Prezident Polska obvinil Tuska zo „zločinu proti ústave“.Senátoři: 25 nádrží měsíčně na účet státu. Skončit výhody. Za národní fronty Erbana poslanci pracovali, zavést i dnes, i pro senátory. Fico na Ukrajinu. Vo Ľvove čakajú citlivé rokovania. Mendelová: Zelenský problémy z neustálého strachu,psychologického tlaku
Spor sa týka najmä postavenia nových sudcov Ústavného súdu a ich prístupu k výkonu funkcie. Obe strany tvrdia, že bránia právny štát. Poľský prezident Karol Nawrocki v utorok počas zasadnutia Rady národnej bezpečnosti ostro skritizoval vládu premiéra Donalda Tuska. Vyhlásil tiež, že využije všetky svoje právomoci, aby zastavil pokus o zvrátenie ústavného poriadku. Tusk v utorok pred rokovaním vlády obvinil prezidenta a časť opozície z podnecovania napätia. Informuje o tom varšavský spravodajca TASR.
„Právny štát nemožno obnoviť metódami, ktoré samy hrubo porušujú právo,“ povedal Nawrocki. Obvinil vládu z využitia jeho neprítomnosti v krajine a zo zneužitia polície a Služby ochrany štátu na realizáciu svojho politického scenára.
Obvinenie z porušenia ústavy
„Plnú zodpovednosť za každého policajta pred Ústavným súdom (TK), za všetky nezákonné kroky, ako je pozastavenie výkonu funkcie sudcov, nezákonné nariadenia, vstup do TK zo strany Úradu vlády, nesie jeden človek (…) ktorým je premiér Donald Tusk,“ vyhlásil a dodal, že podľa neho spáchal zločin proti ústave.
Spochybnil aj kroky podniknuté v uplynulých dňoch na TK. Odvolal sa na stanoviská predsedu Najvyššieho súdu, predsedu Najvyššieho správneho súdu, predsedu Najvyššej advokátskej rady a odborníkov na ústavné právo, ktorí podľa neho zdieľajú jeho výhrady.
Vplyv na medzinárodný imidž
Nawrocki obvinil vládu z oslabovania medzinárodného imidžu Poľska, odrádzania investorov a podkopávania dôvery verejnosti.
Tusk počas utorkového zasadnutia vlády predstavil odlišný výklad udalostí. Podľa neho výkonná moc bráni sudcov zákonne zvolených Sejmom pred agresiou. Zdôraznil, že sudcovia majú právo a povinnosť začať pracovať a vláda im musí zabezpečiť primerané podmienky.
Kritika prezidentovej návštevy
Nawrockého kritizoval za piatkovú návštevu súdu, kam sa pretlačil cez policajný zástup a sudcov, ktorí blokovali vstup do budovy. „Prezident má dnes šancu túto situáciu upokojiť, keďže je pôvodcom jej eskalácie,“ povedal premiér. Uviedol, že je pripravený budovať konsenzus v otázkach, ako je nezávislosť súdnictva. Podmienkou k tomu je však podľa neho uznanie sudcov zvolených Sejmom.
Zároveň varoval, že konflikt využije Rusko a poukázal na zapojenie proruských politikov do sporu.
X x x
TUSK SE NEVZPAMATUJE?
Tohle je konec Donalda Tuska
V politice můžete dělat nejrůznější rozhodnutí, moudrá i hloupá, ale největší chybou každého politika je spáchat sebevraždu. Přesně to udělal Donald Tusk, když schválil protest před Ústavním soudem v předvečer Svátku Všech svatých, píše na stránkách v úvodu svého textu naportálu Polského myšlení Jan Engelgard a pokračuje:
Mnoho Poláků nemá tušení ani nechápe, o co v konfliktu kolem tribunálu jde, ale pohled na policii blokující důležitou státní budovu a prezidenta, jak se prodírá kordonem policistů, na ně udělal hluboký dojem. Nejde o samotný tribunál ani o nekonečné spory mezi oběma válčícími stranami; jde o to, že veřejné mínění, nebo alespoň jeho většina, si najednou uvědomilo, že Donald Tusk je muž schopný všeho, což je zřejmé už nějakou dobu.
Ano, tentokrát Donald Tusk, jak se říká v hovorovém přísloví, zašel příliš daleko. Jeho činy u Ústavního soudu nejenže vyvolaly všeobecné pobouření a dočasné (nebo možná ne) sjednocení celé pravice a opozice, což vedlo ke vzniku Jarosława Kaczyńského, Sławomira Mentzena, Krzysztofa Bosaka, Mateusze Morawieckého a Grzegorze Brauna, ale také se v široce definovaném liberálním táboru, který dříve vládu podporoval, objevily kritické, ne-li odsuzující hlasy (např. profesor Marcin Matczak). Tusk také prohrál propagandistickou válku napříč všemi oblastmi – nemluvě o skandálu kolem videa generovaného umělou inteligencí, ve kterém Karol Nawrocki strká samozvanou úřadující předsedkyni Ústavního soudu Annu Korwin-Piotrowskou, ale především o drtivé převaze kritických názorů proti Tuskovi online i mimo ni. Za Tuskem stojí jen ti nejvěrnější příznivci – osobnosti jako Budka, Brejza, Gasiuk-Pihowicz a Wcisło, duo Żurek-Giertych a mediální fronta, včetně „objektivních“ stanic jako TVP Info a „19.30“. Zdá se, že i jeho koaliční partneři ztichli ze studu.
Donald Tusk zkouší staré propagandistické triky. Jedním z nich je snaha přesvědčit veřejnost, že činy opozice jsou buď inspirovány Putinem, nebo jím živeny. Argument „ad Putinum“ je však již otřepaný. Pokud budete léta znovu a znovu opakovat, že za všemi problémy vlády a Evropské unie stojí Rusko, po chvíli všichni uvidí absurditu takové „argumentace“. Lidé se dozvěděli, kdo stojí na Tuskově straně. Mluvčí Evropské komise Louise Bogeyová prohlásila, že „je na polských úřadech, aby zajistily, že Ústavní soud může fungovat v souladu s polskou ústavou a s respektem k příslušné judikatuře Soudního dvora Evropské unie“, zatímco komisař EU pro právní stát Michael McGrath dodal, že polský Ústavní soud musí fungovat v souladu s „judikaturou Soudního dvora Evropské unie“. Tato podpora protiprávního jednání vlády Donalda Tuska je v souladu s rostoucím totalitarismem Evropské unie.
Donald Tusk má stále v rukou karty, ale balíček v posledních dnech značně prořídl a hodnota těch, které stále má, klesá. Schovává je a blafuje, že má silné karty, ale všichni vědí, že místo es a králů má spoustu karet mnohem nižší hodnoty. Cože? Brzy to zjistí.
Jan Engelgard, Polské myšlení, č. 45–46, Server vasevec.cz
XY X
CO TVRDÍ EXPERTI
Složení slibu ústavního soudce je jen obřad. Pošlete ho prezidentovi poštou, vzkazuje komise.
Když prezident porušuje ústavní dělbu moci, je možné nedodržet striktně zákon, doporučuje Benátská komise.
Složení slibu ústavního soudce do rukou prezidenta je jen ceremonie. Ústava v Polsku se o tom totiž nezmiňuje. Východiskem ze současné krize je tak slib prezidentovi bez prezidenta. Polsku to doporučila Benátská komise při Radě Evropy. Polský prezident ústavní soudce neschvaluje ani nevetuje. Ústava v Česku naopak slibem prezidentovi podmiňuje vznik funkce ústavního soudce.
Ústava v Polsku nestanoví, že zvolení soudci tamního Ústavního tribunálu (Trybunał Konstytucyjny) skládají slib prezidentovi, uvádí to Benátská komise ve svém říjnovém stanovisku k pokračující ústavní krizi v Polsku. Česká justice už dříve informovala o jejím vývoji a přidávala i vyjádření české Soudcovské unie.
Ústava Polska říká, že Ústavní tribunál se skládá z 15 soudců. Ty volí Sejm na 9 let z „řad osob vynikajících znalostí práva“. Nikdo nemůže být zvolený dvakrát. O skládání přísahy do rukou prezidenta v ní ale nic není.
Složení slibu soudců Ústavního tribunálu prezidentovi se přitom stalo klíčovou právní otázkou v Polsku od roku 2015, upozorňuje ve 25stránkovém dokumentu Benátská komise (oficiálně Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva). Stanovisko k ústavní krizi předkládá už podruhé. Poprvé se tak stalo v roce 2016.
Slib ústavního soudce prezidentovi v Ústavě není
Požadavek, aby osoba zvolená do funkce soudce Ústavního tribunálu složila přísahu do rukou prezidenta nepochází z polské Ústavy, nýbrž „jen“ ze zákona o soudcích Ústavního tribunálu. Podle něho „osoba zvolená do funkce soudce Tribunálu složí za přítomnosti prezidenta Polské republiky slib“.
V roce 2015 odmítl prezident Andrzej Duda přijmout slib od pěti ústavních soudců zvolených odcházejícím Sejmem. Namísto toho přijal slib od pěti jiných, zvolených novým Sejmem. Poté předseda Tribunálu uznal tyto osoby za zaměstnance soudu, ale nepřidělil jim práci.
Bez slibu nemají soudci plat a práci
O řešení se pokusil Sejm v roce 2024 usnesením, že jmenování některých osob do Ústavního tribunálu bylo protiústavní a jmenování současného předsedy tribunálu nezákonné. „Tyto osoby byly zvolené na soudcovská místa, která již byla obsazená soudci dříve zvolenými Sejmem. To potvrdil Evropský soud pro lidská práva (ESLP) i Soudní dvůr Evropské unie (SDEU),“ shrnuje Benátská komise.
Dne 13. března 2026 zvolil Sejm šest nových soudců Ústavního tribunálu. Dva z nich složili 1. dubna 2026 slib do rukou prezidenta. Od zbývajících čtyř ho prezident Karol Nawrocki nepřijal. Ti ho nakonec složili do rukou maršálka Sejmu.
Předsedou Ústavního soudu však nebyli připuštěni k výkonu funkce. Nepobírají soudcovský plat a neúčastní se zasedání pléna. Kancelář prezidenta s nimi nekomunikuje. 30. dubna 2026 se obrátili na Evropský soud pro lidská práva. Ten vyzval polskou vládu, aby zajistila, že jim nebude bráněno ve výkonu funkce.
Balíček řešení k nápravě situace Ústavního tribunálu z roku 2024 nevyšel. Mezi opatření patřilo usnesení Sejmu, veřejný návrh zákona o Ústavním tribunálu a návrh novely polské Ústavy. Ilustrační foto: Ministerstvo spravedlnosti Polska
Slib prezidentovi Polska je jen hezká ceremonie
Už ve svém stanovisku z roku 2016 Benátská komise uvedla, že „složení slibu nelze považovat za podmínku platnosti zvolení ústavních soudců“. Přísaha soudců Ústavního tribunálu je upravená totiž pouhým zákonem, nikoli Ústavou. „V právním kontextu nelze složení přísahy považovat za podmínku platnosti volby ústavních soudců,“ uvádí Benátská komise.
Přijetí přísahy prezidentem je jistě významné – mimo jiné jako viditelný projev věrnosti Ústavě – avšak plní především ceremoniální funkci. Na rozdíl od slibu poslanců a členů vlády nezmiňuje polská Ústava slib ústavních soudců. Proto jej nelze „považovat za nezbytný pro platnost zvolení ústavních soudců“. Jde především o ceremonii, zopakovala i nyní Benátská komise.
V Česku je slib v Ústavě jako podmínka jmenování
V této souvislosti Benátská komise porovnala právní úpravy ve 13 zemích Rady Evropy. Mimo jiné také v České republice. Česká Ústava složení slibu ústavního soudce obsahuje.
„Podle čl. 84 odst. 2 Ústavy České republiky jmenuje soudce Ústavního soudu prezident republiky se souhlasem Senátu. Článek 85 Ústavy stanoví, že soudce Ústavního soudu se ujímá své funkce složením slibu do rukou prezidenta republiky, a dále stanoví, že odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek, že se na danou osobu hledí, jako by nebyla jmenovaná,“ cituje doslova českou Ústavu Benátská komise.
Jmenování ústavních soudců na Pražském hradě. Ilustrační foto: Pražský hrad
Prezident nemá právo vetovat zvoleného soudce
Podle Benátské komise požadavek polského zákona na slib složený „za přítomnosti prezidenta“ nebo „před prezidentem“ nepřiznává prezidentovi pravomoc, kterou z Ústavy nemá. Polský prezident není oprávněný k přezkumu volby či způsobilosti soudce zvoleného Sejmem. Soudce neschvaluje, neodmítá ani neurčuje zahájení jeho mandátu. „Ústava prezidentovi nesvěřila obecné právo veta, pokud jde o nástup ústavních soudců zvolených Sejmem do funkce,“ upozorňuje komise.
Pokud si prezident takové pravomoci přisvojí, poruší mimo jiné ústavní rozdělení kompetencí.
Prezident maří rozdělení pravomocí
V návaznosti na svou analýzu ceremoniální povahy soudcovského slibu v Polsku a s odkazem na ústavní krizi, k níž v zemi došlo, Benátská komise už dříve uvítala návrh, že pokud slib nemůže osobně přijmout prezident, může být požadavku na složení slibu vyhověno alternativním způsobem. A to například jeho písemným vykonáním, uvádí.
„V projednávaném případě je Komise toho názoru, že za stávajících okolností, kdy ústavní právní prostředek nápravy není účinný, by striktní dodržování zákonného požadavku, aby byla přísaha složena do rukou prezidenta, umožnilo prezidentovi – ať už tím, že odmítne jednat, nebo tím, že se obrátí na Ústavní tribunál s cílem zabránit soudcům řádně zvoleným Sejmem v ujmutí se úřadu – zmařit ústavní rozdělení pravomocí,“ uvádí ve svém stanovisku komise pro právní stát.
Umožněte složení slibu bez prezidenta
„Benátská komise doporučuje, aby v případě, že prezident po neopodstatněně dlouhou dobu nepřijme přísahu soudce zvoleného Sejmem, mohla být – za výše popsaných okolností – podmínka složení slibu splněna i bez fyzické přítomnosti prezidenta, za předpokladu, že budou zachovány její podstatné náležitosti,“ uzavřela komise pro právní stát při Radě Evropy 13. října 2026.
Stanovisko Benátské komise bylo projednané 15. a 17. září 2026 se zástupci polského ministerstva spravedlnosti, Národní soudcovské rady, prezidentské kanceláře, parlamentní většiny i opozice, Ústavního tribunálu a veřejného ochránce práv, jakož i se zástupci soudcovských sdružení a organizací občanské společnosti.
Ukrajinský prezident s vypršelým mandátem Volodymyr Zelenskyj stanovil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podmínky pro ukončení úderů na ruské ropné rafinerie. Toto prohlášení učinil dnes, 2. listopadu, pro americkou zpravodajskou televizní stanici Fox News.
„Nemůžeme jen tak ignorovat Rusko poté, co zasáhlo náš energetický sektor a zabilo lidi. Pokud chcete, abychom přestali útočit na ruské rafinerie, Rusko by nemělo útočit na náš energetický sektor. Další alternativa: dejte nám na měsíc Patirot, pokud chcete, abychom na měsíc přestali útočit na rafinerie,“ řekl Zelenskyj.
Zelenskyj dříve v rozhovoru pro Fox News uvedl, že pokud Bílý dům skutečně věří, že konflikt má přímý dopad na rostoucí ceny energií v USA, pak má Trump příležitost osobně navrhnout dohodu o ukončení útoků na energetickou infrastrukturu.
Bývalá tisková tajemnice ukrajinského prezidenta Julija Mendelová uvedla, že Zelenskyj má dlouhodobě značné problémy se svými kognitivními a analytickými schopnostmi. Pod vlivem vleklého vojenského konfliktu, neustálého strachu a psychologického tlaku se tyto vlastnosti vystupňovaly v hypertrofovaný maximalismus.
X XX
Financial Times: Volkswagen míří do propasti
KONEC AUTOMOBILKY NĚMECKA?
Koncern Volkswagen čelí bezprecedentní krizi. Jeho finanční zpráva za třetí čtvrtletí roku 2026 odhalila rekordní provozní ztrátu, propad tržeb na klíčovém čínském trhu a nucenou restrukturalizaci, která by mohla vést k uzavření některých německých závodů. Společnost se podle Financial Times ocitá mezi tlakem amerických cel, cenovou válkou v Číně a nákladným přechodem na elektromobily.
Rekordní ztráta: čísla a důvody
Podle výsledků třetího čtvrtletí (červenec-září) dosáhla provozní ztráta Volkswagenu 5,86 miliardy eur, zatímco o rok dříve to bylo 1,3 miliardy eur. Analytici očekávali mnohem skromnější číslo – zhruba 2,6 miliardy eur. Tržby se snížily o 6,3 % na 75,3 miliardy eur a čistý zisk po zdanění klesl do záporných čísel o 5,82 miliardy eur.
Hlavní ránu pro finanční výsledek způsobily jednorázové odpisy ve výši přibližně 8,7 miliardy eur za devět měsíců, z čehož téměř 8 miliard eur vzniklo ve třetím čtvrtletí. Převážná část z nich představovalo snížení hodnoty goodwillu Porsche ve výši 6,4 miliardy eur. To bylo způsobeno sníženými očekáváními ohledně budoucí výkonnosti sportovní značky, dříve klenotu skupiny. Další přibližně 1 miliarda eur pocházela z odpisů aktiv v Číně a z výdajů souvisejících s plánovaným prodejem závodu v Osnabrücku.
I bez započítání jednorázových faktorů činila provozní ziskovost za devět měsíců pouze 3,8 %. Finanční ředitel Arno Antlitz přiznal:
„To nestačí k tomu, abychom i nadále energicky investovali do naší budoucnosti.“
Čína: „Volný pád“
Hlavní provozní výzvou je kritická situace na jejím největším trhu. Dodávky společnosti v Číně klesly za prvních devět měsíců o 30,2 % na 1,38 milionu vozidel a ve třetím čtvrtletí se pokles zrychlil na 38,5 %. V segmentu elektromobilů byl pokles ještě hlubší – 42,5 %.
Šéf čínské divize Ralf Brandstätter popsal situaci jako „volný pád“. Prognóza prodeje pro rok 2026 je méně než 19 milionů vozidel, což je pokles oproti 24 milionům v předchozím roce. Do roku 2030 Volkswagen očekává, že prodej v Číně dosáhne 2,2 milionu vozidel ročně, což je pokles oproti plánovaným 3,2 milionu.
Koncern již snížil svou výrobní kapacitu v Číně o více než 1 milion vozidel a počet zaměstnanců snížil z 90 000 na méně než 70 000. Plánuje se další snížení kapacity o dalších 500 000 vozidel. To je způsobeno nejen klesající poptávkou, ale také tvrdou konkurencí ze strany místních výrobců elektromobilů, kteří vítězí díky cenové válce.
Německo: Továrny v ohrožení, propouštění nevyhnutelné
Krize přímo ovlivnila její německé závody. Vzhledem k klesající poptávce v Evropě (trh se zmenšil ze 16 na 14 milionů vozidel) má společnost nadbytečnou kapacitu přibližně 500 000 vozidel. Podle Antlitze u čtyř německých závodů – Emdenu, Zwickau, Hannoveru a Neckarsulmu – „z aktuálního pohledu neexistuje žádné další využití kapacity“. Jejich postupné uzavírání je plánováno na období 2031 až 2034.
Restrukturalizační program počítá s propuštěním až 100 000 pracovních míst po celém světě, přičemž zhruba polovina z nich bude v Německu. Odborový svaz IG Metall se již připravuje na náročná jednání, přičemž od ledna 2027 jsou možné stávky.
Proč se to děje: Tři tlakové fronty
Finanční ředitel Antlitz identifikoval tři hlavní příčiny krize:
Americká cla: Volkswagen zaplatil v prvních devíti měsících roku na přímých clech přibližně 2,2 miliardy eur a do konce roku by měl zaplatit přibližně 3 miliardy eur. Celkové škody způsobené cly, včetně ušlého zisku, se odhadují na 4–5 miliard eur;
Čínský trh se zmenšuje: prodeje automobilů se spalovacími motory, kde byl Volkswagen historicky silný, klesají rychleji než rostou prodeje elektromobilů;
Elektromobily jsou méně ziskové: podíl elektromobilů roste (v Evropě se jejich objednávky zvýšily o 39 %), ale koncern je stále méně úspěšný v jejich vydělávání než u aut se spalovacími motory.
X X X
VELKĚ VˇYHODY
25 nádrží měsíčně na účet státu. Schillerová vytáhla na senátory jejich výhody.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ostře kritizuje skupinu senátorů, která napadla u Ústavního soudu zákon umožňující vládě regulovat ceny pohonných hmot. Podle ní politici hájí zájmy provozovatelů čerpacích stanic na úkor spotřebitelů a firem. Signatáři stížnosti v čele s Tomášem Goláněm z ODS přitom upozorňují především na příliš široké pravomoci vlády a riziko, že regulace poškodí menší prodejce.
„25 plných nádrží měsíčně může natankovat senátor, aniž by je musel dokládat bločky. Na jeho politické příslušnosti nezáleží. Na čem ale ohromně záleží je, jestli nezapomněl na lidi, kteří tankují za své,“ napsala Schillerová na sociální síti Facebook.
Svou kritiku zveřejnila v době senátních voleb, které se konají v pátek a sobotu. Stížnost označila za lobbistickou předvolební akci. Senátorům vytkla, že zapomínají na občany i na firmy, jejichž náklady na dopravu se promítají do cen zboží a služeb.
„Bohužel je tady parta, která na všechny kromě sebe zapomněla,“ napsala ministryně. Podle ní by bez vládního zastropování marží cena nafty už dávno překročila 50 korun za litr.
Senátoři napadli pravomoci vlády
Jak již Česká justice informovala, skupina senátorů, v níž je kromě Tomáše Goláně také například Miloš Vystrčil, Miroslava Němcová nebo Tomáš Töpfer, navrhla Ústavnímu soudu zrušení zákona, který vládě umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím nařízení. Senátoři nezpochybňují možnost zasáhnout do cen za mimořádných okolností, vadí jim ale rozsah pravomocí, které kabinet získal, a nedostatečné pojistky proti nepřiměřeným dopadům regulace na podnikatele.
„Napadená právní úprava umožňuje zásah opakovaně obnovovat, aniž by stanovila například přísnější podmínky, postupné zkracování možné regulace, celkovou pevnou časovou hranici nebo vyžadovala přezkum ze strany jiného orgánu,“ napsali senátoři.
Podle návrhu může jednotně stanovený strop dostat některé menší prodejce do situace, kdy budou pohonné hmoty prodávat dlouhodobě se ztrátou. Velké společnosti podle senátorů mohou regulaci snášet lépe díky vyššímu obratu, efektivnější logistice a silnější vyjednávací pozici.
Senátoři zároveň upozorňují na nedostatečnou soudní ochranu. Cenovou regulaci zavedenou vládním nařízením totiž nelze přímo napadnout u správního soudu.
Asociálním odkaz končících senátorů?
Schillerová ve své kritice senátorů zdůraznila, že signatáři jsou z řad opozice – většina za ODS k tomu několik příslušníků TOP 09 a lidovců. „Datum podpisu každého z nich je 30. 9. Pikantní na tom je, že jen pár dní poté zanikl paní Němcové a několika dalším mandát. To znamená, že teď už senátoři nejsou, ale stihli po sobě zanechat tenhle asociální odkaz,“ uvedla ministryně financí.
Zvlášť se zaměřila na Miroslavu Němcovou, která po skončení mandátu odchází z politiky. Vyčetla jí její předchozí působení ve vládě ODS a připomněla rozhodnutí předchozího kabinetu v oblasti cen energií, daní a zaměstnaneckých benefitů. Podpis pod ústavní stížností podle Schillerové představuje další krok proti zájmům běžných občanů.
Do sporu zatáhla i senátní volby
Schillerová se ve svém příspěvku zaměřila také na senátora Tomáše Třetinu, který svůj mandát obhajuje ve volbách. Ve Znojemsku proti němu kandiduje Jiří Kyněra, kterého ministryně podpořila jako známého plaveckého trenéra.
Třetina podle ní může vedle senátorského platu pobírat také příspěvek na náklady spojené s výkonem funkce, který Schillerová spojila s výdaji na pohonné hmoty. „Bojovníkovi za výjimečné zisky pumpařů může být fakt jedno, jestli nafta stojí 65 korun za litr,“ napsala.
Ministryně tím spojila právní spor o meze státní regulace s předvolebním soupeřením. Z podání ústavní stížnosti však samo o sobě nevyplývá, že by její signatáři podporovali neomezené zvyšování marží čerpacích stanic. Jejich argumentace míří na zákonné podmínky a dopady zásahu státu do cenotvorby.
Vláda hájí zastropování marží
Schillerová naopak označila vládní opatření za ochranu české ekonomiky před dalším růstem cen. Podle ní je strop marže nastaven na 2,50 koruny za litr a má se pohybovat přibližně na úrovni marží před zavedením regulace. Ministryně zároveň připomněla snížení daní u pohonných hmot.
„Udržujeme rovnováhu. Sledujeme cenu ropy na trzích, analyzujeme denní kotace, naši analytici provádí složité výpočty a teprve potom vyhlašujeme, kolik přesně bude cenový strop pro daný týden,“ uvedla.
Podle ministryně by prudké zdražení benzinu a nafty mělo závažné inflační dopady, protože vyšší náklady na dopravu by se postupně promítly do cen dalších výrobků a služeb. Věří proto, že Ústavní soud rozhodne ve prospěch vládního opatření.
Rozhodnutí soudu však nebude pouze otázkou toho, zda je regulace cen v době mimořádného růstu nákladů ekonomicky žádoucí. Podstatné pro jeho výsledný verdikt bude především to, zda zákon dostatečně vymezuje pravomoci vlády a chrání práva podnikatelů, na které regulace dopadá.
O návrhu má rozhodnout plénum Ústavního soudu, soudcem zpravodajem je Jiří Přibáň. Senátoři požádali o přednostní projednání.Alžběta Vejvodová, ceskajustice
XXX
ÍRÁN ZNIČIL USA SYSTÉM OBRANY?
Irán zasiahol jedno z najvzácnejších zariadení americkej obrany. Satelity teraz ukázali rozsah ďalších škôd
Najprv systémy, ktoré mali včas odhaliť prichádzajúce rakety. Potom vojenské lietadlá, hangáre a napokon aj budovy, v ktorých americkí vojaci spali. Dve rozsiahle novinárske analýzy odhalili nové podrobnosti o škodách, ktoré Irán spôsobil na amerických vojenských základniach počas vojny na Blízkom východe.
Americký radar AN/TPY-2 počas premiestňovania na ostrove Guam v marci 2024. Tento typ zariadenia je súčasťou systému protiraketovej obrany THAAD. Jeden z radarov rovnakého typu bol podľa amerických zdrojov zničený pri iránskom útoku na základňu v Jordánsku. Na snímke nie je zasiahnuté zariadenie.
Satelitné snímky ukazujú stovky poškodených objektov, pričom náklady na ich opravu a náhradu zničeného vybavenia môžu dosiahnuť až 15 miliárd dolárov. Americká armáda medzitým musela časť svojich síl a techniky presunúť.
Tri americké životy si vyžiadal nočný útok na leteckú základňu Muwaffaq Salti v Jordánsku 17. júla. Satelitné snímky ukázali poškodenie najmenej 19 budov, ktoré slúžili na ubytovanie vojakov.
Nebola to pritom jediná základňa, kde sa terčom úderov stali miesta určené na odpočinok príslušníkov americkej armády. Zistenia denníka The Wall Street Journal (WSJ), zverejnené na prelome októbra a novembra, ukazuje, že iránske útoky sa počas mesiacov vojny menili.
Kým spočiatku zasahovali najmä vojenskú infraštruktúru a zariadenia protivzdušnej obrany, v ďalších fázach sa čoraz viac sústreďovali aj na menšie budovy a ubytovacie priestory.
Vlastné zistenia zverejnila 31. októbra aj agentúra Associated Press. Obe redakcie analyzovali satelitné fotografie a porovnávali stav vojenských zariadení pred útokmi a po nich. Ich výsledky ukazujú, že rozsah materiálnych škôd je väčší, než naznačovali doterajšie verejné informácie amerických úradov.
Najskôr zasiahli to, čo malo útoky odhaliť
Spojené štáty spolu s Izraelom začali 28. februára vojenské operácie proti Iránu. Teherán následne podnikol odvetné raketové a dronové útoky proti americkým silám a ich spojencom na Blízkom východe. Podľa analýzy AP sa medzi prvými cieľmi ocitli zariadenia, ktoré mali americké základne chrániť.
Irán zasiahol kryty radarových systémov v kuvajtskom tábore Camp Arifjan a na námornej základni v Bahrajne. Útoky zasiahli aj mobilné radarové systémy v Saudskej Arábii a Jordánsku.
Práve radary patria medzi najdôležitejšie časti protivzdušnej obrany. Sledujú vzdušný priestor, zachytávajú prichádzajúce hrozby a poskytujú informácie potrebné na ich zneškodnenie.
Poškodenie takéhoto zariadenia môže oslabiť schopnosť včas reagovať na ďalší útok, aj keď ostatné obranné systémy zostanú funkčné.
Jeden zo zasiahnutých radarov v Jordánsku patril podľa AP k mimoriadne vzácnym zariadeniam. Americká armáda má podľa výrobcu Raytheon na celom svete iba 13 radarov daného typu. Hodnota jedného sa podľa rozpočtových dokumentov pohybuje okolo pol miliardy dolárov.
Ďalší významný radar v Katare utrpel vážne poškodenie. Nie je však potvrdené, že bol úplne zničený.
Potom prišli na rad lietadlá a hangáre
Po úderoch proti systémom včasného varovania sa útoky rozšírili aj na ďalšiu infraštruktúru. V Saudskej Arábii bola zasiahnutá letecká základňa Prince Sultan. Marcový útok tam poškodil zadnú časť amerického lietadla Boeing E-3 Sentry, ktoré sa používa na včasné varovanie a koordináciu vzdušných operácií.
Podľa predstaviteľa oboznámeného s následkami útoku boli poškodené aj ďalšie stroje vrátane dvoch tankovacích lietadiel. Výrazné škody utrpela aj kuvajtská letecká základňa Ali Al Salem.
AP na základe satelitných záberov zdokumentovala najmenej 30 útokov na túto základňu. Poškodených alebo zničených bolo najmenej 15 hangárov, viacero skladov a ďalšie budovy.
Iránske údery zasiahli tiež zariadenia na skladovanie paliva, komunikačné systémy či priestory pre vojakov. V kuvajtskom tábore Camp Buehring poškodili útoky desiatky objektov. Medzi zasiahnutými budovami boli aj jedáleň, garáže a priestory na oddych.
Satelity odhalili stovky poškodených objektov
Zistenia Wall Street Journal identifikovali 274 poškodených budov a ďalších objektov na 24 vojenských lokalitách, na ktorých pôsobia americké sily. Denník sledoval prvých šesť mesiacov vojny a využil desaťtisíce satelitných snímok, údaje o požiaroch, dostupné záznamy z miest útokov aj informácie z iránskych médií.
Keďže niektoré základne využívajú spoločne Američania a armády spojeneckých štátov, nie každý poškodený objekt musí patriť Spojeným štátom.
Analýza AP pracuje s odlišnou metodikou. Do konca augusta identifikovala viac než 115 raketových alebo dronových útokov pripisovaných Iránu či ním podporovaným skupinám, pri ktorých vznikli škody na 26 vojenských základniach a ďalších lokalitách s americkým vybavením.
Rozdielne počty preto neznamenajú rozpor. Obe redakcie skúmali odlišné súbory objektov a udalostí.
Škody sa môžu vyšplhať na miliardy dolárov
Významným zistením sú aj finančné dôsledky útokov. Podľa amerických predstaviteľov, ktorých citoval WSJ, Pentagon interne vyčíslil poškodenie vojenských základní najmenej na päť miliárd dolárov. Iný zdroj oboznámený so situáciou pripustil, že konečná suma sa môže priblížiť až k 15 miliardám dolárov.
Samotná obnova poškodených budov by podľa odborníkov z Centra pre strategické a medzinárodné štúdie (CSIS) mohla stáť viac než štyri miliardy dolárov. V tejto sume pritom nie je zahrnutá náhrada techniky a zariadení vo vnútri objektov.
Celkové náklady Spojených štátov na vojnu podľa dokumentov získaných WSJ dosiahli do 16. októbra približne 47,1 miliardy dolárov. Náklady na opravy základní do tejto sumy neboli zahrnuté. Ide o odhady, nie o konečné vyčíslenie škôd.
Američania presúvali vojakov aj techniku
Rozsah útokov ovplyvnil aj rozmiestnenie amerických síl. Podľa dvoch regionálnych predstaviteľov, s ktorými hovorila AP, Spojené štáty presunuli značnú časť vybavenia z oblasti Perzského zálivu. Išlo aj o lietadlá, systémy protivzdušnej obrany a komunikačnú techniku.
WSJ s odvolaním sa na amerických predstaviteľov informoval o presunoch personálu z viacerých základní, ktorým hrozili ďalšie údery. Presný rozsah týchto presunov americká armáda verejne nepotvrdila.
Pentagon odmieta predstavu, že by útoky zásadne oslabili schopnosť Spojených štátov pokračovať vo vojenských operáciách.
Jeho hovorca Sean Parnell pre AP vyhlásil, že americké sily a základne sú dobre chránené a vojaci majú potrebné vybavenie na plnenie svojich úloh.
Prečo sa škody podarilo zdokumentovať až teraz?
Prístup k satelitným snímkam vojenských zariadení bol počas vojny obmedzený. Niektoré veľké komerčné spoločnosti na žiadosť amerických úradov pozastavili alebo odložili zverejňovanie aktuálnych záberov z Blízkeho východu. Zdôvodňovalo sa to aj ochranou bezpečnostne citlivých informácií. Novinári preto museli hľadať ďalšie zdroje.
WSJ vypracoval postup na zisťovanie neobvyklých zmien na verejne dostupných satelitných snímkach európskeho programu Copernicus. Následne overoval, či ide skutočne o poškodenie objektov, alebo iba o bežné zmeny na základniach.
AP využila aj zábery spoločnosti Airbus, ktoré umožnili porovnať stav viacerých vojenských zariadení s odstupom mesiacov.
Nové analýzy tak poskytujú podrobnejší obraz následkov vojny, ktorý sa doteraz z oficiálnych amerických vyhlásení nedal zostaviť.
Zároveň poukazujú na širší problém moderných armád: aj mimoriadne drahé radarové systémy, lietadlá a rozsiahle základne sú vystavené opakovaným útokom rakiet a relatívne lacných bezpilotných lietadiel.
O tom, aké dôsledky budú mať škody na dlhodobú prítomnosť amerických síl na Blízkom východe, zatiaľ rozhodnuté nebolo.
X xx
ZÁPAD TESTOVAL V EVROPĚ LETADLA?
Sedem lietadiel, štyri krajiny. Európou sa prehnala vlna bombových hrozieb, zasahovali aj vojenské stíhačky
Sedem civilných lietadiel, štyri európske krajiny a séria bombových hrozieb v priebehu jediného dňa. Bezpečnostné zložky v utorok preverovali lietadlá v Poľsku, Španielsku, Taliansku a Bulharsku. Jeden z letov musel zmeniť cieľové letisko, ďalší sprevádzali vojenské stíhačky. Výbušniny sa však nikde nenašli. Zatiaľ nie je jasné, či spolu incidenty súvisia a kto za nimi stojí.
Bombové hrozby zasiahli v utorok sedem komerčných letov vo viacerých európskych krajinách
Európsku leteckú dopravu v utorok 3. novembra narušila nezvyčajná séria bombových vyhrážok. Podľa agentúr Reuters a AP a britského denníka The Guardian sa hrozby týkali najmenej siedmich komerčných letov, ktorých cieľovými destináciami boli Var Rím, španielska Murcia a bulharská Sofia.
Lietadlá bezpečne pristáli, no cestujúcich na viacerých letiskách čakali bezpečnostné kontroly. Zasahovali policajti, pyrotechnici a v jednom prípade aj talianske vojenské letectvo.
Lietadlo z Londýna odklonili, v Ríme zasahovali stíhačky
Jeden z najvýraznejších incidentov sa odohral v Poľsku. Boeing 737 MAX spoločnosti LOT s 181 ľuďmi na palube smeroval z londýnskeho Heathrow na hlavné varšavské letisko Fryderyka Chopina. Po upozornení na možnú výbušninu ho však odklonili na neďaleké letisko Modlin.
To museli bezpečnostné zložky približne na dve hodiny uzavrieť. Cestujúci opustili lietadlo a pyrotechnici preverili stroj. Žiadnu výbušninu nenašli a prevádzku letiska následne obnovili.
V rovnakom čase čelil bombovej hrozbe aj let spoločnosti SAS z Kodane do Varšavy. Lietadlo pristálo podľa plánu na Chopinovom letisku, kde prešlo bezpečnostnou kontrolou. Jednu z pristávacích dráh dočasne uzavreli. Ani v tomto prípade sa hrozba nepotvrdila.
Nezvyčajné opatrenia prijali aj v Taliansku. Na rímskom letisku Fiumicino preverovali dva lety spoločnosti Ryanair, ktoré prileteli z Lisabonu a Dublinu. Podľa prevádzkovateľa letiska dostali bezpečnostné zložky upozornenia na možné výbušniny.
V Ríme prehľadali dve lietadlá po vyhrážkach bombovým útokom
Lietadlo z Dublinu až do pristátia sprevádzali talianske vojenské stíhačky. Policajní pyrotechnici následne skontrolovali obe lietadlá, batožinu aj cestujúcich. Výsledky kontrol boli negatívne.
V Španielsku preverovali 121 ľudí, v Bulharsku ďalšie dva lety
Bombová hrozba zasiahla aj linku Ryanairu z Manchestru do španielskej Murcie. Na palube sa nachádzalo 114 cestujúcich a sedem členov posádky.
Po pristátí lietadla aktivovali bezpečnostný protokol. Zasahovali policajti, hasiči, zdravotníci a pyrotechnici. Cestujúcich presunuli na kontrolu do vyhradenej zóny a príslušníci španielskej Civilnej gardy preverili lietadlo. Výbušniny nenašli a letisko obnovilo bežnú prevádzku.
Falošná bombová hrozba viedla k evakuácii letu Ryanairu v Španielsku
Ďalšie dve hrozby sa týkali letov do bulharskej Sofie. Podľa tamojšieho ministerstva dopravy išlo o lietadlo spoločnosti Wizz Air z talianskeho Bergama so 176 cestujúcimi a stroj Ryanairu z írskeho Dublinu so 185 cestujúcimi.
Obe lietadlá bezpečne pristáli a kontrolami prešli bez nálezu výbušnín. Bulharské úrady pritom museli opraviť prvotné informácie, podľa ktorých sa jedna z hrozieb týkala lietadla prichádzajúceho z Izraela.
Podobný incident sa odohral už v pondelok
Utorkové udalosti nie sú úplne izolované. Iba deň predtým, v pondelok 2. novembra, muselo lietadlo spoločnosti Wizz Air smerujúce z londýnskeho Lutonu do Sofie neplánovane pristáť v Budapešti.
Aj v tomto prípade išlo o bombovú hrozbu. K lietadlu vyslali maďarskú stíhačku Gripen, ktorá ho sprevádzala pri pristátí. Následná kontrola žiadnu výbušninu neodhalila a stroj mohol pokračovať v ceste.
Podobný poplach zaznamenali aj 18. októbra, keď lietadlo Austrian Airlines letiace z Tel Avivu do Viedne odklonili do Sofie po hrozbe prijatej počas preletu nad Rumunskom.
Kto stojí za sériou najnovších vyhrážok, zatiaľ nie je známe. Úrady dosiaľ nepotvrdili, že by jednotlivé incidenty mali spoločného pôvodcu alebo tvorili koordinovanú akciu.
Hoci sa všetky utorkové upozornenia ukázali ako falošné poplachy, dokázali vyvolať rozsiahle bezpečnostné opatrenia, odklony lietadiel, dočasné obmedzenie prevádzky letísk aj nasadenie vojenského letectva.
X xx
Najskôr Trump, teraz jeho syn. Iránska televízia odvysielala video o zabití 20-ročného Barrona
Iránska štátna televízia odvysielala video zamerané na najmladšieho syna amerického prezidenta Donalda Trumpa Barrona. Približne trojminútový materiál ukazuje miesta, na ktorých sa 20-ročný prezidentov syn údajne pohybuje, zaoberá sa jeho ochranou a hovorí aj o odmene desať miliónov dolárov. Americká tajná služba Secret Service potvrdila, že o videu vie a potenciálnu hrozbu preveruje.
Barron Trump so svojím otcom, americkým prezidentom Donaldom Trumpom, január 2025
Video odvysielal tretí kanál iránskej štátnej televízie. Podľa Euronews materiál pochádza z médií napojených na iránske Revolučné gardy. Jeho titulok znie: „Kde zabiť Barrona Trumpa?“
Tvrdia, že poznajú jeho pohyb aj ochranu
Video pracuje s údajnými informáciami o miestach, na ktorých sa Barron Trump pohybuje, jeho univerzite, sprievodných vozidlách či rozmiestnení príslušníkov Secret Service. Jeho autori tvrdia, že prezidentov syn je „plne monitorovaný“.
Objavujú sa v ňom aj tvrdenia o jeho súkromnej komunikácii prostredníctvom hernej konzoly Xbox. Iránsky materiál navyše tvrdí, že nemenovanej žene sa podarilo dostať cez ochranu Secret Service, osobne sa s Barronom stretnúť a následne odovzdať informácie tvorcom videa. Pre tieto tvrdenia však neboli zverejnené dôkazy a Euronews ich nedokázal nezávisle overiť.
„Kde zabiť Barrona Trumpa?“ Iránska televízia odvysielala video o prezidentovom synovi.
Na konci videa sa objavuje aj zmienka o odmene desať miliónov dolárov spojenej s útokom na Barrona Trumpa. Ani v tomto prípade nie je potvrdené, že ide o skutočne vypísanú odmenu a nie súčasť propagandistického posolstva.
Tajná služba reaguje
Americká Tajná služba potvrdila, že o videu vie. „Secret Service si je videa vedomá a vyšetruje všetko, čo môže byť vnímané ako hrozba voči osobám pod našou ochranou,“ uviedol hovorca služby Nate Herring.
Podrobnosti o bezpečnostných opatreniach úrad odmietol komentovať s odvolaním sa na ochranu svojich operácií. Podľa zdroja CNN z amerických bezpečnostných zložiek je video súčasťou širšej iránskej kampane namierenej proti Trumpovej rodine.
Nejde pritom o prvý podobný prípad. Iránske médiá v júli zverejnili materiál zameraný na prvú dámu Melaniu Trumpovú, ktorý sa zaoberal miestami jej pohybu a možnými slabinami jej ochrany.
Samotný Donald Trump patrí medzi dlhodobé ciele iránskych hrozieb najmä od roku 2020, keď počas svojho prvého prezidentského obdobia nariadil útok, pri ktorom americká armáda zabila veliteľa elitných jednotiek Kuds iránskych Revolučných gárd Kásema Solejmáního.
Netanjahu: Irán sa pokúsil zabiť aj môjho syna
Takmer súčasne prišlo ďalšie vážne obvinenie z Izraela. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondelok vyhlásil, že Irán sa pokúsil zavraždiť jedného z jeho dvoch synov.
„Irán cielil na jedného z mojich synov. Irán sa pokúsil zavraždiť jedného z mojich synov,“ povedal Netanjahu v rozhovore pre izraelskú televíziu Channel 14. Premiér nepovedal, ktorého syna mal na mysli, ani neposkytol podrobnosti o údajnom pláne či pokuse o atentát.
Netanjahu má dvoch synov – Jaira a Avnera. Starší Jair žije v súčasnosti v Spojených štátoch, zatiaľ čo Avner sa zdržiava v Izraeli. Podľa izraelskej televízie Channel 12 bezpečnostné zložky o údajnom pláne vedeli už niekoľko mesiacov a informácie o ňom podliehali cenzúre. Zverejnené informácie však jednoznačne nepotvrdzujú, ktorý z Netanjahuových synov mal byť cieľom.
Netanjahu hrozbu spomenul pri obhajobe pokračujúcej bezpečnostnej ochrany svojej rodiny. Tvrdí, že nejde o luxus, ale o nevyhnutné opatrenie. Irán sa k jeho najnovšiemu obvineniu bezprostredne nevyjadril.
X x x
Hackeri masívne udreli na Francúzsko, teraz aj NBÚ varuje Slovensko pred útokmi na chladiarenské systémy
Národné centrum kybernetickej bezpečnosti (NCKB) Národného bezpečnostného úradu (NBÚ) varuje pred vlnami útokov na riadiace systémy chladiacich a klimatizačných zariadení. Upozorňuje na to NBÚ na sociálnej sieti.
„Útočníci získavajú neoprávnený prístup do systémov a menia ich konfiguráciu. Následkom môže byť znehodnotenie skladovaných potravín, ale aj vznik požiarov,“ konštatuje NBÚ s tým, že útoky už zasiahli stovky supermarketov vo Francúzsku a desiatky obchodných reťazcov v ďalších európskych krajinách.
Hackeri na diaľku vypli chladničky v supermarketoch
V desiatkach francúzskych supermarketov prestali fungovať chladiace zariadenia a množstvo čerstvých alebo mrazených potravín sa pokazilo. Išlo o kybernetický útok.
V rámci ochrany odporúča úrad inventarizovanie všetkých chladiarenských a klimatizačných riadiacich systémov, osobitnú pozornosť je potrebné venovať ich vystaveniu do verejného internetu. Je tiež nevyhnutné aktualizovať zariadenia na najnovšie verzie firmvéru a nahradiť modely s ukončenou podporou (EOL). „V prípade, že EOL zariadenie nie je možné nahradiť, venujte jeho zabezpečeniu špeciálnu pozornosť, keďže predstavuje zvýšené riziko,“ zdôrazňuje NBÚ.
Odporúča tiež skontrolovať všetky používateľské účty, oprávnenia a vzdialené prístupy vrátane prístupov servisných spoločností a dodávateľov, deaktivovať nepotrebné účty a obmedziť oprávnenia na nevyhnutné minimum. Zmeniť treba predvolené prihlasovacie údaje a zabezpečiť používanie silných a jedinečných hesiel pre všetky dostupné služby, najmä administratívne rozhrania.
X x x
Robert Fico po boku Muska na nelichotivom zozname. Svetová organizácia pomenovala predátorov médií
Pre útoky na novinárov a snahu ovládnuť médiá zaradili Reportéri bez hraníc Roberta Fica medzi predátorov slobody tlače.
Dôsledkom čoraz hrubších útokov na novinárov a pretrvávajúcich snáh o politické ovládnutie médií sa slovenský premiér ocitol na tohtoročnom nelichotivom zozname najväčších hrozieb pre slobodu tlače.
Organizácia Reportéri bez hraníc (RSF) zaradila do svojho tohtoročného hodnotenia slovenského premiéra Roberta Fica na zoznam predátorov slobody tlače.
Oceniť sa ho rozhodli v kategórii osobností, ktoré ohovárajú médiá a cielene šíria nedôveru k novinárom. Podľa organizácie sa slovenský premiér v tomto nelichotivom výbere ocitol v rovnakej spoločnosti ako napríklad americký miliardár Elon Musk.
Slovník, ktorý podnecuje k nenávisti
Reportéri vo svojej správe pripomínajú, že novinárov bežne častuje urážlivými výrazmi, pričom ich neváha označiť za „hyeny”, „krvilačných bastardov”, či dokonca za ľudí „posadnutých diablom” alebo „špinavé protislovenské prostitútky”.
Jasny dokaz je to, ze niekto nereagoval na jednu staznost 😀 😀 😀 To potom aj ta rada je zaujata proti Ficovi, lebo nereaguje na kopu staznosti, kde sa ludia stazuju na zaujatost voci terajsej vlade 😀 😀 Ale tak novinar, pride AI a si dolital 😀 😀
X XX
Fico vyráža na Ukrajinu. Vo Ľvove ho čakajú citlivé rokovania, na stole bude aj otázka Ruska
Slovensko a Ukrajina sa pripravujú na ďalšie spoločné rokovanie vlád. Premiér Robert Fico odcestuje vo štvrtok 5. novembra do ukrajinského Ľvova spolu so skupinou ministrov. Štvrté medzivládne konzultácie sa majú sústrediť na energetiku, hospodársku spoluprácu, dopravné prepojenia aj obnovu vojnou zasiahnutej krajiny. Diskusii sa však nevyhnú ani citlivé otázky vrátane dodávok plynu a možností ukončenia vojny s Ruskom.
Cesta slovenského premiéra na Ukrajinu prichádza v období, keď Bratislava a Kyjev pokračujú v praktickej spolupráci napriek rozdielnym postojom k niektorým otázkam vojny a energetickej bezpečnosti. Najbližšie spoločné zasadnutie oboch kabinetov sa uskutoční vo štvrtok 5. novembra v Ľvove.
„Najbližší štvrtok idem so skupinou ministrov do Ľvova na Ukrajine, aby sme pokračovali v spoločných slovensko-ukrajinských vládnych konzultáciách,“ uviedol premiér v sobotu vo videu na sociálnej sieti.
Prípravy na stretnutie sa začali už pred niekoľkými mesiacmi. Na jeho uskutočnení sa koncom júna dohodli Fico a ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková počas konferencie o obnove Ukrajiny v poľskom Gdansku.
Minister zahraničných vecí Juraj Blanár vtedy avizoval, že rokovanie poskytne priestor na otvorenú diskusiu o všetkých dôležitých otázkach medzi oboma krajinami.
Energetika a plyn zostávajú citlivou témou
Jednou z najvýznamnejších oblastí rokovaní bude energetická spolupráca. Slovensko dlhodobo upozorňuje na dôsledky obmedzovania dodávok ruských energetických surovín, zatiaľ čo Ukrajina sa počas pokračujúcej ruskej agresie usiluje znižovať svoju závislosť od Moskvy.
Blanár koncom októbra po rokovaní so svojím českým partnerom Petrom Macinkom v Prahe naznačil, že slovenská strana chce vo Ľvove hovoriť aj o energetickej bezpečnosti a dodávkach plynu.
Podľa ministra má Slovensko záujem na tom, aby bola Ukrajina stabilným, demokratickým a prosperujúcim susedom. Zároveň však od Kyjeva očakáva pochopenie slovenských záujmov, predovšetkým v energetike.
Šéf diplomacie avizoval aj diskusiu o možnostiach ukončenia rusko-ukrajinskej vojny. Bratislava presadzuje diplomatické riešenie konfliktu a zdôrazňuje potrebu udržiavať komunikačné kanály s Moskvou.
Práve rozdielny prístup k Rusku patrí medzi politicky citlivé otázky vzájomných vzťahov. Blanár koncom októbra absolvoval rokovania v Moskve, pričom argumentoval ochranou slovenských hospodárskych a energetických záujmov. Zároveň vyhlásil, že Slovensko odsudzuje konanie Ruska porušujúce medzinárodné právo a územnú celistvosť Ukrajiny.
Spoločné zasadnutie však nemá byť iba priestorom na politické diskusie. Obe vlády chcú nadviazať na konkrétne projekty, ktoré sa týkajú každodenného života ľudí na oboch stranách hranice.
Prípravu novembrového stretnutia riešil aj štátny tajomník slovenského ministerstva zahraničných vecí Marek Eštok s ukrajinským veľvyslancom Myroslavom Kastranom. „Ukrajina je susedným štátom Slovenska, máme preto záujem o pragmatické a priateľské vzťahy. Naším cieľom je posilniť bilaterálnu spoluprácu, a to osobitne v prihraničných regiónoch, kde je interakcia našich občanov a firiem najintenzívnejšia,“ uviedol Eštok.
Podľa ministerstva budú predmetom rokovaní energetika, obchod, doprava, infraštruktúrne projekty, vzdelávanie, európska integrácia Ukrajiny a jej povojnová obnova.
Slovensko zároveň pripravuje ďalší balík humanitárnej pomoci, ktorého podrobnosti má predstaviť premiér priamo počas zasadnutia.
Eštok pripomenul aj pomoc ľuďom utekajúcim pred vojnou. Podľa údajov ministerstva zahraničných vecí z 29. októbra sa na Slovensku nachádza viac ako 200-tisíc občanov Ukrajiny.
Bratislava zároveň deklaruje podporu ukrajinským ambíciám vstúpiť do Európskej únie, pričom zdôrazňuje nevyhnutnosť splnenia požadovaných reforiem a prístupových kritérií.
Od Michaloviec cez Užhorod a Košice až po Ľvov
Novembrové stretnutie bude už štvrtým pokračovaním spoločných medzivládnych konzultácií, ktoré Bratislava a Kyjev rozbehli v apríli 2024.
Prvé rokovanie sa uskutočnilo 11. apríla 2024 v Michalovciach. Fico sa vtedy stretol s bývalým ukrajinským premiérom Denysom Šmyhaľom. Obe strany diskutovali o cezhraničnej spolupráci, energetike, obrannom priemysle, odmínovaní a obnove krajiny.
Druhé zasadnutie nasledovalo 7. októbra 2024 pri Užhorode. Premiéri nadviazali na plán spoločných aktivít v oblasti energetickej bezpečnosti, infraštruktúry a hospodárstva.
Tretie stretnutie sa konalo 17. októbra 2025 v Košiciach, už za účasti ukrajinskej premiérky Julije Svyrydenkovej.
Výsledkom bolo prijatie posilnenej cestovnej mapy spolupráce Roadmap 2.0. Obe krajiny podpísali dokumenty týkajúce sa technickej a finančnej spolupráce, pracovnej mobility a hraničných priechodov.
V hre sú železnice, cesty aj hraničné priechody
Významnou súčasťou spolupráce zostávajú dopravné a infraštruktúrne projekty. Pre Slovensko predstavujú príležitosť posilniť prepojenie na východnej hranici Európskej únie a zapojiť slovenské podniky do obnovy susednej krajiny.
Medzi dlhodobé priority patria železničné spojenie Kyjev – Bratislava, dokončenie diaľnice D1 smerom k hranici, výstavba rýchlostnej cesty R4 v rámci koridoru Via Carpatia a modernizácia hraničných priechodov.
Diskutuje sa aj o energetických prepojeniach a účasti slovenských odborníkov na obnove ukrajinskej infraštruktúry.
X XX
Trump už plánuje, čo bude po vojne na Ukrajine: Melaniu označil za úspešnejšiu než profesionálov
Americký prezident Donald Trump vyhlásil, že Washington má v úmysle po skončení vojny medzi Ruskom a Ukrajinou nadviazať obchodné vzťahy ako s Kyjevom, tak aj s Moskvou. Informovala o tom agentúra RBC-Ukraine, píše TASR.
Je Zelenskyj obetným baránkom Trumpa? Ukrajinského prezidenta zaskočila nepríjemná otázka, jeho reakcia hovorila za všetko
„Myslím si, že po skončení tejto vojny budeme určite obchodovať s Ukrajinou aj s Ruskom,“ odpovedal Trump na novinársku otázku po odovzdaní hlasu na Floride v nadchádzajúcich voľbách do Kongresu USA.
V súvislosti s obchodnými vzťahmi vyzdvihol už podpísanú dohodu medzi USA a Ukrajinou o nerastných surovinách, ktorej hodnota by vraj mohla dosiahnuť až jeden bilión dolárov. Na otázku o záujme Ruska investovať do odvetvia zemného plynu na Aljaške uviedol, že k tomu nemá čo povedať.
Šéf Bieleho domu, ktorý v poslednom čase opakovane kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za útoky na ruské rafinérie, tiež vyhlásil, že by sa rád „vrátil k situácii, keď Rusko a Ukrajina dospejú k dohode“.
Ukrajinská agentúra označila za pozoruhodné, že pred novinármi prehovorila aj Trumpova manželka Melania, ktorá podľa Washingtonu sprostredkovala medzi Ruskom a Ukrajinou prímerie v Oleškách, kde sú obyvatelia uviaznutí a dochádzajú im zásoby potravín. Olešky ležia na ľavom brehu rieky Dneper, ktorý ovládajú ruské jednotky.
Keď sa jeden z prítomných novinárov prvej dámy USA opýtal, či plánuje v dohľadnej dobe navštíviť Ukrajinu, túto možnosť nevylúčila. „Uvidíme,“ povedala. Prezident hneď dodal, že takáto návšteva by sa skutočne mohla uskutočniť. „Myslím si, že momentálne jej to ide lepšie ako profesionálom,“ povedal o svojej manželke Trump, pričom „profesionálmi“ podľa denníka The New York Post odkazoval na svojich vyslancov Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera.
X xx
Študentská kandidátka chce Srbsko dostať do EÚ. Moskvu však sankcionovať nebude.
Študentská kandidátka sľubuje boj proti korupcii a rýchle zostavenie vlády. Po Vučičovej porážke sa podľa jej predstaviteľky prokuratúra „prebudila“.
Nová srbská vláda podporovaná študentmi vidí budúcnosť krajiny v Európskej únii, no zároveň nezavedie sankcie proti Rusku. V utorok to pre agentúru AFP uviedla predstaviteľka Študentskej kandidátky (Studentska lista – SL) Mirjana Nikoličová, informuje TASR.
Študentská kandidátka zvíťazila 25. októbra v predčasných parlamentných voľbách a ukončila 14-ročnú vládu exprezidenta Aleksandara Vučiča na čele kandidátky Srbskej pokrokovej strany (SNS), píše AFP. Nikoličová pôsobí ako rektorka Univerzity umenia v Belehrade a v rozhovore pre francúzsku agentúru uviedla, že vláda sa najskôr zameria na domáce záležitosti, najmä na boj proti korupcii. V oblasti zahraničných vecí je naďalej oddaná pristúpeniu k EÚ. „To rozhodne zostáva strategickým cieľom,“ vyhlásila. „Takmer všetci naši susedia sú členmi EÚ. Z geostrategického aj geopolitického hľadiska sme súčasťou Európy,“ skonštatovala.
Zameranie na EÚ a domáce otázky
Kandidáti zo Študentskej kandidátky stále čakajú na oficiálne potvrdenie výsledkov volieb, aby mohli začať zostavovať vládu. Zatiaľ avizovali, že proti Moskve nezavedú sankcie, hoci európske inštitúcie ich vyzvali, aby prijali opatrenia proti Rusku pre jeho inváziu na Ukrajinu v roku 2022. „Študenti a kolegovia, ktorí vypracovali túto časť programu, dali jasne najavo, že sú proti zavedeniu sankcií voči Rusku,“ skonštatovala Nikoličová. AFP pripomína, že Belehrad má silné historické väzby na Rusko a spolieha sa na jeho lacné dodávky plynu.
Víťazstvo vo voľbách prišlo po takmer dvoch rokoch protestov, ktoré vyvolalo zrútenie prístrešku na zrekonštruovanej železničnej stanici v Novom Sade v roku 2024. Zahynulo tam 16 ľudí a podľa protestujúcich tragédiu spôsobila korupcia. Nikoličová tvrdí, že odkedy Vučič uznal porážku, prokurátori sa akoby „náhle prebudili“ a spustili vlnu trestných vyšetrovaní. „Skutočne veríme, že akonáhle bude korupcia vykorenená, budeme mimoriadne bohatou krajinou,“ povedala.
Víťazstvo vo voľbách a očakávania
Študentská kandidátka vo voľbách získala 53 percent hlasov proti 39 percentám SNS. Na základe toho by mohla mať 140 kresiel v 250-člennom parlamente. Nikoličová očakáva, že po oficiálnom schválení výsledkov volieb rýchlo vznikne vláda.
x xx
„Pravdu nahradia vlastnou propagandou.” Režisérka Nvotová na proteste v Prahe varovala Čechov pred slovenským scenárom.
Českí novinári vstúpili do štrajku za nezávislosť médií a na proteste v Prahe ich podporila aj Tereza Nvotová s odkazom na mrazivú slovenskú skúsenosť.
V Prahe, podobne ako v iných častiach Česka, odštartoval o 16:36 veľký protest na obranu nezávislosti verejnoprávnych médií.
Zamestnanci Českej televízie a Českého rozhlasu sú od rána v ostrom štrajku, aby vyjadrili nesúhlas s plánovanými zmenami vo financovaní a upozornili na ohrozenie svojej nezávislosti. Ich úsilie prišli priamo do ulíc podporiť aj mnohé známe tváre, pričom s emotívnym prejavom pred dav predstúpila oceňovaná slovenská režisérka Tereza Nvotová.
Obavy z politického vplyvu
Dôvodom radikálneho kroku českých novinárov je návrh zákona o zrušení koncesionárskych poplatkov, ktorý už prešiel prvým čítaním v parlamente. Po novom by mali byť obe inštitúcie financované priamo zo štátneho rozpočtu, čo podľa zamestnancov predstavuje pre verejnoprávne médiá mimoriadne náročné obdobie a možnosť politického ovplyvňovania.
Štrajk, do ktorého sa tvorcovia zapojili bez nároku na mzdu, sa okamžite prejavil v praxi. Ochromil bežné spravodajstvo, dopravný servis, vydávanie podcastov aj výrobu nových programov. Štrajkujúci však verejnosť uistili, že v prípade mimoriadnych udalostí je nevyhnutné spravodajské vysielanie plne zabezpečené.
Príbeh o krajine, ktorú ovládla mafia
Vo svojom príhovore Tereza Nvotová, ktorá žije v Česku, varovala pred scenárom, ktorý už zažilo Slovensko.
„Pred troma rokmi som si myslela, že mojou prácou je natáčať príbehy. Dnes tu stojím aj preto, lebo som sa stala súčasťou jedného z nich – príbehu o krajine, ktorú ovládla mafia,” vyhlásila režisérka.
Poukázala na priepastné rozdiely na Slovensku, kde mnohí obyvatelia nemajú ani na základné potraviny, kým vládni predstavitelia si schvaľujú doživotné renty a na futbalové zápasy lietajú vládnymi špeciálmi. Za najväčšiu stratu však označila fakt, že Slováci prišli o verejnoprávne médiá, a tým z veľkej časti aj o možnosť slobodne sa vyjadriť.
Cenzúra a záchrana seriálu v zahraničí
Davu pripomenula, že ovládnutie médií sa na Slovensku začalo nenápadne, rovnako ako v Česku, debatou o zrušení poplatkov. Očakávaný ústavný zákon, ktorý mal financovanie chrániť, vtedy neprešiel o dva hlasy.
„Ficova vláda potom televízii a rozhlasu zanedlho škrtla tretinu rozpočtu a rok nato ju zrušila úplne. Na jej troskách postavila čisto politickú inštitúciu, ktorej vedenie si dosadzuje sama koalícia,” pripomenula Nvotová s varovaním, že ak politici raz ovládnu médiá, pravdu plynule nahradia vlastnou propagandou.
Osobnú skúsenosť s cenzúrou zažila aj priamo pri práci. Jej pripravovaný seriál Naši ľudia, ktorý mapuje vraždu Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej, narazil po voľbách na zatvorené dvere. Slovenská televízia od koprodukcie náhle odstúpila a projekt odmietli aj súkromní vysielatelia.
Seriál nakoniec zachránila solidarita zahraničných verejnoprávnych médií z Nemecka, Francúzska a predovšetkým z Česka.
Výzva k odvahe
Nvotová na záver vyzvala českú verejnosť na ostražitosť. Zastupujúc aj mnohých Slovákov, ktorí pre spoločenskú mizériu odišli hľadať nový domov do Českej republiky, vyjadrila obavu z opakovania rovnakého scenára.
„Nemlčte a nenechajte sa uchlácholiť nejakými sľubmi. Buďte nekompromisní a nebojte sa. Tí, ktorí chcú zničiť slobodné médiá, útočia na ne práve preto, lebo sa najviac boja vás a vašej odvahy.
x xx
Klečící demonstranti ve Sněmovně byli pochybením. GIBS řeší slova policejní mluvč´,
Kontrola zjistila pochybení spočívající v tom, že policisté nechali několik demonstrantů vyvedených ze Sněmovny klečet.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nevyšetřuje policejní zákrok proti demonstrantům ve Sněmovně. Inspekce ale prověřuje podnět k vyjádření policejní mluvčí o pokusu násilného vniknutí do budovy, podle předběžného hodnocení ale o šíření poplašné zprávy zřejmě nešlo. Na jednání sněmovního výboru pro bezpečnost to uvedl ředitel GIBS Vít Hendrych.
Incident se odehrál v noci z 23. na 24. října při jednání Sněmovny o návrhu na převedení financování České televize a Českého rozhlasu pod stát. Protestující narušili jednání na návštěvnické galerii, odkud policisté vyvedli osm lidí. Další demonstranti se shromáždili před budovou Sněmovny na Malostranském náměstí, kde se podle policie někteří pokusili proniknout dovnitř.
Generální inspekce bezpečnostních sborů podle Hendrycha situaci sledovala, samotným zákrokem se ale nezabývá. Kontrolní orgán policejní ochranné služby zahájil vlastní vyšetřování a zákrok vyhodnotil jako oprávněný. Pokud by zjistil podezření ze spáchání trestného činu, měl věc předat inspekci. To se podle Hendrycha nestalo.
Policejní kontrola zjistila pochybení
Kontrola nicméně zjistila pochybení spočívající v tom, že policisté nechali několik vyvedených demonstrantů klečet. Podle dřívějšího vyjádření policie trvalo opatření méně než dvě minuty. Hendrych uvedl, že ani toto jednání nedosáhlo závažnosti, která by spadala do působnosti GIBS. Policie podle něj v této souvislosti pravděpodobně povede kázeňská řízení.
Ředitel inspekce zároveň uvedl, že GIBS obdržela jeden podnět týkající se podezření ze šíření poplašné zprávy policejní mluvčí Evou Kropáčkovou. Ta podle něj informovala o tom, že demonstranti chtěli násilně vniknout do Sněmovny.
Vyjádření mluvčí zaznělo až po události
Vyjádření však zaznělo až po události, a podle předběžného hodnocení inspekce tak nenaplňuje znaky šíření poplašné zprávy. GIBS ještě prověří přesnou časovou posloupnost událostí.
Zacházením s demonstranty by se podle Hendrycha mohl zabývat také veřejný ochránce práv. V případě jejich klečení jde podle něj spíše o otázku zásahu do lidské důstojnosti než o podezření z trestného činu, kterým by se měla zabývat inspekce, dodal.
Kancelář ombudsmanky se k události zatím nevyjádřila.
Postupem GIBS se zabýval výbor pro bezpečnost
Na postup GIBS se při projednávání jejího rozpočtu na příští rok dotázala předsedkyně výboru pro bezpečnost Jana Černochová (ODS). Poslanci se mají policejním zákrokem zabývat také v samostatném bodu úterního jednání.
Pražská policie při nočním protestu před Sněmovnou zajistila jednoho člověka, který se pokusil na budovu dolní parlamentní komory hodit dlažební kostku. Důvodem bylo podezření z přestupku, uvedla dříve policejní mluvčí Kropáčová. Bližší informace neměla. Incident s dlažební kostkou policisté řešili zhruba půl hodiny po půlnoci. Žena, se později za svoje jednání omluvila.
Návrh novely, který předpokládá zrušení poplatků pro ČT a ČRo a jejich financování ze státního rozpočtu, nakonec Sněmovna po vyhroceném jednání poslala v sobotu 24. října nad ránem ve 4:36 do druhého čtení. Přesný čas se pak stal jedním ze symbolů protestů
X xx
PŘEPLNĚNÉ VĚZNICE VE FRANCII
Matrace na zemi a 91 000 vězňů. Ve Francii praská systém ve švech, jak je na tom Česko?
Ve francouzských věznicích bylo k 1. říjnu téměř 91 000 lidí, přestože jejich oficiální kapacita činí jen zhruba 63 500 míst. Chronické přeplnění tamních nápravných zařízení se tak nadále prohlubuje. S vysokou naplněností se potýkají i některé české věznice, situace je však výrazně příznivější.
Celkový počet vězňů ve Francii meziročně stoupl o 7,2 procenta na 90 937, zatímco počet oficiálních míst ve věznicích se zvýšil jen o 1,5 procenta na 63 452. Počet matrací položených na zem kvůli nedostatku lůžek vzrostl o 52 procent na 8959. Celková míra přeplnění tak činí 143 procent. Věznice pro krátké tresty a vazbu, kde jsou umístěni lidé odsouzení k trestům do dvou let nebo ti, kteří čekají na soud, jsou obsazeny dokonce ze 178 procent.
Stav francouzských věznic kritizovala již na začátku roku Rada Evropy. Varovala, že by se tato zařízení mohla proměnit v „lidské skládky„. Podle jejích údajů za rok 2025 měla Francie loni vůbec nejhorší bilanci v Evropě v hustotě obsazení věznic. Následovalo ji Turecko se 131 vězni na 100 míst.
Situaci kritizovala i šéfka vězeňské inspekce
Šéfka inspekce věznic Dominique Simonnotová, jejíž mandát skončil 13. října, označila na jaře situaci za „vězeňskou katastrofu“ provázenou „endemickým„ přeplněním, zchátralými budovami a chronickým nedostatkem dozorců. Ve funkci ji má vystřídat bývalý šéf provozovatele dálnic Vinci Autoroutes Pierre Coppey. Jeho nominaci musí ještě schválit příslušné parlamentní a senátní výbory.
Francouzské ministerstvo spravedlnosti chce zřídit 3000 nových míst v takzvaných modulárních věznicích, které jsou považovány za levnější. Polovina z nich je ve výstavbě, první se má podle vězeňské správy otevřít do konce podzimu v Troyes na severovýchodě země. Z dodatečných 15 000 míst, s nimiž počítal národní plán z roku 2018, bylo zřízeno jen něco přes 8000.
Věznice jsou ale přeplněné v řadě evropských zemí a přibývá v nich také žen a starších lidí. V pravidelné zprávě o stavu vězeňství ve svých členských zemích z letošního května to uvedla Rada Evropy. Popsala to pak i Česká justice. V obsazenosti cel patřila Česku 20. příčka, žebříček vedly Turecko a právě Francie. V podílu žen za mřížemi byla ale ČR druhá hned za Maďarskem.
„Mnoho evropských zemí nedokáže řešit vážné přetížení věznic, jemuž čelí,“ uvedla zpráva vztahující se k údajům z ledna 2025.
Některé české věznice jsou také přeplněné
S přeplněností se tak potýkají i některé české věznice. V roce 2025 měl Oráčov průměrnou obsazenost 114,6 procenta, Heřmanice 112,6 procenta a Jiřice 101,3 procenta. V pražské Ruzyni dosahovala obsazenost 96,9 procenta. Ve srovnání s Francií ale situace v Česku zůstává výrazně příznivější.
Nejen věznice Oráčov čelí problémům kvůli přeplnění. Ilustrační foto: Vězeňská služba ČR
Vězeňské službě zároveň chybějí zaměstnanci. V roce 2025 měla přibližně devět procent neobsazených služebních míst. Nedostatek dozorců omezuje i využití stávajících kapacit. Například ve Valdicích zůstávalo z personálních důvodů mimo provoz téměř 250 míst. Další místa dočasně ubývají kvůli rekonstrukcím.
Kapacitu českých věznic by mohly v budoucnu ovlivnit také přísnější požadavky na ubytovací plochu pro odsouzené. Pokud by se zvětšila minimální plocha připadající na jednoho vězně, počet dostupných míst by se v některých zařízeních snížil. Vězeňská služba by tak musela zajistit další prostory nebo upravit stávající objekty. To má v plánu ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Redakce České justice
X X X
VE ŠPANĚLSKU NOVÝ MINISTR DOPRAVY, ZABRÁNí NEHODÁM?
Dvě železniční katastrofy s desítkami mrtvých: španělský ministr dopravy končí
Španělský ministr dopravy Óscar Puente oznámil rezignaci po dvou vážných železničních nehodách, které si letos vyžádaly celkem 115 lidských životů. K rozhodnutí ho přiměla především říjnová srážka dvou vysokorychlostních vlaků v provincii Toledo, při níž zemřelo 69 lidí včetně jednoho Čecha. Puente zároveň odstoupil z kandidátní listiny pro nadcházející parlamentní volby.
Při srážce vlaků z minulého týdne zemřelo v provincii Toledo 69 lidí a letos v lednu si v provincii Córdoba srážka dvou vlaků vyžádala 46 obětí.
„Ministr dopravy země jako je Španělsko nemůže po dvou nehodách za necelý rok setrvat ve funkci,“ řekl dnes Puente v parlamentu, kde odpovídal na otázky poslanců kvůli železniční tragédii z minulého týdne. Hovořil před orgánem, který dočasně zastupuje parlament. Ten byl totiž rozpuštěn minulý měsíc po vyhlášení předčasných parlamentních voleb na 29. listopadu.
Obří rána pro Sáncheze. Vlakové neštěstí před volbami může zpečetit jeho osud
Puente čelil výzvám k rezignaci hned po nehodě z 28. října, dosud ale trval na tom, že demisi podávat nebude. „Mou povinností je nyní vyřešit problém a podat vysvětlení,“ prohlásil minulý týden. V úterý Puente uvedl, že rezignuje na funkci ministra a také odstupuje z kandidátních listin pro parlamentní volby.
Dva vysokorychlostní vlaky se srazily ve středu 28. října krátce před devátou ráno u obce Urda v provincii Toledo. Cestovalo v nich na 540 lidí; 69 zemřelo a stovka zraněných musela být hospitalizována. Mezi mrtvými je 54 Španělů a 15 cizinců, včetně jednoho českého občana.
Při srážce vlaků ve Španělsku zemřel Čech, sdělily úřady. Oběti poznávají podle otisků
Puente už minulý týden oznámil, že srážku způsobily chybné pokyny z dispečerského pracoviště ve stanici Madrid-Atocha. To převzalo řízení na asi 69 kilometrů dlouhém úseku trati Madrid-Sevilla v půl deváté ráno poté, co vypadl bezpečnostní systém LZB, který má zabránit srážce vlaků. V tom okamžiku se zastavilo šest souprav. Jejich strojvedoucí posléze dostali pokyn z řídícího centra, aby se opět rozjeli. Jeden z vlaků ale kvůli technickým potížím zůstal stát před stanicí Urda, což jeho strojvedoucí dvakrát ohlásila řídícímu centru. Mezitím už se ovšem rozjel vlak AVE společnosti Renfe, který do stojící soupravy zezadu narazil.
Vlak AVE dostal zřejmě pokyn pokračovat v jízdě běžnou rychlostí, jenže podle některých médií platí v takových krizových situacích pravidlo, že po výpadku systému LZB mají vlaky zpočátku jet rychlostí jen 40 kilometrů za hodinu, aby stačily zastavit v případě překážky na trati. Vlak AVE ale v okamžiku srážky jel zřejmě rychlostí 160 až 200 kilometrů za hodinu.
X XX
V ÚVN V PRAZE NAPRAVUJÍ ŠKODY
Nové stíhání spjaté s ÚVN. Inspekce obvinila bývalého náměstka pro IT, nemocnici prý způsobil větší škodu
Bývalý náměstek ředitele Ústřední vojenské nemocnice pro informační technologie Miroslav Sýkora podle zjištění iROZHLAS.cz čelí trestnímu stíhání. Generální inspekce bezpečnostních sborů ho obvinila z podvodu. Sýkora podle vyšetřovatelů oklamal nemocnici v souvislosti se svým profesním postupem v zařízení. Redakci se bývalého náměstka nepodařilo zastihnout.
Generální inspekce bezpečnostních sborů už v prosinci 2024 sepsala usnesení o zahájení úkonů trestního řízení. Začala se zabývat podezřením, které provázelo nástup tehdejšího náměstka pro IT Ústřední vojenské nemocnice Miroslava Sýkory do funkce. Ten obsadil pozici v pozdním létě téhož roku.
Musel jsem vystoupit z komfortní zóny, můj úkol je připravit nás na ohrožení státu, říká nový ředitel ÚVN
Inspekce objasňuje trestné činy policistů, celníků a příslušníků vězeňské služby. Než Sýkora usedl na náměstkovský post ve vojenské nemocnici, mimo jiné sloužil u policie. Ve sboru strávil 17 let. Jeho profesní zkušenosti zahrnovaly i dva roky práce v Národní agentuře pro komunikační a informační technologie.
Sýkora v Ústřední vojenské nemocnici po rozhodnutí tehdejšího ředitele Václava Masopusta skončil na jaře 2025. Generální inspekce ale v jeho prověřování pokračovala. A jak nyní zjistil iROZHLAS.cz, minulý měsíc v tomto ohledu ukončila svou práci. Podezření je v případě bývalého náměstka důvodné.
Škoda až milion korun
„Dne 16. října bylo policejním orgánem zahájeno trestní stíhání jedné fyzické osoby pro jednání, které bylo v rámci sdělení obvinění kvalifikováno jako přečin podvodu,“ potvrdil redakci Aleš Cimbala, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze, které vyšetřování vedené inspekcí dozoruje.
§ 209 Podvod
(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, (…)
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu (znění platné do konce roku 2025, právě podle něj se vede stíhání Sýkory)
Mluvčí ještě uvolnil informaci, že se stíhání vede podle třetího odstavce. Podle něj hrozí dotyčnému až pět let vězení, jelikož měl svým jednáním způsobit větší škodu. „S ohledem na skutečnost, že ve věci nadále probíhá vyšetřování, není možné poskytovat další informace týkající se popisu skutku,“ dodal mluvčí.
Podle spolehlivých informací iROZHLAS.cz z prostředí vyšetřování měl Sýkora oklamat nemocnici, aby se dostal do jejího managementu. Od toho se také odvíjí zmíněná škoda. Pohybuje se v rozpětí sta tisíc až jednoho milionu korun, které měl náměstek inkasovat za výkon své podvodně nabyté funkce.
Jak se Sýkora k čerstvému obvinění staví, není jasné. Loni na jaře však server Odkryto.cz upozornil na jeho dopis sepsaný v souvislosti s koncem ve funkci. V něm se naopak Sýkora vylíčil jako ten, kdo nepravosti v nemocnici odhaluje. Podle listu „bylo jeho snahou zastavit korupci a klientelismus masivně rozšířený v ÚVN“.
Ředitel Sýkoru propustil ve zkušební době
Už 3. března 2025 měl tehdejší ředitel nemocnice Masopust na stole proti Sýkorovi petici, kterou podepsalo 19 zaměstnanců. Žádali náměstkův odchod. Podle nich Sýkora IT úsek destabilizoval, provedl v něm 13 personálních změn. Šest lidí si přivedl nových, jeden z nich, Pavel Burian, byl přitom v minulosti soudně trestaný.
Ve vojenské nemocnici se zaměstnanci dozvěděli, kolik berou kolegové. Úřad spustil vyšetřování
„Pracovní poměr bývalého náměstka pro IT Miroslava Sýkory byl ukončen ze strany ÚVN výpovědí bez udání důvodu ve zkušební době dne 7. dubna (2025),“ uvedl už dříve někdejší ředitel Masopust. Po vynuceném odchodu Sýkory řídí úsek informačních technologií nemocnice Pavel Kurtin.
Jak upozornila redakce letos v létě, Vojenská policie navrhla z padělání a pozměnění veřejné listiny, podvodu a pokusu o něj obžalovat bývalého náměstka Ústřední vojenské nemocnice Zdeňka Brabce. Podstata jeho možného provinění je podobná, svou funkci měl získat podvodem. Kauza už se dostala k soudu, kde Brabec vinu odmítl.
V červenci tohoto roku převzal řízení Ústřední vojenské nemocnice plukovník Luděk Hána. Po svém nástupu odvolal tři náměstky, naposledy tak učinil v případě náměstka pro obchod Jiřího Havla. Toho prověřuje Vojenská policie pro podezření z hospodářské trestné činnosti. Na začátku příštího roku chce Hána management nemocnice zeštíhlit.
X X X
MILIONY NA ÚPRAVY POTOKŮ, ŘEK
Povodí Ohře upravilo koryto Otročínského potoka v přírodní údolní nivu. Stavba vyšla na 1,8 milionu
Povodí Ohře dokončuje revitalizaci Otročínského potoka na Karlovarsku. Práce provedlo mezi obcemi Otročín a Poseč. Stavba začala v červenci a vyšla na 1,8 milionu korun. Na zhruba půl kilometru dlouhém úseku vodohospodáři odstranili betonové opevnění a vytvořili nové koryto s meandry, tůněmi a mrtvými rameny
Revitalizace navazuje na podobnou práci provedenou na Otročínském potoce v roce 2014
Jedná se o druhý úsek Otročínského potoka, který Povodí Ohře revitalizuje. Navazuje tak na podobné práce provedené v roce 2014. Stavební úpravy o celkové délce 531 metrů začaly v červenci letošního roku. Stavba zahrnovala také odstranění původního opevnění koryta, které tvořily betonové tvárnice.
Povodí Labe obnovuje mrtvé rameno řeky Orlice. S pracemi pomůžou vojenské pontony a bagry
Revitalizovaný úsek je už od října plně funkční a v současné době probíhají finální úpravy, jako je úklid staveniště.
„Zlepší se tím (revitalizací) retenční schopnost krajiny a odtok povrchových vod ze srážek bude pomalejší. Zároveň dojde k obohacení a zvýšení hladiny podzemních vod v okolí toku. Nově se tak v lokalitě vytvoří významný biokoridor,“ říká mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová pro Český rozhlas Karlovy Vary.
X XX
VOLBY V AMERICE, DEMOKRATÉ ZVÍTĚZILI
Demokratický vzestup: připravte se na otřesy na trhu a poté na prudký nárůst indexu
Trhy čelí dnům otřesů poté, co Donald Trump prohrál Kongres, následovaný prudkým nárůstem indexu S&P 500, předpovídá generální ředitel společnosti deVere Group, jedné z největších nezávislých finančně poradenských organizací na světě.
Optimistická předpověď Nigela Greena přichází v době, kdy demokraté zvítězili v obou komorách a získali šest senátorských křesel držených republikány, včetně Texasu, Jižní Karolíny a Iowy. Říká: „Nikdo na Wall Street nebyl připraven na tak velkou vlnu, takže nás čeká několik těžkých seancí a akcie AI si z toho odnesou nejhorší výsledek.
„Jakmile se šok vstřebá, investorům zbude Kongres a Bílý dům, které se mohou vzájemně blokovat, ale nemohou dělat nic jiného. „Akcie si v takové situaci obvykle vedou dobře. Myslíme si, že index S&P 500 pravděpodobně prudce vzroste a bude v příštím roce v tomto období výrazně vpředu.“
Futures kontrakty na index S&P 500 se již zotavily z poklesu až o 1,4 % a do časného rána se obchodovaly o 0,4 % níže. Futures kontrakty na index Nasdaq 100 pak většinu z 2,4% poklesu vykompenzovaly. „Kupující s poklesem se zapojili během několika hodin,“ vysvětluje Nigel Green.
„Velká část peněz, které přes noc zmizely, si už nachází cestu zpět.“ Index S&P 500 v průběhu 12 měsíců po každých 19 volbách do poloviny volebního období od roku 1950 vzrostl a v průměru získal přibližně 15 %. „Společnosti nenávidí hádat, co Washington udělá dál,“ poznamenává. „Když jsou obě strany v pasti, hádání se zastaví a představenstva začnou schvalovat výdaje, na kterých čekaly.“ Cena státních dluhopisů se s zveřejněním výsledků zotavila, což stlačilo výnos 10letých dluhopisů o šest bazických bodů na přibližně 4,9 %.
„Demokraté neschválí další kolo nekrytých daňových škrtů a investoři do dluhopisů to vědí,“ říká generální ředitel deVere. „Výhled deficitu vypadá v důsledku toho méně alarmující a věříme, že výnosy se pravděpodobně budou i v roce 2027 dále zmírňovat. „Až se dluhový strop opět zvýší, dojde k zakolísání. I tak klesající výnosy způsobují, že akcie vypadají levněji, a jsou velkou částí toho, proč očekáváme, že index S&P 500 poroste.“
Dolar vůči hlavním měnám obecně oslabil, zatímco zlato rostlo. „Vyšší výnosy a příslib nových stimulů držely dolar vzhůru a obojí zmizelo,“ říká Nigel Green. „Očekáváme další oslabení. Historicky zlato, bitcoin a rozvíjející se trhy z oslabení dolaru profitovaly.“ Japonský index Nikkei 225 klesl o více než 4 %, když se asijskými trhy prohnaly obavy z umělé inteligence. „Asie je zahlcena akciemi z oblasti čipů a hardwaru pro umělou inteligenci, takže to vždycky pocítí jako první,“ říká.
„V nadcházejících měsících by nižší americké sazby a slabší dolar měly přilákat peníze zpět na rozvíjející se trhy.“ Akcie spojené s umělou inteligencí vedly k nočnímu poklesu kvůli obavám, že demokraté zpomalí výstavbu datových center, přičemž 56 % voličů uvedlo, že datová centra byla klíčovým nebo hlavním faktorem při hlasování. „Účty za elektřinu se staly otázkou hlasování a infrastruktura umělé inteligence to zaplatí,“ komentuje generální ředitel deVere.
„Tento Kongres bude chtít, aby toto odvětví neslo mnohem větší část nákladů na novou kapacitu sítě. Výdaje na obranu směřují k mnohem přísnější kontrole a investiční banky ztratily tlak na deregulaci, na který se spoléhaly.“ Zdá se, že z toho bude mít prospěch zdravotnictví, přičemž se očekává, že demokraté obnoví posílené dotace v rámci zákona o dostupné péči a znovu projednají změny republikánského programu Medicaid. „Nejjasnějšími vítězi jsou nemocnice a pojišťovny,“ říká.
„Pokud se Washington zaměří na náklady domácností, vydělají také maloobchodníci a základní spotřební zboží. Levnější hypotéky pomáhají stavebním firmám a investice budou směřovat do energetických společností rozšiřujících rozvodnou síť.“ Energetika byla letos nejlépe fungujícím sektorem indexu S&P 500, s nárůstem o více než 53 %, ačkoli ceny ropy tento týden prudce klesly. „Drahé palivo udělalo z energetiky hvězdu roku 2026 a pomohlo republikánům stát Kongres,“ říká Nigel Green.
„Zákonodárci nebudou k tomuto sektoru shovívaví.“ Závěrem dodává: „Jakmile se prach z volební noci usadí, trhy zůstanou s vládou, která nemůže přinést velká překvapení, výnosy z dluhopisů klesají a slabší dolar posiluje zisky amerických společností v zahraničí. „Tyto tři faktory dohromady jsou důvodem, proč očekáváme, že index S&P 500 skončí příští rok pohodlně výše, přičemž zdravotnictví, základní spotřební zboží a stavitelé sítí budou mít velkou roli v růstu, zatímco infrastruktura umělé inteligence zaostává.“
e: george@priorconsultancy.co.uk t: +44 207 1220 925 X: @PriorConsults deVere Group je jedním z největších nezávislých světových poradců specializovaných globálních finančních řešení pro mezinárodní i místní klienty z řad bohatých a vysoce majetkových skupin.
Má síť kanceláří po celém světě, více než 80 000 klientů a 14 miliard dolarů v poradenství. Názory vyjádřené v této tiskové zprávě jsou výhradně názory odesílatele a nemusí nutně odrážet názory společnosti Cision.
Tento e-mail jste obdrželi, protože jste byli uvedeni v tiskové zprávě George Priora.
Špígl děkuje za informace, těší se na další zprávy.
X X X
ZPRÁVY Z AMERIKY
Pád republikánů. V čele Texasu stane Hispánka, Nové Mexiko dobyla indiánka
Kromě voleb do obou komor amerického Kongresu demokraté v úterý uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim podařilo uspět v tradičně republikány držených státech jako Texas, Ohio, Georgia či Iowa.
Po 30 letech vystřídají ve vedení Texasu republikány, jejichž dlouholetý guvernér Greg Abbott prohrál s demokratkou Ginou Hinojosaovou, která bude první Hispánkou v čele druhého nejlidnatějšího amerického státu.
Georgia se stane prvním státem, v jehož čele stane černoška, zatímco Nové Mexiko bude mít jako první stát guvernérkou indiánku.
Být na lístku, vyhráli bychom drtivě. Výsledky jsem ochotný uznat, řekl Trump
Abbott uspěl v guvernérských volbách třikrát za sebou a za favorita byl považován i nyní, a to i vzhledem k většímu objemu peněz na kampaň.
Hinojosaové se však podařilo přesvědčit početnou hispánskou komunitu na jihu Texasu, že klesající životní úroveň či nedostatek míst ve školách jsou důvodem, proč se odvrátit od republikánů.
Modrá tsunami v USA. Demokraté ovládli Sněmovnu i Senát
„Hispánci cítí velký ekonomický tlak stejně jako další rodiny v celé zemi a v Texasu,“ řekla v kampani v narážce na rostoucí životní náklady za vlády republikánského prezidenta Donalda Trumpa.
Velkým tématem voleb byl i nesouhlas mnoha obyvatel s výstavbou datových center, kterou Abbott zprvu podporoval, než zmírnil svůj přístup. Ve volbách prohrál o téměř 700 tisíc hlasů z celkového počtu necelých deseti milionů odevzdaných.
V Georgii se Keisha Lance Bottomsová stane vůbec první černošskou guvernérkou ve Spojených státech. Historické prvenství má i další demokratka Deb Haalandová v Novém Mexiku, která bude první příslušnicí domorodého etnika v čele amerického státu.
První muslim v americkém Senátu. Progresivec El-Sayed dobyl Michigan
V dalším sledovaném guvernérském souboji porazila v Ohiu demokratka Amy Actonová po vyhrocené kampani podnikatele Viveka Ramaswamyho, blízkého Trumpova spojence.
Neúspěšnému uchazeči o republikánskou prezidentskou nominaci z roku 2024 v říjnovém závěru kampaně nepomohlo ani široce kritizované video, v němž matka Actonové, která v dětství obvinila otce ze sexuálního zneužívání, nazývala svou odcizenou dceru lhářkou.
Actonová vsadila na ekonomická a sociální témata a vyhrála o více než 300 tisíc hlasů z necelých pěti milionů hlasujících.
X XX
TRUMP UŽ DÁVNO MĚL UKONČIT VÁLKU NA UKRAJINĚ
…
ZAČAL JI BIDEN. ZELENSKÝ ji MĚL ODMÍTNOUT
JEŠTĚ TEĎ BY MĚL TRUMP VÁLKU UKONĆIT, JAK ŘÍKAL – DO 2 DNŮ…
„Nevěstí to nic dobrého.“ Trumpův volební výprask zneklidnil Rusy
Republikánský výprask v kongresových volbách bude mít dalekosáhlé následky na Trumpovy poslední dva roky ve funkci. Na jeho zahraniční politiku v menší míře, ale i tady si vítězní demokraté na prezidenta mohou najít své páky. Rusko, které věřilo, že dobré vztahy s Trumpem kompenzují jeho pochybné úspěchy na bojišti.
„Ohromující vítězství demokratů v Kongresu nevěstí pro Rusko nic dobrého. Nastala nová situace a pro Trumpa bude daleko těžší udržet konstruktivní linii vůči Moskvě,“ zamýšlí se nad důsledky úterního politického zemětřesení ruský amerikanista Roman Romanov.
„v Kongresu panuje jasný nadstranický protiruský konsensus, který pro úřadujícího prezidenta bylo a bude těžké překonat.“
X X X
PO VOLBÁCH V USA NASTÁVÁ NOVÝ ŽIVOT
Volební zemětřesení nejvíce symbolizuje Texas, hvězdami jsou středoví demokraté, přibližuje Klvaňa
USA zažívají politické zemětřesení. První všeobecné volby po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu skončily převahou demokratů. Od ledna ovládnou Sněmovnu reprezentantů i Senát. V některých státech už se výsledky potvrdily. Republikáni ztratili tradiční státy jako Kansas, Texas nebo Jižní Karolínu. „Trumpova smířlivá povolební rétorika dlouho nevydrží,“ říká pro Český rozhlas Plus Tomáš Klvaňa z New York University in Prague.
Demokrat James Talarico porazil v souboji o křeslo v Senátu za Texas republikána Kena Paxtona. Je prvním demokratem zvoleným do Senátu za Texas za 38 let.
Vy jste v New Yorku, jaká tam panuje atmosféra?
Tady se oslavuje, protože New York je samozřejmě tradičně demokratický stát a toto jsou pro celou Demokratickou stranu velmi úspěšné volební výsledky. Pochopitelně nikdo nečekal, že by v New Yorku volby dopadly jinak než výhrou demokratických kongresmanů.
USA zažívají po volbách politické země třesení.
Místní pozorovatele spíše zaujaly některé jiné volby, třeba ty v Texasu. Demokrati ale vyhráli také v Jižní Karolíně, a to je opravdu velmi nečekaný stát. Teď je ještě nečekaný patový výsledek ve státě Mississippi. Kdyby náhodou demokrat vyhrál i tam, tak si myslím, že prezident Donald Trump je v podstatě politicky vyřízená postava.
Ještě v úterý Donald Trump vyzýval republikánské voliče, aby si představili, že je na kandidátce on sám. Ve středu jsme už slyšeli jeho aktuální vyjádření. Lze přesto volby číst jinak než referendum o Donaldu Trumpovi, jeho politice, jeho administrativě?
Je zajímavé, že to připomínáte, protože jeho první reakce ve středu po porážce byla: Já jsem nebyl na volební listině, já jsem nekandidoval. Začíná se odvracet od své strany a bude se snažit svalovat vinu na všechny, jenom ne na sebe, ale to mu nebude nic platné, protože to opravdu bylo referendum o Trumpovi a trumpismu.
Evropa může být po volbách terčem Trumpovy frustrace, míní experti. Ukrajina se nadechne
Lidé byli velmi nespokojení jednak s jeho ekonomickou politikou, ale překvapivě také s mírou korupce. Říkám překvapivě, protože Donald Trump si pořád vede víceméně stejně, pořád dělá víceméně ty samé věci – ale to, že si lidé začali všímat korupce, to je překvapivé také z toho důvodu, že dříve mu leccos z toho tolerovali.
Teď je vidět, že pokud ekonomická situace doléhá i na střední třídu, a doléhá na ni velmi neblaze, tak lidé už nejsou tak smířliví a neodpustí mu nic.
Donald Trump už v uplynulých hodinách poskytl několik rozhovorů americkým médiím. Hlavní zprávou v interview s The Wall Street Journal je, že výsledky voleb přijme. Řekl ale také, že neplánuje změny ve své administrativě. A uznal, že Írán a konflikt na Blízkém východě můžou stát za porážkou republikánů. Jak v tomto kontextu číst jeho úterní vyjádření, že na konci roku ukončí vojenskou pomoc Izraeli v hodnotě čtyř miliard dolarů. Jak velká je to otočka?
Je samozřejmě otázka, jestli to dodrží, protože Donald Trump toho vždycky vyhlašuje spoustu, a pak si musíme počkat na výsledky. Pokud to bude opravdu tak, jak řekl, tak by to byla velká změna v americké zahraniční politice a odrážela by obecnou nepopularitu Izraele, a to jak u demokratů, tak také u mnoha republikánů.
Síla Demokratické strany
Co výrazné vedení Demokratické strany v obou komorách Kongresu může znamenat pro její další vnitřní vývoj? V úplných dvou letech strana hledala svůj hlas a není tajemstvím, že v některých otázkách soupeří dva proudy uvnitř jedné strany.
Ano, ale ty proudy nejsou zdaleka stejně silné. Levicový proud je výrazně slabší a po těchto volbách ještě oslabí, protože opravdu velké hvězdy těchto voleb jsou ve středu. Třeba senátor za stát Georgia Jon Ossoff je velmi středový demokrat a vyhrál s obrovským náskokem. Novou hvězdou na politické scéně je také nový senátor za Texas James Talarico.
Trump přispěl k prohře republikánů. Měl stát stranou, musí být ale středem každé události, míní Lukeš
Číst článek
Celá řada dalších demokratů, kteří vyhráli v republikánských státech nebo v republikánských volebních okrscích, jsou velmi středoví, nebo dokonce středopraví. Strana víceméně vykročila tímto směrem, protože tam jsou voliči, tam se bude rozhodovat, kdo vyhraje prezidentské volby za dva roky. Levicové křídlo demokratické strany je velmi vidět v médiích, na sociálních sítích a mezi mladými voliči, ale v Kongresu nebude mít velké zastoupení.
V Georgii obhájil senátorské křeslo demokrat Jon Ossoff. Zvítězil v jednom z nejvyrovnanějších senátních soubojů v zemi
Víme, že demokraté ovládli Sněmovnu reprezentantů a Senát, ale co to znamená pro jejich další kroky? Mluví se například o impeachmentu prezidenta nebo o vetování klíčových zákonů. Co chtějí a co zvládnou demokraté v takovém rozložení sil prosadit?
Oni toho moc neprosadí, protože i když teď vyhrají, co půjde, tak pravděpodobně budou mít budou v Senátu nějakých 55 nebo možná 56 senátorů. To je pořád méně, než by potřebovali na to, aby přehlasovali veto prezidenta Trumpa, tedy 60.
ONLINE: Modrá vlna v USA. Demokraté už mají jistých nejméně 54 křesel včetně Texasu nebo Kansasu
Z hlediska opravdu důležitých politik, třeba pro ekonomiku Spojených států, nebudou mít sílu to prosadit přes republikánského prezidenta.
Určitě už se ale připravuje několik vyšetřovacích komisí, které budou řešit velmi podezřelé obchody Donalda Trumpa, jeho rodiny a jeho přátel. Je jasné, že tato vyšetřování během posledních dvou let velmi zkomplikují zbytek Trumpova prezidentského mandátu.
Případná spolupráce?
Donald Trump v rozhovoru s The Wall Street Journal řekl, že si na některých otázkách umí představit spolupráci s demokraty, například na imigraci. Dokážete si vy představit spolupráci republikánských kongresmanů s Demokratickou stranou například na vyšetřování Donalda Trumpa?
To si nedovedu představit. Tahle smířlivá povolební rétorika dlouho nevydrží, protože demokraté se určitě budou chtít podívat třeba na několik zabití, která z laické perspektivy vypadají jako vraždy lidí pohraniční policií třeba v Minnesotě, nebo na různé další střelby, kterých se dopouštějí agenti agentury ICE ve městech Spojených států. Což výrazně přispělo k prohře republikánských ať už senátních nebo guvernérských kandidátů, hlavně třeba v Texasu.
Chtěl bych zdůraznit, že třeba Texas, který se v podstatě celý proměnil z republikánského na demokratický stát, signalizuje toto volební zemětřesení nejvíce. Tam je to hodně dáno také tou imigrační politikou, která byla v Texasu nepopulární.
x x x
PO VOLBÁCH SPOLUPRÁCE S DEMOKRATY?
Demokrati budou muset dřít, říká mediální expert. ‚Republikáni začnou hledat nového lídra,‘ míní Koten
Demokraté slaví v amerických volbách do Kongresu historické úspěchy a v obou komorách parlamentu získají většinu. „Věřím v to, že se mezi demokraty a republikány utvoří cesta pro spolupráci,“ říká pro Radiožurnál Marek Koten, místopředseda české pobočky organizace Republicans overseas. „Jednou z prvních věcí bude najít cestu, jak zmírnit válku s Íránem,“ myslí si americký mediální konzultant a volič demokratů Brady Clough.
Americký prezident Donald Trump je hlavním představitelem hnutí MAGA, jeho pozice je ale nyní značně oslabená, říká republikán Koten.
Obával jste se, že republikány, potažmo Donalda Trumpa, stihne takový volební výprask? I tohle slovo se totiž v kontextu volebních výsledků objevuje.
Marek Koten: Průzkumy dlouhodobě naznačovaly, že výsledek ve Sněmovně reprezentantů nedopadne pro Republikánskou stranu nijak dobře. Tam se přiznám, že jsem ne úplně dobrý výsledek pro červenou stranu očekával.
Demokraté budou muset dřít a řešit existenční problémy voličů, míní americký mediální expert. Republikánská strana začne hledat nového lídra, doplňuje republikán Koten
Mě samotného ale překvapil konečný výsledek v Senátu, že některé tradičně republikánské bašty převzali demokratičtí kandidáti, ať už se jednalo o Texas, nebo Kansas. Tam se musím naprosto nepokrytě přiznat, že jsem byl překvapen.
Pane Cloughe, jak hodnotíte výsledky vy? Je pro vás překvapení, jak výrazně demokraté vyhráli?
Brady Clough: Myslím si, že je to milé překvapení spíš ve státech, jako jsou třeba Texas nebo Kansas. Ty výsledky mě úplně nepřekvapily, protože politika Donalda Trumpa, co se týče zavádění cel v některých oblastech, zvláště zemědělských produktů, dost ublížila jeho tradiční voličské základně.
Řekl bych, že to vítězství v určitých částech Spojených států byla taková „modro-fialová“. Demokrati, kteří vyhráli, se nebudou chovat jako úplně tradiční kandidáti z této strany.
Čemu připisujete ten výsledek? Může být klíčovým faktorem zdražování potravin, nafty a benzínu?
Clough: Myslím si, že jsme zase ve chvíli, v jaké jsme byli v roce 1993, kdy poradce Billa Clintona řekl, že „jde o ekonomiku, blbče“ – klasický výraz pana Carvilla.
Američané, zvlášť mladí – protože tam byl podle mě letos velký rozdíl – všichni mladí Američané, kteří byli znechucení a zklamaní v roce 2024, letos přišli a chtěli dát najevo, že nemají dobrou perspektivu, co se týče budoucnosti, a chtějí změnu.
Trumpa čeká období ‚chromého kačera‘. Ceny paliva byly pro mnohé Američany ‚poslední kapkou‘
‚Jedovatý koktejl‘ pro republikány
Pane Kotene, v čem vidíte příčiny toho výsledku? Opravdu je to ekonomika, nebo tam hrálo roli ještě něco jiného?
Koten: Ty ekonomické faktory jsou samozřejmě nesmírně důležité, zvláště když se podíváme na ceny pohonných hmot. Když se s americkými voliči, ať už republikánů, nebo demokratů, dělaly „exit polls“, oba voličské tábory skloňovaly ekonomická témata jako nesmírně důležitá a je to naprosto pochopitelné.
Do jisté míry je také potřeba přiznat, že v některých klíčových státech do toho zasáhla ne úplně dobře provedená personální politika, když to řeknu velmi lidově. Například kandidátka na senátorku v Jižní Karolíně Darline Grahamová, sestra zesnulého senátora Lindseyho Grahama, byla tak nějak do pozice kandidátky jmenována.
Úplně stejně Ken Paxton, který kandidoval do Senátu v Texasu, porazil aktuálního republikánského senátora. Takže si myslím, že se jednalo o souhru několika faktorů, které bohužel v konečném důsledku vytvořily takový „jedovatý koktejl“, který si potom republikánští kandidáti napříč Spojenými státy museli vypít.
Evropa může být po volbách terčem Trumpovy frustrace, míní experti. Ukrajina se nadechne
Prezident Trump řekl, že demokratům gratuluje a je připraven s nimi pracovat. Také řekl, že je připraven vetovat všechny jejich návrhy zákonů, dokud nenajdou společnou řeč.
Ale také potom řekl, že chce jít dál. A myslím si, že obě strany – i když se taky připojuju ke gratulaci demokratickým kolegům – už teď koukají na rok 2028, který se přiblíží mnohem rychleji, než si myslíme. Do té doby bude na končící administrativě ekonomické otázky vyřešit. Protože pokud se to nepovede, může se stejný scénář opakovat i za dva roky.
Spojené státy teď budou v situaci, kdy prezidentem zůstává republikán Donald Trump, ale obě komory Kongresu budou mít demokratickou většinu. Jak očekáváte, že k tomu demokraté přistoupí? Co se pokusí prosadit?
Clough: Myslím si, že první věc bude najít nějakou cestu, jak umírnit a eventuálně ukončit válku s Íránem. Válku si nikdo nepřál, nebylo to zapotřebí. Jenom udělala nestabilitu ve světovém hospodářství.
Demokrati budou muset dřít, musí řešit existenční problémy svých voličů. Ať už je to zdravotní pojištění, aby si ho lidé mohli dovolit platit. Změnit to, co republikáni v posledních dvou letech zrušili. A pak najít způsob, jak zlepšit situaci pro lidi, co nemají práci a tak dále.
A budou k tomu mít možnost? Donald Trump prohlásil, že bude návrhy demokratů vetovat.
Clough: Myslím, že ano, ale bude to záležet hlavně na tom, jestli nepřemluví některé centristické republikány, aby v některých okamžicích podpořili návrhy demokratů.
V tuto chvíli jsme v situaci, kdy spousta lidí volilo jako v době prezidenta Trumana. Ten tenkrát vyhrál volební utkání tím, že obvinil „nicnedělající Kongres“. Myslím si, že i teď budou republikáni možná ochotnější najít sem tam nějaký kompromis.
Nejdražší prohra v historii? ‚Moje vesmírné lasery nefungovaly,‘ komentuje Musk volební debakl
Trump nebude mít tu váhu, on je „lame duck prezident“ (chromý kačer je termín, který se používá pro situaci, kdy je prezident z jiné strany, než jaká má většinu v americkém Kongresu, pozn. red.), snad nebude potřetí zvolen. A i republikáni musí voličům prokázat, že něco prosadili a dokázali.
Cesta ke spolupráci
Co očekáváte, že teď přijde, jako místopředseda Republicans overseas? A jak k tomu republikáni budou přistupovat?
Koten: Aktuální složení Kongresu se samozřejmě velmi promíchá. Myslím si, že republikánští zákonodárci i prezident Trump budou ochotní s novou demokratickou většinou jednat o všech návrzích, pokud budou v ekonomicky reálných intencích zdravého rozumu.
Někteří senátorští kandidáti Demokratické strany v průběhu voleb přicházeli s návrhy, jako byla péče o děti pro všechny rodiče ve Spojených státech zdarma, což byly takové pěkné soundbity, ale bohužel to zatím nebylo podloženo nějakou ekonomickou analýzou. Ale vybírám jenom jeden příklad a nechci tento návrh shazovat. Myslím si, že spolupráce na federální úrovni bude možná.
A i prezident Trump, viděli jsme to několikrát, kdy například se starostou New Yorku Zohranem Mamdanim měli velmi rozjitřený až nepřátelský vztah, osočovali se z různých věcí, nazývali se radikály a potom byli schopni se několikrát sejít a na mnoha věcech se domluvit.
Momentálně se předpokládá, že Hakeem Jeffries, dosavadní vůdce demokratické menšiny ve sněmovně, se stane mluvčím Sněmovny reprezentantů. A věřím v to, že se utvoří cesta pro nějakou spolupráci.
Zaprvé by se měla utvořit, protože je to pro dobro všech Američanů. Zadruhé si myslím, že by bylo dobré, aby se uklidnila volební situace, která v některých státech byla extrémně vyhrocená z obou dvou stran.
Oslabený Trump
Jaká bude pozice Donalda Trumpa v Republikánské straně? Bude oslabená?
Koten: Do jisté míry se o oslabení rozhodně bude jednat. Už v průběhu volební noci mnozí konzervativní komentátoři i někteří lidé uprostřed Republikánské strany, se kterými jsme v průběhu noci komunikovali, přepnuli do režimu „musíme teď přemýšlet o Republikánské straně po Trumpovi“.
Modrá vlna v USA. Demokraté už mají jistých nejméně 54 křesel včetně Texasu nebo Kansasu
Řekl bych, že jeho pozice oslabí, protože se všichni začnou koukat na ten horizont roku 2028, kdy prezident Trump ve volbách už kandidovat nemůže, vzhledem k tomu, že mu to nedovoluje ústava. On sice několikrát zvláštně koketoval s myšlenkou, že by to přece jen zkusil, ale podle posledních vyjádření už na rovinu říká, že mu to ústava neumožňuje a že se o to pokoušet nebude.
Republikánská strana teď bude hledat nového lídra, ke kterému se ty špičky semknou. Čím více se budeme k roku 2028 blížit, tím více bude jeho pozice slábnout.
I když si zase musíme uvědomit, že on je v současné době personifikace hnutí MAGA, což je značná část té nejradikálnější voličské základny Republikánské strany. Tito voliči budou čekat na to, koho Donald Trump v konečné fázi výběru nového vůdce Republikánské strany vybere. Takže i když můžeme s určitou jistotou říct, že jeho pozice ve straně s těmito volbami zeslábla, nemůžeme ho odepsat úplně, protože ještě neřekl své poslední slovo.
Vztahy s Evropou
Co mohou výsledky voleb znamenat pro vztahy mezi Spojenými státy a Evropou?
Clough: Myslím si, že to mezi oběma stranami může posílit důvěru. Co jsem ze strany evropských politiků viděl dnes (ve středu) v noci, vrátila se taková naděje, že možná budou mít partnera, se kterým můžou jednat. Evropa spoléhá na to, že demokrati budou v přístupu k evropským záležitostem pragmatičtější.
Co se ve vztazích mezi Spojenými státy a Evropou změní?
Koten: Myslím si, že nějaké lehké oteplení čekat můžeme, ale je také důležité si uvědomit, že se významně proměňuje podoba amerických demokraticky zvolených zástupců, ať už na Republikánské, nebo Demokratické straně.
I v Evropě si musíme přiznat, že jejich etnické a kulturní zázemí se mění a Evropa už přestává být pro Spojené státy tou nejdůležitější částí světa. Takže ano, můžeme se těšit na nějaké oteplení, ale neměli bychom očekávat, že se vrátíme do let před Donaldem Trumpem.
x X X
MĚLO TO BÝT UŽ DÁVNO, JAK NAVRHOVAL
PREZIDENT ZEMAN
Stávku vzal Babiš na vědomí. Od zrušení poplatků se neustoupí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) vzal úterní stávku České televize a Českého rozhlasu a spojené demonstrace na vědomí, plány ale vládní koalice ANO, SPD a Motoristů nemění. Splní svůj program, zruší poplatky pro občany a firmy, řekl ve středu novinářům před odletem na jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem do Varšavy.
Pracovníci ČT a ČRo stávkovali kvůli plánu vlády převést financování z poplatků pod státní rozpočet, což podle nich může ovlivnit nezávislost a stabilitu obou veřejnoprávních médií. Rozhlas i televize místo živého vysílání po celý den zařazovaly převážně archivní pořady, zatímco zpravodajský servis týkající se politického dění, kultury, sportu či počasí omezily na základní informace.
Druhé čtení návrhu na zrušení poplatků by mohlo být v lednu, uvedl Babiš. Protesty označil za pokrytectví
Odpoledne se na podporu veřejnoprávních médií konala shromáždění na pražském Václavském náměstí, v centru Brna, Ostravy i v dalších větších městech. K protestu se přidali vysokoškolští studenti, divadla a další instituce po celé republice.
Babiš připouští diskusi
O víkendu Babiš připustil, že o konkrétní podobě financování veřejnoprávních médií se ještě povede diskuse. Omezení nezávislosti médií podle něj nehrozí. Argumenty stávkujících odmítl už dříve i ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Vládní koalice přes odpor opozice prosadila návrh v prvním čtení ve Sněmovně v sobotu 24. října ve 4.36. Nezvyklý čas schválení se stal symbolem následných protestů veřejnosti. Zástupci vlády argumentují tím, že systém poplatků placených občany je v Evropě menšinový. Platí se v deseti zemích, 11 je dříve zrušilo a ostatní měly jiné způsoby financování.
Do stávky se podle organizátorů zapojilo 1376 zaměstnanců a externistů Českého rozhlasu a 2257 zaměstnanců a spolupracovníků České televize. Televize zaměstnává okolo 2900 lidí, Český rozhlas asi 1380
X XX
Nejdražší prohra v historii? ‚Moje vesmírné lasery nefungovaly,‘ komentuje Musk volební debakl
Nejbohatší člověk planety Elon Musk dal před americkými volbami do Kongresu na podporu republikánů kolem 445 milionů dolarů (9,7 miliardy Kč). V reakci na jejich jasnou porážku na síti X napsal, že zřejmě tentokrát nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb.
Republikáni totiž přišli o většinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu. Navíc prohráli i ve svých tradičních baštách, včetně Texasu, na který se Musk ve svých příspěvcích na X opakovaně zaměřoval. Ve druhém nejlidnatějším státě USA sídlí Muskovy firmy SpaceX i Tesla.
Radost ve štábech i na ulicích. Demokraté slaví většinu v obou komorách Kongresu
Muskova podpora republikánům před těmito volbami z něj učinila největšího jednotlivého dárce v moderní historii, doplňuje Axios.
Aktuální průzkum veřejného mínění Reuters/Ipsos ukázal, že stoupenci obou hlavních amerických stran nepovažují za vhodné, aby miliardáři přispívali desítkami milionů dolarů s cílem ovlivnit volby. Odmítá to 93 procent demokratů a 71 procent republikánů.
Musk po nástupu republikánského prezidenta Donalda Trumpa do funkce v lednu 2025 několik měsíců vedl úřad pro efektivitu státní správy (DOGE), který měl výrazně seškrtat rozpočtové výdaje. Například podle listu The Washington Post se mu ale podařilo dosáhnout jen zlomku plánovaných úspor.
Na našem webu používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference a opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas.
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.