Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD). Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 37 až 38 procent hlasů. V Berlíně vyhrála strana Levice. Podle prognóz ARD a ZDF získala 25,1 až 25,5 procenta hlasů. Na druhém místě s odstupem skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, která podle obou prognóz dostala 19,8 až 20 procent hlasů.
Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) .
Na druhém místě ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko těsně skončila sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové. Podle prognóz dostala 35,5 až 36,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze se pohybuje na hranici vstupu do zemského sněmu. Má mezi pěti a 5,5 procenta hlasů.
Do zemského sněmu ve Schwerinu se podle prognóz dostaly také radikálně levicová strana Levice s šesti až 7,5 procenta hlasů, strana Zelených s 5,5 procenta a podle prognózy stranice ARD také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s pěti procenty hlasů. ZDF této straně připisuje jen 4,8 procenta, do sněmu by se tak podle ní nedostala.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku, řídce osídlené spolkové zemi na severovýchodě Německa, žije zhruba 1,6 milionu obyvatel. Volit jich v neděli mohlo 1,3 milionu. Sociální demokracie tu byla hlavní vládní silou od roku 1998. Průzkumy z posledních týdnů předpovídaly jasné vítězství AfD. Sociální demokracie zemské premiérky Schwesigové ale v posledních týdnech před volbami mocně dotahovala. Podle prognóz se jí ale nakonec zvítězit nepodařilo.
Levice v Berlíně
Na třetím místě v německém hlavním městě skončila strana Alternativa pro Německo (AfD), která získala mezi 13,9 a 15,6 procenty. Odhady se budou v průběhu nedělního večera ještě zpřesňovat. Podle prognóz se do berlínské Poslanecké sněmovny dostala také strana Zelených s 14,9 až 15,4 procenta hlasů, sociální demokracie s 12 procenty a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s pěti procenty hlasů. Není tak jasné, zda se poslední jmenovaná do sněmovny dostane.
„Ode dneška budeme společně měnit náš Berlín a uděláme z něj lepší místo,“ uvedla po zveřejnění prognóz lídryně strany Levice Elif Eralpová. Mohla by se stát první berlínskou primátorkou tureckého původu. „V našem městě vyhrála láska a spravedlnost nad nenávistí a tento signál míří do světa,“ dodala.
Strana Zelených už uvedla, že by chtěla příští koalici na berlínské Červené radnici sestavit s Levicí a SPD. Ve 130členné Poslanecké sněmovně by měla podle prognóz většinu. Lídr sociálních demokratů Steffen Krach v první reakci označil výsledek své strany za „katastrofální“.
Kandidát CDU na berlínského primátora Stefan Evers uvedl, že vzhledem k okolnostem je výsledek „slušný“. Podobně ho předtím zhodnotil i celostátní předseda jeho strany a kancléř Merz. Deklarovaným cílem CDU přitom bylo zabránit tomu, aby se příští primátorkou stala Eralpová z Levice. Teoreticky je stále možné sestavit také koalici CDU, Zelených a SPD pod Eversovým vedením.
Výsledek AfD v hlavním městě zůstal za očekáváním. Průzkumy jí předpovídaly až 18 procent, podle prognóz získala mezi 13,9 a 15,7 procenta. Oproti posledním volbám v roce 2023 přesto posílila. Tehdy dostala 9,1 procenta.
Téma bydlení
V Berlíně žije zhruba 3,9 milionu obyvatel, hlasovat v neděli mohlo 2,5 milionu voličů. Téměř milion obyvatel německé metropole tvoří cizinci bez volebního práva. Poprvé mohli v Berlíně volit také šestnáctiletí a sedmnáctiletí.
Hlavními tématy kampaně byly nedostupnost bydlení a vysoké nájmy. Eralpová slibovala, že hodlá vyslyšet Berlíňany a realizovat jejich přání, které vyjádřili v roce 2021. V poradním referendu se tehdy obyvatelé metropole vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro tehdy hlasovalo 59,1 procenta a účast dosáhla 73,5 procenta. Vyvlastnění se mělo týkat společností s více než třemi tisíci byty.
Zatímco strana Zelených jako jeden z potenciálních partnerů Levice za určitých podmínek se socializací části bytů vlastněných koncerny souhlasí, lídr sociálních demokratů Krach ji odmítá. Německá ústava takzvané zespolečenštění umožňuje, sama Eralpová ale přiznává, že by šlo o dlouhý proces provázený řadou právních bitev.
Německý kancléř Friedrich Merz v neděli slíbil, že jeho vláda bude pokračovat v reformách. Jsou podle něj prostředkem proti jedu autoritářství. Merz vystoupil po zveřejnění prognóz z dvojice zemských voleb. Zdůraznil, že hodlá ve funkci kancléře pokračovat. Výsledek voleb v Meklenbursku-Předním Pomořansku označil za „katastrofu“.
Očekává se, že kvůli volebnímu debaklu dál poroste tlak na Merze, aby funkci kancléře opustil. V posledních měsících se potýká s rekordně nízkou oblibou, jeho podpora klesá i uvnitř jeho vlastní strany. Tvrdou ránu mu zasadilo už před dvěma týdny vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Strana, kterou tamní tajná služba už od roku 2023 vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, dostala 43,8 procenta hlasů. CDU získala jen 17,2 procenta, a zaznamenala tak nejhorší výsledek v Sasku-Anhaltsku od roku 1990.
Jako o možných Merzových nástupcích ve funkci kancléře se nejčastěji spekuluje o bavorském premiérovi Markusovi Söderovi a premiérovi nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Hendrikovi Wüstovi. Oba přitom tento týden Merze výslovně podpořili. Merz už po volbách v Sasku-Anhaltsku řekl, že hodlá ve funkci pokračovat. „Vzdát se pro mě není na stole,“ uvedl.
X X x
Dvoje voľby priniesli Merzovi tvrdý úder. Kancelár reagoval jediným slovom: „Katastrofa“
Nemecko v nedeľu rozhodovalo v dvoch krajinských voľbách – v Berlíne a Meklenbursku-Predpomoransku. Prvé prognózy verejnoprávnych televízií ARD a ZDF ukázali dva výrazne odlišné výsledky: na severe krajiny uspela krajne pravicová AfD, zatiaľ čo v hlavnom meste získala najviac hlasov postkomunistická Ľavica (Die Linke).
V Meklenbursku-Predpomoransku podľa prvých odhadov skončila na prvom mieste Alternatíva pre Nemecko. Prognóza ARD jej pripisovala približne 37 percent hlasov, tesne pred doteraz vládnucou SPD premiérky Manuely Schwesigovej s približne 35,5 percenta.
CDU kancelára Friedricha Merza sa pohybovala iba tesne nad päťpercentnou hranicou potrebnou na vstup do krajinského parlamentu.
Úplne iný výsledok priniesol Berlín. Podľa prvých exit pollov tam zvíťazila Ľavica, ktorej odhady pripisovali približne štvrtinu hlasov. CDU skončila s približne 20 percentami. Definitívne výsledky sa ešte počas večera môžu meniť.
Obe hlasovania boli sledované aj na celoštátnej úrovni. ZDF už pred voľbami upozorňovala, že výsledky môžu mať širší politický význam: v Meklenbursku-Predpomoransku išlo najmä o súboj AfD so SPD, v Berlíne o tesný zápas Ľavice a CDU.
Výsledky oboch nedeľných volieb sú sledované aj pre ich možný dosah na postavenie kancelára Friedricha Merza. Reuters už pred hlasovaním písal, že po nedávnom úspechu AfD v Sasku-Anhaltsku môžu ďalšie slabé výsledky CDU zvýšiť tlak na jeho vedenie.
Merz hovorí o „katastrofe“, odstúpiť nechce
Nemecký kancelár Friedrich Merz neskôr označil výsledok CDU v Meklenbursku-Predpomoransku za „katastrofu“. Jeho strana podľa prvých prognóz získala iba päť až 5,5 percenta hlasov a stále nie je isté, či vôbec prekročí hranicu potrebnú na vstup do krajinského parlamentu.
Merz zároveň odmietol, že by po nepriaznivých výsledkoch chcel skončiť vo funkcii kancelára. Oznámil, že vláda bude pokračovať v reformách, ktoré označil za prostriedok proti autoritárstvu.
„Reformy musia prísť,“ vyhlásil po zverejnení prvých prognóz. Podľa neho majú pomôcť obnoviť prosperitu a zároveň čeliť rastúcej podpore strán na okrajoch politického spektra.
Výsledky volieb zvyšujú tlak na Merza, ktorý čelil vnútrostraníckej kritike už pred nedeľným hlasovaním. V uplynulých dňoch sa zaňho verejne postavili všetci ôsmi krajinskí premiéri CDU a odmietli otváranie personálnej otázky.
X XX
V Rusku skončily volby do Dumy. Putinova strana má podle odhadů přes 50 procent
V Rusku skončily první volby do dolní komory parlamentu, které se konaly od ruského vpádu na Ukrajinu. Předpokládá se, že v hlasování opět zvítězí vládnoucí strana Jednotné Rusko, podporující ruského prezidenta Vladimira Putina. Předběžné výsledky zveřejněné ústřední volební komisí jí podle agentury Reuters přisuzují 57,54 procenta hlasů. Minule získala 49,82 procenta.
Šéfka volební komise Ella Pamfilovová uvedla, že tento údaj odpovídá sečtení necelých 14 procent hlasů.
Podle průzkumu provládního střediska VCIOM u hlasovacích místností získá Jednotné Rusko 49,4 procenta hlasů, Komunistická strana Ruské federace (KPRF) 14,2 procenta hlasů, nacionalistická Liberálnědemokratická strana (LDPR) 10,7 procenta, středopravá strana Noví lidé 9,7 procenta a středolevá strana Spravedlivé Rusko 6,6 procenta. Volební účast byla podle ústřední komise přes 56,6 procenta.
Parlamentní volby se odehrály prakticky bez reálné opozice vůči politice prezidenta Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zaútočila na sousední Ukrajinu. Čtveřice dalších zmíněných stran je formálně opoziční, ale ve svých postojích loajální ke Kremlu.
Volby se konaly v době, kdy průzkumy veřejného mínění naznačují, že část Rusů pociťuje větší obavy z dopadů konfliktu na svůj život, ekonomika čelí potížím a úřady vyloučily z voleb většinu kandidátů stavějících se proti válce. Někteří politici skončili ve vězení nebo byli nuceni uprchnout do zahraničí.
Rusko poprvé uspořádalo volby také na okupovaných ukrajinských územích, o nichž Moskva v rozporu s mezinárodním právem tvrdí, že jsou součástí Ruské federace. Kyjev toto hlasování odsoudil jako nelegální a vyzval zahraniční vlády, aby výsledky neuznaly.
Mluvčí Evropské komise Christian Wigand označil hlasování v okupovaných regionech za další porušení mezinárodního práva a řekl, že Evropská unie výsledky z těchto regionů neuzná. Ukrajinský portál NV napsal, že v okupovaných regionech byli obyvatelé vystaveni přímému i nepřímému nátlaku, aby se hlasování zúčastnili.
Protiválečná opoziční strana Jabloko, které úřady účast ve volbách zakázaly, i další skupiny během voleb podle dřívějších informací agentury DPA hlásily případy porušení volebních pravidel. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která obvykle na volby dohlíží, do Ruska pozvána nebyla, Moskva ji viní z dvojího metru. Volby v Rusku bývají dlouhodobě terčem kritiky a nejsou považovány za férové ani demokratické.
Volby se konaly na pozadí pokračující ruské války proti Ukrajině a starosta metropole Sergej Sobjanin uvedl, že ukrajinská armáda od soboty vyslala na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na Moskvu. Úder označil za dosud největší nepřátelský útok na hlavní město. Ukrajina mezitím informovala o pokračujících ruských útocích na její území.
X X X
Vláda připravila kroky proti drahým palivům, uvedl Havlíček. Představí je v pondělí.
Vláda už má připravená opatření proti vysokým cenám pohonných hmot. Konkrétní kroky oznámí po jednání kabinetu v pondělí. V pořadu Partie televize CCN Prima News to v neděli řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nafta i benzin v posledních týdnech prudce zdražují kvůli další eskalaci konfliktu na Blízkém východě i nedostatečným kapacitám rafinerií. Opatření kvůli drahým palivům už začaly přijímat i některé okolní země.
Nafta i benzin v posledních týdnech prudce zdražují.
Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 podle údajů společnosti CCS ve čtvrtek stál průměrně 45,55 koruny, litr dieselu už byl za 49,13 koruny. Ceny benzinu jsou tak nyní nejvyšší od léta 2022, u nafty od března 2022.
V meziročním srovnání je nyní cena litru benzinu asi o deset korun vyšší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o zhruba 15 korun méně. Dosud nejvyšší ceny evidovala CCS u benzinu 23. června 2022, kdy byl litr za 47,97 koruny, a u nafty 13. března 2022, tehdy stála 49,57 koruny na litr.
„Po celou dobu říkáme, že v momentu, kdy začnou okolní země na zdražování reagovat, nebudeme na nic čekat. Máme připravená opatření a v pondělí je po vládě představíme,“ řekl v neděli Havlíček. Konkrétní kroky zatím nespecifikoval.
Vláda tak reaguje na rozhodnutí některých okolních zemí, které v posledních dnech přistoupily k regulaci cen pohonných hmot. Například německá vládní koalice se v pátek podle agentury DPA v zásadě dohodla na opatřeních ke zmírnění vysokých cen pohonných hmot.
Opatření by měla zahrnovat snížení daní z benzinu a nafty o 17 centů (zhruba čtyři koruny) na litr a zavedení cenových stropů. O regulaci cen paliv rozhodlo v posledních dnech například také Maďarsko, Chorvatsko či Slovinsko.
Cílené kroky
Česko kvůli vysokým cenám pohonných hmot letos už jednou přistoupilo k jejich regulaci, která trvala od dubna do poloviny července. Ministerstvo financí stanovilo maximální možnou marži prodejců a zároveň denně určovalo stropy koncových cen. U nafty zároveň snížilo spotřební daň. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) úleva na spotřební dani způsobila státnímu rozpočtu výpadek příjmů zhruba miliardu korun měsíčně.
Analytici nyní vládě v případě schválení regulace cen paliv doporučují především cílené kroky. Za nejčistší řešení považují snížení spotřební daně a kontrolou marží obchodníků. Naopak zastropování cen podle jarního modelu by podle nich mohlo současné ceny ještě zvýšit, protože by se rychleji projevily vysoké ceny na burze.
X XX
Voľby v Rusku sledujú traja Slováci. Je medzi nimi aj Harabin, kto ho sprevádza? A exposlanec radí učiť sa od Rusov
Na ruské parlamentné voľby pricestovali najmenej traja ľudia zo Slovenska. Priebeh hlasovania sledujú ako pozorovatelia zo zahraničia na pozvanie z Moskvy. Sú nimi dvaja muži a jedna žena.
V Rusku sa nachádza medzi volebnými pozorovateľmi zo zahraničia aj Štefan Harabin (na snímke je z marca 2024, keď v Bratislave odovzdal svoj hlas v slovenských prezidentských voľbách).
Slovákov je za účelom monitorovania priebehu volieb v Rusku možno viac, o troch osobách sa zmieňujeme na základe informácií, ktoré sa objavili v tamojších médiách. Agentúra TASS uviedla, že sa medzi nimi nachádza Štefan Harabin. Do dejiska volieb, kam ho Rusi pozvali, musel letieť ďaleko. Pricestoval totiž do Kemerova, čo je mesto v sibírskej časti Ruskej federácie. Vzdialenosť medzi ním a Bratislavou je viac ako 4 600 kilometrov.
TASS poznamenala, že Harabin, ktorého tituluje ako bývalého ministra spravodlivosti, monitoruje voľby v Kemerove ako jeden z ôsmich zahraničných pozorovateľov. Portál Častnik konkretizoval, o koho ide v prípade tých osôb, ktoré pozvala Ústredná volebná komisia Ruskej federácie. Zverejnil ich zoznam aj s fotografiami. Dokument poskytli Častniku miestne úrady. Spolu s Harabinom sa tam ešte zo Slovenska uvádza jeho manželka Gabriela Harabinová. Pri jej mene je poznámka, že sprevádza Štefana Harabina (v kolónke činnosť).
Putin aj Lavrov volili online, Medvedev vo volebnej miestnosti
Ruské parlamentné voľby – hlas odovzdali prezident Vladimir Putin, exprezident a expremiér Dmitrij Medvedev, premiér Michail Mišustin, minister zahraničných vecí Sergej Lavrov a patriarcha Kirill.
Ako Harabin hodnotí priebeh volieb? Publikujeme jeho slová v plnom znení, ako ich zverejnila TASS: „Môžem len povedať, že ľudia prišli ako slobodní jednotlivci – bez nátlaku, bez politickej kampane. Všetko prebieha normálne, bez problémov. Zapôsobila na mňa ich iniciatíva – ľudia prichádzajú dobrovoľne, aby sa rozhodli.“
Obyvatelia Donecka hlasujú v ruských parlamentných voľbách
Tretím overeným volebným pozorovateľom zo Slovenska je Peter Marček. Členom NR SR bol v rokoch 2016 – 2020. Do parlamentu ho zvolili na kandidátnej listine hnutia SME RODINA Borisa Kollára. Neskôr ho vylúčili z poslaneckého klubu, potom pôsobil ako nezaradený poslanec. Ten na rozdiel od Harabina nepricestoval až za Ural, ale dostal sa do Moskvy.
Účasť Marčeka si všimol server Moskva24. Čo povedal ruskej reportérke, ktorá ho oslovila? Najprv podotkol, že to nie je prvýkrát, čo sa zúčastňuje na voľbách ako pozorovateľ. Potom zdôraznil, že v Moskve videl vynikajúcu organizáciu volieb. „Tak je všetko pod kontrolou všetkých pozorovateľov, že sa sem musíme prísť učiť sa, ako to robíte. Stopercentne nemôže byť nijaká chyba.“ Vzápätí dodal, že úprimne blahoželá organizátorom volieb i celému ruskému národu.
Dodajme, že v slobodnom svete prevláda názor, že voľby v Rusku nie sú demokratické. Čo sa týka opozície, tak jedinej politickej strane, ktorá občanom zdôrazňovala potrebu dosiahnutia mieru (čiže nutnosť ukončiť vojnu s Ukrajinou) bolo Jabloko. Pod rôznymi zámienkami však súd zakázal Jabloku uchádzať sa o priazeň voličov.
X XX
Kim necháva svojich občanov chodiť do kaviarní a aquaparkov. Má na to veľmi praktický dôvod
Kaviarne s cappuccinom, aquaparky, lyžiarske strediská, nákupné centrá či obchody vystavujúce luxusné hodinky. Obraz dnešnej Severnej Kórey sa na niektorých miestach výrazne odlišuje od predstavy krajiny, ktorú desaťročia charakterizujú represie, izolácia a nedostatok.
Severokórejský vodca Kim Čong-un a jeho dcéra Kim Ču-e pri návšteve pobrežnej turistickej oblasti Wonsan Kalma v provincii Kangwon v Severnej Kórei, 24. júna 2025
Nejde však o znak toho, že režim Kim Čong-una mäkne. Analytici upozorňujú, že spotrebiteľský boom môže mať veľmi praktický cieľ – dostať peniaze obyvateľov z neformálnych trhov späť pod kontrolu štátu.
Zmenu vidno najmä v Pchjongjangu. Reuters opisuje nové nákupné centrá, kaviarne, pivárne, reštaurácie či zariadenia pre voľný čas. Videá z hlavného mesta ukazujú ľudí pri káve, nákupe elektroniky či domácich spotrebičov. V jednom z obchodných centier sa dokonca objavili logá značiek Rolex, Omega či Huawei.
To však neznamená, že tieto firmy v Severnej Kórei oficiálne podnikajú. Omega aj francúzsky výrobca hodiniek Herbelin Reutersu uviedli, že v KĽDR nemajú autorizovaných predajcov ani distribútorov.
Masážne kreslá aj autodrómy
Zmena nie je založená iba na záberoch severokórejskej propagandy. Reuters analyzoval čínske colné údaje a zistil výrazný nárast dovozu spotrebného a rekreačného vybavenia. Za posledných desať rokov sa dovoz masážnych zariadení zvýšil približne štyridsaťnásobne a dovoz bežeckých pásov o viac než 600 percent. Do krajiny prichádzajú aj klavíry či vybavenie pre zábavné atrakcie.
K tomu pribúdajú nové rekreačné komplexy. Jedným z najvýraznejších je pobrežný rezort Wonsan Kalma, ktorý Kimov režim otvoril v roku 2025.
Areál s hotelmi, plážami a zábavnými zariadeniami má kapacitu približne 20-tisíc návštevníkov. Podľa údajov čínskeho veľvyslanectva ho počas druhej polovice roka 2025 navštívilo viac než 300-tisíc domácich turistov.
Nové bazény, sauny, herne či športové centrá vznikajú aj mimo hlavného mesta. Kim zároveň presadzuje regionálny rozvojový program, v rámci ktorého majú v provinciách pribúdať obchody, reštaurácie, zdravotnícke a rekreačné zariadenia.
Prečo by to diktátorský režim robil?
Práve tu sa príbeh stáva zaujímavejším. Rozšírenie spotreby nemusí znamenať ústup štátu. Môže znamenať presný opak.
Severná Kórea od hospodárskeho kolapsu v 90. rokoch tolerovala rozsiahle neformálne trhy, ktoré mnohým domácnostiam umožňovali zarobiť si mimo oficiálneho štátneho systému. V posledných rokoch však úrady podľa analýz 38 North zvyšujú tlak na neoficiálnych obchodníkov, kontrolujú licencie, obmedzujú nepovolený predaj a snažia sa posilňovať štátnu obchodnú sieť.
Ak teda Severokórejci nahromadili peniaze, režim má dôvod ponúknuť im miesto, kde ich môžu minúť – v zariadeniach, ktoré štát dokáže kontrolovať.
Výskumník Kang Song-hjon z Hyundai Research Institute to pre Reuters opísal ako presun výroby, distribúcie a kapitálu späť do oficiálneho ekonomického priestoru spravovaného štátom.
Podobný obraz poskytujú aj novšie analýzy 38 North. Režim síce úplne neodstránil trhové mechanizmy, no zároveň sa pokúša opäť posilniť centrálne riadenie ekonomiky a dohľad komunistickej strany.
Osem miliónov ľudí s peniazmi?
Rakúsky odborník na Severnú Kóreu Rüdiger Frank odhaduje, že krajina môže mať približne osem miliónov ľudí, ktorých možno zaradiť k širšej strednej vrstve a ktorí disponujú úsporami, no nemajú veľa možností, kde ich minúť. Ide však o odhad, keďže spoľahlivé údaje o príjmoch a majetku Severokórejcov prakticky neexistujú.
38 North už skôr upozorňoval na rast mestskej spotrebiteľskej vrstvy tvorenej úradníkmi, podnikateľmi, obchodníkmi a vzdelanejšími profesionálmi. V mestách pribúdali smartfóny, kaviarne, kozmetické salóny či súkromné výdavky na vzdelanie a voľný čas.
Mobilné platby sa podľa návštevníkov Pchjongjangu rozšírili natoľko, že nimi možno platiť za veľkú časť dostupného tovaru a služieb. Pre režim zároveň elektronizácia platieb predstavuje možnosť lepšie sledovať ekonomické toky.
Ekonomika skutočne rastie, obraz má však druhú stranu
Juhokórejská centrálna banka odhaduje, že severokórejská ekonomika v roku 2025 vzrástla o 3,5 percenta. Išlo o tretí rok rastu za sebou – po 3,1 percenta v roku 2023 a 3,7 percenta v roku 2024. Keďže KĽDR nezverejňuje štandardné ekonomické štatistiky, ide o juhokórejské odhady založené na dostupných údajoch.
Časť nových príjmov súvisí s výrazným zblížením KĽDR s Ruskom. Severná Kórea poskytla Moskve vojenský materiál a jej vojaci sa zapojili do vojny proti Ukrajine. Západné štáty a bezpečnostní experti zároveň dlhodobo pripisujú severokórejským hackerským skupinám rozsiahle krádeže kryptomien.
Zlepšenie makroekonomických ukazovateľov však neznamená, že životná úroveň rastie rovnomerne.
38 North upozorňuje, že v roku 2025 prudko rástli ceny na trhoch aj výmenný kurz a reálna kúpna sila mnohých obyvateľov sa výrazne nezlepšila. V prvej polovici roku 2026 ďalej oslaboval severokórejský won, čo najviac poškodzuje ľudí závislých od príjmov v domácej mene.
Pchjongjang nie je celá Severná Kórea
Najväčší problém pri pohľade na nové kaviarne, nákupné centrá a moderné štvrte je jednoduchý: Pchjongjang nemožno zamieňať za zvyšok krajiny.
V hlavnom meste sa koncentrujú privilegovanejšie skupiny obyvateľstva a štát tam smeruje neporovnateľne viac investícií. Analýza 38 North z augusta upozorňuje, že modernizácia môže rozdiel medzi Pchjongjangom a periférnymi regiónmi dokonca zväčšovať. Vyššia životná úroveň politicky spoľahlivých skupín zároveň môže pomáhať režimu udržiavať ich lojalitu.
Ani Reuters preto neinterpretuje spotrebiteľský boom ako demokratizáciu alebo zásadné otváranie krajiny.
Propaganda áno, ale nielen propaganda
Kimov režim nové rezorty, obytné štvrte a obchody intenzívne ukazuje v štátnych médiách. Reuters pri analýze viac než 1 200 článkov zistil, že od roku 2022 výraznejšie pribúdajú zmienky o cestovnom ruchu, kultúre a voľnočasových aktivitách.
Propagandistická hodnota je teda nepochybná. Moderné štvrte a dovolenkové rezorty pomáhajú vytvárať doma aj v zahraničí obraz prosperujúcej krajiny napriek sankciám.
Dostupné dôkazy však ukazujú, že nejde iba o kulisy pre kamery. Spotreba skutočne rastie, vznikajú nové zariadenia a časť obyvateľstva disponuje väčším množstvom peňazí.
Pre Kimov režim to môže byť výhodné hneď niekoľkými spôsobmi: ponúka privilegovanejším obyvateľom vyššiu životnú úroveň, vytvára nové príjmy pre štát a zároveň presúva časť ekonomickej aktivity z ťažšie kontrolovaných trhov do siete, nad ktorou má väčší dohľad.
Viac cappuccina, aquaparkov či nákupných centier tak nemusí znamenať viac slobody. V Severnej Kórei môže znamenať aj nový spôsob, ako štát kontroluje peniaze svojich obyvateľov.
X X X
Pätnásť zabitých. Rusov napádajú chlpatí teroristi. Ovplyvnili aj hlasovanie v parlamentných voľbách
Medveď vtrhol do stanu a odvliekol ženu do neďalekého lesa, kde ju roztrhal. Vo voľnej prírode stanovala so snúbencom, takže ho už nečaká svadobná veselica, ale tečúce slzy na pohrebe. Toto nie je moment z filmového hororu, ale zo skutočného života. Z Ruska.
Na ilustračnej snímke je ruský zabávač prezlečený za medveďa (fotografia z Moskvy je z marca 2025 tradičnej Výstavy úspechov národného hospodárstva ). Skutočné jedince medveďa hnedého vyvolávajú teraz vo viacerých častiach Ruska veľké obavy, pretože pribúdajú ich útoky na človeka.
Čo v posledných rokoch čoraz viac straší Slovákov, to isté ešte viac desí Rusov. Sú to medvede. Premnožené šelmy. Pripomeňme, že každý jedinec medveďa hnedého je ťažší ako človek, ktorý netrpí obezitou.
Dospelý samec s dĺžkou tela 2 – 2,5 metra má hmotnosť 150 až 350 kilogramov. Pri stretnutí s ním môže ísť o holý život. V Rusku v tomto roku zaznamenali už 15 zabitých ľudí po napadnutí medveďom.
Kým na neveľkom Slovensku žije maximálne 1 500 jedincov medveďa hnedého, naopak, na obrovskom ruskom území sa ich pohybuje viac ako 300-tisíc. V ostatnom čase sa o nich v Rusku hovorí čoraz viac. Chlpáči dokonca ovplyvnili priebeh parlamentných volieb.
Pre drastické opatrenie v záujme ochrany zdravia i životov sa rozhodli v jednom meste v Irkutskej oblasti. V Bajkalsku, v ktorom žije okolo 13-tisíc ľudí, zaviedli zákaz vychádzania. „Pobyt vonku – na uliciach, v parkoch alebo v lesných oblastiach – je po zotmení zakázaný,“ informoval portál Irkutsk Segodňa s tým, že ľudia sa nesmú vychádzať von po 19. hodine. Miestne úrady zároveň nariadili obyvateľom, aby so psami chodili na prechádzku za bieleho dňa len po meste. Vstup do lesných oblastí s domáci štvornohými miláčikmi je prísne zakázaný 24 hodín denne.
Toto opatrenie sa pochopiteľne dotklo aj priebehu parlamentných volieb, ktoré sa v Ruskej federácii uskutočňujú súbežne s regionálnymi voľbami. Pretože volebné miestnosti sú podľa zákona otvorené do 20. hodiny a občania nesmú po 19. hodine vyjsť von, úrady sa postarali o voličov, ktorí chcú odovzdať svoj hlas až niekedy po zotmení. Volebná komisia v Bajkalsku im ponúkla špeciálnu osobnú dopravu: „Voliči si ju musia dopravu telefonicky objednať, vozidlo ich vyzdvihne doma, odvezie k urnám a po odhlasovaní bezpečne dopraví späť, aby sa eliminovalo riziko stretu s predátormi,“ napísal denník Kommersant.
Úrady v Bajkalsku apelujú na ľudí, aby do lesa radšej vôbec nechodili. Lepšie urobia, keď oželejú hľadanie obľúbených úžasných pochúťok: „Medvede sú dravce, ktoré sa neboja ľudí. Vstup do lesa za účelom zberu lesných plodov ohrozuje váš život,“ podčiarklo vedenie mesta na sociálnej sieti Telegram.
Za odstrašujúci prípad označilo to, čo sa udialo v Irkutskej oblasti v Kirenskom okrese: „Medveď tam 16. septembra usmrtil dvoch mužov, ktorí v lese zbierali bobule. Tretí muž zázrakom unikol.“ Agentúra Interfax spresnila, že jeden zabitý mal 55 rokov a druhý 65 rokov.
Ďalší nedávny strašný prípad z Irkutskej oblasti sa stal 14. septembra. Lesníci sa vybral hľadať dôchodcu, ktorý sa z lesa nevrátil večer domov. Bohužiaľ vysvitlo, že penzista zaplatil za zber húb vlastným životom: „Jeho motorku našli na lesnej ceste a telo hubára ležalo hneď neďaleko. Na mieste objavili aj medveďa – zrejme toho, ktorý mal útok na svedomí. Poľovníci museli šelmu zastreliť,“ napísal server Bezformata.
Keď sa pýtate na detaily tragédie, ktorou sa začal tento text, z informácií v ruských médiách sa dá poskytnúť nasledujúca odpoveď. Medveď sa vrútil do stanu niekedy okolo polnoci, keď snúbenci už spali. Dravec po odvlečení do lesa zabil 29-ročnú štátnu inšpektorku požiarnej bezpečnosti. „Žena bola v Altajskom kraji na dovolenke,“ poznamenal agentúra TASS. Jej priateľ prežil útok so zraneniami.
Prečo sa v tomto prípade medveď zmenil takpovediac na chlpatého lesného teroristu? Odborníci sa nazdávajú, že mohol v stane zacítiť potravu, ktorej majú medvede v danej oblasti teraz nedostatok. Už druhý rok je v Altajskom kraji doslova úbohá úroda lesných plodov a cédrových orieškov, čo sú semená borovice sibírskej, na ktorých si tieto šelmy rady pochutia
Z údajov ministerstva prírodných zdrojov a ekológie vyplýva, že počet jedincov medveďa hnedého za posledných 36 rokov výrazne zvýšil. V súčasnosti ich žije v celom Rusku viac ako dvojnásobne v porovnaní s rokom 1990. Ich počet sa odhaduje bezmála na 308-tisíc kusov. Experti na ministerstve označujú za jednu z hlavných príčin nárastu počtu týchto šeliem čoraz väčšiu dostupnosť potravinového odpadu.
Kým vo viacerých regiónoch bijú na poplach, čo je hlavne vidieť na spomenutom príklade v Bajkalsku, naopak, uvedené ministerstvo naznačuje, že nevidí dôvod panikáriť. Informovalo, že v celom Rusku už dlhšiu dobu registrujú každý rok 20 až 30 útokov medveďa hnedého na človeka, čo nepovažuj za anomáliu. No údaje, ktoré zverejnil portál RBK, ukazujú, že len od 1. augusta do polovice septembra bolo registrovaných už 13 takýchto nebezpečných prípadov. „V Krasnojarskom kraji medveď napadol 66-ročnú dedinčanku dokonca pri jej dome. Na Kamčatke medveď vošiel do areálu školy,“ upozornil server Fontanka na dva z viacerých posledných prípadov.
Ministerstvo poukázalo na to, že nenormálna situácia sa spája s rokom 2014, keď chlpaté šelmy uskutočnil až 166 útokov na ľudí. Kto dôkladne sleduje udalosti v Rusku a má vynikajúcu pamäť, sám odhalí príčinu, keď si spomenie na hustý dym nad obrovskými územiami. Bol to rok, keď v celej krajine zhoreli viac ako tri milióny hektárov lesných porastov. Medvede, ktoré stratili svoj životný priestor vo voľnej prírode a spolu s ním zdroj potravy, sa preto často dostávali do kontaktu s človekom.
X XX
Žiak bodol učiteľku, zastavil ho spolužiak z Konga. Jej názory potom vyvolali nečakanú polemiku
Talianski vyšetrovatelia preverujú okolnosti útoku 13-ročného žiaka na učiteľku v rímskej štvrti Centocelle.
Chlapec jej najskôr nastriekal do tváre obranný sprej a následne ju trikrát bodol. Útok zastavil spolužiak konžského pôvodu, ktorý sa medzi nich postavil a útočníka odzbrojil. Polícia zároveň skúma, či si trinásťročný útok vopred naplánoval a pokúšal sa ho vysielať cez Telegram.
K incidentu došlo v piatok ráno na škole Giovanni Verga v rímskej štvrti Centocelle. Napadnutou bola 66-ročná učiteľka Isabella Marsiliová, ktorá vyučuje taliansky jazyk a literatúru a je v poslednom školskom roku pred odchodom do dôchodku.
Žiak jej podľa doterajšej rekonštrukcie nastriekal do tváre dráždivý sprej a potom ju zasiahol tromi ranami nožom do oblasti boku. Marsiliovú previezli do nemocnice, jej život však nebol ohrozený a neskôr ju prepustili domov.
Útok ukončil ďalší žiak školy. Podľa talianskych médií pochádza z Konga a postavil sa medzi učiteľku a útočníka. Nôž mu následne vytrhol z ruky. Minister školstva Giuseppe Valditara už oznámil, že chce chlapca za jeho zásah oceniť.
Prilba, dva nože a Telegram
Vyšetrovanie naznačuje, že nešlo o spontánny výbuch hnevu. Podľa informácií RAI prišiel trinásťročný do školy s dvoma nožmi. Pred útokom sa mal v toalete prezliecť alebo pripraviť, nasadiť si prilbu a upevniť na ňu telefón. Na sociálnych sieťach mal ešte pred činom zverejniť odpočítavanie.
Vyšetrovatelia preverujú, či bol v čase útoku spojený cez Telegram s ďalšími používateľmi a pokúšal sa incident prenášať naživo. Kontrolujú preto jeho komunikáciu a snažia sa identifikovať ľudí, ktorí mohli byť do hovoru pripojení.
Polícia skúma aj jeho mobilný telefón a ďalšie digitálne stopy. Podľa talianskych médií sa v poslednom období zaujímal o násilný obsah na internete. Keďže má iba 13 rokov, podľa talianskeho práva nie je trestne zodpovedný. Prípad rieši prokuratúra pre mladistvých.
Za útokom mohla byť zlá známka
Presný motív zatiaľ vyšetrovatelia oficiálne neuzavreli. Spolužiaci však talianskym médiám povedali, že žiak mal problémy s hodnotením a svoju nespokojnosť pripisoval Marsiliovej. Podľa nich tvrdil, že učiteľku nenávidí.
Riaditeľ školy zároveň uviedol, že chlapec predtým nebol považovaný za problémového žiaka a škola nemala informácie naznačujúce prípravu podobného útoku.
Samotná Marsiliová však spätne povedala, že už v predchádzajúcom školskom roku uňho pozorovala prejavy vnútorného nepokoja, hnevu a podráždenosti.
Po útoku napriek tomu povedala, že jej na chlapcovi záleží a chcela by ho opäť vidieť. „Mala som strach, že zomriem,“ opísala samotný útok pre talianske médiá.
Názor na „remigráciu“ učiteľka nemení
Prípad získal v Taliansku ďalšiu pozornosť po tom, ako médiá upozornili na staršie príspevky Marsiliovej na sociálnych sieťach, v ktorých podporovala myšlienku takzvanej „remigrácie“.
Učiteľku pritom pred ďalšími bodnutiami zachránil práve spolužiak útočníka pochádzajúci z Konga.
Marsiliová odmietla, že by v tom videla rozpor so svojimi názormi. Uviedla, že jej žiak z Konga má podľa nej plné právo žiť v Taliansku a za svoj zásah si zaslúži ocenenie. Zároveň povedala, že svoje názory na migračnú politiku nemení.
Po zverejnení jej vyjadrení sa na sociálnych sieťach rozpútala polemika a jej profil zaplavili kritické aj urážlivé komentáre.
Minister chce obmedziť sociálne siete deťom
Taliansky minister školstva Giuseppe Valditara spojil prípad aj s debatou o prístupe detí na sociálne siete.
Podľa neho útok ukazuje potrebu zabrániť osobám mladším ako 15 rokov v prístupe na nebezpečné sociálne platformy a kanály. Vyšetrovatelia totiž skúmajú, či na správanie trinásťročného vplýval násilný obsah, ktorý v poslednom období sledoval. Zatiaľ však nie je preukázané, že práve internetový obsah útok spôsobil.
X XX
Desaťtisíce ľudí na Pochode za život v Bratislave. KDH varovali pred „demografickou zimou“
Centrom Bratislavy v nedeľu prešiel piaty Národný pochod za život. Organizátori odhadli účasť do 30-tisíc ľudí.
Podujatím chcú presadzovať ochranu ľudského života od počatia po prirodzenú smrť a tento rok zároveň vyzývali na premietnutie ústavného zákazu surogácie do konkrétnych zákonov.
Na pochode sa zúčastnili aj predstavitelia KDH, ktorí tému spojili s podporou mladých rodín, demografickým vývojom a sociálnou politikou štátu.
Hlavný program sa začal v nedeľu popoludní na Námestí slobody, odkiaľ účastníci následne vyrazili ulicami Bratislavy. Súčasťou podujatia boli vystúpenia slovenských a zahraničných hostí, koncerty a ďalší sprievodný program.
Hlavným deklarovaným cieľom organizátorov je, aby bolo podľa ich predstáv právo na život chránené od počatia až po prirodzenú smrť. Zároveň hovoria o potrebe pomáhať tehotným ženám a rodinám, ktoré sa dostali do náročnej životnej situácie.
Chcú zákaz surogácie preniesť aj do zákonov
Jednou z konkrétnych požiadaviek tohtoročného pochodu je surogácia, teda náhradné materstvo.
Organizátori upozorňujú, že zákaz surogácie bol zahrnutý do minuloročnej novely Ústavy SR, podľa nich však treba toto ustanovenie premietnuť aj do konkrétnej legislatívy. Petíciou preto vyzývajú poslancov, aby zákony zakázali všetky dohody o porodení dieťaťa pre inú osobu.
Podujatie organizuje občianske združenie Národný pochod za život pod záštitou Konferencie biskupov Slovenska. Organizátori ho označujú za nadstranícke a počas podujatia zakázali propagáciu politických strán a hnutí.
Na pochode sa však ako účastníci objavili aj predstavitelia KDH vrátane predsedu Milana Majerského a podpredsedov Viliama Karasa, Jána Horeckého a Mariána Čaučíka. KDH sa k ochrane života od počatia po prirodzenú smrť dlhodobo hlási ako k jednej zo svojich základných programových hodnôt.
Majerský: Ochrana života sa nemá skončiť pri narodení
Majerský v stanovisku hnutia zdôraznil, že KDH nechce tému zužovať iba na nenarodené deti.
„Ľudský život nemôže byť obchodným artiklom. S ľudským životom sa nemôže obchodovať,“ uviedol. Podľa neho má politika ochrany života zahŕňať aj dostupnosť škôlok, schopnosť rodín zabezpečiť svoje deti či dôstojné podmienky pre seniorov.
KDH zároveň spája túto tému s demografickým vývojom Slovenska.
Podpredseda hnutia Viliam Karas hovorí o „demografickej zime“ a tvrdí, že štát by mal vytvárať podmienky, v ktorých budú mladí ľudia ochotní zakladať rodiny a mať deti. Podľa neho by rodičovstvo, osobitne materstvo, nemalo znamenať vytlačenie človeka z pracovného alebo spoločenského života.
Kresťanskí demokrati už pred pochodom deklarovali, že ochrana života má byť podľa nich spojená s konkrétnou pomocou ženám, matkám, rodinám a ľuďom v náročných životných situáciách.
KDH hovorí aj o zdravotníctve či sociálnych službách
Ján Horecký v stanovisku KDH rozšíril tému aj na vzdelávanie, zdravotnú starostlivosť, sociálne služby či podmienky pre rozvoj detí.
„Ak považujeme život za hodnotu hodnú ochrany a starostlivosti, musí sa to prejaviť v tom, ako sa staráme o deti, podporujeme rodiny, zabezpečujeme vzdelávanie, zdravotnú starostlivosť či sociálne služby,“ uviedol.
Marián Čaučík zase zdôraznil potrebu konkrétnej podpory žien a rodín, ktoré sa dostanú do ťažkej situácie.
Nedeľné podujatie bolo piatym Národným pochodom za život. Predchádzajúce sa konali v rokoch 2013 a 2024 v Košiciach a v rokoch 2015 a 2019 v Bratislave. Podľa organizátorov prišlo na aktuálny ročník do 30-tisíc účastníkov.
X X X
Hindls: Potraviny jsou nášlapná mina. Dosud držely inflaci dole, teď ji mohou začít zvyšovat
Bankovní rada ČNB ve čtvrtek rozhodla o nastavení úrokových sazeb. „Inflační tlaky tu pořád jsou,“ říká ekonom Richard Hindls. Co by mohlo inflaci v příštích měsících nejvíce zvýšit? V pořadu Jak to vidí… také vysvětluje, jak si může Evropská unie uchovat konkurenceschopnost a nezávislost na Číně nebo jak by mohla vypadat ekonomická spolupráce Evropy a Kanady.
Inflačních tlaků je celá řada. Kromě těch tradičních, jako jsou problémy s bytovou politikou, nájmy nebo vlastnickým bydlením, jsou to také služby, ve kterých stále pokulháváme. „Nemáme například dost řemeslníků. To už je taková trvalka,“ říká v pořadu Jak to vidí… ekonom Richard Hindls.
Ekonom Richard Hindls verdikt bankovní rady ČNB o úrokové sazbě
,Potraviny jsou nášlapná mina‘
Za riziko považuje i potraviny, které dosud držely inflaci nízko. „Potraviny jsou nášlapná mina. Když se podíváme, za kolik se dá sehnat máslo, mléko nebo cukr, jsme úplně někde jinde než před dvěma lety. Myslím si, že tento rezervoár pro nízkou inflaci se vyčerpal a že právě potraviny začnou míru inflace zvyšovat.“
K tomu se přidává Blízký východ a rusko-ukrajinská válka. „Rusko má sice obrovské zásoby ropy, ale kvůli útokům na jeho rafinerie se paradoxně částečně stává dovozcem. I ono tak zatěžuje energetický trh hledáním zdrojů pro vlastní ropné produkty.“
Navíc se blíží zimní sezona, kdy bude potřeba topit a také průmysl bude znovu potřebovat více energie. „Když k tomu připočteme potraviny a nápoje, které představují zhruba 17 až 18 procent spotřebního koše, dostáváme se do situace, kdy může inflace začít růst.“
Dvě procenta nemusí vydržet
Současná inflace kolem dvou procent tak podle Hindlse nemusí vydržet. „Dnes podle mě bankovní rada nic neudělá, ale u listopadového nebo prosincového zasedání už si tak úplně jistý nejsem“ (bankovní rada ČNB ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, pozn. red.).
Pro růst ekonomiky by to samozřejmě dobře nebylo. Každý růst sazeb a zdražování peněz ekonomiku zpomaluje. „Náš ekonomický růst je přitom celkem dobrý, i když by to mohlo být lepší. Pořád jsme ale nad průměrem Evropy,“ dodává Hindls.
X X X
Oktoberfest v Mnichově první den navštívilo 450 000 lidí, pořadatelé jich čekají šest milionů
Každoroční pivní slavnosti Oktoberfest první den navštívilo téměř půl milionu lidí. S odvoláním na pořadatele o tom v neděli informovala agentura DPA. Největší lidovou veselici na světě zahájil mnichovský primátor Dominik Krause v sobotu v poledne. Potrvá do 4. října a pořadatelé očekávají přes šest milionů návštěvníků.
V sobotu v poledne mnichovský primátor Krause narazil dvěma údery sud piva v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů a zvolal: „O’zapft is!“ První máz – tedy litr – piva pak tradičně náležel bavorskému premiérovi Markusi Söderovi, s nímž si Krause připil. První víkend Oktoberfestu se nesl ve znamení slunečného počasí, podle policie byl průběh poklidný.
V areálu na Tereziánské louce si budou moci lidé v příštích dvou týdnech zakoupit suvenýry a svézt se na kolotočích, největší atrakcí jsou ale vždy obří pivní stany. Ty největší mají vnitřní kapacitu pro zhruba 6000 hostů. Tuplák (litr) zlatavého moku se bude letos prodávat opět dráž než loni. Vyjde na 14,80 až 15,90 eura (360 až 387 Kč).
Nejen pozitivně budou na 191. ročník Oktoberfestu vzpomínat lidé, kteří uvázli na pouťové atrakci Predator. Zasekla se v okamžiku, kdy viseli vzhůru nohama. „Hlavou dolů viseli jen asi 120 sekund,“ řekl bavorskému rozhlasu BR provozovatel Willy Kaiser. Zbylé tři minuty podle něj trvalo dostat všechny z atrakce do bezpečí. Příčinou incidentu byl vadný senzor, který už provozovatel vyměnil a Predator tak už opět funguje.
Účastníci mnichovského festivalu na pouťové atrakci.
Přinejmenším několik týdnů bude na Oktoberfest vzpomínat také 25letý mladík, který si při takzvané páce čili přetlačování rukou zlomil paži. Zdravotníci na Tereziánské louce ošetřili kromě něj i dalších 600 lidí, většinou kvůli otravě alkoholem, chirurgickým zraněním či oběhovým potížím.
Počátek festivalu spadá do října 1810, kdy po svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako Říjnová slavnost. Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.
X XX
VYHROŽOVÁNÍ SE NEVYPLATÍ
Výbuch orloje nebo vyvraždění prvňáků. Policie zadržela podezřelého ze zasílání výhružných e-mailů
Obviněný 39letý muž měl od 23. srpna do 11. září rozeslat na policejní podatelny nejméně 36 výhrůžných a poplašných e-mailů.
„Opakovaně vyhrožoval usmrcením či závažným násilím vůči konkrétním osobám i skupinám obyvatel, zejména zdravotnickým pracovníkům. Současně v některých zprávách oznamoval plánované útoky na veřejná místa nebo osoby, čímž vyvolával rozsáhlá bezpečnostní opatření,“ popsal mluvčí pražských policistů Jan Daněk.
Jedna z nejzávažnějších výhrůžek mířila podle Daňka proti dětem, protože muž hrozil útokem na žáky základní školy a zavraždění celé třídy prvňáků.
Největší bezpečnostní opatření vyvolala zpráva z 27. srpna, v níž měl vyhrožovat výbuchem Staroměstského orloje.
„Na základě tohoto oznámení jsme museli ve spolupráci s dalšími složkami integrovaného záchranného systému přijmout mimořádná opatření. Došlo k uzavření prostoru, evakuaci přibližně 650 osob a provedení pyrotechnické prohlídky,“ upřesnil Daněk.
Muž už podle něj podstoupil psychiatrické vyšetření, které ale neprokázalo, že by trpěl závažnou duševní poruchou. Kriminalisté zároveň zjistili, že obdobného jednání se měl dopouštět už v minulých letech.
„Za uvedené trestné činy pachateli v případě pravomocného odsouzení hrozí trest odnětí svobody až na tři roky,“ doplnil policejní mluvčí.
Pražští policisté za letošek evidují 21 případů šíření poplašné zprávy, objasnit se jim zatím podařilo 43 procent z nich.
X XX
První mrakodrap v Kyrgyzstánu! Země zažívá rozmach, pomáhá jí Putinova válka
Když kyrgyzský premiér Adylbek Kasymalijev na jaře dával rozhovor americkým novinářům, vyšel na balkon své kanceláře. Mohutná budova ze šedého betonu a skla je národní obdobou Bílého domu. Stojí na úpatí hor v Biškeku a otevřela se před dvěma lety. A nikoliv jako jediná. Kolem vyrůstá nová vládní čtvrť včetně daňového úřadu a státního zastupitelství. Naproti přes ulici vznikají další ministerstva.
„V tuto chvíli je naší jedinou cestou růst. V příštím desetiletí plánujeme neustálý růst,“ pochlubil se předseda kabinetu. Zdůraznil přitom, že za rostoucí ekonomikou Kyrgyzstánu není pouze „reexportní“ obchod, ale také zvýšená průmyslová výroba a úspěchy vlády při výběru daní.
Ohnivý tygr, mávající Putin. V Kyrgyzstánu s pompou začaly Nomádské hry |
V současnosti má rozestavěných ještě čtyřiadvacet dalších projektů a ve zmíněném luxusním penthousu hodlá i sám bydlet. Hotovo bude ještě letos. Jedním z hlavních motorů rozmachu Kyrgyzstánu, jehož ekonomika loni vzrostla o 11 procent, je přitom vzdálená válka na Ukrajině.
Kyrgyzstán se v posledních letech stal klíčovou tranzitní zemí pro dovoz zboží do Ruska. A to nejen z Evropy, kde přímý obchod blokují protiruské sankce, ale také z Číny. Automobily, elektronika či zařízení s civilním i vojenským využitím procházejí právě přes tuto postsovětskou republiku, stejně jako platby za zboží.
Vývoz z Evropské unie do Kyrgyzstánu například loni činil asi 2,5 miliardy dolarů, což je osmkrát více než v roce 2021. Vrchol v tomto ohledu nastal v roce 2023, kdy byl objem exportu 3,1 miliardy dolarů. Velkou část tvoří běžné spotřební zboží evropských značek, jež nakupují Rusové, kteří ho už doma neseženou.
|
|
Některé výrobky se však dají využít i ve válce. Kyrgyzstán například v roce 2024 dovezl z Evropské unie téměř patnáctinásobek objemu praček ve srovnání s rokem 2021. Informace, že ruská armáda demontuje počítačové čipy z domácích spotřebičů a dává je do vojenské techniky, ve své době šířila i americká vláda.
Podle kyrgyzského premiéra dodavatelé někdy tvrdí, že zboží míří do Kyrgyzstánu, alespoň na papíře. Tyto výrobky se však na jeho území vůbec nepodívají a rovnou zamíří do Ruska. Šéf vlády si stěžuje, že unijní úřady trestají jeho zemi namísto vlastních firem. „Někdy máte pocit, že jejich hlavním cílem je prodat a pak z toho vinit Kyrgyzstán.“
Asijská rozvojová banka připisuje 30 až 40 procent růstu kyrgyzské ekonomiky za poslední čtyři roky právě aktivitám v oblasti „reexportu“. Zboží vyvážené z Kyrgyzstánu do Ruska nepodléhá clům, protože obě země patří mezi členy společné celní unie. K rozkvětu země nicméně přispěl i prudký nárůst ceny zlata, které je jejím hlavním vývozním artiklem.
Do Ruska i přes sankce proudí luxusní auta ze Západu. Hlavně díky Kyrgyzstánu |
Prosperuje rovněž sektor kryptoměn a financí či stavebnictví. V hlavním městě je tak neustále slyšet zvuk vrtaček a kladiv. Siluetu metropole dokreslují stavební jeřáby. Nejen v Biškeku, ale i v dalších částech země se opravují silnice, stavějí letiště, stadiony či vládní komplexy. Buduje se také nová železnice spojující Čínu s Uzbekistánem, podotkl premiér.
Průvodním jevem bohatnutí kyrgyzské společnosti je mimochodem i to, že se na těchto stavbách začínají objevovat dělníci z jižní Asie. Sami Kyrgyzové byli přitom léta zvyklí pracovat v zahraničí a vydělané peníze posílat domů. „Panuje tu pocit, že ekonomika roste. Je to jako vlna a člověk se na ní chce svézt,“ líčí podnikatel Čingyz Alkanov, který za Biškekem buduje obrovské logistické centrum.
Rychlý růst v Kyrgyzstánu ovšem také vyvolává obavy z budoucnosti. I Mezinárodní měnový fond ostatně varuje, že se ekonomika přehřívá. Inflace se v Kyrgyzstánu pohybuje kolem 11 procent. To znamená, že zejména lidé s nízkými příjmy z nedávného ekonomického rozmachu nic neměli. Naopak se potýkají s rostoucími cenami potravin či nájmů. Někteří dokonce zchudli.
Kyrgyzové přijali Rusy s otevřenou náručí, ti jim teď berou bydlení |
„Veškerý růst a zisky míří k poměrně úzké skupině lidí: k těm, kteří působí ve finančnictví, stavebnictví, logistice, a k lidem napojeným na stát. Objevili se tu zbohatlíci, kteří mají blízko k moci,“ říká kyrgyzský ekonom Azamat Akenejev. Ti, kteří si našetřili nějaké peníze navíc, je často investují do nemovitostí.
Například developer Akžigitov popisuje, že kupující obvykle složí zálohu na byt ve výši kolem 20 procent a zbytek se snaží splatit během následujících dvou až tří let. Jeho firma přitom přijímá i „naturálie“. Místo peněz je tak onou zálohou třeba auto nebo stádo dobytka. Akžigitov ovšem míní, že v současnosti je země na vrcholu, ze kterého začne pomalu padat. I prodeje bytů už podle něj zpomalují.
Na vlně se dosud veze také kyrgyzský vůdce Sadyr Žaparov. Díky úspěchům své země boduje u občanů, což ho ještě silněji ponouklo k tvrdým represím vůči nezávislým médiím, opozici i občanské společnosti. Zavedl nicméně i různé změny ve výběru daní a cel, což podle listu The New York Times dál podněcuje růst ekonomiky. Prezident letos například prohlásil, že se příjmy z daní od roku 2020 zvedly čtyřnásobně a výnosy z cel šestinásobně.
V Kyrgyzstánu demontovali sochu Lenina. Byla největší ve Střední Asii |
Premiér Kasymalijev k tomu říká, že Kyrgyzstán „velmi přísně kontroluje“ zboží, na které Evropská unie, Velká Británie a Spojené státy uvalily sankce. Firmy, na něž západní úřady upozornily, jsou podle premiéra zavírány. Asi 80 procent Kyrgyzů však i dnes mluví rusky a více než 500 tisíc kyrgyzských občanů v Rusku pracuje, byť toto číslo v poslední době klesá. Ještě v roce 2022 tam za prací odjelo zhruba o 350 tisíc lidí víc, upozornil i portál The Diplomat.
„Rusko nepřestalo být dominantní destinací pro kyrgyzské pracovníky, ale měnící se rozsah migrace naznačuje, že migrační systém dlouhodobě založený na Rusku prochází širší transformací,“ napsal s tím, že kromě řady jiných problémů se Kyrgyzové v Rusku setkávají i s tím, co je dnes pro ruskou válečnou mašinerii typické: Snaží se je zatáhnout na frontu. S ohledem na panující nejistotu tak místo mužů míří do Ruska spíše ženy.
Kyrgyzstán je závislý na Rusku, pokud jde o ropu, plyn, železo, dřevo, paliva a maziva, poznamenal dále předseda vlády. „Jsme zcela závislí na Ruské federaci. Proto budou naše hospodářské vztahy pokračovat. Rádi bychom, aby se to nemíchalo s politikou,“ dodal.
X X X
|
ZMĚNY V NĚMECKU, NOVÉ VEDENÍ PRO EVROPU, SVĚT
|
V nedělních volbách v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta. Křesla získali i Zelení se 14,3 procenta a sociální demokraté (SPD), které podpořilo 12,1 procenta hlasujících. Po sečtení všech hlasů to s odvoláním na zemskou volební komisi napsala agentura DPA. Dosavadní vládní koalice CDU a SPD ztratila většinu.
Pod pětiprocentní hranicí skončila strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) se 4,7 procenta a svobodní demokraté (FDP) s 2,5 procenta. V nové Poslanecké sněmovně usedne 158 poslanců. Levice jich vyšle 47, CDU 34, AfD 29, Zelení 26 a SPD 22. Pro sociální demokraty je to dosud nejhorší výsledek ve volbách do berlínské sněmovny.
Merzovi hrozí tři volební rány v řadě. Bude vrávorat a už se nezvedne, věští experti |
Primátorkou by se mohla stát Elif Eralpová z Levice, která má turecké kořeny. Byla by první ženou v čele Červené radnice s migračním původem. Eralpová se narodila v roce 1981 v Mnichově tureckým rodičům, kteří krátce předtím uprchli ze své vlasti. Pro Levici je nedělní zisk největším volebním úspěchem v Berlíně. Naposledy v roce 2001 získala její přímá předchůdkyně – Strana demokratického socialismu (PDS) – 22,6 procenta.
V Berlíně žije zhruba 3,9 milionu obyvatel, hlasovat mohlo 2,5 milionu voličů. Téměř milion obyvatel německé metropole tvoří cizinci bez volebního práva. Poprvé mohli v Berlíně volit také šestnáctiletí a sedmnáctiletí.
AfD vyhrála v Meklenbursku, Schwesigová má šanci pokračovat
Nedělní volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku vyhrála AfD se ziskem 38,2 procenta před SPD (35,5 procenta), zatímco CDU kancléře Friedricha Merze poprvé od roku 1949 v zemských volbách nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala.
Kromě AfD a SPD vyšlou své zástupce do zemského sněmu už jen dvě strany: radikálně levicová strana Levice s 6,5 procenta hlasů a strana Zelených s 5,7 procenta. Těsně pod pětiprocentní hranicí zůstala CDU se 4,9 procenta hlasů a také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) se 4,8 procenta.
AfD ohrožuje pověst Německa, varuje zástupce osvětimského výboru |
AfD bude nyní nejsilnější stranou už ve třetím zemském sněmu. Od roku 2024 má nejvíce mandátů v Durynsku, na počátku září vyhrála volby také v Sasku-Anhaltsku, kde získala 43,8 procenta hlasů.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku AfD svůj zisk oproti volbám před pěti lety více než zdvojnásobila. V roce 2021 získala 16,7 procenta, nyní 38,2 procenta hlasů.
Premiérkou zůstane zřejmě sociální demokratka Schwesigová, která může sestavit vládu s Levicí a Zelenými. Společně budou mít 39 ze 71 křesel. AfD získala 32 křesel. „Většina se rozhodla pro demokratické strany. Proto jsem připravena pokračovat v započaté práci,“ uvedla už v neděli premiérka, která stojí v čele země od roku 2017.
AfD vyhrála další volby, tvrdí prognózy, v Berlíně slaví Levice. Merz: Katastrofa |
Pro CDU je výsledek v Meklenbursku-Předním Pomořansku debaklem. Od založení spolkové republiky se nestalo, že by se v některých zemských volbách do sněmu nedostala. Nejhorší výsledek do neděle zaznamenala v roce 1951 v Brémách, kde dostala devět procent.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku, řídce osídlené spolkové zemi na severovýchodě Německa, žije zhruba 1,6 milionu obyvatel. Volit jich v neděli mohlo 1,3 milionu, poprvé mezi nimi byli také šestnáctiletí a sedmnáctiletí. Sociální demokracie tu je hlavní vládní silou od roku 1998. Průzkumy z posledních týdnů předpovídaly jasné vítězství AfD.
Sociální demokracie zemské premiérky Schwesigové ale v posledních týdnech před volbami mocně dotahovala. Na vítězství to ale nakonec nestačilo.
X XX
PODMÍNKA PRO EXNÁMĚSTKA UNUCKA OSTRAVY
Exnáměstek hejtmana Unucka odsouzen za ohýbání zakázek. Dostal podmínku a peněžitý trest
Ostravský krajský soud schválil dohodu o vině a trestu pro bývalého náměstka moravskoslezského hejtmana Jakuba Unucku. Za účast v kauze, kde se za úplatky ohýbaly veřejné zakázky krajských organizací, odchází nakonec s podmíněným trestem vězení. Musí také zaplatit 2,5 milionu korun jako peněžitý trest, škodu ve výši půl milionu korun už podle žalobce zaplatil. Soud schválil dohodu i s dalšími sedmi obviněnými. Tím kauzu uzavřel.
Před soudem společně s Jakubem Unuckou stanulo v pondělí dalších sedm lidí a dvě firmy. Ti všichni přiznali svou vinu a už dopředu souhlasili s podmínkami, za kterých jim následně evropský pověřený žalobce Vít Koupil navrhl za ohýbání zakázek mírnější tresty – kombinaci podmíněných trestů vězení a peněžitých trestů a také zákazy přijímání dotací a účasti na veřejných zakázkách. Tu následně schválil Krajský soud v Ostravě.
Škoda byla podle žalobce Koupila stanovena na základě v kauze poskytnutých úplatků. Unucka, který měl být jejich příjemcem, odchází od soudu s podmínkou a peněžitým trestem 2,5 milionu korun, protože už dříve uhradil škodu a se žalobcem spolupracoval. Nesmí také 5 let přijímat dotace a účastnit se veřejných zakázek.
„Mi je samozřejmě líto, co jsem udělal. Omlouvám se celé společnosti a lidí, kterých se to dotklo. A děkuji všem orgánům činným v trestním řízení, ať už to byla policie, žalobce či soud, za opravdu korektní a profesionální jednání,“ řekl Unucka po jednání. Více se vyjadřovat nechtěl.
Kromě Unucky uzavřeli dohodu se žalobcem i majitelé ostravské marketingové agentury Marvio Lukáš Chrobáček a Pavel Hulva. Dohoda se vztahuje i na jejich marketingovou firmu, která dělala v roce 2020 Unuckovi (tehdy kandidujícímu za ODS, pozn. red.) předvolební kampaň.
Exnáměstek hejtmana a dalších devět stíhaných uzavřeli dohodu v kauze ‚ohnutých‘ zakázek
Téhož roku pak začala agentura získávat také veřejné zakázky od organizací Moravskoslezského kraje, kde už tehdy Unucka v pozici náměstka hejtmana působil – podle registru smluv jich bylo nakonec celkem 8 a jejich hodnota dosáhla necelých pěti milionů korun. Firma například vytvořila a následně i spravovala web Moravskoslezského energetického centra (MEC) a této krajské organizaci dodávala také reklamní služby.
Nezískávala ale jen zakázky v oblasti reklamy. Správa silnic Moravsoslezského kraje s agenturou Marvio uzavřela i několik smluv na čištění krajských silnic druhých a třetích tříd v hodnotě asi milionu korun. Přitom podle obchodního rejstříku neměla agentura v této oblasti vůbec podnikat.
Chrobáčkovi soud schválil podmínku a peněžitý trest 2 miliony korun. Hulva, který jako první začal s kriminalisty a žalobcem v kauze spolupracovat, pak odchází od soudu pouze se stotisícovým peněžitým trestem.
Obdobné zakázky jako agentura Marvio, jen ve větším rozsahu, pak získávala od krajské správy silnic i další firma, která v kauze figuruje a se žalobcem Koupilem uzavřela dohodu – Stav – N & N Facunová. Od roku 2020 do roku 2023 šlo celkem o 22 zakázek na čištění cest, výmolů, propustí a nánosů pod mosty či drobné údržbové práce s hodnotou od 300-500 tisíc korun.
Její jednatelka Naděžda Facunová a Petr Facuna odcházejí rověž od soudu s podmínkami a peněžitým trestem ve výsi nižších statisíců korun.
I ‚manažer digitálního věku‘
Tresty si nakonec vyslechli i zástupci krajských organizací. Ze Správy silnic Moravskoslezského kraje jde o Marka Melichárka, bývalého vedoucího střediska v Ostravě, který měl zvýhodňovat v zakázkách předem vybrané firmy včetně zmíněné Stav – N & N Facunová.
Vinu přiznal také někdejší ředitel Moravskoslezského energetického centra (MEC) Rostislav Rožnovský, který byl v roce 2021 nominovaný v anketě manažer roku a zvítězil v kategorii manažer digitálního věku. Ten nakonec od soudu dostal jen pěněžitý trest.
Kriminalisté mířili ale také hlouběji do struktur Rožnovským kdysi vedené organizace. Její součástí bylo donedávna i takzvané Centrum veřejných energetiků, které mělo obcím, ale i běžným lidem radit v oblasti transformace energetiky. Na to ostatně MEC žádalo o 130milionovou dotaci z evropského fondu spravedlivé transformace.
Kromě samotného Unucky v centru působila i Gabriela Moravčíková, která tam zastávala pozici hlavní projektové manažerky. I ji nakonec policisté v kauze obvinili a uzavřela se žalobcem dohodu a od soudu odešla s podmínkou a peněžitým trestem. Centrum veřejných energetiků pak nejen, že nezískalo evropskou dotaci, moravskoslezští zastupitelé ho dokonce v loňském roce – mimo jiné i z reputačních důvodů způsobených zakázkovou kauzou – úplně zrušili.
Stotisícové úplatky
Podle vyšetřovatelů mělo k „ohýbání“ zakázek v Moravskoslezském kraji docházet mezi lety 2020 až 2023. „Zakázky, které byly částečně financovány z fondů EU, se týkaly čištění silnic a marketingu. Výběrová řízení byla manipulována tak, aby zvýhodňovala předem vybrané uchazeče, kteří vypláceli úplatky za účelem zajištění zakázek,“ informoval už dříve Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle Koupila měly úplatky dosáhnout výše 700 tisíc korun, od nich se pak počítala škoda.
Policisté proti skupině zasáhli na začátku října 2024, v první vlně obvinili pět lidí – včetně zmíněného exnáměstka Unucky – a jednu společnost. Po roce stíhání rozšířili na tři firmy a osm lidí, kterým hrozily tresty od pěti do deseti let vězení. K poslednímu rozšíření kauzy došlo zkraje roku, kdy byli obviněni v případu další dva lidé kvůli zakázkám Správy silnic Moravskoslezského kraje a dotačnímu podvodu, který souvisel s projektem podnikatelských voucherů. Celkem se tak případ týkal 10 lidí a tří firem.
„Trestní řízení bylo podmíněně přerušeno pro tři osoby, obviněné z dotačního podvodu a pokusu o úvěrový podvod. Každý z nich je povinen zaplatit 50 000 korun na podporu obětí trestných činů,“ vysvětlila prokuratura, proč před soud nakonec doputovala jen část původně stíhaných.
Expolitik Unucka byl od roku 2016 náměstkem postupně tří moravskoslezských hejtmanů zvolených za ANO. V gesci měl nejprve chytrý region a dopravu, následně průmysl, energetiku a chytrý region. Vloni na post rezignoval v souvislosti se snahou o získání krajské dotace pro sebe a manželku. Od roku 2010 do roku 2017 byl také místostarostou Klimkovic na Ostravsku.