Schillerová přestat platit poslancům za komise, mají platy.Zrušit zbytečný senát, není v SR, ušetří se mld. Fico: Brusel obrovský problém. Ve Lvově oslavovali UPA a Banderu. Papež Putina o humanitárne prímerie v Oleškách, nedostatek vody, potravín,liekov. Trump dištancuje od Bidenovy války, Zelenský neodmítl válku. Exsoudce Kafka Ostravy vylákal od lidí 32,3 milionu
Fico odhalil, čo sa dialo za dverami summitu EÚ. Brusel má podľa neho obrovský problém. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v piatok na zasadnutí Európskej rady v Bruseli požiadal úniu o ďalšiu pôžičku vo výške 70 miliárd eur na rok 2027. Oznámil to premiér SR Robert Fico, ktorý na rokovaniach jasne zdôraznil, že Slovensko sa na nej podieľať nebude. Podľa jeho slov sa k nemu pridal aj maďarský premiér Péter Magyar.
Holandský premiér Rob Jetten, slovenský premiér Robert Fico, luxemburský premiér Luc Frieden, bulharský premiér Rumen Radev, švédsky premiér Ulf Kristersson, maďarský premiér Péter Magyar a predseda Európskej rady António Costa počas rokovania za okrúhlym stolom v rámci záverečného druhého dňa summitu EÚ.
Predseda vlády ocenil spoluprácu krajín V4, ku ktorej sa pri rokovaniach o cenách energií podľa neho pridalo a zohralo dôležitú úlohu aj Taliansko. „Uložili sme Európskej komisii, aby vo veľmi krátkom čase reagovala a prišla s ďalšími opatreniami, ktoré budú reagovať na vysoké ceny elektrickej energie, ale predovšetkým budú tieto opatrenia reagovať na obrovské rozdiely, ktoré sú v cenách elektriny v rámci krajín EÚ,“ vyhlásil Fico.
Do záverov sa podľa premiéra dostala aj požiadavka na preskúmanie systému obchodovania s emisnými povolenkami ETS vrátane mechanizmu, ktorý umožňuje využiť rezervy emisných povoleniek na tlmenie prudkého rastu ich cien. Slovensko chce podľa Fica preskúmať aj dosah systému ETS2 na domácnosti a ďalšie sektory.
Pokiaľ ide o budúci rozpočet EÚ na roky 2028 až 2034, Fico konštatoval, že členské štáty sú zatiaľ ďaleko od dohody. „Absolútne žiadna dohoda nie je. Sú krajiny, ktoré chcú znižovať svoje príspevky do rozpočtu (EÚ)… My tomu rozumieme, že dnes nemecký spolkový kancelár, ktorý je najväčším prispievateľom, rozmýšľa, ako znižovať tie príspevky, pretože musí niečo doručiť domov. Zase my hovoríme, že ak im rozumieme, tak nechajme aspoň zachovanú kohéziu, to je odstraňovanie regionálnych rozdielov, a spoločnú pôdohospodársku politiku,“ poznamenal Fico. Podľa jeho slov bude náročné dosiahnuť dohodu do konca roka, ako to presadzuje predseda Európskej rady António Costa.
Varoval tiež pred povinným zastropovaním poľnohospodárskych dotácií na úrovni 100.000 eur, ktoré by podľa jeho slov mohlo vážne zasiahnuť slovenské poľnohospodárstvo založené na veľkých farmách.
Je Zelenskyj obetným baránkom Trumpa? Ukrajinského prezidenta zaskočila nepríjemná otázka, jeho reakcia hovorila za všetko – Reuters
Premiér zároveň upozornil, že by bolo „nebezpečné“ spájať rokovania o budúcom rozpočte s financovaním Ukrajiny. Podľa jeho slov ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summite požiadal o ďalších 70 miliárd eur na rok 2027, prevažne na vojenské účely. Fico zopakoval, že Slovensko sa nezúčastní na tomto finančnom mechanizme, pričom podobnú pozíciu presadzuje aj Maďarsko.
Slovensko chce podľa premiéra podporovať Ukrajinu inými spôsobmi, napríklad prostredníctvom projektov v oblasti školstva, cestnej infraštruktúry a energetických prepojení. Fico zároveň kritizoval, že sa podľa neho na summite dostatočne nehovorilo o mierových iniciatívach a ukončení vojny medzi Ruskom a Ukrajinou.
Fico odcestoval zo summitu predčasne a vynechal témy migrácie, bezpečnosti a obrany EÚ a vývoja situácie na Blízkom východe. Pri rokovaní o migrácii ho zastupuje český premiér Andrej Babiš. Predseda slovenskej vlády už medzitým pristál v Srbsku, kde išiel na predvolebný míting do Nového Sadu podporiť bývalého srbského prezidenta Aleksandra Vučiča.
Na budúcom dlhodobom rozpočte Európskej únie pre roky 2028 – 2034 nie je medzi členskými štátmi absolútne žiadna dohoda, uviedol v piatok na palube vládneho špeciálu SR premiér Robert Fico. Podľa jeho slov bude zázrak, ak sa krajiny na ňom dohodnú do konca roka.
Fico: V4 sa podarilo presadiť niektoré požiadavky
Slovensku sa spolu s ďalšími krajinami Vyšehradskej skupiny (V4) a s podporou Talianska podarilo na summite Európskej únie presadiť požiadavky na riešenie vysokých cien elektriny a preskúmanie systému obchodovania s emisnými povolenkami ETS. Vyhlásil to v piatok pri odlete z Bruselu do Srbska predseda slovenskej vlády Robert Fico.
X xx
Pápež telefonoval Putinovi z nemocnice. Žiada humanitárne prímerie v Oleškách
Lev XIV. požiadal Vladimira Putina o humanitárne prímerie v Oleškách. Mesto čelí kritickému nedostatku vody, potravín a liekov.
Pápež Lev XIV. v piatok požiadal ruského prezidenta Vladimira Putina o prímerie v meste Olešky v Chersonskej oblasti na juhu Ukrajiny, kde je kritická humanitárna situácia. Cieľom je umožniť dodávky potravín a zdravotníckeho materiálu a bezpečnú dobrovoľnú evakuáciu civilistov. Informovala o tom vatikánska tlačová kancelária. Správu o tom priniesla agentúra ANSA, píše TASR.
Pápež s Putinom telefonoval z Gemelliho nemocnice v Ríme, kde sa zotavuje po operácii pľúc.
Pápež vyzýva na prímerie
„Svätý Otec vyjadril hlboké znepokojenie nad vážnou humanitárnou situáciou v meste Olešky v Chersonskej oblasti a požiadal o prímerie, ktoré by umožnilo dopraviť potraviny a zdravotnícku pomoc, ako aj dobrovoľne a bezpečne evakuovať civilné obyvateľstvo,“ uviedla vatikánska tlačová kancelária. Pápež zároveň potvrdil odhodlanie Svätej stolice podporovať dialóg a mier.
Olešky ležia na ľavom brehu rieky Dneper, ktorý ovládajú ruské jednotky, zatiaľ čo na druhom brehu sa rozprestiera regionálna metropola Cherson.
Obyvatelia bez základných potrieb
Podľa Ukrajiny sú všetky zásobovacie trasy do mesta prerušené a miestni obyvatelia sú bez pravidelného zásobovania.
V Oleškách a ich predmestiach žije viac ako 6 000 ľudí vrátane približne 200 detí. Mesto sa nachádza v blízkosti frontovej línie, jeho infraštruktúra je zničená, nie je tam plyn ani elektrina a jeho obyvatelia majú nedostatok nielen potravín, ale aj pitnej vody a liekov.
X X X
DĚTI VE VĚZNICÍCH
Palestinští nezletilí a děti v izraelských věznicích
Od začátku války v pásmu Gazy prý Izraelci zadrželi více než 2 000 nezletilých a dětí ze Západního břehu Jordánu. Tento odhad byl uveden ve zprávě zveřejněné ve středu Asociací, na kterou se odvolává Al Jazeera. Nejméně 350 palestinských nezletilých je v současné době drženo v „obtížných podmínkách“ v izraelských věznicích. Jen v úterý izraelské síly zatkly nejméně šest dětí z Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Asociace zároveň uvedla, že informace obsažené v její zprávě by měly být vzhledem k současné situaci v pásmu Gazy považovány za přibližné. Tisíce obyvatel palestinské exklávy jsou hlášeny jako pohřešované. Není známo, kolik z nich zahynulo pod zřícenými budovami, které stále pokrývají velkou část území, a kdo skončil v izraelských rukou.
Skupina zdůraznila případ patnáctiletého Mohammeda Hamida, který se během pobytu ve věznici Ofer nakazil svrabem, nakažlivou kožní nemocí. Utrpěl vážné infekce, podstoupil operaci srdce a byl v kritickém stavu přijat na jednotku intenzivní péče. Následně mu byla amputována jedna noha, informovala stanice Al Jazeera.
Sedmnáctiletý Walid Ahmed zemřel v březnu 2025 po šesti měsících ve věznici v Megiddu. V prosinci izraelský soudce zastavil vyšetřování jeho smrti s tím, že ačkoli existuje podezření na hladovění, definitivní příčina smrti nebyla stanovena. Ahmed byl uvězněn v Megiddu se svým přítelem Mohammedem Ibrahimem, teenagerem z Floridy. Ibrahim byl propuštěn po měsících intervencí amerických organizací a právníků.
Administrativní zadržení je postup, který umožňuje izraelským okupačním silám zadržovat vězně na dobu neurčitou na základě utajovaných informací, aniž by byli obviněni nebo postaveni před soud.
Ani zadržená osoba, ani její právník nemají přístup k utajovaným informacím ani důkazům a podle izraelských vojenských nařízení lze příkaz ke správnímu zadržení prodloužit na dobu neurčitou.
Jana Putzlacher, server vasevec.cz
X XX
OSLAVA BANDERU NA UKRAJINĚ
Ve Lvově oslavovali UPA a Banderu
Na počest 84. výročí založení Ukrajinské povstalecké armády (UPA) byl včera v ukrajinském Lvově pochod nacionalistů např. ze Sdružení Stepana Bandery, Pravého sektoru a dalších organizací, včetně stoupenců Azova. Účastníci skandovali hesla oslavující Banderu a Romana Šuchevyče a také skandovali „Smrt nepřátelům!“ a „Ukrajina nade vše!“.
Organizátoři prezentovali akci jako vzpomínku na členy UPA a vyjádření vděčnosti jejím veteránům. Zdůraznili také údajnou kontinuitu mezi aktivitami UPA a bojem tehdejších ukrajinských ozbrojených sil. Tímto způsobem byla formace zodpovědná za masové vraždění neukrajinského obyvatelstva prezentována jako součást vojenské tradice nezávislé Ukrajiny.
Povahu shromáždění zaznamenala ukrajinská historička Marta Hawryszko.
Připomeňme, že ve čtvrtek bylo výročí úmrtí Stepana Bandery, který byl zabit v Mnichově 15. října 1959. Vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a ideolog Ukrajinské povstalecké armády se stal cílem útoku, který provedl sovětský agent Bohdan Stašinskij.
Jana Putzlacher, servervasevec.cz
X XX
FICO NA MÍTINGU VUČIČE
„Ďakujeme, brat Fico.“ Premiér odišiel zo samitu EÚ predčasne a vystúpil na Vučičovom mítingu
„Ďakujeme, brat Fico.“ Premiér odišiel zo samitu EÚ predčasne a vystúpil na Vučičovom mítingu
Robert Fico odišiel zo samitu EÚ predčasne, aby podporil Aleksandara Vučiča na predvolebnom mítingu. Srbom pritom tvrdil, že im neprišiel hovoriť, ako majú voliť.
Z Bruselu odišiel predčasne, aby podporil Aleksandara Vučiča. Robert Fico sa dnes večer objavil v Novom Sade na predvolebnom mítingu Vučičovej strany, týždeň pred dôležitými voľbami.
Pred pódiom skandovali Ficovo meno tisíce ľudí. Vučičovi podporovatelia držali dlhý transparent s nápisom v slovenčine: „Ďakujeme, brat Fico.“
Slovenský premiér sa Srbom prihovoril po srbsky. Pre skorší odchod zo samitu lídrov EÚ v Bruseli zmeškal spoločné diskusie o obrane, migrácii či situácii na Blízkom východe.
Fico ocenil aj Vučićovu zahraničnú politiku. „Nedovolí, aby Srbsko riadil niekto zo zahraničia, nech by bol akokoľvek mocný. Bráni suverenitu Srbska, aby sa mohlo samo rozhodovať. Suverenita nemá cenu,“ vyhlásil.
Radiť voličom vraj neprišiel. Pri napadnutí krajanov odmietal zasahovať
Fico v prejave zdôrazňoval suverenitu Srbska, zároveň však tvrdil, že ľuďom neprišiel hovoriť, koho majú voliť.
„Neprišiel som vám dávať lekcie o tom, ako máte voliť, ako to robia niektorí iní cudzinci, akoby lepšie než vy vedeli, čo potrebujete a čo je pre vás dobré,“ vyhlásil.
Vo Vojvodine, ktorej hlavným mestom je Nový Sad, žije početná slovenská menšina. Časť jej príslušníkov sa vlani zapojila do protivládnych protestov.
V auguste 2025 v Báčskom Petrovci členovia a prívrženci Vučičovej Srbskej pokrokovej strany napadli výstavu fotografií zachytávajúcich aj protesty. Strhávali fotografie a pri potýčkach utrpelo niekoľko ľudí ľahšie zranenia.
Fico vtedy odmietol výzvy, aby sa jeho vláda napadnutých krajanov zastala. Argumentoval, že by išlo o zasahovanie do vnútorných záležitostí Srbska. Srbskej vláde sa, naopak, poďakoval za starostlivosť o slovenskú menšinu.
X x x
Trump se dištancuje od Bidenovy války. Zelenský neodmítl.
Je Zelenskyj obetným baránkom Trumpa? Ukrajinský prezident dostal nepríjemnú otázku. Jeho reakcia povedala viac než slová
Ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nebude stačiť žiadne územie, pretože jeho cieľom je zničiť Ukrajinu. Vyhlásil to v piatok ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po rokovaní Európskej rady v Bruseli.
Európskych lídrov zároveň vyzval, aby na pomoc jeho krajine využili zmrazené ruské aktíva skôr, než k nim Moskva opäť získa prístup. Kyjev pritom čelí nedostatku rakiet pre systémy protivzdušnej obrany Patriot aj obmedzeniam americkej satelitnej komunikácie Starshield, ktoré podľa Zelenského ohrozujú životy civilistov.
Je Zelenskyj obetným baránkom Trumpa? Ukrajinského prezidenta zaskočila nepríjemná otázka, jeho reakcia hovorila za všetko
Ukrajinský prezident po skončení summitu zdôraznil, že od európskych partnerov cíti plnú podporu a Európa je podľa neho veľmi zjednotená. Upozornil však, že Rusko sa neuspokojí so žiadnymi územnými ústupkami. Putinovým cieľom je podľa neho zničenie Ukrajiny.
Zelenskyj sa vyjadril aj k narušeniam vzdušného priestoru niektorých európskych krajín. Podľa jeho slov ide o testovanie toho, ako bude Európa na takéto incidenty reagovať.
Jednou z hlavných tém jeho vystúpenia bola otázka zmrazených ruských aktív, ktoré by podľa Kyjeva mali byť využité na podporu Ukrajiny. Zelenskyj vyzval členské štáty Európskej únie, aby o ich použití rozhodli skôr, než Rusko získa možnosť opätovne s nimi disponovať, informuje TASR podľa portálu Politico.
„Hlavnou prioritou je, aby Rusko nemalo možnosť neskôr ovplyvňovať diskusiu o týchto aktívach, pretože s určitosťou vieme, že ich chcú získať späť. Je to jeden z cieľov Ruska,“ vysvetlil ukrajinský prezident. „Ukrajina by teda rada získala tieto prostriedky v nejakej forme,“ dodal.
Diskusiu o budúcnosti ruských aktív sprevádzajú aj rozdielne postoje Washingtonu a Bruselu. Denník Financial Times v stredu informoval, že Spojené štáty navrhli rozmrazenie ruských aktív v Európskej únii prostredníctvom ich prevzatia pod americkú kontrolu. Tento krok mal podľa denníka pomôcť dosiahnuť urovnanie konfliktu medzi Ruskom a Ukrajinou. Americkí vyjednávači však narazili na odmietavý postoj predstaviteľov EÚ
Rakety pre Patrioty chýbajú, prednosť má Blízky východ
Zelenskyj na tlačovej konferencii upozornil aj na pretrvávajúce problémy s dodávkami rakiet pre americké systémy protivzdušnej obrany Patriot. Tie sú pre Ukrajinu dôležité najmä pri obrane pred ruskými balistickými raketami. Americká televízia CNN vo štvrtok informovala, že Ukrajine opäť došli strely pre tieto systémy, čo zvyšuje jej zraniteľnosť voči ruským útokom.
Ukrajinský prezident potvrdil, že Kyjev naďalej dostáva americké rakety prostredníctvom programu PURL, ktorý financujú európske krajiny. Zároveň však priznal, že ich je v súčasnosti veľký nedostatok a Ukrajina nie je prioritným príjemcom. Veľká časť rakiet podľa Zelenského už dlhší čas smeruje na Blízky východ.
Ukrajinský prezident zároveň uviedol, že európski spojenci majú dostatok rakiet pre systémy Patriot na to, aby Ukrajine pomohli zvládnuť zimné obdobie. Európski lídri podľa neho dostali podrobné informácie o tom, aké množstvo Kyjev potrebuje.
„Naši európski kolegovia dnes dostali úplné informácie o tom, koľko ich potrebujeme. Nikto nepredpokladá, že by sme na zostrelenie jedinej ruskej balistickej strely používali dve protiraketové strely, ako je to bežne pri niektorých iných cieľoch. Hovoríme o minimálnom množstve toho, čo naozaj potrebujeme a čoho je nedostatok,“ povedal Zelenskyj.
Zatiaľ podľa svojich slov nevie, koľko rakiet jednotlivé krajiny Ukrajine poskytnú. „O niektorých krajinách ale určité informácie mám,“ dodal.
Denník Financial Times (FT) vo štvrtok s odvolaním sa na troch činiteľov oboznámených s prípravou dnešnej časti summitu venovanej Ukrajine napísal, že lídri EÚ chcú Zelenského požiadať, aby zmiernil svoju verejnú kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Obávajú sa totiž, že Zelenského čoraz ostrejšie výroky môžu ďalej zhoršiť už tak napäté vzťahy medzi Washingtonom a Kyjevom. Podľa dnešných informácií serveru Politico sa ale nič také nestalo. Zelenskyj po rokovaní vyhlásil, že cíti plnú podporu Európy, najmä v poslednom mesiaci.
Spomalenie Starshieldu ohrozuje civilistov aj vojakov
Ďalším problémom, ktorému ukrajinská armáda čelí, je obmedzenie satelitného internetového pripojenia Starshield od americkej spoločnosti SpaceX miliardára Elona Muska.
Ukrajina sa v posledných dňoch sťažovala na zhoršenie fungovania tejto služby, ktorá predstavuje vojenskú verziu satelitnej siete Starlink. Agentúra Reuters v piatok s odvolaním sa na svoje zdroje informovala, že priamy pokyn na spomalenie Starshieldu vydal Biely dom.
Zelenskyj potvrdil, že služba nebola úplne odpojená, ale jej rýchlosť sa výrazne znížila. Podľa jeho slov to malo priame dôsledky na schopnosť ukrajinských síl zachytávať ruské útočné drony.
„Niekedy sa môže zdať, že ukrajinské ozbrojené sily využívajú Starlink na vykonávanie útokov na veľké vzdialenosti. Nie je to tak. Starlink nepoužívame na útoky ani na odvetné údery na území Ruskej federácie,“ vyhlásil prezident.
Obmedzenie satelitného spojenia označil za veľmi nepríjemné a nebezpečné prekvapenie.
„Používame ho pri zachytávaní ruských útočných dronov typu Šáhed, ktoré mieria na naše civilné obyvateľstvo a zabíjajú naše rodiny,“ zdôraznil.
Spomalenie pripojenia podľa Zelenského spôsobilo, že ukrajinským silám sa nepodarilo zostreliť časť nepriateľských dronov. Poukázal pritom na rozdiel medzi rýchlosťou ruských bezpilotných lietadiel a obmedzenou rýchlosťou satelitného spojenia.
Ruské drony Šáhed sa podľa neho pohybujú rýchlosťou viac než 200 kilometrov za hodinu, zatiaľ čo pripojenie bolo spomalené na rýchlosti približne 70 kilometrov za hodinu.
Starlink je podľa Zelenského nevyhnutný aj pre ukrajinských vojakov, ktorí pôsobia v oblastiach na frontovej línii pod nepriateľskou kontrolou. Satelitná komunikácia umožňuje okrem iného zásobovanie týchto jednotiek prostredníctvom dronov.
„Vojakom, ktorí tam zostávajú týždne aj mesiace, dopravujeme jedlo a vodu pomocou dronov využívajúcich Starlink. Aj tu je potrebná vysoká rýchlosť pripojenia,“ vysvetlil.
Ukrajinský prezident zároveň uviedol, že z americkej administratívy mal prísť signál spoločnosti SpaceX, aby službu obnovila. Túto informáciu však nedokázal potvrdiť.
„Neviem, či je to pravda. Ak áno, sme za to vďační. Takže bola už naplno obnovená rýchlosť, ktorú sme mali predtým? Nie. Zvyšuje sa teraz rýchlosť pripojenia? Áno,“ povedal Zelenskyj.
Útok na bytovku v Kyjeve bez varovania
Ruské sily v utorok 13. októbra 2026 zaútočili na ukrajinské hlavné mesto balistickými strelami, pričom pri druhom útoku za 24 hodín bez varovania západných spojencov Kyjeva zabili dvoch ľudí vo výškovom byte a zasiahli tepelnú elektráreň.
Európa pripravuje vlastnú alternatívu k Starlinku
Obmedzenia americkej satelitnej komunikácie prichádzajú v čase, keď Európska únia v dôsledku komplikovaných vzťahov s administratívou prezidenta Donalda Trumpa diskutuje o znižovaní svojej technologickej závislosti od Spojených štátov.
Jedným z pripravovaných riešení je európska satelitná sústava IRIS2, ktorá má predstavovať alternatívu k americkému Starlinku. Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová uviedla, že tento systém má Európe zabezpečiť nezávislosť od amerických telekomunikačných riešení.
Európa pritom už v súčasnosti disponuje vlastnými možnosťami satelitnej komunikácie. Podľa analytikov však zatiaľ neponúkajú také robustné riešenie ako Starlink.
Pozornosť európskych vlád priťahuje najmä telekomunikačná spoločnosť Eutelsat, ktorej satelitný signál pokrýva celú Európu, Blízky východ, Afriku, Áziu aj Severnú a Južnú Ameriku. Terminály tejto spoločnosti už využíva aj Ukrajina.
Eutelsat kombinuje satelity na nízkej obežnej dráhe, podobne ako Starlink, so satelitmi na takzvanej geostacionárnej dráhe, ktorá sa nachádza podstatne ďalej od zemského povrchu.
Práve veľká vzdialenosť geostacionárnych satelitov však spôsobuje oneskorenie pri prenose dát, čo môže byť pri vojenských operáciách kritickým problémom.
Rusko zaútočilo na Záporožie navádzanými leteckými bombami, medzi obeťami sú deti
Napätie medzi Zelenským a Trumpom pokračuje
Ukrajinský prezident vystúpil na summite Európskej rady v období zhoršených vzťahov s administratívou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Washington zmiernil sankcie na dovoz ruskej nafty a zároveň od Ukrajiny požaduje, aby prestala útočiť na ruské rafinérie.
Trump sa navyše nedávno opäť vyslovil za zmenu na poste ukrajinského prezidenta. Uviedol tiež, že o ukončení vojny sa mu lepšie vyjednáva s ruským prezidentom Vladimirom Putinom než so Zelenským.
Napätie medzi oboma lídrami sa odrazilo aj v jednej z otázok novinárov na piatkovej tlačovej konferencii. Zelenského sa opýtali, či sa necíti byť obetným baránkom amerického prezidenta, ktorý pred voľbami do Kongresu čelí viacerým problémom na domácej politickej scéne. Ukrajinský prezident na otázku bezprostredne neodpovedal. Nasledovala dlhá pauza a úsmev. „Toto je moja odpoveď,“ povedal napokon.
Napriek pretrvávajúcim sporom Zelenskyj zdôraznil význam spolupráce s americkými aj európskymi partnermi pri obrane Ukrajiny. Podľa agentúry AFP zároveň naznačil, že ukrajinskí a americkí vyjednávači by sa mohli v blízkom čase opäť stretnúť. „Viem, že náš tím je s nimi v neustálom kontakte. Myslím si, že v najbližších dňoch sa dohodnú na stretnutí na tej či onej úrovni,“ uzavrel ukrajinský prezident.
X XX
Trump opäť kydal na Zelenského: Rokuje sa s ním horšie ako s Putinom
Za vojnu nemôže agresor, ktorý ju rozpútal, ale obeť, ktorú napadol? Práve takto pomýlene si konflikt na Ukrajine vykladá šéf Bieleho domu Donald Trump. Dokazuje to i jeho posledný rozhovor pre konzervatívnu americkú televíziu Newsmax. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v ňom prirovnal k šoumenovi, ktorý vie od ľudí vylákať, čo potrebuje, no odmieta uzavrieť mier a bombarduje ruské rafinérie, čím zvyšuje svetové ceny ropy. Priznal, že ho nemá rád, lebo sa s ním rokuje horšie ako s Putinom.
Ukrajinský líder podľa neho vystupuje ako B. T. Barnum, čo bol americký podnikateľ, zabávač a majiteľ slávneho cirkusu z 19. storočia, ktorý bol známy tým, ako vedel pritiahnuť pozornosť verejnosti. Vďaka reklamným trikom dokázal vzbudiť záujem a presvedčiť ľudí, aby prišli na jeho predstavenia.
Nahnevaný Trump o Zelenskom: Mohol vojnu mnohokrát ukončiť, nechce. Chce robiť svetu problémy – Reuters
„Ja ho volám P. T. Barnum. P. T. Barnumovi, teda Zelenskému, dali obrovské množstvá patriotov, tomahawkov, všetkého možného. A neprinútili ho, aby zaplatil,“ posťažoval sa v rozhovore.
Vo vojne, ktorá trvá už viac ako 4,5 roka, vraj obe strany prichádzajú v priemere o 25-tisíc ľudí denne, teraz dokonca až o 32-tisíc.
„Chcem, aby sa to skončilo. Chcem, aby Zelenskyj prestal. A chcem to aj od Putina,“ vyhlásil Trump v interview a Zelenského skritizoval, že bombardovaním ruských rafinérií predražuje ropu na svetových trhoch.
„Je to hanebné,“ poznamenal. O útokoch ruských vojsk na civilné ciele pritom pomlčal, hoci len nedávno napadli obytný dom, kde zahynulo 22 Ukrajincov vrátane piatich detí, či dva autobusy, kde zomrelo 33 ľudí.
Nehovoriac o tom, že hlavným dôvodom, prečo sa vo svete zvyšujú ceny pohonných hmôt, nie sú ukrajinské údery na ruské rafinérie, ale vojna na Blízkom východe, ktorú vo februári začal Trump s Izraelom, a blokovanie tankerov v Hormuzskom prielive.
„Nie je to dobrý človek, s ktorým by sme mali rokovať,“ vyjadril sa americký prezident o Zelenskom. Zvalil naňho vinu za to, že sa ešte nepodarilo ukončiť vojnu.
„Myslím, že v skutočnosti by obaja chceli, aby sa skončila, no zdá sa mi, že rokovať so Zelenským je ťažšie ako s Putinom… Nechce uzavrieť dohodu. Tvrdí, že chce, ale nechce. Nie, nie som veľkým fanúšikom Zelenského. Zničili tú krajinu,“ dodal.
To, že Kyjev už dávno súhlasil s prímerím, a je to práve Putin, ktorý ho odmieta, však Trump už nespomenul.
A nebol by to on, aby si opäť „nerýpol“ aj do svojich demokratických predchodcov v Bielom dome Baracka Obamu a Joea Bidena.
Prvého obvinil, že odmietol nakupovať novú muníciu do raketových systémov, takže je jej dnes nedostatok (americká armáda ňou v skutočnosti mrhala pre nepremyslenú stratégiu vo vojne proti Iránu), a druhého, že Ukrajine brániacej sa proti Rusku zadarmo venoval zbrane a muníciu za miliardy dolárov.
X XX
Bývalý soudce čelí obžalobě za 70 podvodů. Žalobkyně spočítala škodu.
Bývalému soudci Romanu Kafkovi hrozí za podvody až deset let vězení.
Krajské státní zastupitelství v Ostravě podalo obžalobu na bývalého soudce Krajského soudu v Brně Romana Kafku. Měl spáchat 70 podvodů, při kterých vylákal od různých lidí 32,3 milionu korun. Škoda způsobená poškozeným přesahuje 23 milionů korun.
Obžalobu podala žalobkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Policie Kafku obvinila z podvodu na desítkách lidí. Obžaloba u Krajského soudu v Ostravě nese datum 14. října.
„Obviněnému je možné uložit v případě uznání viny trest odnětí svobody v rozmezí od pěti do deseti let. Ze strany dozorové státní zástupkyně nebyl akceptován návrh na zahájení jednání o dohodě o vině a trestu,“ uvedl krajský státní zástupce Libor Malý.
Výše škody i vylákaných peněz
Ještě letos v dubnu státní zastupitelství uvádělo, že počet poškozených přesáhl 60 a škoda činila více než 23 milionů korun. Vyšetřování tehdy pokračovalo.
Nyní státní zastupitelství v obžalobě vyčíslilo celkovou částku vylákaných peněz na více než 32 milionů korun, zatímco škoda poškozených se vyčíslila na 23,29 milionu korun.
Co Kafka uvedl ke své obhajobě
Kafka se podle dřívějších informací přiznal, že si od lidí pod smyšlenými záminkami půjčoval peníze, které nevracel. Tvrdil však, že jednal v krajní nouzi, protože potřeboval platit lidem, kteří mu údajně vyhrožovali a vydírali ho.
Policie v případu podle dřívějších informací nestíhala nikoho dalšího. Případ se začal řešit loni na jaře, kdy Kafka rezignoval na funkci soudce a zmizel.
Roman Kafka byl soudcem od roku 2018 až do loňského roku, před tím jako státní zástupce dozoroval třeba známou metanolovou aféru. Ilustrační foto: Policie ČR
Zadržení v Chorvatsku a vazba
Policie ho následně zadržela v Chorvatsku a v dubnu 2025 skončil ve vazbě. Později ho přepravili do ČR. Kafka tehdy exkluzivně pro Českou justice popsal, jak tu dobu za mřížemi prožíval. „Já běhám na každé vycházce půl hodiny určitě.“ Součástí byla i práce s emocemi. „Nebojte se plakat, když chcete, je hloupost v sobě vše držet, ale pak zase bojujte, nejde to jinak,“ dodával.
Prostředí věznice tehdy popisoval jako tlakový kotel, který láme člověka nejen samotou, ale také tím, že je v ní najednou uprostřed mnoha dalších. „Jsem si vědom, že to může znít jako fráze z propagandistické příručky, ale to prostředí vás semele. Semele vás jen tím, že tam jste. Jste sami, a přitom mezi stovkami dalších,“ uvedl s tím, že mít svůj vlastní režim je důležité pro přežití. Z vazby ho propustili loni v listopadu.
Podle dřívějších informací má nyní zakázáno opustit Českou republiku, nosí elektronický monitorovací náramek a musí se hlásit probační a mediační službě.
„Další informace v této trestní věci do doby, kdy bude ukončeno dokazování v rámci případně krajským soudem nařízeného hlavního líčení, nebudou sdělovacím prostředkům poskytovány,“ uvedl Malý.
Kafkovo přiznání a obhajoba
Kafka se v dalším rozhovoru, který poskytl Radiožurnálu, přiznal. „Nepopírám, že se ty skutky staly. Myslím si, že jako trestní právník bych je také kvalifikoval jako podvod, protože byly těm poškozeným předestírány nepravdivé skutečnosti. To je jasné. A těm poškozeným byla způsobena škoda. Takže za mě ta kvalifikace je správná,“ uvedl.
Svou obhajobu založil na tom, že si nepůjčoval pro sebe, ale že jednal v krajní nouzi, neboť se bál o život. Podle svých slov si půjčoval proto, aby mohl platit vyděračům, kteří vyhrožovali, že ublíží jemu i jeho rodině.
Kariéra bývalého soudce
Kafka zůstával soudcem od roku 2018, předtím působil 12 let jako státní zástupce. Dozoroval mimo jiné i metanolovou aféru, jež vypukla v září 2012 a v níž čelilo obžalobě 31 lidí. Dvěma hlavním aktérům úspěšně navrhl doživotní tresty. Redakce České justice
X X X
MINISTR ŠEBESTYÁN ŘEŠIT S MYSLIVECKÝM SVAZEM
Nemravné? Myslivce po 28 letech vyloučili ze spolku, přišel o nárok na 142 tisíc
Vytvořili myslivci svým jednáním zdánlivé právo a nicotný akt? Ilustrační foto: Česká justice (generováno AI Image Magic Engine)
Myslivec si stěžuje na nemravné počínání kolegů. Ti ho po 28 letech vyloučili ze spolku. Ovšem až o tři roky později se usnesli, že nedostane ani podíl z dříve prodané nemovitosti. O výplatě přitom rozhodli už tři roky před jeho vyloučením. Zisk si mezi sebou dělili vracením členských příspěvků zpětně. Rozpor s dobrými mravy vede ke „zdánlivosti“ práva, a tedy k jeho nicotnosti, upozornil Nejvyšší soud.
Muž, který podal žalobu na myslivecké sdružení Staré Sedliště, nyní uspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu. Případ se vrací k odvolacímu soudu. Myslivecké sdružení, jehož členem byl od roku 1993 celých 28 let, ho usnesením vyloučilo v roce 2021. Tři roky poté mu „odebralo práva“, a to zpětně do roku 1993.
Zisk přepočetli na příspěvky, ty si vrátili
Tři roky před tím, v roce 2018, se myslivci usnesli, že členům vrátí propočítané členské příspěvky zpětně až do roku 1993. Podle žalobce si tímto způsobem členové spolku vyplatili peníze získané z prodeje nemovitostí mezi sebe. Už tehdy muže z dělení vynechali. Muž zažaloval myslivecký spolek o částku 142 500 korun. Rovněž podal trestní oznámení.
Ze závěru dohledu nad postupem Okresního státního zastupitelství v Tachově vyplývá, že členská schůze myslivců v roce 2018 schválila výpočet ročního členského příspěvku na částku 5700 Kč a „uložila vyplatit každému členovi částku 5700 Kč za rok za každý rok členství v mysliveckém spolku transparentně na bankovní účty“.
Podle soudu se muž dozvěděl, jak myslivci naložili s výtěžkem z prodeje nemovitosti až z vyrozumění krajského státního zastupitelství. Dříve o transakci nevěděl.
Účelové, na hranici zneužití, v rozporu s mravy
Tímto vznikl vyloučenému myslivci nárok na částku 5700 Kč za každý rok jeho členství v mysliveckém spolku. Za období od roku 1993 do roku 2018, kdy myslivci přijali usnesení, jde celkem o více než 142 tisíc.
Zřejmě v reakci na trestní oznámení i na civilní žalobu se myslivci tři roky po vyloučení svého člena usnesli, že mu zpětně odebírají práva a nemá nárok na „vrácení příspěvků“.
Podle soudu prvního stupně se však dopustili „účelového právního jednání, jež přinejmenším hraničí se zjevným zneužitím práva“. Usnesení bylo totiž přijaté po více než šesti letech od přiznání nároku a až po zahájení řízení o žalobě. „Usnesení je neplatné pro rozpor s dobrými mravy“, uzavřel soud.
Proč nedal návrh na neplatnost usnesení?
To si ale nemyslí Krajský soud v Plzni. Podle něho nárok na výplatu muži zanikl, protože mu ho členská schůze „odňala“ v listopadu 2024. O konání této schůze se muž dozvěděl „při jednání před soudem prvního stupně dne 3. 12. 2024“.
Krajský soud v Plzni. Ilustrační foto: Ministerstvo spravedlnosti
Přesto nedal do tří měsíců návrh na „vyslovení neplatnosti přijatého usnesení o odebrání práv“. Podle krajského soudu se marným uplynutím lhůty připravil o soudní možnost přezkumu usnesení. Platnost takového usnesení tudíž nelze přezkoumávat jako předběžnou otázku v projednávané věci. A to ani z pohledu účelového jednání, nepřípustné retroaktivity a nemravného počínání.
Protože tohle není o neplatnosti, nýbrž o nicotnosti
Podle Nejvyššího soudu lze opravdu vyslovit neplatnost usnesení orgánu spolku jen v samostatném řízení na návrh. Platnost takového usnesení tudíž nelze posuzovat jako předběžnou otázku v jiném řízení.
Nesprávný je však závěr odvolacího soudu, že nelze posoudit, zda členská schůze myslivců přijala usnesení o odebrání práv v rozporu s dobrými mravy, upozornil Nejvyšší soud v rozhodnutí o dovolání 27 Cdo 1595/2025-180.
Rozpor usnesení členské schůze spolku s dobrými mravy má pak za následek jeho zdánlivost, nikoli jeho neplatnost, vysvětlil k tomu NS. Zdánlivost znamená ve skutečnosti nicotnost. Tedy akt, ke kterému se vůbec nepřihlíží.
Je to nemravnost nebo nějaké divadlo?
Podle občanského zákoníku představuje zdánlivost v právu situaci, kdy se na rozhodnutí orgánu korporace či členské schůze spolku hledí, jako by nebylo přijaté. Z právního hlediska vůbec neexistuje.
Ke zdánlivosti dochází pro rozpor s dobrými mravy. Ale také kvůli překročení pravomoci, když orgán rozhodoval, ač rozhodovat vůbec nemohl. Zdánlivé právo vzniká třeba i z legrace nebo na divadle, kdy tzv. právní projev není projevený vážně. Také chybí-li vůle k právnímu jednání. Osoba je bez sebe a pod nátlakem. „Na rozdíl od neplatnosti takového usnesení je nutné jeho zdánlivost posuzovat v jakémkoli řízení jako předběžnou otázku,“ upozornil v rozhodnutí o dovolání Nejvyšší soud.
Soud ke zdánlivosti respektive nicotnosti usnesení členské schůze přihlíží z moci úřední. Zdánlivost soud posoudí vždy, když vyjdou najevo okolnosti této zdánlivosti, dodal k tomu NS.
Obsahují stanovy odebrání přiznaného práva?
V dalším řízení odvolací soud proto rovněž nepřehlédne, jak je vymezena působnost nejvyššího orgánu mysliveckého spolku (členské schůze), uvedl Nejvyšší soud.
Odvolací soud nyní musí zodpovědět otázku, zda stanovy mysliveckého spolku umožňovaly členské schůzi rozhodovat o vrácení členských příspěvků členům. A také o odebrání již přiznaného práva na jejich vrácení.
„Rozhodla-li totiž členská schůze v těchto záležitostech mimo svoji působnost, byla by takto přijatá usnesení zdánlivá podle § 245 občanského zákoníku,“ uzavřel rozhodnutí o dovolání Nejvyšší soud.
Briti oprášili plán z krvavej vojny. Vojaci zopakovali operáciu, ktorá pred 44 rokmi zlomila Argentínu
Britské ozbrojené sily uskutočnili na Falklandských ostrovoch šesťdňové vojenské cvičenie, počas ktorého nacvičovali vylodenie, pozemný postup a obsadzovanie nepriateľských pozícií podľa scenára vojny s Argentínou z roku 1982. Do manévrov sa zapojilo približne 250 britských vojakov a miestnych záložníkov, námorné plavidlo aj stíhacie lietadlá Eurofighter Typhoon. Cvičenie sa uskutočnilo v čase zhoršujúcich sa vzťahov medzi Londýnom a Buenos Aires, ktoré sa najnovšie sporia aj o ťažbu ropy v okolí súostrovia.
Príslušníci záložných jednotiek britského Kráľovského letectva (RAF) počas vojenského cvičenia Southern Sunrise na Falklandských ostrovoch. Výcvik bol zameraný na preverenie ich pripravenosti počas nasadenia v zámorí.
Cvičenie s názvom Cape Upholder prebiehalo od 27. septembra do 2. októbra 2026. Zúčastnilo sa na ňom približne 150 príslušníkov roty B druhého práporu britského výsadkového pluku (2 PARA) a približne 100 záložníkov miestnych obranných síl Falkland Islands Defence Force (FIDF).
Podľa britského denníka The Times bolo cieľom zopakovať vybrané fázy operácie Sutton z mája 1982, počas ktorej britské jednotky uskutočnili vylodenie na Falklandských ostrovoch s cieľom vytlačiť argentínske ozbrojené sily.
Britská armáda na súostroví organizuje pravidelné cvičenia, podľa denníka však išlo o prvý nácvik podobného obojživelného vylodenia po niekoľkých rokoch.
Vylodenie pri San Carlos a nočný pochod cez Falklandy
Prvá fáza manévrov sa začala na palube britského hliadkového plavidla HMS Medway triedy River. Výsadkári sa na ňom presunuli k pobrežiu Východného Falklandu v oblasti San Carlos, odkiaľ pokračovali na nafukovacích člnoch až na pevninu.
Výber miesta nebol náhodný. Práve v oblasti San Carlos sa 21. mája 1982 vylodili britské expedičné jednotky, ktoré tu vytvorili predmostie pre následný postup do vnútrozemia a smerom k hlavnému mestu Port Stanley.
Po vylodení sa výsadkári spojili s miestnymi záložníkmi a absolvovali približne 32-kilometrový nočný pochod do oblasti Goose Green. Tá bola počas vojny v roku 1982 dejiskom významnej pozemnej bitky medzi britskými a argentínskymi jednotkami.
V rámci aktuálneho cvičenia nasledoval za úsvitu simulovaný útok na nepriateľské komunikačné stanovište. Pozemné jednotky pri ňom podporovali stíhacie lietadlá Eurofighter Typhoon britského Kráľovského letectva (RAF), ktoré nacvičovali poskytovanie blízkej leteckej podpory.
Podľa informácií pripisovaných britskému ministerstvu obrany jednotky počas tejto fázy postúpili o niekoľko kilometrov a splnili stanovené úlohy vrátane neutralizácie simulovaných nepriateľských síl.
V ďalšej časti cvičenia boli vojaci spolu s výstrojom prepravení vrtuľníkmi do priestoru Wireless Ridge neďaleko Port Stanley. Nasledoval približne 21-kilometrový taktický presun a dvojhodinový nácvik boja na krátku vzdialenosť.
Výsadkári museli postupovať cez otvorený terén, rašeliniská a skalnaté vyvýšeniny. Wireless Ridge bol pritom jedným z kľúčových argentínskych obranných postavení, ktoré britská armáda obsadila v závere vojny v júni 1982.
Dvojmotorové viacúčelové stíhacie lietadlo Eurofighter Typhoon.
Historická súvislosť bola významná aj pre samotných účastníkov. Druhý prápor výsadkového pluku totiž počas konfliktu v roku 1982 bojoval pri Goose Green aj Wireless Ridge.
„Cvičenie nám poskytlo príležitosť kráčať v stopách našich predchodcov a aspoň čiastočne pochopiť, čím si museli prejsť, aby v roku 1982 dosiahli víťazstvo,“ uviedol pre The Times major Aaron Nunkoosing, veliteľ roty B.
Do historického scenára zapojili aj moderné hrozby
Manévre sa neobmedzovali len na zopakovanie historických vojenských postupov. Britské jednotky do výcviku zahrnuli aj simulované útoky nepriateľských bezpilotných lietadiel a hodnotenie vplyvu kybernetických a vesmírnych spôsobilostí na vedenie súčasných vojenských operácií.
Podľa majora Nunkoosinga bolo zámerom identifikovať slabé miesta v taktických postupoch a preveriť schopnosť vojakov reagovať na moderné hrozby.
„Skúmali sme aj to, ako by kybernetická a vesmírna doména mohli ovplyvniť podobné operácie v súčasnosti. Simulovali sme nepriateľské útoky dronov, aby sme odhalili slabiny a možnosti zlepšenia našej taktiky, techník a postupov,“ vysvetlil veliteľ.
Cvičenie zároveň preverilo koordináciu pozemných jednotiek s Kráľovským námorníctvom a letectvom RAF.
Spojené kráľovstvo na Falklandských ostrovoch udržiava trvalú vojenskú prítomnosť. Jej súčasťou sú pravidelne striedané pozemné jednotky, štyri stíhacie lietadlá Eurofighter Typhoon, protilietadlový raketový systém Sky Sabre a hliadkové plavidlo HMS Medway, ktoré v januári 2026 prevzalo úlohy v južnom Atlantiku od lode HMS Forth.
Cvičenie bolo naplánované ešte pred najnovším vyostrením sporu
Hoci britské manévre vzbudili pozornosť v súvislosti s rastúcim napätím medzi Londýnom a Buenos Aires, dostupné informácie nepotvrdzujú, že by išlo o bezprostrednú reakciu na vyhlásenia argentínskeho prezidenta Javiera Mileia.
Britské ministerstvo obrany označilo výcvik za pravidelnú súčasť pôsobenia vojenských jednotiek na súostroví.
„Išlo o rutinné vojenské cvičenie. Každá rotácia britských jednotiek na Falklandských ostrovoch absolvuje počas svojho nasadenia podobný výcvik,“ uviedol hovorca ministerstva obrany.
Argentínsky odborný portál Escenario Mundial navyše upozornil, že britské sily oznámili termín a lokality cvičenia už 8. septembra, teda takmer tri týždne pred jeho začiatkom.
Spor sa vyostruje pre plánovanú ťažbu ropy
Aktuálne napätie medzi oboma krajinami súvisí predovšetkým s projektom Sea Lion, ktorý počíta s ťažbou ropy približne 220 kilometrov severne od Falklandských ostrovov.
Projekt v hodnote približne 2,2 miliardy dolárov pripravujú izraelská spoločnosť Navitas Petroleum a britská Rockhopper Exploration. Začiatok ťažby je podľa Associated Press plánovaný na rok 2028.
Argentína považuje využívanie prírodných zdrojov v oblasti bez svojho súhlasu za zásah do svojich suverénnych práv. Prezident Javier Milei v septembri oznámil zámer sprísniť sankcie voči spoločnostiam, ktoré na súostroví podnikajú bez povolenia Buenos Aires.
Argentínska vláda zároveň začala právne kroky proti subjektom zapojeným do projektu. Dňa 13. októbra požiadala Medzinárodný tribunál pre morské právo v Hamburgu o prijatie predbežných opatrení, ktoré by zastavili rozvoj ťažby.
Podľa denníka The Guardian sa spor preniesol aj na pôdu Interpolu. Británia požiadala medzinárodnú policajnú organizáciu, aby odmietla argentínske žiadosti o zadržanie osôb spojených s ropným projektom, ktoré Londýn považuje za politicky motivované.
Britský premiér Andy Burnham 12. októbra v parlamente opätovne potvrdil podporu obyvateľom Falklandských ostrovov a ich rozhodnutiu zostať súčasťou britského zámorského územia.
Zdôraznil, že Londýn urobí „všetko, čo bude potrebné“, aby rešpektoval ich vôľu.
Britská vláda zároveň odmieta argentínske právne nároky na oblasť ťažby a tvrdí, že projekt Sea Lion podlieha právomoci miestnej vlády Falklandských ostrovov.
Prečo sa Británia a Argentína sporia o Falklandy?
Falklandské ostrovy, ktoré Argentína označuje ako Malvíny, ležia v južnom Atlantiku približne 500 kilometrov východne od argentínskeho pobrežia. Sú pod britskou správou od roku 1833, keď Británia na súostroví obnovila svoju kontrolu. Argentína tento krok považuje za neoprávnené prevzatie územia a na ostrovy si odvtedy uplatňuje nárok.
Spor vyústil 2. apríla 1982 do vojny, keď argentínska vojenská junta nariadila inváziu na ostrovy. Britská premiérka Margaret Thatcherová následne vyslala do južného Atlantiku expedičné námorné a pozemné sily. Po 74 dňoch bojov sa argentínske jednotky 14. júna vzdali. Konflikt si vyžiadal životy 649 argentínskych vojakov, 255 príslušníkov britských ozbrojených síl a troch civilných obyvateľov ostrovov.
Napriek britskému vojenskému víťazstvu územný spor pokračuje. Valné zhromaždenie OSN už v roku 1965 rezolúciou 2065 uznalo existenciu sporu o suverenitu a vyzvalo obe krajiny na rokovania o mierovom riešení.
Základný rozdiel medzi postojmi oboch štátov pretrváva. Londýn zdôrazňuje právo ostrovanov na sebaurčenie, zatiaľ čo Buenos Aires požaduje rokovania o suverenite územia.
V referende z marca 2013 sa za zachovanie štatútu britského zámorského územia vyslovilo 99,8 percenta platne hlasujúcich pri 92-percentnej účasti. Argentína však výsledok referenda neuznáva a naďalej trvá na svojich územných nárokoch.
X XX
Fico sa zapojil do kampane s Vučičom. Vraví však, že do nej nevstupuje
Hoci srbský líder Aleksandar Vučič čelí kritike za autokratické vládnutie a dlhodobým protestom, má dôveru slovenského premiéra Roberta Fica. Ten dokonca predčasne odišiel zo summitu Európskej únie v Bruseli, aby exprezidenta balkánskej krajiny podporil. Z belgického hlavného mesta odletel Fico do Belehradu a odtiaľ šiel na Vučičovo predvolebné zhromaždenie do Nového Sadu.
Premiér v minulosti kritizoval napríklad Britániu za údajnú snahu ovplyvniť výsledky volieb na Slovensku v roku 2023. Nie je jeho podpora pre Vučiča vstupom do kampane? Srbi si zvolia nový parlament 25. októbra.
„Pozrite sa, tu nejde o vstupovanie do kampane,“ odpovedal na otázku Pravdy Fico. „Aleksandar Vučič je človek, ktorý sa uchádza o európsku perspektívu a urobí všetko pre to, aby Srbsko bolo krajinou, ktorá bude braná rovnako, ako sú braní aj iní. Toto je hlavné posolstvo, ktoré chcem odovzdať. Ja nebudem nikomu hovoriť, ako a čo má robiť. Chcem len povedať, že ak tu niekto chce európsku perspektívu, je to Aleksandar Vučič,“ vyhlásil slovenský premiér.
Vučič v septembri odstúpil z prezidentského postu, aby sa vo voľbách mohol uchádzať o premiérsku funkciu.
„Je to významný, môžem povedať, štátnik, človek, ktorý presahuje hranice Srbska ako takého a má veľký vplyv na daný región. A ja si myslím, že takýto človek potrebuje, pokiaľ ide o európsku perspektívu, aj primeranú podporu. Mal som tam už ísť minulý týždeň, ale bohužiaľ, choroba mi v tom zabránila. V Novom Sade urobím krátke vystúpenie, ktoré bude veľmi neutrálne,“ povedal Fico ešte pred príletom do Srbska.
„Voľby sú okamihom, keď rozhodujete, či chcete, aby Srbsko pokračovalo v tejto ceste – vzpriamene a neochvejne, čo v týchto náročných časoch vôbec nie je jednoduché. Treba byť skutočným lídrom, lídrom, ktorý má „chrbtovú kosť“ a ktorý v záujme vlastnej krajiny dokáže povedať „NIE“, keď iní žiadajú, aby sme mysleli a konali rovnako ako oni. A práve preto podporujem Aleksandra. On nedovolí, aby Srbsko riadil niekto zo zahraničia, nech by bol akokoľvek mocný. Bráni suverenitu Srbska a jeho právo rozhodovať sa samo za seba,“ uviedol Fico už v Novim Sade.
Srbský politológ Ivan Vejvoda však v nedávnom rozhovore pre Pravdu uviedol, že Vučič a jeho vláda neustále hovoria o ceste do EÚ, ale takpovediac si nerobia domáce úlohy.
„Za posledných päť rokov sme sa neposunuli vpred. Nesplnili sme žiadne podmienky, najmä čo sa týka právneho štátu. Srbsko jednoznačne vykazuje prvky uneseného štátu, v ktorom je úpadok demokracie veľmi evidentný. Neexistuje tu deľba moci, nefungujú kontrolné mechanizmy, súdnictvo je pod kontrolou a, samozrejme, parlament je pod kontrolou, veď vládna koalícia má v ňom absolútnu väčšinu,“ povedal Vejvoda.
Nový Sad je okrem toho miesto, odkiaľ sa po Srbsku rozšírili takmer dva roky trvajúce protesty pod vedením študentov. V tomto srbskom meste 1. novembra 2024 zahynulo 16 ľudí, keď sa na nich zrútil prístrešok na miestnej železničnej stanici, čo kritici pripisujú rozšírenej korupcii, ktorá prerástla celý Vučičov režim.
Bývalý prezident teraz vo volebnej kampani vedie zoskupenie Aleksandar Vučič – Jednotné Srbsko. Jeho hlavným vyzývateľom je kandidátka Zoznam študentov – Študenti víťazia. Tá vznikla po dohode protestujúcich s osobnosťami srbskej spoločnosti.
Ficovo vystúpenie je citlivé aj v tom zmysle, že časť slovenskej národnostnej menšiny žijúcej v Srbsku sa sťažuje na to, že vučičovci na jej predstaviteľov vyvíjajú politický tlak a žiadajú od nich podporu. Podľa zdrojov Pravdy sa to prejavuje aj pred voľbami. V tomto kontexte zaznela kritika, že tento týždeň ohlásený príspevok srbskej vlády vo výške päť miliónov eur na nové kultúrne centrum slovenskej menšiny v Novom Sade sa dá vnímať ako snaha získať si jej hlasy.
X X x
ČESKÝ SLAVÍK NA SLOVENSKU
Vypredaný štadión, Český slávik alebo dom pre rodičov? Jan Bendig odpovedal bez zaváhania, jeho spoveď vyráža dych
Jeho klipy majú na streamovacích platformách vyše 260 miliónov zhliadnutí a na Instagrame ho sleduje viac ako 460-tisíc ľudí, hoci jeho piesne nehrajú všetky slovenské či české rádiá pravidelne.
Český spevák Jan Bendig, bývalý účastník SuperStar, sa v Rozhovoroch so Zdenom Gáfrikom otvoril nielen o panických atakoch, ktoré prežíval ako pätnásťročný v priamom prenose, ale predovšetkým o tom, ako ho celý život formuje jeho rómska identita – a aký tlak z toho vyplýva.
Jan otvorene hovorí o tom, že jedným z jeho hlavných hnacích motorov je potreba dokázať, že aj Róm môže uspieť. „Snažím sa im dokázať, že ako Romák, že ako gay, že ako skrátka niekto, kto to myslí vážne… že aj Róm toto môže dokázať,“ opisuje vnútorný tlak, ktorý ho sprevádza od pätnástich rokov.
Jan Bendig bez servítky: Musím byť ku..a dobrý, lebo som Róm a gej. Pri panike som mal pocit, že umieram
Tento neustály pocit, že musí byť lepší než ostatní, aby obhájil svoje miesto, Bendiga sprevádza dodnes – hoci ho už neberie ako tlak, ale ako automatickú súčasť svojej práce. Napriek všetkému Bendig zdôrazňuje, že práve dnes prežíva mimoriadne šťastné životné obdobie – a že najväčšie víťazstvo vidí v tom, že jeho koncerty dokázali spojiť mimoriadne pestré publikum: gejov, lesby, Vietnamcov, černochov, Ukrajincov, Rómov i bielych Čechov na jednom mieste bez rozdielov.
Spomenuli sme aj jeho titulný rozhovor pre magazín Forbes, v ktorom sa stal prvým Rómom v Českej republike na titulke tohto magazínu – a odkaz, ktorý by chcel zanechať mladším generáciám. A keď si mal napokon vybrať medzi vypredaným Edenom, cenou Český slavík alebo domom pre svojich rodičov, jeho odpoveď neprekvapila a zaznela bez zaváhania.
Čo všetko Jan Bendig prezradil o svojom vzťahu s Lukášom, o spolupráci s Františkom Nedvědom a Luciou Bílou aj o plánoch na koncert s hosťami, sa dozviete v rozhovore, ktorý si môžete pozrieť v relácii vyššie. V televíznej premiére ho uvidíte v sobotu večer 17. októbra o 22.30 na obrazovkách TA3.
x X X
PREMIÉR ČR BABIŠ CHCE RYCHLE KONEC VOJNY NA UKRAJINĚ
Andrej Babiš vyzýva na ukončenie vojny na Ukrajine a kritizuje pasivitu Európy. Tvrdí, že pomoc Kyjevu má mať formu pôžičky mimo rozpočtu EÚ.
Podľa českého premiéra Andreja Babiša je nutné, aby vojna na Ukrajine skončila. To však neznamená, že Kyjev musí akceptovať ruské podmienky, povedal v piatok pred rokovaním Európskej rady. Zároveň zopakoval, že finančná podpora Kyjeva zo strany EÚ by mala byť formou pôžičky, informuje spravodajkyňa TASR.
„Európa sa nesnaží byť aktívna. Myslím si, že všetci chceme mier. Nehovorím, že mier znamená akceptovať ruské predstavy. Ale faktom je, že vojna trvá, že Európa je mimo a že (americký prezident Donald) Trump tým, že urobil ten biznis s (ruským prezidentom Vladimirom) Putinom, nás vlastne podrazil a musíme niečo urobiť,“ zdôraznil Babiš s odkazom na dohodu o dovoze ruskej nafty.
Podpora pre Ukrajinu
Český premiér tiež podotkol, že európska pomoc Ukrajine by mala byť formou pôžičky a nemala by byť súčasťou budúceho rozpočtu EÚ, ale mimo neho. Zdôraznil, že ČR za to v každom prípade ručiť nebude. „Je potrebné sa dohodnúť, čo bude ďalej, či bude nejaká zhoda. Ale (ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj určite príde s tým, že nemá peniaze a nemá antibalistické rakety Patriot. To vieme a počuli sme to opakovane… Vojna je zlá, čaká nás zima. Sám som zvedavý, s čím hlavní lídri Európy prídu,“ dodal Babiš.
Štvrtková diskusia o budúcom európskom rozpočte bola podľa jeho slov náročná. Myslí si, že dohodu sa do Vianoc nepodarí nájsť, očakáva ju až vo februári alebo marci budúceho roka. Podotkol, že pozície jednotlivých štátov sú výrazne rozdielne – bohaté štáty chcú napríklad ďalšie škrty, Čx xXo, naopak, iné štáty odmietajú.
X xx
TRUMP NOVOU MLUVČÍ
Nová hovorkyňa Bieleho domu skončila vo funkcii po piatich dňoch.
Hovorkyňu Bieleho domu Katie Zachariaová od prvej tlačovej konferencie sprevádzala kritika. Po nátlaku po konferencii priznala, že nikdy neurobila advokátsku skúšku.
Katie Zachariaovú odvolali z funkcie tlačovej tajomníčky Bieleho domu už po piatich dňoch, uviedli tri zdroje. Dôvodom bola jej prvá tlačová konferencia, za ktorú zožala rozsiahlu kritiku a odhalenie, že sa vydávala za právničku, hoci neabsolvovala advokátsku skúšku.
Prezident USA Donald Trump vyhlásil, že jej po verejnej kritike odporučil, aby si prácu na tejto pozícii ešte raz premyslela.
„Povedal som jej: ‚Myslím si, že bude pre teba lepšie, ak budeš šťastná, a nie som si istý, či v tejto práci môžeš byť niekedy šťastná.‘ Na tejto práci nie je nič ľahké,“ povedal Trump novinárom pri odchode z Bieleho domu.
„Úprimne som jej povedal: ‚Keby som bola na tvojom mieste, ešte by som si to rozmyslela… zamyslel by som sa nad tým. Ale ja by som si to rozmyslel.‘“
Sprevádzali ju pochybnosti
Zachariaová vo funkcii hovorkyne Bieleho domu nahradila Karoline Leavittovú, ktorá odišla, aby trávila viac času s deťmi. Tá na pozícii skončila ešte v auguste tohto roku.
Zachariovej v stredu vraj zavolali ohľadom pozície tlačovej hovorkyne, a v piatok jej ponúkli funkciu ako nástupkyňu Leavittovej. Trump neskôr oznámil jej vymenovanie. Vo svojom oznámení ju opísal ako právničku.
Nová hovorkyňa na svojej prvej tlačovej konferencii odpovedala len na tri novinárske otázky. Všetky boli z médií, ktoré sú konzervatívne alebo naklonené Trumpovi. Odišla už približne po štrnástich minútach.
Zachariaová uviedla, že chcela, aby bola jej tlačová konferencia krátka, aby mal Trump neskôr toho rána dostatok času na vlastnú diskusiu s novinármi, a že ju zamestnanci Bieleho domu vopred dostatočne neinformoval
Kritike čelila aj skrz jej nejasné pozadie. Na otázky médií, v ktorom štáte zložila advokátsku skúšku odpovedala: „Keď som sa presťahovala do Číny.“
Priznala sa až neskôr
Náročnú čínsku národnú jednotnú skúšku na získanie právnickej kvalifikácie môžu však absolvovať iba čínski občania. Na otázku, aké má kvalifikácie, Biely dom poskytol vyhlásenie od Zachariovej. Podľa neho v roku 2007 získala titul bakalár umenia na Pepperdine University a v roku 2011 titul v odbore práva na Pepperdine Caruso School of Law. Médiá vychádzajú z informácií školy a jej profilu na LinkedIn.
„Venovala som sa medzinárodnému transakčnému právu a disponovala som všetkými príslušnými kvalifikáciami,“ dodáva jej životopis. Počas rozhovoru pre Fox News sa Zachariaová priznala, že advokátske skúšky nezložila.
X XX
Z NESCHOPNÉHO VOJÁKA PAVLA ZRÁDCE NĚMECKA, NDR, VYCHODU
NA HRADĚ ČR NEMÁ CO DĚLAT, RADIT NA UKRAJiNU ZELENSKĚMU
ZBAVEN I USA, TRUMPEM
ZA ŠKODY UKRAJINY, MRTVĚ BUDE JEŠTĚ TRESTÁN ZELENSKÝ
Kdo letadlo objednal? A kdo kolik platil? Prezident vysvětluje, otázky však zůstávají
Prezident Petr Pavel po návratu z dovolené v Maroku oznámil na sociálních sítích, kolik zaplatil za přepravu soukromými tryskáči. Řada otázek zůstává i přesto nezodpovězena.
Hlava státu v úvodu svého vyjádření zdůraznila, že vysvětluje okolnosti soukromé cesty, nikoli služební. „Kancelář prezidenta ji ani neorganizovala, ani nic neplatila. Svá slova považuji za důležitá z hlediska transparentnosti a otevřenosti, z hlediska politického ovšem odmítám zasahování do svého soukromí,“ napsal Pavel na svých profilech s tím, že v souvislosti s jeho cestou do Maroka se objevily otázky, „na které jsem během pobytu nemohl odpovídat“. „Proto chci nyní po návratu do České republiky uvést věci na pravou míru,“ sdělil prezident.
Jenže to se mu nepovedlo hned v dalších řádcích jeho vyjádření.
Jednotlivé přelety soukromými tryskáči mohou podle propočtů leteckých společností stát i jednotky milionů korun.
X X X
NA UKRAJINĚ MÍSTO POLITIkŮ DOBRODRUZI PRO KORUPCI,
NECHRÁNÍ LIDI PŘED SMRTÍ, CIZINOU, DOHODOU, KAPITULACÍ
Smetana: USA přes Starlink tlačí na Ukrajinu. Časem ho na Ukrajině mohou nahradit evropské družice
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj cítí od Evropy plnou podporu, kontinent je podle něj velmi sjednocen, řekl v pátek po jednání v Bruselu. Na druhou stranu agentura Reuters napsala, že pokyn ke zpomalení Starshieldu na Ukrajině vydal přímo Bílý dům. „V rámci širší politické dynamiky je to určitý nátlak,“ říká Michal Smetana, bezpečnostní expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitel Centra pro výzkum míru.
Výpadek satelitní komunikace od společnosti SpaceX podle Zelenského ohrožuje životy civilistů, protože Ukrajina využívá družicový systém Starshield při zachycování ruských dronů. Jaká je aktuální situace, lepší se rychlost připojení?
To, co jsme slyšeli… Do nějaké míry by se to mělo zlepšit. Existují trochu protichůdná tvrzení přímo z pole od jednotlivých operativců a komandérů ohledně toho, zda se jedná o úplné obnovení.
„Je na tom velmi špatně,“ říká o ukrajinských zásobách systémů Patriot Smetana
Každopádně oficiální zpráva je, že je spojení opět obnoveno, takže Ukrajina už by se s těmi omezeními v principu neměla jakkoli potýkat. Na nějakých dílčích místech fronty se to ještě zcela nenaplnilo.
Elon Musk dává od omezení služby ruce pryč. Pokyn prý přišel z Bílého domu. Ví se, kdo ho vydal? Pokud se ptáte personálně, tak to samozřejmě nevíme, ale dává smysl, že v kontextu toho, do jaké míry je toto vysoká agenda a jaká probíhá signalizace přímo od amerického prezidenta, je to něco, co bylo provedeno buď na přímý pokyn prezidenta, nebo s jeho souhlasem.
Evropská alternativa
Zelenskyj ale ujišťuje, že Ukrajina Starlink nepoužívá k útokům ani k odvetným úderům na území Ruské federace, ale při zachycování ruských útočných dronů typu Šáhed, které, jak prezident zdůraznil, míří na civilní obyvatelstvo. Co tedy tím zpomalením nebo omezením služby mohli Američané sledovat? Asi v principu hlavně nátlak. Vidíme, že to, co se odehrává na technologické úrovni, nemůže být vytrženo z širšího politického kontextu, kde ze strany Bílého domu opakovaně zaznívají výzvy ukrajinskému prezidentovi, aby omezil útoky do hloubi ruského území.
Za zpomalení systému Starshield může Bílý dům, řekly tajné zdroje. Zelenskyj chce s Trumpem jednat
Máte naprostou pravdu, že toto není to, na co Ukrajina primárně používá Starlink, používá ho pro obranu proti balistickým raketám nebo obecně protivzdušným hrozbám, případně například proti používání dronů středního doletu na samotné frontě. Ale v rámci nějaké širší politické dynamiky je to určitý nátlak a dejme tomu ukázka toho, co jsou Spojené státy schopny Ukrajině omezit, pokud nevyhoví představám prezidenta Trumpa.
Je naděje, že by mohla být Starlinku v dohledné budoucnosti alternativou evropská družicová soustava IRIS2? To záleží na tom, čemu říkáte dohledná budoucnost. Pokud za dohlednou budoucnost označujeme několik příštích měsíců nebo následující rok, tak nikoli, je to dlouhodobější projekt. To znamená, že by se to v nějaké plné míře naplnilo až během několika dalších let.
V každém případě toto strategicky dává smysl, ale skutečně v dlouhodobém horizontu. Není to něco, co řeší aktuální situaci, nebo dokonce situaci příštího roku.
Zásoby na nule
Mimo jiné dnes (v pátek, pozn. red.) lídři Evropské unie a Zelenskyj řešili nedostatek střel protivzdušné obrany Patriot. Jak na tom v tomto směru je Ukrajina před nadcházející zimou a očekávanou ruskou ofenzivou? Může si vystačit s pomocí od evropských spojenců? Je na tom velmi špatně. Co se týká přímo zásob raket Patriot, tam jsme se skutečně dostali až k nule, to je poměrně zásadní problém. Nedá se předpokládat, že by Američané byli brzy ochotni v tomto ohledu vyjít Ukrajině vstříc.
Ukrajina bude moci vyrábět střely do systému Patriot. Zelenskyj prý dostal povolení od Trumpa
Ano, samozřejmě existují zásoby těchto střel i na evropském kontinentu, je několik států, které už tyto zásoby poskytly a už se dostaly na velmi nízká čísla.
Jsou jiné státy – můžeme se bavit o Řecku, Španělsku –, které ještě zásoby mají a v rámci Evropy existuje určitý tlak na to, aby se minimálně části svých zásob ve prospěch Ukrajiny v tuto chvíli vzdaly, ale je to velmi citlivá otázka, protože celá řada států počítá s těmito systémy také pro svou vlastní obranu.
Takže samozřejmě jsou ty debaty velmi citlivé a je otázka, jestli je to něco, co je udržitelné, protože i kdyby evropští spojenci takto přispěli, není to dlouhodobé systémové řešení, jakkoli stále ještě jsou nějaké zásoby, které mohou Ukrajině pomoct bránit její města během následujících měsíců.
USA a Ukrajina
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obnovení ukrajinských útoků na ruské rafinerie je ostudné, a obviňuje Kyjev z toho, že kvůli nim stoupá cena ropy. Řekl také, že se mu jedná líp s Putinem než Zelenským. Unijní představitelé mezitím ostře kritizují americko-ruskou dohodu o dodávkách ruské nafty. Dá se tohle všechno označit za definitivní zlom v americké podpoře Ukrajiny? Trochu se obávám, že v případě této administrativy je vždy trochu předčasné mluvit o nějakém definitivním zlomu.
Trumpovy Spojené státy musí prohrát. Je na Evropě, aby to bylo co nejrychleji, apeluje Lech Wałęsa
Velmi často jsme viděli zásadní propad této spolupráce a vzájemných vztahů, které se do nějaké míry opět vrátily, ale zároveň je také pravda, že je důvod být v tomto ohledu velmi pesimistický. Pozice Donalda Trumpa, která v mnoha ohledech konvenuje Moskvě, je dlouhodobá a velmi patrná.
Jeho představa o hlubší spolupráci mezi Spojenými státy a Ruskem do budoucna evidentně přetrvává a pravděpodobně se nedá očekávat, že pokud se ty vztahy do nějaké míry napraví, že by to bylo nějakým výrazným způsobem, který by byl pro Ukrajinu skvělý. Takže myslím, že Ukrajina má před sebou několik špatných a ne tak špatných scénářů, ale asi si nedokážeme představit, že ze současné administrativy by došlo k narovnání vztahů směrem k intenzivní americké podpoře.
Andrej Babiš v té souvislosti prohlásil, že „Trump tím, že udělal ten byznys s Putinem, nás podrazil a musíme něco udělat“. Jak by se tedy teď měla Evropa zachovat? Ta slova podrazil a selhal jsou bezesporu pravdivá. Evropa samozřejmě nemá v tomto ohledu, pokud chce Ukrajinu podporovat, příliš na výběr. Asi se nedá očekávat, že by evropské státy v tuto chvíli měly nějakou moc zvrátit postoj amerického prezidenta, jakkoli se o to samozřejmě dlouhodobě pokoušely, ale k výsledkům to nevede.
Dohoda o rozpočtu EU do Vánoc nebude, myslí si Babiš. Rozdíly v pozicích států jsou prý příliš velké
V tomto ohledu je to o tom, že Evropa, která už do velké části převzala svoji roli primárního podporovatele Ukrajiny – protože Evropa je nyní skutečně ten aktér, který dodává vojenskou pomoc Ukrajině –, zároveň musí přemýšlet o tom, do jaké míry je ochotna obětovat více.
To znamená, do jaké míry navýšit podporu Ukrajině. Ať už se to týká hospodářské pomoci, která je klíčová pro Ukrajinu, ať se to týká samotné vojenské pomoci a celkově spolupráce, která se může nadále rozšiřovat, ale musíme říct otevřeně, že to není něco, co je beznákladové a co se dá dělat za současných podmínek. Znamená to větší oběti.
Ruská aktiva
Švédsko, Polsko, Nizozemsko a Španělsko v nedávném dopise představitelům unijní exekutivy znovu otevřely téma využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu. Je to reálné prosadit? Je to určitě jedna z cest a jedna z věcí, která by Rusko bolela, respektive Rusko se tomu snaží za každou cenu zabránit a protestuje proti tomu. Byl by to krok, který by pomohl najít finanční prostředky, které by byly klíčové pro Ukrajinu, pro budoucí roky.
Dočekal: Musk stojí omezením Starshieldu na Trumpově straně. Je otázka, kde bude za další týdny
Zároveň je to ale politicky velmi citlivá věc, Belgie se proti tomu staví velmi silně a aktuálně na tom v Evropě není konsensus.
On se může v čase posunout tím, jak Rusko eskaluje své útoky a jak se postupně Evropa v tomto směru finančně vyčerpává, ale zatím to bude velmi těžké a obávám se, že tam bude… Je tam možné opět nalézt nějaký kompromis, kde se například nějaké prostředky – které plynou ze samotného objemu prostředků a který potom generuje nějaké další finance – mohou použít, ale na jejich samotnou konfiskaci zatím není v Evropě politická vůle.
X X X
ÚSPĚCHY HZS V ČR I V CIZINĚ
ODBORNÉ VEDENÍ GENERÁLŮ I DALŠÍCH SLOŽEK
VÝCHOVA MLADÝCH V OBCÍCH I MĚSTECH ČR
Krizové řízení chceme dostat do 21. století. Plánujeme speciální týmy, říká nový šéf hasičů Legner
Hasiči mají od začátku října nového generálního ředitele. Hasičský záchranný sbor je podle něj v dobré kondici, a to chce podle svých slov posouvat dál. „Chceme zapracovat na krizovém řízení, to znamená primárně ho zmodernizovat, dodat mu podobu 21. století,“ říká generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky Martin Legner v rozhovoru pro Radiožurnál.
Ve funkci jste od 1. října. Když jste nastupoval, v Interview ČT24 jste řekl, že pevně věříte, že Hasičský záchranný sbor je v perfektní kondici. Upevnila se vaše víra, anebo jste zjistil, že něco je jinak, než jste čekal? Víra se upevnila. Jsem o tom přesvědčen. Zatím mě nic nepřekvapilo ani nezklamalo. Pevně věřím, že to budeme posouvat dál.
Týmy budou univerzální, složené z odborníků z různých oblastí. Každý tým bude schopný řídit zásah při povodních, tornádu nebo třeba uprchlické krizi, vysvětluje nový generální ředitel Hasičského záchranného sboru Martin Legner
Vy jste tehdy dodal, že sbor chcete v perfektní kondici nejen udržet, ale ještě povýšit. V čem můžete být ještě lepší?
Chceme zapracovat na krizovém řízení, to znamená primárně ho zmodernizovat, dodat mu podobu 21. století, začít více využívat nejenom informační systémy, ale obecně třeba i zapojení umělé inteligence. Propojit všechny prvky, které se toho týkají, což není pouze Hasičský záchranný sbor, ale i ostatní bezpečnostní sbory a neziskové organizace, do jednoho týmu, který bude fungovat.
Zároveň bych chtěl vytvořit speciální týmy, které se budou podílet na řešení velkých, rozsáhlých mimořádných událostí. Samozřejmě to je v přímém vztahu s krizovým řízením. Vlastně jde o uzavřenou nádobu, která se sama mezi sebou doplňuje tam, kde je zrovna potřeba, aby konkrétní prvek vstoupil do mimořádné události. To je můj směr.
Nový ředitel hasičského sboru: Chci vytvořit speciální týmy pro velké zásahy při povodních nebo tornádu
Ve vytváření speciálních týmů jste za ty dva týdny nějak pokročil?
Určitě, a velmi mě těší, že se toho kolegové chopili. Myslím, že je to pro ně nový náboj, nový směr. Máme připravenou koncepci, kterou chci představit na první velké poradě s krajskými řediteli. Už tam budou i konkrétní úkoly – začít nominovat vhodné lidi a určit, jaké agendy chceme zpočátku zahrnout, abychom připravili alespoň základní kostru. Na tu pak budou navazovat jednotlivé specializace.
Velmi pozitivně mě překvapilo, že se mi ozývá spousta lidí z civilního sektoru, například energetiky, kteří nabízejí své schopnosti a know-how. Chtěli by se podílet na práci ve prospěch státu a Hasičského záchranného sboru. To mě velmi potěšilo a chtěl bych všem, kteří se mi ozvali, poděkovat.
Týmy na mimořádné události
Hasiči letos vyjížděli k přírodním požárům častěji než obvykle. Některé kraje měly i dvojnásobek případů
Číst článek
Kolik takových týmů chcete mít? Moje vize je vytvořit zhruba šest speciálních týmů, které by působily ve vybraných oblastech České republiky, vždy s přesahem do několika krajů. Představuji si tři lokality v Čechách a tři na Moravě. Zároveň je potřeba, aby byly týmy vzájemně provázané. Při rozsáhlé mimořádné události, která zasáhne více krajů, musí být schopné spolu komunikovat a střídat se.
Uvidíme, jak se tento systém uchytí a bude rozvíjet. Do budoucna můžeme počet týmů snížit nebo zvýšit. Fakticky nás to nebude nic stát, protože jde o lidi, kteří už v systému pracují, pouze se na určitou dobu zapojí do speciálního týmu.
Představa je tedy taková, že se jeden tým bude specializovat na blackout, jiný na lesní požáry či hybridní hrozby? Jakým způsobem máte toto vymyšlené? Týmy budou univerzální, budou v nich odborníci z různých oblastí a každý tým bude působit na svém území. Pokud mimořádná událost potrvá několik dní nebo zasáhne více krajů, budou se týmy střídat. Ani při požáru v Hřensku jsme nebyli schopni fungovat dvacet dní v jednom týmu.
Nebude to tedy specializace na jednu konkrétní oblast. Každý tým bude schopný řídit zásah při povodních, tornádu nebo třeba uprchlické krizi. Zároveň v něm ale budou odborníci, kteří dané problematice rozumějí, například na nouzové ubytování obyvatelstva nebo řešení lesních požárů.
2600 až 2900 korun navíc nestačí. Odbory nesouhlasí s růsty platů hasičů a policistů, chtějí zvýšení tarifu
Máme spoustu zkušeností ze zahraničí a potřebné lidi už máme. Jde jen o to nastavit týmům strukturu a hierarchii. V jednom případě tak může tým vést člověk, který se specializuje na hašení požárů, při jiné mimořádné události zase odborník na krizové řízení.
Vy jste říkal, že se vám hlásí i civilní odborníci. Počítáte tedy s tím, že v týmech budou nejenom hasiči? Ano, tomu se nevyhneme. Neříkám, že budou přímo v jádru těchto týmů, ale například při blackoutu je potřeba spolupracovat s lidmi, kteří zajišťují pokrytí České republiky telefonním signálem nebo dodávky elektrické energie. Musíme mít partnery, se kterými jsme schopni komunikovat. Takto to fungovalo i při povodních v roce 2024, kdy jsme na části území o tyto služby přišli.
Jak se hasiči připravují na nebezpečí spojená s ruskou hybridní válkou proti evropským zemím? A co chtějí dělat pro lepší prevenci před požáry v době sucha? A jak bude vypadat testování nového systému varování? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu nahoře v článku.
X X X
ZRUŠENÉ SANKCE PROTI RUSKU
Trump pozastavil balík protiruských sankcí. Historický okamžik, raduje se Moskva
Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v národním zájmu Spojených států. Zmocněnec Ruska pro jednání s USA Kirill Dmitrijev označil tento krok za historický okamžik. Někteří američtí politici pozastavení sankcí kritizují.
Zákon umožňující prezidentovi zavést rozsáhlé sankce, které mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině, schválila minulý měsíc Sněmovna reprezentantů a Trump ho posléze podepsal.
Sankční balík je odkazem republikánského senátora Lindseye Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny. Zákon prezidentovi umožňuje uvalit cla ve výši až 100 procent na pět největších odběratelů ruské ropy nebo zemního plynu, a to včetně Číny a Indie.
Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v národním zájmu Spojených států.
Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že jeho nová mluvčí Katie Zachariaová ve funkci brzy skončí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že on ani Elon Musk nemohou za výpadek služby satelitní sítě Starlink na ukrajinské straně, píše Reuters.
Součástí balíku jsou také sankce vůči vysoce postaveným ruským představitelům, finančním institucím a tankerům stínové flotily, které Moskva používá k obcházení západních sankcí.
Trump pozastavení nových sankcí zdůvodnil tím, že tento krok slouží národnímu zájmu USA. V nařízení není uvedeno, proč rozhodnutí slouží národnímu zájmu, a stojí v něm, že výjimka zůstane v platnosti, dokud administrativa nerozhodne o tom, že jsou „vhodné další kroky“, uvedla stanice CNN.
Nevím, kdo vypnul Starshield na Ukrajině a zda k tomu vůbec došlo, řekl Trump
Agentura Reuters s odvoláním na analytiky píše, že USA čekají v listopadu volby do Kongresu, kde Trumpovi republikáni budou bojovat o udržení těsné většiny v obou jeho komorách, a nové sankce by mohly znamenat riziko dalšího zvýšení cen ropy. Američané už teď čelí vyšším nákladům, které jsou z velké části připisované americko-izraelské válce proti Íránu.
Trumpův krok přichází poté, co minulý týden překvapivě oznámil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 tisíc tun nafty s tím, že v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Dohodu o dodávkách sjednal při telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Rozhodnutí vyvolalo kritiku ze strany Ukrajiny, jejích západních spojenců a řady amerických demokratických i republikánských politiků.
Někteří z nich kritizují také poslední krok Bílého domu. Například republikánský kongresman Don Bacon prohlásil, že Trump válku prodlužuje, místo aby ji ukončil. „Trumpova nejnovější kapitulace před (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem opět zrazuje naše ukrajinské partnery,“ uvedl na síti X demokratický člen Sněmovny reprezentantů Don Beyer s tím, že Trump popřel záměr Kongresu.
Omezit Starlink navrhl Trumpovi Musk, tvrdí zdroje. Reakce Evropy ho vyděsila
„Tyto výjimky nemají nic společného s naší národní bezpečností, ale jsou o podlézání Vladimirovi Putinovi,“ napsal na X demokratický senátor Richard Blumenthal.
Zmocněnec Ruska Dmitrijev poslední Trumpův krok přivítal a označil ho za „skutečně historický okamžik“. Ve svém příspěvku na síti X dále napsal, že nový balík sankcí by mohl zastavit veškerou hospodářskou spolupráci mezi Ruskem a USA.
X X X
SOKOLOVÉ DOSTANOU PENÍZE OD POLICIE
Policie vrací sokolům část milionů ukradených asistentkou. O kabelkách a špercích rozhodne soud
Sokolům se po téměř třech letech vrátí pět milionů korun, které jim měla ukrást Eliška Colding, bývalá asistentka exstarostky Hany Moučkové. Webu iROZHLAS.cz to potvrdili policejní mluvčí Jan Daněk a starosta České obce sokolské Martin Chlumský. Ten rozhodnutí policie přivítal. Zároveň ale upozornil, že se sokolům původně mělo vrátit všech zajištěných osm milionů korun. Sokolové tak musejí ještě čekat, jak o zbylých penězích policisté rozhodnou.
Podle mluvčího pražských kriminalistů Jana Daňka došlo na začátku října k postupnému zamítnutí všech stížností, které sokolové v rámci vyšetřování kauzy podali. A kterými se snažili docílit toho, aby jim policie dala vše, co se jí podařilo po zesnulé asistentce Elišce Colding, jež měla Českou obec sokolskou okrást o desítky milionů korun, zajistit.
Podcast Podvodnice
Celý případ krádeže sokolských desítek milionů korun zároveň rozplétá i nová podcastová série Českého rozhlasu Podvodnice. K poslechu a ke čtení bude v podcastových aplikacích a na webu iROZHLAS.cz od pondělí.
Policisté však trvají na tom, že to není možné a že o tom, komu náleží větší část zajištěného asistentčina majetku, bude muset rozhodnout soud.
Zamítnutí stížností ale není pro sokoly pouze negativní zprávou, protože společně s tím odpadly všechny překážky, které dosud bránily vrácení alespoň části zajištěných peněz. A to těch, které sokolům bezpochyby náleží. „Nyní tedy policejnímu orgánu již nic nebrání, aby mohl finanční prostředky vydat. Usnesení o jejich vydání bylo již vyhotoveno,“ uvedl Daněk pro iROZHLAS.cz.
To, že se tyto peníze sokolům po téměř třech letech vrací, potvrdil redakci i sokolský starosta Martin Chlumský. „Samozřejmě to vítáme, je dobře, že se nám ty prostředky vrací. Co se týče jejich využití – jestli je třeba využijeme na úhradu zbývající části úvěru (který si bez vědomí České obce sokolské na spolek vzala zmíněná asistentka Colding, pozn. red.) – to bude na rozhodnutí předsednictva. Ale rozhodně se nám teď budou tyto peníze velmi hodit,“ uvedl starosta.
Ten ale zároveň upozornil, že nejde o všechny přislíbené zajištěné prostředky, ale jen o jejich část. Původně se totiž sokolům mělo vrátit osm milionů korun, vrací se jim ale nakonec jenom částka 5 001 000 korun. „Tyto prostředky už nejsou třeba k dalšímu řízení, nepřichází v úvahu jejich propadnutí státu nebo jejich zabrání a není pochyb o právu Sokola na tyto prostředky,“ parafrázoval starosta policejní usnesení.
„Stále ještě nebylo rozhodnuto o částce zhruba tří milionů korun. V tom případě by mělo ještě následovat další usnesení, které se tomu bude věnovat. To ale zatím nemáme k dispozici,“ doplnil Chlumský s tím, že ho zároveň mrzí, že policie a státní zastupitelství zamítli sokolské stížnosti proti přesunu zbylého majetku po Colding do soudní úschovy.
Sokolové totiž od počátku tvrdí, že ony zajištěné věci – šperky, luxusní oblečení a kabelky – nakoupila Colding právě za jim ukradené miliony. A stížnostmi tak chtěli zabránit tomu, aby se museli o původ věcí přít před soudem s dalšími aktéry, kteří si na ně činí nárok. Jde jednak o Světový svaz sokolstva a zároveň o Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, protože se právoplatní dědicové zřekli svého nároku na majetek.
„Určitě ale už nebudeme proti tomuto postupu podávat novou stížnost, protože by to nebylo účelné. Budeme teď vyčkávat na usnesení o té zbývající částce finančních prostředků, která tam chybí,“ doplnil Chlumský.
Žaloba na statutáry
Že se sokolové ke zbylým věcem v úschově Obvodního soudu pro Prahu 3 budou složitěji dostávat, ale není to jediné, co jim aktuálně dělá vrásky. Sokolům se totiž současně blíží termín, dokdy mohou nejpozději podat civilní žalobu proti svým někdejším statutárům – bývalé starostce Haně Moučkové a exjednateli Josefu Těšiteli. Tito dva přední sokolští činovníci totiž za ukradené peníze zodpovídali a jako jediní mohli krádeži zabránit.
K vyvádění peněz měla – podle závěrů forenzního auditu – zesnulá asistentka zneužít jejich bankovní identitu. Těšitel s Moučkovou pak měli být podle auditorů zároveň jedinými v České obci sokolské, kteří si mohli podivných transakcí na účtech všimnout, protože k nim jako jediní měli opravdu přístup. Sokolové tak chtějí vzniklou škodu vymáhat také po nich.
Část stanov, která mluví o tom, že podpisové právo za ČOS mají společně starosta a jednatel | Zdroj: Česká obec sokolská
Aby ale vůči oběma bývalým statutárům napsala sokolská obec žalobní návrh správně, potřebovala by nejprve znát co nejpřesněji vzniklou škodu. A ta se odvíjí i od toho, kolik peněz se podaří sokolům celkem ze zajištěné pozůstalosti po pachatelce získat.
Pomohou odhalit milionovou krádež? Sokolové získali dokumenty o uzavřených úvěrových smlouvách
„Vyčkávat s civilní žalobou na vrácení zbývajících peněz bylo logické, protože tato částka přímo ovlivňuje výši nárokované škody. Vzhledem k časové tísni však již nemůžeme déle čekat na doplacení celé částky. Žalobu proto podáme i přesto, že nám zbývající tři miliony korun dosud nebyly vráceny,“ dodává starosta.
Web iROZHLAS.cz v minulosti opakovaně žádal Moučkovou o vyjádření, ta ale nechtěla případ do uzavření kauzy komentovat. Bývalý jednatel Těšitel pak pouze uvedl, že se v případu cítí nevinen. Připustil ale, že telefon dostatečně zabezpečený neměl a zneužití jeho bankovní identity tak Colding v zásadě nic nebránilo.
Kauza stála místo nejen zmíněnou starostku Hanu Moučkovou, ale i jednatele ČOS Josefa Těšitele. Po obou bývalých statutárech, kteří za finance České obce sokolské zodpovídali, navíc plánuje nové sokolské vedení způsobenou škodu vymáhat. Ačkoli sokolům vznikla škoda ve výši více než čtyř desítek milionů korun, nové vedení České obce sokolské dopředu odmítlo, že by muselo kvůli kauze prodávat majetek. Připustilo ale nutnost odkladu řady plánovaných investic.
Kauza vedla v Sokole k řadě změn – byl proveden forenzní audit, který doporučil změnit zaběhlé postupy uvnitř organizace, a zvýšit tak kontrolní mechanismy nad penězi i majetkem. Současně došlo ke změnám ve vedení České obce sokolské i na vedoucích pozicích uvnitř Tyršov
x X X
Z NĚMECKA SE POLÁCI STĚHUJÍ DO POLSKA?
Nemecku začínajú chýbať tisíce Poliakov. Krajina ich už neláka
Celé desaťročia boli Poliaci pevnou súčasťou nemeckého pracovného trhu. Pôsobili najmä v oblasti stavebníctva a logistiky, ženy často ako zdravotníčky či opatrovateľky. Časy sa však zmenili. Nemecká ekonomika roky stagnuje, zatiaľ čo poľská prežíva nevídaný rozmach. Výsledkom je, že prisťahovalcov z Poľska výrazne ubúda. A nemeckí zamestnávatelia to začínajú pociťovať.
Poľskí pracovníci, ktorí pendlujú medzi oboma krajinami, prechádzajú cez hranice do nemeckého mesta Frankfurt nad Odrou.
„V Poľsku dnes vládne úplne iný duch, pokiaľ ide o vyhliadky do budúcnosti. Kým Poliaci predpokladajú, že zajtra bude lepší deň ako dnes, v Nemecku sa skôr očakáva, že zajtra bude horšie ako dnes,“ porovnal nedávno pre televíziu Euronews politológ Bastian Sendhardt z Nemecko-poľského inštitútu.
Hlavná zmena podľa neho spočíva najmä v tom, že Nemecko už pre bežných Poliakov prestáva byť atraktívne.
„Dlhý čas bolo krajinou, na ktorú sa pozeralo tak, že tam možno nie je najlepšie počasie ani ľudia nemajú veľký zmysel pre humor, ale dá sa tam celkom dobre zarobiť a je tam dobrá infraštruktúra,“ priblížil s tým, že tento obraz Nemecka už neplatí.
Poliaci ho už nevnímajú ako prísľub blahobytu a mnohí sú presvedčení, že za lepším životom nemusia cestovať za hranice.
Poliaci začali do Nemecka hromadne prichádzať už od 90. rokov a od vstupu svojej krajiny do Európskej únie v máji 2004, respektíve po otvorení pracovného trhu v roku 2011 ich počet stále narastal.
Na to, akú dôležitú úlohu zohrávajú v nemeckej ekonomike, poukázala vlani analýza Inštitútu pre výskum pracovného trhu a zamestnanosti (IAB) v Norimbergu.
V roku 2024 žilo v Nemecku asi 870-tisíc poľských občanov, z ktorých 550-tisíc pracovalo. Bolo ich takmer o 380-tisíc viac ako v roku 2011.
Tento počet pritom nezahŕňa Poliakov, ktorí za prácou v Nemecku denne pendlujú cez hranice. Po Turkoch a Rumunoch tak Poliaci tvorili tretiu najpočetnejšiu skupinu cudzincov na nemeckom trhu práce.
Z analýz vyplýva, že sa tam veľmi dobre uplatňujú – sociálne dávky od štátu poberajú v oveľa menšej miere ako iní zahraniční pracovníci.
Zo zistení IAB však vyplýva, že takmer polovica mladých Poliakov s vysokoškolským vzdelaním už nemá záujem emigrovať, pričom ešte v rokoch 2009 až 2013 ich chcela v domovskej krajine zostať len tretina.
Medzi tými, čo dnes uvažujú o odchode, je navyše čoraz menej ľudí, ktorých by lákalo Nemecko. Pre Poliakov vo veku 18 až 34 rokov bolo kedysi vysnívanou krajinou – vysťahovať sa ich tam chcelo až 23 percent. Teraz by ich tam zamierilo iba deväť percent. Najviac, 19 percent, by si už vybralo USA.
Zlom nastal pred dvoma rokmi, keď do Nemecka prvý raz po 25 rokoch prišlo menej Poliakov (84-tisíc), ako sa ich vrátilo domov (95-tisíc). Na porovnanie: v roku 2011 sa do Nemecka prisťahovalo o 15-tisíc Poliakov viac, ako ich odišlo.
Podľa prieskumov môže počet navrátilcov v najbližšom období stúpať. Zo štúdie IAB vyplýva, že o odchode z Nemecka rozmýšľa vyše 30 percent Poliakov a zhruba štyri percentá si už cestu začali aj plánovať. Najväčší podiel majú mladí ľudia do 35 rokov.
Atraktívne Poľsko
Prečo sa však v Poliakoch prebúdza túžba po domove a Nemecko ich už neláka? „Na jednej strane sa oslabili faktory, vďaka ktorým bolo Nemecko atraktívne a priťahovalo ľudí z Poľska. Na druhej strane sa oslabili faktory, ktoré ľudí viedli k tomu, aby z Poľska odišli,“ vysvetlil pre Euronews Sendhardt.
Potvrdzuje to i prieskum IAB. Ako hlavnú motiváciu pre odchod z Nemecka v ňom Poliaci uvádzajú ekonomický stav krajiny (57,7 percenta), politickú situáciu (56 percent), vysoké dane (45,9 percenta) a byrokraciu (38 percent).
Svoju úlohu zohráva i celková atmosféra. „Zatiaľ čo Varšava pôsobí veľmi dynamicky, Berlín vyzerá v porovnaní s ňou trochu ospalo,“ uviedla pre nemecký denník Welt Joanna Maria Stolareková z Nemecko-poľskej priemyselnej a obchodnej komory vo Varšave, ktorá pravidelne dochádza do Berlína.
V poľskej metropole vraj cítiť energiu a „mentalitu orientovanú na činy a uskutočňovanie vecí“. Najmä mladá generácia – vzdelaná a často so skúsenosťami zo štúdia v zahraničí – má vraj možnosť vybudovať si úspešnú kariéru doma.
Podľa odborníkov sa odstraňujú i rozdiely v životnej úrovni, ktoré boli po páde železnej opony priepastné. Poľsko vlani zaznamenalo hospodársky rast až 3,6 percenta, kým v Nemecku dosiahol slabých 0,2 percenta.
Poľská ekonomika je už šiesta najsilnejšia v Európe a 20. najväčšia vo svete, pričom ceny sú pomerne nízke. Poliaci sa tiež vydali cestou modernizácie a digitalizáci
Mnohé veci, ktorých vybavenie trvá v Nemecku dlho, sa v Poľsku dajú zariadiť rýchlo a online. Tieto výhody oceňujú aj zahraniční investori, čo tiež vedie k stúpajúcej životnej úrovni.
Nemeckej ekonomike, ktorá by každý rok potrebovala asi 400-tisíc nových zamestnancov, začínajú tisíce Poliakov chýbať.
Podľa Nilsa Witteho zo Spolkového inštitútu pre výskum obyvateľstva je však taký vývoj prirodzený. „Je to predsa niečo, čo je v EÚ také žiaduce – aby sa pracovné trhy postupne vyrovnávali. A presne to sa deje,“ zdôraznil pre Euronews.
X XX
Guvernér Michl plnit roli, od níž ho Fialova vláda odstavila.
Michl se dohodl s Schillerovou
Guvernér České národní banky Aleš Michl bude opět zastupovat ministryni financí v nejvyšším orgánu Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Plyne to z interního materiálu ministerstva financí, jejž iROZHLAS.cz získal. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) ho této pozice loni na jaře zbavil. Na obnovení zvyklosti se s Michlem dohodla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Guvernér přitom čelí dlouhodobé kritice od premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Tihle teoretici tady pořád hlásají nějaké poučky. A jaký je dopad boje ČNB? To oni způsobují inflaci. Zvýší sazbu a hypotéky jdou nahoru. Takže se obraťte na (guvernéra ČNB Aleše) Michla. Oni absolutně nepochopitelně škodí všem občanům a firmám,“ uvedl třeba ministerský předseda na Michlovu adresu letos 21. června.
Půjde Michl proti Babišovi? Česká národní banka může v červnu zvýšit úrokové sazby, tvrdí její šéf
Nebylo to poprvé, kdy Babiš kritizoval guvernéra za politiku České národní banky. V květnu mu vytkl vysoké úrokové sazby, jejichž úroveň určuje právě centrální banka. „Michl, můj bývalý poradce, mě neskutečně rozčiluje. Proč drží základní sazbu o procentní bod vyšší než euro? To si rovnou můžeme vzít euro,“ uvedl ve svém pravidelném nedělním videu.
Dva měsíce od Babišova posledního veřejného výpadu vůči hlavě centrálních bankéřů se má Michl podle zjištění iROZHLAS.cz vrátit na pozici zástupce ministryně financí v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Schillerová tam reprezentuje Českou republiku mezi svými protějšky z ostatních členských zemí.
Dohoda Schillerové s Michlem
„Ministerstvo financí se dohodlo s Českou národní bankou na návratu k uspořádání, ve kterém je alternátem v Radě guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj zástupce České národní banky, protože se jedná o model zavedený dlouhodobě již od roku 1993,“ vysvětlil redakci Filip Běhal z oddělení komunikace s médii ministerstva financí.
„Minulá vláda v březnu 2025 rozhodla, že v EBRD bude Českou republiku zastupovat pouze ministerstvo financí. Z pohledu ČNB pro takovou změnu nebyl důvod – dělba kompetencí mezi oběma institucemi fungovala dobře a relevantní okolnosti se nijak nezměnily.“
Jakub Holas (ředitel odboru komunikace České národní banky)
Nejvyšším orgánem Evropské banky pro obnovu a rozvoj je Rada guvernérů, již tvoří ministři financí členských států. Jako dvojky jsou tam zpravidla náměstci ministrů, z 27 zemí Evropské unie tento formát praktikuje třiadvacet. Do března loňského roku tam však tuzemskému ministrovi financí kryl záda právě guvernér České národní banky.
K převládajícím unijnímu modelu přistoupila tehdejší vláda Petra Fialy (ODS), zástupcem šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) se stal jeho náměstek Marek Mora. Později Moru vystřídal náměstek Tomáš Holub. Ten však po nástupu ministryně Schillerové v resortu loni v prosinci skončil. A ministryně se minulý měsíc rozhodla, že se Michl vrátí zpět.
„V souvislosti s politickou dohodou místopředsedkyně vlády a ministryně financí s guvernérem České národní banky, vyplývající z jednání ze dne 1. září 2026, (…) se navrhuje jmenovat guvernéra České národní banky Ing. Aleše Michla, Ph.D., do funkce alternáta guvernéra v EBRD,“ stojí v interním materiálu ministerstva financí, jejž iROZHLAS.cz získal. Schillerové návrh ještě musí schválit vláda.
Investice v Česku za 45 miliard
Evropská banka pro obnovu a rozvoj vznikla roku 1991, její původní náplní byla finanční podpora postkomunistických zemí střední a východní Evropy. Její působnost se následně rozšířila na Střední Asii, západní Balkán a jižní a východní Středomoří. Nyní je banka aktivní ve 40 zemích, sídlo má v Londýně. Čítá 77 členských států.
Cílem je cenová stabilita, řekl Michl. Česká národní banka zvedla poprvé od roku 2022 úrokovou sazbu
V posledních letech banka soustřeďuje pozornost na financování opatření proti změně klimatu, podporu trvale udržitelných zdrojů energie, digitalizaci či finanční pomoc zemím čelícím náhlým krizím. Takto například vypomohla Ukrajině bránící se ruské válečné agresi či Turecku po masivním zemětřesení v roce 2023.
Banka od počátku svého působení v České republice k poslednímu dni loňského roku realizovala 148 projektů v celkové hodnotě 1,91 miliardy eur (podle dnešního kurzu 45,46 miliardy korun). Šlo především o projekty v oblasti kapitálového trhu či veřejného sektoru. Banka se podílí třeba na financování modernizace a realizace železničního spojení Praha–Letiště–Kladno nebo vysokorychlostní železnice mezi Brnem a Přerovem.
Na našem webu používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference a opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas.
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.