FSB ukázala na Slovensko. Ruská Federálna bezpečnostná služba (FSB) zadržala zahraničného občana, ktorý sa predtým pokúsil vypustiť dron z moskovskej železničnej stanice s cieľom identifikovať železničné vagóny prepravujúce ropné produkty. V súvislosti s plánovaním „teroristického útoku“ pomocou 35 dronov na závod v Moskovskej oblasti zadržali osem ľudí, pričom drony údajne prepašovali do Ruska zo Slovenska cez Poľsko a Bielorusko.
Tajná zásielka zo Slovenska? Do Ruska malo smerovať 35 dronov s výbušninami
Archívne video z júla 2026.
Príslušníci FSB zadržali muža v Murmanskej oblasti za porušenie pravidiel vstupu do pohraničného pásma. Zadržaný podľa nich smeroval k rusko-nórskej hranici. Vyšetrovatelia zistili, že v roku 2023 na platforme Telegram dobrovoľne nadviazal kontakt s ukrajinskými spravodajskými službami. Na ich pokyn údajne vycestoval do Moskvy. Tam na železničnej stanici použil dron na prieskum vládnych budov, dopravnej infraštruktúry a miest, kde sa zhromažďovali civilisti, informuje agentúra TASS.
Ruská štátna agentúra tvrdí, že po príprave na vykonanie „sabotážnych a teroristických útokov“ odletel z Moskvy do Murmanskej oblasti, odkiaľ mal v pláne prekročiť hranicu do Nórska.
Muž sa podľa ruskej tlačovej agentúry k obvineniam priznal. Uviedol, že je odborníkom na bezpilotné lietadlá a umelú inteligenciu. Priznal sa, že sa prihlásil do ukrajinských síl územnej obrany a kontaktoval ukrajinské kanály na Telegrame s cieľom pracovať pre ukrajinské spravodajské služby.
Rusi tvrdia, že z Bratislavy putovali drony na útok pri Moskve. Obvinili známeho rapera
Domáce129
„Páchateľ a sedem pomocníkov plánovaného diverzno-teroristického útoku boli zatknutí v rámci trestného konania,“ uviedla FSB.
Jeden z údajných pomocníkov podľa FSB pri zadržaní kládol ozbrojený odpor a ruské bezpečnostné zložky ho „zneškodnili“. Tajná služba tvrdí, že mal zabezpečovať prevzatie zásielky s dronmi.
FSB zároveň uviedla, že do organizácie pripravovaného útoku bol zapojený ukrajinský videobloger a raper Albert Vasiliev, známy ako Kyivstoner, ktorý má podľa ruskej strany ukrajinské aj americké občianstvo. Údajne koordinoval ďalších účastníkov operácie.
Ruská propaganda vyslala odkaz do Bratislavy
Najprv prišli obvinenia z terorizmu, potom nepriame vyhrážky smrťou. Ruská štátna televízia Rossija 1 naznačila, že na ukrajinského rapera Kyjevstonera, ktorý žije v Bratislave, sa pripravuje atentát.
Ruské orgány začali trestné stíhanie a muža vzali do väzby.
FSB objasnila, že v súvislosti s prípravou útoku na strategický podnik v Moskovskej oblasti pomocou desiatok dronov vzala do väzby celkovo osem ľudí.
V júli FSB uviedla, že prekazila pokus ukrajinských spravodajských služieb zaútočiť dronmi na strategický zbrojársky podnik v Moskovskej oblasti. Páchatelia mali v pláne vypustiť drony z prenajatého hangáru, ktorý na túto operáciu pripravili dvaja občania z Moldavska, ktorí neskôr z Ruska odišli.
Ruská propaganda mu sľubovala smrť, teraz mal po ňom ísť nájomný vrah. Terčom bol rapper z Bratislavy
Tieto drony údajne do Ruska prepašovali zo SR cez Poľsko a Bielorusko za účasti spravodajských služieb európskych krajín.
Podľa FSB bol do organizovania tohto zmareného teroristického útoku zapojený ukrajinský videobloger a raper Albert Vasiliev, známy ako „Kyivstoner“, ktorý je údajne držiteľom amerického pasu.
Vasiliev podľa denníka Ukrajinska pravda od roku 2024 verejne uvádza, že žije so svojou rodinou na Slovensku.
X X X
Ruská armáda v noci podnikla masívny útok na Ukrajinu. Hlavným cieľom bola Odeská oblasť
Ruská armáda odpálila na Ukrajinu sedem rakiet a deväťdesiat dronov, ktoré zasiahli najmä Odeskú oblasť. Terčom bol prístav aj priemyselná infraštruktúra.
Ruská armáda v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu siedmimi raketami a 90 dronmi rôznych typov. Hlavným cieľom útokov bola najmä Odeská oblasť, uviedlo v sobotu vo vyhlásení zverejnenom na sociálnych sieťach ukrajinské letectvo, píše TASR.
Ukrajinská armáda spresnila, že Rusko vypálilo dve balistické rakety Iskander-M, dve protilodné rakety Oniks a tri rakety vzduch-zem typu Ch-59/69, ako aj 90 dronov. Ukrajinská protivzdušná obrana podľa predbežných údajov zostrelila alebo zneškodnila jednu raketu Ch-59/69 a 69 dronov.
Poškodená loď v Odese
Zásahy raketami a dronmi zaznamenali na 19 miestach, pričom trosky zostrelených dronov dopadli na ďalších päť miest. Útok pokračoval aj v sobotu ráno, keď sa v ukrajinskom vzdušnom priestore stále nachádzalo niekoľko ruských dronov.
Počas ruského útoku na Odeskú oblasť na juhu Ukrajiny bola poškodená aj nákladná loď plaviaca sa pod vlajkou Marshallových ostrovov. Zranenia utrpeli štyria námorníci zo 17-člennej posádky.
Zničená infraštruktúra
Šéf vojenskej správy Odeskej oblasti Oleh Kiper na platforme Telegram uviedol, že zasiahnutá bola aj „priemyselná infraštruktúra“. Poškodená bola administratívna budova, sklad a viac ako desať áut.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že útok sa zameral na nákladnú loď s tovarom pre ukrajinskú armádu v prístave Pivdennyj (Južnyj), ako aj na palivové nádrže v prístave Odesa.
Okrem toho sa podľa ruského ministerstva stali terčom útoku aj štyri nákladné lode v prístave Mykolajiv. Ukrajinská strana tieto informácie nepotvrdila, uviedla agentúra DPA.
X X X
Barbarstvo v Poprade? Deň pred výročím zastrelenia Jozefa Bonka okupantmi odmontovali pamätník
Barbarstvo v Poprade? Deň pred výročím zastrelenia Jozefa Bonka okupantmi odmontovali pamätník
Kvôli rekonštrukcii popradského námestie zdemontovali deň pred výročím okupácie Československa Pamätník Jozefa Bonka, ktorého okupanti zastrelili 21. augusta 1968.
Pamätník je znova dočasne na opornom múre kostola. Mestskí poslanci z klubu Poprad na 1. mieste poprosili stavebnú firmu, aby pamätník počas výročia okupácie nainštalovala späť na miesto.
POPRAD: Presne 21. augusta 1968 ho na popradskom námestí zastrelili vojaci okupačných armád, ktoré vtedy napadli Československo. Dnes, v deň smutného výročia vraždy mladého 19-ročného muža, je jeho pamätník demontovaný a miesto je obohnané plotom. V Poprade sa totiž z eurofondov rekonštruuje Námestie sv. Egídia. Na opornom múre pod kostolom sa pritom 24 rokov nachádza Pamätník Jozefa Bonka.
Jozef Bonk (1949 – 1968)
Mladý, len 19-ročný mladík z obce Hôrka pri Poprade, je jednou z prvých a najznámejších obetí invázie vojsk Varšavskej zmluvy v Československu.
Dňa 21. augusta 1968 sa po správach o okupácii predčasne vrátil z práce domov a okolo poludnia dorazil do Popradu. Na Námestí svätého Egídia vošiel do obchodu kúpiť zápalky, ktoré si pýtala jeho mama. Keď z papiernictva vychádzal, na námestí sa už stavali barikády a ozvala sa streľba sovietskej armády do davu. Zasiahla ho zblúdilá strela.
Jozef Bonk zraneniam podľahol pri prevoze do nemocnice. V ten istý deň mu paradoxne domov dorazil povolávací rozkaz na vojenskú službu. Stal sa tragickým symbolom obetí okupácie na Slovensku a jeho pamiatku na námestí pripomína pamätná tabuľa.
Pamätník robotníci podľa informácií Aktuality.sk odmontovali iba včera, teda deň pred výročím 21. augusta 1968. Prečo nemohli s demontážou počkať aspoň ešte jeden deň, keďže pri pamätníku sa každoročne koná pietna spomienka za účasti jeho rodiny, nie je známe. Niektorí Popradčania označujú necitlivý postup stavebníkov za „barbarstvo a neúctu voči obetiam okupácie, a to nielen voči Jozefovi B
X XX
Rusi tvrdia, že z Bratislavy putovali drony na útok pri Moskve. Obvinili známeho rapera
Ruská tajná služba oznámila, že údajne zabránila ukrajinskej diverznej akcii, pri ktorej malo byť zo Slovenska do Moskovskej oblasti prevezených 35 útočných dronov. Za organizátora operácie označila ukrajinského rapera, ktorý už niekoľko rokov žije v Bratislave. Ako sa podľa ruskej tajnej služby mali drony dostať zo slovenskej metropoly do okolia Moskvy?
X X X
Desiatky stíhačiek nad Poľskom: Aliancia uskutočnila neohlásené cvičenie blízko ruskej exklávy
Severoatlantická aliancia (NATO) tento týždeň zorganizovala vopred neohlásené letecké cvičenie v blízkosti ruskej exklávy Kaliningrad. Poľské operačné velenie uviedlo, že manévre nesúviseli s činnosťou ruských vzdušných síl. Informovala o tom poľská televízia TVP World.
Na rozsiahlom cvičení, ktoré sa začalo v utorok, sa zúčastnili desiatky lietadiel vrátane amerických a nórskych stíhačiek, lietadla včasnej výstrahy NATO E-3A Sentry, tankovacích strojov a amerického lietadla pre elektronický boj EA-37B. Zapojili sa aj poľské pozemné sily.
Na zvýšenú aktivitu vo vzdušnom priestore Poľska a pobaltských štátov neďaleko ruskej Kaliningradskej oblasti spočiatku upozornili predovšetkým používatelia sociálnej siete X na základe údajov o sledovaní letov. Ako informoval portál Forces News, cvičenie neskôr potvrdil hovorca vzdušných síl USA.
„Viacdňové spoločné letecké operácie, ktoré sa začali 18. augusta, demonštrujú schopnosť spolupráce, pripravenosť a odstrašovanie,“ uviedol hovorca.
Operačné velenie poľských ozbrojených síl doplnilo, že manévre koordinovalo samotné NATO a ich cieľom bolo posilniť spoluprácu medzi spojeneckými silami a nacvičiť scenáre spoločných leteckých operácií.
Cvičenie sa podľa špecializovaného magazínu Stars and Stripes uskutočnilo v čase nedávnych prienikov dronov a lietadiel na územie členských štátov NATO a zvýšených obáv o bezpečnosť v regióne. Varšava ale poprela, že by akokoľvek súviselo s aktivitou ruského letectva.
Ruská špičková stíhačka Su-30SM2 v bieloruských službách
Moskva podľa magazínu nedávno zvýšila v oblasti svoju námornú prítomnosť. V pondelok okolo nemeckého ostrova Fehmarn preplávala jedna z najmodernejších lodí ruského námorníctva, fregata Admiral Kasatonov.
Denník The Wall Street Journal začiatkom augusta informoval, že podľa nových spravodajských informácií USA ruský prezident Vladimir Putin testuje možné slabiny NATO v rámci príprav na obmedzený útok na územie niektorého člena Aliancie v nasledujúcich rokoch.
Agentúra Anadolu napísala, že NATO svoje vojenské cvičenia v poslednom čase zintenzívnilo v okolí Suvalského koridoru, úzkeho pásu územia spájajúceho Poľsko a Litvu medzi Kaliningradom a Bieloruskom.
X X X
Vojská NATO útočia počas cvičení v Poľsku „ruským štýlom“. Kopírujú dianie z frontu
Východné Poľsko sa stalo dejiskom výcviku, pri ktorom vojaci viacerých západných krajín simulujú taktiku ruských síl na Ukrajine. V rámci medzinárodnej operácie Legio pod vedením Nórska pripravujú ukrajinských vojakov na mechanizované útoky aj nasadenie menších, rýchlych jednotiek na motocykloch a štvorkolkách.
Ukrajinskí vojaci počas výcviku v rámci medzinárodnej operácie Legio.
Výcvik prebieha v špeciálne vybudovanom areáli Camp Jomsborg. Jeho súčasťou je jednotka, ktorá vystupuje ako protivník a podľa majora Johna, dôstojníka zodpovedného za koordináciu výcviku, má „napodobňovať spôsob, akým nepriateľ bojuje na fronte“. Business Insider ho z bezpečnostných dôvodov identifikoval iba krstným menom.
Simulované ruské sily používajú techniku podobnú tej, ktorú nasadzuje Moskva. Poľsko na výcvik poskytlo okrem iného svoje verzie sovietskeho tanku T-72 a bojového vozidla pechoty BMP-1, ako aj ďalšie obrnené vozidlá. Súčasťou scenárov sú tiež drony, motocykle a terénne štvorkolky.
Austrálski inštruktori cvičia ukrajinských vojakov v Poľsku v rámci operácie Legio
Austrálski vojenskí inštruktori sa zapojili do mnohonárodnej výcvikovej misie Legio vedenej Nórskom. V Poľsku spolu s ďalšími spojencami pripravujú ukrajinských vojakov na podmienky súčasného bojiska.
Podľa veliteľa Task Force Legio, brigádneho generála Atleho Moldeho, samotní Ukrajinci inštruujú jednotku protivníka, ako sa má správať, aby čo najvernejšie kopírovala ruské postupy na bojisku. Cieľom je podľa neho dosiahnuť čo najvyššiu mieru realizmu.
Ukrajinskí vojaci pritom v Poľsku necvičia rozsiahle mechanizované ofenzívy. Tie už podľa predstaviteľov výcviku nie sú dominantným prvkom vojny, ktorej frontová línia zostáva prevažne statická a veľké obrnené formácie sú zraniteľné voči mínam a dronom.
Ruská armáda však mechanizované útoky úplne neopustila. Podľa Johna používa menšie obrnené jednotky, ktoré sa pokúšajú preraziť obranu a získať územie. Ukrajinskí vojaci sa preto musia pripraviť aj na tento typ útoku.
Podobne sa výcvik prispôsobuje rastúcemu využívaniu motocyklov, štvorkoliek a ďalších ľahkých vozidiel. Ruské jednotky ich podľa Business Insideru používajú pri rýchlych útokoch aj pri väčších pokusoch zahltiť ukrajinské pozície. Takéto vozidlá poskytujú posádke menšiu ochranu než obrnená technika, no vďaka vysokej pohyblivosti môžu byť náročnejším cieľom.
Molde uviedol, že jednotka protivníka sa pri výcviku snaží tieto prostriedky používať dokonca efektívnejšie než ruské sily. „Je to starý vojenský princíp: tvrdo trénuj, ľahko bojuj,“ povedal.
Realizmu má zodpovedať aj samotný areál. Terén je podľa Johna upravený tak, aby pripomínal Ukrajinu – je prevažne rovinatý a otvorený, s roztrúsenými pásmi stromov. Zákopy budujú ukrajinskí vojaci alebo spojenecké jednotky podľa ich pokynov a pravidelne ich upravujú podľa zmien na skutočnom fronte.
Výcvik využíva aj laserové simulačné systémy a niektoré výbušniny. Taktika aj vybavenie jednotky protivníka sa priebežne menia podľa skúseností z bojiska.
Kľúčovú úlohu pri aktualizácii programu majú ukrajinskí vojaci a inštruktori, ako aj príslušníci ozbrojených síl, ktorí naďalej bojujú na fronte. Nórsky inštruktor Jørgen pre Business Insider povedal, že Ukrajinci opisujú svoje skúsenosti a pomáhajú spojencom pochopiť, „ako to v skutočnosti vyzerá a ako to funguje“.
Operácia preto podľa jej predstaviteľov nie je iba jednostranným západným výcvikom Ukrajincov. Kyjev určuje oblasti, v ktorých jeho vojaci potrebujú prípravu, zatiaľ čo spojenci prinášajú vlastnú doktrínu, plánovacie postupy a skúsenosti. Tie kombinujú s poznatkami, ktoré ukrajinskí vojaci získali priamo v boji.
„Definovali sme to ako ukrajinské výcvikové centrum,“ povedal John.
Program sa už na základe spätnej väzby z Ukrajiny menil. Pred začiatkom prvého výcvikového cyklu ukrajinskí vojaci spolupracovali s inštruktormi na plánovaní programu a upozornili na časti, ktoré podľa nich nezodpovedali ich potrebám. Spojenci ich následne upravili podľa aktuálnych operačných požiadaviek.
Skúsenosti z Camp Jomsborg zároveň využívajú aj západné armády. Molde označil centrum za jeden z najdôležitejších zdrojov poznatkov z vojny pre nórske ozbrojené sily. Nórsko podľa neho skúma skúsenosti, ktoré Ukrajinci prinášajú z frontu, aby z konfliktu vyvodilo použiteľné poučenia pre vlastnú armádu.
X XX
Iránsky prezident hovorí, že je čas ukončiť vojnu so Spojenými štátmi
Iránsky prezident Masúd Pezeškiján v piatok uviedol, že je čas ukončiť niekoľko mesiacov trvajúcu vojnu so Spojenými štátmi, lebo Teherán je podľa neho v pozícii, ktorá mu dáva prevahu nad Washingtonom.
Trump na ‚dôstojnom prevoze‘ mŕtvych amerických vojakov, ktorí zahynuli pri konflikte s Iránom
„Je lepšie ukončiť vojnu teraz, keďže sme v silnej pozícii a môžeme si zachovať dôstojnosť, a celý svet uznáva naše víťazstvo a zdôrazňuje, že Amerika v rozpore so všetkými pravidlami zaútočila na naše školy, nemocnice a infraštruktúru a je nenávidená na celom svete,“ povedal Pezeškiján. TASR o tom informuje podľa správ agentúr AFP a DPA.
Vo svojom prejave zároveň kategoricky odmietol kapituláciu. „Za žiadnych okolností sa nepodvolíme zastrašovaniu, o tom niet najmenších pochýb. Až do posledného dychu sa im budeme stavať na odpor a zasadíme im ničivú odvetu,“ vyhlásil.
Pezeškijánove vyjadrenia prišli po tom, ako iránske ministerstvo zahraničných vecí obvinilo USA z „ekonomického terorizmu“ a „zločinov proti ľudskosti“. Spojené štáty totiž oznámili, že sprísnia sankcie s cieľom zvýšiť tlak na Irán.
Boj o Hormuz vstupuje do novej fázy. Irán už nemá situáciu pevne v rukách
Americký minister financií Scott Bessent vo štvrtok vyhlásil, že Washington prostredníctvom pripravovaných sankcií „zničí“ iránsky režim. Od začiatku vojny pritom uplynulo takmer šesť mesiacov, pripomína AFP.
Peking tento krok tiež kritizoval a uviedol, že americké „sankcie a nátlak“ konflikt na Blízkom východe nevyriešia. USA totiž vyzvali ďalšie štáty vrátane Číny, aby sa pripojili k úsiliu o izoláciu iránskeho hospodárstva. „Čína vyzýva všetky zainteresované strany, aby prijali zodpovedné opatrenia a vyriešili problém politickými a diplomatickými prostriedkami,“ uviedlo čínske ministerstvo zahraničných vecí.
X XX
Strach prenikol aj medzi ruské elity. Útoky na prominentných ľudí menia náladu v Moskve.
Ukrajinské útoky na prominentných predstaviteľov ruskej vojenskej a politickej elity vyvolávajú v Rusku obavy, výraznejšie však najmä medzi ľuďmi, ktorí patria k širšej politickej a propagandistickej elite. Bežní Rusi sa obávajú skôr toho, ako bude pokračovať vojna na Ukrajine.
Pár prechádza okolo fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina v Petrohrade.
Povedal v rozhovore pre web PubliQ politológ, rusista a novinár Jiří Just, ktorý už dlhé roky žije v Moskve. „Strach tej elity, tej širšej elity, je prítomný a skutočne na tie obavy sú aj dôvody,“ uviedol Just. Reagoval na neúspešný atentát na šéfa ruských vzdušno-kozmických síl Alexandra Čajka, ku ktorému došlo začiatkom augusta v centre Moskvy. Podľa Justa išlo o útok na známom mieste a v reštaurácii, ktorú navštevujú predstavitelia najvyšších elít.
Ruské úrady a oficiálne médiá podľa neho o podobných citlivých prípadoch poskytujú minimum informácií. Podrobnosti sa preto Rusi dozvedajú najmä z opozičných médií a telegramových kanálov. „Keby sme požiadali Rusa, aby nám povedal, čo sa stalo, tak by napríklad 80 percent Moskovčanov ani nevedelo podrobnosti, o ktorých si teraz rozprávame,“ povedal.
Ruský kolos v plameňoch: Ukrajinské drony trafili najväčší sklad Wildberries
Následky ukrajinského útoku na sklad Wildberries Koledino, veľký oblak dymu nad miestom, asi 45 km južne od ruskej Moskvy.
Bezpečnostné opatrenia však podľa Justa prenikli hlboko do každodenného života. Ozbrojení policajti a bezpečnostné rámy zostávajú v moskovskom metre, pričom väčšia batožina prechádza kontrolou podobnou letiskovým röntgenom. Opatrenia síce vznikli už v reakcii na teroristické útoky počas čečenských vojen, vojna proti Ukrajine však ich význam ešte posilnila.
Rusi ich podľa Justa väčšinou akceptujú. „Sú na to zvyknutí a Rusi sú skutočne vyškolení tými bombovými útokmi,“ uviedol. Súčasná bezpečnostná situácia však podľa neho vytvára aj nové obavy z možnej eskalácie vojny.
Odlišný je vzťah Rusov k polícii. Tú podľa Justa vnímajú skôr ako represívny orgán než ako ochrancu. Platí to najmä v prípade politických aktivistov a ľudí s protivládnymi názormi. Pri bežnej kriminalite je dôvera vyššia, najmä voči vyšetrovateľom.
Požiare naprieč Ruskom: Ukrajinci zapálili jednu z najväčších rafinérii
Ukrajinské sily v noci na 6. augusta 2026 zasiahli ropnú rafinériu Slavnefť-JANOS v ruskom meste Jaroslavľ. Po útoku vypukol v areáli rozsiahly požiar.
Otvorený nesúhlas s vojnou môže mať pre obyčajného Rusa vážne následky. Môže čeliť spoločenskej izolácii, udaniam, pokute, označeniu za zahraničného agenta či dokonca väzeniu. „Môžu ťa vyhodiť z práce, pretože nikto nebude chcieť ísť s tebou v kolektíve práve kvôli tomu, aby zamestnávateľ nemal problém,“ vysvetlil Just.
Podľa neho preto v ruskej spoločnosti funguje silný mechanizmus autocenzúry. Ľudia sa často politickým témam vyhýbajú nielen z presvedčenia, ale aj zo strachu, aby na seba neupútali pozornosť úradov či okolia.
X XX
Keď budú Slováci platiť za benzín viac ako Dáni či Holanďania, možno budú o vrtule ešte aj prosiť. Len aby nebolo neskoro (analýza)
Namiesto vecnej diskusie sa verejným priestorom šíri demagógia.
„Tak 50 na 50,“ odpovedal nám starosta Ján Čerešník na otázku, ako obyvatelia záhorskej obce Cerová akceptujú veterné elektrárne nad dedinou. Počas krátkeho telefonátu spomenul paušálnu náhradu vo výške niekoľkých tisíc eur ročne a že akékoľvek peniaze sa obci zídu.
Rozhovor sa uskutočnil ešte v roku 2023. Štyri vrtule s celkovou výškou zhruba 100 metrov fungovali v tom čase už približne 20 rokov.
A dodnes sú jediné, ktoré na celom Slovensku máme (jedna vrtuľa stojí aj nad Vrbovcami neďaleko Myjavy, no tá má len zhruba polovičnú výšku).
Napriek tomu, že podľa prieskumu z marca 2026 by vyše 70 percent obyvateľov Slovenska súhlasilo s výstavbou veterných parkov v blízkosti svojich obydlí, diskusiu o téme ovládli odporcovia, pričom nemalá časť z nich ju zneužíva na získavanie vlastnej popularity.
Keďže o odporcov turbín súperia aj politici vládnej koalície, výstavba vrtú
ľ sa neustále odsúva. A ak sa nezmení koalícia, bude sa to zrejme diať až do momentu, keď budú Slováci za benzín platiť toľko ako Holanďania či Dáni.
Na zmenu kurzu môže byť v tom momente už neskoro.Závislosť od ropy a plynu
V debate o veterných elektrárňach sa zvykne spomínať údaj 30 terawatthodín. Zhruba toľko elektrickej energie sa totiž na Slovensku vyprodukuje za rok. Vlani sa u nás spotrebovalo asi 27,5 TWh elektrickej energie, a preto napríklad podľa premiéra
Roberta Fica veterné parky nepotrebujeme.
Starosta rakúskej obce pomenoval jediný problém veterných elektrární:
Okrem toho, že tieto reči sú v priamom rozpore s jeho chúťkami stavať ďalšiu jadrovú elektráreň (ďalšie zdroje energie teda aj podľa neho budeme potrebovať), sústreďovať sa výlučne na spotrebu elektrickej energie je okresávanie reality ani nie na polovicu, ale na menej než tretinu.
Okrem svietenia, užívania chladničiek, práčok, televízorov či počítačov a prevádzky priemyselných podnikov je doslova hltačom energie doprava. Ročne ide o viac než 30 TWh, ktoré takmer v plnej miere pokrývame spaľovaním benzínu a nafty.
Údaje o spotrebe energie na Slovensku a výhľad na nasledujúce roky
Ďalších vyše 40 TWh energie ročne minú Slováci na vykurovanie a dominantné postavenie v ňom má zemný plyn.
Žiadne významnejšie ložiská ropy a plynu Slovensko a ani drvivá väčšina členov EÚ nemá. A tak sme závislí – mimochodom rovnako ako v prípade paliva do jadrových reaktorov – od dovozu spoza hraníc Únie.
X X X
Ruská propaganda mu sľubovala smrť, teraz mal po ňom ísť nájomný vrah. Terčom bol rapper z Bratislavy
Ruská propaganda mu odkázala, že ho čaká smrť. Teraz sa objavili informácie, že vyhrážky nemuseli zostať iba na obrazovkách. Poľské úrady zadržali nájomného vraha, ktorý mal podľa najnovších zistení plánovať likvidáciu ukrajinského rappera žijúceho v Bratislave.
Poľské úrady minulý týždeň zadržali Rusa, ktorého podozrievajú z plánovania vraždy ukrajinsko-amerického občana vo Varšave. Včera o tom informoval poľský premiér Donald Tusk. „Z pohľadu Putinovho režimu bol nepohodlný a nám sa na poslednú chvíľu podarilo tejto poprave zabrániť,“ povedal Tusk novinárom s tým, že k zatknutiu došlo 7. augusta.
„Vďaka skutočne brilantnej akcii našich služieb… sme zadržali ruského občana naverbovaného ruskými spravodajskými službami,“ konštatoval Tusk. Premiér k incidentu bližšie informácie neposkytol.
Útok mieril na rappera z Bratislavy
Dnes poľské médiá priniesli ďalšie podrobnosti o plánovanom atentáte. Podľa informácií mal byť terčom zadržaného Rusa známy ukrajinský videobloger a rapper Kiyvstoner, vlastným menom Albert Vasiliev, ktorý má na Slovensku povolenie na pobyt a už niekoľko rokov žije v Bratislave.
Podľa informácií, ktoré priniesol reportér RMF FM Krzysztof Zasada, sa Kiyvstoner počas pobytu vo Varšave stal terčom nájomného vraha, ktorý mal konať na objednávku ruských bezpečnostných služieb.
Nájomného vraha pochádzajúceho z Donbasu zadržali príslušníci varšavskej polície v spolupráci s Agentúrou pre vnútornú bezpečnosť (ABW).
Federálna bezpečnostná služba (FSB) najprv obvinila ukrajinského rapera Kiyvstonera z organizovania útoku bojovými dronmi na vojenský podnik v Moskovskej oblasti. V polovici júla FSB zadržala dvoch ľudí podozrivých z prípravy útoku na objekty vojenskej infraštruktúry, jeden z popredných podnikov ruského vojensko-priemyselného komplexu a príslušníkov ruskej armády.
Podľa ruskej tajnej služby bol organizátorom útoku ukrajinský rapper Kiyvstoner, ktorý má ukrajinské aj americké občianstvo a už niekoľko rokov žije v Bratislave.
X X X
Princ Harry a ďalší žalobcovia majú uhradiť súdne trovy 9,5 milióna libier.
Princ Harry a ďalší žalobcovia majú uhradiť súdne trovy 9,5 milióna libierPrinc Harry počas podujatia Invictus Games doslova zažiaril. Foto: Profimedia, Princ Harry Invictus Games. National Exhibition Centre, Birmingham, UK, 10. 07. 2026
Zdroj: Profimedia
Princ Harry a ďalšie hviezdy musia Associated Newspapers zatiaľ uhradiť 9,54 milióna libier. Predbežné trovy v kauze odpočúvania môžu ešte dramaticky narásť.
Vrchný súd v Londýne nariadil princovi Harrymu a ďalším šiestim žalobcom uhradiť predbežné súdne trovy vo výške 9,54 milióna libier, informovala o tom tlačová agentúra TASR s odvolaním sa na AFP, Reuters a britskú BBC. Sumu musia zaplatiť vydavateľstvu Associated Newspapers Limited (ANL), ktoré stojí za bulvárnymi denníkmi Daily Mail a The Mail on Sunday, najneskôr do 28. augusta do 17.00 h SELČ. Ide o dôsledok prehratého sporu týkajúceho sa zásahov do súkromia.
• Vrchný súd v Londýne nariadil žalobcom zaplatiť ANL 9,54 milióna libier.
• Princ Harry medzitým oznámil návrat do Británie s manželkou a deťmi.
• Sudca Matthew Nicklin rozhodol, že žalobcovia nepredložili dostatočné dôkazy nezákonných praktík.
• Súd akceptoval odškodňovací princíp, čím preniesol dôkazné bremeno na žalobcov.
• Poistka žalobcov kryje trovy len do 16,2 milióna libier.
Rozhodnutie prišlo len dva dni po tom, čo princ Harry, ktorý sa v roku 2020 vzdal oficiálnych povinností a presťahoval sa do USA, nečakane oznámil plánovaný návrat z Kalifornie do Británie spolu s manželkou Meghan a ich dvoma deťmi.
Slávne mená
Popri Harrym vystupovali v konaní ako žalobcovia aj spevák Elton John, jeho manžel David Furnish, herečky Elizabeth Hurleyová a Sadie Frostová, členka Snemovne lordov Doreen Lawrenceová a bývalý poslanec sir Simon Hughes. Skupina tvrdila, že Daily Mail mal zabezpečovať odpočúvanie ich áut, domov a telefonických hovorov, ako aj neoprávnené prístupy k bankovým účtom a zdravotnej dokumentácii. Vydavateľstvo ANL takéto praktiky po celý čas odmietalo.
Sudca Matthew Nicklin po 11-týždňovom procese 7. júla rozhodol, že žalobcovia nepredložili dostatočné dôkazy, ktoré by potvrdili použitie nezákonných metód pri príprave článkov. Uviedol, že nie je pripravený prijať závery len z indícií, keďže existuje reálna možnosť, že novinári mohli informácie získavať z legitímnych zdrojov, napríklad od priateľov či asistentov dotknutých osôb. Právni zástupcovia ANL počas konania trvali na tom, že ich zdroje boli legálne.
Sporné náklady
ANL deklarovalo, že k 9. júlu dosiahli jeho výdavky na obhajobu približne 34,5 milióna libier. Sudca Nicklin síce poznamenal, že uplatňovaný nárok sa javí ako neprimerane vysoký a vyvoláva otázky, či všetky požadované sumy boli vynaložené odôvodnene, zároveň však prijal argumentáciu vydavateľstva, aby sa trovy posudzovali podľa takzvaného odškodňovacieho princípu. Ten prenáša dôkazné bremeno na žalobcov a môže v konečnom dôsledku viesť k výraznému navýšeniu sumy, ktorú budú musieť zaplatiť.
Ak sa strany nedohodnú na výške konečných trov, rozhodnutie o presnej čiastke pripadne špecializovanému sudcovi pre trovy konania. Ten bude posudzovať, ktoré výdavky sú opodstatnené a ktoré nie.
Kritika verdiktu
Princ Harry a Doreen Lawrenceová po vynesení rozsudku zverejnili spoločné vyhlásenie, v ktorom rozhodnutie ostro spochybnili. Uviedli, že na súd sa obrátili so snahou dosiahnuť spravodlivosť a zodpovednosť, avšak podľa ich hodnotenia nedostali ani jedno. Verdikt vnímali ako prípad zametený pod koberec a dodali, že takýto vývoj pre nich nebol úplným prekvapením.
Právnik ANL Antony White na júlovom pojednávaní argumentoval, že žalobcovia predniesli rozsiahle a závažné tvrdenia bez primeraných dôkazov, čo podľa neho zásadne navýšilo náklady konania. Harryho následné verejné vyhlásenie po rozsudku označil za zneužitie jeho spoločenského postavenia a statusu celebrity.
Finančný dopad
Pre princa Harryho, ktorý už nežije z prostriedkov britskej kráľovskej rodiny, môže mať celý spor výraznú finančnú dohru. Skupina žalobcov mala uzatvorenú poistku pre prípad prehry, no tá pokrývala trovy len do výšky 16,2 milióna libier. Vzhľadom na deklarované náklady ANL tak hrozí, že značnú časť budú musieť doplatiť z vlastných zdrojov.
Žalobcovia majú čas do 2. októbra na podanie oficiálnej žiadosti o povolenie odvolania proti júlovému verdiktu. Sir Simon Hughes už avizoval, že jeho právny tím momentálne analyzuje možnosti ďalšieho postupu.
X X X
Tragické nehody i soudní stopka. Německo přesto prodlužuje kontroly až do jara
Na všech pozemních hraničních přechodech prodloužilo Německo hraniční kontroly až do března v příštím roce.
Ačkoliv kolony u německých hranic už stály životy nejméně čtyř lidí a soud v Koblenzi označil jejich odůvodnění za nezákonné, Berlín v přísném režimu nepolevuje. Německo oznámilo prodloužení kontrol na všech svých hranicích, včetně těch s Českem, až do poloviny března příštího roku. Vedle finančních ztrát pro autodopravce a nárůstu nehod na dálnicích opatření prohlubuje krizi uvnitř schengenského prostoru.
Na německo-nizozemské hranici zavedení hraničních kontrol a porušení dohod o schengenském prostoru vedlo ke smrtelným nehodám. Při dopravních nehodách zemřeli nejméně čtyři lidé. Přesto německá vláda kontroly prodloužila, i když jejich platnost měla vypršet 15. září.
Přitom německý soud v Koblenci jejich zavedení v dubnu označil za nezákonné. Podle schengenské dohody mohou obyvatelé 29 evropských zemí překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by museli projít hraniční kontrolou.
Prodloužení do března
Kontroly, včetně přechodů s Českou republikou, zůstanou v platnosti do poloviny března příštího roku. Berlín o prodloužení informoval 19. srpna Evropskou komisi. Opatření se týká všech hraničních přechodů s okolními devíti zeměmi. „Vývoj na vnějších hranicích Evropské unie ukazuje, že k potlačení nelegální migrace jsou nadále nutné kontroly,“ řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.
Už od roku 2015 ale kontroluje svou hranici s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. V září 2024 tehdejší vláda nařídila také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Smrtelné fronty, každodenní chaos
Největší komplikace zavedení kontrol způsobilo na nizozemské straně. V dubnu zabila nehoda sedmi aut poblíž Babberichu 66letého muže. Babberich je vesnice, která leží v blízkosti dálnice A12. Policisté spojili hromadnou nehodu s dopravní zácpou způsobenou německým kontrolním stanovištěm. Při podobné nehodě v červenci byli na stejném úseku dálnice zraněni další tři lidé.
Cesta přes hranice uvnitř Schengenu často vede přes zdlouhavé policejní kontroly na hranicích.
Nizozemská agentura pro infrastrukturu Rijkswaterstaat monitoruje dopravní nehody v blízkosti hranic. Od zahájení německých kontrol v září 2024 zaznamenala na dálnicích A12 a A1 až 250procentní nárůst nehod. Starosta Nijmegenu Hubert Bruls otevřeně zpochybnil, zda jsou kontroly zákonné. „Pokud mohu věřit právním expertům, nejsou,“ řekl nizozemským novinám Trouw.
Mark Boumans, jeho kolega v Doetinchemu, zaujal podobný postoj. Říká, že Německo nedokázalo omezit vedlejší účinky své migrační politiky. Nizozemská organizace Transport and Logistics Netherlands odhadla, že dopravní zpoždění už stála přepravní společnosti miliony eur.
Německý soud odmítl hraniční kontroly
Německo obhajuje kontroly jako nezbytné. Poukazuje na pokračující nelegální migraci a tlak na jeho azylový systém. Správní soud v německé Koblenzi s tím ale nesouhlasil. Dne 27. dubna rozhodl, že vládní odůvodnění pro prodloužení kontrol mezi 16. březnem a 15. zářím 2025 nebylo dostatečné.
Soudci uvedli, že německá policie loni v červnu jednala protiprávně při ověřování totožnosti muže, když překračoval hranice z Lucemburska do Německa. Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že se rozhodnutí týkalo pouze jednoho případu. Berlín se odvolal a kontroly pokračovaly.
Samotná Komise se k prodloužení hraničních kontrol z tohoto týdne staví opatrně. Její mluvčí řekl, že kroky Berlína nyní posoudí Brusel. Podle něj je příliš brzy na to, aby se dalo říct cokoli dalšího.
Jde o dítě, nebo dospělého? Španělsko řeší právní podmínky návratu migrantů
Německo není jediné
Po vzoru Německa udržuje v současné době hraniční kontroly dalších osm zemí schengenského prostoru: Rakousko, Dánsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Slovinsko a Švédsko. Většina z nich uvádí jako důvod riziko nelegální migrace, pašeráckých sítí nebo terorismu. Itálie zavedla v srpnu kontroly na letištích kvůli příchodu velkého počtu migrantů do španělské enklávy Ceuta.
V červnu Komise vyzvala těchto devět zemí, aby začaly postupně rušit hraniční kontroly. Argumentovala, že cílené namátkové kontroly a nově zavedený systém vstupu/výstupu poskytují úřadům dostatek nástrojů k řízení bezpečnosti. Reformovaný schengenský hraniční kodex platí od roku 2024. Omezuje hraniční kontroly na tři roky. Členské státy musí Komisi předložit podložená posouzení rizik.
Lucie Pazderková, ceskajustice
x X X
Tragické nehody i soudní stopka. Německo přesto prodlužuje kontroly až do jara
Na všech pozemních hraničních přechodech prodloužilo Německo hraniční kontroly až do března v příštím roce. Ilustrační foto: Unsplash
Ačkoliv kolony u německých hranic už stály životy nejméně čtyř lidí a soud v Koblenzi označil jejich odůvodnění za nezákonné, Berlín v přísném režimu nepolevuje. Německo oznámilo prodloužení kontrol na všech svých hranicích, včetně těch s Českem, až do poloviny března příštího roku. Vedle finančních ztrát pro autodopravce a nárůstu nehod na dálnicích opatření prohlubuje krizi uvnitř schengenského prostoru.
Na německo-nizozemské hranici zavedení hraničních kontrol a porušení dohod o schengenském prostoru vedlo ke smrtelným nehodám. Při dopravních nehodách zemřeli nejméně čtyři lidé. Přesto německá vláda kontroly prodloužila, i když jejich platnost měla vypršet 15. září.
Přitom německý soud v Koblenci jejich zavedení v dubnu označil za nezákonné. Podle schengenské dohody mohou obyvatelé 29 evropských zemí překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by museli projít hraniční kontrolou.
Prodloužení do března
Kontroly, včetně přechodů s Českou republikou, zůstanou v platnosti do poloviny března příštího roku. Berlín o prodloužení informoval 19. srpna Evropskou komisi. Opatření se týká všech hraničních přechodů s okolními devíti zeměmi. „Vývoj na vnějších hranicích Evropské unie ukazuje, že k potlačení nelegální migrace jsou nadále nutné kontroly,“ řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.
Už od roku 2015 ale kontroluje svou hranici s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. V září 2024 tehdejší vláda nařídila také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Smrtelné fronty, každodenní chaos
Největší komplikace zavedení kontrol způsobilo na nizozemské straně. V dubnu zabila nehoda sedmi aut poblíž Babberichu 66letého muže. Babberich je vesnice, která leží v blízkosti dálnice A12. Policisté spojili hromadnou nehodu s dopravní zácpou způsobenou německým kontrolním stanovištěm. Při podobné nehodě v červenci byli na stejném úseku dálnice zraněni další tři lidé.
Cesta přes hranice uvnitř Schengenu často vede přes zdlouhavé policejní kontroly na hranicích.
Nizozemská agentura pro infrastrukturu Rijkswaterstaat monitoruje dopravní nehody v blízkosti hranic. Od zahájení německých kontrol v září 2024 zaznamenala na dálnicích A12 a A1 až 250procentní nárůst nehod. Starosta Nijmegenu Hubert Bruls otevřeně zpochybnil, zda jsou kontroly zákonné. „Pokud mohu věřit právním expertům, nejsou,“ řekl nizozemským novinám Trouw.
Mark Boumans, jeho kolega v Doetinchemu, zaujal podobný postoj. Říká, že Německo nedokázalo omezit vedlejší účinky své migrační politiky. Nizozemská organizace Transport and Logistics Netherlands odhadla, že dopravní zpoždění už stála přepravní společnosti miliony eur.
Německý soud odmítl hraniční kontroly
Německo obhajuje kontroly jako nezbytné. Poukazuje na pokračující nelegální migraci a tlak na jeho azylový systém. Správní soud v německé Koblenzi s tím ale nesouhlasil. Dne 27. dubna rozhodl, že vládní odůvodnění pro prodloužení kontrol mezi 16. březnem a 15. zářím 2025 nebylo dostatečné.
Soudci uvedli, že německá policie loni v červnu jednala protiprávně při ověřování totožnosti muže, když překračoval hranice z Lucemburska do Německa. Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že se rozhodnutí týkalo pouze jednoho případu. Berlín se odvolal a kontroly pokračovaly.
Samotná Komise se k prodloužení hraničních kontrol z tohoto týdne staví opatrně. Její mluvčí řekl, že kroky Berlína nyní posoudí Brusel. Podle něj je příliš brzy na to, aby se dalo říct cokoli dalšího.
Jde o dítě, nebo dospělého? Španělsko řeší právní podmínky návratu migrantů
Německo není jediné
Po vzoru Německa udržuje v současné době hraniční kontroly dalších osm zemí schengenského prostoru: Rakousko, Dánsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Slovinsko a Švédsko. Většina z nich uvádí jako důvod riziko nelegální migrace, pašeráckých sítí nebo terorismu. Itálie zavedla v srpnu kontroly na letištích kvůli příchodu velkého počtu migrantů do španělské enklávy Ceuta.
V červnu Komise vyzvala těchto devět zemí, aby začaly postupně rušit hraniční kontroly. Argumentovala, že cílené namátkové kontroly a nově zavedený systém vstupu/výstupu poskytují úřadům dostatek nástrojů k řízení bezpečnosti. Reformovaný schengenský hraniční kodex platí od roku 2024. Omezuje hraniční kontroly na tři roky. Členské státy musí Komisi předložit podložená posouzení rizik.
Lucie Pazderková, ceskajustice
x X
|
ČERPADLA VYDĚLÁVAJÍ NA JÍDLE, PITÍ?
|
Pumpy vydělávají na kávě a jídle. Občerstvení tvoří už polovinu tržeb
Čerpací stanice v Česku mají až polovinu tržeb z prodeje občerstvení a dalšího zboží. Prodeje v tomto segmentu dlouhodobě rostou. Důvodem jsou vyšší marže než u pohonných hmot i změna chování zákazníků. Ti na pumpách stále častěji hledají kávu, jídlo nebo krátký odpočinek. Trend navíc posiluje zájem o elektromobilitu.
„Zákazníci si zvykli využívat čerpací stanice jako místo pro rychlé a kvalitní občerstvení s dlouhou otevírací dobou,“ uvádí analytik XTB Ondřej Tyleček.
Podle něj provozovatelé čerpacích stanic získávají významnou část tržeb z kávy, nápojů a jídla. U paliv je cenová konkurence velmi tvrdá a hrubá marže se často pohybuje jen v jednotkách korun na litr. U kávy nebo občerstvení jsou marže výrazně vyšší, jdou do desítek procent.
X XX
|
MLADÝM SE NECHCE NA POLI, VE STÁJI PRACOVAT
|
Farmám v Česku chybějí brigádníci. Mladí preferují pohodlnější formy přivýdělku
V českém zemědělství obecně panuje dlouhodobý podstav. A v létě je situace o to horší, protože například na farmách nemá kdo sklízet ovoce či zeleninu. Stálé zaměstnance se dlouhodobě sehnat nedaří a mladí lidé mají větší zájem o méně náročné brigády. Nedostatek pracovníků se na trhu práce odráží napříč odvětvími. Dlouhodobě má velké problémy i zemědělský sektor.
Podle informací Agrární komory se s nedostatkem pracovníků potýká více než polovina zemědělských podniků. A to i přes to, že se zde mzdy konstantně zvyšují i několik let. Důvodů velkého nedostatku pracovníků je hned několik.
„Jde o práci fyzicky náročnou, která často zahrnuje směnný provoz nebo práci o víkendech a svátcích a mzdové ohodnocení nebývá ve srovnání s jinými odvětvími dostatečně konkurenceschopné,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.
Stát řeší boj zemědělců se suchem. Rozdělí mezi ně miliardy |
Situace je o to tíživější, že pokračuje i přes letní sezonu, kdy jsou běžně ke standardní kapacitě potřeba i brigádníci. Farmy totiž mají období sklizně, což znamená, že v krátkém období potřebují stihnout to, na co nemají kapacity. Hledají proto každou pracovní sílu. Nejvíce aktuálně chybějí pomocní dělníci na manuální práce, jako je sběr úrody, třídění nebo údržba porostů.
„Tyto pozice často obsazují brigádníci i pracovníci na hlavní pracovní poměr. Výrazně žádaná je také obsluha zemědělské techniky, například traktoristé, řidiči postřikovačů nebo operátoři strojů,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz. V současné době zaujímají dočasné zemědělské práce cizinci ze třetích zemí.
Chybějí i dojiči či traktoristé
Problémy ale nehlásí jen farmy tohoto typu. Nedostatek lidí panuje i na farmách, kde se zaměřují na hospodářská zvířata. „Hledají se především ošetřovatelé, dojiči nebo pracovníci pečující o telata. Tato místa jsou zásadní pro bezproblémový chod zemědělského provozu,“ vysvětluje Španěl.
Právě zde se nejvíce promítá neochota uchazečů vzít náročnou práci. „Pokud je práce fyzicky náročná, neumožňuje časovou flexibilitu a není dobře placená, uchazeči se hledají velmi těžko,“ poukazuje Kouba.
Krmit zrána musí už i šéfové farem. Pracovat v zemědělství se lidé nehrnou |
Například u traktoristů už dnes nestačí jen to, že uchazeč umí řídit traktor. Moderní zemědělská technika vyžaduje technické dovednosti, práci s elektronikou, navigací a stále častěji také práci s digitálními systémy. „Vzniká tak nepříjemná kombinace. U některých profesí zůstává náročnost manuální práce, ale současně rostou kvalifikační požadavky,“ dodává Halbrštát.
Mzdy pod průměrem
Ať už lidé na zmíněných pozicích pracovat nechtějí nebo kvůli nedostatečné kvalifikaci nemohou, na dlouhodobém nedostatku kvalifikovaných lidí nic nemění ani fakt, že mzdy na zmíněných pozicích dlouhodobě rostou.
Dojičky mají podle dat portálu nástupní plat v průměru 32 tisíc korun měsíčně, stájníci pak přes 31 tisíc korun. Průměrný nástupní plat pracovníka v zemědělství je 29 100 Kč. V případě obsluhy zemědělské techniky je to 33 300 Kč. Mechanik zemědělských strojů má nástupní plat 38 tisíc korun a servisní technik zemědělské techniky průměrně 41 tisíc korun měsíčně.
Mzdy totiž stále zaostávají za celorepublikovým průměrem, který činí přes 50 tisíc korun. „Mzdy, které může zemědělství nabídnout, mnohdy nestačí pro české zaměstnance,“ dodává Španěl.
Záskok ke kravám, když má farmář volno. Brusel chce dostat do zemědělství mladé |
Velkou roli hraje právě náročnost dané profese. Problém je totiž v poměru mezi odměnou a podmínkami. „Pokud může člověk za podobné peníze pracovat ve výrobě nebo skladu s předvídatelnými směnami a bez práce venku v horku, zimě nebo o víkendech, zemědělský podnik musí nabídnout něco navíc. Samotná tradice nebo vztah k oboru už jako náborová strategie nestačí,“ zdůrazňuje Halbrštát.
Pomoc ze zahraničí
Dalo by se proto říci, že letošní sezonu zachraňují brigádníci a zahraniční pracovníci. Lidskou práci totiž během vrcholu sklizně neumí nahradit ani moderní technologie.
„Důležitou roli nadále hrají také zahraniční pracovníci, bez nichž by řada zemědělských podniků jen obtížně zvládala nejnáročnější období sezony,“ zdůrazňuje Španěl.
Brigádníci pomáhají hlavně se sklizní ovoce a chmelu nebo péčí o hospodářská zvířata. Farmy se je snaží nalákat na vysokou hodinovou odměnu. Běžně proto brigádníci inkasují 190 až 200 Kč za hodinu. I tak ale zaměstnavatelé poptávku uspokojit nezvládají a potřebovali by brigádníků více. Bohužel o ně ale soutěží s atraktivnějšími nabídkami.
„Mladí lidé mají dnes podstatně širší výběr krátkodobých přivýdělků a konkurencí zemědělství není pouze jiná farma. Je to gastronomie, retail, sklad, rozvoz nebo platformová práce,“ uzavírá Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.
X X X
Seno se platí skoro zlatem. Zemědělci mohou být nuceni obilí prodávat, říká prezident Agrární komory
Jak dopadlo extrémní sucho letošního léta na zemědělce a co farmáři dělají, aby půda v krajině lépe suchu odolávala? A jak zemědělskou politiku ovlivňují lobbisté? „Slyším o tom, že se (seno) nakupuje někde ze severního Polska nebo dejme tomu někde z jihovýchodního Německa,“ komentuje obrovskou poptávku po seně na výstavě Země živitelka viceprezident bruselské lobbistické organizace Copa Cogeca, prezident české Agrární komory Jan Doležal.
Setkáváme se na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Je sklizeno. Jak jste spokojeni s výsledky žní?
Vzhledem ke srovnání s minulým rokem asi spokojení být nemůžeme. V podstatě podle statistik, které máme k dispozici, to v současné době vypadá tak, že u obilovin budeme mít zhruba o 15 procent nižší výnosy, u řepky dokonce téměř o 20 procent.
Za co „kope“ Copa Cogeca? Evropa by neměla uzavírat obchodní dohody jako Mercosur se zeměmi, kde se přípravků na rostliny používá daleko více, poukazuje prezident Agrární komory Jan Doležal
Celkově je to asi řekněme 1,2 milionu tun obilovin, asi 250 tisíc tun řepky. Pokud to potom vynásobíme průměrnou cenou, tak se dostáváme na meziroční ztrátu někde na úrovni osm až devět miliard korun.
Agrární ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity řekl před týdnem ve Dvaceti minutách, že ceny pšenice stoupají a že obilnáři později vydělají víc, když tedy s prodejem počkají. Neděláte tyto výpočty předčasně?
Tak je otázka, jestli třeba i v souvislosti se situací, která je v krmové základně, nebudou nuceni zemědělci prodávat obiloviny tak, aby měli finanční prostředky na nákup sena. Dokonce slyším o tom, že se nakupuje někde ze severního Polska nebo dejme tomu někde z jihovýchodního Německa.
To znamená, všude po Evropě se dneska shání seno a platí se opravdu skoro zlatem. Jestli jsme běžně byli na nějakých 700 korunách za balík sena, tak dnes už tři tisíce nejsou žádná výjimka. Zemědělci teď zkrátka potřebují disponibilní peníze, takže budou pravděpodobně prodávat.
Já si troufnu tvrdit, že ten nárůst cen je možná u obilovin krátkodobý, protože vždy je trošku navázán na ceny fosilních paliv, ať je to nafta nebo zemní plyn, které teď v souvislosti – vždy to slyšíme každé dva týdny, už se uzavře mírová dohoda, neuzavře se mírová dohoda – a zase ta fosilní paliva vylétnou. Navíc jsou tady zprávy o tom, že v Evropě by třeba nemusel být dostatek zemního plynu, takže na to trochu mohou komodity reagovat.
Na druhou stranu je tam i jedním z faktorů skutečnost, že Rusko, Ukrajina mají problém vyvážet svoji produkci přes Černé moře – obě tyto země jsou významní producenti. Tím se ten globální trh teď trošičku zabrzdil.
Ale zároveň tady máme třeba od Ukrajiny velký tlak na to, aby se obnovily tzv. koridory solidarity, které měly původně sloužit k tomu, že se ukrajinská zemědělská produkce přes území Evropy vyveze do třetího světa. Ale ta zkušenost tři roky zpátky spíš hovoří o tom, že nakonec zvítězil trh a že toto levné obilí zůstalo a tlačilo ceny dolů.
1:47Od zemědělských strojů až po krmivo pro dobytek. Začíná agrosalon Země živitelka
Číst článek
Proč je aktuální výkupní cena mléka, alespoň podle vašeho tvrzení, dvě koruny pod nákladovou cenou?
Náklady, které byly naposledy vypočítány někdy v roce 2024, hovořily o 11 korunách za litr. Já si troufnu tvrdit, že rok 2026 byl spíše rokem inflačním, co se týká zemědělství – letošní rok určitě si myslím, že bez diskuse. Pokud dnes výkupní cena mléka je 9,50 korun a zatím nenachází dno, tak si skutečně troufám tvrdit, že jsme dvě koruny pod výrobními náklady. To znamená na každém litru mléka, které se tady v České republice nadojí, ztrácíme právě dvě koruny.
Organizace Copa Cogeca
Předloni jste se stal viceprezidentem lobbistické organizace Copa Cogeca sídlící v Bruselu. Kolik času věnujete této funkci?
Tak samozřejmě záleží, o jakém období se bavíme. Teď nás čeká na podzim finalizace vyjednávání jednak tzv. víceletého finančního rámce, tedy rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, a čeká nás i finalizace pravidel společné zemědělské politiky na stejné období. Takže si troufnu tvrdit, že teď na podzim toho bude více.
Na druhou stranu ten mandát mi v říjnu končí, takže uvidíme, i když budu pravděpodobně usilovat o znovuzvolení, což samozřejmě bude vyžadovat, řekněme, ještě vyšší přítomnost právě v Bruselu. Nicméně já to vnímám tak, že tam nebojuji jen za české zemědělství, ale obecně bojujeme za zemědělce v celé EU, kteří jsou teď pod obrovským tlakem, jak jsem tady zmínil – vyšší náklady, nízké výkupní ceny, vysoká míra regulací a další věci.
Britský deník The Guardian minulý měsíc zveřejnil výsledky svého investigativního šetření založeného na interních materiálech z jednání Copa Cogeca a z nich vyplývá, že tato organizace má unikátní přístup k rozhodujícím činitelům EU a že je dokáže ovlivnit. Povězte, jak Copa Cogeca pracuje; jakým způsobem a jakými prostředky přesvědčujete členy Evropské komise, Evropského parlamentu apod., aby vyhověli vašim požadavkům nebo zájmům?
Tady je potřeba říci, že u nás to slovo lobbista je možná trošku pejorativní, protože jsme tady měli, řekněme, určité politické skandály s různými lobbisty, kteří neměli asi úplně čisté svědomí. Ale přece jenom to slovo pochází z lobby, tedy že se potkáváte v salonku – na druhou stranu dnes už to rozhodně o žádných saloncích není.
Dnes máme registry transparentnosti, a když chci navštívit kteréhokoli europoslance, tak se o všem musí vést záznam a velmi transparentně si to potom může kdokoli v rámci EU, ale samozřejmě i mimo ni, dohledat, o čem jsme se bavili a co bylo výsledkem jednání. Takže asi takto probíhají ta jednání, transparentně.
24:03Zemědělci a sucho? Chceme uvolnit finanční pomoc, říká Pýcha. Šebek: Pomůže pestrá krajina
Číst článek
Na druhou stranu, Copa Cogeca je nejstarší, nejvýznamnější lobbistická organizace zastupující zemědělce v Bruselu a to jí dává určitou váhu. My někdy říkáme, že možná zase na druhou stranu je relativně rigidní, protože ze všech 27 členských států – a je ještě potřeba říci, že v každém tom členském státu je vícero organizací – tak se musí na něčem domluvit. Ale potom já vždy říkám, že kompromis je o to cennější, protože se k němu těžko dopracováváme, ale je to kompromis všech.
Myslím, že všichni pamatujeme evropské farmáře protestující se zemědělskou technikou v Bruselu nebo ve Štrasburku. Ty protesty organizuje Copa Cogeca?
Je to, řekněme, určitým způsobem smíšené. Když si vzpomenu třeba na minulý protest, který byl na konci prosince, tuším 18. prosince 2025, kde jsme primárně protestovali proti dohodě EU–Mercosur.
A dá se říct, že v podvečer předtím se v podstatě ta demonstrace zvrhla. Nevím, jak bych to nazval slušně, ale řekněme, že se někteří tak trošku posilnili alkoholem a nebyli to úplně farmáři, ale byli to lidé, kteří se chtěli poprat s těžkooděnci. Když začnete někde deklarovat, že se chystáte do ulic, tak to bohužel někdy tyto typy přiláká.
Jak říkám, my sice organizujeme pokojné demonstrace, ale možná, že se posluchači mohli v médiích setkat i s těmi ne úplně pokojnými.
Copa Cogeca sice sama o sobě tvrdí, že reprezentuje všechny evropské zemědělce, ale mnoho evropských politiků a expertů má jiný názor. Například rakouský europoslanec za Zelené a farmář Thomas Weiss říká, že se skoro pokaždé stavíte výlučně za zájmy velkých evropských agropodniků. Koho tedy Copa Cogeca zastupuje?
Opět zopakuji: 27 členských států, různé organizace. Samozřejmě, pokud se bavíme třeba o tom, jestli Copa Cogeca primárně zastupuje ekologické zemědělce – ano, samozřejmě na ně myslíme.
Pokud se ale budeme bavit o tom, jestli příští rozpočet má jít z 90 procent na ekologické zemědělství, tak samozřejmě výsledkem demokratického procesu bude to, že se většina konvenčních shodne na tom, že určitě ano, podpora ekologického zemědělství je důležitá, ale nemůže to být to jediné, na co půjdou v příštím období peníze.
Třeba ten názor, který jsem teď citoval, má i Česká asociace soukromých zemědělců, protože jako vaši kritici z organizace před lety odešli.
To mě absolutně nepřekvapuje. Já si myslím, že kdybychom se bavili, jestli tento mikrofon stojí na, řekněme, černé základně, tak oni by řekli, že stojí na bílé základně. To je, řekněme, jejich dlouhodobý postoj vůči Agrární komoře. Navíc mají, řekněme, blízko k určitým politickým stranám.
25:51Kráva má v sobě mír. Když mezi ně přijdu, zbrzdí mě to, vypráví na Zemi živitelce herec a chovatel Roden
Číst článek
My se snažíme být apolitičtí a nevyhraňujeme se vůči vládě, ať je taková, nebo taková. My se vyhraňujeme vůči krokům konkrétním, ale nikoliv vůči vládě, což u asociace platí.
Podle britských reportérů Copa Cogeca v nedávné minulosti systematicky lobbovala proti zásadním reformám evropského zemědělství, například proti omezení zdraví škodlivých pesticidů nebo glyfosátu. Podíleli jste se na tom úsilí?
Ono to je určité zjednodušení. Tady byl tzv. SUR, tedy řekněme směrnice o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin, která vycházela z Evropské zelené dohody, tedy Green Dealu. A musíme si na rovinu říci, že byl tento nápad nebo iniciativa velmi ambiciózní s tím, že by postupně došlo až k 50procentní redukci přípravků, jednak celého portfolia, ale i používání.
A zase, já nemám absolutní problém s tím, že bychom se mohli o něčem podobném bavit, ale pak by Evropa na druhé straně neměla uzavírat obchodní dohody s těmi částmi světa nebo obchodními sdruženími, jako je třeba Mercosur, kde se používá těch přípravků daleko více.
A je potřeba říct, že ty, které jsou už dávno v Evropě zakázané. Takže my – a to je vždy náš hlavní cíl – my v podstatě chceme rovné hřiště, rovné podmínky tak, abychom dokázali být konkurenceschopní vůči těmto, my říkáme až téměř neférovým dovozům, protože tam samozřejmě ty náklady jsou úplně někde jinde než u nás.
X X X
Seno se platí skoro zlatem. Zemědělci mohou být nuceni obilí prodávat, říká prezident Agrární komory
Jak dopadlo extrémní sucho letošního léta na zemědělce a co farmáři dělají, aby půda v krajině lépe suchu odolávala? A jak zemědělskou politiku ovlivňují lobbisté? „Slyším o tom, že se (seno) nakupuje někde ze severního Polska nebo dejme tomu někde z jihovýchodního Německa,“ komentuje obrovskou poptávku po seně na výstavě Země živitelka viceprezident bruselské lobbistické organizace Copa Cogeca, prezident české Agrární komory Jan Doležal.
Jan Doležal, šéf Agrární komory
Setkáváme se na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Je sklizeno. Jak jste spokojeni s výsledky žní?
Vzhledem ke srovnání s minulým rokem asi spokojení být nemůžeme. V podstatě podle statistik, které máme k dispozici, to v současné době vypadá tak, že u obilovin budeme mít zhruba o 15 procent nižší výnosy, u řepky dokonce téměř o 20 procent.
Celkově je to asi řekněme 1,2 milionu tun obilovin, asi 250 tisíc tun řepky. Pokud to potom vynásobíme průměrnou cenou, tak se dostáváme na meziroční ztrátu někde na úrovni osm až devět miliard korun.
Agrární ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity řekl před týdnem ve Dvaceti minutách, že ceny pšenice stoupají a že obilnáři později vydělají víc, když tedy s prodejem počkají. Neděláte tyto výpočty předčasně?
Tak je otázka, jestli třeba i v souvislosti se situací, která je v krmové základně, nebudou nuceni zemědělci prodávat obiloviny tak, aby měli finanční prostředky na nákup sena. Dokonce slyším o tom, že se nakupuje někde ze severního Polska nebo dejme tomu někde z jihovýchodního Německa.
To znamená, všude po Evropě se dneska shání seno a platí se opravdu skoro zlatem. Jestli jsme běžně byli na nějakých 700 korunách za balík sena, tak dnes už tři tisíce nejsou žádná výjimka. Zemědělci teď zkrátka potřebují disponibilní peníze, takže budou pravděpodobně prodávat.
Já si troufnu tvrdit, že ten nárůst cen je možná u obilovin krátkodobý, protože vždy je trošku navázán na ceny fosilních paliv, ať je to nafta nebo zemní plyn, které teď v souvislosti – vždy to slyšíme každé dva týdny, už se uzavře mírová dohoda, neuzavře se mírová dohoda – a zase ta fosilní paliva vylétnou. Navíc jsou tady zprávy o tom, že v Evropě by třeba nemusel být dostatek zemního plynu, takže na to trochu mohou komodity reagovat.
Na druhou stranu je tam i jedním z faktorů skutečnost, že Rusko, Ukrajina mají problém vyvážet svoji produkci přes Černé moře – obě tyto země jsou významní producenti. Tím se ten globální trh teď trošičku zabrzdil.
Ale zároveň tady máme třeba od Ukrajiny velký tlak na to, aby se obnovily tzv. koridory solidarity, které měly původně sloužit k tomu, že se ukrajinská zemědělská produkce přes území Evropy vyveze do třetího světa. Ale ta zkušenost tři roky zpátky spíš hovoří o tom, že nakonec zvítězil trh a že toto levné obilí zůstalo a tlačilo ceny dolů.
Proč je aktuální výkupní cena mléka, alespoň podle vašeho tvrzení, dvě koruny pod nákladovou cenou?
Náklady, které byly naposledy vypočítány někdy v roce 2024, hovořily o 11 korunách za litr. Já si troufnu tvrdit, že rok 2026 byl spíše rokem inflačním, co se týká zemědělství – letošní rok určitě si myslím, že bez diskuse. Pokud dnes výkupní cena mléka je 9,50 korun a zatím nenachází dno, tak si skutečně troufám tvrdit, že jsme dvě koruny pod výrobními náklady. To znamená na každém litru mléka, které se tady v České republice nadojí, ztrácíme právě dvě koruny.
Organizace Copa Cogeca
Předloni jste se stal viceprezidentem lobbistické organizace Copa Cogeca sídlící v Bruselu. Kolik času věnujete této funkci?
Tak samozřejmě záleží, o jakém období se bavíme. Teď nás čeká na podzim finalizace vyjednávání jednak tzv. víceletého finančního rámce, tedy rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, a čeká nás i finalizace pravidel společné zemědělské politiky na stejné období. Takže si troufnu tvrdit, že teď na podzim toho bude více.
Na druhou stranu ten mandát mi v říjnu končí, takže uvidíme, i když budu pravděpodobně usilovat o znovuzvolení, což samozřejmě bude vyžadovat, řekněme, ještě vyšší přítomnost právě v Bruselu. Nicméně já to vnímám tak, že tam nebojuji jen za české zemědělství, ale obecně bojujeme za zemědělce v celé EU, kteří jsou teď pod obrovským tlakem, jak jsem tady zmínil – vyšší náklady, nízké výkupní ceny, vysoká míra regulací a další věci.
Britský deník The Guardian minulý měsíc zveřejnil výsledky svého investigativního šetření založeného na interních materiálech z jednání Copa Cogeca a z nich vyplývá, že tato organizace má unikátní přístup k rozhodujícím činitelům EU a že je dokáže ovlivnit. Povězte, jak Copa Cogeca pracuje; jakým způsobem a jakými prostředky přesvědčujete členy Evropské komise, Evropského parlamentu apod., aby vyhověli vašim požadavkům nebo zájmům?
Tady je potřeba říci, že u nás to slovo lobbista je možná trošku pejorativní, protože jsme tady měli, řekněme, určité politické skandály s různými lobbisty, kteří neměli asi úplně čisté svědomí. Ale přece jenom to slovo pochází z lobby, tedy že se potkáváte v salonku – na druhou stranu dnes už to rozhodně o žádných saloncích není.
Dnes máme registry transparentnosti, a když chci navštívit kteréhokoli europoslance, tak se o všem musí vést záznam a velmi transparentně si to potom může kdokoli v rámci EU, ale samozřejmě i mimo ni, dohledat, o čem jsme se bavili a co bylo výsledkem jednání. Takže asi takto probíhají ta jednání, transparentně.
Na druhou stranu, Copa Cogeca je nejstarší, nejvýznamnější lobbistická organizace zastupující zemědělce v Bruselu a to jí dává určitou váhu. My někdy říkáme, že možná zase na druhou stranu je relativně rigidní, protože ze všech 27 členských států – a je ještě potřeba říci, že v každém tom členském státu je vícero organizací – tak se musí na něčem domluvit. Ale potom já vždy říkám, že kompromis je o to cennější, protože se k němu těžko dopracováváme, ale je to kompromis všech.
Myslím, že všichni pamatujeme evropské farmáře protestující se zemědělskou technikou v Bruselu nebo ve Štrasburku. Ty protesty organizuje Copa Cogeca?
Je to, řekněme, určitým způsobem smíšené. Když si vzpomenu třeba na minulý protest, který byl na konci prosince, tuším 18. prosince 2025, kde jsme primárně protestovali proti dohodě EU–Mercosur.
A dá se říct, že v podvečer předtím se v podstatě ta demonstrace zvrhla. Nevím, jak bych to nazval slušně, ale řekněme, že se někteří tak trošku posilnili alkoholem a nebyli to úplně farmáři, ale byli to lidé, kteří se chtěli poprat s těžkooděnci. Když začnete někde deklarovat, že se chystáte do ulic, tak to bohužel někdy tyto typy přiláká.
Jak říkám, my sice organizujeme pokojné demonstrace, ale možná, že se posluchači mohli v médiích setkat i s těmi ne úplně pokojnými.
Copa Cogeca sice sama o sobě tvrdí, že reprezentuje všechny evropské zemědělce, ale mnoho evropských politiků a expertů má jiný názor. Například rakouský europoslanec za Zelené a farmář Thomas Weiss říká, že se skoro pokaždé stavíte výlučně za zájmy velkých evropských agropodniků. Koho tedy Copa Cogeca zastupuje?
Opět zopakuji: 27 členských států, různé organizace. Samozřejmě, pokud se bavíme třeba o tom, jestli Copa Cogeca primárně zastupuje ekologické zemědělce – ano, samozřejmě na ně myslíme.
Pokud se ale budeme bavit o tom, jestli příští rozpočet má jít z 90 procent na ekologické zemědělství, tak samozřejmě výsledkem demokratického procesu bude to, že se většina konvenčních shodne na tom, že určitě ano, podpora ekologického zemědělství je důležitá, ale nemůže to být to jediné, na co půjdou v příštím období peníze.
Třeba ten názor, který jsem teď citoval, má i Česká asociace soukromých zemědělců, protože jako vaši kritici z organizace před lety odešli.
To mě absolutně nepřekvapuje. Já si myslím, že kdybychom se bavili, jestli tento mikrofon stojí na, řekněme, černé základně, tak oni by řekli, že stojí na bílé základně. To je, řekněme, jejich dlouhodobý postoj vůči Agrární komoře. Navíc mají, řekněme, blízko k určitým politickým stranám.
My se snažíme být apolitičtí a nevyhraňujeme se vůči vládě, ať je taková, nebo taková. My se vyhraňujeme vůči krokům konkrétním, ale nikoliv vůči vládě, což u asociace platí.
Podle britských reportérů Copa Cogeca v nedávné minulosti systematicky lobbovala proti zásadním reformám evropského zemědělství, například proti omezení zdraví škodlivých pesticidů nebo glyfosátu. Podíleli jste se na tom úsilí?
Ono to je určité zjednodušení. Tady byl tzv. SUR, tedy řekněme směrnice o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin, která vycházela z Evropské zelené dohody, tedy Green Dealu. A musíme si na rovinu říci, že byl tento nápad nebo iniciativa velmi ambiciózní s tím, že by postupně došlo až k 50procentní redukci přípravků, jednak celého portfolia, ale i používání.
A zase, já nemám absolutní problém s tím, že bychom se mohli o něčem podobném bavit, ale pak by Evropa na druhé straně neměla uzavírat obchodní dohody s těmi částmi světa nebo obchodními sdruženími, jako je třeba Mercosur, kde se používá těch přípravků daleko více.
A je potřeba říct, že ty, které jsou už dávno v Evropě zakázané. Takže my – a to je vždy náš hlavní cíl – my v podstatě chceme rovné hřiště, rovné podmínky tak, abychom dokázali být konkurenceschopní vůči těmto, my říkáme až téměř neférovým dovozům, protože tam samozřejmě ty náklady jsou úplně někde jinde než u nás.
X X X
DALŠÍ MRTVÍ NA UKRAJINĚ, ŽÁDNÁ KAPITULACE,
POLITICI UKRAJINY NECHRÁNÍ LIDI
RUSKO BOJUJE ZA VELMOC PO STALINOVI, KTERÁ ZRUŠENA
GORBAČOVEM
Kyjev drží den smutku za 17 obětí raketového útoku. Hasicí práce pokračovaly dlouho do noci
Kyjev v pátek drží den smutku za 17 obětí několikahodinového raketového útoku. Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na ukrajinské hlavní město desítkami naváděných raket, ale i střelami s plochou dráhou letu a útočnými drony. Útoky poškodily dvě desítky obytných budov, dětskou nemocnici, školu nebo sklad potravin.
V Kyjevě byly poslední útoky ve čtvrtek večer, kdy trosky sestřeleného dronu dopadly na obchodní centrum v jižní části Kyjeva. Budova následně začala hořet a hasiči uvnitř našli jednoho mrtvého a dva zraněné.
Hasicí práce na místě ale pokračovaly dlouho do noci, protože požár byl rozsáhlý. Noc v hlavním městě, co do poplachů a hrozeb, byla klidná.
Horší byla situace například ve městě Sumy. Při dronovém útoku vypukl požár v obytné budově a dva lidé tam utrpěli zranění. Šéf sumské místní vojenské správy řekl, že útok na Sumy byl namířený proti tamní občanské infrastruktuře a proti rezidenční oblasti.
Dronovému útoku čelila také vesnice Lebjaže v Charkovské oblasti, kde bezpilotní letouny zasáhly několik domů a zabily celkem čtyři lidi, těžce zranění byli nejméně dva. Stále tam pokračují záchranné práce. Pod silným útokem v noci byla také Záporožská oblast nebo Mykolajivská oblast.
Ukrajinský Forrest Gump
Nový korupční skandál na Ukrajině označují vyšetřovatelé z protikorupčních úřadů jako Forrest Gump. Propojený je i s druhým korupčním případem Temis.
Ukrajinský parlament schválil Chmaru ministrem obrany. Sybiha povede dál diplomacii
Žalobce ve čtvrtek vyjmenoval 13 vysoce postavených úředníků především ze státní správy, kteří měli vytvořit organizovanou zločineckou skupinu, jež prala špinavé peníze.
Údajně tato skupina lidí vyprala přes státní banku Sense Bank 150 milionů hřiven, tedy v přepočtu asi 70 milionů korun, které potom byly použity na kauci pro obviněné v korupci v energetickém sektoru.
Kromě toho se organizovaná skupina měla dopouštět falšování dokumentů o vlastnických právech k různým společnostem, měla se podvodně dostávat k významným nemovitostem, například v centru Kyjeva, a měla ovlivňovat procesy v rezortu spravedlnosti ve prospěch lidí, kteří s nimi byli spolčení.
Účastníci korupčního skandálu
Nejvýznamnější osobou, která tento korupční skandál znovu spojuje s prezidentským prostředím Volodymyra Zelenského, je zástupkyně šéfa prezidentské kanceláře Iryna Mudra. Zelenskyj už ji z funkce odvolal.
Kromě ní je v kauze obviněný ještě jeden pracovník prezidentské kanceláře. Do případu jsou zapletení třeba současní a bývalí poslanci, náměstkyně ministra spravedlnosti a lidé ze státní banky Sense Bank, včetně dnes už bývalého předsedy představenstva Olega Stupaka. Protikorupční úřady postupně zveřejňují další usvědčující nahrávky a důkazy, takže je možné, že počet obviněných z nynějších 13 ještě vzroste.
Nový ukrajinský premiér Serhij Koreckyj už oznámil, že ministerstvo financí dostalo za úkol Sense Bank prodat. Suma za prodej by měla jít na ukrajinské obranné síly.
Sense Bank měla ještě před vypuknutím úplné ruské invaze v roce 2022 ruské akcionáře. Tím největším z nich byl Michail Fridman, na kterého se dnes vztahují unijní sankce. V roce 2023 byla banka znárodněná Ukrajinou a úřady teď pracují na jejím prodeji.
X XX
RVAČKY NA POHÁRECH NĚMECKA
Peklo počas Nemeckého pohára. Derby sa vymklo spod kontroly, zranených bolo 35 policajtov
Futbalové ihriskom v zápase Nemeckého pohára medzi Waldhof Mannheim a 1. FC Kaiserslautern sa zmenilo na bojovú zónu.
Po skončení riadneho hracieho času zápas poznačili vážne nepokoje, pri ktorých bolo zranených 35 policajtov, informoval Die Welt.
Futbalová sezóna v Nemecku tradične začína úvodným kolom domáceho pohára. Kaiserslautern zavítal na štadión treťoligového Mannheimu. Hostia, hrajúci v 2. Bundeslige, sa trápili a ani jeden z tímov nedokázal skórovať v úvodných 90 minútach. Bolo potrebné predĺženie, ale takmer k nemu neprišlo.
Peklo na štadióne spustila šarvátka futbalistov po skončení riadneho hracieho času, fanúšikovia Waldhofu Mannheim hádzali poháre na hráčsku lavičku Kaiserslauternu a hosťujúci fanúšikovia vystreľovali pyrotechniku smerom k hlavnej tribúne.
Následne domáci fanúšikovia vtrhli na ihrisko. Polícia musela na ihrisko vstúpiť na koňoch, aby situáciu dostala pod kontrolu. Podľa Die Welt bolo ošetrených 85 ľudí, z ktorých osem bolo prevezených do nemocnice.
Zápas bol prerušený asi na pol hodiny, ale nakoniec sa v ňom pokračovalo. V poslednej minúte predĺženia sa dostal do centra pozornosti Ibrahim Kanaté. Devätnásťročný hráč z Mali gólom zabezpečil Kaiserslauternu postup do ďalšieho kola.
x X X
| CHYBNÉ ÚTOKY UIKRAJINY NA LIDI… |
Ukrajina se snaží zastrašit Rusy a narušit zářijové volby, ale tyto snahy kyjevského režimu jsou odsouzeny k neúspěchu, oznámil šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajina situaci vyhrotila, hnaná PR a ambicemi, a v reakci na to ruské ozbrojené síly zintenzivnily útoky na obranný průmysl země, dodal.
Putin v rozhovoru pro agenturu TASS zdůraznil, že kyjevský režim nezískal žádnou výhodu. Ruské jednotky zvýšily tempo své ofenzívy a sebevědomě řeší úkoly Centrálního vojenského okruhu, zdůraznil ruský prezident.
Údery ruských ozbrojených sil proti ukrajinské infrastruktuře jsou efektivní a včasné a pomáhají vojákům plnit jejich bojové úkoly. Ruské vojenské údery na Ukrajině mají přímý a pozitivní dopad na vedení vojenských operací.
Nejnovější ruské útoky na Ukrajinu zabily nejméně pět civilistů. Muž a žena zahynuli při ruském útoku na Borispilský okres v Kyjevské oblasti, uvedl šéf regionální správy Tymur Tkačenko na platformě Telegram. Náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov informuje o třech zabitých při ruských útocích na Záporožský okres.
Ruští činitelé informují o nejméně šesti zabitých civilistech při ukrajinských útocích, čtyřech v Rusku a dvou na okupovaném území.
Ve vybombardovaném nákupním centru v Kryvém Rihu podle Zelenského pokračuje pátrání po lidech. Ruský útok zabil 16 lidí, devět lidí je pohřešovaných.
Ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů raketovými a bezpilotními útoky je hazardní hra. Chtěli přivést Rusko ke zkáze. „Neonacisté“ s obzvláštní radostí útočí na civilisty.
Putin označil smrt každého civilisty v Rusku za tragédii.
Údery ukrajinských ozbrojených sil nevedly k žádnému zlomu v konfrontaci s Ruskem. Moskva v reakci na údajné útoky na civilní cíle v Ruské federaci zintenzivnila útoky na ukrajinské podniky.
Ukrajina udeřila na druhý největší e-shop v Rusku. Ozon evakuoval 500 lidí |
Kyjevský režim sám „vypustil džina z lahve“ zahájením útoků na ekonomické a civilní cíle. Ruské odvetné údery jsou ničivější než údery ukrajinských ozbrojených sil proti Ruské federaci.
Ruské jednotky zvýšily tempo své ofenzívy a sebevědomě řeší úkoly Centrálního vojenského okruhu.
Ruská reakce na provokace ukrajinských ozbrojených sil se podle Putina ukazuje jako citlivé téma pro Kyjev. Katastrofické trendy pro kyjevský režim jsou viditelné, tvrdil.
Co Rusko provedlo na Ukrajině v těchto dnech
O čem Putin nehovořil je, že ruské údery zasáhly hlavní město Kyjev, Kryvyj Rih i pohraniční oblasti. Tyto masivní útoky si vyžádaly desítky civilních obětí a rozsáhlé materiální škody.
Ruské síly obnovily intenzivní letecké údery na ukrajinskou metropoli. Nad městem a v jeho okolí operovalo velké množství útočných dronů a balistických raket, což vedlo k aktivaci protivzdušné obrany a sérii silných explozí přímo v obydlených oblastech.
Ukrajina zařadila na sankční seznam Mášu a medvěda jako nástroj ruské propagandy |
Kryvyj Rih, rodné město prezidenta Volodymyra Zelenského čelilo dalším prudkým raketovým úderům. Útoky bezprostředně navázaly na předchozí vlnu ofenziv, která v regionu zanechala desítky zraněných civilistů a zničené budovy.
V pohraničí pokračuje intenzivní dělostřelecké ostřelování a shazování naváděných leteckých pum (KAB). Zasaženo bylo několik obcí (např. Tovstodubove či Bačivsk), kam ruské letectvo směřuje údery v reakci na ukrajinské aktivity v Kurské oblasti.