Chtějí platit, dobrovolný fond vlády na ČT, ČRo. V ČR se vyvarovat Francie. Ministr vnitra, police rychle jednat. Rázně! Neschopný Čižinský, nedokázal opravit Šlechtovu restauraci, krachl v senátu, léčí se napadáním velvyslankyně Ruska. Veterán žádá Putina o pomoc

Dr.J.V.:Je zjevné, že se opozice zjevně přiučila ze vzorů vandalismu a agrese z Francie či Itálie, které v těchto zemích nebere konce. Prosazení bodu zákona o zrušení televizních a rádiových poplatků vyvolalo počáteční nepokoje spojené s pokusy o násilné vniknutí do budovy Poslanecké sněmovny. Ještě žádné životu nebezpečnému jednání a  majetkovému sice nedošlo, ale je zjevné že opozice, často využívající své poslanecké či senátorské imunity k tomu zřejmě směřuje.

Začněme především s tím, že již v nočních hodinách se uskutečnily demonstrace, na místech, kde jsou ze zákona vyloučeny, a to velice často s podporou opozice.

Zákon č. 84/ 1990 Sb., o shromažďovacím  ve svém § 1 odst. 4 stanoví :

„Jsou zakázána shromáždění v blízkosti budov Parlamentu České republiky, a to v místech vymezených v příloze tohoto zákona.“

  1. Příloha zákona č. 84/1990 Sb.
    • Ta přesně vymezuje místa, kde se shromáždění nesmějí konat.
    • Podle informací Magistrátu hl. m. Prahy jde zejména o:
      • Sněmovní,
      • U Zlaté studně,
      • Tomášská,
      • část Thunovské,
      • Valdštejnské náměstí,
      • Valdštejnská,
      • část Malostranského náměstí,
      • část Josefské,
      • část Letenské,
      • Klárov v okolí stanice metra Malostranská.

Zejména na Malostranském náměstí bylo svědkem aktivizace agresivních sil, páteční jednadvacáté hodiny musela být na Malostranské náměstí povolána policejní jednotka těžkooděnců, aby bránila budovu Poslanecké sněmovny před stále agresivnějším davem. Krátce předtím pronikla část odpůrců novely o televizních poplatcích na sněmovní galerii pro veřejnost, kde musela zasahovat sněmovní ochranka.

A pak byl podle Parlamentních listů  na Malostranském náměstí napaden poslanec Jaroslav Foldyna, který se šel podívat mezi demonstranty. „Chtěl jsem se podívat, kdo demonstruje a co je argumentem. Ovšem viděl jsem dav, který křičel, nechtěl vést diskuzi, ale vyřídit si to s vládními poslanci. Strkanice, plivání, polévání vodou, to byly vedle sprostého nadávání argumenty davu,“ popsal pro ParlamentníListy.cz poslanec.

Obavy s ParlamentnímiListy.cz sdíleli i poslanci, kteří zůstali v budově.

Před parlament po celé odpoledne, večer a noc svolávaly organizace jako Milion chvilek nebo Štít demokracie. Premiér Andrej Babiš před půlnocí psal na sociální sítě: „Vyzývám opozici, aby přestala eskalovat situaci ve společnosti. Žádná válka o nezávislá média se nekoná. Nevede se ani boj o demokracii a nechystá se žádné zestátnění médií. Víte, že lžete, a přesto záměrně hecujete společnost, vyzýváte k demonstracím a pochodům do ulic a hazardujete se zdravím a bezpečností lidí

Že novela o televizních a rozhlasových poplatcích bude projednávána v bouřlivém prostředí, se očekávalo. Nakonec „kulturní válku první třídy“ slibovali i někteří redaktoři televize. Takovéto scény však přesto překvapily mnohé. Jak se stalo, že byl český parlament ohrožován davem?

Ne nežertuji. Ulice spojená s násilím a brutalitou, tak jak se pomalu přiostřovala ve Francii se postupně lavinovitě šíří Evropu, po Francie zachvátila i Itálii, nyní i část Německa stejně jako pro mnohé z nás vzdálenou  Albánii. Ať se nám to líbí nebo nelíbí, bohužel či bohudík , podle toho, které straně  člověk drží palce často řešení přináší. Mimochodem, kde by byl svět bez francouzských revolucí, ale i méně dramaticky, kde bychom byli my bez 17. listopadu.

Pomyslně vše začalo provoláním nového objevu opozičního lídra Jana Grolicha

Předseda lidovců Jan Grolich vyzval k občanskému odporu proti změnám financování České televize a rozhlasu. Lidé by podle něj měli vyjít do ulic. Opozice se bouří, protože koalice v pátek nečekaně prosadila, aby se vládní novela začala projednávat ve Sněmovně přednostně.

„My budeme stát na barikádách, ale pokud tomu chcete zabránit i vy, tak musíte jít do ulic. Demonstrace se už svolávají,“ řekl Grolich ve videu zveřejněném v pátek na síti X. Zjevně připomíná agitátory z francouzských nepokojů

Demonstrace, které zjevně mohou být spojeny s násilnostmi nás ještě čekají. A jistě jich bude hodně.

Tak jako ve Francii Marine le Pen, předpokládaná prezidentka volá po počátku, musí k tomu volat i vládní většina.

Ale pozor : Andrej Babiš promlouval a nabádal k umírněnosti. S tou ale u této opozice počítat nemůže. Ta zjevně cítí krev.

Abychom nedopadli jako ve Francii, ale nyní i jako v Itálii je třeba, aby orgány policie byly připraveny na pravděpodobnost potřeby zásahů.

A mimochodem : Už z principu ten  zákon  o zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu  poplatky musí být prosazen.

Totální násilnickou anarchii, která ovládla Francii či Itálii u nás nesmíme připustit.judR.

JUDr. JIří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

V PRAZE  KAPITOL  PŘED  SNĚMOVNOU?

Premiér Andrej Babiš dnes přirovnal noční demonstraci před Poslaneckou sněmovnou, kde se hlasovalo o zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média, k útoku na americký Kapitol před několika lety. Prezident Petr Pavel vyzval ke zklidnění situace. Zároveň vyjádřil pochybnosti o dobrých úmyslech vládního tábora ohledně hlasování.

Babiš opozici důrazně vyzval k tomu, aby přestala vyvolávat nepokoje a agresi. „Znovu se obracím na opozici a důrazně vás žádám, abyste přestali vyvolávat nepokoje, abyste přestali vyvolávat agresi, abyste přestali rozeštvávat společnost,“ zahájil na Instagramu svoje sdělení Babiš, který také vyzval ke sdílení svého příspěvku.

Jak to bylo s Kapitolem:

Útok se odehrál 6. ledna 2021, kdy dav příznivců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa vnikl do budovy sídla Kongresu USA ve Washingtonu. Cílem útoku bylo narušit oficiální potvrzení volebního vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách.

V souvislosti s útokem bezprostředně nebo následně zemřelo několik lidí (včetně demonstrantky zastřelené policií a několika policistů, kteří později spáchali sebevraždu). Více než 140 příslušníků bezpečnostních složek bylo zraněno.

Srovnání s Prahou:

Žádní zranění, jeden pokus o hod dlažební kostkou.

„Vyzývám opozici, aby přestala lhát, strašit, vyvolávat nenávist a rozdělovat společnost,“ napsal v sobotu také na síti X.

Babiš připomněl, že ODS chtěla v roce 2009 poplatky za Český rozhlas i televizi zrušit a také to, že v roce 2022 tehdejší ministr kultury Baxa, zvolený za stejnou stranu, sliboval, že se nezvýší. Napočítal také 17 členských států, které mají systém, který se koaliční vláda snaží prosadit.

Zdůraznil také, že se částka na provoz rozhlasu i televize má stát mandatorním výdajem.

„Jejich financování bude nově garantováno přímo zákonem jako mandatorní výdaj a navázáno na inflaci. Stát tedy bude muset peníze vyplatit a žádná vláda je nebude moci svévolně krátit podle toho, jestli se jí vysílání líbí, nebo nelíbí,“ prohlásil premiér. Dodal, že to není ohrožení demokracie.

Podle novely by ČT měla příští rok získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, asi o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. ČRo by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy zhruba o 400 milionů méně. Valorizační mechanismus se podle návrhu uplatní, až když roční míry inflace dosáhnou v součtu deset procent, pak má částka od státu o deset procent vzrůst.

Vážné pochybnosti o záměrech

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo), podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal na síti X v sobotu Pavel.

Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.

Prezident uvedl, že vyhrocenou situaci ve Sněmovně sleduje se znepokojením. „Žádám, aby politici utišili emoce a vrátili se k věcné debatě, aby dodržovali zavedená sněmovní pravidla a aby obnovili základní respekt mezi koalicí a opozicí. Žádám o demokratické chování a důstojnost. Totéž, věřím, od politiků očekává veřejnost,“ napsal.

Opozice po vyhroceném nočním jednání o zrušení poplatků ostře kritizuje postup vládní koalice. Podle opozičních politiků sněmovní většina nerespektovala letité zvyklosti. Babiš naopak tvrdí, že opozice téma zneužívá k eskalaci situace v Česku.

Zrušení poplatků by podle Pavla měla předcházet široká diskuse. „Nelze unáhleně dělat kroky, které nepůjde navrátit. Opakuji, že média musí mít v každém ohledu jasné záruky nezávislosti v oblasti obsahové i finanční,“ uvedl.

Česko je podle Pavla jednou z mála zemí střední a východní Evropy, kde funguje velmi dobře systém veřejné služby a soukromých médií. „Pokud chtějí politici tento stav změnit, měli by to dělat se znalostí, kvalitně, promyšleně a transparentně,“ zdůraznil.

Za nezávislost veřejnoprávních médií probíhají napříč Českou republikou demonstrace. Dnes se sešli lidé například v Liberci nebo Českých Budějovicích, odpoledne proběhne demonstrace v Brně a v neděli potom v Praze.

X X X

TRUMP  OCENĚNí  OD  REPUBLIKÁNŮ

Muž století. Trump od republikánů obdržel další vymysly.

Že kvantita předčí také kvalitu? Na to zřejmě sázejí někteří členové Republikánské strany. Současného amerického prezidenta, který ani tento rok nedosáhl na Nobelovu cenu za mír, zásobují dalšími a dalšími falešnými cenami. Od kandidáta do Kongresu Joea Mitchella si Donald Trump nyní připsal ocenění „Muž století“.

„Vymyslel jsem nové ocenění. Jmenuje se ‚Muž století‘,“ řekl Mitchell na shromáždění v Sioux City v Iowě a v rukou držel zarámovaný certifikát.

„Ukážu to umělým médiím. CNN, přibližte tady. Tento muž udělal pro lidstvo a Ameriku víc než kterýkoli jiný prezident v historii,“ dodal.

Trump, který podle fotografických záběrů zářil štěstím, ocenění laskavě přijal, potřásl Mitchellovi rukou a předal cenu asistentovi stojícímu poblíž.

Devětadvacetiletý kandidát do Kongresu, který touží nahradit republikánskou poslankyni Ashley Hinson ve 2. okrsku Iowy, využil prezidentovy přítomnosti a zasypal ho více než dostatečnou dávkou chvály.

„Chtěl jsem říct, pane prezidente, že jste za posledních 10 let udržoval tuto zemi bezpečnější než kterýkoli jiný prezident v historii,“ řekl.

Zároveň projevil rozhořčení nad tím, že byla Trumpovi odepřena Nobelova cena za mír.

Gesto přišlo pouhý den poté, co si prezident na svém předchozím předvolebním shromáždění v Greenville v Jižní Karolíně stěžoval, že byl opět přehlédnut při udělování Nobelovy ceny – ocenění, po kterém i nadále zoufale touží.

„Pro Norsko a lidi, kteří toto ostudné a zahanbující rozhodnutí učinili, to je nesmazatelná skvrna,“ reagoval už dříve Trump.

„Hrstka radikálních ideologů, kteří jsou protidemokratičtí a kteří jsou skutečnými nepřáteli civilizace, navždy zdiskreditovala Nobelovu cenu za mír. A my to nezapomeneme, Norsko,“ sdělil.

Další z mnoha ocenění

Americký prezident se může v současné době pochlubit již celou řadou takzvaných pseudocen. Minulý rok v prosinci obdržel Cenu míru, kterou speciálně vytvořila Mezinárodní fotbalová federace FIFA.

Začátkem tohoto roku mu několik vedoucích pracovníků uhelného průmyslu a horníků v přilbách předalo trofej, která ho označila za „Nepopiratelného šampiona krásného čistého uhlí.“

V březnu, během sbírky Národního republikánského kongresového výboru, Trump obdržel takzvanou cenu „America First“ ve formě obrovské sochy orla.

Už v roce 2020, krátce poté, co Trump prohrál boj o znovuzvolení, pro něj vytvořil Národní republikánský senátní výbor čestné ocenění s názvem „Champion for Freedom Award“.

x x x

OBYVATELÉ  PRAHY 7 SE  OMLOUVAJÍ  ZA  HULVÁTA  ČIŽINSKÉHO,

KDE jE JEDINEČNÉ  METRO, BEZ  NĚHOŽ  PRHA  NEMŮŽE  EXISTOVAT,

DÍLO  RUSKA,

RUSKO  ZACHRAŇUJE  ROPOU  I  USA

Vážená paní velvyslankyně, dovolujeme si Vás oslovit jménem níže podepsaných občanů Prahy 7 a vyjádřit své znepokojení nad některými veřejnými aktivitami a výroky starosty městské části Praha 7, pana Jana Čižinského, v souvislosti s pozemky užívanými Velvyslanectvím Ruské federace v Praze.

Vyjadřujeme nesouhlas se způsobem, jakým pan starosta tuto záležitost veřejně prezentuje, zejména v souvislosti s peticí požadující navrácení části pozemků u pražské Stromovky a odstranění zdi oddělující dotčené území.

Za zvláště nevhodný považujeme jeho veřejný výrok na sociálních sítích, v němž v souvislosti s případnou exekucí uvedl: „až to bude v exekuci, tak si tam můžeme dát s kladivy sraz a trochu tomu pomoct.“

Domníváme se, že taková rétorika není přiměřená závažnosti situace, zejména pokud se jedná o majetkové a právní otázky související s diplomatickým zastoupením cizího státu.

Plně respektujeme právo občanů vyjadřovat své názory, organizovat petice a obracet se na příslušné státní instituce. Zároveň jsme však přesvědčeni, že veřejní představitelé by měli v podobných záležitostech postupovat s maximální zdrženlivostí, odpovědností a respektem k právním i diplomatickým pravidlům.

Považujeme za důležité připomenout, že problematika diplomatických objektů a souvisejících nemovitostí může podléhat nejen českému právnímu řádu, ale také příslušným mezinárodním závazkům, včetně Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Případné spory by proto měly být posuzovány na základě právních argumentů a rozhodnutí kompetentních institucí.

Domníváme se rovněž, že zahraničněpolitické důsledky podobných sporů musí být náležitě zohledněny na úrovni vlády České republiky a Ministerstva zahraničních věcí. Přestože představitelé místní samosprávy mají právo hájit zájmy obyvatel své městské části, jejich veřejná vystoupení mohou přesáhnout místní rámec a ovlivňovat atmosféru mezistátních vztahů. Zároveň chceme zdůraznit, že postoje jednotlivých politiků nelze automaticky považovat za názory všech obyvatel Prahy 7.

V současné době zvýšeného geopolitického napětí mezi Ruskem a evropskými státy považujeme za  diplomatická jednání.

 Doufáme v pokračování diplomatických jednání na odpovídající úrovni, která v budoucnu mohou přispět ke zmírnění napětí a postupnému zlepšování vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací, včetně vztahů mezi Prahou a Moskvou.

Děkujeme Vám za pozornost věnovanou našemu stanovisku.

S úctou, MUDr. Vlasta Příkaská
občanka Prahy 7, aktivistka za mír a svobodu slova, členka SPD

a další občané Prahy 7, kteří se k tomuto stanovisku připojují

Toto stanovisko představuje občanské vyjádření jeho signatářů. Nejedná se o oficiální stanovisko politického hnutí SPD.

X XX

ČEKˇA  NA  POMOC  V  ÚSTAVU

Zásadný obrat v prípade Judity? Za vraždu Tomáša dostala vyše 12 rokov, teraz by mohla opustiť väzenie

Za vraždu šestnásťročného kamaráta Tomáša dostala Judita 12 rokov a štyri mesiace väzenia. Teraz má súd rozhodovať o návrhu, aby zvyšok trestu vykonala v domácom väzení. Odsúdená sa podľa medializovaných informácií nachádza v ústave v Kováčovej.

Na snímke druhá sprava 17-ročná Judita prichádza na Okresný súd SR v Žiline dňa 27. novembra 2020.

O novom vývoji prípadu informoval Nový Čas. Denníku súd potvrdil, že dostal návrh na premenu zvyšku Juditinho trestu. Nepodala ho samotná odsúdená, ale riaditeľ ústavu.

„V predmetnej veci bol Okresnému súdu v Banskej Bystrici dňa 14. 10. 2026 doručený návrh riaditeľa ÚVTOS na premenu zvyšku trestu odňatia slobody na trest domáceho väzenia u odsúdenej J. K.,“ uviedla pre Nový Čas hovorkyňa súdu Nina Uhrovičová.

Podľa jej vyjadrenia súd vykonáva procesné úkony a následne určí termín verejného zasadnutia, na ktorom o návrhu rozhodne. V čase zverejnenia správy teda nebolo potvrdené, či Judita bude môcť väzenské zariadenie opustiť.

Zo Sučian do Kováčovej

Judita si pôvodne odpykávala trest v Ústave na výkon trestu odňatia slobody pre mladistvých v Sučanoch. Podľa Nového Času ju medzičasom premiestnili do ústavu v Kováčovej, kde vykonáva trest v minimálnom stupni stráženia.

Presun do miernejšieho režimu však neznamená, že bola prepustená. Naďalej vykonáva trest odňatia slobody. Až prípadné vyhovenie návrhu by znamenalo, že jeho zostávajúcu časť bude vykonávať v domácom väzení.

Denník spomína aj možnosť elektronického monitorovania. Či by bolo súčasťou podmienok práve v Juditinom prípade, zatiaľ potvrdené nie je.

Prečo môže mať odsúdená za vraždu miernejší režim?

Nový Čas sa obrátil aj na Zbor väzenskej a justičnej stráže. Pýtal sa na rozhodnutia, ktoré viedli k Juditinmu zaradeniu, aj na hodnotenie jej správania a rizikovosti.

Zbor vo všeobecnom stanovisku vysvetlil, že pri určovaní režimu sa neposudzuje iba trestný čin. Zohľadňuje sa aj riziko násilného správania či úteku, individuálne potreby odsúdeného a možnosti jeho resocializácie.

„Do najmiernejších režimov možno umiestniť aj odsúdených, ktorí vykonávajú trest za obzvlášť závažný zločin,“ uviedla pre denník Anna Bečková Ragasová zo ZVJS.

Podľa zboru o takomto umiestnení rozhoduje riaditeľ ústavu na návrh komisie zloženej z odborných pracovníkov. Cieľom výkonu trestu je aj príprava odsúdeného na návrat do spoločnosti, pričom mediálna známosť prípadu nemá ovplyvňovať odborné posudzovanie.

Konkrétne hodnotenia a individuálne dôvody, ktoré viedli k zaradeniu Judity do miernejšieho režimu, však zverejnená odpoveď neobsahuje. Rovnako z nej nie je zrejmé, čím riaditeľ odôvodnil aktuálny návrh na domáce väzenie.

Rozsudok potvrdil krajský súd, dovolanie neuspelo

Tragédia sa odohrala 16. mája 2019 v byte na žilinskom sídlisku Vlčince. Tomáš a Judita boli spolužiaci a kamaráti. Podľa odsudzujúcich rozhodnutí mu Judita spôsobila najmenej 49 bodnorezných poranení.

Po útoku tvrdila, že do bytu prišiel neznámy muž vydávajúci sa za pracovníka odpočtu elektriny. Vyšetrovanie však viedlo k jej obvineniu a súdy ju neskôr uznali za vinnú.

Okresný súd v Žiline jej 27. novembra 2020 uložil trest 12 rokov a štyri mesiace odňatia slobody. Krajský súd v Žiline ho 20. apríla 2021 potvrdil. Ako vtedy informovala Pravda, zamietol odvolania Judity, jej zákonných zástupcov aj sestry a rozsudok sa stal právoplatným.

Odsúdená sa následne pokúsila verdikt zvrátiť dovolaním. Ani s ním neuspela. Pravda v apríli 2024 informovala, že Najvyšší súd jej mimoriadny opravný prostriedok odmietol.

Aktuálny návrh sa týka ďalšieho výkonu uloženého trestu. Nie je rozhodnutím o Juditinej nevine ani zrušením odsudzujúceho rozsudku. Či zostane vo väzenskom zariadení, alebo bude zvyšok trestu vykonávať doma, má ešte len posúdiť súd.

X XX

ČEKÁ   V  ÚSTAVU

Zásadný obrat v prípade Judity? Za vraždu Tomáša dostala vyše 12 rokov, teraz by mohla opustiť väzenie

Za vraždu šestnásťročného kamaráta Tomáša dostala Judita 12 rokov a štyri mesiace väzenia. Teraz má súd rozhodovať o návrhu, aby zvyšok trestu vykonala v domácom väzení. Odsúdená sa podľa medializovaných informácií nachádza v ústave v Kováčovej.

Na snímke druhá sprava 17-ročná Judita prichádza na Okresný súd SR v Žiline dňa 27. novembra 2020.

O novom vývoji prípadu informoval Nový Čas. Denníku súd potvrdil, že dostal návrh na premenu zvyšku Juditinho trestu. Nepodala ho samotná odsúdená, ale riaditeľ ústavu.

„V predmetnej veci bol Okresnému súdu v Banskej Bystrici dňa 14. 10. 2026 doručený návrh riaditeľa ÚVTOS na premenu zvyšku trestu odňatia slobody na trest domáceho väzenia u odsúdenej J. K.,“ uviedla pre Nový Čas hovorkyňa súdu Nina Uhrovičová.

Podľa jej vyjadrenia súd vykonáva procesné úkony a následne určí termín verejného zasadnutia, na ktorom o návrhu rozhodne. V čase zverejnenia správy teda nebolo potvrdené, či Judita bude môcť väzenské zariadenie opustiť.

Zo Sučian do Kováčovej

Judita si pôvodne odpykávala trest v Ústave na výkon trestu odňatia slobody pre mladistvých v Sučanoch. Podľa Nového Času ju medzičasom premiestnili do ústavu v Kováčovej, kde vykonáva trest v minimálnom stupni stráženia.

Presun do miernejšieho režimu však neznamená, že bola prepustená. Naďalej vykonáva trest odňatia slobody. Až prípadné vyhovenie návrhu by znamenalo, že jeho zostávajúcu časť bude vykonávať v domácom väzení.

Denník spomína aj možnosť elektronického monitorovania. Či by bolo súčasťou podmienok práve v Juditinom prípade, zatiaľ potvrdené nie je.

Prečo môže mať odsúdená za vraždu miernejší režim?

Nový Čas sa obrátil aj na Zbor väzenskej a justičnej stráže. Pýtal sa na rozhodnutia, ktoré viedli k Juditinmu zaradeniu, aj na hodnotenie jej správania a rizikovosti.

Zbor vo všeobecnom stanovisku vysvetlil, že pri určovaní režimu sa neposudzuje iba trestný čin. Zohľadňuje sa aj riziko násilného správania či úteku, individuálne potreby odsúdeného a možnosti jeho resocializácie.

„Do najmiernejších režimov možno umiestniť aj odsúdených, ktorí vykonávajú trest za obzvlášť závažný zločin,“ uviedla pre denník Anna Bečková Ragasová zo ZVJS.

Podľa zboru o takomto umiestnení rozhoduje riaditeľ ústavu na návrh komisie zloženej z odborných pracovníkov. Cieľom výkonu trestu je aj príprava odsúdeného na návrat do spoločnosti, pričom mediálna známosť prípadu nemá ovplyvňovať odborné posudzovanie.

Konkrétne hodnotenia a individuálne dôvody, ktoré viedli k zaradeniu Judity do miernejšieho režimu, však zverejnená odpoveď neobsahuje. Rovnako z nej nie je zrejmé, čím riaditeľ odôvodnil aktuálny návrh na domáce väzenie.

Rozsudok potvrdil krajský súd, dovolanie neuspelo

Tragédia sa odohrala 16. mája 2019 v byte na žilinskom sídlisku Vlčince. Tomáš a Judita boli spolužiaci a kamaráti. Podľa odsudzujúcich rozhodnutí mu Judita spôsobila najmenej 49 bodnorezných poranení.

Po útoku tvrdila, že do bytu prišiel neznámy muž vydávajúci sa za pracovníka odpočtu elektriny. Vyšetrovanie však viedlo k jej obvineniu a súdy ju neskôr uznali za vinnú.

Okresný súd v Žiline jej 27. novembra 2020 uložil trest 12 rokov a štyri mesiace odňatia slobody. Krajský súd v Žiline ho 20. apríla 2021 potvrdil. Ako vtedy informovala Pravda, zamietol odvolania Judity, jej zákonných zástupcov aj sestry a rozsudok sa stal právoplatným.

Odsúdená sa následne pokúsila verdikt zvrátiť dovolaním. Ani s ním neuspela. Pravda v apríli 2024 informovala, že Najvyšší súd jej mimoriadny opravný prostriedok odmietol.

Aktuálny návrh sa týka ďalšieho výkonu uloženého trestu. Nie je rozhodnutím o Juditinej nevine ani zrušením odsudzujúceho rozsudku. Či zostane vo väzenskom zariadení, alebo bude zvyšok trestu vykonávať doma, má ešte len posúdiť súd.

 X XX

VETERÁN  ŽÁDÁ  PUTINA  O  POMOC

Znechutený vojnový veterán prosí Putina o zásah. Keď upozornil na korupciu, politicky ho odstránili. Ako sa mu pomstili?

Po návrate z frontu získal kreslo starostu, ale keď sa miestnym politikom znepáčil, urobili všetko, čo bolo v ich silách, aby sa ho zbavili. Vynútený odchod Nikitu Gorelova z funkcie má tragikomickú podobu. Najprv ho vítali ako hrdinu, potom ho rýchlo znenávideli.

Gorelov je 32-ročný Rus, ktorý bojoval v Putinovej armáde proti Ukrajine. Pred štyrmi rokmi nepatril medzi dobrovoľníkov, ktorých zlanáril žold, ale dostal povolávací rozkaz v septembri 2022, keď šéf Kremľa rozhodol o čiastočnej mobilizácii. Do bojov sa zapojil ako ostreľovač.

Seržanta Gorelova si vybrali za nového starostu Sosnovky pred dvoma rokmi, neveľkého mesta v Kirovskej oblasti v európskej časti Ruskej federácie. Prečo tam? Lebo v Sosnovke, kde žije okolo 8 400 ľudí, sa Gorelov narodil. Kto ho do funkcie presadil? Bezpochyby gubernátor Kirovskej oblasti Alexandr Sokolov. Kde sa zoznámili? Nežijú totiž v rovnakom meste.

Rusi netušili, čo prichádza z podzemia. Ukrajinci prenikli 15 kilometrov do ich tyla a udreli

Ukrajinské jednotky uskutočnili na kupjanskom fronte v Charkovskej oblasti rozsiahlu podzemnú operáciu, počas ktorej prenikli viac ako 15 kilometrov sieťou podzemných komunikácií do tyla ruských síl.

Sokolov v októbri 2022 navštívil mobilizovaných Rusov vo vojenskom výcvikovom stredisku vo Voľsku. Bol medzi nimi aj Gorelov, ktorý vyslovil prosbu, aby sa gubernátor postaral o zavedenie osvetlenia na jednej ulici v Sosnovke (chýbalo tam v 21. storočí!). „Požiadal o to v mene všetkých obyvateľov, osvetlenie bolo promptne inštalované,“ reagoval neskôr Sokolov.

V októbri 2024 sa Gorelov rozhodol kandidovať na pozíciu starostu Sosnovky. V tom čase ešte stále slúžil v armáde. (Pôsobenie v ozbrojených silách si neskôr zrejme dobrovoľne predĺžil podpísaním kontraktu s ministerstvom obrany, lebo to boli už dva roky od jeho mobilizácie.) „Gorelov získal vojenskú priepustku, aby mohol prísť na konkurz,“ podotkol server Kirov-portal.

Starostu si nevyberali všetci oprávnení voliči Sosnovky, naopak, rozhodovali o ňom členovia mestského zastupiteľstva. Do konkurzu sa spolu so seržantom prihlásila už len jedna žena. Gorelova zvolili poslanci jednohlasne. Päť dní po prevzatí funkcie sa s ním stretol Sokolov. Nový starosta na sociálnej sieti o ňom napísal, že mu sľúbil pomôcť riešiť lokálne problémy a tiež zariadiť formálne ukončenie jeho pôsobenia v armáde.

Obyvatelia Sosnovky si Gorelova rýchlo obľúbili. „Podarilo sa mu odhaliť schémy, do ktorých boli zapletení tamojší úradníci,“ ozrejmil Kirov-portal, prečo si získal sympatie miestnych ľudí.

Gorelov, ktorí zverejňoval svoje odhalenia na sociálnej sieti, nepochybne nahneval a vystrašil tých, čo mali prsty v nekalých praktikách. Nečudo, lebo písal o podozreniach zo sprenevery stoviek miliónov rubľov (100 miliónov rubľov je viac ako 1,12 milióna eur). Čiže v prepočte mohlo ísť o niekoľko miliónov eur. Verejné financie sa podľa Gorelova rozkrádali napríklad v oblasti výstavby: „Týka sa to prania špinavých peňazí v súvislosti s výstavbou budovy na Sovietskej ulici č. 77 a rozostavanej budovy na ulici Trudovyje rezervy,“ konštatoval na sociálnej sieti.

Všimnime si ulicu s popisným číslom 77. Mimochodom, v Sosnovke nedokázali zmeniť jej názov ani 35 od zániku Sovietskeho zväzu… Aké machinácie sa podľa Gorelova udiali na tejto ulici? K sprenevere finančných prostriedkov došlo počas výstavby bytového domu pre ľudí presťahovaných z nevyhovujúcich bytových priestorov na Sovietskej ulici č. 77. V skutočnosti bola budova postavená z použitých starých materiálov. Vedenia mesta však viedlo evidenciu o nákupe nového stavebného materiálu.

Už o niekoľko týždňov po tom, čo Sokolov blahoželal Gorelovovi k zvoleniu, vysvitlo, že gubernátor sa k starostovi obrátil chrbtom. Respektíve zaujal neutrálnu pozíciu, alibistickú. Odchod z ozbrojených síl mu totiž nevybavil. Bohvie, možno na Sokolova tlačili jeho vplyvní známi zo Sosnovky, ktorí v Gorelovovi zrazu videli nepohodlného funkcionára, čo nebojácne upozorňoval na korupciu a rozkrádanie verejných peňazí.

Gorelova zvolili za starostu 10. októbra 2024 a už pred koncom toho roku mu hrozilo, že svoju prácu nebude môcť ďalej vykonávať. Sokolov medzitým stručne vyhlásil, že čo sa týka možného návratu starostu na front, treba dodržiavať zákon. Dodajme, že ako významný funkcionár vládnucej strany Jednotného Ruska určite mal možnosť zabrániť návratu Gorelova do oblasti bojových operácií. Stal sa opak: „Vojenský komisár Kirovskej oblasti vydal 19. decembra 2024 príkaz, aby sa starosta vrátil do zóny špeciálnej vojenskej operácie,“ napísal vtedy denník Kommersant.

Toto rozhodnutie prijal vojenský komisár len niekoľko dní po tom, čo Gorelov upozornil na ďalší škandál. Začiatkom decembra 2024 poukázal na obrovské dlhy mesta s tým, že nie sú k dispozícii ani len peniaze na zaplatenie prác spojených s čistením ciest v predchádzajúcom roku.

Keď sa Gorelov dozvedel, že ho chcú vidieť opäť na fronte napriek tomu, že vykonáva funkciu starostu, nezľakol sa. Naopak, vojenskému komisárovi, ktorý podpísal príkaz, odkázal, aby sa on vybral zo svojej kancelárie na bojisko. Potom 26. decembra Gorelov zvolal míting obyvateľov Sosnovky na svoju podporu. Do miestneho paláca kultúry prišlo až okolo 4-tisíc ľudí, čiže zhruba polovica celého mesta. Všetci podpísali petíciu, v ktorej žiadali, aby ich starosta zostal v Sosnovke.

V júni tohto roku nastala zmena v neprospech starostu: „Jekaterinburský posádkový súd potvrdil rozhodnutie Permského vojenského súdu, ktorým bola schválená žiadosť vojenského komisára a veliteľa jednotky o návrat Gorelova do vojenskej služby,“ informoval 8. júna 2026 server Newsler. (Vojenské posádkové súdy v Rusku riešia prípady na najnižšej úrovni.)

Gorelov sa nevzdal – napadol rozhodnutie vojenského súdu na civilnom súde. Ten doteraz nerozhodol o jeho osude. O čom sa však už rozhodlo, je to, že stratil funkciu starostu. Ako to bolo možné? Stalo sa to tento týždeň vo štvrtok, čo vyplynulo z novej územnosprávnej zmeny. „V dôsledku nej Sosnovka prišla o vlastnú miestnu samosprávu. Poslanci novovzniknutého okresu Viatskije Poliany sa rozhodli odvolať Gorelova z jeho funkcie,“ napísal server Meduza. Inak povedané formálne ho odstránili z pozície, ktorá prestala existovať.

Po tomto rozhodnutí dal Gorelov najavo dve veci. Prvá je tá, že zdôrazňuje, že z čela mesta odchádza s čistým svedomím. Na záver svojho pôsobenia pritom poukázal na svoj posledný realizovaný projekt: „Bola to inštalácia osvetlenia v slepej časti Nekrasovovej ulice, kde predtým pouličné osvetlenie chýbalo. Pohyb v tejto lokalite po zotmení je teraz bezpečný,“ uviedol na sociálnej sieti. Druhá vec je tá, že je presvedčený, že politickí nepriatelia dva roky robili všetko možné, čo sa dalo, aby ho odstránil z čela Sosnovky.

Gorelov potom urobil ešte jedno rozhodnutie. Vyslal apel do Moskvy, respektíve do Kremľa. „Chcel by som sa konkrétne obrátiť na prezidenta Ruskej federácie Vladimira Putina. Žiadam vás, aby ste venovali pozornosť situácii v našom okrese. Dva roky (mojej) systematickej práce sprevádzal tlak, pričom podpora, ktorá je zvlášť dôležitá pre veteránov špeciálnej vojenskej operácie, prakticky neexistovala. Myslím si, že táto situácia si vyžaduje federálnu pozornosť a objektívne posúdenie,“ napísal na sociálnej sieti znechutený Gorelov.

X X X

Tichá aliancia v tieni vojny: Ako geopolitický obrat zachránil americký majetok pred znárodnením.

Zhabané majetky a nečakaní víťazi. Kým európske značky ako Nestlé či Auchan tvrdo pykajú v Rusku za európsku podporu Ukrajiny, americký biznis môže v tichosti oslavovať. Návrat Donalda Trumpa do Bieleho domu totiž úplne zmenil pravidlá hry – Kremeľ trestá Európu vyvlastňovaním, no s Washingtonom chystá miliardové obchody. Viac sa dočítate v našej pravidelnej rubrike – týždeň vo svetovej ekonomike.

Rusko v poslednom čase tvrdo zakročilo proti európskym spoločnostiam, čo je podľa všetkého odveta za neustálu európsku podporu Ukrajiny. Amerických firiem sa však tento tlak takmer netýka, keďže Moskva sa snaží o oteplenie obchodných vzťahov s Washingtonom. Upozornila na to agentúra Reuters.

Čísla hovoria jasne

Odkedy do Bieleho domu v januári 2025 opäť nastúpil Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin nariadil prevzatie kontroly nad 20 zahraničnými firmami. Z tohto počtu boli len tri napojené na USA, zatiaľ čo drvivú väčšinu tvorili európske spoločnosti.

Kto na to doplatil?

Rusi nedávno prebrali kontrolu nad lokálnymi pobočkami švajčiarskeho potravinárskeho gigantu Nestlé, ako aj nad obchodnými reťazcami Auchan a Metro. Neskôr k nim pribudli menšie firmy z Francúzska, Nemecka, Švédska a Belgicka.

Kremeľ sa netají tým, že krajina pôvodu hrá pri týchto zásahoch hlavnú rolu. Hovorca Dmitrij Peskov obvinil európske štáty z „nelegálneho vyvlastňovania ruského majetku“ a priamo vysvetlil rozdielny prístup: „Americká administratíva robí veľa pre to, aby priniesla mierové riešenie. Európa naopak nerobí nič, len predlžuje vojenské akcie.“

Američania v bezpečí a vidina miliardových obchodov

X x X

V Petržalke vydávali voličom neúplné sady hlasovacích lístkov, komisia reagovala až po upozornení

V petržalskej volebnej miestnosti podľa čitateľky opakovane chýbali lístky na primátora a starostu. Prípad už rieši aj štátna volebná komisia.

Volebná komisia v jednej z volebných miestností v bratislavskej Petržalke podľa čitateľky Aktuality.sk opakovane vydávala neúplné sady hlasovacích lístkov.

Chýbajúce lístky na voľbu primátora Bratislavy či starostu Petržalky si všimli ona, jej dcéra aj ďalší volič. Na prípad upozornila aj Štátnu komisiu pre voľby a kontrolu financovania politických strán.

Chýbajúce lístky si všimli za plentou

Čitateľka sa spolu so svojou staršou dcérou dostavila do volebnej miestnosti č. 44 na Základnej škole Gessayova v Bratislave-Petržalke. Obe dostali po dve sady hlasovacích lístkov. Pri ich kontrole za plentou však zistila, že jej chýba lístok na voľbu primátora Bratislavy.

„Na chýbajúci lístok som upozornila členku volebnej komisie, ktorá mi ho následne vydala,“ uviedla pre Aktuality.sk.

Krátko nato zistila, že hlasovací lístok chýba aj jej dcére. V jej prípade išlo o lístok na voľbu starostu Petržalky, ktorý jej komisia po upozornení takisto doplnila.

Čitateľka následne požiadala členku komisie, aby skontrolovala aj ďalšie pripravené sady hlasovacích lístkov. Pri kontrole jednej z nich podľa jej slov zistili, že aj v nej jeden lístok chýba.

Ďalší prípad sa podľa čitateľky odohral počas jej následného hlasovania. Aj ďalší volič, ktorý stál vedľa nej, musel požiadať o chýbajúci hlasovací lístok na voľbu primátora Bratislavy.

Čitateľka tak podľa svojho opisu zaznamenala štyri prípady neúplných hlasovacích lístkov.

Čitateľka sa obáva, že chybu si nemuseli všimnúť všetci

Situácia ju znepokojila natoľko, že sa obrátila na prítomného zapisovateľa a následne aj na predsedníčku okrskovej volebnej komisie.

Upozornila pritom na to, že nie každý volič musí vedieť, koľko hlasovacích lístkov má dostať. Niektorí si preto nemusia všimnúť, že im niektorý chýba.

„Napríklad ani moja dcéra by si pravdepodobne chýbajúci lístok nevšimla, keby sme sa pred voľbami nerozprávali o jednotlivých kandidátoch,“ uviedla čitateľka.

Predsedníčka komisie a zapisovateľ podľa jej slov argumentovali tým, že chýbajúce lístky boli v jej prípade aj v prípade dcéry dodatočne vydané, nikto iný sa predtým nesťažoval a zostávajúce pripravené sady ešte skontrolujú.

Zároveň podľa čitateľky zaznelo, že chyby sa stávajú, pretože „sme všetci len ľudia“.

Čitateľka sa však chcela uistiť, či komisia dokáže vylúčiť, že neúplné sady dostali aj voliči, ktorí už odvolili a svoje obálky vhodili do volebných schránok.

„Na túto obavu som však nedostala vecnú odpoveď. Opakovane som bola ubezpečovaná, že sa nič nestalo a všetko je v poriadku,“ napísala v podnete štátnej volebnej komisii.

Keď požiadala o kontakt na nadriadený volebný orgán, predsedníčka jej ho podľa jej tvrdenia neposkytla. Tá jej po telefonáte následne oznámila, že dostala pokyn situáciu ďalej neriešiť, pretože sa nič nestalo.

Čitateľka vo svojom podnete zdôrazňuje, že nechce tvrdiť, že došlo k úmyselnému ovplyvňovaniu volieb. Žiada však preveriť, či opakované vydávanie neúplných sád hlasovacích lístkov nemohlo obmedziť niektorých voličov pri uplatňovaní ich volebného práva.

X X X

Ve Francii protestovalo 800 000 lidí, z toho čtvrt milionu v Paříži. Vadí jim vysoké životní náklady

Ve Francii v sobotu protestovaly stovky tisíc lidí. Většinu doby byly protesty klidné, jen na závěr docházelo k násilnostem. Agentura AFP píše s odkazem na odbory o 800 000 protestujících, z toho čtvrt milionu v Paříži. Pařížská prefektura předtím informovala, že městem v sobotu prošel protestní průvod 110 000 lidí různých věkových skupin. Podobně jako jinde v zemi požadovali lepší veřejné služby a protestovali proti vysokým životním nákladům

Do ulic Francie vyrazilo 800 000 lidí, čtvrt milionu jich protestuje v Paříži.

Průvod vyrazil podle zdroje AFP kolem 14.00 SELČ od Porte d’Italie v jižní části města, o tři hodiny později dorazil k Porte de Vincennes na východě. Policisté provedli více než 3000 kontrol a zadrželi 65 osob, uvedla policejní prefektura.

Francouzský soud uvalil vazbu na dvojici podezřelou ze založení požáru na radnici v Limoges

Ministerstvo vnitra odhady počtu účastníků mírnilo. Podle AFP informovalo, že v celé zemi protestovalo 410 000 lidí. Večer úřad oznámil, že v celé zemi bylo zadrženo 1000 osob.

Policie proti účastníkům pařížského pochodu v závěru nasadila slzný plyn a vodní děla, napsala agentura AP. Slzný plyn použili strážníci i v několika dalších městech včetně Lyonu, Clermont-Ferrandu a Štrasburku.

V Nice a v Nantes pak policie podle francouzských médií nasadila vodní děla. V Nantes byl hlášen případ ničení zboží a rabování v jednom obchodě, uvedla příslušná prefektura. Bezpečnostní složky tam zadržely šest osob. V Toulouse utrpěl při střetu s bezpečnostními složkami v závěru demonstrace vážné zranění ruky 20letý muž.

Rozehnaný protest

Kolem 20.00 SELČ oznámila pařížská policejní prefektura, že protest, kterého se zúčastnilo 110 000 lidí, byl v oblasti Porte de Vincennes zcela rozehnán. Právě v těchto místech, kde protestní průvod končil, došlo ke střetům mezi demonstranty a bezpečnostními složkami.

Úřady v Marseille zakázaly sobotní demonstrace. Nepojede MHD a bude platit zákaz nočního vycházení

Zdroj AFP informoval o asi 500 výtržnících, kteří na policisty zaútočili, proto bylo nasazeno vodní dělo a granáty se slzným plynem.

Ve Francii se před týdnem uskutečnily protesty proti zdražování, které svolalo protestní hnutí takzvaných žlutých vest a rovněž odbory a studentská a středoškolská hnutí. Podle různých zdrojů se jich zúčastnilo 550 až 800 tisíc lidí. Demonstrace provázely násilnosti, rabování obchodů nebo zapalování státních úřadů či radnic.

Vláda se proto v sobotu rozhodla nasadit desetitisíce příslušníků bezpečnostních složek vybavených vrtulníky, drony i vodními děly. Úřady zároveň zakázaly neohlášené demonstrace a uzavřeny jsou některé kulturní instituce.

X X X

MÍSTO  PENĚZ  PLATIT  ZLATEM?

Nákup zlata? Je to držák s kouskem romantiky. Ale já možná nejsem romantik, hodnotí plány ČNB ekonom

PRACHY: Zlato

Sůl nad zlato a zlato nad všechno ostatní. Byly by peníze, kdyby nebylo zlato? Proč mají banky v sejfu vedle štosů bankovek zrovna zlaté cihličky? A kde se ukrývá zlatý český poklad? Hostem nové speciální série PRACHY je Pavel Hnát, prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Ptá se Matěj Skalický.

Koho a kdy napadlo, že by se mělo platit zrovna zlatem? Hezky se třpytí, je těžké, vzácné…

Nebylo to hned od začátku zlato. Ekonomická teorie dokonce mluví i o systémech takzvaného bimetalismu, kdy tam ty kovy byly dva, ale byly si velmi podobné. Šlo o zlato a stříbro a podstata je ve fyzice. Musí to být něco, co je vzácné a snadno dělitelné. Nakonec převážilo zlato, ale říká se, že v tom měl prsty Isaac Newton jako tehdejší pracovník britské mincovny. Ale myslím si, že oba kovy v zásadě splňovaly to, co měly. A z pohledu ekonomie bych řekl, že to hlavní je jejich nedostatek ve smyslu, že se k nim nedostaneš snadno.

Ještě před Isaacem Newtonem tu byly jiné národy a jiní lidé, kteří razili mince. Už někdy v Turecku, ve starověku. V minulosti se ale platilo mušlemi, kameny… Jak to, že zlato převážilo?
I u mušlí a kamenů se potvrzují fyzikální vlastnosti. Musí to být něco, co dáš do peněženky nebo do měšce a co snadno rozdělíš na menší dílky. U zlata převážila z části náhoda, z části taky to, že peníze vždycky musí někdo ovládat. Takže pokud ten – můžeme tomu už teď začít říkat hegemon –, který ovládá světovou ekonomiku, měl zrovna ke zlatu přístup a dokázal kontrolovat jeho zásobu, tak určil, že to bude zlato. A poměrně dlouho to vydrželo. O zlatě to bylo ještě v 50. a 60. letech minulého století

Speciální série Vinohradské 12 o tom, čím platíme a proč. Koruna, euro, dolar, krize, burzy, bankroty. Ekonomické termíny v souvislostech s prorektorem Vysoké školy ekonomické v Praze Pavlem Hnátem. Podcastové epizody ze série PRACHY jsme uvedli na podzim roku 2026.

O zlatě je to z části dodnes, ale kdo tehdy určil, jakou hodnotu zlato bude mít? Lidé asi nenosili nugety po kapsách a nevyměňovali si je někde na tržišti. 
Jedna věc je cena zlata, což je dneska ještě komplikovanější. I to sledujeme jako nějaký investiční artikl, ale to by nebylo to zlato, na které můžeme zafixovat peníze. Proto dokud zlato podpíralo peníze, tak se i lišila cena takzvaného měnového zlata. Ta musela být fixní a po spoustu let skutečně byla zcela jasně daná třeba k americkému dolaru.

Pak tady bylo zlato jako investiční artikl. Ale trik je v tom, abychom měli něco, čehož nabídka je relativně stálá, nebude se měnit, a tím pádem se ani cena nebude tolik měnit. Ale samozřejmě, jak to tak bývá, když se něco zafixuje – populace roste, ekonomika roste, takže je toho stále méně a méně… Proto jsme se dostali do situace, kdy cena zlata setrvale roste a je „vzácnější“ tím, jak roste ekonomika a populace. A toho zlata je potřeba víc.

Ale úplně na začátku ho někdo musel zvážit a říct: Za tuhle váhu chci čtyři kozy. Začaly se používat ty takzvané trojské unce, které se používají dodnes, že?
Ano, v mezinárodní ekonomii jsme si museli pamatovat, kolik zlata je v brettonwoodském měnovém systému za trojskou unci.

Přes 30 gramů.
Zase jsou to dvě věci. Jedna věc je, kolik stojí zlato, ze kterého panovník uková minci. Tady je to ten panovník, který určí, jaký bude zlatý nebo stříbrný obsah. Kutnohoráky možná potěší, že ve středověku to byla právě Kutná Hora, která byla finančním pupkem Evropy, protože tam vznikalo stříbro.

Ale druhá věc je, když pak přijdu a řeknu sousedovi, kolik mincí za tu kozu chci. To už je potom o penězích. Cena zlata bude dána náročností ho vytěžit a tím, jaká je tam technologie. Ale ta zase neodpovídá ceně peněz.

Zlatý standard

Od zlata, od těch nugetů, se muselo dojít k penězům. Od mincí se došlo k bankovkám proto, že už nikdo nechtěl tahat zlato po kapsách?
Je to určité potvrzení, že to zlato, které hodnotou odpovídá, někde je.

Takže je to stvrzenka…?
Možná bychom tomu mohli říkat směnka. Už to vede i k tomu, že se někdo velmi brzy stane bankou – někdo, kdo umí zlatý poklad zabezpečit – a vydá mi stvrzenku, že tam to zlato mám. I naši rodiče nebo prarodiče si budou pamatovat, když bylo na penězích napsáno „kryto zlatem“. Podstata je, že papírek stvrzuje, že zlato někde reálně je. Dneska už to tak není, ale po dlouhou dobu lidské historie ten papír opravdu měl hodnotu danou obsahem zlata, které někde bylo a muselo být chráněno. Ale samozřejmě, byl to papírek. Dal se padělat, ztratit, spálit…

Musel jsi získat důvěru lidí – papírek znamená, že mám v bankách uloženo zlato.
To se dostáváme k tomu, co jsou vlastně peníze, co splňuje jejich definici. Jednak musí být všeobecně akceptované. To znamená, že ať přijdu kamkoliv a vytasím pětitisícovku, tak všichni budou akceptovat, že to se mnou za něco smění. Nahradilo to barter – směnit půlku kozy za dvě třetiny krávy nebylo úplně praktické. Takže to každý všeobecně přijímá. Zároveň to lze použít jako účetní jednotku, můžeme tím ocenit víceméně cokoliv. A poslední komponenta, kterou tomu Keynes dává, aby to byla poptávka po penězích, je, že se v tom dá taky uchovávat hodnota. Všechno, co splní tyhle tři věci, jsou peníze. Myslím, že se ještě dostaneme k tomu, že to nemůže být ani mušle, ani papíry.

Ekonom, vysokoškolský pedagog a aktuálně prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve své práci se věnuje inovacím, hospodářskému růstu, mezinárodnímu obchodu a mezinárodním měnovým otázkám. Zabývá se také globalizací a proměnami světové ekonomiky.

Zároveň je pro ekonomii zajímavé, že ta víc na peníze zaměřená část ekonomů ještě přidává takzvaný permanentní důchod. Každý z nás má v určitém životním momentě určitou představu o tom, jak se nám v životě bude dařit a kolik peněz budeme potřebovat na náš životní styl. A pro ekonomy to pak dělá tu poptávku po penězích i predikovatelnou. Jinak se odhadne jen velmi těžko, kdo z nás bude potřebovat kolik peněz. Ale když tam zařadíš permanentní důchod, vystudoval jsi vysokou školu, máš dobře placenou práci, tak máš určitou představu… Je to abstraktní, ale pro ekonomy docela zásadní věc.

Po staletí platilo, že bankovky byly kryty zlatem a velkou míru zásluhy na tom měl – už jsme ho tu zmínili – Isaac Newton. Člověk, kterého si nutně nespojíme s mincemi, byť šéfoval britské mincovně jako takové. Není to to symbolické jablko, které mu padá na hlavu. Je to jeho jiná role, ale velmi důležitá.
Jasně. Na druhou stranu tam jde o to stanovit zlatý podíl…

Takže je to ve výsledku matematika!
Píše se, že tím způsobem vytvořil tu výhodu pro zlato. Ale řekl bych, že je to taky o tom, že hegemonem byla Británie. Vzniká britská centrální banka a pro ně bylo zlato z mnoha důvodů, i geopolitických, vhodnější než cokoliv jiného. Proto nakonec vyhrálo. Svým způsobem i to, že se dolar po válce stal nástupcem libry – zase to bylo o tom, že po válce byla drtivá většina zlatých rezerv v Americe. A bylo rozhodnuto.

Pokud se vrátíme k tomu, co se dělo tehdy – Isaac Newton přišel s tím, že se bude všechno počítat na základě zlata? To je ten zlatý standard?
Já bych to možná historicky ještě maličko posunul. Bavíme se o zrodu globalizace a viktoriánské éře, to znamená spíš poslední třetina 19. a začátek 20. století. Tehdy se poprvé, technicky v silách lidstva, začalo obchodovat skutečně celosvětově. Tehdy se zrodila globalizace a takzvaný zlatý standard.

Zlatý standard není nic jiného než dohoda o tom, jak bude svět nakládat s penězi a měnami. Tehdy byla strážcem zlatého standardu Británie – říše, nad kterou slunce nezapadá – jakožto největší držitel zlata. Právě oni nastavili pravidla. Zaprvé, že zásoba peněz bude stálá. S výjimkou zlaté horečky se nestane, že by se ve světě zásoba zlata zdvojnásobila. Další podmínkou zlatého standardu bylo, že peníze budou přes hranice putovat volně, což Britové – aby mohli tu budovat železnici, tu kontrolovat Indy – prostě potřebovali. A třetí podmínka zlatého standardu je, že měny budou vzájemně směňované ve fixním kurzu. Bude tedy pevně dáno, kolik je třeba franků za libru. Z toho už je slyšet, že to jsou běžné věci, které je i dnes potřeba ve světě rozhodnout. Už na to ale nemáme Británii a zlatý standard. Možná proto je to někdy trochu větší chaos, než by třeba běžnému smrtelníkovi bylo příjemné.

Zlaté horečky zkraje 20. století u Aljašky, Dawson City, řeka Klondike…
Taky Austrálie.

I v Austrálii byly zlaté horečky?
Ano.

A ty množstvím zlata nehýbaly? Nevím, kolik se teda rýžovalo…
Má-li to být kotva – ekonom by řekl, že zásoba peněz je stabilní, protože to zase souvisí s inflací… Pro normálního smrtelníka je víc peněz dobrá zpráva, ale pro ekonoma ne. Peníze se jen přelijí do cenové hladiny v dlouhém období. Takže má-li to být stálé, tak je ideální, aby žádná zlatá horečka nebyla. Stačilo, že se peníze objevily někde regionálně a mohly se systémem velmi významně zahýbat. Je skutečně dokázáno, že v průběhu zlatých horeček inflace vystrkovala růžky. A my dnes po zkušenosti z minulých let víme, že inflace není žádná sranda, nic příjemného. Dřív se lidé daleko víc báli třeba nezaměstnanosti než inflace. Ale zlaté horečky ukázaly, že i inflace může být nepříjemná, protože pojídá kupní sílu peněz.

Brettonwoodský měnový systém

Zlatá horečka je jedna věc. Ale v době, kdy jsme počítali se zlatým standardem jako něčím, na co se dá spolehnout, tak přišly i jiné kratochvíle – pád Wall Street, světové války… Ty přece musely rozkolísat pilíře, o kterých jsi mluvil?
Ty ten zlatý standard v podstatě zničily. Ale nejen tyhle okolnosti. Jak jsem řekl, zlatý standard je dohoda. Jenže lidé rádi šidí a podvádí a zvlášť, když se blíží válka. Už před první válkou, a zejména mezi první a druhou, tedy vznikaly různé dohodičky mezi zeměmi ve stylu: My ty naše měny trošku podhodnotíme, zlatý standard ošidíme a tím na tom vyděláme. Nebo velká obsese Čechů – Alois Rašín, který držel zásadu silné koruny…

První československý ministr financí, jeden z otců zakladatelů. 
Chudák neskončil dobře.

Byl na něj spáchán atentát…
Pamatujeme ho právě jako strážce pevné koruny. Ale ona je velká spojitost mezi tím, že když sem pak dorazila velká hospodářská krize, tak na nás dopadla daleko hůř, než kdybychom tu pevnou korunu možná bývali opustili a krizi sem pustili po kouskách. Takže roky 1933 a 1934 v Československu nebyly nic moc veselého. A spojitost se lpěním na silné měně ve světě, který na to nebyl připraven, je zase něco, co si často nepřipouštíme. Kult si rádi schováváme, ale svět je složitější než jenom česká kotlina.

Lpění na silné měně kryté zlatem – tahle představa definitivně končí po druhé světové válce?
Ne úplně. Od roku 1944 se už vědělo, jak válka plus minus dopadne. Budoucí vítězové se sešli v New Hampshire, v Bretton Woods a tam se dohodli, že novým standardem bude takzvaný zlatý dolarový standard. My mu říkáme brettonwoodský měnový systém, ale v podstatě je to o tom, že dolar je kryt zlatem a všechny ostatní měny jsou pevně směnitelné za dolar.

Takže zlato tam zůstalo…? 
Ano, tím pádem tam zlato zůstalo. Proto jsem říkal, že ze systému mizí až v 60. a 70. letech, kdy přecházíme na systém takzvaných fiat měn – měn, které ve výsledku nejsou kryté ničím hmatatelným.

A je to kvůli tomu, že tam nebyla ta flexibilita? Že krize ukázaly, že je nutné reagovat třeba pohotověji?
Byly tam takové epizody, kterým bychom asi řekli krize likvidity, že se najednou nedostávalo. Zase jsme u toho – pokud má být zlato kotvou, že je nabídka peněz zafixovaná, ale najednou roste světový obchod, protože jsme ve válce vymysleli spoustu nových technologií, a najednou se peněz nedostává. Takže i tyhle epizody tam byly. Ale v zásadě si myslím, že globalizace, která byla nejdřív hlavně o obchodě, se stala globalizací finanční. A najednou představa, že můžeme mít pevně danou zásobu peněz, a přitom znásobit blahobyt světa, přestala fungovat a peníze se musely odpoutat. Potřebovali jsme daleko víc peněz a upřímně i daleko víc dluhu, protože to I owe you – něco ti dlužím – je zase jenom další směnka.

Takže teď žijeme ve světě, který do velké míry spoléhá na proměnlivé kurzy?
Rozhodně žijeme ve světě, kdy peníze jsou ten fiat.

Takže si každý může tisknout, co chce…?
Může a nemůže. Na jednu stranu to vypadá, že zásoba peněz není ničím omezená. Už to není tak, že banka smí vygenerovat jenom tolik peněz, kolik drží zlata v trezoru. Ale zase to není bez omezení. Je to omezeno rizikem, který jsou akcionáři bank ještě schopní pojmout. Představ si, že bys vlastnil půlku banky…

Wow, kéž by!
Tak ono… Já ten grunt vlastně nechci, to je možná lepší strategie. Najednou by ti banka vydala desetkrát víc v úvěru, než by sis třeba myslel, že je záhodno. Třeba by i zkrachovala. Takže ty jako akcionář samozřejmě cítíš, že existuje riziko a jsi schopen do té míry, do které riziko toleruješ, bance dovolit úvěry vydávat. Ale pak se to někde zastaví.

Takže peníze nejsou nekonečné a znova zopakuju tu nepříjemnou tezi: Peníze nás nedělají bohatšími. Peníze se nakonec jenom prolejí do cen. Ekonom rozlišuje mezi reálným a nominálním – mám jedno auto, které může nominálně stát sto tisíc nebo taky milion, ale pořád je to jedno auto.

Návrat zlata?

Kéž bych měl půl banky, protože bych dole v sejfu měl cihličky zlata. Jako to má i Česká národní banka, ne?
Tam je zajímavá věc, že současný guvernér Aleš Michl se často na tu rašínovskou tradici odvolává. Myslím, že má i plán tam těch milionů dostat sto tun.

Do roku 2028 sto tun zlata. A část je teda uložena ve Velké Británii…?
Tady u nás to všechno nebude. Je to takový symbol, zlatý poklad českého národa. Možná nejsem romantik, ale jestli je to ve zlatě, nebo v jiných aktivech… Víme, že tam taky propouští kryptoměny. Za mě je to tedy spíš taková symbolická věc. Ve světě, kdy bylo zlato důležitější… třeba Fort Knox a je o tom i bondovka, že kdyby tam někdo hodil atomovku, tak zničí tehdejší světový ekonomický systém. Takže bych to nepodceňoval, ale přece jenom jsme se posunuli. A dneska je penězi kde co.

Dobře, ale sto tun zlata v devizových rezervách, to je přece krásná pojistka na doby krize, ne? Říká se, že zlato v krizích roste a je důležité ho držet, nebo ne? To neplatí?
Devizové rezervy jsou něco, co některé státy třeba vůbec nedrží. Používá se třeba k tomu, aby se ovlivňoval kurz měny, takže když jste moc malí na to, aby to vůbec bylo poznat, tak nedržíte devizové rezervy. Amerika žádné velké devizové rezervy nedrží. Je ale samozřejmě pravda, že bohatství centrální banky a zejména ve chvíli, kdy je v plusu, je dobré.

Vinohradská 12 kromě všednodenních zpravodajských epizod vytváří i speciální podcastové série, které si můžete samostatně poslechnout v aplikacích nebo u nás na webu. V roce 2025 jsme uvedli série LÍDŘI k volbám do Poslanecké sněmovny, druhou řadu série EXTRÉM s politologem Janem Charvátem nejen o politickém extremismu nebo ATOM o jaderném soupeření s bezpečnostním expertem Vlastislavem Břízou.

Na druhou stranu ztráta centrální banky… Kdyby zlato najednou kleslo na polovinu, tak budeme řešit, kam ztrátu centrální banky zaúčtujeme. A ta se účtuje daňovému poplatníkovi, což je najednou náklad státního rozpočtu. Takže já nejsem vyhraněný – nejsem ani rád, že tam to zlato je, ani mě nebudí ze spaní, že tam je dneska víc zlata než dřív. Prostě je to jedno z aktiv a historie svým způsobem ukazuje, že zlato je docela držák.

Devadesát tisíc korun za trojskou unci zlata. Poroste ještě zlato?
Dneska už je to tak, že je cena měnového zlata irelevantní. A opravdu platí, že je to takový safe haven, bezpečný přístav. Když nic jiného, tak zlato pořád ještě drží a je v tom možná i kousek romantiky. Dneska už to není úplně praktické, zlatá cihlička není něco…

Ale stejně, Čína kupuje zlato, evropské banky teď přemisťují zlato z amerických trezorů zpátky do Evropy…?
To asi souvisí s chaosem, o kterém jsem mluvil. Svět je tak nepředvídatelný… Mají to dát do krypta, nebo do dolaru, když Trump každý den řekne něco jiného? Nakonec se jim v tenhle moment asi jeví – nechci z toho dělat dalekosáhlé predikce –, že všemu ostatnímu věří čím dál tím míň lidí, a proto se vrací k něčemu stabilnímu.

Nemůže se nakonec stát, že v dobách chaosu a nepředvídatelnosti se zlatý standard jednou vrátí? Že fluidní kurzy nebudou tak užitečné?
Řekl bych, že ne. Je to dost nepravděpodobné. I když třeba v roce 2008 začala velká krize, tak evropští politici běžně říkali: Podívejte, pojďme se vrátit ke zlatému standardu. Ale ono je to složité.

Zaprvé, co se všemi dluhy? Zlatý standard by dluhy musel… A já zas neříkám, že se nemůžou škrtnout. V historii máme hodně zkušeností a je to něco, co by dlužníci mile rádi svým politikům vnukli. Ale museli bychom zrušit všechny ty dluhy, v podstatě to všechno devalvovat, zafixovat a možná nejdůležitější – to, jak fungovala demokracie v době, kdy fungoval zlatý standard, je něco úplně jiného než dnes. Tehdy to nebylo všeobecné volební právo. Na začátku ženy vůbec neměly přístup, lidé, kteří rozhodovali ve volbách nebo o většině věcí, byli ti bohatý a ti mají samozřejmě jiný přístup k penězům. Dneska, když volí každý, tak jako si opravdu hlídáme to, aby nám vláda v krizích spíš pomohla a tu krizi nám třeba trochu rozložila, než aby ji na nás nechala tvrdě dopadnout. A ten zlatý standard v sobě tenhle automatismus měl. Prostě ve zlatém standardu krize rovnou dopadly na obyčejného člověka a bohatí si počkali. Nakonec jim to vyhovovalo.

X X X

OPRAVOVAT  STARÉ  ROUBENKY  MÍSTO  NOVÝCH  STAVEB?

Děravá střecha přikrytá plachtami, trámy a prkna podpírají chátrající krovy. Zdánlivá ruina v Kunčicích pod Ondřejníkem je pravděpodobně nejstarší roubenkou v celém Moravskoslezském kraji. Po dlouhých letech průtahů se ji obec společně s památkáři snaží zachránit.

V jedné z někdejších obytných světnic podpírají stropní trámy dřevěné podpěry. Děravou střechu roubenky v Kunčicích pod Ondřejníkem chrání plachty. Při procházení dalšími místnostmi je nutné se prodírat mezi prkny a trámy.

„Podobných staveb jsou jednotky.“ Oprava nejstarší roubenky v Moravskoslezském kraji vyjde na několik milionů, obec vyhlásila veřejnou sbírku

Přestože stavba na první pohled připomíná ruinu, má mimořádnou historickou hodnotu. Pravděpodobně jde o nejstarší roubenku v Moravskoslezském kraji. Stáří dřeva pomohl určit dendrochronologický průzkum.

„Dům prošel několika proměnami. Jeho vzácnost a jedinečnost je v tom, že jsou v něm trámy někdy z roku 1580,“ vysvětluje pro Český rozhlas Ostrava Tryščuk.

Některé části domu přibyly podstatně později. Místnosti, do kterých cesta vede chodbou doprava, jsou podle místostarosty ve špatném stavu, z historického hlediska jsou ale méně hodnotné. Jde o přístavby patrně z 19. století.

Památkáři do roubenky pravidelně docházejí a ošetřují dřevo proti dřevokazným houbám. Průzkum přinesl alespoň jednu příznivou zprávu. „Víme, že tam není dřevomorka, protože se dělal i průzkum mykologický,“ říká Tomáš Nitra z Národního památkového ústavu.

Podobných staveb se podle něj v oblasti dochovalo jen několik. „V Podbeskydí jsou to jednotky, není jich mnoho,“ přibližuje. Více jich podle něj stojí ve východní, těšínské části Beskyd.

Samotné záchovné práce vyjdou přibližně na šest milionů korun. Další peníze si vyžádá přesun roubenky. Obec proto na její záchranu vyhlásila také veřejnou sbírku.

X XX

NA  SNĚŽCE  MRÁZ,  VELKÁ  VICHŘICE

Konec světa na Sněžce. Přišel mráz a udeřila vichřice o síle orkánu

Sněžku v neděli ráno zasáhl vítr o síle orkánu. Podle údajů měřicí stanice poštovny Anežka na vrcholu hory ráno vítr dosáhl rychlosti v nárazu přes 141 km/h, přičemž hranice orkánu je 117,7 km/h. Teplota na Sněžce, na které se ráno držel sníh, byla v 7:30 minus tři stupně Celsia, ale pocitově vlivem silného větru až 13 stupňů pod nulou.

Horní úsek kabinové lanovky na Sněžku kvůli větru nepojede celý den, může být v provozu do rychlosti větru 60 km/h, informovali zástupci společnosti Lanová dráha Sněžka. První sněžení dorazilo také do dalších částí Krkonoš. Vločky dopadaly i v nižších polohách.

Podle vedoucího provozu lanové dráhy Jiřího Špetly by měli být lidé opatrní také kvůli zledovatělému terénu, doporučil při výstupu na Sněžku použít nesmeky. „Led trvá, sníh se žene od západu. Je tam konec světa,“ sdělil ráno Špetla.

Na Sněžce poletuje mokrý sníh, vrcholky Krkonoš pokryla hustá mlha

Když horní úsek lanovky nejede, turisté mohou z Růžové hory v cestě na vrchol pokračovat pěšky, trasa měří 2,5 kilometru.

Provoz ostatních lanovek ve východních Krkonoších ráno počasí neomezilo, vyplynulo z informačního portálu horských středisek. Situace se ale může změnit. Klima na Sněžce je navzdory nevelké nadmořské výšce 1603 metrů arktické a velehorské, často neodráží ráz počasí v celých Krkonoších.

SkiResort Černá hora – Pec pod Sněžkou na webu informoval, že z důvodu nepříznivého počasí budou v neděli uzavřeny Dětský park Kabinka na Černé hoře, lanové centrum Monkey Park v Peci pod Sněžkou a půjčovny na Černé hoře, v Peci pod Sněžkou, ve Velké Úpě a na Portáškách.

Český výletník: Všechno, co chcete vědět o Sněžce a báli jste se zeptat

Počasí v Česku od západu ovlivňuje výrazný frontální systém. V neděli bude převládat zataženo, na východě území zpočátku polojasno a od západu přejde přes naše území dešťové pásmo, večer pak od západu bude déšť ustávat a oblačnosti částečně ubývat a zejména na horách se místy vyskytnou přeháňky, které budou nad 1100 metrů sněhové, uvedli meteorologové na sociální síti.

Odpolední teploty vystoupí na sedm až 12 stupňů Celsia, na horách bude do plus dvou stupňů, ale pocitová teplota vzhledem k čerstvému větru bude nižší. Vítr bude silný i v nížinách, na horách kolem 90 km/h, navečer částečně zeslábne.

X XX

VUČIČ  VLÁDNOT  JAKO  PREMIÉR?
      V Srbsku začaly volby. Vučić bojuje o moc, proti němu stojí studentské hnutí
      V Srbsku se v neděli ráno otevřely volební místnosti. Obyvatelé zde budou rozhodovat o novém parlamentu. Podle médií dojde v balkánské zemi k souboji mezi populistickým vůdcem Aleksandarem Vučičem a hnutím vysokoškolských studentů, kteří proti němu téměř dva roky protestují.

      Předčasné volby Vučić vyhlásil před několika týdny. První předběžné výsledky se očekávají přibližně dvě hodiny po uzavření volebních místností ve 20:00.

      Účast voličů byla již brzy ráno vysoká a před volebními místnostmi se tvořily dlouhé fronty ještě před jejich otevřením v 7:00, uvedla agentura Reuters.

      Studenti vs. Vučić. Srbsko míří k volbám, do ulic vyšly statisíce lidí

      „Dnes jsem vyšla brzy, protože nás k tomu vyzvali studenti,“ sdělila Reuters třicetiletá Ana ve volební místnosti v Bělehradě. „Hlasovala jsem pro naše děti, pro naši mládež… naše děti si zaslouží mír a práci, a to jim může zajistit jen Vučić,“ řekla agentuře Romka Hatidža.

      Na 6,4 milionu voličů si v nedělním hlasování může vybírat z 18 subjektů, které obsadí 250členný parlament. Přesto jsou podle médií volby referendem o Vučičovi. Hlavním soupeřem jeho strany Jednotné Srbsko je Studentská kandidátka, kterou podpořila část parlamentní i neparlamentní opozice.

      Fico podpořil Vučiče na předvolebním mítinku. Promluvil na něm srbsky

      Vučić koncem září rezignoval na post prezidenta a oznámil, že se v předčasných parlamentních volbách, které vypsal krátce předtím, postaví do čela kandidátky Jednotného Srbska s ambicí být příštím premiérem. Jeho druhý prezidentský mandát by skončil v první polovině příštího roku a ucházet se o další už mu ústava neumožňovala.

      Volební místnosti se otevřely v 7:00, volit mohou Srbové do 20:00. Konečné výsledky nebudou známé dříve než v pondělí.
      X X X

      VOLBY  NA  SLOVENSKU,  FICO  HODNOTÍ

      Komunálne a regionálne voľby

      Fico reaguje na výsledky volieb. Politická mapa Slovenska sa nezmenila, pred jednou vecou varuje

      Sobotňajšie komunálne a regionálne voľby podľa premiéra Roberta Fica (Smer) nezmenili politickú mapu Slovenska. Predseda vlády upozornil, že z ich výsledkov nemožno vyvodzovať závery smerom k parlamentným voľbám v roku 2027. Očakáva však, že jednotlivé politické strany budú výsledky interpretovať vo svoj prospech. Vyplýva to z oficiálneho stanoviska predsedu vlády, ktoré zverejnil Úrad vlády SR

      „Včerajšie voľby vzhľadom na ich špecifický charakter nezmenili politickú mapu Slovenska,“ uvádza sa v stanovisku premiéra. Poukázal pritom na skutočnosť, že vo voľbách nedošlo k výmene ani jedného predsedu vyššieho územného celku (VÚC).

      Fico zároveň odmieta, aby sa výsledky komunálnych a regionálnych volieb považovali za ukazovateľ nálad pred nadchádzajúcimi parlamentnými voľbami.

      „Z včerajších volieb sa nedajú robiť žiadne seriózne politické závery vo vzťahu k parlamentným voľbám v roku 2027,“ konštatuje sa v stanovisku.

      Predseda vlády napriek tomu očakáva množstvo rozdielnych interpretácií volebných výsledkov. Predpokladá, že jednotlivé politické subjekty budú prezentovať vlastné hodnotenia a každá politická strana vyjadrí spokojnosť s priebehom a výsledkami volieb.

      Premiér zároveň zablahoželal všetkým zvoleným kandidátom a poďakoval sa všetkým, ktorí sa o priazeň voličov uchádzali. Vyjadril želanie, aby pokračovala spolupráca medzi vládou a samosprávami, predovšetkým pri príprave a realizácii výjazdových rokovaní kabinetu.

      Za dôležitú označil aj spoluprácu pri zabezpečovaní stability krajiny a jej schopnosti čeliť náročným vonkajším výzvam.

      Fico sa v stanovisku vyjadril aj k samotnému priebehu volieb. Ocenil schopnosť Slovenska organizovať demokratické procesy a vyjadril hrdosť nad tým, že krajina si dokáže „bez akýchkoľvek problémov pripravovať a riadiť demokratické procesy, ako sú voľby“.

      X X X
      POLITICI  UKRAJINY  NEPOSLOUCHAJÍ  USA,  TRUMPA,  MRTVÉ  NEŽ  KAPITULACI

      Rusko zasypalo Ukrajinu za jediný týždeň tisíckami bômb a dronov. Zelenskyj žiada naliehavú pomoc, blíži sa zima

      Rusko za uplynulý týždeň použilo pri útokoch na Ukrajinu približne 1600 kĺzavých bômb, 48 rakiet rôznych typov vrátane balistických a takmer 2300 dronov. Uviedol to v nedeľu na sociálnej sieti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje TASR podľa agentúry DPA. Moskva tak podľa neho reaguje na diplomaciu a snahy o ukončenie svojej medzinárodnej izolacie.

      Je Zelenskyj obetným baránkom Trumpa? Ukrajinského prezidenta zaskočila nepríjemná otázka, jeho reakcia hovorila za všetko

       Ruské útoky si vyžiadali mŕtvych a desiatky zranených

      „Bohužiaľ, tieto brutálne útoky si takmer každý deň vyžiadajú mŕtvych a zranených,“ napísal Zelenskyj. Pri ruskom ostreľovaní Dnepropetrovskej oblasti v sobotu večer zahynuli podľa neho štyria ľudia a ďalších 22 utrpelo zranenia. Predchádzajúce správy hovorili o troch obetiach a ôsmich zranených.

      V Charkove ruské sily najprv zaútočili na veľkoobchodný a maloobchodný stavebný obchodný dom. Následne podnikli druhý útok proti záchranným zložkám, ktoré prišli na miesto zasahovať, uviedol ukrajinský prezident.

      Zasiahnuté boli elektrárne aj sklady obilia

      Ďalšie nočné útoky podľa Zelenského zasiahli tepelné elektrárne, rozvodne elektrickej energie, uhoľné bane, sklady obilia či nákupné centrá. Škody hlásili v deviatich ukrajinských oblastiach.

      X X X

      VE  FINSKU  SE  DOBŘE  BUDUJE

      Místo lesů datová centra. Google nelegálně vykácel stovky tisíc finských stromů, vláda to ale podporuje

      Společnost Google nezákonně pokácela více než 250 tisíc finských stromů, aby na vyprahlých plochách postavila svá datová centra, píše The Guardian. Dřevo nemohou zpracovat kvůli legislativě ani místní závody, a veřejností tak rezonuje to, jaké stanovisko by mělo Finsko zaujmout. Vláda vidí investici, ochránci přírody invazi a obyvatelé zasažených obcí vnímají příchod pracovních příležitost, ale i zhoršení podmínek pro život.

      Technologické společnosti považují Finsko za ideální zemi k budování datových center.

      V blízkosti finského města Muhos se na ploše o 330 hektarech rozkládal široký les. Alespoň do té doby, než na místo dorazila společnost Google, která ho proměnila v tlející otevřenou plochu a stromy nezákonně vykácela, aby zde mohla postavit jedno ze svých datových center, píše The Guardian.

      Bez technického sněhu to ani letos nepůjde. Krkonoše, Orlické hory, Šumava i Beskydy se připravují na zimu

      Po lese tak zůstalo jen bahno, ve kterém těžké stroje zanechaly stopy po jízdě, louže vody a zbytky stromů, které Google nestihnul odklidit. Hnědá břečka, kterou tato směs vytvořila, podle muhoských obyvatel odtéká proudem do nedaleké řeky Oulujoki.

      „Nekončí to, nebere to konce,“ vysvětluje ekoložka z Finského svazu pro ochranu přírody Mari Annalaová, když si prohlíží videozáznam bývalého lesa pořízeného dronem.

      Díky své výhodné poloze se Finsko stalo pro řadu technologických společností loveckým rajónem volných pozemků, kde by mohla datacentra potenciálně vzniknout. Chladné podnebí je totiž jedním z faktorů, které firmy vyhledávají, aby ušetřily za energii, a 145 z plánovaných center je tak v nějaké fázi vývoje.

      Některé vlády jsou pro

      Přípravné práce Googlu současně probíhaly také ve vesnici Otanmäki, která leží asi 100 kilometrů jihovýchodně od města Muhos. Ani tam se nepodařilo dodržet environmentální podmínky, které firmě uložil Finský úřad pro udělování licencí a dohled, a práce proto musely být na obou místech dočasně pozastaveny.

      ‚Z kohoutku ani kapka.‘ Indonéský ostrov trpí nedostatkem pitné vody, místní viní datová centra

      Zda se má i tato severská země zapojit do závodu s prudkým nástupem umělé inteligence, začala řešit také zdejší veřejnost. Ředitel finské pobočky Google Antti Järvinen se za vybílení lesů omluvil, ale dodal, že „jednali v souladu se svým tehdejším chápáním platných právních předpisů.“

      Svůj postoj k zatím největšímu skandinávskému projektu svého druhu, do kterého jsou obě obce zapojeny, vyjádřil také americký prezident Donald Trump. Podle svých slov by byl radši, kdyby se datová centra vybudovala spíš na území Spojených států.

      Finská vláda, která si dříve prosadila výrazné škrty ve výdajích, tuto investici nicméně podpořila s otevřenou náručí. Po tom, co Google oznámil své plány, finský premiér Petteri Orpo uvedl, že uzavření takovéto dohody přinese oběma stranám trvalé výhody, protože hodnota datové ekonomiky daleko přesahuje rámec přímých investic. Jde podle něj tedy o prioritu.

      U finských obyvatel odhalení vyvolalo spíš otázky než cokoli jiného. Co tyto dohody znamenají pro okolní obce a jejich domácnosti? Jak to ovlivní ceny energií? Co to udělá s přírodou, která je jedním z národních klenotů této země? A pokládat si je pravděpodobně budou i v dubnu příštího roku, až půjdou k volbám.

      Když ke 250 tisícům pokácených stromů z Muhosu připočítáme dalších 150 tisíc z Otanmäki, dostaneme se do velmi vysokých čísel. Protože jde ale o nelegálně zpracované dřevo, nelze jej podle Annalaové prodat ani závodům, které by se o něj běžně postaraly.

      Více než 93 tisíc lidí proto podepsalo petici, ve které požadují větší regulaci data center a finanční kompenzaci pro zasažené komunity. Předešlé kroky totiž otevřely i tematiku toho, proč by mezinárodní korporace měly využívat finské obnovitelné zdroje, což předseda vlády Orpo označil za jakési tvrdé přistání na zemi.

      Přínos pro komunitu?

      Předsedkyni Finského svazu pro ochranu přírody Hannu Halmeenpääovou situace znepokojila. „Zpočátku jsem tomu nemohla uvěřit,“ míní. „Nikdy jsem neslyšela, že by nějaká společnost ve Finsku něco podobného udělala,“ popisuje předsedkyně.

      Stavba datového centra v Ralsku je pozastavena. Firma stáhla žádost, projekt podrobí hlubší analýze

      Systém podle ní závisí do značné míry na důvěře, čehož podle ní společnost Google zneužila. „Koupili obrovskou plochu půdy a prostě ji začali kácet, jen tak,“ říká. „Je to čistá arogance a je to neuvěřitelné,“ dodává, že rychlost, s jakou se události vyvíjí, šokovala celý národ. „Mnoho lidí jen sleduje zprávy a navzájem se ptají: co se to teď děje? Co s tím můžeme dělat? A musíme ve Finsku přijmout všechny ty projekty datových center?“ objasňuje.

      Přesto, že datová centra přinášejí omezený počet pracovních míst, což může podpořit místní ekonomiku, jsou přínosy na celostátní úrovni minimální. „Pro Finsko z toho ve skutečnosti žádné výhody neplynou,“ potvrzuje vedoucí katedry informatiky na Helsinské univerzitě Jussi Kangasharju.

      „Jde o mezinárodní společnosti, které obsluhují mezinárodní zákazníky, kdy do Finska plyne jen velmi málo daní. Datová centra mají nakonec velmi malý přínos pro ostatní, s výjimkou samotného provozovatele datového centra,“ doplňuje Kangasharju.

      ‚Provedeno po americku‘

      Tlak, aby se projekty zrealizovaly co nejrychleji, ale samozřejmě narůstá, protože právní předpisy zatím nedosáhly úrovně, kdy by je mohly kompletně zrušit. Někteří lidé volají po orgánu, který by stavbu a provoz datových center koordinoval centrálně. Mnozí z nich se najdou právě v Muhosu a Otanmäki, jelikož věří, že je obce zradily. Někteří pak chtějí práce podporovat společně se vším, co přinesou.

      Hub může být několik milionů. Většinu druhů člověk nevidí, zůstávají pod zemí, říká vědec Větrovský

      Bývalý podnikatel a rybář Antti Jakonen, který v Muhosu bydlí, s vykácením nesouhlasí i přesto, že si uvědomuje, že z celkové finské rozlohy lesů jde o malou část. „Bylo to špatně provedeno – po americku a nedává to smysl,“ přibližuje. Přál by si, aby Google škody kompenzoval tím, že pomůže obnovit zdejší lososí populaci, kterou před lety vyhubily vodní elektrárny.

      Narušení přírody je podle 53leté Anni Rantové znatelné také v Otanmäki, kde žije s rodinou po generace. Do vesnice se jim po zničení lesa nastěhovali třeba vlci, více jdou slyšet také zvuky ze staveniště.

      „Čeho se na data centrech nejvíce bojím, je ten hluk, protože ryjou do tvrdé horniny. Je to jako buben,“ popisuje žena, která uvažuje o přestěhování. A to i kvůli obavám z Ruska, se kterým sdílí Finsko dlouho hranici. „Nechci je tady. Vůbec se mi myšlenka umělé inteligence a měnícího se světa nelíbí. Je to moc rychlé,“ dodává.

      ‚Je užitečný, dává nám kyslík a stín.‘ Děti ze Skaličky na Přerovsku oslavují vítěze Stromu čtvrtstoletí

      Ani jejímu otci, který dříve pracoval jako průvodce divočinou, se tato představa nezamlouvá, obzvlášť potom, co se voda v potoce zbarvila do hněda. „Ve Finsku nejsou datová centra vůbec potřeba,“ prohlašuje.

      Situace pak neprospívá ani datlům tříprstým, kteří tak byli z lesa zcela vytlačeni. „Jsme jako ochránci přírody hluboce znepokojeni finskou politikou,“ objasňuje odborník na orlovce říčního a předseda lokálního Finského svazu pro ochranu přírody Vesa Hyyryläinen. „Přemýšlím, proč toho musíme obětovat tolik z naší přírody,“ uvažuje, přestože chápe, že je potřeba mladým lidem v regionu nabídnut pracovní pozice, aby populace nestárla. „Mladí odchází do Helsinek, Berlína a Paříže,“ říká.

      Kompenzace

      Události sleduje také finské ministerstvo životního prostředí, které je v případě potřeby připraveno navrhnout změny v zákoně. Google se i proti tomu snažil vymezit, dbal podle svého vyjádření na ochranu vody v Muhosu a plánoval na 130 hektarech vysadit nový porost. Odborníci tvrdí, že to ale ve srovnání se škodami nebude mít žádný efekt.

      „Po obdržení dopisů od Finského úřadu pro udělování licencí a dohled jsme dne 6. října zastavili přípravné práce v Muhosu a Kajaani, kde se nachází lokalita Otanmäki, a předložili jsme jim oficiální odpověď, v níž jsme tuto skutečnost potvrdili,“ dodal pak mluvčí společnosti, která ve Finsku působí už 15 let. V prohlášení pak dále uvedl, že hodlají spolupracovat a těší se na otevřený dialog.

       

      Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.