Vydrží Kanada obchodnú vojnu s USA? Ukázala Kanada iným krajinám, ako na Donalda Trumpa? Keď americký prezident zvýšil clá na dovezený tovar z Kanady, Ottawa ohlásila odvetné clá na výrobky z USA. A po tom, čo šéf Bieleho domu premenoval Ontárijské jazero na jazero Amerika, v Ottawe sa rozhodli zmeniť názov Trumpovej ulice. Kanadského premiéra Marka Carneyho teraz mnohí vnímajú ako hrdinu, ktorý vzdoruje najmocnejšiemu mužovi sveta.
Obchodná vojna medzi oboma štátmi dostala vďaka Trumpovej urazenej pýche a detinskosti až komický rozmer. Keď uplynulý štvrtok oznámil, že nariadil premenovanie jazera, novinári sa ho spýtali, či tým chce Kanade poslať nejaký odkaz.
„Žiadny odkaz. Kanada nás v obchode už dlhý čas zdiera,“ odpovedal a dodal, aký je severný sused nevďačný: „Bránime Kanadu zadarmo. Neplatí nám.“
Americký prezident Donald Trump dekrétom nariadil „s okamžitou platnosťou“ premenovať Ontárijské jazero na Americké. V rovnakom duchu sa na republikánskom zhromaždení v Breweri v americkom štáte Maine vyjadril jeho viceprezident JD Vance.
„Kanada je krajina, ktorá nedostatočne investovala do svojej armády a doslova by ju napadol cudzí štát, nebyť ochranného dáždnika poskytovaného USA,“ vyhlásil. „Prestaňte zneužívať Ameriku. Je koniec,“ odkázal Kanaďanom.
Dopisovateľ britského denníka Guardian Adam Gabbatt však trefne poznamenal, že Vanceov názor je zvláštny, lebo jedinou krajinou, ktorá uvažovala o invázii do Kanady, sú Spojené štáty.
Bol to predsa Trump, kto jej vlani pohrozil anexiou a rád rozpráva o tom, že by sa mala stať 51. štátom USA. Svoju obľúbenú tému napokon vytiahol i v týchto napätých dňoch.
Americký orliak proti kanadskej husi
Čo sa týka jazera, zmena názvu platí len pre Američanov, takže v Kanade ho naďalej budú volať tak ako už vyše 400 rokov. Obyvatelia Ottawy prijali aj odvetné opatrenie – ulicu Trump Avenue, ktorá nesie jeho meno už od 90. rokov, premenujú.
A aby šéfa Oválnej pracovne nahnevali, jeden z návrhov je, aby sa volala po americkom exprezidentovi Barackovi Obamovi, ktorého Trump často kritizuje a zosmiešňuje.
Premenovanie jazera však Bielemu domu nestačilo. Na sociálnej sieti X zverejnil fotografiu, ktorá má dokazovať americkú nadradenosť a dominanciu.
Vidno na nej orliaka bielohlavého – národný symbol USA, ako sedí na krku kanadskej husi (jej názov v slovenčine je Bernikla veľká) a zabára jej hlavu do ľadu. Hus síce nie je symbolom Kanady ako bobor či javorový list, ale to Trumpovi očividne neprekáža.
Pod snímkou chýbal komentár, no vysvitlo, že koniec príbehu bol iný, ako by si americký prezident želal. Kanadský fotograf Mervyn Sequeira, ktorý súboj oboch vtákov zachytil pred rokom a pol na Ontárijskom jazere, priblížil, že tam bojovali ako v ringu.
Orliak stále útočil, ale hus sa zo všetkých síl bránila, syčala a ďobala. „Ubránila sa. Dostala sa z toho a prežila,“ opísal pre kanadský denník National Post.
Ochranári zároveň pripomenuli, že ešte v 80. rokoch hrozilo orliakovi vyhynutie a zachrániť sa ho podarilo práve vďaka opatreniam, ktoré prijali v Kanade.
Ako navyše pripomenuli, asi 55 percent jeho populácie v tejto krajine i hniezdi, čo znamená, že na snímke zverejnenej Bielym domom v skutočnosti mohol zápasiť kanadský orliak proti kanadskej husi.
Ponuka, ktorá sa odmieta
Americké clá vstúpili do platnosti už pred týždňom. Trump a JD Vance zvalili vinu za neúspech rokovaní o obchodnej dohode na Ottawu. Mala vraj prehnané požiadavky. Podľa odborníkov to však bolo presne naopak a americké nároky hraničili s vydieraním.
„Trump sa možno v Kanade pokúšal uplatniť stratégiu „rozdeľuj a panuj“, ale dosiahol len to, že krajinu zjednotil a vyprovokoval. Rovnako ako neschopná mafia dali USA druhej strane ponuku, ktorú mohla jedine odmietnuť,“ zhodnotil v denníku Financial Times uznávaný ekonóm Alan Beattie.
Podľa neho neexistuje stratégia, ako by Kanada mala na Trumpa reagovať, no ako najlepší sa zatiaľ javí vzdor.
Požiadavky USA skutočne zasahovali do kanadskej suverenity. Američania napríklad žiadali, aby mali právo veta na prípadné dohody o voľnom obchode, ktoré by Kanada chcela uzavrieť s inými štátmi.
Robili si tiež nárok na exkluzívny prístup k zásobám kanadských vzácnych kovov a žiadali obmedzenie jazykových práv vo frankofónnej provincii Québec, čo je pre Ottawu neprijateľné.
Kanada sa snažila zmierniť clá, ktoré na ňu Trump uvalil ešte vlani, najmä na oceľ, hliník a autá. Na oplátku ponúkala zrušenie vlastných odvetných ciel na rovnaký tovar. Keď dohoda padla, šéf Bieleho domu ohlásil ešte väčšie zvýšenie ciel – na autá napríklad až na 50 percent.
Carney americké kroky označil za útok a obchodnú vojnu. Trump podľa expertov taký výsledok neočakával. Nie je zvyknutý prehrávať a údajne si myslel, že Kanada sa nátlaku podvolí.
Jej premiér sa však ukázal ako jeden z mála svetových lídrov, ktorý sa mu dokázal postaviť na odpor. Môže sa pritom spoľahnúť na podporu krajanov – podľa prieskumu s ním súhlasia až tri štvrtiny obyvateľov.
Nerovný súboj
Ekonómovia pripomínajú, že šance Kanady v tomto nerovnom súboji nie sú veľmi dobré. Do USA totiž vyváža až 70 percent tovarov, sú jej hlavným obchodným partnerom a zavedené clá jej ublížia viac ako Američanom.
Hospodársky rast krajiny by to mohlo znížiť až o pol percenta. Trump sa navyše zastrája, že ak Ottawa prijme odvetné clá, odpovie na to ešte vyššími tarifami.
Niektoré médiá však poukazujú na to, že aj Kanada má isté tromfy. Guvernér kanadskej provincie Ontario Doug Ford napríklad navrhol, aby tento región výrazne zdražil či úplne zastavil export elektriny do USA, kde majú 1,5 milióna odberateľov.
Carney už zverejnil zoznam takmer 900 amerických produktov, na ktoré od 8. septembra uvalia clá vo výške 25 až 50 percent. Týka sa to aj toaletného papiera a papierových vreckoviek.
A hoci sa tento tovar vo veľkej miere vyrába i v USA, suroviny na to často dovážajú práve z Kanady, ktorá je bohatá na drevo. Podľa Svetovej banky odtiaľ USA v roku 2024 doviezli toaletný papier v hodnote 328 miliónov dolárov.
Denník Guardian preto už predpovedá, že sa Američania musia pripraviť na výrazné zdraženie toaletného papiera a vreckoviek, čo je tovar, z ktorého minú až pätinu celosvetovej spotreby. Práve odpor, ktorý Ottawa kladie Washingtonu, jej podľa odborníkov napokon môže pomôcť.
Skúsenosti s Čínou, na ktorú Trump v minulosti skúšal uvaliť vyše 100-percentné clá, ukazujú, že ak je odveta druhej strany účinná, Trump je ochotný ustúpiť a uzavrieť dohodu. Unikne kanadská hus opäť z pazúrov amerického orliaka?
X X X
SBU: Ukrajinci si začínají přát příchod Ruska
Bezpečnostní služba Ukrajiny prý informovala prezidenta s vypršelým mandátem Volodymyra Zelenského o nebezpečném posunu ve veřejném mínění Ukrajinců – stále více z nich si začíná přát příchod Ruska. Oznámil to dnes 29. srpna ukrajinský telegramový kanál „Legitimny“ s odvoláním na informovaný zdroj z Kanceláře prezidenta Ukrajiny. Podle zdroje tento obrat vedl k nárůstu úniků informací k Rusům.
„Mnoho lidí si začalo přát příchod Ruska. Koneckonců, lidem je jedno, pod jakou vlajkou žijí, hlavně aby žili v míru. To se týká především jihovýchodu a téměř celé levobřežní Ukrajiny,“ uvádí informace. Zdroj kanálu uznal, že obyvatelé těchto regionů chápou, že pouze takový výsledek ukončí válku. Za zmínku také stojí, že Rusům důvěřují více než Zelenského kruhu.
Ukrajinci doufají, že jim Rusko dá možnost znovu vybudovat si domovy, jak se to děje na „ztracených územích“ (jako je Mariupol). Od Kyjeva se ale nic takového očekávat nedá.
Za připomenutí stojí také brutální lov mužů skupinami pracovníků vojenských kanceláří, kteří jsou potom bez výcviku odesíláni na frontu. Značný vliv na myšlení lidí mají také informace o vyšetřování korupce, která zasahuje i do prezidentské kanceláře. Pak je jasné, proč se lidé stále více přiklánějí k přesvědčení, že Rusko je mnohem méně děsivé než Zelenského režim, který okupoval Ukrajinu zevnitř.
Zpráva uvádí, že na pozadí těchto událostí kyjevští sponzoři vážně zvažují nahrazení Zelenského, který se pro svůj lid stal horším než Vladimir Putin. Reset moci by měl snížit negativitu a deziluzi mezi masami. Zelenskyj to chápe a dělá vše pro to, aby si udržel moc, protože ztráta křesla by z něj okamžitě udělala obětního beránka. Server vasevec.cz
X X X
Prísne strážené oslavy SNP: ľudia museli piť z fliaš pred ochrankou, prišli Fico, Pellegrini aj Čaputová
Fico, Pellegrini, ale aj Čaputová, Gašparovič či Michal Šimečka so svojou „družinou“ sa prišli do Banskej Bystrice pokloniť hrdinom Povstania. Na celoštátnych oslavách sa objavili už len dvaja veteráni, ktorí sú schopní a ochotní hovoriť.
Oslavy SNP v Banskej Bystrici
Oslavy 82. výročia Povstania boli v sobotu (29. 8.) opäť prísne strážené. Dokonca tak, že v rámci kontrol sa museli ľudia, ktorí si do areálu Múzea SNP so sebou priniesli fľašu s vodou, museli zo svojich „zásob“ odpiť priamo pred očami ochrankárov.
Krátko pred desiatou, kedy sa pri súsoší Obete varujú konalo kladenie vencov, začali prichádzať politici a traja najvyšší ústavní činitelia. Nechýbali ani bývalí prezidenti Ivan Gašparovič a Zuzana Čaputová. Na pietnom akte sa poklonili pamiatke a obetiam hrdinom Povstania aj opoziční politici na čele s Michalom Šimečkom. Ešte pred nimi tak ale urobili veteráni, nasledoval predseda parlamentu Richard Raši, prezident Peter Pellegrini a potom premiér Robert Fico.
Dalibor Lesník z Múzea SNP potvrdil, že na oslavy prišli už len dvaja pamätníci Povstania, ktorí sú schopní prísť a hovoriť o tom, čo prežili – Vladimír Strmeň (98) a Branislav Tvarožek (101). „Aktuálne ich ešte žije, na základe dostupných informácií, ktoré máme, niečo cez desať. Žiaľ, keď sme pred dvoma rokmi, pri okrúhlom jubileu, robili rozhovory s ôsmimi, v priebehu najbližšieho roka sme potom dvoch z nich pochovali,“ povedal Lesník.
Vzácne chvíle s veteránmi
Strmeň pripomenul, že je to už 82. výročie SNP. „Spomínam na tie chvíle, keď Povstanie vypuklo. Na tú odvahu – a že každý chcel prispieť, aby sa to vydarilo. Mal som vtedy sedemnásť rokov, pôsobil som v partizánskej skupine Milana Rastislava Štefánika v Španej Doline, kde nás bolo 220,“ rozrečnil sa veterán. „Bojovali sme pri Veľkom Poli, Kremnici, no najviac pri Turčianskych Tepliciach,“ vysvetlil. A čoho sa najviac obával?
„Každý človek má pud sebazáchovy. Rozprávať o nejakých hrdinstvách nie je možné, lebo tam každému ide o život. Najhoršie bolo, že večer z nás nik nevedel, kto sa dožije rána. Nemci útočili vo dne v noci, takže sme boli v úzkych,“ konštatoval. Ako každý rok, aj teraz podčiarkol, že mier je dôležitý.
„Lebo o slobodu sme prišli ľahko, no ťažko a krvou sme si ju vybojovali. Treba si preto vážiť každý deň slobody,“ zdôraznil. Je mu ľúto, že veteránov je každým rokom menej. „Sám mám takmer stovku, už mi k tomu chýbajú len dva roky. Bol by som veľmi rád, keby som ešte mohol byť užitočný ministerstvu obrany. Stále chodíme po školách a mladej generácii pripomíname, ako ťažko sa rodila sloboda,“ doplnil.
Riaditeľ Múzea SNP Marian Uhrin poznamenal, že Povstanie si každoročne pripomíname ako štátny sviatok. „Je to jedna z najvýznamnejších udalostí v našich dejinách. Pokiaľ máme možnosť ešte stále sa stretávať s priamymi účastníkmi Slovenského národného povstania, cez ich ľudské príbehy, je to dôležité. Musíme si vážiť každú chvíľu, kedy sú ešte s nami,“ uzavrel Uhrin.
Význam SNP treba zdôrazňovať najmä mladým generáciám. Kampaň zameranú na to odštartovalo banskobystrické múzeum už pred desiatimi rokmi. Zapojili sa do nej rôzne známe osobnosti z mesta, medzi nimi napríklad hokejista Michal Handzuš, futbalista Marek Hamšík či biatlonistka Anastasia Kuzminová.
„Jednoducho ľudia z oblasti kultúry, športu, hudby, umenia. Myslím, že keď sa mladej generácii prihovoria práve oni, to bude asi tá správna cesta. Potom už nastúpime my ostatní, ktorí ten príbeh o Povstaní a druhej svetovej vojne dopovieme,“ ozrejmil Lesník. „SNP bol najväčší míľnik v dejinách moderných slovenských dejín. Išlo asi o jediné vystúpenie slovenského národa, kedy sa spojil proti okupácii vlastnej krajiny,“ dodal.
Minister obrany Robert Kaliňák objasnil, že do areálu, kde sa oslavy konali, prišlo zhruba 15-tisíc ľudí. Zastúpenie tam mali aj veľvyslanectvá zo štyridsiatich krajín. Nechýbal ani český minister obrany a zárove vicepremiér tamojšej vlády Jaromír Zůna.
„Myslím, že sme pripravili dostatočne zaujímavý program – nielen samotnú pietnu spomienku s kladením vencov, ale aj mnoho ďalšieho, vrátane výstavy našej techniky. Je to najlepšia forma, ako mladým priblížiť odkaz SNP,“ povedal Kaliňák. Spomenul tiež vojenskú prísahu päťsto vojakov, ktorá sa pod pamätníkom uskutočnila.
„Nie je lepšie miesto pre vojakov začínajúcich svoju kariéru, aby skladali prísahu na ochranu svojej vlasti, ako práve tu – v Banskej Bystrici, teda v srdci Povstania. Som presvedčený, že je to pre nich veľká udalosť,“ zhodnotil. Prezradil, že náklady na oslavy sa pohybovali v státisícoch eur. Odhadol, že by to malo byť do 400-tisíc, čo je podľa neho hodné tohto sviatku.
„Zákopy“ sociálnych sietí
Prezident Peter Pellegrini zdôraznil, že oslavy sa konajú na, pre všetkých Slovákov, ikonickom mieste v Banskej Bystrici. Pri pohľade na veteránov sediacich v prvej rade spomenul vďačnosť a hrdosť za ich obetu. „Písali ste kapitolu národnej nezlomnosti a viery v období boja proti fašizmu. Výrazne ste prispeli k tomu, že sme ako národ v tých pohnutých časoch nezlyhali,“ povedal.
„Vám dnes patrí naša nekonečná úcta a rešpekt. Vy ste nositelia tých víťazných časov. Tiež myšlienok slobody a demokracie, ktoré vytvárali morálny základ slovenského národa,“ pokračoval Pellegrini. „Pre niektorých sú to len často opakované slová, ktoré časom môžu znieť ako fráza. Váš život, odvaha a strádanie z nich ale nikdy frázu neurobia,“ tvrdí.
Všetky slová a spomienky veteránov z tých čias, ktoré vyslovujú, stelesňujú podľa prezidenta ich životný odkaz – múdrosť a skúsenosť pre všetkých. „Pri vás si uvedomujeme, čo sa stane, ak rezignujeme na mier a súboj s extrémizmom. Ak prestaneme presadzovať prirodzené hodnoty akými sú ľudskosť, slušnosť a tolerancia,“ pripomenul.
Eva ŠtenclováBývalí prezidenti Zuzana Čaputová a Ivan Gašparovič.
„Opustenie týchto hodnôt znamená jediné – nástup radikalizmu a nenávisti so snahou rozširovať svoje politické, ekonomické či územné zisky. Nástup ideológií, ktoré chcú fyzicky zlikvidovať celé národy. Dejiny sa často opakujú v ich najbrutálnejšej podobe,“ podotkol. „Nezostaňme pasívni a nerezignujme v boji s neslušnosťou,“ odkázal s tým, že nepriateľ je často skrytý „v zákopoch sociálnych sietí“, kde mu anonymita dodáva falošnú odvahu.
Premiér Robert Fico pripomenul, že Povstanie je najvýznamnejšou udalosťou v moderných dejinách Slovenska. „Trvalo niekoľko mesiacov, ale boj o jeho výklad trval celé desaťročia,“ podotkol s tým, že ide o výrok Gustáva Husáka spred päťdesiatich rokov. Bývalého československého prezidenta by podľa neho mnohí najradšej vyškrtli zo slovenskej histórie.
„No a ten boj pokračuje ďalej. Toľko krivých výkladov a zrkadiel som videl za ostatné roky, v ktorých nás chcú ukázať, Slovákov a SNP, ako zosmiešnenú karikatúru. Mnohí ho chcú vidieť na čiernej listine a prečo? No lebo bolo príliš slovenské, samostatné a suverénne, teda také, akú chceme mať my Slovenskú republiku,“ uzavrel.
X XX
72 tisíc lidí za 24 hodin. Jak Španělsko deportuje migranty z Ceut.
Dětští migranti stojí před migračním centrem v Ceutě.
Španělsko deportovalo z Ceuty více než stovku migrantů, které policie zadržela kvůli trestné činnosti. U dalších pokračuje proces směřující k případnému vyhoštění. Úřady přitom musí posoudit, zda jednotliví migranti splňují podmínky pro udělení ochrany. O postupu dnes informoval španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska. V autonomním španělském městě na severu Afriky mezitím roste napětí a vláda chystá další výrazné posílení ochrany hranice.
Do Ceuty na konci července během přibližně 24 hodin nelegálně pronikly desítky tisíc lidí ze sousedního Maroka. Podle údajů španělského ministra vnitra 30. a 31. července překročilo hranici přibližně 72 tisíc lidí. Asi pět tisíc z nich podle něj v Ceutě stále zůstává.
Místní starosta Juan Jesús Vivas uvádí ještě vyšší čísla. Podle něj do města během migrační vlny přišlo přibližně 80 tisíc lidí a osm až deset tisíc z nich tam nadále pobývá.
Více než stovka migrantů už byla deportována
Grande-Marlaska dnes ve výboru španělského parlamentu uvedl, že během srpna bylo z Ceuty deportováno více než sto migrantů zadržených policií kvůli trestnému činu.
Tím ale vyhošťování nekončí. U dalších lidí úřady pokračují v řízeních, při nichž zjišťují, zda splňují podmínky pro poskytnutí ochrany. Výsledek tohoto posouzení rozhodne o tom, zda budou moci ve Španělsku zůstat, nebo budou vyhoštěni.
Specifickou otázkou zůstává situace nezletilých migrantů bez doprovodu. Španělské ministerstvo vnitra podle tamních médií výrazně snížilo jejich evidovaný počet na 1475. Ještě před několika dny přitom uvádělo přibližně 2900 nezletilých.
Přes Ceutu a další španělské autonomní město v Africe Melillu se migranti snaží dostat do EU. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay
Migranti se bojí přesunu do ubytoven
Část migrantů stále přežívá v provizorních podmínkách. Španělská policie se minulý týden snažila vyklidit pláž Trampolín a společně s pracovníky nevládních organizací přesvědčovala migranty, aby se přesunuli do dočasných ubytoven zřízených místními úřady.
Někteří migranti se však po několika hodinách na pláž vrátili. Podle jejich vyjádření se obávají, že pobyt v ubytovacích zařízeních by mohl skončit jejich vyhoštěním zpět do Maroka.
Situace zároveň vyvolává stále větší napětí mezi částí místních obyvatel. Ve čtvrtek někteří lidé zapálili provizorní příbytky migrantů na pláži Benítez a blokovali automobily Červeného kříže přivážející pomoc. Demonstranti přitom mávali španělskými vlajkami.
Stovky dalších policistů a tři tisíce vojáků
Madrid reaguje také výrazným posilováním bezpečnostních složek. Ministr vnitra oznámil vyslání dalších 40 příslušníků pořádkové policie.
Od začátku srpna už španělské úřady zvýšily počet policistů a příslušníků četnictva v Ceutě přibližně o 800. Na bezpečnost zároveň dohlíží zhruba 3000 vojáků.
Jde o mimořádné nasazení vzhledem k velikosti města. Ceuta má rozlohu pouze přibližně 19 kilometrů čtverečních a žije v ní asi 84 tisíc obyvatel. Počet lidí, kteří podle vládních údajů překročili hranici během jediného dne, se tak blížil počtu stálých obyvatel celého města.
Hranici budou hlídat drony i plavidla
Španělsko chce zároveň fyzicky posílit ochranu hranice mezi Ceutou a Marokem. Grande-Marlaska oznámil mimořádná opatření zahrnující prodloužení vlnolamů, trvalý systém bójí, letecký dohled pomocí dronů a nasazení zásahových plavidel.
Podle španělských médií mají opatření stát přibližně 35 milionů eur, tedy asi 840 milionů korun.
První nafukovací bariéru z bójí instalovaly úřady do moře u hranice Ceuty už 1. srpna. Podobnou bariéru ministerstvo vnitra v polovině měsíce umístilo také u Melilly, druhého španělského autonomního města na severoafrickém pobřeží sousedícího s Marokem.
Opozice požaduje rychlé vyhoštění
Postup vlády čelí kritice španělské opozice. Pravicová Lidová strana (PP) a krajně pravicová strana Vox požadují co nejrychlejší vyhoštění migrantů z Ceuty, včetně nezletilých.
Lidová strana navíc na 2. září svolala protesty před radnicemi v celém madridském autonomním regionu, který ovládá. Demonstrace se mají uskutečnit také ve španělské metropoli.
Migrační krize tak nekončí samotným zabezpečením hranice. Španělské úřady nyní musí řešit postavení tisíců lidí, kteří v Ceutě zůstali, a individuálně posuzovat, kdo má nárok na ochranu a u koho jsou splněny podmínky pro vyhoštění. Ceskajustice.cz
X X X
V Nemecku hovoria o „Zeitenwende 2.0“. Merz po útoku v Lipsku chystá krok, ktorý nahnevá Moskvu
Nemecký kancelár Friedrich Merz sa chystá obviniť Rusko z pokusu o dronový útok na letisko v Lipsku a oznámiť rozsiahle nové sankcie voči ruským subjektom súbežne s novými sankciami EÚ, píše bruselský server Politico.
Plán nemeckej vlády má zahŕňať priame opatrenia proti ruským subjektom, zatiaľ čo EÚ bude pokračovať v zavádzaní nových sankcií, ktoré sa súbežne pripravujú v Bruseli. Serveru Politico a týždenníku Welt am Sonntag to pod podmienkou anonymity uviedli traja úradníci oboznámení s touto záležitosťou. Oznámenie je naplánované na začiatok budúceho týždňa, pričom v utorok a v stredu budú v írskom meste Wicklow rokovať ministri zahraničných vecí EÚ. Merz by sa však mohol rozhodnúť vydať vyhlásenie aj skôr, uviedli zdroje.
Dron s výbušninou spustil poplach: Takéto zbrane nasadia na nemeckých letiskách. Zdroj: Reuters
Merz tento týždeň vyhlásil, že útok na východonemeckom letisku Lipsko/Halle zo začiatku augusta ukázal, že Nemecko je reálne ohrozené. Zatiaľ však zodpovednosť za incident nepripísal žiadnemu štátnemu ani neštátnemu aktérovi. Podľa médií, ktoré sa odvolávajú na svoje zdroje z bezpečnostných zložiek, sa však úrady domnievajú, že za pokusom o útok na ukrajinské lietadlo bolo práve Rusko.
Jeden z úradníkov uviedol, že v reakcii na incident s dronom v Lipsku už nestačí vyhostiť jednotlivých ruských diplomatov alebo zatvoriť Ruský dom v Berlíne. Potrebné by boli tvrdšie opatrenia, ako napríklad sprísnenie sankcií alebo ešte rozsiahlejšie dodávky zbraní na Ukrajinu. Zdroje však odmietli poskytnúť ďalšie podrobnosti o tom, aké konkrétne opatrenia Merz plánuje oznámiť.
Nie je ani jasné, do akej miery sa Berlín chystá pripísať zodpovednosť za pokus o dronový útok jednotlivým ruským aktérom alebo ruskej vláde. Berlín sa však už pripravuje na ostrú protireakciu, keďže podľa úradníkov sa Nemecko musí pripraviť na sankčné opatrenia zo strany Moskvy, píše Politico.
Dvaja z úradníkov opísali pripravovaný krok ako „Zeitenwende 2.0“, čo je odkaz na označenie historického obratu v oblasti obrany, ktorý predchádzajúci kancelár Olaf Scholz oznámil v reakcii na rozsiahlu inváziu Moskvy na Ukrajinu v roku 2022.
Zamestnanec východonemeckého letiska Lipsko/Halle objavil v noci na 5. augusta dron s výbušninou, ktorý sa nachádzal v blízkosti ukrajinského lietadla spoločnosti Antonov. Letisko následne prerušilo prevádzku. Iné nákladné lietadlo, ktoré sa práve chystalo pristáť, muselo pristávací manéver prerušiť a zrazilo sa s ďalším „neznámym lietajúcim objektom“.
V posledných týždňoch došlo v krajinách NATO k viacerým bezpečnostným incidentom. Napríklad v Rumunsku bol niekoľko stoviek metrov od projektu ťažby zemného plynu Neptun Deep v Čiernom mori objavený námorný dron naložený výbušninami, ktorý rumunské ozbrojené sily zneškodnili. Prezident Nicușor Dan z incidentu výslovne obvinil Rusko. O niekoľko dní neskôr slovenská polícia zmarila plánovaný podpaľačský útok na továreň vyrábajúcu bezpilotné systémy pri Prešove.
X XX
Kto by sa mohol zbaviť Putina? Príde mobilizácia? Ruský expert vysvetľuje, či Ukrajina oslabila moc šéfa Kremľa
Čo by pre Vladimira Putina znamenal scenár, že by do ulíc Moskvy vyšlo pol milióna ľudí? Aj o tom pre Pravdu hovorí Anton Barbašin, expert na ruskú domácu a zahraničnú politiku a editor portálu Riddle (Hádanka).
Oficiálne ste sa dostali na ruský zoznam hľadaných osôb. Viem, že vravíte, že vás to neprekvapilo a očakávali ste to, ale čo to pre vás reálne znamená? Čo by sa vám stalo, keby ste sa vrátili do Ruska?
Okamžite by ma zatkli a dali do väzby až do súdu. Zatiaľ som ešte nebol odsúdený. Je to proces, ktorý proti mne povedú v neprítomnosti. Asi z polovice krajín sveta by ma do Ruska mohli deportovať, napríklad aj z Turecka.
X XX
Fico poslal progresívcom odkaz cez Ráža: Ak vezme Bratislavu, bude to obrovská porážka
Za obrovský volebný úspech v komunálnych voľbách by predseda vlády Robert Fico (Smer-SD) považoval víťazstvo ministra dopravy Jozefa Ráža v súboji o post primátora Bratislavy. „Keby Jožo Ráž vyhral v Bratislave, tak ani nemusím ísť na tlačovú konferenciu hodnotiť komunálne voľby,“ uviedol premiér v diskusnej relácii STVR Sobotné dialógy.
Premiér podotkol, že Ráža ako kandidáta podporuje, zároveň však chce rešpektovať, že je nezávislý kandidát. „Je to nezávislý kandidát, ale aj minister v mojej vláde. Ja chcem nechať pánovi ministrovi dostatočný priestor, aby mohol ako nezávislý kandidát vykonávať svoju robotu,“ povedal. Prípadné Rážovo víťazstvo by podľa Fica znamenalo výraznú politickú porážku progresívnych a liberálnych síl v hlavnom meste. „Pokiaľ by Jozef Ráž vyhral voľby primátora v Bratislave, tak to je obrovská porážka progresivizmu a liberalizmu v Bratislave,“ vyhlásil.
V Prešovskom kraji je podľa neho ťažké odhadnúť, ako dopadnú župné voľby pre vysoký počet kandidátov, ktorí sa uchádzajú o post predsedu samosprávneho kraja. Smer postavil europoslankyňu Juditu Laššákovú, okrem ktorej kandidujú aj predseda KDH Milan Majerský, minister investícií Samuel Migaľ či Milan Mazurek z Republiky. „Keď osem kuchárov varí polievku, tak ju pripáli. Keď je toľko kandidátov v jednom kraji, môže také prekvapenie prísť, že si to ani nevieme predstaviť,“ povedal. Poukázal pritom na to, že voľba predsedu samosprávneho kraja je jednokolová.
Fico je presvedčený, že Smer postavil silného kandidáta v Žilinskom kraji aj v Trenčíne. „Budeme bojovať o svoje miesto pod slnkom, ale som pripravený ako predseda strany robiť aj dohody, ale veľké dohody, ktoré budú viesť k výsledku,“ dodal.
Taraba v ohrození?
Ministerstvo životného prostredia patrí podľa koaličnej dohody Slovenskej národnej strane (SNS) a Fico je pripravený túto dohodu rešpektovať, uviedol to v súvislosti s požiadavkou SNS na výmenu ministra životného prostredia Tomáša Tarabu a jeho nahradenie súčasným štátnym tajomníkom Filipom Kuffom.
Za termín na vyriešenie tejto situácie premiér označil 30. september. SNS si podľa neho musí tento spor vyriešiť sama, no je pripravený „dať všetku energiu do urovnania tohto sporu“. „Budem určite hovoriť so zainteresovanými, budem ich nabádať k dohode, aby sa pokračovalo ďalej, pretože považujem Tarabu za dobrého ministra,“ povedal s tým, že ho hodnotí z pohľadu toho, čo robí ako minister. „Ja nehodnotím jeho politické výkony a vzťahy k Slovenskej národnej strane,“ povedal.
Fico odmietol, že by bola v hre výmena rezortov medzi koaličnými partnermi. „Ministerstvo životného prostredia a ministerstvo kultúry patrí Slovenskej národnej strane. Tie rezorty, ktoré patria Hlasu, patria Hlasu a tie, ktoré patria Smeru, patria Smeru,“ uviedol. Zmeny vo vláde sa podľa neho nepripravujú. „Fakt mám dosť iných starostí ako teraz hrať nejaké šachové partie,“ vyhlásil. Koalícia má podľa neho pred sebou ešte viac ako rok do volieb a množstvo práce. „Máme pred sebou ešte viac ako rok, 13 – 14 mesiacov. Máme veľa priorít, ešte treba dokončiť čerpanie eurofondov a ďalšie veci,“ povedal.
Fico zároveň uviedol, že nechce, aby vnútrostranícky spor SNS blokoval fungovanie parlamentu alebo zaťažoval verejnosť. Podotkol, že v minulosti musel venovať veľa energie riešeniu sporov v strane Hlas-SD a v SNS po rozpade ich poslaneckých klubov. „Niekedy si pripadám ako školník, ktorý pobehuje po škole a opravuje všetky chyby,“ poznamenal Fico. Smer-SD podľa neho podobnými vnútornými problémami nezaťažuje verejnosť
Predseda vlády je tiež pre prekazený podpaľačský útok na výrobný závod pripravený zvolať Bezpečnostnú radu SR, ak to bude potrebné. Tvrdí, že ho riaditeľ Slovenskej informačnej služby (SIS) Pavol Gašpar opakovane informoval o krokoch, ktoré v tomto prípade podnikli. „Monitorovali celý objekt, monitorovali potenciálnych páchateľov a nakoniec došlo k úspešnému zavŕšeniu tejto operácie na základe medzinárodnej spolupráce,“ povedal Fico. Toto je podľa neho dôkaz, že SIS je funkčná.
Premiér sa vyjadril aj k snahe Slovenska stať sa nestálym členom Bezpečnostnej rady OSN. Účasť v rade považuje za dôležitú. Minister zahraničných vecí Juraj Blanár (Smer-SD) podľa neho robí „obrovskú ofenzívu“. Je to tiež súčasťou Ficovej agendy na zahraničných návštevách a odpovede sú podľa neho veľmi priaznivé. Predpovedá, že v OSN sa budú diať významné reformy a bolo by dobré, ak by Slovensko v rokoch 2028 až 2029 pri tom bolo. Šance sú podľa neho vysoké. „Ja by som teraz nerád porcioval kožu medveďa, ktorý ešte behá po lese,“ podotkol predseda vlády.
V relácii tiež potvrdil, že vládny kabinet chystá ďalšie rokovanie s vládou Ukrajiny, tentokrát v ukrajinskom Ľvove. Termín podľa Fica hľadajú.
Fico načrtol recept po zrušení transakčnej dane
Jednou z možností, ako nahradiť výpadok príjmov štátneho rozpočtu po zrušení transakčnej dane, by mohlo byť celoplošné zníženie výdavkov o približne jedno percento. Týkalo by sa všetkých inštitúcií štátnej a verejnej správy, uviedol Fico.
Predseda vlády uviedol, že ušetriť na výdavkoch verejnej správy nepovažuje za problém. Konsolidáciu na úkor občanov v budúcom roku vylúčil. „Hovorím o celoplošnom škrtnutí napríklad jedného percenta. Ale keď sa ma niekto pýta, aké sú možnosti, ja napríklad hovorím o takejto možnosti. Minister financií pripravuje ďalšie kroky, ktoré možnože nahradia toto celoplošné škrtanie, ale minister financií vie, že musí doručiť čísla a je to na ňom,“ povedal Fico.
Premiér opäť odmietol úvahy o vyrovnanom štátnom rozpočte, ktorý by vláda mala podľa zákona o rozpočtovej zodpovednosti prijať. Poukázal na únikovú doložku tohto ústavného zákona, podľa ktorej vláda nemusí takýto rozpočet predložiť, pokiaľ platby do medzinárodných inštitúcií prekročia určitú hranicu. Rada pre rozpočtovú zodpovednosť však už v minulosti takýto výklad spochybnila.
Podľa premiéra je vyrovnaný rozpočet „chiméra“ a na jeho dosiahnutie by bolo treba škrtnúť osem miliárd eur. Dodal, že existujú aj iné možnosti, ako sa sankciám zákona vyhnúť. Jednou z nich je, že právna norma hovorí o predložení vyrovnaného rozpočtu do parlamentu, ale už nie o jeho schválení. V Národnej rade SR by tak teoreticky mohli koaliční poslanci navrhnutý vyrovnaný rozpočet upraviť podľa potrieb vlády.
Štátny rozpočet sa bude podľa Fica schvaľovať v termíne na prelome novembra a decembra. Okrem štandardných výdavkov má obsahovať aj osobitné zdroje na energopomoc a aj zdroje na dostavbu rozostavaných nemocníc. „A potom ešte samozrejme teraz ideme riešiť problém sucha a niekedy prichádzajú výdavky, s ktorými nerátame,“ dodal premiér.
Práve problémy spojené so suchom by mali byť predmetom rokovaní vlády pred začiatkom poľnohospodárskej výstavy Agrokomplex v stredu (2. 9.) na budúci týždeň. Minister pôdohospodárstva Richard Takáč (Smer-SD) by mal priniesť päť dokumentov, ktoré sa tejto téme budú venovať. Jedným z nich je podľa Fica vyplácanie preddavkov Miestnym akčným skupinám (MAS).
Premiér sa dotkol aj témy dlhodobého rozvoja Slovenska. Vyzval opozičné strany, aby sa pripojili k prácam na vízii a stratégii Slovenska do roku 2040. Ide o dokumenty, z ktorých by mali čerpať vládne programy bez ohľadu na to, ako bude vláda v budúcnosti vyzerať. Druhou témou, na ktorej by mala opozícia spolupracovať, je podľa Fica príprava rozpočtu EÚ na roky 2028 – 2034. Vzhľadom na parlamentné voľby v roku 2027 by podľa premiéra bolo vhodné, aby mali vládne aj opozičné strany v tejto oblasti rovnaký názor na priority Slovenskej republiky.
XX X
Po útoku, ktorý neprežil 36-ročný muž, zmizli. Trojicu Poliakov našli v byte v Petržalke
Traja Poliaci, ktorí napadli muža po futbale v poľskom Krakove, sa skrývali na Slovensku. Bratislavskí krajskí policajti tak pomohli krakovským policajtom v rámci vyšetrovania závažnej násilnej trestnej činnosti, ku ktorej došlo koncom minulého týždňa, informoval hovorca bratislavskej krajskej polície Michal Szeiff.
Traja Poliaci podozriví zo zabitia muža sa skrývali na Slovensku
Traja Poliaci, ktorí napadli muža po futbale v poľskom Krakove, sa skrývali na Slovensku. Bratislavskí krajskí policajti tak pomohli krakovským policajtom v rámci vyšetrovania závažnej násilnej trestnej činnosti, ku ktorej došlo koncom minulého týždňa.
Skupina viacerých osôb mala v nočných hodinách z 20. na 21. augusta napadnúť v mestskej časti Nowa Huta v Krakove 36-ročného muža. Ten v dôsledku fyzického útoku utrpel zranenia, ktorým následne podľahol. Útočníci z miesta utiekli, priblížila polícia. „Policajti krakovskej polície získali v priebehu uplynulých dní operatívnu informáciu, v zmysle ktorej sa tri osoby, dôvodne podozrivé z účasti na predmetnom skutku majú nachádzať na území Bratislavy,“ uviedol Szeiff.
Policajti hodnovernosť tejto informácie preverili a potvrdili a v priebehu piatka (28. 8.) ich zadržali. „Nakoľko v zmysle zistených informácií nebolo vylúčené, že osoby môžu byť ozbrojené, policajtom bratislavskej krajskej kriminálky poskytli potrebnú súčinnosť policajti Pohotovostného policajného útvaru Bratislava,“ povedal Szeiff. Doplnil, že tí trojicu mužov zadržali za použitia donucovacích prostriedkov v priestoroch jedného z bytov na Šustekovej ulici v bratislavskej Petržalke. K zraneniu osôb pri zákroku nedošlo.
Lustráciou sa podľa Szeiffa potvrdilo, že po dvoch mužoch je vyhlásené políciou v Krakove pátranie na účely zadržania a medzinárodného vydania. Tretieho z mužov viedli v pátraní ako nezvestnú neplnoletú osobu vyhlásenú poľskými orgánmi. „Všetci traja muži boli eskortovaní na príslušné policajné oddelenie za účelom vykonania potrebných úkonov a následného odovzdania policajtom krakovskej polície,“ dodal.
X XX
Absolútny šok na Vuelte. Pogačar po krvavom páde odstúpil. Lekár tímu odhalil rozsah zranení
Fenomenálny slovinský cyklista Tadej Pogačar sa nedočká prvého titulu na španielskej Vuelte.
Tadej Pogačar odstúpil z pretekov pre rezné rany na tvári aj na ľavom ramene.
V sobotňajšej ôsmej etape mal Pogačar ťažký pád približne 32 kilometrov pred cieľom, pričom bezprostredne po ňom sa chytal za ľavú ruku.
So zakrvavenou tvárou a poranenou rukou a ramenom sa ešte pokúšal nasadnúť naspäť na bicykel, ale zranenie mu nedovolilo vrátiť sa na trať a z 81. ročníka Vuelty napokon odstúpil.
Slovinec, ktorý nosil červený dres lídra pretekov od skončenie úvodnej etapy, havaroval uprostred pelotónu a lekársky personál sa ho snažil rýchlo ošetriť. Podľa webu Cyclingnews Pogačar utrpel pri páde hlboké a rezné rany na ľavom ramene a tvári.
Po niekoľkých minútach sedenia na ceste s lekármi pretekov a personálom tímu UAE Emirates-XRG okolo seba Pogačar vstal a zložil si prilbu. Jeho snaha pridať Vueltu na zoznam víťazstiev Grand Tour sa nečakane v sobotu skončila.
Lekári aj záchranka neskôr potvrdili jeho odstúpenie. Po šiestich rokoch absolútnej dominancie vo svetovej cyklistike sa šťastie obrátilo proti nemu.
Táto nehoda je len jeho druhým odstúpením kvôli pádu v cyklistických pretekoch odkedy sa v roku 2019 stal profesionálom. To doteraz jediné absolvoval po pretekoch Liège-Bastogne-Liège v roku 2023. Pogačar by mal v septembri v Montreale obhajovať titul majstra, no po páde je jeho účasť nateraz otázna.
Tímový doktor Adrian Rotunno priblížil v sobotu večer po vyšetreniach v nemocnici rozsah zranení slovinského cyklistu: „Je stabilizovaný po dôkladných vyšetreniach. Tadej utrpel otras mozgu, zlomeninu ľavej kľúčnej kosti, zlomeninu krčného stavu a viaceré odreniny. Našťastie neutrpel žiadne vážne zranenia a neurologické následky. Na základe preventívnych opatrení súvisiacich s otrasom mozgu bolo potrebné odložiť operáciu kľúčnej kosti.“
X XX
Šialené podmienky, Pogačar a spol. sa museli ukryť v hoteli. Organizátori zrušili dnešnú etapu
Organizátori zrušili pondelkovú 3. etapu pretekov Vuelta a Espaňa pre nebezpečné poveternostné podmienky.
V záverečných desiatkach kilometrov zasiahla cyklistov silná búrka spojená s krupobitím, ktorá neumožnila ďalej pokračovať v pretekoch.
Jazdci vrátane lídra Tadeja Pogačara museli zísť z trate, aby sa pred krúpami ukryli v hoteli.
Slovinec na čele hlavného balíka najprv spomalil tempo, následne zdvihol ruku ako signál k zastaveniu a potom zavelil schovať sa vedľa trate. Preteky neutralizovali 15 kilometrov pred cieľom.
„Z bezpečnostných dôvodov bola etapa zrušená pre krupobitie a nepriaznivé počasie. Nebude vyhlásený víťaz a nebude ani žiadne slávnostné odovzdávanie cien,“ uviedli organizátori na sociálnej sieti X.
X XX
|
|
„Odhalíme pravdu.“ Rusko připravuje učebnice pro Ukrajince na nedobytém území
Ve středu se konala tisková konference věnovaná inovacím ve výuce dějepisu a společenských věd. Řešila témata jako „vlastenecká výchova školáků, boj proti historickým falzifikacím a šíření neonacismu, informační válka se západními zeměmi“, uvádí agentura RIA Novosti.
Jedním z účastníků byl i Mjagkov. Oznámil, že píší vlastní „pravdivou učebnici“ ukrajinské historie „od nejstarších dob“. Odhalí v ní, „jaká je skutečná pravda o naší historii, a to i té společné“.
„Bude osvětlovat hlavní momenty týkající se jednoty, řekněme, staroruského národa,“ uvedl. „Proč to dopadlo tak, že vznikl takový termín jako ukrajinismus, kdo za to může, kdo ho spustil.“
Je to existenční boj jako s nacistickým Německem, uvádí nová ruská učebnice |
Podle něj učebnice ukáže, proč se „ukrajinští neonacisté“ tváří, že Ukrajinci a Rusové nejsou jeden národ, a „jak to dnešní kyjevský režim dopracoval až sem“.
Rusko se pokouší svoje zpochybňování ukrajinské státnosti a národnosti šířit na okupovaných ukrajinských územích. Od prvního září tam bude k dispozici nová učebnice „Dějiny Donbasu a Novoruska“ pro žáky páté a sedmé třídy. Novorusko označuje ruský imperiální koncept ukrajinského území, které si Moskva nárokuje jako své.
Rusové sepsali učebnici o invazi na Ukrajinu, Kadyrovci jsou za hrdiny |
Ministr školství Sergej Kravcov prohlásil, že učebnice obsahuje „objektivní informace, nikoli lži, které se nacházejí v ukrajinských učebnicích“. Její přesný obsah ale nespecifikoval.
|
BITKA FANOUšKŮ FOTBALU V BRNĚ
Policie před fotbalem řešila v centru Brna hromadnou rvačku stovky chuligánů
|
„Nikdo nehlásil zranění a podle dosavadních informací nevznikla ani žádná škoda na majetku,“ uvedl policejní mluvčí Petr Vala. V souvislosti s potyčkou policisté žádají případné svědky, aby se jim ozvali prostřednictvím tísňové linky 158.
„Uvítáme také fotografie nebo kamerové záznamy, které zachycují průběh konfliktu. Veškerými okolnostmi potyčky se nadále zabýváme,“ uvedl Vala.
Kvůli fotbalu řešila policie desítky incidentů, závažné konflikty nezaznamenala |
V závěru prvního poločasu utkání na Srbské použili fanoušci hostujícího FC Zlín pyrotechniku, včetně dýmovnice. „Tímto jednáním se zabýváme ve spolupráci s pořadatelskou službou a budeme vyhodnocovat dostupné kamerové záznamy,“ doplnil Vala.
X X X
BUDOU SE DĚLIT O ZISK ZA ROPU?
DOSTANE ROPU I KUBA?
OZVOU SE I RUSKO, ŠPANĚLSKO, JAPONSKO, MEXIKO, ITALIE…?
NA POMOC KUBĚ?
Dohoda s USA se může projevit za dlouho nebo vůbec, míní Jirušek. Viní i stav ropného sektoru Venezuely
Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou a zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Dosažení dohody oznámil americký prezident Donald Trump a potvrdila ho prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová. „Spoustu toho ještě nevíme,“ říká o dohodě Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity..
Americký prezident Donald Trump napsal, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Je to pravda? A jak významný krok to pro světový obchod s ropou je?
V hodnocení, jak je dohoda rozsáhlá a jaký bude mít dopad, bych byl jako ve všem, co říká Donald Trump, opatrný. Spoustu toho ještě nevíme. Nevíme třeba, která společnost by měla těžbu realizovat.
Především je ale nejdůležitější říct, že venezuelský ropný průmysl je v takovém stavu, že bude potřebovat dlouholeté investice, aby se vůbec dostal na svou základní produkční kapacitu, aby to na ropném trhu bylo vůbec poznat. A jestli se to stane, to je otázka.
Právě na tohle už na začátku roku v našem pořadu Peníze a vliv upozorňoval třeba expert na energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Ten říkal, že venezuelská těžební zařízení potřebují opravdu výraznou modernizaci. Jak dlouho to může trvat?
Koukáme se na zemi, kde byl ropný sektor roky, nebo spíše desítky let, podinvestován. V posledních deseti letech byl navíc skutečně zdevastován, protože země procházela těžkou ekonomickou krizí. To znamená, že se nebavíme o týdnech, o měsících, ale o jednotkách let, které by pravděpodobně Venezuela potřebovala, aby se dostala na úroveň, která by na ropném trhu byla cítit.
Momentálně Venezuela produkuje kolem jednoho procenta ropy, pokud vezmeme podíl na světovém obchodu. To znamená skutečně jen malou část.
Drahá těžba
Václav Bartuška v lednovém rozhovoru mluvil také o pochybnostech, jak velké zásoby venezuelské ropy jsou. Podle něj se tam přes čtvrt století nedělalo ověření zásob moderními metodami. Nebude to tedy nakonec pro Spojené státy méně výhodné, než jak to prezentuje Donald Trump?
To je jeden z aspektů, na který si budeme muset počkat. Velká část ohromných ropných zdrojů, to znamená toho, co teoreticky leží pod povrchem a co ve Venezuele je, je v podobě velice těžké ropy. Bavíme se o něčem, co, když to zjednoduším, vypadá spíš jako asfalt nebo součást horniny. A to je samozřejmě mnohem nákladnější těžit.
To je jeden z důvodů, proč se zatím ropné společnosti dost zdráhaly do Venezuely investovat v mnohem větším řádu než teď. Soukromé ropné společnosti to velmi zvažují. Je otázka, do jaké míry jsou zásoby, které Venezuela má, ekonomicky těžitelné.
USA jednají s Venezuelou o dlouhodobém přístupu k její ropě. Už teď řídí její export
Donald Trump napsal, že v dlouhodobém horizontu dohoda podstatně sníží ceny benzinu pro všechny Američany. Platí to? Platí to případně nejen pro Američany – může to mít vliv i na ceny ropy, potažmo benzinu a nafty v Evropě?
Každé zvýšení dostupnosti ropy na světovém trhu by teoreticky mohlo znamenat snížení ceny. Ale tady se právě dostáváme k tomu, jak dlouho bude trvat, než se venezuelský ropný průmysl bude schopen dostat na vyšší produkční kapacitu – jestli to trh akceptuje, tedy jestli bude po takové ropě poptávka, jestli bude cenově konkurenceschopná a tak dále.
Záleží na tom, co myslí Donald Trump dlouhodobým horizontem. Jak jsem řekl, trh rozhodně nepocítí reálné dopady v řádu týdnů nebo měsíců, jsou to spíše roky. A je otázka, jestli se to vůbec stane.
Může tam být nějaký efekt uklidnění. Jak teď vidíme, že trh reaguje na jakékoliv zmínky o problémech v Hormuzském průlivu, může tam být i efekt v řádu jednotek dolarů, kdy si trh řekne: je tu výhled na uklidnění a na otevření dalších zdrojů. Ale reálný efekt, ve smyslu nových objemů ropy, které by se na trh dostaly, v dohledné době nebude.
Odchod z OPECu?
Agentura Bloomberg v pátek přinesla zprávu o tom, že Venezuela zvažuje odchod z Organizace zemí vyvážejících ropu, tedy z OPECu. Dá se to očekávat? A co by to případně znamenalo?
Dával bych to do kontextu s dohodou, kterou Spojené státy s Venezuelou uzavřely. Alespoň podle toho, co víme. Pro objemově menší producenty OPEC obecně je i historicky byl svazující, protože kvóty na produkci vyhovovaly těm velkým producentům. Menším to svazovalo ruce, třeba že by chtěli produkovat více, ale nemohou.
V kontextu to vnímám podobně jako vystoupení Saúdské Arábie dříve. Může to být právě tím, že si Venezuela dělá prostor pro budoucí zvyšování nebo manipulaci s produkcí, aniž by do toho OPEC mohl intervenovat.
x X X
DOSTANOU SE DO ČELA NĚMECKA STRANY Z NDR?
‚Fašistka? Kompliment.‘ Krajní pravice v Evropě už neláká jen ‚rozlobené bílé muže‘, přibývá i žen
Ženy v evropských protiimigračních a krajně pravicových stranách získávají na síle. Podle britské stanice Sky News zaplavují sociální sítě radikálním obsahem i mladé influencerky. „Když vám někdo řekne, že jste fašistka, není to nadávka, ale kompliment,“ zní z videí podporujících deportace. Dříve výhradně svět „rozzlobených bílých mužů“ se tak mění a oslovuje čím dál více ženských voliček.
Šéfka Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová
S jejich rostoucí popularitou však začaly tyto pravicové či krajně pravicové strany přitahovat také „rozzlobené bílé ženy“.
Na fašisty jsme byli zvyklí. Ale teď tu máme nacisty a těch je třeba se děsit, varuje Petr Pithart.
Sociální sítě Instagram a TikTok v poslední době zaplavují videa žen s popisky jako „daily reminder, že když vám někdo řekne, že jste fašistka, tak to není nadávka, ale kompliment“. Uživatelky v nich glorifikují například deportace, objevují se ale i příspěvky s hesly jako „Anglie pro Angličany“.
Jedna z britských krajně pravicových influencerek pro Sky News popsala, že „normou by podle ní měl být etnonacionalismus“, tedy forma nacionalismu, v rámci níž je národ spojován s etnickým původem. Příslušnost k národu je podle tohoto směru dána předky a tradicí, nikoliv občanstvím.
Reportér a datový analytik SkyNews Tom Cheshire upozorňuje, že tento trend není jen ve Velké Británii, ale šíří se napříč celou Evropou. Cheshire posledních několik měsíců mluvil s lídryněmi antiimigračního hnutí v Německu.
Podle Reinhildy Bossdorfové, zakladatelky ženského hnutí Lukreta, jsou příspěvky s často rasistickým podtextem „záležitostí popkultury a je to jen hloupý internetový vtip“.
,Hrají dvojí hru‘
Nepravděpodobné protimigrační spojenectví Meloniové a Frederiksenovou.
Podle deníku The Guardian však političky, jako je Marine Le Penová, jedna z hlavních představitelek francouzské krajní pravice, hrají dvojí hru. Odmítají pojem „feminismus“, který vnímají jako nástroj levice.
Vyhýbají se otázkám rovnosti, například genderovým kvótám v politice. Přesto pojem „práva žen“ používají, obvykle ale v kontextu kritiky migrace. „Právo na to nosit šortky nebo minisukni musí být u každé ženy za každou cenu chráněno“ tvrdí Le Penová.
K nejvýraznějším tvářím evropské krajní pravice patří také Alice Weidelová stojící v čele německé AfD, a to přesto, že má strana v německém Spolkovém sněmu vůbec nejnižší podíl žen (12 procent).
Sama Weidelová se netají tím, že by uzavřela hranice a zavedla rozsáhlé repatriace – tedy návrat přistěhovalců do zemí jejich původu. Na jejích mítincích fanoušci v minulosti skandovali „Alice für Deutschland“, mírně pozměněnou verzi zakázaného nacistického hesla Alles für Deutschland (Vše pro Německo).
Proč AfD ovládla východní Německo?
Poté, co se jí podařilo dosáhnout podobných volebních úspěchů jako jiným ženám z evropské krajní pravice, zejména Marine Le Penové ve Francii a Giorgii Meloniové v Itálii, stojí Weidelová před výzvou vést stranu v opozici k jejímu konečnému cíli – vítězství v příštích volbách v roce 2029.
Podobný typ tradičního krajně pravicového obsahu na sociálních sítích se začal šířit i v Česku. Uzavřeným telegramovým kanálem krajně pravicové influencerky Nikol Valdské.
X X X
V ROCE 26 KONEC KOUPÁNÍ A REKREACE :NA ORLÍKU
Regiony Jihočeský kraj okres Písek Podolsko Orlická přehrada Labe voda kvalita kvalita vody rekreace hygienička Krajská hygienická stanice koupání zákaz koupání
‚Je prakticky vyloučeno rekreační využití.‘ Hygienici odhalili znečištěnou vodu v Podolsku na Orlíku
Voda u Podolska na Orlické přehradě není vhodná ke koupání. Po mimořádném odběru ji hygienici hodnotí čtvrtým z pěti stupňů. Lokalita přitom už letos měla dvakrát úplný zákaz koupání. Na Lipně má voda stále mírně zhoršenou kvalitu. Vyplývá to z aktuální zprávy hygieniků.
„Je překročena hodnota ukazatelů sinic, chlorofylu a vodního květu. Je zde i snížená průhlednost. Voda je znečištěna přírodním znečištěním i odpady. Znečištění je takového rozsahu, že je prakticky vyloučeno rekreační využití této lokality,“ popisuje pro Český rozhlas České Budějovice aktuální rozbory ředitelka jihočeské krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.
Dodává, že voda neodpovídá hygienickým požadavkům a pro uživatele představuje zdravotní riziko. „Koupání a provozování vodních sportů nelze doporučit zejména pro děti, těhotné ženy, osoby trpící alergií a osoby s oslabeným imunitním systémem,“ upozornila Kotrbová.
Kvalita vody na Lipně
Oproti minulému odběru se tento týden nezlepšila ani kvalita vody na Lipně. Rozbory ve všech sledovaných lokalitách ukázaly zhoršenou jakost vody s mírně zvýšenou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů.
Kam za čistou vodou a kde se situace dále zhoršuje? Kvalitu vody kontrolovali hygienici po celém Česku
U některých vnímavých jedinců by se už mohly vyskytnout zdravotní obtíže, po koupání proto hygienici doporučují osprchovat se čistou vodou.
U pláže v Černé v Pošumaví je podle aktuálního rozboru překročena limitní hodnota sinic, chlorofylu a je snížená průhlednost. Stejná situace je i u pláží v Horní Plané a v Lipně nad Vltavou.
Hygienici pravidelně jednou za dva týdny sledují na jihu Čech sedm míst ke koupání. Vzorky hodnotí v rozmezí jedna až pět, kdy jednička znamená vynikající jakost vody ke koupání, pětka naopak zákaz koupání. Bližší informace k rozborům jsou na webu jihočeských hygieniků.
X X X
|
V NĚMECKU DNES VÍCE ŠANCÍ STRANÁM Z NDR
KREV STÁLE DNES TEČE I NA UKRAJINĚ, VINOU ZELENSKÉHO,
PODPORUJE STÁLE I FAŠISTY HITLERA NA UKRAJINĚ
PROTO VZNIKLA I VÁLKA
UKRAJINA POTŘEBUJE NOVÉHO PREZIDENTA FEDOROVA, TRESTAT ZELENSKÉHO
UKRAJINCI ŽÁDAJÍ LIDÍ Z RUSKA
V ČR TO NEPOCHOPIL EXKOMUNISTA , ŠPATNÝ VOJÁK PAVEL, STÁLE
PODPORUJE VRAŽDĚNÍ LIDÍ NA UKRAJINĚ, DO VÁLKY BY NEŠEL
Krvácel u Berlínské zdi a volal o pomoc. Jeho pomalá smrt zděsila Německo |
Berlínská zeď po roce 1961 nerozdělila jen třímilionovou metropoli na Sprévě, zpřetrhala také vazby mezi rodinami, jež se ze dne na den ocitly na opačných stranách železné opony. To byl i případ mladého zedníka Petera Fechtera, který zůstal ve východní části odříznutý od svých blízkých.
O rok později se spolu se svým přítelem Helmutem Kulbeikem rozhodl uprchnout na Západ. V cestě jim ale stála Berlínská zeď: provizorní zátarasy z ostnatého drátu tehdy už nahradila dva metry vysoká stěna z šedých tvárnic, kolem níž se rozprostíralo pásmo smrti.
|
|
K útěku se odhodlali 17. srpna 1962. Od půl jedné odpoledne se skrývali poblíž přísně střežené hranice a čekali na správný okamžik. Krátce po druhé hodině vyběhli směrem ke zdi. Východoněmečtí pohraničníci je ale uviděli a zahájili palbu, na prchající mladíky vystřelili téměř třicetkrát.
Těžce raněný zůstal ležet bez pomoci asi padesát minut. Krvácel, naříkal a opakovaně volal: „Pomozte mi přece! Pomozte mi!“ Východoněmečtí pohraničníci nezasáhli. Bezpečnostní složky na druhé straně se bály vstoupit na území NDR a vyvolat konflikt. Nakonec mladíkovi alespoň hodily lékárničku, Fechter ji však už nedokázal použít.
Po padesáti minutách už nikdo nepochyboval, že je po smrti. Nakonec pro jeho tělo došel východoněmecký policista Heinrich Mularczyk a odtáhl ho pryč. Podle oficiální východoněmecké verze Fechter zemřel až po převozu do nemocnice. „Musel přece vědět, že bude na hranicích zastřelen,“ líčil později Mularczyk.
Poslední chvíle mladého stavaře zaznamenal fotograf deníku Bild Wolfgang Bera a kameraman Herbert Ernst, kteří se ze západní strany nahnuli přes zeď a pořídili několik záběrů nehybného těla. Jejich fotky rozpoutaly pozoruhodnou bitvu mezi médii na obou stranách rozděleného Německa.
Policejní vrazi
Západní Berlín se druhý den probudil do zcela odlišné atmosféry. Smrt mladého dělníka byla zprávou číslo jedna a Berovy fotografie zaplnily titulní strany. „Nelidskost u zdi. Policie NDR celou hodinu odmítá pomoci těžce zraněnému uprchlíkovi,“ zněl titulek deníku Der Tagesspiel. Berliener Zeitung hlásal: „Vražda u zdi.“
Odhodil cigaretu a přes Berlínskou zeď skočil rovnou do „pohádkové říše“ |
O vraždě informoval i Die Welt nebo Berliner Morgenpost, který do titulku promítl zoufalé výkřiky zastřeleného muže: „Pomozte mi! Prosím, pomozte mi!“ Dodal: „Policejní vrazi NDR nechali postřeleného uprchlíka vykrvácet u zdi koncentračního tábora.“
Fechterovu smrt na svých titulních stranách ukázala řada západních deníků. Nekompromisně například ostrahu hranic východního Německa popsal norský deník Morgenposten: „V komunistických systémech se považuje za správné postřílet občany, kteří chtějí z tohoto systému uprchnout.“
Zatímco pro Západ se Fechterova smrt stala symbolem hrůzy, bezmoci a krutosti komunistického režimu, pro východoněmecký režim zastřelený mladík představoval zločince a zrádce, jehož bylo potřeba eliminovat.
Jeden z pohraničníků NDR odnáší tělo umírajícího Petera Fechtera.
Východoněmecké deníky jeho smrti zpočátku věnovaly jen velmi malou pozornost. Například list Neues Deutschland, ústřední tiskový orgán Jednotné socialistické strany Německa (SED), se o ní zmínil pouze na poslední straně v sedmnáctiřádkovém prohlášení ministerstva vnitra.
Téměř všechny podrobnosti v jeho prohlášení byly lživé. Ministerstvo vnitra tvrdilo, že státní hranici se pokusili prorazit dva prchající zločinci a západoberlínská policie je při tom aktivně podporovala. Uprchlíci prý nereagovali na opakované výzvy, a tak „bylo nutné použít střelné zbraně“, stálo v prohlášení.
Otřesy u zdi
Rozhořčení veřejnosti v Západním Berlíně rostlo. Následující den vypukly rozsáhlé protesty, přibližně pět set lidí u zdi společně skandovalo: „Vrazi, vrazi!“
Odpoledne už létaly kameny a zápalné lahve na symboly východního Německa a rozbily okna autobusu Rudé armády, který vezl vojáky na střídání stráží u sovětského památníku v parku Tiergarten. Hněv se obrátil i proti západoněmeckým bezpečnostním složkám a Američanům. Veřejnost je vinila, že Fechterovi neposkytli pomoc.
Američané spatřili hromady mrtvol a ztratili nervy. V Dachau postříleli esesáky |
„Kde jsou Američané?“ skandoval bouřící dav a házel kameny na americká hlídková vozidla. Západoberlínská policie musela u hraničního přechodu Checkpoint Charlie nasadit obušky a vodní děla, aby dav udržela od hranice a zabránila prolomení zdi. Starosta Willy Brandt musel obyvatele chlácholit, aby neprovokovali Sovětský svaz, a deník Die Welt poznamenal, že šlo o největší protesty proti existenci zdi.
„Provokatér přistižen při činu“
Východoněmecký tisk kauzu Fechter využil k propagandě. Odpovědnost za vyhrocenou situaci přisuzoval západním médiím, vydavateli Bildu Axelu Springerovi a Willymu Brandtovi. Fechtera označoval za provokatéra, zatímco své pohraničníky vykresloval jako hrdinné strážce státní hranice.
„Když naši bdělí pohraničníci zabrání takovým hanebným činům na naší státní hranici, ze západního tisku slyšíme jen absurdní protestní výkřiky. V pátek naše jednotky pohraniční stráže přistihly provokatéra při činu, a když nereagoval na výzvy našich příslušníků, zastřelily ho,“ napsal Neues Deutschland.
Pozadu ale nezůstala ani západní propaganda. Čtyři dny po tragédii na čtyřech místech u zdi zaparkovaly dodávky s reproduktory, přes které na východ provizorní rozhlasová stanice „Studio am Stacheldracht“ (Studio u ostnatého drátu) vysílala pravdu o smrti Petera Fechtera.
Dodávky značky Volkswagen jezdily podél zdi a snažily se odradit východoněmecké pohraničníky od další střelby na uprchlíky. „Vražda zůstává vraždou, i když jen plníte rozkazy!“ znělo z reproduktorů. Strážce zdi varovaly, že jednoho dne se budou ze svých činů zpovídat: „Zpráva o vašich zločinech obletí celý svět.“
Smrtící láska. Brežněvův trojitý polibek pečetil železné objetí SSSR |
Pouliční protesty postupně utichaly, propagandistická bitva kolem Berlínské zdi však pokračovala. NDR totiž odpověděla vlastní reproduktorovou jednotkou s názvem Studio 13. srpna, která obyvatele Západního Berlína varovala před údajnými plány jejich vlády rozpoutat další válku.
„Drahá Eriko…“
Krátce po Fechterově pohřbu se rétorika východoněmeckého režimu nápadně změnila: list Neues Deutschland ho přestal označovat za zločince, ale psal o něm jako o „mladém chlapci“. Nesouviselo to s názorovým posunem jeho redaktorů, ale s novou verzí příběhu: NDR nyní ze smrti Fechtera vinila západoberlínskou policii, novináře a protestující davy.
Stalin udělal dlouhý nos. Věrného bodyguarda s foťákem poslal do gulagu |
Trvalo pětatřicet let, než se kauza Fechter dostala před soud. Sedm let po sjednocení Německa byli z jeho zabití obviněni dva východoněmečtí pohraničníci Erich Schreiber a Rolf Friedrich. Oba se ke střelbě přiznali, vyjádřili lítost a vyvázli s podmínečným trestem – i proto, že soud po letech nedokázal určit, kdo vystřelil smrtící kulku.
Schreibera usvědčil i dopis, ve kterém se své přítelkyni přiznal z podílu na Fechterově smrti. „Má drahá Eriko, psala jsi mi, že chceš vědět, proč jsem byl povýšen,“ píše na počátku dopisu, který zachytila východoněmecká cenzura.
„Souviselo to s vážnou záležitostí, s něčím, co se rozhodně nestává každý den. Zastřelil jsem narušitele hranic, který chtěl překročit hranici z Východu na Západ. Jestli ti to vadí a nechceš už mít nic společného s ,vrahem’, prosím, s nikým o tom nemluv.“
X X X
VRAŽDĚNÍ VE ŠVÝCARSKU
Po noční střelbě ve švýcarském Aarau je jeden mrtvý a pět vážně zraněných. Po pachateli policie pátrá
Po noční střelbě ve švýcarském Aarau zůstal jeden mrtvý a pět zraněných, několik z nich vážně. Po pachateli nebo pachatelích útoku místní policie stále pátrá, informují tiskové agentury.
Střelba zazněla v noci ze soboty na neděli na rave party na dostihové dráze v Aarau nedaleko Curychu, informoval server Blick.
„Podle prvních zjištění si střelba, k níž došlo v noci v oblasti Schachen ve městě Aarau, vyžádala jednu oběť a pět zraněných, z nichž někteří utrpěli zranění vážná. Pokračuje pátrání po pachatelích, kteří zatím nebyli identifikováni,“ oznámila na síti X policie kantonu Aargau, kde město Aarau leží.
Dodala, že „možné motivy a přesné okolnosti incidentu se teprve objasňují“.
Podle policie zraněním na místě podlehla 22letá žena. Do nemocnice byli převezeni s různě vážnými zraněními čtyři muži a jedna žena ve věku od 24 do 27 let. Všichni poškození mají bydliště ve Švýcarsku, sdělila policie.
Video zveřejněné médii zachytilo sérii výstřelů. Podle policie jsou rozsáhlé části města Aarau uzavřeny a policie preventivně posílila svou přítomnost i mimo město.
Svědkyně citovaná serverem Blick uvedla, že její přítelkyně byla na večírku a kolem 4.00 SELČ jí oznámila, že se tam střílelo. Návštěvníci podle jejího svědectví nejprve považovali rány za ohňostroj, poté někdo zakřičel, aby si všichni lehli na zem. Svědkové pak hovořili až o třech mrtvých, to však podle Blicku potvrzeno nebylo.
Rozšířené držení střelných zbraní
Češi a Švýcaři projednají kauzu Klausova přítele, z jeho údajných 600 milionů v Curychu byl trestný jen zlomek
Ve Švýcarsku je držení zbraní velmi rozšířené. K násilným střelbám ale dochází jen zřídka. V roce 2019 zde byly schváleny přísnější předpisy pro kontrolu zbraní, píše agentura Reuters.
Podle ženevského výzkumného centra Small Arms Survey měli civilisté ve Švýcarsku v roce 2017 v držení více než 2,3 milionu střelných zbraní – což odpovídá téměř třem zbraním na každých deset obyvatel. Země se tak z hlediska počtu střelných zbraní na obyvatele celosvětově umístila na 16. příčce.
K poslednímu závažnému případu střelby ve Švýcarsku došlo v roce 2001. Ozbrojenec tehdy na zasedání místního zastupitelstva v kantonu Zug (střední Švýcarsko) nedaleko Lucernu usmrtil 14 členů parlamentu a místní samosprávy a zranil zhruba tucet dalších osob. Následně spáchal sebevraždu.
X X X
POLITICI NEVERÍ… ZELENSKÝ KOMIK, ZBYTOČNÁ VÁLKA,
NEMÁ MANDÁT, POŚKODIL UKRAJINU, CHRÁNÍ KORUPCI POLITIKŮ
UKRAJINY, FAŚISTY HITLERA NA UKRAJINĚ, BOJÍ SE TRESTU, VĚZENÍ
Za zatvorenými dverami v Moskve padol veľký návrh. Šéf CIA predostrel stretnutie, ktoré môže zamiešať vojnou
Riaditeľ CIA John Ratcliffe počas tajnej návštevy Moskvy navrhol trojstranné stretnutie amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského lídra Vladimira Putina. Cieľom má byť pokus o ukončenie vojny na Ukrajine. Informoval o tom portál Axios s odvolaním sa na svoje zdroje.
„Podľa zdrojov bola Ratcliffova návšteva čiastočne zameraná na zistenie, či by predstavitelia ruských spravodajských služieb mohli pomôcť presvedčiť Putina, aby obnovil rokovania s Ukrajinou za sprostredkovania USA,“ uviedol Axios.
Americkí predstavitelia mali v piatok o Ratcliffových rokovaniach v Moskve a o návrhu trojstranného summitu informovať aj Zelenského.
Podľa zdrojov Axios mu zároveň oznámili, že šéf CIA v ruskej metropole diskutoval o možnosti obnovenia mierových rokovaní.
Zdroje pre Axios uviedli, že Ratcliffe dospel k záveru, že riaditeľ FSB je konštruktívny hráč, ktorý by mohol pomôcť obnoviť diplomatické úsilie. CIA sa k tejto veci odmietla vyjadriť.
Denník The New York Times predtým informoval, že Ratcliffe predostrel Bortnikovovi „pochmúrne hodnotenie“ vývoja vojny a vyzval Rusko, aby pristúpilo k dohode skôr, než sa situácia ešte zhorší.
Podľa zdrojov Axios Ratcliffe po rokovaniach dospel k záveru, že Bortnikov môže byť konštruktívnym aktérom schopným pomôcť pri obnovení diplomatických kontaktov.
Ukrajinskí predstavitelia zostávajú voči zámerom Moskvy skeptickí a tvrdia, že Rusko sa pripravuje na ďalšiu eskaláciu. Zástupca vedúceho kancelárie ukrajinského prezidenta Pavlo Palisa uviedol, že ruskí generáli dostali za úlohu pripraviť viacero scenárov ofenzívy na severe Ukrajiny vrátane smerov na Kyjev a Černihiv.
Palisa tiež tvrdí, že Rusko plánuje vytvoriť v Charkovskej, Sumskej a Černihivskej oblasti nárazníkové pásmo do hĺbky 20 kilometrov s možnosťou jeho ďalšieho rozšírenia.
X X X
NEMOCNICE V PRAZE NA BULOVCE:
„Fakultní nemocnice Bulovka potvrzuje, že dne 25. srpna 2026 došlo během neodkladného císařského řezu na gynekologicko-porodnické klinice k nežádoucí události, při níž pacientka utrpěla popáleninové poranění,“ sdělila serveru mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Lékaři podle ní k operaci přistoupili kvůli akutní porodnické komplikaci, která představovala bezprostřední riziko pro dítě.
U ženy na Bulovce, která přijela z Ugandy, se nebezpečná nákaza nepotvrdila |
Zdravotní stav ženy nevyžadoval intenzivní péči, uvedla mluvčí. Pacientka podle ní zůstává na standardním oddělení společně se svým dítětem a nemocnice o ni pečuje ve spolupráci se specialisty popáleninové medicíny. O propuštění domů lékaři rozhodnou podle vývoje zdravotního stavu ženy a poporodní adaptaci dítěte, doplnila Stolejda Libigerová.
„Vedení nemocnice bezprostředně zahájilo šetření všech okolností události, včetně technických a procesních faktorů. Přesná příčina vzniku nežádoucí události zatím nebyla potvrzena. Na základě závěrů šetření nemocnice přijme odpovídající opatření,“ podotkla mluvčí.
Žalobce obžaloval pět lidí a firmu v kauze Bulovky za 160 milionů korun |
Podle informací Deníku N zdravotníci chtěli v závěru císařského řezu ženě zastavit krvácení. Od chirurgického přístroje ale vzplál oheň v době, kdy byla pacientka potřená dezinfekcí. Popáleniny má podle serveru na vnitřních stranách stehen, bocích, podbřišku a genitáliích.
V nemocnici Bulovka před dvěma lety personál zaměnil dvě pacientky asijského původu, a jedna z nich tak místo běžné těhotenské kontroly omylem podstoupila kyretáž, při níž zemřelo její dítě. Policie případ vyšetřovala pro možné ublížení na zdraví z nedbalosti, nakonec ale nikoho neobvinila. Žena se s porodnicí dohodla na odškodném 2,3 milionu korun. O místo kvůli pochybení přišla jedna pracovnice nemocnice.
x X X
Šest hodin se drželi příček nad vodou. Přeživší popsali útěk ze zatopených tunelů v Nepálu
Ram Chandra pracoval v tunelu na břehu řeky Trišúlí, když dovnitř začala proudit voda spolu s bahnem, betonem a dalšími troskami. Od východu ho v tu chvíli dělily stovky metrů. Zachránila ho podle jeho slov rychlá reakce – chytil se jedné z příček upevněných u stropu tunelu.
„Voda stoupala a bylo těžké hýbat nohama. Kdybych tu příčku pustil, spadl bych,“ popsal CNN.
Chandra se spolu s dalšími pěti pracovníky snažil postupovat k východu. Muži si pomáhali kusem plechu, který si dávali pod nohy, a po příčkách se pomalu posouvali vpřed. Cesta ze zatopeného tunelu jim trvala šest hodin. U jeho brány narazili ještě na dalšího člověka. Když se konečně dostali ven, proud vody z nich podle Chandry strhal oblečení.
Teprve na denním světle přeživší viděli rozsah katastrofy. Řeka pod nimi byla stále rozvodněná a zbarvená sutí, ledem a bahnem. Povodňová vlna podle CNN zasáhla přibližně stokilometrový úsek a zabila stovky lidí. Celé obce zůstaly zavalené bahnem a troskami.
Mezi pohřešovanými je více než 900 pracovníků vodních elektráren. V himálajské oblasti se nachází řada hydroenergetických projektů, jejichž tunely vedou hluboko do hor. Právě lidé pracující pod zemí patří k nejohroženějším skupinám.
S pomocí záchranářů nebo vlastními silami se dosud z tunelů dostalo přibližně 279 pracovníků. Osud dalších zůstává nejasný.
U vodní elektrárny Upper Trishuli 3A pracovaly záchranné týmy přes noc na neděli. Do tunelu se pokoušely vyvrtat otvor, kterým by bylo možné vhánět vzduch a spouštět potraviny. Doufají, že uvnitř mohou stále být živí lidé.
Dramatický útěk popsal také Madan Singh Budha, který právě skončil noční směnu v tunelu Upper Trishuli číslo 2, když povodeň udeřila. Jakmile venku uviděl vodu, začal utíkat do svahu.
„Kopec byl skalnatý a mezi kameny rostla tráva. Drželi jsme se jí, když jsme šplhali nahoru,“ řekl CNN poté, co ho v neděli z oblasti katastrofy přepravil vrtulník.
Ne všichni měli stejné štěstí. „Ti, kteří nedokázali vyšplhat nahoru, byli smeteni,“ uvedl Budha.
900 pohřešovaných
Řada zachráněných pracovníků pochází z oblasti Jumla na západě Nepálu. CNN hovořila zhruba s 15 muži, přičemž každý z nich podle stanice při katastrofě ztratil příbuzného nebo přítele. Někteří při útěku přišli také o veškeré oblečení a po záchraně dostali kalhoty, košile nebo sandály od místních obyvatel.
Jeden z přeživších Bhakti Ram Bohara odhadl, že na jeho a okolních projektech pracovalo asi tisíc lidí. Podle něj se jich ven dostala pouze zhruba stovka. Mezi pohřešovanými je také jeho švagr, se kterým pracoval ve stejném týmu. Jeho manželka, Boharova sestra, je těhotná.
Do záchranných prací se zapojil také turistický průvodce Amar Bista, jehož příbuzní a přátelé v oblasti pracovali. Po zprávách o katastrofě se snažil zjistit, kdo přežil a kdo se pohřešuje, a pomáhal dostávat pracovníky do bezpečí. CNN řekl, že čtyři dny nespal.
Podle něj je nejtěžší, že záchranáři a přeživší musí kvůli pátrání po dalších lidech znovu vstupovat do tunelů, kde zahynuli jejich kolegové a příbuzní.
„Nikdo se tam nechce vrátit,“ řekl, „ale chtějí zpátky své přátele.“
V neděli večer se skupina zachráněných pracovníků vydala autobusem do Káthmándú. Odtud je čeká další cesta domů do oblasti Jumla, která může po silnici trvat několik dní.
„Chceme, aby lidé věděli, že jsme udělali všechno pro to, abychom naše přátele dostali zpátky,“ řekl Bista. A to podle něj platí i pro ty, kteří katastrofu nepřežili.
X X X
|
VÝTRŽNÍCI S DLAŽBOU NA SLÁVISTY NA LETNÉ, 20 ZADRŽENO
|
„V průběhu pochodu jsme zaznamenali pokus o útok, kterému jsme zabránili. Asi 20 mužů rozebralo dlažbu u Metronomu, mělo nasazené úderové rukavice a začínalo se maskovat. Podle všeho chtěli na pochod zaútočit dlažebními kostkami. Všechny muže jsme ztotožnili. Dalším dvěma střetům jsme zabránili v Korunovační ulici. Jeden muž byl zajištěn pro přestupek,“ uvedla policie na síť X.
Policie utkání považuje za rizikové, pochod proto doprovázeli také těžkooděnci. Na nedělní zápas se připravovala několik týdnů i s ohledem na květnové derby v Edenu, při kterém stovky slávistických fanoušků vtrhly na trávník a někteří napadli sparťanské hráče.
Podle policejního mluvčího Jana Daňka od Národního divadla na Letnou šlo zhruba 500 příznivců Slavie. Sraz u Národního divadla fanoušci zvolili symbolicky naproti kavárně Slavia, ke stadionu Sparty dorazili po zhruba hodinovém pochodu kolem 18:30. Na sobě měli převážně bílá trička, někteří také červenobílé šály.
Lítost ano, omluva ne. Tribuna Sever o derby: Byli jsme v šoku, uděláme změny |
Cestou skandovali pokřiky mířené proti Spartě, policii a také proti šéfovi vršovického klubu Jaroslavu Tvrdíkovi a bývalému slávistickému fotbalistovi Matěji Juráskovi, který přestoupil do Sparty. Policie fanoušky před začátkem pochodu upozornila na to, že si nesmějí zahalovat obličeje ani páchat jiné přestupky.