Celosvetový obchod v ohrození.Trumpova návšteva Írska spustí bezpečnostných operácií.Fidesz bojkotuje voľbu ústavných sudcov. Tvrdí, že Maďarsko prišlo o právny štát.Irán rokovať o Hormuzskom prielive s krajinami Perzského zálivu.Vučič odstúpiť z postu prezidenta a viesť volebnú kampaň
Húsíovia ovládli celé jemenské pobrežie Červeného mora. Povstaleckí húsíovia ovládli celé jemenské pobrežie Červeného mora a tamojšie strategicky dôležité ostrovy, uviedli v piatok predstavitelia medzinárodne uznávanej vlády Jemenu. Skupina spojená s Iránom tým upevnila svoju kontrolu nad prielivom Báb al-Mandab. Jemenskí povstalci z radov Húsíov pochodujú počas mobilizačnej kampane v meste Saná v Jemene 10. septembra 2026.
Báb al-Mandab spája Červené more s Adenským zálivom na dôležitej obchodnej trase zo Stredozemného mora cez Suezský prieplav do Indického oceánu. Najkratšia námorná cesta medzi Európou a Áziou priamo ovplyvňuje celosvetový obchod s tovarom a surovinami.
Predstaviteľ jemenskej vlády pre AFP povedal, že „na západnom pobreží padlo“ všetko územie dosiaľ kontrolované vládou. Húsíovia podľa vládnych zdrojov dobyli Malý a Veľký Haníš. Boli to posledné dva ostrovy pri prielive Báb al-Mandab, ktoré doteraz neovládali. Niekoľko hodín predtým prišli správy o dobytí ostrova Barím (známeho aj ako Majjún), ktorý rozdeľuje prieliv na dva námorné koridory.
Video
Horiace kamióny pri hranici so Saudskou Arábiou. Húsíovia tvrdia, že zaútočili na konvoj. Zdroj: Reuters
Len pred niekoľkými dňami povstalci obsadili strategické prístavné mesto Muchá (Mokka). Na ich najnovší postup medzinárodne uznávaná vláda podľa informácií DPA reagovala leteckými útokmi na bojovníkov húsíov na tamojšom letisku a v prístave.
Z novozískaných pozícií by húsíovia mohli cielene útočiť na lode v Červenom mori a narúšať tamojšiu dopravu. V posledných rokoch tam opakovane útočili na lode a niektoré z nich potopili alebo zadržali. Hovorca húsíov v piatok uisťoval, že lodnej doprave v Báb al-Mandabe nič nehrozí s výnimkou lodí Saudskej Arábie, ktorá v konflikte s povstalcami vojensky podporuje jemenskú vládu.
Húsíovia ubezpečili, že lodnej doprave nič nehrozí
Velenie húsíov v piatok uistilo, že lodnej doprave cez strategický prieliv Báb al-Mandab nehrozí žiadne nebezpečenstvo. Reagovali tak na obavy o bezpečnosť medzinárodnej plavby po tom, ako prevzali kontrolu nad touto oblasťou, informovala agentúra AFP.
„Plavba lodí a medzinárodný obchod v Červenom mori a cez Báb al-Mandab sú bezpečné a pokračujú bez problémov,“ povedal člen vedenia húsíov Házim Asad pre spravodajský portál al-Arabí al-Džadíd. Doplnil, že medzinárodné spoločenstvo nemá žiadny dôvod na obavy, lebo „zo strany Jemenu im nehrozí žiadne nebezpečenstvo.“
Húsíom pri ofenzíve v Jemene pomohol Irán zbraňami a poradcami. Správy o ich postupe vystrelili cenu ropy
Húsíovia prevzali kontrolu nad strategickým ostrovom Majún (známym aj ako Perim) v prielive Báb al-Mandab a ovládli tak aj jeho okolie, odkiaľ sa vo štvrtok stiahli vládne jednotky.
Ostrov Majún rozdeľuje prieliv Báb al-Mandab na dva námorné koridory. Húsíovia získali kontrolu nad ním len deň po tom, ako obsadili strategické prístavné mesto Mokka (Muchá).
Od začiatku ofenzívy húsíov pri Báb al-Mandabe zahynuli stovky ľudí. Tento prieliv je južným vstupom do Červeného mora, ktoré sa stalo kľúčovou trasou pre vývoz saudskoarabskej ropy, keďže od začiatku vojny medzi USA a Iránom je Hormuzský prieliv blokovaný.
Húsíom pri ofenzíve v Jemene pomohol Irán zbraňami a poradcami. Správy o ich postupe vystrelili cenu ropy
Jemenskí povstalci húsíovia vo štvrtok ovládli strategické prístavné mesto Mokka na pobreží Červeného mora a postupujú smerom k prielivu Báb al-Mandab. Podľa zdrojov agentúry Reuters ich ofenzívu priamo podporujú iránske Revolučné gardy, ktoré mali do Jemenu vyslať zbrane, peniaze a vysokopostavených vojenských poradcov. Správy o postupe Húsíov zároveň prudko zvýšili ceny ropy.
X XX
Fidesz bojkotuje voľbu ústavných sudcov. Tvrdí, že Maďarsko prišlo o právny štát
Politický konflikt v Maďarsku sa presunul aj na pôdu ústavných inštitúcií. Fidesz tvrdí, že zmeny prijaté vládou zničili systém bŕzd a protiváh, Tisza jeho obvinenia odmieta.
Parlamentná frakcia maďarskej opozičnej strany Fidesz sa nezúčastní na voľbe nových ústavných sudcov, ktorá sa má konať budúci utorok (15. 9.). Podľa servera hvg.hu frakcia vo svojom vyhlásení uviedla, že „žiadne právo nemôže vzísť z bezprávia a žiadna legitímna voľba ústavných sudcov nemôže vzísť z nezákonného postupu“, informuje spravodajca TASR v Budapešti.
Podľa Fideszu totiž vládna strana Tisza porušila ústavný poriadok Maďarska, keď násilným spôsobom a v rozpore s ústavou zbavila mandátu prezidenta republiky Tamása Sulyoka a ústavných sudcov Pétera Polta, Máriu Ádámovú Haszonicsovú, Zoltána Lomniciho a Miklósa Juhásza.
Opozičná kritika systému
Fidesz tvrdí, že sa tým odstránila deľba moci, zlikvidoval sa systém bŕzd a protiváh a zanikol právny štát. Takto vytvorený nový politický systém označila opozičná strana za nelegitímny s tým, že bol zavedený v hrubom rozpore s ústavou, pričom jeho cieľom je výlučné udržanie moci Tiszy.
V dokumente Fidesz dodal, že po obnovení demokratického právneho štátu budú všetky súčasné rozhodnutia vlády Tiszy preskúmané. Dovtedy chce opozičná strana bojovať proti „tyranii moci“ všetkými dostupnými mierovými prostriedkami v parlamente i mimo neho.
Skrátené funkčné obdobie sudcov
Mandát predsedu Ústavného súdu Pétera Polta a troch ústavných sudcov sa skončil 1. septembra po tom, čo 17. novela ústavy prijatá v júli stanovila, že sa tak stane pri dosiahnutí veku 70 rokov. Podľa novely sa funkčné obdobie sudcov Ústavného súdu skrátilo z 12 na deväť rokov.
Fidesz podal na Ústavný súd sťažnosti proti viacerým ustanoveniam tejto novely, súd ich však v auguste zamietol s odôvodnením, že nemá právomoc preskúmavať samotný text ústavných zmien.
X X X
Irán bude rokovať o Hormuzskom prielive s krajinami Perzského zálivu. Teherán chce nový režim plavby
Loď na prepravu voľne loženého nákladu Galaxy Globe a tanker Luojiashan sú zakotvené, zatiaľ čo Irán sľubuje uzavretie Hormuzského prielivu uprostred americko-izraelského konfliktu s Iránom. V Maskate v Ománe 9. marca 2026.
Irán po mesiacoch obmedzovania plavby hľadá dohodu so štátmi regiónu. Spor sa týka najmä podmienok prechodu lodí cez strategickú vodnú cestu medzi Perzským zálivom a Ománskym zálivom.
Iránske ministerstvo zahraničných vecí v piatok oznámilo, že predstavitelia Teheránu sa v pondelok v Ománe stretnú so zástupcami krajín Perzského zálivu, aby s nimi rokovali o strategickom Hormuzskom prielive. Upozornila na to agentúra AFP, píše TASR.
„Cieľom tohto stretnutia je podporiť lepšie porozumenie medzi krajinami v regióne a pomôcť posilniť spoločnú regionálnu bezpečnosť,“ uviedlo ministerstvo v stanovisku.
Stretnutie v regióne
Dodalo, že na stretnutí sa zúčastnia „Irak a ďalšie pobrežné štáty Perzského zálivu“.
Tento región sužuje od konca februára vojna medzi Teheránom a Washingtonom, ktorú vyvolali americko-izraelské útoky na Irán. Ten následne reagoval odvetnými údermi naprieč Blízkym východom, ako aj blokádou Hormuzského prielivu. Cez túto kľúčovú úžinu sa predtým plavila pätina svetových dodávok ropy.
Spor o Hormuzský prieliv
Irán a Omán, krajiny hraničiace s týmto prielivom, už niekoľko týždňov rokujú o tom, ako bude úžina spravovaná v budúcnosti. Plavba cez ňu nebola pred vojnou spoplatnená, no Teherán v súčasnosti žiada, aby plavidlá získali povolenia, a zvažuje zavedenie mechanizmu na vyberanie poplatkov za prechod.
Lode, ktoré tieto podmienky nedodržujú, sa stávajú terčom iránskych útokov. Spojené štáty zároveň pravidelne bombardujú iránske pobrežie, aby podkopali kontrolu Teheránu nad prielivom.
X XX
Iránsky prezident varuje pred „nebezpečným“ tlakom USA. Sankcie podľa neho dosiahli kritickú úroveň
Masúd Pezeškiján označil súčasnú situáciu za jednu z najzložitejších období pre svetovú politiku. Jeho vyjadrenia prichádzajú v čase snahy Teheránu posilniť vzťahy mimo Západu.
Tlak Spojených štátov na Irán dosiahol kritickú a nebezpečnú úroveň, vyhlásil v piatok iránsky prezident Masúd Pezeškiján v indickom Naí Dillí, kam pricestoval na summit krajín BRICS. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.
„Súčasný svet prechádza obdobím bezprecedentnej zložitosti“, vyhlásil Pezeškiján pred summitom BRICS a dodal, že použitie ekonomického nátlaku túto situáciu len zhoršuje. Zoskupenie BRICS okrem Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Juhoafrickej republiky tvoria Egypt, Etiópia, Irán, Spojené arabské emiráty a Indonézia.
Kritická úroveň sankcií
„Irán bol v posledných rokoch vystavený prísnym sankciám; tento tlak dosiahol v posledných mesiacoch kritickú a nebezpečnú úroveň v dôsledku vojenskej agresie zo strany Spojených štátov a Izraela,“ pokračoval prezident.
„Keď je krajina vystavená politickému a vojenskému tlaku na svoj obchod, energetiku, infraštruktúru a finančný systém, následky toho presahujú jej hranice,“ dodal Pezeškiján.
Iránsky prezident je na svojej prvej oficiálnej návšteve Indie a očakáva sa aj jeho bilaterálne rokovanie s premiérom Naréndrom Módím.
USA a Izrael koncom februára vyvolali vojnu na Blízkom východe údermi na Irán. Jeho ekonomika bola v tom čase oslabená desaťročiami medzinárodných sankcií. Teherán reagoval uzavretím Hormuzského prielivu, kľúčovej námornej cesty, čo spôsobilo prudký nárast globálnych cien energie.
X X X
Kúsok od ruských hraníc sa rozbieha jadrová debata. Kremeľ poslal ostrý odkaz
Rusko pohrozilo Litve, že ak sa rozhodne umiestniť na svojom území jadrové zbrane, mohla by sa stať cieľom ruského jadrového arzenálu. Podľa agentúry RIA Novosti to v piatok povedal hovorca Kremľa Dmitrij Peskov.
„Ak by sa na území tejto krajiny nachádzali jadrové zbrane namierené proti nám, potom by sa aj územie tejto krajiny ocitlo v dosahu našich jadrových zbraní,“ uviedol Peskov. TASR to píše podľa agentúry Reuters.
Vilnius už skôr avizoval, že do konca roka vypustí z ústavy ustanovenie, ktoré zakazuje nasadzovanie jadrových zbraní v krajine. Prezident Gitanas Nauséda povedal, že Litva je prakticky jedinou členskou krajinou Severoatlantickej aliancie (NATO) s takýmto ustanovením.
Litovskí predstavitelia však súčasne podľa Reuters opakovane zdôrazňujú, že krajina nemá v pláne umiestniť jadrové zbrane na svojom území v čase mieru.
Debatu podnietil marcový návrh francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona na vytvorenie nového európskeho rámca jadrového odstrašenia, ktorý by spojencom umožnil dočasne hostiť na svojom území francúzske strategické stíhačky schopné niesť jadrové zbrane. Paríž by si pritom nad ich použitím ponechal absolútnu kontrolu.
Britský denník Financial Times počas leta informoval, že Spojené štáty diskutujú o nasadení svojich jadrových zbraní vo východnom krídle NATO. V súčasnosti sú uskladnené len v Británii, Nemecku, Taliansku, Turecku, Belgicku a Holandsku.
X XX
Sbohem, Londýne. Bohatí se stále častěji přemisťují do Řecka či Turecka
Británie byla dlouhá léta jedním z míst v Evropě, kam mířili bohatí lidé z celého světa. Teď se ale situace mění. Část milionářů a miliardářů zvažuje odchod ze země a vedle Monaka nebo Švýcarska je stále častěji lákají také Řecko, Itálie či Turecko. Hlavním důvodem jsou daně.
Jedním z posledních známých jmen, které Velkou Británii opouští, je hedgeový manažer Chris Rokos. Přesunout se chce do Řecka, odkud přitom v minulosti bohatí lidé často mířili právě do Londýna. Teď se však situace obrací. Bohatí to totiž ve Spojeném království mají stále složitější.
Sázka na „prázdný Londýn“ se Milánu vyplácí. Italské město vábí bohaté Brity
Rokos určitě není sám. Švýcarsko v posledních měsících přilákalo také finančníky Alana Howarda a Jeremyho Collera. Bratři Livingstoneovi zamířili do Monaka. Roste i význam Itálie, a to zejména města Milán, kam od počátku roku 2026 rovněž zamířil velký počet movitých.
Bohatí sledují i dědickou daň
Stále více ale lákají destinace, o kterých by to ještě před časem nikdo příliš neřekl. Řecko nabízí bohatým cizincům zvýhodněný daňový režim až na 15 let. Pozadu nezůstává ani Turecko, které nastavilo úlevy až na období 20 let a výhodou je tam také poměrně nízká dědická daň, píše agentura Bloomberg.
Právě zdanění je v poslední době velmi citlivým tématem v Británii. Tam totiž základní sazba dědické daně aktuálně dosahuje na hranici 40 procent, což se bohatým Britům nelíbí. „Lidé, kteří hledají zemi s velmi nízkým, nebo dokonce prakticky nulovým zdaněním, mají dnes poměrně široký výběr,“ uvedl pro Bloomberg Dominic Lawrance z právní kanceláře Charles Russell Speechlys.
Labouristé vyhnali bohaté z Londýna. A s nimi odjela i jejich luxusní auta
Daně přitom podle něj nejsou jediným důvodem, který do rozhodování o odchodu z Británie rozhoduje. Movití klienti zvažují také kvalitu škol, kulturní nabídku, společenský život nebo celkové podmínky pro rodinu. Jednotlivé státy tak mezi sebou soutěží i tím, co jim mohou nabídnout mimo oblast financí.
Řecko cítí příležitost
Řecko se mezitím snaží zájem bohatých investorů dál podpořit. Společnost Millennium Management chystá svou první kancelář v Aténách a tamní ministr financí Kyriakos Pierrakakis má při příští návštěvě Londýna jednat s představiteli britského finančního sektoru také o případném přesunu i dalších aktivit.
Británie na rostoucí konkurenci reagovala zavedením režimu Foreign Income and Gains. Ten umožňuje některým nově příchozím po dobu čtyř let neplatit britskou daň z vybraných zahraničních příjmů a zisků. Podle daňových poradců je však právě čtyřleté období příliš krátké.
John Barnett z právní kanceláře Burges Salmon by režim prodloužil na sedm let. Dominic Lawrance považuje za vhodnější nejméně desetileté období, které by podle něj dalo movitým zájemcům větší jistotu při rozhodování o dlouhodobém pobytu v zemi.
Britští boháči se připravují na nejhorší. Vyplácejí si rekordní dividendy
„Lidé potřebují určitou míru stability a jistotu, že budou moci v zemi zůstat delší dobu. Čtyři roky jsou ve srovnání s konkurenčními režimy v zahraničí opravdu velmi krátké období,“ řekl Lawrance.
Dosavadní čísla přitom nenasvědčují tomu, že by Británii bohatí cizinci opouštěli ve velkém. Odchody známých jmen ale vyvolávají politickou debatu. Konzervativní opozice například upozornila, že k nahrazení daní placených Rokosem by bylo potřeba přibližně 38 tisíc lidí s průměrnou daní z příjmu, uzavírá Bloomberg.
X XX
Unikátna slovenská cesta je dokončená. Čaká ju veľká medzinárodná premiéra a nápor verejnosti
Záujem o najvyššie položenú asfaltku v rámci strednej a východnej Európy prudko stúpol už vlani, no najväčší nával zrejme zažije v týchto dňoch. Pomerne dlhý úsek je už totiž kompletne obnovený. Zážitkom bude nielen pre verejnosť, ale tiež cyklistov prestížnych pretekov, ktoré vyvrcholia ikonickým dojazdom na legendárny slovenský kopec.
Asfaltka na legendárny kopec je otvorená
Prvú etapu obnovy dokončili minulý rok v júni, kedy sprístupnili prvých 6,5 kilometra z obce Šumiac po Predné sedlo. Teraz slávnostne prestrihli pásku tesne pod vrcholom Kráľovej hole (1 946 m). Celková dĺžka hotového diela je takmer dvanásť kilometrov.
Najvyššie položená lesná cesta a zároveň jedinečná cyklotrasa je už teda oficiálne otvorená. Nahradila tak pôvodnú štrkovú, ktorá zostala, postupom času, úplne rozbitá. Hrozili tam úrazy a nehody, no bezpečnosť sa tam teraz podstatne zlepšila. Rekonštrukciou spevnili pôvodné podložia na vyššiu záťaž a pribudol nový asfaltový koberec.Samotnú cestu aj okolité plochy odvodnili, došlo k prečisteniu žľabov a vybudovaniu nových priepustov. Pribudlo tiež nové oceľovo-drevené zábradlie. Súčasťou projektu boli aj opatrenia na ochranu prírody – prvky umožňujúce migráciu svišťov – a nový drevený mobiliár.
Na projekte spolupracovali Banskobystrický samosprávny kraj, ministerstvo pôdohospodárstva, obec Šumiac, štátny podnik Lesy SR a NAPANT. Vznikla tak súvislá obnovená trasa zo Šumiaca až na jeden z najznámejších vrchov Slovenska.
Dojatý župan
Výstavba prvej polovice stála 1 milión eur. Peniaze na ňu sa podarilo získať z Pôdohospodárskej platobnej agentúry obci Šumiac a Lesom SR, ktorým úseky cesty patria. Zhotoviteľom prvej etapy bola spoločnosť Viakorp, druhú realizovala firma Eurovia. Zvyšnú časť (5,35 kilometra), v hodnote 1,7 milióna eur, financovala župa z eurofondov – prostredníctvom ministerstva investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie.
„Som dojatý. Je to veľká vec, ktorá sa podarila vďaka všetkým zúčastneným inštitúciám,“ povedal krátko po prestrihnutí pásky župan Ondrej Lunter. „Slovensku sme ukázali, ako sa darí, keď všetci spolupracujú. Môžeme byť z rôznych inštitúcií, aj politických táborov, ale vieme sa spojiť,“ zhodnotil.
Pripomenul, že už po otvorení prvej časti zaznamenali dvíhajúci sa záujem turistov o ubytovanie v Šumiaci, Telgárte a iných okolitých obciach. „Hore tak išli aj tržby jednotlivých podnikateľov, ktorí hovoria o tom, že toto je najvýznamnejšie dielo v rámci podpory mäkkého turizmu,“ konštatoval. Vzápätí adresoval všetkým návštevníkom vážne slová.
„Je tu regulovaná rýchlosť maximálne 30 kilometrov za hodinu, preto prosíme o jej rešpektovanie. Už v tom skúšobnom režime sme videli, že ľudia chodia oveľa rýchlejšie – doslova tu ide o život. Aj preto pristupujeme k ďalším opatreniam a inštalujeme tu merače rýchlosti,“ upozornil Lunter. V úsekoch s výskytom svišťov je povolená rýchlosť 15 kilometrov za hodinu.
Napriek tomu, že novinku otvárali za intenzívneho dažďa, náladu to nikomu nepokazilo. Minister pôdohospodárstva Richard Takáč (Smer) komentoval novú asfaltku s úsmevom na tvári. „Podaril sa fantastický projekt. Je výnimočný, topka v strednej Európe. Spoločným úsilím sme dokázali zrealizovať skoro dvanásť kilometrov dlhú trasu – asfaltovú cestu, ktorá je dostupná pre cestných cyklistov na Kráľovu hoľu,“ konštatoval minister.
Kamión doviezol do metropoly Horehronia nezvyčajný náklad v hodnote 12 miliónov eur. Čo sa v ňom skrývalo?
Regióny
„Pomôže to celému regiónu. Slovensko je síce automobilová veľmoc, no bude sa to meniť, diverzifikovať,“ pokračoval Takáč. „Vidíme veľký priestor na podporu cestovného ruchu. Máme čo ukázať celému svetu a verím, že tomu pomôže aj tento projekt. Už o týždeň tu budú preteky Okolo Slovenska – všetci si budú môcť pozrieť, aj na Eurosporte, tento nádherný výšľap pre cyklistov,“ doplnil.
Rodáci sa vracajú
Novinku si už niektorí stihli vyskúšať tesne pred jej oficiálnym otvorením. Jedným z nich je Radovan, ktorý sa svojím výkonom pochválil na sociálnych sieťach. „Bol som to čeknúť. Za mňa VÚC (vyšší územný celok) urobil dobrú robotu. Zviditeľní sa aj Slovensko, pomôžu tiež nádhernému Horehroniu,“ poukázal tiež na blížiaci sa jubilejný 70. ročník medzinárodných pretekov Okolo Slovenska. Ten bude finišovať v nedeľu 20. septembra historickým a ikonickým dojazdom práve na vrchol Kráľovej hole.
Dĺžka etapy, ktorej štart bude na Sliači, je 147 kilometrov. V cieli by mali byť cyklisti pätnásť minút po štrnástej hodine. Organizátori avizujú, že tento dojazd bude najťažším vyvrcholením pretekov za ostatné roky. Zároveň upozornili, že v pelotóne sa predstavia aj špičkové tímy kategórie World Tour, ako napríklad Soudal Quicka-Step (Belgicko), Cofidis (Francúzsko) či Visma-Lease a Bike (Holandsko).
Dedinu zničili a zostal po nej jediný kostol. Teraz praská aj ten, na stenách pribúdajú trhliny. Rodáci prosia o pomoc
Okrem pelotónu sa však očakáva, ešte pred týmto podujatím, aj nápor verejnosti. Návštevnosť tejto lokality „trhala rekordy“ už po dokončení prvej polovice trasy – zaznamenali tam 40-percentný nárast. No a niet sa čo čudovať, veď okrem pohybu na čerstvom vzduchu, v krásnej prírode, si tam ľudia nevedia vynachváliť nádherné výhľady. Kráľova hora patrí medzi päť vrchov sveta, z ktorých vidno, za dobrých podmienok, do šiestich krajín. Okrem Slovenska sú to Česko, Maďarsko, Poľsko, Rumunsko a Ukrajina.
Starostka Šumiaca Jarmila Gordanová potvrdila, že pred rekonštrukciou cesty tam chodievalo podstatne menej turistov. „Po prvej etape u nás začali viac podnikať miestni obyvatelia. Máme tu tri reštaurácie a šesť požičovní e-bicyklov, predtým tu nebola ani jedna. Takisto pribudli ubytovacie zariadenia,“ zhodnotila starostka.
„Veľmi sa z toho teším, lebo ľudia zostávajú v Šumiaci. Nie vždy je to o priemyselných parkoch. My sme práve tá oblasť, kde je ideálne rozvíjať turistický ruch – a to aj takýmto spôsobom, že podporíme tunajších podnikateľov a ľudia tu zostanú,“ uviedla. Pripomenula, že obec má 1 200 obyvateľov, z nich 700 je Rómov. „Zo začiatku nám ľudia odtiaľto utekali, teraz sa sem rodáci vracajú. Veľa mladých ľudí si tu začína kupovať domy či zakladať rodiny. Máme tu aj 350 chalupárov,“ uzavrela starostka.
X XX
Trumpova návšteva Írska spustí jednu z najväčších bezpečnostných operácií v dejinách krajiny
Do ochrany Donalda Trumpa sa zapoja špeciálne jednotky, ozbrojené zložky aj zahraniční partneri. Prezident USA má počas víkendovej cesty rokovať s írskymi predstaviteľmi.
Nadchádzajúca víkendová návšteva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Írsku bude zahŕňať „jednu z najväčších bezpečnostných a policajných operácii“, ktoré írska polícia kedy vykonala. V piatok o tom informovala agentúra DPA, píše TASR.
Trump pricestuje na dvojdňovú návštevu Írska v sobotu 12. septembra. Navštívi v rámci nej Dublin aj svoj golfový komplex v obci Doonbeg, kde sa koná turnaj Irish Open.
Rozsiahla bezpečnostná operácia
Írska polícia, Garda Síochána, uviedla, že sa podieľa na „intenzívnom, dôkladnom a rozsiahlom plánovaní“ v súvislosti s Trumpovou návštevou.
Polícia ju označila za „mimoriadnu udalosť“, čo umožňuje zmeny v rozpisoch služieb a nadčasoch, prerozdelenie personálu a spoluprácu s írskymi ozbrojenými silami a ďalšími medzinárodnými policajnými zložkami.
„Policajná a bezpečnostná operácia týkajúca sa návštevy 47. prezidenta Spojených štátov amerických bude jednou z najväčších policajných a bezpečnostných operácii, ktoré Garda Síochána zrealizovala,“ vyhlásila polícia.
Špeciálne jednotky v pohotovosti
„Počas trvania (tejto operácie) absolvujú členovia Garda Síochána od piatka do nedele viac ako 10 000 dvanásťhodinových služieb,“ dodala.
Do operácie je zapojené aj Veliteľstvo špeciálnych taktík a operácií, príslušníci osobnej ochrany, ozbrojené a spravodajské jednotky, ako aj policajné zložky na udržanie verejného poriadku.
Prípravy sa v súčasnosti finalizujú a podľa dostupných informácií by mal Trumpa v sobotu na letisku v Dubline privítať podpredseda vlády Simon Harris. Šéf Bieleho domu by sa mal následne stretnúť s prezidentkou Catherine Connollyovou a potom aj s premiérom Micheálom Martinom.
X X X
Kremeľ opäť posunul termín dobytia Donecka. Ruská armáda žiada ďalší odklad
Moskva podľa ukrajinských predstaviteľov opakovane posúva termín ovládnutia celej Doneckej oblasti. Ruské jednotky v súčasnosti kontrolujú približne štyri pätiny regiónu.
Kremeľ odložil termín úplného dobytia Doneckej oblasti na Ukrajine na koniec februára. Podľa zástupcu vedúceho ukrajinskej prezidentskej kancelárie Pavla Palisu ruská armáda žiada o posunutie tohto termínu na 31. marca budúceho roka. TASR o tom píše na základe denníka The Moscow Times.
Podľa zdrojov agentúry Bloomberg blízkych Kremľu Putin očakáva, že región bude úplne dobytý v priebehu nasledujúcich šiestich mesiacov. Donecká oblasť zaberá 4,4 percenta územia Ukrajiny a pred vojnou tam žili viac ako štyri milióny ľudí.
Neustále posúvanie termínov
Vlani v auguste armádne velenie Putinovi sľúbilo, že ukrajinský front sa zrúti do októbra alebo novembra a že Donecká oblasť bude definitívne úplne dobytá do polovice štvrtého roku vojny. Na jar 2026 bol termín posunutý na jeseň tohto roka a v lete do konca roka.
Podľa Amerického inštitútu pre štúdium vojny (ISW) Putin od začiatku vojny vo februári 2022 už 15-krát posunul termín úplného dobytia Doneckej oblasti. V súčasnosti ruská armáda ovláda asi 80 percent jej územia (21 170 štvorcových kilometrov). V auguste postupovali ruské jednotky v Donbase na základe údajov ISW tempom 2,36 štvorcového kilometra za deň a Kremeľ by ho mohol ovládnuť až niekedy v októbri 2032.
Klamstvá od velenia
Putin má pravdepodobne informácie o situácii na bojisku založené na „fiktívnej realite“, ako výsledok chronických klamstiev armádneho velenia, píšu experti inštitútu. Napríklad v novembri 2025 náčelník ruského generálneho štábu Valerij Gerasimov informoval Putina o úplnom dobytí Kupjanska. Prevažná časť mesta je však stále pod ukrajinskou kontrolou.
Ruský prezident 1. septembra vyhlásil, že ruské jednotky na Ukrajine „zrýchľujú tempo svojej ofenzívy… Za posledný mesiac sa pod kontrolu ruských vojsk dostalo 14 osád vrátane Kazaččia Lopan a včera aj mesto Sviatogorsk (ukrajinsky Sviatohirsk)“. Svoje video priamo z údajne dobytého mesta následne zverejnil veliteľ 3. armádneho zboru ukrajinských ozbrojených síl brigádny generál Andrij Bileckyj.
Ukrajinská reakcia
„Chcem sa obrátiť na ruské vojenské a vojensko-politické vedenie. Zložte si tie klaunské nosy a farebné parochne. Nevyzerajte ako hlupáci,“ povedal Bileckyj a za ním bolo vidieť veže Sviatohirského kláštora.
X XX
Nemecké volebné zrkadlo ukazuje hlbokú krízu dôvery, ktorá rýchlo prerastá hranice krajiny
Uplynulý víkend v Sasku-Anhaltsku nepriniesol žiadne prekvapenie. Nemecké prognózy na rozdiel od tých našich bývajú chirurgicky presné. Bežný občan má občas pocit, že k urnám netreba ani chodiť – stačí urobiť niekoľko sociologických sond.
Svetozár Krno, politológ a expedičný turista
Trend volebných výsledkov v každej krajine i na celoštátnej úrovni za posledné desaťročie vidí aj slepý. Ukazuje sa, že nielen autoritatívne režimy, ale aj tradičné demokracie trpia podobnou chorobou. Vládnuci mainstream má pocit vlastnej nenahraditeľnosti, večnosti a frázami dookola opakuje svoje úspechy.
Kritikov dehonestuje a vidí za nimi temné sily podporované zo zahraničia. Stráca schopnosť nestrannej analýzy. Obhajuje aj to, čo nie je obhájiteľné. Keď sa k tomu pridá panika po zverejnení výsledkov, je to len voda na mlyn druhej strane, ktorá sa ani nemusí veľmi usilovať.
Nech sa neopakuje rok 1933, keď sa k moci dostal Hitler: protest proti AfD – Reuters
Demonštrácia vo Frankfurte po víťazstve extrémistickej AfD v Sasku-Anhaltsku.
Už medzivojnové Nemecko na tomto území vykazovalo silnú politickú polarizáciu. Radikálna pravica a radikálna ľavica tu súperili tak ostro, až vytlačili konkurentov tlačiacich sa k stredu. Celé východné Nemecko volilo vtedy menej mainstreamovo ako zvyšok krajiny. K dnešnému stavu, samozrejme, prispieva aj povojnové rozdelenie štátu. Hoci sa Nemecko formálne aj politicky zjednotilo, dnes, 35 rokov od pádu Berlínskeho múru, môžeme hovoriť o jednom národe, no každý s triezvym rozumom vidí dve odlišné politické kultúry.
Týka sa to aj najmladšej generácie. Stačí sa pozrieť na volebnú mapu Berlína a hneď vieme, ktorá časť mesta patrila na východ a ktorá na západ. Úplná jednota je skôr úprimnou, dobre vymyslenou fikciou. Nemecko vnútorne zjednotené stále nie je.
Ľudia, ktorí pociťovali priepastný rozdiel medzi deklarovanými cieľmi a realitou, kedysi zanevreli na politiku a ostávali doma. Tak to platí aj u nás. V posledných rokoch však východné Nemecko vykročilo iným smerom a v účasti predbieha západné krajiny. Samotnú štvorpätinovú účasť by sme rozhodne nemali považovať za čierny deň demokracie.
K dnešnému stavu v Nemecku, samozrejme, prispieva aj povojnové rozdelenie štátu. Hoci sa Nemecko formálne aj politicky zjednotilo, dnes, 35 rokov od pádu Berlínskeho múru, môžeme hovoriť o jednom národe, no každý s triezvym rozumom vidí dve odlišné politické kultúry.
Dnešný stav neformovala len história, ale aj súčasné kroky. Éra rozmachu a zdravej autority sa rozplynula. Hoci občania dosahujú stále vysoké príjmy, ich spokojnosť nezávisí od aktuálneho stavu, ale od trendov vývoja. A tie nevidia ružovo.
Hlavným katalyzátorom zmeny sa stala nezvládnutá migračná kríza. Nemci po vojne nahradili autoritu moci autoritou zákona. Keď však štát nedokáže v prípade odmietnutých nelegálnych migrantov postupovať podľa vlastných predpisov, otriasa to sebavedomím občana. Denacifikácia zapôsobila ako silné antibiotikum: potlačila pôvodnú chorobu, no vyvolala iné nežiaduce účinky.
Verejný priestor obsadila tzv. politická korektnosť. Občania strácajú pocit vonkajšej aj vnútornej bezpečnosti. A stále sa boja pomenovať javy spojené s migráciou zo strachu, aby ich neobvinili z hriechov starých rodičov.
To pomáha víťazovi volieb – strane, ktorej raketový rast odštartoval s príchodom migračnej vlny. K tomu sa pridáva vývoj do seba zahľadenej EÚ, ktorá stráca hospodársku dynamiku a vážnosť vo svete. Trendom volebných preferencií sa netreba diviť – vidíme ich aj vo Francúzsku, v Británii a v iných štátoch.
X X X
Štefančík: Fico a Smer sú v panike, preto útočia na Žilinku.
„Smer a vládna koalícia sa dostali do časovej tiesne a sú v panike, pretože niektoré kauzy sa nevyvíjajú podľa ich predstáv. Jediná cesta, ak to nejde cez zmenu legislatívy, je zvoliť si generálneho prokurátora na svoj obraz“ – odchádzajúci týždeň hodnotí politológ Radoslav Štefančík.
Nemecký zlom a vzostup extrémizmu
Začneme udalosťou za hranicami Slovenska. V nemeckej spolkovej krajine Sasko-Anhaltsko došlo k historickému zlomu, keď krajinské voľby prvýkrát od druhej svetovej vojny vyhrali pravicoví extrémisti z AfD. Nemecká tajná služba ich označuje za extrémistov aj neonacistov a hovorí sa o hrozbe, že sa ich idey dostanú do mainstreamu. Súhlasíte s tým?
Určite áno. Pravicový extrémizmus už v podstate v mainstreame je, pretože sa neuvažuje len o víťazstve v jednej spolkovej krajine, ale aj o tom, čo sa stane, ak vyhrajú voľby na spolkovej úrovni. Zatiaľ sa im darí predovšetkým v bývalých spolkových krajinách bývalej NDR. V týchto regiónoch nedošlo k vytvoreniu takých podmienok, aby sa obyvatelia cítili rovnocenní s ostatnými časťami Nemecka. Nahromadili sa tam štrukturálne problémy, ktoré vládne garnitúry nedokázali vyriešiť, čo umožnilo extrémizmu rozrásť sa až do volebného úspechu.
Hrozí teda, že sa izolácia AfD prelomí? Čo by to spravilo s Nemeckom?
Pred dvadsiatimi rokmi mi spolužiaci v Nemecku hovorili, že proti extrémizmu treba bojovať skôr, než sa dostane do parlamentu. Dnes vidíme, že sa dostali do spolkového snemu aj krajinských parlamentov a voľby na krajinskej úrovni dokonca vyhrávajú. Zatiaľ sa s touto stranou ostatné subjekty nehodlajú spájať, keďže ju spolkový úrad považuje za nebezpečnú pre ústavný poriadok. Je to však zdvihnutý ukazovák. Tradičné strany musia vymyslieť úspešný spôsob boja proti extrémizmu, pretože koncept občianskeho vzdelávania z polovice 20. storočia očividne nestačil.
Nie je to zároveň vysvedčenie pre veľké tradičné strany, ktorým voliči prestali dôverovať?
Určite áno. Je to aj dôsledok veľkých koalícií, ktoré boli pre Nemecko typické. Keď sa spoja dve veľké strany, na jednej strane to prináša stabilitu, no na druhej radikalizuje časť spektra. Extrémizmus sa pritom nedá vyriešiť bojom proti konkrétnej politickej strane či kritizovaním jej predsedu, ale výhradne odstránením štrukturálnych problémov v spoločnosti a regiónoch.
Myšlienka veľkej koalície na Slovensku
Ak premostíme na Slovensko, prezident Peter Pellegrini otvoril otázku možnej širokej koalície dvoch najsilnejších znepriatelených strán po voľbách v roku 2027. Hoci táto myšlienka nenašla podporu u Smeru ani v opozícii, čo hovoríte na tento prezidentský nápad?
Považujem to zatiaľ za najmúdrejšiu myšlienku, ktorú pán prezident vyslovil. Aj keď ju mnohí označili za absurdnú, v našej histórii ani v Európe by nešlo o ojedinelý úkaz. Funguje to napríklad vo Švajčiarsku, Belgicku či Rakúsku v rámci takzvanej konsociačnej demokracie, kde má každý spoločenský prúd svoje zastúpenie vo vláde. U nás urobil prvý krok k zmierneniu napätia Mikuláš Dzurinda v roku 1998 prizvaním Strany maďarskej koalície a neskôr Robert Fico prijatím Mosta-Híd. Ak si máme vybrať medzi koalíciou Smeru s Republikou a SNS, alebo koalíciou Smeru s Progresívnym Slovenskom, druhá možnosť by bola pre krajinu nepochybne prospešnejšia ako vláda radikálov.
Niektoré analýzy však upozorňujú, že široké koalície síce prinášajú zdanie stability, no znamenajú skôr stagnáciu a neprajú potrebným reformám.
S tým plne súhlasím. Veľká koalícia je až tá posledná možnosť. Ak vznikne koalícia hodnotovo blízkych strán, je to pre krajinu najlepšie. Ak si však vyberáte medzi stagnáciou a regresom – teda návratom niekde pred rok 1989 pod vládou extrémistov –, stále je lepšia stagnácia.
Povolebný pat a faktor Igor Matovič
Prieskumy verejnej mienky naznačujú tesný súboj a scenár, v ktorom by väčšinu nezostavila vládna koalícia ani opozícia bez hnutia Slovensko Igora Matoviča. Smerujeme k povolebnému patu?
Výraz „povolebný pat“ sa v diskurze objavuje pred každými voľbami za posledných osem rokov a zatiaľ k nemu nikdy nedošlo, takže by som sa ho neobával. Otázkou zostáva, či opozičné strany budú ochotné vytvoriť vládu s Igorom Matovičom. S Matovičom však treba počítať, pretože pred voľbami dokáže strhnúť pozornosť. Historická skúsenosť však ukazuje, že Matovič v minulosti premrhal najväčšiu šancu na pozitívnu zmenu Slovenska, keď rozmrhal ústavnú väčšinu. Karty navyše môžu zamiešať aj nové či návratové iniciatívy Richarda Sulíka a Borisa Kollára.
Ostrý front Smeru proti generálnemu prokurátorovi
Čo prinútilo Roberta Fica a celé vedenie Smeru spustiť otvorený boj proti generálnemu prokurátorovi Marošovi Žilinkovi, ktorého označili za prekážku spravodlivosti?
Predstavitelia Smeru a vládnej koalície sa dostali do časovej tiesne a v podstate sú v panike. Niektoré kauzy sa nevyvíjajú tak, ako by si predstavovali, a reálne hrozí, že vysoko postavení členovia Smeru či ľudia v pozadí skončia vo väzení. Funkčné obdobie Maroša Žilinku končí v decembri 2027 a oni potrebujú generálneho prokurátora na svoj obraz. Keďže to nejde zmenou legislatívy a Žilinka sa spriečil, najideálnejšie by pre nich bolo, keby odišiel skôr a mohli si zvoliť niekoho podriadenejšieho.
Maroš Žilinka vyhlásil, že neodstúpi, a poodhalil existenciu „bezostyšných“ mocensko-politických tlakov na prokuratúru v kauzách spojených s vládnymi politikmi.
Žilinka pomenoval presne to, čo vieme aj na základe správania bývalých funkcionárov. Pre súčasnú moc je funkcia generálneho prokurátora kľúčovejšia než prezidentský úrad, pretože dokáže zastaviť stíhania a zamiesť kauzy pod koberec. Otvorený tlak je dôkazom ich obáv.
Prekvapenie na ministerstve kultúry: Koniec Lukáša Machalu
Prekvapivou správou týždňa bol aj koniec Lukáša Machalu na ministerstve kultúry, kde pôsobil ako pravá ruka Martiny Šimkovičovej. Ako to čítate?
Určite to prekvapilo, pretože pán Machala nebol len sivou eminenciou, ale rezort fakticky riadil a robil nepríjemné rozhodnutia namiesto ministerky. V politike však väčšinou neplatí oficiálne zdôvodnenie, ale to, čo sa nedozvieme. Musel to byť výsledok série nezhôd alebo sa pán Machala dostal do sporu s niekým oveľa vplyvnejším, než je pani Šimkovičová.
Miliónové nehnuteľnosti a čisté svedomie politikov
Týždeň priniesol aj správy o miliónových nehnuteľnostiach šéfa Úradu vlády Juraja Gedru a europoslanca Ľuboša Blahu. V čom spočíva hlavný problém týchto nákupov?
Novinárska kontrola je tu mimoriadne dôležitá. Pri Ľubošovi Blahovi ide o číre pokrytectvo – na sociálnych sieťach sa prezentuje ako marxista, revolucionár s portrétom Che Guevaru, ktorý bojkotuje bohatých, no sám si žije v luxusnom blahobyte. Pri pánovi Gedrovi ide o jasný rozpor medzi príjmami štátneho úradníka plateného z našich daní a jeho majetkom. Výhovorky na pomoc rodičov či rodiny sú výsmechom voličom. Peniaze, ktoré takto miznú, potom chýbajú napríklad v zdravotníctve na liečbu onkologických pacientov.
Pri príprave ma zaujal aforizmus poľského aforistu Stanisława Jerzyho Leca: „Svedomie mal čisté – nikdy ho nepoužíval.“ Nie je to o nás?
To je veľmi pekné. Bodaj by to svedomie nemali len čisté, ale ho aj používali – hoci pri mnohých politikoch je veľká pochybnosť, či ho vôbec čisté majú. Politika sa už od 19. storočia označuje ako „panské huncútstvo“ a tragédiou Slovenska je, že ako voliči tieto veci prehliadame a nevieme ich vyhodnotiť vo voľbách. Politikom tak nedokážeme odkázať, že takéto správanie netolerujeme. Peniaze, ktoré sa ulejú, potom chýbajú napríklad na prekategorizovanie liekov pre onkologických pacientov, ktorí sa nevedia dostať k liečbe, lebo poisťovne na to nemajú peniaze. Robíme potom zbierky a zachraňujeme ich my obyčajní ľudia, pretože solidarita medzi nami funguje a my svedomie čisté máme a peniaze si neulievisme. Keby si politici neulievali peniaze, pomohli by mnohým ľuďom.
Čiže keby sme to svedomie začali naozaj používať, pohľad pravde do očí by začal meniť veci k lepšiemu…
Aspoň večer zaspávať s vedomím, že tie uliate peniaze mohli pomôcť chorým ľuďom a ich rodinám.
X X X
Vučič chce odstúpiť z postu prezidenta a viesť volebnú kampaň ako „obyčajný občan“
Rozhodnutie prichádza po mesiacoch protivládnych protestov a najväčšej politickej kríze počas Vučičovej vlády. Prezident zároveň tvrdí, že chce vytvoriť nový precedens v srbskej politike.
Srbský prezident Aleksandar Vučič v piatok oznámil, že zo svojej funkcie plánuje odstúpiť 25. alebo 26. septembra po návrate z New Yorku. Zároveň vtedy spustí svoju kampaň pred nadchádzajúcimi parlamentnými voľbami, píše TASR na základe správy agentúry Tanjug.
„Vtedy odstúpim a následne začnem viesť kampaň ako bežný občan… Je to moje želanie, nechcem viesť kampaň na post premiéra ako prezident republiky,“ vyhlásil Vučič počas predstavovania nových opatrení cielených na zlepšovanie kvality života.
Odstúpenie a kampaň
Vučič pripomenul, že žiaden prezident dosiaľ neodstúpil a až potom viedol kampaň ako bežný občan. „Chcem byť prvý, kto to urobí. Chcem ísť (do volieb) ako obyčajný človek a obyčajný občan,“ vysvetlil. Prezident doplnil, že počas kampane bude využívať vlastné auto a bude cestovať sám, „kamkoľvek bude chcieť“.
Vučič v stredu rozpustil parlament a vypísal predčasné voľby na 25. októbra. Parlamentné voľby sa v Srbsku mali pôvodne konať až v decembri 2027. Prezident však napokon podpísal dekrét o vypísaní predčasného hlasovania po takmer dvoch rokoch protivládnych nepokojov.
Politická kríza v Srbsku
Srbská spoločnosť je v kríze v dôsledku tragédie z novembra 2024, keď po zrútení betónového prístrešku nad vchodom do zrekonštruovanej budovy železničnej stanice v Novom Sade prišlo o život 16 ľudí. Protestujúci v súvislosti s tým obvinili vládu z korupcie, žiadali politické zmeny a predčasné parlamentné voľby.
Päťdesiatšesťročný Vučič je pri moci už viac ako desať rokov, buď v pozícii premiéra alebo prezidenta. V roku 2017 bol po prvý raz zvolený za hlavu štátu a v roku 2022 ho zvolili na druhé päťročné funkčné obdobie.
X X X
Rada prokurátorov vracia úder premiérovi a odmieta politické čistky aj nátlak
Rada prokurátorov ostrými slovami odsúdila politické výzvy na odstúpenie šéfa Generálnej prokuratúry aj hrozby unáhlenými reformami. Politici podľa samosprávy zaťahujú orgány činné v trestnom konaní do bojov a nebezpečne tým ohrozujú dôveru občanov v právny štát.
Vyvíjanie verejného nátlaku zo strany predsedu vlády na najvyššie vedenie prokuratúry zásadne prekračuje akékoľvek štandardné medze politickej diskusie. Pre TASR a domáce médiá to uviedol predseda Rady prokurátorov SR Marián Čorba. Samosprávny orgán zdôrazňuje, že ústavní činitelia bez prístupu k spisu nemôžu objektívne hodnotiť sporné či neprávoplatne uzavreté kauzy a ich subjektívne interpretácie priamo poškodzujú meno celej inštitúcie.
Odstúpte, vyzýva Robert Fico generálneho prokurátora Žilinku
Pravidlá hry určujú procesné postupy, nie mítingy
Samospráva prokurátorov pripomína, že na overenie zákonnosti či správnosti rozhodnutí existujú v právnom štáte presne definované zákonné mechanizmy a opravné prostriedky. Verejný nátlak alebo výzvy na nútené odchody a prekladanie konkrétnych ľudí mimo stanoveného zákonného rámca sú podľa rady úplne neprijateľné. Nezávislosť justičných orgánov nemôže závisieť od toho, či sa ich verdikty páčia aktuálnej vládnej garnitúre.
Generálny prokurátor vracia úder
Podmienečná reforma ako politické ultimátum
Najväčšie znepokojenie vyvolali podmienky, za ktorých vláda naznačuje zmeny v systéme. Ak sú legislatívne úpravy a reformy rezortu prezentované ako hrozba či odplata za neposlušnosť, ide o priamy zásah výkonnej moci do fungovania prokuratúry. Čorba zdôraznil, že prípadné systémové reformy nie sú tabu, no musia vzniknúť na základe poctivej odbornej a celospoločenskej debaty, nie ako výsledok politického ultimáta.
X XX
Ďalšia rana pre nórsku kráľovskú rodinu. Dva dni po pohrebe Haralda zomrela princezná
Nórska princezná Astrid zomrela v piatok vo veku 94 rokov len dva dni po pohrebe svojho mladšieho brata kráľa Haralda V. Informoval o tom kráľovský palác, píše TASR na základe správy agentúry Reuters.
Členovia nórskej kráľovskej rodiny, zľava, princ Sverre Magnus, kráľ Haakon VIII., korunná princezná Ingrid Alexandra a princezná Märtha Louise kráčajú za rakvou kráľa Haralda V. počas jeho pohrebu v Osle v stredu 9. septembra 2026.
„Počas svojho dlhého života princezná Astrid reprezentovala kráľovskú rodinu vrúcnym a oddaným spôsobom,“ uviedol vo vyhlásení nový nórsky kráľ Haakon VIII.
Jeho otec Harald zomrel minulý mesiac vo veku 89 rokov po viac ako 35 rokoch na tróne. Princezná sa naposledy na verejnosti objavila v stredu na jeho pohrebe.
Foto: Markus Schreiber SITA/APNórska princezná Astrid opúšťa katedrálu v Osle po pohrebnej službe za kráľa Haralda V. v stredu 9. septembra 2026.
Kráľ Haakon v reakcii na úmrtie svojej tety rozhodol, že v piatok a v deň pohrebu (dosiaľ nebol stanovený), budú nórske vlajky na balkóne kráľovského paláca spustené na pol žrde.
Deti princeznej vo vyhlásení kráľovského paláca uviedli, že Astrid bola najlepšou matkou, akú mohli mať. „Počas celého svojho života si tu bola pre nás – s láskou a múdrosťou, vrúcnosťou a dobrou náladou. Bola si tu pre starého otca kráľa Olafa a strýka kráľa Haralda – prítomná, verná a oddaná,“ uviedli.
Nórsko sa v stredu naposledy rozlúčilo so zosnulým kráľom Haraldom. Počas pohrebného sprievodu ulice hlavného mesta zaplnili davy a po bohoslužbe v luteránskej katedrále rakvu s telom panovníka previezli do kostola na hrade Akershus, kde bola uložená do kráľovskej krypty.
Harald V. bol najstarším vládnucim monarchom v Európe. Mal hemolytickú anémiu, pri ktorej sa červené krvinky rozpadajú rýchlejšie, než sa stíhajú nahrádzať, čo môže spôsobovať únavu a dýchavičnosť.
Nórsko sa po vystúpení z personálnej únie so Švédskom v roku 1905 rozhodlo v referende zachovať monarchiu. Podľa prieskumu agentúry Norstat, o ktorom nedávno informovala agentúra Reuters a ktorý bol vykonaný po Haraldovom úmrtí, podporuje monarchiu 72 percent Nórov.
X XX
FRONTY NA PHM, ŘIDIČI CHTĚJÍ JEZDIT
„Zničený“ Írán už zase chrlí rakety. To bude vždycky, šokoval obratem Trump
Ačkoliv se americký prezident Donald Trump s Izraelem v zádech chlubil, že zničil íránský raketový program, Íránci znovu vyrábějí balistické rakety. S odkazem na představitele Spojených států a zemí Blízkého východu o tom informuje list The Wall Street Journal. A to v době, kdy Íránci čelí čím dál větší chudobě a kdy jim vláda zvedá ceny benzinu. Ten je teď navíc nedostatkové zboží.
Americký ministr obrany – nebo války, chcete-li – Pete Hegseth v dubnu prohlásil, že íránský raketový program byl „funkčně zničen“ a že Írán postrádá prostředky k výrobě nových raket.
„Vykopáváte své zbývající odpalovací zařízení a rakety, aniž byste je mohli nahradit. Nemáte žádný obranný průmysl, nemáte možnost doplnit své útočné ani obranné kapacity,“ posmíval se Íráncům.
Množí se stávky a protesty taxikářů i kamioňáků, stejně jako fronty na pumpách a cedule „benzin už není“. Prozíravější Íránci si přijeli udělat zásoby ještě před oznámeným zvýšením cen, což napjatou situaci dál zhoršilo.
x XX
Siniaková píše historii. Česká tenistka vyhrála s parťačkou na US Open svůj 12. grandslamový titul
Siniaková s Taylor Townsendovou, které od sebe dělí necelý měsíc, zkompletovaly kariérní Grand Slam během dvou let
Česká tenistka Kateřina Siniaková vyhrála s Američankou Taylor Townsendovou US Open a získala 12. grandslamový titul v dámské čtyřhře a společně s mixem 13. celkově. Nasazené jedničky porazily v pátečním finále 5:7, 6:0, 6:2 domácí dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová a zkompletovaly společný kariérní Grand Slam.
Třicetiletá Siniaková ovládla US Open podruhé v kariéře. Poprvé se jí to povedlo před čtyřmi lety po boku Barbory Krejčíkové, s níž také triumfovala na všech čtyřech grandslamových turnajích.
Dvanáctý triumf a vstup do historie? Siniaková může vyhrát kariérní grandslam s druhou partnerkou
Pátečním vítězstvím světová deblová jednička Siniaková potvrdila svou výbornou bilanci v grandslamových finále – z patnácti titulových zápasů nevyhrála jen tři.
Vrstevnice Siniaková s Townsendovou, které od sebe dělí necelý měsíc, zkompletovaly kariérní grandslam během dvou let.
Unikátní kousek
První společný titul získaly ve Wimbledonu v roce 2024, loni ovládly Australian Open a poté jim po finálové porážce unikla vítězná trofej na US Open. Letos dobyly antukové Roland Garros a nyní na druhý pokus i New York.
Začátek pátečního finále se přitom Siniakové s Townsendovou nevydařil a první tři gamy prohrály. Favoritky se posléze rozehrály a vyrovnaly na 4:4, ale v desátém gamu Siniaková udělala tři dvojchyby, tu poslední proti setbolu, a americko-český pár ztratil první sadu na turnaji.
Na nepříznivý stav zareagovaly Siniaková s Townsendovou dominantním výkonem, za 25 minut soupeřkám nadělily „kanára“ a vyrovnaly stav.
V rozhodující sadě dosáhly pozdější vítězky na klíčový brejk ve třetím gamu a přes čtyři shody se dostaly do vedení 2:1. Poté už soupeřkám umožnily získat pouze jednu hru a při podání Siniakové po čtyřech odvrácených brejkbolech zápas ukončily.
Dvaadvacetileté Američanky Montgomeryová a Kruegerová prohrály své první grandslamové finále a nenavázaly na rok 2021, kdy spolu na US Open vyhrály juniorskou čtyřhru.
X X X
POLITICI NDR ŽÁDAJÍ NOVOU EVROPU, SVĚTŽÁDNÉ MRTVÉ NA UKRAJINĚ, JAK ZAČALA NECHCE SKONĆIT BLÁZNIVÝ ZELENSKÝ
UKRAJINA RYCHLE NOVÉHO PREZIDENTA
POLITICI UKRAJINY DOHODU S USA
NEPOSLOUCHAT ANGLII, FRANCII, NATO
AfD už není protestní strana na okraji systému. Její úspěch může poškodit i Česko? upozorňuje Bříza
„Jsme závislí na ekonomickém výtlaku, síle a zakázkách Německa. Ve chvíli, kdy se toto zhroutí ve smyslu, že Německo odejde z EU, ze Schengenu, vytvoří se takové bariéry, že český průmysl dostane direkt, ne facku, a spadne na zem,“ varuje odborník na mezinárodní vztahy a bezpečnost Vlastislav Bříza v pravidelném pořadu Co se děje se světem na Radiožurnálu.
Zemské volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo, tedy AfD, byť nemá většinu a nemůže vládnout sama. Výsledky těchto voleb vyvolávají spoustu reakcí. Německý kancléř mluvil o šokujícím výsledku, bavorský premiér o opravdovém přelomu, možná o okamžiku, ve kterém se lámou epochy. Nejsou ty reakce přece jenom příliš silné, když uvážíme, že jde o jednu ze spolkových zemí, že tam žije něco přes dva miliony obyvatel?
Máte pravdu, lámání epoch bych asi nepoužil. Ale je pravda, že bych spíše řekl větu, že AfD již není protestní strana na pokraji systému. A to je zásadní. Tam by mohl být určitý bod zlomu. Zcela správně jste řekl, že Sasko-Anhaltsko je relativně malá spolková země, která leží na území bývalého východního Německa. Má tuším něco kolem 2,1 milionu obyvatel. Drtivě vyhrála AfD se ziskem 43,8 procenta, druhá CDU utrpěla historickou prohru, získala něco kolem 17
Propad CDU je bezprecedentní, přitom se jí podařilo drtivým způsobem omezit ilegální migraci. Němcům to nestačí, říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza
Což je o 20 procentních bodů méně než před pěti lety. Tehdy měla 37 procent.
Je to rozhodně politické zemětřesení. AfD vyhrála ve všech 218 obcích. A pozor, nikdo se nemůže vymlouvat, že by voliči zůstali doma – byla rekordní účast 77,8 procenta hlasujících. To bylo jenom entrée na úvod. Teď jde o ty důsledky, protože si můžeme říct, že Sasko-Anhaltsko je malá spolková země, která nás nemusí vzrušovat. Ale příští týden budou následovat další dvoje volby v Berlíně a v jiné východoněmecké spolkové zemi, tuším v Meklenbursku-Předním Pomořansku. To má ještě méně obyvatel, 1,6 milionu, zatímco Berlín má kolem 4 milionů. V Berlíně to vypadá, že AfD nevyhraje.
Podle posledního, dnes zveřejněného průzkumu pro ZDF by tam měla vyhrát Levice.
Přesně tak. Říkáte Levice – je to strana Die Linke, která ale navazuje na komunistický odkaz, takže to není ta klasická levice, aby si nikdo nepředstavoval a nepletl s SPD nebo s naší sociální demokracií.
Levice s velkým L. Ano, to jste řekl dobře. Já bych použil ještě expresivnější výraz, ale je to vlastně, když to nadnesu, protipól AfD. To, co je na pravém spektru AfD, je na levém spektru, ale ještě asi více, Die Linke. Takže vidíte, že v některých spolkových státech dochází opravdu k dramatické polarizaci společnosti. A ten vliv na celoněmeckou politiku – AfD dneska již není okrajová strana a i na celoněmecké úrovni poslední preference hovoří o 29 procentech. Byla by to nejsilnější strana v celém Německu. To je opět obrovský nárůst, včetně bohatých států západního Německa.
Jde o to, že AfD má v programu vystoupení z EU, opuštění Schengenu, zrušení eura, a to v okamžitém, krátkodobém horizontu, a potenciálně ho nahradit jakýmsi vágním hospodářským společenstvím, které není nikde jasně stanoveno. Vedle toho chce v horizontu nikoliv okamžitém, ale relativně krátkodobém opustit i NATO a založit jakési sdružení evropského obranného společenství. To jsou nesmírně silná slova, která, a to je pro českého voliče klíčové, by mohla poškodit i Českou republiku.
Ať chceme, nebo nechceme, jsme z ekonomického hlediska – opět to nadnesu – další spolkovou zemí Německa. Jsme závislí na ekonomickém výtlaku, síle a zakázkách Německa. Ve chvíli, kdy se toto zhroutí ve smyslu, že Německo odejde z EU, ze Schengenu, vytvoří se takové bariéry, že český průmysl dostane direkt, ne facku, a spadne na zem. Čili to je problém i pro nás, kdyby se tato vlna měla přenést do celoněmeckého měřítka – a vidíme, že preference tomu nasvědčují.
Dále když někdo adoruje, glorifikuje AfD… AfD dlouhodobě říká, že nejsilnější je ve středním Německu. Záměrně používají termín střední Německo pro východní Německo. Tím evokují minulost, protože východní Německo bylo celé Slezsko, polovina Polska, ale ostatně i Sudety.
Takže vidíte, co je nevysloveným, ale jasně naznačeným cílem – restaurace Německa v hranicích, které byly před druhou světovou válkou. Do toho nacionalistické tendence, proruské tendence, ekonomicky opět navázanost na Rusko, obnovení Nord Streamu jako plynovodu… To všechno je buď fyzicky napsáno, nebo vysloveno AfD. Takže si nemyslím, že je to pro nás úplně šťastná zpráva.
X X X
ZMĚNA V JEMENU?
USA ODMÍTLY ZAÚTOČIT NA HUSÍI?
„Průšvih epických rozměrů.“ Všichni hledají viníka bleskového úspěchu Húsíů v Jemenu
Zoufalé prosby jemenských generálů o leteckou ochranu přicházely od čtvrtka z rána. Postup Húsíů podporovaných Íránem směrem k jemenskému strategickému přístavnímu městu Mocha byl v plném proudu, ale podpora od hlavního spojence Saúdské Arábie byla v nedohlednu.
„Húsíové nasadili vše, co měli – vlny stíhaček… spolu s dostupnými balistickými raketami a zbraněmi,“ řekl zpravodajství CNN vysoce postavený jemenský zdroj. Ten také uvedl, že kontaktoval Ústřední velitelství Spojených států (CENTCOM) a dostall ujištění, že USA „situaci pozorně sledují a že saúdská letecká podpora přichází“.
„Ale letecká podpora nikdy nepřišla,“ uvedl zdroj. „A Mocha padla.“
O několik hodin později, v pátek, Húsíové dobyli další klíčový pobřežní objekt, ostrov Perim, v ústí Rudého moře. Ostrov rozděluje místní úžinu na dvě části. Teherán tak fakticky získal kontrolu nad další klíčovou námořní trasou.
Húsíové ovládli klíčový ostrov Perim v Rudém moři, Trump odmítl pomoci Saúdům
Bleskový postup Húsíů po mnoha letech relativního klidu šokoval svou rychlostí – trval 36 hodin. Připravy začaly v minulých měsících uprostřed konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Teherán se snaží využít ceny ropy – a jejího dopadu na globální ekonomiku – jako páky.
Íránská faktická kontrola nad Hormuzským průlivem a přebírání dozoru nad průlivem Báb al-Mandab mohou způsobit, že ceny ropy ještě vzrostou. Před listopadovými volbami do poloviny volebního období ve Spojených státech je to pro Republikány nepříjemné.
Válka na Blízkém východě může vtáhnout další jadernou velmoc. A může za to Jemen
Přestože je úžina Bab al-Mandab vstupní branou námořní trasy do Suezského průplavu, pro globální energetické trhy méně důležitá než Hormuzský průliv, stále se tam přepravuje kromě ropy i mnoho dalšího světového zboží. Průliv nabývá na významu od začátku války s Íránem, jelikož Saúdská Arábie přesměrovala část exportu touto vodní cestou, aby se právě vyhnula Hormuzu.
„(Húsíové) nepotřebují k uzavření Bab al-Mandabu používat moderní zbraně. Stačí použít obyčejné kanóny,“ řekl jemenský činitel Amr al-Bidh, jehož milice v minulosti bojovaly jak proti Húsíům, tak proti silám podporovaným Saúdskou Arábií.
„Je to páka, kterou mají i bez použití moderních zbraní,“ řekl Al-Bidh v rozhovoru pro CNN. „A udrží si ji.“
„Duchové“ v armádě a žádná záložní podpora
Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán ve čtvrtek dvakrát hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a naléhal na něj, aby zaútočil na Húsíje. Trump to však odmítl.
„Spojené státy se zaměřují na ochranu našich klíčových národních bezpečnostních zájmů – jako je zajištění volné plavby v Rudém moři – a zároveň posilují naše regionální partnery, aby se ujali vedení v řízení a řešení regionálních bezpečnostních výzev,“ uvedl Bílý dům. „Jsme v neustálém dialogu se Saúdskou Arábií a vládou Jemenské republiky ohledně regionální stability.“
Húsíové chtějí vlepit Trumpovi facku v Bráně nářků a paralyzovat trh s ropou
Rychlý pád Mochy a nedostatek odporu vedly k obviňování a vzájemným výčitkám. „Tentokrát selhání není na straně Jemenců,“ řekl ve čtvrtek CNN regionální zdroj. „Je to katastrofa, která se odehrála ve (Washingtonu) D.C. a Rijádu.“
Zdroj dodal, že se jednalo o „naprosté selhání politického vedení“ uprostřed prudkých hádek a opožděného rozhodování v Rijádu.
„Včera (saúdskoarabské podpůrné síly) nepodnikly ani jeden letecký úder, ačkoliv se minutu po minutě objevovaly aktuální informace,“ dodal regionální zdroj. „Je to saúdsko-americký průšvih epických rozměrů.“
Ne všichni s tím souhlasí. Muhammad al-Baša, který působil jako poradce americké vlády a soukromého sektoru v otázce rizik plynoucích z Arabského poloostrova, tvrdí, že vina leží také na jemenských vůdcích, jejichž vnitřní rozpory ohrozily jejich obranu.
„Tohle souvisí s hlubším problémem v protihúsíjské koalici,“ řekl zdroj z Washingtonu. „Neexistuje zde žádná politická soudržnost.“
„Zničený“ Írán už zase chrlí rakety. To bude vždycky, šokoval obratem Trump
„Myslím, že všichni věděli o tlaku Húsíů na západní pobřeží. Nápisy na zdi byly velmi jasné,“ dodal. „V Jemenu neexistuje jednotné velení a řízení.“
Húsíové dorazili ve čtvrtek do Mochy a zjistili, že jemenské prapory jsou silně oslabené – jejich sestavy byly plné „fiktivních jmen“ pobírajících platy a skutečná síla armády byla jen asi 20 procent toho, co byla na papíře, řekl CNN západní zdroj obeznámený s operacemi.
To bylo umocněno skutečností, že Spojené arabské emiráty – kdysi člen koalice vedené Saúdskou Arábií v Jemenu – stáhly v lednu své zbývající síly ze země poté, co je Saúdská Arábie uprostřed sporu vyzvala k odchodu. Saúdská Arábie tato vojenská kasárna a základny neobsadila.
„To nedává smysl. Myslím tím, že máte hlavního podporovatele armád v terénu… kteří ve skutečnosti dělají všechnu tuhle práci už 10 let, a najednou je požádáte, aby odešli, a vy to vakuum nezaplníte,“ dodal Al-Bidh z Jemenské přechodné rady jižního Palestinců. „Je to jen nedostatek strategie a špatné řízení.“
Vysoce postavený jemenský činitel v pátek televizi CNN řekl, že v posledních několika dnech opakovaně varoval CENTCOM, že se situace stává kritickou.
Válka s Íránem skončí po volbách. Teherán ji déle nevydrží, tvrdí Trump
Šéf CENTCOM admirál Brad Cooper byl ve čtvrtek v Saúdské Arábii na koordinačních schůzkách, uvedly dva zdroje. CENTCOM se odmítl vyjádřit s odvoláním na operační bezpečnostní důvody.
Saúdská armáda byla před třemi týdny uvedena do stavu vysoké pohotovosti, ale klíčové letectvo nezmobilizovala. Západní zdroj obeznámený se situací uvedl, že Saúdská Arábie nikdy nenasadila potřebný personál k řízení a řízení bojových letadel v případě vážného útoku.
„Saúdové hodili Jemence pod autobus,“ řekl ve čtvrtek západní zdroj CNN.
Neschopnost bránit Mochu a Perim je ještě více matoucí ve světle nedávné zprávy, že do Saúdské Arábie odletělo více než 100 amerických vojenských poradců, kteří poskytují království zpravodajské informace a podporu ve vybrání cílů.
Američtí vojenští pracovníci pracují v rámci nově zřízeného velení společných sil, které vzniklo v posledních týdnech v reakci na to, že Írán stupňuje své úsilí o pomoc při útocích Húsíů. Amerických odborníků v Saúdské Arábii je celkově zhruba 200.
Útok 11. září vše změnil. Amerika už 25 let bloudí a promrhala světovou dominanci
Dobytí strategických cílů v Rudém moři dává Húsíům mnohem větší manévrovací prostor a vliv, protože otevírá nová místa, ze kterých mohou Íránem podporovaní rebelové vypouštět lodě a podnikat útoky.
Na otázku, co bude dál, analytik rizik al-Baša řekl CNN: „Myslím, že se Húsíové přesunou na východ. Dnes vidíme prostřednictvím satelitu a fotografií OSINT (zpravodajských služeb z otevřených zdrojů)… že se Hútíové mobilizují.“
Poradce nejvyššího íránského vůdce v pátek označil postup Húsíů na západním pobřeží Jemenu za „jasné vítězství“ a v příspěvku na platformě X napsal, že „americký lid a spojenci Washingtonu platí cenu za hospodářskou krizi a Trumpovy ambice“.
X X X
LIDÉ UKRAJINY NECHTĚJÍ UMÍRAT, BOJOVAT, ŽÍT
V KLIDU
AMERIkA UKONČIT VÁLKU, ZELENSKÉHO, VINÍKA
POTRESTAT EU, LEYENOVOU, ANGLII, NĚMECKO,
FRANCII, ZÁPAD ZA PODPORU VÁLKY
Zrádci, nebo otcové od rodin? Proč se ukrajinští muži v Evropě vyhýbají vojenské službě
Evropská unie a s ní i Česko v létě 2026 zpřísnily podmínky, za nichž můžou nově příchozí ukrajinští muži v odvodovém věku získat dočasnou ochranu, což má dopad na statisíce Ukrajinců. Kontext přidává Bohdan Rajčinec, předseda Ukrajinské iniciativy v Česku a prezident Evropského kongresu Ukrajinců.
Na 200 tisíc mužů uteklo z fronty a další zhruba dva miliony podléhající branné povinnosti jsou v zahraničí
Jak krajanské organizace reagovaly na rozhodnutí EU z letošního léta? „Čekali jsme to už delší dobu. Sledovali jsme situaci na Ukrajině, protože i pro nás bylo překvapující to, že mladí muži mohli do jisté doby vcelku volně vyjíždět,“ odpovídá Bohdan Rajčinec.
Poslechněte si Na Východ s Bohdanem Rajčincem o Ukrajincích v Evropě
A jedním dechem dodává, že tyto odjezdy z Ukrajiny nechce hodnotit: „Nikdo z nás, kdo momentálně nemá brannou povinnost a na koho nepadají bomby doslova každou hodinu, by neměl být nafoukaný v hodnocení těch situací a lidských příběhů.“
A to přesto, že podle bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova na 200 tisíc naverbovaných mužů uteklo z fronty a další zhruba dva miliony ukrajinských mužů podléhajících branné povinnosti jsou v zahraničí.
„To jsou teoreticky minimálně dvě další ukrajinské armády,“ poznamenává k tomu Josef Pazderka v podcastu Na Východ!
Vybrat si budoucnost
Odliv Ukrajinců ze země ale začal už dávno před invazí, ba dokonce i dávno před začátkem války, za kterou Ukrajina považuje ruskou anexi Krymu v roce 2014, připomíná Bohdan Rajčinec:
„Navazuji na slova prezidenta Zelenského: Vybrali si svoji budoucnost. Ty důvody jsou asi neveselé – neschopnost ekonomického systému uživit je, a tak si vybrali lepší ekonomickou budoucnost.“
Specifickou kategorii potom podle Bohdana Rajčince tvoří mladí lidé. Jako v řadě dalších zemí, ani mladí Ukrajinci se příliš politicky neangažují. Možná ale jen potřebují čas.
‚Lepší sloužit, než utíkat.‘ Mladí Ukrajinci stojí před dilematem, zda nastoupit na vojnu, nebo odejít.
„Mladí lidé mohou, pokud se jednou na Ukrajinu vrátí, být velmi prospěšní pro svoji zemi až později. To znamená, když někdo vyjede v osmnácti nebo dvaceti letech, udrží svůj životní standard za hranicí a zároveň nezapomene svoji identitu a Ukrajině pomáhá ze zahraničí, je prospěšný dvakrát,“ míní s tím, že tito lidí si udržují kulturní nebo ekonomické vztahy a ukrajinskou identitu mohou předávat i svým potomkům.
Udržet genofond
Tváří v tvář celoplošné ruské invazi s cílem zlomit a zničit ukrajinský národ je přitom otázka, jak udržet ukrajinskou kulturu a identitu, stejně palčivá, jako kde brát dostatek vojáků na frontě. Ukrajinci umírají pod dennodenními nálety, dalších šest až sedm milionů lidí zemi kvůli válce opustilo. A není jisté, jestli se někdy vrátí zpět.
„Podle sociologického výzkumu z letošního května se zhruba polovina lidí z Ukrajiny pobývajících v Česku chce po konci války vrátit do své vlasti. Třetina zvažuje, že v Česku zůstane,“ připomíná v podcastu Ondřej Soukup.
Bohdan Rajčinec k tomu doplňuje, že kvůli válce ani nikdo nezná přesný počet obyvatel na území Ukrajiny.
„Sčítání lidu tam proběhlo dost dávno. Takže jestliže před válkou tam žilo nějakých 41 milionů obyvatel, tak dneska možná třicet, dvacet pět? Nikdo to neví přesně. Objevují se ale hlasy, že nejdřív musí být nějaká v uvozovkách ideologie toho, co dál. Půjde vybudovat zemi v intencích dnešních hranic, ale s mnohem menším počtem obyvatel?“ ptá se.
Ukrajinci v Česku
Před začátkem plošné ruské invaze na Ukrajinu žilo v České republice přibližně 200 tisíc Ukrajinců. Mnozí tu byli už od 90. let. Po invazi získalo status dočasné ochrany dalších zhruba 380 tisíc lidí, většinu z nich tvořily ženy a děti.
Jihlavská škola má desítky dětí z Ukrajiny. ‚Důležité je začít s adaptací od začátku,‘ říká ředitelka
Jestli se vrátí domů po konci války, až jednou nastane, bude záviset na tom, jaké podmínky jim ukrajinský stát bude umět dokázat zajistit. „Nejde jen o práci, ale co jsem různě mluvil s lidmi, tak pro spoustu je důležité zdravotnictví nebo vzdělání pro děti,“ podotýká k tomu Ondřej Soukup.
„V okamžiku, kdy nebudou mít pocit, že tedy když se vrátí, tak toto bude na nějaké solidní úrovni zabezpečeno, tak i když se jim tady nebude žít ekonomicky bůhvíjak skvěle, budou silně zvažovat, jestli jim návrat za to stojí.“
X X X
V SRBSKU VOLBY V ŘÍJNU
Srbský prezident Vučić rozpustil parlament a vypsal volby na 25. října
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve středu podepsal výnos, kterým rozpustil parlament a vypsal předčasné volby do zákonodárného sboru na 25. října. Informovala o tom stanice RTS. Vučićova Srbská pokroková strana (SNS) ho dříve nominovala na premiéra. Po předčasných volbách dlouhodobě volá opozice, žádá ale spravedlivé podmínky.
Koncem června Vučić oznámil, že do několika týdnů odstoupí a v zemi budou předčasné volby. Jeho druhý prezidentský mandát skončí v polovině příštího roku, přičemž srbská ústava neumožňuje, aby byl kdokoli zvolen hlavou státu na více než dvě funkční období. Funkce premiéra by tak Vučićovi umožnila udržet se u moci.
Bývalý srbský ministr dopravy nakonec stane před soudem. Byl ve funkci během tragédie v Novém Sadu
Vláda Djura Macuta v pondělí požádala prezidenta, aby rozpustil národní shromáždění, což je podmínkou pro vypsání předčasných voleb. Stalo se tak poté, co v sobotu vedení Vučićovy SNS rozhodlo o tom, že současný prezident bude kandidátem na premiéra za předpokladu, že strana zvítězí ve volebním klání.
Vypsání předčasných voleb přichází po více než rok a půl trvajících protivládních protestech. Ty začaly demonstracemi požadujícími vyvození odpovědnosti za neštěstí v listopadu 2024 v Novém Sadu, kde kvůli pádu nádražního přístřešku zahynulo 16 lidí. Mnohé hlasy v Srbsku přičítají incident korupci, která v zemi panuje. Jedním z požadavků protestujících v čele se stávkujícími studenty bylo i vyhlášení předčasných voleb.
Rozdrobené parlamentní opozici se zatím nepodařilo dohodnout na společném postupu, a mnozí jí proto předpovídají volební neúspěch. Za nejvážnějšího soupeře SNS je tak považována chystaná kandidátka studentského hnutí.
Studenti, kteří už měsíce stávkují mimo jiné za nezávislost státních institucí a dodržování demokratických principů, požadují rovné podmínky pro všechny kandidáty a chtějí zajistit důkladnou kontrolu celého volebního procesu.
Vučić je v Srbsku u moci od roku 2012 a je považován za hegemona srbské politiky. Domácí i zahraniční kritici mu připisují autoritářské sklony.
X X X
SUDENTI PROTI PREZIDENTOVI V SRBSKU
Studentské hnutí chce porazit Vučiće ve volbách
Opoziční hnutí vedené protestujícími studenty zahájilo kampaň za svržení vlády prezidenta Aleksandara Vučiće. Ten ve středu rozpustil parlament a vypsal předčasné volby na 25. října. Studentská kandidátka v současné době představuje nejsilnější opoziční sílu v zemi, píše Balkan Insight. Její první předvolební shromáždění se uskutečnilo symbolicky ve městě Nový Sad, kde rozsáhlé protestní hnutí před téměř dvěma roky začalo.
Na shromáždění svolané do druhého největšího města v Srbsku, Nového Sadu, dorazily ve čtvrtek stovky lidí. Během večera se na pódiu vystřídalo několik kandidátů, kteří se v předčasných parlamentních volbách svolaných na 25. října pokusí porazit vládní Srbskou pokrokovou stranu prezidenta Aleksandara Vučiće.
Vučić mluvil o předčasných volbách už koncem června. Jeho druhý prezidentský mandát končí v polovině příštího roku a ústava mu neumožňuje, aby byl zvolen na další funkční období. Funkce premiéra by tak Vučićovi umožnila udržet se u moci.
Z prezidenta premiérem? Vučić uvedl, že uvažuje o kandidatuře na předsedu vlády v předčasných volbách
Studentská kandidátka – Studenti vítězí představuje podle serveru Balkan Insight nejsilnější opoziční sílu v zemi. Parlamentní opozice je totiž příliš rozdrobená a její volební úspěch se nepředpokládá.
Hnutí plánuje postupně veřejnosti představit 250 kandidátů. Osobnosti do voleb vybírají studenti, kteří se zapojili do téměř dva roky trvajících protivládních protestů.
„Začínáme v Novém Sadu, protože právě tady to všechno vypuklo,“ řekla serveru Balkan Insight studentka Ana-Marija Radosavljevićová.
Odkazovala přitom na tragickou nehodu z roku 2024, kdy zde po pádu nově zrekonstruovaného nádražního přístřešku zahynulo 16 lidí. Studenti přičetli tragédii rozsáhlé korupci, která v zemi panuje, a jejich protesty získaly širokou podporu veřejnosti. V roce 2025 se na protivládní protest v Bělehradě připojilo přes sto tisíc lidí.
Podle studentky Radosavljevićové budou nadcházející týdny ve znamení „intenzivních volebních příprav“. Do říjnových voleb nezbývá mnoho času a hnutí zatím oficiálně nepředložilo podpisy, které jsou pro účast ve volbách nezbytné. Plánuje také představit volební program a pořádat veřejné debaty po celém Srbsku.
‚Dosáhnout spravedlnosti‘
Mezi kandidáty, které hnutí zatím představilo, se nacházejí především jména profesorů a profesorek z různých srbských univerzit. Jejich klíčovými tématy jsou boj proti korupci a klientelismu, obnova právního státu a důvěry v instituce a také vzdělávání, zdravotnictví a ochrana životního prostředí.
Na shromáždění několik řečníků zdůraznilo, že ani téměř dva roky po tragédii v Novém Sadu nebylo dosaženo spravedlnosti pro oběti a veřejnost stále čeká na odpovědi, jak je možné, že k nehodě došlo. Jedním z povolebních cílů hnutí je proto zajistit, že nikdo nebude stát nad zákonem a že viníci ponesou za nehodu odpovědnost.
Srbští studenti pochodují proti vládě, opozici ale chybí alternativa k Vučićovi, popisuje novinářka
Student Vukašin Đinović ve svém projevu na shromáždění zdůraznil, že nyní je nutné „bojovat za spravedlnost“ prostřednictvím voleb.
„Nemůžeme opomenout stovky dní, které jsme společně prožili, tisíce kilometrů, které jsme ušli, a naději, kterou jsme si navzájem dodávali,“ prohlásil a odkazoval přitom mimo jiné na 90kilometrový pochod studentů z Bělehradu do Nového sadu, který tvořil důležitou součást protivládních protestů.
„Máme za sebou objetí, slzy i těžké, avšak emočně silné okamžiky. Zkoušeli snad všechno možné, aby nás od tohoto boje odradili. Zastrašovali nás, špehovali, zatýkali a bili, ale my jsme se nevzdali,“ řekl příznivcům hnutí student Đinović.
Jeden z kandidátů, profesor z Bělehradské univerzity Radomir Saičić, na shromáždění podle serveru Balkan Insight prohlásil, že Srbsko je „okupované zevnitř“ zkorumpovanou vládou, která „vede celou zemi hlouběji do zkázy“.
Aleksandar Vučić je u moci už od roku 2012 a mnozí kritici ho obviňují z autoritářských sklonů. Na začátku září server Bloomberg přinesl informaci, že vláda některé z aktivistů ze studentského hnutí pravděpodobně tajně sledovala kyberšpionážními systémy.
X XX
KDO V ČR POŘADATELEM SPORTOVEC ROKU?
Ministr Šťastný chce zastavit podporu ankety Sportovec roku. Nelíbí se mu kroky Dusíka
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) chce, aby Národní sportovní agentura (NSA) přestala s podporou ankety Sportovec roku. Nelíbí se mu kroky šéfa sportovní redakce České televize Michala Dusíka, jenž je předsedou Klubu sportovních novinářů (KSN), který tradiční anketu pořádá. Šťastný to uvedl na sociální síti X. Dusík uvedl, že NSA letos partnerem ankety není.
„Okolnosti okolo ankety Sportovec roku vedené šéfem Redakce sportu České televize Michalem Dusíkem považuji za zcela skandální. Předsedovi Národní sportovní agentury Karlu Kovářovi jsem proto uložil, aby s pořadateli této akce NSA ukončila veškerou spolupráci. Národní sportovní agentura v minulosti byla tradičním oficiálním partnerem této prestižní ankety,“ napsal Šťastný.
Ministr připojil odkaz na článek deníku Blesk, který uvádí, že KSN se domluvil na spolupráci na anketě se společností Sport Club ČR Michala Kopeckého, který je podle listu kontroverzní osobou. V minulosti podle médií podporoval nacionalistickou a proruskou Stranu konzervativní pravice – Řád národa.
Dosud Sportovce roku pořádala s KSN tři desetiletí marketingová agentura BPA, která za práva na anketu platila statisíce korun, ale letos je chtěla získat bezplatně. KSN se rozhodl si práva ponechat a najmout si servisní organizaci. Vyhlášení přesunul z Prahy do Karlových Varů, kde se uskuteční 19. prosince v Císařských lázních.
„Některým lidem se nemusí líbit, že KSN si chce vzít svou anketu zpátky pod svou kontrolu. Nyní máme ve vlastní režii scénář, hosty, všechno, co se akce týká,“ řekl Dusík. „S NSA letos zatím jednání o partnerství neproběhlo,“ uvedl.
X XX
KDO BUDE ŘEŠIT OPILÉHO ŘIDIČE NESCHOPNÉHO VOJÁKA PAVLA?
KOPPA PŘEŘADIT NA HLÍDÁNí AMBASÁD CIZINCŮ
Nová kapitola kauzy opilého prezidentského šoféra. Odmítl přijmout pravomocný trest, případ žene výš
Případ autonehody někdejšího příslušníka Útvaru pro ochranu prezidenta republiky pod vlivem alkoholu vstupuje do nové fáze. Dnes už bývalý policista se nechce podrobit pravomocnému verdiktu, po kterém mimo jiné dočasně přišel o řidičský průkaz. Jak redakce iROZHLAS.cz ověřila, bývalý člen prezidentské ochranky se obrátil na Nejvyšší soud. K incidentu došlo loni v únoru.
Za posledních šest let to byl podle dostupných informací teprve druhý případ, kdy příslušník Útvaru pro ochranu prezidenta republiky skončil na lavici obžalovaných. Hradní řidič Vojtěch Kopp letos 22. června uslyšel
pravomocný rozsudek za porušení povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru.
Příslušník pražské výjezdové jednotky vydíral majitele restaurace a vyhrožoval kolegovi, píše státní zástup
Kopp se pravidlům služby vzepřel večer 8. února 2025. V obci Česká Čermná v okrese Náchod pod vlivem alkoholu naboural do jiného vozu, ale ještě se rozjel a zastavil až po 250 metrech. Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil původní verdikt náchodské instance, jenž Koppovi zakázal na rok a půl řídit a vyměřil mu pokutu 52 500 korun.
Pravomocný rozsudek znamenal pro Koppa coby policistu konec ve službě. Jak redakci iROZHLAS.cz potvrdil mluvčí Okresního soudu v Náchodě, trestní kauza dostala nový impuls. Bývalý prezidentský šofér se rozhodl pokračovat v obraně. Případem se bude zabývat Nejvyšší soud.
Čtyři dovolací důvody
„Mohu potvrdit, že odsouzený podal v dané věci mimořádný opravný prostředek dovolání,“ sdělil redakci Adam Holeček, mluvčí Okresního soudu v Náchodě, jenž přijal Koppovo podání uplynulé úterý. Instance po nezbytných formálních úkonech pošle dovolání i s trestním spisem Nejvyššímu soudu.
Bývalý příslušník Útvaru pro ochranu prezidenta republiky Vojtěch Kopp
Jak dále popsal mluvčí, někdejší příslušník prezidentské ochranky své podání opřel o čtyři důvody. Podle Koppa učinila justice závěry, které jsou v rozporu s projednanými důkazy. Také je přesvědčený, že soudy po právní stránce špatně vyhodnotily jeho skutek. Dále je prý uložený trest v rozporu se zákonem.
„Nejvyšší soud může ve věci rozhodnout sám, ale to se děje výjimečně. Pokud dovolání vyhoví, nejčastěji případ vrátí odvolacímu soudu, někdy soudu prvního stupně. Úspěšnost dovolání je ale velmi nízká,“ popsal redakci v obecné rovině tuto fázi soudního řízení zkušený trestní právník Tomáš Gřivna.
Koppův právní zástupce Pavel Kroupa se při dotazech na nový vývoj případu odvolal na advokátní mlčenlivost. Sám Kopp už však před vynesením pravomocného verdiktu mluvil o tom, jak pro něj kauza sama o sobě představuje zátěž. „Svého jednání lituji. Myslím si, že jsem byl již nyní potrestán dostatečně. Rozsudek by byl pro mě likvidační,“ uvedl.
Změna kvalifikace
Bývalý policista už dříve incident popsal tak, že po skončení služby vypil na zabijačce necelá dvě piva a dva panáky slivovice. V obci má prezident Petr Pavel chalupu. Za volant nicméně usedl Kopp opilý v době pohotovosti. Advokát Kroupa během soudního řízení uvedl, že jeho klient se skutečně provinil, ale věc se měla řešit jako přestupek.
Kauza dívky zmlácené policisty: Příslušnice se před trestem brání u Nejvyššího soudu, padlo i odvolání
Původně Generální inspekce bezpečnostních sborů stíhala Koppa pro ohrožení pod vlivem návykové látky. Lékařské vyšetření však nakonec ukázalo, že měl v krvi méně než jedno promile alkoholu. Kvalifikace skutku se tak změnila, jak stojí výše. Nadřízený postavil Koppa mimo službu měsíc po nehodě.
První kauzou týkající se hradní ochranky po roce 2020 byl případ dvou instruktorů střelby, kteří podle obžaloby ukradli dvacet tisíc nábojů. Tím měli spáchat zpronevěru. Jeden z nich se měl navíc nedovoleně ozbrojovat. Kauza opakovaně putovala z jedné instance a zase zpátky, justice případ nakonec pravomocně uzavřela loni v červenci. Oba muže očistila.
X XX
EU, L EYENENOVÁ ZÍSKÁVÁ MILIARDY POKUTAMI ZEMÍ EU?
Česku po auditu Bruselu hrozí, že bude muset vrátit šest miliard na dotacích.
Evropská komise po skandálech s dotacemi v Řecku zadala v evropských státech řadu auditů, na základě čehož nyní má podle prvních výsledků ČR vracet do unijní kasy šest miliard korun. Ministerstvo zemědělství zjištění rozporuje, stát doufá, že se nakonec žádné peníze Komisi vracet muset nebudou.
Podle mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Evy Češpivy chtějí auditoři další informace ohledně fungování zemědělského systému LPIS – zejména o postupech ověřování dispozičních práv k půdě, dále informace o kontrolách proti obcházení pravidel u agroenvironmentálních opatření.
Zástupce tiskového mluvčí ministerstva Marek Otava zdůraznil, že se jedná o úvodní fázi auditního řízení, kdy zatím EK vyjádřila své předběžné stanovisko a čeká se na vyjádření české strany, na což má čas do konce roku. Úřad však podle něj se zjištěním Komise zásadně nesouhlasí.
Bez dotací by všichni zemědělci byli ve ztrátě, spočítal svaz
„Vzhledem k tomu, že se jedná o posouzení, které jde nad rámec evropských předpisů i dosavadní praxe uplatňované Komisí, bude její přístup rozporovat. V současné době se připravuje argumentace České republiky, na kterou naváže ještě několik fází auditního řízení a vyjasňování si stanovisek obou stran, než bude vydáno konečné rozhodnutí Evropské komise,“ doplnil. V půlce ledna by měl mít stát s Komisí zasedání, kde se budou argumenty a propočty hodnotit.
Mluvčí SZIF připomněla starší nálezy, které se povedlo nakonec zvrátit. „Například u auditu Evropské komise z roku 2020 byla v oznámení o předběžných zjištěních u původního zjištění navržena finanční korekce ve výši přibližně 13 milionů eur. Po doložení informací a vysvětlení bylo dosaženo uzavření auditu bez zjištění a bez finanční korekce,“ uvedla mluvčí. U dalšího auditu z roku 2023 chtěla Komise zpátky milion eur, nakonec ale po vysvětlení nedošlo k placení. Oba tyto případy jsou však řádově jinde než aktuální problém.
Nekontrolujme, co se neděje
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je pokuta přemrštěná, zkoumání mělo být nařízené kvůli tomu, zda na jeden pozemek nebere více uživatelů dotace. Obává se potom znovu zvýšení administrativní zátěže pro zemědělce na základě toho, co se ve skutečnosti ale neděje. „V reálu u nás nedochází k tomu, aby byly souběhy dvou uživatelů na stejných pozemcích. Teď budeme muset kontrolovat, aby se nedělo něco, co se ve skutečnosti ale vůbec neděje.
Precizní zemědělství je cesta, ale brzdí ho zkostnatělost a defenziva, míní expert
Podobně bude muset nejspíš SZIF kontrolovat ne všechny, ale nějaké procento žadatelů, zda mají řádně doložený právní důvod užívání pozemku,“ sdělil. Podle něj tak Komise na jedné straně deklaruje úbytek byrokracie, druhou rukou ji ale volně přidává. „Je to podobné jako u odlesňování. Když majitel lesa vytáhne na zemědělský pozemek kládu, tak se SZIF ozve, že se na poli neděje zemědělská činnost, ale stejně se bude dokládat, že krávy nepocházejí z odlesněných ploch – i když sledujeme každý půdní blok,“ dodal.
Podle předsedy mohla Komise vidět chyby u výměn pozemků mezi zemědělci, případně u nedávného konce tzv. nedostatečně identifikovaných vlastníků. Pozemky, o které se do konce roku 2023 nikdo nepřihlásil, propadly státu. Stát tehdy získal 95 tisíc zemědělských pozemků, výměra půdy spravovaná Státním pozemkovým úřadem vzrostla o pětinu. Na těchto plochách, které často byly zanedbatelné velikosti, ale zemědělci hospodařili, podle Pýchy není jednoduché nyní se všemi podepsat smlouvy, stát na to ani nemá dost lidí.
Evropští žalobci loni oznámili, že vyšetřují masivní a systematické podvody a praní špinavých peněz, v říjnu došlo k zadržení 37 osob kvůli podezření ze zpronevěry milionů eur. Kvůli kauze opustili tři členové vlády kabinet tamního premiéra Kyriakose Mitsotakise. Šlo právě o několikanásobné braní dotací na jeden pozemek nebo o nadhodnocování počtu chovaných zvířat, na která se také dotace přidělují.
Agrární analytik Petr Havel pak uznává, že se často povede výši pokuty zvrátit, připouští také, že můžou mít i auditoři na paměti, že evropské rozpočty jsou aktuálně dost napjaté. Je tak možné, že se snaží dostat zpětně do rozpočtu peníze z pokut, které by se následně mohly využít v jiných oblastech než v zemědělství.
x X X
TEĎ ZBYTEČNÍ MRTVÍ
CHYTRÝ USTOUPÍ, NEBUDOU MRTVÍ
UKRAJINA DEMISI, ZBAVÍ SE ZELENSKÉHO
VYSTĚHUJE FAŠISTY HITLERA DO NĚMECKA
ČERNÉ MOŘE BUDE SLOUŽIT TURISTICE, LODÍM
UKRAJINA V KLIDU PŘEŽIJE ZIMU
Rusové na přístavy útočí denně. Připravujeme se i na těžkou zimu, říká expert z ukrajinského Čornomorsku
Rusko a Ukrajina pokračují v útocích v Černém moři. Kyjev zde v srpnu navrhl příměří, Moskva ho ale odmítla. Další návrh zatím na stole není. Jak pro Český rozhlas uvedl Petro Kanarjan, bezpečnostní expert z městské policie v ukrajinském přístavním městě Čornomorsk, údery se pak zintenzivnily. „Celé dny a hlavně noci na přístavy dopadají rakety, drony Šáhed či pumy KAB,“ popsal Kanarjan. V Praze se zúčastnil Česko-ukrajinského diskusního fóra.
Rusko na Oděskou oblast útočí pravidelně. Jaká je v současné době bezpečnostní situace právě v přístavu Čornomorsk?
Od 20. srpna začaly na Čornomorsk dopadat řízené letecké pumy KAB. O pár dní později přístav v podstatě přestal fungovat. Jeho zaměstnanci chodí do práce dva dny v týdnu a dostávají minimální mzdu. Dříve měli okolo třiceti až čtyřiceti tisíc hřiven (necelých 14 až 19 tisíc korun), nyní dostávají sedm tisíc hřiven (zhruba 3200 korun).
Petro Kanarjan, bezpečnostní expert z městské policie v ukrajinském Čornomorsku
Město je jinak malým letoviskem u Černého moře, jeho rozpočet tvoří hlavně příjmy z přístavu, obilných terminálů a tak dále.
V samotném městě to vypadá jak?
Situace je napjatá. Příjmy města kromě přístavu tvoří i ty od turistů, kteří sem v létě přijíždějí. Rusové město během léta silně ostřelovali, a tak tady prakticky žádní návštěvníci nebyli. Městskému rozpočtu tím pádem chybí prostředky. Klíčové podniky nemají z čeho platit daně.
Obyvatelé, kteří pobírají minimální mzdu, také v zásadě stojí před volbou, jestli na konci měsíce zaplatí poplatky za služby, nebo si koupí chleba. Jak jsem zmínil, jsou také zavřené obilné a další terminály, zkrátka všechna překladiště, a přístav. A kromě pum KAB sem dopadají i třeba střely s plochou dráhou letu Banderol.
Kvůli děravému rozpočtu se rovněž připravujeme na to, že blížící se zima bude dost těžká. Prognózy zatím příliš příznivé nejsou.
Denní i noční útoky
Právě nadcházející zima má být pro Ukrajince zatím tou nejtvrdší od vypuknutí celoplošné invaze. Jak se na ni tedy Čornomorsk připravuje? Připravujeme kryty nebo nouzová centra, kde se lidé budou moci zásobit. Budou v nich také třeba kamna, aby se mohli ohřát. Zásobuje se dřevem, nakupují se pytle mouky, cukru a nejrůznějších obilovin. Připravují se tedy všichni, obyvatelé i městská samospráva.
,Když vy obilí, my rafinerie.’ Proč Ukrajincům nevyšel návrh na příměří v klíčovém Černém moři
Na všech telefonních věžích, které zajišťují připojení k internetu, se plánuje instalace generátorů. To znamená, že pokud budou ruské útoky opět vyřazovat elektřinu, spustí se generátory, aby vše fungovalo. Uvědomujeme si tedy, jak moc těžká tato zima bude, a děláme vše pro to, abychom na ni byli připraveni. Nenaplněný městský rozpočet nám ale možnosti výrazně omezuje.
Ukrajina chtěla ve druhé polovině srpna v Černém moři vyhlásit příměří, Rusko ho ale odmítlo. Zesílily od té doby útoky?
Ano. Na online radaru můžete vidět, jak na město létají drony Šáhed. Útoky nepřestávají. Rusové útočí jak na přístavní infrastrukturu, tak i na elektrické rozvody nebo lodě vplouvající a vyplouvající z přístavu. Některá plavidla tam tak v podstatě uvízla, neboť se jejich posádky obávají, že při pohybu na ně Rusové začnou posílat rakety, pumy nebo drony.
Jaký je nyní stav z obecného hlediska v ukrajinských černomořských přístavech? Přístav v Oděse nefunguje, stejně jako třeba ten ve městě Izmajil. Celé dny a zejména noci na přístavy dopadají rakety, drony Šáhed nebo pumy KAB. Ty sem Rusové začali posílat po zmíněném 20. srpnu a přístav pak okamžitě zastavil provoz. Lodě tedy neplují, protože na ně pak Rusové střílí. U dopravních společností se kupí obavy a pojišťovny jim navíc nechtějí poskytnout pojištění. I zde je tedy situace obecně velmi napjatá.
BEZPEČNOSTNÍ SITUACE V ČERNÉM MOŘI
Rusko a Ukrajina v oblasti Černého moře stále vedou intenzivní boje.
Černé moře je totiž klíčovým dopravním uzlem, především pro vývoz ukrajinského, ale i ruského obilí.
Přes ukrajinské přístavy před ruskými útoky procházelo prakticky devadesát procent jeho vývozu z Ukrajiny.
V posledních měsících se vzájemné útoky zintenzivňují. Ukrajinci například na počátku července zahájili přibližně měsíc trvající útočnou operaci zvanou MoLoČKa, cílící na plavidla ruské stínové flotily v Černém moři.
Na Oděsu zase kromě dronů dopadají i ruské střely s plochou dráhou letu zvané Banderol. To mělo podle ukrajinské vlády za následek propad ukrajinského vývozu obilí a olejnatých semen na třetinu možného objemu.
V polovině srpna pak Ukrajinci v Černém moři navrhli příměří. Rusko ale klid zbraní odmítlo s tím, že nepřijímá „polovičatá řešení“ a upřednostňuje mírovou dohodu.
Moskva zároveň uvedla, že pokud chce Ukrajina zastavit boje v Černém moři, má přestat útočit na ruské ropné rafinerie. To ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl.
X X X
CO BUDE DĚLAT AMERIKA? JAKÉ ŘEŠENÍ?
Izrael před volbami rozpoutal válku s Londýnem. Netanjahu už frustruje i USA
Izrael po britských sankcích na jeho zboží zavírá konzulát, vypovídá britské pracovníky a zakazuje vstup některým britským státníkům. Vyhrocený spor zároveň ukazuje na rostoucí napětí mezi Izraelem a některými jeho tradičními západními spojenci. Neobvykle zdrženlivě reagoval i Washington, kterému podle analytiků jednání Netanjahuovy vlády už leze na nervy.
Velká Británie zavádí zákaz dovozu a sankce na zboží pocházející z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Britský ministr zahraničí Ed Miliband v Dolní sněmovně oznámil, že tím reaguje na nelegální výstavbu a eskalující násilí osadníků vůči tamním Palestincům, jež podle něj ničí naděje na budoucí dvoustátní řešení konfliktu.
K chystanému britskému embargu, jehož přesné parametry se sice ještě dolaďují, ale v platnost má vstoupit v průběhu příštího roku, se okamžitě připojily také Francie a Kanada a podporu mu vyjádřila další více než desítka především evropských zemí.
Vláda Benjamina Netanjahua si ale nenechala nic líbit a do Spojeného království se tvrdě opřela.
Veřejně vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby Izrael oficiálně uznal suverenitu Argentiny nad Falklandskými ostrovy
X XX
PLATÝ V SINGAPURU
Je nejlépe placeným voleným lídrem na světě. A teď mu ještě výrazně přidají
Post singapurského premiéra je nejlépe placenou pozicí demokraticky voleného světového lídra na světě. A současný držitel tohoto úřadu Lawrence Wong tento týden oznámil navyšování vládních platů. To znamená, že částka, která již předtím výrazně převyšovala příjmy představitelů jiných zemí, ještě naroste.
Platy představitelů vlády v Singapuru se budou zvyšovat poprvé za posledních patnáct let, kdy zůstávaly neměnné. V případě premiéra toto navýšení znamená nárůst z 2,2 milionů singapurských dolarů (přibližně 36 milionů korun) o více než 60 procent na 3,6 milionů singapurských dolarů ročně.
Částka zahrnuje jak fixní plat, tak variabilní složky. Wong slíbil, že bude celé toto navýšení po dobu pěti let, bude-li stále ve funkci, posílat na charitativní účely.
Plat prezidenta může poprvé přesáhnout 400 tisíc korun. Zvýšily by se i náhrady
Švýcarský prezident, který je v žebříčku na druhé pozici, ročně vydělá asi 604 tisíc amerických dolarů (přibližně 12,6 milionu korun). Roční odměna amerického prezidenta, který je za australským premiérem až na čtvrtém místě, činí bez náhrad 400 tisíc amerických dolarů (přibližně 8,3 milionu korun). Český premiér za rok 2026 podle oficiálních vládních údajů vydělá bez náhrad přibližně 3,7 milionu korun.
Nalákat schopné do politiky
Vládní platy v Singapuru jsou navázané na soukromý sektor. Nástupní plat člena vlády se počítá na základě mediánu platů tisíce singapurských občanů s nejvyššími příjmy, který se ještě o 40 procent sníží. Původní částka 1,1 milionu singapurských dolarů tak naroste na 1,8 milionu, přičemž premiér dostává dvojnásobek.
Konkurenceschopnými platy se Singapur snaží nalákat do vlády schopné lidi, kteří by se jinak věnovali byznysu, financím, nebo jinému vysoce placenému odvětví.
Olízl v Singapuru brčko a vrátil ho zpět. Francouz vyvázl od soudu s pokutou
Podle Wonga však nárůst základního platu neznamená, že všichni členové singapurské vlády budou mít okamžitě stejné navýšení. Platy současných držitelů vládních úřadů budou jednorázově navýšeny až o devět procent v závislosti na takových faktorech, jako je výkon nebo datum poslední změny platu. V budoucnu by pak navýšení měla záviset na individuálním výkonu a povinnostech jednotlivých vládních představitelů.
„Platy politiků jsou složité a emotivní téma. Částky jsou vyšší, než co vydělává většina občanů, takže rozumím, proč je Singapuřané pečlivě zkoumají a mají na ně silné názory,“ řekl premiér Wong. Dodal, že věří v transparentnost vládních platů a že se tomuto tématu nelze vyhýbat.
Na našem webu používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference a opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas.
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.
