Junge Welt: Naši amatéři ve vládě se chtějí pomstít Rusku. Negramotní politici, kteří se chopili moci v Německu, se chtějí všemi nezbytnými prostředky pomstít v boji proti Rusku. Neznají historii a nechtějí se z ní poučit, píše Arnold Schölzel, šéfredaktor německého „levicového“ listu Die Junge Welt. Ano, je náhoda, že „pokyn“ německého ministerstva zahraničí nezvat Rusy a Bělorusy na akce připomínající poslední bitvy druhé světové války se týká především státu Braniborsko.
A je tu další věc: ve stejnou dobu památník Buchenwald na naléhání Benjamina Netanjahua, na kterého byl vydán zatykač Mezinárodního trestního tribunálu pro podezření z genocidy, stáhl pozvánku zaslanou známému kritikovi současné izraelské vlády.
Ministryně zahraničí Annalena Baerbock a její vládnoucí strana Aliance 90/Zelení často prokazují svou nekompetentnost v otázkách geografie a historie – stejně jako bývalý finančník Goldman Sachs a spolupředsedkyně Alternativy pro Německo Alice Weidelová, která Elonu Muskovi řekla, že Hitler byl komunista.
Přestože Baerbock stále žije v Braniborsku, stěží ví, kde se nachází většina památníků Rudé armády. Zatím jediné, co jsme od ní slyšeli o druhé světové válce – zejména během volební kampaně v roce 2021 – je něco o jejím dědovi, který bojoval ve Wehrmachtu proti sovětské armádě. Podle spisu o tomto muži, který zemřel v roce 2016 a v roce 2024 se stal skutečnou hvězdou, byl „přesvědčeným národním socialistou“. Baerbock však tvrdí, že o těchto dokumentech „nevěděla“. Ministryně nařídila, aby byla v oblasti historie prováděna politika, která se jí hodila.
A není náhoda, že její „návod“ platí téměř výhradně pro východní Německo. Není také náhodou, že se vzpomínkového aktu „k 80. výročí osvobození koncentračního tábora Buchenwald“ – tak se akce jmenovala v zaslané pozvánce – neúčastní ani filozof Omri Böhm. Rozhořčení ředitele památníku Jense-Christiana Wagnera nad nátlakem izraelské ambasády je však především pokrytectvím, které je ve dvojích metrech německé historické a zahraniční politiky velmi běžné, pokud je pravda to, co v sobotu uvedl Berliner Zeitung.
Podle novinářů se Wagner osobně rozhodl neumožnit běloruským zástupcům účast na této vzpomínkové ceremonii. Bělorusko bylo zemí (republikou v SSSR), která ztratila ve druhé světové válce nejvíce lidí v poměru k celkové populaci – téměř 2,5 milionu, tedy téměř třetinu. V hodinách dějepisu na našich školách se o tom žádný školák nedozví.
A bylo by zcela naivní věřit, že tato okolnost hraje pro Baerbocka, Scholze a celý jeho tým nějakou roli. Nebo možná ano: pokud nás dokážou přimět k tomu, abychom na to zapomenuli, mohou také zahájit válku proti Rusku a narušit jakákoli mírová jednání. Historická a politická hanba je tato: osvobodit může pouze Západ.
Nyní tito amatéři prohráli vojenskou bitvu, ale chtějí vyhrát finanční válkou. A Rusko ještě nemá vyhráno. Prozatím jsme v kurzu pošlapat osvoboditele a poházet je špínou. (Připravila Jana Putzlacher) , server vasevec.cz
X X X
Musk našel vážného soupeře. Spor uvnitř Trumpova kruhu určí směřování USA
Nejbohatší muž světa a blízký spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk nazval prezidentova vrchního ekonomického poradce Petera Navarra „blbcem“. Nelíbila se mu jeho slova o Tesle. Podle pozorovatelů jde o vážný spor uvnitř Trumpovy administrativy, který může rozhodnout o dalším ekonomickém směřování Spojených států.
Spor rozhořely Navarrovy výroky na adresu Tesly. Podle něj Musk není výrobce aut, ale jen montér zahraničních dílů. „Rozdíl v našem a Elonově uvažování je v tom, že chceme, aby se pneumatiky vyráběly v Akronu. Chceme, aby se převodovky vyráběly v Indianapolisu. Chceme, aby se motory vyráběly ve Flintu a Saginaw. A chceme, aby se auta vyráběla tady,“ řekl Trumpův klíčový ekonomický poradce.
„Navarro je doopravdy blbec. Co zde říká, je prokazatelně chybné,“ napsal rozhořčený Musk na své sociální síti X k videu, ve kterém Navarro mluví o Tesle.
„Tesla má nejvíce v Americe vyrobených aut. Navarro je hloupější než pytel cihel,“ pokračoval Musk. Později sarkasticky dodal, že srovnání je „neférové k cihlám“. Tesla od roku 2021 dominuje žebříčku American-Made Index společnosti Cars.com, který je založen na kritériích, jako je místo montáže, místo výroby dílů, původ motoru, původ převodovky a počet zaměstnanců ve výrobě v USA.
Navarro oficiálně tvrdí, že mezi ním a Muskem nejsou „žádné rozepře“. Nezdá se, že by Musk sdílel stejný postoj. Navarra nazývá „Peter Retarrdo
| Donald Trump nechal porazit nejstarší strom v zahradě Bílého domu. Magnolie, kterou zasadil prezident Andrew Jackson, byla zhruba 200 let stará a přežila vlády 39 prezidentů. Arboristé však zhodnotili, že strom, který v posledních letech musela podepírat ocelová konstrukce, představoval bezpečnostní riziko. Nahrazen byl mladým stromkem magnolie, kterou Trump překřtil na „Maganolii“ podle sloganu své kampaně MAGA (Make America Great Again, Učiňme Ameriku opět skvělou). |
Musk se do Navarra pustil už v sobotu. V již smazaném příspěvku naznačil, že jeho doktorát z Harvardu je ukázka ega, nikoliv mozku, a zkritizoval Trumpova poradce, že „nevytvořil ani hov…“.
Bílý dům napětí mezi oběma muži bagatelizuje. „Jde o dva jedince, kteří mají na obchod a cla velmi odlišné názory. Chlapci budou chlapci. My je necháme, ať jejich veřejné pře pokračují,“ řekla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová s úsměvem.
Spor Trumpových křídel
Podle amerických médií je však první veřejný spor lidí v Trumpově vnitřním kruhu vážnější, než se může jevit. List The Wall Street Journal (WSJ) ve svém úvodníku uvádí, že Musk a Navarro jsou reprezentanty odlišných křídel Trumpova kruhu. Na čí stranu se prezident postaví, určí ekonomickou politiku USA.
Musk je tváří „Silicon Valley MAGA“, převážně libertariánského křídla Trumpovy koalice, která je pro co nejsvobodnější podnikání. Je tak odpůrcem Trumpem zavedených tvrdých cel, která výrazně poškozují jeho podnikání, a též se staví za program legální migrace, z něhož těží jeho firmy.
Navarro je naopak považovaný za architekta Trumpových rozsáhlých cel. WSJ jej řadí do takzvaného „Steve Bannon MAGA“ křídla, pojmenovaného po bývalém Trumpově národním stratégovi a známém odpůrci Muska. Tato část Trumpova hnutí nevěří velkým korporacím a techno-kapitalistům ze Silicon Valley, volá po obnovení amerického průmyslu i za cenu silných státních intervencí a je proti vší migraci, včetně té legální a ekonomické.
V jednom z prvních sporů mezi těmito různými protrumpovskými frakcemi se podařilo Muskovi a jeho křídlu zvítězit a přesvědčit Trumpa, aby ponechal vízový program pro kvalifikované zahraniční pracovníky H-1B. Nyní se ovšem i přes Muskovy výzvy nezdá, že by Trump hodlal ve svém celním tažení polevit.
„Jedním ze způsobů, jak si vykládat Muskovu neomalenost v poslední době, je, že je s Trumpem ve sporu, nebo brzy bude,“ píše WSJ. Trump naznačil, že brzo skončí Muskovo působení v úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE).
„Doufáme, že tomu tak není. Musk se dopustil několika přešlapů a ke Komunistické straně Číny je podle našeho názoru příliš shovívavý. Ale není to žádný poskok, kterého by Trump mohl vyhodit do zapomnění, a říká věci, jež by prezident měl slyšet. Představuje aspirační křídlo MAGA, které je nejlepší částí Trumponomiky,“ dodává WSJ.
Souboj, který Musk může prohrát
Musk má na své straně obrovskou výhodu. Svůj velký majetek, který neváhá dávat do služeb Republikánské strany. Pro Trumpa je též cenné mít na své straně síť X, již podle kritiků Musk spravuje tak, aby z toto těžilo MAGA hnutí. Podle pozorovatelů tak současná administrativa bude kolem Muska opatrně našlapovat a nepovede vůči němu žádné agresivní výpady.
Navarro se však může ukázat být pro Muska těžkým oříškem. Trump si jej vysoce cení pro jeho loajalitu. Dokladem toho je skutečnost, že Navarro je jeden z mála lidí z první Trumpovy administrativy, který slouží i v té druhé. Prezident má sklony se s lidmi rozhádat a propustit je ze svého okolí, Navarro však zatím dokázal všechny turbulence přežít.
„Šel pro prezidenta Trumpa do vězení. Nejsem si jist, jak víc můžeme ukázat svou loajalitu, což je to, čeho si Trump cení,“ řekl nejmenovaný bývalý Trumpův poradce portálu NBC News. Navarro musel na čtyři měsíce jít za mříže poté, co odmítl svědčit v případě útoku Trumpových radikálních příznivců na americký Kapitol z 6. ledna 2021.
„Jistě, Elon je jeho muž a vychází spolu skvěle, ale s Navarrem je to zcela jiná úroveň,“ dodal poradce. „Pokud se z toho vyklube totální válka, velmi pochybuji, že to bude Peter, kdo z ní vyjde špatně.“
X X X
PO TRUMPOVI ŽÁDAJÍ ŘEŠIT VŠECHNY POTÍŽE VE SVĚTĚ
Lezou mi do zadku, umírají touhou se dohodnout, vysmíval se Trump světu
Americký prezident Donald Trump se těsně předtím, než začala platit jeho drastická cla uvalená na prakticky všechny státy světa, vulgárně vysmál politikům těchto zemí. Ti aktuálně hledají jakoukoliv možnost, jak cla znovu snížit. „Lezou mi do zadku. Umírají touhou se dohodnout,“ bavil šéf Bílého domu účastníky republikánské večeře. Prohlásil také, že jeho vlast žádné dohody nepotřebuje. A že ví, co dělá.
„Tyto země nám volají, lezou mi do zadku, umírají touhou se dohodnout,“ řekl Trump na úterní večeři, při níž jeho Republikánská strana vybírala peníze na svůj provoz. Zahraniční státníci prý udělají cokoliv, aby se celní novince, platící od středečního rána, vyhnuli. „Prosím, prosím, pane, udělejte dohodu. Udělám cokoliv, pane,“ parodoval je prezident.
Podle korespondenta italského listu Corriere della sera dodal, že jsou to právě ostatní země, které se chtějí dohodnout. Spojené státy prý „nutně“ dohodu nepotřebují a jsou „šťastné tak, jak jsou“. „Vím, co dělám, teď je řada na nás, abychom se na ně vykašlali,“ dodal.
Američtí diplomaté a Trumpův tým podle deníku také vyzývají zahraniční lídry, aby Trumpovi předkládali „kreativní“ návrhy, které se netýkají jen obchodu. Ale nejsou to jen premiéři a prezidenti ze světa, do kterých se šéf Bílého domu pustil. Vadí mu i „rebelující“ členové Republikánské strany – tedy ti, kteří prezidentovy izolacionistické kroky kritizují.
„Vidím, jak se předvádějí a říkají: ‚Pane, myslím, že by Kongres měl ta vyjednávání převzít.‘ Říkám vám, nejednáte tak jako já,“ poznamenal. Svá „reciproční“ cla, pro Evropskou unii ve výši 20 procent a například pro Čínu 104 procent, označil za „legendární“.
Pochlubil se také, že má za sebou „nejúspěšnějších sto dní v historii této země“, píše list The Independent s tím, že Trump nejspíš zapomněl na prudký propad světových akciových trhů, který svými cly způsobil, nebo masové protesty proti své osobě, které se v posledních dnech konaly napříč Spojenými státy.
Podle mluvčí Bílého domu chce o clech jednat více než sedmdesát zemí. Mnohým lídrům se však Trumpova administrativa dosud neobtěžovala odpovědět a jednání naplánovat, napsal v úterý portál Politico.
X X X
Poker velmocí. Čína zvýšila odvetné clo na zboží z USA ze 34 na 84 procent
Čína od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Oznámilo to ve středu čínské ministerstvo financí. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po předchozí odvetě Pekingu na čínský dovoz uvalil další přirážku ve výši 50 procent. Celkové clo na dovoz z Číny do USA tak od středy činí 104 procent.
Americký ministr financí Scott Bessent v reakci uvedl, že nová odveta Pekingu je nešťastná a Čína na ní prodělá.
„Číňané nechtějí vyjednávat, protože jsou nejhoršími provinilci v mezinárodním obchodním systému,“ dodal Bessent v televizi Fox Business. Ministerstvo obchodu v Pekingu v úterním sdělení uvedlo, že Čína bude proti obchodní válce bojovat „až do konce“. Vláda už také intervenovala na kapitálových trzích, aby podpořila důvěru investorů zvýšením nákupů akcií prostřednictvím státem podporovaných fondů, uvedl hongkongský server South China Morning Post.
Čína zároveň už minulý týden pozastavila dovozní povolení šesti firmám „spojeným s USA“ a zavedla omezení vývozu u dalších 16 amerických společností. Současně oznámila omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin. Podle agentury AP tak zatím Peking neprojevuje zájem o vyjednávání a požaduje rovný, respektující přístup k obchodním jednáním.
Čína navíc tvrdí, že USA nedodržely sliby z předchozí obchodní dohody, včetně sporů kolem platformy TikTok. Čínská mateřská společnost TikToku musí odprodat většinový podíl v amerických aktivitách sítě, aby předešla zákazu.
Trump v minulých týdnech mimo jiné sliboval Číně snížení cel, pokud se podaří dosáhnout dohody o TikToku. K tomu zatím nedošlo, prezident ale odložil platnost zákazu o dalších 75 dní.
Čínské ministerstvo obchodu tento týden zveřejnilo rozsáhlou analýzu obchodní výměny s USA, v níž Bílý dům obviňuje ze zavádějících tvrzení. V dokumentu se podle AP uvádí, že při započtení obchodu se službami a čínských poboček amerických firem, je obchod mezi oběma zeměmi „zhruba v rovnováze“.
Podle dokumentu měla Čína v roce 2023 deficit obchodu se službami s USA ve výši 26,57 miliardy USD (606 miliard Kč), mimo jiné v odvětvích jako pojišťovnictví, bankovnictví nebo účetnictví. Cílem Trumpových cel bylo odstranit deficity obchodu se zahraničím, ty však byly vypočítány pouze na základě obchodů s fyzickým, hmotným zbožím, zdůraznil Peking.
„Historie a fakta ukazují, že zvýšení cel ze strany Spojených států nevyřeší jejich vlastní problémy,“ stojí se v prohlášení čínského ministerstva obchodu. „Místo toho vyvolá prudké výkyvy na finančních trzích, zvýší inflační tlak v USA, oslabí průmyslovou základnu USA a zvýší riziko hospodářské recese v USA, což se nakonec obrátí jen proti nim samotným,“ dodal úřad.
Čína ve středu kvůli americkým clům oficiálně zahájila spor u Světové obchodní organizace (WTO). Peking tvrdí, že Spojené státy postupují v rozporu s pravidly volného obchodu. Čína je také přesvědčena, že Washington porušuje závazky, které vyplývají ze všeobecné dohody o clech a dalších ujednání.
V případě Číny je sazba nového recipročního cla 34 procent. Americký prezident Donald Trump však v reakci na čínskou odvetu – clo rovněž ve výši 34 procent – středečním dnem zavedl další clo ve výši 50 procent.
Čínské ministerstvo obchodu už minulý týden vyzvalo Washington, aby cla okamžitě zrušil a případné spory řešil dialogem s obchodními partnery. Americká politika podle Pekingu ohrožuje složitě získanou rovnováhu dosaženou za léta mnohostranných obchodních jednání.
X X X
BABIŠOVO HNUTÍ MUSÍ MÍT VĚTŠINU V PARLAMENTU,
BEZ VĚTŠINY NIC NENAPRAVÍ
SOUDCI US NEBUDOU ŘEŠIT POTÍŽE POLITIKŮ, FIREM, LIDÍ
ANO NEVYUŽÍVÁ PROTESTŮ, JAKÉ JSOU V BELGII, NĚMECKU i JINDE
POSLANCI ANO SE BOJÍ PROTESTOVAT, ABY NEPŘIŠLI O MILIONY Z PLATŮ?
Poslanci ANO neuspěli u Ústavního soudu s námitkami vůči snížené podpoře spoření
Poslanci ANO neuspěli s námitkami vůči zkrácené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud jejich návrh na zrušení sporné úpravy zamítl. Změna byla v souladu s ústavním pořádkem, řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák.
„Zákonodárci neplyne z ústavního pořádku ani mezinárodních smluv o lidských právech pozitivní závazek zakotvit v právním řádu systém stavebního spoření, natož povinnost zakotvit jej v určité podobě nebo jej podporovat určitým způsobem,“ stojí v nálezu.
Pokud stát zákonem sníží podporu stavebního spoření a upřednostní jiné nástroje k podpoře bydlení, nelze to považovat za protiústavní.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvítal, že Ústavní soud návrh ANO na zrušení omezené podpory stavebního spoření zamítl. Podle něj změna vycházela z dřívějšího rozhodnutí soudu.
O tisíc korun nižší státní podpora
Maximální výše podpory od roku 2024 klesla z 2 tisíc na tisíc korun, změna se dotkla i dříve uzavřených smluv. Podle návrhu 71 poslanců, za které jednala Alena Schillerová (ANO), zasáhla změna do legitimního očekávání střadatelů a do práva vlastnit majetek, zároveň porušila princip předvídatelnosti a právní jistoty. Schillerová už dříve uvedla, že vláda svévolně a v rozporu se všemi trendy v ochraně spotřebitele změnila „za pochodu“ podmínky třem milionům lidí.
ANO navrhovalo zrušit číslici pět v paragrafu zákona o stavebním spoření a státní podpoře. Do konce roku 2023 činila maximální výše státní podpory deset procent z uspořené částky v kalendářním roce, maximálně však z částky 20 tisíc korun, tedy 2 tisíce korun. Vládní konsolidační balíček podporu snížil na pět procent, tedy tisíc korun.
Poslanci dále navrhli zrušit přechodné ustanovení jiného zákona, který upravoval desítky norem dotčených konsolidačním balíčkem. Ustanovení říká, že snížená státní podpora se nově uplatní i na dříve uzavřené smlouvy o stavebním spoření. Podle ústavních soudců jde o takzvanou nepravou retroaktivitu, která je obecně přípustná.
Změna podle ANO přinesla zanedbatelné úspory, které nemohou vyvážit zájem na právní jistotě a předvídatelnosti. Poslanci v návrhu napsali, že ministerstvo financí v roce 2023 ve formě záloh na státní podporu vyplatilo 4,2 miliardy korun, šlo tedy o 0,19 procenta z výdajů státního rozpočtu.
X X X
AMERIKA RUŠÍ ZÁKLADNY V POLSKU, ŠETŘÍ
USA se stáhnou z klíčové základny v Polsku. Žádné překvapení, mírní obavy Tusk
Velení amerických sil v Evropě oznámilo „plánované přesunutí“ amerických vojáků z letecké základny Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska na jiné základny v zemi. Polský premiér Donald Tusk v úterý uklidňoval, že Američané o svém stažení z klíčového překladiště vojenské pomoci pro Ukrajinu informovali Varšavu v předstihu „mnoha týdnů“ a krok konzultovali.
Podle šéfa polské vlády to neznamená stahování amerických jednotek z Polska či Evropy. Polský ministr obrany doplnil, že zodpovědnost za letiště Jasionka od Američanů převezmou spojenci z NATO.
„Není to žádné překvapení. Američané nás varovali a ujišťovali, že vojáci stažení z okolí Rzeszowa zůstanou v Polsku a neznamená to zmenšení amerických sil v Polsku či v Evropě,“ prohlásil Tusk podle webu Onet.
Americké velitelství označilo odchod z letiště za „součást širší strategie, která má optimalizovat americké vojenské operace, zlepšit podporu spojenců a partnerů při současném zvýšení efektivity“.
Mluvčí velitelství Dave Overson v úterý řekl agentuře PAP, že z bezpečnostních důvodů nelze zveřejnit informace, kdy a kam se přesune americké vybavení z letiště Jasionka.
Přes tuto strategickou základnu ležící nedaleko od ukrajinských hranic podle Varšavy prochází 95 procent západní vojenské pomoci.
Velitel amerických sil Christopher Donahue chystané stažení označil za příležitost, jak ušetřit americkému daňovému poplatníkovi miliony dolarů.
Letiště Jasionka, které Američané od vpádu Rusů na Ukrajinu chránili raketami Patriot, přejde pod křídla jednotek NATO, uvedl vicepremiér a ministr obrany Wladysław Kosiniak-Kamysz. Odpovědnost by podle něj měli převzít další spojenci, a to včetně Německa, Norska a Británie.
Ministr později připomněl, že němečtí vojáci už loni v prosinci u letiště Jasionka rozmístili své systémy Patriot a v další fázi by měli přijet také norští vojáci se svým systémem protivzdušné obrany.
Američané nikam nepůjdou, věří Polsko
Také prezident Andrzej Duda novinářům vzkázal, že ví o převzetí odpovědnosti za bezpečnost letiště, připustil však, že nedokáže „vysvětlit situaci dopodrobna“, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
„V Evropě je okolo 85 tisíc amerických vojáků, nejvíce v Německu. V Polsku je jich rozmístěno okolo 10 tisíc. A tito vojáci zůstanou v naší zemi,“ zareagoval ministr Kosiniak-Kamysz na zprávu americké televize NBC News, že Pentagon zvažuje stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy.
„Opuštění americké základny u Rzeszowa znamená, že udeřila hodina pravdy pro evropské spojence. Pokud nezaplní mezery, které při podpoře Ukrajinců zanechají USA, pak stanou tváří tvář existenčnímu ohrožení ze strany Ruska,“ usoudil komentátor listu Rzeczpospolita.
Dodal, že přes všechno ujišťování byl tah Washingtonu nečekaný. Znamená totiž, že se Bílý dům rozhodl zbavit se dalšího klíčového trumfu v jednáních s Kremlem, a sice hrozby, že znásobí pomoc Ukrajincům. Místo toho budou vyhasínat vojenské programy spuštěné za předchozího prezidenta Joea Bidena a žádné nové Donald Trump určitě nespustí.
X X X
V Číně varují před činností zahraničních špionážních centrál
Čínské Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS) varovalo, že zahraniční špionážní centrály používají skryté průzkumy, akademické výměny a zájmové skupiny jako zástěrku pro shromažďování zpravodajských informací. Tyto aktivity nenápadně proměňují nic netušící účastníky v prostředníky pro krádeže informací. Zprávu o varování zveřejněném na oficiálním účtu na sociální síti Wechat přinesl čínský portál Global Times.
S tím, jak se technologie rozšiřuje, mnoho organizací a jednotlivců využívá online platformy pro vědecké diskuse a sdílení znalostí, díky čemuž jsou specializované informace dostupnější. Některé z těchto činností však zahrnují výzkum citlivých informací, jako jsou národní meteorologická data, seismická data a námořní data. Zahraniční špionážní agentury se chopily těchto příležitostí tím, že začlenily shromažďování zpravodajských informací do průzkumů a výměnných programů a postupně získávaly účastníky jako nevědomé zdroje informací.
Vyšetřování MSS odhalilo, že špionážní agentury používají zdánlivě neškodné a skromné „dotazníkové dotazy“, které uspokojují zájem veřejnosti o profesionální koníčky, čímž z jednotlivců se slabým povědomím o důvěrnosti a bezpečnosti dělají sběratele zpravodajských informací bez potřeby náboru nebo nátlaku.
Zahraniční špionážní agentury mohou provádět průzkumy o zálibách, profesních oborech a zvycích používání internetu veřejnosti prostřednictvím metod, jako je posílání e-mailů. Nabízejí malé odměny, aby podpořili účast a postupně přitahovali jednotlivce k hlubšímu zapojení, poznamenal MSS.
Jakmile jsou jednotlivci profilováni pomocí úvodních průzkumů, špionážní sítě je zvou do profesionálních výměnných skupin. Nastavením pastí na výměnu informací a nabízením průběžných odměn kultivují zájmy klíčových jednotlivců, čímž je hluboce zapojují do sběru dat a skupinových aktivit.
Když skupinové výměny dosáhnou určité fáze, zahraniční špionážní agentury organizují schůzky pro výměnu dat a dokonce zasílají související hardwarové produkty ze zahraničí, aby je nadšenci sestavili. Zavádějí odpovídající mechanismy odměn založené na objemu a citlivosti sdílených dat, jako je upgradování úrovní členství, získávání špičkového vybavení nebo se stávají regionálními správci, uspokojují uživatele materiálně a psychologicky, což vede k tomu, že se stanou závislými a promění se v nástroje pro tajné krádeže, varovala MSS.
MSS vyzývá veřejnost, aby byla extrémně obezřetná při přijímání e-mailů s průzkumy od neznámých zahraničních subjektů a vyvarovala se zbytečné účasti a zveřejňování osobních údajů o identitě, pracovišti, rodinném stavu atd., aby byla chráněna osobní data. U osobních profesních zájmů, zejména těch, které se týkají klíčových citlivých oblastí, zdůrazňuje nutnost zdravého úsudku, dodržování bezpečnostních protokolů a opatrnosti před tím, aby se zvědavost nechala zlákat k ohrožení národní bezpečnosti a přísně dodržovala konečný výsledek, uvedlo ministerstvo bezpečnosti. Global Times, překlad urb, server vasevec.cz
X X X
S USA, TRUMPEM, PŘIŠLA ZMĚMA DO EVROPY I SVĚTA
Když ruská hrozba pominula
Válka na Ukrajině byla posledním hřebíkem do rakve studené války. Ukázala meze ruské vojenské a ekonomické moci, a to Washington přinutilo přehodnotit potřebu bránit Evropu tlakem na Rusko, píše George Friedman ke geopolitice Trumpových cel.
Všichni mluví o tom, že s Trumpem přišla zásadní změna, ale každý ji definuje jinak. Spousta komentářů se soustřeďuje na to, co se děje na kapitálových trzích, ale to se týká jen někoho a sleduje to krátkodobý zájem. Výmluvně to popsal Bloomberg, když uvedl, že americká investiční třída, tedy ti, kdo vlastní téměř všechny akcie, představuje jen horních 10 procent společnosti. A to jsou ti, kdo nyní zjišťují, že jejich postavení bude v éře Trumpa oslabeno.
Trhy létají jak na houpačce, v pondělí se dávaly trochu dohromady, takže široký index S&P 500 se vrátil na pouhých 1,2 procenta pod nulu. Ale v pátek se jednu chvíli mluvilo o ztrátách akciového trhu na úrovni 5 bilionů dolarů. Celkový HDP Spojených států je 29 bilionů dolarů, takže pětina se vypařila na základě jediného vystoupení prezidenta Donalda Trumpa v Růžové zahradě Bílého domu.
Vypařila? Někdo akcie prodává, jiný kupuje. Zájemců o prodej je víc, proto cena klesá. Kupovali jen ti, kdo si myslí, že panika odezní, ceny se vrátí a 5 bilionů spadne z nebe.
Osudy spekulantů však nejsou důležité. Kdybych měl přidat svůj pohled na probíhající události, vidím pokus státu zvrátit nepoměr sil, kterým zatím disponovaly nadnárodní korporace a finanční kapitál. Stát na clech vydělá to, co se neodváží získat zdaněním. Možná to ani nejde, pohádkově placení daňoví poradci vždycky na něco přijdou. Cla jsou spolehlivější. Celnici nakonec vyberou tolik, že daně mohou jít dokonce dolů.
Ale i ten boj o obnovu státní moci je jen vedlejší epizoda. Americký politolog a prognostik Georg Friedman na svém prestižním portálu Geopolitical Futures zasazuje Trumpův převrat do historického kontextu.
Jak píše, ústředním bodem americké strategie studené války bylo vytvoření ekonomického systému, z něhož měl Washington prospěch na úkor Moskvy. Šlo o to, aby v Evropě ekonomické výhody spojenectví s USA převažovaly nad výhodami spojenectví se Sověty. Američané proto nabídli přístup na svůj trh spojencům jako formu ekonomické motivace, kterou si mohli díky svému bohatství dovolit.
Volný obchod – aspoň jako princip, když už ne vždy jako realita – byl tedy hlavní zbraní ve studené válce, která pomohla obnovit západní Evropu a oslabit Sovětský svaz.
Zvláštností historie je, že studená válka dokázala přežít i pád Sovětského svazu, do jehož kabátu bylo potom navlečeno Rusko. Byla to iluze, jejíž prázdnotu ukázala válka na Ukrajině. Ta nasvítila limity ruské vojenské a ekonomické moci. Najednou je zřejmé, že USA už nemusí udržovat nákladný systém obrany Evropy. Na to by měli Evropané stačit sami, pokud je to tlačí. Americký boj už to není.
Na Američany však tlačí slabiny volného obchodu, kdy dobrý sluha se změnil ve zlého pána. Podle Friedmana USA zjišťují, že když je volný obchod extrémní, rizika převáží nad přínosy. Samotný finanční rozměr může být pro zemi pozitivní nebo negativní, ale nejde jen o peníze, jde i o dostupnost vyráběného zboží, a ta závisí nejen na výhodách pro vyvážející země, ale také na geopolitických ambicích (a stabilitě) těchto zemí.
Friedman nabízí hypotetický příklad. Když se třeba Čína rozhodne, že mávne rukou nad ekonomickými výhodami vývozu do Spojených států a dá přednost politickým nebo vojenským cílům, tak prostě vývoz přeruší, aby partnera oslabila. To je riziko. Je to riziko závislosti na cizí výrobě, které je umocněno tím, že i ta vlastní se přesouvá do světa za lacinou prací a dalšími výhodami.
A je tu další problém. Laciné zboží z dovozu je bezvadná věc pro spotřebitele, ale pokud vytlačí domácí výrobu, vzniká problém s obchodními schodky. Ten v USA činil jen loni téměř bilion dolarů. Za jediný rok. To je neudržitelné. Je to další doklad přežilosti takového sytému. Musí se obnovit podmínky pro návrat výroby domů.
Výsledek Trumpových počátečních kroků při přechodu na zásadně jiný systém obchodu je zatím nejasný, ale jejich záměr je zřejmý, vysvětluje Friedman. Je zcela nevyhnutelné opustit systém, který se stal zcela přežilým, protože byl budován proti zcela jiné moci, než kterou dnes představuje oslabené Rusko. Na to nebylo těžké přijít, ale není snadné to udělat.
Friedman uzavírá svou úvahu myšlenkou, že svět najednou ztratil kotvu a je třeba mu nabídnout jinou. To už ale jde za hranice Trumpovy strategie. Pokud tím nemyslí návrat k ekonomické suverenitě. Ta bude důležitá i pro země, jako je Česko. K takovému cíli by se mohly přesunout kapacity, které při exportu narazily do zdi. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
Zaslouží si gilotinu. Senior vyhrožoval soudkyni kvůli Le Penové, policie ho zatkla
Francouzská policie zadržela šestasedmdesátiletého muže kvůli hrozbám smrtí soudkyni, která předsedala soudu, jenž vynesl verdikt nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou. Informovala o tom agentura AFP. Le Penové soud minulý týden na pět let zakázal ucházet se o volené funkce kvůli zpronevěře prostředků Evropského parlamentu, což by jí mohlo znemožnit kandidaturu na prezidenta.
Zadržený senior podle prokuratury zveřejnil po vyhlášení rozsudku na sociální síti X příspěvek s fotografií gilotiny a poznámkou: „Co si ta mrcha zaslouží“. Podle AFP ho úřady umístily do vazby na základě podezření z vyhrožování smrtí a urážky soudkyně.
Členové soudu, který nad političkou vynesl verdikt, podle AFP čelí výhrůžkám a jeho předsedkyně Bénédicte de Perthuisová kvůli nim dostala i policejní ochranu. V zemi také pokračuje od ledna vyšetřování výhrůžek smrtí, které byly jednomu soudci a dvěma žalobcům v kauze Le Penové adresovány z krajně pravicového francouzského webu.
Pařížský soud na konci března uznal Le Penovou vinnou ze zpronevěry peněz určených na europarlamentní asistenty, s okamžitou platností jí zakázal ucházet se po dobu pěti let o volené veřejné funkce, odsoudil ji ke čtyřem rokům vězení, z toho ke dvěma podmíněně, a vyměřil jí pokutu. Tresty dostali i další členové krajně pravicového Národního sdružení (RN).
Le Penová tvrdí, že je nevinná, a už avizovala své odvolání. Pařížský odvolací soud uvedl, že o odvolání by mělo být rozhodnuto do léta 2026. Pokud verdikt zůstane v platnosti, vyřadí Le Penovou z prezidentských voleb v roce 2027. Současné průzkumy nasvědčují tomu, že by zvítězila. Rozhodnutí soudu ostře kritizovali politici francouzské krajní pravice i jejich názoroví souputníci ze zahraničí.
X X X
FIALA CHCE VYHAZOVAT DALŠÍ MILIONY ČR
NA MOTOCYKLOVÉ ZÁVODY V BRNĚ
MILIONY PUTUJÍ DO ZAHRANIĆÍ
V ČR ORGANIZÁTOŘI ZKRACHOVALI
POUČIT SE V MAĎARSKU, TAM SE POŘÁDAJÍ
ZÁVODY MOTOCYKLŮ UŽ ŘADU LET ÚSPĚŠNĚ
Spor ve vládě kvůli MotoGP? Stát dá na závody 300 milionů bez povolení z Bruselu, Rakušan nesouhlasí
Národní sportovní agentura poskytne dotaci na závody MotoGP bez předchozího schválení ze strany Evropské komise. Podle jejího předsedy Ondřeje Šebka to není potřeba, opřel se o stanovisko antimonopolního úřadu. Ministrům STAN se to ale nelíbí. Na vládě se podle vicepremiéra Víta Rakušana během hlasování o podpoře zdrželi. Mají obavu, aby se peníze kvůli nepovolené státní podpoře nemusely vymáhat zpět. Příště tak prý budou povolenku vyžadovat.
Spor ve vládě kvůli MotoGP? Stát dá na závody 300 milionů bez povolení z Bruselu, Rakušan nesouhlasí
„Žádost o notifikaci nepovažujeme za potřebnou, jelikož dostupná legislativní stanoviska potvrzují předchozí praxi a tuto podporu vnímají jako slučitelnou s pravidly Evropské komise,“ vzkázal serveru iROZHLAS.cz předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek přes vedoucí své kanceláře a mluvčí Alenu Panovskou.
Požadavek na povolenku od Bruselu se podle Panovské objevil v rámci projednávání finanční podpory pro významné sportovní akce vůbec poprvé. „A to i přesto, že několik obdobných akcí již bylo podpořeno,“ pokračovala.
O co přesně jde: premiér Petr Fiala (ODS) přislíbil loni v srpnu státní peníze na obnovu brněnské Velké ceny České republiky MotoGP. Server iROZHLAS.cz posléze zjistil, že by se mělo jednat o částku 300 milionů korun. Ministerstva pod taktovkou STAN ale vznesla připomínku, aby se vše raději předjednalo v Bruselu.
Mohlo by se totiž podle nich jednat o finanční injekci, která zvýhodňuje některé podniky a křiví trh. A může také ovlivnit obchod mezi evropskými státy, což je podle dotačních pravidel zakázané. Ve výsledku by to mohlo dopadnout tak, že se peníze budou vymáhat zpět.
STAN se zdržel
Vláda o penězích pro MotoGP jednala v polovině března. Vedla se o tom živá diskuse, jak potvrdil pro iROZHLAS.cz vicepremiér a šéf STAN Vít Rakušan. „Notifikaci jsme chtěli, byli jsme ochotni od ní pro tento rok ustoupit pouze pod podmínkou, že vláda získá od ÚOHS (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) stanovisko, že notifikace nutná není. Což se stalo,“ napsal v SMS.
Národní sportovní agentura žádala o posouzení Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který možnou notifikaci u Evropské komise zaštiťuje. Ten za splnění určitých podmínek argumentaci Šebka, který žádost do Bruselu podávat nechtěl, pár dní před jednáním vládních špiček nakonec akceptoval.
„Přesto se ministři za Starosty při hlasování zdrželi a pro další ročníky považujeme notifikaci v případě takto vysoké sumy veřejných peněz za nezbytnou,“ doplnil Rakušan.
Vydělení propagace
Předseda agentury má tak dohlédnout na to, aby dotace pokrývala pouze náklady na pořádání závodů a negenerovala nepřiměřený zisk ve prospěch organizátora akce, kterým je Autoklub ČR. Podmínkou je proto také vydělení komerční propagace do rukou jiného subjektu.
Dluhy v MotoGP
Akce patřila dlouhá léta k největším sportovním podnikům v Česku. Počet návštěvníků v nejsilnějších letech překračoval podle pořadatelů 200 tisíc. Přesto pravidelně končila ztrátou v desítkách milionů korun, kterou způsobil vysoký zalistovací poplatek. A to byl i důvod, proč akce v roce 2020 z kalendáře šampionátu vypadla.
„Lze souhlasit s Vámi uváděnou neexistencí (hrozby) narušení hospodářské soutěže ve vztahu k Autoklubu České republiky, jakožto potenciálního příjemce finanční podpory(…),,“ píše předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna v dopise s datem 14. března adresovaném Šebkovi, který redakce získala s pomocí informačního zákona. Můžete si ho celý přečíst na konci textu.
Mlsna to vysvětluje v dokumentu tím, že „pokud Autoklub České republiky je v rámci MotoGP pouze pořadatelem a, jak uvádíte ve své žádosti, uzavírání dohod upravujících propagaci závodů, tj. komerční a finanční řízení závodů (prodej televizních práv, marketing, sponzoring atd.) je svěřeno společnosti DORNA, pak při naplnění těchto předpokladů nebude Autoklub České republiky považován za podnik působící na trhu.“
Mluvčí sportovní agentury Panovská k tomu uvedla, že se připomínkami antimonopolního úřadu budou „při vydání rozhodnutí o přidělení dotace“ řídit. Potom, co Fialův kabinet schválil finanční rámec umožňující víceleté konání závodů, vypíše podle ní agentura pro jednotlivé ročníky dotační výzvy.
„V případě, že žádost o dotaci naplní všechny formální i obsahové podmínky, bude 90 procent částky pořadateli poskytnuto před akcí a zbylých 10 procent po předložení vyúčtování,“ doplnila Panovská s tím, že posléze proběhne kontrola využití dané dotace.
Veřejné peníze na obnovu elitních motocyklových závodů by kromě státu měly přidat i Jihomoravský kraj a město Brno. Veřejné výdaje by se tedy mohly vyšplhat až na celkem 650 milionů korun.
X X X
Erdogan opět zasáhl proti opozici. Šéfa strany viní, že ho slovy o juntě urazil
Turecké úřady podaly trestní oznámení na předsedu opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Özgüra Özela. A to za hanobení prezidenta. Özel se prý činu dopustil, když na sjezdu své strany označil tureckého vládce Recepa Tayyipa Erdogana za šéfa junty. Článek 299 trestního zákoníku úřady často používají pro zastrašování oponentů současné hlavy státu. Aktuálně k němu přikročily v době protivládních protestů.
„Vládnoucí rozum, který vzal spravedlnosti dech, zavádí své vlastní právo způsobem, který připomíná vlády junty,“ napsal Özel na síti X.
O podání trestního oznámení informoval Hüsein Aydin, šéf úřadu, který zastupuje stát v právních sporech. Úřad podal také žádost o odškodnění ve výši 500 tisíc tureckých lir (303 tisíc korun). Podle agentury AFP se podání týká výroků, které pronesl Özel na víkendovém sjezdu CHP.
Tam mimo jiné prohlásil, že „v Turecku vládne junta, která má strach z voleb, ze svých protivníků a z národa“. Erdogana pak označil za „prezidenta junty“.
CHP organizuje od druhé poloviny března masové demonstrace proti zadržení svého člena Ekrema Imamoglua. Ten byl v době zadržení istanbulským primátorem a CHP ho jmenovala svým prezidentským kandidátem. Imamoglu čelí obžalobě z korupce, obvinění je však podle opozice politicky motivované.
Síť, jež omotala Istanbul jako břečťan
Erdogan protesty opozice od počátku ostře kritizuje. V úterý uvedl, že opozice se snaží demonstrací mařit konání justice. „Až časem lidé uvidí, jak daleko tato síť, která omotala Istanbul jako břečťan, dosáhla,“ řekl Erdogan k vyšetřování.
Trestný čin hanobení prezidenta turecké úřady v posledních letech často používají proti lidem, kteří se kriticky vyjadřují k Erdoganovi a jeho politice. Obžalobě čelily desítky tisíc lidí, někdy se jednalo i o běžné uživatele sociálních sítí.
Za spáchání činu hrozí až šest let vězení, pokud se tak stalo na veřejnosti. V roce 2021 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že uplatňování článku 299 tureckého trestního zákoníku není v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech, protože nadměrně omezuje svobodu slova.
X X X
Čistky v čínské armádě? Zmizel druhý nejvýše postavený generál, za poslední dva roky je už desátý
Druhý nejvyšší generál Čínské lidové osvobozenecké armády Che Wej-tung se už tři týdny neukázal na veřejnosti, nestál po boku prezidenta ani na tradičním sázení stromů. Spekuluje se proto o jeho zatčení, čímž by se přidal k více než deseti vysoce postaveným osobnostem čínské armády, kterých se v posledních letech čistky dotkly.
Minulou středu se za pozornosti kamer a fotoaparátů sešel v Pekingu čínský prezident Si Ťin-pching s předními představiteli armády, aby společnými silami zasadili strom. Tradice, kterou vrcholné vedení země nevynechalo už 43 let, je považována za patriotickou událost, kdy vůdci „zazeleňují rodnou zem, budují socialismus a pomáhají tím budoucí generaci“, cituje z oficiálních zdrojů stanice CNN. S touto akcí se začalo v odpovědi na ničivé povodně v 80. letech minulého století.
Od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci se akce zúčastnily všechny hlavní postavy armády. Ve středu to bylo ale poprvé, kdy jeden z generálů chyběl.
Nepřítomný byl sedmašedesátiletý Che Wej-tung, druhý nejvýše postavený generál v zemi, který zastává roli místopředsedy Ústřední vojenské komise. V té sedí celkem pět lidí a spolu s prezidentem Si kontrolují čínskou armádu. Che sedí také v 24členném politbyru. Do roku 2022 vedl generál Che vojenský oddíl, který je zodpovědný za vojenské operace kolem samosprávného ostrova Tchaj-wan, na který si dělá Peking nároky.
Che se na veřejnosti neobjevil od 11. března. „Absence jednoho z místopředsedů Ústřední vojenské komise je velmi symbolická,“ hodnotí pro CNN odborník na čínskou armádu James Char. „Všechny hlavní osoby, které svět zná, se ukáží na jedné fotografii, protože to ukazuje sílu, a co je důležitější, jednotu strany,“ popisuje symboliku akce z minulého týdne.
Začalo se proto spekulovat o tom, co za nepřítomností generála může být. Čínský nezávislý investigativní novinář Čao Lan-ťien uvedl, že dva různé zdroje mu řekly, že byl generál zatčen. Podle něj by to mohlo souviset s únikem utajovaných informací, píše časopis Newsweek.
Peking se k tomu oficiálně zatím nevyjádřil.
Čistky v čínské armádě…
Pokud by se zatčení Che potvrdilo, šlo by nejméně už o desátého vysoce postaveného člena komunistické strany a armády, který byl ze své pozice od léta 2023 odstraněn. Jako důvod se většinou uvádí obvinění z korupce. Dříve byl zatčen například bývalý ministr zahraničí Čchin Kang, ministr obrany Li Šang-fu nebo generálové stojící za jaderným programem armády. Ty si prezident Si sám jako loajalisty do pozic dosadil.
Stejně tak si dosadil i generála Che, se kterým se poznal už přibližně před 20 lety, kdy oba pracovali v lokální správě provincie Fu-ťien. Che byl prezidentovi nápomocný i v dřívějších čistkách v armádě a ještě letos v lednu chválil vývoj protikorupčního hnutí v zemi, píše hongkongský deník South China Morning Post.
Přestože se čistky dotkly i Ústřední vojenské komise, nikdy nedosáhly až na místopředsedu. Naposledy byl z této pozice odstraněn generál před více než 30 lety, protože sympatizoval s demonstranty na Náměstí nebeského klidu, které je známé i pod čínským názvem Tien-an-men.
Odborníci k tomu mají dvě možná vysvětlení. Prvním je, že se Si Ťin-pching snaží ještě víc centralizovat svou moc a zbavit se jakéhokoliv odporu. „Nemyslím si, že kdokoliv v systému je nenahraditelný. Si pokračuje v čistkách svých vlastních lidí, aby udržel své generály na špičkách,“ domnívá se Char.
Drew Thompson z institutu mezinárodních studií singapurské Nanyang Technological University doplňuje, že s tím může souviset prezidentova nedůvěra k úředníkům s mocí. „Opakované čistky nejseniornějších lídrů armády ukazují, že Si Ťin-pching nevěří svým úředníkům,“ hodnotí pro CNN.
…Nebo pokus o oslabení?
Americké noviny The Hill ale přicházejí s hypotézou, že krok může značit i odpor k vedení Si Ťin-pchinga a že odstraněním jeho nejbližších se ho někdo pokouší oslabit. K tomuto přesvědčení přispívají texty v propagandistickém listu navázaném na armádu PLA Daily, kde se už od loňského léta objevují články chválící „kolektivní vedení“ armády. Tím se vymezují proti centralizaci, o kterou se prezident pokouší a podle deníku to ukazuje, že kdyby měl Si nad armádou plnou kontrolu, takové texty by nikdy nevyšly.
„Velká nespokojenost s vedením Siho přicházející od různých frakcí čínské komunistické strany a Čínské lidové osvobozenecké armády naznačuje, že současné vedení Číny čelí existenciální hrozbě,“ domnívá se Burton ze Sinopsis.
Odstraněním jeho nejbližších by tak mohlo dojít k oslabení prezidenta. Pod nátlakem by podle The Hill ale „mohl vyrazit k útoku“. „Nebezpečí pro režim může mít globální dopady, protože Si a strana mohou zvážit možnosti, jak se zachránit,“ uvádí bývalý americký generál amerického letectva Blaine Holt. Tím by mohl být například útok na Tchaj-wan.
Vysvětlení ale může být i jiné, upozorňuje Char. Che se mohl vzhledem ke svým předchozím zkušenostem účastnit plánování vojenského cvičení v okolí ostrova Tchaj-wan, které proběhlo v minulém týdnu.
X X X
VILA NACISTY GÖRINGA NA PRODEJ
Luxusní plážové sídlo nacistického pohlavára Göringa je na prodej
Letní sídlo nacistického pohlavára číslo dva a šéfa luftwaffe Hermanna Göringa je na prodej. Luxusní dům se nachází na ostrově Sylt v Severním moři poblíž dánských hranic. Odhadovaná cena prodeje nebyla zveřejněna, očekává se však, že překoná 15 milionů eur (téměř 380 milionů korun).
O plánovaném prodeji píše bulvární deník Bild s odkazem na katalog nemovitostí Sotheby’s. Přestože cena nebyla zveřejněna, podle Bildu se odhaduje na 15 až 18 milionů eur.
Luxusní dům má doškovou střechu a nachází se přímo na pláži na čtvrtém největším ostrově Německa.
Postavený byl v roce 1937 a je „unikátním klenotem“ s úchvatným výhledem na moře, uvádí Sotheby’s. Nemovitost o rozloze 200 metrů čtverečních má mimo jiné tři ložnice a tři koupelny.
Celá nemovitost se rozkládá na ploše 7 755 metrů čtverečních.
Dům nechala postavit Göringova manželka Emmy, divadelní herečka, v polovině 30. let podle návrhu mnichovského architekta Otto Heilmanna. Göring se sem nastěhoval v létě 1937.
Adolf Hitler (vlevo) coby kmotr malé Eddy, dcery Hermanna a Emmy Göringových (4. listopadu 1938)
Po válce dům několikrát změnil majitele. V roce 1958 ho koupila rodina obuvníka Birkenstocka za 60 tisíc marek. „Naše babička i matka to tu milovaly,“ řekl později filmař Philipp Birkenstock s tím, že on a jeho sourozenci zde trávili prázdniny téměř 40 let.
Birkenstockovi dědicové se v roce 2019 rozhodli dům prodat. Za 12 milionů eur. V posledních letech prošel rozsáhlou renovací, historické artefakty jako původní parkety či krb byly zrekonstruovány.
Dům je památkově chráněný a má velký kulturní a historický význam, píše Sotheby’s.
Hermann Göring byl po Hitlerovi druhý nejvýše postavený muž nacistické říše. Za své zločiny byl v norimberském procesu odsouzen k trestu smrti. Než však došlo k vykonání rozsudku, spáchal Göring 15. října 1946 sebevraždu spolknutím kapsle kyanidu draselného.
X X X
Zátah na chorvatském ministerstvu. EU žalobci vyšetřují podezření z rozkrádání unijních fondů
Pracovníci Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) dnes ve spolupráci s místními úřady provedli zátah na chorvatském ministerstvu zahraničí pro podezření ze zneužívání unijních fondů. Oznámil to dnes chorvatský protikorupční útvar (USKOK).
USKOK, jehož zadáním je potírat v Chorvatsku korupci a organizovaný zločin, uvedl, že spolu s unijními prokurátory v centrále chorvatské diplomacie činí „naléhavé úkony shromažďování důkazů“ kvůli možné zpronevěře prostředků chorvatského státního rozpočtu jakož i evropského Fondu pro vnitřní bezpečnost.
Chorvatské ministerstvo zahraničí podle stanice N1 uvedlo, že případ úřadům činným v trestním řízení samo nahlásilo. Cílem vyšetřování jsou podle něj možné podvody ve vykazování cestovních náhrad. Deník Jutarnji list v této souvislosti napsal, že několik pracovníků ministerstva si tímto způsobem nezákonně přišlo na tisíce eur. Vyšetřováno je sedm osob, uvedla stanice HRT.
Chorvatsko se dostalo do hledáčku EPPO opakovaně. Od nástupu premiéra Andreje Plenkoviče k moci v roce 2016 odstoupilo kvůli obviněním z korupce několik ministrů jeho konzervativního Chorvatského demokratického společenství (HDZ), naposledy loni v listopadu ministr zdravotnictví Vili Beroš. Plenkovičův kabinet následně přestál hlasování o důvěře, které v chorvatském parlamentu kvůli aféře vyvolala opozice.
Na činnosti EPPO se podílí 24 členských států Evropské unie včetně Česka, činnost úřad zahájil v roce 2021. Jeho úkolem je vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům EU, tedy především zneužívání unijních fondů, ale také velké přeshraniční podvody s DPH či financování mezinárodního terorismu.
X X X
Opravy a recyklace výrobků. EU spouští ekodesign. Co nás čeká?
Na evropský trh se vrací důraz na delší životnost výrobků, než nařizuje jejich dvouletá záruční lhůta. Charakterizuje jej nový pojem: ekodesign. Firmy by se měly soustředit na to, aby jejich zboží mělo co nejdelší životnost, šlo opravit a bylo vyrobené z recyklovaných materiálů. Výhody nových evropských pravidel pro tuzemské výrobce přiblížil v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka Jan Poruba z ministerstva průmyslu a obchodu.
Nařízení Evropské unie, které má tuzemské podniky vést k důrazu na ekodesign, platí od loňska. Teď se čeká na podrobnou úpravu pro jednotlivá odvětví. Jako první přijdou na řadu textil, pneumatiky, nábytek a meziprodukty, jako jsou ocel a hliník.
Podle vedoucího oddělení volného pohybu služeb ministerstva průmyslu a obchodu Jana Poruby může ekodesign znamenat výhodu pro české firmy. Digitální pasy, jednotné značení a jasná pravidla zlepší jejich orientaci na dosud roztříštěných trzích Evropské unie. Klíčem ovšem bude včasná příprava a schopnost inovovat.
Rok a půl na přípravu
„Vytváří se společná harmonizovaná pravidla pro všech 27 států EU. To je jedna z největších přidaných hodnot nové legislativy,“ zdůraznil Poruba. O významu a dopadech ekodesignu na evropský trh i tuzemské výrobce diskutoval v podcastu Perspektivy Česka s produktovou a kreativní ředitelkou textilky Malfini Annou Tuškovou a zakladatelem odpadové platformy Cyrkl Cyrilem Klepkem.
V nové evropské legislativě všichni tři vidí hlavně příležitost pro české podniky, které se díky tomu mohou snadněji prosadit na zahraničních trzích.
„První delegované akty čekáme nejdřív na konci tohoto roku, spíš později. Pak budou mít výrobci 18 měsíců na to, aby se na nová pravidla stihli připravit,“ upozorňuje Poruba. Vyzývá přitom podniky ke konzultacím s ministerstvem průmyslu a obchodu i na evropské úrovni. Teď je ten správný čas, kdy mohou ovlivnit podobu nových pravidel pro konkrétní odvětví.
Čas běží, dokonce i v rychloobrátkovém zboží
Poruba zároveň připomíná, že od určitého bodu už nebude možné uvádět na evropský trh výrobky, které kritéria nesplní. „Ve chvíli, kdy budou účinné požadavky například pro textil, tak už nebude možné uvádět na trh textilní výrobky, které je nesplňují.“
Ačkoliv na faktickou účinnost novinek mají výrobci čas nejméně do poloviny roku 2027, čas nekompromisně ubíhá. „Pro nás je výroba nějakých 15, 16 měsíců. To znamená, že nám výrobky, které jsme teď navrhli, přijdou teprve příští rok v lednu nebo v únoru na sklad. Už bychom měli být o krok napřed,“ vysvětluje Anna Tušková, jakou má i rychloobrátková výroba textilu setrvačnost. „Nemůžeme čekat, že nám někdo dá všechny podklady,“ dodává.
A to jde přitom o rychloobrátkový textil, připomněl v Perspektivách Česka Cyril Klepek. V odvětvích jako automobilový průmysl nebo stavebnictví je setrvačnost ještě mnohem delší. Počítá se v letech či dokonce desítkách let.
Výrobky dostanou digitální pasy
Kromě změny v přístupu k životnosti výrobků a jejich opravitelnosti přináší evropská pravidla pro ekodesign také nové požadavky na certifikaci, dohledatelnost a kontrolu. Zavádí se takzvané digitální pasy.
„Každý výrobek by měl mít digitální znak. Mohl by to být čárový kód, QR kód nebo vodoznak v případě textilu,“ popisuje Poruba. Pod ním pak spotřebitelé i kontrolní orgány najdou informace o konkrétním výrobku, jeho původu, složení, environmentálním dopadu a také pokyny pro recyklaci či likvidaci. To posílí transparentnost v dodavatelských řetězcích a podpoří celkovou udržitelnost výrobků uváděných na trh Evropské unie. Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz
X X X
Rusové a Bělorusové nesmí studovat techniku? Podle ombudsmana školy chybují.
Některé vysoké školy i letos neumožnily Rusům a Bělorusům nastoupit ke studiu technických oborů kvůli mezinárodním sankcím. Podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka ale uchazeče o studium nelze odmítat jen na základě jejich státní příslušnosti. Kancelář ombudsmana o tom dnes informovala na svém webu.
Křeček se s tímto postupem v případě některých škol setkal v minulosti a také letos. Mezinárodní sankce ale podle něj nezakazují vzdělávání všech Rusů a Bělorusů. Ze zákazu poskytování technické pomoci pro potenciální použití v Rusku a Bělorusku, obsaženého v mezinárodních sankcích vůči těmto státům, podle ombudsmana nevyplývá, že by české vysoké školy nemohly v technických oborech vzdělávat žádné Rusy a Bělorusy.
Státní příslušnost sama o sobě nestačí
„Zákaz se uplatní pouze tehdy, když má vysoká škola přinejmenším důvodné podezření, že informace nabyté v kritickém studijním programu student použije v Rusku či Bělorusku. Státní příslušnost sama o sobě přitom nemůže být jediným důvodem pro takové podezření. Jinak by zákaz mohl bezdůvodně dopadnout například i na nevinné uchazeče o studium, kteří v České republice žijí již od narození nebo zde mají dlouhodobý pobyt,“ uvedl ombudsman.
Na provádění mezinárodních sankcí v České republice dohlíží Finanční analytický úřad. „Oceňuji, že Finanční analytický úřad s mými závěry souhlasil a přijal opatření, aby se podobná situace již neopakovala. Přesto jsem zaznamenal, že se někteří uchazeči se stejným problémem setkali i letos. Apeluji proto na vysoké školy, aby postupovaly dle správného výkladu mezinárodních sankcí. Pokud by se tak nedělo, dotčeným uchazečům doporučuji se proti rozhodnutí o nepřijetí bránit odvoláním a poté případně správní žalobou,“ uvedl ombudsman.
Sankce od roku 2014
Sankce na Rusko a Bělorusko byly uvaleny především v reakci na jejich zapojení do válečné agrese vůči Ukrajině. Rusko čelí sankcím od roku 2014, kdy anektovalo Krym, a tyto sankce byly výrazně rozšířeny po invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Evropská unie a další země zavedly opatření, která zahrnují ekonomické sankce, omezení obchodu, zmrazení majetku a vízová omezení pro jednotlivce a subjekty spojené s agresí. Bělorusko bylo sankcionováno za svou podporu Rusku, včetně umožnění využití svého území pro vojenské operace. Cílem těchto sankcí je oslabit schopnost obou zemí pokračovat v agresivních akcích a podpořit respektování mezinárodního práva., ceskajustice.cz
X X X
Hokejový svátek v Budějovicích: Pořadatelé MS hlásí téměř sto tisíc prodaných lístků.
O vstupenky na mistrovství světa v ledním hokeji žen je na jihu Čech obrovský zájem, fanoušci už jich skoupili téměř 100 tisíc a zápasy české reprezentace jsou vyprodané kompletně. Zlato obhajují Kanaďanky, které stihly ještě před šampionátem navštívit Prahu.
Poprvé v historii se MS v ledním hokeji žen koná v České republice, konkrétně v Českých Budějovicích. „Je to speciální tím, že se na vás může přijet podívat rodina, babičky, dědové, kteří nemůžou jinak jet nikam. A samozřejmě fanoušci, komunita. Všichni se můžou přijet podívat, je to super,“ neskrývala nadšení útočnice české hokejové reprezentace žen Michaela Pejzlová.
V předprodeji zakoupili fanoušci už téměř 100 tisíc vstupenek, zápasy českého týmu jsou vyprodané. „Bude hodně lidí, hodně diváků, takže nálada je dobrá a hrozně se na to těšíme, až to vypukne celé,“ uvedla další hráčka Vendula Přibylová.
A radost mají i obyvatelé jihočeské metropole. „Určitě je to velká pocta pro České Budějovice, že můžou hostit tuto velkou událost. Je to pocta, obzvlášť pro ženy,“ řekla pro CNN Prima NEWS jedna z místních. „Jsem rád, že to je v Českých Budějovicích. Určitě tam nepůjdu, ale budu se dívat v televizi,“ uvedl další.
Cílem je minimálně bronz.
Národní tým vstoupí do šampionátu zápasem proti Švýcarsku, které loni deklasoval 6:1. „Nemůžeme samozřejmě podcenit nikoho v té naší skupině. Myslím si, že vyhrát i prohrát se může s kýmkoliv,“ řekla pokorně Pejzlová. Češky chtějí letos zaútočit minimálně na bronzové medaile, které vybojovaly v letech 2022 a 2023, loni byly čtvrté.
Největšími favoritkami jsou tradičně týmy Kanady a Spojených států. „Pořád jsme ještě Kanadu a Ameriku neporazily, takže doufám, že se to povede tady letos,“ dodala Pejzlová. Mistrovství světa vyvrcholí dvacátého dubna, zlato z loňska obhajují Kanaďanky, které se ještě před šampionátem pokochaly návštěvou Prahy.