Ukrajina by v roce 2026 mohla potřebovat dalších 23 miliard eur na financování svého rozpočtového deficitu. Pokud Kyjev neobdrží dostatečnou podporu od ostatních mezinárodních partnerů, může požádat Evropskou unii o urychlení některých plateb plánovaných na příští rok, uvádí Euractiv.
Ukrajinský velvyslanec při EU na akci v Bruselu uvedl, že dalších 23 miliard eur musí být nalezeno letos. Ukrajina také jedná s Kanadou, Spojeným královstvím a Japonskem o dodatečné finanční pomoci, ale pokud tato jednání nepovedou k uspokojivému výsledku, Kyjev by mohl požádat EU o urychlení poskytnutí pomoci.
Ministři zahraničí EU již navrhli urychlení vyplacení 90miliardové půjčky EU pro Ukrajinu. Původní plán byl rozdělit částku zhruba rovnoměrně mezi roky 2026 a 2027. Dosud bylo vyplaceno pouze 11,7 miliardy eur, z nichž většina jde na vojenskou podporu.
Brusel se však obává, že vyplacení mnohem většího množství peněz, než bylo plánováno, v roce 2026 by mohlo dále zhoršit finanční problémy Ukrajiny v roce 2027. Ukrajinský prezident s vypršelým mandátem Volodymyr Zelenskyj již dříve hovořil o deficitu ve výši 27 miliard dolarů v letošním roce a vyzval k rychlejšímu vyplacení půjčky EU ve výši 90 miliard eur.
Podle ukrajinského velvyslance musí Evropa počítat i s mnohem dlouhodobější finanční zátěží. Odhadl, že celkové náklady by mohly dosáhnout 1 bilionu eur. Podle Evropské komise poskytla EU a její členské státy Ukrajině od rozsáhlé ruské invaze v roce 2022 vojenskou a rozpočtovou podporu ve výši více než 220 miliard eur. Server vasevec.cz
X X X
RAKOUSKO VARUJE
Rakúsky kancelár bije na poplach: „Sme pánmi vo vlastnom dome. Nechcem islamský štát pre naše vnúčatá!“
Má rakúsky kancelár strach o vlastnú krajinu? Christian Stocker odložil politickú korektnosť a otvorene vyjadril obavy, ktoré v ňom vzbudzuje stúpajúci počet migrantov. Zároveň sa pochválil, že jeho vláda prispela k tomu, aby Európa v tejto otázke zmenila názor, a Rakúsko v tomto roku zaznamenalo viac vyhostených cudzincov ako prijatých žiadostí o azyl.
Geert Vanden Wijngaert SITA/APRakúsky kancelár Christian Stocker je presvedčený, že o problémoch treba hovoriť, lebo nezmiznú, ak ich človek bude ignorovať.
„Tak ako chránime vyznávanie náboženstva, chránime aj svoju demokraciu. Nechcem, aby naše vnúčatá vyrastali v islamskom štáte,“ uviedol Stocker pred pár dňami v rozhovore pre verejnoprávnu televíziu ORF.
Ako zdôraznil, každý človek v Rakúsku môže veriť, čomu chce, a slobodu vierovyznania garantuje ústava, no súčasne platí, že nikto nesmie ohrozovať základné demokratické hodnoty. V tejto súvislosti neobišiel ani povážlivú situáciu na niektorých školách, najmä v hlavnom meste.
„Vo Viedni tvoria relatívnu väčšinu moslimskí žiaci. Stanú sa z týchto žiakov demokrati, čo dodržiavajú právny poriadok a sú súčasťou našej spoločnosti, alebo podľahnú islamistickým vplyvom? Chcem, aby sa z nich stali demokrati,“ vyhlásil kancelár.
Narážal tak na alarmujúci stav, o ktorom denník Pravda už viackrát informoval. Zo štatistík totiž vyplýva, že na ľudových školách v rakúskej metropole používa nemčinu ako materinský jazyk menej ako polovica žiakov.
V mnohých triedach majú prevahu deti z prisťahovaleckých rodín, ktoré ju pri nástupe do školy ani neovládajú.
Zo zistení pred dvoma rokmi vyplynulo, že takmer 45 percent prvákov na viedenských školách neovláda nemčinu na takej úrovni, aby mohli sledovať vyučovanie. A keďže mnohí Rakúšania dávajú deti na lepšie školy, prehlbuje sa i segregácia.
Počet školákov s jazykovými ťažkosťami sa zvyšuje aj v iných regiónoch. V Rakúsku má pritom zahraničný pôvod až štvrtina obyvateľov, vo Viedni dokonca viac ako polovica. Až dve tretiny cudzincov zostávajú po príchode do krajiny práve v hlavnom meste.
Aj vďaka tomu sa tam stal islam dominantným náboženstvom na ľudových a stredných školách. Moslimských žiakov je už vo Viedni viac ako kresťanov a ich počet sa neustále zvyšuje, ako dokazujú údaje viedenského magistrátu.
Stocker sa migrácii venoval už v sobotu, keď sa národu prihovoril na zverejnenom videozázname.
„Rakúsko je veľkolepá krajina, ale nie všetko v Rakúsku je veľkolepé. Kto má rád svoju krajinu, by však mal mať odvahu povedať jej pravdu,“ znelo posolstvo 66-ročného politika.
Medzi nepohodlné pravdy, o ktorých treba hovoriť, zaradil problémy s migrantmi, no aj so zdravotníctvom či s ekonomikou.
„Áno, máme problémy s migráciou a integráciou,“ priznal Stocker. Väčšina ľudí v Rakúsku podľa neho síce dodržiava pravidlá, ale nemožno zatvárať oči, keď to tak nie je – napríklad pri prejavoch neúcty voči ženám, pri nerešpektovaní zákonov či pri odmietaní naučiť sa jazyk.
Ako upozornil, Rakúsko je otvorené svetu, to však neznamená svojvôľu. „My sme pánmi vo vlastnom dome. U nás platia naše zákony,“ pripomenul kancelár, ktorý je predsedom konzervatívnej Rakúskej ľudovej strany (ÖVP). „Kto žije v Rakúsku, musí dodržiavať pravidlá,“ dodal.
Stockerova vláda zložená z jeho ľudovcov, sociálnych demokratov (SPÖ) a liberálov zo strany NEOS začala hneď po nástupe pred rokom a pol bojovať proti nelegálnej migrácii a presadzovať prísnejšiu azylovú politiku.
Zaviedla i zákaz nosenia hidžábu (moslimskej šatky) pre dievčatá mladšie ako 14 rokov, a to napriek tomu, že podobný zákon platil už pred siedmimi rokmi a museli ho zrušiť, lebo bol v rozpore s ústavou. Právnici varujú, že podobne by tento zákaz mohol dopadnúť i teraz.
X XX
MIGRANTI OŽEBRAČUJÍ RAKOUSKO
Rakúsko dopláca na migráciu. Prváci neovládajú nemčinu, školy trápi segregácia
Rakúsko, ktoré prijíma veľké množstvo migrantov, začína pociťovať dôsledky. V krajine, kde má až štvrtina obyvateľov zahraničný pôvod, stúpa počet detí bez znalosti štátneho jazyka. Najvypuklejší problém je vo Viedni. Takmer 45 percent prvákov na tamojších školách neovláda nemčinu tak, aby mohli sledovať vyučovanie. A keďže mnohí Rakúšania dávajú deti na lepšie školy, prehlbuje sa i segregácia.
Najväčší problém s nemčinou majú žiaci prvého ročníka na viedenských ľudových školách, kde je veľký počet prisťahovalcov.
Ako uviedol rakúsky portál Standard.at, z vyše 18 700 žiakov, ktorí v októbri navštevovali prvú triedu verejných ľudových škôl vo Viedni, malo 8 342 takzvaný „osobitný štatút“.
To znamená, že až 44,6 percenta detí nemá dostatočné znalosti jazyka, aby mohli chápať učebnú látku. Ešte pred rokom pritom podiel týchto školákov tvoril iba 36 percent, takže ich počet výrazne narastá.
Zarážajúce je, že nejde iba o deti migrantov, ktorí sa nedávno usadili v Rakúsku. Až 61 percent z nich sa tam už narodilo. Pre portál to uviedol viedenský viceprimátor Christoph Wiederkehr, mestský radca zodpovedný za školstvo.
Zo štatistických údajov vyplýva, že z viac ako 9,1 milióna obyvateľov alpskej krajiny má dnes migračný pôvod vyše 2,45 milióna (27,2 percenta). Len vlani prišlo do Rakúska asi 195-tisíc cudzincov, zhruba 59-tisíc z nich požiadalo o azyl.
Ako sa však ukazuje, prisťahovalcov nestačí len prijímať, treba ich aj integrovať – začleniť do spoločnosti. A práve to sa rakúskym politikom nedarí, čoho dôkazom sú i spomenuté čísla zo škôl.
To, že s tým má problém najmä hlavné mesto, nie je náhoda. Práve tam žije najvyšší podiel cudzincov. Z vyše dvoch miliónov Viedenčanov má viac ako polovica prisťahovalecký pôvod (asi 40 percent obyvateľov sa narodilo v zahraničí). Až dve tretiny cudzincov zostávajú po príchode do krajiny práve v hlavnom meste.
Preto je v rakúskej metropole i najväčší podiel prvákov s „osobitným štatútom“. Ani údaje z ďalších spolkových krajín však nie sú lichotivé. Takmer vo všetkých sa zvyšuje počet školákov s jazykovými ťažkosťami. Napríklad v Hornom Rakúsku, Štajersku a Vorarlbersku sa ich podiel už vlani vyšplhal na 20 percent a v Tirolsku sa od roku 2017 zvýšil zo 4,6 na 14,5 percenta.
Vo Viedni vykázali najhoršie výsledky práve mestské časti s najvyšším počtom migrantov. V okrese Margareten, kde býva vyše 52 percent ľudí s prisťahovaleckým pôvodom, má jazykové problémy až 74 percent prvákov. S viac ako 62-percentným podielom takých detí nasledujú okresy Favoriten, Brigittenau, Ottakring a Rudolfsheim-Fünfhaus – všetko časti s veľkým množstvom cudzincov.
„Veľa prvákov rozpráva, žiaľ, tak zle po nemecky, že sa spolu sotva dohovoria, aj keď sa narodili v Rakúsku. Tieto deti sa počas prvých šiestich rokov svojho života pohybovali len vo vlastných, relatívne izolovaných komunitách,“ opísala v septembri pre Standard.at viedenská učiteľka Ilkay Idiskutová, ktorá má sama turecké korene.
Hrozba segregácie
Odborníci aj skúsenosti zo zahraničia dokazujú, že integrácia najlepšie funguje, keď sa deti cudzincov zmiešajú s domácimi. Vo Viedni sa však, naopak, začína prejavovať segregácia.
Rodičia rakúskych žiakov ich nechcú dávať do škôl, kde je priveľa migrantov. Svoje o tom vie Monika Mikocki, riaditeľka ľudovej školy vo viedenskom Olympiaparku. Až 82 percent detí tam má iný materinský jazyk ako nemčinu.
Riaditeľka v praxi naráža na množstvo predsudkov a xenofóbiu. Rodičia neraz odmietnu zapísať deti na jej školu, hoci tam podľa bydliska patria, a radšej ich pošlú inam, hoci aj na súkromnú školu.
„Kam by sme potom mali deti integrovať, keď je z rodín väčšinovej spoločnosti na škole iba malý podiel žiakov?“ citoval ju nedávno Standard.at. Ako dodala, deti migrantov si tak odmala zvykajú na diskrimináciu.
Podľa Wiederkehra môžu za zlý stav na viedenských školách viaceré faktory. Hlavný dôvod vidí v prijímaní migrantov – v poslednom čase pribudlo v hlavnom meste až 8 000 žiakov z cudziny, prevažne zo Sýrie a z Ukrajiny.
Negatívnu úlohu zohrala i pandémia koronavírusu spojená s lockdownami, keď deti z rodín utečencov nemohli navštevovať ani predškolské zariadenia, takže im chýbal kontakt s nemčinou.
Nepriaznivý vplyv na školákov má údajne aj rastúca digitalizácia. Deti menej komunikujú a veľa času trávia pri počítači alebo so smartfónom. V neposlednom rade dáva Wiederkehr vinu tiež šetreniu v oblasti školstva, čo sa týka i výučby jazyka.
Vo viedenských škôlkach, kde by sa deti mali naučiť po nemecky, je dnes navyše čoraz viac malých migrantov – až pre 60 percent z nich nie je nemčina materinským jazykom. „Kedysi sa deti učili jedno od druhého. To je čoraz ťažšie,“ priblížil viceprimátor.
Ofenzíva nemčiny
Problémom je, že ak majú deti už v prvom ročníku ťažkosti s jazykom, môže to mať negatívny vplyv na celý ich život. Tým, že nerozumejú učivu, strácajú o školu záujem, zaostávajú a často končia iba s najnižším vzdelaním.
„Je tragédiou, že nastupujú do školy s neregulárnym štatútom. Mnohí to už nikdy nedobehnú,“ povedal pre Standard.at mestský poslanec Harald Zierfuß. Testovanie PISA dokazuje, že 15– a 16-roční žiaci z prisťahovaleckých rodín zaostávajú predovšetkým v matematike, čítaní a v prírodných vedách, a to priemerne až dva či tri roky za rovesníkmi.
Mario Steiner z Inštitútu pre pokročilé štúdie (IHS) zistil, že takmer tretina všetkých študentov, ktorí sa narodili mimo Európskej únie, predčasne ukončí ďalšie vzdelávanie a na trh práce prichádza iba s absolvovaním povinnej školskej dochádzky.
Bez kvalitného vzdelania a kvalifikácie bývajú títo ľudia potom častejšie nezamestnaní, trpia chudobou i chorobami a zomierajú skôr ako priemerní Rakúšania.
Ako zdôraznil, problém by mala riešiť budúca rakúska vláda, o ktorej zložení sa po nedávnych voľbách stále rokuje. Wiederkehr navrhol, aby sa povinná dochádzka v materských školách rozšírila z jedného roka na dva. Schvaľuje aj nápad niektorých politikov, aby sa všetky deti vo veku troch rokov podrobili testovaniu z nemeckého jazyka a podľa toho sa určilo, ako dlho musia chodiť do škôlky.
Wiederkehr je členom strany NEOS (Nové Rakúsko a Liberálne fórum), ktorá by spolu s ľudovcami (ÖVP) a sociálnymi demokratmi (SPÖ) mala byť súčasťou budúcej vládnej koalície. Spomenuté požiadavky chce preto presadiť i na celoštátnej úrovni. Spolu s opatrením, aby deti, ktoré majú problém s nemčinou, počas prázdnin absolvovali dvojtýždňový jazykový kurz, čo už v súčasnosti funguje.
Podľa Wiederkehra musí nová spolková vláda v každom prípade začať s veľkou „ofenzívou nemčiny“, na čo bude treba až 100 miliónov eur. Posilniť totiž treba aj pedagogický zbor, lebo v celej krajine chýba zhruba 20-tisíc učiteľov. „Táto téma má pre nás najvyššiu prioritu pri rokovaní o budúcej vláde,“ prezradil pre Standard.at viedenský viceprimátor.
x X X
Irán chce výrazne obmedziť kontakty so zahraničím. OSN varuje pred trestami až 30 rokov
Nový zákon by mohol kriminalizovať kontakt s médiami, univerzitami či organizáciami mimo Iránu. Vyšetrovatelia OSN žiadajú Teherán, aby návrh stiahol.
Tím vyšetrovatelov Organizácie Spojených národov vyzval Irán, aby okamžite stiahol návrh zákona, ktorý by výrazne kriminalizoval komunikáciu iránskych občanov so zahraničím. Ako informuje agentúra AFP, nezávislá medzinárodná vyšetrovacia komisia pri OSN upozornila, že pripravovaná právna norma by mohla viesť k dlhoročným trestom odňatia slobody za kontakty s osobami či inštitúciami mimo krajiny.
Podľa komisie ide o nebezpečnú eskaláciu snáh o obmedzovanie základných práv a o ešte väčšiu izoláciu obyvateľov Iránu od zvyšku sveta. Vyšetrovatelia konštatovali, že legislatívny návrh, o ktorom momentálne rokuje iránsky parlament, môže zásadne zasiahnuť do slobody prejavu, akademických slobôd aj činnosti občianskej spoločnosti.
Prísne obmedzenia kontaktov
Konečné znenie zákona zatiaľ nebolo prijaté, no v dostupnom návrhu sa uvádza, že akákoľvek činnosť alebo komunikácia fyzických či právnických osôb – iránskych aj zahraničných – bude zakázaná, ak bude vnímaná ako ohrozenie nezávislosti, národnej jednoty, islamských noriem alebo národnej suverenity Iránu. Predkladatelia text označujú za cieľ legislatívy ochranu „nezávislosti, suverenity, národnej jednoty a kultúrnej identity“ krajiny.
Misia OSN upozornila, že na základe takto nastavených pravidiel by mohla byť prakticky každá predpokladaná interakcia so zahraničím posudzovaná ako závažný bezpečnostný delikt. Týkať by sa to mohlo kontaktu s vybranými štátmi, zahraničnými médiami, akademickými inštitúciami, obhajcami ľudských práv či organizáciami občianskej spoločnosti.
Hrozba dlhoročných trestov
Z návrhu zatiaľ nie je zrejmé, aké konkrétne tresty by za jednotlivé skutky hrozili. Vyšetrovatelia však upozornili, že novinári, aktivisti, akademici a ďalšie profesie môžu čeliť až 30-ročným väzenským trestom, ak budú v kontakte so zahraničnými subjektmi bez súhlasu úradov.
Komisia zároveň poukázala na to, že široko a nejasne formulované ustanovenia by zaviedli povinnosť nahlasovať a registrovať všetky aktivity s „cudzími agentmi alebo zahraničnými štátnymi príslušníkmi“. Bez predchádzajúceho povolenia by tak nebolo možné napríklad vydať knihu či článok, viesť noviny, zdieľať údaje alebo nadviazať akademickú spoluprácu so zahraničím.
Povolenky na bežné aktivity
Podmienka schvaľovania sa podľa textu návrhu nemá obmedzovať len na mediálne či akademické prostredie. Týkať by sa mala aj hospodárskych, obchodných a finančných transakcií – vrátane prevodov peňazí či poskytovania tovarov a služieb do alebo zo zahraničia.
Vedúca misie OSN Sara Hossainová v tejto súvislosti vo vyhlásení uviedla, že vyšetrovatelia sú šokovaní tým, do akej miery chce iránska vláda vystaviť obyvateľov plošnej kriminalizácii za akýkoľvek kontakt s vonkajším svetom. Podľa nej by prijatie zákona znamenalo extrémne sprísnenie už existujúcich obmedzení.
Oficiálne zdôvodnenie Teheránu
Predseda zahraničného výboru iránskeho parlamentu však pre tamojšiu tlačovú agentúru Mehr argumentoval, že cieľom návrhu je chrániť iránskych občanov pred zahraničnými vplyvmi. Tvrdil, že legislatíva má byť nástrojom ochrany, nie represií, pričom podrobnosti o pripravovaných trestoch ani o ďalšom postupe prijímania zákona nešpecifikoval.
X xx
RUSKO NECHCE OPUSTIT NĚMECKO
Kremeľ nechce znižovať vzťahy s Nemeckom. Zatvorenie konzulátu označil za „absurdné“
Kremeľ nechce znižovať vzťahy s Nemeckom. Zatvorenie konzulátu označil za „absurdné“
Berlín po dronovom incidente v Lipsku/Halle zatvára ruský konzulát aj Ruský dom. Moskva odpovedá zatvorením Goetheho inštitútov.
Moskva nemá v úmysle znížiť úroveň diplomatických vzťahov s Nemeckom napriek tomu, že Berlín oznámil zatvorenie ruského konzulátu v Bonne, uviedol vo štvrtok hovorca Kremľa Dmitrij Peskov pre ruskú štátnu televíziu v rámci Východného ekonomického fóra vo Vladivostoku. TASR o tom informuje podľa správy agentúry DPA.
Ruské ministerstvo zahraničných vecí už skôr uviedlo, že zhoršenie vzťahov patrí medzi možné reakcie na opatrenia, ktoré Nemecko v utorok oznámilo v súvislosti s incidentom s dronom naloženým výbušninami, ktorý začiatkom augusta našli na letisku Lipsko/Halle.
Rusko popiera zodpovednosť
Rusko popiera akúkoľvek súvislosť s týmto dronom, ktorý bol nájdený v blízkosti ukrajinského nákladného lietadla.
Peskov opäť skritizoval opatrenia, ktoré v utorok oznámila nemecká vláda a ktoré zahŕňali zatvorenie ruského konzulátu v Bonne a kultúrneho centra Ruský dom v Berlíne. Plánované zatvorenie konzulátu označil za „absurdné“, keďže Nemecko podľa neho nepredložilo dôkazy o ruskej zodpovednosti.
Rusko predtým vo štvrtok oznámilo, že v reakcii na zatvorenie Ruského domu zatvorí pobočky nemeckého Goetheho inštitútu v krajine.
Ostrá kritika voči Nemecku
Hovorca Kremľa obvinil nemeckého kancelára Friedricha Merza, že sa snaží získať politické body v domácej politike tým, že voči Rusku podniká netaktné a „takmer drastické kroky“.
Kritizoval tiež reakciu Nemecka na výbuchy z roku 2022, ktoré poškodili plynovody Nord Stream 1 a 2 v Baltskom mori. Peskov uviedol, že ako podozriví z výbuchov boli identifikovaní Ukrajinci, Berlín však voči Kyjevu nezaviedol žiadne sankčné opatrenia.
„Zatiaľ každý, kto v posledných rokoch vyhodil do vzduchu niečo nemecké, bol Ukrajinec, ktorého chytili samotní Nemci,“ povedal Peskov. „Zavreli aspoň jeden ukrajinský generálny konzulát v súvislosti s prebiehajúcimi súdnymi konaniami? Nie, nezavreli. Zavreli nejaké ukrajinské kultúrne centrá? Nie,“ dodal Peskov.
Nemecko je najväčším európskym podporovateľom Ukrajiny v jej obrane proti rozsiahlej ruskej invázii, pripomína DPA.
x XX
RAKOUSKO NEPŘIJíMÁ MIGRANTY Z NĚMECKA
Karner: Rakúsko neprijme migrantov, ktorých na hraniciach odmietne Nemecko
Migrantov, ktorých na svojich hraniciach odmietne Nemecko, Rakúsko neprijme, uviedol v pondelok tamojší minister vnútra Gerhard Karner.
Nemeckí policajti hliadkujú na nemecko-rakúskej hranici v nemeckom Kiefersfeldene
Viedeň nesúhlasí s nedávno predstavenými plánmi nemeckej vlády obnoviť pasové kontroly na všetkých pozemných hraniciach Nemecka. Cieľom je obmedziť nelegálnu migráciu do krajiny a hrozby islamistických a zločineckých cezhraničných organizácií.
Horúca hranica. Migranti sa snažia prejsť do Poľska z Bieloruska (Archívne video)
Karner uviedol, že Nemecko má právo posielať ľudí späť, ak je za ich žiadosť o azyl zodpovedná iná krajina EÚ. Na to by však bol potrebný formálny postup a súhlas dotknutého členského štátu. Dodal, že zamietnutia v rámci hraničných kontrol na vnútorných hraniciach EÚ nie sú povolené.
Všetky susedné krajiny Nemecka vrátane Rakúska patria do schengenského priestoru, ktorý za normálnych okolností umožňuje cestovanie bez kontrol na vnútorných hraniciach.
Hraničné kontroly Nemecko spustí 16. septembra na obdobie šesť mesiacov. K tomuto kroku pristúpilo po augustovom smrteľnom útoku nožom v západonemeckom Solingene.
Útočník zabil tri osoby a ďalších osem utrpelo zranenia.
Hlavným podozrivým je 26-ročný Sýrčan, ktorý sa vyhýbal príkazu na deportáciu z Nemecka do Bulharska, kde prvýkrát vstúpil na územie EÚ.
X XX
Zaplatil Epsteinovi stovky miliónov, teraz odmieta vypovedať. Black namiesto toho zažaloval Kongres
Americký miliardár Leon Black vo štvrtok odmietol vypovedať pred výborom Snemovne reprezentantov pre dohľad a reformu vlády, ktorý vyšetruje väzby zosnulého finančníka a sexuálneho delikventa Jeffreyho Epsteina na vplyvných ľudí.
Ako informovali agentúry AFP a AP, píše TASR, Black namiesto svojej výpovede zažaloval výbor a od federálneho súdu žiada o zablokovanie predvolaní, ktorými ho zákonodarcovia žiadajú o dokumenty a výpoveď.
Výbor Snemovne reprezentantov Blacka predvolal po jeho neverejnom vypočúvaní v júni, počas ktorého podľa zákonodarcov odmietol odpovedať na otázky týkajúce sa dohôd o mlčanlivosti uzavreté s niekoľkými ženami.
Podľa dostupných informácií išlo napríklad o dohodu so ženou, s ktorou mal Black niekoľkoročný pomer. Black tejto žene podľa vlastných slov vyplatil počas 15 rokov viac ako 21 miliónov dolárov a o dohode informoval Epsteina, ktorý mu spravoval financie.
Jedným predvolaním od neho výbor požadoval tieto dohody a ďalšie dokumenty, druhým ho zaviazal opätovne predstúpiť a vypovedať pod prísahou.
Black v žalobe tvrdí, že výbor prekročil svoje právomoci, keď od neho požaduje súkromné informácie, ktoré podľa neho nesúvisia s Epsteinom ani s oprávneným legislatívnym účelom. Od súdu žiada, aby predvolania vyhlásil za neplatné a zabránil ich vymáhaniu.
Predseda výboru James Comer a jeho najvyššie postavený člen z Demokratickej strany Robert Garcia kritizovali Blackovo odmietnutie vypovedať. Výbor vo štvrtok zvažoval, že ho označí za osobu pohŕdajúcu Kongresom.
„Je to neprijateľné. Sme veľmi sklamaní,“ povedal Comer. Garcia označil Blackovu žalobu za „smiešnu“ a uviedol, že miliardár sa ňou snaží spomaliť získavanie informácií.
Ak Snemovňa reprezentantov schváli uznesenie o pohŕdaní Kongresom, o prípadnom trestnom stíhaní Blacka by rozhodovalo ministerstvo spravodlivosti USA.
Black je spoluzakladateľom investičnej spoločnosti Apollo Global Management, z ktorej vedenia odstúpil v roku 2021 po tom, čo sa pod drobnohľad dostali jeho väzby na Epsteina.
Podľa zákonodarcov Black počas dlhoročného vzťahu zaplatil Epsteinovi 180 miliónov dolárov. Kontrola objednaná spoločnosťou Apollo v roku 2021 však zistila, že Black v rokoch 2012 – 2017 zaplatil Epsteinovi 158 miliónov dolárov za daňové poradenstvo, plánovanie majetku a ďalšie súvisiace služby.
Epstein sa v roku 2008 priznal k obvineniam z navádzania maloletého dievčaťa na prostitúciu a k obstarávaniu osôb mladších ako 18 rokov na prostitúciu. Black tvrdí, že o jeho trestnej činnosti nevedel až do roku 2019 a že Epsteinovi platil za služby v oblasti daňového a majetkového poradenstva.
Black patrí medzi viacero prominentných osôb, ktorých sa týka vyšetrovanie Epsteinových väzieb na bohatých a vplyvných ľudí. Pred výborom už vypovedali napríklad bývalý prezident Bill Clinton, minister obchodu Howard Lutnick či spoluzakladateľ spoločnosti Microsoft Bill Gates.
V dokumentoch, ktoré ministerstvo spravodlivosti zverejnilo v súvislosti s vyšetrovaním Epsteina, sa Blackovo meno vyskytuje opakovane. Objavilo sa aj medzi blahoželaniami k Epsteinovým narodeninám, ktoré vlani zverejnil výbor Snemovne reprezentantov.
Epsteina našli mŕtveho 10. augusta 2019 v jeho cele v newyorskej väznici, kde čakal na súdny proces pre obvinenia zo sexuálneho zneužívania a obchodovania s maloletými. Súdny lekár stanovil ako príčinu smrti samovraždu obese.
X XX
MLADIČ V SRBSKU
Telo odsúdeného vojnového Mladiča previezli do Srbska vládnym špeciálom.
Rakvu s telom Ratka Mladiča zahalenú do srbskej vlajky vítali v Belehrade vojenské pocty aj kolóna policajných áut. Na ceste stáli mladí muži s transparentmi a svetlicami.
Lietadlo srbskej vlády s telom bývalého veliteľa armády Republiky srbskej Ratka Mladiča vo štvrtok približne o 17:50 h SELČ pristálo na belehradskom letisku Nikolu Teslu, kde ho privítali s vojenskými poctami. Ako vo svojej správe doplnila agentúra Tanjug, na palube boli Mladičov syn Darko, vnučka Anastasija, srbský minister spravodlivosti Nenad Vujič a dvaja niekdajší Mladičovi spolubojovníci z obdobia vojny, píše TASR.
Rakvu zahalenú do srbskej vlajky vynieslo z lietadla šesť vojakov. Kolóna s policajným sprievodom sa následne vydala na cestu do vojenskej nemocnice v Belehrade, spresnila agentúra AFP.
Transparenty a svetlice
Miestne provládne médiá zverejnili zábery desiatok ľudí, prevažne mladých mužov, ktorí pri diaľnici vítali sprievod s transparentmi oslavujúcimi Mladiča a zapaľovali svetlice.
Vojenská nemocnica v Belehrade po prevzatí tela oznámila, že na žiadosť Mladičovej rodiny a srbského ministra spravodlivosti vykoná pitvu. Zástupca riaditeľa nemocnice Ivan Lekovič uviedol, že všetky zistenia vrátane výsledkov pitvy, ako aj ostatných analýz a vyšetrení budú čo najskôr odovzdané rodine a príslušným inštitúciám.
Plánované štátne pocty
Srbské provládne médiá medzičasom informovali, že túto sobotu sa uskutoční vojenská rozlúčka s Mladičom a budúci pondelok jeho pohreb. Oficiálne však tieto termíny zatiaľ neboli potvrdené.
Srbský prezident Aleksandar Vučič vo štvrtok uviedol, že štát zabezpečí rodine všetku potrebnú logistickú podporu. Podľa odhadov úradov by sa na pohrebe mohli zúčastniť desaťtisíce ľudí.
Kritika zo strany EÚ
Európska komisárka pre rozšírenie Marta Kosová v pondelok kritizovala plány pochovať Mladiča so štátnymi poctami. Zdôraznila, že oslavovanie vojnových zločincov je v rozpore so základnými európskymi hodnotami a nemá miesto ani v Európskej únii, ani v krajinách usilujúcich sa o členstvo – takou je aj Srbsko.
Mladič, ktorého v júni 2022 odsúdili na doživotie za vojnové zločiny vrátane genocídy v bosnianskom meste Srebrenica, zomrel 27. augusta vo veku 85 rokov vo väzenskej nemocnici Medzinárodného reziduálneho mechanizmu OSN pre trestné tribunály (IRMCT) v Haagu po tom, ako utrpel niekoľko mozgových príhod.
IRMCT predtým zamietol viaceré žiadosti o Mladičovo dočasné prepustenie z humanitárnych dôvodov, aby sa v Srbsku mohol podrobiť liečbe.
x XX
Na stanici v Bruseli zadržali muža s kalašnikovom
Muž so samopalom kalašnikov v taške vystúpil z vlaku na stanici Bruxelles Midi. Zásah polície potvrdzuje obavy z rastúceho vplyvu drogových gangov v Bruseli.
Belgická polícia vo štvrtok na vlakovej stanici v Bruseli zadržala muža, ktorý mal pri sebe samopal kalašnikov. S odvolaním sa na nemenovaný zdroj blízky vyšetrovaniu tohto incidentu o tom informovala agentúra AFP, píše TASR.
- Belgická polícia v Bruseli zadržala muža so samopalom kalašnikov na stanici.
- Muž vystúpil z vlaku na stanici Bruxelles Midi so zbraňou v taške.
- Podozrivý údajne pricestoval vlakom z Francúzska, úrady to nepotvrdili.
- Minister vnútra Quintin žiada pokračovanie a rozšírenie posilnených hliadok na staniciach.
- Brusel zažíva vlnu streľby pre gangy obchodujúce s drogami a násilie.
Muža zadržali dopoludnia, keď vystúpil z vlaku so zbraňou v taške na stanici Bruxelles Midi, kde sa nachádza medzinárodný terminál Eurostar, priblížil zdroj.
Zbraň na stanici
Belgické médiá informujú, že podozrivý pricestoval vlakom z Francúzska, AFP však poznamenala, že túto informáciu úrady zatiaľ oficiálne nepotvrdili.
„Môžem potvrdiť, že dnes ráno došlo zadržaniu. Toto dokazuje, že posilnené hliadky na staniciach za pomoci našej armády, sú potrebné a musia pokračovať alebo byť ešte rozšírené,“ uviedol vo vyhlásení minister vnútra Bernard Quintin.
Zvýšená snaha úradov
AFP konštatuje, že k tomuto incidentu došlo v čase, keď úrady v Bruseli po viacerých streľbách zvýšili snahu o potlačenie násilností gangov súvisiacich s obchodom s drogami.
Belgickým hlavným mestom, v ktorom sídlia hlavné orgány Európskej únie, nedávno otriasla vlna viacerých útokov so strelnými zbraňami. V auguste pri nich utrpelo zranenia niekoľko ľudí. V jednom prípade dvaja maskovaní strelci spustili paľbu na policajnú stanici.
X XX
EUROPOSLANCI SE NEDOHODLI
EÚ sa nedohodla na predĺžení sankcií voči Rusku, proti je údajne Slovensko
Slovensko blokuje ročné predĺženie sankcií EÚ voči viac než 3 tisíckam ruských osôb a firiem. Chce kratšie trvanie opatrení a úpravu zoznamu.
Výbor stálych predstaviteľov členských štátov pri Európskej únii (Coreper) sa v stredu nedohodol na predĺžení individuálnych sankcií voči viac než 3 000 ruským jednotlivcom a spoločnostiam zodpovedným za narúšanie územnej celistvosti Ukrajiny. Podľa zdroja portálu Ukrajinska pravda výbor odložil prerokovanie tejto otázky na 9. septembra, dohodnúť sa musia do 15. septembra. Portál a redaktor Rádia Slobodná Európa/Rádio Sloboda (RFE/RL) Rikard Jozwiak tvrdia, že proti predĺženiu súčasného sankčného zoznamu o 12 mesiacov je už len Slovensko, píše TASR.
- Výbor Coreper zatiaľ nepredĺžil individuálne sankcie voči vyše trom tisícom Rusov.
- Diskusia o predĺžení sankcií sa odložila na deviateho septembra v Bruseli.
- Slovensko odmieta dvanásťmesačné predĺženie sankcií a podporuje iba šesťmesačné.
- Slovensko navrhlo skrátenie platnosti sankcií a odstránenie niektorých nešpecifikovaných jednotlivcov.
- Revízia sankčného režimu EÚ má byť uzavretá najneskôr pätnásteho septembra.
„Veľvyslanci EÚ v Bruseli 2. septembra diskutovali o predĺžení sankčného režimu za narúšanie územnej celistvosti Ukrajiny. Coreper rozhodol, že k tejto otázke sa vráti o týždeň,“ informovala Ukrajinska pravda s odvolaním sa na nemenovaný zdroj.
Slovensko chce iný návrh
Ten uviedol, že problémom je postoj SR, ktorá nie je pripravená predĺžiť sankcie o 12 mesiacov a podporuje predĺženie o šesť mesiacov, ako to bolo doteraz. Platnosť týchto opatrení vyprší 15. septembra. Ďalší zdroj tvrdí, že Slovensko tiež navrhlo odstrániť zo sankčného zoznamu niekoľko jednotlivcov, pričom ich mená dosiaľ nie sú známe.
Redaktor Rádia RFE/RL Rikard Jozwiak na sieti X napísal, že členské štáty EÚ dostali návrh na uvalenie sankcií na ďalších 1 600 ruských osôb a subjektov. „Medzitým je proti predĺženiu súčasného sankčného zoznamu (viac ako 3 000 osôb a subjektov) o 12 mesiacov namiesto súčasných šesť už len Slovensko,“ uviedol.
Rokovania pokračujú
V ďalšom príspevku informoval, že rozhodnutie o predĺžení tohto zoznamu sa odkladá na budúci týždeň, pričom termín rozhodnutia je 15. september.
Komunikačný odbor Ministerstva zahraničných vecí a európskych záležitostí (MZVEZ) SR pre TASR uviedol, že rokovania o pravidelnej polročnej revízii sankčného režimu pokračujú a majú byť uzavreté do 15. septembra.
Rezort dodal, že nebude „komentovať, ani sprostredkúvať detaily svojich rokovacích pozícií, resp. iných členských štátov, diskusie majú neverejný charakter“.
Slúžil investičnej mafii: na okrádanie ľudí vás vyškolia za 5 miliónov korún
Razia v podvodnom call centre a Marek Procházka
Český manažér sa presunul za ukrajinskou manželkou, dostal sa k finančným podvodníkom a napokon skončil v rukách Interpolu.
Za presklenými fasádami luxusných administratívnych budov na Ukrajine sídli mašinéria organizovaného zločinu, ktorá denne pripravuje ľudí o celoživotné úspory.
Prinášame otvorenú spoveď českého manažéra, vystupujúceho pod krycou identitou. Marek Procházka, ktorý v roku 2024 pôsobil v podvodnom call centre na Ukrajine, z ktorého denne volávali vytypovaným Čechom aj Slovákom, aby ich s vidinou rýchleho zbohatnutia pripravili o úspory.
„Drvivú väčšinu našich obetí tvorili ľudia vo veku od 30 do 50 rokov. Boli to lekári, právnici, ľudia, ktorí si zakladali rodiny, splácali hypotéky a potrebovali si finančne prilepšiť,“ opisuje Marek Procházka, na koho sa pri ponukách investovania do podvodných schém zameriavali.
Keď ho dolapil Interpol, vydali ho do domoviny, kde teraz čaká na súd a trest, ktorý za to dostane. Podobné podvodnícke centrá sídlia v Albánsku, Gruzínsku, Srbsku, Severnom Macedónsku, v minulosti jedno odhalili aj u nás v Poprade.
Na úvod vysvetlíme, prečo vlastne vystupujete pod skrytou identitou. Prečo nechcete, aby diváci a poslucháči poznali vašu tvár a skutočné meno?
Dôvod je jednoduchý – celá kauza je stále živá a vyšetrovanie pokračuje. Ja som sa ale rozhodol, že sa budem venovať edukačnej činnosti a prevencii, aby na tieto triky nenaleteli ďalší ľudia, teda aby sa nedalo nachytať čo najviac potenciálnych obetí.
Úprimne však priznávam, že okrem toho sa bojím o svoj život a o bezpečnosť svojej rodiny. Preto všade, kde verejne vystupujem, používam moduláciu hlasu a zakrytú tvár.
Pýtam sa na to aj preto, lebo ľudia by si mohli myslieť, že sa skrývate pred obeťami, ktoré ste v call centre pripravili o peniaze.
Nie, to určite nie je ten pravý dôvod. Ide výhradne o bezpečnosť mojej rodiny.
V akom štádiu je vaše trestné stíhanie?
Som v pozícii obvineného. Pred tromi mesiacmi ma prepustili z väzby a teraz čakám na hlavné súdne pojednávanie, kde sa rozhodne o mojom treste.
Smeruje to k dohode o vine a treste alebo bude riadny súdny proces?
Svoju trestnú činnosť plne priznávam a spolupracujem. Vyšetrovací tím môjho prípadu prišiel s myšlienkou, že by som sa mohol zapojiť takýmito vystúpeniami varovať verejnosť. Aktívne sa tomu venujem, a práve to bol aj dôvod, prečo ma prepustili z väzby.
Poďme k veci. Mali ste skúsenosti s finančnými produktmi a investovaním už predtým, ako ste sa sa zapojili do týchto podvodných schém, alebo to bola pre vás úplne neznáma oblasť?
S finančnými produktmi ani investíciami som nemal absolútne žiadne skúsenosti. Predtým som však desať rokov pracoval ako obchodný manažér. Komunikácia s klientmi a predaj po telefóne pre mňa neboli ničím novým, no samotný investičný svet mi bol cudzí. Bral som to tak, že finančné produkty sú len ďalší tovar, ktorý treba predať.
Prečo ste sa rozhodli vstúpiť do tohto biznisu a ako ste sa dostali do podvodného call centra?
Desať rokov som žil so svojou bývalou manželkou, ktorá pochádza z Ukrajiny. Nakoniec sme sa v pokoji dohodli na rozvode. Máme spolu dve malé dcéry a všetko prebiehalo bez konfliktov. Moja bývalá manželka sa však rozhodla, že vezme dcéry so sebou do mesta Dnipro na východe Ukrajiny.
Všetci vieme, aká je tam situácia – nálety a drony sú tam na dennom poriadku. Nebol som z toho nadšený a snažil som sa jej to vyhovoriť, no nenechala si poradiť. Aby som bol dcéram čo najbližšie a mohol im v prípade nebezpečenstva okamžite pomôcť, vybavil som si v mojej vtedajšej pražskej firme prácu na diaľku, prenajal som si byt v Dnipre a presťahoval som sa tam.
Takže vy ste najprv na Ukrajine pracovali legálne na home office pre českú firmu?
Áno, presne tak, to má aj polícia zdokumentované.
Ako ste sa teda potom dostali do firmy, kde ste sa už venovali nelegálnej činnosti?
Problém bol v tom, že vo väčších ukrajinských mestách Rusi systematicky útočia na energetickú infraštruktúru. Výpadky elektriny tam bežne trvajú aj desať hodín denne, pretože prednosť majú nemocnice a vojenské objekty. V takýchto podmienkach bol môj home office absolútne neefektívny. Nezarábal som toľko ako predtým. Aj keď som mal powerbanky a akumulátory, pri desaťhodinovom výpadku prúdu sa jednoducho nedá plnohodnotne pracovať na notebooku.
Moja bývalá manželka mi vtedy cez Instagrame poslala inzerát, v ktorom hľadali česky a slovensky hovoriacich manažérov. Ponúkali nejaký plat, ubytovanie zadarmo a možnosť kariérneho rastu. V takýchto inzerátoch vám samozrejme nenapíšu, že budete okrádať ľudí v podvodnom call centre. Vyzeralo to ako úplne seriózna ponuka práce. Reagoval som naň a pozvali ma na pohovor.
V inzeráte teda nebolo bližšie uvedené, o akú prácu ide?
Nie. Bola tam ale sľubovaná mesačná odmena 1500 dolárov, čo bolo síce menej, ako som v predošlej práci zarábal, ale tam, na Ukrajine, som takú čiastku – vzhľadom na danú situáciu – zarobiť nevedel. Tak to bol dôvod, ktorý ma presvedčil, aby som na ten inzerát reagoval. A teda ešte aj tá možnosť ubytovania zadarmo.
Takže to vás presvedčilo. A ten príjem bol aj garantovaný?
Bolo to napísané v tom inzeráte. Chcel som však osobne zistiť, o čo presne ide, keďže som v meste nikoho nepoznal. Nemal som v pláne vziať akúkoľvek ponuku, chcel som o tom zistiť viac. Veľmi ma však oslovila možnosť ubytovania zadarmo a kariérneho rastu, čo tam teda veľa zamestnávateľov v dnešnej dobe neponúka.
Ako prebiehalo výberové konanie?
Bolo to v moderných, klasických administratívnych priestoroch. Celé to pôsobilo profesionálne a seriózne, ako bežný pohovor na akúkoľvek manažérsku pozíciu. Stretol som sa s dvoma ukrajinskými manažérmi. Ten mladší z nich študoval niekoľko rokov na Slovensku, takže pohovor tlmočil do slovenčiny.
Jediným červeným výkričníkom, ktorý som si však uvedomil až spätne, bolo to, že odo mňa požadovali pas. Keďže všetko ostatné vyzeralo úplne v poriadku, nevenoval som tomu pozornosť. Povedali mi len, že pôjde o prácu v oblasti financií a podrobnosti sa dozviem neskôr. Myslel som si, že si pas pýtajú kvôli overeniu, či som nebol v minulosti trestne stíhaný. Viem, že sa to štandardne rieši výpisom z registra trestov, no v tej situácii ma to nezarazilo. Pas som im odovzdal a na druhý deň ma prijali.
Nepýtali ste sa na konkrétne finančné služby, ktoré budete klientom poskytovať? Bolo vám to jedno?
Povedali mi len, že ide o prácu s financiami a všetko potrebné ma naučia hneď na druhý deň počas zaškolenia. Celý ten pohovor slúžil najmä na to, aby sme sa vzájomne spoznali, urobili na seba dojem a aby si ma preverili.
Ako prebiehal váš prvý deň v práci? Už vtedy ste zistili, o čo v skutočnosti ide?
Nie, hneď nie. Prišiel som do novovznikajúceho call centra. Mnoho ľudí si predstavuje, že podvodníci sedia niekde v tmavých pivniciach v kapucniach za počítačmi. Skutočnosť je úplne iná. Sú to luxusné administratívne budovy, často tie najreprezentatívnejšie v celom meste. Vnútri to vyzerá ako v klasickej modernej korporátnej kancelárii – švédske stoly, kávovary, profesionálne účtovníčky. Organizačná štruktúra je identická s legálnymi call centrami na Slovensku a v Česku.
Keď sme nastúpili, dostali sme takzvané call skripty (scenáre hovorov). Keďže call centrum len začínalo, počas prvého mesiaca som neprišiel do kontaktu so žiadnou reálnou obeťou. Všetci sme začínali na najnižšej pozícii zvanej sales manažér. Táto hierarchia presne kopíruje legálny sektor – sales manažéri, retenční manažéri, team lídri a tak ďalej.
Talianska vláda na pozore: V pozadí hybridných hrozieb Moskvy stojí tieň generála Vannacciho
Rím sprísňuje postoj k hybridným hrozbám a žiada od tajných služieb nové správy. Kľúčovou a spornou postavou sa stáva bývalý vojenský pridelenec v Moskve Roberto Vannacci.
Taliansky denník Corriere della Sera informuje o narastajúcich obavách tamojšej vlády a spravodajských služieb pred hrozbami hybridnej vojny zo strany Ruska, Číny a Íránu. Kľúčovou postavou týchto obáv sa stal generál vo výslužbe Roberto Vannacci, ktorého denník spája s možným vplyvom Moskvy, kde v minulosti pôsobil ako vojenský pridelenec.
Hoci chýbajú priame dôkazy, premiérka Giorgia Meloniová a vedenie vládnej strany považujú Vannacciho v zahraničnej politike za nepredvídateľného a odmietajú s ním spojenectvo. Dôvodom na ostražitosť sú aj jeho postoj k vojne na Ukrajine a spochybňovanie sankcií proti Rusku, čo čiastočne rezonuje s rétorikou Mattea Salviniho.
Tlak na vládu opäť vzrástol aj v súvislosti s bezpečnostnými incidentmi v Európe, kvôli čomu parlamentný výbor pre bezpečnosť Copasir vyžaduje od spravodajských služieb nové správy.
X X X
„Najväčšia lúza a sprostiaci.” Akú tvár SNP ukazuje film, za ktorým stojí Milan Mazurek?
Milan Mazurek má pri filme Zavrhnuté svedectvá, v ktorom hanlivo nazývajú partizánov, špeciálne poďakovanie
Zdroj: koláž Aktuality.sk: YouTube.com, TASR
Kým vedenie Republiky navonok hovorí o úcte k SNP, v skutočnosti stojí za dielom, ktoré glorifikuje Tisov režim a ponižuje partizánov ako lúzu.
Hnutie Republika si prešlo pri téme Slovenského národného povstania (SNP) turbulentným vývojom. Pred rokmi viacerí členovia v materskej ĽSNS povstanie odsudzovali, neskôr ho začali oslavovať. Tento rok však predseda hnutia Milan Uhrík na výročie zabudol. Podpredseda Milan Mazurek navyše figuruje v dokumente, ktorý partizánov označuje za lúzu.
Väčšina súčasného vedenia hnutia Republika vzišla z politického krídla Ľudovej strany Naše Slovensko (ĽSNS). V časoch, keď stáli po boku Mariana Kotlebu, bola ich rétorika jasná – počas výročia SNP viala na sídle Banskobystrického kraja čierna vlajka.
ĽS NS v auguste 2017 predstavuje Milana Uhríka ako kandidátana predsedu Nitrianskeho samosprávneho kraja. Na snímke Milan Uhrík (vľavo) a Marian Kotleba.
Po odchode niektorých členov ĽSNS, ktorí vytvorili hnutie Republika v roku 2021, sa však ich rétorika aj stratégia zmenila. Predstavitelia hnutia v snahe očistiť sa od nálepky extrémistov začali navštevovať pamätníky padlých vojakov a zúčastňovať sa na oslavách v Banskej Bystrici.
Ako sa však ukazuje, tento obrat zrejme nebol trvalý.
Uhríkova premenlivá úcta
Predseda hnutia Milan Uhrík si začal udalosti povstania pripomínať až v roku 2022, teda rok po založení Republiky. Na sociálnych sieťach prvýkrát vzdal hold SNP, pričom historickú udalosť využil na kritiku vtedajšej moci. Hovoril o potrebe poučiť sa z histórie a varoval pred „novým zápasom”, v ktorom sa podľa neho vlastná vláda stáva nepriateľom občana.
V roku 2023 už na sociálne siete pridával fotografie z osláv SNP z rôznych kútov Slovenska, pózovali na nich viacerí členovia strany.
„Sme presvedčení, že pohnútky väčšiny povstalcov boli úprimné a ich odhodlanie ísť bojovať za slobodu si zasluhuje spomienku a historickú úctu,” tvrdil vtedy Uhrík.
Ešte ďalej zašiel v roku 2024, keď prijal pozvanie premiéra Roberta Fica na celoštátne spomienkové oslavy. V statuse apeloval na to, aby nás zásadné udalosti dejín spájali, nie rozdeľovali.
xxx
Meno Naďovho agresora je známe, prípad prevzala polícia. Politikovi sa ozval a ospravedlnil jeho príbuzný
Muž sa podľa exministra obrany pokúsil zahasiť cigaretu priamo na jeho tvári a snažil sa vyprovokovať fyzickú potýčku.
Bývalý minister obrany a predseda mimoparlamentných Demokratov Jaroslav Naď oznámil posun v prípade incidentu na čerpacej stanici v Senci. Zverejnenie fotografií útočníka na sociálnych sieťach viedlo k stotožneniu páchateľa verejnosťou, pričom incident si podľa jeho slov prevzala polícia.
Ospravedlnenie od rodiny a zásah polície
Líder Demokratov potvrdil, že vďaka rozsiahlemu zdieľaniu príspevku, ktorý videl približne milión ľudí, získal presné informácie o identite muža, jeho bydlisku, ako aj o firme, pre ktorú pracuje. Situácia sa potvrdila, keď exministra priamo kontaktoval rodinný príslušník útočníka.
Príbuzný sa v mene celej rodiny za incident ospravedlnil a zdôraznil, že s agresívnym správaním muža zásadne nesúhlasí. Podľa Naďa mu tento člen rodiny dokonca vyjadril podporu v jeho politickej činnosti a smerovaní.
„Po vzájomnej komunikácii musím dať pred tým človekom klobúk dole a prijímam to ospravedlnenie. Nikto nemôže za svojho rodinného príslušníka,“ uviedol Naď.
Prípad aktuálne prenecháva v rukách polície a pre neho „je uzavretý“. Napriek tomu zdôraznil, že pred podobnými útokmi nebude utekať a verejnosť má právo vedieť, ako sa niektorí jednotlivci správajú na verejnosti.
„V súvislosti s predmetnou udalosťou už je zo strany povereného príslušníka Okresného riaditeľstva PZ v Senci vedené trestné stíhanie vo veci trestného činu výtržníctva. Vo veci sú vykonávané všetky potrebné úkony v zmysle zákona, cieľom ktorých je náležité objasnenie všetkých okolností za ktorých k nej došlo,“ potvrdila vo svojom stanovisku polícia.
Pokus o zahasenie cigarety a agresívna jazda
Samotný konflikt sa odohral v pondelok na čerpacej stanici. Podľa exministra išlo o nevyprovokovaný fyzický a slovný útok zo strany „zjavne psychicky nevyrovnaného jedinca podporujúceho Rusov a extrémistov“.
Muž sa podľa Naďovho svedectva pokúsil zahasiť cigaretu priamo na jeho tvári a snažil sa vyprovokovať fyzickú potýčku, v čom neuspel. Naď útočníka zároveň obvinil, že pri následnej ceste do Bratislavy bezohľadnou jazdou ohrozoval ostatných účastníkov premávky. Politik pôvodne odmietol podať trestné oznámenie s odôvodnením, že by sa to skončilo len smiešnou blokovou pokutou 30 eur za priestupok. Rozhodol sa preto pre zverejnenie fotografií páchateľa a jeho auta.
Svoj pôvodný status neoznačil za vyplakávanie, ale za upozornenie na reálnu hrozbu. „Dovoľujú si, lebo si myslia, že môžu a zodpovedné orgány proti šíriteľom nenávisti nezasahujú adekvátne. Teda ak sa útoky netýkajú predstaviteľov koalície. Vtedy je aktivita polície mimoriadna,“ uzavrel predseda Demokratov.
x xx
VOLBY V NĚMECKU, ŠANCE PRO POLITIKY AfD?
Prudký vítr honí zmuchlané papíry mezi prefabrikovanými bloky domů na magdeburském sídlišti Neu Olvenstedt.
Strohé betonové tvárnice působí bezútěšně. První paneláky tu vznikly už v 80. letech minulého století, od těch dob deprivované místo vytrvale uvadalo, vzdor všem snahám architektů.
Pan Uwe Neubauer je prošedivělý šedesátník. Postává na zastávce, je tu jen na návštěvě u známých. Bydlet by tu ale nechtěl za nic.
„Každý, kdo měl tu možnost, odtud rychle prchal,“ říká a doplňuje, že žádné jiné místo v bezmála čtvrtmilionové sasko-anhaltské metropoli Magdeburku nemá tak špatnou pověst ohledně kriminality.
Najednou nás to všechny připravilo o klid, už se nedokážu jen tak bezstarostně procházet po ulicích.
X XX
SLUNEČNICE ZAJISTÍ VLÁHU POLÍM?Slunečnice se na úkor řepky vrací na česká pole. Pomůže to krajině se suchem?
Skoro tak dohnaly sóju (34 tisíc hektarů) a překonaly klesající plochy brambor nebo žita (22 tisíc). Stále jsou ale slunečnice oproti nejpěstovanější olejnině řepce zhruba na desetinových plochách. Naposledy překonaly třicetitisícovou výměru před 20 lety, v některých letech se pole scvrkla i na skoro třetinové hodnoty.
X X X
ČR ŠETŘIT NA MINISTERSTVU?
Havlíček: Stát i v příštím roce převezme poplatky za obnovitelné zdroje. Šetřit bude na ministerstvu
Stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Po úterním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o rozpočtu to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Letos na nich stát zaplatí asi 41 miliard korun. Základem výdajů ministerstva průmyslu a obchodu v příštím roce budou podle Havlíčka hlavně investice do hospodářského růstu. Šetřit naopak chce na provozu ministerstva a podřízených úřad
Havlíček: Stát i v příštím roce převezme poplatky za obnovitelné zdroje. Šetřit bude na ministerstvu .
Stát převzal veškeré financování obnovitelných zdrojů už letos, státní rozpočet to nově zatížilo 17 miliardami korun. Celkově tak stát letos na obnovitelné zdroje vynaloží zhruba 41 miliard korun.
V předchozích letech byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Cílem opatření je snížit regulované ceny elektřiny pro odběratele, které letos domácnostem klesly o více než 15 procent.
„Platby státu za podporované zdroje energie budou pokračovat, stát je bude nadále plně přebírat. Očekáváme, že se nám to vrátí v hospodářském růstu, výběru daní a sociálních odvodech,“ řekl v úterý Havlíček.
Se Schillerovou se podle něj shodli na tom, že vše, co je spojeno s hospodářským růstem, bude v konečné verzi rozpočtu pro příští rok akceptováno. „Shodli jsme se, že základem je pro nás hospodářský růst a ceny energií,“ zdůraznil Havlíček.
Zda se se Schillerovou dohodl na přesné částce pro rozpočet ministerstva pro rok 2027, neřekl. Shoda podle něj při úterním jednání panovala i v případě výdajů na exportní politiku nebo na výzkum a vývoj.
Úspory naopak chce Havlíček dál hledat na úřadech. Šetřit chce na nákladech spojených s provozem ministerstva i podřízených úřadů, na osobních nákladech, službách a dalších výdajích. „To tvrdě škrtáme a budeme v tom pokračovat,“ dodal Havlíček.
Jaký objem výdajů své rozpočtové kapitoly očekává, Havlíček nechtěl upřesnit. V letošním roce by mělo ministerstvo průmyslu a obchodu hospodařit s výdaji 54,5 miliardy korun.
X X X
Česko chce postavit AI Gigafactory za 100 miliard, nabídneme ji i sousedním zemím, říká Havlíček
Devět evropských zemí ve čtvrtek podepsalo Pražskou deklaraci o umělé inteligenci. Kromě Česka a ostatních států Visegrádské čtyřky se připojilo Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Litva a Lotyšsko. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO to v rozhovoru pro Radiožurnál označil za „absolutní milník“. Součástí spolupráce bude také propojení infrastruktury pro umělou inteligenci. Záměrem je i postavit v Česku superpočítač AI Gigafactory.
Můžete představit tu takzvanou Pražskou deklaraci? O co jde a co je jejím cílem?
Je to absolutní milník v oblasti umělé inteligence ve střední a východní Evropě. Česká republika se staví do čela aktivit jak ve smyslu výstavby infrastruktury – jinými slovy kapacit, tedy AI factories včetně AI Gigafactory – tak jsme připraveni i spolupracovat na implementaci AI do jednotlivých sektorů ekonomiky nebo společnosti.
Jak bude spolupráce mezi státy konkrétně fungovat? Bude to na vládní úrovni nebo třeba budete propojovat jednotlivé firmy v této oblasti?
Česká republika už má od vlády schválenou strategii k budování AI gigafactory. To je obří investice, kterou bychom za předpokladu schválení Evropskou unií realizovali v příštích letech. Stálo by to přibližně 100 miliard korun, ale drtivá většina investic jde za privátními subjekty. Vláda by na tom participovala přibližně 15 procenty, stejně jako Evropská komise.
Je to klíčový projekt, na základě kterého bychom nejen posílili naší ekonomickou výkonnost a výzkumnou aktivitu, ale i bezpečnost, protože je to nepochybně zásadní prvek pro odolnost České republiky. No a tuto kapacitu – protože by byla obří – jsme připraveni nabídnout i ostatním zemím, které do toho velkého projektu nejdou. Ať už z důvodu ceny nebo možná menší využitelnosti kapacit. Takže jsem hrozně rád, že 9 zemí střední a východní Evropy dnes tu deklaraci podepsalo a je připraveno s námi sdílet tyto kapacity.
Znamená to, že když budou kapacity AI gigafactory sdílet, tak se na tom budou podílet i finančně? Nebo to půjde celé za Českem?
Samozřejmě pokud kdokoliv bude sdílet a čerpat nějakou kapacitu, tak je to na komerční bázi. Nicméně je důležité, že si tu kapacitu nebudou muset nakupovat ze Spojených států nebo z Asie. A jak už jsem zmínil, je to prvek bezpečnosti. Nemluvě o tom, že dokážeme nabídnout lepší cenu.
V jaké fázi je teď projekt AI gigafactory a jeho možné výstavby v Česku?
Česko podalo oficiální dokumenty do Evropské unie, vláda to schválila na konci června. V tuto chvíli probíhá vyhodnocování nabídek, ale hlavně se velmi živě vytvářejí v zákulisí koalice různých zemí, které by byly schopné tuto kapacitu společně využívat. To bude jeden z nejvýraznějších argumentů při rozhodování pro Evropskou unii.
Za prvé to bude o schopnosti privátních subjektů a jejich finančních garancích, což si myslím, že máme dobře pokryto. Pak to bude o ochotě státu dát do toho prostředky, což deklaruje Česká republika ale například i Polsko. A poté samozřejmě o případné vzájemné výpomoci. Jinými slovy o schopnosti participovat na jednom projektu, který bude vybrán. Mysamozřejmě bojujeme za to, aby byl vybrán ten český.
x XX
|
|
Arménie by se nebránila odchodu ruských vojáků. Odejdeme klidně zítra, tvrdí Putin
Arménský předseda vlády Pašinjan o budoucnosti ruské 102. vojenské základny hovořil ve čtvrtek na tiskové konferenci v Jerevanu. Reagoval tak na své úterní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba politici se sešli při summitu Šanghajské organizace pro spolupráci.
Arméni dál dráždí Kreml, zatkli proruského exprezidenta Kočarjana |
Arménská vláda podle Pašinjana otázku odchodu ruských vojáků při jednáních s Ruskem zatím neotevřela. „Za celé toto období jsme otázku ruské vojenské základny ani jednou nevznesli. Zároveň ale neplatí, že bychom přítomnost ruské 102. vojenské základny na území Arménie považovali za životně důležitou,“ sdělil Pašinjan.
Rusko je ale připravené v zemi zůstat, pokud si tamní obyvatelé jeho vojenskou přítomnost přejí a arménská vláda chce v dosavadní spolupráci s Moskvou pokračovat, dodal následně šéf Kremlu.
Pevné zdraví, popřál Putin arménskému premiérovi uprostřed rostoucího napětí |
Pašinjanova vláda se v posledních letech snaží prohloubit vztahy s Evropskou unií. Napětí mezi Arménií a Kremlem tak výrazně roste. Kromě toho chce Jerevan obnovit diplomatické vztahy s Tureckem a znovu otevřít společnou pozemní hranici. Stojí také o normalizaci vztahů s Ázerbájdžánem.
X X X
|
|
Sucho odhalilo na dně Orlíku rezavé sudy. Lidem se vybavují vraždy, volají policii
Tisíce lidí na sociálních sítích „vyděsila“ fotka rezavého sudu zabořeného v bahně kousek od Podolského mostu. Vyfotila ho a pověsila na svůj profil majitelka cestovatelského profilu na Facebooku, který se zaměřuje na Vltavu, její historii a příběhy navázané na tuto řeku. Říká si Vltavína.
„Chodím tuto zátoku fotit pravidelně. Když je vody dost, i bez vody. Protože to tam vypadá jako u moře. Ale teď jsem cíleně šla fotit hlavně pařezy. Fakt mě nenapadlo, že tam najdu zavařený sud,“ popisuje své nedávné zážitky Vltavína. Věřila, že bude prázdný.
Hladina Orlíku je historicky nejníž. Z vody vystoupilo Moravcovo peklo i jeskyně |
„Můj příspěvek vidělo přes milion lidí. A někdo to zřejmě nahlásil. Teď jsem na místo zašla opět a sud už byl otevřený. Naštěstí prázdný opravdu byl,“ přidává.
Písecká policejní mluvčí Kamila Čuřínová Ingrišová potvrdila, že v posledních dnech policisté řešili telefonáty, v nichž lidé oznamovali nález sudu. Bylo to kolem Podolského mostu.
|
í
|
„Kolegové vyjížděli ke čtyřem případům, kdy lidé volali, že na dně přehrady objevili těžké sudy,“ popsala Čuřínová Ingrišová.
Policisté je spolu s přivolanými hasiči otevřeli. Mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů popsala výjezd z 1. září. „Na místo vyjeli profi hasiči z Písku s tím, že oznamovatel nahlásil částečně odhrabaný sud, který je hodně těžký a bojí se ho otevřít. Naše jednotka tam vyjela na žádost Policie ČR jako na zajištění zásahu. Sud prohlédli z vnějšku, pak opatrně otevřeli,“ uvedla.
Z Orlíka omezí odtok. Vltavu budou vodou zásobovat poprvé v historii Slapy |
Všechny sudy, které policisté s hasiči otevřeli, byly plné vody. „Jsou to pravděpodobně zbytky pontonů, které klesly ke dnu,“ naznačila Čuřínová Ingrišová.
X X X
|
|
„My o ten spis budeme usilovat a ten spis dostaneme,“ řekl v pátek ve Sněmovně Rajchl. Předpokládá, že se to komisi povede nejpozději do začátku příštího roku.
Člen parlamentní komise za hnutí STAN Jan Papajanovský řekl, že se ani nediví, že Vrchní státní zastupitelství spis neposkytlo. „Podle mého názor není příliš pravděpodobné, že by nám ten spis poskytl soud,“ řekl Papajanovský.
Za novináři okomentovat jednání komise přišel, i když mu to komise zakázala. „Já mám teď zakázáno vám ten komentář dávat, protože komise se usnesla na tom, že řadoví členové nemohou komentovat její jednání. My jsme s tím vyjádřili nesouhlas, já jsem s tím vyjádřil nesouhlas, protože Rajchl nemá právo nás cenzurovat,“ řekl Papajanovský.
„My jako zástupci opozice jsme se tam zřetelně vymezili proti tomu, abychom nějakým způsobem zasahovali do činnosti vrchního státního zastupitelství, do toho, abychom zasahovali do činnosti nezávislé justice. Takže určitě to není tak, že bychom se všichni shodli na tom, že budeme skákat, jak pan Rajchl píská,“ ohradil se poslanec STAN.
Komise by měla prověřit okolnosti, souvislosti a úřední fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy, středočeských krajských silničářů a Všeobecné zdravotní pojišťovny.
V korupční kauze Dozimetr se zpovídá před soudem šest mužů v čele s podnikatelem Michalem Redlem. Všichni vinu odmítají. Mezi obžalovanými je i bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček.
Obžaloba klade mužům za vinu účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplacení, praní špinavých peněz a také nedovolené nakládání s drogami.
Redlovi navrhl žalobce uložit desetiletý a Hlubučkovi osmiletý trest. Čtyři další muže už Obvodní soud pro Prahu 9 pravomocně uznal vinnými a potrestal podmíněnými či peněžitými tresty.
V komisi působí osm poslanců vládní koalice – pět za ANO, dva z SPD a jeden z klubu Motoristů sobě. Pět opozičních stran má v komisi, která má od Sněmovny mandát do března 2027, po jednom zástupci.
„Předpokládám, že předstoupím před plénum Sněmovny, aby nám ten mandát prodloužila,“ řekl v pátek ve Sněmovně Rajchl.
Předseda komise za SPD Jindřich Rajchl odmítá, že by komise suplovala trestní řízení. Chce se koncentrovat na procesní kroky a na to, jakou nápravu je v této oblasti třeba podniknout. Členové komise se mají scházet v pátek v týdnech, kdy se konají jednání výborů v dolní komoře parlamentu.
X X X
Vltavská kaskáda zvládne i bez deště plnit řeky několik měsíců, tvrdí vodohospodáři.
„Pro nás to není žádná dramatická situace, postupujeme podle manipulačního řádu. Lidem se zdá mimořádná, protože ji zažíváme poprvé,“ uvedla mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl. Právě pro podobné výkyvy počasí byla podle ní Vltavská kaskáda navržena. Zadržuje vodu při povodních a zlepšuje průtoky řek během sucha.
Z Orlíka omezí odtok. Vltavu budou vodou zásobovat poprvé v historii Slapy |
Z Vodního díla Vrané tak stále může odtékat 40 metrů krychlových vody za sekundu, která je potřebná pro ekologické funkce vodního toku i pro vodárenské odběry. Bez tzv. nadlepšování vodou z Orlíka a Slap by se průtok Vltavy v Praze nyní pohyboval jen kolem deseti až 15 metrů za sekundu.
Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku asi 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a Povodí Vltavy sníží odtok. Bude vypouštět jen stejné množství vody, které do ní přiteče, což je teď zhruba 15 metrů krychlových za sekundu.
Povodí proto začne k vylepšování průtoku v řekách využívat zásobní prostor slapské nádrže. „To je situace, která se podle dlouhodobých simulací může objevit přibližně jednou za 50 let a v historii existence vodního díla Slapy nastává vůbec poprvé,“ uvedla Mertl.
Sucho odhalilo na dně Orlíku rezavé sudy. Lidem se vybavují vraždy, volají policii |
Snížení hladiny slapské přehrady se dotkne majitelů lodí. Bezplatný převoz od Povodí Vltavy mohou majitelé lodí využít pouze do výšky hladiny 268,50 metru nad mořem. Pak převoz lodí správce povodí kvůli bezpečnosti ukončí. Registrace jsou na stránkách www.pvl.cz stále otevřené do neděle.
MINISTR METNAR OPATŘENÍ PRO NĚMECKO
„Na aktuální vývoj reagujeme přijetím konkrétních opatření, která však z bezpečnostních důvodů není možné specifikovat,“ informoval Metnar. Podle dnešního deníku Právo se zvýšila ochrana letišť a nádraží.
Macinka si předvolal ruskou velvyslankyni. Odmítl její vysvětlení incidentů v Lipsku |
Dodal, že ministerstvo vnitra situaci v okolních státech včetně Německa, v souvislosti s nárůstem incidentů spojovaných s podezřením na sabotáže či hybridní působení cizí moci pozorně sleduje.
„Bezpečnostní opatření na Letišti Václava Havla Praha jsou standardně nastavena na vysoké úrovni, a proto v tuto chvíli nedochází k jejich dalšímu plošnému zpřísnění. Aktuální situaci nicméně věnujeme zvýšenou pozornost a jsme připraveni v případě potřeby bezodkladně reagovat,“ sdělila dnes mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková s tím, že na zajištění bezpečnosti na letišti nepřetržitě spolupracuje policie.
Německo obvinilo Rusko z útoku na své letiště. A začalo trestat |
Německo na počátku srpna zaznamenalo pokus o bombový útok na východoněmeckém letišti Lipsko/Halle. Výbušninu nesl dron, roznětka ale byla vadná. Cílem byla podle všeho letadla ukrajinské společnosti Antonov. Německá vláda v úterý přisoudila zodpovědnost za tento hybridní útok Rusku. Moskva to odmítla.
Německé úřady vyšetřují také útoky na rozvodny na východě a na západě země z tohoto týdne. V uvedených případech se domnívají, že šlo o sabotáže. Podle úřadů je za nimi buď cizí mocnost, nebo levicoví extremisté.
X X X
|
UKRAJINA OMEZUJE LETY RUSKA I DALŠÍCH ZEMI
USA UDĚLAT S EU POŘÁDEK
ZELENSKÉHO POSTIHNOU, TRESTAT,
UKRAJINA NOVÉHO PREZIDENTA, FEDOROVA
ŽÁDNÉ ZBRANĚ UKRAJINĚ, VRAŽDY LIDí
|
Letecká společnost Air Tanzania od pátku pozastavila lety do Ruska a zdůvodnila to bezpečnostními důvody. Tato společnost se tak stala prvními aerolinkami, které zrušily lety po varování Volodymyra Zelenského ohledně nebezpečí ruského vzdušného prostoru. „Rozhodnutí bylo přijato po plánovaném posouzení rizik… Bezpečnostní důvody mají vždy přednost před komerčními zájmy,“ uvádí se v oznámení aerolinek.
Zelenskyj 1. září varoval letecké společnosti, pojišťovny a zahraniční vlády, že ruský vzdušný prostor bude de facto uzavřen kvůli ukrajinským dronům. Ukrajinský prezident však poskytl jen málo podrobností o tom, co by nová kampaň obnášela, kromě toho, že dal jasně najevo, že půjde o velké množství dronů.„Na ruském nebi prostě budou létat drony v takovém rozsahu, že s tím bude třeba počítat,“ uvedl a varoval všechny letecké společnosti, které využívají ruský vzdušný prostor, aby nad touto zemí nelétaly, napsal list Kyiv Independent.
Zelenskyj varoval aerolinky před drony v Rusku. Státní terorismus, ohradil se Putin |
Většina západních leteckých společností přestala létat do Ruska po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Výjimkou je turecká společnost Pegasus Airlines, která 2. září oznámila, že lety do Ruska naplánované na noc z 1. na 2. září byly zrušeny z technických a provozních důvodů.
Tlak se zvyšuje
Vynucené uzavření ruského vzdušného prostoru pomocí dronů není pro Ukrajinu žádným novým nápadem a země tuto taktiku uplatňuje již téměř rok a půl.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) zahájila na jaře loňského roku operaci jménem Carpet s cílem narušit provoz ruských letišť záměrným přelétáváním dronů, sdělily deníku Kyiv Independent informované zdroje.
Školy přecházejí na „podzemní vyučování“. Rusové pálí a ukrajinské děti se učí v krytu |
Zelenského prohlášení přichází v době, kdy vzhledem k absenci významných změn na frontových liniích hledají jak Ukrajina, tak Rusko další způsoby, jak na sebe vzájemně vyvíjet větší tlak. Pro Rusko to znamená drastickou eskalaci útoků dronů a raket, zejména pak na Kyjev.
X X X
‚Řekneme si o peníze.‘ USA budou chtít po Evropě zaplatit za vojenskou pomoc Ukrajině, řekl Trump
Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. Trump v příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
„Stovky miliard dolarů byly Ukrajině a NATO poskytnuty zdarma, přestože by je Evropa uhradila, kdyby ji o to někdo požádal. O tyto peníze si však řekneme, i když poněkud opožděně!“ napsal republikánský prezident.
Federální vláda za Bidenova funkčního období vydala miliardy dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině, která od roku 2022 čelí ruské invazi. Trump za to svého předchůdce opakovaně kritizuje. „Bidenova administrativa dala mnohem více munice Ukrajině, kterou to nic nestálo, než jsme my použili v Íránu,“ uvedl v příspěvku Trump.
Americká armáda od začátku války s Íránem na konci února vyčerpala téměř 80 procent střel pro svůj klíčový systém protivzdušné obrany THAAD a přibližně polovinu raket pro systém Patriot, informovala na začátku srpna stanice CNN.
Washingtonské Středisko pro strategická a mezinárodní studia odhaduje, že USA před začátkem války s Íránem disponovaly přibližně 2200 střelami pro dvě nejmodernější varianty systému Patriot a 452 raketami pro THAAD.
Trump však trvá na tom, že USA mají prakticky neomezené množství střeliva a zprávy o opaku označil za vlastizrádné. „Vytváříme si zásoby a připravujeme se na jakoukoli mimořádnou událost, která by mohla nastat. Zásoby si necháváme pro sebe, místo toho, abychom je prodávali ostatním. Prodej spojencům však opět brzy začne,“ napsal Trump.
X XX
|
|
Zvrat v kauze usmrcené Viktorky znejistil senátory. Obrátili se na Bradáčovou
Senátoři doporučili Bradáčové v dopise, aby si kvůli zajištění spravedlivého procesu vyžádala revizní znalecký posudek.
Nejvyšší státní zastupitelství by podle dopisu, který podepsalo 19 senátorů ze všech frakcí v čele s ANO, mělo zvážit využití veškerých svých zákonných oprávnění, aby zajistilo, že v tomto trestním řízení nebudou existovat žádné pochybnosti o skutkových a znaleckých zjištěních.
V kauze usmrcené Viktorky otce už neviní z vraždy, ale z opilství |
„Zejména bychom považovali za vhodné, aby bylo zváženo vyžádání revizního znaleckého posudku znaleckým ústavem, tak aby závěry o příčetnosti obviněného v době činu nevzbuzovaly jakoukoli rozumnou pochybnost, a to i s ohledem na to, že dřívější znalecké posudky dospěly k odlišným závěrům,“ uvádí se v žádosti.
Signatáři dopisu chtějí, aby takzvaná kauza Viktorka byla vyšetřena s nejvyšší možnou precizností a aby byly beze zbytku využity všechny procesní nástroje, které nejvyšší státní zástupkyni svěřuje právní řád, uvedl senátor a bývalý šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta (Přísaha).
„Případ byl překvalifikován kvůli závěru znaleckého posudku v oboru psychiatrie a klinické psychologie,“ sdělil serveru Seznam Zprávy koncem srpna pražský policejní mluvčí Jan Daněk. Podle něj znalec v posudku uvedl, že v inkriminované době byly rozpoznávací i ovládací schopnosti obviněného vymizelé pro akutní psychotickou poruchu.
Tejc v kauze zavražděné Viktorky podal kárnou žalobu na soudkyni i podnět vůči OSPOD |
Viktorku její otec usmrtil necelého půl roku poté, co benešovská soudkyně svěřila dívku z pěstounské péče do péče biologických rodičů s dohledem orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Soudkyně se hájila tím, že v daném řízení vyslechla všechny jeho účastníky a že všichni včetně pěstounů se vzdali práva na odvolání. Poukázala také na psychiatrický posudek, podle kterého byl otec při plné abstinenci schopen o dítě řádně pečovat. Tento závěr podle soudkyně podpořily také další důkazy, zejména zprávy z terapií a odborných zařízení, která otec navštěvoval.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v kauze usmrcené dívky podal kárnou žalobu na soudkyni a podnět k prověření činnosti OSPOD. Ministr už dřív mluvil také o přezkoumání souvisejících znaleckých posudků. Pro soudkyni ministr žádá roční snížení platu o 30 procent. O tom, zda se provinila, rozhodne kárný senát pražského vrchního soudu. Ministr připustil, že bude zapotřebí prokázat zjevný exces v rozhodování, aby byla jeho žaloba úspěšná.
Tejc chystá systémové změny, aby se situace neopakovala. Zákonem chce zakotvit novou definici bezpečí dítěte a také mezioborové týmy, jejichž členové by spolupracovali v opatrovnických řízeních a navzájem si sdělovali důležité informace. Počátkem července odhadl, že novinka by mohla být účinná nejpozději za rok. Vlastní změnu zákona v souvislosti s kauzou prosazuje také skupina senátorů. O ní by horní parlamentní komora měla rozhodovat nejdříve v polovině letošního prosince.
X XX
V NĚMECKU SABOTÁŽE ENERGETIKY?
Ze sabotáže energetické infrastruktury v Německu je podezřelý klimatický aktivista. Pátrá po něm policie
Podezřelým ze sabotáže na objektech energetické infrastruktury v Německu je klimatický aktivista, řekl v pátek spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Policie v Severním Porýní-Vestfálsku vzala útokem vozidlo podezřelého 48letého muže z Gevelsbergu v této spolkové zemi, uvedl podle agentury DPA regionální ministr vnitra Herbert Reul. Podezřelý napsal dopis, v němž se k útokům přihlásil.
Podezřelým ze sabotáže na objektech energetické infrastruktury v Německu je klimatický aktivista
Dobrindt útoky na elektrické rozvodny na několika místech Německa z posledních dnů označil za projev „klimatického extremismu“. Policejní komando na vůz podezřelého zaútočilo v oblasti povrchového dolu Hombacher Forst. Podle Reula se nyní muž zřejmě pohybuje pěšky a daleko se nedostane.
Policie podnikla domovní prohlídku v bytě, kde našla předměty podobné výbušninám, uvedl také Reul. Písmo v dopise o odpovědnosti za útoky se podle Reula shoduje s rukopisem podezřelého muže.
V době Dobrindtovy a Reulovy tiskové konference deník Bild na svých internetových stránkách informoval, že v Sasku byly objeveny důkazy o dalším chystaném útoku na energetickou infrastrukturu.
V úterý se cílem sabotáže stala rozvodna poblíž elektrárny Jänschwalde v Braniborsku, na kterou pachatel či pachatelé zaútočili objekty domácí výroby, které se podobaly silvestrovským raketám.
Týž den se stala terčem také rozvodna v Bergheimu nedaleko Kolína nad Rýnem, kde policie našla možné odpalovací zařízení a pyrotechniku. Ve čtvrtek policie nalezla možné odpalovací zařízení u elektrické stanice v Dormagenu mezi Kolínem nad Rýnem a Düsseldorfem
X XX
Platí, že Turek do vyšetření nehody zmocněncem nebude, řekl Babiš v Havířově
„Stále platí to, co řekl pan Turek veřejně. To znamená, že do momentu vyšetření nehody nebude funkci vládního zmocněnce vykonávat,“ konstatoval premiér.
Babiš přijel do Havířova na tamní městské slavnosti a společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a havířovskou primátorkou Ivetou Kočí Palkovskou se setkali s občany. Na akci na Náměstí Republiky přišlo odhadem něco přes sto lidí.
Premiér odpovídal například na dotazy na konec těžby černého uhlí v regionu, přičemž zdůraznil, že jeho vláda o tom nerozhodla a že on to považuje za chybu. Nechyběly ani dotazy na prezidenta Petra Pavla. „Jaký s ním máte vztah?“ ptal se jeden z přítomných. „Jen pracovní,“ ujistil Babiš.
Vyjádřil se i k situaci v havířovském hnutí ANO, kde z magistrátní kandidátky vypadl hejtman a exprimátor Havířova Josef Bělica. Babiš přiznal, že městská organizace v čele s primátorkou měla o kandidátce jinou představu než krajský výbor hnutí, který schválil kandidátku s Bělicou. „A bylo rozhodnuto o návrhu městské organizace.“
Spekuluje se také o tom, že by Bělica nemusel v pozici hejtmana vydržet do krajských voleb přespříští rok. „O tom nic nevím, to si řeší kraj, poznamenal Babiš.
Na dotaz iDNES.cz, jak s hejtmanem vychází, Babiš uvedl, že se vídávají jen občas. „Není totiž už poslancem. Naposledy jsem se na něj obrátil o podklady kvůli tomu, že armáda má zájem o strategické mošnovské letiště, kde kraj nemá dostatek peněz na opravu přistávací dráhy,“ přiblížil Babiš. „Naše vztahy jsou čistě profesní.“
Hejtman Bělica na mítinku nebyl, odjel na zahraniční dovolenou.