Další zemědělské protesty budou 22. května v Praze, mají být masivní. Větrný Jeníkov (Jihlavsko) – Další zemědělské protesty budou 22. května v Praze. Po metropoli bude opět jezdit zemědělská technika a demonstrace se chystá i před sídlem vlády. Rozhodli o tom zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších nevládních zemědělských organizací ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by to měly být masivní protesty, nemusí být poslední. Vláda podle něj tíživou situaci v sektoru neřeší a spíš ji některými kroky i zhoršuje. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ČTK řekl, že protesty zemědělců aktuální situaci neprospějí. Uvedl, že pro zemědělce se snaží udělat maximum a že postupu Agrární komory nerozumí.
„Nám nezbývá nic jiného v současné době než těmito protesty upozornit i veřejnost na to, že opravdu máme velké problémy a že je potřeba ty problémy řešit,“ uvedl Doležal. Podle něj to dopadá také na dodavatele zemědělských podniků.
„Jsme připraveni dát najevo naši nespokojenost a pokračovat v těch protestech,“ řekl novinářům také předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Výborného zemědělské organizace na dnešní jednání nepozvaly. Doležal řekl, že ministr měl dost času na to, aby zemědělcům řekl, co hodlá se současnou situací dělat. „Měl více než měsíc. V podstatě jsme od něj dostali dopis, kde jsme se vlastně nic nového nedozvěděli,“ řekl.
Na protestech se kromě Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR shodli i zástupci Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Společnosti mladých agrárníků a Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje. Jejich vedení tak vyhověla doporučení prezidia Agrární komory z 2. května, uvedla komora v tiskové zprávě.
V Praze chystají zemědělci od 09:00 do 13:00 jízdy zemědělské techniky, jejich trasy upřesní později. Od 11:00 do 18:00 plánují happening pro veřejnost na Letné a od 14:00 chtějí asi hodinu a půl demonstrovat před úřadem vlády.
Mezi požadavky zemědělců patří spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění, vrácení národních dotací na úroveň roku 2022, snížení daně ze zemědělské půdy nebo nezdaňování evropských dotací. Chtějí také řešení přebytku zemědělských komodit na evropském trhu omezením dovozu ze třetích zemí a podporou exportu či plné kofinancování záchranného balíčku na rok 2024, který podle komory připravuje Evropská komise.
Největším problémem zemědělců jsou podle Doležala nyní finanční toky. „My máme obrovský propad příjmů, k tomu, jak tady bylo řečeno, nám narůstají náklady,“ řekl. Zmínil vyšší daň z nemovitostí i složitou byrokracii.
Česko stejně jako další evropské státy zažívá letos protesty zemědělců opakovaně. V Česku se naposledy uskutečnily 20. března, kdy na silnice v regionech i k hranicím vyjelo více než 1600 kusů zemědělské techniky. V Praze demonstrovali zemědělci 7. března, podle mluvčí Agrární komory se této akce zúčastnilo 3000 až 4000 zemědělců a 1000 zemědělských strojů. Na protest proti politice EU vyjely traktory na silnice 22. února, zpomalovaly dopravu ve městech, na hlavních silnicích a u hraničních přechodů.
X X X
Advokátovi Jelínkovi zapálili dvě auta a přívěs. Byla to odpověď mafie, říká
Požár dvou aut a přívěsu pro koně vyšetřují karlovarští policisté. Žhář zapálil vozidla v rekreačním areálu u Svatošských skal nedaleko Karlových Varů. Auta patřila advokátovi Karlu Jelínkovi, podle kterého šlo u úmysl. „Tohle byla odpověď mafie, o které mluvím a píšu,“ napsal v neděli na sociální síti X.
Advokátovi Karlu Jelínkovi někdo zapálil dvě auta a přívěs na koně. Podle Jelínka šlo o úmysl, mluví o mafii. (12. května 2024) Zdroj: Facebook Karel Jelínek | foto: Facebook Karel Jelínek
Krajský policejní mluvčí Jan Bílek v neděli řekl, že policisté vyšetřují událost pro podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci. Na místě byl nasazen i speciálně vycvičený pes na vyhledávání zápalných látek.
Jestli šlo o vandalismus, nebo zda to byl cílený útok, policisté vyšetřují. Podle serveru Novinky.cz jednatel areálu a advokát Karel Jelínek řekl, že pokud nešlo o „pomatence“, mohla by to být i výhrůžka.
Karlovarský advokát dlouhodobě bojuje s místní mafií, na kterou se opakovaně zaměřil i v několika kauzách. Kdo auta zapálil Jelínek netuší, za jisté ale považuje fakt, že za požárem stojí jeho pracovní aktivity, píše server Neovlivní.cz.
Advokát aktuálně čelí hrozbě vyškrtnutí z advokátní komory kvůli tomu, že nazval Jindřicha Rajchla coby „fuhrera“ a přidal i pozdrav „Heil Rajchl“. Rajchl, šéf hnutí PRO je známý pořádáním protivládních demonstrací. Advokátní komora chce Jelínka potrestat půlročním vyškrtnutím, proti čemuž se advokát brání.
X X X
Mrtvolu vařili tři hodiny. „Byly to čtyři kýble kostí a čtyři tkání,“ řekl muž
Dva muži, kteří dnes předstoupili před Krajský soud v Hradci Králové, odmítli obvinění z vraždy mladíka z Břeclavska. Pavel Jireček a Alexandr Golubničenko podle obžaloby poškozeného v červenci 2022 unesli a utýrali ve sklepě domu v Pohodlí na Svitavsku a tělo pak uvařili. Za mimořádně brutální vraždu jim státní zástupkyně navrhuje trest 30 a 25 let vězení.
Podle spisu poškozeného unesli z obce Drnholec a ve sklepě domu v Pohodlí ho nejprve zraňovali strunovou sekačkou a bili. Když ho utýrali, usekli mu nohu v kotníku a „na zkoušku“ ji uvařili. Tělo uvařili v sudu na dvoře, pak se různými způsoby postupně zbavovali tkání a kostí. Pálili a rozlili na polích.
Obžalovanému Jirečkovi navrhuje státní zástupkyně Lenka Faltusová třicet let ve vězení se zvýšenou ostrahou, Golubničenkovi pak o pět let méně. S obžalobou a navrženým trestem ani jeden z mužů nesouhlasí.
Zatímco šestatřicetiletý Jireček s policií nespolupracoval a vinu jednoznačně popřel, jednatřicetiletý Golubničenko se částečně přiznal a účastnil se rekonstrukce na místě činu. Na policii popsal, jak s Jirečkem poškozeného týrali. Nesouhlasí však s obžalobou v tom, že by se na činu s někým předem dohodl a že by šlo o vraždu.
Golubničenko dnes využil svého práva a před soudem odmítl vypovídat. „Upřímně toho lituji a chci se omluvit rodině poškozeného,“ řekl pouze.
Trestní senát tak dnes četl jeho výpověď z přípravného řízení. V ní Golubničenko mimo jiné mluvil o poškozeném.
„Měl pár zubů, bral drogy, kouřil marihuanu, pil alkohol. Jirečka znám rok. Pavel Magor, se mu přezdívá, že mu často přepíná. Jednou mě domlátil železnou tyčí od vysavače, dostal jsem asi dvacet ran. Vyhodil mě na mráz, až jsem měl omrzliny. Každou přítelkyni mlátil. Jireček jednu holku shodil ze schodů a vyhodil ji,“ četla Golubničenkovu výpověď členka trestního senátu.
Poškozený podle Golubničenka „fáral po domě“. Tedy prohledával Jirečkův dům v Pohodlí, hledal peníze a marihuanu. Obojí ukradl a vrátil se na Břeclavsko. Jenže tato krádež se mu stala osudnou. Golubničenko měl ve svém telefonu polohu mobilu poškozeného. Lehce pak s Jirečkem věděli, kde se poškozený pohyboval. A šli takřka najisto.
Golubničenko uvedl, že poškozeného násilím naložili do auta, Golubničenko řídil. Jireček poškozeného vzadu bil. Po zastávce v Lubné, kde podle Golubničenka Jireček také poškozeného týral, se trojice dostala do Jirečkova domu v Pohodlí.
Bezvládného muže tam převezli ve futrálu od spacáku. Takto ho nechali asi tři až pět dní. „Poškozený omdlel. Omyl jsem ho. Dal jsem mu trenky. Dostali jsme do něj litr vody. Pak jsme ho vzali nahoru do domu a vykoupali ho. Dal jsem mu prášek z kriminálu na spaní. Usnul. Druhý den ráno mi Jireček přišel říct, je mrvej,“ popsal Golubničenko.
„Vzal jsem sekeru a usekl nohu nad kotníkem“
Začali jsme přemýšlet, co s tělem. „Jireček zavrhl zakopání, tak navrhl uvaření, nebyl jsme pro ani proti. Bylo mi jasné, že po něm nezůstanou stopy. Když povolila posmrtní ztuhlost, přikázal mi, abych přinesl kus masa. Vzal jsem sekeru a usekl nohu nad kotníkem. Po dvanácti ranách praskla kost. Tam měl připravený papiňák s vařičem. U vaření jsem nebyl. V domě byl velký brutar, kde se vaří prasata. Pavel v chirurgických rukavicích vybíral zvlášť maso a kosti. Celé to dělal sám tři hodiny. Tedy čtyři kýble kostí a čtyři tkání. Kosti strašně smrděly. Všechno shořelo, prach jsme vysypali na lesní cestu kousek od Pohodlí,“ vypověděl na policii Golubničenko.
Podle něj popelem zemřelého muže zasypávali díry v lesní cestě. „Maso a tkáň jsme odvezli do hnoje na poli. Aby nebyly důkazy, jsme všechny zlikvidovali a odvezli do sběrných surovin, stejně jako brutar, nůž, prostě všechno, stejně jako gauč, kde zemřel. Za 500 bokem to obsluha nikam nepsala. Tížilo mě to, řekl jsem to kamarádům,“ dodal ve výpovědi Golubničenko.
Senát dnes vyslechl i Pavla Jirečka, ten vinu popřel. „Neudělal jsem to. Viděl jsem poškozeného v Pohodlí dvakrát, poprvé jsem ho vyhodil. Dům byl můj, minimálně jsem tam přespával, v roce 2022 jsem tam bydlel. V domě se zdržovalo málo lidí, nejvýše pět. Mužů i žen, kamarádek,“ řekl obžalovaný.
„Kamarádky, nebo milenky?“ ptal se soudce Jan Šlosar. Jireček reagoval úšklebkem. Obžalovanému je velmi špatně rozumět, mluví rychle, drmolí. Odpovídá jen pár slovy.
V domě v Pohodlí nebyla podle spisu kuchyňská linka, elektřina ani voda. Podle Jirečka tam ale toto vybavení bylo. V domě panovala pravidla, která visela na baru. Když je někdo nedodržel, přišel trest.
O tom, co se dělo v „domě hrůzy“, jak jej nazvala státní zástupkyně, vypovídal v přípravném řízení nejen spolupracující Golubničenko, ale také svědci. Někteří z nich v budoucnu předstoupí před Okresní soud ve Svitavách stejně jako obžalovaní Jireček a Golubničenko, kterým státní zástupkyně klade za vinu i další skutky. Ty se však budou projednávat samostatně.
Brutalita případu je nebývalá
„Za svoji kariéru nic podobného nepamatuju. Jen snad případ matky, která v Širokém Dole zavraždila své čtyři děti,“ říká k případu vraždy v Pohodlí policista s dlouholetou praxí.
„Policisté udělali veškeré možné, aby tělo nalezli, nenašla se však ani DNA poškozeného,“ řekla žalobkyně Faltusová. Přestože má dlouholetou praxi, podobný způsob likvidace těla nepamatuje.
Pozůstalí po zavražděném mladíkovi požadují od obžalovaných za duševní útrapy náhradu ve výši šest milionů korun.
Případ sice projednává soudní senát pardubické pobočky krajského soudu, ovšem vzhledem k velkému zájmu médií a veřejnosti pro něj trestní soudce Jan Šlosar vyčlenil největší jednací síň Krajského soudu v Hradci Králové. Tu dnes zaplnili zástupci médií a zejména studenti práv.
X X X
Válka o migranty na obzoru. Z Británie prchají do Irska, to je hodlá vracet
Dublin podezírá Londýn, že jeho rozhodnutí posílat nelegální migranty do Rwandy vede k nárůstu jejich počtu v Irsku. I běženci přiznávají, že z Británie odchází přes Severní Irsko do západní části ostrova. Irsko je chce vracet chystá kvůli tomu novou legislativu. Londýn ale dal jasně najevo, že je přijímat nebude.
„Nechceme žít v zemi, kde se mohou jen tak rozmáhat provizorní chatrče.“ Tak irský premiér Simon Harris, který je v úřadu teprve měsíc, komentoval uprchlická stanová městečka, jež se v jeho zemi objevují kvůli nárůstu počtu migrantů.
To v centru Dublinu úřady odstranily. Jen několik dní poté ale byly stany zpátky, uvádí list The Guardian.
Podle irských činitelů se počet migrantů v zemi zvýšil poté, co je Británie začala v rámci kontroverzního zákona vyhošťovat do Rwandy. Mnozí z nich v obavě z přesunutí do Afriky odjíždějí z Británie právě do Irska.
„Nechci zpátky do Nigérie a nechci ani do Rwandy,“ řekl portálu Politico pětadvacetiletý Christian, který v Británii žil i pět let poté, co mu vypršelo studentské vízum. „Chtěl jsem být v Británii. Pokud jde o Irsko, znám jen Guinness, ale zjistím to,“ řekl o svém novém útočišti.
Christian se dostal do Irské republiky po silnici z Severního Irska, jediné části Spojeného království, která má společnou pozemní hranici s členskou zemí EU. Za to, aby jeho a další dva Nigerijce odvezl z Belfastu do Dublinu, zaplatil taxikáři 2 400 liber (přes 70 tisíc korun). V cíli se dozvěděl, že ostatní žadatelé o azyl se tam dostali za pouhých 17 liber (přibližně 510 korun) autobusem veřejné dopravy.
Irská ministryně spravedlnosti Helen McEnteeová uvedla, že 91 procent nově příchozích překročilo hranici ze Severního Irska. Belfast to popírá. „To jsou čísla, která my v Severním Irsku neuznáváme,“ uvedla severoirská ministryně spravedlnosti Naomi Longová.
Podle stanice Sky News nyní Irsko registruje 1 400 a více migrantů každý měsíc. Zemi hrozí, že tento rok přijme rekordních 20 tisíc lidí.
„Nepřijmeme, když je nepřijímá Francie“
Místopředseda irské vlády Micheál Martin prohlásil, že je „zcela zřejmé“, že přistěhovalci doufají, že „získají útočiště zde a v Evropské unii, na rozdíl od možného vyhoštění do Rwandy“. Irští politici obviňují Londýn, že své potíže s nevítanými příchozími hází na jiné. „Tato země nebude v žádném případě, v žádné formě ani v žádné podobě poskytovat (právní) skulinu pro migrační problémy kohokoli jiného,“ prohlásil premiér Harris.
Jeho vláda se chystá do konce května přijmout právní předpisy, které by jí umožnily poslat migranty zpět do Spojeného království. McEnteeová chce přeznačit Británii jako „bezpečnou zemi“, aby do ní Irsko mohlo migranty vracet. Vláda se snaží prakticky zvrátit rozhodnutí irského nejvyššího soudu, podle něhož označení Spojeného království jako třetí země bylo v rozporu se zákony EU. McEnteeová tvrdí, že se jí podaří mezeru v zákoně napravit.
Dublin spoléhá na dohody mezi Spojeným královstvím a Irskem z roku 2020 které umožňují návrat žadatelů o azyl oběma směry. Londýn ale uvádí, že „operační dohody“ nevytváří právní závazek na přijímání vracejících se migrantů.
Británie dala už jasně najevo, že nehodlá vracející se běžence akceptovat. „Nebudeme přijímat návraty z EU přes Irsko, když EU nepřijímá návraty do Francie, odkud nelegální migranti přicházejí,“ řekl britský premiér Rishi Sunak.
„Zdá se, že jeho imigrační politika zní: „Do Rwandy, nebo do Irska,“ zkritizovala Sunaka irská senátorka Lisa Chambersová. „To nevěstí nic dobrého pro budoucí vztahy.“
X X X
Ruský prezident Putin chce vyměnit ministra obrany. Šojgua má nahradit Bělousov
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jmenovat Andreje Bělousova ministrem obrany místo Sergeje Šojgua. Podle agentury TASS to oznámila Rada federace, což je horní komora ruského parlamentu. Naopak na pozici ministra zahraničních věcí se změna nechystá. Putin navrhuje, aby tuto funkci dál vykonával Sergej Lavrov.
Pětašedesátiletý ekonom a politik Andrej Bělousov už zastával několik vrcholných funkcí. Byl ministrem hospodářství i Putinovým poradcem pro ekonomické záležitosti, uvádí TASS.
Vystudoval ekonomii na Lomonosovově státní univerzitě v Moskvě. Později získal doktorát z ekonomie. Kariéru zahájil jako mladší vědecký pracovník v Ústředním ekonomicko-matematickém ústavu Akademie věd SSSR.
Agentura RIA Novosti poukazuje na skutečnost, že Bělousov není voják, ale ekonom. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to vysvětlil tím, že „dnes na bojišti vítězí ten, kdo je otevřenější inovacím a jejich uplatňování“. Agentura TASS rovněž zmiňuje Bělousovovy znalosti ruského obranného průmyslu a nových technologií.
Od února 2006 do července 2008 byl Bělousov náměstkem ministra hospodářského rozvoje a hospodářské politiky Ruské federace. Poté, až do roku 2012, kdy se stal členem vlády, byl ředitelem odboru ekonomiky a financí úřadu vlády.
Také byl například guvernérem Ruska v Evropské bance pro obnovu a rozvoj a viceguvernérem Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj. V červnu 2013 nastoupil do prezidentské administrativy. V letech 2015 až 2018 byl mj. předsedou představenstva ropné společnosti Rosněfť.
Bělousov je členem korespondentem Ruské akademie přírodních věd. Je také držitelem řady vyznamenání, která obdržel např. od prezidenta či od vlády.
Šojgu je ministrem obrany od listopadu 2012. Po ruském útoku na Ukrajinu patří k hlavním postavám ruského váleční. Pod jeho vedením se také Rusko aktivně zapojilo do konfliktu v Sýrii. Je považován za strůjce nynější reformy ruských ozbrojených sil.
Nově bude jmenován tajemníkem prezidentovy bezpečnostní rady. Tuto funkci dosud zastával Nikolaj Patrušev, který byl rovněž považován za Putinova vlivného spojence. Agentura DPA píše o Patruševovi jako o zastánci tvrdé linie a šedé eminenci Kremlu. O jeho pozici v budoucnu slíbila Moskva informovat v nejbližších dnech.
Změny v ruské vládě přicházejí krátce poté, co se Putin ujal dalšího šestiletého mandátu v čele země. Putin v březnu podle očekávání vyhrál volby, které ale podle západních zemí byly nesvobodné a chyběla v nich skutečná opozice. Na protest proti stavu demokracie v Rusku a jeho agresivní válce proti Ukrajině na letošní inauguraci chyběla řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států, Německa, Británie nebo Česka.
X X X
Ekonom, místopředseda vlády a Putinův věrný souputník. Kdo je nový ruský ministr obrany?
Rusko má nového ministra obrany. Prezident Vladimir Putin navrhl na tento jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje Bělousova. Ten by měl nahradit Sergeje Šojgua.
Ekonom Bělousov je od roku 2020 prvním místopředsedou vlády v kabinetu Michaila Mišustina. Na jaře 2020 krátce Mišustina, který onemocněl covidem-19, zastupoval i v roli předsedy vlády. Před jmenováním do Mišustinovy vlády byl Bělousov od června 2013 ekonomickým poradcem prezidenta Putina. Od května 2012 do června 2013 byl ministrem hospodářského rozvoje ve vládě Dmitrije Medveděva.
Bělousov vystudoval ekonomii na Lomonosovově státní univerzitě v Moskvě. Později získal doktorát z ekonomie. Kariéru zahájil jako mladší vědecký pracovník v Ústředním ekonomicko-matematickém ústavu Akademie věd SSSR. Následně působil v Ústavu ekonomiky a prognózování vědeckotechnického pokroku Akademie věd SSSR, od roku 1990 až do roku 2006 v Ústavu ekonomického prognózování Ruské akademie věd.
V letech 2000 až 2006 byl generálním ředitelem Centra makroekonomických analýz a krátkodobých prognóz a současně externím poradcem předsedů vlád Ruské federace. Spolupracoval také s Centrem pro strategický výzkum na přípravě rozvojového programu Ruska.
Od února 2006 do července 2008 byl náměstkem ministra hospodářského rozvoje a hospodářské politiky Ruské federace. Poté, až do roku 2012, kdy se stal členem vlády, byl ředitelem odboru ekonomiky a financí úřadu vlády. Byl rovněž například guvernérem Ruska v Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) a viceguvernérem Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj. V červnu 2013 nastoupil do prezidentské administrativy. V letech 2015 až 2018 byl kromě jiného předsedou představenstva ropné společnosti Rosněfť.
Držitel řady vyznamenání
Jako první místopředseda vlády měl na starosti například vypracování hlavních směrů sociálně-ekonomického rozvoje země, koordinaci prací na dosažení cílů národního rozvoje Ruska a realizaci národních projektů, jednotnou finanční, úvěrovou a měnovou politiku a regulaci finančních trhů. Odpovídal také za státní politiku v oblasti přirozených monopolů, státní statistiky, dopravy, protiopatření proti sankcím atd.
Bělousov je členem korespondentem Ruské akademie přírodních věd. Je držitelem řady vyznamenání, která obdržel například od prezidenta či od vlády.
X X X
Ukrajina evakuovala čtyři tisíce lidí z Charkovské oblasti, hlásí dva mrtvé
Z pohraničních částí ukrajinské Charkovské oblasti, která čelí ruské ofenzivě, úřady evakuovaly přes čtyři tisíce lidí, 400 jich ale zůstává. Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov, taky v potvrdil smrt dvou civilistů. Agentura Reuters pak citovala velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského, že ukrajinští vojáci čelí složité situaci, ale snaží se dělat vše, aby udrželi své pozice.
Moskva, která ofenzivu zahájila v pátek, informovala v neděli o dobytí dalších čtyř vesnic v oblasti. Už v sobotu ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly obsadily pět vesnic v příhraničním regionu. Kyjev podle Reuters tvrdí, že útoky odráží a o kontrolu nad vesnicemi stále bojuje.
Severní pohraniční část ukrajinské Charkovské oblasti je prakticky pod nepřetržitou palbou. V oblasti zemřeli dva civilisté, uvedl oblastní šéf Oleh Syněhubov.
„Počet masivních dělostřeleckých a leteckých úderů se za poslední den zvýšil. Vovčansk, Lypci a všechny body severní hranice jsou pod nepřátelskou palbou téměř nepřetržitě. Situace je obtížná. V neděli odpoledne jsme obdrželi informace o dvou obětech v obcích Lypci a Vovčansk – o šestačtyřicetileté ženě čtyřiasedmdesátiletém muži,“ uvedl Syněhubov. Úřadům i dobrovolníkům poděkoval za „hrdinnou evakuaci 4000 lidí za dva dny“.
„Armádní jednotky svádějí tvrdé obranné bitvy, pokusy ruských útočníků prorazit naše obranné linie byly zastaveny,“ napsal v neděli na platformě Telegram Syrskyj. „Situace je obtížná, ale ukrajinská armáda dělá vše pro to, aby udržela obranné linie a pozice a způsobila nepříteli škody,“ dodal.
Ruské ministerstvo obrany v neděli také oznámilo, že jeho vojáci za den zničili ukrajinskou stíhačku a čtyři vrtulníky, další zasáhli. Jak uvádí Reuters, Ukrajina je teď v defenzivě a Rusko má výraznou převahu v počtu vojáků i množství munice. Kyjev doufá, že situaci pomohou zlepšit obnovené dodávky ze Spojených států po schválení nového balíku pomoci v americkém Kongresu.
X X X
VYŘEŠIT LIBERTU, DALŠÍ FIRMY V OSTRAVĚ, ZAMĚSTNANCE PODNIKŮ
FIALA , GEN PAVEL DOSUD NEUDĚLALI NIC
STARAJÍ SE JEN O UKRAJINU, KDE ZBYTEČNĚ UMÍRAJÍ LIDÉ, NIČENA ZEMĚ,
SKONČIT S BOJEM NA UKRAJNĚ, JAK POŽADUJE I PAPEŽ, ERDOGAN
ŠPATNÉ VEDENÍ ČR FIALOU, GEN. PAVLEM, TVRDÍ ODBORNÍCI, NÁROD
Liberty dluží peníze za sociální odvody. Kvůli rostoucí výrobě, tvrdí huť
Huť Liberty Ostrava musí řešit další problém. Vedle stále neschváleného restrukturalizačního plánu nyní odboráři upozornili na fakt, že firma dluží státu za sociální a zdravotní pojištění za březen.
V tu nejméně vhodnou dobu se manažeři ostravské hutě Liberty Ostrava potýkají s dalším problémem. Firma nezaplatila státu část povinných odvodů. Na možný nedostatek peněz, potřebných mimo jiné i na stále ještě soudem neschválenou restrukturalizaci, upozornili odboráři hutě.
„Podle našich informací firma neodeslala státu část platby za sociální pojištění a celou platbu zdravotního pojištění za březen,“ zmínil odborový předák Liberty Ostrava Petr Slanina.
Liberty Ostrava vzniklý dluh u státu připouští. „Určitá část plateb se opozdila kvůli vyšším nárokům na hotovost tak, jak se postupně snažíme zvyšovat výrobu a dostat zaměstnance zpátky do práce. Jsme v kontaktu s těmi, kterých se to týká, abychom situaci efektivně vyřešili,“ potvrdil situaci na dotaz MF DNES mluvčí Liberty Ostrava Ivo Štěrba.
A situace se podle něj může opakovat. „Byť se budeme vždy snažit provádět platby včas, může během plnění restrukturalizačního plánu a finanční stabilizace podniku docházet v určitých momentech ke krátkodobým zpožděním plateb,“ doplnil mluvčí hutě.
Problémům se státem se přitom ostravská huť důsledně vyhýbala. U dluhu vůči pojišťovně EGAP si dohodla splátkový kalendář, zatím vždy posílala zaměstnancům výplaty. Stejně tak posílala peníze na sociální a zdravotní pojištění. Ty má každá firma povinnost posílat.
Sociální pojištění, zahrnující pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je hrazené zaměstnancem ve výši 6,5 procenta a zaměstnavatelem ve výši 24,8 procenta, celkem tedy 31,3 procenta z hrubé mzdy.
Zaměstnavatel je za zaměstnance povinen odvádět také zdravotní pojištění. To tvoří částka devět procent z hrubé mzdy hrazené zaměstnavatelem a 4,5 procenty zaměstnancem.
Podle některých informací už ale Liberty Ostrava nemusí platit ani dohodnuté splátky pojišťovně EGAP.
Vedle problému se sociálním pojištěním se Liberty Ostrava potýká i se schvalováním reorganizačního plánu. Podle Liberty pro něj hlasoval dostatek věřitelů a čeká se jen na schválení krajským soudem v Ostravě.
X X X
Podle zástupců společnosti Tameh, největšího věřitele hutní firmy, který ale byl z procesu přeměny právníky Liberty vyloučen, nehlasoval pro vyloučení Tamehu potřebný počet věřitelů, tudíž je neplatné i samo hlasování o schválení restrukturalizačního plánu.
„Z aktuálních zpráv restrukturalizačního správce vyplývá, že potřebná většina věřitelů nehlasovala pro vyloučení společnosti Tameh, a tím pádem restrukturalizační plán nemohl být přijat,“ konstatoval mluvčí Tamehu Patrik Schober.
To ale zástupci Liberty popírají. „Jedná se o další pokus společnosti Tameh zabránit Liberty Ostrava, aby v oblasti restrukturalizace dosáhla dalšího posunu,“ reagoval na výrok mluvčí Liberty Ostrava Ivo Štěrba.
„O návrhu na vyloučení společnosti Tameh hlasovalo více než tisíc oprávněných věřitelů, konkrétně tak učinilo více než 86 % z nich. Hlasování se zúčastnili všichni oprávnění věřitelé s výjimkou sporných věřitelů, jako je společnost Tameh Czech, spřízněných stran a věřitelů, s nimiž byl již před vyhlášením všeobecného moratoria dohodnut splátkový kalendář,“ doplnil.
Samotný počet věřitelů ani jejich podíl na počtu hlasujících ale nemusí být pro výsledek hlasování důležitý, rozhodující je jejich podíl na celkovém dluhu Liberty. A Tameh, jemuž hutní firma dluží přes dvě miliardy korun, tím drží i výrazný podíl z celkového dluhu.
„Zákon o preventivní restrukturalizaci totiž předpokládá, že toto číslo se vypočítá ze všech dotčených věřitelů, tedy ne pouze z těch, kteří aktivně hlasovali,“ vysvětlil už dříve mluvčí Tamehu.
„Jelikož Tameh jako největší věřitel Liberty Ostrava drží přes čtyřicet procent dotčených pohledávek, není výsledek přes devadesát procent matematicky možný,“ reagoval po prvních zprávách o schválení reorganizačního plánu Patrik Schober. Liberty později upřesnila počet hlasujících na 86 procent. Výsledek podle podílu na celkovém závazku ale, ani po upřesňujícím dotazu, firma nezveřejnila.
Postup bez Tamehu
Zástupci Tamehu navíc tvrdí, že Liberty Ostrava není na zvládnutí restrukturalizace dostatečně solventní. To ale Liberty popírá.
Faktem ale je, že nesplacených závazků má firma mnohem více. A informace o zpoždění sociálního pojištění to jen potvrzují.
Tameh tak nyní čeká na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, který rozhoduje o přijetí restrukturalizačního plánu. Kdy se tak stane, není zatím jasné.
A další výhrady mají zástupci Tamehu i k dění po hlasování, k němuž nebyli připuštěni.
Restrukturalizační plán Liberty totiž počítal s dvěma možnými scénáři. Podle prvního, pokud by se firma do konce dubna letošního roku dohodla s Tamehem na další spolupráci, by už na začátku července mohla začít opět fungovat odstavená vysoká pec. Ta je pro provoz huti stěžejní.
K dohodě však nedošlo. V tom případě se se zapálením vysoké pece podle plánu počítá až na začátku příštího roku. „Liberty Ostrava se nepodařilo do stanoveného termínu nalézt shodu s vedením společnosti Tameh Czech o zajišťování dodávek energií. Proto přistoupí k realizaci plánu B restrukturalizačního plánu, který s další spoluprací s Tamehem nepočítá,“ konstatoval v pátek Ivo Štěrba.
„Na základě restrukturalizačního plánu měla Liberty Ostrava jednat s Tamehem, což neprovedla, a nyní prohlašuje, že bude pokračovat v naplnění plánu ve variantě bez něj. Do doby, než rozhodne o restrukturalizaci soud, jsou veškerá prohlášení Liberty Ostrava bezpředmětná,“ reagoval Patrik Schober.
Chystaného spuštění „plánu B“ se nyní obávají i sami odboráři. Ten totiž mimo jiné znamená i odstavení zbývajících koksárenských baterií.
„Firma nyní zahájí konzultace a technologickou přípravu k možnému odstavení dvou zbývajících koksárenských baterií, což povede k dalšímu snížení nákladů o více než jeden milion eur, informoval v pátek mluvčí Liberty Ostrava Ivo Štěrba. „Smyslem není využít toho ke snižování pracovních míst. Dotčeným zaměstnancům bude nabídnuta rekvalifikace a přesunutí na jinou pozici v rámci podniku.“
I toho se ale odboráři obávají. A odstavení koksárenských baterií podle nich může mít vliv na samotný restrukturalizační program firmy.
„Pokud nebudeme spolupracovat s Tamehem a odstaví se koksárenské baterie, není restrukturalizační plán firmy reálný,“ komentoval plán Liberty Petr Slanina.
„Odstavení koksárny ze současného teplého útlumu by znamenalo, že investice do jejího zprovoznění by přišla na podobnou částku, jako by stála stavba nové,“ doplnil odborář.
Vleklé spory
Na spory mezi oběma firmami bylo „zaděláno“ už před mnoha roky. Společnosti Liberty a Tameh jsou totiž provázané ekonomicky i technologicky. Tameh, někdejší závod Energetika, byl postaven jako součást tehdejší Nové huti, nynější Liberty. Tameh huti dodával elektřinu, plyny a páry. Liberty dodávala Tamehu palivo v podobě vysokopecních a koksárenských plynů, bez nichž se provoz energetické společnosti neobejde.
Když huť vlastnila skupina ArcelorMittal, byla Energetika vyčleněna do samostatné firmy. Když se majitelem huti stala Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty, Tameh zůstal majetkem společného podniku skupiny ArcelorMittal a polského holdingu Tauron.
Liberty a Tameh se přou o ceny a placení prakticky od prodeje huti skupině Liberty.
Na sklonku loňského roku se obě firmy dostaly do problémů. Liberty totiž řešila své vlastní ekonomické problémy, ale i nesouhlas s podobou podepsané smlouvy o dodávkách tím, že několik měsíců neplatila Tamehu za dodané energie. Dluh přesáhl dvě miliardy korun.
Následovala žádost o vyhlášení moratoria vůči věřitelům, nejprve proti Tamehu, v lednu letošního roku pak vůči všem.
To už byla společnost Tameh v insolvenci. Přerušil výrobu energií, Liberty na to musela přerušit výrobu v celém závodu.
V současnosti Liberty obnovila výrobu v některých provozech, do práce chodí přibližně 1 700 lidí z necelých pěti tisíc zaměstnanců.
X X X
ORBÁN ŘEŠÍ DŮLEŽITOU SITUACI V EVROPĚ, SVĚTĚ
Kdo umí, umí. A Orbán umí skvěle
Portál Politico.eu přinesl obsáhlý a až oslavný článek na spolupráci Viktora Orbána s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Člověku je až teskno a láme jím vztek, když si tento příklad srovná s politickou idiocií našich Fialů,Vystrčilů či Pekarových, kteří se lísali k bezvýznamnému Thajwanu a kromě tupých prohlášení, že si Česko narovnalo záda a Vystrčil se prohlásil za potlesku našich ideologických protiruských a protičínských spoluobčanů Thejwancem byl jediným výsledkem této akce velké…zero (ale Vy jistě chápete, jaké pregnantnější ovšem nepochybně lehce nepoužitelný výraz bych rád použil, ač to dělám zcela výjimečně jednou za rok.
Článek v zásadě nekrátím…Není třeba… Snad jedinou osobní poznámku. Článek je z provenience této EU, která učinila z elektromobility modlu. Rozhodně si nemyslím, že spalovací motory budou zakázány, jak si Ursula nalinkovala a nedopustí to mimochodem zejména Němci.
Ovšem jako významný produkt jsou rozhodně zajímavé a Orbán bude stát v Evropě v tomto segmentu v čele.
Blízký vztah Si Ťin-pchinga a Viktora Orbána se tento týden naplno projevil, když čínský vůdce zakončil své první evropské turné po pěti letech návštěvou Maďarska
Čínský prezident Si Ťin-pching se v otevřeném dopise Maďarsku, který místy připomíná spíše milostný vzkaz než oficiální vládní dopis, zamýšlel nad přátelstvím „jemným a bohatým jako tokajské víno“.
Jakkoli je maďarské víno sladké, jeho partnerství s Čínou je mnohem výnosnější, jak politicky, tak ekonomicky – a Maďarsko se tak stává dominantním hráčem v přechodu kontinentu k elektromobilům.
Navzdory vládnutí v zemi, která je již 20 let členem Evropské unie, se maďarský premiér Viktor Orbán ztotožňuje blíže se Si Ťin-pchingem než se svými vrstevníky v bloku, často se ježí na evropskou byrokracii, odmítá její imigrační a sociální politiku a odsuzuje její kritika odklonu jeho vlády od právního státu.
„Vnímáme jeden druhého jako prioritního partnera spolupráce,“ napsal Si. „Společně jsme prošli těžkostmi a společně vzdorovali mocenské politice uprostřed nestabilních mezinárodních situací.“
Politické sblížení přináší také ekonomické výhody, protože Čína zasypává Maďarsko investicemi, zejména do elektromobilů a baterií.
Kamarádi z jízdy
Blízký vztah Xi a Orbána se naplno projevil tento týden, když čínský vůdce zakončil své první evropské turné po pěti letech návštěvou Maďarska – což je ostrý kontrast se začátkem jeho cesty v Paříži, kterou zastínilo napínavé setkání s Francouzi. Prezident Emmanuel Macron o obchodu a válce na Ukrajině.
Očekává se, že oba lídři oznámí novou čínskou továrnu na elektromobily postavenou společností Great Wall Motor (GWM) v Pécsi. Čínský gigant BYD v oblasti elektrických vozidel již prorazil ve své první evropské továrně v Szegedu, městě na jihu Maďarska poblíž hranic s čínským spojencem Srbskem, který bude vyrábět odhadem 200 000 vozů ročně.
Čínské firmy investovaly v Maďarsku 16 miliard eur, čímž se Čína stala investorem číslo 1 země, řekl ve středu Péter Szijjártó, maďarský ministr zahraničí, během akce s Chatham House.
„Na naši spolupráci s Čínou se díváme jako na obrovskou šanci a obrovskou příležitost,“ řekl.
Podle Szijjártóa se očekává, že Čína a Maďarsko podepíší více než 16 nových dohod o spolupráci pokrývajících vše od automobilů po jadernou energii. Xiho návštěva končí v pátek.
Čína vnímá Maďarsko jako spojence v době, kdy se mnoho dalších zemí EU stále více obává Pekingu, a jako výrobní centrum, které umožní jejím výrobcům automobilů obejít případná cla EU. Očekává se, že Evropská komise zveřejní výsledky svého antisubvenčního vyšetřování čínských elektrických vozidel a uvalí na vozidla nová cla již letos v létě.
Je však nepravděpodobné, že cla, která se mají pohybovat v rozmezí 15 až 30 procent, nebudou dostatečně vysoká, aby odradila čínské výrobce, zejména velké hráče jako BYD, kteří mohou díky svým robustním dodavatelským řetězcům vyrábět auta za nízkou cenu.
Očekává se, že Čína a Maďarsko podepíší více než 16 nových dohod o spolupráci zahrnující vše od automobilů po jadernou energii.
„V současné době mají v Evropě velmi vysoké marže, takže…velmi vysoké clo ve výši 30 procent by snížilo zisky, ale nestačí, že by byly zisky úplně odstraněny,“ řekla Camille Boullenois, přidružená ředitelka pro Čínu ve výzkumné firmě Rhodium Group.
Továrny BYD a GMW by mohly být online za rok nebo dva, což znamená, že jakákoli cla EU by měla omezený čas na to, aby se projevila, než automobilky nastartují výrobu v EU.
Elektrárna EV
Zútulnění Číny se vyplácí Maďarsku, které je již nyní jedním z lídrů EU ve výrobě automobilů.
„Maďarskou strategií je stát se globálním výrobním centrem elektrických baterií,“ řekla Ágnes Szunomár, výzkumná pracovnice analytické společnosti China Observers ve střední a východní Evropě.
Maďarsko zažívá záplavu investic do výrobního řetězce elektromobilů.
CATL, největší světový výrobce baterií, investoval více než 7 miliard eur do závodu na výrobu 100gigawattových baterií v Debrecínu.
„Projekt na zelené louce v Maďarsku bude obrovským skokem v globální expanzi CATL,“ řekl zakladatel společnosti Robin Zeng při oznámení transakce.
Maďarsko ve své alianci s Pekingem ustupuje regionálnímu trendu. Ostatní středoevropské země se od Číny distancují a ustupují od pekingské iniciativy 17+1 ohledně spojenectví s Moskvou ve válce na Ukrajině. Skupina se po odchodu Litvy, Lotyšska a Estonska zmenšila na 14+1 .
Co dodat? Vlastně jen stručně Viktor Orbán je nejvíce předvídavý politik v EU, správně odhaduje vývoj konfliktu na Ukrajině, že Ukrajina zvítězit nemůže a stejně tak vsadil a rozumně na nejvýznamnější ekonomickou světovou velmoc, která na rozdíl od Západu nediktuje, kdo se jak má chovat, ale její strategická pomoc je hmatatelná.
Zkrátka Kdo umí, umí. A Orbán umí skvěle. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
EXPREMIÉR PAROUBEK PROGRAM NA BYTY V ČR, JAKO NĚMECKO
Němci platí o polovinu méně, než my. Paroubek představil plán, co s bydlením
Na tiskové konferenci ČSSD pořádané v tomto týdnu volební lídr této strany pro volby do EP Jiří Paroubek vyhlásil programové záměry strany v oblasti bytové výstavby. Tyto záměry se týkají především věkové skupiny lidí mezi 25 – 35 lety, tedy lidí vesměs poprvé zakládajících rodinu a shánějících byt.
Jiří Paroubek v úvodu tiskové konference ČSSD představil analýzu současné situace mladých Čechů, pokud jde o nájemní bydlení.
Za nájemní byt 60 m2 vynaloží téměř 40 % z mediánu průměrné mzdy. Zaplatí tedy ze svého příjmu více, než ve většině zemí EU. Tedy pokud vezmeme medián mzdy této věkové skupiny u nás 46 000 Kč (je potřeba podotknout, že na tuto částku nedosahují dvě třetiny mladých lidí).
Podle poradenské a auditorské firmy Delloite činil v I. čtvrtletí průměrný nájem v ČR téměř 300 Kč za m2. Tzn., že průměrné měsíční nájemné za byt 60 m2 je téměř cca 18 000 Kč. A existují samozřejmě rozdíly podle lokalit. V Praze je výše nájmu na m2 cca 500 Kč a v Brně cca 400 Kč za m2.
Čistá mzda mladých bezdětných lidí se v Česku pohybuje v průměru kolem 36 000 Kč. Z toho plyne, že mladí lidé zaplatí za bydlení polovinu svého čistého příjmu.
Pro srovnání ČSSD uvádí, že v sousedním Německu je medián mzdy u mladých lidí 102 000 Kč měsíčně. A za byt 70 m2 bez poplatků zaplatí téměř 600 eur, tj. asi 15 000 korun. Za poplatky pak mohou mladí Němci zaplatit dalších cca 200 eur, tedy asi 5000 korun.
Z toho plyne, že mladí Němci zaplatí za nájemné pětinu svého hrubého příjmu. Tedy o polovinu méně než mladí Češi.
V Rakousku je situace obdobná. Medián mzdy mladých Rakušanů činí cca 90 000 Kč, je tedy nižší nežli v Německu. Průměrné nájemné ke konci roku 2023 činilo 634 eur, tedy 15 850 Kč. Z hrubého příjmu tak mladí Rakušané zaplatí za bydlení cca 18 %.
Podívejme se na situaci ve Francii. Tam je medián mzdy u mladých lidí 77 700 Kč a nájemné bez poplatků u nevybavených bytů dosahuje necelých 17 000 Kč. V Paříži jsou pochopitelně ceny nájemného podstatně vyšší nežli v ostatní Francii.
To ovšem neznamená, že je to všude tak jako v uvedených třech zemích západní Evropy. Tedy, že mladí lidé zaplatí vesměs pětinu svého průměrného příjmu za nájemné, zopakoval Jiří Paroubek.
V prvním případě, tedy u soukromé výstavby prvního bydlení mladých lidí, navrhuje ČSSD, aby těmto občanům stát poskytoval bezúročné úvěry do 2 milionů Kč se splatností na 20 let. Z těchto úvěrů by bylo pořízeno první bydlení rodiny, ať už výstavbou nového domu, či bytu anebo rekonstrukcí již existujícího bytu. Úvěry může poskytovat buď státní instituce – Národní rozvojová banka (NRB) anebo na základě smlouvy uzavřené s NRB běžné komerční banky v rámci nabídky vějíře možností financování bytové výstavby, jenž poskytují. Přitom záruka úvěru by se uskutečnila nemovitostí, jež je financována z úvěru.
Zdrojem financování by byl Evropský fond obnovy anebo obecně evropské fondy, ze kterých by byla poskytována dotace Národní rozvojové bance. V prvních, řekněme, 6 – 8 letech, by byla potřeba dotace NRB v rozsahu 5 – 8 mld. ročně. Ze splátek úvěrů by se postupně vytvářel fond pro financování výstavby bytů v dalších letech a po nějakých 8 – 10 letech by byly zdrojem financování bytové výstavby v rámci tohoto programu již jen splátky úvěrů.
Okruh příjemců by tvořili lidé do 35 let, z nichž alespoň jeden by byl občanem ČR.
Při narození dítěte, které se narodí v době platnosti smlouvy, by se rodině snížil závazek poskytovateli úvěru, např. o 50 tisíc Kč za jedno dítě.
Příjemci úvěru by se stali občané, jejichž roční rodinný příjem nepřesáhne např. dvojnásobek ročního průměrného příjmu, poskytnutého v roce podání žádosti o úvěr.
Tuto výši příjmů lze podle Paroubka doladit podle toho, jaká bude v příštích letech dolní mez požadavků hypotéčních bank na financování bydlení prostřednictvím hypoték.
Druhou možností, v tomto případě k výstavbě nájemních bytů, a tato možnost je podle Paroubka prakticky okamžitě dosažitelná, je zákon, který by umožnil financování výstavby komunálních bytů.
Návrh tohoto zákona je již na světě přes tři roky. Byl zpracován odborníky ČSSD a korigován ministerstvem pro místní rozvoj. Tento návrh zákona skončil po 2. čtení ve sněmovně v roce 2021 po volbách do sněmovny ve sněmovním archivu. Návrh zákona je podle Paroubka zpracován na základě britských a rakouských zkušeností. Podstata návrhu spočívá v tom, že neziskové subjekty, např. společnosti, ale i družstva, která existují a spolupracují s obcemi, získají od obcí zdarma pozemky určené pro bytovou výstavbu. Tyto neziskové subjekty si vezmou od komerčních bank úvěry na výstavbu komunálních bytů, např. s dobou splatnosti 20 let. Přičemž anuita takového úvěru bude splácena z přijatého nájemného.
Jediným možným výdajem ze státního rozpočtu by mohly být případné dotace na úroky z úvěru, s nimiž ovšem zatím návrh zákona nepočítá. Ale zdá se to jako rozumná cesta ke zlevnění úvěrů lidem na pořízení jejich komunálního bytu.
Návrh zákona je možné bez větších úprav z archivu sněmovny vzít a uvést do života. Ze zákona neplynou podle Paroubka větší nároky na financování ze strany státu. Vlastně, v případě, že nebudou poskytovány dotace na úroky z úvěrů neziskovým společnostem splácejícím anuitní splátky, nebyly by nároky na státní rozpočet vlastně žádné.
Ve výhodě by zde byly obce, které mají k dispozici pozemky územním plánem určené k bytové výstavbě. Dále obce, které mají dokonce i připravenou projektovou dokumentaci k výstavbě bytových domů.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových by obcím, které o to požádají, převedl všechny pozemky určené územním plánem pro bytovou výstavbu.
Podobným způsobem, jak to navrhla ČSSD, se v Anglii každoročně staví desítky tisíc komunálních bytů. Podle názoru ČSSD se takto může v republice každoročně postavit deset tisíc komunálních bytů pro potřeby obcí. A obce by s těmito byty samozřejmě mohly disponovat pro své občany.
X X X
Erdoğan: Netanjahu dosáhl úrovně genocidních metod Hitlera
Bezprecedentním obviněním dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zaútočil na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, když prohlásil, že dosáhl úrovně genocidních metod Adolfa Hitlera.
„Můžete se podívat na to, co Izrael v průběhu měsíců přinesl lidem v Pásmu Gazy, a považovat za oprávněné, aby Izrael pod různými záminkami bombardoval nemocnice, zabíjel děti, utlačoval civilisty a odsuzoval nevinné lidi k hladu, žízni a nedostatku léků? Co dělal Hitler v minulosti? Pronásledoval a zabíjel lidi v koncentračních táborech,“ řekl Erdoğan v rozhovoru pro řecké politické a finanční noviny Kathimerini.
„Neproměnila se Gaza ve vězení pod širým nebem nejen po 7. říjnu 2023, ale i před lety? Nebyli tam lidé po léta uvězněni s omezenými zdroji, skoro jako v koncentračním táboře? Kdo je zodpovědný za nejbrutálnější a nejsystematičtější masové vraždy v pásmu Gazy po 7. říjnu?,” pokračoval v obviněních. Hovoříme o tom, že Izrael útočí na sanitky, naráží na distribuční místa potravin a zahajuje palbu na konvoje s pomocí, konstatoval turecký prezident s tím, že Izrael pokračuje v bezohledném porušování rezolucí OSN, mezinárodního práva a lidských práv.
Turecký vůdce zdůraznil, že palestinský odpor by nebyl nutný, pokud by existoval „suverénní, nezávislý, geograficky integrovaný stát Palestina v hranicích z roku 1967 s hlavním městem ve východním Jeruzalémě“. Recep Tayyip Erdoğan uvádí, že Hamas prohlásil, že pokud k tomu dojde, rozpustí své ozbrojené křídlo a zůstane politickou stranou. „Řešení dvou států je účinným způsobem, jak zajistit trvalý a udržitelný mír,“ řekl turecký prezident s tím, že Hamás souhlasil s dohodou o příměří, ale Izrael „nechce“ příměří, protože chce „obsadit území“. z celého pásma Gazy“, server vasevec.cz
X X X
Desetiletí zástupné války
Američtí investigativní novináři vracejí realitu do vyprávění o Ukrajině
Až na spory v Kongresu o 61 miliard dolarů vojenské pomoci Ukrajině, uvedený konflikt na druhé straně světa ani před volbami v USA prakticky nikoho nezajímá. Dokonce i tak pronikavý politický komentátor jako je Fareed Zakaria radí v CNN prezidentu Joe Bidenovi, jak zachránit kandidaturu, jen pokud jde o Gazu (příměří, uznání práv Palestinců, obnova diplomatických vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií). O Ukrajině ani slovo.
Jenže tohle právě nejspíš končí. Ono totiž nejde jen o válku, na kterou si možná Američané zvykli jako na nezbytnou součást každodenní zahraniční politiky. Je tam také téma podvodných vnitropolitických útoků a korupce, která se týká nejvyšších míst v USA. Dokud se o tom psalo jen v alternativních médiích nebo jen v opozičním tisku, byla to senzace, která zaburácí a vyšumí. Ten řekl to, ale ten zas tohle. Nesmíte všemu věřit. Jenže teď se toho ujali jedni z nejlepších novinářů v zemi a začíná kvasit něco podobného případu Watergate.
Pro ty mladší: Jde o případ z roku 1972, kdy investigativní novináři z Washington Post odhalili utajený pokus republikánských agentů odposlouchávat před volbami demokratickou opozici. Nenechali se zastrašit, a nakonec se dopracovali k lavině obvinění republikánského prezidenta Richarda Nixona, která ho roku 1974 přinutila k odstoupení z funkce. Teď se třese židle pod prezidentem Joe Bidenem.
Proměnou Ukrajiny v zemi plně podřízenou americkému vlivu, korupci rodiny Joe Bidena z let, kdy byl viceprezidentem, a pokusem to zastřít útokem na tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa se věnují v obsáhlých reportážích Aaron Maté a Paul Sperry na stránkách serveru RealClear Investigations.
Abychom redakci představili: Je to jedna ze 14 redakcí skupiny RealClear Media Group, známé jak touto investigativou, tak nejobsáhlejším výběrem zpráv a průzkumů veřejného mínění pod hlavičkou RealClear Politics. Jde nejspíš o nejvlivnější digitální médium v USA, ve kterém najdete příspěvky ze všech politických skupin, takříkajíc od Boltona až po Sanderse.
Jen velká média si mohou dovolit investigaci, ostatní si na ni smějí jenom hrát. A jen opravdu nezávislá orientovaná média si mohou vybírat témata podle naléhavosti, ne podle okamžité politické potřeby. V posledních týdnech se tam objevily dva závažné příspěvky. O tom, co přineslo 10 let vměšování USA do Ukrajiny (nejde o demokracii), napsal 30. dubna Aaron Maté.
A o zneužití procedury impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa k zastření obchodních zájmů rodiny tehdejšího viceprezidenta Joe Bidena napsal 17. dubna Paul Sperry.
O řadě těchto zjištění jsem často psali z jiných zdrojů, avšak nyní jsou doložena také velice kvalitními svědectvími z vnitřního kruhu, osob, které u toho opravdu byli. A podstatné je, že tým slibuje pokračování. Může být usnadněno vyšetřováním stejné věci ve výborech republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů, kde to však komplikuje skutečnost, že předseda sněmovny Johnson se stal v uplynulém týdnu plně závislým na hlasech demokratické opozice, bez kterých by přišel o funkci.
Výsledky dosavadních zjištění RealClear Investigations ve věci Ukrajiny a Bidenových nyní shrnuje kolega autorů J. Peder Zane.
Nabízím ho s nepatrným krácením:
Zatímco prezident Biden a mnozí další představitelé obou stran vydávají Ukrajinu za baštu demokracie a maják svobody, Maté a Sperry odhalují, jak desetiletí antidemokratického vměšování Bidena a dalších amerických představitelů dovedlo tuto zemi na pokraj zkázy a zároveň zkorumpovalo americkou domácí politiku.
Jejich reportáže ukazují, že Ukrajina není nezávislou demokracií, ale klientským státem Ameriky, která ji uvrhla do stále hlubšího konfliktu s Ruskem. Neomlouvá nezákonnou a vražednou invazi Vladimira Putina na Ukrajinu v roce 2022, ale ukazuje masivní eskalaci desetileté zástupné války, kterou obě mocnosti vedou na území jiného státu.
Matéův článek z 30. dubna začíná rokem 2013. Tehdy prosakovalo povstání známé jako hnutí Majdan, které se postavilo proti notoricky zkorumpovanému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, jenž otálel s podpisem obchodní smlouvy s Evropskou unií, protože si nechtěl znepřátelit Rusko.
Hnutí Majdan bylo brzy kooptováno ultranacionalistickými skupinami, z nichž někteří členové „otevřeně nosili nacistické znaky“. Mnozí američtí představitelé, včetně tehdejšího viceprezidenta Bidena, v něm však viděli příležitost, jak vytrhnout Ukrajinu z vlivu Ruska a podkopat Putina.
Vysoce postavení američtí představitelé – včetně vysoké úřednice ministerstva zahraničí Victorie Nulandové a velvyslance USA Geoffreyho Pyatta – aktivně radili hnutí, které v roce 2014 provedlo státní převrat a vtrhlo do ukrajinského parlamentu. Titíž američtí představitelé se podíleli i na jmenování nové vlády.
Putin okamžitě podnikl kroky proti rostoucímu americkému vlivu na svých hranicích. Jen několik dní po převratu Rusko napadlo a záhy anektovalo Krym. Rusofilní Ukrajinci ve východním Donbasu následovali jeho příkladu.
Zatímco Putin veřejně řekl donbaským silám, aby hledaly diplomatické řešení svých nároků, američtí představitelé včetně tehdejšího ředitele CIA Johna Brennana tlačili novou ukrajinskou vládu k ozbrojenému konfliktu. Jak napsal Maté, Ukrajina se poté „zvrhla v plnohodnotnou občanskou válku. V následném konfliktu byly zabity tisíce lidí a miliony byly vysídleny“.
Zatímco Putin vydával hrozby, které nakonec přerostly ve válku, Spojené státy zpřísnily svou kontrolu nad Ukrajinou. Američtí představitelé, včetně Bidena, prověřovali jmenování a propouštění v Kyjevě a podle Matéa „formovali personální obsazení a politiku následujících ukrajinských vlád, přičemž prostřednictvím CIA a NATO rozšiřovali svou vojenskou a zpravodajskou přítomnost na Ukrajině“.
Sperryho článek ze 17. dubna mění naše chápání jednoho z nejznámějších a nejdůslednějších příkladů amerického vměšování – Bidenovy hrozby z prosince 2015, že zadrží pomoc ve výši 1 miliardy dolarů, pokud Ukrajina nepropustí svého nejvyššího prokurátora Viktora Šokina. Dlouho bylo známo, že Šokin zahájil několik vyšetřování Burisma Holdings, korupcí prolezlého energetického gigantu, který platil Bidenovu synovi Hunterovi miliony dolarů. Poté, co byl Šokin propuštěn, tato vyšetřování skončila.
Poté, co toto quid pro quo vyšlo najevo, Obamova administrativa prohlásila, že Biden pouze plní politická přání naší vlády a jejích evropských spojenců. Ze Sperryho zpráv však vyplývá, že Spojené státy v měsících před Bidenovou hrozbou žádné takové obavy ohledně Šokina neměly: „V memorandu z 1. října 2015, které shrnuje doporučení Meziagenturního výboru pro politiku na Ukrajině, se uvádí: ‚Ukrajina dosáhla dostatečného pokroku v programu [protikorupčních] reforem, aby to ospravedlnilo třetí [úvěrovou] záruku‘.“
Sperry také uvádí, že jeden z Bidenových poradců byl v té době postupem svého šéfa obzvláště překvapen – Eric Ciaramella. Dne 21. ledna 2016 poslal velvyslanec Pyatt e-mailem Ciaramellovi a dalším poradcům Bílého domu článek z ukrajinského tisku – „Americká úvěrová záruka podmíněna Šokinovým odvoláním“.
„Jejda,“ odpověděl Ciaramella. „Nevzpomínám si, že by se to [propuštění] objevilo na našem setkání s nimi,“ řekl s odkazem na dřívější schůzku v Bílém domě, kterou pořádal s nejvyššími ukrajinskými státními zástupci.
Zákulisí, které Sperry vynesl na světlo, nabude nového významu o tři roky později, kdy Ciaramella vyvolal první impeachment Donalda Trumpa stížností na to, že se prezident údajně snažil podmínit pomoc Ukrajině oznámením, že se v této zemi zabývá korupcí Bidenovy rodiny – a také dobře zdokumentovanými snahami Ukrajiny zasahovat do voleb v roce 2016 na podporu Hillary Clintonové.
Sperryho reportáž naznačuje, že Trumpův impeachment byl součástí snahy zakrýt Bidenovu snahu chránit svou rodinu před zákonem. Tato strategie by možná fungovala, nebýt podivné hříčky osudu, kdy se na povrch dostal notebook Huntera Bidena zanechaný v opravně v Delaware, který podrobně popisuje obchodování s vlivem jeho rodiny na vysoké úrovni.
Stejně jako Ukrajina – středně velká země na druhém konci světa – sehrála klíčovou roli v našich volbách v letech 2016 a 2020, slibuje totéž i v roce 2024. Na první pohled se její významnost zdá být úžasná. Maté a Sperry nám mnohem podrobněji, než jsem zde shrnul, pomáhají pochopit proč.
Jejich depeše nejsou zdaleka posledním slovem. Budoucí reportáže budou nacházet dosud neobjevená fakta a poskytnou, jak lze doufat, jasný smysl minulosti, která se stává historií.
Jak píše Maté, „při tvrzení, že brání Ukrajinu před ruským vlivem, byla Ukrajina podřízena americkému vlivu“ za nevyčíslitelnou cenu.
Americká podpora Ukrajiny může být nutnou obranou proti Putinově agresi. Je však také recidivou naší dlouhé a dnes již do značné míry zavržené historie podpory změn režimů ze zdánlivě ušlechtilých důvodů ve vzdálených koutech světa, jako je Guatemala, Írán, Jižní Vietnam, Chile a další místa.
Úkolem novinářů není toto napětí řešit, ale – jak to udělali Maté a Sperry – podrobně ho popsat bez obav a přízně, aby to mohli udělat i jiní. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
Katalánské parlamentní volby vyhráli socialisté, vláda separatistů může skončit
Ve volbách do regionálního parlamentu v Katalánsku po sečtení více než 94 procent hlasů vedou socialisté blízcí vládě v Madridu, separatisté skončili druzí. Žádná ze stran však nemá většinu potřebnou k sestavení jednobarevné vlády. Strana katalánských socialistů (PSC) má podle dílčích výsledků ve 135členném parlamentu 42 křesel. Výsledky naznačují, že by mohla skončit vláda separatistů.
Strana katalánských socialistů (PSC), kterou vede někdejší španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa a která je sesterskou stranou socialistů španělského premiéra Pedra Sáncheze, má podle dílčích výsledků ve 135členném parlamentu 42 křesel.
Podle agentury AP výsledky naznačují, že by mohla skončit více než desetiletá vláda separatistů v tomto autonomním regionu na severovýchodě Španělska. Čtyři separatistické strany podle téměř konečných výsledků získaly 62 křesel, což nedosahuje na potřebnou většinu 68.
Separatistická strana Společně pro Katalánsko (Junts) bývalého regionálního premiéra Carlese Puigdemonta, jenž v roce 2017 uspořádal neústavní referendum o nezávislosti Katalánska a pak utekl před španělskou justicí do Belgie, podle dílčích výsledků skončila druhá se 35 křesly.
Katalánští občané volili v parlamentních volbách. Šéf socialistů Salvador Illa (úplně vlevo) sleduje sčítání hlasů. (12. května 2024)
Republikánská levice Katalánska (ERC), jež vládne v Katalánsku od předchozích voleb z února 2021, si podle zatím neúplných výsledků zajistila 20 křesel. ERC byla nejprve v koalici se stranou Junts, pak sama. Junts prosazuje radikálnější postup v separatistických snahách.
Socialisté byli považováni za favority letošních voleb a podle dílčích výsledků si nakonec vedli lépe, než předpovídaly odhady. Pořadí, v němž strany podle dílčích výsledků skončily, však odhadům po uzavření volebních místností odpovídá. Zároveň si socialisté značně polepšili od minulých voleb, kdy získali 33 křesel.
Vzhledem k tomu, že žádná strana nezískala většinu potřebnou k sestavení jednobarevné vlády, lze očekávat, že socialisté budou v následujících dnech a možná týdnech jednat o sestavení koalice. Vyloučeno podle AP není ani konání nových voleb v případě neúspěšných jednání.
X X X
Fotbalisté pražské Dukly se vrací do nejvyšší soutěže, dvě kola před koncem ligy slaví přímý postup
Fotbalisté pražské Dukly v 28. kole druhé ligy porazili doma po obratu Prostějov 3:2 a s předstihem si zajistili návrat do první ligy, v níž hráli naposledy v sezoně 2018/19. Dejvický celek díky vítězství získal dvě kola před koncem jistotu prvenství ve druhé lize.
Dukla jako jediná postoupila mezi elitu přímo. Týmy na druhém a třetím místě se utkají s dvěma prvoligovými mužstvy v baráži hrané na dva zápasy na přelomu května a června. V ní se představí třetí Vyškov a čtvrté Táborsko.
Na druhé příčce v tabulce je Olomouc B, která kvůli účasti A-mužstva Sigmy v lize mezi elitu projít nemůže.
X X X
FILIP SALAČ V LE MANS: SKVĚLÁ KVALIFIKACE, SMOLNÁ SRÁŽKA S ARENASEM A 12. MÍSTO SE ZRANĚNÝM ZÁPĚSTÍM
Na legendárním okruhu v Le Mans se konal pátý podnik seriálu mistrovství světa silničních motocyklů. Už v tréninkových jízdách padaly traťové rekordy ve všech třídách, a také v kategorii Moto2 bylo opět velmi těsno. Filip Salač rozjel víkend dobrými časy, postoupil rovnou do hlavní kvalifikace, ve které obsadil devátou pozici. V dojezdovém kole ale došlo ke střetu s Albertem Arenasem, po kterém Filip upadl a musel s poraněným zápěstím do medical centra. Závod odjel s velkými bolestmi a šachovnicovou vlajku protnul na 12. místě.
Francouzský okruh byl od čtvrtka v obležení fanoušků, atmosféra v diváckých zónách připomínala jednu velkou párty. A návštěvnost byla rekordní, na Velkou cenu Francie přijelo bezmála 300 000 diváků. Slavný okruh Le Mans je Filipovou oblíbenou tratí, v minulém roce tady v kategorii Moto2 obsadil druhé místo. A že to na třetím nejkratším okruhu šampionátu umí, dokazoval jezdec týmu ELF Marc VDS Racing Team už od pátečních tréninků.
„Cítil jsem se celkem sebejistě, pátek byl dobrý i přes menší technický problém v prvním tréninku. Ve druhém jsme použili měkčí pneumatiky, pak jsem v ataku na rychlé kolo spadl poměrně ve velké rychlosti. Motorka naštěstí neutrpěla větší poškození, mechanici mě ještě stihli vrátit na trať a podařilo se mi zajet alespoň poslední postupové místo. Byl jsem si ale jistý, že v sobotu ještě zrychlím,“ zhodnotil páteční program ve Francii Filip Salač #12.
V úvodním sobotním tréninku potvrdil Filip přímý postup do Q2 sedmým nejrychlejším časem, v hlavní části kvalifikace pak skončil jako devátý, se ztrátou +0,616 na vedoucího jezdce. V dojezdovém kole se však střetl s Albertem Arenasem a i když to bylo v malé rychlosti, nepříjemně si poranil zápěstí pravé ruky.
„Kolo od kola jsem se zlepšoval a také můj pocit z motorky byl dobrý. Na kvalifikaci se oteplilo a pneumatiky trochu víc klouzaly. Nakonec jsem se vešel do první desítky, takže až do té chvíle probíhalo všechno v pohodě. Pak přišel smolný kontakt s Arenasem, po kterém jsem spadl na pravou ruku a pravděpodobně si naštípnul kost,“ popsal sobotní den Filip Salač #12.
Do závodu náš jezdec se svolením lékařů nastoupil, ale zraněné zápěstí o sobě dalo vědět už v zaváděcím kole. Filip dokázal odjet celý závod, většinu času se držel na 11. pozici, v samotném závěru ho přeskočil Jeremy Alcoba.
„Bylo to těžkých dvaadvacet kol. Už v posledních zatáčkách zaváděcího okruhu se zápěstí nepříjemně ozvalo. Start do závodu byl dobrý, ale pak se bolest začala rychle stupňovat. Posledních pět kol už to nešlo vydržet a nebyl jsem daleko od zajetí do boxu. Ale chtěl jsem za každou cenu dojet, takže se ziskem čtyř bodů jsem spokojený. Je to každopádně lepší než nula. Moc děkuji mechanikům, fanouškům a celému týmu. V neposlední řadě také lékařům. Teď je čas na krátký odpočinek, doufám, že se dám rychle dohromady,“ komentoval náročný den Filip Salač #12. Závod kategorie Moto2 vyhrál Sergio Garcia před Ai Ogurou a Alonso Lopezem. Filip Salač je s deseti body na 17. místě průběžného pořadí. Jan Koudelka