České oficiální komentáře vidí aljašskou schůzku Trumpa s Putinem v těch nejčernějších barvách. Podle optimističtějších zahraničních analytiků by však cílem mohl být mnohem bezpečnější svět, dojednaný i s čínskou účastí snad v září v Pekingu… Přestože se evropští státníci mobilizují, jak se dostat do Trumpovy hlavy a ovlivnit jednání s Putinem, aby nevyznělo jako totální prohra jejich zástupné války na Ukrajině, jsou trochu mimo mísu.

Tato prohra je fakt, jde jen o to, jak ji prodat. Mohou to jen trochu oddálit, zkusit to vstřebávat postupně, po kouscích, což bude zřejmě jen jedno z okrajových témat aljašského summitu, čteme na Dr. John ‘s Blog (na platformě Substack), kde jsou obyčejně soustřeďovány příspěvky alternativní scény. Za hlavní téma summitu Dr. John považuje vzájemnou bezpečnost obou velmocí.

 Dokládá to názorem vlivného experta alternativní scény Gilberta Doctorowa, který předpokládá, že větší pozornost bude soustřeďovat na tradiční agendu, která vždycky v americko-ruských vztazích dominovala – kontrolu jaderných zbraní.

Nabízím mírně editovaný přepis částí rozhovoru s Doctorowem z 8. srpna:

 X Co je ta velká otázka, která přesvědčila Putina a jeho blízké poradce, že by se měli s Trumpem setkat právě teď? S čím mohl Witkoff přijít?

Myslím, že musel řešit základní otázky. Aby celá tato věc byla přijatelná pro všechny strany, tedy pro Ukrajince stejně jako pro Evropany, Witkoff mohl mluvit o postupném uplatňování řešení, které je v podstatě ruským řešením. To by se však mělo prezentovat tak, aby nevypadalo jako to, čím ve skutečnosti je, tedy praktická kapitulace.

Praktická kapitulace je pro NATO nepřijatelná, stejně jako pro Spojené státy. Prezident Trump bude odsuzován, pokud neudělá nic, čím by dohodu zmírnil. Pokud nebude vnímán jako ten, kdo to má pod kontrolou.

Proto všechny zprávy, které v těchto týdnech vidíme, mají jednoho hlavního aktéra, a tím je Donald Trump. Vytváří to dojem, že má vše pod kontrolou, i když tomu tak rozhodně není. A rozhodně nemá pod kontrolou, jak tato válka skončí.

Ale musí to tak vypadat. A tak se rozhodl, že se setká s Vladimírem Putinem. A prezident Putin na to reagoval. Pokud byste však dnes ráno poslouchali BBC, dozvěděli byste se, že to byl Putin, kdo usiloval o setkání s Trumpem, aby si obnovil prestiž mezinárodního hráče. Takhle to tam obracejí naruby.

Ale abych se vrátil k odpovědi na vaši otázku:

Američané pravděpodobně navrhli rozfázování výsledku války, dohodla by se fáze jedna, fáze dvě, fáze tři, což umožňuje usednout k jednacímu stolu. Konečný výsledek bude blízký požadavkům Rusů, které nejsou maximalistické. Ambice Ruska se ani o píď nezměnily od února 2022, kdy je Putin přednesl poprvé. Když je v červnu 2024 zopakoval, to vyjádřil to jen jasněji a srozumitelněji. Ale v podstatě to bylo totéž. Je tam denacifikace, tedy změna režimu, dále demilitarizace, tedy odchod ukrajinské armády, která se stejně rozplývá před našima očima. Těchto cílů se tedy daří dosahovat a nyní je chtějí zakotvit, ale nemohou to udělat v jednom kole. To by bylo pro Západ příliš strašné.

Myslím si tedy, že je třeba diskutovat o tom, jak to postupně zavádět tak, aby prezident Trump měl alespoň nějakou únikovou cestu, která ho nepřipraví o respekt a uchlácholí Evropany. Budou se muset přizpůsobit tomu, na čem se Američané a Rusové dohodnou, protože nebudou mít žádné zbraně, které by dodali Ukrajině, a Ukrajina jde jasně pod vodu…

Jsou tu také Trumpovy naděje, že se mu podaří „oddělit Rusy od Číňanů, abychom mohli pokračovat v boji proti Číně“. To však neobstojí. Nelze si představit, že by Rusko zradilo Čínu. Je nemyslitelné, že by Putin dal volný přístup k ruským vzácným kovům, aby uškodil Číně. To nepřichází v úvahu.

Není mi tedy jasné, čeho chce prezident Trump dosáhnout, když vezmeme v úvahu, že Rusko a Čína jsou neoddělitelné. A nejsem si jistý, zda si to Trump a jeho poradci uvědomují.

Je tu také otázka načasování. V Pekingu budou 3. září konat oslavy 80. výročí konci druhé světové války v Tichomoří, na které si Trump pravděpodobně velice přeje být pozván. To je možné. Naznačuje to tak další možnost setkání typu Jalta, o kterém jsme si všichni mysleli, že se mohlo uskutečnit, když Moskva slavila 80. výročí konce války v Evropě, ale nedošlo k němu. Možná se to stane nyní v Pacifiku, v Pekingu.

Nevidím řešení příměří bez zapojení Evropanů, ale samozřejmě ne na prvním setkání. Stejně jako nemá smysl, aby tam byl Zelenskyj, když jediná věc, která mohla Rusy motivovat k souhlasu se setkáním s Trumpem, nemá nic společného s ukrajinským konfliktem. Má co do činění s revizí bezpečnostní architektury Evropy, pro kterou Zelenskyj nemá místo u stolu. …

X  S čím tedy mohl přijít Witkoff, aby to bylo konstruktivní a mohlo to ospravedlnit toto setkání?

Podívejme se na to v historickém kontextu. Co vždy jako první téma diskuse navrhovali Američané a Rusové, kteří se neměli rádi, ale nutně se navzájem nerespektovali? Kontrolu zbraní.

Kontrola zbraní, to je nejneutrálnější téma, o kterém by mohli příští týden diskutovat a které by nastavilo tón pro řešení všech ostatních otázek a sklidilo potlesk v Evropě a Spojených státech.

Kdyby diskutovali o obnovení dohody o raketách středního a krátkého doletu v nové podobě a o zabránění nebo odstranění předem rozmístěných ruských raket a plánech na rozmístění amerických raket v Německu v příštím roce, všichni by to uvítali. A z této dobré atmosféry by mohli přejít k opravdu těžkým a nepříjemným diskusím o ukončení války na Ukrajině.

Pokud se zbavíme obav, že rakety mohou přiletět na evropské území během nejbližších pěti minut, život se stane mnohem jednodušším. Bude se nám mnohem lépe dýchat a napětí kolem evropské bezpečnosti se značně zmírní. O tom by se mohlo jednat, ale je to jen domněnka, nic víc než domněnka.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

 X X X

Trump nechce s Putinem jednat o rozdělení Ukrajiny, bude řešit příměří

 Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území. V noci na čtvrtek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další lidi obeznámené s hovorem.

 Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.

Trump a evropští lídři se shodli, že před zahájením mírových jednání musí být na Ukrajině zavedeno příměří, řeklo stanici několik zdrojů. Podle německých zdrojů NBC News se během videokonference s evropskými lídry podobně vyjádřil americký viceprezident J. D. Vance a údajně jim řekl, že USA nebudou s Ruskem vyjednávat řešení války bez Ukrajiny nebo Evropy.

Evropští a ukrajinští činitelé jsou nervózní z nadcházejícího americko-ruského summitu a obávají se, že Trump by se s Putinem mohl dohodnout na parametrech mírové dohody, včetně rozdělení území, a poté se pokusit vyvinout tlak na Kyjev, aby souhlasil, uvedla NBC News. Znepokojení podle ní vyvolalo zejména dřívější vyjádření Trumpa ohledně výměny území mezi Ruskem a Ukrajinou.

 Americké akcie druhý den za sebou posunuly svá maxima v očekávání snížení úrokových sazeb. Širší index vzrostl o 0,32 procenta na 6466,58 bodu.

Zdroje NBC News nicméně uvedly, že všichni lídři se shodli na tom, že Ukrajina musí být zahrnuta do vyjednávání a měla by sama rozhodnout, jaké územní ústupky je ochotna učinit.

Evropští lídři si mohou trochu oddechnout

Trump mezitím videokonferenci s evropskými představiteli označil za velmi dobrou a naznačil, že po pátečním summitu by mohlo brzy následovat další jednání s ruským vůdcem, kterého by se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Americký prezident také prohlásil, že pokud šéf Kremlu nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Někteří evropští představitelé měli z videokonference dojem, že Trump není ohledně výsledků svého setkání s Putinem optimistický, uvedla NBC News.

Server Politico mezitím napsal, že si evropští lídři mohou po středeční videokonferenci s Trumpem a jeho ujištění, že neprodá Ukrajinu, trochu oddechnout. „Ale vzhledem k tomu, že o osudu Ukrajiny bude diskutovat manipulativní Putin a nestálý Trump, existuje nebezpečí, že věci mohou nabrat nečekaný směr, až se ti dva na Aljašce skutečně setkají“, píše Politico.

 Středeční videohovory se uskutečnily na podnět německého kancléře Friedricha Merze, za nímž do Berlína dorazil Zelenskyj. První virtuální konference se zúčastnili kromě nich také vrcholní představitelé Francie, Británie, Itálie, Finska, Polska, Evropské unie a Severoatlantické aliance.

 X X X

EXPERTI  O  JEDNÁNÍ  NA  ALJAŠCE

 Co Trump a Putin čekají od společné schůzky?

 Americký prezident Donald Trump se má v pátek na Aljašce sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení války na Ukrajině. Zatímco ruský vůdce doufá v oddálení sankcí a územní zisky, Trump věří, že se podaří válku ukončit. Zároveň pomýšlí i na Nobelovu cenu míru. Co od summitu čekat a co je v sázce, shrnuje deník The New York Times (NYT).

Od začátku invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, která si vyžádala statisíce životů, zacházel Západ s Vladimirem Putinem převážně jako s vyvrhelem. Skutečnost, že se s ním americký prezident chce setkat, je tak považována za diplomatické vítězství Kremlu, píše deník v analýze The New York Times.

 Setkání se s velkou pravděpodobností nezúčastní žádný zástupce Ukrajiny, a tak jsou šance na zásadní průlom malé. Možnost, že by Ukrajina mohla postoupit území Rusku, ukrajinský prezident rázně odmítl.

Proč se summit koná právě teď?

Od nástupu Donalda Trumpa do úřadu v lednu Spojené státy a Rusko opakovaně zmiňovaly možnost summitu mezi americkým prezidentem a jeho ruským protějškem.

 Navazuje na téma

Chytrá odpověď Kyjeva: Na drahé ruské drony chystají levné „stíhače“, Kreml již mění taktiku

Ačkoli ruský vůdce o setkání velmi stál, zdráhal se podniknout jakékoli konkrétní kroky k ukončení války, protože věřil, že Rusko na bojišti postupuje. Trump, který zpočátku kritizoval vojenskou pomoc USA Ukrajině, setkání opakovaně odkládal, protože ukončení války se jevilo jako nemožné. Poté pohrozil sankcemi a stanovil pátek jako termín pro jejich uvalení, pokud Putin válku neukončí.

Ruská žádost o summit přišla právě v době, kdy se blížil termín pro nové sankce.

Co Putin od summitu očekává?

Je možné, že Putin využívá summit jako další zdržovací taktiku a také jako způsob, jak se pokusit zlepšit napjaté vztahy s Washingtonem. Ruský prezident totiž věří, že díky svému obrovskému jadernému arzenálu je Rusko stále světovou velmocí, i když kromě energie produkuje velmi málo toho, co by zbytek světa chtěl, píše NYT.

Rusko a Ukrajina již absolvovaly tři kola jednání v Istanbulu. Moskva tato setkání využila k pokusu dosáhnout toho, co se jí nepodařilo získat na bojišti. Putin bude s největší pravděpodobností klást stejné maximalistické požadavky při jakémkoli setkání s panem Trumpem: nárokovat si východní Ukrajinu jako ruskou; udržet Ukrajinu mimo NATO; zabránit alianci v expanzi do bývalých sovětských oblastí; omezit velikost ukrajinské armády a zajistit, aby její vláda byla přátelská vůči Moskvě.

Co je v sázce pro Trumpa?

Jedním z volebních slibů Donalda Trumpa bylo ukončení války na Ukrajině do 24 hodin. Tato lhůta sice již dávno uplynula, on se ale stále považuje za vynikajícího vyjednavače. A netají se tím, že by rád získal Nobelovu cenu míru.

Jeho postoj k válce je však nestálý. Na začátku roku se zdálo, že se přiklonil na stranu Kremlu, když na čas omezil vojenskou pomoc Ukrajině a během nechvalně známé schůzky v Oválné pracovně v únoru zastrašoval prezidenta Volodymyra Zelenského.

Jak však rostla frustrace z Vladimira Putina, schválil další prodej zbraní určených pro Ukrajinu. Kritizoval také bombardování ukrajinských měst Ruskem, což označil za „hanebné“ a „odporné“. Nedávno se opřel také přímo do Putina.

 Navazuje na téma

Bezdomovci se musí vystěhovat z Washingtonu, tvrdí Trump. Zvažuje povolat Národní gardu

Tento týden se ale vrátil k tématu míru. „Všichni se shodují, že tato válka musí skončit, a my na tom budeme v následujících dnech a týdnech pracovat,“ napsal Trump na své sociální síti.

Jaký vliv mají Spojené státy na Rusko?

Ačkoli Trump pohrozil Rusku přísnými přímými i sekundárními sankcemi, aby se pokusil ukončit válku, připustil, že tyto sankce nemusí mít žádný účinek.

Pokračující prodej energie umožnil Rusku vydržet dosud nejtvrdší západní sankce a země má minimální přímý obchod se Spojenými státy.

Trump v úterním rozhovoru pro CNBC řekl, že „Putin přestane zabíjet lidi, pokud cena energie klesne o dalších 10 dolarů za barel“. Americký prezident však nepřistoupil k sankcím proti Číně, největšímu dovozci ruské ropy, a indičtí představitelé uvedli, že mají v úmyslu v nákupu ruské ropy pokračovat.

Jaká byla reakce Ukrajiny?

Zelenskyj odmítl možnost mírové dohody, která by Ukrajinu vylučovala. „Jakékoli rozhodnutí proti nám, jakékoli rozhodnutí bez Ukrajiny, je zároveň rozhodnutím proti míru,“ řekl Zelenskyj. „Nepřinesou nic. Jsou to mrtvá rozhodnutí, která nikdy nebudou fungovat,“ dodal.

Evropští lídři se navíc obávají, že Trump a Putin dosáhnou vlastní dohody, kterou se pak pokusí vnutit Ukrajině. Evropané se zavázali k obraně suverénní, nezávislé Ukrajiny a Rusko považují za významnou strategickou hrozbu. Také silně tlačí na to, aby byl Zelenskyj zahrnut do schůzky s Trumpem a Putinem, což ale Rusové dosud odmítli, připomíná NYT.

Navzdory obrovským ztrátám, které válka Ukrajině přinesla, průzkumy veřejného mínění ukazují, že drtivá většina Ukrajinců odmítá myšlenku územních a jiných ústupků, které požaduje Kreml.

X X X

 UKRAJINCI  ODMÍTAJÍ  BOJOVAT,  OD  VÁLKY  UTÍKAJÍ  DO 

ZAHRANIČÍ

NA  UKRAJINĚ  ZBYTEČNĚ  UMÍRAJÍ  STATISÍCE  LIDÍ

ZELENSKÝ  MÍSTO  OTRAVOVÁNÍ  POLITIKŮ  EVROPY,  SVĚTA

VYHLÁSIT  UŽ  DÁVNO  KAPITULACI

  LIDEM  BY  SE  ZACHRÁNIL  ŽIVOT

ZELENSKÝ  SÁM  SE  BOJÍ  BOJOVAT

 Svrhne Zelenského armáda? Zprávy z Ukrajiny

Poslankyně ukrajinské Nejvyšší rady Anna Skorochodová, zvolená za stranu Sluha lidu, po setkání ruských a amerických prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa na Aljašce připouští možnost, že by Volodymyr Zelenskyj mohl být svržen armádou. Uvedla to v rozhovoru s novinářem Alexandrem Šelestem.

„Možností… je vojenský převrat, o kterém se docela hodně mluví… a dočasné předání moci armádě, která také podepíše všechny mezinárodní   dohody, řekla poslankyně  citovaná serverem Lenta.ru.

Po možném vojenském převratu bude na Ukrajině nějakou dobu u moci přechodná vláda, po které „všichni půjdou k volbám“, domnívá se.

Podle jejího názoru je však pravděpodobnější, že mírové dohody podepíše Zelenskyj nebo předseda  Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk a poté  budou uspořádány volby. Server vasevec.cz

X X X

 Norsko stahuje investice v Izraeli

Norský státní penzijní fond (SPU), největší instituce svého druhu na světě, potvrdil prodej všech svých akcií v izraelské společnosti Bet Shemesh Engines Holdings.

Nikolai Tangen, generální ředitel společnosti Norges Bank Investment Management, uvedl, že fond „prodal Bet Shemesh Holdings“ a dodal, že „očekává stažení investic z dalších společností působících v Izraeli“.  Nezávislý arabský televizní portál Al Mayadeen popsal prodej jako součást obecného posunu v provozní strategii SPU.

Podle úterní zprávy Tangen vysvětlil, že akcie Bet Shemesh byly získány „měsíc po začátku války v Gaze“, což vyvolalo veřejnou kritiku etického dohledu fondu. To naznačuje, že rozhodnutí o prodeji odráží rostoucí norské obavy z izraelských vojenských akcí v pásmu Gazy.  Zástupce generálního ředitele to uznal slovy: „Budeme i nadále zjednodušovat izraelské portfolio, ale nejprve musíme provést důkladný přezkum,“ a potvrdil, že po dokončení přezkumu se očekává další výběr finančních prostředků investovaných do izraelských subjektů.

Podíl SPU v Bet Shemesh ve výši  15 milionů dolarů představoval na konci roku 2024 2,1% podíl, což je více než čtyřnásobek hodnoty jejího podílu na konci roku 2023. Tento prudký nárůst během války v Gaze vyvolal v Norsku pobouření.  Podle deníku Al Mayadeen norský fond v pondělí oznámil stažení kapitálu z 11 izraelských společností s odvoláním na mimořádné okolnosti a vážnou humanitární krizi v pásmu Gazy.

Akce SPU přicházejí uprostřed sílících výzev v Norsku k úplnému ekonomickému bojkotu Izraele. V květnu 2025 pro takový bojkot hlasoval největší norský odborový svaz, zastupující milion pracujících.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

 X X X

 Trump si nedokáže připustit, že v přístupu k Rusku udělal chybu. Točíme se v kruhu, míní Jelen

Prezident Donald Trump a Vladimir Putin se koncem týdne setkají na Aljašce. Přizván (zatím) nebyl lídr napadené Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Putin bude prodávat veškeré důsledky setkání. Zároveň si myslím, že se trochu bojí, jestli tam nakonec Zelenskyj opravdu nepřijede a jestli se s ním nebude muset setkat,“ říká pro Český rozhlas Plus Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

 „Zhodnotil bych to lapidárně: ,Točíme se v kruhu‘. Donald Trump zřejmě nepochopil, že předchozí neúspěch byl daný jeho naivitou. Nedokáže si asi připustit, že v přístupu k Rusku udělal chybu,“ hodnotí chystané jednání politický geograf v Interview Plus.

 Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Nejvyšší státníci Ruska a Spojených států se setkají na Aljašce. Americký prezident se tak může snažit „podráždit“ ruské nacionalisty, kteří Aljašku stále vnímají jako ruské území, domnívá se Jelen.

Střet mentalit

Setkání amerického a ruského prezidenta se může zdát jako střet dvou odlišných mentalit. Zatímco Trump sází na byznys a transakce, Putina charakterizují dobyvatelské ambice. Podle Jelena jsou si ale přesto oba státníci podobní.

„Mají tendence k vládnutí z hlediska nějaké síly,“ všímá si. „Asi se navzájem možná i obdivují, vzhlížejí k sobě, vládnou velkým zemím.“

 U Trumpa si všímá i záměru ukazovat sebe a své ego. „Přijde mi, že se vlastně někdy Vladimíru Putinovi podobá víc, než by si sám přál,“ zamýšlí se politický geograf a pokračuje přirovnáním.

„Jsou to dva kohouti. Ano, každý je utvářený jinou politickou, vzdělávací kulturou, ale někdy se tam setkávají společné zájmy eg. A to je to, čeho se obávám – že možná to je determinant jejich vzájemného vztahu.“

„Občas si jdou na ruku, občas si velmi dobře rozumí, ale pak je vidět, že najednou narazí na to nepřekonatelné v rámci kohoutích zápasů – kdo z nich bude tím hlavním kohoutem?“

Výměny území?

Americký prezident mluví před pátečním jednáním o možných výměnách území prospěšných pro obě strany. Kyjev prohlásil, že nejsou myslitelné žádné teritoriální ústupky vůči Rusku.

„Pro Ukrajinu samozřejmě žádná výměna není výhodná,“ upozorňuje politický geograf. „V momentě, kdy začneme překreslovat hranice na základě přání nějakých diktátorů, nebojím se říct možná teroristů, kde to skončí?“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystaného jednání zřejmě nezúčastní. Podle Jelena se setkání s ním může obávat ruský prezident, který neuznává ani Ukrajinu, ani jejího lídra.

„Vladimír Putin bude prodávat veškeré důsledky setkání. Zároveň si myslím, že se trochu bojí, jestli tam nakonec Zelenskyj opravdu nepřijede a jestli se s ním nebude muset setkat, protože v ten moment tak trochu ztratí tvář.“

Pokud by se Ukrajina svého území musela vzdát, znamenalo by to podle politického geografa její kapitulaci a velmi špatný signál nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu.

„Ukrajina je součást Evropy, je to evropský problém,“ zdůrazňuje. „Takže překreslování hranic, které je vzdálené několik set kilometrů od nás, může navodit dojem, že se můžou překreslovat hranice i někde jinde,“ uzavírá politický geograf Jelen.

„Musíme opravdu velmi pečlivě zvažovat argumenty pro to, jak uspořádat rusko-ukrajinský spor právě v ohledu na důsledek jako precedens pro budoucí chování států a státníků.“  

 X X X

 Jsme závislí na dotacích, ale ty se budou krátit a stát to neřeší, kritizuje šéf Zemědělského svazu

Ministerstvo zemědělství chce podporovat chov zvířat na maso, pěstování ovoce, zeleniny, brambor a chmele. Počítá s tím strategie českého zemědělství do roku 2033, kterou ve středu schválila vláda. Šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha dokument zprvu uvítal, pak ale přišlo zklamání. „Podle našeho názoru to vlastně není strategie, nezohledňuje klíčové výzvy. Na jednání Sněmovny zaznělo, že stejně skončí v šuplíku,“ říká pro Český rozhlas Plus.

 Podle Martina Pýchy dokument schválený vládou deklaruje krácení dotací pro zemědělce, ale nepředkládá žádné řešení, závislost na dotacích naopak zvyšuje | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Všechny klíčové zemědělské organizace podle něj strategii odmítají, protože neřeší klíčové výzvy pro budoucnost, například v souvislosti s projednávanou evropskou zemědělskou politikou. Ministerstvo chce k podpoře výroby využít takzvané platby vázané na produkci, ty ale Evropská komise navrhuje zrušit pro rostlinné komodity.

 Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu České republiky

„České zemědělství je vysoce závislé na dotacích, které se ale budou krátit. Dokument to konstatuje, ale žádné řešení nepředkládá. A to, co se tam předkládá, závislost na dotacích naopak ještě zvyšuje. To je naprosto špatně,“ zdůrazňuje Pýcha.

Obrovské množství povinností

Poukazuje na to, že z hlediska produkce je české zemědělství na 64 procentech unijního průměru a přidaná hodnota na 45 procentech. Připouští také, že zlepšení je na zemědělcích samotných, strategie ale vytváří právní rámec.

 „Máme obrovské množství povinností. V celé Unii zemědělci v minulých dvou letech protestují, protože neustále roste byrokracie, přibývá zákazů, příkazů, co smí a nesmí dělat. A v tom svobodně rozvíjet podnikání prostě nejde,“ tvrdí.

Evropským vládám podle Pýchy dochází peníze a nelze očekávat, že budou zemědělce podporovat v nezměněné míře.

„Musíme zvýšit naši konkurenceschopnost vůči třetímu světu, který nemá tak brutální regulace a využívá geneticky modifikované potraviny a růstové hormony. My musíme hledat jinou cestu, ale strategie žádnou nenabízí,“ říká.

Dotace jdou vlastníkům

Kritizuje například zákaz klecových chovů drůbeže, které spolu s námi přijalo jen Německo a Rakousko.

Pro zemědělce to znamená obrovské investice, ale i konkurenci například z Polska, kde klecové chovy dále fungují, nebo Ukrajiny, kde stále mají v Unii už dávno zakázané typy klecí.

Pýcha zdůrazňuje, že konkurenceschopné mohou být jen velké chovy, dotační politika přitom zvýhodňuje malé zemědělce. „Když se podíváte na čísla z roku 2020, tak malý zemědělec dostává 61 haléřů na korunu produkce. A velký dostává 11 haléřů,“ srovnává.

Poukazuje také na to, že 70 procent půdy mají zemědělci jen pronajatých a přímá platba tak jde k vlastníkovi, zatímco v Polsku je to jen třetina. „U nás to je jenom vlastně kompenzace části pachtu, který zemědělec zaplatí vlastníkovi půdy. Takže to je třeba vnímat,“ dodává Pýcha.

 X X X

PŘES  240  MILIONŮ  ČR  ZA  ZRACHOVALOU  FOTOVOLTAIKU  NEZÍSKÁ 

Fotovoltaika u Borovan je v insolvenci. Přes 240 milionů z dotací stát nazpět nezíská.

 Živelný solární boom, který v Česku vrcholil před patnácti lety, má své dozvuky dodnes. Městský soud v Praze zahájil v tomto týdnu insolvenční řízení s firmou FVE Petrovice, která vlastní velkou fotovoltaiku u Borovan na Českobudějovicku. Jedná se o důsledek faktu, že kvůli podvodům s termínem dokončení firma přišla o zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny.

Podle informací v Insolvenčním rejstříku poslalo firmu FVE Petrovice do insolvence její vedení. Kritickou situaci chce řešit formou reorganizace, tedy seškrtáním dluhů se souhlasem většiny věřitelů. Firma dluží celkem 529 milionů korun, mezi největší věřitele patří stát (254 milionů korun) a společnost BAWAG Leasing & Fleet (přes 83 milionů korun).

Nestihli to včas

Firma FVE Petrovice, kterou vlastní Daniel Exner a Vlastimil Damašek, postavila v závěru roku 2010 fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 3,3 megawattu. Jenže, jak později vyšetřovatelé zjistili, elektrárna začala fungovat až v únoru roku 2011. Revizní technik podle soudu sepsal nepravdivou zprávu, aby majitelům elektrárny zajistil nárok na vysokou výkupní elektřiny. Podmínkou totiž bylo dokončení solárního parku do konce roku 2010.

Kolem solární elektrárny u Borovan následně vypukl klasický soudní ping-pong, kdy rozsudky byly jednou ve prospěch obžaloby a poté ve prospěch obviněných. Krajský soud například v prosinci 2017 čtveřici obžalovaných zprostil obžaloby, o rok později však odvolací soud rozsudek zrušil a kauzu vrátil zpět krajskému soudu.

Definitivní tresty padly v roce 2021. Jak tehdy informoval web ČT24, olomoucký vrchní soud výrazně zvýšil postih účastníků solárního podvodu. Hlavní majitel fotovoltaické elektrárny u Borovan Daniel Exner místo původně podmíněného trestu dostal trest 5,5 roku ve vězení. Pětiletý trest a milionovou pokutu dostal také zástupce stavební firmy Marek Klimeš, jednání revizního technika Tomáše Goldmanna potrestal soud tříletým podmíněným trestem a zákazem činnosti na sedm let.

 Exner a Klimeš svůj pohled na věc popsali v podcastu Slepá spravedlnost, který je ke shlédnutí na portálu Youtube.

Ztráta nároku na dotace

Následoval „zátah“ na společnost FVE Petrovice, která po výše uvedených zjištěních neměla na zvýhodněnou výkupní cenu nárok. Krajský soud v Českých Budějovicích loni v březnu rozhodl o vině právnické osoby. Firma tak ztratila nárok na pobírání provozních dotací na zelenou elektřinu. O půl roku později rozsudek potvrdil také Vrchní soud v Praze. Na to později reagovala leasingová společnost skupiny BAWAG, která v lednu vypověděla smlouvu o financování elektrárny.

O peníze se začalo hlásit také ministerstvo průmyslu a obchodu, které s pomocí exekutora vymáhá nazpět již vyplacenou provozní podporu ve výši přes 243 milionů korun. „V důsledku výše popsaných skutečností má dlužník za to, že se nyní nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti, kdy nedokáže hradit svoje závazky,“ uvedla firma v insolvenčním návrhu.

Třicetkrát menší výkupní cena

Otázkou zůstává, kolik peněz dostanou věřitelé nazpět. Lze si tipnout, že to bude jen malý zlomek dluhu. Firma FVE Petrovice totiž přišla o výkupní cenu, která dosahovala 16 362 korun za megawatthodinu (MWh). Nově už musí prodávat vyrobenou elektřinu jen za tržní cenu ve výši okolo 550 korun za MWh. Tržby za vyrobenou energii se tudíž budou pohybovat jen okolo 2 milionů korun za rok.

Sporné případy, kdy není jasné dokončení solární elektrárny k 31. prosinci roku 2010, se táhnou dodnes. Někdy je vyhraje stát, jindy vlastníci fotovoltaiky. Příkladem druhého scénáře může být společnost REN Power CZ vlastněná skupinou bpd partners. Ta klíčové soudní spory vyhrála a stát jí musel vyplatit zadržovanou provozní podporu ve výši 950 milionů korun.

David Tramba, ceskajustice.cz

X X X

OBVINĚNÍ  ŘEDITELKY  HYGIENY  ZLÍNA  BALAŠTÍKOVÉ

 Ujetí od nehody, účelové kontroly pro Balaštíkovou. Ředitelka zlínské hygieny čelí sérii obvinění, ve funkci ale zůstává

Zlínská krajská hygienická stanice (KHS) se ocitla v centru vážných kauz. Podle nahrávek, které měl během rozvodu pořídit exmanžel poslankyně Margity Balaštíkové, se ředitelka Eva Sedláčková zapojila do plánů na zničení jeho firmy prostřednictvím sérií hygienických kontrol a poskytovala političce interní informace. Sedláčková navíc čelí vyšetřování kvůli dopravní nehodě, při níž měla zranit motorkáře a z místa ujet. Ministerstvo zdravotnictví zahájí kontrolu postupu hygieny a nevylučuje personální kroky.

Podle Seznam Zpráv poslankyně Margita Balaštíková na nahrávkách pořízených exmanželem během rozvodu plánuje, že zničí jeho firmu, a to přes kontakty na ředitelku zlínské hygieny Evu Sedláčkovou. „Na nahrávkách, které manžel pořídil během dramatického rozchodu, Balaštíková plánuje „zakleknout“ na jeho firmu přes kontroly hygieniků. Vypráví, že tím úkoluje ředitelku místní zlínské hygieny. A přiznává, že má od ní interní informace o průběhu prověrek,“ píše server. Poslankyně nařčení odmítla, nahrávky označila za podvrh. Firma Josefa Balaštíka nicméně začala čelit sérii kontrol, které trvají třetím rokem.

Ministerstvo zahájí kontrolu

„Je naprosto nepřijatelné, aby jakýkoli poslanec či jiný veřejný činitel zneužíval hygienickou službu a její kontrolní pravomoci k šikaně či osobní mstě vůči komukoli,“ uvedl k dění ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v úterý. Prostřednictvím hlavní hygieničky si vyžádal k případu kompletní informace o tom, jak KHS postupovala. „Chci vědět i o tom, jaký (pokud nějaký) kontakt probíhal mezi krajskou hygieničkou a poslankyní Balaštíkovou, která o něm na nahrávkách hovoří,“ dodal.

Podle středečního vyjádření ministerstva zdravotnictví je z předběžných závěrů jasné, že některé kroky bude nezbytné ze strany dotčené krajské hygienické stanice dovysvětlit. „Pokud se pochybení ředitelky KHS Zlínského kraje potvrdí, tak bude ministerstvo postupovat dle zákona o státní službě, který dle závažnosti pochybení umožňuje v tomto směru tři kroky: písemnou výtku, písemné napomenutí nebo ukončení služebního poměru,“ informoval resort na sociální síti X s tím, že také zahájí kontrolu postupů na zlínské hygienické stanici ze strany sekce hlavní hygieničky.

Nejde o první kauzu ředitelky

Ředitelka KHS Zlínského kraje a zároveň lékařka Eva Sedláčková se k obvinění nevyjádřila. Ministr Válek ji vyzval k rezignaci už letos na jaře poté, co měla při dopravní nehodě zranit motorkáře a z místa ujet. Podle výpovědi zraněného motorkáře došlo ke střetu ve chvíli, kdy řidička vozu nečekaně vybočila do jeho jízdního pruhu, srazila ho a následně pokračovala v jízdě bez zastavení.

Válek tehdy avizoval, že se ministerstvo obrátí na policii s žádostí o informace, aby mohl příslušný státní tajemník zvážit další postup. „Na počátku května 2025 bylo státnímu tajemníkovi sděleno, že jsou prováděny standardní úkony trestního řízení v souladu s trestním řádem, kdy v tuto chvíli není možné odhadnout délku prověřování. Jiné než výše uvedené informace Ministerstvo zdravotnictví aktuálně nemá,“ uvedl ve středu pro Zdravotnický deník vedoucí tiskového oddělení Jan Řežábek. Podle informací tiskové mluvčí Krajského ředitelství policie Zlínského kraje Moniky Kozumplíkové prověřování dopravní nehody a s tím související úkony trestního řízení stále probíhá.

Ilona Hobzová, ceskajustice.cz