Bitcoiny, jež přijal Pavel Blažek, by podle advokátů mohly být buď přímo výnosem z trestné činnosti, nebo takzvaným transformovaným výnosem.  Oslovení advokáti shodně doporučili ministerstvu spravedlnosti, ať nijak nenakládá s darovanými bitcoiny, a to až do vyřešení souvisejícího trestního případu. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) to uvedla ve zprávě k dosavadním zjištěním v bitcoinové kauze. Podle advokátů totiž existuje vysoké riziko, že darované bitcoiny jsou výnosem z trestné činnosti. Jakékoliv nakládání s darovanou kryptoměnou nebo s prostředky získanými z jejího převodu by proto mohlo být trestným činem praní špinavých peněz.

S žádostí o právní stanovisko oslovilo ministerstvo 16. června šest vytipovaných advokátních kanceláří. Zájem projevily dvě: Chrenek, Toman, Kotrba a Clifford Chance Prague Association. Třetí stanovisko pak dodal advokát Miroslav Krutina, který má s ministerstvem už z dřívějška smlouvu na poskytování právních služeb. Všichni se zabývali otázkou, jak má úřad nakládat s ještě nepřevedenými bitcoiny a s penězi, které z prodeje bitcoinů získal v aukcích.

Transformovaný výnos z trestné činnost?

Bitcoiny, jež přijal předchozí ministr Pavel Blažek (ODS), by podle názoru advokátů mohly být buď přímo výnosem z trestné činnosti, nebo takzvaným transformovaným výnosem – tedy výnosem, který sice změnil podobu, ale stále pochází z možného trestného činu. Dvě kanceláře identifikovaly jako zdroj bitcoinů darknetové tržiště Nucleus Market, které sloužilo k nelegálnímu obchodování, zejména s drogami. Třetí se k této otázce nevyjádřila.

„Na základě tohoto závěru nedoporučují advokátní kanceláře s darovanými bitcoiny jakkoliv nakládat, případně až do doby rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení či naplnění dalších stanovených podmínek,“ uvedlo ministerstvo ve zprávě.

Kanceláře radí uzavřít s kupci dohodu o narovnání

Dvě stanoviska doporučují nijak nenakládat ani s penězi utrženými v bitcoinových aukcích, podle třetího by tyto peníze bylo možné využít leda k vypořádání nároků kupců. Všechny kanceláře dále ministerstvu poradily, aby s kupci uzavřelo dohody o narovnání, „nicméně v mezích zákonných mezí a s ohledem na povinnosti nakládání s majetkem státu“.

Ministerstvo vzkázalo, že s kupci jedná a že chce jejich požadavky vyřešit smírnou cestou, aby zabránilo soudním sporům. Kupci vytýkají úřadu možné vady bitcoinů a vyzývají jej k dodání bitcoinů, které jsou právně v pořádku. Z jejich strany hrozí také žaloby na náhradu škody, na zaplacení úroků z prodlení, případně na vydání bezdůvodného obohacení.

Ministerstvo chce část aukcí zrušit

Bitcoinů uložených u ÚZSVM se podle aktuální zprávy týká 37 kupních smluv. Osm z nich, které zní na celkem 124 milionů korun, už je uzavřených a uveřejněných v registru smluv. Dalších šest smluv za 92,6 milionu korun je uzavřených, ale neuveřejněných. Zbylých 23 smluv za 293,6 milionu korun zatím úřad nepodepsal. Kupcům chce vrátit složené peníze – tyto aukce lze totiž podle ministerstva zrušit.

Konkrétní doporučení právních kanceláří ohledně dalšího postupu ministerstvo nezveřejnilo, což zdůvodnilo ochranou zájmu státu. A také současnými jednáními s kupci o možných narovnáních.

Tomáš Jiřikovský, který byl v minulosti odsouzený za obchod s drogami, daroval ministerstvu celkem 468 bitcoinů. Ministerstvo je dražilo od konce března do 27. května v celkem 78 aukcích, do kterých se přihlásili zájemci z řad jednotlivců i právnických osob. Celkem 235 bitcoinů takto ministerstvo převedlo na kupce, a to na základě 41 kupních smluv dohromady za 446,6 milionu Kč. Zbylými 233 bitcoiny nadále disponuje. Jsou uložené u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

X X X

 Decroix žádá kontrolou bitcoinové kauzy pověřil NKÚ Kalu

Prezidenta NKÚ Miloslava Kalu požádala ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), aby pověřil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedením kontroly postupu jejího ministerstva v bitcoinové kauze.

Svoji původní chybnou zprávu, že Decroix žádá o pomoc prezidenta Petra Pavla, opravilo podle informace ČTK ministerstvo spravedlnosti.

Požadavek vyplývá ze zprávy, kterou Decroix zveřejnila ke svému dosavadnímu působení ve funkci. Spolupráce s NKÚ jakožto nezávislou institucí podle ministryně výrazně posílí důvěryhodnost prověření kauzy.

Decroix požádala o využití pravomoci prezidenta NKÚ Miloslava Kalu už 2. července. Kvůli přijetí miliardového bitcoinového daru od odsouzeného obchodníka s drogami rezignoval předchozí ministr Pavel Blažek (ODS).

Poskytne součinnost v mezích zákona

„Považuji za zásadní, aby nezávislý kontrolní orgán prověřil, zda ministerstvo při přijetí daru a nakládání s ním postupovalo v souladu s právními předpisy, věcně a formálně správně a zda byly všechny úkony hospodárné a účelné. Tato vnější kontrola má pomoci identifikovat případná systémová pochybení či rizikové faktory, které se mohly v procesu projevit, a navrhnout opatření k jejich odstranění,“ uvedla ministryně.

Dodala, že ministerstvo je připravené poskytnout NKÚ při kontrole veškerou součinnost v mezích zákona. „Veřejnost tak bude mít jistotu, že nejen orgány činné v trestním řízení, ale i nejvyšší kontrolní orgán dohlédl na to, že stát postupoval řádně a transparentně, případně budou definována pochybení, která je možná do budoucna odstranit,“ uzavřela.

 Decroix zkoumá samostatně, Uhlíř do konce srpna

Bitcoinovou kauzou se zabývá policie, Decroix samostatně zkoumá postupy ministerstva při přijetí daru. K jejich objasnění jmenovala koordinátora a zadala také externí audit, který za 3,6 milionu korun včetně DPH provede sdružení Grant Thornton Czech Republic a Grant Thornton Audit. První část prověrky má podle smlouvy odevzdat do konce července, druhou do konce srpna.

Ministryně v aktuální zprávě uvedla, že do konce srpna předloží své první výstupy také koordinátor David Uhlíř, bývalý ústavní soudce a někdejší místopředseda České advokátní komory. „Výsledkem mé činnosti bude stručná zpráva, která popíše proces přijetí daru, upozorní na zjištěná pochybení a navrhne nápravu. Zvláštní pozornost si zaslouží postup státu při odčerpávání nehmotných výnosů trestné činnosti a možné legislativní úpravy,“ vzkázal Uhlíř v dokumentu.

Zadání auditu i jmenování koordinátora kritizovala opozice. Piráti žádali právě to, aby se věcí zabýval NKÚ. Odpůrci tohoto postupu upozorňovali na to, že kontroly úřadu se běžně dějí v delším časovém horizontu. Koncem června Decroix uváděla, že nemá žádné informace o tom, že by úřad ve věci sám podnikal nějaké kroky, ceskajustice.cz

X X X

 REGIONY  BEZ  MILIONŮ,  FIALA  NIČÍ  VENKOV

Nový turistický resort se 150 hotely, aquaparkem nebo obrovskou pláží se otevřel na východě Severní Koreje, vítá však jen vyvolené, mezi které patří Rusové či politická elita. Jeho otevření využil Kim Čong-un k propagandě. Na východě Severní Koreje otevíral diktátor Kim Čong-un nové letovisko, ve kterém najdete 150 hotelů, aquapark i pětikilometrovou pláž. Resort, jehož výstavba se o šest let zpozdila, však neubytuje jen tak někoho. Vítá pouze domácí politickou elitu či ruské turisty. Na slavnostní otevření dorazil samotný vůdce s manželkou i dcerou. „Přijela jsem z Pchjongjangu. I v pokročilém věku jsem toužila přijet a být jednou z prvních turistek. Cítím se plná energie a mám pocit, že jsem omládla. Jako by se z 80leté ženy stala 60letá,“ řekla jedna z návštěvnic. Resort je vystavěn v blízkosti přístavního města Wonsan, které bývalo prosperující oblastí. Z Japonska sem lodě dovážely turisty, ojetá auta nebo jízdní kola, to však skončilo v roce 2006 po prvním severokorejském jaderném testu. „Někteří lidé sní o návštěvě Severní Koreje. Je to úžasná země, uzavřená, a možná proto pro lidi tak přitažlivá,“ řekla generální ředitelka společnosti, která pořádá zájezdy z Vladivostoku do Pchjongjangu, Inna Muchinová. Záběry sice ukazují nadšené lidi na plážích, faktem ale je, že turistický ruch v komunistické zemi nikdy nevzkvétal. Chudá země si tak otevřením resortu může přivydělat. X X X Izraelci na okupovaných územích pronásledují i křesťany Křesťanské město Tajbeh na Západním břehu Jordánu se nedávno stalo terčem útoků izraelských osadníků. Duchovenstvo i obyvatelé hlásí žhářství, ničení majetku a rostoucí tlak na křesťanskou komunitu. Křesťanská města na Západním břehu Jordánu a jinde ve Svaté zemi čelí stále častějším útokům izraelských osadníků. Jedním z hlavních cílů nedávných incidentů se stalo Tajbeh (At-Tajdžiba), které se nachází východně od Ramalláhu a je známé jako jedno z posledních křesťany osídlených měst na Západním břehu Jordánu. Podle místních duchovních jsou útoky osadníků přímo namířeny proti křesťanské identitě a dědictví obyvatel. 7. července byl zapálen městský hřbitov a historický kostel sv. Jiří (Al-Khadr), který pochází z 5. století. Duchovní zdůraznili, že „nebýt bdělosti obyvatel a rychlého zásahu hasičů, škody mohly být mnohem katastrofálnější“. Zdůraznili také, že k podobným incidentům dochází již dlouho a problém se týká i dalších míst, včetně Jeruzaléma. Duchovní poukazují na to, že osadníci pravidelně pasou dobytek na zemědělských pozemcích Tajbehu, čímž poškozují olivové háje, které jsou základem obživy místní komunity. Tato situace omezuje schopnost zemědělců obdělávat půdu a brání jim v přístupu k jejich polím. Prohlášení zdůrazňuje, že „tato porušení přesahují rámec provokace; přímo poškozují olivové háje – klíčový zdroj obživy obyvatel Tajbehu – a brání zemědělcům v přístupu k jejich půdě a v jejím obdělávání.“ Ve svém prohlášení tři kněží z Tajbehu vyzvali k mezinárodní akci, včetně vyšetřování žhářství, vyvíjení diplomatického tlaku na Izrael, vyslání církevních delegací do města a poskytnutí podpory obyvatelům. Podle údajů BBC Izrael od okupace Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma vybudoval přibližně 160 okupačních  osad. Velká většina mezinárodního společenství považuje tyto osady za nelegální podle mezinárodního práva, ačkoli Izrael tento výklad zpochybňuje. Činy osadníků mají za cíl zastrašit Palestince a donutit je opustit své vesnice, což umožňuje zabírání půdy. K přímému pronásledování křesťanů dochází i ze strany izraelského státu. V dubnu židovská policie blokovala velikonoční oslavy a vyháněla křesťany z míst bohoslužeb. Na internetu se objevily záběry izraelských sil, které brání papežskému nunciovi a dalším věřícím ve vstupu do chrámu Božího hrobu, server vasevec.cz X X X

 

Nový slabý článek NATO? Slovinci budou volit mezi setrváním v Alianci a odchodem.

Slovinský premiér Robert Golob minulý pátek oznámil, že se chystá vyhlásit konzultativní referendum ohledně členství v Severoatlantické alianci. Rozhodl tak poté, co parlamentem přes jeho nesouhlas prošlo schválení jiného referenda, v jehož rámci se mají Slovinci vyjádřit k navyšování zbrojních výdajů. Analytici varují před oslabením jednoty Aliance.

„Existují pouze dvě možnosti. Buď zůstaneme v NATO a budeme platit členské příspěvky, nebo alianci opustíme. Všechno ostatní je populistický podvod na občany Slovinska,“ řekl Golob podle vládního prohlášení. Návrh na konzultativní referendum by měl formálně předložit příští týden.

Tah slovinského premiéra je součástí snahy o zmírnění škod v reakci na úspěšnou iniciativu strany Levice, která prosazuje konzultativní referendum ohledně zvýšení výdajů na obranu. Slovinců se bude ptát, „zda jsou pro zvýšení návrhů na obranu Slovinska na tři procenta HDP ročně v roce 2030, což představuje přibližně 2,1 miliardy eur“ (51 miliard korun).

Slovinští poslanci v pátek návrh nečekaně schválili v poměru 46 ku 42 hlasům. Proti byla Golobova liberální strana Hnutí za svobodu, zatímco menší koaliční partneři – sociální demokraté a strana Levice – hlasovali pro. Návrh podpořila také konzervativní opozice, čímž se prohloubily rozpory uvnitř vládního b

Slovinsko se 24. června na summitu NATO v Haagu spolu s dalšími členskými státy zavázalo, že do roku 2035 zvýší vojenské výdaje až na pět procent HDP. Zároveň však patří mezi deset zemí, kterým se za rok 2024 nepodařilo splnit cíl ve výši dvou procent HDP. Lublaň uvedla, že se ho snaží dosáhnout do roku 2025.

Referenda jsou pouze konzultativní a pro jejich výsledky pro vládu nebudou závazné. Nápad s protireferendem měl „rozptýlit jakékoli pochybnosti o skutečné vůli lidu“, uvedl Golob.

Šéf opoziční strany SDS Janez Janša, který je věrným spojencem maďarského premiéra Viktora Orbána a oddaným příznivcem Donalda Trumpa, premiéra vyzval, aby iniciativu spojil s hlasovním o nedůvěře. Golob výzvu odmítl. Dřívější trojnásobný premiér Janša usiluje o návrat k moci v parlamentních volbách plánovaných na rok 2026.

Analytici upozorňují, že referenda ve Slovinsku by se mohla stát „dárkem“ pro nepřítele NATO v čele s Ruskem. To se podle nich bude snažit situaci zneužít k prohloubení rozporů uvnitř Aliance.

 X X X

 EU vyhodila tlumočnici. Psala si poznámky při jednání se Zelenským, všimli si Češi.

Evropská komise propustila tlumočnici z ukrajinštiny najatou na tlumočení setkání nejvyšších představitelů EU. Během jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským loni v prosinci si podle všeho psala poznámky, což je na podobných jednáních zakázáno. Existovaly tak obavy z narušení bezpečnosti. Podle portálu Meduza na zvláštní chování tlumočnice upozornili její čeští kolegové.

 Ve svém prohlášení pro bruselský server Politico Evropská komise uvedla, že podnikla kroky kvůli „incidentu souvisejícím s pořizováním poznámek“ během zasedání Evropské rady, kterého se 19. prosince 2024 účastnil i Zelenskyj.

Podle pravidel Komise je pořizování písemných poznámek na citlivých zasedáních, kde se projednávají otázky, jako je obrana a bezpečnost, zakázáno. Tato pravidla byla zavedena v reakci na obavy z možné špionáže a předávání informací nepřátelským státům, jako je Rusko.

Schůzka se tehdy konala nedlouho po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a evropští spojenci na ní ukrajinské hlavě státu přislíbili další vojenskou i finanční podporu Kyjevu a rovněž pomoc s ochranou energetické infrastruktury.

Během jednání si v jednu chvíli čeští tlumočníci všimli, že jejich kolegyně, která má na starosti překlad z francouzštiny do ukrajinštiny, si dělá poznámky, popsal portál Meduza. Incident byl nahlášen bezpečnostní službě, která překladatelku vykázala.

„Zápisky byly okamžitě zabaveny,“ uvedla unijní exekutiva. „Po pečlivém zvážení faktů přijala Komise vhodná opatření, aby se podobný incident v budoucnu neopakoval. V tomto konkrétním případě bylo rozhodnuto, že služby dotyčné tlumočnice už nebudou využívány,“ dodala Komise.

Podle deníku Le Monde pracovala tlumočnice na volné noze a EU ji najala, aby pomohla unijním vůdcům komunikovat s ukrajinským prezidentem. Vyšetřování incidentu bylo nyní předáno belgickým úřadům.

Jméno tlumočnice nebylo zveřejněno, francouzský list o ní informuje jako o „paní I.“ Podle Le Monde se narodila do ruské rodiny a má sestru, která je také překladatelkou. Jedna z nich se narodila v Rusku. Sestry nějakou dobu žily na Ukrajině. Asi 20 let pracovaly jako nezávislé překladatelky pro NATO, Evropskou komisi a také na francouzských ministerstvech obrany a zahraničních věcí.

 X X X

 Maďarsko si stěžuje Kyjevu. Tvrdí, že armáda ubila ukrajinského Maďara

Maďarsko si ve čtvrtek předvolalo ukrajinského velvyslance, aby protestovalo proti smrti člena tamní maďarské menšiny. Muž byl podle Budapešti ubit při nucené mobilizaci do ukrajinské armády, což Kyjev popírá.

„Je nehorázné a nepřijatelné umlátit někoho k smrti, a to ještě Maďara, jen proto, že nechtěl jít do války a nechtěl se účastnit nesmyslného zabíjení,“ napsal na Facebooku náměstek maďarského ministra zahraničí Levente Magyar. „Na Ukrajině byl zabit Maďar jen proto, že nechtěl do války,“ dodal.

Tvrdil, že armádní náborčí při nuceném odvodu do vojska zbili Maďara ze Zakarpatské oblasti, který později podlehl zraněním. Ukrajinští vojáci měli muže bít železnou tyčí, natlačit do dodávky a odvézt do náborového centra. Rodinným příslušníkům prý tvrdili, že je vše v pořádku, ale dotyčný muž nakonec na následky zranění zahynul. Maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil pozůstalým soustrast.

Na sociálních sítích sestra zbitého muže uváděla, že pětačtyřicetiletý József Sebestény zemřel tři týdny poté, co jej zbili, ale její zpráva už není na internetu dostupná. Provládní maďarský portál Mandiner napsal, že muž zemřel v neděli, uvádí agentura AFP a zdůrazňuje, že informace nemohla nezávisle ověřit.

Ukrajinská armáda na sociální síti sdělila, že dotyčný muž byl 14. června v souladu se zákonem zmobilizován, ale o čtyři dny později bez povolení opustil svou jednotku. Podle armády zemřel na „plicní embolii bez známek tělesného zranění svědčících o násilí“. Armáda rovněž odmítla obvinění, že by prováděla „násilnou mobilizaci“. „Jsme otevřeni transparentnímu prozkoumání okolností situace v rámci ukrajinského práva a podporujeme princip nevměšování se do vnitřních záležitostí suverénních států,“ píše.

Systém vojenské mobilizace na Ukrajině oplývá skandály a je široce kritizován jako neefektivní, zkorumpovaný a nespravedlivý, přestože armádě chybějí čerství vojáci k obraně země před Ruskem, jehož vojska na Ukrajinu vtrhla v únoru 2022. Mnoho ukrajinských mužů, kteří mají za válečného stavu zakázáno opustit zemi, se ukrývá, aby se vyhnuli povolání do armády. Jiní platí vysoké částky převaděčům za útěk ze země, při kterém leckdy riskují své životy.

Maďarsko, jehož vláda je v EU vnímána jako proruská, obviňuje Kyjev z porušování práv maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny a staví se proti povolávání těchto Maďarů do ukrajinské armády. Orbán je také jedním z mála evropských lídrů blízkých Kremlu. Staví se proti jakékoli vojenské pomoci Kyjevu, dodala AFP.

Zakarpatská oblast byla v meziválečném období součástí Československa pod názvem Podkarpatská Rus. Dříve býval tento region součástí Uherska. K Maďarsku byl opět připojen v předvečer druhé světové války, než jej nakonec zabral Sovětský svaz.

 X X X

Debakl unijní delegace. Libyjci vyhostili komisaře, Řecko dál čelí přílivu migrantů.

Diplomatický debakl v Libyi odhalil hluboké neshody mezi státy EU i slabiny unijní diplomacie. Delegace vedená rakouským eurokomisařem byla vyhoštěna z východolibyjského Benghází, kde sídlí vláda rebelů, a obviněna z porušení suverenity. Řecko v reakci na rostoucí migraci z Libye přistoupilo k přísným opatřením.

 Mise vedená eurokomisařem pro migraci Magnusem Brunnerem měla jednat o omezení pašování migrantů do Evropy, ale setkání ztroskotalo ještě před začátkem.

Delegace vysokých představitelů EU včetně ministrů z Itálie, Malty a Řecka nejprve navštívila hlavní město Tripolis, kde sídlí mezinárodně uznávaná vláda. Právě tato zastávka ale vyvolala hněv východních libyjských úřadů, které ji považují za akt nepřátelství. Situaci navíc zhoršilo i to, že skupina chtěla v Benghází jednat výhradně s velitelem východní armády Chalífou Haftarem podporovaným Ruskem, přičemž odmítala účast dalších civilních ministrů.

Podle informací serveru Politico Haftar na jednání naopak přítomnost i jeho klíčových ministrů vyžadoval, s čímž delegace z Bruselu nakonec souhlasila pod podmínkou, že ze schůzky nebudou pořízeny žádné fotografie. Libyjský generál tuto možnost ale razantně odmítl a nechal evropskou návštěvu vyhostit.

Jeden z unijních diplomatů serveru Politico anonymně připustil, že mise byla špatně připravená a že šlo „rozhodně o chybu“, která vyžaduje změny ve vnitřní politice. Další z úředníků uvedl, že věděli o riziku „připravené pasti“, ale doufali, že Haftar využije příležitost k posílení své legitimity jednáním s EU.

„Za vše může Brusel“

Po incidentu se okamžitě rozhořela debata o vině a odpovědnosti za selhání mise. Řím i Atény zdůraznily, že celou návštěvu organizovala Evropská komise. Řecký ministr zahraničních věcí Giorgos Gerapetritis řekl tamním médiím, že šlo o akci připravenou Komisí a že řecká strana nenesla odpovědnost za její organizaci. „Došlo k organizačnímu selhání, které vedlo i k nedodržování diplomatických protokolů,“ vysvětlil.

Také italský ministr vnitra Matteo Piantedosi naznačil, že za zmatky nese odpovědnost Brusel. „Jednalo se o schůzku, která byla na poslední chvíli zrušena kvůli nespokojenosti libyjské strany s přílišnou horlivostí některých úředníků evropské delegace,“ uvedl.

Zatímco Evropská komise označila konflikt za „protokolární problém“ a slíbila udržení otevřených komunikačních kanálů, východolibyjská vláda v oficiálním vyjádření uvedla, že pokud s ní chce EU jednat, musí brát v úvahu rozdělení země i požadavky jejího východního vedení. Podle webu Euractiv Haftar a jeho okolí incident využívají i k tlaku na EU, aby uznala jejich legitimitu a přestala podporovat výhradně tripoliskou vládu.

Řecko migranty zavírá do center

Diplomatické fiasko v Benghází má přímé dopady na vnitřní politiku v EU. Nejostřeji zareagovalo Řecko, které dlouhodobě čelí bezprecedentnímu přílivu migrantů z libyjských břehů. Jen na Krétu a ostrov Gavdos dorazilo letos přes sedm tisíc lidí, přičemž jen v uplynulém týdnu to bylo více než 1 500. Řecké složky spolu s agenturou Frontex v posledních dnech zachránily stovky lidí na vratkých plavidlech.

Premiér Kyriakos Mitsotakis ve středu v parlamentu oznámil radikální opatření. Na tři měsíce se pozastaví zpracovávání azylových žádostí migrantů připlouvajících ze severní Afriky. Všichni nově příchozí budou zadrženi v uzavřených centrech. Podle vlády je cílem odradit migranty ještě před vyplutím a vyslat jasný signál pašerákům, že cesta do EU se stává mnohem méně schůdnou.

Řecko podle webu Euractiv s obavami sleduje politické manévry východní Libye. Chalífa Haftar údajně zvažuje potvrzení námořní dohody s Tureckem o vymezení mořských zón, kterou Atény považují za nelegitimní, protože ignoruje řecký ostrov Krétu. Evropská unie opakovaně zdůraznila, že tato libyjsko-turecká dohoda porušuje mezinárodní právo a nemůže být proto právně závazná pro třetí státy.

X X X

Rusko chrlí drony ve velkém díky Číně. Dokumenty odhalují spoluprác

Rusko nyní vyrábí víc bezpilotních letounů než Ukrajina. Umožňuje mu to seslat na ni víc dronů za jediný den než předtím za celý měsíc. Dronovou produkci navyšuje i přes mezinárodní sankce díky dodávkám z Číny. Dokumenty ruské firmy odhalují její spolupráci s čínskými podniky.

Rusko ve středu na Ukrajinu vyslalo více než 728 dronů. Za jedinou noc jich tak použilo více než minulý rok za celý červenec. „Neustále překonávají další rekordy,“ přiznal mluvčí ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat.

Vrchní velitel ukrajinské armády generál Oleksandr Syrskij uvedl, že počet raketových a bezpilotních útoků na ukrajinské území se v červnu proti květnu zvýšil o 60 procent, což ukazuje na prudkou eskalaci ruské vzdušné kampaně. Podle britské neziskové organizace Center for Information Resilience Rusko od počátku roku na Ukrajinu zaútočilo více než 24 000 bezpilotními letouny.

Aero-HIT už vyrábí ve svém závodě v Chabarovsku u hranic s Čínou bezpilotní letoun, jejž ruská armáda využívá k útokům na Cherson. Firma tvrdí, že závod letos bude mít kapacitu až 10 000 dronů měsíčně.

 X X X

 Srazila a zabila dívku na přechodu, ženu šéfa Lufthansy pustili z Itálie domů

Italské úřady umožnily manželce šéfa Lufthansy Vivian Spohrové odjet ze země, přestože je vyšetřována kvůli podezření ze zabití. Podle vyšetřovatelů srazila na přechodu dívku, která později zemřela. Podle italských médií se Spohrová vrátila do Německa.

Prokuratura v sardinském městě Tempo Pausania Spohrovou vyšetřuje v souvislosti se zabitím člověka kvůli porušení pravidel silničního provozu. Podle vyšetřovatelů svědci a záběry z kamer ukazují, že vůz řízený Spohrovou zabil na přechodu pro chodce dívku. Nehoda se stala ve středu v letovisku Porto Cervo.

Policie sice Spohrovou krátce po nehodě zadržela, úřady ji však nevzaly do vazby, takže manažerka mohla odcestovat zpět do Německa. Za čin, ze kterého je vyšetřovaná, jí hrozí dva až sedm let vězení.

Skupina Lufthansa, které šéfuje manžel německé automobilistky Carsten Spohr, se letos stala minoritním akcionářem v italské letecké společnosti ITA, ve které drží většinu italský stát. Podle deníku Corriere della Sera Lufthansa odmítla věc komentovat, protože jde o soukromou záležitost.

 X X X

 Sám si ho podepsal. Šéf junty v Mali nyní má nekonečný prezidentský mandát

Šéf junty v africkém Mali Assimi Goïta ve čtvrtek podepsal zákon, který mu umožní neomezený prezidentský mandát, píše agentura AFP. Zákon už minulý týden odsouhlasilo vedení vojenského režimu, zbýval tak už jen Goïtův podpis, aby se tak stal novým prezidentem země.

Mandát je Goïtovi udělen na pět let, lze ho prodlužovat tak dlouho, „dokud je to potřeba“, a to bez voleb. Zákon tak Goïtovi umožňuje stát v čele této západoafrické země nejméně do roku 2030.

„Prezident dohlíží nad Ústavou a Chartou přechodu země. Plní funkce hlavy státu po dobu pěti let, které lze prodloužovat tak dlouho, jak bude třeba, až do obnovení míru v zemi,“ stojí v novém předpisu.

Malijská armáda uskutečnila puč v srpnu 2020, kdy svrhla prezidenta Ibrahima Boubacara Keïtu a viceprezidentem se stal velitel armády Assimi Goïta. V květnu 2021 pak armáda svrhla prozatímního prezidenta Bah Ndawa a předsedu přechodné vlády Moctara Ouaneho a Goïta se stal prozatímním prezidentem.

Znění zákona ale nevylučuje, že vůdce junty může vládnout i kratší dobu, pokud „budou splněny podmínky pro uspořádání transparentních prezidentských voleb“. Goïta sliboval, že rok po puči zorganizuje volby. Tento slib ale nikdy nesplnil. Letos v květnu také vojenský režim rozpustil všechny politické strany.

Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně islamistům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu.

Mali se po dvou pučích odvrátilo od dřívějších západních partnerů a začalo se vojensky i politicky orientovat na Rusko. Předloni v zemi skončila mírová mise Spojených národů MINUSMA, ve které sloužili vojáci z několika evropských zemí. Své vojáky z bývalé kolonie úplně stáhla i Francie. V zemi naopak na pozvání junty působila ruská žoldnéřská Wagnerova skupina, v současné době někdy označovaná Africa Corps.

 X X X

 Upřímně tomu věřily. Soud osvobodil ženy, které tvrdily, že Macronová bývala muž

Odvolací soud v Paříži ve čtvrtek zprostil viny dvě ženy, které na internetu šířily pomluvu, že manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová je transžena. Tato dezinformace se ujala hlavně ve Spojených státech, píše agentura AFP.

„Uvidíme, co budeme s mými klienty dělat, ale samozřejmě s tímto rozsudkem nesouhlasíme,“ uvedl advokát francouzské první dámy Jean Ennochi.

Soud první instance původně oběma obžalovaným, Natache Reyové a Amandine Royové, loni v září udělil pokuty 500 eur (12 600 korun) a odškodné osm tisíc eur (200 tisíc korun) pro Macronovou a 5 tisíc eur (126 tisíc korun) pro jejího bratra Jeana-Michela Trogneuxa.

Podle listu Le Monde však odvolací soud ve čtvrtek rozhodl, že obě odsouzené chybovaly „v dobré víře“, a pokuty tak platit nemusí. Další vysvětlení soudci neposkytli.

„Natacha Reyová, stíhaná, pronásledovaná, odsouzená. Ale nakonec zproštěná viny,“ řekl právník první z žen François Danglehant, když dotyčná opouštěla soudní síň za přítomnosti asi tří desítek příznivců.

Od zvolení Emmanuela Macrona prezidentem v roce 2017 se opakovaně objevuje teorie, podle které Macronová, rozená Trogneuxová, nikdy neexistovala. Její identitu údajně přijal její bratr Jean-Michel poté, co podstoupil operaci kvůli změně pohlaví. Macronová má přitom z prvního manželství tři děti.

V roce 2021 dvě nyní osvobozené ženy výrazně přispěly k šíření této teorie, která se uchytila zejména v USA u tamní krajní pravice. Macronová v červenci 2022 podala trestní oznámení.

Reyová vystupuje jako nezávislá novinářka a Royová se prezentuje jako médium. Ženy spolu v roce 2021 natočily čtyřhodinový rozhovor o „podvodu“ a „státní lži“, který vysílaly na YouTube. Podrobně v něm rozebíraly osobní život rodiny Trogneuxových, dětství Brigitte a její údajné operace. Tvrdily také, že její tři děti ve skutečnosti nejsou jejími potomky.

Dezinformacím o změně pohlaví už v minulosti čelilo několik vysoce postavených političek, například bývalá americká první dáma Michelle Obamová, bývalá americká viceprezidentka a kandidátka na prezidentku Kamala Harrisová nebo někdejší novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.

X X X

 První grandslamový titul z mixu! Siniaková po boku Verbeeka vyhrála Wimbledon.

Dosud sbírala grandslamové trofeje výhradně ve čtyřhře, nyní slaví premiérovou v mixu. Kateřina Siniaková společně s Nizozemcem Semem Verbeekem ovládli Wimbledon, ve finále porazili Luisu Stefaniovou z Brazílie a Joea Salisburyho z Velké Británie dvakrát 7:6. Česká tenistka získala už jedenáctý titul z podniků velké čtyřky, v Londýně ji ještě čeká klasický debl, v němž v pátek nastoupí k semifinále.

 Siniaková s Verbeekem hráli první společný turnaj a na cestě k triumfu ztratili pouze jeden set. Pro oba šlo o premiérové finále grandslamového mixu, naopak Salisbury i Stefaniová už v této disciplíně v minulosti slavili.

Česká tenistka ve smíšené čtyřhře navázala na olympijské zlato, které ukořistila loni v Paříži s Tomášem Macháčem, Verbeek se radoval ze svého vůbec prvního grandslamového titulu.

„Na kurtu jsme se hodně bavili. A skvělé bylo i vrátit se na centrkurt, byla tu úžasná atmosféra,“ říkala krátce po převzetí poháru.

Ve Wimbledonu může letos získat ještě trofej ve čtyřhře, s Taylor Townsendovou ze Spojených států si v pátek zahrají semifinále s tchajwansko-lotyšskou dvojicí Sie Šu-wej, Jelena Ostapenková. Loni nejslavnější turnaj světa opanovaly.