Američan Dienstbier se politikovi SR Čalfovi nevyrovná. Poláci v čele EU očekávají přelom ve válce na Ukrajině.  Po krizi v Německu se sype i vláda v Paříži. Vyřeší Dienstbier dluhy soc. dem. a Lidový dům? Pomůže Maláčové, nebo to udělá politik SR od Havla Čalfa? Pavel přestat vraždit lidi na Ukrajině

Od počátku vysokoškolských studií v roce 1964 žije v Praze. V roce 1970 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval potom po dva roky na praxi v ČTK a od roku 1972 v legislativním odboru Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Od svých osmnácti let byl členem KSČ. K politické kariéře mu pomohl, jak tvrdí experti, i Vasil Bilat a dr Husák. Oba se vždycky snažili pomáhat k úspěchu lidem ze Slovenska, a hlavně Východního Slovenska.

  V roce 1987 se stal dr. Čalfa zástupcem vedoucího Úřadu předsednictva vlády a v dubnu 1988 byl Lubomírem Štrougalem jmenován ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády ČSSR v šesté vládě Lubomíra Štrougala. Byl dokonce nadřízeným Štrougala, protože na vládě byl předsedou strany. Úkoly od dr. Husáka se musely nejdříve projednat ve stranické organizaci vlády, a pak teprve se plnily v ČR a SR.

 Ve vysoké funkci zůstal dr. Čalfa i poté, co Štrougala nahradil na místě předsedy vlády Ladislav Adamec. Mimo jiné dostal za úkol vypracování přísnějšího tiskového zákona (v lednu 1989). Před rokem 1989 také předsedal pracovní komisi při ÚV KSČ, která měla za úkol připravit novou ústavu Československa. V rámci ústavních návrhů se zvažovalo vypuštění vedoucí úlohy KSČ ve společnosti a garantování svobody opuštění území republiky. Ústava ale nebyla dokončena a po událostech v listopadu 1989 již nebylo na tento návrh navázáno.

POLITICKÁ  KARIÉRA  DR. ČALFY  STOUPALA,  OBLÍBEN  I  U  HAVLA

Jeho politická kariéra pokračovala i po sametové revoluci. Po listopadových událostech roku 1989 se nejprve 3. prosince 1989 stal 1. místopředsedou rekonstruované Adamcovy vlády a členem týmu, který za KSČ jednal se zástupci Občanského fóra a VPN. Funkci 1. místopředsedy zastával do 10. prosince, přičemž od 7. prosince byl i pověřeným předsedou vlády místo Ladislava Adamce.

Po odstoupení Adamce z jednání se stal hlavním vyjednavačem s nastupující mocí a následně 10. prosince 1989 premiérem v takzvané „vládě národního porozumění“, která dovedla zemi k prvním demokratickým volbám v roce 1990.[4][6] V této vládě dočasně, do 30. prosince 1989, zaujal i post pověřeného ministra vnitra ČSSR, který zastával společně s Jánem Čarnogurským a Valtrem Komárkem.

Sehrál významnou roli při prosazení Václava Havla na post prezidenta. V té době se ozývaly hlasy pro přímou volbu, v níž měl větší šance Alexander Dubček než málo známý Havel. Čalfa ale zajistil Havlovo jednomyslné zvolení v nepřímé volbě (parlamentem složeným ještě z předlistopadových poslanců) a coby člověk obeznámený s fungováním vládních orgánů poskytoval Havlovi profesionální politické rady.

Politická kariéra po sametové revoluci

 V nejvyšších politických funkcích se udržel i další dva roky po sametové revoluci. V lednu 1990 vystoupil z KSČ a po volbách v červnu 1990 byl opětovně jmenován předsedou vlády (takzvaná vláda národní oběti) a tuto funkci zastával až do voleb roku 1992, nyní již jako člen hnutí Verejnosť proti násiliu, které do svých řad přijalo i populární osobnosti s komunistickou předlistopadovou minulostí.

Zároveň zasedal i v nejvyšším zákonodárném sboru. Ve volbách roku 1990 byl zvolen do slovenské části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Východoslovenský kraj) za VPN. Po rozkladu VPN v roce 1991 přešel do jedné z nástupnických stran ODÚ-VPN (byl místopředsedou ODÚ-VPN). Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. V roce 1992 kandidoval do parlamentu za ODÚ, tentokrát neúspěšně.

 ADVOKÁT  DR.  ČALFA  S  DR  DIENSTBIEREM  NA  KARLOVĚ  NÁMĚSTÍ  V  PRAZE  KANCELÁŘ

 Po volební porážce odešel Marián Čalfa z politiky (do které se v roce 1995 neúspěšně pokusil vrátit) a po rozdělení Československa zůstal v Praze, kde do roku 2011 působil jako advokát. V roce 2006 ho Deník zahrnoval mezi nejbohatší a nejvlivnější pražské advokáty. I po odchodu z politiky měl blízko k Václavu Havlovi, v roce 1994 ho Havel jmenoval svým poradcem, jako právník dojednával prodej paláce Lucerna Chemapolu. 

Byl také akcionářem,  členem představenstva (1994–1999) a dozorčí rady (1999–2005) pražské IC banky (dnes Equa bank). V letech 1993–1995 byl také členem dozorčí rady CS First Boston investiční společnosti (dnes WOOD & Company investiční společnost)] a v letech 1998–1999 členem dozorčí rady chemičky Synthesia. Působil i v dalších obchodních společnostech. Od roku 2008 je jediným jednatelem a společníkem v PROGNEM, s.r.o., (likvidace vyhlášena 5. 8. 2014), od roku 2004 společníkem v Starlit, s.r.o., a od roku 2012 členem představenstva Pražské energetiky.

 DIENSTBIER  DĚLAL  S KOMUNISTOU  ČALFOU, 

   DNES   MU  KOMUNISTÉ  VADÍ

 NESNAŽÍ  SE  POMOCI  SOC  DEM   VYŘEŠIT  I  DLUH  ZA  LIDOVÝ  DŮM

 MARIAN  ČALFA  BY  SE  URČITĚ  ZACHOVAL  JINAK

 BYL  OBLÍBENÝ  I  MEZI  STUDENTY  NA  KOLEJI  V PRAZE  6  VĚTRNÍK

 Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 kandidoval na post statutárního místopředsedy strany. Získal však pouze 75 hlasů, zatímco Milan Chovanec 359 hlasů a Jeroným Tejc 236 hlasů. Do druhého kola volby tak nepostoupil.[88] Po propadu ČSSD v krajských a senátních volbách v říjnu 2016 oznámil 11. listopadu premiér Sobotka, že Dienstbiera a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka odvolá z vlády. Ve funkci skončil k 30. listopadu 2016, nahradil jej Jan Chvojka.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2021 měl Dienstbier kandidovat za ČSSD v Praze. V červnu ale odstoupil s několika dalšími na protest proti tomu, že na kandidátku byli dosazeni bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický a ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

V červnu 2024 kandidoval do Evropského parlamentu za Sociální demokracii na 26. místě z 28. Strana však získala pouze 1,86 % hlasů, a zvolen tak nebyl.

V září téhož roku oznámil kandidaturu na předsedu Sociální demokracie. Jeho protikandidátkou byla bývalá ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová a neúspěšný kandidát na senátora Petr Hůla. V říjnu 2024 se nakonec s přehledem stala předsedkyní strany Jana Maláčová, když získala 101 hlasů, zatímco Dienstbier obdržel jen 33 hlasů.

X X X

 ZEMAN  PAVLOVI

I  PAVLOVÁ  CHCE  VYSOKÝ  PLAT,  KDO  HO  DÁ  OBYČEJNÝM  LIDEM?

KDO  JIM  ZAJISTÍ  BYTY,  DOMY?

ZAČNE  O  TOM  JEDNAT  BRZY  I  GEN  PAVEL?

V  ARMÁDĚ  TO  ZAJISTILO  VEDENÍ  STÁTU?

ZAČNĚ  KONEČNĚ  O  JEDNAT  I  PAVEL?  NEBO  JE  TAM  JEN  PRO  MILIONY?

 Moje žena je dáma, nic nechtěla, rýpl si Zeman do Pavla ohledně náhrad

 Velkou diskuzi vyvolal nedávný návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky ohledně náhrad pro první dámu Evu Pavlovou. Manželka prezidenta Petra Pavla by měla dostávat část peněz, které dostává jako nezdanitelnou paušální náhradu hlava státu. Jedná se asi o 95 tisíc korun. Bývalý prezident Miloš Zeman naznačil, že to považuje za velké peníze a jeho manželka neměla o nic podobného zájem.

 Bývalý prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk.cz na dotaz, zda mu jeho žena Ivana vyčetla, že jí nezařídil náhrady, odvětil: „Moje žena je dáma, a proto, že je dáma, mi to nikdy nevyčetla.“

Současně podle serveru naznačil, že si myslí, že jde o vyhozené peníze. „Plat prezidenta včetně náhrad je dostatečně vysoký na to, aby se o svoji ženu postaral,“ pronesl bývalý prezident.

„Moje žena byla aktivní dostatečně“

Zemanovi se nelíbí ani kritika, že Zemanová byla v roli první dámy spíše pasivní. „Já si myslím, že moje žena byla aktivní dostatečně. Měla dokonce dvě tajemnice. Ale v rámci úspory pracovních sil, po které se tak volá, tuto úsporu uskutečnila,“ doplnil Zeman.

„Nebudu tak pokrytecký, abych se tomu bránil,“ řekl Zeman k záměru ministerstva práce a sociálních věcí ohledně možného zvýšení prezidentské renty a náhrad. V současné době renta činí 50 tisíc korun.

„Já mám starobní důchod 24 tisíc. Lidi se podivují, proč je tak nízký, ale je to proto, že jsem po skončení ve funkci premiéra odešel do předčasného důchodu,“ popsal Zeman s tím, že má i celoživotní úspory.

„S těmi úsporami vycházím a nestěžuji si. Nemám ovšem žádného nákladného koníčka a moje paní také ne,“ dodala bývalá hlava státu.

Slouží této zemi

Základní plat prezidenta České republiky činí 341 200 korun měsíčně. Od roku 2011 podléhá dani, ale neodvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění. K tomu má navíc hlava státu víceúčelovou paušální náhradu ve výši 317 500 korun.

Prezident Pavel tehdy na diskuzi ohledně peněz pro první dámu reagoval slovy, že první dáma, stejně jako prezident, slouží této zemi. „Společně pracují na konkrétních tématech, reprezentují, cestují,“ uvedl v říjnu prezident.

Uvedl, že není správné, aby doba, kterou první dáma stráví službou, nebyla započítána do důchodu a aby jí nebylo hrazeno zdravotní a sociální pojištění.

 X X X

 KONEC  DOLARU?

Konec dominance amerického dolaru přijde, ale ještě ne teďTrumpův poslední spor s uskupením BRICS o jeho hrozbě napadnout dolar je předčasný navzdory tomu, že Washington tuto měnu zneužívá. Na stránkách South China Morning Post vycházejícím v Hongkongu o tom píše Alex Lo.

Když nic jiného,  Donald Trump je vždy dobrý na titulek.  Jeho poslední bušení do hrudi? Nechte americký dolar na pokoji. Ani neuvažujte o jeho  nahrazení jako dominantní světové rezervní měny. Nyní vyhrožuje uvalením 100 procentních cel na země BRICS nebo kohokoli jiného, pokud se o to pokusí.

„Myšlenka, že se země BRICS snaží odklonit se od dolaru, zatímco my stojíme stranou a jen to sledujeme, je u konce,“ řekl. Kdyby jen ekonomika a svět sám byly tak jednoduché!

Trump kupuje ruskou senzacechtivost ohledně nahrazení dolaru alternativní měnou na posledním summitu BRICS, i když ostatní země BRICS  byly ohledně takové vyhlídky mnohem realističtější,   musí být střednědobým až dlouhodobým projektem, není to něco, čeho by se dalo v brzké době dosáhnout.  A to navzdory nedávným úspěchům jejich a jejich partnerů při rozšiřování vzájemného obchodu prostřednictvím vlastních místních měn, zejména s komoditami, jako je ropa a plyn.  Alespoň prozatím se Trump nemusí příliš znepokojovat, pokud se obtěžoval podívat na čísla, ale pravděpodobně to neudělal.

Nejprve trochu pozadí. Washington si za to může sám, když většinu zemí po celém světě přiměl k nelibosti vůči jeho globální dolarové dominanci. Není to nic nového, ale v posledních dvou desetiletích se to výrazně zhoršilo. Je to proto, že nemilosrdně využívá privilegovaného postavení měny v mezinárodních financích a obchodu tím, že ji vyzbrojuje k sankcím a jiným ničivým formám hospodářské války.  Dolar se stal   nástrojem zahraniční politiky USA. Takto Washington udusil celé ekonomiky, jako je Írán a Venezuela, uvalil sankce na desítky zemí a zabavil majetek nepřátelských států, jako je Rusko.

Jakmile to začnete dělat a zjistíte, jak mocné a snadné to je, nemůžete přestat; taková síla je návyková. Ale pak se zbytek světa přirozeně znepokojí – budu další?

To je důvod, proč země, zejména ty vedené národy BRICS, plánují různé strategie – od digitálních měn centrálních bank a alternativního systému finančních zpráv podobného Swiftu až po měnové swapy a obchodování s místními měnami – aby unikly ze spárů dolaru. Například Čína již vybudovala přeshraniční mezibankovní platební systém (CIPS) pro integraci zasílání zpráv a platebních systémů a zároveň umožňuje zemím obejít konvenčnější sítě Swift a Chips a používání dolaru. Ale CIPS nemá globální dosah Swift, ani zdaleka.

 Americká měnová dominance je tak všudypřítomná, že je ve skutečnosti pro ostatní země těžké bránit se, leda jako dlouhodobý projekt. Nedávná studie Brookings Institution se sídlem ve Washingtonu přináší některé zajímavé statistiky.  Asi 59 procent devizových rezerv centrálních bank a vlád po celém světě je drženo v amerických dolarech nebo aktivech denominovaných v dolarech, následuje 20 procent v eurech a jen 2,3 procenta v jüanech.

Přibližně 64 procent celkového světového dluhu drženého vládami a soukromým sektorem je v amerických dolarech. Americká měna představuje 58 procent všech mezinárodních plateb a devizových transakcí – mimo eurozónu. V roce 2022 bylo 54 procent faktur zahraničního obchodu vystaveno v amerických dolarech.

Je pravda, že tato čísla v posledních dvou desetiletích klesají. Například v roce 2000 byl podíl dolaru na globálních rezervách více než 70 procent ve srovnání s 59 procenty dnes. Na druhé straně dluhové cenné papíry denominované v dolarech – finanční nástroje strukturované kolem dluhu – ve skutečnosti vzrostly ze 49 procent v roce 2010 na 64 procent v roce 2024.

Ale i když USA neudělají nic pro změnu svého zneužívajícího chování a budou pokračovat ve své finanční agresi, k drastickému obratu dolaru pravděpodobně brzy nedojde a téměř jistě ne během druhého Trumpova prezidentství.

 Samozřejmě to není ani oběd zdarma pro USA. Dolar a jeho denominovaná aktiva údajně nabízejí bezpečný přístav pro zahraniční investory. To zase udržuje své výpůjční náklady nízké, což se Washingtonu velmi líbí. Jak jinak můžete provozovat bilionový rozpočet na obranu, abyste ovládli a zastrašili ostatní lidi?

Ale zničíte sebevědomí, když vyzbrojíte svou vlastní měnu a když se zmocníte aktiv nepřátelských států, jako jsou Rusko, Venezuela a Írán. To, že jsou nepřátelé, neznamená, že jejich vlastnictví a práva jsou méně platná než u spřátelených národů. Z jejich pohledu je to jen státem povolená loupež.

 V určitém okamžiku svět v dolar ztratí důvěru, v neposlední řadě jejich starostí je narůstající americký vládní dluh, který je tak vysoký, že je prakticky nesplatitelný, jak tvrdil vlivný manažer hedgeových fondů a začínající finanční historik Ray Dalio. součástí nevyhnutelného vzestupu a pádu moderních říší a jejich financí. Nyní je to 36 bilionů USD a stále přibývá.

Ať je to jak chce, kolaps pravděpodobně nenastane v dohledné době, jako třeba ještě za Trumpova života. Nyní je mu 78.  Samozřejmě, že USA – a Trump – mohou prokázat určitou vyspělost a zdrženlivost a zastavit zneužívání a zbrojení dolaru. Díky tomu by byli všichni uvolněnější a vstřícnější. Ale to není americký způsob, konstatuje autor na stránkách South China Morning Post

(Kráceno, vybrala a připravila J. Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

 Călina Georgesca v Rumunsku podpoří Kennedy Jr. a Carlson

 Kandidát na prezidenta Rumunska Călin Georgescu získá podle sdělovacích prostředků podporu Roberta Kennedyho Jr. a Tucker Carlson. Do země přijedou v souvislosti s premiérou rumunského vydání Kennedyho knihy. Georgescu je autorem úvodu k jejímu rumunskému vydání.

Kniha Skutečný Anthony Fauci. Bill Gates, Big Pharma a globální válka o demokracii a veřejné zdraví bude mít premiéru ve čtvrtek  v Bukurešti. Následovat má  debata za účasti budoucího ministra zdravotnictví USA Kennedyho Jr. a Georgesca.   Debatu má moderovat Tucker Carlson , americký publicista a bývalý novinář Fox News, který letos dělal rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

V prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku  Calin Georgescu jako nezávislý kandidát nečekaně zvítězil se ziskem   22,99 procenta  hlasů. Vytýkáno je mu pozitivní hodnocení V. Putina a kritika NATO. Druhá v pořadí je novinářka a politička Elena Lasconi, předsedkyně malé strany Unie záchrany Rumunska. Tu podpořilo   19,18 procenta voličů.

Do druhého kola se nedostali kandidáti Volby jsou zemětřesením v rumunské politice. Do druhého kola nepostoupil kandidát ani jedné ze dvou stran dosud hegemonních stran, sociálních demokratů a liberálů. V současné době tyto strany usilují o změnu výsledků, když dosáhly u ústavního soudu rozhodnutí o přepočítávání hlasů.

Druhé kolo  prezidentských voleb v Rumunsku se má uskutečnit  8. prosince, server vasevec.cz

 X X X

 Poslanci kývli na rozpočet se schodkem 241 miliard. Zvýší se třeba platy v justici

 Sněmovna hlasy vládní koalice schválila státní rozpočet na rok 2025 se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice rozpočet kritizovala.

 Sněmovna schvaluje rozpočet na příští rok. Schodek je 241 miliard korun 

Pro schválení rozpočtu hlasovalo 98 poslanců z řad vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák původně zvolený za hnutí ANO. Opoziční poslanci včetně donedávna vládních Pirátů hlasovali proti. Úterní třetí čtení trvalo přes pět hodin.

Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu přesunuli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Přidali například přes půl miliardy korun na platy zaměstnanců v justici. Vyčlenili také 700 milionů korun na vodohospodářskou infrastrukturu. Uvnitř rozpočtu ministerstva vnitra dodali na platy v policii a hasičském sboru přes miliardu korun.

Sněmovna odmítla přesuny peněz v rozpočtu navrhované opozičními ANO, SPD a Piráty s výjimkou návrhu poslance Patrika Nachera (ANO), kterému se podařilo prosadit přesun 15 milionů korun nevládním organizacím na podporu ochrany spotřebitele. Ostatní opoziční návrhy neuspěly. Někteří koaliční poslanci své návrhy stáhli.

Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Prezident se chce podle svého dřívějšího vyjádření ještě sejít s premiérem a ministrem financí a jednat s nimi o rozpočtu. Jeho ekonomičtí poradci mají k některým položkám rozpočtu výhrady.

Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných rozpočtů, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet už v prvním čtení za víc než rozumný kompromis, opozice naopak rozpočet kritizovala.

Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 2,7 procenta, růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta a poklesem průměrné míry inflace na 2,3 procenta.

Rozpočet je nevěrohodný a vylhaný

„Rozpočet je nevěrohodný a zčásti dokonce vylhaný. Žádný slušný a soudný člověk by ho takto neschválil,“ začal Tomio Okamura svou rozpravu na začátek schvalování státního rozpočtu pro rok 2025. „Chcete za sebou nechat spálenou zem,“ kritizoval Okamura. Podle předsedy SPD vláda utrácí peníze nehospodárně a utrácí je jinde, než je potřebují čeští občané.

„Není divu, že tato vláda zvýšila daně a dokonce zavedla nové, včetně kontroverzní tzv. windfall tax (daň z neočekávaných zisků),“ vytýkal návrhu rozpočtu Okamurův spolustraník Radim Fiala. „Vláda Petra Fialy přes všechny tyto příjmy vyrobila astronomické zadlužení,“ doplnil v rozpravě. „I nezávislí ekonomové tvrdí, že tento návrh státního rozpočtu je nereálný. Skutečný schodek tak může překročit i 300 milionů korun,“ varoval Fiala.

„Návrh rozpočtu není plán, ale zbožné přání,“ začal svou rozpravu Jan Hrnčíř (SPD). „Není proto překvapením, že za SPD jsme se rozhodli tento návrh nepodpořit,“ uzavřel Hrnčíř. Po poslancích z řad SPD vystoupil Patrik Nacher z hnutí ANO. Na začátku jeho rozpravy byl ve Sněmovně přítomen z vlády jen ministr kultury Martin Baxa (ODS). I ten ale na chvíli odešel. Na pár minut se tak podle jednacího řádu muselo jednání přerušit.

Je to dobrý rozpočet, má jasno Stanjura

„Ve fotbalové terminologii bych nejlepšímu střelci české politiky panu premiérovi vzkázal, že je to debakl a blamáž,“ vytkl Nacher předsedovi vlády. Jeho kolega z hnutí Kamal Farhan pojmenoval návrh rozpočtu improvizací. Kritizoval především zanedbání zdravotnického sektoru. „Největším odkazem ministra Válka a této vlády bude destrukce zdravotních pojišťoven,“ řekl Farhan.

V závěrečné řeči ministr financí Zbyněk Stanjura ale na přednesenou kritiku řekl, že si za rozpočtem stojí a že podle něj odpovídá realitě. „Když se podíváte na minulé roky, uslyšíte podobná varování, ale nakonec to skončí pozitivně pro vládu,“ má jasno Stanjura. „Na závěr vás chci za vládu České republiky požádat, abyste podpořili státní rozpočet pro rok 2025. Je to dobrý rozpočet,“ uzavřel svou závěrečnou řeč ministr financí.

Podle Fialy je hrozba takového deficitu dána především přílišným navázáním české ekonomiky na tu německou. Té se v poslední době nedaří tolik, jak se očekávalo. „Vláda rezignovala na hledání jiných trhů,“ shrnul Fiala.

„Navzdory rekordnímu zvýšení daní, navzdory dani z neočekávaných zisků, nedokázala vlády Petra Fialy snižovat deficit ani o třicet miliard korun ročně,“ vytkla vládě Alena Schillerová (ANO). Zároveň podotkla, že Petr Fiala sliboval na začátku mandátu sliboval, že se bude jednat o každoroční snížení deficitu až o 100 miliard korun ročně. „Slova premiéra nemají vůbec žádnou váhu,“ vytýkala bývalá ministryně financí.

Schillerová také kritizovala současnou vládu za pokles reálných mezd jak státních zaměstnanců, tak lidí v soukromém sektoru. „Podle posledních údajů jsou reálné mzdy Čechů na úrovni z roku 2017,“ líčila Schillerová. „Rodiny s dětmi jsou hlavními poraženými rozpočtového balíčku,“ tvrdila Schillerová a vyjmenovávala při tom, jak Fialova vláda zvýšila daně na pleny a zrušila školkovné.

Propad reálných mezd Čechů pak kritizoval i Tomio Okamura (SPD). Vztáhl to především k vysokým cenám nemovitostí. „Rostou ceny nájemného bydlení. V Belgii a Dánsku stačí na pořízení bytu průměrně šest až sedm ročních platů. V Česku je to 13,“ varoval Okamura. Právě nedostupné bydlení je podle předsedy SPD hlavní důvod toho, že v České republice klesá porodnost. Vláda by se tak měla podle Okamury mimo jiné na družstevní bydlení.

Špatnou dostupnost bydlení kritizoval také šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Podíl českých domácností pobírající příspěvek na bydlení roste. „Je to do jisté míry dáno větší osvětou, ale bohužel také špatnou ekonomickou situací těch domácností. Stát se nesmí jen ohlížet na to, co dělají developeři,“ varoval Michálek.

 „Likvidujete dohody a přesouváte brigádníky do šedé zóny. Mnohé z nich tato vláda ohrozila na trhu práce,“ vyjádřila se Schillerová k návrhu zákona o zákoníku práce, který vláda na poslední chvíli stáhla. Podle Schillerové navíc není návrh státního rozpočtu ani pravdivý a úplný.

„Příjmy z emisních povolenek jsou nadhodnocené,“ uvedla příklad údajného Stanjurova triku, jak opticky navýšit příjmovou stránku rozpočtu. Jeho neprůhlednost pak podle Schillerové není v souladu s českými zákony, ani s evropskými směrnicemi. „Strategií této vlády je posouvat některé potřebné výdaje, aby si vylepšila bilanci státního rozpočtu. Myslím si, že je to velmi nežádoucí,“ přidal se ke kritice optických změn bilance rozpočtu Jakub Michálek.

„Hodili jste přes palubu důchodce, firmy i živnostníky. Hodili jste přes palubu všechny své sliby. Neměli byste ale hodit přes palubu zákony této země,“ zakončila Schillerová svou řeč.

Za koalici Spolu na tiskovou konferenci před jednáním Sněmovny dorazil ministr financí Zbyněk Stanjura. „Poslanci podali více než 100 pozměňovacích návrhů. Pouze minimum vede k úsporám,“ řekl ministr. Stanjura současně uvedl, že věří, že rozpočet bude schválen.

„Poražení jsou jako obvykle rodiny s dětmi nebo důchodci. Vítězi jsou banky a energetičtí giganti,“ řekla po jednání poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Současně uvedla, že návrh státního rozpočtu je v rozporu s českými zákony. „Stanjura popřel základní požadavky veřejného rozpočtování,“ dodala exministryně financí.

Před začátkem jednání předseda Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že Česko dlouhodobě ekonomicky stagnuje. „Je nutné něco dělat,“ uvedl Hřib a opět otevřel téma německých platů. Piráti podle něj navrhují vzít 6,5 miliardy korun z různých dotací a dát je do školství. „Usilujeme o jeho úpravy,“ řekl k rozpočtu.

  Pirát Jakub Michálek doplnil, že Piráti chtějí navrhnout limity, jak dlouho budou moci poslanci ve Sněmovně mluvit. Současně uvedl, že Piráti budou hlasovat proti návrhu státního rozpočtu na příští rok. Rozpočet podle Michálka mimo jiné neřeší problémy rodin. Jakub Michálek kritizoval stav české ekonomiky i zpětně, nejen do budoucna. Zmínil například zrušení superhrubé mzdy v předchozím volebním období.

 „Pokud máme skutečně mít německé mzdy, musíme se zaměřit na produktivitu práce,“ apeloval Michálek v Poslanecké sněmovně. Klíč vidí v náboru více kvalifikovaných pracovníků a zároveň ve snižování jejich počtu.

SPD chce odstoupit od Pařížské dohody a zastavit podporu Ukrajině

Před jednáním vystoupilo také hnutí SPD. Předseda Tomio Okamura řekl, že hnutí bude prosazovat okamžité odstoupení od Pařížské dohody a emisních povolenek, a to kvůli zdražování energií. „Stejně jako to udělaly USA za Donalda Trumpa a stejně jako to udělají Spojené státy za další vlády Donalda Trumpa podruhé,“ vyjádřil se Okamura na adresu Pařížské dohoy.

Během svého výstupu ve Sněmovně Okamura kritizoval přístup vlády Petra Fialy na půdě Evropské unii. „Nevyjednala žádnou výjimku na rozdíl od Poláků, kteří mohou těžit uhlí až do roku 2049,“ upozornil. „My za tyto zdroje nemáme adekvátní náhradu,“ myslí si předseda SPD.

x X X

„Člověk nemá na změnu klimatu žádný vliv,“ tvrdil v Poslanecké sněmovně Radim Fiala                                                                                                                         

„Tím, že jsme souhlasili s Pařížskou klimatickou dohodu, ničíme Evropu. Hospodářsky, ekonomicky a dokonce i politicky,“ vytýkal současnou politiku Fiala. „Tímhle tempem budeme v pondělí svítit v pondělí, ve středu v Brně,“ předeslal Sněmovně katastrofický scénář, který by podle něj mohl v energetice v budoucnu nastat.

„Bez energie není civilizace. Oslovíme hnutí ANO, protože bychom rádi na tohle téma vyvolali mimořádnou schůzi Sněmovny,“ prohlásil šéf SPD. Hnutí dále uvedlo, že nemůže podpořit návrh rozpočtu. SPD předpokládá, že hlasování o rozpočtu bude až večer.

Okamura kromě enviromentálních otázek vyjádřil i svůj postoj vůči válce na Ukrajině. „Je to zamrzlý konflikt, nelze ho řešit vojensky,“ popsal Okamura svůj pohled na ruskou válku. Vyzval vládu, aby podpořila mírová jednání a přestala dodávat zbraně na Ukrajinu.

 X X X

 Plaga lídrem ANO ve středních Čechách? Tragický Bek mě nenechává klidným, říká

Bývalý ministr školství Robert Plaga je blízko návratu do politiky. Podle informací iDNES.cz mu hnutí ANO nabídlo, aby příští rok ve volbách do Sněmovny vedl jeho středočeskou kandidátku. „Zatím mohu pouze říct, že jsem v kontaktu s Karlem Havlíčkem, se kterým řešíme nutné změny, které se musí odehrát ve školství,“ řekl iDNES.cz PlagaPlaga v současnosti vede Národní akreditační úřad pro vysoké školství. Možný návrat do politiky ale sám připouští. „Velmi neuspokojivý stav školství a tragický výkon ministra Beka mě rozhodně nenechává klidným. Jelikož stále platí, že rozvoj vzdělávání je pro mě prioritou, tak pokud dostanu podobnou nabídku, tak o ní budu určitě uvažovat,“ doplnil Plaga.

Lídrem středočeské kandidátky ANO byl v posledních volbách do Sněmovny místopředseda hnutí Karel Havlíček. Sám ale v týdnu oznámil, že chce příští rok kandidovat v hlavním městě. „Roberta považuji za jednoho z nejlepších ministrů školství, které Česko mělo. Samozřejmě bych byl rád, kdyby za nás kandidoval, nic konkrétního zatím domluveného není, ale Plaga byl členem ANO od roku 2012 a od roku 2017 působil jako ministr školství v obou vládách Andreje Babiše. Během pandemie covidu byl silným odpůrcem uzavření škol, spekulovalo se i o jeho možném odvolání. Ve vládě ale nakonec zůstal až do konce mandátu v roce 2021.

Po výměně kabinetu a nástupu Petra Gazdíka (STAN) zůstal Plaga na resortu jako ministrův náměstek. V roce 2022 ho ale vláda jmenovala předsedou Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, a ve funkci náměstka tak skončil.

Plaga byl členem ANO až do zrušení brněnské buňky v roce 2020, poté si už členství neobnovil a v Babišově vládě pokračoval až do konce mandátu jako nestraník.

 X X X

Čas odhodit iluze. Poláci v čele EU očekávají přelom ve válce na Ukrajině

Během polského předsednictví v EU sedmadvacítku podle všeho čeká přelom ve válce na Ukrajině, řekl polský premiér Donald Tusk. Jeho země bude EU předsedat na půl roku od ledna. Válka na Ukrajině podle něj vstupuje do rozhodující fáze a riziko globálního konfliktu je vážné a reálné.

Podle Tuska bude polské předsednictví dobou, kdy bude Evropě třeba jasně dát najevo, že „přišel čas na odhození všech iluzí – geopolitických, ideologických“.

První pololetí příštího roku Evropu možná „čekají přelomové události ohledně války a míru na východ od naší hranice“, uvedl také šéf polské vlády. Dodal, že EU se musí stát organismem, který je schopný nejen přežití, ale i politické ofenzivy. „Se 27 státy to není jednoduché,“ připustil na tiskové konferenci s generální tajemnicí Rady EU Thérèse Blanchetovou.

Tusk, jehož vláda dlouhodobě varuje před nebezpečím, jaké pro EU představuje Rusko, si myslí, že „všichni dozrávají k tomu…, že otázka bezpečnosti a zhodnocení našich vztahů s Moskvou je zásadní pro budoucnost EU“.

 Polsko patří k zemím, které jasně podporují Ukrajinu bránící se třetím rokem ruské agresi. Zároveň výrazně investuje do modernizace vlastní armády. Na obranu vyčleňuje největší část svého HDP ze všech členských zemí Severoatlantické aliance. Letos to bylo 4,2 procenta HDP, příští rok to bude 4,7 procenta HDP.

Tusk nedávno varoval, že válka na Ukrajině vstupuje do rozhodující fáze a že riziko globálního konfliktu je vážné a reálné.

NATO jako nejsilnější záruka pro Ukrajinu

„Členství v NATO je ta nejsilnější bezpečnostní záruka pro Ukrajinu. Do té doby musíme Ukrajinu podporovat všemi dalšími způsoby, vojensky, politicky i humanitárně. Je to v našem vlastním zájmu, je to pro bezpečí Evropy,“ uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský během jednání ministrů zahraničí členských států NATO v Bruselu.

Generální tajemník NATO Mark Rutte ještě před jednáním prohlásil, že spojenci z NATO by měli zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílili pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. „Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu. A tím dříve budeme moci jednou provždy ukončit ruskou agresi na Ukrajině,“ řekl Rutte novinářům.

 

Český ministr s jeho slovy souhlasí. „Putin útočí, protože útočit může, protože mu to prochází, je potřeba to zastavit,“ uvedl Lipavský, který v úterý rovněž absolvoval bilaterální jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským a islandskou ministryní zahraničí Thórdís Gylfadóttirovou.

Rusko nesmí zneužívat zimu jako zbraň

Ukrajina potřebuje podle Rutteho posílit svou protivzdušnou obranu k ochraně energetické infrastruktury, aby Rusko nemohlo zneužívat zimu jako zbraň.„Chci vás ujistit, že spojenci jsou s vámi,“ řekl Rutte ukrajinskému ministrovi zahraničí Andriji Sybihovi.

Šéf NATO zdůraznil, že existují tři klíčové okruhy, na které se aliance chce zaměřit. „Za prvé je to pomoc se zajištěním dodávek elektřiny a s udržením energetické infrastruktury v nejlepším možném stavu. Nemůžeme dovolit, aby Rusko zneužívalo zimu jako zbraň,“ řekl.

Za další dva body označil posílení protivzdušné obrany a zajištění toho, aby se na Ukrajinu vojenská pomoc dostala. „Je třeba učinit mnoho,“ řekl s tím, že až se Ukrajina jednou rozhodne s Ruskem vyjednávat, bude důležité, aby se mohla opírat o vlastní sílu.

„Je čas geopolitických jistot,“ řekl Sybiha. Poznamenal, že Rusko už zneužilo jídlo jako zbraň a nyní se snaží raketovými údery přinutit Ukrajinu k odstavení jaderných elektráren. „Potřebujeme silná historická rozhodnutí místo telefonování Putinovi či místo návštěv Moskvy,“ řekl.

Putinovi v polovině listopadu telefonoval německý kancléř Olaf Scholz, který s šéfem Kremlu nevedl přímý hovor od prosince 2022. Při asi hodinovém telefonátu vyzval Putina ke stažení ruských vojáků z Ukrajiny a k zahájení mírových jednání s Kyjevem. Ukrajina telefonát kritizovala a za chybu ho označily mimo jiné Estonsko či Litva. Moskvu a Putina v červenci navštívil maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země do konce roku předsedá Evropské unii. Do Moskvy se chystá také slovenský premiér Robert Fico, a to v květnu na oslavy konce druhé světové války.

X X X

 Po krizi v Německu se sype i vláda v Paříži. Otřes pocítí celá Evropská unie

 Evropa vstupuje do období nejistoty. Francie se topí v politické krizi, pravicová vláda premiéra Michela Barniera patrně ve středu padne, pokud se nestane nějaký zázrak. Přijde navíc nedlouho poté, co se poroučela Scholzova koalice v Berlíně, která už jen přežívá do únorových předčasných voleb. Francie a Německo, dvě největší unijní ekonomiky, tedy klopýtají a ozvěny problémů pocítí celá evropská sedmadvacítka.

Politická krize nemohla přijít v horší čas. Francii oslabuje vysoký schodek veřejných financí, který už rozkolísal finanční trhy. Přesáhl šest procent a dvojnásobně převyšuje evropská kritéria. A státní dluhopisy se staly stejně rizikové, jako ty řecké. Hrozí tedy Evropě, že ji otřesy ve Francii, spolu s malátností Německa rozkolísají?

Pozorovatelé nevylučují ani konec samotného Macrona. Le Penová totiž může shodit jakoukoli budoucí vládu, kterou jako prezident jmenuje.

 X X X

 Čínské úřady zavedly přímý zákaz vývozu do Spojených států řady materiálů používaných při výrobě zbraní, včetně galia, germania, antimonu a dalších speciálních materiálů.

Hovoříme o „zboží dvojího užití“, které má civilní i vojenské využití,  píší sdělovací prostředky.  Toto rozhodnutí je reakcí na nová opatření na kontrolu vývozu vůči Číně oznámená Washingtonem.

V  roce 2023  Peking již zavedl přísnější kontroly používání produktů z grafitu.

Čínské ministerstvo zahraničí také již negativně  reagovalo  na hrozby nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením cel na země BRICS, server vasevec.cz

X X X

Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo

 Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám pomáhajícím KLDR. Vyvolalo to pozdvižení u poslanců, kteří rychle vyzvali k odvolání stanného práva. V parlamentu v Soulu, kde vypukly protesty a střety s policií, se začali hemžit vojáci. Stáhli se poté, co se prezident rozhodl dbát vůle poslanců a stanné právo odvolat. V zemi platilo cca šest hodin, než ho vláda zrušila.

Jihokorejské zákony stanoví, že vláda musí stanné právo odvolat, pokud o to v parlamentu požádá většina poslanců. Právě to se ve středu brzy ráno místního času (v úterý večer SEČ) stalo, všech přítomných 190 poslanců ze 300 hlasovalo pro okamžité zablokování stanného práva.

Jihokorejská opoziční Demokratická strana vyzvala k okamžitému odstoupení prezidenta země Jun Sok-jola v souvislosti s jeho vyhlášením stanného práva. Pokud tak Jun sám neučiní, zahájí strana proces jeho odvolání. Informovala o tom agentura Jonhap s odvoláním na prohlášení strany.

Prezident nejprve před půlnocí místního času (v úterý odpoledne SEČ) spolu s vyhlášením razantního kroku v krátkém televizním projevu slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“.

 

Opoziční Demokratická strana v reakci na prezidentovo rozhodnutí svolala poslance do budovy parlamentu a její šéf I Če-mjong vyzval občany, aby se před parlamentem shromáždili. Spolu s nimi se ale k budově dostavili i desítky policejních hlídkových vozů a autobusů pořádkové policie.

Na televizních záběrech bylo vidět, jak se vojáci v helmách, kteří zřejmě měli za úkol zavést stanné právo, pokoušejí vstoupit do budovy parlamentu, a bylo vidět, jak se parlamentní asistenti snaží vojáky zatlačit zpět použitím hasicích přístrojů. Stanice BBC informovala o chaotických scénách uvnitř i vně parlamentu a o střetech mezi policií a demonstranty.

Jihokorejští poslanci pak ve středu okolo 01:00 místního času (v úterý 17:00 SEČ) odhlasovali                                                                                                                                                                                                                                                                    Do parlamentu, kde se poslanci vyslovili proti stannému právu, vstoupili vojáci, posléze budovu ale zase opustili. Záběry korejské televizní stanice YTN ukazovaly desítky vojáků ve venkovních prostorách parlamentu, kde se shromáždili i civilisté a novináři.

„Zákonodárci Demokratické strany, včetně mě a mnoha dalších, budou vlastním životem chránit demokracii a budoucnost naší země a veřejnou bezpečnost, životy a majetek,“ řekl vůdce opozice I Če-mjong.

Jun Sok-jol následně ve vystoupení ve středu před 5:00 místního času (v úterý pozdě večer SEČ) uvedl, že bude respektovat výsledek hlasování parlamentu a na zasedání vlády stanné právo odvolá.

Jihokorejce krok šokoval

Proti stannému právu se vymezovali Korejci v ulicích, před parlamentem i na sociálních sítích, „Je to krok, který jsem v Jižní Koreji 21. století nikdy nečekala,“ uvedla jedna vysokoškolská studentka.

„Žádnými slovy nemohu vyjádřit, jak moc se bojím, aby se to pro naše občany nezvrhlo v něco, jako je Severní Korea,“ řekl další z protestujících.

„Přišel jsem bránit demokracii. Za vlády diktátorů jsme se nemohli ozvat, teď ale můžeme,“ řekl podle Reuters 66letý demonstrant, který před parlamentem odkazoval na dobu před demokratizací země v roce 1987.

 Někteří Jihokorejci zprvu nechápali, co se v jejich zemi vlastně stalo. „Stanné právo? Myslel jsem, že je to deepfake,“ napsal jeden uživatel na síti X poté, co viděl prezidentův televizní projev. „První, co mě napadlo, když vyhlásil stanné právo, byla válka se Severní Koreou,“ napsal jiný uživatel.

Prezidentův překvapivý krok připomněl éru autoritářských vůdců, kterou země nezažila od 80. let. Postup Jun Sok-jola okamžitě odsoudila opozice i předseda jeho vlastního uskupení Strana lidové moci (PPP) Han Dong-hun.

MZV vyzvalo Čechy v Koreji, aby se vyhýbali hromadným akcím

Vlády USA a Británie uvedly, že situaci v Jižní Koreji bedlivě sledují. Čína své občany přebývající v Jižní Koreji nabádá ke klidu. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Kreml považuje situaci v Jižní Koreji za znepokojující a vývoj bedlivě sleduje. Situaci pozorně a se znepokojením sleduje také OSN.

Bílý dům uvedl, že od jihokorejského prezidenta předem nevěděl, že vyhlásí stanné právo. Sdělil také, že Washington má vážné obavy z vývoje v tomto asijském státě a že prezident Joe Biden je v kontaktu s jihokorejskou vládou.

V Jižní Koreji působí 28 500 amerických vojáků, aby ji pomáhali chránit před komunistickou Severní Korejí, která disponuje jadernými zbraněmi.

České ministerstvo zahraničí odeslalo Čechům v Jižní Koreji zaregistrovaným v cestovatelském systému Drozd zprávu, aby se vyhýbali hromadným akcím a sledovali oficiální média. V systému je aktuálně 61 lidí. „Naše ambasáda v Soulu situaci pečlivě sleduje,“ uvedl mluvčí Daniel Drake.

Ministr zahraničních věcí Česka Jan Lipavský pak uvedl, že věří v sílu jihokorejské demokracie a tomu, že všechny procesy budou právoplatné.

Jun Sok-jolův krok je podle vedoucího katedry asijských studií na Metropolitní univerzitě Praha Michala Kolmaše flagrantním uzurpováním moci. Prezident se podle něj převzetím moci pokouší vymanit z politických problémů.

Strana lidové moci se v parlamentu kvůli Demokratické straně dostala do patové situace ohledně schvalování rozpočtu na příští rok. Šéf opoziční strany I Če-mjong, proti kterému je vedeno několik trestních stíhání, je favoritem příštích prezidentských voleb, které se budou konat v roce 2027.

Stanné právo

Stanné právo je stručně řečeno vojenské převzetí kontroly nad typicky civilními funkcemi vlády, při němž dochází k omezení občanských práv. V případě Jižní Koreje mohou být všichni, kdo ho poruší, ihned zatčeni. Vztahuje se i na média, činnost parlamentu byla přerušena. Všem lékařům byl podle BBC do 48 hodin přikázán návrat do práce, server vasevec.cz

 X X X

  Všetkých 79 poslancov vládnej koalície dnes schválilo štátny rozpočet. Vyplýva z toho jediný logický záver – sorosovské médiá tu niekoľko týždňov tupo klamali a šírili hoaxy o kríze v koalícii. Premiér Robert Fico to povedal za nás všetkých – klamete, do riti, klamete.

Povedzme si to na rovinu – liberálne médiá sa nesprávajú ako médiá, ale ako agenti cudzích tajných služieb, ktorých jediný cieľ je rozvracať vládu a majdanizovať spoločnosť na Slovensku. A podľa toho sa k nim treba aj správať.

Od rána do večera budú klamať. Za jediným účelom – aby povalili vládu a priviedli k moci PS-károv. Rozkaz zněl jasne. Keď nechceme skončiť ako Gruzínsko, ktoré urobilo jedinú chybu, že nezvolilo tých jediných správnych liberálov, tak musíme pritvrdiť.

Maznať sa s týmito zvrátenými kreatúrami, ktoré nenávidia Slovensko, nemá zmysel. Tvrdo do nich.

Premiér Robert Fico dnes ukázal cestu. Už stačilo. Tu nepomôžu žiadne pekné rečičky.

Chceli ho zavrieť, zavraždiť, zlikvidovať. A ďalej pokračujú v džiháde proti Smeru.

A klamú, klamú a klamú. Lebo chcú vojnu. Chcú, aby nás pohltil Brusel. Chcú rozvrat. Chcú nás zotročiť. Chcú zlo. Číre zlo.

Už to nevidí len slepý.

Ďakujem za dnešné hlasovanie poslancom Smeru, Hlasu aj SNS.

A ďakujem aj Rudovi Huliakovi spolu s jeho kolegami. Ukázalo sa, že sa nenecháme rozbi 79!

Takúto cez pysk už liberáli dlho nedostali.

Srdečne vás pozdravujeme, pán Soros – a už sa trochu usmejte, človeče, v poslednom čase furt len prehrávate. Krásny deň, priatelia, nas ne dagoniat. Ľuboš Blaha

(Autor je místopředsedou strany Smer-ssd a poslancem EP), server vasevec.cz

X X X

Chorvatsko požádalo ČR o převzetí kauzy usmrcení dítěte při výbuchu

Chorvatsko požádalo Českou republiku, aby převzala trestní řízení s mužem, který je podezřelý v souvislosti s výbuchem a s usmrcením dítěte v Zadarské župě. Uvedl mluvčí českého Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý. Doplnil, že o dalších krocích ohledně žádosti rozhodne dozorové Městské státní zastupitelství v Brně.

Chorvatská policie v červnu uvedla, že vyšetřuje šestačtyřicetiletého českého občana kvůli výbuchu u města Obrovac, který usmrtil dítě a další lidi zranil. Podle kriminalistů muž dopustil, aby si dítě odneslo výbušné zařízení nalezené na vojenském cvičišti. Dítě ho následně přivedlo k explozi během neplánované zastávky kvůli poruše vozidla. Všichni účastníci události jsou čeští občané.

Podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci lze převzít trestní řízení z cizího státu, jestliže je daný skutek trestný i podle českého práva a spadá do pravomoci orgánů České republiky. O žádosti cizího státu o převzetí obecně rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství. Mezinárodní smlouva s Chorvatskem však umožňuje přímý styk justičních orgánů, a proto NSZ zaslanou žádost postoupilo dozorovému státnímu zastupitelství.

Zadržený Čech je už zpátky v České republice. Chorvati ho podezírají z obecného ohrožení a z ohrožení života a majetku nebezpečným jednáním. Důkazy, které Chorvatsko zákonným způsobem shromáždilo, lze po převzetí kauzy použít stejně, jako kdyby je opatřila česká policie. Podle informací ČTK je většina trestního spisu stále v chorvatštině, a bude jej tedy zapotřebí nejprve přeložit.

 Chorvatsko dříve uvedlo, že muž se svou rodinou a přáteli navštívil „označené nebezpečné vojenské cvičiště“ v oblasti města Knin, nedbal výrazných písemných upozornění a dovolil dítěti, aby s sebou vzalo nalezené výbušné zařízení, které následně osobně uložil do auta. Podle tamních médií je podezřelý muž otcem zemřelého devítiletého chlapce. Dvě ženy ve věku 49 a 34 let a jeden muž ve věku 39 let skončili po výbuchu v nemocnici v Zadaru, ceskajustice.cz

X X X

Bankám stoupá počet klientů

 Česká ekonomika má letos podle odhadů meziročně vzrůst o procento, na příští rok už od vědi nemá nic zkazit ani páteční precizovaný odhad vývoje v letošním třetím čtvrtletí, kdy statistici původní číslo mezikvartálního růstu zlepšili 0,1 procentního bodu na 0,4 procenta. Bylo to sice opět hlavně zásluhou spotřeby domácností, ale k motorům růstu by se měly i firemní investice, které jsou zatím u ekonomů za otloukánka. A nic na tom nemění ani nepříznivý výsledek indikátoru podnikatelské nálady PMI, zveřejněný v pondělí. Podle signálů z bank pro Ekonomický deník ale roste objem úvěrů, které si firmy berou na modernizaci a rozšíření svého podnikání.

Včera zveřejněný Index nákupních manažerů (PMI), vyjadřující očekávání manažerů podniků zpracovatelského průmyslu do budoucna, zůstal i v listopadu s hodnotou 46 bodů v pásmu negativní nálady, navíc v říjnu na tom byl lépe (47,2 bodu). Pesimismus přidávají podnikatelské sféře v posledních měsících zejména špatné zprávy z německé ekonomiky.

Nicméně jsou tu i pozitivní zprávy. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku oproti předchozímu kvartálu podle upraveného odhadu Českého statistického (ČSÚ) vzrostla o 0,4 procenta. První odhad statistiků zněl na 0,3 procenta. Další pozitivní zprávou je, že se české podniky neoddávají zoufalství, nýbrž podnikají různé investice směrem k inovacím výrobků, výrobních procesů a energetických úspor.

Banky: výrazně nám rostou firemní úvěry

 Hlavními tahouny růstu hrubého domácího produktu (HDP) zůstala stejně jako v předchozích měsících rostoucí spotřeba, investice firem zklamaly. Mezičtvrtletně spotřeba vzrostla o 0,5 a meziročně o 2,5 procenta, nejvíce se na tom podílely domácnosti (růst o 0,7 mezikvartálně a 2,2 procenta meziročně). Naproti tomu hrubé fixní investice se mezičtvrtletně snížily o 1,2 a meziročně o 0,8 procenta. „Meziročně klesly investice do obydlí i do ICT a ostatních strojů a zařízení. Vzrostly investice především do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků,“ uvedl ČSÚ. 

 Banky ale hlásí významný nárůst zájmu firem o úvěry. Velký podíl na tom má pokles úrokových sazeb u úvěrů, ale i snaha podniků vycházet vstříc svým zákazníkům a snižovat náklady na energie a inovovat výrobní procesy. „Čistě psychologicky:  když klesá cena peněz a růst hrubého domácího produktu je pozitivní, je stabilizovaná cena energií a inflace, která byla před dvěma lety 16, před rokem 10 a letos bude 2,5 či maximálně tři procenta, tak musíte jako firma v nějakou dobu začít. Aby vám neujel vlak,“ říká výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop. „Naše firmy ale poslouchají a vnímají, co jim jejich klienti říkají, a upravují svoje podnikání a svou nabídku služeb tím směrem. A změny jsou samozřejmě i technologického rázu,“ dodává.  Podniky podle něj investují do umělé inteligence, automatizace, robotizace a optimalizace procesů. Poptávka po úvěrech se nejvíce zvýšila tam, kde firmy budují, kupují či přestavují vlastní sklady či výrobní a administrativní budovy.

 ČSOB počítá s tím, že letošní rok zakončí s bilancí desetiprocentního růstu objemu úvěrů firmám. A signály, že se podniky otřepávají ze špatné nálady, zachycuje i tradiční Index očekávání firem, který ČSOB pravidelně zpracovává. Ten se ve třetím čtvrtletí konečně dostal na pozitivní hodnoty s číslem 3,4, zatímco na jaře to bylo minus 0,6 procenta.

 Významný nárůst objemu úvěrů zaznamenává také Česká spořitelna (ČS). „Meziročně akcelerující růst objemu financování našich firemních klientů je jedním z klíčových faktorů rekordního růstu zisku spořitelny v letošním roce. Zatímco ve třetím čtvrtletí 2023 byl meziroční nárůst firemního financování 6,4 procenta a celkové portfolio firemních úvěrů ČS přesáhlo úroveň 367 miliard, v letošním třetím čtvrtletí byl meziroční nárůst firemního financování takřka dvojnásobný a dosáhl 11 procent a celkový objem firemních úvěrů překročil 407 miliard,“ řekl Ekonomickému deníku mluvčí ČS Filip Hrubý. Nejvyšší růst (meziročně o 21,7 procenta) zaznamenal objem úvěrů velkým korporátním klientům.

Nejvíce úvěrů šlo přitom na investice. „Ve srovnání s lety 2021-2022, kdy firmy čerpaly primárně provozní financování, pozorujeme od loňského roku výrazný růst investičních úvěrů, ať už se jedná o investice související s rozšiřováním podnikání, implementací nových technologií nebo nákupy nemovitostí,“ uvedl Hrubý. 

Skupině Komerční banky podle mluvčího Michala Teubnera meziročně vzrostl objem úvěrů o 2,8 procenta na 418,6 miliardy korun, z toho úvěry malým podnikům stouply o dvě procenta na 48,3 miliardy korun.

Zájem o úvěry na investice zaznamenala také Moneta Money Bank. „Objem nově poskytnutých investičních úvěrů u Monety meziročně vzrostl o více než 50 procent,“ informovala mluvčí Monety Monika Leixnerová s tím, že banka registruje zájem napříč všemi segmenty a obory podnikání, ale v centru pozornosti jsou zejména neúčelové úvěry pro živnostníky a malé a středně velké firmy.

Úrokové sazby jdou dolů

Zájem podniků o úvěry donedávna ochlazovala jejich vysoká cena. V poslední době jdou úrokové sazby z úvěrů dolů. „Cena firemních úvěrů přirozeně reaguje na pokles sazeb České národní banky a meziročně poklesla zhruba o polovinu,“ konstatuje mluvčí ČS Filip Hrubý. „S ohledem na velmi individuální přístup k firemním klientům však nedává smysl uvádět průměrnou úrokovou sazbu, protože takový průměr má s ohledem na přirozeně velmi individuální podmínky jednotlivých firemních úvěrů jen velmi malou vypovídací hodnotu,“ dodává.  

V Moneta Money Bank se podle mluvčí Lucie Leixnerové sazby u nově poskytnutých úvěrů v letošním roce meziročně snížily o více než o pětinu. Klíčová základní sazba České národní banky (ČNB), čtrnáctidenní repo sazba, které šla postupně dolů ze sedmi na čtyři procenta, ale ovlivňuje především cenu krátkodobých úvěrových zdrojů. Úroková sazba u středně a dlouhodobých úvěrových zdrojů se řídí jinými pravidly. Závisí především na očekávání investorů. A to se zatím nezlepšuje do té míry, že by to výrazně snižovalo úrokové sazby.

Zvyšování úvěrové aktivity a pokles úrokových sazeb potvrzují také agregovaná data ČNB. Zatímco loni v září se celkový objem nově poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům zvýšil o 25,9 miliardy korun, letos v září to bylo 38,2 miliardy. A průměrná úroková sazba loni v září dosáhla 8,54 procenta a v letošním září se už dostala na 5,86 procenta. Ivana Pečinková, ceskajustice.ck

 X X X

Španělský soud odmítl žaloby proti duhovým vlajkám na vládních budovách                                                                                                                            

Španělský nejvyšší soud dnes odmítl dvě žaloby proti vyvěšování duhových vlajek na vládních a úředních budovách. Podle soudců vlajky, které jsou symbolem hnutí za práva sexuálních menšin, nenarušují neutralitu, kterou musí úřady dodržovat, ani jejich objektivitu. Nejvyšší soud zastává názor, že duhové vlajky vyjadřují široce sdílený princip rovnosti.

Soud rozhodoval o dvou správních žalobách proti úřadům v Zaragoze a Valladolidu, které v uplynulých letech vyvěsily duhové vlajky při příležitosti demonstrací za práva komunity LGBT+. To se nelíbilo katolickému sdružení Abogados Cristianos (Křesťanští advokáti), které se proti tomu ohradilo.

Alespoň v jednom případě dal stěžovatelům soud nižší instance za pravdu. V rozhodnutích, které dnes vydal, však španělský nejvyšší soud tvrdí, že žalované úřady se nedopustily ničeho nepřípustného. Soud vyslovil názor, že vystavení duhové vlajky „nepopírá potřebu objektivity veřejné správy, ani neutralitu, kterou tato správa musí dodržovat“. Podle soudu duhová vlajka zosobňuje „rozsáhlé sdílené hodnoty, jako je hodnota rovnosti“, které uznává i řada španělských zákonů.

Podle deníku El País španělský nejvyšší soud v minulosti několikrát rozhodl, že na fasádách úředních budov nelze umisťovat stranické symboly, které by mohly zpochybňovat objektivitu a neutralitu úřadů. V minulosti se soud například zabýval případy, kdy na veřejných budovách byly umístěny symboly podporující nezávislost Katalánska, ceskajustice.cz

 X X X

 Notář z Texasu sepsal notářskou úschovu pod českým IČO. Proti pokutě se bránil u soudu

 Notář z Texasu v USA s českým IČO, e-mailovou adresou na „free“ stránce a neevidovaný v seznamu Notářské komory ČR sepsal v Česku smlouvu o notářské úschově. Muži za přestupek udělilo ministerstvo spravedlnosti pokutu dvacet tisíc korun. ČR není nic do toho, kdo je v USA notářem, hájí se. Český stát přiznává účinky veřejným listinám vydaným zahraničními notáři. To ale není tento případ, uvedl Nejvyšší správní soud (NSS) a zamítl kasační stížnost.

Zda je muž se třemi vysokoškolskými tituly skutečně notář si ověřoval klient, který měl uzavřít smlouvu o notářské úschově. Proto zkoumal, v jakém režimu bude úschova realizována. Když zjistil, že „notář z Texasu“ není zapsán v Notářské komoře, podal na něj oznámení. 

Notář z Texasu se proti pokutě bránil žalobou u Městského soudu v Praze. Soud žalobu letos v březnu zamítl. Také Nejvyšší správní soud zamítl dne 25. listopadu 2024 kasační stížnost.

Notář z Texasu s českou datovou schránkou

Ačkoli nebyl zapsán na seznamu notářů u Notářské komory ČR, užíval českou adresu a předvolbu telefonu jako notářská kancelář, IČO českého živnostenského úřadu, free mailovou adresu a vůči klientům v ČR vystupoval jako notář. 

„Žalobce použil označení notář v listinách, z nichž vyplývalo, že byly vyhotoveny jím jako notářem federálního státu Texas,“ stojí v rozsudku městského soudu. „S datovou schránkou zřízenou fyzické osobě vytvořil dojem, že je osobu oprávněnou vykonávat notářskou činnost podle notářského řádu,“ uvádí dále soud.

Mohlo by vás zajímat

Není vinen, že vykonává praxi notáře v Texasu

 Obhajobu muže označil Městský soud v Praze za podstatu problému míjející. „Uvedl, že Česká republika nemá pravomoc omezovat třetí suverénní státy v tom, aby si rozhodly, kdo bude u nich notářem. Poukazuje na to, že i notáři zapsaní v seznamu notářů v České republice mohou páchat obdobné přestupky i ve třetích státech.“

„Žalobce nebyl uznán vinným za to, že by vykonával praxi notáře federálního státu Texas a že by v této funkci vyhotovil nějakou listinu, kterou by předkládal třetím osobám (nebo státním orgánům České republiky), k čemuž neustále směřuje jeho argumentace,“ uvedl soud s tím, že muž se opakovaně označoval za „notáře jmenovaného Spojenými státy americkými“. 

Nikdo neřekl, že není notářem podle světových právních řádů

Muž neuspěl ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, vyplývá z rozsudku NSS z 25. listopadu 2024. V argumentaci, že je notářem v okresu Travis v Texasu v USA, a proto má právo označovat se za notáře v ČR podle právního řádu USA, muž pokračoval i před NSS.

Podle Nejvyššího správního soudu je ovšem nepochybné, že muž „není notářem ve smyslu § 1 odst. 1 notářského řádu (tedy „českým notářem“), nikoli skutečnost, že daná osoba není notářem podle žádného z existujících světových právních řádů, jak tvrdí“.

„V této souvislosti lze připomenout, že z obecného mezinárodního práva neplyne apriorní povinnost uznávat výsledky aplikace zahraničního práva,“ uvedl dále NSS. 

Problém je, že žádnou listinu jako notář z Texasu nevydal

Co se týče vydávání listin, zákon o mezinárodním právu soukromém počítá podle NSS se situacemi, kdy má být v České republice užito listiny vydané notářem v cizině, tedy „zahraničním notářem“. Za stanovených podmínek jí pak přiznává účinky veřejné listiny v České republice. V případě zahraničního notáře lze použít název notář, i když dotyčný není notářem podle českého Notářského řádu. Užití takové listiny není protiprávní.

„Tento dílčí závěr nicméně není ku prospěchu stěžovatele v nynější věci. Jak je totiž patrné ze správního spisu a jak přiléhavě uvedl žalovaný, označení ,notář´ stěžovatel neužil v rámci žádné listiny, kterou by vyhotovil jako notář státu Texas, nýbrž v rámci e-mailové komunikace se svým ,klientem´,“ objasnil Nejvyšší správní soud.

Kde se lze vydávat za notáře? Třeba na divadle

Ve shodě s městským soudem si pak NSS osvojil závěry ministerstva spravedlnosti, které ve svém rozhodnutí o pokutě vymezilo chráněný společenský zájem jako „zájem na eliminaci poškozování klientů, zamezení klamání a uvádění v omyl klientů a jiných dotčených osob, vůči kterým obviněný na území České republiky vystupuje jako notář ve smyslu notářského řádu, a dále zájem na ochraně dobré pověsti notářských úřadů“.

Budou jistě existovat situace, kdy způsobení takového omylu a narušení či ohrožení chráněného zájmu s ohledem na celkové okolnosti užití označení „notář“ nepřipadá v úvahu či jeho riziko bude zcela minimální, uvedl NSS. Například divadelní role, dodal soud.

Povaha činnosti notáře v Texasu je jiná

Jenže o takovou situaci v tomto případě nejde. Muž vůči svému klientovi a později oznamovateli přestupku vystupoval jako notář, uvedl NSS s popisem důkazu: E-mail a k němu přiložený návrh smlouvy o úschově, kde je schovatel označen jako „Mgr. M. K., Ph.D., notář“, a v hlavičce smlouvy je uvedeno „Mgr. M. K. Ph.D., notářská kancelář“. Na dotaz klienta ohledně povahy úschovy a zda je zapsaným členem notářské komory, uvedl, že je zapsaný, jen ne v české komoře.

„V téže reakci zároveň uvedl, že američtí notáři mohou poskytovat právní služby v České republice, navrhovanou úschovu opětovně označil jako notářskou a svůj podpis doplnil slovy ,notář´,“ shrnul NSS.

Nad rámec pak Nejvyšší správní soud upozornil, že podle práva státu Texas je obsah činnosti notáře pojat značně odlišně (úžeji) než v České republice. „Což ostatně platí obecně při komparaci tzv. latinského a angloamerického pojetí notářství. Skutečnost, že tento právní stav stěžovatel před oznamovatelem přestupku zastíral, resp. tvrdil jeho opak, také argumentu stěžovatele o absenci materiální stránky přestupku a absenci úmyslu neprospívá,“ uvedl NSS.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Vnitro navrhlo zvýšit základní tarif pro platy příslušníků bezpečnostních sborů o 1500 Kč

Nařízením vlády o základním tarifu příslušníků bezpečnostních sborů navrhuje ministerstvo vnitra zvýšit všechny základní tarify o 1 500 korun. Navrhované platy příslušníků se pohybují na škále od nejnižšího tarifu a třídě 24 800 až do 76 950 korun v nejvyšším tarifu a třídě, zvýšeném o 10% za směnný provoz.

Připomínkové řízení k návrhu bylo zkráceno na pět dní. Návrh se mimo jiné týká policistů, hasičů, pracovníků Vězeňské služby, tajných služeb i celníků.

Nařízení obsahuje dvě tabulky tarifů se stupni tarifů podle délky praxe a zařazení do třídy. „Druhá je navýšena oproti první stupnici o 10 %. Okruh příslušníků, jimž náleží platový tarif podle zvýšené stupnice základních tarifů, vychází z § 114 odst. 2 zákona,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Mohlo by vás zajímat

 Podle předmětného ustanovení zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se „základní tarif, na který má příslušník nárok, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby“.

V úplně nejnižším tarifním stupni s praxí do tří let začíná výdělek na částce 24 800. Se stejnou délkou praxe, avšak v jedenácté třídě dosahuje plat částky 47 960 korun.

Na druhé straně tabulky s nejvýše možnými výdělky je v nejnižším tarifním stupni a v první třídě při praxi nad 33 let příslušníkovi přisouzen plat 35 150 Kč. S praxí nad 33 let si však v nejvyšší jedenácté třídě může vydělat 69 950 korun.

Druhá tabulka pak obsahuje přehled platů zvýšených o 10%.

Předkládaný návrh nařízení vlády se dotkne příslušníků všech bezpečnostních sborů: Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Vězeňské služby České republiky, Celní správy České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů, jmenuje důvodová zpráva adresáty zákona.

„Přijetí navrhované úpravy představuje navýšení výdajů bezpečnostních sborů v oblasti platů a souvisejícího pojistného, které bude plně pokryto v rámci předpokládaného objemu prostředků na služební příjmy v příslušných rozpočtových kapitolách státního rozpočtu pro rok 2025,“ uvádí k tomu důvodová zpráva ministerstva vnitra. Irena Válová, ceskajustice.cz

 X X X

 Od začátku letošního roku mohou mladí lidé řídit vozidlo už od 17 let.

 Podmínkou je mít s sebou zkušeného řidiče zapsaného jako mentora. Pardubický kraj na to reagoval projektem Kurzy bezpečné jízdy pro L17 + mentory, který pořádal ve spolupráci se Samostatným oddělením ministerstva dopravy – BESIP a Autoklubem Karosa Vysoké Mýto. V sobotu za účasti ministra dopravy Martina Kupky a krajského radního pro dopravu Ladislava Valtra proběhla poslední část.

 Mladí řidiči do dvaceti let jsou z hlediska bezpečnosti silničního provozu považováni za rizikovou skupinu, která má nejčastěji tendenci riskovat. Právě proto projekt mířil na začínající mladé šoféry a jejich mentory.

 „Kurz byl zcela naplněn. Mentoři i mladí řidiči prošli teoretickou částí kurzu a také praktickou, kde si mohli vyzkoušet, jak se jejich auto chová v různých podmínkách. Program na polygonu byl všestranný, mladí šoféři někdy absolvovali jízdu s mentorem, jindy sami. Užitečné to bylo nejen pro děti, ale právě i pro mentory, kteří se učili komunikovat a dávat správné pokyny,“ uvedl Ladislav Valtr. Na závěrečný kurz dorazil i ministr dopravy Martin Kupka, který si své řidičské schopnosti na polygonu také vyzkoušel.

V sobotu panovalo na polygonu nevlídné mlhavé počasí. „Takže vlastně skvělé podmínky pro to naučit se jezdit v počasí, které vyžaduje vyšší pozornost a ostražitost. To, že se řidiči už v takto mladém věku naučí zvládat složité situace, může jim nebo i dalším účastníkům silničního provozu jednou zachránit život. Jak se říká: těžko na cvičišti, lehko na bojišti,“ dodal náměstek Valtr s tím, že mezi mentory byli zejména rodiče, a to jak matky, tak otcové.

O programu
Program Kurzy bezpečné jízdy pro L17 + mentory obsahoval školení pro mladé řidiče i jejich mentory. Absolvovali například přednášku dopravního psychologa, přednášku o nehodovosti nebo o zásadách bezpečné jízdy. Své zkušenosti předali účastníkům také instruktoři z autoškol.

 Pardubický kraj objednal dva termíny kurzu, závěrečný třetí termín byl financován z rozpočtových prostředků Ministerstva dopravy BESIP pro Pardubický kraj. Cílem kurzů bylo do silničního provozu připravit nejen zodpovědné začínající řidiče, ale i mentory, kteří dokážou ve vznikající krizové situaci správně a co nejefektivněji poradit a předejít tak vzniku dopravních nehod. Mgr. Sylva Drašnarová

X X X

 Hrad Rychmburk se návštěvníkům otevře ještě během adventu a mezi svátky

 Radní Pardubického kraje projednali provoz na hradu Rychmburk, který je už řadu let v krajském majetku. Toto bývalé šlechtické sídlo ze 13. a 14. století bylo od 2. světové války sídlem sociálních ústavů a od roku 2021 jej Pardubický kraj spolu s Regionálním muzeem v Chrudimi otevřel návštěvníkům a postupně ho upravuje pro nové účely. Stal se vyhledávaným turistickým cílem a hostí i řadu akcí pro veřejnost.

„Letošní sezóna byla pro hrad rekordní, přišlo na 16 tisíc návštěvníků. Celkově za čtyři letní sezóny jsme zde přivítali na 55 tisíc lidí. Nejvíc jich sem přijede vždy v červenci a v srpnu, a pokud je pěkné počasí, tak i v září,“ okomentoval pomalu končící rok na hradě radní pro kulturu Roman Línek. „Přesto bychom rádi zájemce pozvali i v zimě, a pokud na Rychmburku nasněží, bude to zase docela jiný zážitek. Advent na hradu Rychmburk se uskuteční o víkendu 14. a 15. prosince a na komentované prohlídky se můžete těšit 27., 29. a 31. prosince, podrobnosti se dozvíte na webových stránkách hradu,“ dodal Línek.

Je na co koukat i co ochutnávat

Na hradě je za čtyři roky od jeho otevření veřejnosti instalováno několik výstav od historie, přes útrpné právo, pivovarnictví, až po nejnovější mimořádnou expozici o gotických oltářích z Chrudimska. Návštěvníci milují také nyní už devítipokojový byt správce, který spolu s pivovarnictvím přibližuje atmosféru První republiky.

Proslulá Hradní spižírna se dostala už do zorného pole Gastromapy Lukáše Hejlíka. V letošním roce dostala nové nerezové gastrovybavení a začala nabízet i vybranou teplou kuchyni.

 Opravy čekají most i výtah

V následujících letech chce Pardubický kraj vyřešit v několika etapách havarijní stav mostu, který je jedinou spojnicí pro zásobování hradu postaveném na skalním ostrohu. „Na první etapu už máme vybraného dodavatele a rekonstrukci nosné desky mostku včetně zaizolování a zpětného položení dlažby chceme stihnout do začátku sezóny na jaře 2025,“ uvedl 1. náměstek hejtmana pro investice Dušan Salfický.

Další velkou investicí bude obnova hradního výtahu, který je v historické stavbě ojedinělý právě z toho důvodu, že zde sídlily sociální služby. Díky němu je ovšem hrad bezbariérový. Kraj bude investovat také do protipožárních opatření a výměny stávajících plynových kotlů za nové kondenzační.

 700 let bude Rychmburk slavit v červnu

První písemná zmínka o hradu Rychmburku pochází z roku 1325, kdy ho v gotickém slohu nechal na rulovém návrší vystavět Tas z Rychmburka. Oslavy připomínající sedm století trvání hradu se soustředí do víkendu od 13. do 15. června,“ řekl Roman Línek.

„Chystáme pro návštěvníky řadu atrakcí, do kterých se budou moct sami zapojit., takže pokud už přemýšlíte o termínech v příštím roce, určitě si tyto oslavy nenechte ujít,“ doplnila ředitelka Regionálního muzea v Chrudimi Klára Habartová. PhDr. Zuzana Nováková

X X X

Děčín musel za stát dofinancovat nepedagogické pracovníky

 Od ledna 2024 rozhodlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o plošných škrtech příspěvků na pracovní úvazky nepedagogického personálu. Toto rozhodnutí se negativně dotklo i děčínských mateřských a základních škol. Rada města proto musela na nastalou situaci reagovat a částkou 1,4 milionu korun prostředky školám dofinancovala. Na základě požadavků ředitelů škol vypracoval ekonomický odbor podrobný rozbor čerpání mzdových prostředků, který potvrdil potřebu částečně dofinancovat platy těchto pracovníků u čtyř základních a jedné mateřské školy.

„S touto výzvou se potýkáme již od ledna, kdy ministerstvo plošně škrtlo finanční příspěvky na více než 25 pracovních úvazků nepedagogického personálu na našich mateřských a základních školách. Jedná se o hospodářky, kuchařky, školníky, uklízečky a mnohé další, bez kterých si každodenní fungování škol nikdo nedokážeme představit. Přesto nám na ně stát nepřispěl a bez toho, aniž by změnil rozpočtové určení daní, se nemůže takto chovat,“ říká náměstek primátora Martin Pošta (Volba pro Děčín), který má školství ve své gesci.

 „My jsme v tom samozřejmě naše školy nenechali a peníze ve výši 1,4 milionu jsme jim nyní dofinancovali ze svého rozpočtu. Je však jasné, že stav je dlouhodobě neudržitelný a budeme muset otevřít další kolo jednání o tom, jak se ministerstvo k dané problematice postaví. Já doufám, že čelem, protože není možné podceňovat služby a servis v rámci vzdělávání děčínských dětí. Osobně moc děkuji všem našim ředitelům, učitelům a také samozřejmě nepedagogickým pracovníkům za podporu, vzájemnou solidaritu a za to, jak skvěle svoji práci zvládají,“ dodal Pošta.

 X X X

 PIRÁT  HŘIB  DOSTÁVAL  PENÍZE,  KTERÉ  MUSÍ  VRÁTIT?  

NEBO  BUDE  POTRESTÁN?

 Neoprávněné odměny z městské firmy? Chyba účtárny, brání se Hřib

Předseda Pirátů a náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib dostával odměny, na které podle zákona neměl nárok. Na účet mu chodily peníze za roli v představenstvu městské firmy Pražská energetika Holding (PRE Holding). Podle Hřiba šlo o chybu účtárny, na stranickém fóru napsal, že peníze poslal zpět.

 Na nesrovnalosti v Hřibových příjmech upozornil web Neovlivní.cz. Hřib se členem představenstva společnosti stal letos v červnu, od té doby dostával odměnu, která pro jeho funkci činí 50 tisíc korun měsíčně. Jako uvolněný zastupitel ale žádnou odměnu ani plat od firmy pobírat neměl. To v minulosti potvrdil také mluvčí pražského magistrátu Vít Hofmann.

Podle Neovlivní.cz ale Hřibovi peníze na účet chodily. Sám šéf Pirátů to minulý týden ve středu přiznal na stranickém fóru. „Díky chybě účtárny PRE mi sice původně něco posílali, ale už se jim podařilo vysvětlit, že podle zákona mi nic posílat nemají, uznali to a posílat přestali,“ napsal.

 Hřib má podle svých slov také potvrzení, že chybu řešil na jednání představenstva holdingu, které následně informovalo účtárnu. „Vše, co mi omylem poslali, jsem jim samozřejmě zase poslal zpátky,“ dodal.

Kolik peněz od PRE dostal, ani kdy peníze vrátil, ale neřekl, na dotaz iDNES.cz do vydání článku nereagoval. Svým stranickým kolegům na fóru sice napsal, že chybu řešil už na první schůzce představenstva, které se účastnil, podle informací Neovlivní.cz se ale případ uzavřel až minulý týden.

 „PRE Holding se hluboce zamyslel nad mou právní interpretací zákona, přestože jejich původní argument byl ten, že ,něco někam za tu funkci posílat přece musí, že ano’ a někde si to ověřil,“ sdělil Hřib.

 „A hned na dalším jednání představenstva PRE Holdingu (tedy druhém, kterého jsem se účastnil), jsme se už informovaně shodli na tom, že to účtárna PRE skutečně dělá blbě a rukou společnou a nerozdílnou jsme je vyzvali k nápravě,“ uzavřel.

 X X X

 Carlson natočil rozhovor s Lavrovem a obvinil vojáky USA ze zabíjení Rusů

 Americký kontroverzní moderátor Tucker Carlson se znovu vrátil do Moskvy, tentokrát aby pořídil rozhovor s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Ptal se ho mimo jiné na riziko jaderného konfliktu. Carlson obvinil administrativu současného prezidenta Joea Bidena, že už USA zavlekla do „nevyhlášené války“ s Ruskem. Podle něj americká armáda zabíjí Rusy na ruském území.

 „Vrátili jsme se do Moskvy, abychom udělali rozhovor s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, nejdéle sloužícím ministrem zahraničí na světě,“ uvedl Carlson ve videopříspěvku na sociální síti X.

Dodal, že chce americkým občanům předat „ruskou perspektivu“, kterou jim podle něj mainstreamová americká média neposkytují. V únoru už natočil rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

 Bývalý moderátor stanice Fox News se údajně Lavrova ptal na hrozbu jaderné války mezi Ruskem a Spojenými státy. Chtěl též vědět, zda se Rusko může odvrátit od Číny a navázat spojenectví s USA a jestli může nově zvolený americký prezident Donald Trump ukončit válku na Ukrajině. „Bylo to absolutně fascinující,“ řekl o interview, které podle něj vyjde „velmi brzy“.

 Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle portálu Politico ve středu uvedla, že rozhovor byl rozsáhlý a trval více než hodinu a půl. Týkal se „moderní historie našich složitých vztahů se Spojenými státy, dopadu toho všeho na světovou geopolitiku, možností budoucího stavu věcí“. Oba muži hovořili i Ukrajině a dalších tématech.

 Carlson ve videu zároveň obvinil Bidenovu administrativu, že kvůli jejím krokům dosáhlo riziko jaderného konfliktu s Ruskem nových výšin a překonalo i kubánskou krizi z šedesátých let. Podle něj jsou USA už v horké, „nevyhlášené válce s Ruskem, kterou jste nevolili a většina Američanů nechce“ a to „protože americká armáda zabíjí Rusy v Rusku právě teď“.

 Moderátor bez bližších podrobností osočil americké vojáky, že odpálili střelu do hlubin Ruska a zabili desítky ruských vojáků. Carlson zřejmě narážel na skutečnost, že Biden povolil Kyjevu použít Spojenými státy dodané rakety proti cílům na ruském území. Ukrajinci jimi už úspěšně zasáhli cíle v Kurské oblasti. Někteří Trumpovi podporovatelé, mezi něž se řadí i Carlson, za to šéfa Bílého domu kritizovali s tím, že zvýšil riziko třetí světové války.

Carlson též tvrdí, že se pokoušel získat interview s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle něj ukrajinská strana projevila ochotu, ale zatrhla jí to americká ambasáda v Kyjevě.

 Ukrajinci byli jedněmi z nejhlasitějších kritiků Carlsona za únorový rozhovor s šéfem Kremlu. Podle nich poskytl „válečnému zločinci“ Putinovi prostor k šíření ruské propagandy mezi moderátorovým obsáhlým publikem. Podobné výtky zaznívaly na adresu Carlsona i z USA a dalších států, bývalá ministryně zahraničí USA Hilary Clintonová jej nazvala „užitečným idiotem“.

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.