O jeho osude sa má rozhodnúť už v nedeľu. Zostane Friedrich Merz nemeckým kancelárom alebo ohlási odchod? Rozhodnúť o tom by sa malo už v nedeľu, keď sa budú konať dôležité voľby vo dvoch spolkových krajinách – v Berlíne a Meklenbursku-Predpomoransku. Ako informoval nemecký portál Table Media a týždenník Stern, Merz na ten večer zvolal predsedníctvo strany, aby zistil, či mu jeho členovia ešte dôverujú, alebo sú za jeho odstúpenie.
Nemecký kancelár Friedrich Merz to má nahnuté. Stranu chce vyzvať, aby rozhodla, čo s ním bude ďalej.
Vo vedení Kresťanskodemokratickej únie (CDU) sa síce nehlasuje o dôvere tak ako v parlamente, ale podľa serveru Table Media chce kancelár túto otázku aj tak otvoriť, aby vedel, čo ďalej – či má pokračovať vo vláde a v plánovaných reformách, alebo už nemá podporu.
Pravda vo svete – Martin Jonáš: Nemecko bolo vzorom. Dnes rieši, či vie udržať svoj ekonomický model
„Potom mu však musia do očí povedať, kto to po ňom prevezme. Dobrovoľne sa svojho úradu nevzdá,“ citoval portál zdroj blízky Merzovi.
Neúspech vo voľbách
Stolička pod kancelárom sa trasie už niekoľko mesiacov. Do funkcie nastupoval s veľkými plánmi po nepopulárnej vláde sociálneho demokrata Olafa Scholza, no zo zásadných vecí zatiaľ veľa nepresadil a po roku a pol pri moci je ešte väčším sklamaním ako jeho predchodca.
Preferencie CDU prudko klesajú, nespokojnosť verejnosti stúpa a Merz je už podľa prieskumov najneobľúbenejším kancelárom v histórii.
Kritika na jeho adresu zosilnela najmä tento mesiac po zdrvujúcej porážke v krajinských voľbách v Sasku-Anhaltsku, kde s veľkým náskokom vyhrala krajne pravicová strana Alternatíva pre Nemecko (AfD), ktorá tam zrejme po prvý raz vymenuje krajinského premiéra.
x XX
Ruský podnikateľ s väzbami na Kremeľ financoval časť svadby Trumpa mladšieho na Bahamách
Donald Trump mladší priznal, že honosnú svadobnú oslavu na Bahamách mu čiastočne zaplatil ruský oligarcha blízky Kremľu. Tvrdí, že šlo o dar priateľa.
Najstarší syn amerického prezidenta Donald Trump mladší a jeho manželka Bettina Trumpová v pondelok potvrdili, že ruský podnikateľ s väzbami na Kremeľ zaplatil oslavu, ktorá sa konala po ich svadbe. TASR o tom informuje podľa správ agentúry AFP a stanice BBC.
- Donald Trump mladší priznal, že svadobnú oslavu čiastočne financoval Umar Kremlev.
- Ruský oligarcha Umar Kremlev venoval na svadobné oslavy stovky tisíc dolárov.
Dvojica na sieti Instagram uviedla, že dve noci z ich trojdňových svadobných osláv na súkromnom ostrove na Bahamách čiastočne financoval Umar Kremlev. „Bol to nesmierne veľkorysý svadobný dar od priateľa a niečo, za čo sme boli a stále sme veľmi vďační,“ uviedli.
Financovanie svadobných osláv
Tento príspevok zverejnili v pondelok po tom, čo investigatívny portál ProPublica vydal článok, v ktorom uviedol, že Kremlev – oligarcha s úzkymi väzbami na ruského prezidenta Vladimira Putina – zaplatil za túto oslavu „stovky tisíc dolárov“.
Americký prezident sa nezúčastnil na svadbe ani na týchto oslavách, pričom tvrdil, že musel ostať vo Washingtone počas rokovaní o vojne v Iráne.
Etické otázky darov
Stanica BBC informuje, že Donald Trump mladší je súkromná osoba, a preto nie je nezákonné, ak prijíma dary od zahraničného štátneho príslušníka.
Skupiny dohliadajúce na dodržiavanie etických pravidiel však tvrdia, že prijatie honosných darov od osoby spojenej so zahraničnou hlavou štátu stále vyvoláva dojem konfliktu záujmov, a to napriek tomu, že prezidentov syn nie je zamestnancom vlády USA.
Väzby na Medzinárodnú boxerskú asociáciu
AFP objasňuje, že Kremlev je šéfom Medzinárodnej boxerskej asociácie (IBA), s ktorou Medzinárodný olympijský výbor prerušil spoluprácu po opakovaných varovaniach týkajúcich sa finančného riadenia a etických otázok.
Putin v apríli 2026 udelil Kremlevovi vyznamenanie „Rad priateľstva,“ uviedla IBA v tlačovej správe, ktorá obsahovala fotografiu Putina a Kremleva pri podávaní rúk. „Na tejto ceremónii ruský prezident ocenil odolnosť IBA pri podpore športovcov napriek politickému tlaku,“ tvrdí asociácia.
Na webovej stránke IBA sa nachádzajú aj fotografie Donalda Trumpa mladšieho na pódiu spolu s Kremlevom na podujatí v Istanbule v septembri 2025.
Okrem toho je Kremlev členom notoricky známeho ruského klubu motorkárov Noční vlci, ktorí sú považovaní za podporovateľov ruského prezidenta Vladimira Putina. AFP pripomína, že Noční vlci hromadne vyrazili na ukrajinský polostrov Krym hneď po tom, ako ho Rusko v marci 2014 anektovalo, a bojovali tiež po boku proruských separatistov na východe Ukrajiny.
X x x
| VOLBY VE FRANCII: |
Le Penová válcuje prezidentské volby vyhrává ve všech scénářích
Do prezidentských voleb ve Francii zbývá sedm měsíců a zatím to vypadá, že by se musel stát zázrak, aby nevyhrála Marine Le Penová. Přesvědčivě vládne všem průzkumům a politický střed se ptá, za její nástup do Elysejského paláce může vůbec něco odvrátit.
Kde jinde by měla odstartovat předvolební kampaň než v departementu Pas-de-Calais. Právě tady, na severu Francie, začala před bezmála třiceti lety politická kariéra Marine Le Penové, právě tady je její Národní sdružení nejsilnější. Je to její volební bašta. Tady je jako doma.
Experti se shodují, že letitá praxe, v rámci níž se levicové i pravicové strany v druhém kole vždy spojily a zablokovaly nástup krajní pravice k moci, by už nemusela zafungovat.
X XX
MERZ PADNE I V DALŠÍCH MÍSTECH NĚMECKA?
Zodpovednosť za volebný debakel sa pripisuje práve Merzovi, no porážka CDU hrozí aj v ďalších dvoje krajinských voľbách – v Berlíne a Meklenbursku-Predpomoransku, kde sa bude hlasovať v nedeľu 20. septembra.
V hlavnom meste sa očakáva víťazstvo postkomunistickej strany Ľavica, v Meklenbursku-Predpomoransku na severovýchode Nemecka by podľa prieskumov mala s náskokom vyhrať AfD.
Kresťanskí demokrati síce obhájili vedúce postavenie v Dolnom Sasku na severozápade Nemecka, kde sa krajinské voľby konali uplynulú nedeľu, lenže to je pre kancelára slabá náplasť – CDU aj tam oproti predchádzajúcim voľbám klesla o 4,5 percentuálneho bodu, zatiaľ čo AfD si polepšila o vyše 11 percentuálnych bodov, vďaka čomu sa vyšvihla na tretie miesto za sociálnych demokratov (SPD).
Merzov prvý rok je fiasko. Žiadny kancelár nemusel znášať to, čo ja, sťažuje sa..
Ako studená sprcha navyše v posledných týždňoch pôsobia prieskumy v celom Nemecku. Z nich jednoznačne vyplýva, že AfD sa stala najsilnejšou stranou v krajine.
Keby sa voľby do Spolkového snemu uskutočnili už dnes, hlas by jej odovzdalo 27 až 30 percent voličov, kým CDU dalo prednosť len 18 až 21 percent opýtaných. Na ďalších miestach by skončili SPD, Zelení a Ľavica.
Podpora aj kritika
Aké sú teraz Merzove vyhliadky? Otvorené výzvy na jeho odstúpenie sú zriedkavé, hovorí sa o nich skôr v straníckych kuloároch.
O tom, že by už v budúcich voľbách nemal kandidovať, verejne prehovorila len Clara von Nathusius z mládežníckej organizácie kresťanských demokratov Mladá únia. Ako naznačila v televíznej relácii ARD, CDU nemá pod Merzovým vedením šancu presvedčiť nových voličov.
V Berlíne sa hovorí o výmene kancelára. Kto by mohol nahradiť Merza?
„Máme obrovský problém s dôveryhodnosťou. Nie je to len vina Friedricha Merza, ale má na tom podiel. A preto sa, žiaľ, domnievam, že s týmto spolkovým kancelárom už nemožno vyhrať žiadne voľby,“ zdôvodnila.
Jasné slová adresoval Merzovi aj šéf kresťanských demokratov v Brémach Heiko Strohmann. „Neriadite tu firmu, ale stranu,“ vyčítal mu nedávno na zasadnutí predsedníctva CDU.
Iní členovia pri dôverných debatách podľa magazínu Zeit pripúšťajú, že tak, ako to robí Merz, by sa nedalo riadiť nič – ani firma, ani krajina.
Stranícky šéf CDU v Dolnom Sasku Sebastian Lechner zase neskrýva, že krajinské voľby vyhrali napriek tomu, čo robí Merzova vláda.
„Nazdávam sa, že v Berlíne je potrebná zmena. Musíme ľudí odbremeniť. Ceny energií sú privysoké, aj ceny za bývanie. Človek dostáva príliš málo čistého z hrubého platu,“ posťažoval sa v televízii ARD a vyzval vládu na odvážne a rýchle reformy.
Podľa niektorých médií vládne medzi členmi CDU veľká nespokojnosť s Merzom, no verejne to nikto neprizná. „Nemá už nijakú autoritu,“ povedal pre Zeit nemenovaný kresťanský demokrat. „Nevie to a už sa to asi ani nikdy nenaučí,“ vyhodnotil ďalší.
Viacerí poprední spolustraníci mu, naopak, vyjadrili podporu. Podpredseda poslaneckého klubu v Bundestagu Mathias Middelberg vyhlásil, že mu stále verí a debatu o jeho možnej výmene považuje za zbytočnú.
„Naša krajina teraz nepotrebuje žiadne diskusie o personálnych otázkach, ale rozhodné konanie a odvážne reformy,“ citoval týždenník Zeit vplyvného hesenského premiéra Borisa Rheina.
Poslankyňa Spolkového snemu Gitta Connemannová pripomenula, že politici, ktorí presadzujú nepopulárne reformy, to majú vždy ťažké, a ocenila, že to kancelára neodradilo.
Tradičné spojenectvo Berlína s Parížom je už minulosťou. Merz si za Macrona našiel náhradu
Diskusiu o jeho výmene odmieta aj podpredsedníčka kresťanských demokratov Silvia Breherová. „Nemáme čas na interné debaty. Situácia v krajine sa nezmení len tým, že iba tak bez výberu niekoho vymeníme,“ vysvetlila pre týždenník Zeit.
Spolková vláda podľa nej stojí pred „gigantickými úlohami“ a ľudia právom očakávajú, že sa zavedú ohlásené reformy. „Na to musíme sústrediť všetku silu namiesto toho, aby sme plytvali drahocennou energiou na vyčerpávajúce diskusie o personálnych otázkach,“ dodala.
Zopakuje sa história?
O zmierlivý tón sa pokúsila ministerka zdravotníctva Karin Prienová (CDU). Za nízkou podporou jej strany je vraj pocit, že Merz nemá pochopenie pre starosti bežných občanov.
„Myslím, že vznikol dojem, že kancelárovi, ale aj nám v únii chýba potrebná empatia. A to musíme zmeniť,“ uviedla pre Zeit s tým, že Merz to už pochopil.
Za kancelára sa postavil i bavorský premiér Markus Söder, predseda Kresťanskosociálnej únie v Bavorsku (CSU), ktorá je sesterskou stranou CDU a jej koaličným partnerom.
Nemecká ekonomika lapá po dychu, vládne recepty nezaberajú
„Bola by to katastrofa, keby krátko po zlyhaní „semaforovej koalície“ (prezývka vlády Olafa Scholza, pozn. red.) zlyhala i ďalšia demokratická vláda,“ zdôraznil pred pár dňami na zasadnutí predsedníctva CSU.
Otázne však je, čo by bolo ďalej, keby sa vedenie kresťanských demokratov predsa len odhodlalo Merza zvrhnúť. Kto by ho nahradil na čele štátu?
Ako možný nástupca sa spomína premiér spolkovej krajiny Severné Porýnie-Vestfálsko Hendrik Wüst (CDU) či obľúbený minister vnútra Alexander Dobrindt, ktorý je členom CSU. Obaja však popreli, že by mali záujem vystriedať Merza na jeho poste.
Všetko tak zostáva otvorené. Ako však upozornil časopis Spiegel, ak by sa CDU kancelára predsa len zbavila, nebolo by to po prvý raz. Stalo sa to už v novembri 1966, keď stranícke vedenie donútilo k odstúpeniu Ludwiga Erharda. Zopakuje sa po 60 rokoch rovnaký scenár?
X x x
Džin sa do fľaše nevráti. Trump vojnu s Iránom nevyhráva
Donald Trump už po ikstýkrát informoval, že Irán chce s agresorom, teda s USA a Izraelom, uzavrieť dohodu, ale či agresori hodenú šatôčku veľkoryso zdvihnú, je plne na jeho rozhodnutí. Ako obvykle – celkom naopak.
Trump nemá ako zastaviť kolotoč obštrukcií a násilia, ktoré útokom na Irán rozpútal. Ostáva mu jediné – hrať hru na suveréna, ktorý vie, čo robí, a dúfať, že zo strachu z následkov upadajúcej moci Spojených štátov amerických sa budú predstavitelia západných mocností ešte chvíľu tváriť, že mu to veria. Keďže mu vzhľadom na dôsledky nebezpečných infantilných avantúr v Hormuzskom prielive závratne klesla aj domáca popularita, musí si vymyslieť spôsob, ako nespokojnosť so stúpajúcimi cenami udržať na uzde.
Dobyli sme kľúčový prístav Muchá, tvrdia Húsiovia a ukázali video
Ibaže v skutočnosti Irán a jeho spojenci ovládajú dve kľúčové trasy prepravy ropy a vytvárajú si podmienky na diplomatické víťazstvo, ktoré by mohlo posilniť jeho postavenie. Islamská republika je síce stále pod obrovským ekonomickým tlakom, hlavne pre blokádu jej južných prístavov, ale dynamika vojny sa nakláňa v jej prospech. Ako vždy, keď sa strana agresora spolieha len na svoju technickú silu a je lenivá spoznať pestrú realitu regiónov, ktoré chce pokoriť, objavia sa „nečakané“ premenné, ktoré vraj potom „mobilizujú analytikov“, ako sme mohli čítať v rôznych „šokovaných“ reakciách na to, že jemenskí Húsíovia, iránski spojenci, obsadili ostrov v Červenom mori. To znamená ďalšie narušenie prepravy ropy z Blízkeho východu. Podľa analytika Gregoryho Brewa z Eurasia Group tým dokonca úspešne „zmenili status quo“ bez toho, že by sa vojna obnovila v plnom rozsahu.
Húsíovia si prezerajú obzerajú zostrelený dron v jemenskej provincii Hadždža
Trosky prieskumného dronu ‚Karayel‘, využívané Saudskou Arábiou. Dron mal byť zostrelený protivzdušnou obranou.
Saudská Arábia, ktorej politický režim Západu neprekáža, svojho spojenca Trumpa požiadala, aby USA na Húsíov zaútočili. Trump odmietol s „útlocitným“ argumentom, vraj Húsíovia „nechcú s USA bojovať“. Prečo len sa takto dojímavo nekladie dôraz na to, čo si želá protistrana, ešte skôr, ako je džin vypustený z fľaše?
X xx
Panika v Nemecku: Budú mať pravicoví extrémisti prvého krajinského premiéra? Aké sú možnosti povolebného vývoja?
Nemecká spolková krajina Sasko-Anhaltsko sa možno zapíše do histórie. Voliči tam dnes (v nedeľu) rozhodnú, či sa na čelo krajinskej vlády postaví predstaviteľ krajne pravicovej Alternatívy pre Nemecko (AfD). Keby táto strana získala absolútnu väčšinu v krajinskom sneme tak, že by mohla sama zostaviť vládu, prvý raz od druhej svetovej vojny by sa stal krajinským premiérom líder krajnej pravice. Ako sa na „hororový scenár“ pripravujú demokratické strany?
Demonštrant s transparentom na proteste proti AfD v Halle, 29. augusta 2026.
„Nechcel by som, aby sa moja domovina Sasko-Anhaltsko stala miestom na experiment,“ zveril sa denníku Welt krajinský premiér Sven Schulze, ktorý je členom Kresťanskodemokratickej únie (CDU).
„Ak chcete zabrániť tomu, aby AfD získala absolútnu väčšinu, tak je podpora Svena Schulzeho a mojej strany tou správnou cestou,“ dodal 47-ročný politik, ktorý je vraj odhodlaný AfD poraziť.
Pravda vo svete – Martin Jonáš: Nemecko bolo vzorom. Dnes rieši, či vie udržať svoj ekonomický model
Je to však skôr jeho zbožné želanie ako realita. Víťazstvo AfD v tejto spolkovej krajine je viac-menej isté. Potvrdzujú ho všetky predvolebné prieskumy, podľa ktorých obľuba strany dokonca stále rastie.
Z posledného prieskumu agentúry INSA vyplýva, že AfD by dalo hlas až 43 percent opýtaných, čo je o jeden percentuálny bod viac ako začiatkom júla.
Kresťanskí demokrati (CDU) majú až o polovicu menšiu podporu – volilo by ich len 22 percent respondentov. Za nimi skončila postkomunistická Ľavica (12 percent), sociálni demokrati (SPD) a Zelení (5 percent).
Ľavicová Aliancia Sahry Wagenknechtovej (BSW) a liberáli zo Slobodnej demokratickej strany (FDP) by sa do krajinského snemu ani nedostali.
Foto: ČTK/DPA/Hendrik SchmidtPremiér Saska-Anhaltska Sven Schulze (CDU) a jeho vyzývateľ v krajinských voľbách Ulrich Siegmund (AfD) počas predvolebnej televíznej debaty.
Merz je len na príťaž
AfD, ktorú Spolkový úrad na ochranu ústavy (BfV) považuje za pravicovo-extrémistickú, nemala ešte nikdy na dosah väčší úspech ako teraz. V demokratických kruhoch to vyvoláva paniku.
Objavujú sa výzvy, aby ústavný súd požiadali o zákaz tejto strany, iní varujú, že ak sa AfD dostane k moci, spravodajské služby by krajinskej vláde v Sasku-Anhaltsku nemali poskytovať tajné informácie, pretože podporuje režim ruského vládcu Vladimira Putina a podkopáva základy právneho štátu.
Aj v posledných dňoch pred voľbami sa Schulze snažil robiť všetko pre to, aby sa mu podarilo AfD oslabiť a získať ďalších voličov.
Veľkú pozornosť vzbudila v stredu i jeho diskusia s volebným lídrom AfD Ulrichom Siegmundom. Počas 90 minút prebrali témy ako ekonomika, migrácia, vzdelávanie či zostavovanie možnej vlády. Nemecké médiá duel zhodnotili ako nerozhodný.
Podľa portálu týždenníka Zeit sa Siegmund štylizoval ako „znesiteľná tvár AfD“, no nezabudol zdôrazniť, že by jeho strana chcela vládnuť sama. Odpovediam na háklivé otázky sa vyhol.
Regionálny denník Mitteldeutsche Zeitung si zase všimol, že 35-ročný politik často pôsobil zakríknuto a k mnohým veciam sa nevedel vyjadriť, zatiaľ čo Schulze vystupoval veľmi útočne, ale fundovane. Bolo vraj vidieť, že sa v problematike vyzná, dobre argumentoval a „fakty sypal z rukáva“.
Vylúčil pritom možnosť, že by v prípade zostavovania krajinskej vlády ponúkol nejaké ministerské posty AfD či Ľavici. Vymedzil sa tak nielen proti extrémistom na pravej, ale aj na ľavej strane politického spektra.
Magazín Spiegel poukázal i na ďalšiu zaujímavosť týchto volieb – na spornú úlohu spolkového kancelára Friedricha Merza. Za normálnych okolností sa mal ako predseda CDU zapájať do volebnej kampane svojho spolustraníka, aby ho čo najviac podporil.
V skutočnosti však robil pravý opak – angažoval sa čo najmenej. V Sasku-Anhaltsku sa ukázal iba dvakrát a aj tento týždeň sa so Schulzem stretol len na chvíľu.
Je to však pochopiteľné. Merz je najnepopulárnejším kancelárom v histórii Nemecka, preto sa s ním krajinský premiér nechce príliš ukazovať. Merzova podpora by mu viac uškodila, ako pomohla.
Foto: ČTK/Profimedia/Chris Emil JanssenPredvolebný míting AfD v sasko-anhaltskej metropole Magdeburg. Ulricha Siegmunda prišli podporiť aj spolupredsedovia strany Alice Weidelová a Tino Chrupalla.
Tri možné scenáre
Sasko-Anhaltsko je iba malá spolková krajina (2,12 milióna obyvateľov) na území bývalej NDR, no v nedeľu sa tam budú upierať zraky celého Nemecka.
Tamojšie voľby sú totiž nielen skúškou demokracie a zlomom v histórii krajiny, ale môžu rozhodnúť aj o ďalšom osude tradičných politických strán. Aké sú scenáre ďalšieho vývoja? Nemecké médiá naznačujú tri možnosti.
Prvou je, že sa podarí odvrátiť „katastrofu“ – AfD síce vyhrá, ale nebude mať dostatočný náskok na to, aby vytvorila jednofarebnú vládu. Kresťanskí demokrati by tak po spojení s SPD a so Zelenými mohli získať väčšinu v krajinskom sneme a dohodnúť sa na koaličnej vláde (CDU dnes v Sasku-Anhaltsku vládne s SPD a FDP).
Zakázať stranu alebo jej zobrať peniaze? Nemecko rieši, ako potrestať extrémistickú AfD
Taký výsledok by Schulzemu stačil na to, aby sa udržal pri moci, no prieskumy mu nedávajú veľkú nádej – uvedené tri strany tohto roku ani raz spoločne neprekročili 37 percent, čo je na AfD málo.
Druhou možnosťou je „politické zemetrasenie“ – krajná pravica dosiahne absolútnu väčšinu a na čele so Siegmundom bude vládnuť. Pre kresťanských demokratov by to bola ponižujúca porážka a zodpovednosť za to by niesol i Merz, čo by mohlo vyvolať otrasy v Berlíne.
Podľa denníka Bild však ani tento scenár nie je veľmi pravdepodobný. Odvoláva sa na americkú spoločnosť Polymarket, ktorá ponúka stávky, a jej volebné prognózy sa často splnia. Šance, že AfD bude vládnuť sama, odhaduje len na 19 percent.
Tretia možnosť, ktorá pripadá do úvahy, je, že krajná pravica nezíska absolútnu väčšinu, no ani CDU nebude môcť vládnuť bez Ľavice či AfD. Spoluprácu s oboma „extrémistickými“ stranami pritom zakazuje uznesenie strany z decembra 2018. „Protipožiarny múr“ voči Ľavici sa však začína pomaly rúcať.
Nostalgia za socializmom. Východní Nemci by uvítali autoritársky režim aj diktátora?
V spolkových krajinách Sasko a Durínsko sa menšinové vlády vedené kresťanskými demokratmi neraz spoliehajú na podporu Ľavice. Keby sa touto cestou vydalo i Sasko-Anhaltsko, v CDU by sa mohli vyhrotiť vnútrostranícke spory.
Časť členov sa totiž domnieva, že odmietanie AfD je už prežitok a nezodpovedá realite. Paktovanie s krajnou ľavicou by tak mohlo vyvolať otázku, prečo ju strana uprednostnila pred krajnou pravicou.
Práve spoluprácu s postkomunistickou stranou predostrel ako možné riešenie aj Merz. V rozhovore pre denníky Mitteldeutsche Zeitung a Magdeburger Volksstimme sa vyjadril, že v Sasku-Anhaltsku by sa dalo postupovať tak ako v Sasku a Durínsku.
CDU by mohla zostaviť menšinovú vládu s podporou Ľavice, ale s vytýčenými hranicami. Súčasne poprel, že by sa v prípade drvivej porážky v nedeľných voľbách obával o miesto.
„Sú snahy zvonka vraziť do CDU klin. Výsledok krajinských volieb však neohrozuje stabilitu spolkovej vlády,“ zdôraznil kancelár.
Voľby v Sasku-Anhaltsku sú len prvou skúškou politického systému v Nemecku. Kľúčové budú i krajinské voľby v Berlíne a Meklenbursku-Predpomoransku, ktoré sa uskutočnia 20. septembra.
Kresťanskí demokrati v nich budú čeliť tlakom sprava i zľava. Najnovšie prieskumy napríklad ukazujú, že v nemeckej metropole má Ľavica mierny náskok pred CDU a AfD.
Čo hovoria prieskumy?
| Politická strana | Prieskum INSA | Politbarometer ZDF |
| AfD | 43 % | 40 % |
| CDU | 22 % | 23 % |
| Ľavica | 12 % | 13 % |
| SPD | 7 % | 9 % |
| Zelení | 5 % | 6 % |
| BSW | 4 % | 3 % |
| FDP | 3 % | 3 % |
Zdroj: INSA (26. 8. – 1. 9. 2026); ZDF Politbarometer (25. – 27. 8. 2026).
Pellegrini má na stole odvolanie Tomáša Tarabu. Pred rozhodnutím odcestuje do Ameriky
Tomáš Taraba ešte predpoludním tvrdil, že vraj nemal informácie o tom, že by Robert Fico podal návrh na jeho odvolanie. Po vyhlásení prezidenta je však jasné, čo premiér urobil.
Prezident potvrdil, že obdržal návrh na odvolanie ministra životného prostredia Tomáša Tarabu, ktorý mu doručil predseda vlády Róbert Fico.
„Po dohode s pánom predsedom vlády som rozhodol, že sa touto demisiou budem zaoberať po svojom návrate zo zahraničnej služobnej cesty do Spojených štátov amerických, a teda po návrate z rokovania Valného zhromaždenia Organizácie Spojených národov,“ uviedol Pellegrini vo videu. Prezident odchádza do OSN 21. septembra a vrátiť by sa mal po 24. septembri.
Pellegrini uviedol, že až potom stanoví termín, kedy Tarabu odvolá. Dovtedy chce s predsedom vlády viesť rozhovory o tom, koho z členov vlády poverí riadením tohto ministerstva, pokiaľ nebude definitívne rozhodnuté o nástupcovi Tomáša Tarabu.
Slovenská národná strana pritom dlhodobo tvrdí, že jediným ich nominantom je súčasný štátny tajomník ministerstva Filip Kuffa.
SNS je zatiaľ spokojná
Slovenská národná strana žiadala, aby Taraba odišiel zo svojej funkcie do 30. septembra. Od premiéra žiadali, aby tento návrh predložil najneskôr do dnešného dňa.
Svoje plány zbaviť sa Tarabu oznámil šéf SNS Andrej Danko ešte v polovici mája. Dankovi sa nepáčilo najmä to, že oficiálne jeho SNS za rezort zodpovedá, hoci on nedostal na ministerstvo za tri roky ani jedno pozvanie. „Slovenská národná strana vlastne zodpovedá za to, o čom nič neviem. Ja neviem o Málinci, zonácii, veterných elektrárňach,“ vysvetlil Danko s tým, že sa vraj hanbil, keď mu bývalý hokejový reprezentant Ján Lašák hovoril o prečerpávacej elektrárni v Málinci, ktorej výstavba zasiahne aj jeho dom.
X x x
Pravicoví extrémisti v Nemecku majú na dosah vládu v regiónoch. Zakážu ich stranu alebo s ňou budú spolupracovať?
Spolupracovať, ignorovať alebo zakázať? Vládnu koalíciu v Berlíne rozdeľuje postoj k opozičnej strane Alternatíva pre Nemecko (AfD), ktorú mnohí označujú za pravicovo-extrémistickú. Podľa prieskumov je najsilnejším politickým subjektom v Nemecku a po blížiacich sa voľbách v Sasku-Anhaltsku by dokonca v tejto spolkovej krajine mohla sama vládnuť. Zatiaľ čo v Kresťanskodemokratickej únii (CDU) zaznievajú hlasy, ktoré vyzývajú k spolupráci s AfD, sociálni demokrati (SPD), naopak, navrhujú, aby stranu zakáz.
O rozruch sa nedávno postaral premiér spolkovej krajiny Sasko a jeden z piatich podpredsedov CDU Michael Kretschmer, keď vyhlásil, že kresťanskí demokrati by mali prehodnotiť vzťah k AfD.
„Ten, kto ešte hovorí o protipožiarnych múroch, nepochopil znamenia doby. Musíme sa rozprávať s každým, kto sa chce rozprávať,“ uviedol pre denník Handelsblatt.
Predseda saskej vlády už v minulosti spochybňoval odmietanie spolupráce s AfD, ale ešte nikdy sa nevyjadril tak ostro ako teraz.
Protestujúci aktivisti, strety s políciou. Na zjazde AfD to bolo divoké – Reuters
Nemeckom otriasli masové protesty, tisíce nespokojných občanov sa postavili proti lídrom AfD (Alternatíva pre Nemecko)
Prečo táto téma vyvoláva také vášne? Už po druhej svetovej vojne prijali demokratické strany v západnom Nemecku nepísanú dohodu, že nikdy nebudú spolupracovať ani hlasovať s pravicovými extrémistami.
Toto pravidlo porušil až predseda CDU Friedrich Merz, keď vlani pred parlamentnými voľbami ešte ako líder opozície využil hlasy AfD, aby presadil sprísnenie azylovej politiky.
Jeho návrh nakoniec neprešiel, ale aj tak ho zasypala vlna kritiky za jeho „zradu“, čo mu poškodilo aj po zvolení za kancelára.
Merz sa z toho poučil a vrátil sa k politike odmietania AfD, ktorú má od demokratických strán oddeľovať „protipožiarny múr“.
Na nedávnej tlačovej konferencii zopakoval, že CDU nebude spolupracovať ani s AfD, ani s postkomunistickou stranou Ľavica, lebo ju vníma ako ľavicovo-extrémistickú.
„Vytýčene hraníc platí,“ ubezpečil kancelár. „Nedáme sa vodiť za nos stranou, ktorá útočí na základné hodnoty našej demokracie,“ citoval ho portál T-Online.
Možno však AfD naozaj považovať za extrémnu pravicu? Vedenie strany také nálepkovanie odmieta, no jej program, politika, vyjadrenia či spôsob, akým vedie volebné kampane, podľa expertov skutočne porušujú ústavu, ľudskú dôstojnosť, demokratické princípy a zásady právneho štátu. Cieľom AfD je napríklad vylúčiť zo spoločnosti niektoré skupiny obyvateľstva.
Na to poukazoval aj Spolkový úrad na ochranu ústavy (BfV), ktorý najprv za pravicovo-extrémistické považoval len regionálne pobočky strany v spolkových krajinách Durínsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, ale vlani v máji za „jednoznačne pravicovo-extrémistickú“ označil celú AfD.
Vedenie strany sa však odvolalo a vo februári tohto roka súd rozhodol, že AfD tak na celoštátnej úrovni hodnotiť nemožno. Ako celok preto zostáva iba „podozrivá z pravicového extrémizmu“.
Problémom je, že kým sa čierno-červená koalícia konzervatívnej únie CDU/CSU a SPD snaží AfD politicky ignorovať, jej popularita už niekoľko rokov výrazne stúpa a po voľbách do Spolkového snemu vo februári 2025 sa stala najsilnejším politickým subjektom v Nemecku.
Najväčšiu obľubu má na východe krajiny (na území bývalej Nemeckej demokratickej republiky), no jej podpora rýchlo rastie i na západe.
Z posledného prieskumu agentúry INSA pre denník Bild vyplýva, že AfD podporuje 28 percent respondentov, CDU/CSU 21 percent, Zelených 14, SPD 12 a Ľavicu 11 percent opýtaných. Ďalšie strany by sa do Bundestagu nedostali.
V slepej uličke
Demokratickým stranám sa až dosiaľ darilo zostavovať vlády v 16 spolkových krajinách bez účasti extrémnej pravice. Teraz však hrozí, že „politickí vydedenci“ z AfD, s ktorými nechce nikto spolupracovať, získajú takú veľkú podporu voličov, že krajinskú vládu poskladajú i sami.
V septembri sa totiž konajú regionálne voľby v troch spolkových krajinách – v Sasku-Anhaltsku (6. 9.), v Meklenbursku-Predpomoransku (20. 9.) a v Berlíne (20. 9.).
Ako naznačujú prieskumy, v Berlíne to vyzerá na tesný súboj medzi Ľavicou a CDU, ale v ďalších dvoch spolkových krajinách by mala vyhrať AfD.
V Meklenbursku-Predpomoransku by podľa prieskumu, ktorý si dal v júli urobiť časopis Spiegel, túto stranu volilo 36 percent opýtaných, na druhom mieste skončila SPD (29 percent), za nimi Ľavica (12 percent) a CDU (9 percent).
Ešte výraznejšie víťazstvo by AfD mala dosiahnuť v Sasku-Anhaltsku, kde ju podporuje až 41 percent respondentov. Má tak veľký náskok pred kresťanskými demokratmi (26 percent), Ľavicou (12 percent) aj SPD (7 percent).
To znamená, že by tam mohla získať absolútnu väčšinu v krajinskom sneme a vládnuť sama. Bolo by to prvý raz od roku 1945, čo by v nejakej spolkovej krajine vládli pravicoví extrémisti.
Niet divu, že Kretschmer, ktorý je saským premiérom už deväť rokov, vyzýva kresťanských demokratov, aby zmenili prístup k AfD.
Sú to práve krajinskí a komunálni politici CDU, ktorí začínajú spochybňovať „protipožiarny múr“. Kretschmer je už teraz predsedom menšinovej vlády CDU a SPD s podporou Ľavice i Zelených.
Ako upozornil portál T-Online, politický vývoj zahnal kresťanských demokratov do kúta. „Ak CDU zbúra protipožiarny múr voči Ľavici, stratí v prospech AfD ešte viac voličov zo stredu a pravice. Odbočenie doľava vedie do slepej uličky, doprava tiež,“ zhodnotil server.
Postavenie kresťanských demokratov sťažuje fakt, že keby rozmýšľali o spolupráci s krajnou pravicou, dostanú sa pod tlak koaličných partnerov z SPD, no na druhej strane sú aj s nimi príliš slabí, aby získali väčšinu v krajinských voľbách.
Michael Probst SITA/APSpolupredsedníčka strany Alternatíva pre Nemecko Alice Weidelová máva nemeckou vlajkou v sídle strany v Berlíne, február 2025
Ani v CDU však nepanuje jednotný názor na to, ako sa postaviť k AfD. Niektorí súhlasia s Kretschmerom, že „protipožiarny múr“ je už prežitkom, ale mnohí trvajú na jeho zachovaní.
Spoluprácu s krajnou pravicou navyše jednoznačne odmieta Markus Söder, bavorský premiér a predseda Kresťanskosociálnej únie v Bavorsku (CSU), sesterskej strany CDU, ktorá je súčasťou vládnej koalície.
Úvahy o zakázaní AfD
Nad tým, čo robiť s AfD, si lámu hlavu i sociálni demokrati. Ako pred pár dňami informoval Spiegel, minister obrany a najobľúbenejší nemecký politik Boris Pistorius na poslednom zasadnutí prezídia SPD navrhol, aby strana podnikla kroky na zakázanie činnosti AfD.
Rozhodnúť o tom môže len ústavný súd na žiadosť jedného z troch orgánov – spolkovej vlády, Spolkového snemu alebo Spolkovej rady. Pistorius je vraj presvedčený, že nemožno ďalej otáľať.
Snahu o zakázanie AfD podporuje i jeho spolustraník a durínsky minister vnútra Georg Maier. „Debata o zákaze AfD sa, žiaľ, ešte stále vedie tak, akoby išlo hlavne o skúšku politickej odvahy,“ povedal pre Spiegel.
Ako dodal, zabúda sa na to, že ak sa útočí na základy slobodného demokratického zriadenia, treba ho brániť a demokratické strany sú povinné konať.
Mnohí členovia SPD sa však obávajú, že ak by ústavný súd žiadosti o zákaz nevyhovel, AfD by to využila a jej popularita by ešte vzrástla.
X XX
Ukrajinská armáda spustila protiofenzívu proti ruským silám pri Lymane. Ukrajinský 3. armádny zbor uviedol, že začal v Doneckej oblasti útočnú operáciu s krycím názvom Vivaldi. Jej cieľom je zatlačiť ruské jednotky a narušiť spôsob, akým prenikajú do ukrajinských pozícií, oznámil v utorok 15. septembra veliteľ zboru brigádny generál Andrij Bileckyj.
Podľa Bileckého už ukrajinské sily dosiahli prvé výsledky, podrobnosti o priebehu operácie však armáda zámerne nezverejňuje. Veliteľ vyzval médiá aj verejnosť, aby rešpektovali informačné embargo.
„3. armádny zbor skutočne začal v tomto úseku útočnú operáciu s krycím názvom Vivaldi. Zatiaľ si zapamätajte toto slovo. Operácia prebieha za podmienok prísneho informačného ticha,“ uviedol.
Podľa mimovládnej monitorovacej skupiny DeepState ukrajinské jednotky dosiahli čiastkové územné zisky severne od mesta. Rusko sa k tvrdeniam Ukrajiny bezprostredne verejne nevyjadrilo.
Jedným z hlavných cieľov je podľa Bileckého zlikvidovať ruské infiltračné skupiny. Veliteľ tvrdí, že ruským jednotkám sa v niektorých oblastiach darilo prenikať desiatky kilometrov do hĺbky ukrajinských bojových zostáv.
Ukrajinské Centrum špeciálneho určenia „Omega“ oznámilo zásah palivových cisterien a miesta, kde sa podľa neho nachádzali nepriateľskí piloti. Útok sa mal odohrať v Doneckej oblasti vo vzdialenosti viac než 65 kilometrov od línie kontaktu. „Zvyšujeme dosah a zvyšujeme efektivitu,“ uviedla Omega.
Ukrajinské pátracie a úderné jednotky podľa veliteľa zlikvidovali ohniská ruskej infiltrácie pri obciach Novoselivka, Jarova, Koroviačyj Jar a Oleksandrivka. Oslobodenie obce Serednie označil za prípravnú fázu operácie. Tvrdí, že obec je už úplne pod kontrolou ukrajinských síl.
Priamo v údajne dobytom meste si následne natočil video generál Bileckyj a vysmial sa Kremľu.
„Chcem sa obrátiť na ruské vojenské a vojensko-politické vedenie. Zložte si tie klaunské nosy a farebné parochne. Nevyzerajte ako hlupáci,“ povedal Bileckyj a za ním bolo vidieť veže Sviatohirského kláštora.
Kyjev hlási vysoké ruské straty
Bileckyj uviedol, že v prvej fáze operácie Rusko prišlo o približne 1 500 vojakov, 12-tisíc dronov a niekoľko stoviek obrnených vozidiel a delostreleckých systémov. Ukrajinské jednotky podľa neho zároveň vyčistili od ruských infiltračných skupín približne 75 štvorcových kilometrov územia a oslobodili viac než desať kilometrov územia.
Ukrajinci sa podľa Bileckého snažia zároveň narušiť ruské zásobovanie. Údery jednotiek využívajúcich bezpilotné systémy mali prinútiť ruskú armádu presunúť zásobovanie palivom a mazivami do Voronežskej oblasti na území Ruska.
Veliteľ tvrdí, že operácia vážne zasiahla bojaschopnosť ruskej 20. a 25. vševojskovej armády. Jej ďalšie ciele však odmietol konkretizovať. Reagoval aj na špekulácie, podľa ktorých sa Ukrajinci pokúšajú dostať až k rieke Čornyj Žerebec.
Zhoršenie situácie v okolí Lymanu v posledných dňoch opisujú aj ruskí vojenskí blogeri a analytici. Telegramový kanál Rybar pripísal neúspechy „systematickému klamaniu v hláseniach nadriadeným“ a nesprávnemu vyhodnoteniu situácie. Varoval tiež, že presun ruských rezerv k Lymanu môže oslabiť obranu na iných častiach frontu.
Ruský vojenský expert Valerij Širjajev uviedol, že ústup ruských síl možno potvrdiť a ukrajinské jednotky postupne posúvajú ďalšie obce do takzvanej sivej zóny. Podľa neho Ukrajinci prelomili staršiu ruskú obrannú líniu a dostali sa do tyla jednotiek pri Lymane, ktoré sa následne ocitli „prakticky v obkľúčení“.
Ruský analytik Jan Matvejev, ktorého citoval Kyiv Post, označil vývoj za vážnu, hoci zatiaľ lokalizovanú krízu. Podľa neho zároveň vznikajú pre ukrajinskú armádu nové možnosti na celom smere smerom k Sloviansku.
Širjajev upozornil, že ak sa ukrajinským silám podarí pri Lymane vytvoriť stabilné predmostie a nasadiť tam operátorov dronov, ich efektívny dosah by sa mohol zvýšiť o ďalších desať až 15 kilometrov. To by umožnilo údery do tyla ruských jednotiek postupujúcich smerom na Mykolajivku a Sloviansk
Niektorí analytici pracujúci s otvorenými zdrojmi odhadujú ukrajinské územné zisky výrazne vyššie, než uviedol Bileckyj.
Clément Molin tvrdí, že ruské jednotky museli na hlavnom smere ukrajinského protiútoku v Doneckej oblasti opustiť viac než 200 štvorcových kilometrov. Podľa neho sa 3. armádnemu zboru po štyroch mesiacoch bojov podarilo odrezať ruský výbežok severne od Lymanu.
Šéf spoločnosti Rochan Consulting Konrad Muzyka odhaduje, že Rusko stratilo v tomto úseku kontrolu približne nad 240 štvorcovými kilometrami. Bileckyj však ani jeden z týchto údajov nepotvrdil, preto ich nemožno považovať za oficiálne ukrajinské čísla.
Boje sa odohrávajú v čase, keď má ruský prezident Vladimir Putin podľa zdrojov agentúry Bloomberg očakávať úplné obsadenie Doneckej oblasti v priebehu nasledujúcich šiestich mesiacov. Inštitút pre štúdium vojny uvádza, že Putin od začiatku rozsiahlej invázie termín obsadenia Donbasu zmenil najmenej pätnásťkrát.
Sporná zostáva aj situácia vo Sviatohirsku. Putin 1. septembra vyhlásil, že mesto obsadili ruské sily. Bileckyj toto tvrdenie odmietol a 7. septembra zverejnil video z centra mesta, podľa ktorého mala Sviatohirsk naďalej plne kontrolovať ukrajinská 60. mechanizovaná brigáda.
X x x
Spor o cenu českého podielu v JESS má nový verdikt. Nezávislá kontrola dala odpoveď
Spoločnosť KPMG Advisory po vykonaní nezávislého revízneho posúdenia nenavrhuje žiadnu úpravu hodnoty 49-percentného podielu v spoločnosti Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), ktorú pôvodný odborný posudok stanovil na 189,4 milióna eur. Informovala o tom v utorok Jadrová a vyraďovacia spoločnosť (JAVYS).
Výsledok nezávislého posúdenia podľa spoločnosti predstavuje dôležitý krok v procese pripravovaného prevodu 49-percentného podielu v JESS, ktorý vlastní spoločnosť ČEZ Invest Slovensko, na JAVYS. Tá v súčasnosti vlastní 51 % akcií JESS.
„KPMG posudzovala vybrané aspekty ocenenia JESS k 31. decembru 2024, ktoré vypracovala spoločnosť Ernst & Young. Pôvodný odborný posudok stanovil hodnotu 49-percentného podielu v JESS na 189,4 milióna eur,“ uviedol koordinátor komunikácie JAVYS Pavel Machava. Vykonané procedúry ani testy zároveň neidentifikovali chyby alebo postupy, ktoré by mali vplyv na závery pôvodného odborného posudku.
Kontrolnú správu posúdili a odsúhlasili obaja akcionári JESS. Jej vypracovanie vyplynulo zo záverov rokovania zúčastnených strán, ktoré sa uskutočnilo 24. augusta na Úrade vlády SR. Akcionári JESS sa dohodli, že kontrolnú správu vypracuje subjekt z tzv. Big Four, ktorý nemá konflikt záujmov ani s jedným z akcionárov, ani so samotnou JESS. Na jej vypracovanie bola následne vybraná spoločnosť KPMG Advisory.
„JAVYS bude aj v ďalšom postupe konať v súlade s rozhodnutiami vlády SR a príslušných orgánov spoločnosti, s dôrazom na transparentnosť, odbornú správnosť a ochranu ekonomických záujmov SR,“ dodal Machava.
Hodnota sa v stala predmetom sporu
JESS je spoločným podnikom štátnej Jadrovej a vyraďovacej spoločnosti (JAVYS), ktorá vlastní 51 percent akcií, a spoločnosti ČEZ Invest Slovensko s 49-percentným podielom. Firma má pripraviť nový jadrový zdroj v Jaslovských Bohuniciach s plánovaným výkonom 1 200 megawattov. Odhadované náklady projektu dosahujú približne 15 miliárd eur.
Hodnota českého podielu sa v uplynulých mesiacoch stala predmetom sporu. Spoločnosť Ernst & Young (EY) ho ocenila na približne 189 miliónov eur, ministerka hospodárstva Denisa Saková však upozorňovala, že ČEZ vo svojich účtovných závierkach vykazuje hodnotu podielu na úrovni okolo 100 miliónov eur. Ide však o účtovnú hodnotu, ktorá sa nemusí zhodovať s trhovým ocenením podielu.
Vyriešenie vlastníckych pomerov v JESS sa pritom opakovane odkladalo. Premiér Robert Fico za prieťahy kritizoval ministerstvo hospodárstva a oznámil, že koordináciu projektu prevezme Úrad vlády SR. Výsledkom následných rokovaní bola aj dohoda oboch akcionárov, že ocenenie EY preverí nezávislá spoločnosť z takzvanej veľkej štvorky.
Preverenie hodnoty podielu sa už predtým spájalo aj s bankou Rothschild & Co. Podľa Hospodárskych novín však od tejto úlohy ustúpila po tom, ako jej ČEZ neudelil súhlas na využitie údajov JESS. Samotný projekt novej elektrárne má podľa doterajších plánov smerovať k dokončeniu približne okolo roku 2040. Ako možný dodávateľ technológie sa spomína americký Westinghouse, pričom financovanie projektu a prípadné štátne záruky zostávali v čase príprav otvorenými otázkami.
Ako sme na Pravde informovali už skôr, najdrahší energetický projekt v histórii Slovenska sa v uplynulých mesiacoch posunul o krok bližšie k realizácii, no sprevádza ho séria nedoriešených otázok. Jadro v roku 2025 pokrývalo viac ako 67 percent výroby elektriny na Slovensku (17,9 terawatthodiny) a po spustení štvrtého bloku Mochoviec sa má podiel priblížiť k 75 percentám.
x XX
Fúkaná izolácia zateplí strop za pár hodín: Časť nákladov môže pokryť štátna dotácia
Fúkaná minerálna izolácia dokáže rýchlo a bez veľkého neporiadku zatepliť strop, povalu aj ťažko dostupnú strechu. Domácnosti s nižšími príjmami môžu navyše na takéto opatrenie získať príspevok z programu Obnov dom mini+.
Keď teplo z domu uniká cez nezateplený strop alebo povalu, míňate aj o 30 % energie na kúrenie navyše. Riešením pritom nemusí byť zdĺhavá rekonštrukcia. Fúkaná minerálna izolácia sa dopraví hadicou priamo na určené miesto a zateplenie strechy bežného rodinného domu môže trvať iba niekoľko hodín. Majitelia ju vyhľadávajú pre rýchlu montáž, minimum odpadu, priaznivú cenu aj prírodný materiál vyrábaný zo sklených vlákien, z veľkej časti z recyklovaného skla.
Štátny dotačný program Obnov dom mini+ je určený domácnostiam s nízkymi príjmami a medzi podporované opatrenia patrí aj zateplenie strechy alebo podlahy nevykurovaného podkrovia. Výzva má viac kôl, najbližšia výzva je avizovaná na január 2027. Celkovo má pomôcť s obnovou takmer 17-tisíc rodinných domov. Zistite si, či môže pomôcť aj vašej domácnosti na stránke Obnov dom.
Kedy dáva fúkaná izolácia najväčší zmysel?
Najmä tam, kam sa človek alebo bežná rolovaná izolácia dostáva len ťažko: do nízkych krovov, väzníkových striech bungalovov, trámových stropov, dutín či dvojplášťových plochých striech. Materiál sa nafúka aj okolo trámov, elektrických káblov a rozvodov, takže vytvorí súvislú vrstvu bez nezakrytých škár.
Výhodou je aj jednoduchá realizácia. Stroj môže zostať vonku, do domu vedie iba hadica a pri práci vzniká minimum odpadu. Izolovať sa dá počas celého roka, bez potreby skladovania materiálu na pozemku.
Minerálna izolácia je nehorľavá, prepúšťa vodnú paru, tlmí hluk a pri správnom použití si dlhodobo zachováva svoj objem. Napríklad Supafil má triedu sadania S1, čo znamená zmenšenie objemu menej ako o jedno percento. Izolačná vrstva tak zostáva rovnomerná aj po rokoch.
Štátny príspevok môže pokryť časť nákladov
Obnov dom mini+ umožňuje získať príspevok najviac 11 000 eur. Po nadobudnutí účinnosti zmluvy môže byť vopred vyplatená záloha vo výške 50 % plánovaného rozsahu projektu, do 5 500 eur. Medzi oprávnené opatrenia patrí zateplenie strešného plášťa aj podlahy nevykurovaného podkrovia.
Pri fúkanej izolácii je praktické, že jedna realizačná firma zabezpečí materiál, dopravu aj samotnú aplikáciu. Majiteľ domu teda nemusí zvlášť kupovať izoláciu a následne hľadať remeselníkov. Pred podaním žiadosti si však treba overiť príjmové a ostatné podmienky programu alebo sa poraďte v niektorej z 10 regionálnych kancelárií Slovenskej agentúry životného prostredia SAŽP vo vašom okolí.
Fúkaná minerálna izolácia alebo striekaná PUR pena?
Hoci sa oba materiály aplikujú pomocou hadice, fungujú odlišne. Minerálna izolácia je hotový vláknitý materiál, ktorý sa na miesto dopravuje vzduchom. PUR pena vzniká chemickou reakciou dvoch zložiek priamo na stavbe. Výsledok preto viac závisí od správneho miešania, teploty a vlhkosti počas aplikácie.
Významný rozdiel je pri požiari. Minerálna vlna je nehorľavá a nepodporuje šírenie plameňa. PUR pena je horľavý materiál. Označenie „samozhášavá“ neznamená, že nehorí, ale iba to, že po odstránení zdroja ohňa môže prestať horieť.
Minerálna vlna zároveň dobre pohlcuje zvuk, čo ocenia najmä majitelia domov s plechovou strechou počas silného dažďa alebo krupobitia. Je tiež priedušná, takže umožňuje prirodzenejší prechod vlhkosti cez konštrukciu.
Dôležité sú aj prípadné budúce opravy. Nafúkaný materiál možno podľa potreby odobrať, premiestniť alebo doplniť. Odstraňovanie vytvrdnutej PUR peny býva podstatne náročnejšie.
Cena izolácie: čo skutočne porovnávať?
Pri porovnávaní cenových ponúk sa oplatí sledovať viac než len celkovú cenu realizácie. Dôležité je najmä:
- dosiahnutý tepelný odpor
- hrúbka izolácie
- dlhodobá stabilita materiálu
Vo väčšine prípadov je PUR pena drahšia ako minerálna vlna. Pri cenovej ponuke by preto malo byť vždy jasne uvedené, akú hrúbku izolácie firma navrhuje a aký tepelný odpor bude výsledkom. Len tak môžete porovnať, či jednotlivé riešenia poskytujú rovnakú úroveň zateplenia.
Ak sa rozhodujete medzi týmito riešeniami, najlepším krokom je nechať si pripraviť nezáväznú cenovú ponuku a porovnať nielen cenu, ale aj vlastnosti materiálov. Správne zvolená izolácia totiž ovplyvní komfort bývania aj energetické náklady na mnoho rokov.
X X X
Polícia odmieta obvinenia Rastislava Trnku. Tvrdí, že pri doručovaní obžaloby postupovala zákonne
Keď doručovanie zlyhalo, súd pristúpil k radikálnejšiemu kroku a vydal príkaz na zatknutie.
KOŠICE: Polícia nesúhlasí s tvrdeniami Rastislava Trnku o jej postupe pri doručovaní obžaloby. Reaguje tak na županovo stanovisko, že podáva podnet na preverenie zákonnosti policajného postupu a plánuje sa obrátiť aj na Úrad inšpekčnej služby.
Predseda Košického kraja a zároveň kandidát na túto funkciu poukazuje na účelovosť postupu či predvolebné načasovanie. Podľa jeho slov sa takto vytvára dojem, že je pre orgány nedostupný, aj keď je denne verejne zastihnuteľný.
Polícia prostredníctvom odboru komunikácie odpovedala, že si uvedomuje citlivosť aktuálneho obdobia, no načasovanie úkonov vyplýva z priebehu konania s dodržaním princípov objektivity.
„Odmietame preto akékoľvek tvrdenia, ktoré spochybňujú zákonnosť alebo nestrannosť postupu polície a vytvárajú dojem, že orgány činné v trestnom konaní konajú z politických alebo iných účelových dôvodov. Polícia sa dôrazne ohradzuje voči tvrdeniam, podľa ktorých mal byť postup polície účelový, politicky motivovaný alebo časovo koordinovaný v súvislosti s predvolebným obdobím.“
Súdu sa vracali zásielky, oslovil políciu Do prípadu vstúpil aj súd v Námestove s vysvetlením, prečo oslovil políciu.
X xx
| Lesní bar vybrali zloději už poněkolikáté, policie pátrá po muži v tričku Škwor |
Kolikrát se už lesní bar u Rovného na Žďársku ocitl bez zboží, peněz a často i v dezolátním stavu, už jeho provozovatelé ani nepočítají. Poprvé ho zloděj vykradl a poničil v roce 2023, další ataky pak následovaly. Muže, který v zařízení řádil tento víkend, zachytila fotopast. Hledají jej policisté.
„Jen za letošek nám Lesní bar u víly Helenky někdo vykradl alespoň dvakrát, třikrát? Už ani nevím,“ povzdechl si Václav Jirásek, ředitel hotelu Skalský dvůr. Právě toto ubytovací zařízení samoobslužnou osvěžovnu pro turisty, cyklisty a další výletníky už léta provozuje. A se zloději bojují majitelé baru dlouhodobě. Od první krádeže před třemi lety se to už stává každoročním koloritem.
Zatímco pachatele z roku 2023 policie následně dopadla – jednalo se o místního muže – letošní nezvané návštěvy osvěžovny policisté právě řeší. O spolupráci žádají také veřejnost.
„Policisté z obvodního oddělení v Bystřici nad Pernštejnem se opakovaně zabývají případem poškození a krádeže finanční hotovosti a zboží z takzvaného lesního baru v katastru obce Rovné. V zájmu objasnění případů by potřebovali zjistit totožnost muže zachyceného na fotografiích,“ uvedla policejní mluvčí Michaela Lébrová ke snímkům z fotopasti.
V květnu zloděj odnesl celou bednu
Na nich je vidět štíhlý muž v černém tričku s logem kapely Škwor, džínových kraťasech a v tmavé kšiltovce. V ruce má igelitovou tašku Lidl. „Žádáme občany, kteří muže na fotografiích poznají nebo mají informaci o tom, kde se v současné době nachází či pohybuje, aby se přihlásili na tísňové lince 158,“ vyzvala mluvčí.
Poslední případ vloupání do samoobslužného baru se odehrál podle policie o tomto víkendu, konkrétně v sobotu 12. září odpoledne. „Pachatel přistoupil k nezabezpečené plastové bedně lesního baru, kterou otevřel a odcizil uzamknutou kovovou příruční pokladnu s drobnou finanční hotovostí,“ uvedla Lébrová.
Dodala, že v případě předchozí krádeže z 21. května zloděj dokonce bednu vytrhl z kotev a odcizil ji i s pokladnou, nápoji a cukrovinkami, které byly uvnitř.
V pokladničkách bývá jen pár drobných
Podle Jiráska není Lesní bar u víly Helenky jediným jejich zařízením, jež takovýmto útokům čelí. Podobné je to i u nedalekého Lučního baru u dráčka Poplety. Ten se nachází pár kilometrů odtud, na vyhlídce nad vesnicí Lhota. „Někdy přijdou ‚mlaďoši‘, vypijí pití, sní sušenky a zmizí. Zákeřnější zloději vytrhnou rovnou i celou pokladničku s hotovostí,“ vysvětlil Jirásek.
Částka uvnitř se dá podle jeho slov sotva odhadovat, enormní sumy to ale nejsou, neboť lidé dnes platí hlavně přes QR kód. Jedná se spíše o stovky, maximálně nižší tisíce korun. Proti nenechavcům nepomáhají zatím ani různá varování, fotopasti a další technika.
Od provozování lesních barů to ale zatím hotel neodradilo. „I když po takové události máme vždycky chuť to zabalit, zvlášť když to je činnost, na které opravdu nezbohatnete. Kvůli lidem to ale držíme. Je to už taková tradice – chodí sem nejen naši hosté, ale třeba maminky s kočárky z Bystřice. Také hodně turisté a cyklisté,“ dodává Jirásek.
X X X
DOJDE NAKONEC K DOHODĚ AMERIKA – KANADA?
Carney pozastaví další kolo boje s Trumpem. Vrací se ke klidnějšímu tónu, míní exvelvyslanec Lizec
Od úterý začínají platit dodatečná padesátiprocentní americká cla na vybrané zboží z Kanady, o nichž rozhodl prezident Donald Trump. Kanadský premiér Mark Carney v reakci na americkou celní politiku přesměrovává kanadský obchod na Evropu a také se chce více orientovat na Velkou Británii. „Carney zatím říká, že pozastaví další kolo boje. Vrací se zpět ke klidnějšímu tónu,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý český velvyslanec v Kanadě Bořek Lizec.
Co budou cla, která mají platit ode dneška, znamenat pro Kanadu? A co případně pro Spojené státy?
Kanadě samozřejmě přináší zátěž, ale Mark Carney říká, že ne zas takovou. Považuje tu reakci za relativně umírněnou a zatím říká, že pozastaví další kolo boje, to znamená, že by zase on reagoval další odvetou. Zajímavým vývojem je, že se vrací zpět ke klidnějšímu tónu.
Já v tom vidím také to, že chirurgicky cílí na zboží ze Spojených států, které je možné nahradit jiným zbožím, ať už kanadským, nebo případně dováženým z jiných zemí.
Eliminuje to samozřejmě potom problém, kterého si jsou Kanaďané vědomi, a to, že uvalením cel na americké zboží poškodí také sami sebe.
Myslím, že teď vyzobali hodně, co se dalo, a teď už je pro ně čím dál tím těžší najít takové položky dovážené ze Spojených států, které by je nepoškozovaly, takže to vnímám z těchto dvou stran.
Právě Kanaďané zatím Carneyho kroky, tedy ta odvetná cla, podle průzkumu podporovali, ale je možné, že tvrdší dopad ještě pocítí. Bude těžké pro premiéra tak, jak znáte kanadské veřejné mínění, to ustát?
V této chvíli si myslím, že je důležité, aby si udržel podporu. Zhruba tři čtvrtě Kanaďanů říkají, že premiéra podporují v tom, že ta jednání s Američany ukončil. Kdyby Kanaďané nyní v jednáních pokračovali a uzavřeli dohodu, která by byla jednoznačně nevýhodná a poškozovala jejich průmysl natolik, že by přestával být životaschopný, jak jim předpovídá Donald Trump, tak by to byla samozřejmě chyba.
Mark Carney trochu spoléhá na to, že přinejhorším vydrží dva roky s Donaldem Trumpem a potom bude jeho nástupce přece jenom vstřícnější. Kdyby tu nevýhodnou dohodu podepsali, tak by mohlo být pro toho nástupce těžké od dohody vnitropoliticky ustupovat.
Premiér Carney chystá velké sbližování s Evropskou unií, čemuž vychází Evropská unie vstříc. Má se to promítnout do zprávy o stavu Evropské unie, kterou přednese Ursula von der Leyenová. V jakých oblastech by si mohly Kanada a členské státy EU nejvíce navzájem prospět, posílit konkurenceschopnost?
Carney obecně říká, že Kanada si může dát víc, než ji Donald Trump může vzít. Podle tohoto hesla se snaží rozvíjet kanadskou ekonomiku, snižovat bariéry mezi provinciemi uvnitř Kanady a diverzifikovat mezinárodní obchod. Evropská unie určitě je tím nejpřirozenějším partnerem.
Stejně tak se Kanada poohlíží po Asii, včetně Číny, což je samozřejmě pro Ameriku kontroverzní – a do budoucna je to ukázka, že politika Donalda Trumpa poškozuje americké zájmy.
Myslím si, že Carney to vidí poměrně široce, hovoří mimo jiné o ekonomickém a obranném partnerství. Přehodil výhybku od F-35 ke gripenům a největší obranný kontrakt v historii Kanady na ponorky dal německému výrobci. Vidíme tedy i praktické kroky, ale je to i v politické rovině.
Premiér Carney obhájí tvrdý postoj proti taktikám Trumpa. Kanadě to může pomoct, míní Matesová
Dnes se hodně v Kanadě diskutuje ne o tom, že by se mohla stát členem Evropské unie, což tedy vylučují zatím i ve smlouvě o Evropské unii, ale hovoří se o tom, že Carney mluví o hlubokém ekonomickém a bezpečnostním partnerství a hovoří o tom, jak to bude konkrétně naplněno, protože otázka suverenity, jak teď vidíme, je pro Kanadu velmi citlivá. Takže o nějakém členství a vzdávání se suverenity to nebude.
A nějak komplementárně k tomu patří sbližování s Británií, byť ta schůzka s Andym Burnhamem se zatím odkládá.
Ano, samozřejmě tam je ta obrovská tradice, kterou jsem v Kanadě prožíval. Kanada vyrostla z kořenů britských politických tradic, je tam i velká kulturní blízkost. Zatímco se Američané od kořenů odřízli, tak Kanaďané je stále mají v sobě, jsou součástí jejich ústavního systému, takže to je vůbec nejpřirozenější partner.
X X X
Rada rozhodla o zavření Kennedyho centra, uvedl Trump. Pozornost poutá spor o jeho jméno na fasádě
Správní rada Kennedyho centra hlasovala pro okamžité uzavření kulturní instituce ve Washingtonu. Oznámil to v úterý podle agentury AFP americký prezident Donald Trump, který je zároveň předsedou správní rady. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se centrum potýká s finančními problémy a spory o instalaci Trumpova jména na fasádu budovy. Federální soudce už podruhé znemožnil vedení Kennedyho centra, aby na fasádu instituce vrátilo Trumpovo jméno.
V Kennedyho centru ve Washingtonu, D.C., USA, visí oficiální portrét amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Správní rada tvořená osobami, které jmenoval sám Trump, podle agentury Reuters zároveň uvedla, že budova naléhavě potřebuje okamžité opravy. Jde o součást plánu amerického prezidenta na proměnu amerického hlavního města.
Federální soudce dnes zakázal Kennedyho centru umístit na budovu ikonické instituce Trumpovo jméno, což mělo ocenit jeho snahu o renovaci.
Trump uvedl, že chystaná renovace a rekonstrukce centra nemůže začít, dokud soud nepotvrdí umístění jeho jména, jak to už schválila správní rada. Ta minulý měsíc rozhodla, že na fasádu centra přibude nápis „Centrum Johna F. Kennedyho pro múzická umění rekonstruované a renovované prezidentem Donaldem J. Trumpem“.
Soudce v úterý ale prohlásil, že by tím došlo k porušení dřívějšího verdiktu, podle něhož bylo prezidentovo jméno na budovu přidáno nezákonně.
„Jednoduše řečeno, žalovaní nemohou v Kennedyho centru instalovat pamětní nápisy věnované prezidentu Trumpovi ani komukoli či čemukoli jinému bez souhlasu Kongresu,“ uvedl soudce Christopher Cooper.
Federální soud už v květnu rozhodl, že Trumpovo jméno je na budově neoprávněně. Kennedyho centrum bylo otevřeno v roce 1971 jako památník prezidenta, který byl zavražděn v roce 1963.
x X X
MERZ VYNECHAL AMERIKU, OSN
Merz zrušil cestu na Valné shromáždění OSN. Německý kancléř musí zůstat v Berlíně
Německý kancléř Friedrich Merz ruší cestu na Valné shromáždění OSN, informuje agentura DPA s odvoláním na zdroje v německé vládě. Šéf spolkové vlády měl do New Yorku letět příští týden, je ale pod stále větším politickým tlakem po nedávném historickém volebním úspěchu antiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
Začátkem tohoto měsíce AfD poprvé vyhrála regionální volby v některé z německých spolkových zemí. Jasně zvítězila v Sasku-Anhaltsku, naopak Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU) v tomto regionu zaznamenala svůj doposud nejhorší výsledek. Očekává se, že AfD zvítězí i v nedělních volbách v Meklenbursku – Předním Pomořansku a že výsledky CDU budou mizerné.
Volby se v neděli konají také v Berlíně, kde by AfD mohla dostat kolem 18 procent hlasů a svůj výsledek z voleb v roce 2023 tak zdvojnásobit. CDU se v průzkumech před berlínským hlasováním přetahuje o první příčku s radikálně levicovou stranou Levice.
Příští pondělí se na jednání sejdou špičky CDU, ve středu pak zasedne frakce CDU a její sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) ve Spolkovém sněmu, píše DPA.
X XX
VELMOC RUSKO BEZ ÚZEMÍ NEODEJDE?
ZELENSKÝ ZBYTEČNĚ VRAŽDÍ VLASTNÍ NÁROD SPOLU SE ZÁPADEM
BEZ ZÁPADU UŽ DÁVNO PADL, JAKO HITLER
DŘÍVE UŽ DOHODA BYLA, ZELENSKÝ NEPLNÍ, NEODSTRAŇUJE ANI
NACISTY HITLERA Z UKRAJINY, DNES NAVÍC V ČELE KORUPCE POLITIKŮ
NA UKRAJINĚ, ROZKRÁDAJÍ MILIARDY ZE ZÁPADU
KONEC VÁLKY JEDINĚ USA, TRUMP, ZELENSKY ZA ŠKODY, MRTVÉ DO VĚZENÍ
Jelen: Ten, kdo má válku ukončit, je Putin, ne Ukrajina. Aby se Kyjev vzdal území, je nepřijatelné
Zvláštní vyslanec USA pro mír Jared Kushner, který je zetěm amerického prezidenta Trumpa, si v závěru minulého týdne postěžoval, že Ukrajina není ochotna postoupit linii, kterou si vytyčil ruský prezident Vladimir Putin.
Spojené státy mají k válce na Ukrajině rozpoutané Ruskem nestálý přístup, všímá si. „Nevídáme to často, aby prezident nějaké země během dvou let svého vládnutí měl takhle nekonzistentní přístup k velkým tématům, jako je válka,“ podotýká Jelen.
A doplňuje: „Nevylučuji, že za dva měsíce nebo třeba za půl roku to bude zase jinak. Třeba budou zase Spojené státy dodávat Ukrajině patrioty.“
Hranice se měnily
Americká i ruská strana potvrdily, že se sejdou k trojstranným jednáním ohledně války na Ukrajině. Kushner mluvil o nutnosti kreativního řešení. Podle Jelena jde ale víceméně o násilné řešení. „Z mého pohledu – ať odborného, či civilního – není přijatelné, kdyby Ukrajina měla dobrovolně odevzdat své území pod nátlakem,“ zdůrazňuje.
Přesto připomíná, že hranice států nejsou historicky stálou jednotkou a státy jako takové, ať už Česká republika, nebo Ukrajina, vznikaly v posledních staletích.
„Hranice se měnily ve 20. století mnohokrát. Máme vždy po velkých válkách – po první světové válce, po druhé světové válce, na konci studené války se měnily hranice, rozpadaly se různé státy. Máme tady situace, které mohou vést k tomu, že hranice se mění,“ připomíná politický geograf.
Zvykat bychom si ale na výpady agrese s cílem získat cizí území podle něj neměli.
„Nyní máme v Evropě situaci, už skoro 80 let, kdy žádná válka není a nebyla. Stabilita spočívá v tom, že máme mezinárodní systém, kdy se státy navzájem uznávají. To je ta moderní instituce. Pokud bude toto narušeno, tak to skutečně může vést k většímu chaosu ve světě i v Evropě. Já bych byl rád, abychom si na tohle nezvykali, abychom dělali všechno pro to, že mezinárodní právo má být na prvním místě,“ míní Jelen.
Kushnerova stížnost na to, že Kyjev odmítá přijmout Putinovy požadavky, může podle něj být hrou na americké voliče.
„Blíží se kongresové volby a je vidět, že možná Donald Trump už neví kudy kam, protože má otevřené dvě války. V jedné se neúčastní, ale je dlouhodobě vyjednavačem, a ve druhé se účastní. Ani z jedné neumí vycouvat, ani ji vyřešit. Tohle může být zkratka, kterou se snaží někoho oblafnout,“ říká Jelen.
Jak informoval server ProPublica, květnovou svatbu Donalda Trumpa juniora na Bahamách měl tajně financovat ruský oligarcha Umar Kremlev, který je napojený přímo na ruského prezidenta Putina.
Podle politického geografa nemusí jít o jediný případ podivných vazeb lidí kolem Trumpa.
„Když se podíváme na různé poradce nebo i ministry v Trumpově administrativě, kteří jsou navázaní třeba na ropný průmysl, tak je jasné, že tam je leccos nečistého,“ dodává.
X X X
ŽENÁM I MŮŹŮM SE V ČR SPLNÍ MÍT DÍTĚ?
Byznys s asistovanou reprodukcí:téměř každý třetí pokus o otěhotnění proběhl na Babišových klinikách
Ministr zdravotnictví ve vládě Andreje Babiše připravuje změny, které umožní podstoupit umělé oplodnění i ženám bez partnera.
Někteří jeho vládní kolegové sice s navrhovanou změnou nesouhlasí, ale jak upozornil Radiožurnál a iROZHLAS.cz, ministerstvo zdravotnictví jejich připomínky nevzalo v potaz.
Například Marek Orko Vácha, římskokatolický kněz, molekulární biolog a odborný asistent Ústavu etiky a humanitárních studií 3. lékařské fakulty UK, ale upozorňuje, že změny pomůžou byznysu premiéra.
„Fakt je ten, že současný premiér Andrej Babiš má portfolio, které se jmenuje FutureLife, kam patří řada klinik asistované reprodukce, jako je Gennet, Reprofit nebo Sanus. A ministr zdravotnictví se snaží prosadit zákon, který ve svém důsledku zvýší majetek ministerského předsedy,“ řekl ve vysílání Česko rozhlasu Plus.
To ale Babiš odmítá, je to podle něj nesmysl. „Nenávist je strašná věc a asi i někdy zatemňuje mozek. Pokud by k té změně došlo, jediné komu to pomůže, jsou ty ženy. Mně určitě ne. Když chce žena otěhotnět a nedaří se jí to přirozenou cestou, může se přece sama svobodně rozhodnout, na jakou kliniku půjde. Nikdo ji nenutí, kam musí jít, a pokud jí nějaká klinika nevyhovuje, tak tam nepůjde,“ napsal redakci.
15 zemí, 60 klinik
Právě skupina FutureLife ovládaná holdingem Hartenberg, který spravuje zejména Babišovy investice, vlastní v Česku pět společností poskytující reprodukční medicínu: Gennet, Reprofit International, ISCARE, IVF Clinic a První privátní chirurgické centrum známé jako Sanus. Celkem se do jejího portfolia řadí 60 klinik v 15 evropských zemích.
„Cokoli se řeší kolem umělého oplodnění, tak vždy se to stočí na kliniky, kde figuruje pan premiér, ale to bychom pak nemohli vůbec řešit téma umělého oplodnění,“ reaguje na kritiku ministr Adam Vojtěch s tím, že single ženy, které mají zájem o umělé oplodnění, by neměly být „rukojmími“ této situace.
Radiožurnál a web iROZHLAS.cz na základě dat z Ústavu zdravotnických informací a statistiky za rok 2023 dokáže ilustrovat, jak velký zásah mají tyto kliniky na trhu s reprodukční medicínou.
Cyklus s cílem otěhotnět
Do statistiky „cyklus s cílem otěhotnět“ se počítají metody mimotělního oplodnění (IVF), přenos rozmrazeného embrya (KET), přijetí darovaných vajíček (OoR) a přijetí darovaného embrya (EmR). Součástí není metoda inseminace.
Zdravotních zařízení, která poskytovala umělé oplodnění, bylo v tom roce v Česku 48. Každé z nich bylo jinak výkonné, celkem ale provedla 41 092 cyklů s cílem otěhotnět, tedy pokusů umělého oplodnění. Neodráží to ale počet pacientek, cyklů mohla každá žena podstoupit během roku i více.
Dohromady 12 403 cyklů pak proběhlo právě na klinikách spojovaných s Babišem. Jejich zásah na celém trhu tak odpovídal zhruba 30,2 % z celkového počtu. Téměř každý třetí cyklus s cílem otěhotnět tak proběhl pod značkou skupiny FutureLife.
Z tohoto pohledu druhý největší holding Pronatal, který v roce 2023 vlastnili Jiří Adámek a David Karásek, provedl 4244 cyklů, což odpovídá 10,3 %.
Na český trh totiž letos vstoupila také britská Assisted Reproduction Alliance (ARA), která do své evropské platformy začlenila skupinu Axes Health a s ní i trojici českých klinik asistované reprodukce – UNICA, UNICA Brno a Eurofertil Ostrava.
Dalším detailem, který lze z analýzy dat za rok 2023 vyčíst, je, že privátní sektor v asistované reprodukci má oproti tomu státnímu mnohem silnější postavení. Ve zmíněném roce provedly velké fakultní nemocnice v Olomouci, Brně, Praze nebo Plzni jen 3114 cyklů. To je asi jen 8 % z celkového počtu.
Ráj zahraniční klientely
Česko je navíc velmi vyhledávané zahraniční klientelou. Za reprodukční medicínou sem tak přijíždějí Britové, Italové, Němci nebo Irové. Česká centra jim totiž mohou nabídnout špičkovou péči za nižší ceny než v zahraničí. Roli také hraje poměrně liberální legislativa nebo dostupnost některých metod.
Zahraniční pacientky tak v tuzemských klinikách v roce 2023 podstoupily o 3 tisíce cyklů s cílem otěhotnět víc než Češky.
Proto, jak Radiožurnál a iROZHLAS.cz dříve upozornily, putuje až 85 % v Česku odebraných vajíček zahraniční klientele.
Redakce ale nyní z dat poskytnutých ÚZIS zjistila, že cizinci mají zájem také o v Česku odebrané spermie.
Ministerstvo: nic se měnit nebude
Právě anonymita dárců je v Česku dlouhodobě kritizovaná. Každé dítě má totiž podle Úmluvy o právech dítěte právo na to, aby znalo svůj původ. Tato nejistota pak u některých dětí může vést ke krizi identity.
Anonymita dárců?
Server iROZHLAS.cz už dříve upozornil, že stát nedokáže dárcům pohlavních buněk garantovat anonymitu. Děti zrozené z darovaných buněk se totiž za využití celosvětových genetických databází snaží biologického rodiče často objevit. Popisují, že je k tomu nutí touha zjistit, kam patří.
Naposledy ke změně na začátku září vyzvala Asociace dětské a dorostové psychiatrie. „Pro zdravý psychosociální vývoj jedince – zejména v období dospívání – hraje klíčovou roli vědomí vlastních biologických kořenů a možnost znát svou zdravotní a rodinnou anamnézu. Znalost biologické identity posiluje osobnostní ukotvení dospívajícího, podporuje otevřenost uvnitř rodiny a předchází identitním krizím i psychické zátěži spojené s rodinnými tabu,“ napsal předseda Tomáš Havelka.
K tomu se ale, jak vyplynulo z debaty o umělém oplodnění pro single ženy, ministerstvo zdravotnictví nechystá.
„Zachování anonymity je součástí dlouhodobě fungujícího systému asistované reprodukce, který současně zajišťuje vysokou úroveň ochrany zdraví dárců, příjemců i narozených dětí. Případná změna tohoto principu by vyžadovala širší společenskou a legislativní diskusi přesahující působnost resortu zdravotnictví, a tedy i současného návrhu novely zákona o specifických zdravotních službách,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě k této změně.
Zároveň v dokumentu ministerstvo uvedlo, že ani přirozeně počaté děti nemusí znát svého biologického otce. „Odborné studie dlouhodobě poukazují na to, že určité procento dětí narozených v manželství má biologického otce odlišného od manžela matky. Rovněž u dětí narozených mimo manželství není biologické otcovství vždy zcela zjistitelné,“ napsal resort.
Lékaři a zástupci klinik ale varují, že by změna anonymního programu mohla znamenat úbytek dárců pohlavních buněk.
Tlak na úhradovou vyhlášku
Jak ale upozornil Zdravotnický deník, kliniky nyní spíš řeší problém, že úhrady zdravotních pojišťoven neodpovídají současné podobě léčby. Na kulatém stole Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb na to upozornil jeden z ředitelů skupiny FutureLife Viktor Szabó.
V porovnání s podmínkami v jiných evropských státech je podle něj úhradová vyhláška vypsána střídmě. „Máme druhou nejnižší úhradu v Evropě, horší je jenom Slovensko,“ řekl Szabó.
Seriál Reprodukce 2.0
Otázkám kolem umělého oplodnění se věnoval i dokument České televize Reprodukce 2.0, na kterém s Kateřinou Hrochovou spolupracoval Vít Kubant. Dokument je ke zhlédnutí na webu ČT v iVysílání. Server iROZHLAS.cz na něj navázal stejnojmennou sérií textů.
První díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku za jediný rok vytvoří z pohlavních buněk desítky tisíc embryí. Některé z nich putují při léčbě přímo pacientům, některé se zničí kvůli špatnému vývoji a další jsou zmrazeny pro budoucí využití. Roční kryokonzervace pacienty stojí v Česku několik tisíc korun. Co ale s embryi, které už pár nevyužije? Má tři možnosti: anonymně je darovat, poskytnout je na vědecké účely, nebo je nechat zničit. To je pro některé páry etické dilema.
Druhý díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku musí pacienty umělého oplodnění testovat na pohlavně přenosné nemoci pouze v případě, že podstupují mimotělní oplodnění (IVF) nebo si nechávají pohlavní buňky zamrazit. Párů, které do center asistované reprodukce přichází za metodou inseminace, se testování netýká, i když zákonem není nijak stanoveno, v jakém vztahu partneři mají být.
Třetí díl seriálu: Darování pohlavních buněk je v České republice zcela anonymní. Neexistuje ani registr anonymních dárců, který by ale v budoucnu mohl vzniknout v rámci připravované novely, která leží v Poslanecké sněmovně. Za darování sice nenáleží mužům a ženám oficiálně žádná finanční odměna, ale kliniky jim vyplácejí peníze za „prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním“; mužům výrazně méně než ženám. Za jeden odběr tak žena může vykázat výdaj až 33 tisíc korun. V Česku neexistuje kontrola nad tím, kolikrát a kam chodí dárci a dárkyně darovat.
Čtvrtý díl seriálu: Na mužskou neplodnost se mnohdy v centrech asistované reprodukce neklade takový důraz jako na početí dítěte. Plodnost mužů sice zpravidla neklesá s ohledem na zvyšující se věk, ale mohou trpět vadami, které například zabraňují správnému vývoji spermií. Příběh zlínského páru ilustruje, že klinika místo vyřešení vady u partnera přistoupila k hormonální stimulaci ženy, a dokonce i ke laparoskopické kontrole průchodnosti vejcovodů. Onemocnění muže se podařilo vyřešit až poté, co se pár sám obrátil na specializovaného lékaře – androloga.
Pátý díl seriálu: Na reprodukční kliniky přichází páry s jediným cílem: mít dítě. Podstupují mnoho vyšetření, inseminace i mimotělní oplodnění. To, že na konci jejich cesty skutečně bude dítě, jim ale nikdo zaručit nemůže. A proto některé páry přistoupí k adopci. Odbor sociálních věcí pražského magistrátu jen za rok 2022 takových žádostí zaznamenal 101. Za stejný rok se podařilo zprostředkovat 19 adopcí.
- Roky zkoušela umělé oplodnění, dítě nakonec adoptovala. ‚Nejlepší rozhodnutí za deset let,‘ popisuje
Další texty k tématu:
- Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu
- Regulovat darování pohlavních buněk je správné. Anonymita dárců zůstane, říká lékař Machač
- Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk
- Dítě si nemůže vybrat podmínky narození. Anonymita dárců by měla být prolomena, míní právník
- Fakt, že se dítě narodilo z darované pohlavní buňky, není až tak důležitý, říká psycholožka Konečná
- Kdo je můj táta? Komerční testy DNA prolamují anonymitu dárců spermií a vajíček
- Pomoc, nebo byznys? Lékaři si stěžují, že kliniky málo řeší příčiny neplodnosti u mužů
- Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven
x XX
‚EU jde vlastní cestou ve složitém světě.‘ Von der Leyenová v projevu o stavu Unie zmínila i přidružení Kanady
- Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová měla ve středu ráno projev o stavu Evropské unie.
- Hojně očekávaná výroční událost přichází v době, kdy se EU potýká s řadou výzev od klimatické změny přes konkurenceschopnost, bezpečnost až po problémy umělé inteligence a sociálních sítí.
- Von der Leyenová oznámila například omezení sociálních sítí pro nezletilé, další podporu Ukrajině, opatření na regulaci AI nebo návrh vzniku Evropského hasičského sboru.
„Evropská unie jde vlastní cestou ve složitém světě (…) Chceme silnou a nezávislou Evropu, která stojí za svými hodnotami ve světě? Nebo necháme naše rozkoly a závislosti, aby nás držely zpátky? Chceme se semknout kolem evropské ideje, že společně můžeme rozhodnout o našem osudu? Nebo necháme zmocněnce a loutky autoritářů podkopat naše demokracie?“ pronesla úvodem projevu předsedkyně Evropské komise.
Oznámila také, že Komise vytvoří novou „Evropskou korporaci pro kritické suroviny“. „Pomůže nám získat zásoby toho, co potřebujeme pro elektromobily, baterie, čistou energii, obranu i další. Nejen náš průmysl na tom závisí, ale i naše bezpečnost,“ uvedla s tím, že Evropa je příliš závislá na dovozu některých zdrojů, především z Číny.
Vedra v Evropě
Už v první polovině projevu von der Leyenová mluvila o klimatické změně a vedrech, která se letos přehnala přes kontinent. „Letošní léto se už nesmí opakovat,“ řekla předsedkyně s tím, že EU potřebuje lepší varovné systémy pro požáry, zdravotní systém připravený na vedra a podporu nejzranitelnějších části obyvatel.
„Požádala jsem přední evropské hasiče a záchranáře, aby tuhle práci vedli (…) požádala jsem je také o představení návrhů včetně toho na budoucí Evropský hasičský sbor.“
Kanada, Ukrajina a Gaza
Jedním z hostů projevu v sídle europarlamentu ve Štrasburku je premiér Kanady Mark Carney, který s vlastním projevem vystoupí ve čtvrtek. EU a Kanada především po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu hovoří o užší spolupráci. „Milý Marku, ráda bych s vámi spolupracovala na tom, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie,“ pronesla von der Leyenová za hlasitého potlesku.
Ze zahraniční politiky šéfka unijní exekutivy vyzdvihla na prvním místě Ukrajinu, odsoudila hybridní operace Ruska a uvedla, že „muži a ženy Ukrajiny každý den ukazují“, co znamená bránit své území. „Budeme Ukrajinu podporovat silněji než kdy dřív i po dobu nejtěžší zimy války,“ dodala von der Leyenová. Sama EU podle ní potřebuje mechanismus podobný NATO, který umožní lépe reagovat na dronové incidenty, sabotáže a kybernetické útoky napříč Evropou.
Jako „podstatu“ ukrajinské odolnosti představila také inspirativní příběh Saši, dívky, která miluje gymnastiku a bylo jí šest let, když Rusko v roce 2022 na Ukrajinu zaútočilo. Při ruském raketovém útoku na dům její rodiny přišla Saša o nohu. „Zdálo se, že její sen se rozpadl spolu s jejím domem. Jen sedm měsíců po útoku byla ale zpátky v tělocvičně s novou, protetickou nohou. Trénovala víc než kdy dřív a začala vyhrávat zlato za zlatem,“ vyprávěla von der Leyenová. Saša byla jedním z hostů v sále a sklidila hlasitý potlesk.
Předsedkyně zmínila také Palestinu – „hluboké utrpení v Gaze a bezmezné násilí (izraelských) osadníků na Západním břehu“. „Pro mnoho Evropanů je bolestivé, že členské státy nedokázaly vytvořit potřebnou většinu pro jednotnou odpověď. Některé členské státy postupují samy, jiné to zvažují. Když je Evropa rozdělená, nemůže měnit běh událostí,“ vyzvala von der Leyenová a odsoudila výstavbu izraelských osad v takzvané oblasti E1 na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Omezení sociálních sítí
Očekávaná byla také oznámení týkající se umělé inteligence a sociálních sítí.
Von der Leyenová oznámila, že Komise představí takzvaný Kids Act. Podle něj nebudou moci děti pod 13 let v EU používat žádné sociální sítě a pod 15 let nemít vlastní osobní účet. Pro uživatele mezi 15 a 18 lety věku budou muset podle ní sociální platformy dodržovat určitá pravidla:
„Budou to sociální sítě, které budou muset prokázat, že jsou bezpečné (…) my určujeme pravidla (…) nemusíme se smířit s návykovými prvky, že fotografie dívek jsou zneužívány umělou inteligencí k využívání sexualizovaných obrázků.“
Šéfka Komise zdůraznila, že přílišná závislost na technologiích u dětí brání rozvoji, nemají prostor rozvíjet svoji představivost, mluvit spolu, souhlasit či nesouhlasit, nemají čas se nudit.
Projev o stavu Evropské unie se koná ve Štrasburku, v jednom ze dvou sídel Evropského parlamentu.
Významná událost
Projev či zpráva o stavu Evropské unie je výroční událostí od roku 2010. Inspiraci bere z tradice projevu amerických prezidentů „o stavu Unie“. O obsahu řeči von der Leyenové se dopředu objevily jen obecné informace.
Evropská komise může v unijní legislativě jako jediná předkládat zákony. „Za posledních 10 let se Komise proměnila z regulátora a ‚vymahatele‘ pravidel na manažera krizí – migračních center, naléhavých případů (…) čím víc úkolů Komise během let pobrala, tím relevantnějším se projev stal,“ řekl Margaritis Schinas, který pracoval jako hlavní mluvčí pro bývalého šéfa Komise Jeana-Clauda Junckera.
Bruselská média popisují, že v projevu, který trval asi hodinu, chtěl „být zmíněn každý“: lobbistické skupiny, neziskové organizace, politická hnutí. Širší okruh kolem von der Leyenové se účastnil stovek jednání, která předcházela samotnému psaní, na němž se podílely už jen jednotky lidí.
Von der Leyenová čelila během současného mandátu opakovaně hlasování o nedůvěře. Její ambicí tak bylo nejen oslovit občany Evropské unie, ale zajistit si stabilitu po zbytek svého působení. Vojtěch Dvořáček, ČTK
x X X
Vládne českým boháčům Strnad, nebo Křetínský?
Kdo je v Česku podle nových žebříčků ekonomických časopisů nejbohatší? A proč stále v první desítce najdeme premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, i když říká, že už nevlastní Agrofert? To je jedno z témat, kterému se v novém dílu pořadu Nic osobního, prostě byznys na Českém rozhlase Plus věnují ekonomická analytička rozhlasu Jana Klímová a novinář a podcaster Petr Šimůnek.
Pořadí nejbohatších Čechů pro letošní rok zveřejnily krátce po sobě dva tuzemské ekonomické servery: Euro a E15. Na prvních příčkách jsou přitom rozdíly. Podle Eura má majetek s největší hodnotou zbrojař Michal Strnad, který ovládá CSG a fond AKIPIA. Jeho cenu odhadl server na 470 miliard korun.
Důvodem značných rozdílů v propočtech hodnoty majetku je podle Petra Šimůnka jednak vývoj cen akcií firem, které podnikatelé ovládají a obchodují se na burzách. U aktiv, která se veřejně neobchodují, pak hraje významnou roli metodika a zvolené koeficienty při ocenění majetku.
„V zásadě stačí pár čísel, jako je obrat, zisk, EBITDA a dluhy, a to za každou firmu, kterou pánové miliardáři vlastní,“ vysvětluje Šimůnek, který má s vytvářením žebříčků podnikatelů osobní zkušenost z doby svého působení v časopisu Forbes.
K základním číslům je podle něj ještě třeba znát takzvaný multiple neboli násobitel, kterým se znásobí EBITDA (superhrubý zisk). Jeho hodnota vychází z nejpodobnější firmy obchodované na burze, respektive její tržní kapitalizace a její EBITDA.
„Existují i tabulky násobků podle oborů, to je ale méně přesné. Například CSG může mít multiple jako Rheinmetall přes 20 anebo jako BAE Systems, které mají třeba 10 nebo 15, a to je velký rozdíl,“ upozorňuje Šimůnek, jak takovéto žebříčky vznikají a že jsou to kvalifikované odhady.
Babišovo (ne)vlastnictví
Zajímavé je, že v žebříčcích mezi nejbohatšími Čechy stále figuruje i premiér Andrej Babiš, připomíná Jana Klímová. Servery zřejmě nejsou přesvědčeny, že se zcela vzdal svého hlavního majetku, firmy Agrofert. „Prostě asi Babišovi neuvěřili, že se svého majetku definitivně zbavil,“ říká Jana Klímová.
Babiš přitom už v únoru nechal vložit Agrofert právní firmou do nového svěřenského fondu RSVP Trust s tím, že se mu firma již nikdy nevrátí a nemá s ní už nic společného. Pochybnosti o tom, že tím vyřešil svůj střet zájmů kvůli pobírání státních a evropských dotací Agrofertem, však nejen u novinářů zůstávají. Další informace o trustu si totiž vyžádala i Evropská komise.
Jana Klímová připomíná zjištění Českého rozhlasu z minulých dní, že Komise není přesvědčena, že RSVP Trust je skutečně tzv. slepý fond. Tedy že premiér nemá přehled, jaký majetek ve fondu zůstane, a nemůže tak ani mít na rozvoji takového majetku žádný zájem.
Evropská komise podle Klímové své pochybnosti může opírat například o pasáž ve statutu trustu RSVP, že zadavatel, tedy premiér, má zájem, aby majetek předaný do fondu, tedy Agrofert, zůstal alespoň po dobu jeho života zachován jako celek.
„A tím bylo umožněno dlouhodobé naplňování materiálních potřeb jeho příslušných potomků jakožto budoucích obmyšlených,“ cituje Klímová. A dodává, že podle Komise má Babiš jako otec či dědeček stále zájem na rozvoji Agrofertu ve prospěch potomků, kterým má později firma připadnout.
Andrej Babiš odmítl, že by měl na Agrofert i na svěřenský fond jakýkoli vliv. Odmítá tak i střet zájmů.
AI zatahuje brzdu
Miliardářský svět poslední dny sleduje aktuální dění kolem firem zabývajících se umělou inteligencí. Americká OpenAI totiž ohlásila odložení vstupu na burzu, původně ho plánovala ještě v letošním roce. Důvodem je mimo jiné obava o bezpečnost AI pro lidstvo a varování před překotným vývojem
Růst, který by zvrátil dluh, by musel být minimálně šest procent ročně, říká ekonom
Podobně situaci vyhodnotil také Dario Amodei, generální ředitel firmy Anthropic, který vyzval firmy ke zpomalení tempa zlepšování modelů umělé inteligence. Podle Reuters výzva vychází ze sílících obav o její zneužití. Společnost Anthropic zatím emisi akcií letos jen posunula.
„Ocenění Anthropicu se nyní odhaduje na dva biliony dolarů. Na trh by mohly jít akcie za 100 miliard dolarů. Ještě před čtyřmi měsíci, v květnu, byla valuace pod bilionem dolarů,“ říká Šimůnek.
Anthropic podle informací uniklých do Financial Times také eviduje už letos provozní zisk a vysokou marži na modelu Claude.
x XX
V Haagu soud s bývalým prezidentem Kosova. Hashim Thaçi se měl dopustit zločinů proti lidskosti
V nizozemském Haagu v pondělí začne proces s někdejším kosovským prezidentem Hashimem Thaçim a dalšími třemi vedoucími představiteli bývalé Kosovské osvobozenské armády. Čelí obvinění, že se v době povstání za nezávislost na Srbsku dopustili válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Proces zřejmě potrvá roky.
Bývalý prezident Kosova Hashim Thaçi poprvé předstoupil před haagský zvláštní tribunál pro Kosovo
Bývalý politický šéf Kosovské osvobozenské armády (UÇK) Hashim Thaçi rezignoval na úřad kosovského prezidenta v listopadu 2020 poté, co se dozvěděl o svém formálním obvinění zvláštním tribunálem pro Kosovo v Haagu.
Nedlouho poté byl zatčen a přepraven do Nizozemska. Thaçi před soudem prohlásil, že obžaloba je nepodložená a že se cítí nevinný.
Prokurátoři tribunálu spolu s Thaçim obvinili tři další někdejší vůdce UÇK – mluvčího organizace a později předsedu kosovského parlamentu Jakupa Krasniqiho, šéfa tajné služby uvnitř UÇK a později šéfa hlavní opoziční strany Kadriho Veseliho a také vojenského velitele a pozdějšího ministra pro veřejný pořádek Rexhepa Selimiho.
Stejně jako Thaçi byli v roce 2020 převezeni do haagské věznice.
Podle obžaloby jsou Thaçi a jeho spolupracovníci zodpovědní za vraždy asi 100 civilistů, které členové povstalecké armády spáchali mezi březnem 1998 a zářím 1999.
Prokuratura tvrdí, že obvinění nepodnikli žádné kroky, aby vraždám zabránili nebo potrestali pachatele, nebo se na zločinech sami přímo podíleli či k nim vydávali rozkazy.
Zastrašování a mučení
Obžaloba také konstatuje, že se čtveřice snažila získat kontrolu nad Kosovem mimo jiné nezákonným zastrašováním, mučením, násilím a odstraňováním nepohodlných osob. Pokud by soud shledal obviněné vinnými, hrozilo by jim až doživotní vězení.
Zvláštní tribunál pro Kosovo byl po silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudí bývalé velitele povstalecké UÇK, která bojovala za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo.
Je součástí kosovského soudnictví, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu, kde dříve působil také Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. Členové tribunálu jsou zahraniční soudci.
Soudní případy u mezinárodních soudů jsou známé dlouhou dobou trvání. Předsedající soudce tribunálu pro Kosovo Charles Smith v březnu uvedl, že jen výslechy ohlášených 312 svědků v tomto případu mohou trvat i více než šest let.
UÇK v letech 1998 až 1999 bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem dosáhnout nezávislosti Kosova na Srbsku. Válka si vyžádala až 13 000 mrtvých, z většiny kosovských Albánců.
Boje skončily po 78 dnech náletů NATO. Kosovo vyhlásilo samostatnost v roce 2008. Uznala ji doposud zhruba polovina členských států OSN, nikoliv však Srbsko a jeho spojenci v Radě bezpečnosti Rusko a Čína. Nezávislost neuznává také pět členských států Evropské unie.
Zvláštní tribunál pro Kosovo uložil bývalému kosovskému prezidentovi Thaçimu trest vězení na 25 let
Zvláštní tribunál pro Kosovo uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonného zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení.
x X X
SUCHO POŠKODILO I VINICE, NIŽŠÍ ÚRODA
RAKOUSKO O VÍNĚ
Sklizeň vína 2026: malé bobule, velké aromatické hrozny Zrychlené zrání a snížené objemy v důsledku horka a sucha
Předčasné rašení pupenů, časné kvetení a vysoké teploty výrazně urychlily zrání hroznů v roce 2026. V důsledku toho začala i sklizeň letos brzy. Zároveň sucho vedlo ke značně sníženým výnosům, přičemž se očekávala sklizeň kolem 1,7 milionu hektolitrů. Malé, zralé a zdravé hrozny však věstí dobrou kvalitu. „V mnoha ohledech je ročník 2026 výjimečný s časným zráním, malými bobulemi a nízkými objemy sklizně. Zároveň vinaři letos sklidí velmi zdravé, zralé hrozny.
Očekáváme výrazný a aromatický ročník,“ řekl Johannes Schmuckenschlager, prezident Rakouského svazu vinařů, na výroční tiskové konferenci o sklizni ve Vídni. Nízký objem sklizně Co se týče objemu, očekává se, že sklizeň v roce 2026 bude výrazně nižší jak oproti loňské sklizni, tak i oproti průměru posledních let.
„Podle aktuálních informací z vinařských oblastí očekáváme letošní sklizeň kolem 1,7 milionu hektolitrů. To je o více než 30 procent méně než v předchozím roce,“ zdůraznil Schmuckenschlager. „Extrémní sucho se jasně projevilo. Mnoho bobulí je velmi malých, což s sebou nese i nižší výnos moštu.“ Malé bobule, intenzivní aroma Ačkoli sucho snížilo objem sklizně, očekává se dobrá kvalita ročníku.
Nízké riziko chorob znamená, že sklizené hrozny jsou trvale zdravé. Sklizeň ve správný čas je letos jedním z nejdůležitějších faktorů. „Zrání je již díky povětrnostním podmínkám v pokročilém stádiu, takže vinaři musí začít se sklizní brzy, aby zajistili harmonický poměr cukru a kyselin,“ vysvětlil Schmuckenschlager.
Jednou z hlavních charakteristik tohoto ročníku je malá velikost bobulí. „Malé bobule znamenají méně šťávy, ale vyšší koncentraci cenných látek. Proto očekáváme obzvláště aromatická a expresivní vína,“ vysvětlil Schmuckenschlager.
Prezident Svazu vinařů je také obzvláště optimistický ohledně vyhlídek červených vín. „Malé, tmavě zbarvené a koncentrované červené hrozny ukazují na hustá, plně zralá vína.“ Ročník 2026 charakterizovaný suchem a horkem Hlavním důvodem mimořádně brzké sklizně byly povětrnostní podmínky v roce 2026. Zimní měsíce se vyznačovaly srážkami a několika obdobími mrazů, ale od konce dubna byly teploty téměř letní. Réva začala rašit v polovině dubna. Navzdory tomu nebyly hlášeny prakticky žádné škody způsobené pozdními mrazy.
Teplé počasí urychlilo další růst, kvetení začalo již koncem května nebo začátkem června. Začátkem června mnoho míst hlásilo nedostatek srážek a v polovině měsíce přišla první velká vlna veder, která vedla k prudkému růstu révy. Kromě ojedinělých bouřek vinařské oblasti nezaznamenaly žádné významné srážky.
Východní Rakousko bylo obzvláště postiženo extrémním suchem a horkem. Dlouhá období s teplotami nad 30 °C byla toto léto normou. Vzhledem k tomu, že réva vinná je trvalka s hlubokým kořenovým systémem, je méně náchylná k suchu než jiné zemědělské plodiny. Letošní sucho však dokonce dokázalo révu vinnou dostat na hranice jejího vegetativního růstu.
Obzvláště postiženy byly mladé vinice, jejichž réva ještě neměla možnost vyvinout silný kořenový systém. V některých případech byly hrozny odstraněny, aby se snížila zátěž mladých rostlin. Rozsah poškození suchem v jednotlivých vinicích byl do značné míry určen vlastnostmi půdy a její schopností zadržovat vodu, stejně jako managementem a péčí o révu v období sucha. Hlavní sklizeň začala začátkem září Předčasné rašení pupenů, časné kvetení a vysoké teploty v létě výrazně urychlily zrání hroznů. V důsledku toho začala i sklizeň brzy.
V oblasti Seewinkel v Burgenlandu se sklizeň již blíží ke konci. V Dolním Rakousku (Dolní Rakousko), Štýrsku (Štýrsko) a Vídni (Vídeň) začala hlavní sklizeň začátkem září. Rakouská kvalita jako konkurenční výhoda – navzdory náročným tržním podmínkám Vedle nižších výnosů v důsledku povětrnostních podmínek čelí producenti vína i nadále náročnému tržnímu prostředí.
Klesající spotřeba vína v důsledku měnícího se chování spotřebitelů, spolu s intenzivním cenovým tlakem, ovlivňuje celé odvětví. Rakouští vinaři zde mají strukturální výhodu, kterou mohou využít. Jejich vína jsou nejen čerstvá, řemeslná a vysoce kvalitní, ale také produkována ekologicky odpovědným způsobem. To poskytuje rakouským vinařům silný základ pro to, aby si udrželi konkurenceschopnost na zmenšujícím se trhu, reagují…
SVĚTOVÝ DENÍK ŠPíGL DĚKUJE ZA INFORMACE. TĚŠÍ SE NA DALŠÍ
x X X
ZEMĚDĚLCI ZAČNOU VYRÁBĚT Z MLÉKA VLASTNÍ VÝROBKY?
Strategie Ministerstva zemědělství pro mléko: Klíčem je domácí zpracování, modernizace a stabilní odbyt
Více českých mléčných výrobků v obchodech, stabilnější obchodní vztahy v dodavatelském řetězci a větší prostor pro výrobky s vyšší přidanou hodnotou. O těchto tématech dnes jednali zástupci Ministerstva zemědělství (MZe), producentů a zpracovatelů mléka a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR u kulatého stolu věnovanému budoucnosti českého mléčného sektoru.
Přestože je Česká republika dlouhodobě vysoce soběstačná v produkci syrového kravského mléka, významná část domácí produkce nadále směřuje ke zpracování do zahraničí. Jednou z priorit Strategie pro mléko a mléčné výrobky proto je, aby oproti současnosti větší část českého mléka zůstávala v tuzemsku a výrobky z něj byly více zastoupeny na domácím trhu.
„Čeští zemědělci dokážou vyprodukovat dostatek kvalitního mléka. Naším společným cílem je, aby se co největší část této produkce zpracovala přímo v České republice a dostala se k českým spotřebitelům v podobě kvalitních domácích výrobků. Klíčovou roli v tom hrají nejen producenti a zpracovatelé, ale také obchod, který je důležitým partnerem při budování silného a stabilního potravinového řetězce,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Účastníci kulatého stolu se shodli, že budoucí konkurenceschopnost sektoru nebude záviset pouze na objemu výroby, ale především na schopnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu ve formě zpracovaných potravin, jako jsou zejména sýry a další specializované mléčné výrobky, regionální produkty, výrobky s certifikátem jakosti nebo výrobky s vyššími standardy kvality.
Diskuze se zaměřila také na postavení jednotlivých článků dodavatelského řetězce. Zástupci sektoru hovořili o možnostech stabilnější spolupráce mezi prvovýrobci, mlékárnami a maloobchodem, o rozvoji dlouhodobých obchodních vztahů i o větší podpoře domácích a regionálních výrobků. Důležitým tématem byla rovněž informovanost spotřebitelů o původu potravin a podpora odpovědného spotřebitelského rozhodování, k čemuž mohou pomoci i tuzemští zpracovatelé.
Podle Strategie pro mléko a mléčné výrobky bude český mléčný sektor v příštích letech čelit rostoucím nákladům, silnější konkurenci i ještě důslednějším environmentálním a welfare požadavkům. Odpovědí mají být investice do modernizace výroby a zpracování, digitalizace, automatizace, do energetických úspor i rozvoje výrobků s vyšší přidanou hodnotou.
„Vedle investic do výroby a zpracování potřebuje český mléčný sektor také silnější marketing a podporu odbytu. Spotřebitelé mají zájem o kvalitní domácí potraviny a je důležité, aby měli dostatek informací o jejich původu, kvalitě a přínosu pro české zemědělství i venkov,“ uvedl ministr Šebestyán.
MZe podporuje mléčný sektor prostřednictvím národních i evropských dotačních programů zaměřených na modernizaci zemědělských podniků, zpracování zemědělských produktů, zlepšování životních podmínek zvířat, ekologické zemědělství nebo investice do energetické efektivity. Současně se zaměřuje na podporu domácího zpracování mléka a posilování konkurenceschopnosti českého potravinářství.
Dnešní kulatý stůl navázal na sérii jednání MZe s jednotlivými sektory českého zemědělství a potravinářství. Předešlá setkání se věnovala drůbeži a drůbežímu masu, hovězímu masu, vepřovému masu nebo ovocnářství. Cílem kulatých stolů je hledat konkrétní cesty, jak posílit postavení českých zemědělských produktů a potravinářských výrobků na trhu, podpořit jejich domácí zpracování a zajistit celému sektoru dlouhodobou stabilitu. Marek Otava