Americký investor Stephen Lynch, který strávil 20 let podnikáním v Moskvě, oznámil, že chce koupit poškozený plynovod Nord Stream 2. Podle listu The Wall Street Journal požádal americkou vládu, aby mu umožnila účastnit se nabídkového řízení na plynovod, pokud bude dán do dražby v rámci švýcarského konkurzního řízení.

Podnikatel  americkým úředníkům a zákonodárcům řekl, že americké vlastnictví ropovodu poskytne páku při jakýchkoli mírových rozhovorech s Ruskem s cílem ukončit konflikt na Ukrajině a sloužil by dlouhodobým zájmům USA.  Lynch vidí vlastnictví Nord Streamu 2  jako jedinečnou příležitost pro Spojené státy a Evropu kontrolovat dodávky energie na kontinentu až do konce éry fosilních paliv.

Investor v únoru požádal ministerstvo financí o povolení, které by mu umožnilo jednat o nákupu plynovodu s osobami, které jsou pod americkými sankcemi.

Soud ve Švýcarsku v červnu prodloužil konkurzní řízení na provozovatele plynovodů Nord Stream 2 AG do ledna 2025, server vasevec.cz

X X X

Trump: NATO debatní klub. Evropa se má spolehnout víc na sebe

Vzkazy Evropě a Severoatlantické alianci vysílal Donald Trump během volební kampaně jako na běžícím pásu. Měli bychom podle něj hlavně převzít zodpovědnost za vlastní obranu i vojenskou pomoc Ukrajině, ta ale na té americké závisí. Rozruch vzbudil třeba výrok, že Bílý dům nepomůže zemi, jež na obranu nedává alespoň dvě procenta HDP. Napětí je tak cítit i ve východním křídle NATO, tamní členové nicméně hranici splňují. Dodržet ji slibuje i Česko.

 „Pokaždé, když sem přijede, odjede se šedesáti miliardami dolarů. To nikdy neskončí,“ komentoval Donald Trump dubnové rozhodnutí amerického Kongresu ohledně výše finanční pomoci pro Ruskem napadenou Ukrajinu, po které opakovaně volal třeba ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Později dodal, že proto je ukrajinský vůdce „možná nejlepší obchodník ze všech politiků, kteří kdy žili“.

Nedílnou součástí Trumpovy předvolební kampaně se postupně stávala řada dalších více či méně kontroverzních výroků, od sebevědomého vyřešení zmíněného konfliktu za 24 hodin po označení Evropské unie za „mini Čínu“. V souvislosti s vojenskou pomocí a členstvím Spojených států v NATO pak budoucí šéf Bílého domu dlouhodobě avizuje její odmítnutí zemi napadené Ruskem, která by na svou obranu nevydávala alespoň dvě procenta HDP. Vladimira Putina by Donald Trump v takovém případě prý naopak spíše povzbuzoval, ať si „dělá, co chce“.

K danému podílu se před deseti lety členské státy Severoatlantické aliance zavázaly na summitu ve Walesu po ruské anexi Krymu. Ne všem, včetně Česka, se ale od té doby dařilo cíl plnit nebo udržet. Podle Eliny Beketovové z amerického think-tanku Centrum pro analýzu evropské politiky (CEPA) by Trumpova nynější prohlášení mohla nicméně země přimět, aby výdaje na obranu zvýšily a cíl buď konečně splnily, nebo udržely.

„Na začátku listopadu dal Trumpovi šéf NATO Mark Rutte za pravdu, když uvedl, že členové musí na svou obranu vynakládat více prostředků. Svůj slib ohledně odmítnutí pomoci by Trump mohl dodržet a v takovém případě bychom nemohli tušit, jak daleko by agresoři byli schopni zajít. Země se tedy musí více soustředit na svou obranu a případné hrozby. Rusko Krym anektovalo před deseti lety, Ukrajina čelí invazi od roku 2022, a přesto za tím Evropa stále nedokáže vidět takovou červenou linii, jakou by měla,“ poukazuje pro iROZHLAS.cz.

Podle vojenského analytika Lukáše Dyčky by spíše než samotná Trumpova slova mohl navýšení výdajů na obranu ovlivnit politický i společenský tlak. Jak vysvětluje pro iROZHLAS.cz, země jsou podle něj motivovány i samy od sebe a řada z nich, například Polsko či Estonsko, jde i daleko nad dvě procenta HDP.

Analytik Tony Lawrence z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS) v estonském Tallinnu pak pro iROZHLAS.cz připomíná, že vzhledem k článku 5 alianční smlouvy (útok proti jednomu členovi Aliance je útok proti všem) Trumpa k poskytnutí pomoci z právního hlediska nic nenutí. Každá země si totiž může vybrat, jak na takový útok odpoví – a odpověď nutně nemusí být vojenskými prostředky.

Z politického hlediska by si Trump ale podle Lawrence krok měl nicméně pečlivě rozmyslet, neboť by mohl vážně poškodit jak důvěryhodnost Aliance, tak postavení Spojených států mezi spojenci a partnery ve světě.

Co bude s americkou pomocí

Americká podpora je vedle té evropské pro ukrajinskou obranu z hlediska financí i armádních dodávek zcela klíčová a Kyjev je na ní závislý. Kdyby se Trump rozhodl ji zásadním způsobem omezit, jak slibuje, vedlo by to k nenávratným změnám na frontových liniích a zároveň k vnitřnímu i vnějšímu nátlaku na Evropu a unijní představitele k navýšení finanční i materiální pomoci.

Starý kontinent však nemá nástroje k tomu, aby přinejmenším z hlediska dodávek zbraní kvůli chybějícím výrobním kapacitám mohl pomoc Spojených států kompletně nahradit. Podle Rutteho se Kyjev dosud brání právě díky Washingtonu a Moskva si tím pádem zatím nepřipsala vítězství.

Zelenskyj nicméně v návaznosti na první telefonát s Trumpem po oznámení jeho vítězství ve volbách uvedl, že se dohodli na „pokračování dialogu a rozvoji spolupráce“. Před blížící se zimou podle něj obránci potřebují hlavně nástroje protivzdušné obrany.

Nad otázkou, jak se Trump k ruské invazi postaví, každopádně stále visí otazník doprovázený řadou ať už méně, či více optimistických hypotéz. Dyčka míní, že mu nejde primárně o pomoc Ukrajině, jako spíše o donucení Kremlu zasednout ke společnému jednacímu stolu. „Bude-li Putin ochotný s Trumpem něco vyjednat, pomoc bude spíše slabší či ustane. V opačném případě bude narůstat,“ zamýšlí se.

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký i Elina Beketovová se shodují, že vzhledem k ještě bezmála dvěma měsícům zbývajícím do Trumpovy inaugurace není lehké hodnotit, jaká rozhodnutí budou z Bílého domu přicházet.

„Pokud mám spekulovat, předpokládám, že se jeho administrativa bude snažit o určitou formu uklidnění nebo chcete-li zmrazení konfliktu, což v zásadě není nic jiného, než po čem již řadu měsíců volají někteří nevýznamní evropští politici. Tedy něco, co podle mého názoru není vůči Ukrajině fér,“ hodnotí Mikulecký pro iROZHLAS.cz.

Stačí Česku dvě procenta?

Válka se nyní nachází v kritickém bodě s výrazným přesahem do geopolitické roviny. Ruskou armádu používající mimo jiné sebevražedné íránské drony Šáhid-136 posílily severokorejské jednotky, dosluhující americký prezident Joe Biden povolil nasazení raket dlouhého doletu ATACMS na ruském území a Zelenskému posílá další balík zbrojní a muniční pomoci v hodnotě přes šest miliard korun, na východě země se schyluje k bitvě o strategické město Pokrovsk a vyčerpaní ukrajinští vojáci i civilisté se připravují na třetí neúprosnou zimu.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sibyha zdůrazňuje, že pokud chce Evropa, Asie i Blízký východ žít v míru a stabilitě, musí společnými kroky Kreml přinutit k ukončení agrese. Podle Donalda Trumpa by nicméně evropská obranná politika měla fungovat mnohem nezávisleji, včetně působení jejích států v NATO.

Odcházející předseda Evropské rady Charles Michel uvítal názor, že by Unie měla být natolik silná, aby ji nerozhodilo, kdo zrovna sedí třeba ve Washingtonu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pak na nedávném summitu v Budapešti v reakci na Trumpovo zvolení i přes ujištění o spolupráci prohlásila, že budoucnost Evropy je nyní v evropských rukou.

„Je jasné, že Evropané budou muset přidat. Na jednu stranu převzít otěže, pokud dojde ke snížení podpory ze strany Spojených států, a na tu druhou jim ukázat, že jsou dobrými spojenci beroucími na sebe spravedlivou část břemene k zaručení bezpečnosti. Pokud se to podaří, budeme mít větší šanci si americkou podporu udržet i v rámci NATO. Závazek dvou procent nyní splňují dvě třetiny členů,“ podotýká Lawrence.

Studie Mezinárodního Institutu strategických studií (IISS) uvádí, že výdaje evropských členů NATO na obranu v posledním desetiletí, tedy od anexe Krymského poloostrova, prudce vzrostly – letos o polovinu oproti roku 2014. Do té doby měly od konce studené války spíše klesající tendenci. Další nárůst výdajů pak odborníci zaznamenali po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu. Finance mířily a míří především na modernizaci a rekapitalizaci.

Na základě údajů Eurostatu vyčlenila Evropská unie jako celek v roce 2022 na obranu přibližně 1,3 procenta HDP, eurozóna pak 1,2 procenta HDP. Odhady Severoatlantické aliance pro letošní rok predikují, že v sedmadvacítce stanoveného cíle nedosáhnou Chorvatsko, Portugalsko, Itálie, Belgie, Lucembursko, Slovinsko a Španělsko. Slovensku pak graf přisuzuje přesně dvě procenta.

Česko by zmíněný cíl mělo letos s odřenýma ušima překročit a dosáhnout 2,1 procenta HDP, hranice dvou procent by se opět překročila poprvé od roku 2005. Zákonodárci ji zakotvili loni přijetím zákona o financování obrany státu. Resort Jany Černochové (ODS) pro tento rok hospodaří s rozpočtem přibližně 151 miliard korun, loňské výdaje dosahovaly 1,37 procenta HDP s rozpočtem necelých 112 miliard korun.

Expert Mikulecký potvrzuje, že se politici od roku 2014 snažili, alespoň verbálně, závazek dodržovat, kritizuje však stav české armády. Dvouprocentní hranice podle něj v českém kontextu také zcela nestačí.

„Je to nezbytné minimum na udržení prosté obměny techniky a armády ve stavu schopném nasazení. Pro nás jako pro zemi s ozbrojenými silami v zoufalém stavu, ať jde o techniku, nemovitou infrastrukturu i stavy personálu, je však daná úroveň naprosto nedostatečná. Napřed je třeba dohnat dluh, který jsme na armádě napáchali v minulosti,“ míní.

„Ani dnes nejsme schopní naplnit ona minimální dvě procenta a opět to tak ,po česku‘ zkoušíme ošulit za pomoci účetních triků,“ doplňuje analytik. A přidává důležitost historické zkušenosti s ruskou roztahovačností.

‚Východní štít‘ EU a NATO

Vyšší obranné výdaje jsou mezi evropskými členy NATO společným znakem právě pro státy, které sdílí hranici s Ruskem či napadenou Ukrajinou. Přinejmenším dvě procenta HDP na ni v loňském roce vyjma Norska (to letos na danou hranici podle odhadů dosáhne také) dávaly všechny tyto země, upozorňuje bruselský server Politico. „Čím blíže Rusku, tím větší výdaje na obranu,“ shrnuje web.

I přes případné dodržení závazku dvou procent vzbuzuje ve východním křídle Aliance Trumpovo zvolení nemalou dávku napětí. Experti se v podstatě jednohlasně shodují, že vzhledem k minulým i aktuálním zkušenostem s Ruskou federací se vlády vůči případné vojenské hrozbě ze strany Moskvy cítí zranitelnější, a proto rizika nepodceňují. Lze také očekávat, že právě dané země budou se zvýšením obranných výdajů intenzivně naléhat na ostatní členské státy, z nichž už k tomu vyzvalo i například Německo.

Beketovová se domnívá, že se jim nicméně „rozsvítilo“ až po napadení Ukrajiny. „S invazí si uvědomily, že mohou být další na řadě, a zvýšily investice do bezpečnosti,“ říká. Podle Dyčky se výdajům na obranu jednoduše daří, pokud má země vedle sebe jasně definovanou hrozbu. „Když ji nemáte, nevysvětlíte výdaje populaci,“ připomíná kupříkladu v souvislosti s Polskem.

To mezi členy NATO ve financích určených na obranu, především na její modernizaci, následované Estonskem jednoznačně vede a stává se stále viditelnější tváří obranného paktu. Z jeho letošních predikcí vyplývá, že Varšava na obranu vyčleňuje na čtyři procenta HDP.

Ke zvýšení výdajů vyzývá i kolegy v Alianci, prezident Andrzej Duda za ideální hranicí kvůli „ruskému imperialismu“ označil nejméně tři procenta. Odkazuje se přitom hlavně na zvýšenou ruskou produkcí vojenské techniky a munice.

„U větších zemí s početnějšími armádami, jako je právě Polsko, výdaje na obranu částečně stimulují domácí ekonomiku. Zároveň to celé souvisí s mocenskými ambicemi. Poláci mají dlouhodobě, jak bych to řekl, pocit méněcennosti v porovnání s Německem nebo Francií a dalšími velmocemi, jimž se chtějí vyrovnat. Pokud vedle sebe navíc máte nevyzpytatelného východního souseda, pomáhá vám to ujišťovat obyvatelstvo, že bude v bezpečí,“ poukazuje expert Dyčka.

Duda nedávno nového šéfa NATO také obeznámil s plánem na výstavbu opevnění podél přibližně 400 kilometrů dlouhých hranic s Ruskem a Běloruskem, které jsou zároveň i východními bránami na území Evropské unie a Severoatlantické aliance, na kterém se podílí rovněž Finsko a Pobaltí. Projekt Východní štít má zajistit, aby hranice byla pro agresora „nepřekročitelná“.

Elina Beketovová připomíná, že vedoucí pozice Polska v evropské obranné politice není nic nového pod sluncem. „Sdílení hranic s napadenou Ukrajinou na straně jedné a Ruskem a Běloruskem na straně druhé rozhodně nepřidává na klidu. Putin je nepředvídatelný a odhady polských investic na obranu se letos pohybují okolo 35 miliard dolarů (téměř 840 miliard korun), což zemi v žebříčku NATO řadí na páté místo za Spojené státy, Německo, Velkou Británii a Francii,“ nastiňuje analytička.

Trumpův debatní klub

Spojené státy se ve výdajích na obranu dlouhodobě drží na třech procentech HDP, Berlín na ni letos podle odhadů Aliance vyčlení na 2,12 procenta HDP, tedy víceméně stejný podíl jako Česko, a Londýn 2,33 procenta. Paříž pak na jaře schválila vůbec nejvyšší rozpočet na obranu od 60. let. O Francii Mark Rutte po listopadovém jednání s Emmanuelem Macronem také v souvislosti s podporou Ukrajiny prohlásil, že právě ona „udržuje NATO silné“.

V reakci na výsledky amerických voleb každopádně neopomněl připomenout obavy z podoby tamní pomoci Kyjevu a dopadu na obranný pakt poté, co Trump, známý kritikou a skepsí vůči NATO, stane v čele úřadu. O příští hlavě Spojených států nicméně mluví jako o někom, s kým se dobře zná a dokáže s ním spolupracovat.

Bývalého nizozemského premiéra a současného generálního tajemníka NATO doprovází přezdívka Teflonový Mark, vzniklá na základě jeho neobvyklého umu přežívat nepříjemnosti a proplouvat tvrdým politickým zákulisím, což by mu při jednáních s nevypočitatelným Trumpem mělo přijít vhod.

Podle Tonyho Lawrence je nicméně zatím těžké odhadovat, jaký postoj Spojené státy vedené Trumpem k Alianci zaujmou. „Každopádně je přinejmenším pravděpodobné, že jeho administrativa bude v jednáních s ostatními spojenci více transakční a bude od nich požadovat vyšší příspěvek,“ předpovídá.

„Trumpův nepříliš vřelý vztah k Alianci odpovídá jeho snaze řešit problémy ,jeden na jednoho‘, a ne v rámci velkých organizací. Je pro něj jednodušší bavit se přímo s Londýnem, Paříží nebo Berlínem. Použil-li bych jeho terminologii, NATO je pro něj zkrátka jeden velký debatní klub,“ uzavírá Lukáš Dyčka.

X X X

Trump: Biden mě neporazil, opakuje Trump. Zřídí vyšetřovací týmy k prověření voleb

Staronový americký prezident Trump chce při ministerstvu spravedlnosti zřídit vyšetřovací týmy, které by hledaly důkazy o podvodech, které se podle jeho tvrzení odehrály v rozhodujících státech při prezidentských volbách z roku 2020. Napsal to v pátek deník The Washington Post. Podle listu chce Trump rovněž odvolat tým zvláštního vyšetřovatele Smithe, který loni Trumpa obvinil z pokusů o nezákonné zásahy do volebního procesu.

Trump, kterého v minulých prezidentských volbách porazil současný prezident Joe Biden, výsledky voleb dosud neuznal a označil je za zfalšované. Podruhé byl Trump zvolen americkým prezidentem letos v listopadu.

The Washington Post upozorňuje, že Trump tvrdil, že volby z roku 2020 prohrál kvůli rozsáhlým podvodům, a že tento názor sdílí miliony jeho příznivců.

List dále s odvoláním na dvě osoby z Trumpova okolí přípravného týmu píše, že zvolený prezident se chystá propustit celý tým, který pracoval se zvláštním vyšetřovatelem Smithem.

Vyšetřovací poroty loni na návrh Smithe žalovaly Trumpa z nelegálních zásahů do volebního procesu po exprezidentově porážce v roce 2020 a v kauze z nepovoleného přechovávání utajovaných dokumentů po odchodu z prezidentského úřadu. Trump už dříve avizoval, že by Smithe po návratu do Oválné pracovny okamžitě z funkce odvolal.

Současná praxe amerického ministerstva spravedlnosti zakazuje stíhání úřadující hlavy státu, po Trumpově vítězství tak bylo jasné, že dvě federální obžaloby proti němu budou zastaveny.

Trump byl v loňském roce obžalován ve dvou státních procesech včetně kauzy kolem zásahů do volebního procesu v Georgii. K verdiktu dospěl pouze proces v New Yorku, kde porota na jaře uznala Trumpa vinným z falšování podnikatelských záznamů ve snaze zakrýt nekalou volební kampaň. Oznámení trestu však zatím soudce odkládá.

X X X

Just: Mezi Rusy stále panuje nadšení z války.

Rusové mají válku na Ukrajině zprostředkovanou pouze pomocí propagandy a v zemi stále panuje jisté nadšení z konfliktu. V pořadu Zprávy PLUS to řekl Jiří Just, spolupracovník CNN Prima NEWS pobývající dlouhodobě v Rusku. Zveřejněním nové jaderné doktríny v tisící den od napadení Ukrajiny poslal podle něj Kreml významný signál.

Válka na Ukrajině se podle Justa běžných Rusů žijících tisíce kilometrů od frontových linií bezpečnostně nijak nedotýká. „Jsou daleko a tu válku mají zprostředkovanou pouze pomocí propagandy, která jim říká, že Rusko vítězí a osvobozuje Ukrajinu,“ řekl Just.

 Kvůli propagandě mezi běžnými Rusy podle něj i nadále panuje jisté nadšení z války. „Samozřejmě by si přáli konec, protože cítí ekonomické konsekvence, které jsou nepříjemné pro jejich peněženky. Nicméně Rusové si přejí vítězství, a proto ta válka ještě dlouho neskončí,“ sdělil Just.

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uběhlo přesně tisíc dnů. Putinova armáda za tu dobu napáchala na území svého západního souseda nepřeberné množství zločinů, o čemž Kyjev průběžně shromažďuje informace. Celkové škody podle Ukrajinců odpovídají částce přesahující bilion dolarů. Obzvlášť znepokojivé jsou zprávy o zabitých civilistech včetně dětí a o některých ukrajinských městech, která Rusové prakticky vymazali z povrchu zemského. Padlé a zraněné vojáky analytici počítají ve vyšších stovkách tisíc.

Kreml zvedl jaderný prst

V tisící den od zahájení útoku na Ukrajinu prezident Putin podepsal novou jadernou doktrínu, která rozšířila výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. „Příprava doktríny trvala opravdu dlouhou dobu. Putin o ní začal hovořit již v létě. Její zveřejnění se tedy očekávalo. Nicméně to, že ji Putin podepsal tisící den od začátku konfliktu a potom, co Spojené státy povolily používat americké rakety proti cílům na ruském území, je samozřejmě velice významný signál,“ nechal se slyšet Just.

Právě povolení používat americké rakety proti cílům v Rusku vyvolává v některých kruzích obavy z další možné eskalace konfliktu. Podle Justa ale bude jejich dopad marginální. „Musíme si uvědomit, že Ukrajina nikdy neměla velký arzenál těchto raket. Hovoří se o zhruba stovce. To je samozřejmě nedostačující pro vedení pravidelných úderů na ruskou vojenskou infrastrukturu. I ruští experti poukazují na to, že útoky sice budou vidět, ale nebude to nic vážného,“ dodal Just.

X X X

Komunisté budou do sněmovních voleb v příštím roce kandidovat pod značkou hnutí Stačilo!. V sobotu o tom rozhodlo vedení KSČM, jak uvedl mluvčí strany Roman Roun. O programových prioritách, spolupracujících subjektech a dalších krocích v přípravě voleb bude strana informovat v následujících týdnech, dodal.

„Jako jediná radikální levicová strana v zemi bude KSČM pokračovat ve spolupráci s levicovými a vlasteneckými subjekty, jejichž cílem je zbavit se jednou provždy asociální vlády Petra Fialy (ODS) a vrátit do Poslanecké sněmovny autentickou levicovou politiku,“ uvedl Roun v tiskové zprávě.

 Koalice Stačilo! vznikla před rokem. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná na kandidátce uskupení obhájila v červnu post europoslankyně. Uskupení v evropských volbách uspělo se ziskem dvou mandátů. Hnutí získalo mandáty i v podzimních krajských volbách, což podle komunistů ukazuje, že voličům citelně chybí „politika pro lidi“.

Komunisté se pokusí do dolní komory vrátit příští rok na podzim po čtyřech letech. Termín hlasování prezident zatím nevypsal. Průzkumy veřejného mínění nyní KSČM připisují zisk na hraně pěti procent potřebných pro vstup do Poslanecké sněmovny. Konečná v říjnu deklarovala, že neplánuje sloučení své strany s žádnou jinou, a to včetně SOCDEM.

Například podle posledního průzkumu agentury Phoenix Research by komunisté v parlamentních volbách dosáhli na 5,5 procenta hlasů.

X X X

FIALA  NEMOCNÝ,  PSYCHICKY  NARUŠEN,  ODHADL  JEHO  STAV  MICHÁLEK

Fiala hájí vizi německých platů, důchodci ČR v Německu 50  tisíc 

FIALA  SÁM  NIC  NEDOKÁŽE, JAKO  NERUDOVÁ,  KŠEFTOVALA  S  TITULY

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) hájí své dřívější výroky o českých platech, které by se měly vyrovnat těm německým. Podle něj je potřeba mít velké cíle, aby k tomu jednoho dne došlo. Jinak by to prý znamenalo, že lidé budou brát podobné peníze jako v zemědělském holdingu Agrofert. Šéf nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš           přes CNN Prima NEWS vzkázal, že Fiala je duševně nemocný a patří na psychiatrii.

Premiér Petr Fiala obhajuje svůj výrok, že by Češi mohli v nedaleké budoucnosti dosáhnout na „západní“ výdělky. Podle něj je důležité mít nastavenou pozitivní vizi, která ovšem naráží na pochybovače a lidi bez sebevědomí. „A přitom všichni víme, že Češi si nejsou ochotni říkat o přidání peněz a často mají strach vůbec přemýšlet o změně práce. Je to jednoduché: když nebudeme mít velké cíle, zůstanou nám tu mzdy jako v Agrofertu. To se možná některým líbí, ale nikam to nevede,“ uvedl Fiala na sociální síti X.

 Fiala také uvedl, co pro podporu ekonomiky dělá jeho vláda, která investuje do budoucích projektů. „I rozpočet na příští rok je toho důkazem. Snažíme se restartovat Česko, budujeme klíčovou infrastrukturu, která tady roky chyběla, a umíme přilákat velké zahraniční investory. Naše země bude díky rekordní investici americké společnosti onsemi součástí evropského centra výroby čipů. Také se staneme mezinárodní špičkou v jaderné energetice,“ pokračuje Fiala.

Oba příklady jsou podle Fialy důkazem, že cesta k vyšším platům povede přes práci s přidanou hodnotou. „A k tomu je třeba mít i sebevědomí, velké plány a nebát se o nich mluvit. Jinak se atmosféra v naší zemi nezmění. A spolu s ní se nezmění ani budoucnost. A to zase nechci já,“ dodal Fiala.

Fiala patří na psychiatrii, říká Babiš

Jeho vize ale naráží na nepochopení u Andreje Babiše, o kterého se otřel v případě  holdingu Agrofert, jenž má uložen ve svěřenském fondu. Babiš připomněl Fialovi jeho srovnání německé a české čokoládové pomazánky. „Profesor Nutella teď slíbil, že budou mít lidé německé platy – pokud nemyslel svůj plat, který si chce o desetitisíce zvýšit, tak vážně asi patří na psychiatrii. Je potřeba ho okamžitě hospitalizovat,“ řekl pro CNN Prima NEWS.

Podle něj je Fiala nemocným člověkem, který neví, o čem mluví. „Tahle parta definitivně naši zemi zničila a stálé ji ničí. Pokud je nehospitalizují, tak ty škody, které tady napáchají, budou ještě horší,“ dodal v ostré reakci Babiš.

X X X

ČR nepožádá o prodloužení výjimky ze zákazu dovážení ruské ropy. Rozšíří ropovod TAL

Česko nebude usilovat o prodloužení výjimky z evropského zákazu na dovoz ruských ropných produktů. Informaci agentury Reuters potvrdilo ministerstvo průmyslu a  obchodu (MPO). Platnost výjimky skončí 5. prosince. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi

„V kontextu aktuální situace a kroků, které Česko podniká k zajištění nezávislosti na dovozu ropy z Ruska, nevidí ČR důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat,“ řekl mluvčí MPO Marek Vošahlík.

Česko by se mělo závislosti na ruské ropě zbavit rozšířením ropovodu TAL, který má od příštího roku zdvojnásobit kapacitu ropy dopravené do Česka na osm milionů tun ročně. V současné době ropa teče do Česka ze dvou hlavních zdrojů.

Z loni dovezených 7,4 milionu tun ropy přiteklo zhruba 58 procent prostřednictvím ropovodu Družba, kterým proudí ropa z Ruska. Další část ropy přitéká z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL začínající v Terstu.

Agentura Reuters upozornila, že ruské ropné produkty získává Česko zejména  prostřednictvím dodávek ze slovenské rafinerie Slovnaft, kterou vlastní maďarská státní společnost MOL.

Agentura citovala dřívější vyjádření slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára, podle kterého se Slovensko nechystá v blízké době ukončit dodávky ropy z Ruska. Podle Reuters by dodávky ze Slovnaftu mohlo Česko nahradit dovozem ropných produktů z jiných zemí po železnici.

Společnost MOL v polovině října varovala, že by se kvůli konci výjimky mohlo Česko potýkat s výkyvy dodávek pohonných hmot. Společnost Orlen Unipetrol, která je v Česku jediným zpracovatelem ropy, však uvedla, že má zajištěné dodávky ropy v dostatečném množství pro zachování kontinuity produkce a v případě potřeby je připravená přesměrovat exportní produkci na český trh.

X X X

PO LITIČKA  KONEČNÁ:  JDU  DO  VOLEB,  FIALA  ZNIČIL  ČR

VYHODIL  ČR  NA  ZABÍJENÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ  NA  OSM  MILIARD

 Štve mě, co se u nás děje, a pokud to chci opravdu ovlivňovat, musím to dělat z Česka,“ potvrdila pro iROZHLAS.cz předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná. Do sněmovních voleb v příštím roce budou komunisté a jejich partneři kandidovat pod značkou nově založeného hnutí Stačilo! Chtějí tak navázat na úspěch v červnových evropských a zářijových krajských volbách.

„Jsem připravena svým partnerům v rámci hnutí Stačilo! nabídnout, že budu kandidovat do  Sněmovny. Netrvám na tom, že budu volebním lídrem, ale pokud se s partnery dohodneme, jsem připravena svou osobní značku a osobnost spojit s hnutím Stačilo!“ popsala Konečná.

Projekt Stačilo! má podle ní obrovský potenciál. Zároveň zdůraznila, že rozhodně neplánuje kandidátku případně podporovat jen symbolicky. „Pokud mi voliči za jedenáct měsíců ve sněmovních volbách dají důvěru, jsem připravena, že už nebudu europoslankyní,“ vysvětlila.

Do Evropského parlamentu byla v červnu zvolena už potřetí, předtím byla v letech 2002–2014 členkou české Poslanecké sněmovny, kam nastupovala jako historicky nejmladší poslankyně. Předsedkyní KSČM je od roku 2021, kdy nahradila Vojtěcha Filipa, za jehož vedení se komunisté poprvé v historii nedostali do Parlamentu.

Hnutí Stačilo!

Ústřední výbor KSČM vybíral pro sněmovní volby v příštím roce ze tří variant možného postupu. První byla samostatná kandidátka KSČM, druhou pak přiznaná koalice s některou jinou stranou, která by ale potřebovala získat osm procent, a ne jen pět. Třetí a nakonec i odsouhlasenou verzí pak byla kandidatura pod značkou nově vzniklého hnutí Stačilo!, na jehož kandidátku se naskládají zástupci jednotlivých stran. Na tom se komunisté shodli na sobotním jednání.

Politolog Lukáš Jelínek považuje kandidaturu v barvách Stačilo! za strategicky rozumnou. „Jistě se najde dost voličů, kteří by komunistickou značku z principu nevolili, leč značka Stačilo! je už neděsí,“ podotkl.

 

Stačilo! má za sebou letošní úspěchy v evropských a krajských volbách a zatím bylo volnou aliancí KSČM a různých menších stran. V červnových eurovolbách šlo o trojkoalici s Českou stranou národně sociální (ČSNS) a Spojenými demokraty – Sdružením nezávislých (SD-SN), v krajských pak o různá ad hoc spojení s těmito dvěma straničkami a k nim i Českou suverenitou sociální demokracie (ČSSD), stranou Domov a v Ústeckém kraji i se SOCDEM.

„Základem jsou pro mě strany, které před rokem Stačilo! spoluvytvářely: ČSNS a SD-SN. V nejbližších dnech budeme jednat i se SOCDEM, potažmo ČSSD, kteří byli našimi koaličními partnery v krajských volbách,“ doplňuje k tomu Konečná.

Šéfka KSČM i celého projektu Stačilo! si troufá tvrdit, že má jistotu překročení pětiprocentní hranice, a opírá se o volební modely a průzkumy voličských preferencí.

I to Konečnou opravňuje vyžadovat po všech partnerských stranách podpis závazku, že po případném vstupu do Sněmovny budou mít společný poslanecký klub.

Třeba nově zvolená předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová ale svým spolustraníkům slíbila, že by i v případě nějaké formy koaliční kandidatury následně chtěla ustavit samostatný sociálnědemokratický poslanecký klub.

Podvod na voliče?

Tím, že nebude Stačilo! do sněmovních voleb kandidovat jako koalice, ale jako nově vzniklé hnutí, obejde vyšší laťku nutnou pro vstup do Sněmovny. Ta je osm procent pro dvojkoalici a jedenáct procent pro koalici tří a více stran.

Představitelé KSČM, ale třeba i SPD nebo exprezident Miloš Zeman se dříve vymezovali vůči koalici Spolu či celé vládní pětikoalici a mluvili o ní jakožto o slepenci a bezmála podvodu na voličích.

„Podvod na voličích není koalice, která neskrývá, že je koalice. Podvod na voličích je koalice, která to skrývá a účelově vytvoří nový volební subjekt,“ domnívá se politolog Petr Just z Metropolitní univerzity. „Přesně takto to udělaly třeba ve sněmovních volbách 2021 strany Trikolora, Svobodní a Soukromníci, které se spojily do nového subjektu nazvaného Trikolora Svobodní Soukromníci,“ doplnil.

Konečná si ale stojí za tím, že nově založeným hnutím Stačilo! rozhodně nijak zákon neobcházejí.

„Otevřeně říkáme, že hnutí Stačilo! je subjekt, který má na levicově vlastenecké scéně integrovat subjekty, které by jinak neměly šanci. Je svobodnou vůlí každé strany, zda se rozhodne kandidovat na své listině, nebo zda své kandidáty nabídne někomu jinému,“ říká.

X X X

NERV  RADÍ  DO  VOLEB,  SMÉCT  FIALU                                                                                                                                                                                                                   Dvanáct chromých pomocníčků

Dostupnost bydlení byla dalším tématem myšlenkové smrště Národní ekonomické rady vlády.

NERV je ekonomické seskupení, kde je liberální mainstream trochu přichucen pohledem zleva. Levice tam smí tu a tam špitnout, ale nesmí křičet. Dvanáctka doporučení, se kterými teď NERV přišel pro větší dostupnost bydlení, tak nakonec není špatná, ale bylo zřejmé, že ji oslabuje klíčový prvek, kterým je pohled shora. Snaha řešit věci hlavně přes centrum a velké hráče, kde se to snadno obrátí proti lidem. Chybí důrazná podpora lepší zákonné úpravy pro družstevnictví.

Zkusme si kriticky probrat aspoň prvních pár nejdůležitějších návrhů.

Jako první figuruje zrychlení povolování výstavby a dokončení reformy stavebního řízení. NERV doporučuje zejména omezení roztříštěnosti stavebních úřadů, jenže to může posílit rozhodování za zády místních obyvatel. Nabízí to větší příležitosti pro vliv velkých developerů, kteří mají výlučně ziskové zájmy.

Větší nabídka bytů pak může vyznít zcela v protisměru bohulibého záměru. Místo větší dostupnosti bydlení se prosadí gentrifikace, obsazení vhodného území mnohem bohatší klientelou, než jsou běžní místní zájemci. Na ty zbydou parcely jen někde v rokli nebo u smetiště.

Další opatření, navrhovaná reforma územního plánování může jít podobným směrem. Využití brownfieldů pro rozšíření nabídky stavebních pozemků je samozřejmě chvályhodné, ale jen za určitých okolností, které nemůže řešit obecné pravidlo, ale rozhodování v místě. Pokud je rozhodování v místě oslabeno, jak navrhoval první bod, tak se tato dvě opatření vzájemně poperou.

Správné je posílení rozpočtů obcí v podobě příznivější dělby daňového výnosu na základě hospodářských aktivit, aby se samospráva mohla více rozmáchnout. Ale opět, může to dopadnout všelijak. Třeba jako budování bytů pro dočasné asijské pracovníky montoven, jejichž příchodu smí obec jenom přihlížet. Něco jiného by byl organický rozvoj obce, která potřebuje projekty na hospodářské využití místních zdrojů, aby se zmátořila a jí neutekli i ti poslední. Velké i malé akce lze samozřejmě zkombinovat, ale samosprávy v tom musí mít větší slovo.

Zrušení podpory hypoték u drahých bytů, navrhované ve čtvrtém bodu NERVu, je dalším půlskokem přes propast. Pozdní bude rada, měli jste se rozeběhnout víc. Souvisí to se stávajícím objemem 28 miliard korun veřejné podpory hypoték, stavebního spoření a příspěvku na bydlení. Fakticky jde o podporu developerů, bank a vlastníků nájemních bytů, kterým to usnadňuje udržovat vysoké nabídkové ceny. Je to jeden z mnoha rozpočtových příspěvků pro bohatnutí bohatých.

Bylo by však škoda stáhnout tyto peníze z bytové výstavby, jen by se mohly použít lépe. Opakovaně tu píšeme o hotovém návrhu zákona na podporu dostupného bydlení, který by spočíval v podpoře úroků komerčních stavebních úvěrů – pro účastníky obecní výstavby. Šlo by o byty v dlouhodobém nájmu ve vlastnictví místních společenství, která by měla k dispozici i zvýhodněné obecní či státní pozemky. Tyto byty by byly nezcizitelné, nešlo by je spekulačně využít, a tak by pomohly dostupnému bydlení v mnohem širším měřítku, protože by příznivě působily na celkovou cenovou hladinu bydlení.

Komu by se to nelíbilo? Developerům, kteří by museli také s cenami dolů a začali by mít problém s úhradou minulých bankovních úvěrů. Bankám, které by logicky pokles cen dostal do nepříjemné situace, klesala by totiž i hodnota zajištění hypoték. Rostlo by riziko, že v případě nesplácení už objekt neprodají za cenu, kterou potřebují. Když se to před lety stalo v Americe, vypukla globální finanční krize.

A nakonec by to pochopitelně udeřilo i na průmysl chudoby, pronajímání různých barabizen za ceny luxusních rezidencí. To lze dělat jen osobám, které jiný nájem neseženou a bez státu ani nezaplatí. Vzniká tak krásný penězovod z veřejných rozpočtů do systému Mackeeho Messera a dalších hrdinů Žebrácké opery, kteří si svůj zájem dokážou účinně hájit.

Také NERV doporučuje investovat prostředky ušetřené z předchozího opatření, za předpokladu, že to přežijeme, do podpory výstavby i rekonstrukcí dostupného bydlení. To je jistě chvályhodné. V rekonstrukcích jsme už trochu pokročili, protože jsou hnány podporou energetických úspor, které mají díky jiné cenové bublině v oblasti energií překvapivě rychlou návratnost.

Před spuštěním tohoto procesu vládly odhady, že bydlení spotřebovává o 40 procent energie více než by bylo třeba. Přeloženo do češtiny, tohle platíte navíc při jakýchkoliv cenách, ale ty by při poklesu poptávky šly taky zákonitě dolů.

Zateplování a rostoucí zájem o vlastní elektřinu může nabídnout ještě další efekt. Pokud se v chalupě na venkově, kam jezdíme na rekreaci jenom v létě a když je krásně, najednou dá celoročně bydlet, určitě se najde člen rodiny, který toho využije. Třeba proto, že může pracovat na dálku. Nebo proto, že při delším pobytu začne mít nápady, co by se dalo udělat, aby se lidé v tom krásném prostředí uživili bez každodenního dojíždění jinam. Zvlášť když jim první peníze na rozjezd půjčí sluníčko prostřednictvím solárních panelů na střeše.

NERV si chvályhodně všímá toho, že ve městě jsou obdobná úsporná opatření obtížnější a doporučuje to vyfutrovat taky evropskými penězi. Následují další opatření, která se týkají daňových změn a důkladného centrálního monitoringu vlastnictví a bytové situace. To by se dělalo digitálně, takže to v klidu ponechme stanou.

Proč považuji tyto pomocníky dostupné výstavby za zakrslé invalidy? Protože mezi nimi chybí světově osvědčený obr v podobě bytových družstev a dalších forem kolektivní výstavby, včetně té obecní, jak už jsme zmínili. Družstev budovaných zdola, nikoliv jen jako forma vnějšího financování developera.

Znám rizika družstevního řešení, je snadné skrytě připravit členy o majetek a vehnat družstvo do exekuce, sám jsem něco takového prožil. Ale ubránili jsme se. Varovné jsou i případy, kdy jeden z družstevníků nesplácí účty a zatíží tak dluhy i všechny ostatní. Stejné nebezpečí však visí nad sdruženími vlastníků. To neznamená, že to tak musí být, jen to současná právní úprava umožňuje.

To nejpodstatnější však spočívá v něčem jiném. Bydlení je základní lidská potřeba, podobně jako dýchání. V takové situaci v očích ekonoma okamžitě svitne naděje kasírovat něco, co každý musí. Proto ceny bydlení letí tak snadno vzhůru. Ostatně ani ten vzduch už není zdarma, levnější byt ve městě seženete jen tam, kde už se skoro nedá dýchat.

Nenadávejme za to developerům a komerčním stavebníkům, příroda to tak zařídila, že se řídí jen výsledným ziskem. Družstevník je jiný druh, ten jde za naplněním své základní potřeby bydlet. Nejde mu o prachy, stačí, když to ekonomicky ustojí. Hlavní odměnou je střecha nad hlavou a cestou k ní nikoliv konkurenční boj, kdo z koho, ale spolupráce s podobně potřebnými.

Tomu se dá pomoci centrálně jen tak, že konečně přestaneme družstva považovat za rudou metlu, která nás strhává do totalitního otroctví. Ostatně, na to dnes máme mnohem účinnější metody. Je nejvyšší čas dostát přemílanému tvrzení o naší příslušnosti k Západu a vytvořit pro družstva standardní podmínky jako mají v Dánsku nebo Švédsku, ale taky v Německu, Británii či Americe. Pokud jde někomu skutečně o demokracii, je to nástroj, jak brzdit oligarchizaci společnosti.

Ale ani v případě družstev nesmí jít o chromé nedochůdče bez finančního zázemí, zejména malých družstevních bank a dalších forem lokálního financování, federalizovaných do spolupracujících celků včetně dozoru. Musí jim být také zpřístupněny dostupné pozemky, ať obecní nebo státní, případně budování pozemkových bank. A důležitá je technická podpora, od levného poradenství, včetně bezplatného státního, po spolupráci s univerzitami a výzkumáky na lokálních rozvojových programech.

Co za to? Snížení bytové tísně, růst porodnosti, rozvoj regionů. Všechno věci, které mají obrovskou společenskou hodnotu, usnadní hospodaření státu a nedají se ukrást. Jistěže je to levicové řešení. Ale máme demokracii, tak co?Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Rusko je v pozici tvůrce cen plynu. U spotřebitelů vyhrává peněženka, nikoliv ideály, vysvětluje expert

V listopadu výrazně vzrostl dovoz plynu z Ruska do České republiky. Hlavním důvodem je výhodná cena, dovoz z Německa totiž prodražují přepravní poplatky, které se navíc mají od nového roku zvýšit. „Myslím, že se trochu chiméricky upínáme k tomu, že je Německo zruší a bude po problému. Tak to si já nemyslím,“ konstatuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus odborník na energetiku a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník.

 V listopadu výrazně vzrostl dovoz plynu z Ruska do České republiky. Hlavním důvodem je výhodná cena, dovoz z Německa totiž prodražují přepravní poplatky, které se navíc mají od nového roku zvýšit (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Německo prý poplatky zavedlo na podzim roku 2022 ve snaze naplnit vlastní zásobníky plynu a zajistit si prostředky pro záchranu plynařských firem, které se ocitly v problémech. Tvoří ale jen asi šest procent ze současné ceny plynu.

Martin Záklasník, odborník na energetiku a zakladatel společnosti Sinlei

„I kdyby ho zrušili, tak Rusko je v pozici tvůrce cen. Jeho náklady na těžbu jsou hrozně malé, uvádí se někde mezi dvěma a pěti eury za megawatthodinu, a může tedy jít s cenou dolů,“ vysvětluje v pořadu Interview Plus.

Poukazuje přitom na slova šéfky ruské centrální banky Elviry Nabiullinové, která v parlamentu popisovala zhoršující se ekonomickou situaci země. „Je možné, že lehké podstřelování ceny ze strany Ruska s tím může souviset,“ dodává.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump chce zintenzivnit těžbu ropy a plynu, což podle Záklasníka může cenu snížit, ovšem náklady na těžbu z břidlicových ložisek jsou vyšší než v případě Ruska.

„Mezinárodní obchod s plynem je tvrdý byznys a vládne tam cena. Kdo nabídne cenu lepší, tak ten je preferován,“ konstatuje zakladatel společnosti Sinlei.

Rozhoduje peněženka

Záklasník připomíná, že před vypuknutím války na Ukrajině jsme byli prakticky zcela závislí na ruském plynu, jeho podíl se ale v roce 2023 podařilo snížit na sedm procent.

„V tom ale zcela jistě není zohledněno, že některé země, jako je třeba Španělsko, dovezou ruský plyn a potom ho reexportují jako svůj vlastní. Když se podíváme na rok 2024, tak o něco méně než polovinu plynu nakupujeme z Ruska,“ upřesňuje expert.

Vysoce závislé na ruském plynu je stále například Rakousko, a to zhruba z 80 procent. O víkendu sice ruský plynárenský podnik Gazprom oznámil přerušení dodávek rakouské firmě OMV v důsledku arbitráže, kterou prohrál, podle Záklasníka ale mezi obě strany vstoupí slovenský nebo maďarský prostředník.

„Se závislostí je ve střednědobém horizontu možné udělat řadu věcí, ale vždy je otázka, kolik to bude stát a jestli je za to rakouský spotřebitel ochoten zaplatit. A logicky není, protože i americké volby nám ukázaly, že vyhrává peněženka, ne ideály a filozofie,“ uzavírá Záklasník.

X X X

Spravedlnost žádá 725 milionů Kč na dorovnání platů soudců a státních zástupců

 Ministerstvo spravedlnosti požádalo o zhruba 725 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy na pokrytí letošních platů soudců a státních zástupců. Vyplývá to z návrhu, který ve středu projedná vláda. Žádost o navýšení rozpočtu úřadu souvisí s nálezem Ústavního soudu (ÚS), podle nějž bylo trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny v rozporu s ústavním pořádkem.

ÚS v květnu rozhodl o dorovnání soudcovských platů zpětně od letošního ledna. Podle propočtů ministerstva je kvůli tomu zapotřebí navýšit ministerský rozpočet o 668,7 milionu Kč na platy soudců a související výdaje.

U dorovnání platů státních zástupců, které se odvozují od platů soudců, pak ministerstvo potřebnou částku vypočítalo na 45,7 milionu korun. K ní je podle úřadu zapotřebí připočítat ještě dalších 10,7 milionu na hrazení povinného pojistného u deseti evropských pověřených žalobců. Na státní zástupce tak ministerstvo žádá celkem 56,4 milionu korun.

Platy soudců se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Sněmovna tento týden podpořila v prvním čtení novelu, která pro příští rok stanoví platové základny ústavních činitelů přímo. Pro soudce je to 121.685 korun, což znamená, že by jim platy v podstatě stagnovaly, když se po letošním zásahu ÚS počítají ze základny 120.951 korun – nárůst by byl asi 0,6 procenta. Státním zástupcům určuje novela základnu na 109.516,5 koruny.

Představitelé soudců a státních zástupců s návrhem vlády nesouhlasí, podle nich vyvolává velmi vážné pochyby o ústavnosti. Vláda uvedla, že ušetřenou částku, kterou vyčíslila až na 700 milionů korun, hodlá využít na platy administrativních pracovníků v justici. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nedávno ve Sněmovně při projednávání návrhu státního rozpočtu prohlásil, že dosavadní verdikty ÚS ohledně platů soudců nepokládá za ústavní. Řekl, že je připravený jít do nového sporu. Soudci si podle něj vydobyli privilegium a jsou jedinou skupinou pracovníků státu, která si vždy může vysoudit výši svých platů, navíc podstatně odlišných od ostatních, ceskajustice.cz

X X X

PRO  DÁRKY  NA  BOŽÍ  DAR

V anketě České pošty o nejkrásnější razítko každoročně přední příčky sbírá vánoční razítko z Ježíškovy pošty Boží Dar. Za uplynulých třicet let obsadilo velmi populární vánoční razítko 1.místo, například v letech 2023, 2020, 2019, 2016, 2013, 2012 a dalších. A pokud nebylo oceněno zlatou medailí, pak se bodovalo na stříbrném nebo bronzovém stupínku.

Letos již po jednatřicáté budou pracovníci Pošty Partner od 1. prosince razítkovat vánoční přání a pohlednice od 1. prosince do posledního okamžiku před Štědrým dnem. Ruční razítko 2024 získáte na Božím Daru jen do 23. prosince!

Příležitostné poštovní razítko 2024 ozdobí anděl s textem BOŽÍ DAR k příležitosti vánočních svátků. Autorem návrhu je grafik a ilustrátor Josef Dudek.

 První speciální vánoční edice se datuje do roku 1994. Vedoucí Infocentra Boží Dar zve návštěvníky, filatelisty i děti: „V muzeu Boží Dar si můžete prohlédnout kompletní sadu otisků, které jsou v současnosti už sběratelskou raritou. V roce 1994 byl na razítku Ježíšek a razítko se umístilo ve výše uvedené anketě při své premiéře na 3. místě. O rok později motiv betléma s Marií, Josefem a Ježíškem už anketě dominoval. Obliba Ježíškovy pošty v České republice nás těší. Už v srpnu se nás turisté ptají, zda mohou odeslat pohled z Božího Daru s vánočním razítkem. To je opravdu ještě brzy.“

Příležitostné vánoční razítko mohou získat děti i dospěláci, nadšenci i filatelisté pouze od 1. do 23. prosince 2023. Napište Ježíškovi včas! SMSky ani Whatsapp přání český Ježíšek nepřijímá!

Jak správně postupovat?

Napište Vaši pohlednici, vánoční dopis nebo přání Vašim blízkým nebo známým.
2. Napište na Vaši zásilku určenou k orazítkování cílovou adresu.
3. Ofrankujte Vaši zásilku poštovní známkou odpovídající poštovnému do místa určení.
4. Váš pohled, dopis nebo přání vhoďte osobně do Ježíškovy schránky na Božím Daru nebo zašlete v obálce na adresu Vánoční pošta, Boží Dar 1, 36262 Boží Dar.
5. Vaši vánoční zásilku orazítkují pracovníci Infocentra a Pošty Partner od 1. do 23. prosince příležitostným vánočním poštovním razítkem a odešlou zpět na na Vámi uvedenou adresu.

Adresa Ježíškovy pošty: Vánoční pošta, Boží Dar 1, 362 62 Boží Dar

Váš tým Infocentra Boží Dar