Varuje ruský historik Sergej Medveděv. Rusko a Amerika zažívají nečekané líbánky, Trump při jednáních o Ukrajině zcela přebírá ruská stanoviska. Co to znamená pro Evropu? „Destruktivní potenciál spojenectví dvou někdejších protivníků nesmíme podceňovat. Putin a Trump jsou monomaniaci posedlí myšlenkou rozvrátit liberální světový řád. Jejich zbraní je chaos,“ píše v komentáři pro iDNES Premium ruský historik Sergej Medveděv.

 Ještě před pár měsíci by tato zpráva zněla absurdně, ale dnes je to fakt: v Rusku se s pompou slaví sto dní prezidentství Donalda Trumpa.

V Moskvě se k tomuto významnému výročí koná vědecká konference, na které zazní přednášky typu „Co přichází po svobodném světě?“. Dvorní historik Vladimir Medinskij prohlašuje, že Trumpův plán na ukončení války na Ukrajině vstoupí do ruských učebnic dějepisu, a propagandistické talk show plní chvalozpěvy na amerického prezidenta a mírotvůrce.

Destruktivní potenciál spojenectví dvou někdejších protivníků nesmíme podceňovat – žádný nový svět sice nikdy nevytvoří, ale mohou zničit ten starý.

X X X

Rusko je připravené na dohodu o Ukrajině. Potřebujeme doladit detaily, tvrdí Lavrov

Spojené státy a Rusko postupují správným směrem k ukončení války na Ukrajině a Moskva je připravena uzavřít dohodu, ale některé její specifické prvky ještě zbývá dojednat. Řekl to ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s americkou televizní stanicí CBS News.

 Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že se domnívá, že Spojené státy s Ruskem už mají dohodu o ukončení války na Ukrajině a že zbývá uzavřít dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Prohlášení prezidenta (Trumpa) zmiňuje dohodu a my jsme připraveni dohody dosáhnout, ale stále existují některé konkrétní body, prvky této dohody, které je třeba doladit,“ řekl Lavrov v pořadu Face the Nation, z nějž CBS News v noci na pátek zveřejnila úryvek na svém webu a který v celém rozsahu odvysílá v neděli.

„Pokračujeme v kontaktech s americkou stranou ohledně situace na Ukrajině, je několik signálů, že se ubíráme správným směrem. Především proto, že prezident Trump je pravděpodobně jediným lídrem na Zemi, který uznal potřebu řešit základní příčiny této situace,“ prohlásil Lavrov.

 Komentáře šéfa ruské diplomacie přišly týž den, kdy při masivním raketovém útoku na Kyjev zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 90 bylo zraněno. Moskva útok označila za úder proti vojensko-průmyslovému komplexu a Lavrov v rozhovoru zopakoval tvrzení, že Rusko neútočí na civilní objekty. „Zaměřujeme se pouze na vojenské cíle nebo na civilní objekty využívané armádou,“ řekl Lavrov a dodal, že ruský prezident Vladimir Putin to řekl „již mnohokrát a ani tentokrát tomu nebylo jinak.“

Útok na Kyjev, nejtvrdší od začátku roku, kritizovali evropští představitelé a také Trump, který se nechal slyšet, že „jej netěší“, a na své sociální síti Truth Social Putinovi vzkázal: „Vladimire, přestaň!“ Později Trump prohlásil, že USA vyvíjejí na Rusko silný tlak, aby uzavřelo dohodu o příměří, ale že o ni musí mít zájem také Ukrajina. Moskva podle Trumpa už učinila „dost velký ústupek“, když nabídla, že se přestane snažit získat kontrolu nad celým ukrajinským územím.

 X X X

 Rusko je ochotno jednat bez předběžných podmínek, řekl Putin. Trump mu nevěří

Ruský prezident Vladimir Putin řekl Trumpovu vyslanci Stevovi Witkoffovi, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Mezitím americký prezident vzhledem k útokům na ukrajinská města zpochybnil snahy ruské strany o ukončení války. Zároveň Rusku pohrozil sankcemi, včetně bankovních.

 Trump mezitím na své sociální síti Truth Social napsal, že Putin vzhledem k útokům na civilisty v ukrajinských městech možná válku nechce zastavit, takže bude nucen jednat s Ruskem jinak, a to přes sankce, včetně těch bankovních. Spojené státy se snaží domluvit zastavení války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022 invazí na Ukrajinu.

„Putin neměl v posledních dnech důvod posílat střely do civilních oblastí a na města. To mě přivádí na myšlenku, že válku možná nechce zastavit,“ řekl Trump. „Příliš mnoho lidí umírá!!!“ uvedl americký prezident, který jako možnou reakci zmínil bankovní a sekundární sankce.

Trump ve svém příspěvku rovněž kritizoval některé novináře, kteří šéfovi Bílého domu vytýkají jeho přístup k Rusku a ochotu ponechat Moskvě okupovaná ukrajinská území. Trump v této souvislosti znovu zopakoval, že za krádež Krymu bez jediného výstřelu může někdejší americký prezident Barack Obama, za jehož vlády Rusko ukrajinský poloostrov v roce 2014 anektovalo. Odpovědnost za válku na Ukrajině pak Trump opět připsal svému předchůdci Joeu Bidenovi.

„Snažím se jen vyčistit nepořádek, který mi po Obamovi a Bidenovi zůstal. A že je to tedy nějaký binec,“ dodal.

Americký prezident na sociální síti Truth Social také vyjádřil přesvědčení, že Ukrajina a Rusko jsou velmi blízko mírové dohodě. V pátek o cestě k možnému míru jednal s Putinem v Moskvě Witkoff.

Putinův poradce Jurij Ušakov k tomu uvedl, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. To potvrdil i Peskov, podle kterého Putin americkému vyslanci řekl, že je Rusko připraveno k přímým rozhovorům s Ukrajinou.

 X X X

 Z Moskvy vyrazili Noční vlci. Motorkáři chtějí dorazit do Berlína, problémem jsou unijní sankce

Z Moskvy se v sobotu vydaly stovky příslušníků motorkářského klubu Noční vlci na turné, na němž si chtějí připomenout 80. výročí konce druhé světové války. Konečným cílem jízdy obávaného „ultrapatriotistického“ klubu je německé hlavní město Berlín, uvedla agentura DPA.

 Ruští motorkáři chtějí 9. května dojet do Treptowského parku ve východní části Berlína, kde je největší berlínský památník věnovaný vojákům Rudé armády. „To bude symbolizovat nejen vítězství nad fašismem, ale také nepomíjející hodnoty mírového soužití a přátelství mezi národy,“ uvedl klub ve svém prohlášení.

Vítězství v takzvané Velké vlastenecké válce Rusové slaví 9. května, tedy o den později než v Evropě. V době podpisu kapitulace Německa totiž bylo v Berlíně 23.00, ale v Moskvě už byla hodina po půlnoci.

 Podle DPA není jasné, zda se motorkářům podaří dostat se do Evropské unie. Na klub a jeho jednotlivé členy byly uvaleny sankce kvůli jejich postoji k Ruskem napadené Ukrajině.

Sobotní odjezd bikerů z ruské metropole se uskutečnil současně se zahájením motorkářské sezony. Téměř hodinu trvalo, než stovky motorkářů vyjely z areálu klubu. V Moskvě kvůli nim bylo uzavřeno několik ulic. Na některých strojích bylo podle DPA vidět i písmeno Z, tedy v Německu zakázaný symbol ruské invaze na Ukrajinu.

Noční vlci jsou považováni za podporovatele ruského prezidenta Vladimira Putina, který se v roce 2014 s motorkáři projel po anektovaném Krymu.

Kontroverzní spolek už dříve uvedl, že Noční vlci chystají takzvanou Cestu vítězství od 26. dubna do 9. května Ruskem, ale také například přes Česko a Slovensko.

Noční vlci každoročně organizují jízdy evropskými státy včetně Česka u příležitosti výročí konce druhé světové války. Jejich akce ale budí u úřadů nevoli, neboť spolek bývá označován za krajně nacionalistický. Některé země tyto výpravy považují za provokaci a hodnotí je jako bezpečnostní riziko.

Web Seznam Zprávy před časem napsal, že brněnský krajský soud nařídil likvidaci spolku, pod kterým působila česká buňka Nočních vlků. Důvodem je to, že spolek podle soudu neplní zákonné povinnosti.

 X X X

KARDINÁL  VARUJE  PŘED  VOLBOU  NOVÉHO  PAPEŽE,

KARDINÁLA   NĚMCE   MŮLLERA

„Heretický papež přinese rozkol v církvi.“ Ortodoxní kardinál varuje před konkláve

Pokud měl zesnulý papež František ve vatikánských řadách nějakého neskrývaného nepřítele, byl jím německý kardinál Gerhard Müller. Stoupenec konzervativního křídla před blížící se konkláve varuje, že v případě vítězství dalšího liberálního kandidáta čeká římskokatolickou církev velký otřes. Ten může vést až k rozštěpení.

 Sedmasedmdesátiletý Müller je ve Vatikánu dlouhodobě jedním z mála mužů, kteří si nehrají na přehnanou diplomacii a v rozhovorech si neberou servítky. Je zároveň lídrem konzervativní větve, pro niž je Františkovo heslo „soucit je vždy víc než dogma“ špatným vtipem. Na blížící se konkláve, kde kardinálové vyberou novou hlavu římskokatolické církve, podle něj půjde o hodně.

Pokud jste viděli výborný stejnojmenný film, který loni sbíral úspěchy v kinech i na festivalech, a myslíte si, že o vatikánských pletichách víte všechno, německý kardinál vás vyvede z omylu. „Není to žádná hra na sílu, již vedou hloupí lidé bažící po manipulaci ostatních. Ten film nemá s realitou společného vůbec nic,“ vysvětluje.

Například Františkovo sbližování s Čínou přirovnává ke klanění se Vatikánu před nacistickým režimem před 2. světovou válkou.

 X X X

 K papežovu hrobu míří řady věřících. O začátku konkláve se rozhodne na začátku týdne

 K hrobu papeže Františka v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě začaly po jeho sobotním pohřbu chodit řady věřících. Stanovit datum zahájení volby jeho nástupce by měla kongregace kardinálů, která zasedne v pondělí ráno, informovala italská televize Sky TG24. Konkláve by podle ní mělo začít mezi 5. až 10. květnem. Papež František zemřel 21. dubna.

Bazilika se otevřela v neděli v sedm ráno a už předtím tam čekaly stovky lidí, aby mohly navštívit papežův hrob, informovala agentura DPA. Podle ní je na hrobě jen jednoduchá mramorová deska s nápisem Franciscus. Bazilika bude otevřena do půl sedmé večer.

Kardinálové, kteří přijeli do Říma na papežův pohřeb z celého světa, se budou podle agentury AP příští týden scházet také proto, aby se lépe poznali. Diskutovat budou o budoucnosti katolické církve a na základě toho se pak také zřejmě rozhodnou při volbě nové hlavy 1,4 miliardy katolíků.

 Podle DPA je již v Římě téměř všech 135 kardinálů oprávněných volit. Vybírat papeže může kardinál mladší 80 let, dva se ale už z hlasování omluvili ze zdravotních důvodů.

Podle německého kardinála Reinharda Marxe, jehož v neděli citovala televize Sky TG24, nebude volba nového papeže trvat dlouho. „Příští týden využijeme k tomu, abychom se lépe poznali a došli k dohodě,“ řekl Marx v sobotu podle italské televize.

V pondělí zasedne kongregace kardinálů, která určí datum začátku volby nového papeže, uvedla televize Sky TG24. Mělo by to být mezi 5. až 10. květnem. Po sobotním pohřbu papeže Františka byly na fotbalovém stadionu Pedra Bidegaina v Buenos Aires k vidění obrazy a pocty papeži Františkovi, od vlajek až po sochu v životní velikosti, když papežův oblíbený fotbalový tým San Lorenzo poprvé od jeho smrti nastoupil na hřiště. „Je mi moc líto, že jsme ho ztratili,“ řekl Mohammed Abdallah, 35letý migrant ze Súdánu, který byl jedním z lidí, kteří Františka vítali na místě jeho posledního odpočinku. „František pomohl tolika lidem, uprchlíkům, jako jsme my, a mnoha dalším lidem na světě.

Nový papež se bude volit v Sixtinské kapli, která se v pondělí uzavře kvůli přípravám na toto tajné hlasování. Ze 135 kardinálů, kteří mohou volit novou hlavu katolické církve, jich papež František jmenoval 108 a často z různých koutů světa, například z tichomořského souostroví Tonga, z Barmy, Vietnamu, Východního Timoru, Indie, Nigérie či Ghany. Nejvíce volitelů ale bude opět z Evropy.

Mezi favority na nového papeže zmiňovanými médii patří Ital Pietro Parolin, za papeže Františka vatikánský sekretář. Ten je považován za vynikajícího diplomata a manažera, podle DPA ale mu může „uškodit“, že je mu jen 70 let. DPA napsala, že kardinálové si neradi vybírají někoho, kdo může zůstat v čele církve příliš dlouho.

Podle AP budou kardinálové řešit klíčovou otázku, zda vybrat někoho, kdo bude pokračovat v reformách a otevřenosti církve, jako to dělal papež František, či někoho, kdo patří ke konzervativnímu křídlu, či osobnost, která církev v tomto smyslu rozdělenou sjednotí.

  Další otázkou bude, zda kardinálové vyberou někoho z regionu, kde věřících přibývá, tedy z Asie či Afriky, čímž by ale podle AP mohli způsobit další otřes ve vatikánské byrokracii.

A ač se hovoří o řadě favoritů na nového papeže, mnoho analytiků se shoduje v tom, že obvykle je vybrán někdo, kdo mezi často zmiňovanými jmény vůbec nebyl.

 X X X

 VRAŹDA   AUTEM  V   KANADĚ

Řidič vjel do davu na festivalu v kanadském Vancouveru, zabil několik lidí

 Ve Vancouveru v Kanadě zemřelo několik lidí poté, co řidič najel autem do davu na festivalu, uvedla policie. Okolnosti nejsou známé, řidič je zadržen. „Jsem šokován a hluboce zarmoucen strašlivým incidentem,“ reagoval starosta města Ken Sim.

 Vancouverská policie v neděli oznámila, že několik lidí bylo zabito a několik dalších bylo zraněno poté, co řidič vjel do davu na pouličním festivalu v tomto městě na západě Kanady. Zranění lidé jsou převáženi do nemocnice.

Řidič byl vzat do vazby, uvedla policie v příspěvku na sociální síti X. Více informací zatím není k dispozici.

„Jsem šokován a hluboce zarmoucen strašlivým incidentem na festivalu Lapu Lapu Day,“ uvedl starosta Vancouveru Ken Sim a dodal, že další informace budou poskytnuty, jakmile budou k dispozici.

Z videí a snímků zveřejněných na internetu vyplývá, že řidič najel do davu vozem typu SUV. Na ulici poté zůstalo ležet mnoho lidí.

Festival byl připomínkou filipínského náčelníka Lapu-Lapu, který se v 16. století postavil proti španělským kolonizátorům. Pro Filipínce je to národní hrdina. Britská Kolumbie, kde Vancouver leží, se k oslavám připojila, neboť v této západokanadské provincii žije početná filipínská komunita.

 X X X

 HITLER  NEHAJLOVAL

 Přijel Hitler, on jako jediný nehajloval. Nacisté vzpurnému dělníkovi zničili život

 Píše se červen roku 1936 a v přístavním Hamburku se za přítomnosti Adolfa Hitlera koná slavnostní spouštění nové válečné lodi na vodu. Dav přihlížejících poslušně hajluje, jen on vzdorovitě stojí se založenýma rukama. Příběh Augusta Landmessera odhaluje další díl seriálu Slavné fotografie.

 Jméno fotografa neznáme, datum a místo pořízení však zcela jistě: slavná fotografie vznikla 13. června 1936 během slavnostního spouštění výcvikového plavidla Horst Wessel v hamburské loděnici Blohm + Voss.

Hajlující dělníci zdravící führera a řečnícího Rudolfa Hesse připomínají stádo ovcí, jen jeden z nich vyčnívá. August Landmesser si při slavnostním spuštění lodě pojmenované po mučedníkovi nacistické propagandy protestně zkřížil ruce na prsou.

Tehdy už neměl co ztratit. Rozhodl se tedy alespoň symbolicky vyjádřit nesouhlas s nacistickým režimem, který mu už přes rok házel klacky pod nohy. Především prostřednictvím norimberských zákonů, kvůli nimž se nemohl oženit se svojí životní láskou.

Narodil se v roce 1910 v německém městečku Moorrege nedaleko Hamburku. Dětství v chudobě a zkušenost první světové války ho jako statisíce jeho vrstevníků přivedly k nacistické straně, kterou viděl jako cestu k lepšímu životu.

Versailleská smlouva a zdrcující hospodářská krize poválečné Německo srazily na kolena. Nezaměstnanost stoupala a nacistická strana vedená Hitlerem se chopila příležitosti. Poníženému a zbídačenému Německu nabídla naději.

Se stále se zhoršující situací spousta Němců snadno podlehla Hitlerově charismatu a agresivní rétorice. Mladý August do NSDAP vstoupil v roce 1931, tedy dva roky předtím, než byl Hitler jmenován kancléřem.

Čtyři roky poté potkal Irmu Ecklerovou, mladou židovku, do které se zamiloval. Pár se zasnoubil a Irma otěhotněla. To samo o sobě stačilo k Albertově vyloučení ze strany, ale on si s tím nedělal starosti. Žil sen o šťastné rodině, ten však narazil na nacistické rasové zákony.

Zákon na ochranu německé krve a německé cti totiž stanovil, že „manželství mezi Židy a státními příslušníky německé nebo příbuzné krve je zakázáno. Taková manželství jsou neplatná, i když byla uzavřena v zahraničí za účelem obejití tohoto zákona“, a „mimomanželské vztahy mezi Židy a státními příslušníky německé nebo příbuzné krve jsou zakázány“.

 Ze svatby sešlo, Albertova žádost o sňatek byla zamítnuta. Zamilovaná dvojice se ale antisemitským regulím dál odmítala podvolit. Za čas se jí narodila dcera Ingrid.

Augustův akt vzdoru v červnu 1936 nebyl jen chvilkovým rozmarem. Byl to cílený projev odporu proti režimu. Když ho fotograf v davu hajlujících kolegů zachytil, Landmesser už věděl, že jeho rozhodnutí zůstat s Irmou bude mít následky. I tak nenápadný projev neposlušnosti byl v Hitlerově třetí říši krajně nebezpečný.

August a Irma se po téměř dvou letech ponižování a strachu pokusili utéct do Dánska. Byli však zadrženi a Augusta obvinili ze „znesvěcení rasy“. Přestože byl v červenci 1937 shledán vinným, podařilo se mu dosáhnout zproštění obvinění kvůli nedostatku důkazů.

Soud mu nicméně zakázal opustit zemi a varoval ho, že při opakovaném porušení norimberských zákonů poputuje rovnou do vězení. August neposlechl. Irma znovu otěhotněla a pár byl opět obviněn z „hanobení rasy a krve“.

Druhou dceru porodila ve vězení

Irmu si odvedlo gestapo, druhou dceru Irene porodila ve věznici Fuhlsbüttel. Pak prošla několika koncentračními tábory, až skončila v Ravensbrücku.

 Existuje několik Irminých dopisů, které potvrzují její nešťastné putování nacistickými lágry až do roku 1942. Tehdy byla s největší pravděpodobností v rámci akce T4 poslána do Centra eutanazie v Bernburgu a stejně jako dalších čtrnáct tisíc vězňů zavražděna. Její smrt úřady oficiálně potvrdily až čtyři roky po válce.

Akce T4 byl tajný program systematické vraždy lidí s tělesným a duševním postižením, prováděný v letech 1939–1945 v Německu a na okupovaných územích. Cílem bylo „očistit“ populaci od jedinců považovaných za „neužitečné“. Program vedl k zavraždění přibližně 200 tisíc lidí, často prostřednictvím plynových komor, injekcí nebo hladovění.

August si svůj trest odpykával v běžném vězení, propustili ho na začátku roku 1941. Tou dobou už v Evropě naplno zuřila nejstrašnější válka v historii, německá válečná mašinérie potřebovala neustálý přísun pracovníků, a tak Landmesser získal práci u dopravní společnosti Pust.

Většinu války tak strávil jako dělník, v roce 1944 ho ale přiřadili do trestného oddílu. Tyto jednotky byly složeny z odsouzených, zločinců, politických odpůrců a podobných pro režim „zbytečných“ osob. Šance jejích příslušníků na přežití byla velmi nízká.

Augustův prapor působil na Balkáně, kde se většinou věnoval protipartyzánským akcím a strážní službě. Vydržel tam však jen pár měsíců. August zahynul při bojích v Chorvatsku 17. října 1944. Stejně jako smrt jeho životní lásky, i jeho úmrtí bylo potvrzeno až o pět let později.

 Jejich dcery Ingrid a Irene válku přežily. Vyrůstaly v sirotčinci, poté se jich ujali pěstouni. Manželství jejich rodičů bylo v létě 1951 zpětně uznáno soudem a na podzim téhož roku Ingrid přijala příjmení Landmesserová. Mladší sestra Irene nadále používala příjmení Ecklerová.

 Fotografie Augustova tichého odporu se objevila až po pádu berlínské zdi. Objevili ji v archivu hamburských loděnic a následně ji otiskl magazín Die Zeit. Irene na ni identifikovala svého otce a v roce 1996 pak vydala knihu, ve které příběh své rodiny podrobně zmapovala. August se stal symbolem individuální odvahy v době, kdy Německo propadlo šílenství.

Zda je na fotce opravdu August Landmesser, nicméně není stoprocentně jasné. Podle jiné verze je na ni muž jménem Gustav Wegert, zámečník a zbožný křesťan, který pravici odmítal zvedat z přesvědčení, že člověk má poslouchat spíše Boha než člověka.

„Dochované portrétní fotografie Wegerta a Landmessera v obou případech ukazují velkou podobnost s dělníkem zachyceným na fotografii. Dodnes není zcela jasné, kdo oním mužem je,“ konstatovala před pár lety pro deník Süddeutsche Zeitung historička Simone Erpelová.

 X X X

 EKONOMKA  ŠVIHLÍKOVÁ  VĚŘÍ  TRUMPOVI,  VYŘEŠÍ  UKRAJINU

UKRAJINA  KAPITULACI  JAKO  NĚMECKO,  ZBAVIT  SE  I  FAŠISTŮ

NA  UKRAJINĚ  PO  HITLEROVI,  O  TOM  TRUMP  NEHOVOŘÍ

UKRAJINA  UŽ  DÁVNO  SKNČIT  S  VÁLKOU,  JAK  ŽÁDAL  PAPEŽ  FRANTIŠEK

UKRAJINA,  ZELENSKÝ  NIKDY  NEPOSLECHLi,  ANI  IZRAEL

 Švihlíková: Trump dá na osobní vztahy, zná to z byznysu. Buďme rádi, že Meloniová ví, jak na něj

Americký prezident Donald Trump dal Evropě naději, že chce uzavřít obchodní dohodu. Italské premiérce Giorgii Meloniové řekl, že přijede na návštěvu do Říma a zváží i setkání s evropskými představiteli. „Buďme rádi, že tady je nějaký styčný důstojník, kterému se dostalo trošku lepšího přijetí a který by možná mohl vyjednat dohodu, která by nebyla pro země Evropské unie úplně špatná,“ doufá v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

 Americký prezident Trump označil jednání s italskou premiérkou za fantastické a dokonce prohlásil, že obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií stoprocentně vznikne. Dosud přitom evropské státy kritizoval za to, že okrádají Ameriku a využívají jejích bezpečnostních záruk.

 Poslechněte si Švihlíkovou

„Bezesporu je patrné, že americká politika má svoje limity. Je jich několik, týkají se samozřejmě zejména vývoje na dluhopisovém trhu a potom i na trhu akciovém. Což je významný zdroj kupní síly pro zhruba 20 procent Američanů a ti skutečně drží spotřebu, což je hlavní motor americké ekonomiky,“ vypočítává Švihlíková.

„Je potřeba si uvědomit, že Trump je člověk, který dá hodně na osobní vztahy se státníky, na budování osobní důvěry. Je to věc, kterou zná z byznysu, je mu to blízké. Známe to už z jeho prvního období. Zkrátka a dobře, jsou političky, které s ním umějí dobře jednat a asi ví, na co bude slyšet. Ať už se to týká mexické prezidentky (Claudii Sheinbaumové) nebo právě italské premiérky,“ hodnotí.

‚Funkční páka‘

Francie však vyjádřila obavu, aby italská premiérka Meloniová s Trumpem nedomluvila něco, co nebude skutečně prospěšné pro Evropskou unii. Podle Švihlíkové je ale důležité, aby s Trumpem vyjednával někdo, komu bude nasloucháno.

 „Pokud Trump vychází lépe s Meloniovou než s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou nebo šéfkou diplomacie Kajou Kallasovou, což se dá dobře očekávat, tak prostě musíme nasadit páku, která je funkční,“ zdůrazňuje.

Švihlíková také připomíná, že mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a Meloniovou nepanují ideální vztahy. Zároveň největší Macronovou starostí podle ekonomky je, že on sám u jednání s Trumpem neseděl.

„Je to člověk, který má obrovské problémy doma ve své vnitřní politice. Jeho pozice je extrémně oslabená. Macron zoufale potřebuje někde zabodovat. Spíš bych řekla, že to jsou takové trošku kyselé hrozny z jeho pozice,“ říká a doplňuje:

„Buďme rádi, že tady je nějaký styčný důstojník, kterému se dostalo trošku lepšího přijetí a který by možná mohl vyjednat dohodu, která by nebyla pro země Evropské unie úplně špatná.“

Trumpovy cíle

Strategie Donalda Trumpa podle většiny ekonomů a analytiků vede k tomu, že se zhoršuje situace americké ekonomiky i situace na finančních trzích. Tlak z americké ekonomiky zjevně přispěl k tomu, že americký prezident musel ve své rétorice přibrzdit.

Švihlíková připomíná, že americký politický cyklus je krátký. Američané jsou navíc obecně velmi netrpěliví a budou rychle chtít vidět nějaké výsledky. Blíží se totiž volby do amerického Kongresu, po kterých by Donald Trump už nemusel být v tak silné pozici jako dnes, kdy všechny mocenské pozice drží republikáni.

 „Trump má teď velice výhodnou pozici a měl by ji chtít ke svému prospěchu zužitkovat co nejrychleji. Ale těžko říct, jestli cesta, kterou k tomu zvolil, je úplně ideální. Naráží nejenom na dluhopisový a akciový trh, ale i jeho cíle – které, upřímně řečeno, chápu. Já vím, že řada ekonomů je úplně nebere, ale já chápu, že chce posílit zpracovatelský průmysl,“ uznává ekonomka a vysvětluje:

„Myslím, že pro tak velkou ekonomiku mít jenom deset procent podílu zpracovatelského průmyslu na HDP a na zaměstnanosti není dobré. Sektor služeb je duální, je tam hromada lidí, kteří mají vícero prací a ještě pomalu žijí v autě.“

„Chápu, že tam chce návrat aspoň části průmyslové výroby, ale upřímně, na to prostě nestačí cla a už vůbec ne uvalovaná tímhle způsobem. Na to si musí Američané stejně jako Evropská unie splnit řadu domácích úkolů,“ uzavírá.

 X X X

 FIALA  VYHAZUJE  ÚŘEDNÍKY,  ZACHRAŇUJE  SE? 

Řez na ministerstvech a Úřadu vlády. Padli čtyři státní tajemníci, půlka z nich neobstála v konkurenci

Na několika klíčových pozicích státní správy došlo ke změnám. Server iROZHLAS.cz zmapoval pohyb na místech státního tajemníka v Úřadu vlády a dalších čtyřech ministerstvech. Pouze jeden vedoucí úředník obhájil své místo. V současnosti běží výběrové řízení na státního tajemníka ministerstva spravedlnosti.

 Josef Postránecký byl pět let nejvlivnější figurou tuzemské státní správy. Byl historicky prvním takzvaným superúředníkem, jemuž podléhá veškerý byrokratický aparát, tedy ministerstva, státní úřady a organizace. Ve funkci byl v letech 2015 až 2020, dalších pět let působil jako státní tajemník ministerstva vnitra.

 Státní tajemník je na ministerstvu klíčová figura, který odpovídá za personální změny, povyšování či kázeňské trestání úředníků. Josef Postránecký v této funkci na ministerstvu vnitra tento měsíc skončil. Jeho nástupkyní je Štěpánka Cvejnová, která předtím vedla Postráneckého kancelář.

„Vzhledem k mému současnému věku už by to pro mě bylo náročné, takže to bylo klíčové při mém rozhodování,“ vysvětlil iROZHLAS.cz Postránecký, proč se rozhodl neobhajovat pozici ve výběrovém řízení. Naposledy byl v úřadu 6. dubna. V červnu mu bude 64 let, dál se chce věnovat akademické práci.

Dvě tajemnice neobhájily

„V letošním roce končí pětileté funkční období šesti státním tajemníkům, proto na základě zákona bylo v období od 1. ledna 2025 postupně vyhlášeno šest výběrových řízení na místa státních tajemníků,“ shrnul pro iROZHLAS.cz Ondřej Krátoška, mluvčí ministerstva vnitra, které se na organizaci konkurzů podílí.

Státní tajemník jako šéfúředník

Organizaci státní správy upravuje zákon o státní službě z roku 2015. Podle něj státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců. Státní tajemník má také na starosti pracovněprávní vztahy zaměstnanců.

Ve hře byly posty tajemníků na Úřadu vlády, ministerstvu obrany, ministerstvu pro místní rozvoj, kultury a zmíněného vnitra. Tam všude už je rozhodnuto. A bilance stávajících vedoucích úředníků je nelichotivá. Ze tří přihlášených obhájil funkci jediný, pokračovat bude pouze státní tajemník obrany Petr Vančura, už ve svém třetí období.

Naopak v konkurzu neuspěly stávající tajemnice kultury Jana Machová a ministerstva pro místní rozvoj Zdeňka Pikešová. Machová měla za sebou pět let služby, Pikešová se snažila v soutěži získat už třetí mandát za sebou. Úředníky na místním rozvoji vede od úterý Martina Postupová.

„Přechází z ministerstva vnitra, kde byla poslední více než čtyři roky personální ředitelkou sekce pro státní službu,“ uvedl ředitel odboru komunikace místního rozvoje Petr Waleczko. Úřednický aparát na kultuře pak od 9. dubna řídí Martin Forman, který tam poslední tři roky pracoval jako šéf odboru řízení lidských zdrojů.

Změna po 10 letech

Naopak organicky proběhla změna na Úřadě vlády České republiky. Obdobně jako zmíněný Josef Postránecký se místo státního tajemníka rozhodl uvolnit a dále se o něj neucházet Petr Špirhanzl, který sloužil ve funkci dvě období, tedy deset let. V úterý nastoupil na jeho pozici Filip Minář.

 „Jsem opravdu ráda, že ve výběrovém řízení uspěl Filip Minář a že člověk s jeho zkušenostmi a schopnostmi má zájem pracovat pro stát v roli tajemníka Úřadu vlády,“ uvedla jeho vedoucí Jana Kotalíková. Minář na úřadu poslední více než tři roky působil šéf sekce pro právo a ekonomiku.

Jedinou otevřenou soutěží nyní zůstává výběrové řízení na místo státního tajemníka ministerstva spravedlnosti, v němž podle informací iROZHLAS.cz obhajuje pozici stávající šéfúředník Jan Lišák. Pohovory s uchazeči proběhnou na konci tohoto týdne.

„Nejvyšší státní tajemník nominuje dva členy čtyřčlenné výběrové komise pro každé ze služebních míst. Výběrová komise určí tři nejvhodnější žadatele. Nejvyšší státní tajemník s příslušným ministrem následně uzavírá písemnou dohodu o výběru nejvhodnějšího žadatele,“ popsal mluvčí vnitra Krátoška organizaci soutěže.

 X X X

 NA  SEVERNÍ  MORAVĚ  PŘEHRADA?

TO  UŽ  MĚLO  BÝT  PŘED  LETY

  Obyvatelé Nových Heřminov v referendu souhlasili se stavbou přehrady. Ta zatopí část obce

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v sobontím referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před 17 lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. Po sobotním hlasování už může obec vyjednávat s povodím například o kompenzačních a dalších opatřeních.

 Pro přehradu hlasovalo 127 ze 146 účastníků referenda. Deset bylo proti a devět se zdrželo hlasování, když neoznačilo ani jednu možnou odpověď. Podle starostky Michaely Hermanové (Občané pro rozvoj obce) by bylo referendum platné, kdyby hlasovalo minimálně 98 lidí a alespoň sedm desítek z nich zvolili stejnou odpověď.

 Zájem o hlasování byl velký. Lidé do hlasovací místnosti v obecním domě přicházeli už od jeho otevření v 08.00. Během prvních dvou hodin referenda vhodilo svůj hlas do urny na šest desítek lidí. Starostka Hermanová proto očekávala velký zájem svých sousedů.

„Čekali jsme, že zájem bude velký. A že většina lidí, kteří přijdou hlasovat, bude pro přehradu,“ řekla. Dodala, že celkem se pro stavbu vyjádřilo 45 procent obyvatel s právem hlasovat. Celkem je v jesenické obci 281 oprávněných voličů.

Podle starostky je tak referendum platné a pro zastupitele závazné. „Je v souladu se zákonem. Pro obec se tak otevírají možnosti nových jednání s Povodím Odry. Toto vnímám jako nový začátek,“ uvedla.

Původní referendum se ve stejné věci konalo v roce 2008, výsledek vedení úřadu zavazoval k boji proti plánovanému projektu. Sobotní rozhodnutí ale nemá žádný vliv na samotnou přehradu. O její stavbě už před lety rozhodla vláda a stavěla by se i přes další odpor obce či jejích obyvatel. Až do dneška ale bylo vedení Nových Heřminov vázáno původním referendem.

Povodně v obci řádily už několikrát. Naposledy loni v září, kdy způsobily škodu přes 100 milionů korun. Chystaná přehrada, která má zatopit část území Nových Heřminov, samotnou obec neochrání, protože vznikne až pod ní.

Podle Hermanové je proto důležité zajistit protipovodňovou ochranu i dalších sídel výše po proudu řeky Opavy, včetně Nových Heřminov. Obec se chce podílet na vypracování studie, která má takovou ochranu navrhnout.

 Jiří Pavelka v Nových Heřminovech žije od roku 1967. Zažil povodně loni i ty v roce 1997. Dnes hlasoval pro stavbu přehrady. Původní referendum označil za nešťastné. „Toho jsem se neúčastnil. Nechápal jsem otázku,“ řekl s tím že v roce 2013 se pokusil iniciovat nové referendum, ale neuspěl.

Dnes je i podle něj v obci jiná nálada než při prvním referendu. „Dnes se tehdejší době smějeme. Myslím, že nyní to lidé vnímají opačně. Chápou nutnost přehrady,“ řekl.

František Hlobil bydlí v jesenické obci 21 let. Jeho dům stojí v místech, kam se voda nikdy nedostala. Se stavbou přehrady ale souhlasí i on. „Je to důležitá stavba hlavně pro větší města jako Krnov a Opava. Musí se postavit,“ řekl.

Přehrada je součástí série protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy, která mají ochránit před stoletou povodní řadu obcí a měst dál po proudu. Jde například o Zátor, Brantice či Krnov a Opavu, které postihly záplavy naposledy loni v září. Jen v nich loňská povodeň způsobila škody za desítky miliard korun. Podle Povodí Odry by škody byly nižší, kdyby už přehrada stála.

O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko postihly ničivé povodně. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun.

Proti výstavbě přehrady dlouhodobě vystupují ekologičtí aktivisté, například z Hnutí Duha Jeseníky, kteří za ideální řešení považují suchou nádrž. Ekologická organizace Děti Země proti územnímu rozhodnutí o stavbě přehrady podala žalobu. Rozhodnuto by o ní mohlo být do konce dubna.

X X X

OSLAVA  OSVOBOZENÍ  OSTRAVSKA  RA

 Stovky vojáků a tisíce diváků. Ostrava si bitvou připomněla osvobození před 80 lety

 Historickou vojenskou ukázkou bitvy mezi německými jednotkami a jednotkami osvobozujícími Československo v roce 1945 si v sobotu Ostrava připomněla 80. výročí osvobození. Do boje se zapojilo na 250 ozbrojenců z obou táborů a dvě desítky vojenské techniky. Přihlíželo několik tisíc diváků.

 Celkem padlo několik tisíc výstřelů. I když šlo o slepé náboje, některé rány vyšly z plně funkčních zbraní. I to byl jeden z unikátů sobotní historické ukázky. V mnoha dalších státech to už legislativa neumožňuje.

Ukázku připravili členové klubů vojenské historie. Řada z nich je držiteli zbrojních průkazů, proto mohou používat i zbraně způsobilé ke střelbě ostrými náboji.

„Střílí se ale slepými. Je to ale ve srovnání s okolními státy unikátní. Často je takový postup už zákonem zakázán,“ uvedl Viktor Grossmann z Československé obce legionářské s tím, že české normy ho ještě umožňují.

Stejně tak i zobrazování německé nacistické symboliky na technice či na uniformách. „To je například v Německu zakázáno,“ dodal.

I tak ale podle něj v sobotu svedená bitva více připomínala divadelní představení než skutečnou historicky věrnou rekonstrukci. „S ohledem na místo, kdy jsme v centru města, máme z důvodů bezpečnosti spoustu omezení. Pokud bychom chtěli skutečnou rekonstrukci, musela by se konat někde v polích za Ostravou,“ vysvětlil.

Na straně osvoboditelů se do bitvy podle Grossmanna zapojilo 150 ozbrojenců v uniformách Československé tankové brigády a Rudé armády. Proti nim stanula stovka německých vojáků.

Dovoz tanku Tiger by byl velmi nákladný

Bitva připomínala boje, jak vypadaly na konci druhé světové války. Nebyly ale spojeny s žádným konkrétním místem. Tedy ani se známým obloukovým Sýkorovým mostem v centru Ostravy, u kterého se konaly. Kromě vojáků z řad členů klubů vojenské historie se do ukázky zapojilo i dvacet kusů vojenské techniky.

Některé byly dobové, jiné repliky. Mezi stroji se objevil i sovětský tank T-38. „Jde o stroj, který v roce 1945 přijel do Ostravy. Chtěli jsme zajistit i německý tank Tiger. Ten je však v rámci Evropy velmi raritní záležitostí. Doprava do Ostravy by byla velmi nákladná,“ vysvětlil Grossmann.

 Primátor Ostravy Jan Dohnal řekl, že sobotní program je vrcholem ostravských oslav osvobození pro veřejnost. „Tou úplně poslední akcí bude v den osvobození Ostravy 30. dubna pietní akt v Komenského sadech,“ nastínil primátor.

 Dodal, že kromě vojenské ukázky v korytu řeky Ostravice si lidé mohou až do večera prohlédnout vojenskou techniku vystavenou v areálu Slezskoostravského hradu.

Na její instalaci se podílelo i Krajské vojenské velitelství Ostrava. „Představujeme tady techniku, materiál a lidi, kteří tvoří dnešní českou armádu,“ řekl krajský velitel Jaroslav Medek.

Dodal, že podle něj je zajímavé srovnání historické techniky s tou stávající. „Hlavně bych také chtěl poděkovat všem, kteří 2. světovou válku před 80. lety vybojovali, abychom si dnes toto výročí mohli připomenout,“ řekl.

Osvobození Ostravy 30. dubna 1945 předcházela rozsáhlá Ostravsko-opavská operace. Téměř dvouměsíční boje patří mezi největší vojenské akce na území tehdejšího Československa. Od 10. března do 5. května 1945 při ní zahynulo na straně osvoboditelů 24 tisíc vojáků. Ostrava a okolí měla pro nacistické Německo klíčový význam, jelikož byla hlavním zdrojem černého uhlí a centrem výroby oceli.

Jen při osvobozování Ostravy padlo přes 1 500 rudoarmějců, vojáků 1. československé samostatné tankové brigády a civilistů.

 X X X

 Silný výbuch otřásl íránským přístavním městem, je 5 mrtvých a stovky zraněných

 Íránským přístavním městem Bandar-Abbás v sobotu otřásl mohutný výbuch, který zranil přes 700 lidí a vyžádal si nejméně pět mrtvých. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie. Podle AP může exploze souviset s raketovým palivem.

 Jeden z místních činitelů podle agentury Reuters íránské státní televizi řekl, že vybuchlo několik kontejnerů v přístavu Šahíd Radžáí, který leží západně od města Bandar-Abbás. Reportér polooficiální agentury Fars uvedl, že se tak stalo v prostoru pro skladování síry, také další zdroje hovořily o skladu chemických látek. Hasiči tam stále bojují s požárem. Na místě, kde byla zcela zničena jedna z budov, zasahovala také řada záchranářů, nasazen byl i vrtulník a zdravotnická loď.

Záběry na sociálních sítích ukazují následky výbuchu, který zasáhl přístav jihoíránského města. Je na nich vidět hustý oblak dýmu, který vychází z místa exploze.

 Polooficiální íránská tisková agentura Tasnim uvedla, že provoz v přístavu byl pozastaven. Exploze podle íránských médií rozbila okna v několikakilometrovém okruhu.

Agentury krátce po explozi informovaly o několika zraněných, jejich počet pak ale rychle rostl. Po poledni SELČ polooficiální íránská tisková agentura Tasnim psala nejméně o 195 zraněných, anglickojazyčná verze státní televize Press TV odpoledne informovala už o 561. Kolik lidí je zraněno vážně, zatím íránská média neuvedla. Velká část zraněných ale byla převezena do nemocnic. Úřady žádají obyvatele, aby darovali krev.

Bandar-Abbás má zhruba 690 tisíc obyvatel a leží u Hormuzského průlivu, který je klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu. Zasažený přístav, kterým ročně projde přes 70 milionů tun zboží, je určen především pro nákladní kontejnerovou dopravu. Jeho součástí jsou ale také ropné nádrže a další petrochemická zařízení.

Jak podotýká agentura AP, průmyslové nehody se v Íránu stávají opakovaně, zejména ve stárnoucích ropných zařízeních, která se v rámci mezinárodních sankcí potýkají s nedostatkem dílů. Tentokrát však íránská státní televize vyloučila, že by exploze souvisela s energetickou infrastrukturou.

 X X X

 Palestinský prezident si zvolil možného nástupce. Viceprezidentem je Husajn Šajch

 Palestinský prezident Mahmúd Abbás v sobotu jmenoval svého nového viceprezidenta. Stane se jím jeho dosavadní poradce a důvěrník Husajn Šajch. Ten bude i pravděpodobným nástupcem 89letého prezidenta, informují tiskové agentury.

 Šajchovo jmenování do funkce místopředsedy výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), což je zároveň post viceprezidenta, ale nezaručuje, že se Šajch stane i příštím palestinským prezidentem. Dělá to z něj ale předního kandidáta mezi dlouholetými politiky dominantního Abbásova hnutí Fatah, kteří by se chtěli stát nástupci stárnoucího prezidenta, napsala agentura AP.

Čtyřiašedesátiletý Šajch je dlouhodobým členem Fatahu a zároveň Abbásovým blízkým přítelem. Mezi lety 1978 až 1989 byl v izraelském vězení, kde se naučil hebrejsky. Před třemi lety se stal generálním tajemníkem výkonného výboru OOP a je i vedoucím jeho oddělení pro vyjednávání. Abbás jej také nedávno jmenoval do čela výboru dohlížejícího na palestinské diplomatické mise v zahraničí, uvedla agentura AFP.

Agentura Reuters Šajcha vidí jako pragmatika s velmi úzkými vazbami na Izrael.

Ústřední rada OOP vytvoření funkce místopředsedy odhlasovala ve čtvrtek. Rozhodnutí přichází v době, kdy Abbás a Palestinská autonomie usilují o budoucí převzetí správy v poválečném Pásmu Gazy, kde Izrael od října 2023 vede válku proti teroristickému hnutí Hamás.

OOP byla založena v roce 1964 a je mezinárodně uznávaným zástupcem palestinského lidu. Jejími členy je několik palestinských frakcí, ale nikoliv hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád.

Abbás byl do funkce zvolen v roce 2005, když v listopadu předchozího roku zemřel dlouholetý prezident Jásir Arafat. Jeho první funkční období skončilo v roce 2009, Abbás však ve funkci zůstal, aniž se uskutečnily nové volby. Dlouhodobě pak odmítal jmenovat svého případného nástupce.

Palestinská autonomie se sídlem v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu vznikla na základě mírových dohod z Osla z 90. let a má omezenou správu nad částmi Západního břehu. Na dalším palestinském území, v Pásmu Gazy, vládne od roku 2006 hnutí Hamás, kde se Abbás ani jeho vláda na moci nepodílejí.

 X X X

 OBEC  ZAKÁZALA  CHOV  DOBYTKA,  BUDE  TO  ŘEŠIT  ÚS

Může obec zakázat chov zvířat? Případ Cebiv míří k Ústavnímu soudu

 Ústavní soud se bude zabývat otázkou, zda má obec právo omezit nebo zakázat komerční chov hospodářských zvířat ve svém katastru. Návrh na zrušení vyhlášky obce Cebiv na Tachovsku podalo ministerstvo vnitra, které tvrdí, že obec svým jednáním překročila zákonné pravomoci a postupovala svévolně.

Případem se jako soudce zpravodaj zabývá Jan Wintr, rozhodne o něm plénum – tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh je veřejně dostupný v přehledu plenárních věcí na webu soudu.

Cebiv chce víc turistiky, méně krav

Obec Cebiv ve své vyhlášce omezila maximální počet hospodářských zvířat, která lze v obci chovat. Například krav nebo ovcí nesmí být více než 20 kusů, slepic a králíků nejvýš 100. Vyhláška dále stanovuje, že chov je přípustný jen tehdy, pokud nezasahuje do kvality životního prostředí nebo pohodového bydlení.

Zároveň si obec vyhradila právo chov předběžně zakázat a uložit sankce, pokud dojde k porušení pravidel. Své kroky obec odůvodnila snahou zaměřit se více na rozvoj turistického průmyslu a životní standard obyvatel.

Ministerstvo: Obec jedná v rozporu se zákonem

Ministerstvo vnitra tvrdí, že obecní samospráva nemá právo regulovat chov zvířat tímto způsobem. Upozorňuje, že chov zvířat není a priori společensky škodlivou činností, a proto nelze plošně předpokládat narušení veřejného pořádku jen kvůli počtu zvířat. Kontrolní mechanismy i podmínky chovu jsou podle ministerstva upraveny na celostátní úrovni.

Ministerstvo vnitra nedisponuje žádnými poznatky, z nichž by vyplývalo, že obec Cebiv je oproti jiným obcím venkovského charakteru čímkoliv zvláštní či výjimečná, uvádí návrh. Podle ministerstva tedy neexistují žádné výjimečné místní podmínky, které by tak rozsáhlou regulaci odůvodňovaly.

 Chce Cebiv oboje? Plánuje farmy, ale chov zakazuje

Vnitro rovněž upozornilo na rozpor mezi územním plánem obce a její vyhláškou. Cebiv má podle platného územního plánu vymezené plochy pro farmy a chov zvířat, což je v rozporu s obecní snahou chov omezit nebo zakázat. Je stěží představitelné, aby obec určitou činnost v územním plánu umožnila a zároveň ji vyhláškou zakázala či sankcionovala.

Protože se Cebiv odmítla s ministerstvem dohodnout, bylo ke konci roku vyhlášce pozastaveno účinnost a věc byla postoupena Ústavnímu soudu.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

V  RUMUNSKO  MÍSTNÍ  SOUDCI  ZRUŠILI  VÝROK  ÚS

 Právní poprask nastal v Rumunsku poté, co soud v Ploiesti zrušil rozhodnutí Ústavního soudu z prosince 2024 o zrušení rumunských prezidentských voleb. Ústavní soud se proti soudu v Ploiesti ihned odvolal a varuje, že obecní soudci se nemohou zmocnit ústavního přezkumu. Ústavní akt nelze napadnout, odložit nebo zrušit ve správním řízení, upozorňuje rumunský Ústavní soud. Soudce není nezávislý na systému a spravedlnost není osobní přesvědčení, dodává. Soudci nyní hrozí trest v disciplinárním řízení.

Od prosince 2024 bylo proti zrušení rumunských prezidentských voleb podáno 200 žalob, uvádí v tiskové zprávě rumunský Ústavní soud. Podle něho správní soudy v souladu s ústavou a zákonem tyto žaloby zamítaly. Rozsudek odvolacího soudu v Ploiesti je zcela ojedinělý, uvádí aktuálně Ústavní soud Rumunska.

 Rumunský Ústavní soud dne 6. prosince 2024 anuloval výsledky prvního kola rumunských voleb prezidenta, které vyhrál kandidát Călin Georgescu se ziskem 23%. Nové volby mají začít 4. května 2025, Georgescu v nich nesmí kandidovat a bylo proti němu zahájeno vyšetřování.

 Ojedinělý názor soudce Alexandru Vasile

Soudce odvolacího Městského soudu v Ploiesti Alexandru Vasile na základě správní žaloby nejprve prosincové rozhodnutí Ústavního soudu Rumunska o zrušení prezidentské volby v Rumunsku pozastavil a poté jako neplatné zrušil. Jeho rozhodnutí bylo zveřejněno 24. dubna 2025.

Odvolací soud v Ploiesti je jedním ze šestnácti odvolacích soudů v Rumunsku. Proti jeho rozhodnutí se lze odvolat do pěti dnů u Nejvyššího kasačního soudu Rumunska.

Ploješť, rumunsky Ploiesti, je hlavní město župy Prahova. Žije tam 233 tisíc obyvatel. Ústavní soud i prokuratura žádají zrušit rozhodnutí o zrušení

Ústavní soud Rumunska reagoval obratem. Jako „garant nadřazenosti Ústavy“ se „odvolal proti rozsudku vynesenému dne 24. dubna 2025 odvolacím soudem v Ploiești, sekcí pro správní a fiskální spory, č.j. 301/42/2025, kterým byl výkon nálezu Ústavního soudu 32/2024 pozastaven a zrušen“.

Rozhodnutí napadla také rumunská prokuratura. Obě instituce žádají jeho zrušení Nejvyšším kasačním soudem.

Nezávislost soudce není nezávislost na systému

Ústavní soud kromě toho událost podrobně komentuje. „Nezávislost soudce neospravedlňuje v demokratickém a právním státě k nerespektování Ústavy a zákona,“ uvádí rumunský Ústavní soud. Podle Soudu je soudce povolán je respektovat a bránit a neporušovat je.

Nezávislost soudce nezmocňuje k provádění ústavního přezkumu zákonů a jejich vyřazení z aplikace z důvodu, že by byly v rozporu s Ústavou, upozorňuje dále rumunský Ústavní soud.

„Nezávislost soudce neznamená jeho nezávislost na samotném právním systému,“ varuje rovněž Ústavní soud.

Spravedlnost není soudcovo osobní přesvědčení

Podle Ústavního soudu se soudce musí podřídit požadavkům regulačního rámce, uplatňovat své pravomoci v mezích svého postavení a kompetencí, vykládat zákony podle pravidel racionálně-právního výkladu pozitivního práva, aplikovat právo objektivně a nestranně a vyloučit jakékoli tendence aktivismu a svévole ve výkonu spravedlnosti.

„Spravedlnost je vykonávána ve jménu zákona, a nikoli podle soudcova osobního přesvědčení, vnímání nebo názorů,“ upozorňuje k události rumunský Ústavní soud.

Volební úřad: Rozsudek nemá žádný praktický dopad

Ústřední volební úřad (BEC) trvá na tom, že rozsudek v Ploiești nemá „žádný praktický účinek“ a zdůrazňuje, že jeho rozhodnutí z prosince 2024 o neplatnosti hlasování – a následné vládní příkazy na něm založené – zůstávají „pravděpodobně legální a závazné“.

Kromě toho Vrchní soudcovská rada už s ohledem na „intenzivní veřejný zájem“ postoupila jednání soudce Alexandru Vasile k disciplinárnímu vyšetřování s odůvodněním, že v totožných případech takové žaloby odvolací soudy zamítly.

Neudržitelné. Ústavní soud je proti přezkumu imunní

Rozhodnutí soudu v Ploiești odsoudil jako „neudržitelné“ bývalý předseda Ústavního soudu. Zdůraznil, že rozsudky Ústavního soudu jsou „obecně závazné po zveřejnění v Úředním věstníku“ a jsou výslovně imunní vůči soudnímu přezkumu jakýmkoli obecným soudem.

Bývalý soudce a člen Vrchní soudcovské rady, který je nyní v důchodu, Cristi Dănileț, uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu v Ploiești je „soudní odchylkou“, protože „soud nemůže pozastavit nebo zrušit rozhodnutí Ústavního soudu.

Bývalý funkcionář obvinil soudce na Facebooku ze zlé vůle

V prohlášení na Facebooku  Cristi Dănileț  napsal, že soudce riskuje disciplinární vyšetřování „za zneužití zákona ve zlé víře“ a že rozhodnutí bude napraveno u Nejvyššího kasačního soudu.

Vyloučený prezidentský kandidát Călin Georgescu se už dříve neúspěšně obrátil k Evropskému soudu pro lidská práva, jak Česká justice informovala. Volba prezidenta nepodléhá Úmluvě o lidských právech a základních svobodách, uvedl Evropský soud pro lidská práva. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Historický úspěch českých judistů. Ke zlatu Zachové přidal bronz na mistrovství Evropy i Krpálek

Dvojnásobný olympijský šampon v judu Lukáš Krpálek získal bronz na mistrovství Evropy. Zápas o třetí místo ve váze nad 100 kilogramů s Jevhenijem Baljevským z Ukrajiny na šampionátu v Podgorici vyhrál po dvou a půl minutách boje na ipon a má sedmou evropskou medaili.

 Česko poprvé v samostatné historii získalo dvě medaile z jednoho judistického mistrovství Evropy (ME). Krpálek přidal cenný kov ke čtvrtečnímu titulu Renaty Zachové v kategorii do 63 kilogramů.

Zápas o bronz rozhodl Krpálek ve třetí minutě. Ukrajinského soupeře dostal na zem a udržel ho tam dostatečně dlouho na ukončení zápasu. Trojnásobný evropský šampion získal na ME třetí bronz po Varšavě 2017 a Lisabonu 2021. Na svém čtrnáctém mistrovství Evropy čtyřiatřicetiletý český reprezentant prohrál jen v semifinále s Rusem Inalem Tasojevem, který obhájil zlato.

Hvězdný český reprezentant měl v prvním kole volný los. Pak porazil Poláka Grzegorze Teresiňského, loňského vicemistra Evropy v kategorii do 23 let. Po minutě a půl Krpálek bodoval chvatem na wazari a pak už soupeře k ničemu nepustil.

Ve čtvrtfinále s německým reprezentantem Erikem Abramovem měl Krpálek v úvodu problémy, po dvou minutách už měl na kontě dva tresty. Fatálnímu třetímu ale unikl a nakonec vyhrál po třech minutách na ipon.

S Tasojevem sváděl Krpálek vyrovnaný souboj. Bez bodované techniky dospěl duel do prodloužení, které trvalo jen 38 sekund, než ruský mistr světa z roku 2023 zaznamenal juko a znovu se na ME dostal do boje o titul.

Historické dvě medaile

Šampionát ale zakončil Krpálek vítězně a přispěl k nejúspěšnějšímu ME v samostatné české historii. Více než jeden cenný kov získali reprezentanti naposledy v roce 1989, kdy vybojovali čtyři medaile.

Další dva čeští reprezentanti startovali v kategorii do 100 kilogramů. David Dudy v prvním kole porazil na ipon Jakoba Varese z Estonska a pak rovněž před časovým limitem nestačil na mistra světa z roku 2023 Armana Adamjana z Ruska. Martin Bezděk podlehl na ipon v prvním kole Nizozemci Simeonu Catharinovi.