Německá AfD žádá EU, Leyenovou, opravit Nord Stream.Ve volbách ČR volit odborníky, jako majitele výstaviště Praha Sehnala do senátu. Lékařku Příkaskou do vedení Praha 7. Křetinský postavit u Sparty světový hotel.Dr. Kellnerová TV Nova v okolí Hiltonu či jinde, dům, aby lidé nespali v kontejnerech na odpad, v kanálech. Poradce Rusnok z ČNB jistě poradí

AFD. Musí být znovu otevřen a chráněn! Alternativa pro Německo (AfD) požaduje mezinárodní vyšetřování odpálení plynovodu Nord Stream 2. Na sociálních sítích to oznámil Tino Krupalla, spolupředseda strany. Připomněl, že dnes si připomínáme čtvrté výročí teroristického útoku na plynovod Nord Stream a viníci stále nebyli nalezeni ani potrestáni.

„Přesně před čtyřmi lety odpůrci energetické suverenity Německa vyhodili do povětří plynovod Nord Stream. Byla přerušena životně důležitá tepna německého průmyslu. AfD požaduje vyšetřování teroristického útoku na mezinárodní, národní i evropské úrovni,“ uvádí Krupalla.  Zdůraznil, že všichni, kdo jsou za výbuch plynovodu zodpovědní, musí nést odpovědnost.  „Nord Stream musí být opraven, znovu otevřen a chráněn!“ dodal německý politik.

Rusko je připraveno obnovit dodávky plynovodu Nord Stream ve spolupráci s AfD. Na sociálních sítích to oznámil zvláštní zmocněnec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev.

Takto komentoval příspěvek Alice Weidelové, spolupředsedkyně strany.   „Skutečná změna? Ta existuje jen s AfD. Čas na modrý obrat i v Meklenbursku-Předním Pomořansku!“ napsala. Pro připomenutí, „zelený obrat“ v Evropě je program na opuštění fosilních paliv a přechod na obnovitelné zdroje energie, konkrétně vodní elektrárny, solární panely, větrné turbíny a biopaliva. „Modrým obratem“ Weidelová myslí návrat k zemnímu plynu, konkrétně k ruskému plynovodnímu systému.

Server vasevec.cz

X XX

MINISTR  LAVROV  V  OSN : EVROPA  BRÁNI  MÍR  NA  UKRAJINĚ

DRŽÍ  TAM  I  NACISTY  HITLERA  SE  ZELENSKÝM

Lavrov v OSN obvinil Európu z marenia mieru na Ukrajine. Rusko podľa neho dosiahne svoje vojenské ciele

Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov vo svojom dnešnom prejave na Valnom zhromaždení OSN v New Yorku obvinil Európu, že systematicky bráni mierovým plánom pre Ukrajinu, čo je podľa neho v rozpore s postojom Spojených štátov.

Dodal, že Rusko dosiahne svoje vojenské ciele na Ukrajine „bez ohľadu na okolnosti“, napísala agentúra AFP. Ukrajina sa od februára 2022 bráni ruskej vojenskej invázii.

„Európa robí všetko, čo je v jej silách, aby zmarila mierové rokovania, ktoré si želá vláda (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa,“ povedal Lavrov. Zároveň ubezpečil, že jeho krajina dosiahne ciele špeciálnej vojenskej operácie, ako Moskva označuje ozbrojenú agresiu voči Ukrajine, že hrozba pre ruskú bezpečnosť bude odstránená a že sa vráti pokojný život.

Ruský minister zahraničných vecí ďalej uviedol, že reforma Bezpečnostnej rady OSN nemôže zahŕňať pridelenie ďalších kresiel západným krajinám, najmä Nemecku a Japonsku, ktoré sa podľa neho v súčasnosti uberajú „cestou militarizmu“. Taktiež uviedol, že Rusko je pripravené pomôcť so stabilizáciou situácie v Hormuzskom prielive, a to krátko po tom, čo Trump oznámil, že odmieta iránsky návrh na opätovné otvorenie tejto námornej trasy, ktorá je kľúčová pre svetovú ekonomiku.

Lavrov sa pred prejavom stretol so svojím nemeckým rezortným kolegom Johannom Wadephulom na prvom rokovaní tohto druhu od začiatku ruskej invázie. Berlín a Moskva majú v posledných týždňoch mimoriadne napäté vzťahy po tom, čo Nemecko začiatkom septembra obvinilo Moskvu zo zodpovednosti za augustový hybridný útok na východonemecké letisko Lipsko/Halle. Nemecko a Rusko odvtedy zatvorili svoje generálne konzuláty v oboch krajinách.

Wadephul vyzval Rusko na deeskaláciu a zdôraznil, že incidenty, ako bol ten v Lipsku, zaťažujú nemecko-ruské vzťahy, no nezabránia tomu, aby Nemecko naďalej podporovalo Ukrajinu. Šéf nemeckej diplomacie zároveň jasne uviedol, že návrat ku konštruktívnym vzťahom medzi Moskvou a Berlínom je možný, ak ruské vedenie prejaví ochotu ukončiť vojnu proti Ukrajine a bude spolupracovať na obnove trvalého mieru v Európe. Pre Berlín je „zjavným“ riešením konfliktu „ukončenie ruskej agresie, stiahnutie ruských vojsk a trvalé prímerie“, dodal.

X XX

TRUMP  ODMÍTL NOVINÁŘKU  CNN  DO  LETADLA

 Trump dál bojuje s novináři. Stanici CNN nepustí na palubu Air Force One

Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během sobotní cesty prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury AP naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta.

CNN patří do elitní skupiny pěti amerických zpravodajských televizí, jejichž zástupci se střídají v novinářském doprovodu na cestách amerického prezidenta a sdílejí informace a pořízené záběry s ostatními médii.

Podle pokynů Bílého domu však byla nyní CNN pro prezidentovu cestu do Knoxville ve státě Tennessee nahrazena konzervativní stanicí Real America’s Voice. Prezident se má zúčastnit zápasu univerzitního amerického fotbalu.

Trump minulý pátek zrušil akreditace CNN, MS NOW i portálu Politico do Bílého domu, což zdůvodnil tím, že o něm i o jeho vládě podle něj lžou. Ve čtvrtek tato média uvedla, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu, když federální soud nařídil Trumpovi obnovit těmto médiím akreditace.

Verdikt platí 14 dní, dokud soud případ podrobněji neprozkoumá. Soudcův dočasný příkaz se však výslovně nezmiňoval o letounu Air Force One, píše AP. Vyloučená média tvrdí, že odebrání akreditací bylo v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který garantuje mimo jiné svobodu tisku.

Během pátku byl obnoven takzvaný televizní pool v Bílém domě, tedy přenos událostí týkajících se Trumpovy administrativy. Předtím televizní pool, jehož součástí jsou spolu se CNN i stanice NBC, ABC, CBS a Fox News, přestal ze solidarity k vyloučeným médiím pořizovat a přenášet záběry z Bílého domu.

Místo vyhrazené pro CNN v Air Force One bylo dlouhodobě určeno pro člena poolu amerických televizních stanic. Real America’s Voice součástí této skupiny není.

Trump se během svého druhého funkčního období stále častěji zaměřuje na média, jejichž zpravodajství ho dráždí, a proti některým z nich podniká administrativní či právní kroky. Začátkem loňského roku vykázal reportéry agentury AP z akcí v Bílém domě, protože nerespektovala jeho prezidentský výnos měnící název Mexického zálivu na Americký záliv. Podle redakčních zásad AP se nový název uznává pouze tehdy, je-li to relevantní.

X XX

Drony zasiahli ruské rafinérie Ilskij a Afipskij. Po útoku hlásia mŕtvych aj požiare. V Kyjeve horel obytný dom

Pri ruských útokoch na Ukrajine dnes zahynulo najmenej šesť ľudí, informovali miestne úrady. Jeden človek zahynul pri ukrajinských útokoch v ruskej Belgorodskej oblasti a traja ľudia zomreli pri ukrajinskom dronovom útoku v ruskom Krasnodarskom kraji. Ďalší traja ľudia zomreli pri ukrajinských útokoch v Ruskom okupovanej časti Záporožskej oblasti, uviedol Moskvou dosadený šéf tamojšej správy Jevgenij Balickij. Ruské útoky dnes opäť zasiahli aj dátové centrum v Kyjeve, čo spôsobilo výpadok niekoľkých televíznych staníc.

X XX

 Pri ruských útokoch na Ukrajine dnes zahynulo najmenej šesť ľudí, informovali podľa agentúry AFP miestne úrady. Jeden človek zahynul pri ukrajinských útokoch v ruskej Belgorodskej oblasti a traja ľudia zomreli pri ukrajinskom dronovom útoku v ruskom Krasnodarskom kraji. Ďalší traja ľudia zomreli pri ukrajinských útokoch v Ruskom okupovanej časti Záporožskej oblasti, uviedol Moskvou dosadený šéf tamojšej správy Jevgenij Balickij. Ruské útoky dnes opäť zasiahli aj dátové centrum v Kyjeve, čo spôsobilo výpadok niekoľkých televíznych staníc, napísal spravodajský server Kyiv Post.

X XX

V juhoukrajinskom meste Záporožie dnes pri ruských útokoch zahynuli dve ženy po tom, ako zostali zavalené pod troskami svojho zničeného domu, napísal na sociálnej sieti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ďalší dvaja ľudia zomreli pri ruskom útoku na mesto Sumy, oznámili podľa agentúry AP miestne úrady. Sedemnásťročné dievča a päťdesiatdeväťročná žena zomreli pri ruskom útoku na Dnipropetrovskú oblasť, uviedol šéf oblastnej vojenskej správy Oleksandr Hanža.

Ukrajinský generálny štáb uviedol, že pri nočnom útoku bol zasiahnutý aj ropný závod Ilskij, ktorý podľa neho dodáva palivo pre ruskú armádu. Ruské úrady zásah rafinérie nepotvrdili. Podľa ukrajinských a ruských telegramových kanálov bola zasiahnutá aj Afipská rafinéria. Útok podľa ruských úradov narušil aj železničnú dopravu, ktorú sa následne podarilo obnoviť.

X XX

V noci na sobotu ruské sily zaútočili na Ukrajinu 173 dronmi, uviedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podľa neho zneškodnila 134 dronov. V Kyjeve požiar po ruskom útoku zasiahol päťpodlažný obytný dom, kde boli štyria ľudia zranení a ďalších 20 bolo evakuovaných.

V ruskej Belgorodskej oblasti, ktorá susedí s Ukrajinou, zahynul jeden človek pri ukrajinskom dronovom útoku na komerčný objekt. Ďalší traja ľudia zomreli pri ukrajinských útokoch v Ruskom okupovanej časti Záporožskej oblasti, uviedol dnes Moskvou dosadený šéf tamojšej správy Jevgenij Balickij.

Traja ľudia zahynuli a ďalší dvaja utrpeli zranenia pri ukrajinskom dronovom útoku v ruskom Krasnodarskom kraji, uviedli podľa agentúry Reuters miestne úrady. V dôsledku útoku vypukli požiare v niekoľkých priemyselných areáloch, ktoré sa podľa úradov podarilo uhasiť.

Ruská agentúra TASS s odvolaním sa na ruské ministerstvo obrany informovala, že ruská protivzdušná obrana v noci na dnes zachytila alebo zničila 645 ukrajinských dronov nad ruskými regiónmi a nad Čiernym a Azovským morom. Podľa moskovských úradov bolo deväť dronov zničených aj počas letu smerom k ruskému hlavnému mestu.

Ruské ministerstvo obrany zároveň uviedlo, že ruské sily zasiahli niekoľko objektov na Ukrajine, ktoré podľa neho slúžili na prepravu alebo skladovanie vojenského materiálu. Išlo napríklad o prístavné zariadenia a cestný most v Odeskej oblasti, logistické centrum spoločnosti Nova Pošta, nákladnú loď v Čiernom mori alebo dátové centrum v Kyjeve, ktoré podľa ministerstva zabezpečovalo prevádzku mobilného internetu a podporovalo satelitný komunikačný systém Starlink využívaný ukrajinskou armádou.

Dátové centrum v Kyjeve zasiahli ruské útoky už v piatok a predtým aj v stredu. Útoky na dátové centrá môžu obmedziť prístup obyvateľov k životne dôležitým informáciám, napísal server Kyiv Post.

X X X

 Poľský prezident Karol Nawrocki sa v decembri zúčastní na summite skupiny G20 v americkom Miami napriek nesúhlasu Varšavy s pozvaním ruského prezidenta Vladimira Putina. V sobotu to uviedol šéf prezidentskej kancelárie pre medzinárodnú politiku Marcin Przydacz.

Americký minister zahraničných vecí Marco Rubio v stredu oznámil, že prezident USA Donald Trump pozval Putina na summit. Kremeľ zatiaľ nepotvrdil, či sa ruský prezident na stretnutí zúčastní.

Przydacz v rozhovore pre portál Wirtualna Polska uviedol, že Poľsku sa toto rozhodnutie „nepáči“, no vzhľadom na svoje postavenie hosťa nemôže „členom formátu hovoriť, kto by mal byť jeho súčasťou“. „Keby to bolo na nás, Rusko by malo byť izolované na všetkých možných medzinárodných fórach,“ zdôraznil.

Nawrocki podľa neho pricestuje na summit G20 do Miami a v tejto chvíli nemá v úmysle meniť svoje plány. Šéf kancelárie zároveň pripomenul, že nejde o jediný formát, v ktorom Poľsko rokuje po boku krajín, s ktorými má zásadné nezhody.

Ak sa Putin na stretnutí skutočne zúčastní, Przydacz neočakáva kontakt medzi ruským a poľským prezidentom. „Ak má ruský prezident skutočne v úmysle prísť a nejde len o pozvanie, prediskutujeme to s našimi európskymi a euroatlantickými spojencami,“ doplnil.

Nawrocki začiatkom tohto roka uviedol, že Poľsko chce na nadchádzajúcom summite G20 diskutovať o zahraničných investíciách, podpore silného rodinného modelu v záujme riešenia demografickej krízy a diverzifikácii energetiky.

Skupina G20 vznikla v roku 1999 a združuje významné rozvinuté ekonomiky vrátane USA, Francúzska, Indie a Európskej únie. Jej členovia vytvárajú približne 85 percent svetového HDP a viac ako 75 percent svetového obchodu. Skupina nemá pevne stanovené právne kritériá členstva ani stály sekretariát.

X XX

Najmenej dvaja ľudia zahynuli a ďalších 14 utrpelo zranenia pri ruských útokoch na Ukrajinu v noci na sobotu, oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval pred vyraďovaním jednotlivcov zo sankčných zoznamov a vyzval Európsku úniu aj Spojené štáty na sprísnenie sankcií proti Rusku.

Útoky podľa Zelenského zasiahli obytné domy v Kyjeve, Záporožskej, Odeskej, Sumskej aj Charkovskej oblasti. Poškodená bola aj civilná infraštruktúra vrátane materskej školy v Kyjeve, lýcea v Kyjevskej oblasti a univerzity v Charkove. Údery zároveň poškodili energetickú infraštruktúru v ďalších častiach krajiny.

Zelenskyj tvrdí, že Rusko svoje útoky stupňuje každý deň. „Ak sa Rusi rozhodli, že ich útoky budú ešte brutálnejšie, svet sa musí rozhodnúť pre silnejšiu reakciu, aby zabránil ďalšiemu šíreniu vojny,“ napísal na sociálnej sieti X.

Amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzval, aby proti Kremľu a všetkým, ktorí jeho vojnu finančne podporujú, uplatnil nedávno schválený zákon o sankciách voči Rusku.

Cieľom zákona je výrazne obmedziť ruské príjmy na financovanie vojny. Prezidentovi zároveň umožňuje zaviesť clá až do výšky 100 percent pre päť najväčších dovozcov ruskej ropy alebo zemného plynu. Opatrenia by sa mohli dotknúť najmä Číny a Indie ako významných odberateľov ruskej ropy, ale aj členských štátov EÚ.

Metodika uplatňovania prípadných ciel však zatiaľ nie je jasná, upozorňujú niektorí odborníci. „V tejto chvíli nemáme žiadne oznámenia o uvalení ciel, ktoré by sme mohli vopred avizovať,“ uviedlo pre TASR americké ministerstvo zahraničných vecí. Podotklo, že zákon stanovuje výnimky a za určitých okolností umožňuje upustiť od uplatňovania sankcií, obmedzení alebo ciel.

Ukrajinský prezident tiež vyzval predsedu Európskej rady Antónia Costu a predsedníčku Európskej komisie Ursulu von der Leyenovú na zavedenie ďalších reštriktívnych opatrení EÚ. „Vyzývame všetkých lídrov, aby nevyraďovali ruských oligarchov z existujúcich sankčných zoznamov a naďalej obmedzovali všetok obchod s teroristami, kým Rusko nezastaví vojnu,“ dodal.

EÚ tento týždeň vyradila zo sankčného zoznamu rusko-uzbeckého miliardára Ališera Usmanova a rusko-izraelského miliardára Michaila Fridmana. Na tento krok naliehalo Francúzsko aj Slovensko.

Xx X

MINISTR  NĚMECKA   JEDNAL  S  MINISTREM  LAVROVEM

Nemecký minister zahraničia Wadephul sa stretol s Lavrovom. Išlo o prvé také rokovanie od januára 2022

Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov sa v sobotu v sídle OSN v New Yorku stretol so svojím nemeckým náprotivkom Johannom Wadephulom. Podľa agentúr AFP a DPA išlo o prvé stretnutie šéfov diplomacií oboch krajín od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu vo februári 2022.

Rokovanie Lavrova s Wadephulom sa uskutočnilo za zatvorenými dverami. Trvalo približne 20 minút a ministri si na záver podali ruky, napísala agentúra DPA. S odvolaním sa na zdroj z nemeckej delegácie tiež uviedla, že Wadephul vyzval Rusko na deeskaláciu a zdôraznil, že incidenty, ako bol pokus o útok v Lipsku začiatkom augusta či iné hybridné útoky, zaťažujú nemecko-ruské vzťahy, no nezabránia tomu, aby Nemecko naďalej podporovalo Ukrajinu.

Wadephul zároveň jasne uviedol, že návrat ku konštruktívnym vzťahom medzi Moskvou a Berlínom je možný, ak ruské vedenie prejaví ochotu ukončiť vojnu proti Ukrajine a bude spolupracovať na obnove trvalého mieru v Európe.

Hovorkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Marija Zacharovová podľa agentúry TASS uviedla, že iniciátorom stretnutia bolo Nemecko. Podľa DPA sa však následne v kuloároch OSN objavila odlišná verzia, podľa ktorej Lavrov prostredníctvom tretích krajín signalizoval nemeckej strane ochotu rokovať a nemecká strana na tento podnet zareagovala.

Rokovanie sa uskutočnilo v zasadacej miestnosti, ktorú poskytla ruská delegácia v budove OSN, a bolo uzavreté pre médiá. Zacharovová tiež uviedla, že na obmedzení prístupu novinárov trvala nemecká strana.

Lavrov sa so svojím nemeckým náprotivkom naposledy stretol v januári 2022, teda približne mesiac pred začiatkom ruskej invázie. V Moskve vtedy rokoval s nemeckou ministerkou zahraničných vecí Annalenou Baerbockovou. Od februára 2022 sa vzťahy medzi Berlínom a Moskvou výrazne zhoršili. Nemecko spolu s ďalšími krajinami Európskej únie podporuje Ukrajinu a podieľa sa na sankciách voči Rusku.

Napätie medzi oboma krajinami sa v posledných týždňoch ešte zvýšilo po tom, ako Berlín obvinil Moskvu zo zodpovednosti za zmarený dronový útok na letisku Lipsko/Halle zo 4. augusta.

Zamestnanec letiska vtedy objavil dron v blízkosti ukrajinského lietadla spoločnosti Antonov. Neskôr sa podľa nemeckých úradov ukázalo, že bezpilotný stroj niesol výbušninu, pričom rozbuška pravdepodobne zlyhala.

Nemecký minister vnútra Alexander Dobrindt začiatkom septembra vyhlásil, že Rusko stojí za špionážnymi a sabotážnymi operáciami v rôznych častiach Európy. V prípade incidentu v Lipsku podľa neho ruské štátne orgány využili takzvaných low-level agentov. Moskva tieto obvinenia odmietla.

Nemecko v reakcii na incident rozhodlo okrem iného o zatvorení ruského generálneho konzulátu v Bonne a ukončení činnosti Ruského domu v Berlíne. Rusko následne nariadilo zatvorenie nemeckého generálneho konzulátu v Petrohrade a pobočiek Goetheho inštitútu v Rusku.

Európska únia dlhodobo upozorňuje na takzvané hybridné aktivity Ruska voči svojim členským štátom. Moskvu spája s viacerými incidentmi vrátane narušení vzdušného priestoru dronmi, kybernetických útokov, šírenia dezinformácií či pokusov o politické zasahovanie. Rusko viaceré z týchto obvinení odmieta.

X XX

V  BANGKOKU  VELKÉ  ZÁPLAVY

Bangkok pod vodou. V uliciach siaha voda po pás, mimoriadnu situáciu vyhlásili v celom meste

Thajská metropola bojuje s rozsiahlymi záplavami po niekoľkých dňoch takmer nepretržitého dažďa. Úrady v sobotu vyhlásili mimoriadnu situáciu vo všetkých 50 obvodoch Bangkoku. Voda zaplavila cesty, prenikla do domov a prevádzok a výrazne komplikuje dopravu. Slovenské ministerstvo zahraničných vecí vyzvalo občanov nachádzajúcich sa v meste na zvýšenú opatrnosť a obmedzenie zbytočných presunov.

Na snímke muž sa brodí po zaplavenej ulici po silnom daždi v thajskej metropole Bangkok v sobotu 26. septembra 2026.

Od štvrtka spadlo na území Bangkoku takmer 300 milimetrov zrážok. Mimoriadna situácia dáva miestnym orgánom širšie právomoci na prijímanie opatrení potrebných na zvládnutie následkov nepriaznivého počasia.

Guvernér Bangkoku Chadchart Sittipunt v sobotu popoludní uviedol, že situácia sa čiastočne stabilizovala. Ďalší vývoj však bude závisieť najmä od toho, či intenzívne zrážky ustanú.

„Ak v tejto oblasti už nebude pršať, problém vyriešime,“ povedal.

Najhoršia situácia je podľa neho vo východnej časti mesta. Dažde trvajú takmer bez prestávky od štvrtkového popoludnia, zaplavujú cestné komunikácie a zvyšujú hladiny početných bangkockých kanálov. Voda sa dostala aj do domov a reštaurácií postavených v ich blízkosti.

„Dážď neustáva a my robíme, čo môžeme. Snažíme sa vodu odčerpávať, no kanály sú plné,“ uviedol Sittipunt na sociálnych sieťach.

Najväčšie obavy vyvolávajú štvrte v bezprostrednej blízkosti kanálov. Podľa guvernéra sú v súčasnosti naplnené prakticky všetky.

Rozsah problémov približujú aj výpovede miestnych obyvateľov. Šesťdesiatsedemročná predavačka žijúca pri kanáli severne od centra Bangkoku pre agentúru AFP uviedla, že voda jej siaha približne po pás.

„Vyjsť von je teraz ťažké. Nemôžem nikam ísť. Už dva dni mám obchod zatvorený,“ povedala.

Záplavy síce podľa nej nie sú v tejto oblasti ničím nezvyčajným, súčasná situácia je však horšia ako počas ničivých povodní v roku 2011.

Práve tieto záplavy patria medzi najtragickejšie v novodobej histórii Thajska. O život vtedy prišlo viac ako 500 ľudí a voda poškodila milióny domov.

Mestské úrady teraz vyzývajú obyvateľov rizikových oblastí, aby svoje vozidlá premiestnili na vyššie položené miesta. Osobitnú výzvu adresovali aj pacientom pripútaným na lôžko, ktorí sú odkázaní na životne dôležité zdravotnícke zariadenia. Tí by mali zvážiť dočasný pobyt v nemocnici pre prípad výpadkov elektriny alebo ďalšieho zhoršenia situácie.

Pre záplavy skrátil svoju návštevu Londýna aj thajský premiér Anutin Čánvirakul a vracia sa späť do krajiny.

Slovenské veľvyslanectvo varuje turistov

Na nepriaznivú situáciu upozornilo aj Veľvyslanectvo Slovenskej republiky v Bangkoku. Podľa Ministerstva zahraničných vecí a európskych záležitostí SR pretrváva riziko ďalších intenzívnych dažďov až do nedele 27. septembra.

Zaplavené komunikácie spôsobujú dopravné obmedzenia a komplikujú presuny po meste. Situácia sa pritom môže rýchlo meniť v závislosti od množstva zrážok a ďalšieho vývoja počasia.

„Ak sa nachádzate v Bangkoku, obmedzte zbytočné presuny a počítajte s tým, že doprava v meste môže byť výrazne spomalená alebo dočasne narušená,“ upozornilo ministerstvo.

Slovenská diplomacia odporúča sledovať meteorologické výstrahy a pokyny miestnych úradov a vyhýbať sa zaplaveným či rizikovým oblastiam. Ľudia by nemali vstupovať do zaplavených ulíc, podjazdov ani podchodov a nemali by sa pokúšať prechádzať cez stojacu či tečúcu vodu.

Pri cestách na letisko alebo k ďalším dopravným uzlom by si mali vytvoriť dostatočnú časovú rezervu. Rezort odporúča mať pri sebe nabitý mobilný telefón, powerbanku, pitnú vodu a základné osobné potreby.

V prípade núdze môžu občania Slovenskej republiky v zahraničí kontaktovať Medzinárodné operačné krízové centrum MZVEZ SR na telefónnych číslach +421 2 5978 5978 alebo +421 906 07 5978.

Hoci sa situácia v časti Bangkoku v sobotu popoludní začala stabilizovať, úrady zostávajú v pohotovosti. Predpovede totiž počítajú s ďalšími zrážkami a preplnené kanály výrazne obmedzujú schopnosť mesta odvádzať ďalšiu dažďovú vodu.

X X X

STOPA  RUSKA  V  PREŠOVE?

Ruská stopa pri útoku v Prešove? Opozícia žiada vysvetlenie od Fica aj Bezpečnostnú radu. Šéf SIS Gašpar reaguje

Šéf Slovenskej informačnej služby Pavol Gašpar vyzval opozičných politikov a médiá na zdržanlivosť pri preberaní informácií o rozsahu pôsobenia ruských spravodajských služieb na území Slovenska, ktoré zverejnil Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Nemecký denník napísal, že dvaja Bulhari zadržaní po podpaľačskom útoku z 3. septembra v nemeckom Mníchove boli súčasťou skupiny napojenej na ruskú vojenskú rozviedku GRU. Skupina podľa denníka pôsobila zo Slovenska. Denník sa odvoláva na zdroje z bezpečnostných služieb. Podľa nich plánovala aj prekazený útok na dronový závod Skyeton pri Prešove.

„Chcel by som vyzvať na zdržanlivosť, opozičných politikov a média, pri preberaní neoverených informácií o rozsahu pôsobenia ruských spravodajských služieb na území Slovenskej republiky, ktoré uverejnil nemecký denník Frankfurter Allgemeine Zeitung,“ uviedol Gašpar.

V centre pozornosti je podpaľačský útok, ktorý sa podľa šéfa SIS podarilo bezpečnostným zložkám zmariť. Prípad zároveň označil za jednu z najúspešnejších kontrašpionážnych operácií v histórii služby. Otázka, kto za útokom stál, však podľa neho zatiaľ zostáva otvorená.

Gašpar poukázal aj na postoj nemeckých orgánov, ktoré sa podľa jeho slov k medializovanej verzii zatiaľ neprihlásili. „Samotnú informáciu nepotvrdili ani nemecké bezpečnostné a vyšetrovacie orgány,“ uviedol.

SIS podľa neho poskytne verejnosti ďalšie informácie vtedy, ak sa podarí pôvod útoku potvrdiť alebo vylúčiť možnosť, že išlo o takzvanú operáciu pod falošnou vlajkou.

Muž a žena z Bulharska pri incidente v Mníchove vyhodili z idúceho auta na stavenisko neďaleko sídla spoločnosti Rohde & Schwarz dve zápalné zariadenia. Spoločnosť dodáva drony ukrajinským ozbrojeným silám. Požiar sa podarilo rýchlo uhasiť.

Nemecké úrady podozrivých označili za nízkopostavených nováčikov a uviedli, že rozsah spôsobených škôd zodpovedal ich amatérskemu spôsobu vykonania útoku.

Podľa Frankfurter Allgemeine Zeitung vyšetrovatelia spojili mníchovský útok aj pokus o útok dronom zo 4. augusta na letisku Lipsko/Halle s ruskou vojenskou rozviedkou GRU. Nemecké spravodajské služby sa podľa denníka domnievajú, že operácie riadi jednotka GRU pre špeciálne aktivity, ktorá si v Európe vybudovala logistickú sieť na hybridné útoky.

Podľa zdrojov majú za cieľ narúšať dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a vyvíjať tlak na európske krajiny, aby obmedzili podporu Kyjevu. GRU údajne získava operatívcov prostredníctvom platformy Telegram a platí im v kryptomenách.

Plánovaný podpaľačský útok na výrobný závod pri Prešove prekazili príslušníci protizločineckej jednotky Úradu boja proti organizovanej kriminalite Prezídia Policajného zboru. V prípade zadržali Lotyša a Ukrajinca na Slovensku, tretieho podozrivého zaistili nemecké orgány na základe európskeho zatýkacieho rozkazu v Hamburgu.

Podľa slovenskej polície mohol útok spôsobiť rozsiahly požiar, ohroziť životy a zdravie ľudí a škodu veľkého rozsahu. V čase plánovaného útoku sa mohlo v objekte nachádzať približne 70 zamestnancov. Hodnota majetku vo výrobnej hale podľa doterajších zistení dosahuje desiatky miliónov eur.

Francúzsky prezident Emmanuel Macron vo štvrtok vyhlásil, že Francúzsko by mohlo čeliť sabotáži podobnej incidentu v Lipsku. Španielsky denník El Mundo predtým informoval, že americké spravodajské služby nedávno varovali európske vlády pred možným ruským útokom dronom proti Španielsku, Francúzsku alebo Taliansku.

Opozícia žiada zvolanie Bezpečnostnej rady SR

Opozícia žiada od vlády a premiéra Roberta Fica (Smer-SD) vysvetlenie informácií nemeckých médií, ktoré spájajú útok v Prešove s jednotkou ruskej vojenskej rozviedky GRU. Požaduje aj zvolanie Bezpečnostnej rady SR.

„Je absolútne neprijateľné, že informáciu o ruskej stope v atentáte na Slovensku sa dozvedáme takto, a nie od predsedu vlády. Rovnako neprijateľné je, že dodnes nebola k prípadu zvolaná bezpečnostná rada,“ skonštatoval poslanec za opozičné PS Tomáš Valášek. Fico podľa neho rezignoval na ochranu a obranu SR. PS ho preto vyzýva, aby predstúpil pred verejnosť a vyjadril sa k týmto zisteniam. V prípade potvrdenia ruskej stopy žiada okamžité vyvodenie zodpovednosti voči Ruskej federácii, najmä vyhostenie všetkých ruských spravodajských dôstojníkov pod diplomatickým krytím.

KDH požaduje zvolanie Bezpečnostnej rady SR a mimoriadneho rokovania Osobitného kontrolného výboru Národnej rady SR na kontrolu činnosti Slovenskej informačnej služby (SIS). Poslanec František Majerský (KDH) avizuje, že o jeho mimoriadne zvolanie požiada. Od vedenia SIS očakáva konkrétne informácie o prípade a postupe slovenských bezpečnostných zložiek. „Vedenie SIS musí vysvetliť, čo o tejto sieti vedelo a aké kroky podniklo,“ poznamenal František Majerský. Predseda KDH Milan Majerský upozornil, že bezpečnostná politika štátu sa nemôže riadiť politickými sympatiami vlády k jednotlivým krajinám. „Ak naši spojenci odhaľujú operácie cudzej mocnosti, ktoré siahajú až na naše územie, vláda musí konať profesionálne a v úzkej spolupráci s nimi. Bezpečnosť Slovenska musí byť nadradená zahraničnopolitickým sympatiám Roberta Fica,“ skonštatoval Milan Majerský.

Poslankyňa Veronika Remišová (Slovensko – Za ľudí) vyzýva Fica na okamžité zvolanie Bezpečnostnej rady SR. Informácie považuje za mimoriadne vážne. „Je znepokojujúce, že vinou zjavnej kolaborantskej politiky Ficovej vlády sa zo Slovenska stáva brloh ruských teroristických a sabotážnych skupín. Kým naša vláda siete ruských agentov aktívne rozkladala, zatýkala ľudí pracujúcich pre ruské tajné služby a vyhosťovala nežiaducich členov ruskej diplomatickej misie, Fico sa chodí Putinovi klaňať. A toto je jedným z prirodzených následkov,“ povedala Remišová

Policajný zbor monitoruje bezpečnostnú situáciu v SR, spolupracuje so zahraničnými partnermi

Policajný zbor (PZ) priebežne monitoruje bezpečnostnú situáciu na Slovensku a spolupracuje s ďalšími bezpečnostnými zložkami a so zahraničnými partnermi vyhodnocuje možné hrozby. Riziká súvisiace s prípravou sabotážnych či podpaľačských útokov berie polícia mimoriadne vážne a prijíma všetky potrebné opatrenia na ochranu života, zdravia a majetku obyvateľov. Polícia má tiež prijaté mechanizmy na adekvátnu reakciu na prípadné hrozby, uviedol hovorca Prezídia PZ Roman Hájek.

„V súvislosti s medializovanými informáciami o možných bezpečnostných hrozbách polícia zdôrazňuje, že každý relevantný poznatok a zverejnené tvrdenie, ktoré môže mať súvis s vyšetrovaním, budú dôsledne preverované a vyhodnocované v rámci zákonných postupov,“ povedal Hájek. PZ situáciu aktívne rieši, preveruje všetky relevantné poznatky a v prípade potreby prijme ďalšie opatrenia na zaistenie bezpečnosti obyvateľov.

Konkrétne informácie o získaných poznatkoch, ich zdrojoch ani o prebiehajúcich vyšetrovaniach polícia z bezpečnostných a procesných dôvodov nebude zverejňovať. „Rovnako sa v tejto fáze nebude vyjadrovať k medializovaným tvrdeniam o možnom napojení konkrétnych osôb na zahraničné spravodajské služby. Všetky relevantné informácie a tvrdenia, ktoré môžu mať súvis s vyšetrovaním, však budú predmetom dôkladného preverovania,“ skonštatoval Hájek.

Pripomenul, že v rámci policajnej akcie Dron obvinili štyri osoby obvinené z prípravy podpaľačského útoku na výrobný závod v Haniske pri Prešove. Vyšetrovanie naďalej pokračuje a polícia získava a vyhodnocuje ďalšie dôkazy. Polícia prípad aktívne vyšetruje, preveruje všetky relevantné skutočnosti a prijíma potrebné opatrenia, uviedol Hájek. „Vzhľadom na aktuálne štádium vyšetrovania nie je možné poskytnúť ďalšie podrobnosti,“ dodal.

X XX

Poľský prezident potvrdil účasť na summite G20 v Miami, napriek napätiu kvôli pozvánke pre Putina

Poľsko nesúhlasí s tým, že Donald Trump pozval Vladimira Putina na summit G20 v Miami. Prezident Karol Nawrocki napriek tomu príde a bude presadzovať izoláciu Ruska.

Poľský prezident Karol Nawrocki sa v decembri zúčastní na summite skupiny G20 v americkom Miami napriek nesúhlasu Varšavy s pozvaním ruského prezidenta Vladimira Putina. V sobotu to uviedol šéf prezidentskej kancelárie pre medzinárodnú politiku Marcin Przydacz, informuje TASR podľa správy agentúry PAP.

  • Poľský prezident sa zúčastní na summite G20 v Miami.
  • Poľsko nesúhlasí s pozvánkou pre Vladimira Putina.
  • Nawrocki nechce meniť svoje plány ohľadom summitu.
  • Neočakáva sa kontakt medzi poľským a ruským prezidentom.
  • G20 zahŕňa hlavné svetové ekonomiky a nemá stály sekretariát.

Americký minister zahraničných vecí Marco Rubio v stredu oznámil, že prezident USA Donald Trump pozval Putina na summit. Kremeľ zatiaľ nepotvrdil, či sa ruský prezident na stretnutí zúčastní.

Przydacz v rozhovore pre portál Wirtualna Polska uviedol, že Poľsku sa toto rozhodnutie „nepáči“, no vzhľadom na svoje postavenie hosťa nemôže „členom formátu hovoriť, kto by mal byť jeho súčasťou“. „Keby to bolo na nás, Rusko by malo byť izolované na všetkých možných medzinárodných fórach,“ zdôraznil.

Kontakt neplánujú

Nawrocki podľa neho pricestuje na summit G20 do Miami a v tejto chvíli nemá v úmysle meniť svoje plány. Šéf kancelárie zároveň pripomenul, že nejde o jediný formát, v ktorom Poľsko rokuje po boku krajín, s ktorými má zásadné nezhody.

Ak sa Putin na stretnutí skutočne zúčastní, Przydacz neočakáva kontakt medzi ruským a poľským prezidentom. „Ak má ruský prezident skutočne v úmysle prísť a nejde len o pozvanie, prediskutujeme to s našimi európskymi a euroatlantickými spojencami,“ doplnil.

Nawrocki začiatkom tohto roka uviedol, že Poľsko chce na nadchádzajúcom summite G20 diskutovať o zahraničných investíciách, podpore silného rodinného modelu v záujme riešenia demografickej krízy a diverzifikácii energetiky. Skupina G20 vznikla v roku 1999 a združuje významné rozvinuté ekonomiky vrátane USA, Francúzska, Indie a Európskej únie. Jej členovia vytvárajú približne 85 percent svetového HDP a viac ako 75 percent svetového obchodu. Skupina nemá pevne stanovené právne kritériá členstva ani stály sekretariát.

XXX

VˇÝSTAVA  SLOVENSKA  V  ČÍNĚ

Horehronie v Číne opäť pútalo pozornosť. Cez tamojšie médiá sa chýry o nás dostali k veľkému publiku

V druhej najľudnatejšej krajine sveta predviedli Horehronci naše kroje, tradičné výšivky aj remeslá. Nechýbalo kung fu v podaní slovenskej trénerky hovoriacej po čínsky.

Výprava z Horehronia mala na septembrovej medzinárodnej výstave China & Culture Tourism Industiries Expo (CTIE) 2026 v čínskom Tianjine vlastný stánok. Návštevníkom tam ponúkla nielen pohľad na krásy Slovenska, ale aj možnosť zažiť jeho tradície na vlastnej koži. Okrem prírodných krás mohli Číňania obdivovať aj našu gastronómiu a dozvedieť sa o možnostiach cestovania do našich končín.

Súčasťou prezentácie boli ochutnávky regionálnych produktov, fotografie a propagačné materiály, ktoré návštevníkom ukázali Horehronie ako autentický región v srdci Slovenska. Pozornosť pútali tiež členovia tímu oblečení v slovenských krojoch, ktoré návštevníkom priblížili našu ľudovú kultúru. Okrem toho vzbudili veľký záujem remeselné dielne a ukážky tradičných horehronských výšiviek.

„Mohli si pozrieť techniky, ktoré sú súčasťou kultúrneho dedičstva regiónu a zároveň si ich sami vyskúšať. Práve možnosť aktívne sa zapojiť ukázala, že tradičné remeslá dokážu osloviť aj ľudí tisíce kilometrov od svojho pôvodu,“ uviedla Kristína Korenčíková, manažérka rozvoja OOCR Región Horehronie.

Počas prezentácie došlo aj k zaujímavému kultúrnemu prepojeniu. Slovenská výprava doplnila svoj program ukážkami kung fu, ktoré sa stalo symbolickým mostom medzi našou krajinou a Čínou. V Brezne totiž pôsobí centrum, kde sa toto čínske bojové umenie vyučuje. Súčasťou tímu preto bola aj slovenská kung fu trénerka, ktorá s návštevníkmi komunikovala čínštine. Spolu s ukážkou oblečenia používaného v rámci tohto životného štýlu tak vzniklo prirodzené spojenie dvoch kultúr, ktoré od seba delia tisíce kilometrov.

Priamo v slovenskom stánku nechýbali čínski dobrovoľníci, ktorí sa stali členmi horehronského tímu. Návštevníkom pomáhali komunikovať v ich rodnom jazyku a spolu s našou výpravou predstavovali krásy Slovenska. O krajinke ležiacej v srdci Európy tak mohli domáci získavať informácie rovno v čínštine.

Prezentácia našich končín zároveň presiahla priestory samotnej výstavy. Slovensko a Horehronie sa podarilo predstaviť aj prostredníctvom viacerých čínskych médií, čím sa informácie o nás dostali k ďalšiemu publiku. „Významným výsledkom účasti boli aj nové kontakty s čínskymi turistickými agentúrami a odborníkmi v cestovnom ruchu,“ vysvetlila Žofia Koštialová z Regiónu Horehronie.

Práve osobné stretnutia a nadviazané kontakty podľa nej môžu byť dôležitým krokom k budúcej spolupráci. Tiež k tomu, aby sa naša krajina postupne dostala do ponúk čínskych cestovných kancelárií a na itineráre ázijských turistov.

„Horehronie si z Tianjinu odnieslo nové kontakty, mediálnu pozornosť a množstvo osobných stretnutí,“ hovorí Korenčíková. „Zároveň ukázalo, že slovenské tradície, remeslá, gastronómia a príroda môžu zaujať aj návštevníkov z opačného konca sveta. Najmä vtedy, keď ich dokážeme predstaviť autenticky, osobne a spôsobom, ktorý prepája naše dve kultúry,“ doplnila.

Tisícky vystavujúcich

Cesta horehronskej výpravy bola realizovaná s finančnou podporou ministerstva cestovného ruchu a športu. Pre lepšiu predstavu nám priblížil Región Gron toto medzinárodné podujatie aj v číslach. Nachádzalo sa tam 2 540 vystavujúcich kultúrno-turistických spoločností. Účastníci boli z dvadsiatich krajín a regiónov. Zastúpenie malo všetkých tridsať čínskych provincií.

Výstavná plocha zabrala 100-tisíc štvorcových metrov, nechýbalo desať tematických hál a osemnásť odborných podujatí. Na CTIE sa prišlo pozrieť zhruba 255-tisíc návštevníkov. Zaznamenaných tam bolo viac ako tristo obchodných zámerov, pričom došlo k podpísaniu turistických projektov v hodnote približne 11,5 miliárd jüanov.

X X X

ZA  FOTOGRAFIE  SEX

Pýtal si intímne fotografie, s viacerými mal pohlavný styk. Tréner si vypočul verdikt v kauze zneužívania svojich zverenkýň

Kanadský tréner roztlieskavačiek Matthieu Martel by mohol byť označený za „páchateľa s dlhodobým rizikom“ po tom, čo bol uznaný vinným z 29 sexuálnych trestných činov spáchaných na ôsmich ženách – sedem z nich bolo v čase incidentov maloletých.

Zakladateľ klubu Phoenix si rozsudok vypočul v preplnenej súdnej sieni v meste Québec.

Sudca Charles-Olivier Gosselin uznal 45-ročného muža vinným okrem iného z 13 prípadov lákania na sexuálne účely, troch prípadov sexuálneho napadnutia a piatich prípadov sexuálneho dotýkania sa alebo navádzania naň.

Martel, ktorý je od svojho zatknutia pred troma rokmi stále vo väzbe, bol odsúdený aj za viacero prípadov sexuálneho zneužívania, ako aj za držbu a prístup k detskej pornografii.

Vyhlásenia rozsudku sa zúčastnilo niekoľko obetí. Sudca napokon potvrdil 29 z 36 obvinení.

Kouč počas približne desiatich rokov nadväzoval nevhodné vzťahy s dospievajúcimi ženami. Lichotil im a zneužíval puto dôvery či svoju autoritu, ktorú nad nimi mal.

Na ich ovplyvňovanie dokonca využíval svoje údajné duchovné schopnosti ako napríklad čítanie aury.

Počas tréningov mal sexuálne a nevhodné poznámky a niekedy využil príležitosť dotýkať sa svojich obetí pod zámienkou pomoci pri vykonávaní cvikov.

S niektorými z nich komunikoval prostredníctvom sociálnych sietí, pričom od nich žiadal intímne fotografie a sám im posielal snímky svojho penisu. Viacerým z nich napísal, že sa teší na deň, keď dovŕšia 18 rokov.

Jedna z poškodených mala len 14 rokov, keď prišla o panenstvo počas sexu v trojici aj s ním. V tú noc s ňou jej tréner, ktorý bol dvakrát starší ako ona, mal dvakrát pohlavný styk. Na druhý deň ju sprevádzal pri kúpe tabletky „po“ (núdzovej antikoncepcie).

„Bola som úplne pod jeho vplyvom, bola som zamilovaná. Je to smiešne, viem, ale bola som ním posadnutá,“ vypovedala jedna zo žien podľa webu journaldemontreal.com.

„Jeho trvanie na tom, aby svoj vzťah s poškodenou vykresľoval ako románik v štýle Rómea a Júlie, odporuje zdravému rozumu a úplne ignoruje zjavnú a prirodzenú nerovnováhu moci medzi nimi,“ povedal sudca.

Podľa prokurátora vyvolalo Martelovo konanie – opísané ako „opakované“ a odohrávajúce sa „počas dlhého časového obdobia“ – obavy z rizika opätovného spáchania trestného činu.

Preto, ak by trénera označili za „páchateľa s dlhodobým rizikom“, tak by sa to s ním nieslo ešte 10 rokov po jeho prepustení z väzenia a bol by pod neustálym dohľadom. O finálnom treste sa rozhodne na ďalšom pojednávaní.

X X X

VÝSTAVBA  CHAT  V  TATRÁCH

Poliaci dokážu z Tatier vyžmýkať viac. Ale za akú cenu? Urbanista: Je to o tom, čo všetko sme ochotní obetovať

V snahe zachovať charakter Tatier je výstavba na Slovensku zviazaná prísnymi obmedzeniami. Poľsko zatiaľ z turizmu ťaží podstatne viac. Aj na slovenskej strane však investori objavili v Tatrách príležitosť. Apartmány lákajú kupujúcich a tlačia ceny nehnuteľností nahor, no ďalšie ubytovanie nemusia byť tým, čo hory potrebujú.

Slovenské Tatry sú citlivou témou – zatiaľ čo na našej strane sú plné limitov pri výstavbe aj cestovnom ruchu, Poľsko na nich zarába oveľa viac. V krajine preto rastie dopyt po investičných apartmánoch uprostred hôr a potreba využiť ich ako turistický produkt.

Podtatranský región patrí k dlhodobo extrémne navštevovaným turistickým miestam. Práve preto si apartmány a chaty v Tatrách držia hodnotu – ľudia ich nekupujú iba ako víkendové bývanie či ubytovanie na dovolenku. Začali ich vnímať ako investičnú príležitosť a stali sa zaujímavými práve pre výnos z ubytovaní. Keď apartmán nevyužíva rodina, krátkodobo ho prenajíma hosťom.

Tlak na kúpu nehnuteľnosti využiteľnej celý rok nielen pre vlastné potreby, ale aj ako možnosť zarobiť na turistickom ruchu regiónu, tak vzrástol. Lenže národné parky nie sú bežným územím, kde sa dá jednoducho postaviť nový hotel, apartmánový dom alebo chata. Limity výstavby a výrazný dopyt tak zaradili Vysoké Tatry medzi drahé realitné lokality.

„Ceny apartmánov za posledné roky výrazne vzrástli, pričom najvyššiu cenovú úroveň si držia Starý Smokovec, Štrbské Pleso a Tatranská Lomnica. Rast podporuje najmä obmedzená ponuka kvalitných nehnuteľností, vysoké náklady novej výstavby a atraktivita Tatier ako celoročnej destinácie,” potvrdil Peter Gánovský, maklér z Remax Grand v Poprade.

Tatranské apartmány ako biznis

Existujúce apartmány sa podľa makléra pohybujú na úrovni 3 až 3,5-tisíc eur za štvorcový meter. No ceny realít v oblasti za posledné roky vzrástli a kupujúci zároveň nie sú ochotní kúpiť draho iba preto, že ide o apartmán v Tatrách. Sú viac vyberaví.

„Pri novších a kvalitnejších apartmánoch sú ceny spravidla 4,5 až 6-tisíc eur na m². V prémiových projektoch v lokalitách ako Starý Smokovec, Štrbské Pleso či Tatranská Lomnica môžu ceny dosahovať 7 až 10-tisíc eur na m²,” vysvetlil maklér s tým, že výrazné skoky medzi cenami za štvorec spôsobuje lokalita, vek nehnuteľnosti, jej vybavenie či investičný potenciál.

Pohľad na poľské Tatry v Zakopanom

Avšak to, že sa byty kupujú ako investícia ešte neznamená, že trh pretlačí ďalšiu výstavbu alebo že nové apartmány skutočne treba. Pri plánovaní územia treba počítať všetky lôžka – v hoteloch, apartmánoch aj krátkodobých prenájmoch. Inak môže na papieri vyzerať, že je kapacita v poriadku, no v skutočnosti sú Tatry počas sezóny preťažené dopravou, infraštruktúrou či náporom turistov. „Región potrebuje skôr kvalitnejšie ubytovanie a služby s celoročným využitím než ďalšiu masívnu apartmánovú výstavbu, zdôraznil Gánovský.

„Veľký priestor vidím v modernizácii a citlivej prestavbe existujúcich hotelov, penziónov a rekreačných objektov. Nová výstavba má význam tam, kde rešpektuje charakter Tatier a zároveň prináša kvalitné služby využiteľné počas celého roka,” vysvetlil maklér.

Poliaci idú po turizme

Na slovenskej strane hranice je výstavba v horskom prostredí mimoriadne citlivá téma a sprevádzajú ju prísne limity ochrany prírody. Na druhej strane Tatier – tej poľskej, však vidíme omnoho intenzívnejšiu turistickú dopravnú infraštruktúru, hustejšiu zástavbu a silnejší rozvoj ubytovania.

Keď porovnáme hlavné turistické územia pri Zakopanom a slovenské Vysoké Tatry, rozlohou sú pomerne podobné. Poľský powiat tatrzański – teda Zakopane, Kościelisko, Poronin, Bukowina Tatrzańska a Biały Dunajec zaberajú takmer 472 km². Mesto Vysoké Tatry má 360 km² a zahŕňa 15 mestských častí od Podbanského po Tatranskú Kotlinu. Čiže poľské územie, ak vezmeme celý powiat tatrzański, je len približne o tretinu väčšie než mesto Vysoké Tatry.

Poľský štátny štatistický úrad (GUS) uviedol, že v roku 2024 mal powiat 3,66 milióna prenocovaní a patril medzi najnavštevovanejšie okresy Poľska. V slovenskom regióne Vysoké Tatry bolo v tom čase asi 2,3 milióna prenocovaní a vybralo sa tam viac ako 3,7 milióna eur na dani z ubytovania. Poľský model tak dokáže z turizmu vyťažiť viac. „Ponúka hustejšiu a pestrejšiu sieť ubytovania, služieb a miestneho podnikania. Prináša to vyšší ekonomický výkon a väčšiu flexibilitu,” objasnil urbanista Michal Chudík, ktorý sa 20 rokov podieľa na územnom rozvoji Tatier.

„Zakopané a celý podtatranský región na poľskej strane, najmä územie Podhalia, predstavujú hustejšie osídlené a komerčne intenzívnejšie turistické územie. Cestovný ruch sa tu rozvíjal aj súkromným ubytovaním a miestnym podnikaním,” vysvetlil Chudík. Zdôraznil, že poľské Tatry preto majú aj vyššie riziko masového turizmu.

Turistická časť poľských Tatier nie je enormne väčšia. Zakopane samotné má iba 84,3 km², no je značne zastavané a tatranské územie je hustejšie využité. Preto je tam aj cestovný ruch koncentrovanejší. Ich ubytovacie kapacity sú podľa štatistík viac ako 19,5-tisíc lôžok vo 264 verejných ubytovaniach. Drvivá väčšina, teda 70 percent z nich, je v Zakopanom.

Mala by byť podľa vás výstavba v Tatrách hustejšia?

Na Slovensku však máme asi tisícku hotelov či apartmánov s viac ako 20-tisíc lôžkami. V Poľsku sa zároveň množstvo možností sústreďuje do súkromných bytov ponúkaných cez Booking či Airbnb, ktoré sa do oficiálny dát nedostanú. Ubytovania tak môže mať viac.

Napriek tomu štatistika ukazuje, že Poliaci majú lôžka nahustené v menej hoteloch či podobných zariadeniach. Podoba ubytovania aj tatranských služieb Poliakov a Slovákov je odlišná. Naše turistické centrá sú malé ostrovy v obciach v oveľa väčšom chránenom území. Poľský Tatrzański Park Narodowy má približne 212 km², zatiaľ čo slovenský TANAP má 738 km². Slovenská chránená časť Tatier je teda viac než 3,4-krát väčšia.

„Slovenské strediská, najmä mesto Vysoké Tatry a okolité podtatranské obce, boli plánované horské osady s liečebnou a rekreačnou funkciou,” pripomenul urbanista. Slovensko podľa makléra ani dát nepotrebuje ďalšie kapacity na trávenie dovolenky v Tatrách. Ide skôr o rozdielne vnímanie ekonomického potenciálu turizmu a čo všetko sú krajiny ochotné obetovať cestovnému ruchu.

„Rozhodujúci je pomer celkovej ubytovacej kapacity k ekologickej, dopravnej a technickej únosnosti územia,” zdôraznil Chudík. Únosnosť územia je aj o tom, koľko návštevníkov v aktuálnom bode región zvládne. „Budúcnosť regiónu nie je v čo najväčšom počte apartmánov, ale v kvalite ubytovania, služieb a schopnosti predĺžiť pobyt návštevníkov,” pripomenul Gánovský. Kľúčová je preto doprava, ako prepojená je cestná sieť, ako spoľahlivé a pravidelné sú autobusy, vlaky, zubačky či lanovky.

Čo možno prevziať z turizmu na poľskej strane Tatier?

Odpovedá urbanista Michal Chudík: „Zo Zakopaného, Podhalia a celého poľského podtatranského regiónu si možno vziať príklad v šírke služieb, podpore miestneho podnikania, organizácii cestovného ruchu a v snahe prepájať železničnú a autobusovú dopravu so záchytnými parkoviskami.

Nemali by sme však kopírovať samotný objem výstavby ani koncentráciu automobilovej dopravy. Poučením musia byť aj negatívne dôsledky masového turizmu.”

Slovenské Tatry dbajú na to, aby si zachovali horskú a kúpeľnú identitu, zatiaľ čo poľskej strane môže podľa Chudíka hroziť vyššie riziko straty miestneho charakteru a dopravného preťaženia. Poľsko si zakladá skôr na všeobecnom cestovnom ruchu, hoci pôvodne mali ich Tatry tiež liečebnú históriu. No dnes nemajú dostatočnú infraštruktúru vzhľadom na nápor turizmu.

„Vysoká návštevnosť sa koncentruje do Zakopaného, celého podtatranského regiónu a na niekoľko hlavných prístupových komunikácií. Dôsledkom sú dopravné zápchy, tlak na parkovanie a zaťaženie centier. Riešením by malo byť posilnenie železničnej a autobusovej dopravy, záchytných parkovísk a prestupných uzlov,” vysvetlil Chudík.

Vysoké Tatry: Zakročili proti turistom, Skalnaté pleso „oplotili“ s oznamami o zákaze kúpania

Výhoda slovenských Tatier je v zubačke a Tatranskej elektrickej železnici – priamo totiž prepájajú hlavné strediská s Popradom a Štrbou. „Slabinou zostáva koordinácia spojov, sezónna kapacita a parkovanie pri vstupoch do územia,” zdôraznil urbanista.

V Poľsku sa návštevnosť sústreďuje najmä do Zakopaného a okolitých stredísk, kým na Slovensku je viac rozptýlená medzi jednotlivé tatranské strediská a podtatranské obce. Obe územia však počas letnej aj zimnej sezóny čelia nárazovým špičkám. Tie zaťažujú cesty, parkovanie a populárne lokality. Slováci bežne stoja dlhý rad na hlavných turistických trasách, pri lanovkách a vstupoch do národného parku.

V našich Tatrách sa stavia ťažšie

Otázkou teda nie je, či sa majú Tatry po vzore Poľska ďalej zastavať, ale ako využiť to, čo v nich už stojí. Ochranou liečebných zariadení, kúpeľných parkov, pokojného prostredia či mikroklímy si Tatry zachovajú to, kvôli čomu ich turisti navštevujú. „Cieľom by nemalo byť mechanické dosiahnutie poľského objemu lôžok, ale zvyšovanie kvality služieb, predlžovanie pobytu, celoročné využívanie existujúcich kapacít a zvyšovanie ekonomického prínosu jedného návštevníka pri menšom zábere územia,” doplnil Chudík.

Ak sa hotely a liečebné priestory menia na apartmány, oslabuje sa turisticky lákavá kúpeľná funkcia Tatier. Zamestnanci tým tiež prichádzajú o možnosť stáleho miesta a zariadenia ich využívajú skôr sezónne.

Na prvom mieste musí byť podľa Chudíka príroda. „Výstavba môže zvyšovať dopravnú záťaž, spotrebu kapacít technickej infraštruktúry, najmä vody, a tým aj produkciu odpadových vôd. Celkovo zvyšuje aj tlak na turistické chodníky. Nové lôžka by sa preto mali povoľovať iba tam, kde možno ich dopravnú záťaž obslúžiť najmä verejnou dopravou a bez ďalšieho zahlcovania horských stredísk autami,” dodal s tým, že podľa jeho názoru by vo voľnej krajine vôbec nemali vznikať nové izolované komplexy.

Plánovanie má pomáhať územiu rozvíjať sa a zároveň vyrovnávať rozdiely medzi jednotlivými jeho časťami. Koľko lôžok Tatry ešte zvládnu, sa nedá určiť bez podrobnej štúdie, ktorá by preverila dopravu, parkovanie, vodu, kanalizáciu, odpad, prírodu či chodníky.

Rozvoj by mal určovať najslabší článok – ak niektorá časť územia dosiahne svoju kapacitu, ďalšia výstavba by mala počkať, kým sa problém nevyrieši. „Zmyslom nie je zastaviť rozvoj, ale udržať ho v rozsahu, ktorý nenaruší prírodu, kvalitu života obyvateľov ani dlhodobú hodnotu Tatier,” uzavrel Chudík.

X X x

V  ATÉNÁCH  OBĚTI,  VÝBUCH  PLYNU

Výbuch v centre Atén si vyžiadal šesť obetí. Pred explóziou mali obyvatelia cítiť plyn

Gréckym záchranárom sa v sobotu podarilo vytiahnuť z trosiek zrútenej budovy v Aténach telá všetkých šiestich ľudí, ktorí boli po výbuchu nezvestní.

Na snímke hasiči prehľadávajú trosky po piatkovom výbuchu a následnom zrútení budovy v aténskej turistickej štvrti Plaka neďaleko starovekej Akropoly v sobotu 26. septembra 2026.

Obete zatiaľ neboli oficiálne identifikované, uviedla stanica ERT News s odvolaním sa na záchranné zložky.

Podľa portálu eKathimerini išlo o štvoricu amerických turistov, ktorí si prenajali krátkodobé ubytovanie na prvom poschodí budovy, a starší manželský pár – 78-ročného Brita a 77-ročnú Grékyňu –, ktorí bývali na druhom poschodí.

Silný výbuch otriasol turistickou štvrťou Plaka v piatok približne o 7:30 h. Do pátrania po nezvestných sa následne zapojilo 30 hasičov so šiestimi vozidlami vrátane dvoch špeciálnych záchranných vozidiel a troch pátracích a záchranárskych psov.

Hasiči zachránili dve ženy zo susednej budovy. Polícia uviedla, že obe previezli do nemocnice. Podľa miestnych médií a jedného z obyvateľov utrpel pri výbuchu ľahké zranenia aj okoloidúci.

Úrady príčinu výbuchu vyšetrujú a medzi hlavné preverované scenáre patrí únik plynu, keďže obyvatelia tvrdili, že ho cítili krátko pred explóziou.

X XX

KDO  NOVÝM  KANCĹÉŘEM  NEMECKA?
Kdo nahradí Merze? Tichý zabiják Hendrik Wüst pokukuje po kancléřském křesle
Kancléřské křeslo se pod Friedrichem Merzem po katastrofických porážkách v zemských volbách povážlivě třese. Křesťanští demokraté hledají nového lídra, pozornost strany se obrací k premiérovi Severního Porýní – Vestfálska Hendriku Wüstovi. Populární lídr nejlidnatější spolkové země se prezentuje jako milující otec, interní zdroje ho označují za tichého zabijáka.

Hendrik Wüst hořké ráno po volebním debaklu CDU v Sasku-Anhaltsku zahájil svačinkou v podobě populárního currywurstu v Berlíně. A jednapadesátiletého premiéra nejlidnatější spolkové země Severní Porýní – Vestfálsko při tom u Braniborské brány zuřivě fotografovali novináři.

„Není to náhoda. Pokud jste premiérem nejlidnatější spolkové země, vlastnosti kancléře se od vás očekávají. A Wüst ví, jak si udržet obraz potenciálního lídra,“ popsal autor politikovy biografie Moritz Küpper.

Zářnou kariéru mu pošramotil korupční skandál v roce 2010. CDU tehdy nabízela sponzorům přístup k zemskému premiérovi. Wüst opustil křeslo generálního tajemníka, ale v regionální politice zůstal.

 

X XX

 

JAKÉ  NÁVRHY  DÁLE    USA   ČEKÁ?

Trump odmítl íránský návrh na otevření Hormuzu a konec války. ‚Jsou na tom špatně,‘ řekl

Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump v sobotu na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu.

Lodě v blízkosti Hormuzského průlivu

„Dali nám návrh, ale já jsem ho odmítl,“ řekl v sobotu Trump před Bílým domem novinářům podle serveru The Times of Israel.

Hormuzským průlivem proplulo nejvíc lodí od začátku července. Převezly asi 22 milionů barelů ropy

„Chtějí uzavřít dohodu, v jejímž rámci by průliv okamžitě otevřeli, protože na tom jsou velmi špatně,“ dodal Trump s tím, že USA mají nad Hormuzským průlivem „naprostou kontrolu“.

Trump v sobotu na své sociální síti zveřejnil mapu oblasti Hormuzského průlivu, k níž připsal „Trumpova úžina“.

Nejnovější plán na ukončení války představil novinářům v pátek v New Yorku íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, který tam v úterý jednal na okraj zasedání Valného shromáždění OSN s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem.

Arakčí řekl, že Teherán je připraven začít tento plán plnit okamžitě po schválení americkou stranou.

‚Pochybuji, že splní podmínky‘

Arakčí a jeho tým by měli pravděpodobně v New Yorku zůstat do středy, informovala v sobotu agentura IRNA s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Trump na zasedání OSN pohrozil zničením Íránu a slíbil konec války na Ukrajině. Předpověděl i pád Kuby

Íránský plán předpokládá zrušení americké blokády íránských přístavů a sankcí na prodej íránské ropy, uvolnění zmrazených íránských aktiv v zahraničí a zastavení bojů v celém regionu, včetně Libanonu a Jemenu.

Írán by otevřel Hormuzský průliv, jímž před válkou proudila pětina světového obchodu s ropou a zemním plynem.

Podle deníku The Wall Street Journal ale Trump pochybuje o tom, že Írán podmínky splní, a svým spolupracovníkům řekl, že považuje za pravděpodobné obnovení bombardování po listopadových volbách v USA.

Íránský prezident Masúd Pezeškján obvinil z uzavření Hormuzského průlivu Spojené státy, napsala v sobotu katarská televize Al-Džazíra. Té v rozhovoru také řekl, že Teherán už Washingtonu v jednání nedůvěřuje kvůli „opakovaným útokům po každém jednání“.

X X X

KOHO  ZVOLÍ  LIDÉ?

Lotyšsko čekají za týden volby. O orientaci na EU a NATO je jasno, řeší se migrace i civilní obrana

Přesně týden zbývá do voleb do lotyšského parlamentu, takzvané Saeimy. Za favorita je podle průzkumů považovaná strana, která ještě donedávna plnila opoziční roli. S kým ale utvoří koalici? Voliči mají na výběr z dalších 13 uskupení. A lotyšská média je vybízejí k tomu, aby při rozhodování, koho volit, nepoužívali umělou inteligenci, ale jen tu vlastní.

Současná lotyšská vláda je poměrně nová, protože ta původní padla. Premiérka Evika Silinaová odstoupila poté, co se jí nepodařila výměna ministra obrany po problémech s ukrajinskými drony, které opakovaně narušovaly lotyšský vzdušný prostor.

Do lotyšského vzdušného prostoru pronikl dron. Stíhačky Severoatlantické aliance ho sestřelily

Protože ale už zbývalo málo času do vyhlášení předčasných voleb, tak prezident Edgars Rinkēvičs pověřil sestavením vlády představitele tehdy opoziční strany Jednotná listina Andrise Kulbergse.

Ten udržel tón politiky pro EU a NATO, podporu Ukrajiny a podporu pokračování sankcí proti ruským oligarchům.

Dokonce navýšil popularitu své strany, kterou by nyní podle posledních průzkumů volilo 23 až 25 procent voličů. K vládnutí by ale potřebovala dva, možná i tři koaliční partnery. Jedním z nich pravděpodobně bude konzervativní Národní koalice.

Tématem voleb je celkem nepřekvapivě imigrace ze třetích zemí. Lotyšsko se potýká s pašováním lidí přes hranici s Běloruskem tak, jak tomu dříve bylo i mezi Běloruskem a Polskem.

Dalším tématem je civilní obrana. Mnoho stran například prosazuje založení dobrovolných obranných jednotek v regionech, povinné školení první pomoci každých pět až sedm let nebo udržování výdajů na obranu na pěti procentech.

,Přímý střet společnosti s novou realitou.‘ Pobaltské státy řeší, jak naložit s dronovými incidenty

Dalším velkým tématem je prorodinná politika, protože i Lotyšsko má problém s porodností. Mluví se i o podpoře návratu diaspory ze zahraničí, která se daří.

Poslední tři roky do Lotyšska přichází ze zahraničí více lidí, než kolik dříve z Lotyšska do zahraničí odcházelo.

Tématem se nakonec stalo i zdravotnictví, které má problém s dlouhými čekacími lhůtami, ale také se slabou profylaxí nebo nízkou účastí lidí v prevenci chorob.

Běžnému programu, který lotyšské politické strany nabízí, se dost vymyká program poměrně populární populistické strany Suverénní moc, která je zaměřená právě na podporu rodin.

Nechce například poskytovat žádné finanční prostředky na vojenské konflikty a chce také zrušit ztrátový, ale pro Lotyšsko strategicky velmi důležitý infrastrukturní projekt železnice Real Baltica.

Dále chce zrušit brannou povinnost a vyvést Lotyšsko ze Světové zdravotnické organizace.

Ovšem hlavní kandidátka této strany Julia Stepanenková má v posledních týdnech problémy s vyjasňováním vztahů svého otce s ruskými podnikateli. Její otec žije v Rusku a má údajně vazby na ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta.

Změny ve volebních komisích

Na poslední chvíli se také měnily desítky členů volebních komisí, které v Lotyšsku musí prověřit bezpečnostní služby.

Prezidenti pobaltských států chtějí posílení obrany vzdušného prostoru. Bojí se nových incidentů

Není to nic nového, děje se to už několik let a letos bezpečnostní služby rozhodly, že účast některých lidí v komisi může být potenciálním nebezpečím. Například kvůli tomu, že cestují do Ruska a Běloruska.

V Lotyšsku totiž od loňského roku platí zákon o omezení činnosti ohrožující národní bezpečnost, který zakázal například úředníkům nebo členům ozbrojených složek cestovat do Ruska a Běloruska, kde není možné zajistit jejich úplnou bezpečnost.

Jak zjistila redakce lotyšských veřejnoprávních médií LSM, tak například v Daugavpils, což je město, které obývá většinově ruskojazyčné obyvatelstvo, volební komise ukončily spolupráci s dvaceti pracovníky. Složení komisí se změnilo ale třeba i v Krāslavě.

X X X

NEJLEPŚÍ  ŘEŠENÍ  KAPITULACE  UKRAJINY,  VÝMĚNA  ZELENSKÉHO,
TRESTAT  ZA  MRTVÉ,  ZNIČENÍ   ZEMĚ,  ODSTRANIT  NACISTY  HITLERA
ROZDĚLIT  UKRAJINU  POLSKU,  SR,  MAĎARSKU…
      Taktika spálené země: mírotvůrce Trump a Putinův teror vhání Zelenského do kleští
      Ukrajina čelí další vlně brutálních vzdušných úderů. Ruská armáda už dávno necílí pouze na transformátory a teplárny. V posledních měsících se terčem raket a dronů stále častěji stávají civilní logistická centra, potravinové sklady, nákupní střediska a maloobchodní sítě.

      Tato destrukce přichází v kritický moment – v zákulisí mezinárodní politiky totiž probíhá masivní diplomatický tlak z Washingtonu, který se opět snaží dotlačit obě strany k jednacímu stolu.

      Jaký je cíl Kremlu

      Podle vojenských a bezpečnostních analytiků, jako jsou experti z britského institutu Royal United Services Institute (RUSI), má systematické ničení civilního zázemí jasně definované vojensko-ekonomické cíle.

      Americký prezident Donald Trump řekl, že tlačil na prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, aby s ruským vládcem Vladimirem Putinem uzavřel dohodu ještě před zimou. Za uplynulý měsíc podle něj v konfliktu zahynulo 25 tisíc lidí.

      Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov odmítl německé výzvy, aby Rusko zmírnilo svou „nebezpečnou“ eskalaci vůči Německu. Místo toho zemi obvinil, že je hlavním sponzorem Ukrajiny a že usiluje o to, aby se stalo vedoucí vojenskou mocností v Evropě. „Copak se nepoučili z druhé světové války?“ pronesl Lavrov ve svém projevu na výročním zasedání světových lídrů v rámci Valného shromáždění OSN.

      Rusko provedlo třetí noc po sobě dronový útok na ukrajinské hlavní město Kyjev. Útok způsobil několik požárů, jedna žena utrpěla zranění. Nad městem operovaly jednotky protivzdušné obrany, oznámil starosta metropole Vitalij Kličko.

      Chce paralyzovat zásobování a běžný život. Zničením skladů a obchodů Rusko neútočí na armádu, ale na schopnost státu přerozdělovat potraviny a základní zboží. Cílem je vyvolat chaos v logistice a humanitární krizi.

      Usiluje o ekonomické vyčerpání země. Soukromý sektor drží ukrajinskou ekonomiku nad vodou. Likvidace obchodních řetězců a distribučních center prohlubuje rozpočtový deficit země a zvyšuje její závislost na finanční pomoci Západu.

      Proč bude letošní zima tou nejkrutější pro Ukrajinu a jak s ní otřese ruská mobilizace

      Využívá psychologický teror. Jak uvádějí analytici z Chatham House, Kreml se snaží u ukrajinské veřejnosti vyvolat pocit, že nikde v zemi není bezpečno, a zlomit tak jejich odhodlání pokračovat v obraně.

      Konečným cílem je vynucení kapitulace před zimou. Podle ukrajinských analytiků, které cituje list The New York Times, Rusko stupňuje destrukci záměrně nyní, aby do nadcházejících vyjednávání vstoupilo z pozice síly, zatímco Ukrajina bude řešit hrozbu kolapsu základních životních funkcí.

      Trumpův tlak na dohodu. „Musíte se domluvit“

      Tato eskalace na bojišti se přímo protíná s novou realitou v Bílém domě. Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ukrajinskou hlavu státu Volodomyra Zelenského, aby uzavřel příměří. Během zářijového zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku dal Trump jasně najevo, že konflikt musí skončit co nejdříve.

      Trump tlačí na Zelenského. Chci, aby se ještě před zimou dohodl s Putinem, řekl

      “Chci, aby se dohodl. Chci, aby se domluvil s Putinem, a chci, aby se Putin domluvil s ním,“ prohlásil Donald Trump v rozhovoru pro média. Trump podle zdrojů serveru Axios evropským lídrům sdělil, že Vladimir Putin je připraven k okamžitému jednání. Současně však Trump dává najevo neochotu zavádět nové sankce či garantovat neomezenou vojenskou pomoc, pokud Kyjev „konstruktivní“ dialog odmítne.

      Energetické příměří jako první krok?

      Zelenskyj se ocitl pod extrémním tlakem. Sice odmítá územní ústupky bez pevných bezpečnostních záruk, musí však reagovat na realitu slábnoucí americké podpory.

      Jako pragmatické východisko z patové situace navrhl Zelenskyj během schůzky s Trumpem takzvané energetické příměří. Kyjev nabízí, že zastaví své úspěšné dronové útoky na ruské rafinérie a ropné sklady, pokud Moskva na oplátku přestane raketami ničit ukrajinskou energetickou a civilní infrastrukturu. K příměří vyzvaly i desítky evropských zemí včetně Česka. Kreml to odmítl s tím, že by se akorát umožnilo Ukrajině chytit druhý dech.

      Jako ozvěna před vpádem z roku 2022. Jak Putin opět mluví o míru a lidských právech

      Moskva tak nemá ani zapotřebí pauzy, které by podle bezpečnostního analytika Marca Wellera z Chatham House mohla také využít jako taktické pauzy k přezbrojení a k přípravě na další fázi války. Na druhou stranu nemůže odmítnout kvůli Trumpovi aspoň zdání dalšího vyjednávání.

      Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov naznačil, že třístranná jednání mezi Ruskem, USA a Ukrajinou by mohla být obnovena v říjnu. Zároveň vyloučil však možnost přímého setkání lídrů na summitu G20 v Miami a zdůraznil, že mezi oběma stranami prozatím neexistuje dohoda, která by sloužila jako základ pro další rozhovory.
      X X X
      MOST  V  BŘEZOVÉ  NECHAT  VOLNÝ…

      Sucho odhalilo historický most v přehradě Březová u Karlových Varů

      Hladina přehrady Březová u Karlových Varů, nedostatkem trvalejších srážek se už dostává na nejnižší úroveň za posledních zhruba 20 let. Podle mluvčí Povodí Ohře Dany Zikešové se hladina přehrady blíží mezní hranici, kdy bude muset povodí odtok omezit.

      Sucho odhalilo na dně Orlíku rezavé sudy. Lidem se vybavují vraždy, volají policii

      Uprostřed přehrady hladina odhalila i normálně zatopený historický most. Ten se stal cílem desítek lidí, kteří nyní mohou suchou nohou přejít z jednoho břehu přehrady na druhý právě po odhaleném mostě.

      Do přehrady podle údajů Povodí Ohře přitéká z řeky Teplé nyní 100 litrů vody za sekundu. Z přehrady podle dnešních údajů vytéká 230 litrů.

      „O povolení omezit minimální odtok v případě potřeby jsme požádali vodoprávní úřad už začátkem srpna. A 11. září jsme získali povolení. Odtok budeme muset omezit, pokud se hladina dostane na 421 metrů nad mořem,“ řekla Zikešová. Dnes byla hladina Březové na 421,31 metru nad mořem. Při poklesu hladiny o několik centimetrů denně je tak možné, že hladina dosáhne do týdne krajní hranice 421 metrů nad mořem.

      Orlík mu vzal rodný dům, sucho ho nyní odhalilo. Pamětník se znovu podíval domů

      Ačkoli má Povodí Ohře povolení snížit odtok až na 100 litrů za sekundu, podle mluvčí se bude Povodí Ohře snažit na tuto úroveň odtok neomezit, pokud to nebude nezbytné. Minimální zůstatkový odtok je množství vody, které je potřeba pro zachování živočichů v řece pod přehradou.

      Podle Zikešové ani hrázný na přehradě Březová takový nedostatek vody nepamatuje, i když slouží na přehradě 22 let. Na nezvyklou podívanou se na přehradu jezdí denně podívat stovky lidí, kteří si fotí historický most, který je za normální situace několik metrů pod vodou.

      Nádrž Březová se nyní změnila v horní části v bahnitou plochu, kterou protéká asi metrový potůček, který je za normálních okolností řekou Teplá. V dolní části, blíže hrázi, sice zůstala voda, ale rozděluje napůl vynořený most.

      Na obou březích je vidět pás odhalených břehů, který je vysoký přes tři metry. Asi jediní živočichové, kteří situace využívají, jsou kachny, které nyní hledají potravu ze dna na místech, kde byla dříve třímetrová nebo čtyřmetrová hloubka.

      X XX

      PŘEHRADA  SLAPY  BEZ  LODÍ,  VODA  SE  VYPOUŠTÍ

      Povodí Vltavy poprvé v historii upouští Slapskou přehradu. Někde hladina klesla skoro o 7 metrů

      Hladina Slapské přehrady dál klesá. Povodí Vltavy ji už tři týdny upouští kvůli minimálnímu stavu vody v nádrži Orlík. Podle ředitele státního podniku Petra Kubaly by se do dvou týdnů mohly začít objevovat budovy, které voda zaplavila při stavbě přehrady před víc než 70 lety.

      K upouštění Slapské přehrady došlo vůbec poprvé v historii.

      „Standardně byla hladina tak, že všechna mola byla na vodě. To znamená, tady, jak vidíte tu modrou loďku, tak až sem sahá standardně voda. Standardně bychom teď byli po pás ve vodě,“ říká chatař Daniel Merta, který stojí na suché kamenité pláži. Voda začíná až o několik metrů níž.

      Povodí Vltavy poprvé v historii upouští Slapskou přehradu. Na některých místech kvůli tomu hladina vody klesla téměř o 7 metrů

      „Výšku neodhadnu, ale bude to šest nebo sedm metrů určitě,“ hádá v přístavišti ve Skalici, něco přes dva kilometry od slapské hráze.

      „Nikdy jsem to tady neviděl, nepamatoval. Je zajímavé to vidět, jak ty břehy vypadají. Kdyby měla voda jít ještě níž, místní usedlíci říkají, že by tady měly být pozůstatky nějaké staré hospody. Takže z toho hlediska, že to člověk pozná a uvidí, je to zajímavé,“ podotýká Merta.

      Řeka v Kamýku nad Vltavou připomíná dnes spíš potok 

      Ani jedna loď

      Všechny lodě jsou teď vytahané z vody. „Ani jedna loď. Všechno je vytahané, všechno je venku. Zavčasu dali všichni vědět, že to bude. Nebylo to překvapivé, dávali jim čtrnáct dní, měsíc dopředu vědět. S tím, že ta voda je potřeba pro Prahu a dál, takže si myslím, že s tím jsou lidi smíření,“ míní.

      Hladina Slapské přehrady dosáhla kóty pro zimní období. Klesla pod hranici 267,5 metru

      Upouštění Slap se podle Merty více projevilo v Kamýku nad Vltavou. Řeka tady připomíná spíš menší potok. Jitka Žebrakovská si vyšla na procházku se psem podél vody. „Tady, jak je pruh trávy, je vidět, kam voda dosahuje běžně,“ ukazuje.

      „Já tady bydlím od roku asi 1985 a nikdy to nebylo takhle suché,“ vypráví pro Český rozhlas Střední Čechy. „Letos tady i lodě z půjčovny byly minimálně. Na tomhle místě pod silnicí je často sundávají na vodu nebo je zase vyzvedávají, takže to často sledujeme,“ dodává. Poslední měsíc se to ale neděje. „Co to kleslo, tak už ne, protože se sem nahoru asi už vůbec nedostanou od Slap,“ říká Žebrakovská.

      Hladina vody na Slapech klesá tempem zhruba metr až metr a půl za týden 

      Pokles metr za týden

      Pozůstatky staveb, které voda zatopila při stavbě Slapské přehrady před více než 70 lety, tady zatím vidět nejsou. Podle ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly je k tomu potřeba, aby hladina klesla ještě zhruba o dva metry.

      Lodě z orlické přehrady vytahuje kvůli suchu jeřáb. Hladina je oproti normálu o dvanáct metrů níž

      „Aktuální situace je taková, že klesáme zhruba metr až metr a půl za týden. Takže to máte ty dva metry do čtrnácti dnů to s nejvyšší pravděpodobností klesne,“ počítá.

      Domácnosti ale podle něj úbytek vody nepoznají. „Lidé v domácnostech to nepoznají vůbec. Zásobování pitnou vodou je zajišťováno převážně z vodárenských nádrží a veškeré vodárenské nádrže v našem povodí jsou naplněny na 50–85 procent, takže tam nepředpokládáme ani v dlouhodobějším horizontu jakákoli omezení,“ uvádí Kubala.

      K upouštění Slapské přehrady došlo vůbec poprvé v historii.

      X X X

      ŠVEJDAR  CHCE  ZNOVU  K  POLICII  NA  MÍSTO  ŘEDITELE?

      VYHNAL  HO  RAKUŠAN

      DODNES  POLICIE,  NKU,  NSZ  BRADÁČOVÉ  NEVYŠETŘILO,  ODKUD  DOSTAL

      RAKUŠAN,  STAROSTOVÉ  MILIONY  ZE  ZAHRANICÍ

      POLICIE,  NKU,  NSZ  DNES  PŘED  VOLBAMI  ŠETŘIT,  RAKUŠANA  STÍHAT,

      PODVODY?

      Nástup bývalého policejního prezidenta Jana Švejdara na místo výkonného ředitele bezpečnosti Letiště Václava Havla podle zjištění iROZHLAS.cz proběhl standardním způsobem. Okolnostmi výběrového řízení se zabývalo auditní šetření, které se spustilo po nástupu nového předsedy představenstva letiště. Vedení přitom pro Švejdara příznivé výsledky auditu nyní veřejně nekomentuje.

      Od letošního ledna odpovídá bývalý policejní prezident Jan Švejdar za bezpečnost Letiště Václava Havla.

      Nová mise bývalého policejního prezidenta. Švejdar bude odpovídat za bezpečnost Letiště Václava Havla

      Provozuje ho státní podnik Letiště Praha, ve kterém vykonává majetková práva ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou (ANO). Z rozhodnutí resortu se stal v srpnu členem představenstva podniku Radomír Lašák, orgán ho pak zvolil předsedou.

      Po nástupu zadal Lašák forenzní audit hospodaření letiště. Současně se rozběhla prověrka, za jakých okolností se stal Švejdar bezpečnostním ředitelem.

      „Na toto téma právě probíhá ve společnosti interní audit. O výsledku tohoto auditu budeme informovat po jeho skončení,“ uvedl minulý měsíc mluvčí podniku Jiří Hannich.

      Jak nyní zjistil iROZHLAS.cz, ve Švejdarově případě je šetření skončeno. Redakce se mohla seznámit s výslednou auditní zprávou. Prověrka v průběhu výběrového řízení ani v podmínkách výkonu funkce neshledala nic podezřelého.

      Přiměřené dosažení ideálních požadavků

      „Lze podat ujištění, že průběh výběrového řízení odpovídal standardům výběrových řízení v LP (Letiště Praha). Požadavkům na ideálního kandidáta bylo výběrem Jana Švejdara přiměřeně dosaženo. Současně podmínky výkonu funkce Jana Švejdara, VR/BZP (výkonný ředitel bezpečnosti), odpovídají podmínkám pro výkon této funkce.“

      Předseda představenstva státního podniku Letiště Praha Radomír Lašák 

      Takto zní hlavní zjištění auditní zprávy, která vznikla v první polovině srpna. Prověrka se zabývala šesti oblastmi soutěže a následného výkonu funkce.

      Jednou z podmínek výběrového řízení bylo držení bezpečnostní prověrky na třetí nejvyšší stupeň „důvěrné“, případně připravenost k jejímu získání.

      Podle auditní zprávy měl Švejdar v době přihlášky do soutěže osvědčení dokonce na nejvyšší stupeň „přísně tajné“, jež mu vypršelo letos 3. ledna. Držitelem prověrky na „důvěrné“ se stal 13. ledna, tedy osm dní po nástupu do funkce. V tomto ohledu se odehrálo vše podle pravidel.

      V požadavcích soutěže stálo také vzdělání v oboru bezpečnosti nebo příbuzném oboru. Švejdar vystudoval speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.

      V rámci studia absolvoval kurzy krizového managementu, práva a prevence kriminality, což kontroloři vyhodnotili jako splnění podmínky příbuzného oboru.

      Transparentní výběrové řízení

      Otázkou byly také Švejdarovy jazykové schopnosti. V nárocích výběrového řízení nebylo doložení jazykových certifikátů, ale ideální dovednost byla podle podmínek angličtina na úrovni B2/C1. Výběrová komise otestovala Švejdara během soutěže, kdy prokázal znalost na nižší úrovni A2/B1. Komise i auditoři tento stupeň přijali jako „akceptovatelný“.

      Odešel kvůli Rakušanovi, teď chce bývalý policejní prezident zpět na ředitelské místo v bezpečnosti.

      Výběrové řízení vyvrcholilo 24. října minulého roku druhým kolem, do kterého nastoupili tři uchazeči. Se všemi provedla komise osobní schůzky a jednohlasně vybrala Švejdara. „Z pohledu Interního auditu se jednalo o transparentní výběrové řízení nevykazující žádné nestandardní znaky,“ uvádí k tomu zpráva.

      Kontroloři se zabývali také podmínkami Švejdarovy pracovní smlouvy. Ředitel bezpečnosti má k dispozici auto pro služební i soukromé potřeby, podle kontraktu má také nárok na jeden den práce z domova týdně. Švejdar bydlí ve vesnici v Královéhradeckém kraji.

      „Plně v souladu s řídicí dokumentací,“ stojí v auditní zprávě k oběma podmínkám Švejdarovy pracovní smlouvy. V souvislosti s prací z domova zanesli kontroloři do dokumentu poznámku, že výkonný ředitel bezpečnosti od svého nástupu nepracoval z domova ani jednou.

      ‚To netuším, to mi nic neříká‘

      „Co se samotného procesu týče, nebudeme sdělovat informace v jeho průběhu ani před standardním ukončením procesu,“ odpověděl na dotazy ohledně stavu a výsledků auditu týkajícího se Švejdara ředitel komunikace a marketingu Letiště Praha Marek Zeman.

      Lašák a stávková pohotovost

      Nástup Radomíra Lašáka do čela Letiště Praha vzbudil emoce. Proti jsou odbory státního podniku, které vstoupily do stávkové pohotovosti. Také jim vadí Lašákovy historické vazby na České aeorolinie, řídil je v době ekonomického propadu, i skutečnost, že ministerstvo financí nevysvětlilo, podle čeho ho vybralo.
      Lašák uspěl ve výběrovém řízení, v němž porazil předchozího šéfa letiště Jiří Pose, který platil za úspěšného manažera. „Neznáme tu vizi, kterou má pan nový šéf o rozvoji letiště. Bylo nám jen prezentováno, že je potřeba další větší rozvoj. Vůbec nevíme, s čím přijde, musíme čekat až na jeho nástup,“ řekla Vlasta Pallová za odbory.

      Jenže jak stojí výše, k ukončení šetření došlo už v první půli srpna. Podle dvou zdrojů redakce obeznámených s průběhem procesu už je o něm navíc zpravené i vedení letiště.

      „Představenstvo závěrečnou zprávu tohoto auditního prošetření projednalo a vzalo na vědomí na svém zasedání 25. srpna,“ uvedl jeden ze zdrojů.

      Redakce se tak znovu ptala ředitele komunikace, zda tyto informace oficiálně potvrdí. Zeman nejprve odpověděl, že auditní proces „určitě“ ještě běží. „To vůbec netuším, to mi nic neříká,“ reagoval pak na dotaz, zda ví, že zpráva byla hotová už v první půli srpna a že ji představenstvo projednalo.

      Následně si mluvčí vyžádal tyto otázky písemně. Přislíbil, že je ověří. „Děkuji za doplňující dotazy, ale vzhledem k tomu, že se týkají personálních záležitostí, nemohu je veřejně komentovat,“ odepsal nakonec po šesti hodinách.

      „Já jsem teď v autě a potřebuju někam dojet,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák na žádost o stanovisko k výsledku auditu, když ho redakce zastihla na telefonu. Při následném průběhu rozhovoru říkal, že neslyší a opakoval „haló“. Na následující písemnou žádost už neodepsal. A nebral telefon. Sám Švejdar se po prosbě redakce komentáře zdržel.

      X X X

      PAPEŽ  VE  FRANCII

      MĚL  BY  TAKÉ  PŘIMĚT  POLITIKY  UKRAJINY  KE  KAPITULACI  UKRAJINY,

      JAK  ŽÁDÁ  USA,  TRUMP

      UŽ  25  TISÍC  MRTVÝCH  ZA  MĚSÍC

      A  JEDNAT  O  KAPITULACI  UKRAJINY  I  NESCHOPNÝ  VOJÁK  PAVEL  V  PRAZE

      NA  HRADĚ

      Papež Lev XIV. se přesunul z Paříže do Lurd na jihu Francie. V sobotu večer navštívil jeskyni Massabielle, jedno z nejvýznamnějších poutních míst křesťanství a pomodlil se k Panně Marii. Dopoledne před jeskyní odslouží mši, na kterou by mělo dorazit 150 tisíc věřících. Setká se také s oběťmi sexuálního násilí ze strany církevních představitelů.

      Papež Lev XIV. se modlí v jeskyni zjevení v Massabielle v poutním místě Panny Marie Lurdské ve Francii.

      V roce 1858 se v Lurdech podle katolické tradice tehdy čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové osmnáctkrát zjevila Panna Marie.

      Papežovu mši v centru Paříže navštívily statisíce lidí. Chyběl na ní Macron, který papeže přijal v pátek

      Dívka na její pokyn údajně objevila léčivý pramen, jehož vodou se poutníci omývají. Lurdy jsou proto pevně spjaty s nemocnými a nadějí na uzdravení.

      Na sobotní mši na Champs-Élysées v Paříži přišlo až 700 tisíc lidí. „Už dlouho jsem nic takového nezažila. Líbilo se mi, že nás bylo tolik. Byl to hluboký duchovní okamžik, chvíle společenství a bratrství,“ popisuje pro Radiožurnál jedna z účastnic Marie-Joel.

      Papež se na mši často obracel k mladým lidem, které nazval nadějí katolické církve. Právě těm byla věnovaná i vigilie na fotbalovém stadionu v Saint Denis.

      Oběti sexuálního násilí

      Podle agentury AFP by jedním z nich měl být Jean-Marie Delbos, bývalý žák katolické školy Notre-Dame de Bétharram nedaleko Lurd.

      Jako desetiletý sirotek nastoupil v roce 1956 do katolického internátu, kde ho podle jeho svědectví kněz Henri Lamaz opakovaně sexuálně zneužíval.

      Přestože chlapec incident nahlásil již tehdy, vyšetřování nikam nevedlo a církev ho oficiálně uznala za oběť až v roce 2023.

      Podle nezávislé komise, kterou francouzská katolická církev pověřila vyšetřením sexuálního násilí, bylo od roku 1950 v tamním církevním prostředí zneužito odhadem 330 tisíc nezletilých.

      X X X

      DEMONSTRACE  PROTI  CHOVU  PRASAT  NA  VYSOČINĚ

      Aktivisté vtrhli do chovu, zveřejnili záběry uhynulých prasat. Policie je zadržela

      Přes 20 aktivistů obsadilo v neděli ráno chov prasnic v Markvarticích na Jihlavsku s cílem upozornit na podmínky v některých chovech. Další aktivisté s transparenty protestovali před bránou podniku. Přivolaná policie nejprve vyzývala lidi uvnitř k odchodu. Když to neudělali, začala je po přibližně dvou hodinách postupně z areálu odvážet v policejních autech. Všech 24 zajištěných lidí už policie propustila. Jsou podezřelí z přestupku.

      Podle hlavní zootechničky podniku Zdenky Pokorné vstupem na porodnu prasat aktivisté ohrozili zdraví zvířat.

      Podnik v Markvarticích si aktivisté vybrali náhodou, řekla mluvčí protestujících. Stal se pro ně zástupcem dalších zemědělských chovů, kde prasnice přivádí na svět selata v porodních klecích, ve kterých tráví bez možnosti volného pohybu několik týdnů. Na problém se podle ní aktivisté rozhodli upozornit nenásilnou formou s fotografiemi a transparenty s nápisem „Legální neznamená morální“.

      Aktivisté také zveřejnili směs fotografií, na nichž jsou podle nich mimo jiné vidět kruté podmínky v některých chovech, ve kterých zvířata žijí. S Markvarticemi nicméně nesouvisejí. Na jiných fotkách jsou vidět aktivisté u boxů, z nichž je patrné, že jsou zvířata i prostředí udržovány v čistotě.

       Podle aktivistů nemá o podmínkách zvířat veřejnost často ani tušení, či se takovým informacím cíleně vyhýbá aby nemusela měnit zažité zvyky.

      „Matky malých selat jsou kvůli tomu v masovém měřítku nuceny rodit velké počty mláďat a následně v bolestech ležet na tvrdém betonu v malé kleci, ve které mohou pouze ležet, stát či sedět. Svá mláďata si nemohou pořádně prohlédnout, olízat ani očichat, v takzvaných porodních klecích se totiž nemohou ani otočit. V prostředí plném výkalů a intenzivního zápachu tráví mladé matky pět nekonečných týdnů,“ uvádějí aktivisté.

      Černý velkochov hrůzy u Brna. Vyhublé slepice bez peří se vzájemně pojídaly

      Vstupem na porodnu podle Pokorné aktivisté porušili veterinární zákon. „Pokud byli ve styku se zvířaty, s prasaty, tak nám sem mohou zavléct africký mor a další nemoci. Máme tady 120 prasnic, od nich 80 prasniček a selata,“ dodala Pokorná.

      Od ošetřovatele se v neděli asi v 6:50 dozvěděla, že jsou v objektu lidé, kteří ho nechtějí opustit. Potom zástupci podniku kontaktovali policii. Na místo přijelo několik hlídek, výzvy k opuštění areálu aktivisté neuposlechli. Policie nakonec od prasat vyvedla 24 lidí, sdělila její mluvčí Michaela Lébrová.

      Všech 24 zajištěných osob bylo pro provedení nezbytných úkonů propuštěno. Osoby jsou podezřelé z přestupkového jednání, ale není vyloučeno, že dojde ke změně právní kvalifikace,“ uvedla odpoledne Lébrová.

      Prasata v Markvarticích chová Zemědělská společnost Stará Říše s. r. o., která má podle informací z veřejných rejstříků 39 společníků a hospodaří na více než 1000 hektarech polí a luk.

      X X X

      PAPEŽ  PROTI  UMÍRÁNí  LIDÍ,  VRAŽDÁM  NA  UKRAJINĚ I  JINDE
      PAPEŽ,  VATIKÁN  S  POLITIKY  UKRAJINY  ZAJISTIT  RYCHLOU  KAPITULACI,
      JAK  ŽÁDÁ  USA,  TRUMP

      Papež ostře odsoudil asistované umírání. Označil ho za „falešný soucit“

      Papež Lev XIV. při návštěvě francouzského poutního místa Lurdy ostře odsoudil legalizaci lékařsky asistovaného umírání. Označil ji za „falešný soucit“ a zdůraznil, že podle katolického učení je třeba chránit lidský život až do přirozené smrti. Francouzský parlament v polovině července schválil zákon, který za přísných podmínek umožní asistované umírání nevyléčitelně nemocným pacientům.

      První americký papež sloužil mši na louce vedle hlavní baziliky v Lurdách před asi 150 000 lidmi, z nichž mnozí byli na invalidních vozících. Poté navštívil pečovatelské centrum pro nemocné v areálu poutního místa. Lidi, kteří žijí ve „strašné bolesti“, se snažil povzbudit slovy, že mají vrozenou důstojnost, kterou žádný zákon ani algoritmus nemůže odstranit.

      „Právě naopak – ve jménu této nezcizitelné lidské důstojnosti musíme odmítnout pokušení způsobit smrt pod rouškou falešného soucitu. To, co je legální, nemusí být nutně morální,“ řekl Lev XIV. za potlesku davu.

      Základní otázky existence. Dbejme v ráji strojů o lidskost, nabádal papež v Paříži

      Papež během návštěvy Francie opakovaně vyzýval k většímu respektu k životu. Připomínal katolické učení, podle něhož je třeba chránit lidský život od početí až do přirozené smrti. Toto učení se promítá do tvrdého odporu proti potratům, eutanazii a asistované sebevraždě.

      „Vaše berle, vaše invalidní vozíky a vaše skryté slzy nejsou překážkou. Naopak, právě zde jste plně respektováni a vítáni. Lurdy jsou požehnaným místem, kde se vyznává krása a posvátnost života, neboť život je zde vítán jako vzácný dar od Boha,“ řekl papež ve své homilii.

      Základní otázky existence. Dbejme v ráji strojů o lidskost, nabádal papež v Paříži

      V Lurdech, kde církev uznala 72 zázračných uzdravení za autentická, je otázka respektu k nejslabším, nemocným a zranitelným obzvláště palčivá. Město se v poslední době stalo také místem uzdravení pro oběti sexuálního zneužívání duchovními. Papež by se v neděli vpodvečer měl setkat se sedmi oběťmi, včetně jedné zneužité v dospělosti. Setkání má poukázat na další rozměr krize zneužívání, které církev čelí.

      X X X

      VĚTŠÍ  PÉČI  O POSTIŽENÉ  DĚTI  I  DOSPĚLÉ

      Školy plné bariér. Děti s postižením se vzdávají vysněných oborů kvůli schodišti
      Děti na vozíku si nevybírají školu podle toho, co by se jim líbilo studovat nebo kterou školu mají nejblíž. Volí takovou, která má výtah, dostatečně široké chodby a toalety nebo alespoň minimum schodů. Hledání je náročné a často trvá celé měsíce. Přestože školy by se správně dětem a jejich potřebám měly přizpůsobit.

      „Když onemocní učitel, dostane třída někoho na suplování. Když onemocněla asistentka, dcera zůstávala dva, tři týdny doma a vzdělávat se musela sama. Nikdo jiný jí pomoci s přesunem po školních chodbách nechtěl,“ vypráví Zuzana z Prahy, jejíž šestnáctiletá dcera je na invalidním vozíku.

      Podobné problémy znají i další rodiny s dětmi s postižením. Eva z Královéhradeckého kraje má dva syny, oběma od dětství chabnou svaly. Z opatrné chůze o berlích se postupně kvůli neléčitelnému onemocnění – svalové dystrofii – stává pohyb možný hlavně na invalidním vozíku. Kluci jen obtížně vyjdou pár schodů, v „dobrý“ den ujdou maximálně dvě stě metrů. Škola, do níž oba dva ještě nedávno chodili, nemá výtah. Schodolez, tedy zařízení, které lidem s postižením pomáhá zdolat schody, je podle Evy schovaný ve skladu a nikdy se řádně nepoužíval.

      „Úřad je v patře, věci řeší na chodbě“. Skupina testerů hledá bariéry na úřadech

      „A toalety? Ty nejsou bezbariérové vůbec. Aby se třída přesunula do nižšího patra? Neexistuje, učitelky jsou prý na svoje učebny zvyklé. Ale tehdy, při nástupu, jsme byli šťastní, že nás vůbec někde vzali. Kvůli lékům, které kluci dříve brali třeba i v době obědů, školy odmítaly naše syny vzít. Proseděli jsme hodiny a hodiny u počítače a vyhledávali jsme si informace o bezbariérovosti, schodištích, budově každé školy v okolí i vzdálenějších městech,“ líčí

      Bezbariérovost škol je v Česku povinná pro novostavby nebo školy po významné rekonstrukci. Starší školní budovy jsou „z obliga“ do té doby, než na školu nastupuje žák, který speciální vzdělávací potřeby má. Podle školského zákona by pak škola ve spolupráci s jejím zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či krajem, měla zajistit, aby se dítě do školy dostalo a mohlo se tam pohybovat. Jenomže to ne vždy zafunguje.

      Výběr školy? Podle výtahů

      Zmíněná Zuzana z Prahy takto přišla o možnost zapsat dceru na spádovou základní školu. „Pan ředitel napřed kývl, ale pak nastoupil s tím, že pro dceru to nebude dobré prostředí, vymlouval se na početné ročníky. Když ty výmluvy slyšíte, nechcete tam dítě dávat,“ popisuje maminka.

      V deváté třídě, když se dívka rozhodovala o středoškolském oboru, jim pak zbyly jen dvě možnosti – obě v Jedličkově ústavu pro děti s tělesným postižením. Přestože je dívka hudebně nadaná, ovládá několik nástrojů a baví ji i jazyky, na žádnou konzervatoř ji vzít nechtěli. Situaci komplikuje, že dívka má postižený i zrak.

      „Tam, kde by bylo možné využít bezbariérový přístup, je problém s tím, že dcera velmi špatně vidí. Na škole pro nevidomé zase byl problém, že by prý speciální úpravy, které by jí umožnily používat vozík, ohrožovaly ostatní nevidomé děti. Školy ani nemají zkušenosti s asistenty, slyšeli jsme také, že kvůli naší dceři škola nehodlá snižovat laťku, dávat úlevy,“ shrnuje Zuzana. A tak její dcera v září nastoupí na obor sociální práce, přestože se mu věnovat nechce. Obrečela to celá rodina.

      Chyběly jí kroužky pro handicapovaného syna, tak je založila sama

      Přihlášku na střední si v zimě podávala i Šárka z Prahy. Nevybírala jako její spolužáci podle pověsti školy, zkušeností kamarádů nebo nabídky předmětů. A už vůbec se nemohla ohlížet na to, kolik žáků se na školu hlásí a jak těžké bude se tam dostat. „Zvládnu toho dost. Ale potřebuji, aby budova školy měla výtah. Obeslala jsem proto 18 zdravotních lyceí a gymnázií s dotazem a ukázalo se, že bezbariérové jsou jenom tři z nich,“ popisuje Šárka s tím, že přihláška pak mířila právě na tyto školy.

      Nedobrovolně se učí doma

      Na to, že rodiny s dětmi s postižením čelí nejrůznějším systémovým problémům, dlouhodobě poukazuje i Kancelář veřejného ochránce práv. Ačkoli se stát zavázal, že bude překážky odstraňovat, příliš se to nedaří.

      „V důsledku přetrvávání překážek například roste počet dětí, které nedobrovolně zůstávají v domácím vzdělávání. V těchto krajních případech děti přicházejí o kamarády a cenné životní zkušenosti. Rodiče se kvůli tomu nezřídka musí vzdát zaměstnání, což rodiny vystavuje finanční nejistotě. Tratí na tom celá naše společnost v rovině lidského potenciálu a jím vytvářeného bohatství,“ míní zástupce ombudsmanky a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm.

      Přitom zřizovatelé mají možnost čerpat na úpravy budov peníze. „Na bezbariérovost vypisovalo ministerstvo školství dotace. Závisí prioritně na schopnosti každého ředitele se zřizovatelem, starostou nebo krajem, jak dalece jsou schopni a akceschopni podat žádost. Jsou to drahé investice, utáhnout to jenom z financí zřizovatele je problematické, zvlášť v případě malých škol na malých obcích. Jsou to drahé, milionové investice. Někoho to mohlo odradit, je s tím administrativní zátěž a také běh na delší trať, nehledě na stavební povolení,“ vyjmenovává možné důvody, proč školy nejsou bezbariérové, primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová. Ta má v předsednictvu Svazu měst a obcí na starosti školství.

      Školy vyhánějí děti s postižením, podle nich se mají vzdělávat doma s rodiči

      O tom, jestli daná škola bezbariérová je a nakolik, se rodiny nemohou dozvědět jinak než přímo od samotné školy. Na ministerstvu školství neexistuje žádný ucelený přehled. Bezbariérovost sice sleduje Česká školní inspekce, ale ani tato data nejsou komplexní a aktuální. Šéf resortu Robert Plaga nedávno v odpovědi na interpelace ve Sněmovně uvedl, že takový přehled by mohl vzniknout, jenomže až koncem roku 2029.

      Jindra Landová, která vede organizaci Obyčejný život a stojí za projektem Výtahy do škol, se to ale rozhodla uspíšit. Sama má dceru na vozíku a útrapami hledání školy si také procházela. Vytvořila seznam, jakousi mapu všech mateřských, základních a středních škol, v níž se zobrazují údaje právě o bezbariérovosti. Doprovází ji dotazník, přes nějž mohou údaje o školách vyplňovat jak samotní zaměstnanci a zřizovatelé, tak i rodiče nebo žáci.

      „Nechceme školy hodnotit ani porovnávat. Nově vznikající databáze má především pomoci rodinám vozíčkářů zorientovat se v situaci, která je dnes nepřehledná a často frustrující. Jde o to, aby rodiče věděli, kam má smysl jít a kam ne. A aby nemuseli znovu zjišťovat to, co už někdo zjistil před nimi,“ vysvětluje Jindra Landová. Údaje o bezbariérových školách bude postupně prověřovat Česká asociace paraplegiků – CZEPA a ověřené informace si pak převezme do platformy Vozejkmap.

       

       

       

       

       

      \

       

       

       

       

       

       

      Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.