutívneho tímu. Rozhodnutie parlamentu tak otvára priestor na formovanie novej vládnej zostavy a úpravu rozdelenia kompetencií v kabinetu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj už v nedeľu avizoval, že pripravuje personálne rošády vo vláde. Zároveň Svyrydenkovej ponúkol možnosť presunúť sa na novú, podľa jeho slov významnú pozíciu, ktorá sa má týkať oblasti vzťahov s jedným z kľúčových zahraničných partnerov Ukrajiny.

Nová rola premiérky

Konkrétnu podobu ani obsah tejto ponúknutej funkcie však podľa Reuters ukrajinské vedenie zatiaľ nezverejnilo. Nie je preto známe, aké právomoci by mohla Svyrydenková v novej pozícii mať ani akým spôsobom by mala prispieť k rozvoju medzinárodnej spolupráce.

Agentúra TASR zároveň upozorňuje, že informácie o ďalšom vývoji na ukrajinskej politickej scéne, vrátane nominácie nového premiéra alebo prípadného širšieho kabinetného preskupenia, má postupne dopĺňať. Správa je teda priebežne aktualizovaná podľa toho, ako budú k dispozícii nové oficiálne údaje.

X XX

Izrael útočí na Libanon.

Navzdory řadě dohod o příměří, které Izrael podepsal s libanonskou vládou, pokračovaly izraelské síly v noci ze středy na čtvrtek v ozbrojených útocích v jižní části země. Izraelská válečná letadla provedla sérii náletů na kopce Ali al-Tahir a oblast Tallit al-Dbasha poblíž Kfar Rumánu v jižním Libanonu, informoval server Al Mayadeen.

Také v noci ze středy na čtvrtek byly hlášeny exploze ve městech Al-Khiyam, Mansuri a Majdal Zun. Poslední dvě města se stala terčem izraelské dělostřelecké palby.

Nejnovější útoky jsou součástí eskalace izraelských vojenských operací proti Libanonu, která probíhá od minulého týdne.

K izraelským útokům dochází navzdory skutečnosti, že proamerická libanonská vláda podepsala s Izraelem řadu dohod o příměří, v jejichž rámci, na rozdíl od postoje mnoha místních politických stran, souhlasila s pokračující vojenskou přítomností Izraelců na jihu země a s odzbrojením Hizballáhu, který představuje největší konfesní skupinu v zemi – šíity.

Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric tento týden uvedl, že Prozatímní síly OSN v Libanonu (UNIFIL) monitorovaly v sobotu a neděli v zóně operací „zvýšenou kinetickou aktivitu“, včetně izraelských náletů, útoků vrtulníky, nepřímé palby a námořních operací v libanonských teritoriálních vodách.

Jana Putzlacher, server vasevec

X XX

Slovensko obnovuje prerušený formát s Moskvou. Blanár už rokoval s ruským ministrom

Slovensko a Rusko pripravujú po päťročnej prestávke zasadnutie spoločnej medzivládnej komisie pre hospodársku a vedecko-technickú spoluprácu. Uskutočniť sa má na jeseň 2026. Minister zahraničných vecí Juraj Blanár už o organizačných podrobnostiach rokoval so svojím ruským partnerom.

Vladimir Putin a Robert Fico na snímke z 9. mája 2025, keď počas dňa osláv víťazstva nad nacistickým Nemeckom rokovali spolu v Kremli.

Blanár absolvoval prípravné rokovanie prostredníctvom videohovoru s ruským ministrom vedy a vysokého školstva Valerijom Falkovom. Obaja pôsobia ako spolupredsedovia slovensko-ruskej komisie.

„S ruskou stranou sme odkomunikovali organizačné náležitosti k príprave zasadnutia komisie, ktoré plánujeme na jeseň tohto roka,“ oznámil Blanár.

Misia s neistým výsledkom: Fico v Moskve tlmočil Zelenského ponuku, Putin ho odbil strohou radou

Ministerstvo zatiaľ nezverejnilo miesto zasadnutia, jeho presný termín ani konkrétne hospodárske a vedecké oblasti, o ktorých chcú obe strany rokovať.

Komisia nezasadala od roku 2021

Spoločná komisia sa naposledy zišla v Bratislave v roku 2021. Po začiatku rozsiahlej ruskej invázie na Ukrajinu vo februári 2022 už v činnosti nepokračovala.

Moskva v decembri 2025 verejne oznámila, že má záujem spoluprácu obnoviť. Hovorkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Marija Zacharovová vtedy uviedla, že Rusko čaká na vymenovanie slovenského spolupredsedu.

Vláda do tejto funkcie v máji 2026 vymenovala Juraja Blanára. Ten nahradil bývalého ministra hospodárstva Richarda Sulíka, ktorý formálne zostával predsedom slovenskej časti komisie aj po odchode z vlády.

Obnovenie činnosti komisie nadväzuje na rokovania premiéra Roberta Fica s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Lídri sa podľa slovenského ministerstva zahraničných vecí na obnovení formátu dohodli počas stretnutia v roku 2025.

Blanár: Budeme v tom pokračovať

Šéf slovenskej diplomacie tento krok označuje za súčasť zahraničnej politiky vlády orientovanej „na všetky svetové strany“.

„Udržiavame dialóg so všetkými krajinami, ktoré majú záujem o pragmatickú spoluprácu s nami v prospech národno-štátnych záujmov Slovenskej republiky, slovenskej ekonomiky a občanov SR,“ vyhlásil Blanár.

Obnovenie komisie prichádza v čase pokračujúcej ruskej vojny proti Ukrajine a platnosti rozsiahlych hospodárskych sankcií Európskej únie. Rada EÚ ich v júni predĺžila do 31. júla 2027.

Obmedzenia sa týkajú okrem iného obchodu, energetiky, finančného sektora, dopravy, vyspelých technológií a tovarov s možným vojenským využitím. Slovensko je ako členská krajina EÚ povinné tieto pravidlá dodržiavať.

Samotné zasadnutie medzivládnej komisie sankcie neporušuje. Prípadné dohody alebo spoločné projekty však budú musieť zostať v oblastiach, na ktoré sa európske obmedzenia nevzťahujú. Čo konkrétne chce slovenská vláda prostredníctvom obnoveného formátu dosiahnuť, rezort zahraničných vecí zatiaľ nespresnil.

X X X

V spore okolo ťažby dreva na Muránskej planine minister Taraba pritvrdzuje

Trestné oznámenie má preveriť ovplyvňovanie auditu ťažby dreva v národnom parku.

Minister životného prostredia Tomáš Taraba vo štvrtok podvečer oznámil, že dnes nariadil podať trestné oznámenie ohľadom podozrení a poznatkov, že malo prísť z externého prostredia k snahe mariť výkon auditu, ktorý nariadil vykonať na Muránskej planine ohľadom ťažby dreva. „Viac oznámim čoskoro,“ prisľúbil.

Pripomeňme, že iniciatíva My sme les dlhodobo upozorňuje, že na Muránskej planine sa ťaží drevo v biotopoch hlucháňa hôrneho. Podľa aktivistov ťažbu v lokalite, ktorá spadá do druhej najprísnejšej chránenej zóny, povolila Správa NP

Minister Šaško mlčí. KDH varuje pred veľkým biznisom so záchrankami a žiada nový tender

Polovica záchrannej zdravotnej služby by sa mohla dostať do rúk veľkých súkromných hráčov. KDH vyzýva ministerstvo na transparentnú súťaž. Minister zdravotníctva Kamil Šaško má dva návrhy a zvoláva komisiu.

Minister za stranu Hlas už má podľa vlastného vyjadrenia zo začiatku augusta pripravený návrh riešenia k tendru na prevádzkovanie ambulancií záchrannej zdravotnej služby (ZZS). Najprv ho chce predstaviť na odbornej úrovni. Povedal to v nedeľnej diskusnej relácii v Joj TV.

„Tender alebo prideľovanie staníc je úplne jasné, že už nemôže a nikdy nebude fungovať tak ako doteraz. Súvisí to s rozhodnutím Úradu pre verejné obstarávanie. V najbližšom období, určite v horizonte jednotiek týždňov, bude návrh ministerstva zdravotníctva, ako by to malo celé fungovať, predložený na rokovanie Komisie pre neodkladnú zdravotnú starostlivosť,“ uviedol minister Šaško presne 9. augusta. Podľa slov ministra ide o veľmi dobrý návrh riešenia.

Štátu len polovica záchraniek

Poslanci NR SR za KDH František Majerský a Peter Stachura už dlhšie kritizujú zdĺhavý postup ministerstva zdravotníctva pri riešení budúcnosti záchrannej zdravotnej služby. Minister Šaško už viac ako rok nedokáže uskutočniť prerozdelenie licencií na záchrannú službu v celkovej sume dve miliardy eur za šesť rokov. Vo štvrtok na tlačovej konferencii poslanci za KDH vyhlásili, že polovica zo záchraniek má podľa ich zistení prejsť priamo pre skupiny Agel a Penta. Zvyšok by mal zostať štátu. Vyzvali ministra, aby nedopustil, že by sa časť záchrannej zdravotnej služby dostala bez transparentnej súťaže do rúk súkromných zdravotníckych skupín.

Podľa informácií KDH sa totiž pripravuje práve tento model. „Ďalší megabiznis je taký, že veľká časť, možno až 50 percent záchrannej zdravotnej služby, skončí v rukách dvoch spoločností… Agelu a Penty,“ povedal poslanec Peter Stachura.

František Majerský uviedol, že minister zdravotníctva by sa mal viac radiť s odborníkmi z praxe a odmietnuť podľa neho rastúci vplyv finančných skupín v zdravotníctve. „Ja z tohto miesta vyzývam ministra zdravotníctva, aby zišiel z tejto cesty. Má len dve možnosti. Buď počká, ako skončí súd, alebo zopakuje tender transparentným spôsobom, kde budú jasne stanovené podmienky,“ vyhlásil Majerský.

Žilinka podal protest

Pôvodné výberové konanie na prevádzkovanie ambulancií záchrannej zdravotnej služby vyhlásilo Operačné stredisko ZZS SR v máji 2025. Tento tender pre netransparentnosť kritizovala opozícia i časť koalície. Operačné stredisko ho v auguste zrušilo. Generálny prokurátor Maroš Žilinka v novembri minulého roka informoval, že rezort postupoval v rozpore so zákonmi a podal protesty prokurátora. Rezort im nevyhovel, preto Žilinka podal vo veci 32 správnych žalôb.

Ministerstvo trvalo na tom, že záchrankový tender bol zrušený zákonne a zákonné sú aj vydané rozhodnutia o zastavení konania a je pripravené obhájiť svoj právny názor na správnom súde. Polícia vo februári informovala, že protikorupčná jednotka Úradu boja proti organizovanej kriminalite sa zaoberá viacerými trestnými oznámeniami k záchrankovému tendru.

Kritická infraštruktúra štátu

Podľa KDH je problémom aj celková koncentrácia jednotlivých častí zdravotníctva v rukách veľkých súkromných hráčov – od nemocníc cez lekárne a polikliniky až po záchrannú zdravotnú službu, ktorú označili za súčasť kritickej infraštruktúry.

Stachura upozornil, že vlastníctvo záchrannej zdravotnej služby môže mať vplyv aj na to, do ktorých nemocníc budú pacienti smerovaní. „Ak to budú aj zložky záchrannej zdravotnej služby, tak budú obchádzané štátne nemocnice a pacienti budú chodiť do tých súkromných,“ vyhlásil.

Pripomenul, že spolu s kolegom spustili takzvané „Kamilovo počítadlo“, ktorým upozorňujú na to, ako dlho podľa nich minister zdravotníctva Kamil Šaško nepredstavil definitívny model fungovania záchrannej zdravotnej služby. „Stále čakáme, akým riešením alebo akým kľúčom sa táto záchranná zdravotná služba v budúcnosti na Slovensku bude uberať. Kamil Šaško mlčí,“ vyhlásil.

Lukratívny biznis

Stanica rýchlej lekárskej pomoci s lekárom približne 88 tisíc eur mesačne a záchranka bez lekára asi 58 tisíc eur. „Každý mesiac sú to peniaze, ktoré prídu bezpečne na účet. Či prší, sneží alebo je slnko, prídu na účet,“ vysvetlil Stachura z KDH. Zdôraznil, že tieto financie majú podľa neho slúžiť predovšetkým na investície do vozidiel, personálu a vybavenia.

Šaško vysvetľuje tender na záchranky

Rozdiel medzi úlohou štátu a súkromného investora je zásadný. „Záujem súkromného investora je prežiť na trhu, expandovať na trhu a vyplácať dividendy akcionárom. Čo je záujem štátu? Záujem štátu je zabezpečiť zdravotnú starostlivosť na území Slovenska pre všetkých občanov Slovenska,“ uviedli predstavitelia KDH. Štát podľa neho musí zabezpečovať aj tie časti zdravotnej starostlivosti, ktoré nie sú ziskové akými sú napríkad urgentné príjmy, detské oddelenia, ale aj rôzne formy inej zdravotnej starostlivosti.

Súťažiť má aj štát

KDH preto tvrdí, že ďalšie oslabovanie pozície štátu v zdravotníctve môže znížiť jeho schopnosť presadzovať zdravotnú politiku. Zároveň potvrdil, že v súvislosti s koncentráciou vlastníctva v zdravotníctve sa obrátili aj na Európsku komisiu.

Rovnaké pravidlá by podľa nich mali platiť pri súťaži o zdravotné záchranné služby pre súkromných i štátnych poskytovateľov. „Tender na záchrannú zdravotnú službu sa má zopakovať podľa jasných kritérií. Nemám nič proti tomu, ak by celú záchrannú zdravotnú službu robil štát. Ale máme systém nastavený tak, ako je, čiže súťaž sa má zopakovať pre všetkých rovnako,“ povedal k tomu Peter Stachura.

Rok neistoty

Opozičné KDH upozorňuje, že dlhodobá neistota má konkrétne dôsledky na fungovanie systému. Minister zdravotníctva Šaško musí podľa hnutia prestať odkladať rozhodnutie o budúcnosti záchrannej zdravotnej služby a zverejniť finálny model jej fungovania. „Rok neistoty sa už nemôže tváriť ako neškodné provizórium. Ak poskytovateľ nevie, či bude o niekoľko mesiacov záchranku vôbec prevádzkovať, je logické, že odkladá veľké investície. Zároveň máme informácie, ktoré vyvolávajú podozrenie, že technika sa medzi niektorými stanicami účelovo presúva. Preto žiadame fyzický audit priamo na staniciach. Chceme vedieť, či majú posádky v skutočnosti to, čo podľa predpisov a dokumentácie mať majú,“ uviedol predčasom František Majerský.

V súčasnosti prevádzkujú záchranky spoločnosti, ktoré boli úspešné vo výberovom konaní za vlády Smeru ešte v roku 2019. Minister Šaško im teraz predlžuje povolenia.

Ministerstvo reaguje

„Záchranná zdravotná služba funguje bez prerušenia a bude fungovať aj naďalej. To je pre ministerstvo prvá povinnosť voči pacientovi, “ píše sa v stanovisku ministerstva zdravotníctva, ktorým reaguje na vyjadrenia KDH. „Za posledné obdobie sme nastavili novú sieť ambulancií a nové typy posádok, zaviedli sme systematické meranie kvality poskytovanej starostlivosti a sprísnili požiadavky na materiálno technické vybavenie ambulancií. Pre pacienta je to hmatateľný posun,“ doplnilo ministerstvo.

Podľa neho situáciu okolo organizácie záchrannej zdravotnej služby zásadne zmenilo druhostupňové rozhodnutie Rady Úradu pre verejné obstarávanie a z neho vyplývajúca povinnosť postupovať podľa pravidiel verejného obstarávania vychádzajúcich z práva Európskej únie (Smernica 2014/24/EÚ).

Komisia zatiaľ nefunguje

Ministerstvo pripravilo, ako uvádza v stanovisku, dva alternatívne návrhy riešenia vrátane legislatívneho a analytického zázemia. „Oba predložíme komisii a očakávame odbornú diskusiu, ktorá povedie ku konsenzuálnemu riešeniu tak, ako tomu bolo v prípade liekovej legislatívy,“ uviedlo a výsledok by potom chceli predložiť vláde a parlamentu.

„Súčasný model výberu prevádzkovateľov ambulancií je však vecne aj systémovo vyčerpaný. Potrebujeme nový model, ktorý bude stabilný a udržateľný na dlhé roky dopredu. Preto, ako sme opakovane deklarovali, otvárame odbornú diskusiu na pôde Komisie pre neodkladnú zdravotnú starostlivosť. Zastúpení v nej budú záchranári, prevádzkovatelia ambulancií, operačné stredisko, Úrad pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou, zdravotné poisťovne, nemocnice aj stavovské a profesijné organizácie, „vysvetlili. Ako však uvádzajú ďalej: „robíme všetko pre to, aby komisia mohla zasadnúť čo najskôr.“

X x x

Ministr Macinka vyšel vstříc běloruské opozici. Příbuzní budou moci přijet do Česka.

Ministr zahraničí Petr Macinka vyhověl běloruské opozici. Nejbližší příbuzní Bělorusů budou moci podat žádost o krátkodobé vízum do Česka. Novela nařízení vlády má být účinná od 30. září 2026. Týká se předků i potomků českých a běloruských občanů v přímé linii.

Podle důvodové zprávy k novele jde o výsledek řady schůzek běloruské opozice s vedením českého ministerstva zahraničí. Účinnost nařízení od 30. září 2026 považuje vláda za „naléhavý obecný zájem“.

Aktivní běloruská opozice jednala

Jednání se uskutečnila před začátkem letošního června. Vyvrcholila setkáním ministra zahraničí Petra Macinky s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Ta byla v Bělorusku odsouzena k 15 letům vězení. Nyní Cichanouská žije v Litvě, kde získala azyl.

Jednání na úrovni náměstků se účastnil také běloruský nositel Nobelovy ceny míru Ales Bjaljacki. Ten strávil několik let v trestanecké kolonii v Bělorusku. Propuštěn byl po intervenci USA výměnou za zrušení omezení vývozu uhličitanu draselného – potaše – z Běloruska. Nyní je v exilu rovněž v Litvě.

Blízcí příbuzní Bělorusů v Česku budou moci žádat o vízum. Protesty v Bělorusku se konají pravidelně. Foto: Pixabay

Vláda podpoří běloruský disent

Novela nařízení vlády zmírňuje současná tvrdá opatření vůči občanům Běloruska a jejich příbuzným. Bělorusové nyní nejsou oprávněni žádat o některá pobytová oprávnění na českých zastupitelských úřadech. Jde o součást opatření přijatých v souvislosti s Lex Ukrajina. Taková žádost o pobyt musí být podle nynější úpravy zamítnuta.

To se novelou změní. Výjimka umožní požádat o krátkodobé vízum rodičům, prarodičům, dětem a vnukům občanů České republiky nebo Bělorusů žijících v ČR. Krátkodobé vízum umožňuje pobyt v délce nejvýše 90 dnů.

„Cílem změny nařízení vlády je tak mj. vyjádřit podporu běloruské demokratické opozici a umožnit návštěvy Česka přímým příbuzným občanů České republiky nebo občanů Běloruské republiky žijících v České republice,“ uvádí důvodová zpráva.

Bez dalšího posuzování a co nejdříve

Oproti stávající úpravě se u první skupiny, tedy předků a potomků takových občanů České republiky, nebude posuzovat věk, péče nebo závislost na péči ani skutečnost, zda občana České republiky doprovázejí nebo následují, uvádí důvodová zpráva.

Vláda chce změnu zavést co nejdříve a odstranit dopady nynějšího omezení vůči občanům Běloruska, vysvětluje důvodová zpráva. Proto je účinnost novely navržena od 30. září 2026. Irena Válová, ceskajustice

X XX

Netušil, že bojuje proti Ukrajincom. Zajatý Rus z potrubia povedal aj ďalšie prekvapenia

Príslušníci ukrajinskej 71. brigády výsadkových vojsk zajali v Sumskej oblasti ruského vojaka, ktorý sa podľa vlastných slov dostal na ukrajinské územie cez 28 kilometrov dlhý plynovod. Jeho výpoveď zverejnila tlačová služba brigády, informoval portál Armija.Inform.

Zajatý Rus uviedol, že bol v minulosti odsúdený za vraždu a krádež a kontrakt s ruskou armádou podpísal vo väzenskej kolónii. Za vstup do armády mu podľa jeho slov sľúbili 2,5 milióna rubľov (približne 25-tisíc eur), dostal však iba 800-tisíc (8000 eur). Muž, ktorý ho verboval, následne podľa neho zmizol.

Rusi sa cez plynové potrubie snažili dostať do Kupjanska

Ruskí okupanti prekonávali rieku Oskil cez plynové potrubie a snažili sa vstúpiť do Kupianska. Archívne video zo septembra 2025.

Skupinu ruských vojakov mali následne poslať cez plynové potrubie s dĺžkou 28 kilometrov a priemerom približne 1,4 metra, aby sa nepozorovane dostali do určenej oblasti. Cesta potrubím podľa zajatca trvala dva dni. Keďže meria 1,89 metra, väčšinu vzdialenosti mal prekonať v zohnutej polohe.

Po výstupe z potrubia skupina podľa jeho slov približne dva týždne čakala na ďalší rozkaz. Ruské velenie im malo tvrdiť, že v lese nie sú ukrajinskí vojaci a ich úlohou bude iba obsadiť určený priestor.

Situácia sa podľa výpovede skončila zajatím po tom, ako počas presunu začuli výzvu na zastavenie a varovné výstrely ukrajinských vojakov. Následne zložili zbrane.

Zajatý vojak zároveň tvrdil, že pred odchodom na front mu ruská propaganda prezentovala vojnu ako konflikt so Spojenými štátmi, nie s Ukrajinou.

„Hovorili nám, že jednoducho prídeme do lesa a pol roka tam presedíme. Tvrdili, že prebieha vojna s Američanmi. Keď som sa však dostal sem, všetko som videl sám. Televízia klame, vojna prebieha priamo s Ukrajincami,“ povedal.

Podľa jeho slov ho pred nasadením zároveň strašili tým, že v ukrajinskom zajatí bude mučený. Tvrdí však, že po zajatí dostal od ukrajinských vojakov vodu, jedlo a cigarety.

„V Rusku sa k nám správali ako k psom, zozadu nás hnali mínometmi. Tu mi dali vodu, cigaretu a biely chlieb, ktorý som dva mesiace nevidel,“ uviedol zajatý vojak.

Dramatický zásah za nepriateľskými líniami: Ukrajinci vtrhli k Rusom a zajali mladého vojaka

Nejde pritom o prvý prípad, keď ruské jednotky využili podzemnú infraštruktúru na obídenie ukrajinských pozícií. Reuters v marci 2025 informoval o operácii pri Sudži v Kurskej oblasti, kde ruskí vojaci prešli približne 16 kilometrov plynovodom a pokúsili sa zaútočiť na ukrajinské jednotky zozadu.

Podobná taktika sa objavila aj počas bojov pri Avdijivke a Kupiansku. Práve 71. brigáda hlásila ďalšie pokusy o prenikanie potrubiami aj na jar 2026 v Sumskej oblasti.

Vojna dronov totiž výrazne obmedzila možnosti nepozorovaného pohybu pechoty. Rozsiahla podzemná infraštruktúra preto získala nový vojenský význam. Potrubia môžu vojakov chrániť pred prieskumom a časťou paľby, zároveň však predstavujú riziko: majú obmedzené výstupy a ak obranca odhalí miesto, kde sa útočníci vynoria, výhoda utajenia sa môže rýchlo zmeniť na pascu.

X X X

 Ruské útoky poškodili takmer každý tretí veľký obytný dom. Posledný úder si vyžiadal 15 mŕtvych

Ruské útoky v Kyjeve od začiatku celoplošnej ruskej invázie na Ukrajinu poškodili takmer každý tretí veľkokapacitný obytný dom. Vo štvrtok to podľa ukrajinských médií povedal starosta metropoly Vitalij Kličko. Rusko v noci na dnes podniklo ďalší rozsiahly útok, ktorého hlavným cieľom bola Kyjevská oblasť a Kyjev. V metropole podľa Klička zomrelo 15 ľudí, desiatky ďalších utrpeli zranenia.

X X X

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poslal pri príležitosti maďarského štátneho sviatku Dňa svätého Štefana gratuláciu premiérovi Péterovi Magyarovi a maďarskému ľudu. Informuje o tom spravodajca TASR v Budapešti.

V správe zverejnenej na profile ukrajinského veľvyslanectva v Budapešti na sociálnej sieti Facebook Zelenskyj ocenil vzťahy medzi oboma krajinami, poďakoval sa Maďarsku za podporu Ukrajiny a pozval Magyara do Kyjeva.

Zelenskyj napísal, že obe krajiny spája stáročná história spoločného zápasu za slobodu a vlastnú štátnosť, vzájomný rešpekt a dobré susedské vzťahy.

X XX

Ruské útoky v Kyjeve od začiatku celoplošnej ruskej invázie na Ukrajinu poškodili takmer každý tretí veľkokapacitný obytný dom. Vo štvrtok to podľa ukrajinských médií povedal starosta metropoly Vitalij Kličko.

Počas vojny ruské útoky v rôznej miere poničili skoro 4000 z 12.000 rezidenčných budov. Okolo 70 domov s veľkým počtom bytových jednotiek bolo poškodených silno alebo úplne zničených. Od začiatku tohto roka bolo zničených 1500 budov. Každý nepriateľský útok mestský rozpočet vyjde asi na pol miliardy hrivien (asi 231 miliónov korún), uviedol starosta.

Rusko v noci na dnes podniklo ďalší rozsiahly útok, ktorého hlavným cieľom bola Kyjevská oblasť a Kyjev. V metropole podľa Klička zomrelo 15 ľudí, desiatky ďalších utrpeli zranenia. V Solomjanskej štvrti boli zničené dve horné poschodia v deväťpodlažnej obytnej budove, ďalšie poschodia zachvátil požiar.

X XX

Česko oplakáva smrť mladej atlétky. Tisíckam fanúšikov zanechala dojímavý odkaz. O ružiach, oblečení a potlesku

Bol to trojročný, mimoriadne náročný boj, ktorý napokon prehrala. Česko zasiahla smrť niekdajšej atlétky Kristýny Denkovej.

Mladá, len 24-ročná žena podľahla zákernej chorobe. Pred tromi rokmi jej diagnostikovali akútnu leukémiu. Vtedy urobila zásadné rozhodnutie – skončila s bojom na tartane a vydala sa na ten najdôležitejší – o život.

Krásna Češka si zvolila trochu iný spôsob, ako je zvykom. Svoje pocity, liečebné procedúry, neustále sa zlepšujúci a následne zhoršujúci sa stav zdieľala prostredníctom sociálnych sietí.

Na nich si vytvorila komunitu ľudi, ktorá dosiahla takmer 60-tisíc sledovateľov na Tik Toku.

Svoj život ukazovala fanúšikom pravidelne – až dokým sa na ďalšom neukázal jej mama. Práve ona prišla so právou, ktorú žiadny z fanúšikov Denkovej nechcel počuť, no každý z nich tušil, že raz príde.

„Chcela by som vám povedať, že Kristýnka nás opustila, no netrpela. Vedela, že ju všetci milujete,“ oznámila sledovateľom bývalej atlétky TJ VTŽ Chomutov.

Denková stihle pred smrťou zanechať odkaz, posledné prianie. V ňom sa zmienila, ako by mal vyzerať jej pohreb, ktorý sa uskutoční v piatok 21. augusta.

Určený je výhradne pre rodinu, priateľov a spolužiakov.

Od sledovateľov na sociálnych sieťach žiadala iba jedno. Aby si v ten deň obliekli niečo modré a kúpili červenú ružu – a darovali ju niekomu, koho majú radi.

V čase 14:14 by potom bola rada, keby zaznel krátky potlesk. Nie však pre ňu, ale najmä pre zdravotníkov, ktorí jej pomáhali a pre rodinu.

X X X

 Rusko prezývané „benzínová stanica“ napadlo krajinu so zápalkami. Teraz cíti dopady svojich rozhodnutí 

 Bude Ukrajina v zime opäť bez elektriny? Expert vysvetľuje, načo sa treba pripraviť.

Ukrajinu čaká piata vojnová zima. Aj preto si mnohí Ukrajinci kladú otázku, či môže byť surovejšia než tá, ktorú majú za sebou. Ruské ostreľovanie ukrajinskej energetickej infraštruktúry začiatkom tohto roka odrezalo od tepla státisíce ľudí.

V Kyjeve pre zasiahnutých obyvateľov mesta museli postaviť humanitárne stany, kde sa ľudia mohli prísť zohriať a aspoň si nabiť telefóny.

Ukrajina musela šetriť energiou a obmedziť dodávky elektriny pre domácnosti. Aby drobní podnikatelia vôbec prežili zimu, vrážali tisícky eur do paliva, ktoré poháňalo všadeprítomné generátory.

Aká môže byť tohtoročná zima, zvlášť ak sa hovorí o nedostatku rakiet ukrajinskej protivzdušnej obrany, ktoré sú schopné zostreľovať ruské balistické strely? Aj na to sme sa v Kyjeve pýtali ukrajinského experta na energetiku a bezpečnosť, prezident Centra globálnych štúdií Stratégia XXI Mychajla HONČARA.

Hončar v rozhovore okrem iného poukazuje na paradox, v ktorom sa ocitlo útočiace Rusko – krajina, ktorá zarábala na vývoze ropy, dnes v zahraničí musí nakupovať benzín.

„Rusi cítia dopady svojich rozhodnutí. Niekto raz zažartoval, že bolo chybou, že Rusko, ktorému prischla prezývka benzínovej stanice, napadlo krajinu so zápalkami,“ okomentoval pre Aktuality.sk.

Je august, no už dnes počúvame, že Ukrajinu čaká ťažká zima, možno dokonca náročnejšia než tá, akú zažila tento rok. Aké prognózy vidíte ako expert, ktorý sa venuje práve téme energetickej bezpečnosti? Môže sa zopakovať to, čo sme v januári a februári videli v Kyjeve – stovky tisícok ľudí bez pravidelných dodávok elektriny a tepla?

K tejto téme sa dnes skutočne objavuje množstvo špekulácií. Rusko na jednej strane uskutočňuje informačno-psychologické operácie opisujúc, aká problémová môže byť nasledujúca zima. Nerobia to priamo, ale cez takzvaných užitočných idiotov alebo ľudí snažiacich sa upútať pozornosť, ktorí maľujú apokalyptické obrazy.

Poviem to takto – spoločenská pamäť je krátka. Čaká nás piata vojnová zima. Rôzne katastrofické prognózy sa objavovali pred každou z nich. Ja neočakávam, že by sa zima, ktorá nás čaká, odlišovala od tých, ktoré máme za sebou. Po prvé, nikto netuší, aká bude – či ju napríklad budú sprevádzať veľké mrazy.

Zároveň, treba sa pozrieť na to, či sa skutočne naplnili „proroctvá“, ktoré sme počúvali od rôznych komentátorov. Jeden z nich tvrdil, že elektrinu budeme mať len štyri hodiny denne. To sa nestalo. Áno, vyskytli sa prípady, keď mali domácnosti v niektorých okresoch na východe krajiny výpadok elektriny aj na niekoľko dní. No ak sa pozrieme na priemer, nič ako denno-denné 20-hodinové výpadky sme nevideli.

Rusom sa momentálne darí hromadiť balistické rakety. V prípade Ukrajiny sa zasa hovorí, že nemá dosť zachytávacích rakiet protivzdušnej obrany. Rusi teraz, napríklad na Kyjev, pri väčších útokoch útočia práve balistikou. Toto sa nemôže premietnuť do ťažkej zimy?

Zima ako taká je v podmienkach vojny vždy náročná. Keď nebudeme mať dostatočné zásoby rakiet protivzdušnej obrany, je jasné, že to, čo sa obnovilo a opravilo na energetických objektoch, môže byť zničené.

Rusi na našu energetiku útočili už v roku 2022. V lete 2024 sme takisto čelili náročnej situácii, pretože udreli veľké horúčavy, elektrickej energie nebolo dosť. Vo výškových budovách mali problémy s dodávkami vody, ktorá sa nedokázala dostať na vyššie poschodia. No zvládli sme to. Počas uplynulej zimy sme takisto počúvali proroctvá, ako Rusi toto lete všetko dorazia. Leto sa pomaly končí a nič také sa nestalo.

Treba si uvedomiť, že netušíme, aké priority majú v Kremli. A takisto – ich zásoby rakiet a dronov nie sú nekonečné. Nálady šíriace paniku ničomu nepomôžu. Len čo v spoločnosti vytvárajú nervozitu. Bežný občan by však mal myslieť na to, že je vždy dobré mať plán. Keď má napríklad možnosť, tak počas zimy je lepšie nebyť v Kyjeve či vo veľkom meste, ako je Charkov alebo Záporožie. O to viac, že prifrontové mestá sú pod paľbou kĺzavých leteckých bômb.

Tie sú azda najväčším postrachom ľudí, ktorí žijú v blízkosti frontu.

Rusko v tomto prípade uplatňuje to, čo som ešte v roku 2024 nazval „scenár Aleppo“. Toto sýrskej mesto bolo prakticky rozbombardované. V Aleppe nemali protivzdušnú obranu, a tak si ruské letectvo robilo, čo chcelo. Zasypávalo mesto bombami. U nás sa ich letectvo takto beztrestne správať nemôže, takže si pomáhajú dronmi a raketami.

Preto je pre nás dôležité dopĺňať protivzdušnú obranu aj posilňovať inžiniersku ochranu objektov energetickej a kritickej infraštruktúry. To sa dá aj aktívnou obranou, keď sa vedú údery voči objektom protivníka. Tak, aby Rusi pocítili, že bumerang vojny sa vrátil k nim.

Dnes niektorých ľudí počujete hovoriť veci ako „keby sme neútočili na Wildberries, keby sme neútočili na ruské rafinérie, Rusi by neútočili na naše objekty“. Ale útočili! Útočia na ne od roku 2022! Len na to niekto zabudol alebo to uniklo jeho pozornosti. Ľudia asi zabudli na to, ako Rusi útočili na naše ropné sklady, ako v roku 2022 zasiahli napríklad Epicentrum (obchodný dom reťazca, ktorý predáva potreby do domácnosti, pozn. red) v meste Kremenčuk, kam priletela raketa Ch-22.

Po útokoch na logistické centrá ruskej spoločnosti Wildberries ruská armáda 5. augusta masovo zaútočila na niekoľko veľkých logistických centier v Kyjeve a Kyjevskej oblasti. Zničila najväčší distribučný sklad online obchodu Rozetka, ktorý škody ráta na miliardy hrivien. Takisto logistické centrá Epicentra a Novej pošty, sklady s potravinami supermarketov Siľpo, Novus, čo sa dnes napríklad prejavuje poloprázdnymi regálmi v ich obchodoch, kde chýbajú niektoré tovary. Ľudia si to pochopiteľne dávajú do súvislosti.

Len je tam jeden zásadný rozdiel – Wildberries bol kanálom zásobovania z Číny vrátane vojenského vybavenia. Systém Novej pošty či Epicentra funguje inak. Cez poštu môžete poslať nejakú zásielku, ale nie je to systémová vec.

X X X

 Nemecká polícia zadržala vodcu online skupiny podnecujúcej mladistvých k vraždám.

Podľa vyšetrovateľov stál muž na čele internetovej skupiny, ktorá cielila na zraniteľné deti v Európe, Rusku či USA a manipulovala ich k mimoriadne brutálnym činom.

Nemecká spolková prokuratúra vo štvrtok oznámila, že zadržali údajného vodcu internetovej skupiny, ktorá prostredníctvom online chatových skupín podnecovala mladistvých k vraždám a ďalším násilným činom. TASR o tom informuje podľa správ agentúr AFP a DPA.

• Nemecká prokuratúra zadržala mladého vodcu internetovej skupiny.
• Skupina online podnecovala mladistvých k vraždám a násiliu.
• Podozrivý je obvinený z manipulácie a trestných činov na internete.
• Krajne pravicové siete zneužívajú deti a šíria extrémizmus.
• Podobné prípady ukazujú nebezpečné manipulovanie detí cez internet.

Podozrivého Nemca, ktorého francúzska agentúra identifikovala ako Kaia M., zadržali už v marci a v súčasnosti je vo vyšetrovacej väzbe, uviedla prokuratúra. Dodala, že dotyčný má menej ako 20 rokov a z toho dôvodu bude súdený ako mladistvý.

Zoznam jeho obvinení je rozsiahly. Prokuratúra napríklad tvrdí, že mladík spolu s ďalšími členmi online skupiny prostredníctvom chatových skupín podnecoval maloletého v Rusku, aby v škole nožom zabil iné dieťa. Údajne tiež nabádal mladých ľudí v Spojených štátoch a vo Švédsku k spáchaniu vrážd a podpaľovaniu áut. V jednej z chatových skupín mal navyše vyzývať na zabitie občana USA.

Navádzal na poškodzovanie

Tento prípad podľa AFP zapadá do širšieho fenoménu temnej online subkultúry, v rámci ktorej predátori nadväzujú kontakty, manipulujú, vykorisťujú a vydierajú mladé obete a snažia sa vyvolať spoločenský chaos. Tento typ trestnej činnosti sa často označuje ako nihilistický násilný extrémizmus, píše agentúra.

Kai M. je ďalej podozrivý z toho, že „cez internet kontaktoval dieťa v inej európskej krajine a naviedol ho, aby na sebe vykonalo sexuálne činy s nožom, čím si spôsobilo vážne zranenia“. Údajne tiež koncom marca 2024 založil vlastnú krajne pravicovú organizáciu s cieľom páchať alebo podnecovať k vraždám a iným závažným trestným činom s úmyslom vyvolať spoločenský chaos.

Prokuratúra označila sieť, do ktorej bol Kai M. zapojený, za „teroristickú organizáciu ovplyvnenú krajne pravicovou ideológiou“. Medzi ďalšími obvineniami sa spomína distribúcia materiálu zobrazujúceho sexuálne zneužívanie detí, oslavovanie trestných činov a zobrazovanie násilia.

Komunity sú prepojené

Nemecká prokuratúra dodala, že mladík pôsobil v dvoch zločineckých skupinách. Obe sú podľa nej prepojené s takzvanou „sieťou Com“ (skratka pre community – komunita, pozn. TASR), ktorú tvoria ľudia vyhľadávajúci na sociálnych sieťach a herných platformách mladé obete, najmä dievčatá, a následne ich manipulujú k ponižujúcim činom, sebapoškodzovaniu alebo až k samovražde.

Tento prípad podľa svetových agentúr pripomína súdny proces, ktorý v súčasnosti pokračuje v Hamburgu. Obžalovaný, 21-ročný mladík, známy pod svojím online pseudonymom „Biely tiger“, je obvinený zo spáchania viac než 200 trestných činov cez internet.

Prokuratúra tvrdí, že bol vodcom medzinárodnej sadistickej siete „764“ a údajne sa zameriaval na psychicky zraniteľné deti a mladých ľudí na internetových fórach, aby si získal ich dôveru a zneužil ich.

X XX

 Hlásil sa k Hitlerovi a nacizmu, po vojne ho popravili. Dnes chce na Vojtecha Tuku spomínať združenie v Štiavnických Baniach 

Hlásil sa k Hitlerovi a nacizmu, po vojne ho popravili. Dnes chce na Vojtecha Tuku spomínať združenie v Štiavnických Baniach

Vľavo Vojtech Tuka v uniforme Hlinkovej gardy, vpravo 24 . apríla 1945 vo väznici na Krajskom súde v Bratislave.

Takto nie, reaguje na zverejnenú pozvánku na spomienku historik Marian Uhrin.

ŠTIAVNICKÉ BANE: „Spomienka na justičnú vraždu Dr. Vojtecha Lazára Tuku“, týmito slovami pozýva občianske združenie so sídlom v Prešove na spomienku konanú 22. augusta v obci Štiavnické Bane na strednom Slovensku. Práve táto obec známa v minulosti pod názvom Piarg je rodiskom Tuku, vrcholového predstaviteľa vojnového slovenského štátu (1939 – 1945), muža, ktorý bol po vojne odsúdený Národným súdom na trest smrti povrazom a 20. augusta 1946 popravený.

Súd ho uznal vinným za zradu, kolaboráciu s Hitlerovým nacistickým Nemeckom a pripomínal jeho výrazný podiel na deportáciách slovenských Židov. Jeho meno svieti ako prvé aj pod takzvaným Židovským kódexom, vládnym nariadením vydaným 9. septembra 1941, ktoré zbavovalo židovské obyvateľstvo základných ľudských, občianskych aj majetkových práv.

Prvé transporty smerovali zo Slovenska v marci 1942, Tuka sa s Nemcami už skôr dohodol, že za každého deportovaného zaplatí vtedajší štát 500 ríšskych mariek, čo mali byť náklady spojené s „presídlením“.

„V dôsledku rozhodnutí a činov ľudáckych politikov zahynulo počas holokaustu približne 70-tisíc Židov, ktorí žili na území vtedajšieho Slovenska,“ píše v nadväznosti na už spomenuté udalosti Dokumentačné stredisko holokaustu.

Prvý transport slovenských občanov židovského pôvodu do vyhladzovacieho tábora v poľskom Osvienčime vypravený zo železničnej stanice v Poprade 25. marca 1942

Zdroj: Podtratranské osvetové stredisko Poprad

Starosta: Oznámili stretnutie, pôjdem sa pozrieť

Starosta obce Štiavnické Bane Stanislav Neuschl o spomienke plánovanej na sobotu 22. augusta popoludní vie. „Ja mám síce aktuálne dovolenku, ale kolegyňa mi dala vedieť, že sme od organizátora dostali oznámenie o stretnutí pred Kostolom sv. Jozefa. Malo by ísť o komorné podujatie s účasťou zhruba desiatich ľudí,“ hovorí. O organizátoroch bližšie informácie nemá.

Občianske združenie Nové slobodné Slovensko vo zverejnenej pozvánke píše, že v rodnej obci Tuku sa stretnú „pri príležitosti 80. výročia zavraždenia profesora, predsedu vlády a rodoľuba Vojtecha Lazára Tuku“.

Združenie podľa informácií z jeho webu samo seba vidí ako „združenie obrancov tradičného katolicizmu a slovenského národovectva“. Zo zverejnených článkov a príspevkov vyplýva, že si pripomína aj výročie vzniku Slovenského štátu zo 14. marca 1939 a adoruje prezidenta Jozefa Tisa a ďalších predstaviteľov vtedajšieho režimu. Štatutárom združenia je Radovan Novotný, ktorý je podobnými postojmi známy dlhodobo.

Na webe združenia si tiež možno objednať tričko s nápisom, ktorý skratku SNP (Slovenské národné povstanie – pozn. red.) interpretuje ako „Slovenskú národnú pohromu.“

X XX

 Lokalita je bezpečná, říká po pádu větrníku na Přerovsku odborník. ‚Roli sehrálo více faktorů,‘ tvrdí.

U Potštátu na Přerovsku spadla v noci na čtvrtek na pole zhruba 30 metrů vysoká větrná elektrárna. Nikdo naštěstí nebyl zraněný. Elektrárna stará 31 let byla od července mimo provoz, měla zaseklé lopatky turbíny. Při pádu se vyvrátil celý sloup, příčinou mohl být silný vítr. „Ujistili jsme veřejnost, že je tato lokalita bezpečná,“ říká pro Radiožurnál Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

O jakou elektrárnu šlo? Jak dlouho mohou být elektrárny tohoto typu v provozu?
Tato elektrárna je od výrobce, který již nevyrábí od roku 2005. Výrobce, kterého jsem předtím ani neznal, se jmenoval Bonus. Na Potštátě jsou jediné čtyři kusy v České republice od tohoto výrobce, jedna z nich ve čtvrtek spadla.

 „Banky si dnes dávají zásadní podmínku, aby tam byl po dobu životnosti autorizovaný servis výrobce. Elektrárny tedy získávají patřičnou péči,“ říká Janeček

Jsou tam další tři elektrárny, které budou zítra kontrolovány provozovatelem, jestli tam není závada nebo skrytá vada na stožárech, aby se událost neopakovala. Ujistili jsme veřejnost, že je tato lokalita bezpečná.

Tato elektrárna byla údajně z Německa do České republiky dovezena v době, kdy už byla deset let stará. Za jakých podmínek je možné takové větrné elektrárny dovážet sem? Je tam podmínka stáří, aby se do tuzemska nedovážel v podstatě šrot, kterého se jinde chtějí zbavit?
Velmi správná otázka. Dnes taková praxe už neexistuje, ale v roce 2005 to možné bylo. Pro elektrárny z druhé ruky neexistuje podpora, takže by člověk, který je provozuje, získával pouze tržní cenu od odběratele elektřiny.

Myslím, že taková akce by se nevyplatila. V současné době se již takové elektrárny k nám nedováží. Tohle je výjimka a stojí v Česku několik málo kusů starých elektráren. Od roku 2006 jsou stavěny moderní technologie dva megawatty a více.

 Vy jste sám říkal, že jsou tam ještě tři takové elektrické větrníky. Teď se chystá jejich kontrola. Jak je to vůbec s povinností kontrolovat ukotvení a kondici větrníků?
Samozřejmě, že za provoz a řádné dodržování zákonných podmínek zodpovídá vždy firma a její jednatel. My podléháme energetickému zákonu, stavebnímu zákonu.

Toto jsou obory, které mají právo se vymezovat a kontrolovat naše technologie tak, že je to energetická stavba, která musí plnit parametry dle energetického zákona a plnit povinnosti, které byly vydány stavebním úřadem.

Je dané, že elektrárna musí jednou za x měsíců let projít celkovou revizí a musí být zkontrolována. Je něco takového v českých zákonech?
Vyplývá to z povinnosti provozovatele. Tady se bavíme o staré větrné elektrárně. Je to abnormální případ, ale když se bavíme o standardních moderních elektrárnách, které berete od současných světových dodavatelů, tak k tomu dostáváte, jako třeba k autu, technickou dokumentaci.

 Stavební úřad vytvoří provozní předpis vycházející z doporučení výrobce, aby technická kontrola probíhala v určitých časových intervalech. Běžně se kontrola provádí každý měsíc. Někteří provozovatelé kontrolu provádějí dokonce dvakrát za měsíc. Jednou za půl roku proběhne větší kontrola a jednou za rok proběhne roční největší kontrola.

Tohle se stupňuje po letech provozu, třeba po pěti nebo deseti letech. Jsou odstupňovány hlubší revize a ujištění, že elektrárna je v dobrém technickém stavu, aby mohla být bez problémů provozována dál.

Ten případ šetří policie. Připomínám, že se vyvrátil celý sloup. Předpokládám, že větrná elektrárna by měla být tak pevná, že ji vítr nevyvrátí, i když zůstanou otevřené lopatky kvůli poruše. Dá se předpokládat, co mohlo selhat kromě kontrol?
Nechtěl bych spekulovat. Kontrola, která proběhne v následující dny, nám dá odpověď. Roli pravděpodobně sehrálo více faktorů. Zpráva od policie říká, že porucha, která tam byla již několik týdnů a měla být v pátek odstraňována techniky, znamenala natočení lopatky na plný výkon, na vítr.

Včera (ve středu) probíhala republikou fronta, která mohla v tom místě způsobit turbulence, jež se opřely do lopatek, které by v tu chvíli měly být stočeny do praporu, aby kolem nich vítr obíhal a nemohl je poškodit.

Tady mohla být překážka na maximální výkon, stáří elektrárny, možná i skrytá vada na stožáru. Tohle všechno se mohlo potkat v jeden okamžik a výsledkem je pád elektrárny.

Jak dlouho může být v Česku v provozu větrná elektrárna? Jakou má životnost?
Jsou dva typy stavebních povolení. Některé se povolují na 20 nebo 25 roků, protože tak doporučují optimální provozování výrobci. Některé elektrárny mají stavební povolení na dobu neurčitou a jsou v jiné situaci.

Tady je strašně důležité, že si pan provozovatel přivezl elektrárnu takzvaně na vlastní pěst a výrobce, který už neexistuje, mu nemohl poskytovat servis. Dělal si ho sám odbornou místní firmou, takže ukáže další šetření, co bylo příčinou.

U těch standardních elektráren, které jsou provozovány ve větším měřítku na území České republiky, servis garantuje přímo výrobce, jako kdybyste s autem jezdila do autorizovaného servisu.

Banky, které elektrárny financují, si dnes dávají zásadní podmínku, aby po dobu životnosti tam byl autorizovaný servis výrobce. Elektrárny tedy získávají patřičnou péči.

X X X

DR  DRAGOUN  KRITIZUJE  ŽALOBKYNI  LASTOVECKOU  ZA  CHYBY