Trump a Si sa stretnú vo Washingtone. USA neočakávajú veľkú obchodnú dohodu s Čínou. Rokovania medzi dvoma najväčšími ekonomikami sveta sa uskutočnia v čase pokračujúceho napätia okolo ciel, strategických surovín a budúcnosti obchodného prímeria.
Od nadchádzajúceho stretnutia medzi čínskym prezidentom Si Ťin-pchingom a americkým prezidentom Donaldom Trumpom by sa nemala očakávať žiadna „veľká dohoda“, vyhlásil v pondelok obchodný splnomocnenec USA Jamieson Greer. TASR o tom informuje na základe správy agentúry TASS.
„Medzi Čínou a Spojenými štátmi nedôjde k žiadnej veľkej dohode. Naše ekonomiky sú príliš odlišné. Naše politické systémy sú príliš odlišné,“ povedal Greer v živom vysielaní televízie Fox News, keď komentoval očakávania týkajúce sa rokovaní medzi Trumpom a Si Ťin-pchingom, ktoré sú naplánované na 24. septembra vo Washingtone.
Očakávania obchodného prímeria
Denník Financial Times (FT) predtým v pondelok informoval, že Spojené štáty a Čína nedospeli k dohode o predĺžení obchodného prímeria, pričom jednou z otvorených otázok zostávajú dodávky vzácnych zemín. Denník sa odvolal na zdroje oboznámené s obsahom rozhovorov medzi americkým ministrom financií Scottom Bessentom a čínskym vicepremiérom Che Li-fengom, ktoré sa uskutočnili v nedeľu (20. 9.) v New Yorku.
Podľa FT sa nezhody týkajú najmä dĺžky predĺženia prímeria. Spojené štáty údajne presadzujú šesťmesačnú lehotu, zatiaľ čo Peking si želá, aby prímerie platilo až do skončenia funkčného obdobia prezidenta Donalda Trumpa. Zdroj denníka okrem iného uviedol, že podľa Washingtonu Čína plní len približne dve tretiny svojich záväzkov týkajúcich sa dodávok vzácnych zemín do USA a ich spojencom. Bessent zároveň podľa denníka vyhlásil, že obe strany si želajú zachovať stabilitu v obchodných vzťahoch, aká panovala v uplynulom roku.
Návšteva čínskeho prezidenta
Rokovania oboch delegácií sa uskutočnili pred štátnou návštevou čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga v Spojených štátoch. Návšteva je naplánovaná na 23. až 25. septembra na pozvanie amerického prezidenta Donalda Trumpa.
X XX
Projekt Merz nevyšiel, jeho koniec je otázkou času. Problémom je nástupca, hovorí výskumník z Berlína (videopodcast)
Nemecký kancelár Friedrich Merz sa po ďalších prehratých voľbách vo východnonemeckom štáte a v Berlíne nechystá odstúpiť. Tlak na jeho odchod však rastie, a podľa slovenského výskumníka Nemeckej rady pre zahraničnú politiku Milana Niča je jeho koniec už len otázkou času a vhodného nástupcu. Merz mal byť práve odpoveďou na rast AfD, keď sa kresťanskí demokrati po ére Angely Merkelovej vrátili k väčšiemu konzervativizmu. Táto stratégia však proti krajnej pravici nezabrala. Práve naopak, AfD rastie, a ako jej oponenti sa v regionálnych voľbách vyprofilovali skôr ľavicová Die Linke a socialisti z SPD.
Oslabenie Friedricha Merza je problém aj pre Slovensko, naše záujmy a rokovania o budúcom európskom rozpočte, hovorí pre videopodcast Aktuality Nahlas slovenský výskumník z Berlína Milan Nič.
X XX
Ukrajinu čaká náročná zima. OSN varuje pred pokračujúcimi útokmi na energetiku
Komisia OSN poukázala na pokračujúce útoky na energetické objekty na oboch stranách konfliktu. Najväčšie obavy sa týkajú dopadov na civilné obyvateľstvo počas zimných mesiacov.
Pokračujúce útoky Ruska a Ukrajiny na energetickú a ďalšiu infraštruktúru zvyšujú zraniteľnosť civilistov pred nadchádzajúcou zimou. V pondelok to uviedla Nezávislá medzinárodná vyšetrovacia komisia OSN pre Ukrajinu, podľa ktorej hrozí opakovanie utrpenia z uplynulej zimy. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.
Rusko a Ukrajina už niekoľko mesiacov čoraz intenzívnejšie útočia na civilné objekty vrátane tovární, skladov, energetickej a prístavnej infraštruktúry či lodí v Čiernom mori. Komisia zriadená OSN upozornila, že pokračujúce útoky na energetickú infraštruktúru môžu výrazne zhoršiť už aj tak náročné životné podmienky civilistov.
Dopady krutej zimy
„Počas krutej zimy 2025-2026 ruské ozbrojené sily pokračovali v systematických vlnách útokov na kritickú energetickú infraštruktúru Ukrajiny, keď teploty klesali až na mínus 20 stupňov Celzia,“ uviedla komisia. Milióny civilistov podľa nej čelili dlhodobým výpadkom elektriny, nedostatku alebo dlhodobému výpadku vykurovania.
Komisia uviedla, že zima v bytoch podľa svedectiev mnohým ľuďom spôsobila zdravotné problémy vrátane psychických ťažkostí. Predseda komisie Erik Mose uviedol, že ukrajinské úrady zaznamenali úmrtia a zranenia spôsobené chladom.
Znepokojenie nad útokmi
Komisia vyjadrila znepokojenie nad správami o ukrajinských útokoch na infraštruktúru na území Ruska a v oblastiach Ukrajiny kontrolovaných Ruskom. Podľa nej to naznačuje nárast počtu civilných obetí a poškodenie alebo zničenie civilných objektov. Vyšetrovateľom sa ich však nepodarilo preveriť pre nedostatok prístupu na miesta.
„Pokračujúce útoky na energetickú infraštruktúru spôsobujú, že životné podmienky civilistov sú čoraz neznesiteľnejšie, a obávame sa, že nadchádzajúca zima bude ešte náročnejšia,“ dodal Mose.
X xx
Slovenský biznis bije na poplach. Ekonomika stráca dych, prepadli sme sa na úroveň afrických štátov
Slovensko sa v globálnom rebríčku konkurencieschopnosti IMD prepadlo na dno Únie a ocitlo sa v susedstve Mexika či Ghany. Kým Poľsko letí nahor, my prešľapujeme na mieste. Zamestnávatelia varujú pred vyhorením doterajšieho modelu a žiadajú od vlády okamžité prorastové reformy.
Mexiko, Slovensko a Ghana. Na prvý pohľad nemajú tieto krajiny v podstate nič spoločné. Každý národ má iné tradície, kultúru, jazyk či diametrálne odlišnú štruktúru hospodárstva. Každý z týchto štátov dokonca leží na inom kontinente.
Jednu vec však spoločnú predsa len majú. Umiestnili sa vedľa seba – na 62., 63. a 64. priečke – vo Svetovom rebríčku konkurencieschopnosti Medzinárodného inštitútu pre rozvoj manažmentu, ktorý je známy skôr pod svojou anglickou skratkou IMD.
Tento globálny index meria a porovnáva efektivitu jednotlivých krajín pri riadení vlastných zdrojov, ale aj ich kompetencie na dosiahnutie dlhodobého hospodárskeho rastu a prosperity obyvateľov. Slovensko sa v ňom pre rok 2026 umiestnilo na 63. mieste v obkolesení spomínaného Mexika a Ghany. Za nami sa ocitli už len viacerí zástupcovia Afriky ako Namíbia, Nigéria či Botswana.
Celkovo sa do hodnotenia dostalo 70 krajín sveta. Posledné miesto patrí Venezuele. Nie je to príliš dobrá vizitka, zvlášť ak sa porovnáme so zvyškom priestoru, ktorého sme súčasťou, teda s Európskou úniou. Všetky okolité krajiny nám utiekli. Najbližšie k nám je Rumunsko, no aj to sa ocitlo pred nami, na 61. priečke.
Ako sme obstáli v regióne?
TOP 5 krajín z rebríčka, teda Singapur, Hongkong, Švajčiarsko, Taiwan a Spojené arabské emiráty, nám uniká míľovými krokmi, a to tak trochu logicky. Na druhej strane, už menej logiky je v tom, že nám pomerne výrazne ukazujú chrbát aj naši susedia.
„Pri týchto číslach treba mať na pamäti, že ide o komparatívne hodnotenie, nie absolútny ukazovateľ kvality ekonomiky. Približne dve tretiny výsledku tvoria tvrdé štatistické dáta a tretinu prieskum medzi manažérmi, čiže zachytáva aj to, ako podnikatelia vnímajú fungovanie štátu a podnikateľského prostredia,“ okomentoval údaje analytik Slovenskej sporiteľne Marián Kočiš.
„Dôležitejšie než samotné 63. miesto je preto to, že Slovensko skončilo posledné spomedzi krajín Európskej únie zahrnutých do rebríčka, a tiež to, že slabiny vidíme vo viacerých oblastiach naraz,“ dodal.
Pre porovnanie, Rakúšania skončili v medzinárodnom rebríčku na 29. mieste, Česi sa umiestnili na 33. mieste, Poliaci na 41. priečke a Maďari obsadili 51. pozíciu. Až na Poľsko pritom všetky krajiny v porovnaní s rokom 2025 v zozname klesli, najviac Česi, a to až o osem miest.
Jedinou výnimkou boli naši severní susedia, ktorí tento rok vystrelili až o 11 miest. Zrejme sa tu prejavil tamojší ekonomický zázrak, ktorý Poliakov dostal medzi 20 najväčších ekonomík sveta. Naša krajina sa oproti minulému roku nepohla ani smerom nahor, ani smerom nadol.
Podľa odborníkov to nie je dobrý signál. „Z pohľadu poradia je to skôr stagnácia na veľmi nízkej úrovni než pozitívny obrat. Vlani sme boli 63. zo 69 krajín, teraz sme 63. zo 70. Rovnaké miesto však automaticky neznamená, že sa u nás nič nezmenilo,“ skonštatoval Kočiš.
Neobstojí pritom ani argument, že je Slovensko slabou ekonomikou s malou populáciou. Okrem výkonu samotného hospodárstva totiž odborníci pri tomto porovnaní sledujú aj efektivitu vlády, firiem či stav infraštruktúry, napríklad diaľnic. Najlepším dôkazom je to, že sa pred nami umiestnili krajiny, ktoré sú ďaleko menšie ako my. Napríklad Slovinsko, Chorvátsko či všetky tri pobaltské štáty.
Zamestnávatelia vyzvali vládu konať
Takýto výsledok znepokojil aj zástupcov nášho biznisu. Republiková únia zamestnávateľov (RÚZ) preto dokonca žiada vládny kabinet o mimoriadne rokovanie tripartity, ktorého témou by mali byť prorastové opatrenia na podporu ekonomiky.
„Slovensko potrebuje nový impulz. Hospodársky rast zostáva slabý, podnikateľské prostredie je pod tlakom rastúcich nákladov a daňovo-odvodového zaťaženia. Krajina tak postupne stráca konkurencieschopnosť,“ zaznelo v stanovisku RÚZ.
„Dôsledky pritom nepociťujú iba firmy. Slabšia ekonomika znamená menej priestoru na investície, rast miezd a tvorbu pracovných miest a v konečnom dôsledku sa premieta aj do životnej úrovne obyvateľov,“ odkázala ďalej RÚZ.
Podľa zamestnávateľov je pritom potrebné, aby sa táto diskusia otvorila čo najskôr. Blížime sa totiž do obdobia kreovania štátneho rozpočtu na rok 2027 a čas na reálne zásahy sa kráti. RÚZ je však pripravená na konštruktívnu debatu, ktorá prinesie konkrétne riešenia.
Jasný odkaz vláde v tejto súvislosti posiela aj Asociácia zamestnávateľských zväzov a združení Slovenskej republiky (AZZZ SR).
„Dlhodobo upozorňujeme, že ak chceme zvyšovať životnú úroveň na Slovensku, musíme sa z montážnej dielne transformovať na ekonomiku s vyššou pridanou hodnotou. To znamená masívnejšiu podporu vedy, výskumu, vývoja či automatizácie,“ uviedla jej hovorkyňa Miriam Filová.
„Na Slovensku narážame na nepredvídateľnosť opatrení a absenciu reforiem, ktoré by pomohli rozvoju hospodárstva. Silná ekonomika je totiž hlavným motorom štátneho rozpočtu, a ak sa darí jej, rastie kvalita života nás všetkých. Situácia sa stále dá zvrátiť, vyžaduje si to však masívne prorastové opatrenia, ktoré to celé naštartujú,“ zdôraznila.
X xx
Motor slovenskej ekonomiky dostal výprask. Jeden podnik zarobil viac než automobiloví giganti dokopy
Slovenské elektrárne zlomili rekord. Za minulý rok dosiahli historický zisk, ktorý atakuje hranicu jednej miliardy eur. Zarobili tak viac, ako tri ďalšie najziskovejšie firmy dokopy na Slovensku a predbehli aj celé odvetvia.
Vyplýva to z aktuálnej analýzy FinStatu, podľa ktorej sa do zisku spoločnosti zmestil spoločný profit zdravotníctva, hazardných hier, potravinárstva s výrobou nápojov, ťažby a agrobiznisu.
Zisk v objeme 979 milióna eur ešte viac vynikne pri pohľade na firmy, ktoré skončili za elektrárňami. Automobilka Kia v roku 2025 zarobila 451 miliónov eur, štátny SPP 238 miliónov a Volkswagen 226 miliónov eur. Tri priemyselné giganty tak dali dokopy necelých 916 miliónov eur. Jediný výrobca elektriny ich predbehol o viac než 63 miliónov.
Ešte priepastnejší rozdiel ukáže pohľad na každé utŕžené euro. Slovenským elektrárňam z neho zostalo približne 26 centov čistého zisku. Samotným automobilkám necelé tri centy a ich subdodávateľom iba jediný cent. Povedané jednoducho, výrobca autodielov musí urobiť približne sto eur tržieb, aby mu zostalo jedno euro čistého zisku. Elektrárňam na rovnaký zárobok stačia necelé štyri eurá.
Výsledok jednej firmy vytiahol nahor aj celé odvetvie. Elektroenergetike zostalo vlani z každého eura tržieb 13,3 centa čistého zisku. Ak by sme však z výsledkov vybrali Slovenské elektrárne, bolo by to iba 6,7 centa.
Čo stojí za rekordom?
Slovenské elektrárne minulý rok vyrobili viac než 21 terawatthodín (TWh) elektriny, z toho až 92 percent v jadrových zdrojoch. Do siete poslali 18,8 TWh elektriny, čo zodpovedá približne 68 percentám celoročnej spotreby krajiny. Vysoké náklady na elektrárne, zamestnancov a údržbu sa tak rozpočítali medzi obrovské množstvo energie. „Základným vysvetlením je kombinácia obrovského objemu výroby, teda výhod z rozsahu, a výhodnej ekonomiky jadrových elektrární,“ vysvetľuje pre Pravdu forenzný expert FinStatu Pavol Suďa.
Výsledok elektrární neurčuje iba množstvo vyrobenej energie, ale aj cena, za ktorú ju predajú. „Keď je jadrový blok postavený a spoľahlivo funguje, dodatočná megawatthodina má relatívne nízke prevádzkové náklady. Elektrina sa však predáva za trhovú cenu, ktorú často určujú drahšie plynové alebo uhoľné zdroje. Rozdiel medzi predajnou cenou elektriny a nákladmi jadrovej výroby tak môže vytvárať mimoriadne vysokú maržu,“ približuje Suďa.
Elektrárňam vlani zahralo do karát aj to, že jadrové bloky fungovali spoľahlivo a odstávky v Jaslovských Bohuniciach boli kratšie. Jadrové elektrárne tak poslali do siete historicky najviac energie. Každý deň, keď reaktor vyrába namiesto toho, aby stál, znamená viac elektriny na predaj. Silný výsledok jadra zároveň vykompenzoval slabšiu výrobu vodných elektrární, ktoré pribrzdil mimoriadne suchý rok.
Takmer miliardu však nevyrobili iba turbíny a reaktory. Čistému zisku pomohli aj položky, ktoré priamo nesúvisia s množstvom dodanej elektriny. Slovenské elektrárne prerobili podstatne menej na obchodoch, pri ktorých sa cena elektriny dohodne vopred. K výsledku prispelo aj precenenie majetku, nižšia tvorba rezerv a kurzové zisky. „Takmer miliardový čistý profit je kombináciou silnej jadrovej výroby a viacerých priaznivých finančných a účtovných vplyvov,“ dodal Suďa.
Čo so ziskom urobí nový blok?
Slovensko má v súčasnosti päť fungujúcich jadrových blokov. Dva sú v Jaslovských Bohuniciach a tri v Mochovciach. Bohunické bloky majú výkon po 505 megawattov (MW), prvé dva mochovské po 500 MW a tretí blok 471 MW. Spolu tak majú výkon takmer 2 500 MW.
Na jeseň tohto roka má začať dodávať elektrinu do siete aj štvrtý blok Mochoviec. Jeho výkon dosiahne 471 MW a sám by mal pokryť približne 13 percent slovenskej spotreby elektriny. Po jeho plnom nábehu sa celkový výkon našich jadrových blokov priblíži k 3-tisíc MW.
Jadro pritom vlani vyrobilo 67,39 percenta všetkej elektriny na Slovensku a podľa premiéra Roberta Fica (Smer) by po spustení nového reaktora malo jeho zastúpenie narásť približne na 75 percent. V prvom celom roku prevádzky by mal štvrtý blok dodať do siete približne 3,3 TWh elektriny.
Slovenské elektrárne tak síce budú mať viac energie na predaj, no za každú megawatthodinu zrejme dostanú menej. Nižšie predajné ceny preto môžu veľkú časť prínosu nového reaktora pohltiť. Firma preto očakáva, že v rokoch 2027 až 2029 zostane jej ziskovosť pod rekordnou úrovňou z roku 2025. „Štvrtý blok tak má pomôcť predovšetkým udržať vysokú ziskovosť a schopnosť splácať dlhy, nie automaticky vytvoriť nový rekord,“ vysvetľuje Suďa.
Výsledok ešte môže zmeniť dianie na energetických trhoch. Ak by kríza v Hormuzskom prielive výraznejšie zdražila plyn, nahor by sa mohli pohnúť aj ceny elektriny. Slovenské elektrárne by potom zarobili viac, než dnes očakávajú. „Ide však o priaznivý scenár, nie o základný výhľad podniku,“ upozorňuje Suďa.
Prečo sa autám nedarí rovnako?
Automobilový priemysel síce zostáva najväčším odvetvím slovenskej ekonomiky, rok 2025 mu však veľa dôvodov na oslavu nepriniesol. Utŕžil takmer štyrikrát viac než elektroenergetika, jeho ziskovosť však medziročne klesla približne o 0,6 percentného bodu. „Výroba elektriny a automobilový priemysel fungujú na úplne odlišných ekonomických modeloch,“ upozorňuje Suďa.
Zisk odvetvia je navyše sústredený najmä v dvoch firmách. Kia a Volkswagen vytvorili približne 80 percent jeho celkového profitu. Samotnej Kii medziročne klesli tržby takmer o miliardu eur a čistý zisk sa prepadol o tretinu. Zamestnanosť v celom odvetví sa na papieri takmer nezmenila, no najmä vďaka náboru automobiliek. Ich subdodávatelia prepustili stovky ľudí.
Najslabšiu pozíciu majú práve výrobcovia dielov. „Automobilový subdodávateľ je často v pozícii výrobcu pracujúceho pre niekoľko veľkých odberateľov. V tržbách má zahrnutý materiál, energie, mzdy aj nakupované komponenty, no priestor na jeho vlastnú ziskovú prirážku je malý,“ vysvetľuje Suďa.
Problém sa začína o stupienok vyššie. „Automobilky majú enormnú vyjednávaciu silu, pravidelne tlačia na ceny. No samy sú už niekoľko rokov pod tlakom elektromobility a čínskej konkurencie,“ pokračuje Suďa.
Pri takomto nastavení môže dodávateľovi vymazať zisk každé zdraženie materiálu, energií či miezd alebo pokles objednávok. V Česku sa už veľkí výrobcovia automobilových dielov podľa FinStatu dlhodobo pohybujú prakticky na nule. Na opačnom konci stojí štátna Vodohospodárska výstavba, ktorej zostáva v čistom zisku viac než 34 centov z každého eura tržieb. Vysoké marže v energetike teda nie sú iba výsadou Slovenských elektrární.
X xx
Odmítli jim uznat sňatek. Bývalý šéf kanceláře Čaputové žaluje vnitro
Ivan Novotný uzavřel sňatek s bývalým šéfem slovenské prezidentské kanceláře Metodem Špačkem v roce 2020 v Rakousku. Foto: Ivan Novotný
Dva bývalí slovenští diplomaté podali žalobu na tamní ministerstvo vnitra. Vadí jim odmítnutí zápisu jejich rakouského oddacího listu do matriky na Slovensku. Ivan Novotný uzavřel sňatek s bývalým šéfem slovenské prezidentské kanceláře Metodem Špačkem v roce 2020.
Slovenský ministr Matúš Šutaj Eštok letos v srpnu uvedl, že slovenská matrika toto manželství zapsat nemůže. Stalo se tak navzdory tomu, že Slovensko musí respektovat právo Evropské unie.
Rozhodnutí soudu EU a slovenská ústava
Soud EU loni rozhodl, že státy evropského bloku musí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi unie. Slovensko má ovšem už roky v ústavě zakotveno, že manželství je svazkem muže a ženy.
Loni slovenský parlament doplnil do základního zákona ustanovení o svrchovanosti země, především v otázkách národní identity. Podle odborníků tím Bratislava zavedla v kulturně-etických otázkách přednost slovenského práva před právem evropským a mezinárodním.
Novotný: Případ není jen o nás
„Tento případ zdaleka není jen o mně a Metodovi. A dokonce není jen o právech párů stejného pohlaví. Je zejména o tom, že aroganci moci a svévolnému porušování práva se musíme postavit,“ uvedl Novotný. Ten letos vstoupil do opoziční strany Svoboda a Solidarita.
Metod Špaček působil od 16. ledna 2021 do 30. června 2024 jako vedoucí slovenské prezidentské kanceláře. Hlavou státu v té době byla Zuzana Čaputová, která měla se současnou vládou Roberta Fica četné spory.
Slovensko neumožňuje párům stejného pohlaví uzavřít ani registrované partnerství. Například Česko tento institut zavedlo v roce 2006.
X x X
Kdo platí za srážku s balíkem sena? Odpovědnost nese majitel, i když mu někdo „pomohl“
Zemědělec z Libereckého kraje nese plnou odpovědnost za škodu způsobenou autonehodou, kterou zavinil balík sena svalený ze svahu na silnici. Jeho stížnost definitivně odmítl Ústavní soud (ÚS). Přestože se balík mohl uvést do pohybu cizím přičiněním, například zásahem člověka či zvěře, zemědělec podle verdiktu neudělal dost pro to, aby nehodě předešel.
Incident se odehrál v srpnu 2020. Řidička a spolucestující po zemědělci požadovali náhradu nákladů na opravu vozu ve výši 23 458 korun a náhradu nemajetkové újmy, každý po 15 tisících korunách.
Okresní soud v Jablonci nad Nisou v prvním kole dospěl k závěru, že balík se nemohl rozpohybovat samovolně. Přesto rozhodl, že zemědělec za újmu odpovídá, neboť v rámci své provozní činnosti nevynaložil veškerou péči, kterou od něj lze rozumně požadovat.
Zásah Ústavního soudu a nové projednání
Krajský soud v Liberci původně rozhodnutí změnil a žalobu zamítl. Poškození se však obrátili na Ústavní soud s argumentem, že jedinou příčinou nehody bylo rizikové uložení balíků na kluzkém a svažitém terénu. Ústavní soudci tehdy souhlasili, že případná „jiná síla“ nevylučuje odpovědnost provozovatele, a verdikt zrušili.
Při novém projednání už krajský soud potvrdil původní vinu zemědělce. Umísťování balíků na svahu označil za rizikové a stávající opatření za nedostatečná. Oplocení louky podle soudu nemohlo těžký balík zastavit a pouhé otočení sena proti svahu jako prevence nestačilo. Navíc byl pozemek volně přístupný, což riziko zásahu třetích osob zvyšovalo.
Okresní soud v Jablonci nad Nisou v prvním kole dospěl k závěru, že balík se nemohl rozpohybovat samovolně. Ilustrační foto: Pixabay
Příliš přísné nároky, namítal zemědělec
Zemědělec v následné ústavní stížnosti tvrdil, že odvolací soud nastavil podmínky pro zproštění odpovědnosti tak přísně, že jsou v praxi nedosažitelné. Podle něj by péče měla odpovídat běžným zvyklostem a standardům bezpečného provozu s přihlédnutím k nákladům.
Ústavní soudci však napodruhé nenašli důvod k zásahu. „Civilní soudy svá rozhodnutí řádně odůvodnily a uvedly, jaké skutečnosti mají za zjištěné, jakými úvahami se při rozhodování řídily a které předpisy aplikovaly. Přijatým závěrům nelze z ústavního hlediska nic vytknout,“ stojí v usnesení.
Logika zemědělské praxe
Soud uzavřel, že požadavky na zabezpečení nejsou v rozporu s logikou ani běžnou praxí. Podle ÚS nejde o nesplnitelné technické nároky, ale spíše o otázku vhodné organizace práce a provozního zajištění, které by eliminovalo zbytečné riziko pro ostatní účastníky silničního provozu. Redakce České justice
X XX
TELEVIZE AMERIKY PROTI TRUMPOVI?
Bojkotu se účastní mimo jiné stanice ABC, CBS, NBC a překvapivě i konzervativní Fox News, který dlouhodobě Trumpovi spíš stranil. Televize oznámily, že v rámci solidarity odmítá natáčet a zajišťovat sdílené zpravodajské přenosy z Trumpových tiskových konferencí a dalších prezidentských akcí.
Porušil první dodatek ústavy, žalují média Trumpa kvůli vyhazovu z Bílého domu |
Trump reagoval na síti Truth Social. Uvedl, že Bílý dům neútočí na svobodu tisku, kterou údajně uznává, ale vede „útok na FAKE NEWS, které se v USA rozrostly jako rakovina“ a označil je za „hrozbu pro národní bezpečnost“. Svůj krok obhájil tím, že jde o vyvrcholení „lživých příběhů“ za poslední dva roky.
Klíčové body bojkotu a sporu
|
V prohlášení publikovaném na serveru Colorado Politics zástupci CNN, Politico a MS NOW varovali, že pokud zůstane krok administrativy bez odezvy, „ohrozí to svobodu tisku a právo veřejnosti na nezávislou žurnalistiku bez vládních zásahů.“
Trump v pátek prohlásil, že zakazuje těmto médiím vstup do Bílého domu kvůli tomu, že podle něj píší lži, když informují o něm, jeho administrativě nebo Spojených státech amerických. O víkendu už policie novináře z těchto médií do Bílého domu nevpustila.
Trump se opřel do kritiků umělé inteligence. Chce vytvořit AI Force, kterou povede car |
Trump dlouhodobě kritizuje média, jejichž zpravodajství pokládá za nepříznivé, a v minulosti podal žaloby proti řadě médií a ostře útočil i na jednotlivé novináře, a to osobně i na sociálních sítích.
X XX
|
|
Díky a čau. Stallone odmítl Trumpovu výzvu, dozvěděl se o ní až z televize
Trump si určil tři věrné ambasadory pro problémové místo jménem Hollywood |
Americká umělecká obec včele s Hollywoodem se už od voleb vyjadřuje kriticky k druhému prezidentskému mandátu Donalda Trumpa. Ten prohlásil, že jmenuje tři loajální herce zvláštními ambasadory.
„Budou sloužit jako moji zvláštní vyslanci s cílem přivést Hollywood, který během posledních čtyř let přišel o velkou část svého byznysu ve prospěch zahraničních zemí, ZPĚT – VĚTŠÍ, LEPŠÍ A SILNĚJŠÍ NEŽ KDYKOLIV PŘEDTÍM! Tito tři velmi talentovaní lidé budou mýma očima a ušima a já se budu řídit jejich návrhy. Hollywood, stejně jako Spojené státy americké, čeká zlatý věk!“ uvedl loni Trump na sociální síti.
Hercům to však osobně nesdělil. Dozvěděli se to z médií. Mel Gibson tehdy prohlásil, že ho to překvapilo, ale splní svou občanskou povinnost.
|
|
Sylvestr Stallone nyní uvedl, že by to nefungovalo. „No, prostě se to stalo. Jednou večer jsem se díval na televizi a oni řekli: ‚Takže Stallone, Mel Gibson a Jon Voight budou…‘ A já na to: ‚Cože? Promiňte? Vážně?‘ Protože kdyby se mě zeptali hned na začátku, řekl bych, že to není možné,“ řekl Stallone pro list The Sunday Times.
„Hollywood je, řekl bych, jako feudální státy. Mají svá malá království. Nemůžete tam přijít a říkat šesti studiím, jak mají co dělat. A Mel Gibson a Jon Voight, my jsme takoví lidé, co si jdou svou vlastní cestou. Ne, to nebude fungovat,“ řekl představitel Rockyho, který se v minulosti netajil tím, že je podporovatelem prezidenta Trumpa.
Jon Voight se ale své role ambasadora i v 87 letech zhostil a využil ji prý k lobování v Bílém domě ohledně federální daňové úlevy pro filmový a televizní průmysl jako mají v zahraničí. Kvůli nim totiž filmové produkce míří do světa, místo aby natáčely doma.
„Pokud se v daňových úlevách dostaneme na stejnou úroveň jako ve zbytku světa, dojde k opravdovému výbuchu energie,“ řekl Voight pro The Hollywood Reporter.
„Bude to okamžité. Jak někdo zmínil, naše odvětví je připraveno začít okamžitě. Zítra zavolají lidem a ti se hned začnou připravovat. Ovlivní to komunity, ve kterých pracují. Vrátí se to? Ano, myslím, že ano,“ řekl herec.
O svých dvou kolezích ambasadorech Voight prohlásil, že jsou příliš zaneprázdnění na to, aby se s ním na tom podíleli, ale Stallone prý jeho snahu podpořil aspoň svým podpisem.
X XX
„Veřejná kritika soudní moci je legitimní, ale je třeba vidět, kdo a kde ta slova pronáší. Tady byla pronesena předsedou vlády. Když kritizuje konkrétní rozhodnutí občan někde v uzavřeném okruhu, je to něco jiného, než když je to proneseno tímto způsobem,“ říká Radiožurnálu k oficiálnímu prohlášení reagující na nedávná slova Andreje Babiše první viceprezident Soudcovské unie a místopředseda Krajského soudu v Praze Roman Lada.
Vedení Soudcovské unie v pátek vydalo prohlášení k výrokům premiéra a předsedy hnutí ANO na předvolebním mítinku v Havířově. Andrej Babiš hovořil mimo jiné o „mafii, která vás zavře na objednávku“, o soudcích, kteří údajně rozhodují bez důkazů nebo jako prokurátoři v minulém
Hranice legitimní kritiky vidím v použitých výrazech. A v této konkrétní věci je významné, že autorem výroků je takto vysoce postavený ústavní činitel, říká první viceprezident Soudcovské unie Roman Lada
Jako soudci se zdráháme účastnit se jakýchkoliv politických debat a diskusí, ani nám to nepřísluší.
Nicméně pokud na takovém fóru veřejně zazněly takto silné výroky ve vztahu k justici, potažmo k činnosti soudů, vyvolalo to v řadách Soudcovské unie – a předpokládám, že nejenom v nich – poměrně silné reakce. Proto jsme se rozhodli vydat prohlášení, které jste citoval.
Říkáte, že to zaznělo na takovém fóru. To fórum byla debata s potenciálním voličem na náměstí na předvolebním mítinku, pak se to začalo šířit na sociálních sítích. Opravdu to má v tom případě takovou váhu, abyste na to reagovali? Nezvýšili jste naopak tou reakcí dosah a dopad toho vyjádření?
To je možné, ale v každém případě jsme považovali za nezbytně nutné na takto silné výroky, které zazněly na adresu soudů, zareagovat.
„Jako soudci se, a to bych chtěl zdůraznit, rozhodně nebráníme kritice našich postupů.“
Proběhlo to na nějakém mítinku, kde přesně nevím, kolik bylo občanů, ale pak se tato informace objevila i v mediálním prostoru nebo v prostoru sociálních sítí. Pak už to mělo takový lavinový efekt z hlediska informovanosti dalších, kteří na tom mítinku nebyli.
Jako soudci se, a to bych chtěl zdůraznit, rozhodně nebráníme kritice našich postupů nebo toho, jak někdo vnímá rozhodování soudů – a to třeba i ze strany politiků.
To není nic, co by zasahovalo do nezávislosti soudního rozhodování. Veřejná kritika soudní moci je legitimní, což dokonce říká český Ústavní soud a i Evropský soud pro lidská práva se v tomto směru vyjadřil.
O čem svědčí rozsudek osvobozující SPD?
Ale je třeba vidět, kdo a kde ta slova pronáší. Tady byla pronesena předsedou vlády. Když kritizuje konkrétní rozhodnutí občan někde v uzavřeném okruhu, je to něco jiného, než když je to proneseno tímto způsobem.
Navíc se to týká konkrétní věci, konkrétního trestního stíhání, a je naznačováno, že rozhodnutí je nějakým způsobem zasaženo těmi negativními jevy, o kterých je zmínka.
Já tu konkrétní kauzu nemohu znát, vím o ní také pouze z mediálního prostoru. Chápu, že ten, kdo je obžalován, má právo se hájit způsobem, který uzná za vhodný, to znamená i nesouhlasit s rozhodnutím a vyjadřovat k tomu svůj názor.
Ale z našeho pohledu je třeba ten názor korigovat na věcnou kritiku a nikoli tímto způsobem, protože obžalovaný má pak řadu opravných prostředků, ať už řádných, či mimořádných.
Jednání ve Strakově akademii
Andrej Babiš na to reagoval o víkendu. Ta slova v zásadě zopakoval v nedělním videu na Facebooku a doplnil je pozváním.
Řekl, že vás rád přivítá ve Strakově akademii, kde vám jeho právník vysvětlí detaily kauzy Čapí hnízdo. Dostali jste už nějaké oficiální pozvání do sídla vlády?
Pokud je mi známo, tak jsme dosud žádné oficiální pozvání neobdrželi.
Pokud ho dostanete, půjdete do Strakovy akademie?
Pokud by takové pozvání přišlo, tak bude záležet na okruhu témat, o kterých by se s námi případně pan premiér chtěl bavit.
Rozhodně se nebráníme tomu hovořit o obecném chodu justice, o případných problémech, se kterými se justice potýká, o tom, jak by bylo možné některé procesy vylepšit nebo zefektivnit…
Ale abychom se bavili na téma konkrétní kauzy, navíc ještě v tomto případě ne pravomocně skončené, tak to nám opravdu nepřísluší.
Takže pokud by to bylo tak, jak o tom Andrej Babiš o víkendu na sociálních sítích mluvil – že by chtěl, aby vám jeho právník řekl detaily ke kauze Čapí hnízdo –, tak byste nešli?
Teď hovořím sám za sebe. Pokud by to mělo být takto nastaveno, tak si neumím představit, že bychom se takového jednání zúčastnili.
„Pokud je nějaký nesouhlas s rozhodnutím soudu, lze využít opravný prostředek.“
V prohlášení k výrokům Andreje Babiše vyzýváte pana předsedu vlády, aby svá slova doložil a využil prostředky, které právní řád nabízí. Jaké prostředky tím máte na mysli?
Především jsme tím měli na mysli opravné prostředky. V této konkrétní věci to řízení není pravomocně ukončeno, v důsledku nevydání k trestnímu stíhání řízení teď neběží.
Čili pokud je nějaký nesouhlas s rozhodnutím soudu, lze samozřejmě využít opravný prostředek. Tady už je to ve fázi, že se mělo rozhodovat o věci samé, a řádným opravným prostředkem je odvolání.
Pokud s rozhodnutím nesouhlasím, pak máme ještě mimořádné opravné prostředky, to znamená dovolání. A ještě je případně možnost ústavní stížnosti. Tudy jsme uvažovali.
Pokud by měl pan premiér pocit, že soudy postupovaly špatně, jak o tom mluvil, bylo by namístě třeba i trestní oznámení?
Úplně nerozumím, jak to myslíte.
Pokud je tu mafie, která vás zavře na objednávku, jak tvrdí pan premiér, tak pokud by k tomu měli informace, nebylo by to na trestní oznámení?
Pokud by byly informace o tom, že nějaká konkrétní osoba nebo nějaká organizovaná skupina osob ovlivňuje cíleně trestní stíhání s tím, aby někdo byl nedůvodně nejenom trestně stíhán a odsouzen, tak zcela nepochybně.
X XX
VE VARECH ZÁKLADNA PRO ZÁCHRANÁŘE
TEĎ JEŠTE DOJEDNAT VYSOKOU ŠKOLU
ALE NA EXKOMUNISTU PAVLA NESPOLÉHAT, NESCHOPNÝ,
NIC NEZAŘÍDIL
Karlovarský kraj začne stavět základnu pro letecké záchranáře, podle hejtmana vyjde na stovky milionů
Na letišti v Karlových Varech začne letos na podzim stavba základny pro leteckou záchrannou službu. Měla by být schopna zajišťovat rychlé transporty pacientů od roku 2028 nebo 2029. Stavba bude stát zřejmě stovky milionů korun, řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO), který kandiduje v podzimních volbách.
„Stavba by měla být zahájena někdy v listopadu letošního roku, to znamená, jestli převezme staveniště zhotovitel, počítáme s ukončením koncem roku 2027, ale spíš někde kolem května 2028 – uvidíme, jak ty práce budou probíhat,“ uvedl Kubis.
Dron u heliportu mohl způsobit katastrofu. Předejít podobným situacím pomůže osvěta, říká Tuček
Základnu vybuduje Karlovarský kraj ze svého rozpočtu. Stejně jako letiště by ji ale měl provozovat stát nebo armáda.
„Je to jedno z témat, které teď řešíme s ministerstvem obrany, protože by to měly provozovat Letecké opravny Malešice, tedy státní podnik ministerstva obrany,“ doplnil hejtman. Kraj chce převod na stát omezit podmínkou, že stavba bude využívána jako základna letecké záchranné služby minimálně deset nebo 15 let.
Budova letecké základny by měla sloužit pro dvě helikoptéry. Karlovarský kraj by chtěl, aby to byly větší stroje typu PZL-W3A Sokol, které nyní používá armáda. Základna by měla být dostatečně velká i na to, aby v ní mohla sídlit také posádka pozemní rychlé záchranné služby.
Do Karlovarského kraje zatím létají vrtulníky záchranné služby většinou z Plzně nebo z Ústí nad Labem, někdy z Prahy. Vzhledem ke vzdálenosti ale nejsou schopny pokrýt v zákonem stanoveném limitu 20 minut některé části regionu, zejména Krušné hory. Kvůli počasí navíc vrtulníky ze vzdálenějších oblastí někdy ani nevzlétnou.
X X X
Další tresty za korupci v libereckém dopravním podniku. Soud rozdal pokuty v součtu za milion korun
Další čtyři dohody o vině a trestu schválil v pondělí soud v Liberci v korupční kauze spojené s libereckým dopravním podnikem (DPMLJ). Dvěma obviněným lidem a dvěma firmám uložil peněžité tresty od 100 000 do 450 000 korun. Potrestal je za ovlivňování veřejných zakázek a podplácení.
V rozsáhlé korupční kauze, která se týká zejména let 2016 až 2018, obvinili kriminalisté více než tři desítky lidí a firem. Za ústřední postavu policie považuje obviněného podnikatele Jiřího Vařila.
Soud rozhodl v kauze firmy BusLine na Liberecku. Peněžité tresty uložil třem lidem a dvěma firmám
Jak v pondělí opakovaně zaznělo u soudu, podle zjištění policie se Vařil snažil skrytě ovlivňovat fungování libereckého dopravního podniku ve svůj prospěch přes bývalého ředitele DPMLJ Luboše Wejnara a bývalého předsedu představenstva a libereckého zastupitele za ANO Pavla Šulce.
Oba byli v této kauze také obviněni a Šulc před dvěma lety pravomocně odsouzen. Potrestán byl podmínkou a peněžitým trestem 2,21 milionu korun.
V pondělí soud uložil peněžitý trest 450 000 korun jednašedesátiletému Lukáši Novotnému za podplácení a za pokus zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a pokus poškození zájmu Evropské unie. „Považuji to za dostatečně důrazné upozornění, že jsem se dopustil něčeho, čeho jsem neměl,“ řekl u soudu Novotný.
Šlo o dvě zakázky na dodávky odbavovacího systému. Novotný podle rozsudku dal Vařilovi úplatek 1,2 milionu korun a přislíbil dalších 700 000 korun za to, aby v obou soutěžích uspěla firma Mikroelektronika, za niž jednal. Mikroelektronika díky tomu získala jako jediný uchazeč zakázku na dodávku odbavovacích automatů a stacionárních zařízení na nákup jízdenek a po dohodě s Vařilem a Wejnarem měla získat i zakázku na dodávku validátorů.
Novotný dostal dopředu zadávací dokumentaci pro tuto zakázku a podílel se na její úpravě i odpovědích dalším uchazečům. Mikroelektronika byla opět jediná, kdo podal nabídku, zakázku ale nezískala, neboť v té době se kauzou již zabývala policie. Dopravní podnik škodu vyčíslil na 12,9 milionu korun.
Peněžitý trest 315 000 korun soud uložil sedmašedesátiletému Milanu Červenkovi, který se podle pondělního rozsudku jako ekonomický ředitel DPMLJ podílel v roce 2017 na tom, že soutěž na audit účetní uzávěrky vyhrála předem vybraná firma. Náhradu škody po něm dopravní podnik nežádal.
Peněžitým trestem 240 000 korun soud potrestal firmu JplusH office, dříve Rybratex. Podle rozsudku ji skrytě vlastnil Vařil a využíval ji mimo jiné k podplácení Šulce v souvislosti s kontraktem nevýhodným pro DPMLJ na dodávky CNG z plničky, kterou provozoval Rybratex. Dopravní podnik škodu vyčíslil na 11,7 milionu korun.
Peněžitý trest 100 000 korun soud uložil další firmě, kterou Vařil skrytě vlastnil. Šlo o firmu Sovis CZ a soud ji potrestal za machinace při zakázce, kterou od DPMLJ získala.
Šlo o osmimilionovou opravu tramvajové tratě na křižovatce Masarykovy a Vítězné ulice. Ani zde DPMLJ náhradu škody nežádal.
x XX
PŘÍRODA NIČÍ JAPONSKO
Tajfun provázený silným větrem a prudkým deštěm způsobil sesuvy půdy a dopravní chaos.
Tajfun, který v pondělí provázel vítr dosahující rychlosti 144 kilometrů v hodině, se dnes ráno přesunul dál od Japonska směrem na severovýchod. Úřady proto mohly snížit stupeň varování před deštěm a sesuvy půdy. Ty postihly především město Jokosuka v prefektuře Kanagawa, kde zahynula jedna žena. Další tři oběti jsou hlášeny z města Čiba; v této prefektuře bylo poškozeno 460 domů a více než 45.000 domácností zůstává bez elektřiny.
|
|
Japonské úřady před příchodem tajfunu vyzvaly k evakuaci více než 1,6 milionu obyvatel Tokia a sousedních oblastí. Zrušeno bylo téměř 300 letů.
Na ostrově Ošima, který administrativně spadá pod Tokio, byl zaznamenán rekordní úhrn 832 milimetrů srážek za 48 hodin, což je více než dvojnásobek celkového průměrného množství za měsíc září, uvedla japonská televizní stanice NHK.
Na konci léta a na začátku podzimu Japonsko často zasahují tajfuny. Vědci nicméně varují, že kvůli globálnímu oteplování způsobenému lidskou činností jsou podobné extrémní meteorologické jevy častější, smrtelnější a ničivější, dodala AFP.
X XX
Dotace byly pro malé, ale čerpali je i velcí. Šebestyán nařídil analýzu, podle níž chyboval stát, a ne podniky
- Před lety Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vymohl peníze určené pro malé a střední podniky, které ale podle Evropské komise čerpaly v rozporu s pravidly i velké zemědělské kolosy.
- Další pak ze stejného důvodu získal zpět na začátku letošního roku. Co do počtu mezi nimi letos i před lety dominovaly ty z Agrofertu.
- Teď ale musí vedení fondu nechat udělat analýzu, podle níž byla chyba při vyplácení na straně státu, nikoli zemědělských firem, zjitil iROZHLAS.cz. Nařízení vzešlo z porady vedení ministerstva zemědělství, kterou řídil přímo šéf resortu Martin Šebestyán (za SPD).
„Žádost vypracovat právní analýzu k případům neoprávněného čerpání dotací u vybraných podniků. Cílem analýzy je doložit, že čerpání proběhlo v souladu s tehdy nastavenými pravidly a chybou na straně ministerstva, nikoliv vinou podniků.“
Takový pokyn stojí pod bodem 42 zápisu z porady vedení ministerstva zemědělství, kterou vedl přímo ministr Šebestyán.
Je z června letošního roku a zápis má iROZHLAS.cz k dispozici. Žádost je směřována k předsedovi Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Josefu Kučerovi.
Vztahuje se k více než sedm let starému případu, kdy fond vyplácel podporu určenou pro malé a střední podniky také firmám z velkých zemědělských kolosů. V roce 2018 na to upozornil právě iROZHLAS.cz, ale také Reportéři ČT.
Byly mezi nimi z velké části podniky Agrofertu, ale také například firmy z koncernu Úsovsko, v jehož čele stál exministr za ANO Jiří Milek, nebo firmy agrobarona Gabriela Večeři. Později fond identifikoval i podnik propojený s J&T nebo firmu spadající pod holding Lukrom, který je známý především na Moravě.
Vedení fondu v následujících letech vymohlo podporu zpět, některé podniky ji vrátily dobrovolně, jiné až po soudním rozhodnutí.
Jádro sporu
Celý spor tehdy ležel v tzv. přechodné lhůtě, tedy období, kdy se z malého podniku stává velký. Tato dvouletá lhůta je určitou ochrannou pro firmy, které překročí hranice a obraty malého podniku, pro případ, že by se firmě přece jen nevedlo i nadále tak dobře a nejednalo by se o dlouholetý stav. Fond a ministerstvo tehdy pracovaly s tím, že lhůta se týká i fúzí a akvizic, tedy zjednodušeně situací, kdy velký podnik koupí nebo jinak získá ten malý.
Vyjádření zemědělských podniků
Redakce iROZHLAS.cz, která téma sleduje od samého počátku, v průběhu let požádala o vyjádření většinu zemědělských podniků, kterých se vratka týkala. Některé se nechtěly vyjádřit, například exministr Milek uvedl, že jeho firmy vyplnily v žádosti veškeré údaje správně a že se žádné chyby nedopustily. Stejně tak vedení Agrofertu opakovaně uvedlo, že žádosti byly v souladu s pravidly.
Jenže tento předpoklad vyvrátila svým rozhodnutím Evropská komise, která celou věc zkoumala už od roku 2021 a finální rozhodnutí vydala loni v létě.
„PGRLF v průběhu šetření opakovaně a detailně vysvětlil, že jeho postup byl v souladu se závaznými předpisy EU. Rozhodnutím ze dne 29. 7. 2025 však Komise uzavřela, že se dvouleté přechodné období v těchto případech neuplatní, což se týká podpor poskytnutých před 1. 8. 2018,“ připomněl dnes již bývalý mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Fond ale na finální rozhodnutí Evropské komise do roku 2025 nečekal a už v průběhu roku 2021 začal vymáhat peníze zpět. Kde nezafungovala výzva k dobrovolnému vrácení, tam následovaly žaloby a rozhodnutí soudů. Ty pak postupně v průběhu zhruba roku potvrdily, že firmy na podporu neměly nárok, protože se na ně ochranná lhůta nevztahovala.
Když loni v létě padlo finální rozhodnutí Komise, fond identifikoval dalších 13 podniků, kterých se záležitost týkala. A peníze téměř ve všech případech v následujících měsících vymohl zpět. Na dva podniky ale musel podat žalobu a spory stále běží.
Přesto má nyní za úkol vypracovat analýzu, podle níž podniky nechybovaly, a chyba byla naopak na straně ministerstva.
„Nejde o snahu revokovat rozhodnutí PGRLF, ale zpětně zmapovat, kde nastalo pochybení. Dané podniky v době podání žádosti postupovaly dle tehdy platných podmínek PGRLF a platných doporučení. Podniky při podání žádosti nezatajovaly žádné skutečnosti,“ zdůvodnil zadání analýzy mluvčí Bílý.
Jejím účelem je podle jeho slov zpětně vyhodnotit okolnosti řešených případů a upřesnit, zda podniky při podání žádostí postupovaly podle tehdy platných pravidel.
‚Alibi‘
Podle agrárního analytika Petra Havla je otázka, jaký je důvod zadání analýzy: „Je v pořádku, že chce ministerstvo zjistit a popsat, kde přesně udělalo chybu. Otázka je, jaký je ten hlavní důvod, zda je to skutečně jen to zmapování toho problému,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
Analýza totiž podle něj může dát podnikům do ruky určitou právní obranu. „Je to opatření, které nahrává podnikům, které neoprávněně čerpaly podporu. Budou mít určitou oporu, že za to může a mohlo ministerstvo. To si myslím, že je pravý důvod. Z mého pohledu je to alibi pro ty, kteří podporu čerpali neoprávněně,“ dodal.
V zápisu ze schůze je jasně napsáno, že závěry analýzy by mohly být veřejné. „Výstup připravit v koordinaci se SZIF (Státní zemědělský intervenční fond – pozn. red.) jako podklad pro případné budoucí zveřejnění.“
Analýza tedy nemusí zůstat interním materiálem a nabízí se tak otázka, zda by její závěry mohly vést k žalobám na stát.
„Byl by to retroaktivní postup, který by neměl být uplatňovaný, když už tu máme soudní rozsudky. Na druhou stranu je to precedent. Jestliže se některým podnikům přizná, že nemusí vracet, tak je logické, že ty podniky, které už vracet musely, se pokusí o revokaci soudního rozhodnutí. Za mě by retroaktivita neměla být uplatňována, ale vidíme i případy, kdy se to dělo,“ myslí si Havel.
‚Nelze předjímat‘
Podle Bílého ale není možné předjímat, zda by podniky mohly ministerstvo nebo fond žalovat na základě výsledků analýzy o peníze zpět. „PGRLF si je vědom, že podniky mohou v obdobných věcech využít dostupné právní prostředky. Tuto možnost však nelze předjímat ani ji spojovat výlučně se samotným zpracováním právní analýzy,“ uvedl.
Zemědělské dotace pro malé bralo neoprávněně 13 kolosů. Většina je vrátila, na dva podal fond žalobu
Případné nároky by podle něj musely být vždy „posuzovány individuálně podle konkrétních skutkových a právních okolností daného případu“.
Mluvčí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Barbora Šenfeldová uvedla, že na postupu vedení se aktuálně nic nemění.
„PGRLF je při své činnosti povinen postupovat v souladu s příslušnými právními předpisy a rozhodnutími Evropské komise. Zpracování právní analýzy, která se zabývá okolnostmi již v minulosti řešených případů, tuto povinnost nijak nemění a samo o sobě nepředjímá žádnou změnu dosavadního postupu,“ řekla redakci.
Kdo konkrétně analýzu zpracuje, jestli půjde o externí právní kancelář nebo interní právníky fondu, nechtěla specifikovat, stejně jako termín jejího dokončení.
„PGRLF se nebude vyjadřovat ke konkrétním interním procesům ani k průběhu zpracování tohoto dokumentu. Po dokončení bude analýza předána ministerstvu zemědělství,“ uvedla pouze.
Fond má nicméně uzavřenou smlouvu s advokátní kanceláří Portos, jak vyplývá z Registru smluv. Ta je podepsaná například pod analýzami pro Státní zemědělský intervenční fond, které měly za cíl zhodnotit soulad RSVP Trustu, do něhož premiér Andrej Babiš (ANO) převedl akcie Agrofertu, s tuzemskou i unijní legislativou ke střetu zájmů. Byly tedy podkladem pro rozhodnutí zemědělského fondu obnovit podnikům z Agrofertu vyplácení dotací.
Případem se zabývala také policie, a to na podnět Pirátů, jejichž analytik Janusz Konieczny se celou věcí zabýval od samého počátku ještě během svého působení v Nadačním fondu proti korupci. Policie případ podrobně prošetřovala, vznikly také znalecké posudky, ale nakonec ho odložila s tím, že k trestnému činu nedošlo.
X XX
Európa sa bojí ďalšej eskalácie s Ruskom. Stubb varuje pred pascou Moskvy
Fínsky prezident Alexander Stubb poslal európskym partnerom odkaz v čase, keď pribúdajú varovania pred ďalšou eskaláciou zo strany Ruska: Zachovajte pokoj a pokračujte. Povedal to v rozhovore pre portál Politico na Valnom zhromaždení OSN v New York
Stubb však podľa portálu prichádza s iným odkazom. Aj keď uznáva, že Európa sa musí pripraviť na „pokračujúce hybridné útoky a sabotáže“ zo strany Ruska, fínsky prezident varuje, že Európa by nemala „reagovať prehnane“, lebo cieľom Moskvy je vystrašiť spojencov a prinútiť ich obmedziť podporu Ukrajiny.
„Musíme byť veľmi opatrní a chápať, že Rusko sa snaží destabilizovať a vystrašiť Európu. A vždy, keď na hybridný útok zareagujeme prehnane, Rusko týmto spôsobom vlastne vyhrá daný boj,“ povedal Stubb pre Politico.
Zelenskyj hlási zásah kľúčovej ruskej rafinérie. „Trafili sme miliardy dolárov“
Zároveň vyjadril opatrný optimizmus v súvislosti s utorkovým stretnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou štátu Volodymyrom Zelenským v New Yorku. „Samozrejme, tento týždeň tu neuzavrieme mierovú dohodu,“ povedal pre Politico. „Ak by sme ale napríklad získali predstavu alebo rámec pre prímerie v Čiernom mori v súvislosti s obilím alebo energiami, myslím si, že by to bol krok správnym smerom.“
Stubb dodal, že dúfa v ďalšie mierové rokovania v najbližších týždňoch vrátane prípadného stretnutia ruského prezidenta Vladimira Putina a Zelenského na decembrovom summite G20 v Miami. „Uvidíme, čo dokáže prezident Trump urobiť pre stretnutie G20. Dokáže dostať Zelenského a Putina k jednému stolu?“ opýtal sa, a odpovedal, že je to „možnosť“ a znamenalo by to „hlavnú výhru“, aj keď rokovania sú v súčasnosti „od toho ďaleko“.
Fínsky prezident tiež odmietol myšlienku, že by mohol byť hlavným európskym vyjednávačom v nadchádzajúcich mierových rokovaniach s Ruskom. „Nemyslím si, že Európa bude mať jedného zástupcu ako takého,“ uviedol a svoju úlohu opísal ako snahu pomáhať v zákulisí.
X XX
Maďarsko sa otočilo chrbtom Karpatskej osmičke. Odpoveď z Budapešti prekvapila Kyjev
Maďarsko nie je členom novej regionálnej spolupráce s názvom Karpatská osmička (C8), ktorú inicioval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V parlamente to v pondelok vyhlásil maďarský premiér Péter Magyar s tým, že Budapešť síce pozvánku dostala, no do formátu sa nezapojila.
TASR o tom informuje podľa správ portálov Telex.hu a Kyiv Independent. „Spúšťame nový formát – C8, Karpatskú osmičku –, ktorý spojí nás a našich európskych susedov: Rumunsko, Srbsko, Poľsko, Slovensko, Česko, Rakúsko, Maďarsko a, samozrejme, Európsku úniu,“ uviedol ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ešte 18. septembra.
Svojím vyhlásením Magyar reagoval na správy šíriace sa v ukrajinských médiách, podľa ktorých bolo súčasťou tejto iniciatívy aj Maďarsko. „Dostali sme pozvánku, no z dobrého dôvodu sme neprišli,“ spresnil predseda maďarskej vlády.
Z fotografií, ktoré ukrajinský prezident predtým zverejnil, vyplývalo, že Maďarsko na podujatí nemalo svoje zastúpenie. Maďarské ministerstvo zahraničných vecí však v reakcii na otázky portálu Telex pôvodne uviedlo, že na prvom summite Karpatskej osmičky 18. septembra sa zúčastnil zástupca maďarského veľvyslanectva v Kyjeve.
Ruský dron zasiahol kamión pri poľských hraniciach s Ukrajinou
Péter Magyar to však v pondelok na pôde parlamentu poprel. „Stačí, že som maďarským premiérom ja, a ak o tom neviem, tak mi verte, že Maďarsko sa na tom nezúčastňuje,“ vyhlásil a dodal, že „ak sa Maďarsko do tohto projektu niekedy zapojí, oficiálne to oznámi“.
Podľa Zelenského je cieľom tohto regionálneho formátu vzájomné zbližovanie krajín a vytváranie nových možností spolupráce na úrovni Európskej únie. Agenda má zahŕňať oblasti bezpečnosti, energetiky, logistiky a cezhraničnej hospodárskej spolupráce.
„Orbánova politika pokračuje“
K situácii sa vyjadril aj ukrajinský minister zahraničných vecí Andrij Sybiha. V pondelok 21. septembra uviedol, že Ukrajinu prekvapilo konfrontačné odmietnutie Karpatskej integračnej iniciatívy zo strany Maďarska, ako aj jeho kritika vzájomnej spolupráce, píše Kyiv Independ.
Sybiha dodal, že nedávne vyhlásenia Budapešti naznačujú, že obštrukčná a izolacionistická politika“ Viktora Orbána pokračuje aj v jeho neprítomnosti.
Hoci Magyar vopred vylúčil poskytovanie vojenskej pomoci Ukrajine alebo urýchlenie jej prístupového procesu do EÚ, naznačil záujem o reštart vzájomných vzťahov a snahu o konštruktívnejší dialóg s Kyjevom, dodáva portál.
X XX
|
OD ZELENSKÉHO A UKRAJINY PRYČ, PODVODNÍCI, NEDODRŽUJÍ
DOHODY, JAKO S RUSKEM
NEPOSLOUCHAJÍ ANI USA, TRUMPA, NIČÍ STÁLE ROPU
KDY TOMU UDĚLÁ KONEC TRUMP? AŽ NAPADNOU AMERIKU?
|
Hádka Kyjeva s Budapeští. Magyar odmítl Karpatskou osmu, podle Ukrajiny je jako Orbán
Nový maďarský premiér v pondělí promluvil k poslancům. Právě tam pronesl několik ostrých výroků namířených vůči Ukrajině. Například výslovně popřel, že by se jeho země stala členem neformální skupiny Karpatská osmička. Tu založil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a minulý týden se jejího prvního zasedání zúčastnili zástupci Česka, Rumunska, Rakouska, Srbska, Slovenska a Polska.
Fico těsně před odjezdem zrušil cestu na Ukrajinu, kvůli nemoci |
Maďarsko prý také dostalo pozvánku, ale rozhodlo se nezapojit, zdůraznil Magyar v reakci na zprávy ukrajinských médií. „Nepřišli jsme z dobrého důvodu,“ prohlásil a popřel informace, že se summitu zúčastnil zástupce maďarského velvyslanectví v Kyjevě. „Pokud se Maďarsko do tohoto projektu někdy zapojí, oficiálně to oznámí,“ řekl podle agentury TASR.
„Dokud bude Tisza u moci…“
Maďarsko-ukrajinské vztahy se sice po Orbánově odchodu mírně zlepšily, i Magyar však odmítá Ukrajincům poskytnout vojenskou pomoc anebo urychlit jejich vstup do Evropské unie. A nově také zarazil dohodu mezi maďarskou společností MOL a ukrajinským Naftogazem.
Ta přitom vznikla teprve v neděli a měla zajistit vznik ukrajinských ropných skladů u hranice obou zemí. Šéf Naftogazu Serhij Fedorenko o ní informoval s tím, že vznikla v rámci Karpatského ekonomického fóra.
Magyar však v parlamentu zdůraznil, že dokud bude jeho strana Tisza vládnout, Ukrajina si v Maďarsku žádné ropné sklady stavět nebude. Vedení MOLu prý připomněl, že stát vlastní 25 procent akcií této společnosti. Maďarské úřady pak oznámily, že vláda nepověřila MOL k vyjednávání o těchto záležitostech, načež firma poznamenala, že šlo pouze o předběžnou dohodu a že pouhá příprava projektu by trvala roky.
„Orbánovský obstrukcionismus“ nezmizel?
I k tomuto se ukrajinský premiér vyjádřil. „Dalším překvapivým vývojem byla prohlášení zpochybňující přímou, pragmatickou a vzájemně prospěšnou spolupráci mezi ukrajinskými a maďarskými energetickými společnostmi, na které se strany dohodly v rámci bilaterálního memoranda. Kdykoliv politika zasahuje do pragmatického podnikání, nic dobrého z toho nevzejde,“ tweetoval Sybiha a neodpustil si rýpnutí do nové maďarské vlády.
„To, co v poslední době slýcháme z Budapešti, nás mate. Zdá se, že ačkoliv Viktor Orbán už není u moci, jeho politika obstrukcionismu a izolacionismu nadále vzkvétá. Orbánismus v minulosti nepřinesl nic dobrého ani Maďarsku, ani širšímu regionu. A ani do budoucna nikomu nic dobrého nepřinese,“ napsal a dodal, že Ukrajina i nadíle stojí o „vzájemně prospěšnou, pragmatickou a na vzájemném respektu založenou dvoustrannou spolupráci s Maďarskem“.
„To nebylo moudré, Maďaři ještě budou litovat.“ Rusové koušou pád Orbána. |
„Twitterová válka“, jak ji s odkazem na orbánovskou éru zdaleka nejhorších ukrajinsko-maďarských vztahů nazval portál Hungarian Conservative, však pokračovala i v pondělí večer. Magyar totiž Sybihovi odepsal, že mu svými slovy vlastně pomáhá. „Tvrdit, že suverénní stát je členem mezinárodní spolupráce (Karpatská integrace) bez předchozí konzultace nebo souhlasu dotyčné země, je naprosto nepřijatelné,“ napsal.
„Dám ti příklad: Ahoj, ve vedlejší vesnici jsme založili fotbalový tým. Sice se neznáme, ale ty v něm taky jsi a musíš přinést míč,“ dodal Magyar, kterého pak přišli podpořit i další členové jeho kabinetu.
Ministryně zahraničních věcí Anita Orbánová třeba podotkla, že Budapešť nabídla Ukrajině „celou řadu gest“, a odmítla Sybihova slova o orbánovském obstrukcionismu. Předseda parlamentního výboru pro zahraniční věci Márton Hajdu prohlásil, že „na tango jsou potřeba dva“, a Ukrajincům vzkázal, že je na čase, aby „splnili své závazky“ při zlepšování vzájemných vztahů.
x XX
|
|
Policie zasahuje v sídle Akademie věd, řeší fiktivní dohody
„Dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení v dané věci vykonává státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze,“ doplnil Cimbala.
|
|
Podle jeho slov nyní ve věci probíhá prvotní fáze přípravného řízení, kterou označuje za prověřování. „Účelem prověřování je objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. V současnou chvíli nebylo zahájeno trestní stíhání, respektive sděleno obvinění jakékoliv osobě,“ dodal.
Zásah v Ústřední vojenské nemocnici kvůli zakázkám. Policie zadržela tři lidi |
Redakce se obrátila také na NCOZ. „Mohu pouze uvést, že náš útvar dnešního dne provádí úkony trestního řízení, nicméně podávání informací má vyhrazeno Městské státní zastupitelství v Praze,“ komentoval mluvčí Jaroslav Ibehej.
Vedení Akademie věd ČR redakci zásah policie potvrdilo. „V současné době probíhá zásah policie v prostorách Střediska společných činností AV ČR v Praze. Akademie věd ČR a vedení Střediska společných činností AV ČR poskytují policii veškerou potřebnou součinnost,“ uvedla mluvčí Markéta Růžičková.
Deník N uvedl, že kriminalisté mají podezření, že se v akademii vystavovaly faktury na neuskutečněné práce. „Řeší fiktivní dohody o provedení práce. Jde o vyšší částky za více než deset milionů korun,“ citoval server svůj zdroj.
X XX
|
|
Soudkyně jako svědkyně. Verdikt k Čapímu hnízdu jsme nikomu nedaly, odmítly
Soud vyslechl také novináře Jana Hrbáčka, který na některé otázky s ohledem na ochranu zdroje odmítl odpovědět. Vyloučil však, že by od Kydalky dostal nějaké dokumenty.
Kydalka si podle státního zástupce před třemi lety stáhl z počítače rozhodnutí odvolacího Vrchního soudu v Praze v případu, ve kterém byl stíhán i premiér Andrej Babiš (ANO), a poslal ho médiím včetně neveřejných údajů. V případě odsouzení mu hrozí až tříleté vězení. Někdejší soudce vinu od počátku odmítá.
Verdikt k Čapímu hnízdu jsem novinářům nedal, odmítl exsoudce. Na žalobce zvýšil hlas |
Muž při minulém jednání prohlásil, že si rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo prohlíželi v systému pražského městského soudu i jiní lidé včetně soudkyň. On sám si verdikt stáhl, o čemž ale podle své výpovědi informoval soudce Jana Šotta, jehož trestní senát měl případ na starost. Dodal, že si stažený soubor poslal na svoji e-mailovou adresu, nikdy ho ale neotevřel.
Soudkyně Silvie Slepičková v úterý uvedla, že si spis ke kauze prohlížela ze studijních důvodů. Případ považuje z hlediska hmotného i procesního práva za zajímavý. „Usnesení jsem si nikam neuložila, rozhodně jsem si ho nevytiskla a rozhodně jsem si ho nikam nepřeposlala,“ prohlásila. Podobně se vyjádřila i její kolegyně Hana Krestýnová.
Hrbáček vypověděl, že měl u článku, ve kterém se objevily informace z uniklého rozhodnutí, konzultační roli. Soudce však potkal pouze dvakrát v životě. Dodal, že mu Kydalka žádné materiály nepředal. Soud poté vyslechl několik policistů, kteří však vypovídali s vyloučením veřejnosti.
Žalobce: Neoprávněná manipulace s daty
Soudce Milan Rossi, který hlavní líčení s Kydalkou vede, v minulosti nejprve mužovo stíhání zastavil. Jeho jednání nevyhodnotil jako trestný čin. Žalobce ale proti rozhodnutí podal stížnost, se kterou uspěl. Uváděl, že je podle něj trestná jakákoliv neoprávněná manipulace s daty, a to bez konkrétního následku, což má dokládat i konkrétní judikatura Nejvyššího soudu.
Informace měly být podle státního zástupce navíc poskytnuty zcela vědomě médiím, a to v neanonymizované podobě, včetně údajně choulostivých zdravotnických informací některých osob.
Únik rozsudku v kauze Čapí hnízdo do médií nebyl trestný čin, rozhodl soud |
Následoval druhý osvobozující rozsudek a opětovné zrušení. Při tom již Vrchní soud v Praze konstatoval, že v jednotlivých krocích v případu spatřuje znaky trestných činů.
Letos květnu tak potrestal pražský městský soud Nagyovou za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU tříletou podmínkou se zkušební dobou na pět let a peněžitým trestem 500 tisíc korun.
Odvolací Vrchní soud v Praze na konci srpna trest potvrdil. Babiše Sněmovna počátkem letošního března nevydala ke stíhání, trestní řízení je tak v jeho případě přerušené.
Kydalka sledovaný případ neměl na starosti. Bývalý soudce se údajně vytýkaného jednání dopustil krátce před svým odchodem do předčasného důchodu v listopadu 2023.