Trump zopakoval, že ho Putin zklamal. Lhůtu na ukončení války zkrátil na 12. Americký prezident Donald Trump zkrátí 50denní lhůtu, kterou dal nedávno ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k ukončení ruské agrese proti Ukrajině, a to na 10 až 12 dní ode dneška. Nový termín prý formálně oznámí v nejbližší době. Šéf Bílého domu před jednáním s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku před novináři zopakoval, že ho Putin velmi zklamal. Podle webu The Independent také uvedl, že už nemá zájem s Putinem o válce mluvit. Podle Zelenského Trump projevil svým prohlášením jasný postoj k Rusku.
Kyjev Trumpovi poděkoval, bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv uvedl, že šéf Bílého domu hraje s Ruskem hru na ultimáta.
Trump už o něco dříve bez podrobností řekl, že chce zkrátit padesátidenní lhůtu, kterou dal Rusku v polovině července. „Tu padesátidenní lhůtu, kterou jsem mu dal, zkrátím,“ prohlásil nejprve na začátek jednání se Starmerem Trump, aniž by uvedl, jak konkrétně hodlá termín zkrátit.
„Stanovím novou lhůtu asi 10 nebo 12 dní ode dneška,“ řekl později podle Sky News na dotaz novinářů. „Není důvod čekat… prostě nevidíme žádný pokrok,“ dodal. Podle Reuters zároveň řekl, že nový termín potvrdí dnes nebo v úterý.
Trump zmínil také uvalení sekundárních sankcí, pokud Moskva neuzavře dohodu o míru. Americký prezident už v polovině července pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních sekundární sankcí.
„Byly by to sankce a možná cla, sekundární cla,“ řekl Trump a vzápětí dodal, že k takovému kroku vůči Rusku ale přistoupit nechce. „Miluju ruský lid, jsou to skvělí lidé,“ prohlásil dále americký prezident, který ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině označil za „opravdu krvavou válku“, ve které umírá mnoho lidí.
Na dotaz ohledně možného setkání s Putinem Trump odpověděl: „Už nemám takový zájem o mluvení.“ Trump od svého lednového návratu do Bílého domu telefonicky hovořil s šéfem Kremlu několikrát, osobně se od té doby prezidenti nesetkali. Kreml dříve v pondělí nevyloučil možné setkání Putina s Trumpem v září v Číně.
Americký prezident Donald Trump svými posledními prohlášeními k Rusku projevil jasný postoj a odhodlání, reagoval dnes Zelenskyj. Slova amerického prezidenta podle Zelenského přišla přesně v době, kdy se mohou věci změnit „díky síle využité v zájmu opravdového míru“. Informovala o tom agentura Reuters.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak už po dnešním prvním Trumpově vyjádření poděkoval americkému prezidentovi za „pevný postoj a jasné poselství míru skrze sílu“. „Putin respektuje pouze moc,“ napsal na síti X.
Bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na síti X napsal, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta. „Měl by pamatovat na dvě věci. 1. Rusko není Izrael ani Írán. 2. Každé nové ultimátům je hrozbou a krokem k válce. Ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale s (jeho) vlastní zemí,“ napsal Medveděv, jenž je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu a radikálními vyjádřeními.
Americký prezident zatím bezúspěšně usiluje o ukončení skoro tři a půl roku trvající ruské invaze na Ukrajinu. Znesvářené země spolu sice v poslední době vedly přímá jednání, kromě výměny válečných zajatců a návratu těl mrtvých vojáků se na ničem nedohodly. Trump před nástupem do Bílého domu tvrdil, že konflikt na Ukrajině ukončí během jednoho dne. V poslední době dává najevo rostoucí frustraci z přístupu Kremlu.
X X X
Nejsem s výsledkem spokojený. Americká cla německé hospodářství značně poškodí, řekl Merz
Patnáctiprocentní americká cla německé hospodářství značně poškodí. Na tiskové konferenci po zasedání bezpečnostního kabinetu to v pondělí řekl německý kancléř Friedrich Merz. Lepší dohody se Spojenými státy ale podle něj nebylo možné dosáhnout.
Merz poděkoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a eurokomisaři pro obchod Marošovi Šefčovičovi za vyjednanou dohodu. „Víc zjevně nebylo možné dosáhnout,“ dodal.
Exportně orientované německé hospodářství podle Merze americká cla značně poškodí. Negativní důsledky ale podle něj nebudou mít jen pro Německo a Evropskou unii, ale i pro Spojené státy. Zdůraznil, že cla nejsou v zájmu Spojených států.
Hlavní součástí dohody je patnáctiprocentní clo na dovoz velké části zboží z EU do USA; v opačném směru to má být nula procent. Sedmadvacítka podle Trumpa také souhlasila s nákupem amerických energií za 750 miliard dolarů (15,7 bilionu Kč) a s vyššími investicemi o 600 miliard dolarů (o 12,5 bilionu Kč) do amerického vojenského vybavení. Trump v případě nedohody hrozil Evropě třicetiprocentním clem na většinu zboží. EU proto chystala celní protiopatření.
Mluvčí Merzovy vlády v pondělí řekl, že potřebu dalšího vyjednávání vidí Berlín především u oceli a hliníku, na něž je nyní při dovozech z celého světa do USA uvalena sazba 50 procent. Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová v reakci na dosaženou dohodu uvedla, že patnáctiprocentní základní cla jsou určitě výzvou, dobré ale podle ní je, že dohoda přináší jistotu.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.
X X X
Pavilon na EXPO reprezentuje naši zemi skvěle, věří Soška. ‚Předražená hospoda,‘ kritizuje Prouza
Česká prezentace na světové výstavě EXPO 2025 v Japonsku je alespoň podle reakcí publika úspěch. Silná kritika ovšem přišla ze strany Svazu obchodu a cestovního ruchu. „To, co vidíme v Ósace, je jenom velmi prázdný pavilon,“ říká jeho prezident a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Máme od japonských návštěvníků velmi dobrou zpětnou vazbu,“ namítá v pořadu Pro a proti generální komisař české účasti Ondřej Soška.
Podařila se letošní česká expozice na EXPO v japonské Osace?
Ondřej Soška: Já věřím, že se expozice povedla, protože se nám v Japonsku podařilo postavit nejvyšší a technologicky nejpokročilejší budovu čistě ze dřeva, z CLT panelů, bez ocelové nosné konstrukce. Umisťuje se ve výběrech prestižních mezinárodních architektonických magazínů.
Reprezentuje český pavilon na EXPO 2025 dobře Českou republiku? Poslechněte si Pro a proti, debatují generální komisař české účasti Ondřej Soška a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza
Pavilon je navíc umístěn na skvělém místě, na promenádě u vodní fontány. Každý den ho vidí desítky tisíc návštěvníků, takže věřím, že se to povedlo.
Máme od japonských návštěvníků z řad široké veřejnosti i významných hostů velmi dobrou zpětnou vazbu. Věřím tomu, že se to povedlo a že český národní pavilon naši zemi reprezentuje skvělým způsobem.
Tomáš Prouza: Ono hodně záleží na tom, jaké bylo zadání. Pokud bylo zadáním postavit předraženou hospodu s hezkou fasádou, tak to se bezpochyby povedlo. Ale pokud zadání mělo být ukazovat Česko jako moderní, úspěšnou zemi plnou chytrých vědců, zajímavých firem, tak jsme tu příležitost bohužel naprosto promarnili.
X A na čem zakládáte svůj názor?)
Prouza: Když srovnáte, jak třeba vypadaly expozice na předchozích přehlídkách – v Dubaji se vyprávěl příběh českých moderních technologií. Český vynález, který dokázal ze vzduchu zachycovat vodu a zavlažovat poušť, tam dokonce vyhrál hlavní cenu za nejlepší vynález.
V Dubaji byly zhruba dvě desítky dalších českých firem, které ukazovaly, co všechno dokáží v tomto oboru. Toto bylo něco, co velmi dobře propagovalo Česko, velmi dobře ukazovalo to, že jsme moderní zemí.
To, co bohužel vidíme v Ósace, je jenom velmi prázdný pavilon, kde začínáte u jedné pípy, končíte u druhé pípy, mezitím vidíte pár náhodně umístěných skleněných exponátů doprovozených trochu možná infantilními malůvkami na zdi.
Já chápu, že je to něco, co některé lidi může bavit, odpovídá to možná české pivní kultuře. Ale není to podle mě něco, co máme ukazovat na EXPO. A rozhodně je to něco, co nemá stát tak obrovské peníze.
Pane Soško, já si ještě dovolím ocitovat tweet Tomáše Prouzy ze sítě X: „Toto je hodně smutný příběh. Navenek hezká budova, ovšem s expozicí, která nám dělá ostudu. Zatímco jiné pavilony vyprávějí příběh o atraktivní a moderní zemi, Česko se už zase prezentuje jenom pivem a pár kousky skla. Vážně nemáme navíc?“ Jak se stavíte k této kritice, že expozice Česka je letos málo ambiciózní?
Soška: Já si samozřejmě veškeré zpětné vazby velice cením a vážím. Nevím, jestli pan Prouza tady v Osace byl osobně, nebo má tu informaci pouze zprostředkovanou. Dovolil bych si několik základních faktů vysvětlit.
Je velice důležité, kdo jsou návštěvníci, kdo tvoří hlavní část návštěvníků. Ty tady v Japonsku z devadesáti procent tvoří místní obyvatelstvo. Proto je i celá koncepce trošičku jiná, než byla v Dubaji, kde 70 procent návštěvníků bylo mezinárodních a většina z hostů o Česku slyšela úplně poprvé.
V Japonsku nás jako Česko, přestože jsme malá země s pouze 10 miliony obyvatel, což je zhruba třetina obyvatel Tokia, Japonci velice dobře znají.
„Talent a kreativita”
X „Česko, země talentu a kreativity, která inspiruje svět.“ Podle vás, pane Prouzo, tomuto sloganu ósacká expozice neodpovídá? A také se ptám, jestli jste přímo v Ósace byl?
Prouza: Viděl jsem velkou část expozic. Proto by mě nikdy nenapadlo srovnávat se třeba s Francií nebo s arabskými státy. To je jasné, že tam i finančně je to někde úplně jinde, ale u těch srovnatelných zemí…
U předchozích přehlídek, ať už to byl Milán nebo Dubaj, bylo velmi jasné a čitelné zadání, čím chceme Česko propagovat. Že to chceme stavět jako ukázku Česka jako moderní země, kam má smysl nejenom přijet jako turista, ale kam má možná smysl investovat. Tomu by mimochodem rozuměli v Japonsku.
Japonsko je obrovský investor v České republice a myslím si, že jsme měli ukázat i něco dalšího. Ano, máte pravdu, že expozice vyvolá emoci, dá šanci člověku dát si dobré pivo. To je dobře, ale otázkou je, jestli v roce 2025 vážně Česko nemá na něco víc.
X Pane Soško, rozpočet nakonec bude dvakrát tak velký, než měl původně být. Vy jste vyhrál výběrové řízení na EXPO se sloganem „Česko, země talentu a kreativity, která inspiruje svět“. Můžeme to považovat za zadání, ke kterému jste se snažil nějak dostat? A odpovídá expozice tomuto sloganu?
Soška: Určitě. Výběrového řízení se účastnilo, jestli si dobře vzpomínám, osmnáct zástupců různých resortů a organizací, které se Japonsku věnují. A téma „talent a kreativita pro život“ bylo součástí právě mého projektu.
Nicméně jsem velice rád, že pan prezident to zmínil, protože se tady pořád bavíme o expozici, která je pouze jednou z částí celého pavilonu. Je to takzvaná návštěvnická cesta, která je primárně zaměřená na veřejnost, na maminky s dětmi, důchodce, celou řadu dalších lidí, kteří tady každý den chodí na EXPO.
Nicméně tady máme ještě druhý významný rozměr, a to je právě podpora byznysu. A právě proto, že jsme si tuto věc uvědomili, tak jsme to chtěli udělat trošičku jinak, než se to třeba pojalo v Dubaji.
Máme tady několik prostorů, kde se české firmy mohou představit. Mohou se představit firmám z podobných oborů, svým dodavatelům a dalším. Těch akcí tady probíhá v podstatě každý týden dvě až tři, kdy se tady představily významné české firmy včetně L-Marco, CTP, Preciosa, Purposia, ale i menší firmy jako 2N, Wood factory a další.
X X X
Policie vyšetřuje nákup léků za desítky milionů ve vojenské nemocnici
Vojenská policie vyšetřuje nákupy léků v Ústřední vojenské nemocnici za desítky milionů korun. Na ředitele špitálu podal jeden ze zaměstnanců trestní oznámení.
Vše vychází z auditu, který si nechala nemocnice zpracovat externí firmou a který se zaměřil právě na nákupy léčiv. Jeho obsah však nemocnice tají a odmítá jej vydat i na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ministerstvo obrany mezitím do vojenské nemocnice vyslalo kontrolu. Nemocnice tvrdí, že šlo pouze o administrativní pochybení. Faktem je, že vyšetřování je na začátku a zatím nikdo nebyl obviněn.
„K nákupům se nepodařilo auditorům dohledat žádné zadávací řízení, což by znamenalo, že proběhly bez výběrového řízení.“
X X X
„Neškolte nás.“ Katar hrozí Evropské unii, že jí zastaví plyn, nutí ho do zelených cílů
Katar zcela vážně hrozí Evropě, že jí přestane dodávat plyn, protože Evropané jej nutí, aby byl zelenější. A pokud nebude, mohou mu napařit obrovské pokuty. Je to zcela absurdní výsledek tupě uplatňované zelené politiky Evropské unie, protože katarský plyn, o který by mohla přijít, sama potřebuje nejen ke svému svému vlastnímu chodu, ale i proto, aby plnila své katedrové klimatické cíle.
Tento dogmatismus rovněž ohrožuje geopolitické cíle Evropy v souvislosti s Ruskem. Podle odborníků bude bez dodávek zkapalněného plynu z Kataru plánované odstřižení od ruského plynu neudržitelné.
Jinými slovy, Evropa by musela zvýšit odběr z Ruska nebo sehnat plyn jinde, aby nahradila výpadek po katarském plynu.
Když Katar doveze do Evropy plyn, o který Evropané tak moc stojí, hned ho tam mohou zpokutovat, že se nechová podle jejich představ o udržitelnosti.
X X X
Končí vyšetřovatel bitcoinové kauzy. Advokát Uhlíř k náhlému odchodu mlčí
Advokát a bývalý ústavní soudce David Uhlíř skončil ve funkci koordinátora vyšetřování bitcoinové kauzy, která v červnu vedla k rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Informaci o jeho odchodu dnes přinesl Deník N. Podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) byla jeho mise naplněna. Ministerstvo přitom dříve uvedlo, že odměnu Uhlíř dostane za práci na tři měsíce.
„Během svého působení se koordinátor zaměřil na nastavení pravidel pro vnitřní rozhodovací a auditní procesy, navázání dialogu s veřejností i odbornými organizacemi a zpracování systémových doporučení. Pod jeho dohledem vznikl návrh zadání pro nezávislý audit, zveřejněna byla časová osa kroků ministerstva a analyzovány byly právní i institucionální slabiny systému. Výstupy jeho práce jsou dnes pevnou součástí dalších kroků resortu,“ napsala ministryně.
Doplnila, že koordinace dalších kroků ministerstva Uhlířem se jeví jako nadbytečná a nehospodárná z pohledu nakládání s prostředky státu, protože už by nepřinesla nic nového. „Současně se ukázalo, že právní aspekt celé věci je plně a velmi kvalitně a obšírně zpracován právními stanovisky a procesní auditní aspekt je pokryt externím auditem. Zpráva pana koordinátora by opět byla jen duplicitní za dané situace,“ dodala.
Těžko uvěřitelné zdůvodnění
Oficiální zdůvodnění se však kritikům jeví jako podivné. „Paní ministryně omlouvám se, ale to je strašně těžko uvěřitelné. Od pana doktora, kterého si velmi vážím, byly dostupné jen výstupy, že se s věcí seznamuje, že je složitá a že se všechno učí, aby to pochopil. To pro mě bylo naprosto uvěřitelné, jako první fáze jeho práce. A najednou přijde zpráva, že má hotovo, zadání splnil a tedy odchází. Prostě těžko uvěřitelné,“ reagoval na síti X senátor Václav Láska.
Uhlíř byl do funkce jmenován 19. června novou ministryní Evou Decroix (ODS). Do konce srpna měl předložit zprávu o svých zjištěních v kauze, v níž stát přijal více než miliardu korun v kryptoměnách od odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Okolnosti případu prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření ze zneužití pravomoci, praní špinavých peněz a nedovoleného nakládání s drogami.
Odměna 320 tisíc. O bitcoinech ale neví ni
Za svou práci měl Uhlíř jako externí poradce ministerstva obdržet odměnu ve výši 320 tisíc korun bez DPH. Jak Česká justice exkluzivně informovala už v červnu. Smlouvu ale ministerstvo uzavřelo s advokátní kanceláří Hartmann, Jelínek, Malý, Moreno a partneři a Uhlíř zdůrazňoval, že odměna není jen pro něj. Dnes pouze sdělil, že ve funkci skončil na základě dohody, další podrobnosti komentovat odmítl. Dle dnešního vyjádření ministerstvo Uhlířovi vyplatí 160.000 korun plus DPH, což je polovina původně sjednané částky.
Podle informací Deníku N mohl být důvodem náhlého konce Davida Uhlíře ve funkci koordinátora bitcoinové kauzy i jeho veřejný styl komunikace. Bývalý ústavní soudce a zkušený advokát se v minulých týdnech opakovaně vyjadřoval k problematice kryptoměn a daru z trestné činnosti v médiích. Například pro Seznam Zprávy uvedl, že o bitcoinech před příchodem na ministerstvo nic nevěděl, a naznačil, že mu připomínají „produkční skleníkové plyny“. Na jiném místě přiznal, že má na kryptoměny „mírně kritický názor“ a přístup ke zkoumání případu pojal „spíše jako možnost ukájet svou zvědavost“.
Sliboval činnost celé prázdniny
Při nástupu do funkce Uhlíř novinářům sdělil, že se chce objasňování kauzy věnovat po celé letní prázdniny. Svou motivaci vysvětlil tím, že je zvědavý a že výzvy se mají přijímat. V bilanční zprávě ke svým prvním 30 dnům v úřadu, kterou ministerstvo zveřejnilo 9. července, ministryně Decroix uvedla, že Uhlíř má do konce srpna předložit první výsledky své práce. Zároveň popsala, že jako koordinátor se účastní jednání, odpovídá na dotazy médií a veřejných činitelů, připravuje doporučení pro možné systémové změny, dohlíží na průběh interního šetření a prověřuje zadání externího auditu.
Po odchodu z Ústavního soudu, kde působil deset let, Uhlíř opět vstoupil do advokacie a aktuálně kandiduje do vedení České advokátní komory na kandidátce Komora 2.0. Netají se ambicí komoru vést. České justici už dříve řekl, že nevidí problém v tom, že zároveň působí jako koordinátor v citlivé kauze, v níž figuruje i advokát zastupující Tomáše Jiřikovského. Připustil ale, že kritika ze strany kolegů mu může v kampani uškodit.
Audit i advokátní kanceláře
Ministerstvo spravedlnosti také na vyšetřování kauzy najalo externí auditorskou firmu. Výběrové řízení vyhrála mezinárodní společnost Grant Thornton, konkrétně sdružení Grant Thornton Czech Republic a Grant Thornton Audit. Zakázka malého rozsahu má hodnotu 2,95 milionu korun bez DPH.
Audit má proběhnout ve dvou fázích – první část má být hotová do konce července, druhá pak do konce srpna, tedy ještě před podzimními sněmovními volbami. Úkolem auditorů je zhodnotit, zda úředníci při přijetí daru ve výši více než miliardy korun v bitcoinech od odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského postupovali správně a zákonně. Závěrečná zpráva má kromě právní analýzy nabídnout i doporučení, jak podobné situace řešit v budoucnu.
Vedle Uhlíře si pak ministerstvo v souvislosti s bitcoinovou kauzou najalo tři právní kanceláře:
Miroslav Krutina: trestní poradenství, smlouva na neurčito, odměna 600 tisíc korun s DPH.
Chrenek, Toman, Kotrba: dvě smlouvy po cca 600 tisících na stanoviska ohledně bitcoinů a právních rizik.
Clifford Chance: analýza rizik spojených s původem kryptoměn a návrh postupu pro stát, sazba 5600 Kč za hodinu, limit 68 hodin plus náklady.
Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Kroky Decroix v kauze bitcoin? Neuvěřitelné, zní z ANO. Překvapení neskrývá ani poslanec STAN
Co se děje na ministerstvu spravedlnosti, to je neuvěřitelné. Paní ministryně Eva Decroix (ODS) se minula profesí. Nyní je profesionální vypouštěčkou kouřových clon, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS poslanec ANO David Pražák. Reagoval tak na konec koordinátora objasňování bitcoinové kauzy Davida Uhlíře a kroky ministryně směrem k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, které aféru dozoruje. Kritiku přidal i poslanec Jan Kuchař (STAN), který kroky Decroix nepovažuje za standardní.
„Je to docela neuvěřitelné. Myslím si, že paní ministryně (Eva Decroix, pozn. red.) se minula povoláním a v současné době je profesionální vypouštěčkou kouřových clon, protože jinak se to nedá ani nazvat,“ reagoval Pražák ve vysílání CNN Prima NEWS na předčasný konec resortního koordinátora Davida Uhlíře. Do konce srpna měl podat zprávu o svých zjištěních v rámci bitcoinové kauzy.
Podle Deníku N, který se zprávou přišel, měl skončit kvůli svým mediálním výrokům. To si ale Pražák nemyslí. „Myslím si, že výroky, které jsme slyšeli ještě před 14 dny, jeho konci nenasvědčovaly. Bude tam ještě něco dalšího,“ míní poslanec.
Ministryně Decroix zároveň v pondělí oznámila, že ve věci bitcoinové kauzy podá nejvyšší státní zástupkyni Lence Bradáčové podnět k dohledu. Dozorující vrchní státní zástupce Radim Dragoun podle ní nepodává resortu adekvátní informace. To, spolu s koncem Uhlíře na ministerstvu, Kuchař ze STAN „nepovažuje za standardní“.
„Orgány činné v trestním řízení by neměly být motivovány nebo oslovovány tím, kdo je vyšetřován. Myslím si, že se tady děje hodně nestandardních kroků a celá kauza se možná zamotává ještě více, než byla na začátku,“ uvedl poslanec STAN.
Konec ve funkci? Překvapující krok, říká Kuchař
Uhlířův úkol měl být celý postup ministerstva v bitcoinové aféře vysvětlit a s jeho koncem se podle Kuchaře věc nevyjasňuje. „Očekával jsem od pana Uhlíře výstup, ve kterém jednoznačně řekne, co se odehrálo, proč se to odehrálo a nastaví procesy uvnitř ministerstva, aby se už tyto věci neděly. To, že končí po měsíci ve funkci, je pro mě trošku překvapující,“ dodal.
Kvůli přijetí bitcoinového daru od odsouzeného zločince skončil v červnu v pozici ministra spravedlnosti Pavel Blažek. Národní centrála proti organizovanému zločinu prověřuje okolnosti kauzy pro podezření ze zneužití pravomoci, legalizace výnosů trestné činnosti a nedovoleného nakládání s drogami.
X X X
Bomba na městském soudu? Výhrůžka ochromila dopravu v centru Prahy
Dopravu v centru Prahy dnes na téměř hodinu a půl zastavil anonymní telefonát, který nahlásil uložení bomby v budově pražského městského soudu ve Spálené ulici. Policie kolem 08:40 kvůli němu odklonila dopravu z oblasti a evakuovala zaměstnance soudu, kde se konají trestní a civilní jednání. Kolem 10:00 se doprava do oblasti vrátila, vyplývá z informací dopravního podniku a policie.
Podle mluvčí soudu Barbory Bílkové byla naplánovaná dopolední jednání soudu zrušena. V 10:30 se budova pro veřejnost znovu otevřela, uvedla po ukončení bezpečnostních opatření příslušnice justiční stráže.
Policie uzavřela ulice, zasahovali i hasiči
Na místě kvůli nahlášení bomby zasahovali policisté i hasiči. Podle mluvčího pražské policie Richarda Hrdiny bylo z bezpečnostních důvodů uzavřeno několik ulic v okolí soudu. Uzavřena byla celá Lazarská ulice a přilehlé okolí. Z metra na Národní nebylo možné využít výstup v ulici Magdaleny Rettigové. Tramvaje v centru neprojížděly Vodičkovou ulicí.
Podle webu dopravního podniku se uzavření oblasti dotklo devíti tramvajových linek, které jezdily odklonem. Náhradní doprava zavedena nebyla, cestujícím bylo doporučeno využívat metro.
X X X
NSZ Bradáčová má zasáhnout do bitcoinové kauzy. Decroix si stěžuje na mlčení žalobců
Ministerstvo spravedlnosti podá nejvyšší státní zástupkyni Lence Bradáčové podnět k výkonu dohledu v tzv. bitcoinové kauze. Na Facebooku to oznámila ministryně Eva Decroix (ODS). Důvodem je nedostatečná komunikace olomouckého vrchního státního zastupitelství, které případ dozoruje.
Podnět má prověřit, zda nedochází k průtahům v řízení a zda policie a státní zastupitelství postupují v souladu se zákonem. „Ministerstvo žádá Nejvyšší státní zastupitelství zejména o to, aby se zaměřilo na otázku, zda v trestní věci nedochází k průtahům a zda jsou řádně dodržovány zásady činnosti orgánů činných v trestním řízení,“ uvedla Decroix. Cílem je ochrana majetkových zájmů státu.
Bitcoiny za miliardy a otázka zákonnosti
Stát i kupci potřebují vědět, zda je původ bitcoinů legální. Odpovědi trestních orgánů jsou podle ministryně zatím neuspokojivé. „Je nezbytné definovat, zda je další nakládání se získanou kryptoměnou ze strany státu či kupujících zákonné,“ dodala.
Policie kauzu šetří pro podezření ze zneužití pravomoci, praní špinavých peněz a nakládání s drogami.
Zákon umožňuje, aby vyšší státní zastupitelství dohlíželo na nižší, a pokud dojde k nečinnosti nebo průtahům, může věc převzít. Ministr spravedlnosti může zároveň požadovat informace o trestním řízení.
Dragoun mlčí, Uhlíř bez výsledků skončil
Vrchní státní zástupce Radim Dragoun minulý týden vystoupil spolu s ministryní před senátním bezpečnostním výborem. V kauze stále není nikdo obviněn. Kvůli mlčenlivosti poskytl senátorům jen obecné informace. Na jeho argumentaci se Decroix opakovaně odvolává – i když odmítá zveřejnit časovou osu případu.
Podle Dragouna by zveřejnění materiálů mohlo ohrozit účel řízení. Zákonodárci ani veřejnost by podle něj neměli vést paralelní vyšetřování.
BIS: Ekonomika je prolezlá klientelismem, energetické firmy se tajně koordinují
Předchozí ministr Pavel Blažek rezignoval kvůli přijetí bitcoinů od pravomocně odsouzeného Tomáše Jiřikovského. Jeho nástupkyně Decroix slíbila prověřit postupy úřadu mimo trestní rovinu. Kvůli tomu zadala audit a jmenovala koordinátorem Davida Uhlíře.
Uhlíř minulý týden skončil, aniž by vypracoval závěrečnou zprávu. Ministerstvo uvedlo, že spolupráce skončila dohodou. Uhlíř důvody nekomentoval.
ČTK Redakce České justice, ceskajustice.cz
X X Y
Brusel přehání regulaci AI: Nařizuje 169 stejných povinností, říká Jabůrková
Firmy se bojí, že nedokáží dostát požadavkům Evropské unie na rozkrytí fungování jejich umělé inteligence. Netýká se to přitom jen vývojářů, v ohrožení jsou marketéři, personalisté i výrobní firmu, varovala v Perspektivách Česka viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková. Zdroj: Alžběta Vejvodová
Digitální regulace se v Evropské unii vymkla kontrole, varuje viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková. Transparentnost systémů, jejichž prostřednictví chce Evropská unie chránit spotřebitele, se stala mantrou nové legislativy. Podle Jabůrkové ale přinese chaos, zmatek a hrozbu pro inovace.
„Pro nás jako pro byznys transparentnost není problém, protože to zvyšuje důvěru v produkty. Nicméně cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly,“ upozornila Milena Jabůrková v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka.
Jako příklad uvádí přípravu nařízení o umělé inteligenci, které podle ní vzniká pod tlakem, bez konzultace s firmami a v podobě, která podniky spíš dusí, než aby jim pomáhala. „Zodpovědnost nevidíme ani na straně Evropské unie ani na straně české vlády, která spolu se španělským předsednictvím tuto podobu dojednala,“ prohlásila.
Jednota v pravidlech a požadavcích chybí
Problém je i přehlcení firem stupňující se digitální regulací. Na firmy se z Bruselu v posledních letech navalila skoro stovka jiných digitálních předpisů. Mezi nimi normy, jako je nařízení o digitálních službách, akt o digitálních trzích, nařízení o datech a mnohé další. Řada z nich přitom stejně jako AI Act klade důraz na transparentnost systémů. Jenže jednota v pravidlech a požadavcích jim chybí.
„Business Europe analyzovala 13 legislativních předpisů, které se týkají digitálu, a označila jako duplikace 169 požadavků. 29 % z těchto požadavků byly odlišnosti. Přímých nekonzistentností, které jdou proti sobě, bylo 11 %,“ varuje Jabůrková.
Vysvětlit nevysvětlitelné
Jedním z klíčových požadavků nové digitální legislativy je právě transparentnost algoritmů. Firmy mají umět vysvětlit, jak jejich umělá inteligence funguje, na základě jakých dat rozhoduje a proč vydává konkrétní výstupy. Jenže právě tady podle technologických expertů narazila regulace na technickou realitu.
„Umělá inteligence je obrovské množství algoritmů. Od jednoduchých lineárních regresí a rozhodovacích stromů po obrovské deep learning neuronové sítě. A ty se liší ve schopnosti vysvětlit svá rozhodnutí – proč něco predikovaly, doporučily nebo klasifikovaly,“ říká generální ředitel společnosti Etnetera Group Jiří Štěpán.
Etnetera Group už roky dělá algoritmy pro e-shopy a propojení komunikačních nástrojů. Na to, že jejich rozhodovací mechanismy se obtížně vysvětlují navenek, naráží i v případě nejjednodušších produktů. „Víme, jak je těžké opravdu vysvětlit, proč zrovna pro daného uživatele doporučil algoritmus produkt A místo produktu B,“ dodává Štěpán.
Podobně mluví i Filip Kirschner, spoluzakladatel vývojářského studia Applifting. „Bude to těžké. Zvlášť když máme vysvětlovat modely tak komplexní, že ani jejich vývojáři nedokážou s naprostou jistotou popsat všechny nuance jejich vnitřního fungování,“ řekl České justici.
Od marketingu přes HR až po výrobu
Nejde ale jen o vývojáře a softwarové firmy, které musí nová evropská pravidla řešit. Dopad takzvaného AI Actu bude mnohem širší. Dotkne se každého, kdo umělou inteligenci využívá v podnikání. „Pravidla budou platit pro všechny, kdo umělou inteligenci používají, ať v marketingu, v personalistice, v doporučování produktů nebo ve výrobě. Dolehne i na firmy, které používají třeba opensource modely,“ varuje Milena Jabůrková.
Ti všichni budou muset posoudit rizika používaných systémů s umělou inteligencí a vysvětlit jejich fungování srozumitelně spotřebitelům. Výjimku regulace dává jen pro případy, kdy programy s umělou inteligencí používají lidé soukromě v rámci osobní neprofesionální činnosti. „Ve výsledku regulace zasahuje desetitisíce AI řešení,“ uvedla v Perspektivách Česka advokátka White & Case Anna Stárková. Za nesplnění požadavků EU hrozí firmám, které je vyvíjí a používají, pokuty.
Transparentnost musí být oboustranná
Zatímco firmy mají být pod drobnohledem, samotní regulátoři podle Jabůrkové selhávají ve své vlastní povinnosti být transparentní. Příkladem jsou třeba chybějící vodítka, která mají pomoci s výkladem obecných ustanovení AI Actu.
Na nutnost otevřené komunikace a přístupu úřadů poukazuje i Anna Stárková: „Transparentnost není jen povinnost regulovaných subjektů, ale i povinnost regulátora transparentně komunikovat vůči trhu.“ Bez férového přístupu a předvídatelnosti podle ní regulace nebude mít kýžený efekt.
Není to hrozba, je to realita
Jabůrková debatu uzavřela s důrazným apelem na Evropskou komisi: Pokud chce unie skutečně podpořit digitalizaci a inovace, musí regulaci zpomalit, zpřehlednit a udělat ji realistickou. „Musíme neustále tlačit Evropskou unii, aby zjednodušovala. To je potřeba,“ zdůraznila Jabůrková.
AI Act v současné podobě podle ní ohrožuje nejen startupy, ale i zavedené firmy, které běžně pracují s daty a algoritmy. Pokud regulace nebude reflektovat jejich realitu, přinese přesný opak toho, co zamýšlí: Místo důvěry chaos. Místo pokroku úpadek.
Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz
X X X
Svědetví o zločinech páchaných izraelskou armádou
Pracovník Nadace pro humanitární pomoc v Gaze (GHF), bývalý voják amerických speciálních jednotek Anthony Aguilar v sobotním rozhovoru pro BBC uvedl, že byl svědkem toho, jak izraelští vojáci stříleli do davů Palestinců, ostřelovali tank na auto s civilisty a používali minomety proti lidem čekajícím na jídlo.
Aguilar řekl BBC: „Za celou svou kariéru jsem nikdy nebyl svědkem takové úrovně brutality a použití nepřiměřené, zbytečné síly proti civilním, neozbrojeným a hladovějícím lidem. Nikdy jsem nic takového neviděl nikde, kde jsem byl nasazen během válečných operací – dokud jsem nešel do Gazy.“ Dále uvedl, že nepochybně byl „svědkem válečných zločinů spáchaných IDF. Použití dělostřeleckých granátů, minometů a tanků proti neozbrojeným civilistům je válečný zločin.“
Podle OSN byly stovky Palestinců zabity při pokusech o získání jídla v humanitárních stanicích provozovaných GHF .
Izrael popírá, že by jeho síly úmyslně útočily na civilisty, a tvrdí, že cílem je Hamás a že vojenská akce v Gaze je přiměřená.
Tato obvinění přicházejí v době, kdy Izrael čelí mezinárodní kritice za to, že nedokáže efektivně poskytovat potravinovou pomoc civilistům v Gaze. OSN a humanitární organizace varují, že lidé umírají hlady.
Od začátku války v Gaze bylo zabito 59 000 Palestinců. 142 000 jich bylo zraněno. 11 000 se pohřešuje. Počet obětí útoků Hamásu 7. října v Izraeli dosahuje 1 139, z nichž někteří zemřeli v důsledku izraelské vojenské intervence, server vasevec.cz
X X X
ŘASY NA PLÁŽÍCH ŠPANĚLSKA
Invazi už nelze kontrolovat. Španělské pláže zaplavují tisíce tun agresivních řas
Tisíce tun agresivních invazních řas, jejichž původní domovinou je jihovýchodní Asie, se hromadí na plážích Gibraltarského průlivu a jižního pobřeží Španělska. Podle ochránců přírody jde o zásadní hrozbu pro biodiverzitu této oblasti, napsal zpravodajský server The Guardian.
Od letošního května místní úřady v Cádizu odstranily z nejoblíbenější pláže La Caleta 1200 run hnědé řasy s latinským názvem Rugulopteryx okamurae, včetně 78 tun během jediného dne.
„Jsme naprosto zahlcení. Tohle je ekologická katastrofa,“ řekl listu The Guardian José Carlos Teruel, který v městské radě Cádizu zodpovídá za místní pláže. „Kdykoli vane západní vítr, víme, že přijde další vlna mořských řas,“ dodal.
Stejně jako mnoho jiných invazních mořských druhů se předpokládá, že se tato řasa dostala do balastních nádrží lodí, které proplouvají Suezským průplavem a poté vypouštějí vodu z nádrží do Středozemního moře.
Za něco málo přes deset let se tento druh rozšířil do Gibraltarského průlivu, na většinu jižního pobřeží Španělska, Kanárské ostrovy, Azory a dále na sever do Kantaberského moře a Baskicka.
„Poprvé byla spatřena před deseti lety v Ceutě, španělské enklávě v severní Africe, výzkumníkem z univerzity v Málaze, ale úřady vždy reagují příliš pomalu,“ řekl Juan José Vergara, profesor biologie na univerzitě v Cádizu.
„V první fázi se podobná invaze dá dostat pod kontrolu. Je to jako zachytit rakovinu v raném stadiu, než se rozšíří,“ dodal Vergara s tím, že řasy, které moře vyplaví na břeh, jsou jen zlomkem množství rozrůstajícího se pod hladinou.
„Ale teď už se invaze rozšířila do takové míry, že ji není možné kontrolovat. U jiných invazí mořských řas jsme viděli, že se situace po deseti nebo patnácti letech vrátila k normálu, ale mnoho vědců říká, že ještě nikdy neviděli invazi takového rozsahu,“ řekl Vergara serveru The Guardian.
Může jít o nevratné poškození, obávají se vědci
Řasy mají velký dopad na místní ekonomiku, především na cestovní ruch v Cádizu a nedalekém městě Tarifa, které je oblíbené mezi windsurfaři, a také na rybolov, protože se zaplétají do rybářských sítí a vlasců a spotřebovávají kyslík z vody. K tomu přistupují náklady daňových poplatníků na jejich likvidaci.
Největší obavy ale vyvolává dopad řas na biologickou rozmanitost. Na pláži La Caleta vytlačily tyto invazní mořské řasy mnoho původních rostlin a vědci zatím netuší, jestli se jedná o dočasné, nebo nevratné poškození.
Řasa se přichytává ke skalám a jiným povrchům a také volně plave, čímž ničí původní druhy mořských řas. V této oblasti nemá žádné přirozené nepřátele a díky své schopnosti rozmnožovat se pohlavně i nepohlavně a absorbovat toxiny je podle odborníků prakticky nemožné ji vyhubit.
X X X
Za drahé potraviny může i stát. Větší farmy chce rozkulačit, říká předseda z Přestavlk
Jsou za námi hospodářsky nejhorší dva roky, střední podniky jsou dotačně krácené, říká dlouholetý předseda Agro Přestavlky Jiří Řehák v rozhovoru s MF DNES. „A stát se u zemědělské politiky tváří, jako bychom za zdražování mohli my, a snaží se nás trestat. Do velké míry válku na Ukrajině zaplatili zemědělci,“ dodává.
Přestože máte diferencované příjmy, tedy živočišnou výrobu i rostlinnou, provozujete fotovoltaickou elektrárnu, tak je váš podnik už druhým rokem v červených číslech. Loni šlo při obratu 55 milionů korun o sedmimilionovou ztrátu, o rok dříve pak o devět milionů. Čím to je?
Jsou za námi dva nejhorší roky hospodaření, co pamatuju. A to jsem tady už skoro 40 let. Je to jednak kvůli cenám odbytu, jednak také kvůli tomu, že tu máme problémy s vodou. Zatímco třeba černozem si podrží vodu, tak u nás se projevuje nedostatek vody velmi rychle, co je na skalkách a v písku, to uschne. Ale nejsme v tom sami, finanční problémy má spousta středních podniků, které jsou za současných pravidel postižené nejvíc.
X X X
LIDOVÉ NOVINY:
Radikální krok. Trump chce nový poplatek pro držitele patentů, vynesl by miliardy
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje plán, kterým by získala desítky miliard dolarů pomocí nového poplatku, jenž by transformoval patentový systém. Jedná se o radikální krok, který by pravděpodobně vyvolal odpor ze strany podniků. Informuje o tom americký deník The Wall Street Journal.
Úředníci ministerstva obchodu diskutují o zavedení poplatku pro držitele patentů ve výši 1 % až 5 % z jejich celkové hodnoty, což by podle osob obeznámených s touto záležitostí mohlo celkové poplatky dramaticky zvýšit. Tuto myšlenku zvažuje ministr obchodu Howard Lutnick jako součást plánů na zvýšení příjmů a snížení rozpočtového deficitu vlády.
Nová struktura by znamenala zásadní změnu ve 235 let staré praxi podávání patentových přihlášek, která je základním procesem americké ekonomiky. Společnosti a výzkumníci používají patenty k ochraně vynálezů a k vydělávání peněz z nich. Vzhledem k tomu, že jsou patenty veřejné, umožňují ostatním v daném oboru navázat na předchozí práci.
Držitelé patentů obvykle platí vládě několik tisíc dolarů, až zhruba 10 tisíc dolarů (přes 210 tisíc korun), v podobě paušálních poplatků, které se platí pravidelně po mnoho let. Nový poplatek by pro některé držitele patentů představoval mnohem vyšší náklady a fungoval by jako daň z nemovitosti.
„Jedná se o úplnou změnu paradigmatu v přístupu k ochraně práv duševního vlastnictví,“ uvedl Brad Watts z Globálního centra pro inovační politiku Americké obchodní komory, které prosazuje přísné standardy v oblasti duševního vlastnictví. Mnohé podniky by pravděpodobně měly velké obavy z toho, co vnímají jako daň z inovací, dodal.
Hodnota všech amerických patentů? Biliony dolarů
Není jasné, zda nový poplatek nahradí stávající paušální poplatky, nebo se k nim zařadí. Zaměstnanci Úřadu pro patenty a ochranné známky, který spadá pod ministerstvo obchodu, podle těchto zdrojů rozesílají návrhy a finanční modely. Analytici odhadují hodnotu všech amerických patentů na několik bilionů dolarů. Společnosti jako Samsung a Apple získávají tisíce patentů ročně.
Lutnick, bývalý manažer z Wall Street, se zasazuje o strategii prezidenta Trumpa na zvýšení příjmů, včetně cel a „trumpových karet“, které lidem umožňují zaplatit 5 milionů dolarů za trvalý pobyt v USA. Lutnick, který je sám držitelem patentu, veřejně navrhl, aby z nich vláda vybírala více peněz. Mluvčí ministerstva obchodu se k tomu pro The Wall Street Journal odmítl vyjádřit.
Podniky by se podle The Wall Street Journal pravděpodobně pokusily tuto změnu zablokovat s argumentem, že již platí daně z příjmů získaných z patentů v klíčových odvětvích, jako je umělá inteligence a zdravotnictví.
„Nechápu, jak by vybírání procenta z toho, co americká vláda považuje za hodnotu vašeho duševního vlastnictví, mohlo podpořit inovace,“ řekla Marylee Jenkins, partnerka advokátní kanceláře ArentFox Schiff, která v letech 2016 až 2019 vedla poradní výbor patentového úřadu. Lutnick propustil členy výboru na začátku tohoto roku. Finanční ředitel úřadu odešel v dubnu.
Trump nominoval na post ředitele patentového úřadu právníka specializujícího se na duševní vlastnictví Johna Squiresa, který mnoho let pracoval v Goldman Sachs. Pokud ho Senát potvrdí, očekává se, že pomůže prosadit nový poplatek a další změny, doplnil americký deník.
Kromě negativní reakce ze strany podniků by ministerstvo obchodu mohlo čelit i právním problémům, protože patentový úřad tyto poplatky používá k financování své činnosti. Tato samofinancovaná agentura vydělává ročně asi 4,5 miliardy dolarů (asi 95 miliard korun). Přidání desítek miliard k této částce by daleko přesahovalo běžný provoz.
Ministerstvo obchodu podle těchto zdrojů diskutuje o využití těchto dodatečných příjmů na splacení deficitu nebo na jiné účely. Agentura také zvažuje rozpočtovou položku pro úřad, která by mohla být použita k převodu dodatečných finančních prostředků. Pravomoc úřadu stanovovat vlastní poplatky vyprší příští rok, což je další potenciální překážka pro tento plán, pokud se Kongres rozhodne ji neprodloužit.