Manželka ukrajinského prezidenta Zelenská stroze zareagovala na kritiku britského hudebníka Rogera Waterse, který se proslavil působením ve skupině Pink Floyd. Waters Zelenské adresoval otevřený dopis, v němž kritizoval přístup Kyjeva v rusko-ukrajinské válce. Dle Zelenské si má hudebník “jít prosit” o mír jiného prezidenta.

 „Rusko zaútočilo na Ukrajinu, ničí města a zabíjí lidi. Ukrajinci brání svou zemi a budoucnost svých dětí. Pokud boj vzdáme, zítra nebudeme existovat. Pokud se Rusko vzdá, válka skončí. Rogere Watersi, běžte si žádat o mír jiného prezidenta,“ reagovala ostře Zelenská na hubeníkův otevřený dopis.

 Ten reagoval na její vystoupení v pořadu BBC Neděle s Laurou Kuenssbergovou. Zelenská v něm tvrdila, že „pokud bude podpora Ukrajiny silná, bude krize kratší“. S čímž se Waters neztotožňuje.

„Vážená paní Zelenská, mé srdce krvácí za vás a za všechny ukrajinské a ruské rodiny, zničené strašlivou válkou na Ukrajině,“ píše Waters v úvodu dopisu, který zveřejnil na svém Facebooku.

„Hmmm? Myslím, že to může záviset na tom, co myslíte „podporou Ukrajiny“? Pokud „podporou Ukrajiny“ myslíte to, že Západ bude nadále dodávat zbraně armádám kyjevské vlády, obávám se, že se tragicky mýlíte. Přilévání oleje do ohně v podobě výzbroje nikdy v minulosti nefungovalo jako prostředek ke zkrácení války a nebude fungovat ani nyní, zejména proto, že v tomto případě je většina paliva (a) házena do ohně z Washingtonu, který je od požáru v relativně bezpečné vzdálenosti, a (b) protože „házeči paliva“ již deklarovali zájem na tom, aby válka trvala co nejdéle,“ uvedl dále.

 Jak sám Waters zmínil, stejně jako Zelenská si přeje, aby na Ukrajině zavládl mír. Záměrem by však podle něho nemělo být bojovat do posledního ukrajinského života, v horším případě do posledního lidského života. Hudebník se snaží apelovat na Zelenskou, aby Ukrajina ukončila občanskou válku na východě země. A tím nastolila mír v Donbasu a částečnou autonomii Doněcké a Luhanské oblasti. A dále aby Ukrajina ratifikovala a realizovala zbytek dohod známých jako Minsk II.

„Nebylo by lepší požadovat splnění předvolebních slibů vašeho manžela a ukončit tuto smrtící válku?“ zakončil Waters otázkou dlouhý dopis.

Není to poprvé, kdy se bývalý člen skupiny Pink Floyd k dění na Ukrajině vyjádřil. Už v srpnu uvedl, že americký prezident Joe Biden je válečný zločinec, který „přilévá na Ukrajině olej do ohně“, což je „obrovský zločin“. V rozhovoru pro americkou CNN se zastal Ruska, které v únoru Ukrajinu napadlo, a Číny. Jeho výroky tehdy vyvolaly rozhořčení ze strany Kyjeva a naopak pochvalné reakce Moskvy.

Waters zastává názor, že Spojené státy válku na Ukrajině prodlužují, místo aby ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přiměly k jednání. „Kdyby Biden chtěl, válka by zítra skončila,“ uvedl hudebník.

X X X

ERDOGAN:  ZÁPAD  MOSKVU  PROVOKUJE,  SKONČIT  S  DODÁVKOU   ZBRANÍ   UKRAJINĚ,  KDO  CHCE  BOJOVAT,  MĚL  BY  MÍT  VLASTNÍ  ZBRANĚ

Západ Moskvu provokuje, řekl Erdogan v Srbsku. Válka podle něj hned tak neskončí

Západ se vůči Rusku chová provokativně, což není správné. Ve středu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při návštěvě Srbska. Prohlásil rovněž, že Rusko by se nemělo podceňovat a že se domnívá, že válka na Ukrajině neskončí brzy.

„Mohu jasně říci, že neshledávám postoj Západu vůči Rusku správným. Jelikož Západ sleduje politiku založenou na provokacích,“ řekl Erdogan po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

Dodal, že Rusko není zemí, která by se měla podceňovat. Erdogan už v úterý řekl, že Rusko omezuje dodávky plynu do Evropské unie v odvetě za protiruské sankce a že EU „sklízí, co zasela“.

Erdogan rovněž opět zdůraznil, že Turecko zastává vyváženou politiku ve vztazích s Ruskem i Ukrajinou. Dodal, že tato politika už přinesla své plody, jako například červencovou dohodu z Istanbulu o odblokování vývozu obilí z ukrajinských přístavů.

Turecko pomáhá Ukrajině v obranné válce proti Rusku dodávkami zbraní, ale nepřipojilo se k Západu v zavedení sankcí a pokračuje v obchodu s Moskvou. Ankara tvrdí, že sankce nejsou řešením a že by poškodily její ekonomiku, která se už tak potýká zejména s bezprecedentní inflací. Turecká vláda se snaží hrát roli zprostředkovatele mezi Ukrajinou a Ruskem v této válce.

Srbsko touží po bayraktarech

Vučić ve středu řekl, že Srbsko by rádo od Turecka koupilo bezpilotní letouny Bayraktar. „Chceme koupit drony Bayraktar, ale to chce nyní celý svět, tak budeme muset počkat ve frontě,“ řekl Vučić.

Erdogan ve středu rovněž přivítal zmírnění napětí mez Srbskem a Kosovem, které se opět vyhrotilo minulý měsíc kvůli požadavkům při pohybu občanů přes společnou hranici, a vyzval k řešení problémů dialogem.

Turecký prezident, jehož doprovází řada podnikatelů, v Srbsku podepsal několik dohod o spolupráci v průmyslu, technologiích či o zjednodušení vízového režimu a zahájení vzájemného uznávání občanských dokladů pro cestování. Podobnou dohodu podepsal Erdogan už v úterý v Bosně a Hercegovině.

Erdogan ve středu druhém dnem pokračuje v cestě po Balkáně, kterou ve čtvrtek zakončí v Chorvatsku.

X X X

Připojme okupovaná ukrajinská území k Rusku. Vládnoucí strana Kremlu chystá referendum

X X X

FIALA  LIDEM  A  FIRMÁM  ČR  ŽÁDNOU  ENERGII  NEZAJISTÍ,  NEMÁ  OD  KOHO.  NAVÍC  KAPALNÝ  PLYN  DRAŽŠÍ,  NEŽ  PLYN  Z  RUSKA

Ceny energií domácnostem garantujeme, slíbil Fiala. Částky odhalí příští týden.  To  jsou  jen sliby.

Národní řešení boje s rostoucími cenami energií představí vláda příští týden. Bude se odvíjet od výsledku jednání s členskými státy EU, řekl ve středu na CNN Prima NEWS premiér a šéf ODS Petr Fiala. „Ať lidé neberou vážné informace, které teď zaznívají, v tuto chvílí žádná čísla nemůžu sdělovat, příští týden představíme řešení, kde budou i konkrétní částky,“ řekl v pořadu Co na to premiér.

Fiala zdůraznil, že nelze představit národní řešení bez toho, aniž by se potkali ministři průmyslu Evropské unie, ti mají jednat tento pátek. Teprve na základě jejich výstupu může vláda připravit konkrétní řešení.

V pořadu Co na to premiér padl opakovaně dotaz na konkrétní částky, se kterými vláda při garanci cen domácnostem za elektřinu počítá. V médiích se již objevily částky, kdy se spekuluje například o částce 200 eur za jednu megawatthodinu. Fiala ale řekl, že návrhy nemůže komentovat, protože by mohly ovlivnit ceny na trhu.

„Částky jsou cenotvorné, proto o nich nemůžu mluvit,“ odůvodnil s tím, že stejně tak jeho vláda nemohla mluvit ani o nákupu plynu, jinak by jeho cena rapidně stoupla.

„Národní řešení bude spočívat v tom, že domácnosti budou mít garantovanou určitou cenu energií a zajistíme, aby veřejné instituce, nemocnice, školy měly dostatek energie za přijatelné ceny,“ dodal.

Moderátorka Terezie Tománková se šéfa vlády opakovaně ptala, zda je spokojený s prací ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely za hnutí STAN. Ten čelí kritice nejen od opozice, negativní hlasy na něj zaznívají už i od poslanců pětikoalice.

Ani na jeden ze tří dotazů ale Fiala neodpověděl přímo, pouze několikrát obecně zopakoval: „Jsem spokojený se všemi členy vlády. Pokud bych měl k někomu výhrady, řekl bych mu to osobně, a ne přes média.“

Vláda chce přijít s návrhem, který bude fungovat

Premiér dále zmínil, že celá agenda zastropování cen je natolik komplikovaná, že kromě samotného ministerstva průmyslu a obchodu na pomoc vyčlenil i tým na úřadu vlády. Ta podle něj navíc spolupracuje mimo jiné s renomovanou advokátní kanceláří Ernst & Young. „Chci mít jistotu, že to, s čím přijdeme, bude opravdu fungovat,“ dodal.

Nevyvrátil ani možnost, že by stát vyplatil minoritní akcionáře ČEZu, „je ale potřeba si uvědomit, že to jsou obrovské firmy a jsou jich (akcionářů, pozn. red.) tisíce. Není to jednoduché časově ani finančně, ale urychlujeme práce na restrukturalizaci. V průběhu podzimu přijdeme s řešením tak, aby to fungovalo už v průběhu příštího roku, aby byl stát schopný vlastnit klíčovou infrastrukturu,“ slíbil.

Sebe a vládu pak Fiala přirovnal k akčnímu hrdinovi z filmu. „Někdy si připadám, jako by se vláda ocitala v akčním filmu, ve kterém hrdina vyřeší nějaký problém a pak se objeví další dva. Vyřeší i je a přijde třetí,“ řekl Fiala, který v této souvislosti zmínil covid, válku na Ukrajině nebo právě drahý plyn s elektřinou.

S kandidátem na prezidenta to SPOLU nevzdalo

V médiích se objevují informace, že koalice SPOLU do prezidentských voleb nevyšle svého zástupce, k čemuž je už například skeptický i předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

„Obávám se, že teď je to už velmi nepravděpodobné,“ řekl ve středu deníku Právo Benda s tím, že to bude nechutná kampaň a zisk velmi malý.

„Ne, my jsme to nevzdali, ale jednáme odpovědně a jde nám o to, abychom měli dobrého prezidenta. Koalice SPOLU zvažuje, zda do výběru osobností přijít se svým kandidátem, nebo jít nějakou jinou cestou. To není výmluva, protože nám jde o výsledek a nechceme prezidenta, který patří k populistické nebo extremistické části politického spektra,“ řekl Fiala.

X X X

FIALA  NEMÁ  DODAVATELE  ROPY

Stát marně shání dodavatele ropy. Rezervy klesly pod strategických 90 dnů

Vláda před zhruba třemi měsíci schválila nákup ropy do skladů Správy státních hmotných rezerv. Už tedy hrozilo, že zásoby klesnou pod zákonné minimum, které je stanovené na 90 dnů běžné spotřeby. Jenže SSHR se opakovaně nepodařilo vysoutěžit dodavatele asi 75 tisíc tun ropy za asi 1,2 miliardy korun. „V tuto chvíli máme zásoby na 87,77 dní,“ řekl pro iDNES.cz předseda SSHR Pavel Švagr.

Správa státních hmotných rezerv několik měsíců shání dodavatele na ropu. Například na konci července několik hodin před uplynutím doby pro podání nabídek na pořízení ropy dostala od jednoho z potenciálních účastníků tendru požadavek na úpravu zadávacích podmínek.

Švagr tehdy uvedl, že by úprava znamenala posun ve lhůtě pro podání nabídek. To však v době, která zbývala do konce původní lhůty pro podání nabídek, už nebylo podle jeho slov proveditelné.

Správa zadávací řízení vypsala v srpnu znovu. Jenže ani to nebylo úspěšné. SSHR tedy 5. září soutěž zrušilo. „Ani napodruhé se do zakázky na nákup ropy do nouzových zásob nikdo nepřihlásil. Důvodem může být nejistota na trzích ohledně ceny a dodávky,“ komentoval pro iDNES.cz předseda SSHR Švagr.

Česko má zásoby na 87,77 dní

Podle jeho slov bude v příštích dnech znovu zakázka za zhruba 52,2 milionů dolarů, tedy asi 1,2 miliardy znovu vypsána. Podle zadávací dokumentace rezervy shání zhruba 75 tisíc tun ropy.

Předmětem veřejné zakázky je dodání jednoho druhu ropy do Centrálního tankoviště ropy společnosti Mero v Nelahozevsi,“ uvádí zadávací dokument. Podmínkou také je, aby ropu bylo možné zpracovat v rafinérii v Litvínově. Může se tedy jednat o severomořskou ropu, americkou lehkou ropu, a nebo vedle ruské ropy také ještě o saudskou ropu. „Účelem zadávacího řízení je naplnění volné kapacity hmotných rezerv ropy,“ stojí v dokumentu.

Švagr také doplnil, že vláda schválila nákup ropy, protože v červenci zásoby klesly pod 90 dní. „Důvodem je větší spotřeba pohonných hmot ve druhé polovině loňského roku. Proto nám teď po novém přepočtu stačí stejné množství ropy a ropných produktů na méně dní,“ doplnil pro iDNES.cz Švagr.

Ten také zdůraznil, že nyní má Česko zásoby na 87,77 dní. Tedy opět neplní směrnici EU. „Pokud by se podařilo ropu dokoupit v námi předpokládaném množství, navýšili bychom nouzové zásoby zhruba o tři dny,“ dodal Švagr.

X X X

ORGANIZÁTOR  DEMONSTRACE  V  PRAZE,  KDE  BYLO  PŘES  STO  TISÍC  LIDÍ,  VRABEL,  SE  OMLUVIL  RUSKU

Organizátor demonstrace proti Fialovi: Omlouvá se Rusku, covid léčí chlorem

Ačkoli řada účastníků sobotní demonstrace vyčítá premiérovi Fialovi, že mítink a jeho svolavatele označil za setkání proruských sil s protičeskými zájmy, sám organizátor protestů Ladislav Vrabel dal předsedovi vlády ve videu částečně za pravdu. „Rusové nejsou švábi, ale lidi. Kdyby bylo potřeba, tak klidně na Kreml pojedu a celému Rusku se omluvím,“ uvedl mimo jiné.

Vrabel ještě před dvěma lety na svém facebookovém profilu obdivoval zdravotníky a děkoval jim za jejich boj s covidem. Jeho slova v příspěvcích se však během několika měsíců změnila. O rok později sdílel příspěvky například o údajné hrozbě „genocidy neočkovaných“. Loni se pak snažil dostat do parlamentu za hnutí Chcípl pes. To však skončilo neúspěchem.

Teď se se svým kolegou Jiřím Havlem, který je druhým hlavním organizátorem, pustil do protivládních demonstrací. I Havel působil v hnutí Chcípl pes. Například loni, jak redakce iDNES.cz upozornila, založil stránku Žlutá voda. Ta rezonovala především mezi fanoušky oxidu chloričitého.

Na stránce byly například rady, jak nebezpečný koktejl namíchat z chloritanu sodného a kyseliny citronové. Právě roztok oxidu chloričitého, který se obvykle využívá jako bělidlo či jako dezinfekce vody doporučoval proti covidu.

Vrabel po demonstraci v pondělí zveřejnil téměř dvouhodinové video. V něm například řekl, že nechápe, proč ho někdo označuje za ruského kolaboranta. „Jediné, co jsem řekl, bylo, že klidně pojedu do Kremlu a prezidentu Putinovi a celému Rusku se omluvím za to, že my schvalujeme atentát na jedno dítě čelních představitelů. To bych se omluvil rád, protože to je hrozná věc,“ řekl ve videu, které má dosud 13 tisíc zhlédnutí a téměř tři tisíce komentářů.

„Jet do Ruska a omluvit se“

V něm také zmínil, že by se rád omluvil za to, že dochází k dehonestaci Rusů. „Co o nich říkáme. Jak pronásledujeme Rusy v České republice, jak pomalu nesmí chodit k lékaři. Nesmí chodit pomalu do práce a vyhazují je bytů a mluví se o nich jako o švábech. Rusové prostě nejsou švábi. Švábi jsou nějací brouci. Rusové jsou lidi. Vždycky, když se takhle mluvilo o nějaké národnosti, tak to končilo krvavě,“ poznamenal na sociálních sítích s tím, že to jsou slogany z 2. světové války.

„Samozřejmě za to bych se omluvil. Omluvil bych se i za to, že posíláme zbraně do toho konfliktu, na místo toho, abychom jednali o míru. Za to bych se taky omluvil. Jestli si někdo myslí, že je to špatně, tak já si za tím stojím. Za mě je to správně. Ta válka je špatně,“ doplnil.

Vrabel zná podle svých slov do budoucna jen jedno řešení. „Jet do Ruska a omluvit se. Říct, dobře, byla tady nějaká chyba našich politiků, kteří dostávají přímo pokyny z Washingtonu a Bruselu, a my to takhle nevidíme. My jako většina národa chceme mít mír, chceme dělat obchod a nakupovat plyn za normální peníze,“ pokračoval s tím, že to je jediná věc, kdy média či premiér mohou říct, že je prokremelský: „To je to, proč ruský agent.“

Vrabel pak také poznamenal, že například exposlance Volného, obžalovaného za dezinformace, uvedl na pódiu jako hrdinu, který bojoval v době covidu. „Pozval jsem ho proto, protože mi lidi říkali, že Luboš je zachránil od očkování,“ řekl k výstupu exposlance na demonstraci. V části přenosu se k Vrabelovi přidal i Havel. „Nebyl jsem nikdy žádný proruský šváb,“ zdůraznil Havel, který rovněž sdílel články o škodlivosti očkování proti covidu.

Organizátoři sobotní akce.

„Asi budeme muset vzít pana Fialu vážně“

„Demonstraci organizovali příslušníci ruské páté kolony. Důkazů je dost. Stačí se podívat, kdo stál na pódiu a co říkal,“ pronesl v pondělí na Twitteru premiér.

Na jeho slova tentýž den reagoval i organizátor akce Ladislav Vrabel. Podle svých slov zvažuje, zda to není na žalobu. „Asi budeme muset vzít pana Fialu vážně a budeme se muset začít bránit,“ uvedl na sociálních sítích.

Fiala v pondělí rovněž kritizoval řečníky, kteří požadovali nákup plynu z Ruska. „Podle nich je řešením drahých energií vystoupení z NATO a z EU. Chtějí z nás opět udělat vazala Moskvy.“

Nákup plynu z Ruska má organizace Česká republika na 1. místě jako bod v plánu, který zveřejnila na svých webových stránkách. „Česká republika potřebuje zajistit přímé smlouvy s dodavateli plynu za nízké ceny – tedy především s Ruskou federací,“ stojí na jejich stránkách.

Redakce iDNES.cz oslovila i pražskou policii, zda výroky některých organizátorů prověřuje. „Jestli prověřujeme nebo neprověřujeme konkrétní osobou, odpovědět nemohu, protože to zákon nedovoluje,“ řekl pro iDNES.cz policejní mluvčí Jan Daněk. V obecné rovině poté doplnil, že nemá informace, že by policie někoho v souvislosti s výroky prověřovala.

Vrabel také na Facebooku reagoval na zjištění Aktuálně.cz. To upozornilo na to, že sbírá peníze na účet, který je psaný na jeho manželku. Sám Vrabel tvrdí, že se živí podnikáním, podle insolvenčního správce ale nemá žádné příjmy. Podle Aktuálně.cz dluží tři miliony korun, a pokud by mu chodila oficiální výplata, až na pár tisíc by padla na splátky dluhů.

„Dnes se vyjádříme k mediální smršti. Právě jdu založit transparentní účet a tam převedeme veškeré finance a brzy zveřejníme výpis z účtu minulého. Tím budou veškeré pochybnosti ukončeny. Tento mediální hon je jasným znamením, že jdeme správným směrem. Výpisy zveřejníme o víkendu,“ uvedl v úterý dopoledne na Telegramu.

„Přišel o řidičské oprávnění“

Vrabel ve videu také řekl, že není agentem ani placený opozicí. „To bych nemusel splácet dluhy,“ řekl s tím, že insolvence je jediná věc, kterou mohou novináři vytáhnout: „Ještě na mě mohou vytáhnout, že jsem přišel o řidičské oprávnění, když jsem odmítl dechovou zkoušku.“

Vrabel byl spojený s několika pizzeriemi v Českých Budějovicích. Státu ale 20 let dluží za sociální pojištění. Jak upozornil web Aktuálně.cz tak třeba VZP neplatil zdravotní pojištění od roku 2000. Neuhradil ani pokuty za jízdu načerno českobudějovickou hromadnou dopravou, některé ještě z roku 1999. Nesplatil úvěr od Komerční banky, nehradil poplatky za popelnice nebo elektřinu. Vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku.

X X X

DR  PROUZA:  ŘEŠENÍ  DRAHOTY  V  ČR  FIALOU  POMALÉ,  NEMÁ  NA  ŘÍZENÍ  ČR

Nová vláda, staré chyby. Řešení drahoty pomalé, míní Prouza. Nastínil, jak inflaci mírnit

Zdražování energií má výrazný dopad na firmy, které proto začínají omezovat svou činnost a zvažují i propouštění zaměstnanců. Prezident svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že rozhodující bude podzim, kdy přijdou nové předpisy záloh na energie. Podle něj kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) opakuje chybu z jara 2020, kdy předchozí vláda při covidu také pomáhala pomalu.

Zdražování energií má velký dopad především na průmysl a zemědělství. V těchto odvětvích jsou plyn a elektřina totiž hlavními náklady. „Řada firem činnost omezuje. Jsou ale provozy, které nemůžete zastavit. Například když vypnete pece ve sklárnách, nemáte téměř šanci je znovu nastartovat,“ sdělil ve vysílání CNN Prima NEWS prezident svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Vláda podle něj není schopná pomáhat zasaženým odvětvím. „Pokud by vláda pomohla například pekárnám, znamenalo by to, že by měly jistotou přežití, nemusely by zdražovat a inflace v Česku by nebyla tak vysoká,“ podotkl Prouza.

Rozhodující bude podzim

Některé firmy zvažují, že začnou propouštět své zaměstnance. „Průzkum, který jsme mezi členy hospodářské komory dělali, říká, že zhruba 18 procent firem má připravené scénáře, jak bude propouštět,“ upozornil Prouza. Dodal, že rozhodne podzim, kdy řadě lidí přijdou nové předpisy záloh na energie. Pomoc vlády je podle něj hodně pomalá. „Je to opakování situace z jara 2020, kdy covidová pomoc předchozí vlády byla pomalá, opakujeme stejnou chybu,“ zdůraznil.

 Nejen opozice, ale i někteří členové koalice kritizují například komunikaci ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN). Prouza ale uvedl, že se komunikace během posledních týdnů zlepšila. „Ona nebyla úplně špatná ani předtím. Narážela ale na problém, kdy lidé na ministerstvu průmyslu a obchodu dávali na stůl různé varianty pomoci, ale do poslední chvíle neměli zadání vlády, kolik peněz je k dispozici,“ vysvětlil Prouza.

Zastropováním cen energií by zlevnily i potraviny

Mluví se také o zastropování cen energií. Pokud by k tomu došlo, okamžitě by se to podle Prouzy promítlo i do cen potravin. „Například pro pekárny je plyn nejdražší položkou. Když půjde cena plynu dolů, klesnou ceny v celé zemědělské výrobě,“ řekl Prouza s tím, že ke zlevnění by došlo v řádu několika týdnů.

S blížící se lyžařskou sezonou roste také obava provozovatelů lyžařských středisek. „Třetina skiareálů je rozhodnuta, že ani nezačnou zasněžovat, protože by musely navýšit ceny tak vysoko, že by tam nikdo nepřijel,“ sdělil Prouza. Podotkl, že nejde jen o to, že se zavře skiareál. „Stovky lidí přijdou o práci, vydělávají si tam na rok dopředu. Pokud jim nedáme šanci vydělat si přes zimu, tak tisíce lidí na horách nebudou mít z čeho žít,“ varoval Prouza a zdůraznil, že vláda tento problém vůbec neřeší.

X X X

SPD:  ČR  ŽÁDAT  NĚMECKO  O   MILIARDY  ZA  HITLEROVU  VÁLKU,  JAKO  POLSKO

SPD chce, aby ČR požadovalo reparace za německou okupaci. Po vzoru Polska

Opoziční hnutí SPD žádá, aby česká vláda po vzoru Polska požadovala po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Na úterní tiskové konferenci ve Sněmovně to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Podle odhadů by Česko mělo mít nárok na minimálně čtyři biliony korun, doplnil.

 SPD postoj k německým reparacím zveřejnila poté, co se Polsko v těchto dnech rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za nacistickou okupaci. Minulý týden to oznámil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Varšava odhaduje, že škody způsobené nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun).

Polský požadavek podle Okamury ukazuje na zbabělost a lži mnoha českých vládních politiků, kteří opakovaně tvrdili, že žádat o úhradu válečných reparací není už právně a politicky možné.

Že je otázka reparací uzavřena, ale opětovně slyší od Německa i Polsko. „Stejně jako předešlé spolkové vlády mohu poukázat na to, že tato otázka byla z hlediska mezinárodního práva definitivně vyřešena,“ vzkázal včera do Varšavy německý kancléř Olaf Scholz.

Okamura považuje nárok za legitimní: „Nacistická okupace způsobila smrt více než 360 tisíc našich občanů a ohromné hospodářské a majetkové škody. Máme evidentní právní nárok na to, aby nám Německo vyplatilo reparace, a jsme tím povinni našim předkům a všem obětem nacistické okupace.“

Československé reparační nároky činily v dobové měně 306 miliard. Podle Okamury Německo dosud zaplatilo pouze 0,07 procenta. Podle dřívějších informací ale byly uhrazeny ze čtyř procent. Takovýto rozdíl mezi nároky a vyplacenou částkou vznikl i u dalších zemí, včetně západoevropských.

„Podle hodnověrných odhadů a propočtů na základě vývoje hodnoty měny a cen nám Německo dluží ještě minimálně čtyři biliony korun, některé odhady hovoří až o 15 bilionech,“ řekl Okamura. SPD podle něj o řešení žádalo už vládu Andreje Babiše, jež to odmítla s poukazem na možné narušení vztahů s Německem. Premiéra Petra Fialu k tomu chce SPD vyzvat tento týden.

V reakci na dotaz redakce iDNES.cz, zda SPD má v úmyslu žádat odškodnění i za invazi z roku 1968, Okamura odpověděl: „Právo na reparace (od Německa, pozn. red.) nám přiznala Postupimská konference i reparační konference v Paříži. V tomto smyslu postupuje Polsko a jsem přesvědčený o tom, že i Česká republika by měla v souladu s platným mezinárodním právem požadovat vyplacení reparací, které nám Německo stále prokazatelně dluží. O nevypořádané reparace se hlásí i Řecko“.

K stejnému postoji ohledně ruské invaze v roce 1968 se podle něj SPD nepřiklání, protože žádná mezinárodní konference Česku odškodné nepřiznala. „S pobytem jakýkoliv cizích vojsk na našem území a okupací našeho území jakýmikoli cizími vojsky samozřejmě nesouhlasím, ať jsou sovětská, americká nebo německá. A odsuzuji vpád cizích vojsk na naše území v roce 1968,“ doplnil.

X X X

 SOCIOLOG  PROKOP:  UKRAJINCI  NEUMĚJÍ  ČESKY,  ČR  NEPOMOHOU,

VELKÁ  ZTRÁDA  MILIARD  ČR 

 Vláda selhává v komunikaci, uprchlíci nemají čas se učit cizí jazyk, říká Prokop

 Před několika dny protestovalo asi 70 000 lidí na Václavském náměstí v Praze. Další demonstraci svolávají odbory. Opozice a část veřejnosti je přesvědčena, že vláda přijímá protikrizová opatření pozdě a občanům je nevysvětluje dostatečně. Prožíváme složité období, které zřejmě jednou skončí. Jen nevíme, kdy a jak. Příčiny nespokojenosti občanů vysvětlil Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop.

 X To, co mnozí předpovídali, se stalo. Lidé byli v ulicích. Podle odhadů bylo v Praze na Václavském náměstí bylo přes sto tisíc lidí.  Co bude dál?

Ukazuje se, že velké demonstrace jsou v Česku schopny svolat dva typy sil. Jednak jsou to liberálně demokratické demonstrace, když se objeví nějaké ohrožení typu Česká televize před lety nebo teď obavy ze střetu zájmů Andreje Babiše. Anebo jde o demonstrace, když je velká ekonomická obava, což je ta současná nebo to byla ta Holešovská výzva v roce 2012.

Když valorizace důchodů přidá 300 korun těm, kdo mají 10 tisíc, a zároveň se komunikuje, jaká je to obrovská pomoc, působí to zklamání, říká Daniel Prokop. Poslechněte si celý rozhovor

Na ostatních typech demonstrací, když jde třeba o kulturní ohrožení v době migrace, bylo maximálně třeba pár tisíc nebo stovky lidí. Ty, kde jde o ekonomické ohrožení, dokáží spojit různé opoziční síly a klidně můžou pokračovat. Záleží to dost na vládě, jak bude rychlá v přijímání opatření a v komunikaci.

X Zaslouží si vláda lidi v ulicích?

Asi nezaslouží. Když se kouknete na ty požadavky, tak to je třeba uzavření dohod o odebírání plynu z Ruska. Kritizuje se řada věcí, které vláda dělá dobře. Na druhou stranu myslím si, že vláda doplácí na dvě věci ve své politice.

Jedna věc je, že dáváme hodně peněz na podporu. Někdo říká, jsme čtvrtí nejlepší v Evropě, ale většina peněz jde špatným směrem. Například valorizace důchodů stojí desítky miliard a málo pomáhá nízkopříjmovým důchodcům.

Dáváme spoustu peněz na plošné typy podpory a občas i na podporu lidem, kteří to nepotřebují. Třeba změna daní opět nepomohla nízkopříjmovým domácnostem. Utrácíme velké prostředky bez pomoci lidem, kteří se nejvíc obávají a potom plní náměstí. To je jedna věc.

Druhá věc je podle mě psychologická, vidíte to na sociálních sítích. Každý má nějakého známého, kterému cena energie vzrostla třeba na desítky tisíc. Já znám lidi, kteří budou platit třeba 200 000 ročně za elektřinu. Ale to jsou zatím úplně ojedinělé případy.

V řadě států, třeba v Británii, mají za tímto účelem relativně vysoko položený strop, aby lidé, kterým skončí fixace a mají špatného dodavatele, nečelili takto extrémní dopadům. Aby se to rozložilo v rámci dodavatele či společnosti.

Lidí, kteří na to takto doplatí, může být pět procent i méně, ale vyvolá to velkou paniku. I kdyby to bylo jedno procento lidí. Takže vláda doplácí na to, že v Česku není žádné opatření, na rozdíl od Evropské unie nebo Británie, které by redukovalo tyto extrémní dopady.

X Jak ochočit ceny energií? Je na to nějaký jednoduchý recept?

Já nejsem expert na trhy, ale momentálně se diskutují dvě varianty. Jedna varianta na celoevropské úrovni je Iberská výjimka. Ta  ze systému vyváže plynové elektrárny, které dnes zvedají cenu, protože na trhu je cena všech zdrojů určená poslední elektrárnou, která uspokojí poptávku. Takže třeba Španělsko dotujete tyto elektrárny, vyváže je z cenotvorby a tím klesnou ceny ostatních zdrojů.

To se Evropské komisi moc nelíbí a chce spíše zavést stropy na ceny jednotlivých zdrojů. Jaderná elektřina nebo obnovitelné zdroje jsou dnes výrazně levnější než plyn. Takže chce zavést různé stropy na ceny různých zdrojů. Takže se asi bude jednat o těchto dvou, případně dalších analogických řešeních na chystaných summitech.

X Není to úplně jednoduché, protože podle posledních zpráv se Česko pokusí vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska z pátečního jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku. Řekl to ve středu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Podle něj je to spíše politický nástroj, nikoliv řešení současné energetické krize v Evropě. Vyznáte se v tom ještě?

Teď přesně nevím. Kdyby se šlo cestou Iberské výjimky, tak ta pracuje s tím, že se vyjme plyn, který se subvencuje. Není tím myšlen plyn na topení v domácnostech, ale ten, co je potřeba v elektrárnách na výrobu energie. Ten pak netáhne nahoru ceny ostatních zdrojů.

Tam je otázka, co tím (ministr průmyslu a obchodu – pozn. red.) myslel. Jestli myslel ceny za topení, tak to je trochu něco jiného než stopování nebo subvencování cen v plynových elektrárnách. To jsou detaily, které je těžké hodnotit.

Vláda musí komunikovat

X Nedá se říct, že by vláda nic nedělala, ale většina lidí pořádně neví, co vláda dělá, takže komunikace je slabinou, nebo jednou ze slabin.

Je to komunikace. Měla by být detailnější. Myslím si, že v tomto směru Andrej Babiš, přes veškeré své nevýhody, komunikoval hodně detailně, co vláda dělá a bude dělat. Možná i tam je nějaká inspirace.

Občas to bylo na úkor mikromanagementu, zabíhání do extrémních detailů a podobně. Ale byl bych detailnější v tom, co se chystá v příspěvku na bydlení, protože tam vláda vzbudila trochu naděje, že zaplatí všem lidem nad 30 procent příjmu jejich výdaje na bydlení. To asi nepůjde.

Stát nebude platit člověku nebo domácnosti, která má stotisícové příjmy a výdaje na bydlení padesát tisíc. Jde o to být konkrétnějšív tom, jaká opatření se chystají. Podle mě to ale není jen o komunikaci, ale i v reálných opatřeních. Jde to v podstatě ruku v ruce.

Kdyby se pan premiér i další ministři snažili komunikovat opatření velmi konkrétně, tak zjistí, že to nemají tak úplně a včas připravené. Takže jde o to komunikovat co nejkonkrétněji.

Také není nutné komunikovat na celou společnost, tedy že se všichni musíme uskromnit a podobně, ale komunikovat to, komu bude stát pomáhat, kdo jsou ohrožené skupiny, kdo musí počítat s tím, že se musí uskromnit. Protože to vypadá, že chybí opatření pro nižší třídy a zároveň si říkáme, že se uskromníme.

Takže lidé z nižších, z chudších poměrů to vnímají, že peníze jdou buď plošně anebo v daních těm bohatším a oni slyší, že se musí uskromnit. Takže podle mě je třeba udělat opatření, které pomůžou těm chudším lidem a za druhé je třeba to komunikovat konkrétně.

Dám jeden příklad. Mně píšou lidé po zářijové valorizaci důchodů, že bylo velké haló a dostali 380 korun. Valorizace je nastavená tak, že důchodcům, kteří mají důchody deset, dvanáct nebo třináct tisíc, přidá tři až čtyři stovky a zároveň se komunikuje, jak je to obrovská pomoc.

To potom působí jako zklamání. Podle mě by bylo dobré změnit valorizaci, aby se přidávalo více i chudším důchodcům. A zároveň to přiznávat, protože lidé vidí, kolik jim přišlo navíc.

x Přímá cesta k frustraci jsou tzv. nenaplněná očekávání.

Přesně tak, což u části společnosti teď funguje.

Příklad? Británie nebo Rakousko

X Je někde v blízkém nebo vzdálenějším zahraničí třeba nějaký příklad, že tam udělali určité opatření, vysvětlili to a opatření má hlavu a patu?

Mně se líbí dva příklady. Jeden je Británie, která kombinuje dvě věci v energetice. Má výrazně jednodušší dávky než my, má univerzálně jednu velkou dávku, což zjednodušuje systém. Británie také má stropy na ceny energií, které jsou hodně vysoko, takže to zabraňuje tomu, že, někdo musí například zaplatit za zálohy 150 000 ročně.

Reguluje to extrémní případy a rozkládá zátěž na celou společnost. Zároveň mají energetický tarif, který míří k chudším důchodcům, lidem, kteří mají dávky, chudším rodinám s dětmi. Takže mají věc, která redukuje extrémní případy, které působí paniku a zároveň pomáhá potřebným. To je jedna věc.

Druhá zajímavá inspirace, Rakousko teď bude regulovat 80 % spotřeby z loňského roku. Takže když snížíte spotřebu o 20 %, tak se dostanete na výrazně nižší ceny. A když jdete nad to, tak ceny budou tržní a budou pravděpodobně hodně vysoké, protože to bude reagovat na to, že zbytek je regulovaný.

To motivuje domácnosti, aby redukovaly spotřebu. Srovnáme to s českým tarifem, u kterého jsou například v případě plynu skoky. Když spotřebujete sedm megawatthodin, naroste vám najednou podpora o 3 tisíce. Takže člověk, který to má například na šesti a půl megawatthodinách, je naopak motivovaný to propálit trošku víc. Myslím, že rakouská cesta motivací ke snížení spotřeby nebo britská, která redukuje extrémní dopady a zároveň pomáhá nízkopříjmovým, jsou lepší cesty než ta naše.

X Když jste mluvil před chvílí o valorizaci důchodu, vzpomněl jsem si na závěr našeho minulého rozhovoru, kdy jste odcházel s tím, že máte za chvíli jednání na ministerstvu práce a sociálních věcí. Odešel jste s pořízenou nebo nepořízenou?

To bylo jednání o normativech v příspěvku na bydlení a myslím, že ministerstvo práce chápe dobře, že je nutné to změnit. Nechtěl bych to zakřiknout. Podle mě by se úprava měla objevit co nejdříve a potom od ledna by měla přijít velká reforma. Myslím, že ministerstvo práce to chápe dobře a snaží se v zákonech a možnostech najít nějakou nejlepší variantu.

X Dá se říct, že se většina ministrů snaží, až je to někdy takové zvláštní. Například v pátek odpoledne se na ministerstvu spravedlnosti sešli nevládní, energetičtí, ekonomičtí a právní experti, aby ve svém volnu hledali nějaká řešení. Vy jste tam byl taky?

V pátek odpoledne jsem tam nebyl, ale byl jsem na jiných. My máme hodně rozštěpenou tu agendu mezi ministerstva, často spolu nesouhlasí nebo často připravují opatření, která jsou trošku protichůdná. Takže by to chtělo, podle mě, silnější úřad vlády, který bude výrazněji koordinovat ministerstva. A komunikovat.

Ppropad kvalifikace

X Obraťme na chvíli list. Nová data od vás a Sociologického ústavu Akademie věd k práci Ukrajinců v České republice . Vaše agentura ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění vydala zprávu v rámci výzkumu hlas Ukrajinců. Zaměřuje se na problémy ukrajinských uprchlíků na trhu práce. To souvisí s tím, co jsme říkali. Nese název Pracovní uplatnění, dovednosti a kvalifikace uprchlíků. Co zajímavého jste zjistili?

Nejzajímavější je asi to, že relativně velká část uprchlíků pracuje, ačkoliv u někoho je to přerušované a podobně. Naplnilo se ale to, čeho jsme se obávali a varovali jsme před tím březnu. nastává obrovský propad kvalifikací. Zhruba dvě třetiny lidí, co pracují, zažili velký propad kvalifikace oproti tomu, co dělali na Ukrajině.

 X A důvodem je jazyková bariéra?

Ano. Jsou to třeba lidé, který z řídících pozic dnes dělají nekvalifikované manuální práce. A  důvody jsou jazyková bariéra. Asi třetina dospělých uprchlíků chodí na nějaké jazykové kurzy. Zbytek říká, že třeba nemá peníze nebo čas vedle práce a hlídání dětí, protože nemají školku.

Což je další důvod. Pracovní aktivita se liší skoro dvojnásobně, podle toho jestli lidé mají, nebo nemají školku. Školky a dětské skupiny hrají velkou roli. Třetí bariéra je uznávání kvalifikací. V Česku máme přes 300 regulovaných profesí, kde jsou i maséři, zámečníci a podobně.

Tohle jsou tři hlavní brzdy. Můžou samozřejmě být i další. Třeba nejasnost ze strany státu, jak bude pokračovat dočasná ochrana, kvůli čemuž firmy neví, zda investovat do zaškolení zaměstnanců a podobně.

Hlavní jsou ale jazyky, školky a kvalifikace. U jazyků se potvrzuje to, co zjistili v Dánsku z migračních vln. Když jsou uprchlíci v práci, často tam pracuji nad 40 hodin, k tomu hlídají dět a jsou v komunitě cizinců, tak se často přestanou učit místní jazyk, protože nemají čas.

Mají také relativně malé příjmy na kurzy. Takže je potřeba podpořit výuku jazyků. Já bych zavedl kurzy v pracovním čase a bezplatně, aby stát podporoval firmy a posouval lidi v jazykové připravenosti.

X Na tom by se mohli svézt i středoškoláci.
Ano i středoškoláci. tento stav je to samozřejmě lepší, než aby nepracovali vůbec. Ale prodělávají na tom vlastně všichni, protože se nevyužívá potenciál jejich kvalifikace.

Většina uprchlíků pracuje s příjmem do 150 korun na hodinu, třetina dokonce s příjmem do 100 korun na hodinu. Zhruba pětina pracujících říká, že kdyby neměli žádnou další podporu, například na bydlení nebo humanitární dávku, tak by neuživili rodinu.

Nestačí jim to na to, aby se osamostatnili. A zároveň, když jsou v nízko kvalifikovaných manuálních pozicích, může to vytvářet tlak na snižování mezd pro české pracující. Tam je dnes největší tlak na mzdy nebo jejich nezvyšování.

Má tři negativní efekty pro všechny strany. Pro české pracující, pro Ukrajince i pro stát. A de facto i pro zaměstnavatele, zejména ty, kteří by zaměstnávali právě kvalifikované uprchlíky. Je to určitě podnět pro to, abychom ještě zapracovali na školkách, kurzech jazyků a uznávání kvalifikací, protože se to vyplatí všem, když to zlepšíme.

X X X

V  ČR  PŘES  MILION  UKRAJINCŮ,  CO  S  NIMI?  EXPREZIDENT  KLAUS  UŽ  NĚKOLIKRÁT  ZDŮRAZNIL,  ŽE  SE  ČR  NEMÁ  PLÉST   DO  VÁLKY  UKRAJINY, PROTOŽE  JE  TO  VÁLKA  ZÁPADU  PROTI  RUSKU.  ZELENSKYJ  NECHCE  KONEC  BOJŮ,  RADĚJI  NECHÁ  I  S  MANŽELKOU  UMÍRAT  TISÍCE  UKRAJINCŮ  A  NIČIT  ZEMI.  BIDEN  BY  MĚL  KONEČNĚ  ZASÁHNOT

Vnitro: Počet cizinců v ČR stoupl na více než jeden milión, více než polovinu tvoří Ukrajinci

 K poslednímu červnu bylo v ČR zaregistrováno celkem 1 053 568 cizinců k legálnímu pobytu. V tomto počtu převažují cizinci ze třetích zemí, kterých je 73 procent. Skoro šest set tisíc z nich jsou Ukrajinci. Devět tisíc cizinců prošlo integračním kurzem. O mezinárodní ochranu požádalo 85 Rusů, uvádí čerstvá zpráva ministerstva vnitra o migraci.

Zprávu o migraci za 2. čtvrtletí respektive za 1. pololetí roku 2022 roku publikovalo ministerstvo vnitra 6. září 2022. „Počet cizinců na území ČR setrvale stoupá. K 30. červnu 2022 bylo na území ČR registrováno celkem 1 053 568 osob cizí státní příslušnosti, z toho 725 236 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 328 332 na základě oprávnění k trvalému pobytu,“ uvádí poslední zpráva vnitra.

„Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi. Ke konci června bylo v České republice vydáno celkem 376 310 dlouhodobých víz za účelem dočasné ochrany,“ vysvětluje k tomu ministerstvo vnitra.

O mezinárodní ochranu požádalo 85 Rusů

Jak dále vyplývá ze zprávy, u cizinců ze třetích zemí s přechodným pobytem převažuje účel pobytu dočasná ochrana (62 %), zaměstnání (20 %), dále účel pobytu sloučení rodiny (9 %), studium (5 %) a podnikání (1 %).

V předmětném více než miliónu cizinců v České republice převažují občané třetích zemí (827 950 osob, tj. 79 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (225 618 osob, tj. 21 %).

Z přiložené tabulky pak vyplývá, že největší skupinu cizinců v ČR tvoří dnes Ukrajinci, kterých je 579 843, což je 55% všech cizinců. Teprve za nimi následují Slováci, kterých je v ČR celkem 116 173 (11%), a Vietnamci, kterých je pouze 65 527 (6%). Rusů s pobytem v ČR je 45 513, tedy jen 4%.

Počet cizinců z dalších států žijících v ČR nepřesahuje dvacet tisíc a 2% z počtu všech cizinců. Jejich pořadí v první desítce podle počtu je následující: Rumuni, Poláci Bulhaři, Němci, Mongolové a Maďaři.

O mezinárodní ochranu (nikoli dočasnou ochranu) požádalo do června 2022 celkem 863 osob, což je o 49% více ve srovnání s rokem 2021. Z tohoto počtu cizinců je 228 Ukrajinců, 88 Gruzínců a 85 Rusů.

Devět tisíc cizinců prošlo integračním kurzem

Jak dále zpráva zdůrazňuje, nezastupitelnou roli v migrační politice hrají integrační centra – Centra na podporu integrace cizinců, jejich zřizovatelem je Správa uprchlických zařízení. „Bezplatně nabízejí zejména sociální a právní poradenství, kurzy českého jazyka, sociokulturní kurzy nebo tlumočení. Dále od začátku roku 2021 organizují adaptačně-integrační kurzy, které jsou pro vybrané skupiny cizinců ze zákona povinné,“ připomíná vnitro.

„Od počátku roku (k 30. červnu) tato centra poskytla služby celkem pro 21 672 unikátních klientů a zorganizovala 596 adaptačně-integračních kurzů pro 9 301 cizinců,“ uvádí se dále ve zprávě.

Nelegálních tranzitů je čtyřnásobně více

Co se týče nelegální migrace, v prvním pololetí roku 2022 bylo na území České republiky zjištěno celkem 4 543 osob při nelegální migraci. „V porovnání s rokem 2021 došlo k poklesu počtu o jednu šestinu, resp. o 16 %. Z tohoto počtu bylo 101 osob zadrženo na vnější schengenské hranici, tj. na mezinárodních letištích a 4 442 při nelegálním pobytu. Na nelegální migraci se nejvíce podíleli občané Ukrajiny (1 742), Sýrie (676), Moldavska (518), Vietnamu (211) a Gruzie (181),“ uvádí dále zpráva vnitra.

Čtyřnásobně více však bylo zadrženo tranzitujících nelegálních přistěhovalců: „Z celkového počtu nelegálních migrantů bylo 905 osob zadrženo při nelegální tranzitní migraci. V mezičtvrtletním srovnání se jedná o téměř čtyřnásobný nárůst. Konkrétně se jednalo nejčastěji o státní příslušníky Sýrie (594), Turecko (71), Afghánistán (58), Maroka (46) a Indie (37),“ stojí v poslední zprávě ministerstva vnitra. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

BUDE  EU,  OSN,  NĚMECKO  A  SPOL  ŘEŠIT  CIZINCE  V  EROPĚ  A  SVĚTĚ?

Na východní hranici NATO má působit 1200 českých vojáků, proti byla SPD

Až 1 200 českých vojáků má v příštích dvou letech působit v rámci posílení obrany východní hranice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Počítá s tím vládní návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025, který ve středu schválili poslanci.

„Prioritou nového mandátu je posílení východní hranice NATO,“ řekla poslancům ministryně obrany Jana Černochová z ODS.

Plán misí je výrazně ovlivněn ruskou agresí vůči Ukrajině, proto vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků „na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině, kteří budou moci odcestovat okamžitě po schválení mandátu a budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě.

„Co nám má přinést působení v pobaltských státech?“ ptal se poslanec opoziční SPD Radovan Vích.

Poslanec za KDU-ČSL Jiří Horák reagoval, že v pobaltských státech jsou silné ruské menšiny. „I tam se obávají, že přijdou zelení mužíci,“ řekl poslanec Horák při odpovědi Víchovi z SPD v narážce na ruské vojáky.

Vojenské mise podpořilo 141 ze 157 přítomných poslanců. Pro byly všechny vládní strany a také hnutí ANO, proti byla jediná SPD.

Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit až 1 362 vojáků. Současné mise jsou platné do konce letošního roku. Náklady na mise mají činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun. Senát s plánem souhlasil už v srpnu.

Plán vojenských misí počítá také s možností krátkodobého pobytu vojáků dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800 osob. Neznamená to mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny na českém území

X X X

Poslanec AfD přeje Němcům dramatickou zimu. Aby na tom partaj vydělala

Německý poslanec za nacionalistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Harald Weyel si uřízl pořádnou ostudu. Nevypnuté mikrofony na akci strany v Berlíně zachytily jeho přání, aby zima v Německu byla kvůli růstu cen energií co nejdramatičtější. AfD by z toho totiž podle něj mohla politicky těžit. Opoziční křesťanští demokraté mezitím nutí vládu Olafa Scholze ke změně energetické politiky.

 Regionální politik strany Helmut Waniczek řekl, že vzhledem k dramatické situaci může být energetická krize v zimě dramatická. Na to Weyel odpověděl, že by takový vývoj byl dobrý. „Doufejme,“ odpověděl Weyel na prognózu svého kolegy. Jinak to „půjde dál tak jako obvykle,“ obává se.

Vedle sedící poslanec AfD Rainer Kraft se podle zvukového záznamu zřejmě chystal takový komentář rozporovat, ale přerušil ho Waniczek, který uvedl, že když to nebude dramatické, pak to bude v pořádku a AfD to očividně potřebovat nebude.

Politici zřejmě nevěděli, že mikrofony i kamery jsou zapnuté. Přenos ze stranické akce nazvané „Zima bez plynu? Evropská energetická bezpečnost v ohrožení“ vysílali živě na TikToku.

„AfD opět ukazuje svou nevlasteneckou tvář. Ve skutečnosti AfD nenávidí Německo,“ komentoval záznam poslanec za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Johannes Steiniger.

Weyel se hájí, že jeho slova byla nepochopena. „Chtěl jsem tím vyjádřit své obavy, že pouze zhoršení probíhající krize povede k tomu, aby političtí lídři konečně přijali nezbytná opatření pro boj s ní. Samozřejmě to neznamená, že si přeji přiostřování krize.“

AfD má s podobnými kontroverzními vyjádřeními své zkušenosti. V roce 2020 v rozhovoru s youtuberkou Lisou Licentiou tehdejší mluvčí strany Christian Lüth na skrytou kameru řekl, že „čím horší věci jsou v Německu, tím lépe pro AfD“. Strana jej poté vyhodila.

AfD je dlouhodobě obviňována, že zastává proruské a protizápadní postoje. Například na nedávné stranické konferencise rozhořel spor mezi krajně pravicovým a více umírněným křídlem ohledně postoje k válce na Ukrajině. V rezoluci se strana vyhnula slovu válka a mluvila jen o konfliktu, požadovala též zlepšení vztahů s Moskvou.

Skoncujte s šílenstvím, žádá opozice vládu

Ve Spolkovém sněmu se ve středu kvůli energetické krizi odehrála tvrdá debata. Sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz v nebývale ostrém a emotivním projevu ve Spolkovém sněmu odmítl kritiku konzervativní opozice, že jeho vláda nedělá dost na podporu obyvatel a zajištění energetické bezpečnosti země. Naopak obvinil opoziční konzervativní unii CDU/CSU, že to byla ona, která za své vlády neposílila energetickou nezávislost Německa, což on nyní v koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP) napravuje.

„Nepodceňujte tuto zemi, nepodceňujte její obyvatele,“ řekl Scholz. Reagoval tak na prohlášení šéfa opoziční koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU) Friedricha Merze.

Merz v úvodním projevu k obecné rozpravě o rozpočtu, vládní politice a novém balíku úlev s ironií prohlásil, že Scholzova vláda učinila mistrovský kousek, když se rozhodla dvě ze tří posledních německých jaderných elektráren ponechat do jara v záloze místo toho, aby je všechny nechala v provozu. Ke konci roku si Německo naplánovalo odchod od jaderné energetiky. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka všechny reaktory skutečně od sítě odpojí, ale zároveň si pro možné kritické situace dvě jaderné elektrárny ponechá v provozní záloze.

Společnost Preussen Elektra, která provozuje bavorskou jadernou elektrárnu Isar 2, se kterou Habeck počítá jako se záložní, uvedla podle magazínu Der Spiegel, že plán ministra hospodářství je riskantní a technicky neproveditelný. Podle provozovatele totiž nebude možné pružně snižovat a zvyšovat výkon. Habeck v pondělí ale řekl, že bude technicky možné výkon jaderného zařízení zvýšit ze zálohy do týdne.

„Zastavte ten nesmysl,“ vyzval Merz vládu. Řekl, že poslední tři německé jaderné elektrárny jsou nejmodernější a nejbezpečnější na světě, proto je nutné je ponechat prozatím plně v provozu, aby byl dostatek elektrické energie a klesla její cena.

„Vy jste ze všeho vystoupili, ale do ničeho jste už nenastoupili. Byli jste neschopní v budování obnovitelných zdrojů. Bránili jste výstavbě každé větrné elektrárny,“ ohradil se Scholz na adresu konzervativců. Uvedl k tomu, že Německo si jaderné elektrárny v záloze nechává jako jistotu. Připomenul, že kvůli úsporám plynu země opětovně aktivovala záložní uhelné elektrárny a rychlým tempem podporuje budování obnovitelných zdrojů energie.

„Přijali jsme zákony, které urychlí budování mořských a pevninských větrných parků. A ještě další zákony na jejich podporu přijmeme,“ řekl Scholz. „Kdybychom se chovali nezodpovědně jako vy k plynovým zásobníkům, tak je dnes nemáme naplněny z 85 procent,“ řekl.

„Jsme zcela v jiné situaci než loni. Máme zásoby plynu a můžeme i přes problémy nadcházející zimu překonat. To ještě před třemi, čtyřmi, pěti měsíci nikdo říct nemohl,“ řekl Scholz. Dodal, že příslušné ministry přípravou na omezené dodávky energetických surovin z Ruska pověřil již v prosinci, kdy vládu převzal po konzervativní kancléřce Angele Merkelové. „Bylo to zařízeno dřív, než jste to vůbec vyslovili,“ dodal na adresu konzervativců.

Merz vládě mimo jiné vytknul, že nedrží slib v navyšování výdajů na zbrojení na minimálně dvě procenta výkonu ekonomiky a že zbytečně zavádí plošné energetické bonusy, které měla spíše soustředit na skutečně potřebné. „Potřebujete snad 300 eur (7400 Kč) energetického bonusu vy, pane kancléři? Potřebujeme je snad my?“ obrátil se Merz na poslance.

I tuto kritiku Scholz odmítl a řekl, že nejnovější a v pořadí třetí balík energetických a inflačních úlev o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč) je správný a potřebný. „Řekl jsem, že nikoho nenecháme samotného. To je také motto naší vlády,“ řekl. Dodal, že od října se rovněž zvýší minimální hodinová mzda z 10,45 eura na 12 eur (296 Kč), což byl Scholzův hlavní předvolební slib.

Scholz se rovněž ohradil proti tomu, že jeho vláda nedostatečně podporuje Ukrajinu v obraně proti ruské invazi. Řekl, že Německo bude Ukrajině nadále poskytovat účinné zbraně, ale výhradně ve shodě se spojenci, neboť nepřipustí hrozbu střetu Ruska se státy Severoatlantické aliance. Dodal, že to je i postoj amerického prezidenta Joea Bidena.

Nebývale plamenný projev, který kancléř prokládal ráznými gesty, zaujal média i veřejnost. Scholz je totiž znám tím, že se za všech okolností vyjadřuje výhradně klidně a monotónně, za což bývá pravidelně kritizován. „Působivé. Náš spolkový kancléř se po hrnku dobré kávy skutečně rozjel. Prosím, nebrzdit!“ napsal jeden z uživatelů Twitteru. Další zase uvedl, že by chtěl takto obsahově i emočně bohatého Scholze vídat častěji. „Je jedno, co si dnes soudruh Scholz vzal, ale ať to dělá každý den. Tak si představuji svého kancléře,“ dodal další, který k oslovení kancléře použil výraz soudruh. Ten v Německu používá nejen postkomunistická Levice, ale také sociální demokraté.

X X X

Dodávky ruského plynu do zemí Evropské unie klesly o 48 procent, přesto Gazprom oznámil rekordní zisky

Dodávky ruského zemního plynu do Evropské unie od počátku letošního roku klesly o 48 procent. Včetně Británie se snížily o 49 procent. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na oznámení ruského plynárenského gigantu Gazprom.

 Ruský prezident Vladimir Putin ve středu pohrozil, že přeruší veškeré energetické dodávky do Evropské unie, pokud tento blok zavede cenový strop na ruský plyn. To zvyšuje nebezpečí, že některé země budou muset letos v zimě přistoupit k omezování dodávek plynu.

Navzdory nižším dodávkám do Evropské unie již dříve Gazprom oznámil, že v letošním prvním pololetí vydělal rekordních 2,5 bilionu rublů (zhruba bilion korun). Firma také za celý letošní rok očekává výrazně vyšší zisk než loni, kdy činil 2,09 bilionu rublů.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.

Loni Gazprom svým hlavním zákazníkům v zahraničí, včetně Evropy, Turecka a Číny a bez bývalých členských zemí Sovětského svazu, dodal celkem 185,1 miliardy metrů krychlových plynu.

To bylo o 3,2 procenta více než v roce 2020, ale méně než v letech 2018 a 2019, kdy se vývoz pohyboval kolem 200 miliard metrů krychlových.

X X X

Rusko kvůli Ukrajině o nic nepřišlo, posiluje svou suverenitu, prohlásil Putin

Protiruské západní sankce jsou krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii. Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Také řekl, že Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu. Vládu v Kyjevě označil za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu. Odmítl, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo.

 Na začátku projevu Putin uvedl, že epidemii koronaviru nahradily jiné globální výzvy. „Mám na mysli sankční horečku Západu, jeho neskrývané agresivní pokusy vnutit jiným zemím své vzorce chování, zbavit je suverenity a podřídit je jejich vůli,“ uvedla hlava státu.

Za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, označil Putin stávající vládní moc v Kyjevě. Od roku 2014, kdy rozsáhlé protesty vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska, se na Ukrajině konaly několikery parlamentní a prezidentské volby, v těch posledních v roce 2019 vyhrál stávající ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal Putin.

Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku.

Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.

Nejpesimističtější scénář v tomto materiálu předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta, a vzpamatovávat se bude až do konce desetiletí. Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů.

Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil ve Vladivostoku Putin. Věří prý, že jeho země bude nakonec silnější a bude se rychleji rozvíjet.

Rusko podle Putina při současné invazi „pomáhá lidem“ žijícím na Donbase. Putin ve Vladivostoku také řekl, že Rusko boje na Ukrajině nezačalo, ale naopak se prý snaží ukončit ty, které tam trvaly už od roku 2014. Tehdy Moskva anektovala ukrajinský Krym a poskytla podporu proruským separatistům v regionech na východě Ukrajiny.

Boje na hranicích dvou separatistických oblastí plně neutichly přes dohody z běloruského Minsku a podle OSN od roku 2014 do roku 2021 zemřelo v oblasti skoro 4 000 civilistů. V posledních šesti měsících války Putin ospravedlňoval ruské aktivity například nutností „denacifikovat Ukrajinu“.

„S prodejem energií nemáme problém“

Putin na fóru také uvedl, že Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin. Poptávka je vysoká po celém světě a například vývoz energií z Ruska do Číny je podle něho na vzestupu.

Ruský prezident řekl, že Západ se sankcemi snažil Rusko odstřihnout od příjmů z prodeje rozsáhlých energetických zdrojů, jimiž Rusko disponuje, to se mu ale nepodařilo. Myšlenku lídrů Evropské unie zavést cenový strop na ruský plyn pak označil za hloupou. Takový krok by podle něj pouze vedl k dalšímu růstu ceny.

Putin řekl, že Gazprom stojí o dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu a je připraven spolupracovat s jakoukoliv zemí, která projeví zájem. Zprovoznit je tak podle něj stále možné i plynovod Nord Stream 2, i když ruský plyn by měl být primárně určen k podpoře rozvoje Ruské federace.

Ukrajinské obilí si bere jen EU, tvrdí Putin

Putin rovněž varoval před globální potravinovou krizí. Prohlásil, že většina obilí vyváženého z Ukrajiny míří nyní do Evropské unie, nikoli do chudých zemí. „Pokud pomineme Turecko jako zprostředkovatelskou zemi, pak téměř veškeré obilí vyvážené z Ukrajiny nesměřuje do nejchudších rozvíjejících se zemí, ale do zemí Evropské unie,“ uvedl Putin. Do chudých zemí podle něj zamířily pouze dvě z celkem 87 lodí vyvážejících ukrajinské obilí.

Podle údajů OSN ovšem zamířilo do Turecka 32 lodí a do členských zemí EU 30 plavidel z oněch 87. Šest lodí plulo do Egypta a tři lodi do Číny. Mezi další destinace patří mimo jiné Írán, Indie, Libanon, Sudán, Somálsko či Jemen.

Ruský prezident v této souvislosti obvinil Západ z kolonialistického přístupu. „Rozvíjející se země byly prostě opět podvedeny a jsou podváděny i nadále. Je zjevné, že při takovémto přístupu se potravinové problémy ve světě budou pouze zvyšovat,“ řekl Putin. „To může vést k bezprecedentní humanitární katastrofě,“ dodal.

 Válka na Ukrajině

 Moskva chce proto podle Putina jednat o úpravě dohody, která vývoz ukrajinského obilí odblokovala. Dohodu zároveň označil za podvod na rozvíjející se země. Úprava by podle něj měla omezit počet zemí, do kterých může ukrajinské obilí směřovat.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak po Putinově projevu prohlásil, že nevidí důvody k revizi dohody o vývozu ukrajinského obilí. Prohlášení přicházející z Ruska označil za „nečekaná“ a „neopodstatněná“. Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj uvedl, že Rusko zatím žádné kroky ke změně dohody nepodniklo.

Export obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře, zastavený po ruské invazi na Ukrajinu, byl obnoven 1. srpna díky dohodám podepsaným Ukrajinou a Ruskem s Tureckem za zprostředkování OSN. Putin uvedl, že Rusko podepsalo dohodu v domnění, že pomůže zmírnit růst cen potravin v rozvíjejících se zemích, ale že z dohody nyní těží bohaté západní státy. Rusko a rozvíjející se země byly tak podle ruského prezidenta touto dohodou podvedeny.

X X X

Trump si schoval i přehled jaderných zbraní cizího státu, ukázala razie FBI

V sídle amerického exprezidenta Donalda Trumpa se při nedávné razii FBI našel mimo jiné i dokument, který shrnoval obranné kapacity jiného státu včetně jeho jaderného arzenálu. Píše o tom list The Washington Post. Není jasné, o kterou jadernou mocnost se jedná. Trump si tajné listiny odnesl při svém odchodu z Bílého domu a pak opakovaně tvrdil, že všechno odevzdal.

 Mluvčí FBI k věci odmítl poskytnout komentář, nevyjádřili se ani Trumpovi zástupci. The Washington Post (WP) nicméně už v první polovině srpna informoval, že některé z dokumentů zabavených při prohlídce v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago se týkají jaderných zbraní.

Tehdy však nebylo jasné, zda jde o zbraně Spojených států, nebo jiné země. Jaderným arzenálem v současnosti disponují Spojené státy, Rusko, Francie, Čína, Velká Británie, Pákistán, Indie, Severní Korea a s jistou pravděpodobností i Izrael.

FBI v Trumpově floridském sídle zajistila 8. srpna během prohlídky více než 11 tisíc dokumentů. Podle WP se některé ze zabavených listin týkají tajných amerických operací a k jejich prohlížení nestačí ani bezpečnostní prověrka na úrovni „přísně tajné“.

K jejich zpřístupnění je třeba mít zvláštní povolení, které nemají ani někteří z vysoce postavených bezpečnostních poradců prezidenta Joea Bidena, uvedla agentura Reuters.

Ministerstvo spravedlnosti exprezidenta Trumpa vyšetřuje, protože při svém odchodu z Bílého domu na začátku roku 2021 neodevzdal některé citlivé dokumenty ani své vlastní prezidentské záznamy Národnímu archivu USA.

Mnoho měsíců trvající spor mezi úřady a Trumpem, který podle ministerstva spravedlnosti nespolupracoval, vyústil v domovní prohlídku agentů FBI v jeho sídle. FBI v žádosti o povolení k prohlídce mluví o třech zákonech, jejichž možné porušení bylo důvodem k prohlídce.

Kromě zákona proti špionáži z roku 1917 je to norma zakazující manipulaci s dokumenty ve snaze mařit vyšetřování a zákon o nepovoleném odstraňování vládních materiálů. Trumpovi příznivci tvrdí, že razie FBI je další smyšlená kauza:

X X X

Letní sezónu krumlovské Náplavky ukončí unikátní rapový koncert

Českokrumlovská Náplavka potvrzuje svoji originalitu. V rámci symbolického uzavírání letošní hlavní turistické sezóny připravila na pátek 9. září pro své příznivce skutečný pamlsek. Na břehu Vltavy pod pivovarem společně vystoupí dvě hvězdy českého a slovenského rapu, Orion a Čistychov. Unikátní akce Náplavky se podle rapových „fajnšmekrů“ hned tak někde jinde opakovat nebude.

Výjimečný charakter této akce podtrhuje celkový koncept projektu „Náplavka“ z dílny společnosti Jedu vodu, který položil základ vzniku nové relaxační a společenské zóny ve městě pod ochranou UNESCO.

„Podle lidí z hudební branže se nám podařilo něco opravdu mimořádného. Koncert Michala Opletala allias Oriona, jednoho ze zakládajících členů PSH a Čistychova, známého slovenského rapera a člena hip-hopových skupin L.U.Z.A. a Názov Stavby, bude ve svém žánru událostí zcela ojedinělou. Myslím, že tak nejlépe oslavíme závěr premiérové letní sezóny Náplavky, která jak věřím, přirůstá obyvatelům města a jeho návštěvníkům k srdci a zároveň tak i poděkujeme našim příznivcům,“ uvedl Filip Hrdina, jeden ze zakladatelů společnosti Jedu vodu. Vstupné na vystoupení obou raperů je zcela dobrovolné.

Podle provozní manažerky Jedu vodu Dominiky Smržové už Náplavka oslovila poměrně široké spektrum místních obyvatel napříč všemi věkovými kategoriemi. „Chodí k nám, a rádi se vracejí, mladí v párech, menších či větších skupinách, rodiny s dětmi i senioři. Pro stálé návštěvníky jsme zavedli věrnostní program. Rozšířili jsme nabízený sortiment lokálního původu od místních či regionálních dodavatelů. Velmi dobrou odezvu měl i pravidelný páteční a sobotní kulturní program,“ zhodnotila Smržová končící pilotní hlavní turistickou sezónu na Náplavce.

Autoři projektu se nechali inspirovat vyhlášenou pražskou náplavkou a obecně náplavkami v mnoha evropských městech, kam lidé chodí na procházku zakončenou drinkem, zrelaxovat se a pobavit s přáteli. Součástí příjemné chillovací zóny je kromě designového Citroënu také stolové sezení, sedací pytle a další prvky pro vytvoření dokonalé pohody. „Necílíme na konkrétní skupinu zákazníků, u nás si každý to své najde,” doplnil druhý ze zakladatelů Martin Švarc. Po dobudování potřebného zázemí by Náplavka měla fungovat celoročně.

„Dojde k rozšíření zázemí kuchyně a baru, které bude umístěno do dvou lodních kontejnerů. Jejich umístění a celkový vzhled posuzuje architekt tak, aby vše splňovalo požadavky památkářů a nenarušovalo ráz historického místa. Velkým překvapením bude také rozšíření nabízeného sortimentu. O co půjde, si ale prozatím necháme pro sebe,“ řekl trochu tajemně Švarc. Ruku v ruce s tím chystá Náplavka večerní promítání filmů a značné obohacení kulturního programu.

Jedu vodu působí na Vltavě přibližně od roku 2016. V současné době zde provozuje několik dalších stabilních občerstvení a azylovou farmu pro hospodářská zvířata Krmítko. Současně je také autorem mnoha ekologických aktivit, které chrání řeku před znečištěním odpadem a neukázněnými návštěvníky. S cílem zbavit vodácky nejatraktivnější úsek Vltavy mezi Vyšším Brodem a Boršovem plastů a nedopalků zde zavedla mimo jiné vratné nápojové kelímky, bambusová brčka či kapesní popelníčky. Mnohem dřív, než jejich plastovou obdobu zakázali zákonodárci. Ing. Filip Hrdina, jednatel

X X X

 NÁŘEZ  FOTBALISTŮ  PLZNĚ  V  BARCELONĚ,  MUSÍ  SE  JEŠTĚ  HODNĚ  UČIT

 Nesmíme Viktorii Plzeň podcenit, zdůrazňoval bývalý hráč a nyní kouč Barcelony Xavi před vstupem do základní skupiny Ligy mistrů. Superfavorizovaní fotbalisté z Katalánska skutečně nezaváhali. Západočechům na Camp Nou nasázeli pět gólů, hattrick zaznamenala letní posila Robert Lewandowski. Tým trenéra Michala Bílka si aspoň užil trochu euforie díky trefě Jana Sýkory z prvního poločasu a odlétá domů s výsledkem 1:5.

Svěřenci trenéra Michala Bílka ve druhém utkání skupiny C příští úterý přivítají Inter Milán, který ve středu s Bayernem Mnichov doma prohrál 0:2. Úřadující čeští šampioni prohráli po 34 soutěžních zápasech a poprvé od loňské říjnové porážky 0:2 na Slavii.

Plzeňští počtvrté v hlavní fázi elitní soutěže inkasovali v jednom duelu pět gólů. Porážky 0:5 utrpěli v roce 2013 na stadionu Bayernu a o pět let později venku s AS Řím a doma s Realem Madrid.

Hosté, kteří před 11 lety na Camp Nou ve skupině Ligy mistrů prohráli 0:2, drželi nerozhodný stav do 13. minuty. Po rohu Koundé posunul míč na Kessiého, jenž si umístěnou hlavičkou připsal první soutěžní gól za Barcelonu.

Poté Staňkovu branku o kousek minul Fati. Na druhé straně ve 24. minutě sudí Visser pro Plzeň odpískal penaltu za faul Christensena na Mosqueru a měl připravenou i červenou kartu. Po zásahu videorozhodčího však původní verdikt změnil, protože kolumbijský křídelník nejprve udeřil dánského stopera do hlavy.

Barcelona ve 34. minutě přidala druhý gól. Lewandowski se uvolnil mezi stopery a přesnou střelou k tyči nedal brankáři Staňkovi šanci. Domácí pokračovali v dominanci. Staněk vyrazil Robertovu tečovanou ránu a poté Jemelka z brankové čáry vykopl míč po Pedriho pokusu.

 Hosté ve 44. minutě z ojedinělé akce snížili, když se po Jemelkově centru trefil hlavou nepokrytý Sýkora. Osmadvacetiletý záložník skóroval při svém debutu ve skupině Ligy mistrů.

Ještě před pauzou Staněk vyrazil střelu Dembélého. Francouzský křídelník ale v nastavení ve skluzu sebral míč Mosquerovi, nacentroval do šestnáctky a volný Lewandowski hlavou nezaváhal.

Pětinásobní vítězové Champions League měli převahu i v úvodu druhé půle. Po hodině hry se ale do velké šance dostal Chorý, který po Mosquerově přihrávce vypálil nad břevno.

V 67. minutě se znovu dostal k míči Lewandowski a další přesnou ranou k tyči završil hattrick. Polský kanonýr po letním příchodu do Barcelony zaznamenal osm gólů v pěti soutěžních duelech. Bývalý útočník Dortmundu a Bayernu jako první hráč v historii Ligy mistrů zaznamenal hattrick za tři různé týmy. V „milionářské“ soutěži se pošesté v jednom zápase trefil třikrát.

Třetí branku Lewandowskému připravil střídající Torres, jenž sám o čtyři minuty později po Dembélého obloučku zakončil tvrdou ranou do horního růžku. Na Camp Nou přišlo 77 411 diváků, což je nejvyšší pohárová návštěva na utkání českého klubu v samostatné historii.