Ing. Paroubek: Před pár dny zmizel z Ukrajiny celkem rafinovaným způsobem generální prokurátor této země Kravčenko. Zmizel i s manželkou a používám slovo rafinovaně proto, že každý z manželů jel v jiném autě, přes jiný hraniční přechod tak, aby nevzbudili pozornost, že berou roha.

 Nejvyšší veřejný žalobce Ukrajiny Kravčenko je obviněn z korupce, stejně tak jako před ním celá řada ministrů a blízkých spolupracovníků i podnikatelských kortešů prezidenta Zelenského. Představa, že by tato země byla v krátké době součástí Evropské unie je pro mě z říše velkého politického hororu. To, co se děje na Ukrajině v oblasti korupce je něco tak obludně gigantického, že proti tomu tolik vysmívané debadesátky v naší zemi jsou burským oříškem. Zlaté toalety a nákupy desítek a možná stovek nemovitostí lidmi z okruhu Zelenského v  západní Evropě a vlastně po celém světě, to je něco, co mně rozum vůbec nebere. 

Na sociálních sítích se často objevují v souvislosti s prezidentem Zelenským, kterému už dávno vypršel jeho prezidentský mandát, informace o tom, kde že všude tento muž vlastní velké, atraktivní a zejména drahé nemovitosti. Já tyto informace zatím nepoužívám, protože si je nedokážu ověřit z nezávislého zdroje. Přitom se zdá, že prezident Zelenský stále požívá velké důvěry představitelů prakticky všech zemí Západu. Anebo se tak alespoň lídři Západu tváří, což poněkud zmírňuje můj případný  investigativní zápal. Ale co když je to pravda? Za normálních okolností by bylo dobré s vládou takové země ukončit vztahy.  Myslím, že česká vláda v tomto směru jde dobrým směrem, neboť není ochotná již dále podporovat  dodávkami zbraní a financemi válku na Ukrajině.  Pokud se má zastavit bezbřehá korupce v této zemi a pokud se má najít racionální cesta k míru je potřeba, aby touto cestou jakp česká vláda šly i dalši země EU a NATO.

 Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

 X XX

 PREMIÉR  SR  FICO  NA  UKRAJINU

Premiér Fico ide v piatok nečakane na Ukrajinu: Dnes mier máme, ale zajtra už nemusí byť nič.

Predseda vlády Robert Fico (Smer) v piatok vycestuje na Ukrajinu.„Dúfam, že zajtra v noci, keď sa budem vracať z Ukrajiny nebudem tak skeptický ako som skeptický teraz,“ povedal premiér celkom nenápadne na záver svojho prejavu vo Fakultnej nemocnici s poliklinikou J. A. Reimana v Prešove, kde sa zúčastnil na slávnostnom otvorení akademického roka 2026/2027 pre študentov Lekárskej fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, ktorí absolvujú výučbu priamo na oddeleniach prešovskej nemocnice.

Z Úradu vlády SR spresnili, že Fico odcestuje na Ukrajinu, kde sa zúčastní na konferencii, na ktorej budú prítomní aj predsedovia vlád ďalších krajín EÚ. Počas štvrtkovej návštevy Prešova premiér vyjadril obavy o vývoj konfliktu na Ukrajine. „Situácia nikdy nebola taká vážna a vypätá, pokiaľ ide o možnosť celoeurópskeho vojenského konfliktu, ako je to teraz,“ vyhlásil Fico. Neželá si, aby Slovensko bolo súčasťou nejakého vojnového konfliktu. Predseda vlády to povedal v kontexte článku 5 Severoatlantickej zmluvy, ktorý hovorí, že ozbrojený útok proti jednej členskej krajine NATO sa považuje za útok proti všetkým.

„Áno, sme súčasťou NATO, vážime si to, záleží nám na spolupráci, na plnení záväzkov. Ale ako predseda vlády budem robiť všetko pre to, aby nikdy Slovensko nebolo zatiahnuté do vojnového konfliktu,“ vyhlásil. Obáva sa, že sme „na hrane“, a nevie si vôbec predstaviť, čo by sme v krajine robili, ak by sa dostala do vojnových problémov.

Premiér pred zdravotníkmi v Prešove uviedol, že vo štvrtok ho ešte čaká vážne stretnutie v obci Tichý potok. Vyjadril tiež presvedčenie, že sa podaria na východnom Slovensku zrealizovať veľké infraštrukturálne projekty.

Fico pokračoval tým, že po stretnutí lídrov V4 a Írska v Bratislave v noci nespal, pretože nemal dobrý pocit z ich slov. Na záver sa vyjadril, že je potrebné si vážiť mier a nebrať ho ako samozrejmosť. „My ho dnes máme, ale zajtra nemusí byť nič. Absolútne nič,“ dodal tajuplne premiér.

Ide na summit

Podľa informácií Pravdy ide premiér Fico na rokovanie krajín zakarpatského regiónu, ktoré sa uskutoční na nespresnenom mieste v Ivano-Frankivskej oblasti. Fico podľa rumunského webu Informat dostal pozvanie priamo od prezidenta Volodymyra Zelenského.

Na summite sa okrem Slovenska zúčastnia aj zástupcovia Rakúska, Česka, Poľska, Rumunska, Srbska, Maďarska a samozrejme Ukrajiny. Cieľom stretnutia je posilniť spoluprácu medzi krajinami karpatského regiónu a využiť jeho hospodársky, kultúrny a prírodný potenciál.

Fica na Ukrajine čaká aj rokovanie s poľským kolegom Donaldom Tuskom, ktorý to potvrdil vo Varšave počas spoločnej tlačovej konferencie s rakúskym kancelárom Christianom Stockerom. Reagoval s ním na otázky týkajúce sa príprav 22. balíka sankcií Európskej únie proti Rusku, pričom zdôraznil, že Poľsko bude aj naďalej presadzovať zintenzívnenie sankčného tlaku na Moskvu.

Aby veľkí chlapci dostali rozum

„Držme si palce, aby to bolo lepšie a lepšie a aby tí veľkí chlapci, ako ich volám ja, v politike dostali rozum,“ uviedol premiér s odkazom na politických lídrov. Podľa premiéra niektorí z nich strácajú prehľad o tom, čo sa vo svete deje. „Niekedy mám pocit, že už strácajú prehľad a kontrolu nad tým, čo sa momentálne vo svete deje,“ dodal.

Počas návštevy Prešova zároveň Fico deklaroval, že vláda bude výstavbu novej nemocnice v Prešove plne financovať aj v roku 2027.

„Je to obrovská suma peňazí, ktorú dávame dohromady, ale nebude tempo výstavby nemocnice v Prešove nijako ovplyvnené. Pôjdeme tak, aby nemocnica v termínoch, ktoré boli oznámené, bola aj slovenskej verejnosti predstavená,“ uviedol Fico.

Nová prešovská nemocnica má mať status vojenskej nemocnice, zároveň má slúžiť ako koncové zdravotnícke zariadenie pre pacientov z celého Slovenska. Ocenil, že nemocnica vytvorila pre medikov podmienky na štúdium. Študentom zároveň povedal, že platové podmienky lekárov sú podľa neho v súčasnosti porovnateľné s okolitými krajinami a tlak na ich odchod do zahraničia už nie je taký výrazný ako v minulosti.

Premiér v príhovore poukázal aj na investície do zdravotníckej infraštruktúry. „Slovensko je krajina, ktorá významne napreduje, má obrovské prednosti a verím, že rozhodnutia, ktoré prijímame teraz, pokiaľ ide o výstavbu, rekonštrukciu zdravotníckych zariadení, posunie kvalitu slovenského zdravotníctva výrazne dopredu,“ skonštatoval premiér.

X X x

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social uvedl, že jednání o zřízení základny americké armády v Polsku pokročila. V této souvislosti ocenil úsilí polského prezidenta Karola Nawrockého. Polsko usiluje o větší přítomnost spojenců z NATO na východním křídle Aliance od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

„Pokud k tomu dojde, bude velmi brzy oznámena poloha,“ uvedl Trump s tím, že půjde o historický krok ve spojenectví mezi USA a Polskem.

Nawrocki v příspěvku na X Trumpovi poděkoval a napsal, že „jsme připraveni pokračovat ve snahách o posílení naší obranné spolupráce: vážně, odpovědně a vždy společně“. Ujistil šéfa Bílého domu, že polská vláda udělá vše, co bude v jejích silách, aby Američanům pro jejich základnu poskytla tu nejlepší lokalita.

Šéf polské prezidentské kanceláře Zbigniew Bogucki řekl, že Trumpovo oznámení přichází „v době, kdy predátorská podstata Putinova Ruska ohrožuje svobodný svět“. Oznámení je podle něj mimořádně významné i vzhledem k tomu, že Polsko si dnes připomíná 87. výročí sovětské invaze, která byla důsledkem tajného dodatku k paktu Molotov-Ribbentrop. Dodatek paktu o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem ze srpna 1939 vymezil sféry vlivu Moskvy a Berlína ve východní Evropě a otevřel cestu k rozpoutání druhé světové války.

Americká Sněmovna reprezentantů ve středu velkou většinou schválila návrh zákona o ochraně domácností před růstem cen elektřiny v důsledku výstavby datových center. Je to poprvé, co se dolní komora Kongresu vyslovila pro legislativu, která přímo reaguje na znepokojení spojené s růstem odvětví umělé inteligence (AI), píše agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek SELČ pohrozil Evropské unii dalšími cly i přerušením obchodu. Reagoval tak na prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že by se Kanada měla stát prvním přidruženým členem EU.

Trump to během návštěvy Severní Karolíny označil za možný projev nepřátelství, píše agentura AFP. Kanadský premiér Mark Carney dnes promluví k Evropskému parlamentu ve Štrasburku.

Kanadský premiér Mark Carney sdílel historku o kuriózním způsobu, jakým mu americký prezident Donald Trump předal dárek. Dostal zlatý klíč od Bílého domu, přičemž to Trump komentoval slovy, že Carney může jít dovnitř, ale „možná tě zastřelí“. Carney vtipkoval, že to vystihuje i jejich současné vztahy.

Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz 11. září uvedl, že Polsko je připraveno přijmout trvalou přítomnost amerických vojáků na svém území. Náklady by podle něj dosáhly 15 až 17 miliard zlotých (přibližně 84 až 95 miliard korun). Ministr označil tento krok za nejlepší investici do bezpečnosti a zároveň za cíl, o který Varšava dlouhodobě usiluje.

O možnosti vybudovat v Polsku stálou americkou vojenskou základnu hovořil už tehdejší polský prezident Andrzej Duda při návštěvě Bílého domu v roce 2018, během Trumpova prvního funkčního období. Podle tehdejšího plánu se měla základna jmenovat Fort Trump, projekt ale nakonec nebyl realizován.

Polsko nedávno navštívili také náměstek amerického ministra zahraničí pro kontrolu zbraní a mezinárodní bezpečnost Thomas DiNanno a zástupce náměstka ministra obrany pro Evropu a politiku NATO Will Cappelletti.

Šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Marcin Przydacz dnes řekl, že pokud jde o možné umístění základny, hovoří se o dvou lokalitách. Debaty o tom podle něho pokračují.

V Polsku je v současnosti rozmístěných asi 10.000 amerických vojáků na rotační bázi, v zemi působí i menší stálý americký kontingent, píše agentura PAP.

X X X

Švédský premiér Kristersson po porážce rezignoval, zemi čeká těžké skládání vlády.

 Konečné výsledky nedělních parlamentních voleb ve Švédsku potvrdily těsné vítězství současné středolevé opozice. Premiér Ulf Kristersson krátce po jejich zveřejnění oznámil rezignaci. Švédská veřejnoprávní televize SVT informovala o vítězství opozice už ve středu na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů.

Čtveřice opozičních stran získala v nedělním hlasování 176 poslaneckých křesel. Politická uskupení, která tvoří dosavadní vládu nebo ji podporují, nově v jednokomorovém parlamentu (Riksdag) obsadí 173 míst. Sečteny byly už všechny hlasy, nicméně výsledek ještě musí být formálně potvrzen.

 Výsledek voleb otevírá cestu ke změně vlády a očekává se, že do čela kabinetu se po čtyřech letech v opozici vrátí předsedkyně sociálních demokratů Magdalena Anderssonová.

Sestavení vlády však pro ni bude vzhledem k napětí uvnitř levicového bloku složitým úkolem. Strana středu odmítá vládnout společně s Levicovou stranou.

„Nyní je to předseda parlamentu, kdo povede další kroky na cestě k sestavení nové vlády. Aby mohla tato práce okamžitě začít, žádám tímto o uvolnění z funkce premiéra,“ uvedl Kristersson v dopise zveřejněném na síti X.

Parlament jmenuje nového premiéra, který bude pověřen vyjednáváním o sestavení vlády, nejdříve 29. září. Po volbách v roce 2022 trvalo sestavení vlády 37 dní, ale po volbách v roce 2018 dokonce 134 dní.

Kristerssonova menšinová pravicová vláda se od roku 2022 opírala o podporu protiimigračních Švédských demokratů, kteří mají kořeny v krajní pravici a neonacistickém prostředí. Toto uskupení si oproti minulým volbám pohoršilo. Získalo 17,5 procenta hlasů, o tři procenta méně než posledně. Podle agentury AFP se to stalo poprvé od roku 2010, kdy se dostalo do parlamentu.

 X XX

 LIDÉ  NĚMECKA  ODSTRANIT  MERZE

 Merzovi hrozí tři volební rány v řadě. Bude vrávorat a už se nezvedne, věští experti

Dvojice nedělních zemských voleb v Německu otřese pozicí kancléře Friedricha Merze. Pokud v Meklenbursku-Předním Pomořansku vyhraje Alternativa pro Německo (AfD) a v Berlíně strana Levice, bude debata o jeho budoucnosti ještě ostřejší než dosud a udržet se ve funkci bude pro Merze těžké, říká politolog Wolfgang Muno. Podle politoložky Julie Reuschenbachové ale nelze čekat, že by Merz hned v pondělí rezignoval.

„Nespokojenost s vládou v Berlíně je tady masivní, především s kancléřem Merzem,“ řekl Muno, který působí na univerzitě v Rostocku, největším městě Meklenburska-Předního Pomořanska. Podle průzkumů tam vyhraje AfD před sociálnimi demokraty (SPD).

Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU) by podle průzkumů mohla dostat jen sedm procent hlasů. „Nejhorší výsledek měla CDU v roce 1951 ve volbách v Brémách. Bylo to tehdy devět procent. Teď by mohla získat ještě méně a není úplně jisté, zda vůbec překročí pětiprocentní hranici,“ uvedl Muno.

Osud kancléře bude podle něj záviset na výsledku obou nedělních voleb. Debakl CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku je téměř jistý. „Pokud ztratí i primátora v Berlíně, bude pro Merze těžké se ve funkci udržet,“ řekl Muno.

Ve volbách v německé metropoli podle průzkumů o první místo soupeří Merzova CDU, kterou vede Stefan Evers, a radikálně levicová strana Levice. V čele její kandidátky stojí Elif Eralpová, která by se mohla stát první berlínskou primátorkou s tureckými kořeny.

Merz nastoupil do funkce loni v květnu se slibem zlepšit hospodářskou situaci v zemi. V posledních měsících se ale potýká s rekordně nízkou oblibou. Podle průzkumu agentury INSA z minulého týdne mu důvěřuje jen 14 procent Němců. Jeho další působení v čele vlády navíc odmítá i většina voličů CDU.

Těžkou ránu mu pak zasadilo vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku předminulý týden. Strana dostala 43,8 procenta hlasů, zatímco CDU získala jen 17,2 procenta a zaznamenala tak nejhorší výsledek v Sasku-Anhaltsku od roku 1990. Podle Reuschenbachové je sasko-anhaltský výsledek pro CDU „skutečně zemětřesením“. Svého premiéra měla strana v čele zemské vlády 24 let.

Pokud by AfD vyhrála i v neděli v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně zvítězila Levice, měl by to podle Muna Merz spočítané „jako boxer, který dostal tři těžké rány“. „Pak bude chvíli vrávorat, ale vzchopit už se nemůže,“ dodal rostocký politolog. Vnitřní debata v CDU bude podle něj jen ostřejší a bude jen otázkou času, kdy se některý z rivalů odváží z týlu do přímého útoku proti kancléři.

Podle Reuschenbachové ale nelze čekat, že se v pondělí po volbách Merz vzdá funkce. Rizika spojená s výměnou kancléře jsou totiž podle ní teď příliš velká. „AfD by v dosud nevídané míře tlačila na vypsání předčasných voleb,“ uvedla.

Ze stran německé vlády, kterou tvoří CDU, bavorská CSU a sociální demokracie (SPD), nemá žádná zájem na tom, aby se nyní volby konaly. průzkumu agentury GMS by je vyhrála AfD s 30 procenty hlasů. CDU by dostala jen 20 procent, podle průzkumu agentury YouGov dokonce jen 18 procent. SPD se pohybuje kolem 12 procent hlasů.

Jako o možných Merzových nástupcích ve funkci kancléře se nejčastěji spekuluje o bavorském premiérovi Markusovi Söderovi a premiérovi nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Hendrikovi Wüstovi. Oba přitom tento týden Merze výslovně podpořili.

Podle Reuschenbachové je favoritem Wüst, kterého ovšem příští rok v dubnu čekají v jeho spolkové zemi volby. „Kdyby se pustil do otevřeného střetu s Merzem, riskoval by, že volby prohraje, což by oslabilo jeho pozici ve straně,“ řekla hamburská politoložka. „Pokud ale v dubnu volby vyhraje, pak by Merze nahradit mohl,“ dodala.

Sám kancléř zatím ručník do pomyslného ringu nehází. „Vzdát se pro mě není na stole,“ řekl po volbách v Sasku-Anhaltsku. Později dodal, že mu voliči dali mandát na čtyři roky a on je hodlá využít k řešení problémů země. Vzhledem k turbulentnímu vývoji ale kancléř pro jistotu zrušil cestu na Valné shromáždění OSN, na kterou se chystal příští týden.

X X X

Katargate: řecký parlament vydal ke stíhání exkomisaře Avramopulose

Řecký parlament dnes vydal ke stíhání bývalého evropského komisaře Dimitrise Avramopulose v rámci korupční kauzy v Evropském parlamentu Katargate. Avramopulos, který je v současnosti řeckým poslancem, tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustil, a sám požádal o vydání. Belgická prokuratura, která vyšetřování vede, vystavila na Avramopulose zatykač.

V letech 2020 a 2021 byl Avramopulos členem orgánu nevládní organizace Fight Impunity, skrze kterou se podle vyšetřovatelů Katar a Maroko snažily manipulovat děním v Evropském parlamentu.

 Avramopulos, který byl komisařem pro migraci v letech 2014 až 2019, tvrdí, že jeho aktivity v organizaci, která spolupracovala i s dalšími významnými osobnostmi, byly legální a že příjmy od této organizace přiznal. Za spolupráci s Fight Impunity získal podle médií 73 000 eur (1,8 milionu korun).

Avramopulos je členem vládní Nové demokracie. Pro jeho vydání hlasovalo 264 z 266 poslanců.

 Belgické úřady prošetřují případ korupce v Evropském parlamentu od prosince 2022, kdy nechaly zadržet několik lidí včetně tehdejší místopředsedkyně Evropského parlamentu Evy Kailiové ze socialistické strany. Vyšetřování po více než třech letech však stále neskončilo.

x xx

ÍRÁN  NA  ZASEDÁNi  OSN

Američané povolí íránské delegaci účast na zasedání OSN v New Yorku

Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že umožní íránské delegaci účast na zasedání Valného shromáždění OSN, které se uskuteční příští týden v New Yorku. Delegace však bude menší než loni a budou pro ni platit cestovní omezení i zákaz nákupu luxusního a dalšího zboží.

„Delegace bude menší než minulý rok,“ uvedl mluvčí ministerstva. Víza budou podle americké diplomacie udělena hlavním členům delegace a jejich asistentům. Podle agentury AP jsou mezi těmito osobami íránský prezident Masúd Pezeškján a ministr zahraničí Abbás Arákčí.

Rozhodnutí USA udělit íránské delegaci víza je neobvyklé vzhledem k více než šestiměsíčnímu konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. V současné situaci nic nenasvědčuje tomu, že by se blížilo uzavření dohod o znovuotevření Hormuzského průlivu nebo obnovení jednání o íránském jaderném programu.

Írán dal švédskému diplomatovi v Teheránu 48 hodin na odjezd ze země. Stockholm den předtím vyhostil zaměstnance íránské ambasády, uvedla AFP.

Komise OSN shledala pádné důvody domnívat se, že USA se v Íránu dopustily válečných zločinů při útoku na školu a Teherán zločinů proti lidskosti.

Lidskoprávní organizace Amnesty International dnes ve své zprávě obvinila íránské úřady ze spáchání zločinů proti lidskosti během potlačení celostátních protestů z roku 2022 vyvolaných smrtí mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní vazbě.

Podle organizace se násilí páchané během letošních lednových protestů podobalo zločinům, kterých se íránské úřady dopustily v roce 2022.

Íránem podporovaní rebelové v Jemenu zintenzivnili útoky na saúdskoarabskou infrastrukturu a lodní dopravu v Rudém moři. Jde o další významnou námořní trasu v regionu, kde překážky v plavbě přispěly k prudkému nárůstu světových cen ropy.

Kromě toho zůstává Teherán podle Američanů předním světovým sponzorem terorismu. USA vůči Íránu uplatňují rozsáhlé sankce a v posledních týdnech zintenzivnily kampaň zaměřenou na přerušení klíčových finančních zdrojů Teheránu.

Jako země hostící sídlo OSN mají USA omezené možnosti, jak zabránit zahraničním vůdcům v účasti na zasedání Valného shromáždění. V minulosti však odmítly udělit víza vůdcům zapojeným do aktivních konfliktů se Spojenými státy nebo je odradily od podání takové žádosti. Letos již druhý rok v řadě Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum prezidentu Palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi.

Loni, před nynějším konfliktem s Teheránem, který začal koncem února americko-izraelskými údery na Írán, byl počet členů íránské delegace, jimž byla udělena víza, omezený. Platila pro ně také přísná omezení pohybu.

X X X

VOJÁCI  SR  DO  NATO

Slovensko vyšle stovku vojáků na východní křídlo NATO, posílí protivzdušnou obranu

Slovensko vyšle asi stovku svých vojáků a techniku do mise NATO na posílení protivzdušné obrany a schopnosti průzkumu východního křídla Aliance. Velkou většinou hlasů přítomných poslanců to ve čtvrtek schválila slovenská sněmovna. Vládní koalice nebyla při hlasování jednotná. Opozice předlohu podpořila.

Operaci nazvanou Eastern Sentry (Východní stráž) NATO spustilo loni v září. Slovenští vojáci budou působit hlavně v Polsku a v Rumunsku, kde využijí novou techniku.

„Nové 3D radary, které slovenské ozbrojené síly získaly v posledních měsících, mají šanci vyzkoušet svou účinnost. V poslední době byly naše sousední země konfrontovány s více incidenty, které byly způsobené zbloudilými, odkloněnými drony obou bojujících stran na východ od naší hranice,“ řekl v Národní radě ministr obrany Robert Kaliňák.

Zapojení Slovenska do mise není časově omezeno.

Opozice zkritizovala vládu, že v souvislosti s misí neoznačila jako hrozbu Rusko, které v únoru 2022 vojensky napadlo Ukrajinu.

„My na Slovensku nejsme schopni pojmenovat agresora. Nejsme schopni říct, že Rusové rozpoutali válku, kterou nechtějí ukončit. Pokud by nebylo ruské agrese vůči Ukrajině, tak my nevysíláme vojáky do Polska a do Rumunska hlavně proti dronovým hrozbám,“ upozornil v rozpravě poslanec opoziční strany Svoboda a Solidarita Juraj Krúpa.

Vyslání slovenských vojáků do mise NATO při hlasování nepodpořili poslanci nejmenší vládní strany SNS, jejíž předseda Andrej Danko se netají svým vstřícným postojem k Rusku.

 Slovenská opozice dlouhodobě tvrdí, že vláda v souvislosti s konfliktem na Ukrajině opakuje ruskou propagandu. Nynější kabinet premiéra Roberta Fica například po nástupu do úřadu v roce 2023 zastavil vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Na Slovensku, které se rovněž nachází na východním křídle NATO, působí od roku 2022 mnohonárodní bojové uskupení. To se zformovalo v rámci posílení východního křídla Severoatlantické aliance právě po ruské invazi do sousední země. Česko bylo první velící zemí této jednotky, před dvěma lety pak velení v uskupení předalo Španělsku.

x xx

PREMIÉR  BABIŠ  ODPOVĚDĚL  TUSKOVI

Rusko vede proti Česku hybridní válku, uvedl Babiš. Zpravodajci jsou na pozor

Česká republika čelí ze strany Ruska hybridní válce, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na varování polského premiéra Donalda Tuska. Ten řekl, že Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu. České zpravodajské služby podle Babiše věnují rizikům nejvyšší pozornost.

Tusk ve čtvrtek při projevu v Sejmu mezi ohroženými státy zmínil i Polsko. Pozdní podzim a zima budou podle něj nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině.

EU v pátek uvolní pro Ukrajinu 3,3 miliardy eur (zhruba 80 miliard korun) na nákup raket a dronů, oznámila na X šéfka EK von der Leyenová.

Ukrajina převzala od Ruska 252 těl, která ruské úřady označují za ukrajinské občany, včetně příslušníků ozbrojených sil. Dnes o tom na síti Telegram informoval ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Zpráva se nezmiňuje o případném vydání těl ruských vojáků do vlasti.

Slovenský premiér Robert Fico v pátek navštíví Ukrajinu. Dnes to oznámil šéf polské vlády Donald Tusk, který se tam také chystá a se svým slovenským kolegou se sejde. Píší o tom server onet.pl nebo agentura Ukrinform.

„Proto naše zpravodajské služby věnují všem rizikům spojeným s aktivitami ruských zpravodajských služeb namířených proti naší zemi největší možnou pozornost,“ sdělil Babiš serveru TN.cz.

„Všechny dostupné informace průběžně vyhodnocujeme a sdílíme na národní i mezinárodní úrovni. Podrobnosti z pochopitelných důvodů uvádět nebudeme,“ dodal.

 Rusko Ukrajinu v rozporu s mezinárodním právem napadlo v únoru 2022. Ukrajina se ruské agresi brání se západní pomocí.

Dron s proudovým motorem se ve čtvrtek zřítil nebo byl sestřelen u Jahodynu na ukrajinské straně asi čtyři kilometry od hranic s Polskem. V neděli ruský dron podle ukrajinských úřadů zasáhl lokomotivu osobního vlaku směřujícího do Varšavy. Na soupravu zaútočil pouhé dva kilometry od polských hranic ve stanici Jahodyn. Jiný bezpilotní letoun tehdy zasáhl čerpací stanici necelý kilometr od hraničního přechodu Jahodyn-Dorohusk.

x X X

 UKRAJINA  DALA  SLEVU  STRNADOVI  Z  ČR

Ukrajina při nákupech zbraní přišla o miliardy. Nelogicky zvýhodnila i firmu Strnada

Ukrajina v roce 2024 kvůli podvodům, plýtvání a špatnému řízení nákupů pro armádu přišla přibližně o 1,2 miliardy dolarů (25 miliard korun). Vyplývá to z vládních auditů, které získal deník The New York Times. Úřady přitom podle kontrolorů dál uzavíraly smlouvy i s dodavateli, kteří měli problémy s předchozími zakázkami nebo čelili vyšetřování. Audit se týká i dceřiné firmy z holdingu Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada.

Americký deník se zaměřil na několik případů, které podle auditních zpráv ukazují na rozsáhlé problémy ukrajinského systému nákupu zbraní a munice.

Jedním z nejvýraznějších byl tendr na nákup raketové munice za stovky milionů dolarů. O zakázku se v roce 2024 ucházely tři společnosti. Kauzu podrobně popisuje Ukrajinska pravda.

První společnost nabízela jednu raketu za přibližně 4 200 dolarů, druhá za 4 600 dolarů a třetí za 5 100 dolarů. Ve všech případech přitom šlo podle The New York Times o totožnou munici vyrobenou stejnou továrnou v Turecku.

Strnadova firma nabídla nejvíc, přesto zakázku dostala

Místní výrobce, společnost Arca Defense, nabídl nejnižší cenu, nicméně zakázku získala společnost, která podala nejvyšší nabídku – dceřiná firma českého holdingu Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada. Vláda místo přímého nákupu od výrobce zaplatila této české společnosti, aby vystupovala jako prostředník.

Náklady Ukrajiny na nákup raket tak narostly asi o 130 milionů amerických dolarů. Podle dostupných informací nenašli auditoři pro toto rozhodnutí žádný důvod.

I přes výhrady auditorů zvažovala Ukrajina další obchod s touto společností, tentokrát s cílem nahradit stávající zásoby pušek kalašnikov modelem české konstrukce v ráži používané v NATO. Jestli se tato dohoda uzavřela, jasné není.

Dalším problematickým případem jsou dodávky minometných granátů od Pavlohradského chemického závodu. Podnik v roce 2024 dodal armádě tisíce vadných kusů. Jeho ředitel Leonid Šyman byl později zatčen v jedné z nejsledovanějších kauz údajné korupce v ukrajinském obranném průmyslu, jak upozorňuje Ukrajinska pravda.

 Ani problémy s municí však firmě podle auditorů nezabránily v získávání dalších zakázek. Ukrajinská Agentura pro obranné nákupy s podnikem uzavírala nové smlouvy i poté, co se ukázalo, že dodané granáty jsou vadné.

V jednom případě stát přidělil kontrakt v hodnotě 280 milionů dolarů v době, kdy byl Šyman na kauci kvůli obvinění z korupce.

Podle auditů získalo nové zakázky sedm z deseti největších ukrajinských výrobců zbraní, přestože čelili trestnímu vyšetřování kvůli podezření z podvodů, nesplnění dřívějších kontraktů nebo byli jejich manažeři zatčeni kvůli podezření z korupce.

Kontroloři rovněž zjistili, že některé firmy získávaly kontrakty, aniž prokázaly schopnost zbraně dodat či měly potřebná povolení. Celkem identifikovali 18 společností, které dostaly nové zakázky, přestože nesplnily předchozí smlouvy. Šest z nich podle auditorů úspěšně nedokončilo ani jediný kontrakt.

 Dalších zhruba 126 milionů dolarů stát podle auditů prodělal tím, že přehlížel levnější nabídky a nakupoval zbraně za vyšší ceny. Kontroloři uvedli, že pro takový postup nenašli právní důvod.

Další problematická zakázka se týkala nákupu raket sovětské konstrukce od srbského výrobce. Kvůli vztahům Srbska s Ruskem měla Ukrajina munici získat prostřednictvím několika zprostředkovatelů.

Kontrakt získala ukrajinská státní společnost Spetstechnoexport, která už v minulosti měla problémy s plněním zakázek. Podle auditorů navíc neměla potřebnou srbskou exportní licenci. Místo ní předložila „záruční dopis“ od ukrajinské vojenské rozvědky.

 Spetstechnoexport následně část obchodu převedl na americkou zbrojní společnost Regulus.

Tehdejší ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov přitom usiloval o omezení role prostředníků při válečných nákupech. Regulus proto požádal, aby jednal přímo se státní nákupní agenturou a Spetstechnoexport z obchodu vynechal.

Dohoda nakonec padla. Ukrajinská vláda následně společnost Spetstechnoexport zažalovala kvůli penále a úrokům, státní firma se naopak snažila získat peníze od společnosti Regulus.

 Ukrajina se v posledních letech snaží systém obranných zakázek reformovat a více využívat soutěž mezi dodavateli. Letos v květnu například Agentura pro obranné nákupy uzavřela smlouvy na rekordní množství dálkové dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Díky konkurenci mezi dodavateli se podle úřadu podařilo proti původně plánované částce ušetřit 16 procent.

 X XX

Firma Roberta Kaliňáka dostávala milióny od zbrojára Strnada 

Českí investigatívni novinári z webu Seznam Zprávy získali dokumenty s detailnými údajmi, ako firma Kallan Consulting slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka dostávala milióny za poradenstvo a lobovanie pre jednu zo zbrojárskych spoločností českého miliardára Michala Strnada. A to v čase, keď bol Kaliňák nielen vplyvným slovenským politikom strany Smer-SD, ale v určitej fáze spolupráce aj priamo ministrom obrany.

Poradenstvo a lobing Kaliňákovej spoločnosti pre firmu miliárdara Michala Strnada súviseli so značkou Tatra. Vyplýva to z dokumentov, ktoré majú k dispozícii Seznam Zprávy. Pritom práve s Tatrou slovenské ministerstvo obrany neskôr podpísalo zmluvu za viac ako miliardu eur.

Išlo o kontrakt, ktorý podľa skôr zverejnených analýz patril medzi najvýznamnejšie zákazky, ktoré pomohli Strnadovej zbrojárskej skupine CSG získať dôveru investorov a rekordné ocenenie krátko pred vstupom na burzu v januári 2026.

Pozrite si reakcie poslancov priamo z parlamentu:

Lobista pre Tatru

Spoločnosť Kallan Consulting, ktorú slovenský minister obrany Kaliňák doteraz vlastní a predtým býval aj jej konateľom, pracovala pre Tatru ako lobista v Spojených arabských emirátoch (SAE).

„Počas troch rokov sa podarilo zrealizovať niekoľko podstatných projektov, ktoré zmenili pohľad vedenia SAE (Spojených arabských emirátov) na vozidlá Tatra a predovšetkým na nový manažment/vlastníkov spoločnosti,“ píše sa v jednom z reportov spoločnosti Kallan Consulting, ktorý slúžil ako podklad pre platby od skupiny Michala Strnada.

Reporty o práci vykonanej pre jednu zo spoločností skupiny CSG vypracovala Kaliňákova spoločnosť ako podklad pre fakturáciu za svoje služby.

V ďalšom dokumente sa zase uvádza, že Kallan Consulting bude pre Strnada pracovať naďalej. „Veríme, že naša aktivita k vyššie uvedenému nemalou mierou prispela a vytvorila podmienky pre vznik niekoľkých zaujímavých obchodných prípadov pre (zbrojnú skupinu) CSG. Rovnako tak v budúcnosti produktoch a ich vlastnostiach na všetkých úrovniach riadenia predovšetkým v rámci armády.“

Miliardové kontrakty

Spoločnosť Kallan Consulting vznikla podľa slovenského obchodného registra v marci 2019. Robert Kaliňák bol väčšinu času jej jediným majiteľom. Výnimkou bolo necelých pätnásť mesiacov od novembra 2023 do februára 2025, kedy polovicu podielu vlastnila spoločnosť Al Saqr Management Consultancy so sídlom v Abú Zabí. Zároveň bol Kaliňák od založenia Kallan Consulting až do novembra 2023 jej konateľom.

Podľa analýzy slovenského Investigatívneho centra Jána Kuciaka (ICJK) uzavrelo slovenské ministerstvo obrany od Kaliňákovho nástupu do funkcie v októbri 2023 so spoločnosťami zo Strnadovej skupiny CSG kontrakty v celkovej rámcovej hodnote vyše 60 miliárd eur.

X XX

 EXPREZIDENT  MEDVEDĚV  O  RUSKU

Rusko musí být velké, nebo nebude vůbec. Medveděv promluvil o „zákonech dějin.

 Rusko může být buď velmocí, nebo nebude existovat vůbec, prohlásil ruský exprezident Dmitrij Medveděv, podle něhož „takové jsou zákony dějin“. Současnou éru by podle něj měli Rusové jednou hodnotit jako období, kdy země nejen přežila, ale znovu získala postavení světové velmoci.

„Podle paradigmatu historických zákonů nemůže Rusko existovat bez velikosti,“ prohlásil ve středu Medveděv, který působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady a předseda Jednotného Ruska.

O ruské „velikosti“ hovořil už dříve. Poté, co ukrajinská armáda na podzim 2022 osvobodila okupovaný Cherson, vyzval k častějšímu připomínání „velikosti a bezbřehosti ruského světa nepřátelům blízkým i vzdáleným“.

 Medveděv v minulém týdnu deníku Vedomosti řekl, že by Rusové měli současnou éru jednou hodnotit jako období, kdy země nejen přežila, ale znovu získala status velmoci. Podle něj se Rusko může uchovat pouze jako velká mocnost, jinak začne upadat a rozpadat se.

Medveděv se po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu stal jedním z hlavních hlasů ruských hrozeb vůči Západu. S oblibou nabádá k jaderným útokům na západní spojence Kyjeva a jejich metropole.

 Začátkem září vyzval k úderům na Berlín a německé vojenské továrny po obviněních z ruského zapojení do útoku na letiště v Lipsku/Halle. Uvedl také, že Litva zmizí z mapy, pokud by kvůli případnému rozmístění jaderných zbraní na jejím území došlo k vojenskému střetu s Ruskem.

 X XX

Zmena času príde tento rok skôr. Hodiny sa vrátia späť už v októbri, ale v inom čase, ako sme zvyknutí. Pozor na presný dátum

Už o niekoľko týždňov si budeme opäť prestavovať hodinky. Tento rok však zmena času pripadne na skorší októbrový termín. V noci na nedeľu 25. októbra sa ručičky vrátia z tretej hodiny na druhú. Čaká nás tak o hodinu dlhšia noc. Prečo sa dátum každý rok mení a skončí sa niekedy pravidelné posúvanie času?

Užitočná pravda: Aké zmeny si pripravila Sociálna poisťovňa pre dôchodcov? Kto žiadosť po novom o dávku podávať nemusí? Kto ju vybaví online?

Sociálna poisťovňa si pre svojich klientov pripravil 36 noviniek. Nazýva to digitálnu revolúciu. Dávky si po novom vybavíte online o niektoré netreba žiadať. Z domu si po novom viete doplniť aj neevidované roky, potrebné na výpočet dôchodku. Čo všetko sa skrýva za 36 zmenami, prišiel prezradiť Martin Kontúr, hovorca Sociálnej poisťovne.

Jeseň sa ešte len naplno rozbieha, no na jednu pravidelnú zmenu by sa mali Slováci pripraviť už teraz. V noci zo soboty 24. na nedeľu 25. októbra 2026 sa na Slovensku skončí letný čas. O tretej hodine sa hodiny vrátia späť na druhú. V praxi to znamená, že noc bude o jednu hodinu dlhšia. Kto bude mať voľnú nedeľu, môže si tak teoreticky dopriať hodinu spánku navyše.

Na skorší termín upozornil aj nemecký portál Merkur.de. Ten pripomína, že tento rok pripadá zmena na 25. októbra. Nejde však o novú zmenu pravidiel. Dôvodom je jednoducho kalendár.

Tento rok je zmena na najskorší možný termín

Pravidlo je jednoduché. V Európskej únii sa letný čas končí poslednú októbrovú nedeľu. A v roku 2026 je poslednou októbrovou nedeľou práve 25. október. Preto môže dátum v jednotlivých rokoch pôsobiť, akoby sa hodiny posúvali raz skôr a inokedy neskôr.

Napríklad vlani pripadla jesenná zmena na 26. októbra. V roku 2024 to bolo až 27. októbra. O rok neskôr, v roku 2027, sa hodiny budú meniť až 31. októbra. Nejde teda o rozhodnutie, že by sa tento rok čas začal meniť skôr. Termín je stále určený rovnakým pravidlom – rozhoduje posledná októbrová nedeľa.

Európska komisia už zverejnila aj termíny na ďalšie roky. V roku 2027 pripadne jesenná zmena na 31. októbra, v roku 2028 na 29. októbra, v roku 2029 na 28. októbra, v roku 2030 na 27. októbra a v roku 2031 na 26. októbra.

Hodiny sa vrátia z 3:00 na 2:00

Nedeľa 25. októbra 2026, 3:00 → 2:00. Slovensko sa tým vráti zo stredoeurópskeho letného času (SELČ) na stredoeurópsky čas (SEČ). V bežnej reči sa jesennému času často hovorí „zimný čas“. Presnejšie je však hovoriť o návrate na štandardný, teda stredoeurópsky čas.

A práve pri tejto zmene nastáva príjemná časť pre ľudí, ktorí radi spia – hodina sa nestratí, ale pribudne.

Jedna hodina spánku navyše? Nie pre každého

Ak človek zaspí napríklad o 23.00 a vstáva o 7.00, podľa hodiniek bude spať osem hodín. V noci, keď sa čas posúva späť, však hodiny medzi druhou a treťou zopakujú jednu hodinu.

To však neznamená, že každý automaticky získa kvalitnú hodinu spánku navyše. Ľudské telo sa neriadi iba ručičkami na hodinkách a zmena času môže dočasne narušiť jeho denný rytmus.

Výskumníci pritom rozlišujú medzi jarným a jesenným prechodom. Pri jesennej zmene je situácia z hľadiska dĺžky spánku priaznivejšia než na jar, keď sa jedna hodina stráca.

Veľká analýza údajov od 11 780 ľudí z UK Biobank ukázala, že počas jesennej zmeny bol spánok v deň prechodu v priemere o 33 minút dlhší než predchádzajúcu nedeľu. Naopak, pri jarnej zmene bol priemerný spánok v deň prechodu približne o hodinu kratší.

Vedci však upozorňujú, že nejde iba o jednoduchú matematiku s jednou hodinou. Telo sa musí prispôsobiť novému času a rozdiely môžu závisieť aj od individuálneho režimu či chronotypu človeka.

Systematický prehľad výskumov publikovaný v časopise Sleep Medicine Reviews zároveň konštatuje, že výsledky jednotlivých štúdií nie sú úplne jednotné. Negatívne vplyvy na spánok a ospalosť sa výraznejšie ukazujú najmä pri prechode na letný čas a u ľudí, ktorí prirodzene zaspávajú a vstávajú neskôr.

Večer bude opäť rýchlejšie tma

Za hodinu spánku navyše však prichádza aj druhá strana zmeny. Po návrate na štandardný čas sa večer začne stmievať o hodinu skôr, zatiaľ čo svetlo sa presunie viac do ranných hodín.

Práve preto si mnohí ľudia po jesennej zmene všimnú rozdiel najmä po práci. To, čo bolo ešte pred zmenou času možné stihnúť za denného svetla, bude po novom pripadať na skorší súmrak.

Nejde pritom o to, že by sme zrazu prišli o hodinu denného svetla. Denného svetla je stále rovnako – mení sa iba to, v ktorú hodinu ho počas dňa využívame.

A čo ľudia, ktorí budú v noci pracovať?

Jesenná zmena času má zaujímavý praktický dôsledok aj pre ľudí pracujúcich na nočných zmenách.

Keď sa hodiny vracajú z 3.00 na 2.00, určitý úsek noci sa opakovaním hodiny predĺži. Nočná zmena, ktorá prebieha cez časový prechod, preto môže byť podľa konkrétneho pracovného rozvrhu reálne o hodinu dlhšia.

Zamestnanci, ktorí budú v noci z 24. na 25. októbra pracovať, by preto mali venovať pozornosť tomu, ako bude ich pracovný čas evidovaný a ako má zamestnávateľ nastavené zmeny.

Zruší sa striedanie času? Hovorí sa o tom už roky

A práve tu sa každoročne vracia tá istá otázka: Kedy budeme hodiny posúvať naposledy? O možnom konci pravidelného striedania letného a štandardného času sa v Európskej únii diskutuje už niekoľko rokov.

Európska komisia ešte v roku 2018 navrhla zrušenie sezónnych zmien času. V celoeurópskej verejnej konzultácii vtedy 84 percent respondentov podporilo ukončenie pravidelného posúvania hodín. Na Slovensku to podporilo 80 percent respondentov.

Európsky parlament návrh podporil v roku 2019. Konečná dohoda členských štátov však odvtedy nevznikla. A tak sa hodiny posúvajú ďalej. Európska komisia pritom v marci 2026 potvrdila, že naďalej pracuje na ukončení sezónnych zmien času. Členské štáty sa však musia dohodnúť na spoločnom riešení, aby nevznikla situácia, v ktorej by susedné krajiny používali rozdielne časové režimy.

Komisia zároveň uviedla, že na podporu rozhodovania pripravuje štúdiu, ktorej dokončenie sa očakáva do konca roka 2026. To však neznamená, že októbrová zmena bude posledná. Pokiaľ sa členské štáty nedohodnú na novom režime, súčasné pravidlá pokračujú.

Hodiny si teda budeme posúvať aj v ďalších rokoch

Zaujímavé je, že Európska komisia už zverejnila oficiálny rozpis letného času na roky 2027 až 2031.

X XX

Kúsok od ruských hraníc môže pribudnúť nová americká základňa. Trump hlási pokrok

Americký prezident Donald Trump vo štvrtok na svojej sociálnej sieti Truth Social napísal, že bol dosiahnutý pokrok, ktorý má viesť k zriadeniu základne americkej armády v Poľsku. V tejto súvislosti šéf Bieleho domu vyzdvihol úsilie poľského prezidenta Karola Nawrockého. Poľsko sa o väčšie zastúpenie spojencov z radov NATO na východnom krídle aliancie intenzívnejšie usiluje od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu vo februári 2022.

„Ak k tomu dôjde, poloha bude oznámená veľmi skoro,“ uviedol Trump s tým, že pôjde o historický krok v spojenectve medzi USA a Poľskom.

Poľský minister obrany Władysław Kosiniak-Kamysz 11. septembra uviedol, že Poľsko je pripravené hostiť na svojom území stálu prítomnosť amerických vojakov, pričom náklady by sa pohybovali v rozmedzí 15 až 17 miliárd zlotých (približne 84 až 95 miliárd českých korún). Podľa jeho slov ide o najlepšiu investíciu do bezpečnosti a o cieľ, o ktorý sa Varšava dlhodobo usiluje. O možnosti vytvoriť v Poľsku trvalú americkú základňu hovoril vtedajší poľský prezident Andrzej Duda počas svojej návštevy Bieleho domu v roku 2018, počas Trumpovho prvého funkčného obdobia. Podľa tohto nerealizovaného plánu sa mala základňa volať Fort Trump.

Poľsko nedávno navštívili námestník amerického ministra zahraničných vecí pre kontrolu zbraní a medzinárodnú bezpečnosť Thomas DiNanno a zástupca námestníka ministra obrany pre Európu a politiku NATO Will Cappelletti.

 X X X

 Do Poľska a Rumunska môže ísť vyše sto slovenských vojakov. Parlament rokuje o posilnení východného krídla NATO

Poslanci Národnej rady (NR) SR začali štvrtkové rokovanie návrhom z dielne rezortu obrany na vyslanie príslušníkov Ozbrojených síl (OS) SR na podporu opatrení „na zvýšenie ostražitosti a ochrany vzdušného priestoru členských štátov východného krídla Organizácie Severoatlantickej zmluvy“.

 Návrh hovorí o tom, že na posilnení ochrany vzdušného priestoru členských štátov východného krídla NATO by sa v rámci aktivity Východná stráž (Eastern Sentry) malo podieľať do 101 príslušníkov OS SR. Minister obrany Robert Kaliňák (Smer-SD) v pléne vysvetlil, že naši vojaci by mali pomáhať najmä v Poľsku a Rumunsku.

Vo štvrtok ráno je tiež na programe balík zákonov z Ministerstva hospodárstva SR. Novela zákona o energetike má priniesť nové pravidlá pre trh s nízkouhlíkovými plynmi a vodíkom. Nový zákon o energetickej efektívnosti má zase zaviesť princíp prvoradosti energetickej efektívnosti, zbierať údaje o spotrebe energie a zmeniť definíciu energetickej chudoby. Popoludní čaká poslancov tradičná hodina otázok.

X XX

Kaliňákova kancelária dostáva peniaze od českej firmy. Vidieť za ňou miliardára Strnada 

Firma, do ktorej investoval český zbrojár, posiela peniaze Kaliňákovej kancelárii. Teraz Michal Strnad zarába miliardy na kontraktoch, ktoré schvaľuje minister.

Podľa niekoľkomesačného pátrania českých novinárov má advokátska kancelária Kallan Legal, v ktorej Kaliňák drží 70-percentný podiel, miliónové príjmy od českej crowdfundingovej platformy FinGood. Do tejto platformy investoval práve Michal Strnad a o jej chode spolurozhodovali manažéri zo Strnadovho holdingu CSG.

Kaliňák ako minister obrany rozhoduje o multimiliardových kontraktoch, z ktorých profitujú práve Strnadove firmy. Len minulý rok v decembri získala spoločnosť ZVS Holding, ktorú Strnadov holding CSG manažérsky kontroluje, od slovenského ministerstva obrany rámcové zmluvy na dodávky delostreleckej a tankovej munície za rekordných 60 miliárd eur. Slovenská armáda si navyše objednala tatrovky za miliardu eur.

Milióny korún za nejasné analýzy slovenského trhu

Podľa zistení Seznam Zpráv posielala platforma FinGood Kaliňákovej kancelárii Kallan Legal 2 až 3 milióny českých korún ročne, ako potvrdil jeden z manažérov firmy. „Pre FinGood to bola veľká položka, boli sme malá firma,“ opísal situáciu pre český server. Zmluvu uzavreli v lete 2021.

Dôvody týchto platieb zostávajú nejasné. Oficiálne malo ísť o protihodnotu za analýzy slovenského trhu a právneho prostredia na Slovensku, ako uviedol pre Seznam Zprávy Tomáš Pešek, jeden z bývalých konateľov a spolumajiteľov FinGood. „S Robertom Kaliňákom som sa stretol osobne. Dodávali nám analýzy slovenského trhu a právneho prostredia na Slovensku,“ povedal.

Ďalší bývalý konateľ a minoritný spolumajiteľ FinGood Vít Endler potvrdil, že platby boli pravidelné: „Fakturovali mesačne. Pokiaľ si pamätám, boli to vyššie desiatky alebo nižšie stovky tisíc mesačne.“

Problémom je však fakt, že hoci FinGood platil za analýzy slovenského trhu, na Slovensku reálne nepôsobí – nemá tam ani kanceláriu, ani licenciu Slovenskej národnej banky. „Mali sme tam niektoré veľké projekty a chystali sme sa vstúpiť na slovenský trh,“ tvrdí Vít Endler, no napokon priznáva: „Je pravda, že niekedy v roku 2024 projekt Slovensko skončil.“

Čo presne malo byť obsahom týchto analýz, nie je celkom jasné. Samotný Kaliňák odpovedal, že jeho kancelária vykonávala rôzne analýzy slovenského priestoru. „A dokonca vám poviem, že si pamätám aj na jednu, a tá bola ukrajinská. Ale viac vám nepoviem, som viazaný advokátskym tajomstvom,“ povedal pre Seznam Zprávy Kaliňák.

Minister na obhajobu v stredu popoludní uviedol, že do roku 2023 nebol v politike. „Spoločnosť FinGood má jasného majiteľa a nie je ním pán Strnad,“ vyjadril sa šéf rezortu obrany na tlačovej konferencii.

FinGood podľa ministra patrí medzi menších klientov kancelárie Kallan Legal. „Neexistuje konflikt záujmov, pretože je to nejaké konkrétne zadanie na nejaký konkrétny druh práce, ktorý sa odvádza v tejto súvislosti a ja nebudem limitovať počas svojho civilného pôsobenia nikoho, kto by mal záujem o prácu,“ tvrdí Kaliňák.

Vyjadril sa tiež, že pri firme FinGood nikdy neskúmal veci, ktoré by súviseli so zbraňami, alebo niečo podobné. „To je investičná spoločnosť, ktorá sa zaujíma predovšetkým o nejaké nehnuteľnosti a ďalšie financovania,“ doplnil minister.

Platby pokračujú aj po návrate Kaliňáka do politiky

Ešte problematickejšie je, že peniaze z FinGood do kancelárie slovenského ministra tečú aj naďalej – aj po Kaliňákovom návrate do vrcholnej politiky. Súčasný riaditeľ platformy FinGood Ondřej Kozel odmietol poskytnúť bližšie informácie. „Platíme mesačne a je to naša vec. Ďalej vám k tomu nebudem nič hovoriť.“

Samotný Kaliňák odmieta, že by išlo o konflikt záujmov. „Ja to ani nepovažujem za problém,“ reagoval v rozhovore pre Seznam Zprávy. Tvrdí, že je spolumajiteľom advokátskej kancelárie, ktorá má svojich klientov, ktorí využili možnosť v dobe, keď bol mimo politiky.

Minister však nepopiera, že jeho kancelária peniaze z Prahy inkasovala, len podľa neho nesúhlasia sumy uvádzané českými novinármi, pričom presnejšie čísla odmietol špecifikovať.

Kaliňák tiež priznal, že sa so Strnadom dobre pozná, no tvrdí, že nevedel o jeho prepojení na FinGood. „Takú informáciu nemám. Aspoň som sa tam s tým menom nikdy nestretol,“ podotkol.

Strnadove stopy vedú priamo do FinGood

České médiá však zdokumentovali priame prepojenie medzi Michalom Strnadom a platformou FinGood. Materská firma FinGood – Alcor Investments – zdieľa podľa obchodného registra rovnakú adresu ako centrála Strnadovho holdingu CSG.

Jeden z manažérov FinGood potvrdil Seznam Zprávam, že Strnad sa podieľal aj na reálnom riadení firmy. „Finančne sme dokladovali CSG pravidelne. Ročný rozpočet dokonca schvaľoval Michal Strnad osobne,“ uviedol tento zdroj.

Bývalý konateľ Vít Endler nepriamo tieto slová potvrdil: „Samozrejme som tušil na začiatku, kto to platí. S Michalom Strnadom som priamo hovoril raz.“

Keď FinGood v roku 2023 získal licenciu od Českej národnej banky, musel prezradiť pôvod svojho kapitálu. Zdroj oboznámený s konaním v národnej banke pre Seznam Zprávy uviedol, že približne polovica vstupného kapitálu pochádzala od Strnada.

Na riadení FinGood sa navyše priamo podieľali aj manažéri Strnadovej CSG. České médiá disponujú ich internou e-mailovou korešpondenciou, v ktorej manažér FinGood konzultuje jeden z úverov priamo so zamestnancom CSG. Ten mu z e-mailovej adresy CSG odpovedá a po predložení detailných informácií o projekte úver schvaľuje.

Zbrojár Strnad svoje angažmán vo FinGood osobne rozoberať nechcel. Prostredníctvom svojho hovorcu Andreja Čírtka poslal len písomné vyhlásenie: „Menom pána Michala Strnada oznamujem, že pán Strnad nie je vlastníkom, podielnikom ani členom orgánov spoločnosti FinGood, a preto sa nemôže a ani nebude vyjadrovať k jej hospodáreniu, zmluvným vzťahom či jednotlivým platbám.“

Na otázku, koľko peňazí investoval do FinGood, Strnad reagoval vyhýbavo. „Historické investície či úverové financovanie startupových projektov nezakladajú rozhodovaciu kontrolu nad ich obchodnými vzťahmi ani nad výberom ich partnerov,“ uviedol Čírtek v mene Michala Strnada.

 X X X

TUNEL  V  HOKEJOVÉ  SPARTĚ?

Bříza si přes vlastní firmy posílal miliony. Žaloba na tunelování hokejové Sparty se rozhodne znovu.

Spor mezi současným a bývalým majitelem hokejové Sparty se vrací na začátek. Sedm let poté, co investiční skupina Kaprain Karla Pražáka koupila od Petra Břízy pražský hokejový klub, soudy posuzují nárok 31 milionů korun. Nový majitel totiž obvinil Břízu, že mu prodal částečně vytunelovaný podnik.

Tato obvinění stojí na tom, že Petr Bříza společně s dalším statutárním zástupcem Martinem Ferdusem uzavírali v letech 2016 až 2019 jménem Sparty smlouvy se společnostmi, které sami ovládali. A nechávali si přes ně vyplácet provize a odměny.

Smlouvy za 34 milionů korun

Šlo například o smlouvu o výkonu funkce konzultanta a poradce trenéra brankářů. Firma GSB ovládaná Petrem Břízou za to inkasovala 6,2 milionu korun. Dále pak dvojice uzavřela i zprostředkovatelské smlouvy na vyhledávání marketingových partnerů.

Za to si dvojice nechala vyplatit 16,5 milionu korun. Celkem se žaloba týkala necelých 34 milionů. Po částečném zpětvzetí se ve sporu pokračuje s nárokem o 3 miliony nižším.

Šikana nového majitele?

Soudy napřed žaloby zamítly. Městský soud v Praze poukázal na obsah smlouvy o převodu akcií, která zavazovala nabyvatele nevymáhat po bývalých statutárech nároky, nešlo-li o úmysl nebo hrubou nedbalost. Následný postup nového vedení proto označily za šikanózní výkon práva. Navíc podle rozsudku dřívější vedení povinnost péče řádného hospodáře neporušilo. Provize a odměny odpovídaly obvyklé výši a přinesly klubu ekonomický prospěch.

Vrchní soud pak loni v létě prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Se šikanou ale nesouhlasil. Hokejová Sparta totiž nebyla stranou smlouvy o převodu akcií, a proto ji závazek nevymáhat nároky netíží.

Po bitvě je každý generál, proto výsledek neposuzujeme

Nejvyšší soud pak musel po dovolání hokejového klubu vyřešit otázku, jestli je péče řádného hospodáře, když člen představenstva deleguje činnost spadající do působnosti představenstva na jím ovládanou společnost. A tuto delegovanou činnost pak za úplatu osobně vykonává sám.

V rozsudku sp. zn. 27 Cdo 3331/2025 vyšel z toho, že u péče řádného hospodáře se posuzuje rozhodovací proces, nikoliv výsledek. Soud se tedy musí vyvarovat přístupu „generála po bitvě“, neboli tzv. retrospektivního proroctví. A součástí této péče pak je i povinnost nezbytné loajality.

Striktní podmínky převádění povinností na jiného

Dále připomněl, že vnější delegace činností na třetí osoby je v zásadě přípustná, typicky tam, kde členům představenstva chybí potřebné znalosti nebo čas. Jenže zde nastal opačný případ. Zprostředkovatelskou činnost fakticky vykonávali sami žalovaní. Ti k tomu coby členové představenstva měli znalosti, schopnosti i čas.

„Za situace, kdy členové představenstva delegují výkon činností spadajících do jejich působnosti na (jimi ovládané) třetí osoby za úplatu, a následně tyto činnosti pro třetí osoby fakticky osobně vykonávají, nelze jejich jednání považovat za jsoucí v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře,“ konstatoval Nejvyšší soud. Podle rozsudku pak není podstatné, že se ekonomická situace klubu následně zlepšila.

Nejasné závěry posudků mají znalci vysvětlit

Nejvyšší soud také vytkl nižším instancím, jak hodnotily protichůdné znalecké posudky k přiměřenosti sjednaných odměn. Soudy se v obou případech přiklonily k posudkům předloženým žalovanými, aniž znalce vyslechli. A to i přesto, že Sparta vůči posudkům vznášela konkrétní námitky. Pokud ani výslech rozdílné závěry nevyjasní, přichází na řadu revizní posudek jiného znalce.

Případ se tak nyní vrací pražskému městskému soudu, který bude muset vytýkané chyby napravit. Martin Drtina, ceskajustice.cz

X X X

LIDÉ  UKRAJINY  ODMÍTAJí  VÁLKU,  NECHTĚJÍ  BOJOVAT

 Dav ve Lvově zaútočil na vojenské verbíře, převrátil jim dodávku

Rozzuřený dav ve Lvově převrátil dodávku vojenského náborového střediska poté, co jeho pracovníci při kontrole zadrželi muže hledaného kvůli porušování pravidel vojenské evidence. Na místě se během několika minut shromáždilo několik set lidí, kteří vůz poškodili a střetli se se zaměstnanci odvodové správy.

„Incident se odehrál poté, co pracovníci náborového centra společně s policisty zkontrolovali muže narozeného v roce 1996. Ukázalo se, že od 12. června figuruje v pátrání kvůli porušení pravidel vojenské evidence,“ uvedla mluvčí lvovské policie Alina Podrejková.

Do kontroly se ale začali vměšovat kolemjdoucí a během krátké chvíle se na místě vytvořil dav, který po zadržení mladého muže obklopil vůz náborového centra a skandoval „Hanba!“. Následně automobil převrátil.

 Na záběrech je vidět, jak dva muži vylezli na převrácené vozidlo a za potlesku přihlížejících rozbíjeli jeho okna. Protestující podle portálu Censor.net autu navíc propíchli pneumatiky a utrhli přední nárazník.

Šéf Lvovské oblastní vojenské správy Maksym Kozyckyj kvůli incidentu svolal mimořádnou poradu se zástupci bezpečnostních složek. „Nejvyšší prioritou je zajistit veřejný pořádek! Každého, kdo se dopustil protiprávního jednání, včetně těch, kteří bránili vojákům ve výkonu jejich povinností, musíme vypátrat a pohnat k odpovědnosti,“ zdůraznil.

 Lvovské náborové centrum uvedlo, že zadrženého mladíka odvezli do svého střediska, kde nyní podstupuje vojenskou lékařskou prohlídku.

Na Ukrajině od ruského vpádu v únoru 2022 platí válečný stav a všeobecná mobilizace. Bezprostředně po útoku ruských vojsk na Ukrajinu do ozbrojených sil vstoupilo množství dobrovolníků. Zápal ale od té doby postupně opadl. Ukrajinskou armádu začal podle médií trápit nedostatek vojáků, kteří vlast brání před větší a lépe vybavenou invazní armádou. Obě strany také podle dostupných informací zaznamenaly vydaje.

X X X

BABIŠOVA  VLÁDA  ŠETŘÍ