Většinu v zemském sněmu jí ale prognózy nepřisuzují.Zemské volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko pravděpodobně drtivě vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), uvádí prognózy veřejnoprávních stanic ARD a ZDF. Většinu, tedy 42 mandátů, v zemském sněmu ale AfD podle nynějších odhadů nezískala. ZDF i ARD jí připisují 39 křesel. Do sněmu se zřejmě dostane i strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD.

 Stanice ARD a ZDF předpokládají, že AfD dostala ve volbách celkem 44 procent hlasů. 44,5 procenta jí pak před uzavřením volebních místností dávali i odhady agentury Infratest dimap.

 Většinu, tedy 42 mandátů, v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají povolební jednání o nové vládě. Vládní koalici by ale AfD mohla utvořit právě se stranou BSW.

Druhá skončila podle prognóz s výraznou ztrátou Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho, která v Sasku-Anhaltsku vládne téměř nepřetržitě od roku 1990. Nyní se podle odhadů propadla na historické minimum.

Podle prognóz získala CDU v letošních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku 17,5 až 17,8 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.

První výhra AfD v historii

Do zemského sněmu se podle prognóz dostaly ještě další tři strany. Radikálně levicová strana Levice získala podle ZDF 8,9 a podle ARD 8,8 procenta hlasů.

Sociální demokracie (SPD), která byla dosud součástí zemské vlády a je také členem celoněmecké Merzovy koalice, dostala podle ZDF 9, podle ARD 9,1 procenta hlasů.

Poslední stranou, která se podle odhadů dostala do zemského sněmu v Magdeburku, je strana Zelených s 9 procenty u ZDF a 8,7 u ARD.

Strana AfD vyhrála některé zemské volby vůbec poprvé od svého založení před 13 lety. Jak to ale bude s vládní účastí, se teprve ukáže. Záležet bude i na tom, kolik stran se opravdu, nejen podle prognóz, do sněmu dostane.

Spojit se ve vládě by s AfD mohla radikálně levicová a proruská strana BSW, která je podle aktualizovaných prognóz na 5 procentech. Její zakladatelka Wagenknechtová tvrdí, že při volbě zemského premiéra by pro lídra AfD Siegmunda strana BSW přímo nehlasovala, ve třetím kole by se ale zdržela, a umožnila tak jeho zvolení.

Původně se uvažovalo, že by mohla vládu sestavit CDU spolu s SPD a Zelenými. Taková koalice by ale byla menšinová, a potřebovala by tak podporu Levice. V případě, že se potvrdí prognóza o úspěchu BSW, ale ani všechny čtyři strany – CDU, SPD, Zelení a Levice – nebudou mít dohromady většinu ve sněmu.

Většina stran odmítá spolupráci

Na předpokládané výsledky voleb už stihli reagovat mnozí němečtí politici. Volební lídr AfD v Sasku-Anhaltsku, 35letý Ulrich Siegmund, po zveřejnění prognóz uvedl, že jeho strana výsledkem ve volbách „píše dějiny“.

Voliči podle něj vyslali signál, který nemůže být jasnější. „Dokázali jsme přesně to, co jsme chtěli dokázat,“ uvedl.

 Zda bude usilovat o post zemského premiéra, zatím říct nechtěl. Celostátní spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová označila výsledek za historický a dodala, že AfD dostala jasný mandát sestavit vládu.

Siegmund před volbami tvrdil, že chce být premiérem jen v případě, že bude moci sestavit jednobarevnou vládu AfD. Všechny strany, které se do zemského sněmu dostaly, s AfD odmítají spolupráci.

Dosavadní premiér Schulze z CDU výsledek své strany označil za porážku. V krátké první řeči po zveřejnění prognóz AfD k vítězství poblahopřál.

Dodal, že neděli nevnímá jako černý den, ale jako velký svátek demokracie. To zdůvodnil vysokou volební účastí, která se pohybovala mezi 70 a 80 procenty.

‚Jasný předěl pro celou zemi‘

Celoněmecká ministryně a šéfka úřadu kancléře Nina Warkenová řekla, že výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku je jasný předěl pro CDU i pro celou spolkovou zemi. Dodala, že Merzova vláda bude navzdory tomu pokračovat v avizovaných reformách.

Volební místnosti v Sasku-Anhaltsku zavřely ve 20 hodin. Lidé v hlavním městě spolkové země Magdeburku ale už předtím sledovali aspoň odhady. Například Iniciativa Pestrý Magdeburk svolala shromáždění. Mnoho těch, kteří na něj dorazili, mluví o výsledku voleb jako o katastrofě.

Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990.

Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho 1,7 milionu oprávněných voličů. Největšími městy jsou metropole Magdeburk s 240 tisíci obyvatel a Halle s 220 tisíci. V rámci Německa patří Sasko-Anhaltsko k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.

X x x

 V Sasku-Anhaltsku vyhrala podľa prognóz suverénne AfD, bude vládnuť sama? Merz utrpel drvivú porážku

Voľby vo východonemeckej spolkovej krajine Sasko-Anhaltsko vyhrala strana Alternatíva pre Nemecko (AfD), ktorú krajinská tajná služba považuje od roku 2023 za preukázateľne pravicovo extrémistickú. Podľa prognóz verejnoprávnych staníc ARD a ZDF dostala 44,3 až 44,4 percenta hlasov. Väčšinu 42 mandátov v krajinskom sneme ale AfD podľa terajšieho odhadu nezískala. ZDF jej prisudzuje 41, ARD 39 kresiel. Sasko-Anhaltsko tak zrejme čakajú zložité povolebné rokovania o novej vláde.

Členovia AfD oslavujú v nedeľu 6. septembra 2026 na volebnom večierku strany v Magdeburgu prvé výsledky po voľbách v Sasko-Anhaltsku.

Kresťanskodemokratická únia (CDU) doterajšieho premiéra Svena Schulzeho, ktorému na celoštátnej úrovni predsedá kancelár Friedrich Merz, skončila druhá s výraznou stratou. Podľa prognóz získala 18,3 až 18,4 percenta hlasov. Pred piatimi rokmi mala CDU v krajinských voľbách 37,1 percenta a AfD 20,8 percenta hlasov.

Volebný líder AfD v Sasku-Anhaltsku, 35-ročný Ulrich Siegmund, po zverejnení prognóz uviedol, že jeho strana výsledkom vo voľbách „píše dejiny“. Voliči podľa neho vyslali signál, ktorý nemôže byť jasnejší. „Dokázali sme presne to, čo sme chceli dokázať,“ uviedol. Či sa bude usilovať o post zemského premiéra, zatiaľ povedať nechcel. Celoštátna spolupredsedníčka AfD Alice Weidelová označila výsledok za historický a dodala, že AfD dostala jasný mandát zostaviť vládu

Siegmund pred voľbami tvrdil, že chce byť premiérom iba v prípade, že bude môcť zostaviť jednofarebnú vládu AfD. Všetky strany, ktoré sa do krajinského snemu dostali, odmietajú spoluprácu s AfD.

Za porážku označil výsledok svojej strany doterajší premiér Schulze z CDU. V krátkej prvej reči po zverejnení prognóz AfD k víťazstvu zablahoželal. Dodal, že nevníma dnešok ako čierny deň, ale ako veľký sviatok demokracie. Celonemecká ministerka a šéfka úradu kancelára Nina Warkenová povedala, že výsledok volieb v Sasku-Anhaltsku je jasný predel pre CDU aj pre celú spolkovú krajinu. Dodala, že Merzova vláda bude napriek tomu pokračovať v avizovaných reformách. Vicekancelár a spolupredseda sociálnej demokracie (SPD) Lars Klingbeil povedal, že voliči zo Saska-Anhaltska vyslali jasný signál do Berlína a výsledok hlasovania sa premietne aj do celoštátnej politiky.

Aj Ľavica či zelení

Do krajinského snemu sa podľa prognóz dostali ešte tri strany. Radikálne ľavicová strana Levice získala podľa ZDF deväť, podľa ARD 9,5 percenta hlasov. Sociálna demokracia (SPD), ktorá bola doteraz súčasťou krajinskej vlády a je tiež členom celonemeckej Merzovej koalície, dostala podľa ZDF deväť, podľa ARD osem percent hlasov. Poslednou stranou, ktorá sa podľa odhadov dostala do krajinského snemu v Magdeburgu, je strana Zelených s 8,5 percentami podľa ZDF a deviatimi podľa ARD.

Do poludnia odovzdalo svoj hlas 34,7 percenta oprávnených voličov, oznámil krajinský volebný komisár. V roku 2021 bola v rovnakom čase účasť 22,4 percenta, pričom celková volebná účasť v tom roku dosiahla 60,3 percenta vrátane hlasov odovzdaných poštou.

Predbežné výsledky sa podľa DPA očakávajú v pondelok v skorých ranných hodinách.

Sasko-Anhaltsko má 83-členný krajinský parlament. Favoritom týchto volieb bola podľa predvolebných prieskumov práve AfD, ktorá by sa po prvý raz mohla dostať k moci. Protiimigračná strana dosahovala v prieskumoch podporu nad 40 percent a dúfala, že v krajinskom parlamente v Magdeburgu získa bezprecedentnú absolútnu väčšinu kresiel.

Súčasná vládnuca koalícia konzervatívcov (CDU), sociálnych demokratov (SPD) a liberálov (FDP) zrejme príde o väčšinu. V prieskumoch je CDU s 23 percentami na druhom mieste za AfD, ktorá podľa nemeckej tlačovej agentúry ťaží z rozsiahlej nespokojnosti s vládou kancelára Friedricha Merza.

DPA objasňuje, že to, či sa AfD podarí získať väčšinu potrebnú na zostavenie vlády, bude pravdepodobne závisieť od toho, či trojica ľavicových strán – Ľavica (Die Linke), SPD a Zelení – prekročí päťpercentnú hranicu potrebnú na získanie poslaneckých mandátov.

AfD zaznamenala nárast popularity v prieskumoch napriek tomu, že ju nemecké spravodajské služby vyšetrujú pre jej extrémistické názory.

Spolupráca s Ruskom, turbo deportácie

Strana vo svojom volebnom programe uvádza zriadenie pracovnej skupiny na urýchlenie deportácii, obnovenie školských výmenných pobytov s Ruskom, vytvorenie oddelených tried pre deti žiadateľov o azyl a zákaz dúhových vlajok LGBTQ+ na školách.

V prípade, že AfD dosiahne v týchto voľbách jednoznačné víťazstvo, súčasný krajinský premiér za CDU Sven Schulze by prišiel o funkciu, v ktorej by ho nadradil 35-ročný líder AfD Ulrich Siegmund, ktorý by sa tak stal najmladším krajinským premiérom v histórii Nemecka.

Víťazstvo AfD by podľa nemeckej agentúry vyvolalo rozruch aj na celoštátnej politickej scéne, keďže táto strana už teraz vedie v prieskumoch pred najbližšími spolkovými voľbami, ktoré sú majú konať v roku 2029.

Predstavitelia všetkých relevantných politických strán v Sasku-Anhaltsku uviedli, že s AfD nevstúpia do koalície. Súčasný krajinský premiér Sven Schulze z CDU by sa tak po voľbách mohol usilovať o vytvorenie vlastnej koalície alebo menšinovej vlády založenej na určitej forme dohody o spolupráci s ďalšími stranami.

Hromadná bitka dvoch klanov v Nemecku. Pustili sa do seba Slováci a Bulhari

Nemecký kancelár Merz v sobotu vyzval na dôraznejšiu reakciu na tvrdenia AfD. Podľa jeho slov je nutné viesť s touto stranou účinnejší dialóg. „Musíme sa venovať problémom, ktoré máme pred sebou. Musíme taktiež dbať na to, aké slová používame,“ povedal na predvolebnom zhromaždení v Dolnom Sasku.

Do ulíc Magdeburgu v sobotu vyšli tisíce ľudí v rámci pochodu za demokraciu, ktorý zorganizovala koalícia skupín s názvom Sasko-Anhaltsko: Otvorené svetu. Demonštranti mávali dúhovými vlajkami a držali transparenty s nápismi: „Viac lásky, menej nenávisti,“ „Lepší život bez nacistov“ a „Aj zemiak má cudzí pôvod“.

X X x

 ODEŠEL  MAJITEL  HRADU  ČESKÝ  ŠTERNBERK

Zomrel majiteľ hradu Český Šternberk Filip Sternberg, mal 69 rokov

Vo veku 69 rokov zomrel v sobotu vo Viedni po ťažkej chorobe Filip Sternberg, majiteľ hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomok významného rodu Sternbergovcov. ČTK jeho úmrtie oznámila kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.

Sternberg sa narodil 29. októbra 1956 v Prahe ako jediný syn Zdenka Sternberga a jeho manželky Alžbety. V roku 1968 s rodičmi emigroval do Viedne, kde vyštudoval práva a pracoval ako advokát. Po reštitúciách pomáhal otcovi so správou rodového majetku a po jeho smrti v roku 2021 starostlivosť oň prevzal. Správy majetku sa teraz ujme jeho dcéra.

Filip Sternberg bol čestným a devočným rytierom Suverénneho rádu maltézskych rytierov. Rád cestoval a jazdil na motocykli, vlastnil aj malú zbierku historických motocyklov. S manželkou Susanne von Bergovou mal jedinú dcéru. V posledných rokoch žil striedavo vo Viedni a na hrade v Českom Šternberku, ktorý považoval za svoj domov.

Korene grófskeho rodu Sternbergovcov siahajú až do 12. storočia. Sternbergovci sú jediný šľachtický rod v českých krajinách, ktorý bol vždy v panskom stave. Podľa legendy pochádzajú od Kašpara, jedného z troch biblických kráľov, ktorí sa prišli do Betlehema pokloniť narodenému Ježišovi. Zlatá osemcípa hviezda, ktorú rod nesie, je teda betlehemskou hviezdou. Rodové heslo je Nescit occasum, čiže „nikdy nezapadá“ (mienená sternberská hviezda).

 X XX

 Pivo zo slovenských krčiem pomaly mizne. Čo sa stalo s národom, ktorý ho kedysi miloval?

Kedysi sme v pití piva patrili medzi svetovú elitu. Hoci vlani spotreba u nás stúpla, krčmy a bary zápasia s odlivom zákazníkov a pivovary sledujú, ako sa pivo presúva z výčapov do domácností. K tomu sa pridali vyššie ceny, meniace sa chute a tlak na výrobcov. Prečo teda Slováci pijú pivo inak?

Legendárny bratislavský pivovar Stein v novej podobe Obnovená časť bratislavského pivovaru Stein – Spilka

Ak si myslíte, že Slováci patria medzi lídrov v pití piva, možno vás nasledujúce čísla trochu prekvapia. Pozície, na ktorých sme boli ešte pred pár rokmi, sme vypratali. Podľa Správy o globálnej spotrebe piva, ktorú pravidelne zverejňuje japonská spoločnosť Kirin Holdings, sa Slovensko v roku 2024 umiestnilo so spotrebou 81 litrov na osobu na 15. mieste na celom svete. V roku 2023 sme pritom boli na 17. priečke so spotrebou asi 74 litrov.

Nikoho nezarazí, že na čele zoznamu sa ocitli naši západní susedia. Na jedného Čecha pripadá až 149 litrov tohto moku. Pre porovnanie, na druhom mieste sa ocitli Litovčania, ktorí každý rok vypijú v priemere asi 111 litrov chmeľového nápoja.

Na tretie miesto sa dostali Rakúšania so spotrebou 105 litrov na hlavu a elitnú päťku dopĺňajú Íri s Chorvátmi, ktorí sa len tesne nedostali cez trojcifernú hranicu.

Na elitných konzumentov síce výrazne strácame, posledné čísla však až tak dramaticky nevyzerajú. Spotreba zlatého nápoja s chutnou penou u nás nerastie len podľa spoločnosti Kirin Holdings, ale tiež podľa nášho Štatistického úradu. Kým v roku 2024 vypil priemerný Slovák 48,3 litra tejto tekutiny, v roku 2025 to bolo podľa zatiaľ predbežných dát už 54,2 litra.

Problémy hlásia obaja trhoví giganti

Ešte zásadnejšie sú zmeny správania sa spotrebiteľov. Alkoholické fľašky či plechovky čoraz častejšie menia za ochutené varianty. Okrem toho naše krčmy či bary zívajú čoraz väčšou prázdnotu. „Skutočne, dlhodobo sledujeme presun ľudí od čapovaného piva k tomu balenému,“ potvrdil obchodný riaditeľ Plzeňského Prazdroja Slovensko Martin Grygařík.

„Napriek tomu to neznamená, že by ľudia do reštaurácií prestali chodiť. Len je pre nich dôležitý celkový zážitok, aby podniky boli útulné, aby ponúkali skvele ošetrené pivo, dobré jedlo a ústretovú obsluhu,“ pokračoval.

Na pokles spotreby „tekutého chleba“ má zástupca českého giganta vlastné vysvetlenie. Podľa jeho slov vlani spotrebiteľov ovplyvnilo najmä počasie, no svoju rolu zohrali aj neskorý nástup a skoré ukončenie sezóny. „Nestabilné chladnejšie jarné a letné mesiace minulého roka spôsobili zníženie predaných objemov počas letnej sezóny o šesť percent. Naše predaje v retaile zostali na takmer rovnakej úrovni, pokles pri čapovanom pive bol však značnejší,“ ozrejmil slabšie čísla.

Okrem počasia firma spomína aj „zhoršenie ekonomického sentimentu spotrebiteľov“ na Slovensku. To v preklade znamená, že ľudia šetria a piju menej, predovšetkým v krčmách. Predaj baleného fľašiek ostal oproti roku 2024 stabilný.

„Vplyv na predaje malo aj spotrebiteľské správanie. Slováci vlani viac šetrili na výdavkoch na voľný čas a aktivity s tým spojené, vrátane návštev prevádzok,“ vysvetlil ďalej Grygařík. Tento rok sa už vyvíja o čosi lepšie, a to predovšetkým kvôli vysokým teplotám v uplynulých týždňoch. Konkrétne čísla však prezradiť nemohol.

Úspešný rok 2025 nezažil ani druhý gigant na našom trhu. Aj skupine Heineken, ktorá u nás pôsobí cez tri rôzne entity, a to Heineken Slovensko, Heineken Slovensko Sladovne a Heineken Slovensko Distribúcia, vlani klesali ako tržby, tak aj zisky.

„Hospodárske výsledky v roku 2025 ovplyvnili klesajúca spotreba, náročné trhové prostredie a rastúci tlak na náklady,“ poznamenal manažér pre korporátne záležitosti Heineken Slovensko Róbert Kičina.

Aj tu vnímajú, že našinci opúšťajú krčmy a viac piju doma. „Zároveň platí, že gastro segment zostáva pre rozvoj pivnej kultúry mimoriadne dôležitý a my ho aktívne podporujeme v tom, aby dokázal reagovať na meniace sa potreby zákazníkov,“ napísal Kičina.

O nič lepšie na tom nie sú ani menší menší zástupcovia, ktorých združuje Asociácia malých nezávislých pivovarov Slovenska. „Nižšiu návštevnosť, ktorá so sebou prináša slabšiu spotrebu, pociťuje celý gastro sektor. Netýka sa to len piva,“ podotkol predseda asociácie Ľubomír Vančo.

Títo výrobcovia navyše nemajú v rukách správne karty. „Majú vyššie náklady na suroviny a menší kapitál, čo znamená, že si nevedia „kúpiť“ prevádzku, ktorá by čapovala ich produkty,“ opísal nerovný súboj Vančo.

Na druhej strane im vedia poskytnúť určitú dávku exkluzivity, a to cez iné druhy a štýly piva, ktoré veľké značky nevyrábajú. „Niektoré prevádzky sa tým vedia odlíšiť od tých ostatných,“ priblížil vzápätí.

Takúto skúsenosť má aj riaditeľ bratislavského pivovaru Dock7 Tomáš Holec. „Pokles spotreby sme sledovali v našich prevádzkach niekoľko rokov. Bod zlomu nastal v minulom roku, keď sme sa rozhodli pre radikálnu zmenu a začali sme si variťvlastné pivá. Odpútanie sa od bývalého dodávateľa nám umožnilo významne zvýšiť flexibilitu aj kvalitu vo všetkých procesoch,“ uviedol.

„Po prechode na vlastné portfólio sledujeme významný nárast konzumácie alkoholických pív v porovnaní s minulými rokmi. V relevantných prevádzkach zaznamenávame medziročný nárast o viac ako 30 percent,“ dodal s tým, že nealko varianty rastú o asi 10 percent.

Čapovanú Plzeň pod dve eurá nenájdete

Samotná cena moku pre dospelých na Slovensku až taká vysoká nie je. Stačí si prelistovať reklamnými letákmi niekoľkých obchodov. Jeden z nich napríklad ponúka pollitrovú 12-tku značky Gambrinus so zľavou 28 percent za 55 centov. Iný predajca zase predáva plechovku Budvaru za 65 centov. Ten istý predajca ponúka aj Pilsner Urquell, tentoraz je cena o trochu vyššia, a to až 1,19 eura.

Ak sa pozrieme na cenu tejto značky v pohostinstvách či baroch, treba ju rozdeliť na tú pred pandémiou a na tú po pandémii. Pred rokom 2020 boli ceny stabilnejšie, mimo centier veľkých miest sa dal čapovaný Pilsner kúpiť v rozmedzí od 1,6 do 2,2 eura. V centre Bratislavy to bolo drahšie už vtedy, za pol litrovú Plzeň ste vedeli nechať aj tri eurá.

Potom však prišla inflačná vlna. Cenníky sa upravili smerom nahor ako v centrách miest, tak aj v dedinských krčmách. Cena tejto značky sa definitívne priblížila k hranici troch eur, v niektorých prípadoch ju pokorila.

Dnes sa pod dve eurá nenapijete ani na dedine. Naopak, aj tu sú ceny často ďaleko vyššie. V Bratislave či iných turistických centrách sú ešte zaujímavejšie. Cenovka sa tu pohybuje od 3,2 až po 3,8 eura. V luxusnejších podnikoch, napríklad v bratislavskom Starom meste, môže účet presiahnuť aj štyri eurá.

Rovnako tak rástla aj cena Zlatého Bažanta. Ešte pred 10 rokmi ste ho v krčme vedeli kúpiť za 1,2 eura. Potom sa však začal variť prémiový ležiak ’73, ktorý mestských krčmičkách začal rýchlo stúpať k hranici dvoch eur. A veľmi rýchlo ju aj prekonal.

V súčasnosti za klasickú 10-tku zaplatíte na dedine od 1,7 do 2,1 eura. Za 12-tku a spomínanú ’73-ku si čosi priplatíte, priemerná cena sa tu pohybuje okolo úrovne 2,5 až 2,8 eura. V centre Bratislavy pokojne aj tri eurá.

Budúcnosť cenoviek obľúbených bubliniek bude závisieť od viacerých faktorov ako ceny energií, obalov, logistiky, ďalej od investícií do výroby, ale tiež od mzdových nákladov. V neposlednom rade to budú ceny potrebných surovín – jačmenného sladu a chmeľu.

V prípade prvej menovanej suroviny sú výsledky žatvy regionálne mimoriadne rôznorodé od veľmi dobrých až po slabé, a to ako z hľadiska objemov, tak aj kvality. „Môžeme konštatovať, že napriek vývoju počasia je tohtoročná žatva vo všeobecnosti v medziach dlhodobého priemeru,“ vyjadril sa výkonný riaditeľ Slovenského združenie výrobcov piva a sladu Vladimír Machalík.

V prípade chmeľu o regionálnych rozdieloch hovoriť nemôžeme. Na Slovensku sa totiž pestuje len na jedinom mieste – v okolí Nemšovej na Považí. „Zber chmeľu začína v našich zemepisných šírkach práve teraz, preto je ešte priskoro hodnotiť úrody. Kľúčové budú obsahy alfa kyselín v chmeli, ktoré sú kľúčovou surovinou pre výrobu piva a dodávajú mu horkosť,“ doplnil šéf združenia, ktoré u nás zastupuje všetkých dôležitých hráčov.

Avšak vzhľadom na fakt, že Slovensko v rámci Európskej únie nie je jeho výrazným pestovateľom, vývoj cien bude závisieť od úrod v krajinách, ktoré majú tieto výmery ďaleko vyššie. Ide predovšetkým o Nemecko a Českú republiku. Kým u nás sa v blízkosti Nemšovej pestuje chmeľ na asi 37 hektároch, v Česku je to až 4 800 hektárov. Ide tak o absolútny kontrast.

Historický nárast výroby

Výraznou zmenou je aj spomínaná výmena bežných pív za nealko varianty, prípadne radlery. „Ľudia viac dbajú na zdravý životný štýl, oveľa viac športujú, dávajú si pozor na líniu, dívajú sa na to, čo pijú a jedia. Tieto nové kritériá ovplyvňujú celkovo nielen spotrebu piva, ale aj alkoholu,“ prezradil Grygařík.

Rovnaký trend pozoruje aj Slovenské združenie výrobcov piva a sladu. Výroba nealko piva a radlerov stúpa v celej Európskej únii. Na Slovensku predstavuje nárast ich výroby medziročne takmer 14 percent,“ načrtol Machalík s tým, že v roku 2025 sa u nás vyrobilo 189-tisíc hektolitrov piva bez alkoholu, čo bolo najviac v histórii krajiny.

Okrem toho je potešujúci fakt, že v minulom roku narástla výroba piva aj celkovo. Ak sa spočíta bežné pivo, jeho nealko alternatíva spolu so všetkými druhmi radlerov, priblížime sa k objemu 3,1 milióna hektolitrov týchto nápojov, čo bolo medziročne o takmer štyri percentá viac. Išlo pritom o číslo, ktoré bolo veľmi podobné tomu, ktoré sme videli v pandemickom roku 2020.

„A vidíme to aj na spotrebe, zatiaľ čo v Európskej únii je v priemere každé 12-te skonzumované pivo nealkoholické, na Slovensku je to zhruba každé piate,“ ponúkol štatistiku Machalík.

X X X

AfD začína víťazné ťaženie. Prečo východní Nemci volia extrémistov?

Ovládnu východné Nemecko pravicoví extrémisti? V troch spolkových krajinách – v Durínsku, Sasku a Brandenbursku – sa v septembri budú konať voľby do krajinského snemu. A podľa predvolebných prieskumov hrozí, že vo všetkých zvíťazí Alternatíva pre Nemecko (AfD), teda strana, ktorú Spolkový úrad na ochranu ústavy (BfV) už pred troma rokmi klasifikoval ako podozrivú z pravicového extrémizmu, a vláda v Berlíne ešte nedávno zvažovala, či nepožiada o jej súdny zákaz. Vo väčšine spolkových krajín na východe pritom AfD vyhrala už v júnových eurovoľbách. Prečo je tam taká populárna? Môže za to horšia životná úroveň, nostalgia za socializmom alebo sklony k autoritatívnej vláde?

Durínsky líder AfD Björn Höcke na predvolebnom mítingu v meste Suhl.

Nemecké médiá už niekoľko mesiacov varujú, že východ krajiny zaplavuje „modrá vlna“ (modrá je politickou farbou AfD). A prieskumy to len potvrdzujú.

V Durínsku, kde budú krajinské voľby 1. septembra, je AfD s 30 percentami najsilnejšou stranou pred Kresťanskodemokratickou úniou (CDU, 21 percent), Alianciou Sahry Wagenknechtovej (BSW, 19 percent) a Ľavicou (16 percent).

Podobne to vyzerá v Sasku, kde sa bude voliť v rovnakom čase. Aj tam vedie v prieskumoch AfD s 32 percentami pred CDU (29 percent) a BSW (15 percent).

Víťazstvo naznačujú i preferencie v Brandenbursku. Voľby do krajinského snemu sa tam budú konať o tri týždne neskôr a AfD má zatiaľ najväčšiu podporu 24 percent voličov, keď predbehla sociálnych demokratov (SPD) s 20 percentami, CDU s 19 a BSW so 17 percentami.

Taký vývoj nie je prekvapením, obrovským úspechom pre pravicových extrémistov boli už voľby do Európskeho parlamentu. „AfD je späť – a chystá sa dobyť východné Nemecko,“ upozornil už v júni týždenník Stern.

Celoštátne vtedy „modrá strana“ obsadila druhé miesto hneď za opozičnou úniou CDU/CSU, no triumfovala takmer vo všetkých spolkových krajinách na východe – zo šiestich tam vyhrala v piatich. Výnimkou bol iba Berlín, kde zvíťazili Zelení.

Pohľad na politickú mapu s výsledkami eurovolieb pripomínal situáciu z čias studenej vojny – akoby krajinu znova rozdelila železná opona na západné Nemecko a Nemeckú demokratickú republiku (NDR).

Vďaka výsledkom AfD sa opäť ukázalo, že ani 35 rokov od pádu Berlínskeho múru nestačilo na to, aby sa krajina zjednotila nielen geograficky, ale aj politicky a mentálne. Ako je to možné?

Fabrizio Bensch TASR/APDemonštranti držia transparent s nápisom „Björn Höcke je nacista“ pred budovou súdu v nemeckom meste Halle v apríli tohto roka.

V Durínsku je AfD na čele prieskumov už celé mesiace a ako pripomína portál Taz.de, pod vedením Björna Höckeho je tam veľmi radikálna. Ide o politika, ktorý je známy obdivom k nacizmu, antisemitizmom, nenávisťou k migrantom aj ku komunite LGBTI.

Za používanie nacistických symbolov mu už súd uložil pokutu a za jeho postoje ho dokonca i vedenie AfD chcelo vylúčiť zo strany. Jeho pozíciou to však neotriaslo, stále sa teší veľkej obľube.

„Pôjdeme dlhou cestou čistenia a prestavby,“ cituje Höckeho slová portál Der Standard. Na mítingoch s voličmi vystupuje, akoby poznal riešenie na všetky problémy.

Hovorí o ekonomike, dôchodkoch, vojne na Ukrajine, sľubuje, že zo škôl odstráni „dúhové vlajky“ a „rukami – nohami bude brániť ďalšiemu prijímaniu ilegálnych migrantov“.

Jedinou útechou pre demokratických politikov je, že aj keď AfD v troch najbližších krajinských voľbách na východe vyhrá (v Durínsku môže obsadiť až tretinu kresiel v sneme), vládnuť nebude, lebo je pre ostatné strany neprijateľná. Jej koaličný potenciál je v súčasnosti takmer nulový. S touto stranou nechce mať nič spoločné ani CDU, Ľavica či Aliancia Sahry Wagenknechtovej.

Prečo však východné Nemecko tak inklinuje k pravicovému extrémizmu? Podľa mnohých analytikov za to môže frustrácia tamojších voličov, ktorých ostatné strany sklamali. Životná úroveň aj priemerné platy sú na východe stále nižšie ako na západe.

Politológ Volker Best z Univerzity Martina Luthera v Halle pripomína, že „východ“ má i dnes svoje špecifiká. Je tam dosť výrazne zastúpené nielen obyvateľstvo zo slabších sociálnych vrstiev, ale aj konzervatívci. A tí AfD prijímajú lepšie ako ľudia na západe.

„Dobre situovaní, ľavicovoliberálni voliči nie sú na východe tak veľmi zastúpení ako na západe,“ zhodnotil pre portál Der Standard.

Svoje zohráva tiež historická skúsenosť, tzv. ostalgia (zo slova nostalgia a „ost“ – východ). „Autoritatívne štruktúry boli na východe ukotvené oveľa silnejšie ako na západe. Ľudia na východe zažili dve diktatúry,“ dodal Best.

Zatiaľ čo sa západné Nemecko po druhej svetovej vojne vydalo cestou demokracie, NDR zažila po nacizme zase komunistický režim.

Vlani to potvrdila i štúdia expertov z Univerzity v Lipsku, ktorá priniesla šokujúce výsledky – vyše 64 percent východných Nemcov je presvedčených, že nemá význam zaujímať sa o politiku, štvrtina by privítala vládu jedinej silnej strany a 14 percent dokonca „führera“, ktorý by štát spravoval pevnou rukou.

Nemožno sa potom čudovať, že v regiónoch, kde pred demokraciou dávajú prednosť istote autoritárskeho štátu, majú úspech extrémisti.

Best pritom poukazuje na zvláštny paradox. AfD žne na východe úspechy s protimigračnou politikou, hoci je tam podiel prisťahovalcov oveľa menší ako na západe. Kým vo východných častiach tvoria len 8,3 percenta populácie, v Hesensku je to vyše 19 percent.

Tradičné nemecké strany si už problémy východu uvedomujú, ako aj to, že ich podcenili a zanedbali. Otázne zostáva, či sa im podarí zmeniť stratégiu a znova si získať dôveru tamojších voličov.

 X XX

Nová hviezda nemeckej politiky? Bývalá politička láka sklamaných voličov

Do boja o hlasy nemeckých voličov vstupuje nová strana – Aliancia Sahry Wagenknechtovej (BSW). Meno získala po svojej zakladateľke, ktorá sa vo vrcholovej politike pohybuje už 20 rokov. Začínala ako presvedčená komunistka, neskôr sa stala mediálnou tvárou strany Die Linke (Ľavica). Šéfka BSW je obľúbená, no má blízko k populizmu. Kritizuje sankcie proti Rusku, migráciu aj ochranu klímy.

Zakladateľka a predsedníčka novej politickej strany Sahra Wagenknechtová.

„Všetci vidíme, že naša krajina je v hlbokej kríze, ktorú spôsobili chybné politické rozhodnutia. Mnohé občianky a občania majú oprávnený pocit, že ich politici neberú vážne, a tak by to v demokracii nemalo fungovať, lebo zanikne. Mne a mojim kolegom to robí starosti, a to je aj jeden z dôvodov, prečo sme si povedali, že založíme novú stranu,“ vysvetlila Wagenknechtová pre Welt TV.

Kritika a veľké ambície

Jej zámer bol jasný už po tom, ako v októbri minulého roka spolu s deviatimi ďalšími členmi opustila rady Die Linke, následkom čoho sa strane rozpadol poslanecký klub v spolkovom parlamente.

Krátko nato založila spolok, ktorý začal zbierať peniaze pre BSW. Vďaka darom má teraz k dispozícii asi 1,4 milióna eur.

„Položíme základy pre stranu, ktorá má potenciál podstatne zmeniť spektrum nemeckých strán a predovšetkým zásadne zmeniť politiku v našej krajine,“ vyhlásila Wagenknechtová pred pár dňami na tlačovej konferencii, kde oznámila vznik BSW.

Súčasnú nemeckú vládu označila za najhoršiu v histórii, vyčíta jej neschopnosť a aroganciu. Kritike však podrobila aj opozíciu vrátane strany Die Linke, ktorá vraj namiesto „normálnych ľudí“ bojuje za „bizarné menšina.

Wageknechtová priznala, že na vypracovanie podrobnejšieho programu ešte nemali čas, no budú na ňom pracovať tak, aby bol hotový do parlamentných volieb v septembri 2025.

Potom by sa aliancia mala premenovať, aby sa nevolala podľa nej. Už v júni tohto roka sa chce BSW zapojiť do volieb do Európskeho parlamentu a v septembri do krajinských volieb v Durínsku, Brandenbursku a Sasku.

Strana zatiaľ predstavila len základné body programu, tzv. manifest. Chcela by zvýšiť mzdy, dôchodky aj príspevky pre nezamestnaných, štát by mal tiež viac investovať do vzdelávania, presadzuje i vyššie dane pre bohatých.

Markus Schreiber SITA/APSahra Wagenknechtová v októbri minulého roka, keď vystúpila zo strany Die Linke (Ľavica) a oznámila zámer založiť nový politický subjekt.

Sankcie by zrušila

To, čo odborníkov znepokojuje, sú postoje Wagenknechtovej k sporným otázkam. Hoci sa prezentuje ako ľavicová politička, mnohé jej názory tomu nezodpovedajú. Sú skôr konzervatívne či dokonca pravicové. Napriek svojmu pôvodu (otec bol Iránčan a matka Nemka) napríklad žiada obmedziť migráciu. Je aj za zrušenie „hlúpych“ európskych sankcií proti Rusku.

„Nie je tradičnou ľavičiarkou, lebo jej politika má i pravicovopopulistické prvky. Vyhlásila napríklad, že najnebezpečnejšou stranou v spolkovej vláde sú Zelení. Ekonomicky stojí na strane ľavice, ale kultúrne sa orientuje pravicovo,“ uviedol pre Pravdu politológ Uwe Jun z Univerzity v Trieri. Wagenknechtová preto kritizuje aj stranu Die Linke, ktorá podporuje menšiny, ochranu klímy či imigrantov.

BSW je za ďalšie využívanie fosílnych palív, nechvaľuje ani zákazy pre spaľovacie motory. „V zahraničnej politike Wagenknechtová zastáva proruské postoje. Je presvedčená, že by Ukrajina s Ruskom mala rokovať o mieri. Podľa nej sa to dá dosiahnuť aj tým, že sa zredukuje alebo úplne zastaví vojenská pomoc pre Ukrajinu,“ vysvetlil Jun.

Daniel Karmann TASR/APNespokojnosť s vládnou politikou v Nemecku narastá. Celý týždeň demonštrovali aj rozhorčení poľnohospodári, ktorých traktory blokovali dopravu. Takto to v piatok vyzeralo v Norimbergu.

Nová nemecká strana má dosiaľ len 44 členov, no Wagenknechtová v tom problém nevidí. Ako zdôraznila, ľudí budú prijímať pomaly, aby si ich mohli poriadne preveriť. Jej spolupredsedníčkou v BSW sa stala Amira Mohamed Ali, moslimka egyptsko-nemeckého pôvodu, s ktorou sedí v spolkovom parlamente a spoločne odišli zo strany Die Linke.

Ako Wagenknechtová prezradila, keby aliancia uspela v jesenných voľbách do troch krajinských parlamentov vo východnom Nemecku, spoluprácu s pravicovo-extrémistickou Alternatívou pre Nemecko (AfD) si nevie predstaviť. Aj keď popularita tejto strany v Nemecku rastie, jej program je podľa šéfky BSW príliš odlišný.

„AfD je práve na východe stranou so silným pravicovo-extrémistickým krídlom. S pravicovými extrémistami nemôžeme spolupracovať, to by odporovalo našim základným požiadavkám,“ zdôvodnila pre Welt TV.

Kandidátov do európskych volieb si už aliancia stihla pripraviť, ale kto zabojuje o posty v regionálnych parlamentoch, nie je známe. Isté je iba to, že Wagenknechtová medzi nimi nebude – ako totiž vyhlásila, jej miesto je v Bundestagu.

Konkurencia pre AfD?

Má nová aliancia šancu na úspech? Predseda opozičnej Kresťanskodemokratickej strany Nemecka (CDU) Friedrich Merz jej veľkú nádej nedáva. Podľa neho je BSW zbytočná.

„Túto zmes socializmu a nacionalizmu v tejto krajine nikto nepotrebuje,“ zhodnotil pre agentúru DPA. „Medzi etablovanými stranami, aj medzi nami, úniou CDU a CSU, je široká politická ponuka. Nie je tam žiadna medzera,“ dodal.

Politickí analytici sú však iného názoru. Podľa nich Wagenknechtová, naopak, vycítila sklamanie veľkej časti ľudí, ktorí už nevedia, koho voliť, a preto neraz hľadajú východisko u AfD, hoci majú ľavicové zmýšľanie.

„Práve týchto voličov sa snaží získať,“ naznačil pre Pravdu Torsten Oppelland, politológ z Univerzity Friedricha Schillera v Jene. BSW by tiež mohla nájsť podporu v politických táboroch strán Die Linke či SPD.

To, že by mohla zabodovať, potvrdzujú aj prieskumy. Vlani v novembri si až tretina opýtaných vedela predstaviť, že by dali hlas novej aliancii, podľa analýzy CDU by mohla získať asi 10 percent.

Jun je presvedčený, že všetko závisí od toho, ako rýchlo potrvá budovanie strany. Do volieb potrebuje postaviť kandidátov a zohnať zdroje. „Tých 1,4 milóna eur, ktoré doteraz vyzbierala, je málo,“ upozornil. Wagenknechtová sa však môže oprieť o vlastnú popularitu.

„Je to prominentná ľavicová politička, jedna z najznámejších v Nemecku. Hoci býva na západe krajiny, obľúbená je najmä na východe, odkiaľ pochádza. Často vystupuje v diskusných programoch a iných televíznych reláciách. Je autorkou viacerých kníh, v ktorých predstavila svoje názory,“ opísal ju politológ.

Na dohady, ako by mohla ovplyvniť nemeckú politiku, je však podľa neho ešte priskoro.

X XX

AfD začína víťazné ťaženie. Prečo východní Nemci volia extrémistov?

Ovládnu východné Nemecko pravicoví extrémisti? V troch spolkových krajinách – v Durínsku, Sasku a Brandenbursku – sa v septembri budú konať voľby do krajinského snemu. A podľa predvolebných prieskumov hrozí, že vo všetkých zvíťazí Alternatíva pre Nemecko (AfD), teda strana, ktorú Spolkový úrad na ochranu ústavy (BfV) už pred troma rokmi klasifikoval ako podozrivú z pravicového extrémizmu, a vláda v Berlíne ešte nedávno zvažovala, či nepožiada o jej súdny zákaz. Vo väčšine spolkových krajín na východe pritom AfD vyhrala už v júnových eurovoľbách. Prečo je tam taká populárna? Môže za to horšia životná úroveň, nostalgia za socializmom alebo sklony k autoritatívnej vláde?

Nemecké médiá už niekoľko mesiacov varujú, že východ krajiny zaplavuje „modrá vlna“ (modrá je politickou farbou AfD). A prieskumy to len potvrdzujú.

V Durínsku, kde budú krajinské voľby 1. septembra, je AfD s 30 percentami najsilnejšou stranou pred Kresťanskodemokratickou úniou (CDU, 21 percent), Alianciou Sahry Wagenknechtovej (BSW, 19 percent) a Ľavicou (16 percent)

Podobne to vyzerá v Sasku, kde sa bude voliť v rovnakom čase. Aj tam vedie v prieskumoch AfD s 32 percentami pred CDU (29 percent) a BSW (15 percent).

Víťazstvo naznačujú i preferencie v Brandenbursku. Voľby do krajinského snemu sa tam budú konať o tri týždne neskôr a AfD má zatiaľ najväčšiu podporu 24 percent voličov, keď predbehla sociálnych demokratov (SPD) s 20 percentami, CDU s 19 a BSW so 17 percentami.

Taký vývoj nie je prekvapením, obrovským úspechom pre pravicových extrémistov boli už voľby do Európskeho parlamentu. „AfD je späť – a chystá sa dobyť východné Nemecko,“ upozornil už v júni týždenník Stern.

Celoštátne vtedy „modrá strana“ obsadila druhé miesto hneď za opozičnou úniou CDU/CSU, no triumfovala takmer vo všetkých spolkových krajinách na východe – zo šiestich tam vyhrala v piatich. Výnimkou bol iba Berlín, kde zvíťazili Zelení.

Pohľad na politickú mapu s výsledkami eurovolieb pripomínal situáciu z čias studenej vojny – akoby krajinu znova rozdelila železná opona na západné Nemecko a Nemeckú demokratickú republiku (NDR).

Vďaka výsledkom AfD sa opäť ukázalo, že ani 35 rokov od pádu Berlínskeho múru nestačilo na to, aby sa krajina zjednotila nielen geograficky, ale aj politicky a mentálne. Ako je to možné?

 Fabrizio Bensch TASR/APDemonštranti držia transparent s nápisom „Björn Höcke je nacista“ pred budovou súdu v nemeckom meste Halle v apríli tohto roka.

V Durínsku je AfD na čele prieskumov už celé mesiace a ako pripomína portál Taz.de, pod vedením Björna Höckeho je tam veľmi radikálna. Ide o politika, ktorý je známy obdivom k nacizmu, antisemitizmom, nenávisťou k migrantom aj ku komunite LGBTI.

Za používanie nacistických symbolov mu už súd uložil pokutu a za jeho postoje ho dokonca i vedenie AfD chcelo vylúčiť zo strany. Jeho pozíciou to však neotriaslo, stále sa teší veľkej obľube.

„Pôjdeme dlhou cestou čistenia a prestavby,“ cituje Höckeho slová portál Der Standard. Na mítingoch s voličmi vystupuje, akoby poznal riešenie na všetky problémy.

Hovorí o ekonomike, dôchodkoch, vojne na Ukrajine, sľubuje, že zo škôl odstráni „dúhové vlajky“ a „rukami – nohami bude brániť ďalšiemu prijímaniu ilegálnych migrantov“.

Jedinou útechou pre demokratických politikov je, že aj keď AfD v troch najbližších krajinských voľbách na východe vyhrá (v Durínsku môže obsadiť až tretinu kresiel v sneme), vládnuť nebude, lebo je pre ostatné strany neprijateľná. Jej koaličný potenciál je v súčasnosti takmer nulový. S touto stranou nechce mať nič spoločné ani CDU, Ľavica či Aliancia Sahry Wagenknechtovej.

Prečo však východné Nemecko tak inklinuje k pravicovému extrémizmu? Podľa mnohých analytikov za to môže frustrácia tamojších voličov, ktorých ostatné strany sklamali. Životná úroveň aj priemerné platy sú na východe stále nižšie ako na západe.

Politológ Volker Best z Univerzity Martina Luthera v Halle pripomína, že „východ“ má i dnes svoje špecifiká. Je tam dosť výrazne zastúpené nielen obyvateľstvo zo slabších sociálnych vrstiev, ale aj konzervatívci. A tí AfD prijímajú lepšie ako ľudia na západe.

„Dobre situovaní, ľavicovoliberálni voliči nie sú na východe tak veľmi zastúpení ako na západe,“ zhodnotil pre portál Der Standard.

Svoje zohráva tiež historická skúsenosť, tzv. ostalgia (zo slova nostalgia a „ost“ – východ). „Autoritatívne štruktúry boli na východe ukotvené oveľa silnejšie ako na západe. Ľudia na východe zažili dve diktatúry,“ dodal Best.

Zatiaľ čo sa západné Nemecko po druhej svetovej vojne vydalo cestou demokracie, NDR zažila po nacizme zase komunistický režim v područí Sovietskeho zväzu.

Vlani to potvrdila i štúdia expertov z Univerzity v Lipsku, ktorá priniesla šokujúce výsledky – vyše 64 percent východných Nemcov je presvedčených, že nemá význam zaujímať sa o politiku, štvrtina by privítala vládu jedinej silnej strany a 14 percent dokonca „führera“, ktorý by štát spravoval pevnou rukou.

Nemožno sa potom čudovať, že v regiónoch, kde pred demokraciou dávajú prednosť istote autoritárskeho štátu, majú úspech extrémisti.

Best pritom poukazuje na zvláštny paradox. AfD žne na východe úspechy s protimigračnou politikou, hoci je tam podiel prisťahovalcov oveľa menší ako na západe. Kým vo východných častiach tvoria len 8,3 percenta populácie, v Hesensku je to vyše 19 percent.

 X X X

 Miliardy pro Izrael, naděje pro Kyjev. Co skrývá projekt Achillův ští

Je to jeden z největších obchodů v historii izraelských zbrojovek. Řecko kupuje od židovského státu sofistikované systémy protivzdušné obrany v přepočtu za 75 miliard korun. Projekt Achillův štít – podle bájného hrdiny, který padl při obléhání Tróje – by tak mohl uvolnit řecké systémy Patriot pro Ukrajinu. Některé prvky tohoto systému si objednala i česká armáda.

SPYDER – systém protivzdušné obrany, který si pořídilo i Česko. Jedná o systém krátké až střední obrany vhodný proti dronům a střelám s plochou dráhou letu.Foto: Missile Defense Advocacy Alliance

Podle dohody budou Řecku dodány obranné systémy Davidův prak, Spyder a Barak MX, uvedla v pondělí agentura Reuters. Nákup může mít dopad i na ukrajinské bojiště. Řecko v současné době používá především systémy Patriot pro ochranu svého vzdušného prostoru a sovětské/ruské systémy S 300. Jedna baterie Patriot je momentálně nasazená v oblasti Perského zálivu, kde pomáhá chránit vzdušný prostor Saúdské Arábie.

Řecko je pod tlakem, aby společně se Španělskem prodalo Ukrajině své rakety do systému Patriot, jejichž použitelnost brzy končí. Pořízení nových systémů protivzdušné obrany by tak mohlo Řecku uvolnit ruce.

Davidův prak je vysoce sofistikovaný systém protivzdušné obrany středního až delšího doletu. Byl vyvinut americkým gigantem Raytheon a izraelskou zbrojovkou Rafael Advanced Defense Systems. Do služby byl zařazen v roce 2017 a postupně nahrazuje systémy Patriot. Cena za jednu baterii činí cca 600 milionů dolarů, jedna záchytná raketa vyjde na milion dolarů.

Systém dokáže sestřelit drony, balistické rakety i letadla v okruhu až 300 kilometrů. V Izraeli tvoří takzvanou druhou vrstvu obrany po systému Arrow 3, který se pro změnu vypořádává s balistickými raketami středního a dlouhého doletu.

Spyder do služby vstoupil roku 2005. Jedná se o systém krátkého a středního dosahu. Je schopen neutralizovat cíle na vzdálenost až 80 kilometrů a je účinný proti helikoptérám, dronům, precizně naváděné munici i střelám s plochou dráhou letu.

Čtyři baterie v hodnotě zhruba 14 miliard korun si objednaly i pozemní síly Armády ČR. Do služby tento systém již zařadily například také Indie, Gruzie či Ázerbájdžán.

Barak MX je systém protivzdušné obrany, který je účinný především proti taktickým balistickým raketám, střelám s plochou dráhou letu, helikoptérám a letadlům. Námořní verze dokáže zasáhnout i protilodní střely. Není známo, jakou verzi systému si Řecko pořídí.

Různé verze mají značně odlišný dosah. Verze ER zachytí nepřátelský prostředek až na vzdálenost 150 kilometrů, zatímco verze SR (Short Range) cíl neutralizuje na vzdálenost 15 kilometrů

Řecko na modernizaci své armády vyčlenilo v přepočtu 700 miliard korun. Do roku 2036 chce obdržet 40 bojových letounů F35 z USA, fregaty z Francie a Itálie a plně zprovoznit Achillův štít. Řecko jako jeden z mála členů Severoatlantické aliance setrvale investovalo dvě procenta hrubého domácí produktu do obrany – především kvůli obavám před sousedním Tureckem.

V zemi je navíc vojenská služba povinná a trvá devět měsíců až jeden rok (záleží na složce). Řecko rovněž disponuje více než 140 tisíci vojáků v aktivní a 220 tisíci rezervistů.

X xx

Tady verbíři nepochodí. Rusové se postavili Putinovým odvodům, ulice střeží domobrana

Střídají se po směnách a nepřetržitě střeží ulice své obce. Obyvatelé ruského Bašmakova v Penzenské oblasti organizují sousedské hlídky, které mají zabránit násilným únosům mužů na ukrajinskou frontu. Do neobvyklé iniciativy proti praktikám vojenských verbířů se zapojilo už přibližně 250 obyvatel.

Podle místních v Bašmakově v poslední době přibývá případů, kdy jsou muži nedobrovolně odváděni do náborových kanceláří, kde mají podepsat kontrakt s ruskou armádou. Ze svědectví, která získalo Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL), vyplývá, že náboráři se při tom obvykle nezdráhají použít výhrůžky, lži ani násilí.

Jeden takový případ se měl odehrát 23. července, když k domu zaměstnance bezpečnostní agentury Sergeje Tepljakova přišli dva muži v civilu, kteří se představili jako policisté a požadovali, aby jim ukázal pas.

Když Tepljakov přivolal skutečné strážníky, muži ho podle jeho slov chytili a pokusili se ho dostat do auta. Pustili ho až ve chvíli, kdy na místo přišel jeho syn a začal celou situaci natáčet.

Hned následující den měl podobnou zkušenost další obyvatel devítitisícového města Alexej Denisenko. Toho měli neznámí únosci naložit do auta během výkonu veřejně prospěšných prací s výhrůžkou, že pokud odmítne, „bude to pro něj horší“. Denisenka nakonec zachránila až jeho sestra, která auto dostihla a vynutila si jeho propuštění.

I kvůli těmto incidentům se obyvatelé Bašmakova rozhodli zorganizovat přes sociální síť VKontakte a vytvořili hlídky, které 24 hodin denně střeží ulice města.

„K hlídce jsem se přidala téměř okamžitě. Všechno vzniklo spontánně,“ řekla RFE/RL obyvatelka Bašmakova Galina. Dodala, že se k hlídkám už připojilo zhruba 250 lidí.

Podle místních je nejúčinnější zasáhnout proti verbířům co nejdříve, ještě než jsou muži odvezeni na policejní stanici nebo do náborového střediska. Jakmile se tam dostanou, bývá už většinou pozdě.

Hlídky takto měly zabránit odvozu nejméně šesti lidí. Obyvatelé uvedli, že vozidla použitá při některých incidentech patřila místním státním institucím, což podle nich naznačuje zapojení úřadů.

Podle RFE/RL skončili po případech Tepljakova a Denisenka nejméně dva muži z Bašmakova v náborovém středisku v Penze. Místní tvrdí, že tam na ně byl vyvíjen nátlak, aby podepsali kontrakty s ruskou armádou. Jeden z nich měl být navíc podle svědků vystaven výhrůžkám trestním stíháním kvůli dluhů

Praktiky z Bašmakova nejsou ojedinělé a podobná svědectví se objevují i v dalších ruských regionech, kde se verbíři snaží získat muže na ukrajinskou frontu. Ruské síly na Ukrajině postupují jen velmi pomalu a za cenu obrovských lidských ztrát.

Washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) začátkem léta odhadlo, že Rusko od začátku invaze utrpělo 1,4 milionu obětí, z toho až 450 tisíc padlých vojáků.

Vyhlášení nové oficiální mobilizace by však pro Vladimira Putina představovalo politické riziko, zvláště před parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 18. až 20. září. Kreml se proto snaží jakékoliv obavy rozptýlit.

„To je naprostý nesmysl. Jedná se o informační útok na Rusko,“ přerušil tento týden Putin novináře ještě předtím, než stačil dokončit otázku týkající se mobilizace.

Od začátku invaze vyhlásil Putin jedinou mobilizaci v září 2022. Ačkoliv ji označil za „částečnou,“ vyvolala tehdy v zemi paniku a vedla k útěku stovek tisíc lidí do zahraničí.

Moskva se proto od té doby oficiálním odvodům vyhýbá a k doplňování svých jednotek využívá celou řadu dalších metod – od lukrativních finančních odměn až po použití násilí a výhrůžek.

Některé regiony letos také navýšily náborové bonusy, které přitom o rok dříve snížily. Vojákům navíc stát v květnu nabídl další bonus v podobě odpouštění dluhů až do výše 10 milionů rublů.

X x x

„NATO chce novou frontu.“ Kreml viní Západ z agrese na klíčovém bodě planety

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil k vývoji v arktické oblasti a na ruském Dálném severu. Podle něj v regionu roste riziko konfrontace, které může mít „katastrofální následky“. Za podněcovatele tohoto napětí označuje západní země, a hlavně Severoatlantickou alianci, která na oblast klade zvýšený důraz především poté, co Rusko spustilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo Lavrovův článek v pondělí, krátce poté, co vyšel na Arctic.ru – ruském informačním portálu zaměřeném na Arktidu a ruský Dálný východ.

Lavrov v článku připomíná, že Arktida v posledních letech nabývá na strategickém významu. Tání polárního ledu zpřístupňuje nové námořní trasy, usnadňuje těžbu surovin i rozvoj regionu. Pro Rusko je pak oblast klíčová také kvůli Severní mořské cestě, která vede podél jeho severního pobřeží a má potenciál spojovat Evropu s Asií.

Letos v srpnu čínská přepravní společnost Sea Legend spustila první pravidelnou kontejnerovou linku do Evropy po této trase a koncem měsíce stejnou cestou překvapivě vyrazila také kontejnerová loď z Jižní Koreje, uvedla agentura Reuters. Dopravci si od využití trasy slibují kratší dobu přepravy i nižší náklady oproti tradičním jižním cestám, které navíc kvůli konfliktům na Blízkém východě čelí nejistotě. Severní mořská cesta je nicméně takto využitelná pouze během letních měsíců.

„Nová fronta konfrontace“

Lavrov si nicméně do budoucna od ruské Arktidy slibuje spolupráci nejen s Čínou, která má v regionu i těžební projekty, ale i s dalšími zeměmi, především s Indií. „Pro spolupráci na Dálném severu existují vyhlídky také s Brazílií, Indonésií, Íránem a dalšími zeměmi BRICS,“ dodává. Arktida se tak podle ruského ministerstva zahraničí stává stále důležitějším regionem i pro rozvoj mezinárodní spolupráce a obchodu s Ruskem.

„Existují však tací, kteří tento názor nesdílejí. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že země NATO i samotná aliance ženou region k militarizaci a vytvářejí v něm ohniska mezinárodního napětí?“ pokračuje ministr zahraničí země, která již pátým rokem vede válku se svým sousedem.

Moskva v Arktidě dlouhodobě buduje rozsáhlou vojenskou infrastrukturu a působí tam ruské válečné lodě i ponorky s jadernými zbraněmi. Podle Lavrova však chce Arktidu proměnit v „novou frontu konfrontace“ NATO. Cílem aliance má být „omezení rozvoje Ruska a jeho partnerů“, píše v textu.

NATO se snaží posílit své severní křídlo od začátku války na Ukrajině. Finsko do aliance vstoupilo v roce 2023 a Švédsko o rok později jako zatím poslední země. Letos v únoru pak aliance zahájila misi Arctic Sentry, jejímž cílem je posílit vojenskou přítomnost a schopnost odstrašení v Arktidě a na Dálném severu. Součástí jsou aktivity na moři, ve vzduchu i na pevnině a koordinace operací členských států.

Posilování NATO a Lavrovovo varování

V posledních týdnech svou vojenskou přítomnost v oblasti posílilo Norsko. Země rozšířila svou nově vytvořenou brigádu Finnmark, která sídlí nedaleko ruských hranic. Přibyly do ní mimo jiné dělostřelecký prapor a jednotka protivzdušné obrany, uvedla Reuters.

Lavrov v článku označil tento postup NATO v regionu za „agresivní“. Tvrdí, že aliance v blízkosti ruských severních hranic provádí „intenzivní vojenské přípravy“ a pořádá rozsáhlá cvičení za účasti zemí mimo Arktidu.

„Taková vojenská aktivita na Dálném severu představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Ruska. Zvyšuje se riziko incidentů, které by mohly vyvolat ozbrojenou konfrontaci s potenciálně katastrofálními důsledky,“ napsal ruský ministr zahraničí.

Současně ale Lavrov ke svému hodnocení regionu přidal i varování: „Naši současní protivníci by se již měli poučit z mnoha historických lekcí a pochopit, že pokusy hovořit s Ruskem jazykem sankcí a hrozeb jsou marné. Nepřátelské a nepřátelsky motivované kroky se setkávaly a budou i nadále setkávat s odpovídající reakcí, včetně asymetrických opatření.“

Arktická oblast přitom nabývá na významu i kvůli současné americké administrativě. Washington se netají zájmem posílit svou přítomnost v Grónsku a Kanadě a americký prezident Donald Trump opakovaně označil kontrolu nad Grónskem za strategický zájem Spojených států.

 X x x

 Úspěch AfD vyhnal Němce do ulic, protestovali v Berlíně, Frankfurtu i Mohuči

V několika německých městech se po volbách v Sasku-Anhaltsku konaly demonstrace proti Alternativě pro Německo (AfD). Strana, kterou sasko-anhaltská tajná služba vede od roku 2023 jako prokazatelně pravicově extremistickou, vyhrála podle prognóz hlasování s více než 44 procenty hlasů.

Zhruba 2500 lidí se sešlo na demonstraci ve Frankfurtu nad Mohanem, několik stovek lidí proti AfD protestovalo v Berlíně, další lidé v Mohuči. Požadovali mimo jiné zahájení procesu, který by mohl vést k zákazu AfD. Berlínská demonstrace se uskutečnila pod heslem „Na obranu demokracie! – Zákaz AfD nyní!“. Další demonstrace by se v hlavním městě měla u Braniborské brány konat v pondělí.

AfD podle prognóz v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zvítězila. Dostala přes 44 procent hlasů, zřejmě ale nezíská většinu v zemském sněmu. Nebude tak moci sestavit jednobarevnou vládu, jak si původně přála.

Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o ní Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, zda strana vystupuje „agresivně bojovným“ způsobem proti ústavě. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že návrh na zákaz strany by měl u ústavního soudu naději na úspěch.

 V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP.

V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Předloni ale NPD, která mezitím změnila název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně vzhledem ke slabým volebním výsledkům už od roku 2021 žádné peníze od státu ani nepobírala.

x X X