Opravdu čeká ČR cesta Řecka? Ministryně Schillerová hledá miliardy do rozpočtu. Žádné mil. ČT. Zrušit poplatky, pomocníky politiků.Agenturu sportu. Neziskovky.Kontrolovat ubytování cizinců v bytech, ubytování načerno
Z.F.: Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2027 je pravdivější zprávou o skrytém vnitřním dluhu oškubané země. Opozice teď vytáhne oblíbené varování, že ohlášený schodek 389 miliard a změna rozpočtových pravidel nás vypravuje na cestu po řecké značce. Co je na tom pravdy?
Moje vlastní inteligence už je hodně jetá, proto ji podobně jako rozviklaný chrup nahrazuji umělou náhradou. A ta mne varovala, že Řecko je na tom teď v řadě ohledů líp. Jejich státní dluhopisy jsou úročeny 4,07 procentem, tedy o celý jeden procentní bod lépe než českých aktuálních 5,07 procenta.
Abychom to více zamotali, nejen řecké zadlužení, i zadlužení celé eurozóny, kam Řecko patří, je přitom podstatně vyšší než české. Kde se tedy vzal ten rozdíl? Doba je nejistá, ceny energie, vyhnané znovu do výšky válkami, zvyšují inflaci, kterou řeší Evropská centrální banka a Česká národní banka odlišně. ECB má mnohem větší hrůzu z toho, že inflace zvedne úrokové náklady obsluhy unijního dluhu, a proto drží svoji základní sazbu dole, aktuálně na 2,4 procenta.
ČNB vedle krocení inflace bojuje také s dědictvím „kurzového závazku“, který za předchozích dvou guvernérů srazil kurz koruny na 27 korun za euro a ohrozil tak necenovou konkurenceschopnost české ekonomiky. Základní sazba naší centrální banky (udržuje ji operace na finančním trhu dvoutýdenní repo) vystoupala na 3,75 procenta. Vyšší základní sazba pak zvedá všechno nad ní. Na druhou stranu, současný kurz eura za 24 korun (a dolaru za necelých 21) usnadňují nákupy modernizačních technologií.
Podíl řeckého dluhu na HDP klesá, podíl toho českého stoupá. Řekům konečně svítá šance, že se z toho vyhrabou, zatímco po nemilosrdném prosazení doporučení „trojky“ Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky po roce 2009 se zemi na dlouho ještě přitížilo. Přítomnost Řecka v eurozóně, do které se vecpalo podfukářským podlézáním kritérií, se zemi rychle vymstilo velmocenským diktátem, ale teď jí naopak pomáhá nižší sazbou. Tak to chodí, strategie musí vidět dál, než je dnešek a zítřek.
Vtipné je, že řeckou cestou nám nejvíc vyhrožovali ti, kdo nás na ni nejspolehlivěji vedli. První byl nejlepší ministr financí galaxie Miroslav Kalousek, který nejprve odmítal vidět příchod finanční krize 2008, a pak se v ní začal topit.
Když se podíváme na graf, který vývoj českého zadlužení sleduje, vidíme jasně, že po globální finanční krizi nám daly největší pecku covid a ukrajinská válka, ale taky že vlády ČSSD dávaly státní finance do pořádku a po ODS zůstával rozvrat.
Snad se v tom vyznáte. Červené sloupce odčítejte na levé svislé ose, jsou to rozpočtové schodky v absolutních hodnotách. Modrá linie státního dluhu se odečítá na pravé svislé ose. Nahoře je vyznačena působnost jednotlivých vlády a dole globální události, které do nás postupně bušily.
Co z toho vyčteme (podle AI):
Tři fáze zadlužování:
2005–2013 – zdvojnásobení dluhu. Z 691 na 1 683 mld. Kč, zejména po finanční krizi 2008–2009, kdy schodek vyskočil na rekordních tehdejších 192 mld. Kč.gov
2013–2019 – relativní stabilizace. Státní dluh se na sedm let prakticky zastavil kolem 1,6–1,7 bilionu, v roce 2016 dokonce klesl. Ekonomický růst a nízké schodky (v letech 2016 a 2018 byl rozpočet v přebytku) držely dluh na uzdě.
2020–2025 – skok o 1,6 bilionu. Covid a energetická krize: dluh vzrostl z 1,64 na 3,68 bilionu Kč, tedy více než dvojnásobně za pouhých pět let. Špičkový schodek 419,7 mld. Kč v roce 2021 je historické maximum.wikipedia
Dvě poznámky k interpretaci:
Dluh rostl rychleji než samotné schodky, protože se k nim přidávaly přímo financované výdaje a kurzové vlivy u vnějšího dluhu. V roce 2025 dluh vzrostl o 312 mld. Kč, i když schodek činil „jen“ 291 mld..gov
Přebytek z roku 2016 byl výjimečný a částečně účetní – souvisel s příjmy z evropských fondů a mimořádnými inkasy; nebyly to strukturálně zdravé finance.
Druhý graf ukazuje vliv hospodářského růstu na míru státního zadlužení.
Tady jsme zaměnili jen pravou svislou osu, na které můžete vyčíst údaje z modré linie, vykazující podíl státního dluhu ČR na HDP. Maastrichtská hranice dluhu ve výši 60 procent HDP (přerušovaná modrá čára nahoře) je pořád ještě o patro výš.
Z tohoto pohledu vynikne něco, co graf pouhými položkami schodků a dluhu zkresluje: podíl dluhu k HDP od roku 2012 dlouho klesal (ze 40,8 % na 28,3 % v roce 2019), protože ekonomika rostla rychleji než dluh. Covid pak tento dlouhý trend smazal za dva roky (na 40,4 % v roce 2021) a od války na Ukrajině se poměr ustálil kolem 42–43 %. Stále je to ale hluboko pod maastrichtským limitem i pod unijním průměrem, upozornil mě umělý inteligent.
Nejlépe je, když se sejdou růst ekonomiky a nízká úroková míra. To se bohužel do budoucna nedá zaručit.
Míra českého zadlužení je tedy nepoměrně nižší než řecká, byť tam klesla z vrcholu 209 procent HDP na loňských 146,1 procenta HDP. Pořád je to třikrát víc než v Česku. I průměr eurozóny je násobně (dvakrát) vyšší než projektovaná úroveň českého dluhu podle rozpočtu na rok 2027.
Ovšem to české tempo růstu státní zadluženosti… Něco na tom je. Na druhou stranu, ne všechno je v našich rukou. Jsme podřízená ekonomika, bez ohledu na vlastní měnu. Nevíme, co se stane s naším průmyslem, až si začnou lehat automobilky, které tvrdošíjně trvaly na prošlé technologii. Tak jako byl Kalousek slepý k finanční krizi, Babišova vláda má vestavěnou slepotu ke klimatické krizi. Musí držet hubu a krok s Motoristy, pokud se nechce rozpadnout.
Pozoruhodné však je, že zatímco stát zrychlujícím tempem chudne, čeští oligarchové zrychleně bohatnou. Nejvíc se teď podařilo zbohatnout Strnadovi na zbrojení. A tady si připomeňme, jak do toho Řecko spadlo. Jak mi pomohl doložit umělý inteligent, Řecko dlouhodobě dávalo na obranu výrazně nadprůměrný podíl HDP – motivovaný vnímanou hrozbou Turecka, paradoxně spojence v NATO. V 80. letech to bylo v průměru přes 6 % HDP. Vrchol byl 7,1 % v roce 1984 a ještě v roce 1976 šlo o 6,9 %. Tato zátěž přetrvávala i po vstupu do eurozóny: v roce 2008 bylo Řecko největším dovozcem konvenčních zbraní v Evropě a jeho armádní výdaje dosahovaly dvojnásobku unijního průměru.
Přesto český řev proti zadlužování pomíjí eskalaci zbrojních rozpočtů.
A pomíjí, s nepatrnými výjimkami jako je Paroubkův citovaný výše text, že český daňový systém nehledá peníze tam, kde jsou, ale soustřeďuje se na dost regresívní kombinované zdanění práce a tržeb. Když sečtete zdanění práce a DPH, lidé s nižšími příjmy platí větší podíl na daních než lidé s vyššími příjmy. To astronomické zbohatnutí několika famílijí tvůrce daňové politiky nezajímá.
Položil jsem umělému inteligentovi otázku, zda vůbec něco víme o tom, jak jsou nejbohatší Češi zdaněni, řekneme prvních deset z domácího žebříčku. Dozvěděl jsem se tohle:
Krátká odpověď: konkrétní daňové přiznání žádného z nich neznáme – daňové údaje fyzické osoby jsou v Česku chráněné. Co ale víme docela přesně, je mechanismus, jak se jejich majetek zdaňuje, a z něj plynou překvapivě jednoznačné závěry.
Nejdřív: o kom mluvíme
Pořadí se liší podle zdroje i data (Forbes, Euro, E15 se neshodnou ani v číslech, ani v pořadí). Podle posledních žebříčků (2025/2026) figuruje v první desítce stabilní sestava:
Renáta Kellnerová s rodinou (PPF) – cca 380–470 mld. Kč
Daniel Křetínský (EPH) – cca 285–380 mld.
Michal Strnad (CSG, zbrojař) – cca 240–330 mld.
Karel Komárek (KKCG) – cca 220–260 mld.
Patrik a Jozef Tkáčovi (J&T) – cca 175 mld.
Radovan Vítek (CPI) – cca 140 mld.
Andrej Babiš (Agrofert) – cca 80–130 mld.
Pavel Tykač – cca 100 mld.
Pořadí se letos výrazně přeskupilo – Forbes 2026 poprvé postavil do čela zbrojaře Strnada a Kellnerovou posunul níž; část růstu Strnadova jmění jde na vrub zbrojní konjunktury.
Co o zdanění víme (a co ne)
Nevíme nic individuálního. Žebříčky odhadují majetek (hodnotu podílů ve firmách), nikoli příjmy ani odvedené daně. Kolik „na daních“ zaplatil konkrétně Křetínský nebo Tykač, není veřejně dohledatelné.
Známe ale strukturu, a ta je jednoznačná. Majetek těchto lidí stojí téměř výhradně v podílech na firmách, ne v platech. A český daňový systém takový majetek daní jen ve dvou momentech:
Když firma zisk vyplatí. Zisk nejdřív zdaní korporátní daní 19 %, pak ze zbylé částky srazí 15% daň z dividendy. Na vyplacený zisk tak jde dohromady zhruba 31 %. Jenže – a to je klíč – koneční vlastníci si dividendu vyplácet nemusí. Zisk může v holdingu cirkulovat bez zdanění (mezi mateřskou a dceřinou firmou je dividenda osvobozená, § 19 ZDP), a zdaní se až při finální výplatě fyzické osobě.
Když firmy prodají. Prodej podílů držených déle než 3 roky byl dlouho zcela osvobozen od daně z kapitálových výnosů. Od roku 2025 platí strop 40 milionů Kč – zisk nad tuto hranici už se daní 23 %. To byla změna mířená právě na miliardáře prodávající firmy.
Majetek, který se neprodá a nevyplatí, se nedaní vůbec. A to je jádro věci: Česko nemá žádnou majetkovou daň ani dědickou daň (zrušena v roce 2014). Zbohatnutí „na papíře“ – tedy růst hodnoty PPF, EPH nebo CSG, který najdete v žebříčcích – nepodléhá žádné dani, dokud vlastník nerealizuje příjem.
Klíčové číslo: efektivní zdanění majetku je zlomkové
Výzkum ekonomů EU Tax Observatory (Gabriel Zucman a spol.), o kterém informoval Forbes i Český rozhlas, došel k závěru, že dolaroví miliardáři odvádějí ročně na dani z příjmu v průměru 0,3 % hodnoty svého majetku, ultrabohaté osoby pak 0 až 0,6 %. To je jediný smysluplný ukazatel, jak „zdanění nejbohatších“ měřit – a ten platí bez ohledu na to, že české daňové kontroly ke konkrétním jménům mlčí.
Návrh „daně ze superbohatství“ (3,5 % z majetku nad 111 milionů Kč) by zasáhl jen asi 4 200 osob a přinesl 58 miliard Kč ročně; varianta 3% daně na 11 českých miliardářů by podle citací EU Tax Observatory dala zhruba 40 miliard Kč ročně.
Shrnutí
Hlavní poznatek je systémový: nejbohatší Češi nejsou „málo zdaněni“ proto, že by daň neplatili, ale proto, že daňový systém nedaní samotné bohatství – jen realizované příjmy. Kdo drží majetek v růstových firmách a nevybírá si jej, může mít efektivní daňové zatížení blízké nule i přes miliardové jmění. Individuální data neznáme, ale tuto architekturu – z dividend korporátní daň + 15% srážka, osvobozené zisky v holdinzích, chybějící majetková a dědická daň – známe přesně a z ní se dá efektivní zdanění odvodit poměrně spolehlivě.
Ti, kdo křičí o řecké cestě, vědí přesně, co doopravdy nehodlají dopustit…
„Oni ma obesia.“ Putin údajne povedal spolupracovníkom vetu, ktorá môže vysvetľovať jeho ďalšie kroky vo vojne
„Oni ma obesia.“ Takúto vetu podľa zdroja magazínu The Economist vyslovil ruský prezident Vladimir Putin pred niekoľkými svojimi blízkymi spolupracovníkmi.
Ruský prezident Vladimir Putin počas zasadnutia Organizačného výboru podujatia „Víťazstvo“ prostredníctvom videokonferencie v Kremli v Moskve v piatok 4. septembra 2026.
Výrok vraj zaznel v istom momente vojny na Ukrajine a ukrajinský portál Glavcom ho dáva do súvislosti s úvahami o tom, čo môže ovplyvňovať ďalšie rozhodovanie šéfa Kremľa.
Podľa interpretácie portálu nejde iba o geopolitiku, ale aj o prežitie režimu. The Economist, Bloomberg a ďalšie médiá podľa Glavcomu koncom augusta s odvolaním sa na zdroje blízke Kremľu opisovali situáciu, podľa ktorej Putin dospel k záveru, že možnosti rokovaní sa vyčerpali a prikláňa sa k eskalácii.
Let pritom nebol pred verejnosťou utajený a bolo ho možné sledovať prostredníctvom verejne dostupných služieb, ako je Flightradar24. Podľa analytikov citovaných v materiáli mohlo použitie veľkého vojenského lietadla namiesto utajeného spôsobu dopravy a jeho otvorene sledovateľný let predstavovať zámerný signál Washingtonu.
Kremeľ sa obmedzil na vyjadrenie hovorcu Dmitrija Peskova o „kontaktoch medzi spravodajskými službami“. Americký prezident Donald Trump označil cestu za „polorutinnú“.
Glavcom však upozornil na paralelu s obdobím tesne pred začiatkom ruskej invázie na Ukrajinu. Išlo podľa neho iba o štvrtú návštevu šéfa CIA v ruskom hlavnom meste za posledné desaťročie. Predchádzajúca sa uskutočnila v novembri 2021, keď vtedajší riaditeľ CIA William Burns priniesol Putinovi varovanie pred následkami invázie na Ukrajinu. O tri mesiace neskôr ruské vojská zaútočili.
Podľa informácií, ktoré Glavcom pripisuje médiám Politico a The Wall Street Journal, bolo jednou z hlavných úloh Ratcliffovej cesty varovať Moskvu pred prípadnými eskalačnými krokmi voči pobaltským krajinám Estónsku, Lotyšsku a Litve.
Zdroje CNN podľa materiálu zároveň tvrdia, že americké spravodajské služby hodnotia pozíciu Ruska vo vojne proti Ukrajine ako postupne slabnúcu. Práve táto slabosť by podľa tejto interpretácie mohla Kremeľ podnietiť k akcii voči NATO, ktorej cieľom by nebolo nevyhnutne obsadenie územia, ale zvýšenie ceny západnej podpory Ukrajiny a vytvorenie tlaku na dohodu výhodnejšiu pre Moskvu. Ratcliffe otvoril aj otázku vojenskej a ekonomickej podpory zo strany Iránu.
Čech prišiel na bicykli Ukrajina až do Moskvy. V srdci Ruska vytiahol tričko s Petrom Pavlova.
Pobaltské krajiny reagovali zdržanlivo. Estónsky minister zahraničných vecí Margus Tsahkna zdôraznil, že hodnotenie hrozby pre jeho krajinu sa nezmenilo, Moskva však podľa neho nesmie dostať priestor na nesprávny odhad. Lotyšská ministerka zahraničných vecí Baiba Bražeová podobne uviedla, že priama vojenská hrozba neexistuje, zároveň však nie je dôvod na sebauspokojenie.
Ďalšou možnosťou je pokračovanie a zosilnenie vojny proti Ukrajine. Podľa odhadov ukrajinskej rozviedky citovaných v materiáli plánuje Moskva tento rok zapojiť približne 300-tisíc ľudí a podobný počet aj v nasledujúcom roku.
Novú mobilizáciu pritom podľa Glavcomu nemusí formálne vyhlasovať. Mobilizačný výnos z jesene 2022 nebol zrušený a nábor pokračuje prostredníctvom kontraktov, regionálnych náborových kampaní a nátlaku.
Práve v tomto kontexte získava údajný Putinov výrok väčšiu váhu. „Oni ma obesia,“ povedal podľa zdroja niekoľkým svojim spolupracovníkom. Glavcom z tejto vety vyvodzuje, že ďalšie rozhodovanie Kremľa môže ovplyvňovať aj Putinovo presvedčenie, že neúspech vo vojne by mohol ohroziť samotné prežitie jeho režimu.
X XX
Kognitívny úpadok sa dá v istom prípade zvrátiť. Kedy ešte nie je všetko stratené?
Dobrá správa pre ľudí po covide. Kognitívne problémy môžu vo veľkej miere zmiznúť. Vedci zo SAV odprezentovali dlhoočakávanú analýzu: mRNA vakcíny proti covidu sú bezpečné
Kognitívny úpadok, ktorí zažívajú niektorí ľudia po prekonaní variantu omikron covidu-19, je do veľkej miery vratný. Väčšina hospitalizovaných pacientov, ktorí infekciu prežili, si zachováva alebo znovu získava kognitívne funkcie, zatiaľ čo starší pacienti a ľudia s opakovanou infekciou môžu čeliť postupnému úpadku
Dvojročná multicentrická štúdia ukazuje, že väčšina hospitalizovaných pacientov, ktorí prežili covid-19 po infekcii omikronom, si zachovala stabilné kognitívne funkcie alebo sa ich stav zlepšil, zatiaľ čo vyšší vek, opakovaná infekcia, závažný priebeh ochorenia a lézie bielej hmoty súviseli s postupným kognitívnym úpadkom.
Kognitívne problémy, často označované ako „mozgová hmla“, sú uznávaným prejavom dlhého covidu a ovplyvňujú pozornosť, pamäť a výkonné funkcie. Skoršie varianty SARS-CoV-2 vrátane pôvodného kmeňa, variantov Alfa a Delta, boli spojené s pretrvávajúcimi kognitívnymi deficitmi. Variant omikron však spôsoboval menej závažné ochorenie, takže zostávalo nejasné, či bude kognitívny úpadok pretrvávať, zlepší sa alebo bude postupovať, najmä u starších dospelých.
Výskumný tím vedený profesormi Yan Wanom a Bo Huom z Neurologického oddelenia Union Hospital, Tongji Medical College, Huazhong University of Science and Technology v Číne sledoval 3 419 pacientov hospitalizovaných s covid-19 počas obdobia, keď dominoval omikron, od decembra 2022 do marca 2023 v deviatich nemocniciach v Číne.
Kognitívne funkcie boli hodnotené telefonicky 6 mesiacov a 2 roky po infekcii pomocou testov Telephone Interview of Cognitive Status-40 a Informant Questionnaire on Cognitive Decline in the Elderly. Spomedzi 2 087 pacientov, ktorí prežili a absolvovali obe hodnotenia, vedci klasifikovali vývoj kognitívnych funkcií ako stabilný, vratný úpadok, neprogresívny úpadok alebo progresívny úpadok. Štúdia bola online publikovaná 16. júla 2026 v časopise Neuroprotection.
Dva roky po prepustení z nemocnice si 67,1 % účastníkov zachovalo stabilné kognitívne funkcie, zatiaľ čo u 22,0 % došlo k vratnému kognitívnemu úpadku. Nevratný úpadok postihol 10,8 %, pričom 7,2 % malo neprogresívny úpadok a 3,6 % progresívny úpadok. U účastníkov s vratným úpadkom sa skóre TICS-40 zvýšilo o 3 body, z hodnoty 21,00 po 6 mesiacoch na 24,00 po 2 rokoch. Zlepšenie sa týkalo pozornosti a výpočtových schopností, oneskoreného vybavenia, registrácie, schopnosti učiť sa a výkonných funkcií. Naopak, skupina s progresívnym úpadkom zaznamenala pokles skóre TICS-40 o 4 body, zo 17,00 na 13,00, pričom zhoršenie sa týkalo najmä pozornosti a výpočtových schopností, oneskoreného vybavenia a registrácie.
„Naše zistenia ukazujú, že kognitívny úpadok po infekcii omikronom nemusí byť nevyhnutne trvalý,“ uvádza prof. Wan. „Výrazné zotavenie pozorované počas 2 rokov je povzbudivé, ale pretrvávanie deficitov u zraniteľnej menšiny ukazuje, prečo by pacienti s vyšším rizikom nemali byť prehliadaní.“
Vek 60 rokov alebo viac súvisel s viac ako štvornásobne vyššou pravdepodobnosťou progresívneho úpadku, zatiaľ čo každá ďalšia infekcia zvýšila túto pravdepodobnosť viac ako dvojnásobne. Závažný priebeh covid-19, hypertenzia, dlhšia hospitalizácia a lézie bielej hmoty boli tiež nezávisle spojené s progresívnym úpadkom. Naopak, každý ďalší rok vzdelávania a vyšší počet dávok vakcíny pôsobili ochranne.
Tieto zistenia by mohli lekárom pomôcť lepšie zacieliť následnú starostlivosť a rehabilitačné zdroje. Poskytovatelia zdravotnej starostlivosti by pri rozhodovaní o tom, koho treba dôkladnejšie sledovať, mohli zohľadňovať vek, históriu infekcií, závažnosť ochorenia, stav ciev a zobrazovacie vyšetrenia mozgu. Výsledky týkajúce sa jednotlivých oblastí kognitívnych funkcií by tiež mohli pomôcť pri vytváraní rehabilitačných postupov zameraných na pozornosť, pamäť, učenie a výkonné funkcie. Pre pacientov a ich rodiny môže dôkaz, že mnohé kognitívne zmeny sa zlepšujú, znížiť úzkosť a zároveň podporiť následné kontroly pri pretrvávajúcich príznakoch.
„Naše výsledky podporujú cielenejší prístup k dlhodobej starostlivosti o kognitívne funkcie po covid-19,“ uvádza prof. Hu. „Včasná identifikácia pacientov s vysokým rizikom by mohla pomôcť usmerniť monitorovanie a rehabilitáciu, zatiaľ čo širšie preventívne opatrenia, ako napríklad očkovanie, môžu znížiť pravdepodobnosť progresívneho úpadku.“
Zistenia môžu podporiť spoluprácu medzi neurológmi, odborníkmi na rehabilitáciu, geriatrami a výskumníkmi. Budúce štúdie by mohli na tieto výsledky nadviazať dlhším sledovaním a komplexnými osobnými neuropsychologickými vyšetreniami s cieľom objasniť, ako sa kognitívne trajektórie vyvíjajú po viac ako 2 rokoch.
Celkovo štúdia ukazuje, že kognitívny úpadok po omikrone je do veľkej miery vratný, ale zotavenie nie je univerzálne. Zistenia poukazujú na vyváženú dlhodobú stratégiu: uistiť pacientov, že zlepšenie je bežné, a zároveň identifikovať starších dospelých a ďalších ľudí s klinickými alebo zobrazovacími rizikovými faktormi, ktorí potrebujú dôkladnejšie vyšetrenie.
V nasledujúcich rokoch by monitorovanie založené na riziku a cielená rehabilitácia mohli pomôcť znížiť kognitívnu a sociálnu záťaž spôsobenú covid-19, zatiaľ čo výskum bude objasňovať mechanizmy určujúce zotavenie alebo progresiu.
X XX
CIA zistila, kto po atentáte na Heydricha vymyslel plán vypáliť Lidice
Archív americkej tajnej služby obsahuje dokument, ktorý zásadne mení pohľad na tragickú kapitolu dejín 20. storočia. Od bývalého významného nacistického predstaviteľa sa agenti CIA v roku 1959 dozvedeli o pozadí vypálenia Lidíc. Išlo o šialenú pomstu Nemcov za atentát na Reinharda Heydricha, ktorý vykonával funkciu ríšskeho protektora na okupovanom českom území.
Spustošené Lidice v júni 1942.
Americkí spravodajcovia vypočúvali v decembri 1959 Heinza Pannwitza, ktorý bol hlavný vyšetrovateľ útoku proti Hitlerovmu obľúbencovi v Prahe. Atentát spáchali Jozef Gabčík (Slovák) a Jan Kubiš (Čech). Nenávidený Heydrich síce 27. mája 1942 prežil atentát, ale po operácii o osem dní v nemocnici zomrel.
Böhme bol krvavý pes protektorátu
Pannwitz vylúčil priamu zodpovednosť štátneho tajomníka úradu ríšskeho protektora Karla Hermanna Franka a Heydrichovho nástupcu Karla Daluegeho za masakru v Lidiciach. Americkým spravodajcom povedal, že všetka vina padá na hlavu Horsta Böhmeho. Fanatický nacista, ktorý mal hodnosť standartenführera, bol v protektoráte nadradený gestapu i kriminálnej polícii. S Heydrichom ho spájalo silné puto. „Böhme bol krvavý pes protektorátu,“ poznamenal Pannwitz, čím ho vlastne nepriamo prirovnal k Heydrichovi.
Pokračoval, že Böhme vstúpil v Drážďanoch do Hitlerovej politickej strany pred rokom 1933 a v tom období sa zapájal do pouličných bojov nacistov proti ich nepriateľom. Bez uvedenia dátumu spomenul, že Böhme prišiel s tajným komandom do Prahy ešte počas existencie medzivojnového Československa, aby sa podieľal na atentáte na Otta Strassera. Hitler (keď ešte neovládal Nemecko) sa s ním ocitol v spore, a preto ho v roku 1930 zo strany vylúčil. Strasser neskôr emigroval do Prahy, odkiaľ z rozhlasového vysielača šíril myšlienky proti nacistickému vodcovi.
Jedného nemeckého pracovníka rádiostanice, ktorú zničili, sa podarilo zabiť. Strasser zostal nažive. „Böhmeho údajne pri úteku do Nemecka postrelili do nohy, odvtedy krivkal,“ poznamenal Pannwitz s tým, že nacistickí pohlavári veľmi oceňovali, čo sa jeho komandu podarilo. Potom objasnil, kde sa Böhme prvýkrát stretol s nacistom, o ktorom ešte len bude neskôr reč: „Nikto nebol spokojný so slabým vzdelaním Böhmeho, preto absolvoval kurz pre vedúcich predstaviteľov gestapa. Počas neho sa zoznámil a skamarátil s mužom, ktorý sa potom stal šéfom gestapa v Kladne.“
Nepáčila sa mu odpoveď, vrátnika zbil telefónom
Pannwitz objasnil, prečo sa Böhme stal jedným z najbližších ľudí ríšskeho protektora. Keď v marci 1938 Nemci urobili anšlus Rakúska, Heydrich urobil nejakú chybu. Böhme prebral zodpovednosť za ňu na seba. „Odvtedy sa stal chránencom Heydricha,“ ozrejmil Pannwitz.
Priateľstvo s protektorom vytvorilo v jeho hlave pocit nedotknuteľnosti, až dokonca nadradenosti vo vzťahu k ostatným nemeckým predstaviteľom na okupovanom českom území. Mnohí z nich sa ho podľa Pannwitza obávali. Podotkol, že Böhme bol známy tým, že cez Prahu uháňal v červenom športovom aute rýchlosťou dosahujúcou najmenej 100 km/h. „Bol mužom, ktorý len preto, že sa mu nepáčila odpoveď vrátnika v najlepšom pražskom hoteli, zbil tohto zamestnanca telefónnym aparátom a poslal ho do koncentračného tábora, kde onedlho zomrel,“ upozornil Pannwitz.
Rozprávanie o Lidiciach začal pripomenutím listu, ktorý dostala mladá pracovníčka elektrotechnickej továrne v Slanom, čo je mesto v okrese Kladno. Poslal jej ho priateľ, ktorý žil v Lidiciach. Napísal v ňom, že sa tam skrývalo viacero československých výsadkárov, ktorých vyslala exilová vláda v Londýne. „Z neznámych dôvodov ukázala list majiteľovi fabriky,“ poznamenal Pannwitz. Vlastníkom továrne bol podnikateľ Jaroslav Pála, ktorý sa podľa Pannwitza asi obával, že ide o provokáciu. List jej zobral a odovzdal ho českým policajtom v Slanom. Tí ho posunuli gestapu v Kladne. „Toto bol začiatok zničenia Lidíc,“ podčiarkol Pannwitz.
Na gestape nepochodil, oslovil obávaného Böhmeho
Šéf kladnianskeho gestapa, čiže nacista, s ktorým sa Böhme zoznámil na zmienenom vzdelávacom kurze, sa obrátil na velenie nemeckej tajnej polície v Prahe. Pannwitz spresnil, že oslovil špeciálne oddelenie, ktoré sa venovalo agentom výsadkárom. „Šéf tohto úseku potvrdil, že podľa výpovedí zadržaných parašutistov nie je možné, aby sa do zavraždenia Heydricha zapojili muži, čo sa skrývali v Lidiciach.“ Dodal, že vedúci tohto oddelenia hodil oznámenie do koša ako zbytočné.
Zdalo by sa, že to mohla byť bodka za nezmyselnou kauzou. Šéf gestapa v Kladne však ešte ústne informoval o liste svojho kamaráta Böhmeho. Pannwitz konkretizoval, že nacista, ktorého nazval krvavým psom, získal informáciu o Lidiciach od svojho kamaráta 9. júna 1942. Keby sa to dozvedel iný deň, táto obec by možno neľahla popolom… Prečo?
Deviateho júna Frank a mnohí jeho najdôležitejší spolupracovníci (aj členovia protektorátnej vlády) odcestovali do Berlína na Heydrichov pohreb. Pannwitz upozornil, že počas neprítomnosti ostatných nacistov v Prahe Böhme niesol zodpovednosť fakticky za všetko, zvlášť za policajné záležitosti. „Nikdy sme sa nedozvedeli, či sa opil mocou, alebo sa chcel iba pomstiť za smrť svojho šéfa, keď vytvoril pre Lidice strašný plán. Obišiel Franka a informoval Himmlera o agentoch ukrývaných v Lidiciach a zároveň mu predložil svoj návrh,“ pokračoval. (Heinrich Himmler patril k najmocnejším mužom nacistickej ríše.)
Pannwitz ďalej povedal, že správa o chystanej masakre sa dostala k členom jeho výboru, ktorý vyšetroval atentát na Heydricha. Zašiel preto za šéfom gestapa v Prahe, aby ho presvedčil, že vypálenie Lidíc spojené s vraždami by bola hlúposť. „Upozornil som ho, že by vznikol symbol mučeníctva, nastala by hrozná vlna nepriateľskej propagandy a za týchto podmienok by sme nikdy neobjasnili zavraždenie Heydricha,“ uviedol Pannwitz. V poslednej časti vety zrejme narážal na to, že masaker by odradil Čechov od možného udania páchateľov atentátu. „Šéf gestapa bol príliš veľký zbabelec, aby zasiahol, pretože sám mal strach z brutálneho Böhmeho,“ dodal.
Pannwitz pokračoval, že Himmler predložil plán krvavého psa Hitlerovi krátko po tom, čo sa nacistický vodca vyhrážal prezidentovi protektorátu Emilovi Háchovi v prítomnosti Franka. V deň pohrebu Heydricha v Berlíne ho vystríhal, že ak sa niečo podobné zopakuje, nariadi vysťahovať všetkých Nemcov z Prahy a mesto dá zbombardovať. „Hitler vyslovil súhlas s plánom Lidíc a tak teraz Böhme konal s priamym požehnaním od führera,“ zdôraznil Pannwitz. „Frank neurobil nič, keď sa dozvedel o pláne pre Lidice, lebo bol svedkom Hitlerovho vyhlásenia určenom Háchovi a nemal sklon oponovať postoju Hitlera. Namiesto návratu do Prahy vlakom sa doviezol autom. Keď prišiel, Lidice už boli v plameňoch,“ doplnil.
Böhme velil masakre v tejto obci. To je známy fakt, ale dosiaľ sa ani len netušilo, že hrôzostrašný plán pochádzal z jeho hlavy. Esesáci priamo v Lidiciach zastrelili 173 mužov a ženy s deťmi deportovali do koncentračných táborov.
Böhme zomrel na konci vojny, Pannwitz išiel do gulagu
Böhme sa neskôr zapojil do bojov na východnom fronte. Podieľal sa aj na masakrách sovietskych civilistov. Zomrel 35-ročný v apríli 1945, čiže krátko pred porážkou nacistickej ríše. Príčina jeho smrti zostala neobjasnená, ale do úvahy prichádzajú dve možnosti: padol v boji alebo sa zastrelil v obave, že sa dostane do zajatia Červenej armády.
Pannwitza zastihol koniec vojny v Rakúsku, kde ho chytili francúzski vojaci, ktorí ho potom odovzdali červenoarmejcom. V Moskve ho odsúdili a poslali do pracovného tábora v Sibíri. Mal však šťastie, pretože v roku 1955 ho predčasne prepustili na slobodu a tak sa vrátil do vtedajšieho západného Nemecka. Zomrel v roku 1975, mal 64 rokov./agentury/
X X X
Ďalší škandál v strane Nigela Faragea. Dvaja najbližší ľudia predsedu odstúpili po odhalení skrytou kamerou
Skrytá kamera Channel 4 News rozprúdila škandál okolo financovania Reform UK. Odstúpenia v vedení a zásah polície zvyšujú tlak na Farageovu stranu.
O odstúpení dvoch vysokopostavených funkcionárov britskej strany Reform UK informovala tlačová agentúra AFP, na ktorú sa odvoláva TASR. Dan Jukes, dlhoročný blízky spolupracovník lídra Nigela Faragea, a šéf programovej sekcie James Orr odchádzajú z vedenia po zverejnení nových podozrení z porušovania pravidiel financovania politických strán. Tieto obvinenia priniesla investigatívna reportáž televízie Channel 4 News nakrútená skrytou kamerou, prípadom sa už zaoberá polícia.
Strana Reform UK zároveň oznámila, že spúšťa vlastné interné preverovanie. Reaguje tak na obsah reportáže, v ktorej má ísť podľa Channel 4 News o porušenie pravidiel týkajúcich sa prijímania politických darov.
Skrytoá kamera
Televízia odvysielala reportáž len niekoľko hodín pred začiatkom výročného zjazdu Reform UK. Na podujatí mal vystúpiť aj Nigel Farage, ktorého meno je dlhodobo úzko spájané s touto stranou a jej vedením. Zverejnené zábery tak prišli v citlivom čase pre stranu, ktorá sa profiluje ako pravicová, protiimigračná alternatíva na britskej politickej scéne.
Podľa Channel 4 News mali predstavitelia Reform UK porušiť pravidlá, ktoré v Británii upravujú prijímanie a evidenciu finančných príspevkov politickým subjektom. Konkrétne detaily podozrení TASR nešpecifikuje, upozorňuje však, že vec už posudzujú orgány činné v trestnom konaní.
Polícia zasahuje
Hovorca Metropolitnej polície v Londýne uviedol, že polícia registruje medializované informácie o možnom porušení zákona o politických stranách, voľbách a referendách z roku 2000. Podozrenia sa týkajú práve financovania politickej strany Reform UK.
Na reportáž Channel 4 News reagovali aj politickí súperi Reform UK. Vládni labouristi aj opoziční Liberálni demokrati oznámili, že po odvysielaní materiálu podali na stranu podnet polícii. Reform UK spočiatku obvinenia odmietala a označovala ich ako podvodné, po odstúpení dvoch funkcionárov však čelí rastúcemu tlaku a oficiálnemu vyšetrovaniu.
X XX
GP Žilinka varuje pred podkopávaním dôvery v štát, štatistiky ukazujú zlý trend u bezpečnostných zborov
Podiel prípadov zneužitia právomoci u policajtov, príslušníkov ZVJS a colníkov stúpol, počet začatých trestných stíhaní vzrástol o vyše 17 percent oproti roku 2024.
Podiel prípadov, v ktorých polícia, Zbor väzenskej a justičnej stráže (ZVJS) či colníci čelili trestnému stíhaniu pre zneužitie právomoci verejného činiteľa, v minulom roku vzrástol. Vyplýva to zo štatistík, na ktoré na sociálnej sieti upozornil generálny prokurátor SR Maroš Žilinka, informovala o tom tlačová agentúra TASR. Trestné stíhanie bolo podľa neho začaté v 95 veciach, čo predstavuje nárast o 17,3 percenta oproti roku 2024.
Podiel trestných stíhaní za zneužitie právomoci bezpečnostnými zložkami v roku 2025 vzrástol.
V roku 2025 bolo začatých 95 trestných stíhaní, čo znamená 17,3 percentný nárast.
Trestné činy príslušníkov zborov podkopávajú dôveru občanov v štátne inštitúcie.
V roku 2025 pribudlo obžalôb v takýchto veciach o 72,7 percenta medziročne.
Na zákonnosť konaní dohliadajú krajskí prokurátori, vyšetrovanie vedie Úrad inšpekčnej služby.
Žilinka zdôraznil, že trestné činy tohto typu, ak sú páchané príslušníkmi ozbrojených bezpečnostných zborov a colníkmi, znamenajú vážny zásah do čistoty verejného života, pretože podkopávajú dôveru občanov v štát a jeho inštitúcie. Zároveň konštatoval, že štatistiky naznačujú zvýšenie efektivity postihovania zneužitia právomoci verejného činiteľa u týchto profesií v roku 2025.
Viac obvinení
V roku 2025 bolo vznesené obvinenie v 19 veciach, zatiaľ čo v roku 2024 išlo o 17 prípadov. Prokurátori zároveň podali obžalobu v 19 veciach, kým o rok skôr podali obžalobu v 11 prípadoch. Medziročne tak počet obžalôb vzrástol o 72,7 percenta.
Z celkového počtu 224 vecí, v ktorých bolo v súvislosti so zneužitím právomoci verejného činiteľa v uplynulom roku začaté trestné stíhanie, tvorili prípady príslušníkov ozbrojených bezpečnostných zborov a colníkov 42,4 percenta. Pri vznesení obvinenia predstavovali ich skutky 36,5 percenta zo všetkých 52 vecí.
Takmer polovica obžalôb
Pri podaných obžalobách išlo o 47,5 percenta zo 40 vecí, v ktorých prokurátori rozhodli o podaní obžaloby pre tento trestný čin.
Na zákonnosť postupu v týchto konaniach dozerajú prokurátori krajských prokuratúr. Samotné vyšetrovanie zabezpečujú vyšetrovatelia Úradu inšpekčnej služby.
X XX
Do boja o primátora Bratislavy zasiahla nahrávka. Podľa Zuzany Šubovej usvedčuje Martina Winklera, že vzal peniaze na kampaň od Zoroslava Kollára
Šéfka Pirátskej strany tvrdí, že suma, ktorá sa týka Winklera s Kollárom, je 40-tisíc eur.
Kandidát na primátora Bratislavy Martin Winkler (strana Dunaj) v uplynulých dňoch popieral, že vzal peniaze na kampaň od Zoroslava Kollára. Denník N prišiel v piatok s informáciami o nahrávke, na ktorej kandidát hovorí, že peniaze mu pomohli na začiatku kampane. Nahrávku rozhovoru s Kollárom z leta 2026 Zuzana Šubová (Pirátska strana) poskytla Denníku N.
Winkler odmieta, že by mu šéf strany Právo na pravdu prispel finančne na kampaň. Na vlastnú obhajobu vyhlasoval napríklad, že Kollár prispel len na prieskum verejnej mienky. Na nahrávke od Šubovej však Winkler hovorí, že peniaze dostal „pred rokom a pol“ a že mu pomohli na prvé mesiace kampane.
Aj keď kandidát na primátora konkrétnu sumu nespomína, podľa predsedníčky Pirátskej strany sa rozprávali o 40-tisícoch eur.
Zoroslav Kollár poprel, že by prispel Winklerovi na kampaň. Zakladateľ strany Dunaj zas naznačil, že nahrávka mohla byť vytvorená pomocou umelej inteligencie.
Voľby 2026
Spojené voľby do orgánov samospráv obcí aj samosprávnych krajov sú naplánované na sobotu 24. októbra 2026. Okrem Winklera a Šubovej sa o primátorskú stoličku uchádzajú Miroslav Heredoš (Vlastenecký blok), súčasný primátor Matúš Vallo (Team Bratislava, Progresívne Slovensko, SaS a Demokrati), Ľubomír Geci (MySlovensko) a minister dopravy Jozef Ráž ako nezávislý kandidát.
X XX
Sucho nie je katastrofa, ktorá príde. Je to stav, na ktorý sa musíme pripraviť (názor Dušana Chreneka)
Najlepší spôsob, ako znížiť škody spôsobené suchom, nie je vyplatiť viac peňazí po jeho skončení, ale obmedziť škody ešte predtým, než vzniknú.
Autor pôsobí v Európskej komisii a v minulosti bol vedúcim jej Zastúpenia na Slovensku. Text vyjadruje jeho osobné názory, nie stanovisko Európskej komisie.
Sucho, horúčavy a extrémne počasie už nie sú vzdialenou hrozbou pre slovenských farmárov. Otázkou nie je, či príde ďalšie sucho, ale či naň budeme pripravení. Riešenie sa pritom nezačína až pri zavlažovaní, ale v pôde, krajine a schopnosti zadržať vodu tam, kde spadne.
Klimatická zmena v slovenskom poľnohospodárstve nie je otázkou vzdialenej budúcnosti. Farmári jej dôsledky pociťujú priamo na vlastných poliach. Dlhé obdobia bez dažďa, vysoké teploty, vysušená pôda a následne prívalové zrážky, ktoré voda nestihne vsiaknuť. K tomu nové choroby, škodcovia a rastúca neistota, či bude úroda dostatočná.
Leto bolo varovaním
Tohtoročné leto je ďalším varovaním. Dlhotrvajúce horúčavy a nedostatok vody výrazne zhoršili vyhliadky letných plodín vo veľkej časti západnej a strednej Európy. Medzi najviac postihnuté krajiny patrí aj Slovensko.
V niektorých regiónoch už nejde len o nižšie výnosy. Pri najhoršie zasiahnutých plodinách hrozia lokálne úplné straty úrody. Sucho zároveň znižuje produktivitu pasienkov a dostupnosť krmiva, takže problém sa z polí prenáša aj do živočíšnej výroby.
Najväčšou chybou by však bolo pozerať sa na každé sucho ako na mimoriadnu katastrofu, po ktorej treba poľnohospodárom vyplatiť pomoc a čakať na návrat normálu. Ten starý normál sa totiž už nemusí vrátiť. Klimatická zmena bude jedným z najvýznamnejších faktorov, ktoré formujú budúcnosť európskeho poľnohospodárstva.
Neznamená to, že každý rok bude suchší ako predchádzajúci. Prináša však väčšiu nestabilitu a extrémy. Po období dlhého sucha môže prísť prívalový dážď alebo povodeň. Otázka teda neznie, či príde ďalšie sucho. Otázka znie: ako budeme hospodáriť v krajine, kde sa sucho stáva pravidelnou súčasťou podmienok, nie výnimočnou udalosťou?
Zavlažovanie problém nevyrieši
Keď sa hovorí o suchu, najčastejšia odpoveď znie: potrebujeme viac zavlažovania. Zavlažovanie bude nepochybne súčasťou riešenia. Samo osebe však problém nevyrieši. Ak voda z krajiny rýchlo odtečie, pôda ju nedokáže zadržať a vodné zdroje sú pod tlakom, môžeme na polia privádzať stále viac vody.
Takýto systém však bude čoraz drahší a v niektorých regiónoch jednoducho nebude mať z čoho brať. Treba si pritom pripomenúť jednu základnú vec: voda nie je neobmedzený zdroj. Prvoradou úlohou spoločnosti musí byť zabezpečiť dostatok kvalitnej pitnej vody pre ľudí. A práve preto by sme si ju mali začať viac vážiť a šetriť ňou – nielen počas obdobia sucha.
Poľnohospodárstvo, priemysel, mestá aj domácnosti budú v budúcnosti čeliť rastúcej konkurencii o vodné zdroje. O to dôležitejšie je, aby sme vodou hospodárili efektívnejšie a nespoliehali sa na to, že jej budeme mať vždy dostatok. Európska komisia preto vo svojej politike vodnej odolnosti presadzuje princíp: najprv vodu šetriť a efektívne využívať, až potom hľadať nové zdroje. Pre poľnohospodárstvo z toho vyplýva jednoduchý princíp:
Najlacnejšia voda je tá, ktorá spadne na pole a zostane v pôde. Adaptácia na sucho sa preto nezačína čerpadlom. Začína sa pôdou. Pôda nie je iba výrobný prostriedok. Je to aj vodná infraštruktúra. Zdravá pôda dokáže absorbovať a zadržať podstatne viac vody než pôda degradovaná, utužená alebo chudobná na organickú hmotu.
Rozdiel možno prirovnať k špongii a betónu. Špongia vodu absorbuje a postupne ju uvoľňuje. Z betónu voda odtečie. Podobne funguje aj krajina. Pri intenzívnom daždi môže zdravá pôda veľkú časť vody zachytiť. Z degradovanej pôdy voda rýchlo odteká, berie so sebou úrodnú vrstvu a o niekoľko týždňov môže na tom istom mieste chýbať.
To je jeden z paradoxov klimatickej zmeny: krajina môže v krátkom čase zažiť povodeň aj sucho. Preto je zdravie pôdy jedným z najdôležitejších adaptačných opatrení. Viac organickej hmoty, krycie plodiny, medziplodiny, pestrejší osevný postup či ochrana pred eróziou môžu pomôcť pôde lepšie hospodáriť s vodou.
Biopásy nie sú len o vtákoch
Dobrý príklad máme priamo na Slovensku. Biopásy, ktoré sa v posledných rokoch rozšírili v poľnohospodárskej krajine, sú často vnímané najmä ako opatrenie na podporu biodiverzity. Ich význam je však širší.
Monitoring Slovenskej ornitologickej spoločnosti ukázal výrazne vyšší výskyt vtákov v biopásoch než na okolitých poliach. Entomológovia zaznamenali mnohonásobne vyššiu početnosť hmyzu. Pre klimatickú adaptáciu je však dôležitá aj ich ďalšia funkcia. Biopásy rozdeľujú veľké plochy polí a vytvárajú vegetačné pásy, ktoré môžu prispievať k lepšej ochrane pôdy a hospodáreniu s vodou.
Termovízne merania podľa Jozefa Ridzoňa zo SOS/BirdLife Slovensko ukázali viac ako trinásťstupňový rozdiel medzi povrchovou teplotou holej pôdy po žatve a vegetáciou biopásu. To je konkrétny príklad, že adaptácia na klimatickú zmenu a ochrana prírody nemusia byť dve konkurujúce politiky. Zdravšia a členitejšia krajina môže byť zároveň lepšia pre biodiverzitu aj odolnejšia voči extrémom počasia.
Podobné funkcie môžu v krajine plniť aj ďalšie prvky – remízky, medze, stromoradia, mokrade či iné formy trvalej vegetácie. Nie všade sú vhodné rovnaké riešenia. Predstava, že najefektívnejšia poľnohospodárska krajina je vždy čo najväčšia neprerušená plocha jednej plodiny, však bude v podmienkach klimatickej zmeny čoraz ťažšie obhájiteľná.
Nepestujme plodiny pre klímu minulosti
To neznamená, že Slovensko nemá investovať do zavlažovania. Naopak, v niektorých regiónoch a pri niektorých druhoch produkcie môže byť moderné zavlažovanie rozhodujúcou podmienkou konkurencieschopnosti. Musíme však zmeniť otázku. Nie koľko hektárov dokážeme zavlažovať, ale ako dokážeme z každej jednotky vody získať čo najväčší efekt?
Budúcnosťou nie je jednoducho privádzať na polia viac vody. Budúcnosťou je presné zavlažovanie podľa skutočnej potreby rastliny a pôdy – s využitím senzorov vlhkosti, meteorologických údajov, digitálneho riadenia a moderných technológií.
Zároveň treba riešiť dostupnosť vody na úrovni celých povodí a regiónov. Farmár môže mať ekonomický záujem na zavlažovaní. Štát však musí vedieť, či bude v danom území dostatok vody aj pri opakovaných obdobiach sucha. Voda je spoločný zdroj. Nemôžeme pestovať plodiny pre klímu minulosti. Ďalšou veľkou témou je výber plodín a odrôd.
Poľnohospodárstvo sa celé desaťročia prispôsobovalo relatívne stabilným klimatickým podmienkam. Ak sa tieto podmienky menia, musíme meniť aj spôsob, akým rozmýšľame o tom, čo a kde pestovať. Potrebujeme odrody odolnejšie voči suchu a vysokým teplotám, plodiny, ktoré dokážu efektívnejšie hospodáriť s vodou, aj väčšiu diverzifikáciu.
X XX
SMRT PILOTŮ V ŘECKU
Tragédie na letecké přehlídce. V Řecku se zřítila stíhačka, oba piloti zemřeli
Lidé, kteří v sobotu dorazili na leteckou přehlídku severně od Atén, museli přihlížet děsivé nehodě. Z nebe se znenadání zřítil stíhací letoun F-4 Phantom. Oba piloti podle tamních médií zemřeli.
Stíhačka F-4 americké konstrukce původně z 50. let se zřítila krátce po vzletu, po dopadu následovala silná exploze. Ani jeden z pilotů se nestačil katapultovat, uvedla řecká média. Příčina nehody zatím není známa.
Akce Athens Flying Week se koná každoročně v září na řecké letecké základně Tanagra asi 50 kilometrů severně od Atén. Letos se mezinárodní přehlídky zúčastnily desítky vojenských i civilních letadel a akrobatických skupin mimo jiné z Francie, Rakouska, Španělska a Itálie.
Letecká přehlídka byla po havárii zrušena a na místo zamířil ministr obrany Nikos Dendias.
X X X
POLITICI NDR POŘÁDEK V NĚMECKU, EVROPĚ, SVĚTĚ
Nedělní soud nad Německem: hněv východu a cesta k absolutní moci
Německo stojí na prahu politického zemětřesení, jaké nepamatuje od konce druhé světové války. Nedělní zemské volby v Sasku-Anhaltsku už dávno nejsou jen regionálním hlasováním o opravách silnic a financování tamních škol. Staly se osudovým lakmusovým papírkem pro celou zemi.
Všechny zraky se upírají k jediné otázce: podaří se krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD) prorazit dosud neotřesitelnou demokratickou bariéru – takzvanou požární zeď – a poprvé v historii ovládnout celou spolkovou zemi?
Obratně parazituje na hlubokých ranách, které Sasko-Anhaltsko trápí už od sjednocení Německa.
X XX
JEDNÁNÍ RUSKA SE ZÁSTUPCI USA, TRUMPA
Putin jedná s americkou delegací. Trumpovi vzkázal poděkování
Ruský prezident Vladimír Putin v Kremlu zahájil jednání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. „Situace, kterou dnes budeme muset řešit, samozřejmě není jednoduchá,“ řekl Putin na začátku schůzky. Dvojici vyslanců požádal, aby vyřídili poděkování prezidentu Spojených států Donaldu Trumpovi.
Witkoff a Kushner přicestovali do Moskvy po poledni. Před schůzkou v Kremlu absolvovali pracovní oběd s Putinovým zmocněncem Kirillem Dmitrijevem v jedné z moskevských restaurací. Setkání s Putinem se za ruskou stranu účastní zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.
V neděli se američtí zástupci chystají navštívit ukrajinskou metropoli, aby tam jednali o míru mezi Ukrajinou a Ruskem.
Podle zdrojů listu The Kyiv Independent plánovali vyjednavači přiletět do Kyjeva letadlem, ovšem server podotýká, že není jisté, zda se kvůli bezpečnosti situace nezměnila. Už dříve list informoval, že Witkoff se chtěl vyhnout cestě vlakem, protože je z jeho pohledu nepohodlná, přestože vzdušný prostor je nad hlavním městem uzavřen.
Rusko v noci zaútočilo na letiště v Kyjevě, což podle podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo reakcí na plánovanou návštěvu vyjednavačů.
„Tyto ruské údery na letiště jsou zjevně reakcí na diskuze a přípravy na možnost, že americká strana přiletí na Ukrajinu letadlem a přistane na letišti v Kyjevě či letišti v Boryspilu,“ napsal Zelenskyj. Moskva na americkou diplomacii odpovídá rusko-íránskými drony šáhed, dodala ukrajinská hlava státu s tím, že Ukrajina na to v přištím týdnu zareaguje.
Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU, Kyjev chystá odvetu
Zelenskyj a Putin zároveň v sobotu oznámili, že na tři dny pozastavují útoky na hlavní města, a to právě kvůli americké delegaci.
Ruský raketový útok na ukrajinskou ocelárnu v Dněpropetrovské oblasti zabil pět lidí, oznámila dnes podle agentury Reuters společnost Metinvest. Útok poničil výrobní zařízení a infrastrukturu a veškerý provoz byl zastaven, dodala.
Slovensko si v sobotu předvolalo ruského velvyslance a odsoudilo páteční ruský útok blízko pracoviště slovenské ambasády v Kyjevě, uvedla Bratislava.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal rozkaz, aby po dobu tří dnů ustaly útoky na Kyjev. Opatření souvisí s přípravami na příjezd americké delegace do hlavního města Ukrajiny.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by v jakékoli snaze urovnat konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou měla brát v potaz realitu na bojišti, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža původně podle agentury AFP informoval, že při tomto útoku v průmyslovém městě Kamjanske na jihovýchodě Ukrajiny zemřeli čtyři lidé.
Při ukrajinských útocích na Ruskem okupovanou Luhanskou oblast za posledních 24 hodin zahynulo pět lidí a dalších pět utrpělo zranění, oznámil dnes podle agentury Reuters Moskvou dosazený šéf správy regionu Leonid Pasečnik.
X X X
KORUPCE NA UKRAJINĚ
EXPERTI VYŠETŘUJÍ ÚPLATKY, VINA ZELENSKÉHO
Razie na ukrajinské generální prokuratuře. Protikorupční úřady vyšetřují úplatky
Ukrajinské protikorupční úřady v noci na sobotu provedly razii na generální prokuratuře, při níž mimo jiné prohledaly kancelář hlavního žalobce Ruslana Kravčenka. Případ se týká možného krytí činnosti nelegálních call center.
Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) v soboty uvedly, že odhalily zločineckou organizaci na úřadu generálního prokurátora, kterou vedl jeden z jeho vedoucích pracovníků.
Celkem se na činnosti organizace podílelo pět lidí, jejich jména úřady nezveřejnily.
Vyšetřování podle úřadů zjistilo, že členové organizace brali úplatky za to, že nebudou bránit činnosti call center, která ve velkém okrádají občany Ukrajiny i cizince. Získané peníze pachatelé legalizovali prostřednictvím nákupu nemovitostí či ukládáním na účty blízkých osob, celkem šlo o 42 milionů hřiven (zhruba 19,5 milionu Kč).
„Rád bych vrátil peníze, ale nic jsem nezískal.“ Tresty pro falešné bankéře platí
Podle NABU patří provozování podvodných call center v současnosti mezi nejvýnosnější formy trestné činnosti na Ukrajině.
Úřad generálního prokurátora potvrdil, že zásah se uskutečnil v prostorách generálního prokurátora, jeho první náměstkyně a dalších pracovníků státního zastupitelství. Uvedlo také, že poskytuje součinnost orgánům činných v trestním řízení a že se připravuje ukončení pracovního poměru s nejmenovaným pracovníkem, kterého protikorupční úřady viní z vedení zločinecké skupiny.
Případ přichází v době, kdy ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují několik významných kauz zasahujících do nejvyšších pater státní moci, mimo jiné kolem bývalé zástupkyně vedoucího prezidentské kanceláře Iryny Mudré, bývalého šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka a státní energetické společnosti Enerhoatom.
x X X
MOBILIZACE STRAN NĚMECKA, NDR, ZMĚNIT ZEMI
Poslední mobilizace příznivců. AfD proti CDU a spol. I malým stranám jde o hodně
Bezmála čtvrtmilionový Magdeburk, metropole německé spolkové země Sasko-Anhaltsko, zůstal až do poslední chvíle hlavním bitevním polem, kde se střetli volební soupeři. Svůj poslední mnohatisícový mítink tam v sobotu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD), která se 42 procenty opanovala poslední předvolební průzkum.
Vyburcovat k podpoře se snažili i jejich rivalové z ostatních stran, v čele s křesťanskými demokraty (CDU), kteří dosahují pouze 22procentní obliby. Proti AfD vyšel do ulic protestovat početný „pochod za demokracii“, který měl ve štítě zejména hesla „lepší život bez nacistů“.
X XX
OSLAVA ZEMĚDĚLSTVÍ NA PLZEŇSKU
HRAD ŠVIHOV OŽIL VESELÍM
Kat, lodičky i regionální speciality. Dožínky letos ovládly Švihov
Hrad Švihov se stal v sobotu 5. září dějištěm Dožínek Plzeňského kraje. Tradiční oslava úrody nabídla návštěvníkům folklor, regionální potraviny, ukázky řemesel i oživené prohlídky hradu. Součástí programu bylo také ocenění zemědělců a výrobců regionálních potravin.
Dožínky Plzeňského kraje letos poprvé zavítaly do prostředí hradu Švihov. Tradiční slavnost poděkování za úrodu přilákala návštěvníky z celého regionu a spojila zemědělské tradice s jedinečnou atmosférou jedné z nejvýznamnějších historických památek Plzeňského kraje.
K hlavním bodům programu patřily dožínkový průvod folklorních souborů Šumava a Šumavánek a dožínková ceremonie, během níž byl slavnostně předán dožínkový věnec a žehnalo se letošní úrodě. Součástí slavnosti bylo také ocenění zemědělců z Plzeňského kraje a vyhlášení vítězů soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje 2026.
„Dožínky Plzeňského kraje každoročně ukazují, že tradice mají v našem regionu stále své pevné místo. Jsem rád, že se na jednom místě setkali zemědělci, výrobci regionálních potravin i široká veřejnost a společně jsme si všichni připomněli hodnotu poctivé práce a vztahu k venkovu,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan.
Příchozí si mohli prohlédnout ukázky tradičních řemesel nebo třeba sledovat vystoupení folklorních souborů. Velký zájem vzbudily také oživené prohlídky hradu, kde se návštěvníci setkávali s hradní paní, vědmou, mistrem katem nebo nenasytným mnichem. Součástí programu byly také ukázky historických tanců, šermířské souboje či nahlédnutí do středověké kuchyně.
Zaujaly i projížďky na lodičkách kolem hradních hradeb, které nabídly netradiční pohled na vodní hrad přímo z obranného příkopu. Milovníci regionálních produktů mohli ochutnat a zakoupit výrobky oceněné značkou Regionální potravina Plzeňského kraje i další speciality od místních farmářů a výrobců.
Program myslel rovněž na rodiny s dětmi. Organizátoři připravili tvořivé dílny, farmářské aktivity, jízdy na koních nebo setkání se zvířaty. Návštěvníci mohli na dožínky dorazit také historickými autobusy nebo vlakem. Závěr slavnosti patřil koncertu kapely Blue Cimbal se zpěvačkou Magdou Malou, který symbolicky uzavřel celodenní oslavy úrody a tradic.
X XX
PROTESTY V PRAZE NA MALÉ STRANĚ
PROTI NESCHOPNÉMU VOJÁKOVI NA HRADĚ ČR
V NIČEM NEPOMOHL LIDEM, FIRMÁM
ROZHAZUJE MILIONY ČR JEN ZÁJEZDY DO SVĚTA
Pavel není můj prezident, prohlásila Konečná na protestu. Kritizovala i vládu
Na dvě stě lidí přišlo v sobotu odpoledne na Malostranské náměstí v Praze vyjádřit nespokojenost se stávajícím systémem. Demonstrovali proti prezidentu Petru Pavlovi, pokračující vládní militarizací Česka, organizaci Milion chvilek pro demokracii nebo veřejnoprávním médiím. Akci s názvem Stop českému majdanu! zorganizovala Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM).
Na demonstraci s proslovem vystoupili například europoslankyně Kateřina Konečná z hnutí Stačilo! nebo předseda KSČM Roman Roun. Kromě sympatizantů akce se jí zúčastnilo i několik odpůrců s ukrajinskými vlajkami. Na místě působil i antikonfliktní policejní tým.
Několik demonstrantů si obléklo bílá trička s přeškrtnutou podobiznou Petra Pavla a nápisem „Dost bylo bezpáteřního zrádce, naše zem, naše vlast!“
Jiní si zase přinesli české vlajky nebo transparenty. Na jednom z nich byl například nápis: „Lhali nám, že demonstrace nemají smysl. V roce 2022 jsme na Václavském náměstí dokázali opak. Naše heslo Česká republika na 1. místě! vyhrálo volby. Vyhráli jsme předvolební sliby a programová prohlášení, ale už ne jejich plnění. Sílu vlastenců jsme přestali demonstrovat příliš brzy. Vracíme se na náměstí!“
Letnou zaplnil protest proti vládě. Svěrák vyzval k obraně veřejnoprávních médií
U dvou stánků bylo také možné podepsat petici proti nákupu stíhaček F-35. Konečná ve svém projevu prohlásila, že Petr Pavel není jejím prezidentem.
„Ve vašem světě má větší hodnotu tank než nemocnice. Jenže právě nemocnice napravují škody po zbraních, které vy tak rád obhajujete. Jestli chcete šetřit, tak prosím, začít můžete například u zdanění zbrojařů. Ale tam chápu, že by to u vás úplně neprošlo. Vždyť krk, který hýbe Vaší hlavou, je přímo pupeční šňůrou propojen s prostředím armádní lobby,“ řekla Konečná. Vyzvala také ke zrušení Senátu, který je podle ní zbytečnou institucí.
„Máme také nadnárodní korporace, které si z České republiky udělaly levnou montovnu a každoročně posílají stovky miliard do zahraničí, a to je vám, pane prezidente, evidentně také jedno. A bohužel je to do této chvíle jedno i této vládě,“ dodala za skandování demonstrantů „Hanba vládě“.
X XX
O tituly mistrů v Hradci Králové bojují hasiči a hasičky z celého Česka. Soutěží v běhu i požárním útoku.
Soutěž Hasičského záchranného sboru v Hradci Králové pokračuje i mistrovství České republiky v požárním sportu. O tituly republikových šampionů bojují až do neděle stovky profesionálních i dobrovolných hasičů. Sobotní program patří disciplínám na atletickém oválu, informuje Český rozhlas Hradec Králové.
V Hradci Králové se rozhoduje o nových mistrech České republiky v požárním sportu.
Šampionátu se dohromady účastní na 460 hasičů a hasiček ze všech koutů Česka. Na místě jsou profesionální hasiči a hasičky ze 14 krajských sborů, ale i dobrovolní hasiči z malých obcí v Česku, jako je například Tuháň, Kamenec, Hlubočky nebo Střezimíř.
V Hradci Králové se tento víkend rozhoduje o nových mistrech České republiky v požárním sportu. Šampionátu se účastní stovky profesionálních i dobrovolných hasičů z celého Česka
V sobotu dopoledne odstartovaly běhy na sto metrů. Odpoledne diváci mohli sledovat například štafetu žen na čtyřikrát sto metrů. Každá hasička měla svůj stometrový úsek a na trati přitom musela překonat překážky a předat štafetový kolík – v tomhle případě šlo o hasičskou proudnici, takže kromě rychlosti rozhodovala i přesnost předávek. Nejlepší časy v kategorii se pohybovaly okolo 61 sekund.
Program začal už v pátek. Závodilo se ve výstupu na cvičnou věž. Právě tato disciplína přinesla výrazný úspěch domácímu týmu. Mezi profesionálními hasiči zvítězil Patrik Klingl z hradeckého hasičského záchranného sboru a stal se absolutním mistrem České republiky. Ve finále zvládl výstup do čtvrtého podlaží za 13,96 sekund.
Mezi ženami padl nový národní rekord. Martina Dvořáková ze Sboru dobrovolných hasičů v Krakovci na Olomoucku zvládla výstup za 7,21 sekund.
Hasiči na Žďársku překonali rekord. Dálkově dopravili vodu na vzdálenost 64 kilometrů
Královská disciplína
V neděli přijde na řadu poslední a zároveň královská disciplína celého mistrovství. Jedná se o požární útok, který bude společný pro družstva mužů a žen i družstva dobrovolných a profesionálních hasičů.
Sportovní výkony po celou dobu provází i doprovodný program pro návštěvníky. Na místě je například mobilní náborové centrum Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM. Lidé ve věku od 18 do 40 let, kteří splňují podmínky registrace, se mohou zapsat mezi potenciální dárce. Stačí vyplnit dotazník a umožnit zdravotnickým asistentům udělat stěr z úst.
Kromě toho na akci hasiči představují svou práci. Věnují se požární prevenci a bezpečnosti, a tak návštěvníci nemusejí jenom přihlížet závodům, ale dozvědí se i něco praktického.
x X X
EXGUVERNER SINGER:
SCHODEK ROZPOČTU ČR ŽÁDNÁ CHYBA
STEJNĚ HOVOŘÍ I EXMINISTR PILNÝ
Ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer nevidí schodek státního rozpočtu na rok 2027 jako katastrofu. Podle něj totiž rozhodně neodpovídá dobám krize. Ekonom a exministr Ivan Pilný schodek na rok 2027 s nadsázkou přirovnal k situaci v Turecku a káral ministry za nedostatečnou informovanost o vlastních resortech.
„Posun od minulého rozpočtu není dobrým směrem. Je to deficit, který je neblaze vyšší, nejedná se ale o ohromující drama,“ řekl Singer v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podle bývalého šéfa ČNB se podobný výsledek hospodaření dal, vzhledem k programovému prohlášení hnutí ANO, očekávat. „Trajektorie není dobrá, ale žádná katastrofa se nekoná,“ poznamenal.
S úsměvem situaci okomentoval Pilný, podle kterého je informovanost ministrů kabinetu Andreje Babiše (ANO) tristní. „Přiletěl jsem do Prahy na letiště a mobil mi pípnul a napsal ‚Vítejte v Turecku‘. Možná i můj operátor ví víc, kam to směřuje, než ministři této vlády. Ti ani na jednání vlády netušili, jaký mají jejich resorty rozpočet,“ glosoval ekonom.
Pilný, jenž byl v roce 2017 krátce za ANO ministrem financí, rovněž zdůraznil, že výše schodku podle něj není způsobena investicemi. „Stále o nich paní ministryně mluví, ale já je tam zkrátka nevidím. Školství je podfinancované. Ministr Plaga tvrdí, že mu chybí šest miliard, a ani na vědu a výzkum příliš neputuje,“ řekl.
Také Singer usoudil, že se nejedná o investiční žně. „Ty investice tam jsou, ale ne pro příští rok. A i když se podíváme na vyhlídky pro další roky, tak zjistíme, že to není žádná hitparáda,“ dodal.
Rozkol v koalici kvůli rozpočtu pokračuje. Macinka navrhl úspory, Schillerová jeho plány krotí
Schodek na rok 2027 činí 389 miliard. Minulý týden jej představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Jedná se o druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v historii České republiky. Převýšil jej pouze schodek z roku 2021, který činil 419 miliard. Tehdy se ovšem Babišův kabinet potýkal s pandemií covidu.
X XX
RUSKO JEDNALO S USA O UKRAJINĚ
Putin tři hodiny jednal s americkou delegací. Kyjevem navržené příměří odmítl
Ruský prezident Vladimír Putin v Kremlu jednal s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Ruská státní agentura RIA Novosti informovala, že schůze trvala zhruba tři hodiny. Podrobnosti o výsledku jednání však neuvedla. Putin mimo jiné nechal vzkázat poděkování prezidentu Spojených států Donaldu Trumpovi a odmítl širší příměří, které navrhovala Ukrajina.
„Situace, kterou dnes budeme muset řešit, samozřejmě není jednoduchá,“ řekl Putin na začátku schůzky.
Witkoff a Kushner přicestovali do Moskvy po poledni. Před schůzkou v Kremlu absolvovali pracovní oběd s Putinovým zmocněncem Kirillem Dmitrijevem v jedné z moskevských restaurací. Setkání s Putinem se za ruskou stranu účastní zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.
Volodymyr Zelenskyj a Putin zároveň v sobotu oznámili, že na tři dny pozastavují útoky na hlavní města, a to právě kvůli americké delegaci.
Šéf Zelenského kanceláře Kyrylo Budanov stanici Suspilne sdělil, že Ukrajina zaslala Rusku návrh na příměří, a ten byl předán Putinovi. Netýkal se podle Budanova pouze vzdušných úderů, ale i bojových operací na frontě.
Všezahrnující příměří však Putin odmítl. „Ukrajinské úřady zveřejnily výzvu k širšímu třídennímu klidu zbraní, ale na ničem takovém jsme se s nimi nikdy nedohodli,“ řekl v sobotu při zahájení jednání s americkými vyslanci v Kremlu. „Ale uděláme vše, co je v našich silách, abychom zajistili bezpečnost vyjednávacího procesu,“ dodal podle TASS.
V neděli se američtí zástupci chystají navštívit ukrajinskou metropoli, aby tam jednali o míru mezi Ukrajinou a Ruskem.
Rusko v noci zaútočilo na letiště v Kyjevě, což podle ukrajinského prezidenta bylo reakcí na plánovanou návštěvu vyjednavačů.
„Tyto ruské údery na letiště jsou zjevně reakcí na diskuze a přípravy na možnost, že americká strana přiletí na Ukrajinu letadlem a přistane na letišti v Kyjevě či letišti v Boryspilu,“ napsal Zelenskyj. Moskva na americkou diplomacii odpovídá rusko-íránskými drony šáhed, dodala ukrajinská hlava státu s tím, že Ukrajina na to v přištím týdnu zareaguje.
Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU, Kyjev chystá odvetu
Ruský raketový útok na ukrajinskou ocelárnu v Dněpropetrovské oblasti zabil pět lidí, oznámila dnes podle agentury Reuters společnost Metinvest. Útok poničil výrobní zařízení a infrastrukturu a veškerý provoz byl zastaven, dod
Slovensko si v sobotu předvolalo ruského velvyslance a odsoudilo páteční ruský útok blízko pracoviště slovenské ambasády v Kyjevě, uvedla Bratislava.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal rozkaz, aby po dobu tří dnů ustaly útoky na Kyjev. Opatření souvisí s přípravami na příjezd americké delegace do hlavního města Ukrajiny.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by v jakékoli snaze urovnat konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou měla brát v potaz realitu na bojišti, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža původně podle agentury AFP informoval, že při tomto útoku v průmyslovém městě Kamjanske na jihovýchodě Ukrajiny zemřeli čtyři lidé.
Při ukrajinských útocích na Ruskem okupovanou Luhanskou oblast za posledních 24 hodin zahynulo pět lidí a dalších pět utrpělo zranění, oznámil dnes podle agentury Reuters Moskvou dosazený šéf správy regionu Leonid Pasečnik.
x X X
PREMIÉR BABIŠ O DEFICITU ČR
POMOCI ČR I MILIARDÁŘÍ , JAKO JINDE VE SVĚTĚ
Deficit se mi nelíbí. Teď ale musíme investovat a stavět, řekl Babiš
Premiér Andrej Babiš odmítl kritiku vůči navrhovanému státnímu rozpočtu na příští rok, který je podle ministryně financí Aleny Schillerové připraven se schodkem ve výši 389 miliard korun. Babiš oznámil, že je potřeba dokončit některé zásadní stavební projekty, poté chce jeho vláda začít schodek řešit, ale zároveň i více investovat. Premiér kvůli schodku zkritizoval Českou Národní Banku.
„Mně se taky nelibí ten deficit. Já i Alena Schillerová ale dobře víme, o čem mluvíme. Ti experti, kdo to je? Ano, teď máme nový stavební zákon, budeme stavět a pak přijde čas, kdy to budeme řešit, ale hlavně by to měla řešit Česká národní Banka, která z neznámých důvodů drží základní sazbu o jeden a půl procenta výš než je průměr v eurozóně. Z jakého důvodu,“ tázal se Babiš ve svém pravidelném nedělním videu na sociálních sítích.
Do budoucna přislíbil konsolidace a zvýšení investic. „Je čas se vydat polskou cestou,“ podotkl premiérI když se dnes od 11 hodin uvidíme v Partii, o každotýdenní souhrn týdne vás nemůžu připravit 😊 Dnes to bude samozřejmě hlavně o státním rozpočtu a deficitu, který je vysoký a nemám z toho samozřejmě radost, ale vysvětlím vám, že je potřeba investovat .
Snížení předloženého schodku požadují zástupci vládního hnutí SPD i Motoristů sobě. Zástupci Motoristů své požadavky předložili na čtvrteční schůzce s Babišem a Schillerovou, která trvala zhruba dvě a půl hodiny. Ke shodě podle šéfa Motoristů Petra Macinky ani Schillerové nedošlo. Další schůzky mají proběhnout i s SPD v pondělí před jednáním vlády i na koaličním jednání po něm.
Schodek ještě vzroste, tvrdí Hřib. Okamura chce seškrtat pomoc pro Ukrajince
Schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun navrhla v pondělí ministryně financí Schillerová. Výše schodku tak má být výrazně vyšší než na letošek schválených 310 miliard korun. Půjde o druhý nejvyšší schodek v historii Česka, a to v době hospodářského růstu. Opozice návrh kritizuje a označuje ho za „šílenství“.
K hospodaření státu vydala své pravidelné stanovisko také Národní rozpočtová rada, podle které po započítání výdajů na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany vychází deficit dokonce na 419 miliard.
X XX
V ČR SE VÍC PEČUJE O KOĆKY, PSÍKY
STAVÍ SE PRO NĚ MÍSTNOSTI, DOSTÁVAJÍ KRMENÍ
DŔÍVE STÁTNíÍ PODNIKY, JZD BUDOVALY UBYTOVÁNÍ
PRO LIDI
DNES TO VŚICHNI SOUKROMNÍCI NEDĚLAJÍ,
NESTAVÍ JE ANI OBCE, MĚSTA
LIDOVCI SLIBOVALI POSTAVIT BYTY PRO LIDI ZA
MILION, ALE JEN SLIBOVALI, NEUDĚLALI NIC
MILIONY ZÍSKALY CÍRKVE, ALE UBYTOVÁNÍ PRO LIDI
NEMAJÍ
BYTY PRO LIDI MĚLI HORNÍCI, ALE BAKALA VŠECHNY
SEBRAL A NEBYL ZA TO ANI POTRESTÁN, JAK
SLIBOVALI PIRÁTI
ZDRAVOTNÍCI SE O LIDI V ULICích NESTARAJÍ,
ROZNÁŠEJÍ NEMOCI, MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ K TOMU
MLČÍ, NEZASAHUJE. NEDĚLAJÍ TO ANI POLITICI
KAM SE TO NAROD ČR I SVĚTA DOSTAL?
KDO JE VINEN?
Opilci v centru obtěžují a pokřikují na lidi. Strážníci mají jen omezené možnost.
„Hej, slečno! “ křičí polonahý muž směrem k ženě, která prochází těsně okolo něj. V dolní části pražského Václavského náměstí postává skupinka lidí. Hlasitě na sebe pokřikují, některé jejich poznámky míří i na kolemjdoucí. Část lidí skupinku míjí bez povšimnutí, jiní zrychlí krok nebo ji raději obejdou
„Je to tu lepší, jenom když prší, v dešti tu totiž nikdo sedět nechce,“ říká seniorka Marcela, která bydlí hned vedle. „Chodím tu dennodenně. Víte, mně to, že tu pijí alkohol ani tak nevadí, jen kdyby na nás nekřičeli,“ dodává.
Opodál vychází z obchodu s oblečením otec s malou dcerkou. „Vždycky to radši obejdu. Je to tady takový slalom mezi opilci, nemusí se na to dcera ale dívat,“ říká tatínek tříleté holčičky Tomáš.
Na Palmovce vzplála dodávka, v níž přebývali bezdomovci. Chytily i další vozy
MF DNES se proto obrátila s otázkou ohledně opilců na Václavském náměstí na magistrát. „S těmito dotazy se, prosím, obraťte na strážníky městské policie či na Policii ČR,“ uvedl mluvčí Prahy Vít Hofman.
Podle městské policie jsou možnosti strážníků omezené. Zasahovat mohou proti konkrétním přestupkům proti veřejnému pořádku, jako je znečišťování veřejného prostranství, požívání alkoholu tam, kde je zakázané, nebo vzbuzování veřejného pohoršení.
„Ani perlustrace a ukládání pokut ale většinou nevede k účinnému řešení,“ sdělila mluvčí strážníků Irena Sifertová.
„Strážníci zpravidla alespoň docílí částečného úklidu nepořádku a dotyčné vyzvou, ať místo opustí. Ti se pak ale přesunou o kousek dál či se po nějaké době na původní místo znovu vrátí,“ popsala. Samotným přesunem se navíc podle sociálních pracovníků neřeší příčiny toho, proč se někteří lidé na ulici chovají způsobem, který může okolí obtěžovat.
Samé PETky i mrtvá kachna. Analýza košů v centru Prahy naznačila možná opatření
„Lidé bez domova jsou různorodou skupinou, takže se stává, že se někteří na veřejných prostranstvích projevují nevhodně nebo až obtěžujícím způsobem,“ říká Aleš Strnad, vedoucí služeb pražské pobočky Naděje.
Pracují, ale nemají na nájem
Lidí v bytové nouzi jsou přitom v Praze tisíce. Podle nejaktuálnějších údajů ministerstva práce a sociálních věcí jich v metropoli pobývá 16 200, například v azylových domech či na ubytovnách, dalších přibližně 2 600 lidí je zcela bez přístřeší. Situaci komplikuje jak drahé bydlení, tak také nedostatečné kapacity pomoci.
Ceny bydlení v Praze jsou neúnosné. Třetina obyvatel zvažuje odchod, zejména mladí
„Stále se potýkáme s nedostatkem služeb, nedostatkem kapacit a neexistencí některých druhů služeb a pomoci,“ upozorňuje Strnad. Důsledkem je podle něj i to, že lidé bez domova zůstávají ve veřejném prostoru – nejen v centru města, ale také v parcích, lesoparcích nebo na místech, kde lze postavit stan či provizorní přístřešek.
Na otázku, kam přesně mají tito lidé odejít, dnes nikdo neumí odpovědět.
Aleš Strnadvedoucí služeb Naděje Praha
Právě lidé, kteří jsou na ulici nejvíce vidět, ale podle Strnada nereprezentují všechny, kteří se ocitli bez domova. „Veřejnost si utváří názor na základě nejhlučnější a nejviditelnější menšiny, což nespravedlivě poškozuje ty, kteří na sobě pracují v azylových domech, noclehárnách či tréninkových bytech,“ říká.
Část klientů sociálních služeb přitom pracuje na dohody, kratší úvazky i v běžných pracovních poměrech.
Ráno do práce, večer pod most
Podle sociálních pracovníků není výjimečná ani situace, kdy člověk ráno odchází z noclehárny do zaměstnání a večer se do ní opět vrací. Ty provozuje v hlavním městě také Armáda spásy.
„Noclehárna pro muže od 55 let v Malešicích má kapacitu 28 osob a noclehárna pro ženy v Tusarově ulici má rovněž kapacitu 28 osob,“ říká mluvčí Armády spásy Tereza Melišová.
Noclehárna na chodníku? V létě v ulicích Prahy usnou bezdomovci i opilí turisté
U lidí, kteří už na ulici nějakou dobu žijí, se navíc mohou problémy postupně nabalovat.
„Ztráta bydlení se může spojovat se zhoršeným zdravotním stavem, psychickými obtížemi, závislostmi nebo ztrátou sociálních vazeb. Podle Strnada může právě dlouhodobá izolace a existenční nejistota vést k rezignaci na běžné společenské vazby a v některých případech také k rizikovému chování či rozvoji závislostí.
„Je třeba si uvědomit, že bezdomovectví je celospolečenský problém, který městská policie sama vyřešit nedokáže. Nejde o otázku nedostatečného zásahu strážníků, ale o chybějící systémové řešení,“ doplňuje Seifertová.
x X X
CELÉ NĚMECKO, EVROPA I SVĚT ČEKÁ NA VÝSLEDKY
VOLEB A ZMÉN V NĚMECKU
Sasko-Anhaltsko volí. Lídr AfD Siegmund už hlas odevzdal, přijel na skútru
Ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko začaly ostře sledované zemské volby. Lídr Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund už odvolil. Právě AfD přisuzují průzkumy vítězství, získá dle nich 40 až 43 procent hlasů. Místní organizaci strany přitom zemská tajná služba vede jako pravicově extremistickou.
Siegmund, který by se mohl stát prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války, odvolil v dopoledních hodinách spolu s manželkou Julií. K volební místnosti přijel na skútru v modrých barvách své strany.
„Chci po volbách překlenout propasti,“ řekl a dodal, že jeho cílem je získat alespoň 45 procent hlasů. Příznivcům děkoval za podporu.
V dopoledních hodinách přišel k volebním urnám i stávající premiér spolkové země Sven Schulze z Křesťanskodemokratické unie (CDU). „Teď už jen počkáme a uvidíme,“ prohlásil po volbě.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240 tisíc žije v metropoli Magdeburku a 220 tisíc v Halle. K volebním urnám bude moci v neděli přijít zhruba 1,7 milionu voličů. Sasko-Anhaltsko patří v rámci Německa k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.
Nedělní soud nad Německem: hněv východu a cesta k absolutní moci
Od roku 2002 stojí v čele země premiéři z konzervativní CDU, které nyní na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Současný premiér Sven Schulze je i volebním lídrem CDU.
Politici na ně zapomněli, proto teď volí AfD. Co trápí Magdeburk, epicentrum voleb
Podle průzkumů CDU proti volbám v roce 2021 výrazně oslabí. Dostane 22 až 23 procent hlasů. Před pěti lety přitom získala 37,1 procenta. Do sněmu se podle průzkumů dostanou z třetího místa postkomunistická Levice s 11 až 13 procenty hlasů, dále sociální demokraté (SPD) se sedmi až devíti a Zelení s pěti až šesti procenty.
Voliči v Sasku-Anhaltsku mají dva hlasy. Prvním z nich volí přímo kandidáta v daném obvodu, druhým dávají hlas jednotlivým stranám. Některé iniciativy před volbami vyzývaly, aby lidé volili takticky a zabránili nástupu AfD k moci. Volební místnosti se uzavřou v šest hodin večer a krátce poté by měly být k dispozici první prognózy výsledků. S předběžným výsledkem voleb lze počítat v pondělí nad ránem.
Cílem AfD je získat v zemském sněmu většinu mandátů. Kolik přesně křesel musí obsadit, není jasné kvůli systému takzvaných převislých a vyrovnávacích mandátů. Kvůli nim je počet poslanců v každém volebním období jiný.
Jen zisk většiny křesel by AfD umožnil sestavit jednobarevnou vládu. Všechny ostatní strany, které mají šanci dostat se do zemského parlamentu, totiž spolupráci s ní odmítají.
Víc Bismarcka, míň Hitlera. Mozek AfD chce Němce zbavit studu za nacismus
Zemským premiérem by se za AfD stal její volební lídr, 35letý Siegmund, kterého časopis Der Spiegel v srpnovém vydání označil za nejnebezpečnějšího muže Německa.
Vyučený obchodník a marketér si v kampani získal velkou popularitu, lidé na volebních shromážděních stáli fronty, aby si s ním pořídili fotografii. Podle šéfredaktora regionálního listu Mitteldeutsche Zeitung Marka Ratha je Siegmund „přátelskou tváří AfD“. Za ním ale stojí „řada lidí s pochybnou politickou minulostí“, například Patrick Harr, který se kvůli členství v neonacistické mládežnické skupině nesmí stát ani členem AfD.
Můj kamarád je hvězda AfD. Český lékař líčí „nejnebezpečnějšího muže Německa“
Pokud by se AfD dostala v Sasku-Anhaltsku k moci, mělo by to dopady daleko za hranicemi spolkové země. Strana by mimo jiné získala čtyři hlasy ve Spolkové radě, která zastupuje v Berlíně zájmy jednotlivých spolkových zemí.
Dopad by to jistě mělo i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Ohrozit by to mohlo i pozici kancléře Merze, který je podle průzkumů v současnosti značně neoblíbený. Hlasy zpochybňující jeho pozici se v posledních týdnech ozývaly i z jeho vlastní strany.
Jde o celé Německo, výhra AfD nás vrátí do minulosti. Před jejím nástupem varuje i Merz
Nezíská-li AfD většinu ve sněmu, bude zřejmě vládu sestavovat dosavadní premiér, 47letý Schulze. Jeho CDU by pak zřejmě vytvořila koalici se sociálními demokraty a Zelenými. Podle dosavadních průzkumů by ale taková vláda neměla většinu a musela by jednat o podpoře s Levicí.
CDU přitom dlouhodobě uplatňuje takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), tedy princip, že s extremisty nespolupracuje. Jako extremisty vnímá AfD napravo a Levici nalevo. Cílem je obrazně řečeno zastavit šíření požáru, který podle konzervativců extremistické strany představují.
V CDU se opakovaně ozývají hlasy, které protipožární zeď zpochybňují. Silné jsou v poslední době hlavně v případě spolupráce s Levicí, která je v určitém rozsahu už realitou, například ve spolkových zemích Durynsko a Sasko. Sasko-Anhaltsko by mohlo být po nedělních volbách další
X XX
ZBAVÍ SE NĚMECKO MERZE? UKRAJINY?
POLITICI NDR NOVOU POLITIKU V EVROPĚ,
SVĚTĚ?
Německo sleduje volby v Sasku-Anhaltsku. Výsledky ukážou sílu AfD i dopad na kancléře Merze
Jen něco přes jeden a půl milionu lidí si v neděli vybírá své poslance v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, ale přitom jsou to volby, které poutají pozornost daleko za hranicemi Německa. Je to vůbec poprvé od konce druhé světové války, co má k moci v Německu na nějaké zaznamenatelné úrovni blízko krajní pravice. Strana AfD může podle průzkumů získat přes 40 procent hlasů ve volbách, které před chvílí začaly.
Spolupředsedové krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) se zúčastnili závěrečného předvolebního shromáždění strany
V neděli ráno se ve městě Zielitz nedaleko Magdeburku otevřely volební místnosti. Místní obyvatelé sem přicházejí odevzdat své hlasy. Mnozí z nich jsou horníci nebo důchodci, kteří dříve pracovali v místním dole, kde se těží draselné soli. Tento důl patří k největším v
V německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko začaly zemské volby. Strana AfD v nich může získat přes 40 procent hlasů
Z volební místnosti je přímý výhled na výsypky, kde se těží draselné soli. Místní obyvatelé dolu přezdívají „Kilimandžáro“.
AfD zde však u horníků pravděpodobně neuspěje. Dotazovaní horníci uvedli, že mají jistá pracovní místa, zatímco ti, kteří již nepracují, pobírají relativně dobré důchody.
Obávají se, že pokud by se k moci dostala krajně pravicová strana, celková ekonomická situace v Sasku–Anhaltsku by se zhoršila. To je jeden z hlavních argumentů proti AfD a jejímu potenciálnímu vítězství. Proto se voliči rozhodují pro jiné alternativy.
Zielitz se však nachází v okrese, který má snad nejnižší míru nezaměstnanosti v celém Sasku-Anhaltsku – v jiných částech spolkové země tomu tak není.
Uzavření místností
Dalo by se říci, že Sasko-Anhaltsko jako celek v některých ohledech značně zaostává za ostatními částmi spolkové republiky. Politické důsledky se ukážou po 18. hodině, kdy se v Sasku-Anhaltsku uzavřou volební místnosti.
Není jasné, zda AfD po neděli sestaví vládu, ale rozhodně se jí podařilo oslovit voliče v Sasku-Anhaltsku.
Všichni proti AfD. Taktika obcházení rostoucí a dál se radikalizující strany v Německu přestává vycházet
Velkou část práce za ni odvedly tradiční velké strany – křesťanští sociální demokraté, kteří jsou na spolkové úrovni součástí vládní koalice v Berlíně. Zde je, zjednodušeně řečeno, spousta lidí, kteří jim nemohou přijít na jméno.
V poslední době je koalice rozhněvala plánem zrušit možnost předčasného odchodu do důchodu v 63 letech pro ty, kteří odpracovali 45 let – opatření, které ve východním Německu rozhodně není populární.
AfD pak do toho přidala svůj vlastní protiimigrační program, záchranu země, aby Němci mohli být opět pány ve svém vlastním domě.
Ale především zde v Sasku-Anhaltsku se strana pod svým sloganem „Možné je všechno“ snaží na shromážděních vytvářet pozitivní atmosféru – kde má výrazně vyšší účast a návštěvnost ve srovnání s ostatními stranami.
Pocit sounáležitosti, pocit, že na lidech a jejich názorech záleží a že mohou skutečně přinést změnu, což může být tady v Sasku-Anhaltsku docela nedostatkové zboží.
Pravděpodobná opozice
AfD už před pěti lety během posledních voleb mluvila o tom, že by se mohla dostat do vlády, ale nakonec k tomu nedošlo. Zdejší voliči jsou možná trochu nestálí, což je do jisté míry typické pro země bývalého východního Německa.
‚Nejnebezpečnější muž Německa‘ s úsměvem na tváři. Siegmund vede AfD do voleb v Sasku-Anhaltsku
Tradiční strany, či politické strany obecně, zde nemají tak hluboké kořeny. A voliči jim nejsou zcela věrní. Hovoří se také o tom, že by AfD mohla sestavit jednobarevnou vládu, ale průzkumy veřejného mínění tomu příliš nenasvědčují. Je pravděpodobnější, že skončí opět v opozici.
V jistém smyslu se dá očekávat, že volby budou mít dopad i za hranicemi tohoto spolkového státu. AfD zde vede charismatický Ulrich Sigmund, o kterém se říká, že má zálusk na funkci na spolkové úrovni a že touží vést AfD do větších voleb.
Na druhou stranu by to však mohlo mít dopad i na křesťanské demokraty a kancléře Friedricha Merze.
Ještě před letními prázdninami se mluvilo o tom, že pokud by zde strana utrpěla porážku (nebo také v dalších německých volbách v Meklenbursku – Předním Pomořansku či Berlíně), nelze vyloučit, že by Německo mohlo do konce roku mít jiného kancléře.
x X X
ZÁPAD CHCE NOVOU VÁLKU?
NEDOÁŽE UKONČIT ANI BOJE A VRAŽDĚNÍ LIDÍ NA UKRAJINĚ
Obvinění Západu z útoku v Lipsku jsou v podstatě začátkem války, řekl Lavrov.
Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá.
Válka na Ukrajině
Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
„Našli nějaký dron. Tvrdili, že se jednalo o ruský dron, ale nikdo se to neobtěžoval vyšetřit. To je v podstatě začátek skutečné války,“ řekl Lavrov v rozhovoru s ruskými médii.
Německo v reakci na letištní incident rozhodlo mimo jiné o uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a vypovězení smlouvy kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům.
Německo obvinilo Rusko z útoku na své letiště. A začalo trestat
Lavrov v rozhovoru na tyto kroky reagoval. „Pamatuji si, že před začátkem druhé světové války, nebo spíše velké vlastenecké války, Němci rovněž zavírali své diplomatické mise,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. Lavrov už dříve oznámil, že Moskva na opatření Berlína hodlá odpovědět uzavřením Goetheho institutů v Rusku.
Německé úřady útok v Lipsku označují za součást ruských hybridních operací. Útok podle německého ministerstva vnitra provedli naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány.
„Chtějí znovu válku“
„Myslím, že není moc co vysvětlovat, že tato hra je absolutně nepřijatelná. Chtějí znovu válku,“ komentoval Lavrov pro agenturu TASS.
„Všechna ta prohlášení (německého kancléře Friedricha) Merze o tom, že se z Německa opět stane přední vojenská mocnost v Evropě, se uvádějí do praxe. V podstatě nám vyhlašuje válku. A vůbec se nepoučil z dějin. Ukazuje se, že tyto metastázy nacismu začínají prorážet. To je nebezpečný jev. Myslím, že ruské vedení z toho vyvodí příslušné závěry,“ pokračoval Lavrov.
Česko reaguje na sabotáže v Německu. Metnar oznámil bezpečnostní opatření
Ruský ministr zahraničí rovněž prohlásil, že nemá velké pochybnosti o tom, že řada západních politiků, kteří se osudem ocitli na „povrchu evropské politiky“, bude v určitém okamžiku „smyta“.
„Nemohu se ponořovat do vnitřního fungování těchto politických osobností, které se osudem ocitly na povrchu evropské politiky. Ale upřímně nepochybuji o tom, že v určitém okamžiku, doufejme ne příliš vzdáleném, budou smyti z tohoto vrcholu evropské politiky a že evropské národy nakonec učiní správnou volbu. Kdy se tak stane, je jiná věc, ale myslím, že to nebude trvat příliš dlouho,“ poznamenal Lavrov.
x X X
ÍRÁN SE NEVZDÁVÁ
Pravidla hry se změnila, Američané by si to měli uvědomit, zní z Íránu
Spojené státy by si, dříve než bude pozdě, měly uvědomit, že pravidla hry ve válce s Íránem se změnila, uvedl v neděli předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Hlavní íránský vyjednavač reagoval na sobotní útoky americké armády na tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu.
„Američané jistě pochopili, že éra přiměřených reakcí skončila. Jakákoli agrese proti zájmům a bezpečnost Íránu se setká s rychlejší, silnější a bolestivější odpovědí,“ uvedl předseda parlamentu.
Írán v neděli informoval, že zaútočil na americké vojenské plavidlo, které se pokusilo vplout do Hormuzského průlivu.
Izrael při nedělních úderech na jižní Libanon zabil nejméně čtyři lidi, z toho dvě ženy, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
USA by si, než bude pozdě, měly uvědomit, že pravidla hry ve válce s Íránem se změnila, uvedl předseda íránského parlamentu Ghálíbáf.
Následkem sobotní exploze cisternového vozu zemřelo v západním Íránu 11 lidí a sedm bylo zraněno. Vozidlo nejprve narazilo do dalších aut a poté vzplanulo.
Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) v sobotu sdělilo, že americká letadlová loď a torpédoborec se při hlídkování v oblasti vyhnuly „několika nevyprovokovaným útokům“ ze strany íránských revolučních gard, při nichž nebyl nikdo zraněn.
V reakci americké síly vyřadily z provozu dva íránské ropné tankery a třetí, který nevezl náklad, zcela zničily, uvedlo velení ve zprávě zveřejněné na síti X.
CENTCOM tvrdí, že zasažené tankery patřily k íránské stínové flotile, která pomáhá financovat íránské Revoluční gardy a její spojence v regionu. Íránské ministerstvo zahraničí americké útoky odsoudilo a označilo je za „nelegální a agresivní činy.“
x XX
LIDÉ NĚMECKA CHTĚJÍ LEPŠÍ ŽIVOT V EVROPĚ, SVĚTĚ
Sasko-Anhaltsko volí, AfD doufá v triumf. K urnám dorazily davy voličů
Ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se konají ostře sledované zemské volby. Vítězství přisuzují průzkumy Alternativě pro Německo (AfD), získá podle nich 40 až 43 procent hlasů. Místní organizaci strany přitom zemská tajná služba vede jako pravicově extremistickou. Voličská účast je tak vysoká, že prakticky nemá obdoby.
Rekordní volební účast v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku signalizuje hlubokou polarizaci společnosti, masivní mobilizaci dříve nerozhodnutých voličů a nespokojenost se spolkovou vládou. Sasko-Anhaltsko bývalo historicky spolkovou zemí s nejnižší volební účastí a slabou vazbou voličů ke konkrétním stranám. Náhlý skok v účasti – kdy v 16:00 odvolilo 65,3 procenta lidí oproti 41 procentům ve stejný čas v roce 2021 – ukazuje, že lidé vnímají tyto volby jako klíčový „přelom“.
Odpůrci AfD uspořádali v sobotu proti straně protest. Do rukou si vzali transparenty s nápisy jako „Žádný zítřek pro fašisty“.
Vůdce kandidátky AfD Ulrich Siegmund, který by se mohl stát prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války, odvolil v dopoledních hodinách spolu s manželkou Julií v historickém městě Tangermünde, v němž žije. K volební místnosti přijel na mopedu Simson v modrých barvách své strany.
Voličská účast v 16 hodin:
2026: 65,3%
2021: 41,0%
2016: 47,1%
2011: 40,2%
2006: 31,4%
2002: 44,4%
1998: 60,4%
1994: 43,8%
„Chci po volbách překlenout propasti,“ řekl a dodal, že jeho cílem je získat alespoň 45 procent hlasů. Příznivcům děkoval za podporu.
Ikonické motocykly a mopedy východoněmecké výroby využívala AfD v kampani navzdory tomu, že to kritizovali potomci židovské rodiny Simsonových, která s jejich výrobou v Suhlu začala.
V dopoledních hodinách přišel k volebním urnám i stávající premiér spolkové země Sven Schulze z Křesťanskodemokratické unie (CDU), ten odevzdal svůj hlas v Magdeburku. „Teď už jen počkáme a uvidíme,“ prohlásil po volbě. K urnám se dostavili také lídři dalších stran. Volební místnosti se uzavřou v 18:00.
Kdo z rekordní účasti zřejmě profituje nejvíc?
AfD (Alternativa pro Německo): Protiimigrační a protestní strany dokážou při vysoké účasti nejlépe mobilizovat takzvané nevoliče. Podle předvolebních průzkumů vedla AfD s historicky nejlepšími čísly. Rekordní účast značí, že k urnám přišli lidé, kteří jsou frustrovaní z ekonomické situace, inflace a politiky spolkové vlády v Berlíně, což jsou hlavní témata, na kterých AfD staví svou kampaň.
CDU (Křesťanskodemokratická unie): Pro druhou hlavní sílu v zemi znamená vysoká účast také mobilizační úspěch, ale spíše v defenzivním smyslu. Vyšší účast naznačuje, že k volbám dorazili i umírnění voliči, kteří chtěli svým hlasem pro zavedenou CDU zabránit tomu, aby AfD získala absolutní většinu nebo v zemi poprvé zvítězila.
Zdroj: Tagesschau, Deutschlandfunk
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240 tisíc žije v metropoli Magdeburku a 220 tisíc v Halle. K volebním urnám bude moci v neděli přijít zhruba 1,7 milionu voličů. Sasko-Anhaltsko patří v rámci Německa k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.
Nedělní soud nad Německem: hněv východu a cesta k absolutní moci
Od roku 2002 stojí v čele země premiéři z konzervativní CDU, které nyní na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Současný premiér Sven Schulze je i volebním lídrem CDU.
Podle průzkumů CDU proti volbám v roce 2021 výrazně oslabí. Dostane 22 až 23 procent hlasů. Před pěti lety přitom získala 37,1 procenta. Do sněmu se podle průzkumů dostanou z třetího místa postkomunistická Levice s 11 až 13 procenty hlasů, dále sociální demokraté (SPD) se sedmi až devíti a Zelení s pěti až šesti procenty.
Politici na ně zapomněli, proto teď volí AfD. Co trápí Magdeburk, epicentrum voleb
Voliči v Sasku-Anhaltsku mají dva hlasy. Prvním z nich volí přímo kandidáta v daném obvodu, druhým dávají hlas jednotlivým stranám. Některé iniciativy před volbami vyzývaly, aby lidé volili takticky a zabránili nástupu AfD k moci. Volební místnosti se uzavřou v šest hodin večer a krátce poté by měly být k dispozici první prognózy výsledků. S předběžným výsledkem voleb lze počítat v pondělí.
Cílem AfD je získat v zemském sněmu většinu mandátů. Kolik přesně křesel musí obsadit, není jasné kvůli systému takzvaných převislých a vyrovnávacích mandátů. Kvůli nim je počet poslanců v každém volebním období jiný.
Jen zisk většiny křesel by AfD umožnil sestavit jednobarevnou vládu. Všechny ostatní strany, které mají šanci dostat se do zemského parlamentu, totiž spolupráci s ní odmítají.
Víc Bismarcka, míň Hitlera. Mozek AfD chce Němce zbavit studu za nacismus
Zemským premiérem by se za AfD stal její volební lídr, 35letý Siegmund, kterého časopis Der Spiegel v srpnovém vydání označil za nejnebezpečnějšího muže Německa.
Vyučený obchodník a marketér si v kampani získal velkou popularitu, lidé na volebních shromážděních stáli fronty, aby si s ním pořídili fotografii. Podle šéfredaktora regionálního listu Mitteldeutsche Zeitung Marka Ratha je Siegmund „přátelskou tváří AfD“. Za ním ale stojí „řada lidí s pochybnou politickou minulostí“, například Patrick Harr, který se kvůli členství v neonacistické mládežnické skupině nesmí stát ani členem AfD.
Můj kamarád je hvězda AfD. Český lékař líčí „nejnebezpečnějšího muže Německa“
Pokud by se AfD dostala v Sasku-Anhaltsku k moci, mělo by to dopady daleko za hranicemi spolkové země. Strana by mimo jiné získala čtyři hlasy ve Spolkové radě, která zastupuje v Berlíně zájmy jednotlivých spolkových zemí.
Dopad by to jistě mělo i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Ohrozit by to mohlo i pozici kancléře Merze, který je podle průzkumů v současnosti značně neoblíbený. Hlasy zpochybňující jeho pozici se v posledních týdnech ozývaly i z jeho vlastní strany.
Jde o celé Německo, výhra AfD nás vrátí do minulosti. Před jejím nástupem varuje i Merz
Nezíská-li AfD většinu ve sněmu, bude zřejmě vládu sestavovat dosavadní premiér, 47letý Schulze. Jeho CDU by pak zřejmě vytvořila koalici se sociálními demokraty a Zelenými. Podle dosavadních průzkumů by ale taková vláda neměla většinu a musela by jednat o podpoře s Levicí.
CDU přitom dlouhodobě uplatňuje takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), tedy princip, že s extremisty nespolupracuje. Jako extremisty vnímá AfD napravo a Levici nalevo. Cílem je obrazně řečeno zastavit šíření požáru, který podle konzervativců extremistické strany představují.
V CDU se opakovaně ozývají hlasy, které protipožární zeď zpochybňují. Silné jsou v poslední době hlavně v případě spolupráce s Levicí, která je v určitém rozsahu už realitou, například ve spolkových zemích Durynsko a Sasko.
X X X
ÚSPĚCH AfD VE VOLBÁCH V NĚMECKU?
Sasko-Anhaltsko sčítá hlasy. Prognózy ukazují vítězství AfD s 44 procenty
Východoněmecké Sasko-Anhaltsko má za sebou hlasování v zemských volbách. Volební místnosti se úderem 18. hodiny uzavřely a volební komise zahájily sčítání hlasů. Volby vyhrála podle prognóz ARD a ZDF Alternativa pro Německo s 44 procenty, druhá CDU má 18,5 procenta.
Volby provázela masivní mobilizace voličů, která překonala veškeré historické tabulky. Už v 16:00 hlásily volební místnosti účast 65,3 procenta, což je daleko více než v roce 2021, kdy účast v tomto čase činila 41 procent.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel. V rámci Německa patří k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.
Poslední průzkum zveřejněný před volbami připisoval favorizované AfD 41 procent. Její lídr, 35letý Ulrich Siegmund, by se mohl stát prvním premiérem některé německé spolkové země ze strany AfD, která vznikla v roce 2013.
Sasko-Anhaltsko odvolilo. K urnám dorazily davy, AfD doufá v triumf
Pokud AfD většinu křesel ve sněmu v Magdeburku nezíská, bude skládání příští vládní koalice pravděpodobně složité. Na druhém místě skončí podle průzkumů Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho, které na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Získat by mohla 22 až 23 procent hlasů.
Schulze by mohl po volbách zkusit vytvořit vládu se sociální demokracií (SPD) a Zelenými, zřejmě by ale byla menšinová. Potřebovala by tak podporu radikálně levicové strany Levice, která chce ale v takovém případě prosadit své priority do vládního programu. Dosud Sasku-Anhaltsku vládla koalice CDU, SPD a svobodných demokratů (FDP), kteří se ovšem podle průzkumů do sněmu už neprobojují.
Podle analýzy zpravodajského serveru Tagesschau závisí povolební uspořádání i na tom, zda Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) překročí pětiprocentní hranici. Pokud strana do sněmu projde, rýsuje se vládní většina po boku vítězné AfD. Obě formace by společně disponovaly 42 a více křesly, což v 83členném parlamentu v Magdeburku představuje bezpečnou nadpoloviční většinu.
Voliči v Sasku-Anhaltsku mají dva hlasy. Prvním z nich volí přímo kandidáta v daném obvodu, druhým dávají hlas jednotlivým stranám. Některé iniciativy před volbami vyzývaly, aby lidé volili takticky a zabránili nástupu AfD k moci.
x X X
Vyslanci USA v Kyjevě? ‚Výrazně blíž vyřešení rusko-ukrajinského konfliktu nejsme,‘ říká politolog
Steve Witkoff v sobotu jednal v Moskvě s Vladimirem Putinem. Kreml s ním společně navštívil i zeť Donalda Trumpa Jared Kushner. Jejich snahou bylo obnovit rozhovory o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. V neděli američtí vyjednavači jednají v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Politolog Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů k tomu pro Radiožurnál řekl, že se nezdá, že bychom byli výrazně blíž k vyřešení konfliktu.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Moskvě .
Trump v pátek naznačil, že Spojené státy mají návrh na ukončení války. Dá se z to, jak je po schůzce v Kremlu obě strany vyjadřovaly, něco vyčíst?
Myslím si, že se zatím ještě vyčíst mnoho nedá. Ty signály, které vysílají obě strany, a zejména tedy ta ruská, jsou smíšené. Opravdu si budeme muset počkat na podrobnosti plánu a samozřejmě také na reakci později.
Steve Witkoff a Jared Kushner jednali s Putinem v Moskvě
Američtí vyjednavači se snažili nasadit velmi srdečný tón. Ruská strana ten tón do určité míry opětovala, současně ale prezident Putin v posledních dnech opakovaně říká, že Rusko nehodlá ustoupit ze žádného ze svých požadavků, včetně anexe čtyř východoukrajinských regionů.
Jednání jsou sice obnovena, ale zatím se nezdá, že bychom byli nějak výrazně blíž k vyřešení konfliktu.
Ilustruje tuhle celkem váhavou reakci ruské strany i to, že Putin tentokrát ty vyjednavače přijal v méně reprezentativních prostorách a teprve pozdě odpoledne? Putin nejdřív třeba otvíral novou linku metra. Pozorovatelé také komentují výběr restaurace, kam vzal Američany na oběd zmocněnec Kirill Dmitrijev. Ta prý nebyla tak prestižní jako jiné podniky, kam Rusové Američany obvykle berou.
Já bych samozřejmě ty signály nepřeceňoval, ale je třeba říct, že se tady nabízí srovnání s tou poslední cestou nebo vyjednáváním, které američtí vyjednavači vedli v Rusku zhruba před rokem.
Postoje Ruska a Ukrajiny se podle Kremlu sblížily. Ve složitých otázkách však ne
Tehdy zveřejnili ten tzv. dvacetibodový mírový plán, který šel velmi na ruku Rusům a jejich maximalistickým požadavkům.
Nový plán pravděpodobně tak příznivý pro Rusko nebude. Myslím, že jedním z důsledků proměny, která se odehrává na bojišti i v novém plánu, jsou i tahle drobná diplomatická rýpnutí, o kterých mluvíte.
Mimochodem, co znamená poznámka kremelského mluvčího, že se v Moskvě probíraly i vzájemně výhodné rusko-americké projekty?
To je právě to zajímavé, co vlastně není součástí toho mírového plánu. Na dotazy ohledně mírového plánu Rusko reaguje tím, že probírali množství zajímavých idejí.
To je takový velmi vágní pojem, pod kterým se právě mohou schovat i vyjednávání, která vlastně přímo s mírem na Ukrajině nesouvisí.
Myslím si, že ty ideje mohou souviset s nějakým obnovením vzájemných ekonomických vazeb mezi USA a Ruskem, takových, které jsou především výhodné pro okolí prezidenta Trumpa.
Myslím, že něco takového se jistě může vynořit. Pravděpodobně si ale ještě budeme muset počkat, než se to dozvíme, protože to samozřejmě není součástí toho mírového plánu.
A jak vážně brát ta vzájemná ujištění, že Rusko teď nebude útočit na Kyjev? Podle listu Kiyv Independent se americký vyjednavač Steve Witkoff dokonce bál do Kyjeva jet.
Já bych tomu ujištění věřil.
Ujasněme si, že jde o třídenní neútočení na obě hlavní města, což neznamená dlouhodobé příměří, zastavení bojů nebo vysílání dronů.
Pouze se obě strany na tři dny vyvarují útoků na Kyjev a Moskvu. Nemyslím si, že to je nějaká velká taktická ztráta, a výsledek té války to nijak neovlivní, proto se domnívám, že to obě strany víceméně dodrží.
Steve Witkoff a Jared Kushner přijíždějí do Kyjeva vůbec poprvé. Jak důležitá je ta jejich návštěva pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského?
Celkově je důležité, že se alespoň částečně mění to základní paradigma nebo nějaký základní mentální rámec úvah amerických vyjednavačů.
Dřív byla vždycky představa, že proběhne bilaterální vyjednávání USA a Ruska, do kterého není zapojen ani Kyjev, ani Evropská unie.
‚Začátek skutečné války.‘ Lavrov reaguje podle médií na obvinění od Západu z útoku v Lipsku
Teď se to trochu posouvá k tomu trojúhelníku USA, Rusko a Kyjev, ale stále tam přetrvává ta mentalita, že se přetlumočí Putinova pozice Volodymyrovi Zelenskému. To není jen nějaký dojem, protože to sami říkají.
Ta představa o tom, že Rusko a USA primárně dohodnou mírový plán a pak ho jen předloží Kyjevu, zůstává.
Zároveň je tam ale drobný posun směrem k větší citlivosti vůči asertivnější a také vojensky úspěšnější Ukrajině. Uvidíme, jaké budou ty výsledky jednání v Kyjevě.
Ty americké návrhy na mírový plán mají být oznámeny příští týden. Jaké by mohly být jeho hlavní obrysy? Vy už jste naznačil, že by to mohlo být méně příznivé pro Kreml než dřív…
Ano. Jak říkám, ten předchozí plán byl skutečně do značné míry okopírován, dokonce i některé výrazy byly vlastně rusismy. Zdálo se tak, že některé části toho plánu byly přeloženy z ruštiny.
Aktuálně se nedá takto maximalistický plán čekat. Zaprvé protože se situace proměnila a Ukrajina je mnohem úspěšnější, než byla ještě před rokem, zadruhé ten předchozí plán tvrdě narazil u opozice ve Spojených státech i v Evropě.
Ten nový plán bude tedy o něco umírněnější. Myslím, že je pravděpodobné, že spíš to nebude vyčerpávající celkový mírový plán, ale že se bude mluvit o různých alternativách – ale to už je spíš moje spekulace.
Také se domnívám, že to sebevědomí Kushnera a Witkoffa, že se tento konflikt vyřeší jedním velkým plánem, už tam není a nový plán bude umírněnější a flexibilnější.
Na našem webu používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference a opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas.
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.
