Na Trumpově mítinku se ozvaly výstřely, prezidentský kandidát byl evakuován. Prezidentského kandidáta zranili, na jeho uchu byla krev. Exprezident je nyní dle zdrojů v pořádku. Střelec a jeden návštěvník akce jsou po smrti. Na sobotním předvolebním mítinku republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa v Pensylvánii bylo slyšet několik výstřelů. Podle agentury Reuters video z události ukazuje, že exprezidenta hrozícího pěstí z místa odvážel vůz tajné služby Spojených států (USSS). Na Trumpově pravém uchu se objevila krev, nyní je v bezpečí. Dva lidé – střelec a jeden návštěvník akce – zemřeli, řekl agentuře AP okresní prokurátor.

Zdálo se, že Trump při projevu spadl na zem. V tu chvíli ho okamžitě obklíčila ozbrojená ochranka, prezidentský kandidát byl na zemi asi minutu, uvádí agentura Sky News. Poté se zvedl a pohrozil pěstí do vzduchu. Na nedaleké střeše byli podle agentur vidět ostřelovači. Trump byl poté odvezen a policie začala zábavní park, v němž se akce konala, záhy vyklízet.

Osoba, která byla považována za střelce, je po smrti. Následkem střelby zemřel i jeden z přítomných členů publika, uvedl okresní prokurátor pro AP.

Mluvčí Donalda Trumpa Steven Cheung řekl, že bývalý prezident je v pořádku. „Prezident Trump děkuje všem záchranným složkám za jejich rychlou akci a pohotovost během tohoto ohavného činu. Je v pořádku a na kontrole v místním zdravotnickém zařízení. Další podrobnosti přineseme,“ uvedl Cheung v prohlášení.

Bílý dům uvedl, že první informace o incidentu už dostal i prezident Joe Biden, který je Trumpovým volebním vyzyvatelem.

Hrozivý incident okomentoval i nezávislý prezidentský kandidát Robert F. Kennedy, který volá po jednotě. „Nyní je čas, aby každý Američan, který miluje naši zemi, ustoupil od rozdělení, zřekl se veškerého násilí a spojil se v modlitbě za prezidenta Trumpa a jeho rodinu,“ uvedl v příspěvku na síti X.

X X X

Na sobotním předvolebním mítinku republikánského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa ve městě Butler ve státě Pensylvánie bylo slyšet několik výstřelů. Video z události ukazuje, že exprezidenta hrozícího pěstí a s uchem a tváří od krve odvedla ochranka do svého vozu.

Trump je po incidentu v bezpečí, řekl podle televize CNN mluvčí Tajné služby Spojených států (USSS) Anthony Guglielmi. Trumpův mluvčí Steven Cheung řekl, že bývalý prezident je v pořádku a podrobil se lékařské kontrole.

Trumpa hned po výstřelech obklopili osobní strážci a odvedli ho z pódia, z něhož se chystal pronést projev. Na nedaleké střeše byli podle agentur vidět ostřelovači. Trump byl odvezen a policie začala zábavní park, v němž se akce konala, záhy vyklízet.

Exprezident Trump je po incidentu v bezpečí, uvedl šéf USSS, která má na starosti ochranu politiků. „Tajná služba zavedla ochranná opatření a bývalý prezident je v bezpečí,“ potvrdil Guglielmi a dodal, že incident je vyšetřován.

Trumpův mluvčí Cheung uvedl, že exprezident je v pořádku. „Prezident Trump děkuje pořádkovým složkám a prvním zasahujícím za jejich rychlé kroky během tohoto odporného činu. Je v pořádku a je na prohlídce v místním lékařském zařízení,“ dodal mluvčí.

Bílý dům uvedl, že první informace o incidentu už dostal i prezident Joe Biden, který je Trumpovým volebním vyzyvatelem.

X XX

Biden zmařil poslední příležitost, Trumpova hvězda stále jasnější

Současné názory vedení Demokratické strany nebo NATO skočí v archivech pod vrstvami prachu, protože Biden potvrdil své slabiny. Volby vyhraje Trump a jeho odpor proti válce na Ukrajině.

Prezident Joe Biden pohořel v pokusu obnovit svoji pověst rozhodného světového vůdce, který se musí vrátit do hry i ve druhém termínu, pokud nemá země i okolní svět upadnout do chaosu. Znovu byl dokonale nasvícen na washingtonském summitu NATO, který měl být tou nejlepší příležitostí k reparátu po propadu v předchozí televizní debatě s Donaldem Trumpem.

Měl to být rozdíl proti zmatku a nudě na CNN, kterou vydrželi dokoukat do konce jen nejotrlejší komentátoři. Jsou za to taky bohatě placeni. Další týden soustředěné pozornosti médií byl divácky vděčnější. Bohužel nikoliv ve prospěch Bidenovy kampaně. Vrcholem bylo, když Joe Biden řekl, že má za viceprezidenta Donalda Trumpa. A že by si ho nevybral, kdyby neměl na to vést zemi…

Pak se v tom nějak zorientoval a vzpomněl si na Kamalu Harrisovou, ale to už bylo jedno. Na tvrzení Bidenova štábu, že prezident má nadále podporu vedení Demokratické strany, zaznívají suché reakce, že ve volbách záleží i na názoru voličů. A v Americe taky dárců volebních fondů, kteří Bidenovi rychle zavírají kohout.

Navíc i samo vedení Národního výboru Demokratické strany sonduje, zda by se proti Trumpovi nechytila viceprezidentka Harrisová. Mezitím do Bílého domu míří jedna delegace kongresmanů za druhou a domlouvají šéfovi, aby uvážil, zda jeho zatvrzelé setrvávání ve funkci neohrožuje taky spousty poslanců a senátorů, a vlastně stranu jako celek.

Reparát tedy dopadl pro prezidenta Bidena katastrofálně. A co horšího, v následujících dnech se pozornost přesune k Donaldu Trumpovi. V pondělí začíná ve Millwaukee na břehu jezera Michigan republikánský nominační sjezd, na kterém bude zadarmo zářit bývalý prezident, zatímco Biden mu bude moci čelit jen drahými televizními reklamami, na které bude stále méně peněz.

Další televize zadarmo čeká Bidena až v září, kdy se otevře trestní soud se synem Hunterem kvůli daňovým únikům z příjmů na Ukrajině a v Číně, které tak či onak mířily i do širší rodiny Joe Bidena. Když to shrneme, zdá se, že už máme po volbách, i když do listopadu je ještě daleko.

O Trumpovi bude v Millwaukee jasno, a tak jako hlavní zpráva z konference vzejde jméno kandidáta na viceprezidenta, kterým nejspíš bude další rozhodný odpůrce války na Ukrajině, senátor J. D. Vance ze státu Ohio. Je také představitelem republíkánského křídla, které požaduje větší podporu rozvoje domácího průmyslu, i prostřednictvím průmyslové politiky a ochrany domácího trhu.

Pomalu bychom se tedy měli zajímat o to, co Trump chystá. Trochu napoví fakt, že podle agentury Bloomberg přispěl republikánskému kandidátovi do volebního fondu Elon Musk, a to „podstatnou částkou“. Víc se vyšťárat nepodařilo. Vzpomeňme si na Trumpovu rozhodnou obranu spalovacích motorů, zatímco Musk je nejefektivnějším prorokem elektromobility. Jeden z těch dvou se nejspíš změnil, a kdo uhodne který, má právo na chladivou hladinku v nejbližším výčepu. Já už jsem si jednu dal.

Oni ti Republikáni vůbec nejsou tím, co bývali, a pokud to vynese nahoru senátora J. D. Vance, jen se potvrdí tento trend. Všímá si toho i Wall Street Journal, takže to bude vážné. Cituje prezidenta Heritage Foundation, někdejšího ideového centra absolutních trhovců, který změnil názor: „Podívejte se na libertariány, kteří pomáhali Ronaldu Reaganovi zachraňovat ekonomiku, a pak propadli hyperindividualismu, materialismu a globalismu, až nakonec zmizeli v politické bezvýznamnosti.“

Politická bezvýznamnost je to poslední, co by si Republikáni přáli, a tak si víc všímají protestů z někdejších výrobních center, která zanikla pod tlakem globální konkurence. Trump to zkoušel řešit jenom pomocí cel vůči Číně, Mexiku nebo EU, ale vlastní ekonomický program neměl. To vytvořilo prostor pro další osobnosti strany jako je třeba floridský guvernér Marco Rubio.

V památné řeči z roku 2019 Rubio tlačil na svou „starou velkou stranu“ („GOP“), aby se více věnovala pracovním vztahům místo pouhé bezhlavé podpory byznysu. Kritizoval prospěchářský výkup vlastních akcií, který snižuje investiční potenciál společností a podpořil prorodinná opatření, jako šířeji pojaté daňové slevy na děti. Mluvil dokonce i o potřebě průmyslové politiky.

Uvedenému ideovému obratu části GOP se začal roku 2020 věnovat think-tank American Compass, který ted působí jako protiváha snižovačů daní z Tax Reform a Club for Growth. Jde o zásadní změnu myšlení:

„Obrovský problém libertariánského modelu spočívá v tom, že považují volný trh za konečný cíl a my nemáme právo si klást otázky, zda z toho vzejde nějaký společenský prospěch. Užitečnější je začít stanovením cíle, kterým je lidský rozvoj,“ říká zakladatel tohoto nového kompasu Oren Cass.

Jádrem nového myšlenkového směru je podle WSJ uznání faktu, že výroba je podstatná pro vyrovnaný růst a národní bezpečnost. Zatímco zastánci „ekonomiky nabídkové strany“ (vše pro snížení nákladů a uvolnění trhu) odmítají cla jako formu daně (s výjimkou cel na čínské zboží), Cass je považuje za důležitá pro rozvoj domácí výroby. „To, co se dříve vyrábělo ve Spojených státech, se teď dělá jinde výměnou za cenné papírky,“ shrnuje Cass a dodává: „Zmatené názory na cla mají jen ti, kdo si myslí, že výroba není důležitá.“

Národní konzervativci, jak je tento názorový směr v GOP označován, zpochybňují vedle volného trhu i přehnané nadbíhání korporacím. Neznamená to, že jsou proti podnikání, ale stát by měl využít všech zákonných možností, antitrustovým zákonem počínaje.

V tom nacházejí shodu i s některými Demokraty. Například republikánský senátor J. D. Vance ocenil práci Liny Khanové, předsedkyně federální komise pro obchod, za postup proti slučování společností a velkým technologickým firmám. Republikánský senátor Tom Cotton se spojil s demokratickým kolegou Sherrodem Brownem při prosazování cel na mexickou ocel. Uvedený obrat v ekonomickém myšlení podle WSJ znamená, že ani Trumpovo snížení daní z roku 2017, které vyprší v příštím roce, není ničím nedotknutelným.

Jenže kolem Trumpa se točí i druhá strana, která považuje národní konzervatismus za nebezpečný a ochranářství nebo dokonce rozdělení obřích technologických společností za čiré bláznovství. Pokusy obnovit výrobu označují za propadání romantické představě minulosti. Co byste chtěli, když střední třída soustavně bohatne?

Jenže USA nejsou jen střední třída. Pokud by se posunul na žebříčku moci J. D. Vance, byla by to známka posílení křídla národních konzervativců. Rozhodnutí má padnout hned v pondělí, buď na nominační konferenci, nebo krátce předtím. Podobně by to dopadlo, kdyby měl být vybrán Marco Rubio. Na seznamu kandidátů je ještě senátor Tim Scott a guvernér Severní Dakoty Doug Burghum.

Podle některých zpráv byl Vance zařazen na seznam řečníků tak, aby vystoupil těsně před ohlášením výběru kandidáta na viceprezidenta. Trump teď říká, že logistika konference je natolik složitá, že neví, zda své přání protlačí. To je prostě on, vždycky je to napínavé.

Je to rozdíl třeba proti washingtonskému summitu NATO, kde se zdálo být všechno jasné a dlouhodobě jisté. Připomínalo to události dávno minulé, kdy jsme kráčeli bok po boku s přítelem nejvěrnějším a nikdy jinak. Ukrajina má být neodvratně členem NATO – ledaže by Trump celé NATO zrušil a všechno bylo jinak. Stavět budoucnost na heslech je ošidné. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

  Oslabený Macron se na summitu NATO drží při zemi

J.V. Poctivě přiznávám, že tvrdím, že dnešní Západ a tedy i Evropa potřebuje rebely ať už jsou na levo či pravo, kteří rozdrtí současný nebezpečný mainstream, který ničí evropskou ekonomiku a zároveň přímo či nepřímo vede k možné 3.světové válce. Proto by se mi klidně líbilo, kdyby se chytli za ruce levicový bouřlivý Mélenchom s pravicovou Le Penovou, případně s jejím nástupcem Jordanem Bardellou.

Pokládám za hlavního nepřítele Emanuela Macrona, který doufám se nevzpamatuje, neboť je to v zájmu návratu Evropy k přirozenému normálu. Ač raději v poslední době miluji kratší a spíše vypointované glosy, věřím, že vás pro jednou nezabije přečíst delší článek „Politická krize v Paříži vytváří prázdnotu, kterou by ostatní evropská hlavní města ráda zaplnila“ od Laury Kayaliové z portálu Politico.eu, která dokládá, byť stále na můj vkus příliš šetrně, jak Macron na summitu NATO. Článek přiměřeně zkracuji a upravuji.

Emmanuel Macron se na summitu NATO ve Washingtonu  jakoby tentokrát neexistoval. Přijel o den později a ta tam byla jeho obvyklá suverénní prohlášení. Důvodem je politický chaos doma po Macronem vyvolaných předčasných volbách, které vyústily v patovou situaci v parlamentu.

Francouzský prezident přijel do hlavního města USA den po začátku setkání a po většinu summitu zůstal nezvykle zticha.

Spíše než na zahraničněpolitická prohlášení se zaměřovala na domácí politiku. Během letu nad Atlantikem zveřejnil v místním francouzském tisku obranný dopis, v němž tvrdil, že volby „nikdo nevyhrál“.

„Emmanuel Macron není jednou z hvězd tohoto summitu. Je to velký problém? Ne, není,“ řekla Camille Grandová, bývalá náměstkyně generálního tajemníka NATO.

Změna tónu je zarážející.

Na loňském summitu NATO ve Vilniusu Macron postavil Francii před její spojence, když v prohlášení oznámil, že Francie posílá na Ukrajinu rakety dlouhého doletu SCALP, což je něco, s čím v té době nesouhlasily ani USA.

Letos se neukázal ani u dveří, kde lídři pronášejí prohlášení k davům novinářů.

Pokud jde o Ukrajinu, Macron toho během summitu moc nenabídl. Na rozdíl od jiných spojenců včetně USA a Německa nepřislíbil Kyjevu nové systémy protivzdušné obrany.

(J.V. Otevřeně řečeno ano poctivě nemohl, neboť by ho na cucky roztrhala levicová a pravicová opozice, která v otázce vojenského angažmá Francie na Ukrajině je ostře zajedno proti)

„Francie nebyla ani zdaleka přítomna ve srovnání s přípravou na summit ve Vilniusu. To vše vypovídá o politickém rozptýlení doma,“ řekl Jörn Fleck, ředitel Evropského centra při Atlantické radě.

„Emmanuel Macron je stále francouzským prezidentem, Francie má stále velmi silnou armádu s klíčovými rolemi na východním křídle. Není to úplná prohra, ale jeho vysoce riskantní hazard a důsledky z něj určitě podkopávají jeho důvěryhodnost a váhu jeho hlasu,“ dodal.

Dokonce i jeho interakcím s ostatními vůdci dominovala jeho domácí politická situace.

Francouzský prezident během středečního plenárního zasedání Severoatlantické rady zvolil uklidňující tón. Svým kolegům řekl, že „Francouzi se rozhodli vyloučit extremistické strany, které by mohly zpochybnit francouzský závazek vůči Ukrajině nebo alianci,“ uvedl francouzský diplomatický představitel.

Během závěrečné tiskové konference – jediné chvíle, kdy mluvil s tiskem během dvou dnů – Macron řekl, že řekl spojencům, že „Francie má jasnou ústavu, která jí umožňuje zajistit kontinuitu v zahraniční politice“.

Macronova slabost však vedla k nemístné podívané, kdy lidé chodí po špičkách kolem politického zdraví francouzského prezidenta, který se kdysi přirovnal k římskému bohu Jupiterovi.

Není pochyb o tom, že se zemím NATO ulevilo, že se vyhnuly nejhoršímu možnému scénáři pro vojenskou alianci – francouzské vládě vedené krajně pravicovým a k NATO skeptickému Národnímu sdružení.

Politická vřava ve Francii však otevírá příležitosti pro další evropské země.

První návštěva britského ministra zahraničí Davida Lammyho poté, co Labouristická strana vyhrála volby, byla v Berlíně – ne v Paříži.

„Osobní vliv prezidenta Macrona se zmenšuje a někteří francouzští partneři mají v úmyslu těžit z tohoto částečného stažení francouzského vedení, které pohltila domácí scéna,“ řekla Alexandra de Hoop Schefferová, senior viceprezidentka German Marshall Fund amerického think-tanku. „Zejména Berlín bude i nadále obcházet Paříž v otázkách obrany a prohlubovat svá strategická partnerství s ostatními evropskými zeměmi.“

Minulý týden se Scholz a polský premiér Donald Tusk dohodli na společném akčním plánu v oblasti obrany. Italská společnost Leonardo a německý Rheinmetall také podepsali strategické partnerství v oblasti pozemního vyzbrojování – jen několik týdnů poté, co ztroskotala jednání mezi italským gigantem a KNDS, která je částečně vlastněna francouzským státem.

Francie zůstává hlavní vojenskou mocností EU, takže Macron může padnout jen do určité míry. Francouzská obranná a zahraniční politika se úplně neobrátí vzhůru nohama. Na okraj summitu podepsaly Francie, Polsko, Německo a Itálie dopis o společném vývoji raket dlouhého doletu.

Ale i když Francii nebude vládnout krajní pravice, jak se původně obávala, nejistota kolem politické situace vyvolává otázky mezi spojenci.

Stále je velmi nejasné, kdo by mohl být příštím premiérem, protože francouzské politické strany, na rozdíl od většiny svých evropských protějšků, nejsou zvyklé vytvářet koalice.

„Paříž je černá skříňka, ze současného zmatku nic nevychází. Víme jen velmi málo o tom, co se děje,“ řekl vysoce postavený evropský představitel.

Země blíže k ruským hranicím se však obávají, že Macronovy nejodvážnější návrhy by nikdy nemusely spatřit světlo světa. Začátkem tohoto týdne litevský prezident Gitanas Nausėda vyjádřil obavy, že kontroverzní plán francouzského prezidenta vyslat na Ukrajinu vojenské instruktory se nyní pravděpodobně neuskuteční.

Macronova zahraniční politika a obranná agenda zůstane prozatím zahalená domácí politikou.

J.V. A to je snad ten nejkrásnější prozatímní výsledek Macronova zcela nepovedeného hazardu v podobě rozpuštění Parlamentu.

P.S A krotil bych naděje těch, že to Macron ustojí. Francouzi vždycky byli  rebelové, nejsou to ovce jako jsme my Češi. Odbory již nyní oznamují svou sérii stávek – a že je Francouzi umí – vzpomeňme Žluté vesty během olympiády, pokud obratem nebude navržen jako premiér levicový kandidát. Když levicový, tak samozřejmě i s Mélenchonem, byť třebas ne coby premiérem a nikoliv jakoukoliv příměsí Macronových lidí.

Ten vývoj ve  Francii zdaleka neskončil a může to povzbudit pomyslně protesty i u nás. Vydržet to  mrtvolné a totalitní  vládnutí Fialy je k nevydržení. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

  Američané se kvůli drahým potravinám zadlužují. A zvažují hlas pro Trumpa

Volební období amerického prezidenta Joea Bidena se ve Spojených státech takřka přesně kryje s časem nebývalé inflace. Ceny potravin od začátku roku 2021 stouply o čtvrtinu a i když v posledních měsících inflace polevila, spoustě Američanů se život výrazně zkomplikoval. I to může jejich hlasy na podzim nakonec přihrát Donaldu Trumpovi.

Stacey Ellisová, celoživotní demokratka z Pensylvánie, by měla být typickým voličem, na kterého se může prezident Joe Biden spolehnout. Ale po čtyřech letech rostoucích cen se její podpora vytratila a při každém nákupu přemýšlí nad tím, jak se věci změnily k horšímu.

„Před inflací jsem neměla žádné dluhy, neměla jsem žádné kreditní karty, nikdy jsem nežádala o něco jako půjčku před výplatou nebo něco takového. Ale od doby, co inflace narostla, jsem všechny tyhle věci potřebovala. Můj život se změnil k horšímu,“ řekla Ellisová britské BBC.

I když má dvě práce, se svými úsporami sotva vyjde. Změnila obchody, ve kterých nakupuje, vyřadila značkové zboží a rozloučila se se svým oblíbeným kuřecím sendvičem. Ani to jí podle jejích slov nestačilo k tomu, aby se vyrovnala se zdražením potravin, jejichž ceny od ledna 2021 vzrostly o pětadvacet procent. Proto teď občas sahá i po krátkodobých rizikových půjčkách s vysokým úrokem.

 Pro nynějšího prezidenta Bidena, který teď čelí i pochybnostem o svém zdravotním stavu a způsobilosti pro další funkční období, představují ceny a růst životních nákladů zásadní téma. Například devětatřicetiletá Katie Walshová, vizážistka z Pensylvánie, volila jeho oponenta Trumpa v roce 2020 a tvrdí, že tak hodlá učinit znovu „On alespoň ví, jak řídit ekonomiku,“ řekla BBC.

Za jídlo, včetně pokrmů v restauracích, utratili Američané v loňském roce v průměru přes jedenáct procent svých příjmů. To je nejvyšší podíl od roku 1991.

Zdražení potravin zasáhlo zejména mladší domácnosti, domácnosti s nižšími příjmy a menšiny – což jsou všechno voličské skupiny, které pomohly Bidenovi do Bílého domu. Znepokojení z inflace ale zasahuje prakticky celou společnost. Průzkum Pew Research ze začátku letošního roku ukázal, že 94 procent Američanů je alespoň částečně znepokojeno rostoucími cenami potravin a spotřebního zboží.

Značné rozpočtové omezení

Problematickou situaci potvrzuje i 26letý pracovník ostrahy z Brooklynu Dylan Garcia. Místo čerstvých potravin a značkového zboží, které si dříve dopřával, si nyní dělá zásoby nudlí ramen a mražené zeleniny, které konzumuje pouze dvakrát denně – víc mu rozpočet nepovoluje. U pokladen běžně používá nabídky typu „kup nyní, zaplať později“, které mu umožňují zaplatit účet ve splátkách, ale vedou k rostoucímu dluhu.

„Uvízl jsem ve smyčce,“ říká. „Stala se z toho nejistota, když u pokladny vytáhnu telefon a využívám odkládané splátky. Je to i trapné.“ Garcia, který dlouho volil demokraty, kvůli své tíživé finanční situaci nyní ztratil naději v politiku a v listopadových volbách volit nehodlá. „Nemyslím si, že vláda bojuje v našem nejlepším zájmu, a myslím si, že je jí to jedno,“ tvrdí.

Bílý dům oponuje, že se Biden angažuje v dostupnosti potravin, bojuje za zvýšení dávek a prosazuje i další vládní pomoc. Navzdory tvorbě pracovních míst a nízké nezaměstnanosti průzkumy veřejného mínění ukazují, že voliči v ekonomických otázkách stále více důvěřují Bidenovu soupeři, bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Ekonomové to tak jednoznačně nevidí. „Jsme přesvědčeni, že druhé Trumpovo funkční období by mělo negativní dopad na ekonomické postavení USA ve světě a destabilizující vliv na domácí ekonomiku USA,“ vyjádřila se v otevřeném dopise skupina šestnácti amerických držitelů Nobelovy ceny za ekonomii.

Podle analytiků je zřejmé, že ekonomika je pro voliče důležitá, ale není jasné, zda bude v listopadových volbách rozhodující. Ceny potravin se za posledních dvanáct měsíců zvýšily už jen o jedno procento a třeba ceny rýže, ryb, jablek, brambor či mléka dokonce o něco klesly.

Vzhledem k tomu, že velké řetězce jako Target, Amazon a Walmart v posledních týdnech oznámily snížení cen, existují náznaky, že by se situace mohla zlepšovat. Někteří analytici také očekávají, že mzdy, které sice rostly, ale zaostávaly za inflací, letos konečně dřívější ztráty umažou.

„Jsme na dobré cestě,“ říká Sarah Fosterová, která sleduje ekonomiku pro Bankrate.com. „Růst mezd sice zpomalil, ale stále se drží nad současným růstem cen,“ uzavírá pro BBC.

X X X

V  USA  SE  PRODÁVAJÍ  DĚTI  ZA   DVA  DOLARY?

Krkavčí matka prodala své děti za dva dolary, fotka otřásla Amerikou

 Vinili ji, že za zinscenování fotografie dostala zaplaceno, s prodejem potomků to ale myslela vážně. Snímek zahanbené matky se čtyřmi neviňátky a jedním na cestě koncem 40. let obletěl Ameriku, o prodaných dětech se psalo i v Československu. Potomci Lucille Chalifouxové si prošli peklem, společného setkání se ale všichni nedožili. O osudu rodiny vypráví další díl Slavných fotografií.

 Lucille Chalifouxové bylo teprve čtyřiadvacet, když popáté otěhotněla. Byly tři roky po konci druhé světové války a její o šestnáct let starší manžel Ray se marně snažil najít práci. Konec největšího světového konfliktu sice pro mnoho Američanů znamenal hospodářský rozmach, Chalifouxovi ho ale nepocítili. Bývalému řidiči kamionu s uhlím se nalézt místo dlouhodobě nedařilo, a tak jeho početná rodina v Chicagu třela bídu s nouzí.

Trvalo jen pár měsíců, než peníze došly úplně. Tváří v tvář vyhlídce, že s manželkou brzy přijdou o bydlení, se odhodlali k tomu nejhoršímu: Domluvili se, že se dětí zbaví, a ještě na tom něco vydělají.

A tak Lucille sourozence v jeden srpnový den vzala a postavila na zápraží. Na horní schod šestiletou Lanu a pětiletou RaeAnn, dolů čtyřletého Miltona a dvouletou Sue Ellen. Umístila před ně ceduli „Čtyři děti na prodej – poptejte se uvnitř“ a doufala, že „kupec“ půjde zrovna kolem.

Jak dlouho děti před domem seděly, není jasné. Ačkoliv je příběh až surově pravdivý, fotku neznámý fotograf a Lucille zřejmě zinscenovali. Někteří členové Lucilliny rodiny tvrdili, že za ni dokonce dostala peníze. Tváře nicnetušících dětí jsou každopádně autentické a zahanbená póza otáčející se matky snad alespoň trochu dokazuje, jak se musela cítit.

„Vláda Wallstreetu je neúprosná“

Dne 5. srpna 1948 otiskl fotografii na své titulní straně regionální list The Vidette-Messenger vycházející ve městě Valparaiso v Indianě. „Velká cedule ‚Na prodej‘ na chicagském dvoře němým hlasem vypráví tragický příběh manželů Chalifouxových, kterým hrozí vystěhování z bytu. Protože se nemají kam obrátit, rozhodnou se nezaměstnaný řidič kamionu s uhlím a jeho žena prodat své čtyři děti. Paní Lucille Chalifouxová od fotoaparátu odvrací hlavu, zatímco její děti udiveně zírají,“ uváděl popisek.

Snímek během několika dní obletěl šokovanou Ameriku, zveřejnili ho v Ohiu, Wisconsinu, Michiganu, New Yorku, Pensylvánii, Iowě i Texasu. Případu si všiml i komunistický tisk v Československu, pro nějž příběh nešťastné rodiny představoval ideální matérii antiamerické propagandy.

„Nazval mě otrokem a já to přijal, protože jsem nevěděl, co to znamená.“

Milton Chalifoux

„Vláda Wallstreetu je neúprosná. Vedle vtíravého přepychu choulí se kdesi ve sklepních místnostech bída. A bída dohání často rodiče k tomu, že prodávají své děti agentům, kteří se tímto způsobem živí. Kam zašantročí dítě – to je již jejich věcí. Prodej dětí v Americe je dokonce dovolen,“ napsal stranický list Naše pravda pod titulkem „Země pruhů a hvězd“.

„Bídný je život amerických proletářů, zejména jsou-li nezaměstnaní,“ pokračoval deník. Nutno dodat, že v Americe byl prodej dětí skutečně legální. Dokonce existovaly agentury, jež děti z chudých rodin prodávaly na práci. Současný federální zákon z roku 2004 nicméně požadování peněz za adopci zcela zakazuje.

„Tak žijí lidé v zemi ‚neomezené svobody‘,“ konstatoval zase list Stráž lidu. Podle něj agentury obchodovaly hlavně s nemluvňaty a nemanželskými dětmi. Nezapomněl se pohoršit nad údajnými nabídkami dárců krve, kůže nebo očí za peníze.

RaeAnn a Milton: Z bídy do otroctví

Vraťme se však k příběhu Chalifouxových. Rodině v reakci na zveřejnění fotografie přišlo hned několik nabídek práce, bydlení a finanční pomoci. Jedna žena z města Chicago Heights dětem dokonce nabídla domov.

Pomoc ale rodičům nestačila, nabídky zřejmě nevyužili. Do dvou let od zveřejnění fotky všechny děti prodali do nových rodin, a to včetně chlapečka Davida (s původním jménem Bedford), kterého Lucille v době pořízení fotky teprve nosila pod srdcem. Kdekdo by čekal, že si děti polepšily. Opak byl ale pravdou.

RaeAnn 25 měsíců po pořízení fotky koupili farmáři Ruth a John Zoetemanovi z Jasper County v Indianě. Když si ji brali, její mladší bratr Milton začal plakat, a tak se ho ujali také, zřejmě bez oficiální adopce. Za každé z dětí dali pouhé dva dolary, v přepočtu na dnešní kupní sílu asi šest set korun.

Jak se ale brzy ukázalo, chlapeček a holčička pro ně měli stejně směšnou cenu, jakou za ně zaplatili. Aniž by je oficiálně adoptovali, přejmenovali je na Beverly a Kennetha a zacházeli s nimi jako s levnou pracovní sílou.

O prodeji dětí jako běžné praxi v USA psal v prosinci 1948 československý list Stráž lidu.

John hned první den Miltona brutálně zbil. „Nazval mě otrokem a já to přijal, protože jsem nevěděl, co to znamená,“ vyprávěl chlapec po letech. Otčím obě děti od útlého věku nutil dřít dlouhé hodiny na poli a poutal je řetězem ve stodole, aby jim zabránil v útěku.

Ruth Zoetemanová byla k dětem údajně milejší. Rány Miltonovi po bití vyčistila, i tak ho však nechávala živořit o mléku s burákovým máslem. „Byli jsme jako malí polní dělníci,“ vypověděla dívka.

Kruté zacházení sourozence poznamenalo navždy. RaeAnn z domova odešla v sedmnácti letech, krátce poté, co si prošla traumatizujícím zážitkem. V pubertě ji unesli a znásilnili, v důsledku čehož otěhotněla. Porodila syna Lance, jako nezletilá ale skončila v domově pro mladé svobodné matky a dítě jí odebrali.

„Moje biologická matka mě nikdy nemilovala. Neomluvila se za to, že mě prodala. Nenáviděla mě tak moc, že jí to bylo jedno.“

Milton Chalifoux

Po propuštění z azylového domu se syna opět ujala a navzdory pohnutému osudu ho sama dokázala vychovat. „Byla to milující matka. Tvrdá jako hřebík,“ popsal později Lance.

Milton si z brutální výchovy Zoetemanových odnesl násilné sklony a cholerickou povahu. Z domu odešel nedlouho po sestře a celý jeho život provázely konflikty. Při jedné z potyček, při níž zasahovala i policie, hodil strážníka do křoví a skončil před soudem. Ten ho označil za hrozbu pro společnost a dal mu na výběr mezi polepšovnou a psychiatrickou léčebnou. Milton si vybral druhou variantu.

Lékaři mu diagnostikovali záchvaty zuřivosti a schizofrenii, se kterou se léčil až do konce 70. let. Chicago pak opustil a s manželkou se odstěhoval do Arizony.

Vzpurný teenager

Mnohem příjemnější dětství naopak díky adopci prožil David, chlapec narozený až několik měsíců po zveřejnění fotky, jenž od Chalifouxových odcházel ve dvou letech ve zbídačeném stavu. „Po celém těle jsem měl štípance od štěnic,“ vzpomínal pro americký deník New York Post po letech.

Ujali se ho manželé Harry a Luella McDanielovi, kteří vlastní dítě mít nemohli. Vychovávali ho přísně, nábožensky, ale laskavě. David je označil za milující a podporující rodiče.

Rodina McDanielových navíc žila jen několik mil od farmářů Zoetemanových, David tak za staršími sourozenci RaeAnn a Miltonem v dětství jezdil na kole nebo na koni. S překvapením je však nacházel připoutané ve stodole, a tak jim okovy sundaval a rychle ujížděl, aby ho starý Zoeteman nechytil.

I přes milující zázemí se však David projevil jako vzpurný teenager. Od McDanielových utekl v 16 letech, načež strávil dvacet let v armádě. Po zbytek života pak pracoval ve Washingtonu jako řidič kamionu, stejně jako jeho biologický otec.

RaeAnn, Milton a David v dospělosti dál zůstávali v kontaktu a čas od času se navzdory tisícekilometrovým vzdálenostem sešli. V roce 2013 se roztroušení sourozenci pokusili najít chybějící sestry. Lidí s příjmením Chalifoux přece jenom ve Státech nežilo tolik. A tehdy se už sedmdesátiletá RaeAnn poprvé od dětství setkala se svou sedmašedesátiletou sestrou Sue Ellen, která umírala na rakovinu plic. Nemohla mluvit, a tak alespoň psala. „Je to báječné. Miluju ji,“ sdělila několik měsíců před smrtí.

Také RaeAnn byla za krátkou hořkosladkou návštěvu vděčná. „Byl to jeden z nejšťastnějších dnů mého života,“ řekla o výletu, jenž podnikla se synem. Od Sue Ellen se dozvěděla, že vyrůstala v chicagské čtvrti East Side, nedaleko původního domova. S nejstarší Lanou se však už nikdo ze sourozenců nesetkal. Zemřela na rakovinu v roce 1998.

A jak to bylo s Lucille?

Lucille Chalifouxová se údajně po prodeji svých pěti dětí a po rozchodu s partnerem znovu vdala a porodila další čtyři dcery. Dokázala je vychovat, což sourozence z fotky mrzelo nejvíc. Podle Davida nikdy neprojevila lítost nad tím, že se dětí z prvního manželství dobrovolně vzdala.

„Jakmile mě uviděla, řekla: ‚Vypadáš úplně stejně jako tvůj otec.‘ Nikdy se neomluvila, ale tehdy jí šlo o přežití. A kdo jsme my, abychom ji soudili?“ ptal se David po letech. Byl přesvědčen, že jeho matka udělala chybu, ale nikdy nezpochybnil, že za jejím rozhodnutím stála skutečná starost o potomky. Hořkost k ní nikdy nepocítil.

Odlišný pohled na situaci měl Milton, který matku navštívil v roce 1970. Po hádce s jejím tehdejším partnerem ale odešel. „Nikdy mě nemilovala. Nenáviděla mě naopak tak moc, že jí bylo jedno, co se mnou je,“ svěřil se. „Musí se smažit v pekle,“ přisadila si umírající Sue Ellen.

Odpustit nedokázala ani RaeAnn, která se s matkou setkala už ve svých jednadvaceti letech. Podle ní ji matka vyměnila za peníze, jež pak utratila v bingu. Omluva nedorazila ani ze strany farmářů Zoetemanových, tedy až do poslední chvíle. John si RaeAnn ke smrtelné posteli přivolal. Požádal ji o objetí, aby jí do ucha zašeptal: „Opravdu jsem tě miloval.“

O biologickém otci toho děti moc nevěděly. Jediné, co ve veřejných dokumentech dohledaly, byl záznam v trestním rejstříku v okrese Cook v Illinois. „Který muž se stane otcem pěti dětí, otočí se a opustí je?“ měl mu za zlé David.

Většina sourozenců už je nyní po smrti, jejich příběhy ale žijí díky jejich dětem, jež je vypráví dál. Vlastní potomky straší, že pokud budou zlobit, prodají je. Ti nejmenší z nich ale možná ani nechápou, že hořký vtip má v historii rodiny smutný základ.

X X X

Slovenská vláda chce zpřísnit tresty za korupci či daňové podvody

 Slovenská vláda týden po rozhodnutí místního ústavního soudu, který posvětil její dřívější klíčové změny v trestním právu včetně snížení trestů za řadu trestných činů, dnes schválila návrh, který kromě jiného některé trestní sazby naopak zvyšuje. Ministerstvo spravedlnosti to zdůvodnilo výsledky konzultací s Evropskou komisí. Ta už dříve vyzvala Slovensko, aby změny v trestním zákoníku neprosazovalo zrychleně a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení; navzdory tomu slovenská vládní koalice tyto změny ve sněmovně v únoru prosadila.

Kabinet premiéra Roberta Fica nyní schválil návrh další novely trestního zákoníku, která počítá se zpřísněním trestů za některé korupční trestné činy a také za opakované provinění v souvislosti se správou daní, tedy například za neplnění daňových oznamovacích povinností nebo zatajování či zkreslování údajů potřebných pro určení daně. Novela také počítá s přísnějším posuzováním promlčení a ukládání trestů vězení u trestných činů, které se týkají poškozování finančních zájmů Evropské unie; jde například o podvody v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů.

Únorová novela trestního zákoníku a dalších zákonů, jejichž příprava a schvalování ve slovenské sněmovně vyvolala v zemi protivládní demonstrace, zavedla zpravidla nižší tresty za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu, dále zkrátila promlčecí doby trestných činů a zrušila elitní útvar prokuratury. Klíčové části tohoto balíčku slovenský ústavní soud minulý týden potvrdil, za protiústavní označil jen některé dílčí změny v trestním právu. Větší část změn z únorového balíčku zákona ohledně trestního práva nezačala v zemi platit, protože jejich platnost pozastavil ústavní soud. To se změní zveřejněním jeho zmíněného rozhodnutí ve sbírce zákonů.

Ficova vláda obhajovala dřívější rozsáhlé změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích, elitní útvar prokuratury (ÚSP) zase označila za podjatou instituci. Podle opozice je cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Právě už rozpuštěný ÚSP vykonával dozor nad vyšetřováním například desítek obviněných v případech z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie, ceskajustice, cz

X X X

SOUDCE   FENYK  PROTI  OMEZENÍ  SVOBODY  PROJEVU

Soud nařídil dezinformátorce smazat účet. Fenyk varuje před omezením svobody projevu

 Proruská aktivistka a dezinformátorka Nela Lisková byla v dubnu prvoinstančním Okresním soudem v Ostravě (OS) odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody. Soud jí zároveň uložil, aby natrvalo smazala svůj účet na sociální síti X (dříve Twitter). Podle odborníků na trestní právo, které Česká justice oslovila, se však takové opatření jeví jako problematické. Podle bývalého místopředsedy Ústavního soudu (ÚS) Jaroslava Fenyka to navíc může hraničit s porušováním práva na svobodu projevu.   

OS v Ostravě odsoudil Nelu Liskovou za to, že na svých účtech na sociálních sítích Facebook a X podněcovala k nenávisti k jiné skupině osob a k národu. Konkrétně se toho měla dopustit tím, že na Facebooku opakovaně v minulosti „záměrně uveřejňovala nenávistné a manipulativní příspěvky namířené vůči členům České pirátské strany, popřípadě přebrala příspěvek jiného autora a tento následně upravovala za účelem zvýšení negativního společenského dopadu“.

Jednalo se o příspěvky, v nichž útočila konkrétně na místopředsedkyni Poslanecké sněmovny za Piráty Olgu Richterovou a obecně na Piráty, které líčila jako „zločineckou organizaci“.

V této části obžaloby přitom původně OS trestní stíhání na podzim minulého roku zastavil, neboť měl za to, že obžalobou napadené výroky směřovaly primárně proti Richterové, která v civilním řízení dosáhla pravomocného rozhodnutí o omluvě a finančního odškodnění. Podle OS by tedy bylo v rozporu s principem ultima ratio pokračovat nadále v této části v trestním řízení.

Státní zástupce proti tomu ovšem podal stížnost a Krajský soud v Ostravě (KS) rozhodnutí OS zrušil. Nesouhlasil totiž s názorem OS, že se příspěvky týkaly pouze Richterové. Podle KS projevy nenávisti byly směřovány vůči členům pirátské strany a jejím příznivcům a Olga Richterová sloužila jako personifikace této politické strany.

„V tomto případě proto skutečnost, že v civilním řízení bylo PhDr. Olze R., Ph.D. přiznáno odškodnění ve výši 50 000 Kč a omluva, nelze vyhodnotit jako dostačující opatření podle jiného právního předpisu, když počet osob, jež obžalovaná oslovovala prostřednictvím internetu na sociální síti nebo internetovém portálu, znamená, že činnost obžalované vykazuje vysokou společenskou škodlivost, neboť je způsobilá ke vzniku nenávisti k členům České pirátské strany jako určité skupiny osob prosazující své hodnoty v politice, tj. ve veřejném životě ve větším rozsahu,“ uvedl k tomu senát KS v Ostravě.

Ten neshledal ani jiné důvody pro aplikaci zásady subsidiarity trestní represe. Naopak měl za to, že „zájem chráněný žalovaným trestným činem je významný z hlediska společnosti, neboť prosazuje zásadu rovnosti lidí bez ohledu národnosti, etnika, rasy, náboženství, třídní, politické či jiné skupinové rozdíly“.

Druhá část obžaloby se týkala příspěvků Liskové na sociální síti X, v nichž opakovala obvyklé narativy ruské propagandy, která líčí bránící se Ukrajinu jako zemi řízenou nacisty a fašisty. Podle obžaloby tak činila „s cílem jednak vyvolat strach z toho, že kdo bude podporovat Ukrajinu, může mu být způsobena blíže nespecifikovaná újma, jednak vyzvat své sledující k odstranění Ukrajinců z České republiky a potlačení jakéhokoliv ukrajinského prvku v České republice proto, že jde podle jejího mínění o nacisty nebo stoupence nacismu, což tímto zvoláním označila za vlastní úkol určený ke splnění v brzké době“.

Podněcování nenávisti

OS v Ostravě nakonec shledal, že Lisková v obou dvou případech spáchala přečin podněcování nenávisti ke skupině osob a k omezování jejich práv.

V případě výroků na adresu Olgy Richterové a pirátské strany nelze podle soudu akceptovat obhajobu Liskové, že se jedná o projev přípustné politické polemiky. V písemném odůvodnění rozhodnutí soud podrobně rozebírá jednotlivé, obžalobou napadené příspěvky a popisuje, jak podle něho Lisková pomocí nepravdivých tvrzení a manipulací líčí Piráty v podstatě jako mafii. Všechna tato vyjádření jsou podle soudu promyšlená, cílená a volená tak, aby vůči Pirátům a jejich příznivcům vzbudila nenávist.

„Již jen ze škodlivých příspěvků shora citovaných je zřejmé, že obžalovaná nevyjadřuje žádný názor na politické působení Pirátské strany či její představitelky PhDr. Olgy Richterové Ph.D., ale snaží se své sledovatele přesvědčit o tom, že toto politické uskupení bylo do České republiky dosazeno někým třetím za účelem jejího rozložení prostřednictvím extrémního zvýhodnění migrujících osob. To vše na úkor občanů České republiky a jejich financí. Obžalovaná tak využila obavy společnosti z migrace a finanční situace k tomu, aby vyvolala nenávist vůči PhDr. Olze Richterové Ph.D., respektive vůči dalším představitelům Pirátské strany, jejím podporovatelům a sympatizantům,“ uvádí se v písemném odůvodnění rozhodnutí OS v Ostravě.

Ani v případě jejích příspěvků na sociální síti X, které opakovaly narativy ruské válečné propagandy proti napadené Ukrajině, soud neměl pochybnost, že naplňují znaky trestného činu.  Lisková v nich používá obvinění z nacismu a fašismu, kteréžto ideologie spojuje s demokraticky zvolenými představiteli Ukrajiny a odpůrci ruské agrese.

Fotografie Zelenského

Podle soudu předně nelze přijmout obhajobu, že příspěvky se týkaly osob, které se hlásí k nacistické ideologii. Spojila s ní totiž prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského a zároveň vyzvala k deukrajinizaci a denacifikaci České republiky, tedy podněcovala k nenávisti vůči Ukrajincům v ČR a odpůrcům ruské agrese.

„Především je nutné odmítnout argumentaci, že by snad obžalovaná mířila svůj příspěvek na osoby hlásící se k nacistické ideologii a vyzývala k boji proti nim. To je patrné již jen z toho, že posuzovaný příspěvek na sociální síti doprovodila fotografií demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny Volodomyra Zelenského, který se po ruské agresi stal v zahraničí jakýmsi symbolem odboje a statečnosti ukrajinského lidu. Navíc použila fotografii zobrazující Volodymyra Zelenského v zeleném armádním tričku se symboly Ozbrojených sil Ukrajiny, což jen odkazuje na jeho zapojení na straně aktivně se bránící země v rusko-ukrajinské válce. K uvedené fotografii přitom obžalovaná doplnila text: „Doufám, že každý, kdo podporuje tuto nacistickou zrůdu a jeho stoupence, ponese plnou zodpovědnost.

Deukrajinizace a denacifikace ČR, to bude náš úkol!“. Jednoznačně tak spojila osobu prezidenta Zelenského a jeho podporovatele – osoby, které podporují odpor Ukrajiny v daném konfliktu, s nacismem, tedy ideologií mimořádně negativně vnímanou v evropském prostoru po druhé světové válce. Je přitom notorietou, že vyznavač nacistické ideologie vzbuzuje ve většině společnosti odpor a vyvolává to vůči němu silné negativní až nenávistné reakce z důvodů hrůz páchaných v minulosti ve jménu této ideologie. Tím spíše, je-li taková osoba označena ještě navíc za zrůdu, jak to učinila obžalovaná.

Toto slovní spojení tedy mělo jediný cíl, vzbudit ve svých sledovatelích mimořádně silnou negativní emoci vůči Volodomyru Zelenskému a jeho podporovatelům. Následně obžalovaná vyzývá k deukrajinizaci a denacifikaci České republiky, tedy jednoznačně k eliminaci toho elementu společnosti, který prvotním výrokem vymezila. Jinak řečeno vyzývá k odstranění těch Ukrajinců a toho ukrajinského prvku z České společnosti, který se staví na stranu Ukrajiny v rusko-ukrajinské válce. Obžalovaná k tomu navíc používá termíny hojně využívané ruskou stranou v rámci uvedeného konfliktu, neboť tvrzená denacifikace byla jakousi záminkou k agresi. Negativní emoce, které se obžalovaná snaží ve svých sledovatelích vyvolat, tak mají za cíl podnítit nenávistnou reakci vůči ukrajinskému prvku v české společnosti v kontextu rusko-ukrajinské války, když obžalovaná využívá i obecných obav společnosti z blízkosti probíhajícího konfliktu. Právě využití obavami z konfliktu poznamenané společnosti jen zvyšuje společenskou škodlivost jednání obžalované,“ uvádí se v rozhodnutí OS.

Vedle podmíněného trestu odnětí svobody soud Liskové uložil i povinnost podle § 48, odst. 4 trestního zákona. A to, aby trvale smazala svůj účet na sociální síti X.  „Uvedená přiměřená povinnost má za cíl zajistit, aby se obžalovaná již nedopouštěla obdobné trestné činnosti, když je zřejmé, že pro šíření nenávistných projevů aktuálně užívá právě zmíněný účet na sociální síti X. Nebude-li obžalovaná na této sociální síti dále vystupovat, přijde tak o platformu k šíření nenávistných příspěvků, což jí v konečném důsledku může pomoci k vedení řádného života. Současně bude prostřednictvím uvedené přiměřené povinnosti napraven i nežádoucí stav, aby byl publikován posuzovaný škodlivý příspěvek, když deaktivace a následné zrušení uživatelského účtu má za následek i odstranění všech příspěvků,“ vysvětluje své rozhodnutí soud.

Založí si jiný účet

Oproti tomu ovšem účet na sociální síti Facebook Liskové soud „nezakázal“. A to se zdůvodněním, že k trestné činnosti mělo dojít již před dlouhou dobou a dané příspěvky byly navíc odstraněny.

S Nelou Liskovou jsou spojeny aktuálně dva účty na sociální síti X a účty na sociální síti Facebook a Instagram.

Právě tato část rozhodnutí OS však vyvolává otazníky. Českou justicí oslovení odborníci na trestní právo se shodují, že takové použití tohoto ustanovení trestního zákona je minimálně velmi sporné.

„Je otázkou, co uložením této povinnosti soud zamýšlel. Pokud chtěl zamezit tomu, aby obviněná mohla nadále páchat trestnou činnost, za kterou byla odsouzena, pak takové opatření lze jednoduše obejít založením si jiného účtu na této či jiné síti. Tak, jak je formulován výrok soudu, nelze totiž takový krok posuzovat jako trestný čin maření výkonu soudního rozhodnutí a vykázání. Navíc soud neuložil obžalované zrušit účet na síti Facebook, kde mu postačilo, že z účtu smazala problematizované příspěvky,“ uvedla pro Českou justici docentka Jana Tlapák Navrátilová, která působí na Katedře trestního práva Právnické fakulty Karlovy Univerzity v Praze.

Bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně a místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk by chápal, pokud by soud uložil Liskové povinnost smazat napadené výroky ze svého účtu. Toto opatření nemá být podle Fenyka další sankcí a jakkoliv se jedná o demonstrativní ustanovení, mělo by korespondovat s v zákonu uvedeným výčtem. Zakazovat mít účet na sociální síti může navíc podle Fenyka hraničit s porušováním práva na svobodu projevu.

Dubnové rozhodnutí OS v Ostravě není pravomocné. O odvolání Liskové bude rozhodovat KS v Ostravě. Petr Dimun,  ceskajustice.cz

X X X

Fiasko případu advokátní firmy ve Štrasburku, Soud věc vyškrtl

Evropský soud pro lidská práva vyškrtl případ UNI LEGAL v. ČR ze seznamu případů kvůli pochybnostem o oprávnění zastupovat firmu před soudem. Jednatel firmy prohlásil, že o sporu nevěděl. Vláda Soud upozornila, že možná komunikuje s nepravou osobou. Advokátní firma si stěžovala na zajištění dokumentů na cloudech v rámci trestního řízení s klientem. Loni do řízení ve Štrasburku vstoupila Česká advokátní komora (ČAK).

Dlouho očekávané rozhodnutí se nekoná. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vyškrtl případ Uni Legal v. ČR ze seznamu případu s pochybnostmi, zda zmocnění pro zastoupení firmy před Soudem stále trvá. Na to, že advokátní firma prošla od roku 2014 vývojem, co se týče mimo jiné rozhodnutí jediného jednatele či insolvence, upozornila Soud česká vláda.

„Dopisem ze dne 4. září 2023 vláda vyjádřila pochybnosti o tom, zda Soud komunikoval s osobou oprávněnou jednat jménem společnosti, zda pan DK jako současný jediný jednatel společnosti věděl po probíhajícím řízení před Soudem a zda měl v úmyslu pokračovat v řízení,“ uvádí Evropský soud pro lidská práva. Firmu ve Štrasburku zastupoval advokát Tomáš Uličník.

Rozhodnutí o vyškrtnutí případu Uni Legal v. ČR ze dne 11. Července 2024 ze seznamu případů ESLP je zde. Z případu byla rovněž vyloučena soudkyně Kateřina Šimáčková, neboˇo věci rozhodovala v rámci ústavní stížnosti, uvádí se v rozhodnutí.

Jednatel pro Štrasburk tvrdí, že o sporu neví

Podle aktuálního výpisu z rejstříku firem má být jediným jednatelem firmy David Kubeš.

„Vláda vycházela zejména z údajných pokračujících sporů mezi panem DK a jeho bývalými obchodními partnery, včetně pana Uličníka, a z prohlášení pana DK, které učinil poté, co byl kontaktován vládou, že o probíhajících sporech nevěděl,“ stojí v rozhodnutí ESLP.  „Pan DK podle vlády rovněž vyjádřil pochybnosti o tom, zda podepsal plnou moc pro pana Uličníka k podání této stížnosti,“ uvádí se dále v rozhodnutí.

Advokát neví, proč by firmu neměl zastupovat

Na výzvu Evropského soudu pro lidská práva předložil advokát firmy plnou moc z roku 2014. „Pan Uličník si nebyl vědom žádných okolností, které by naznačovaly jeho nedostatek pravomoci zastupovat stěžující si společnost v řízení před Soudem,“ uvádí ESLP.

Loni v říjnu se ESLP dotázal jednatele, zda chce pokračovat v řízení s tímto výsledkem: „ Soud se však domnívá, že žádný z dokumentů předložených zástupcem společnosti neprokazuje, že by společnost měla aktuální zájem na zachování stížnosti.,“ uvádí Soud.

S ohledem na výše uvedené a při neexistenci jakýchkoli zvláštních okolností týkajících se dodržování práv zaručených Úmluvou nebo jejími protokoly rozhodl Soud o vyškrtnutí ze seznamu případů.

Do případu loni vstoupila ČAK

Advokátní kancelář z Prahy podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva už v roce 2016 poté, co jí policie zabavila data klientů uložená na pronajatých serverech. Česká advokátní komora neudělila s touto „prohlídkou jiných prostor“ souhlas, takže o věci rozhodoval Městský soud v Praze.

„Dne 9. července 2014 Městský soud v Praze, aniž by nahlédl do obsahu zajištěných údajů, aby identifikoval ty, které byly relevantní pro trestní řízení, nařídil jejich předání s odůvodněním, že externí cloudové úložiště není místem, kde advokát vykonává advokacii,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva v rámci komunikace případu s českou vládou.

Dne 25. června 2015 Nejvyšší soud (Tpjn 306/2014) sjednotil tehdejší  výkladovou praxi ohledně právní definice „jiných prostor, ve kterých advokát vykonává advokacii“ , přičemž jasně uvedl, že tyto prostory zahrnují veškeré prostory související s výkonem advokacie, kde lze nalézt klientské informace v písemné, elektronické nebo jiné podobě, včetně externích cloudových úložišť.

V roce 2023 do případu před štrasburským soudem vstoupila Česká advokátní komora, jak Česká justice podrobně informovala.

ÚS: Firma mohla být středobodem zločinu

Ústavní soud stížnost v říjnu 2015 zamítl s tím, že Městský soud sice učinil chybu, ale práva advokátní firmy nebyla porušena, neboť ve hře bylo i podezření z kriminální činnosti advokátů.

„Bylo by v rozporu s účelem trestního řízení vztahovat toto konkrétní pochybení obecného soudu z času, kdy problematika výkladu místa výkonu advokacie ve smyslu ustanovení § 85b odst. 1 trestního řádu nebyla judikatorně vyřešena, na všechny důkazy získané při prohlídce jiných prostor provedené v souladu se zákonem a učinit je tak nepoužitelnými, zejména pokud v tomto konkrétním trestním řízení figuruje advokátní kancelář jako možný středobod závažné hospodářské trestné činnosti, což nasvědčuje tomu, že mezi zajištěnými daty se mohou vyskytovat důkazy trestné činnosti advokátů,“ uvedl doslova Ústavní soud.

.Společnost poté podala stížnost podle článku 6 odst. 1 Úmluvy (spravedlivý proces) a článku 8 Úmluvy (respektování soukromého života, domova nebo korespondence) k Evropskému soudu pro lidská práva. Irena Válová, ceskajustice, cz

X X X

Wimbledonská šampionka Krejčíková! Italku přemohla v dramatickém finále

Wimbledon má opět senzační vítězku. A znovu po roce tato senzace pochází z Česka! Barbora Krejčíková po protrápené jarní části sezony dobyla Londýn, italskou oponentku Jasmine Paoliniovou ve finále travnatého grandslamu porazila v třísetové bitvě 6:2, 2:6 a 6:4.

Ve třetím se síly vyrovnaly. Češka však v pravý čas proměnila brejkbol a v desátém gamu šla servírovat na vítězství.

Čelila dvěma brejkbolům a hrozbě vyrovnání utkání. První smazala poklidným přechodem na síť, druhý rezolutním úderem na lajnu. Pak měla sama dva mečboly, které jí ale radost ještě nezajistily. Do třetice všeho grandslamového…

Krejčíková tak napodobila loňský triumf krajanky Vondroušové, titul v All England Clubu získaly z českých tenistek také dvojnásobná šampionka Petra Kvitová (2011 a 2014) a bývalá trenérka Krejčíkové Jana Novotná (1998). Za triumf získá nová česká šampionka prémii 2,7 milionu liber (přes 81 milionů korun).

X X X

Druhý grandslam s českým jménem v jeden den. Siniaková s parťačkou vyhrály Wimbledon ve čtyřhře

Tenistka Kateřina Siniaková získala ve čtyřhře třetí wimbledonský titul a celkově devátou grandslamovou trofej. S Američankou Taylor Townsendovou zdolaly ve finále kanadsko-novozélandský pár Gabriela Dabrowská, Erin Routliffeová 7:6, 7:6.

 Siniaková tak završila úspěšný český den v All England Clubu. Navázala na vítězku dvouhry Barboru Krejčíkovou, s níž v letech 2018 a 2022 slavila oba zdejší deblové tituly. Triumfem napodobila Barboru Strýcovou, která na londýnské trávě vloni uspěla po boku Sie Šu-wej z Tchaj-wanu.

Po přerušení spolupráce s Krejčíkovou dosáhla Siniaková úspěchu i s třetí letošní parťačkou. Na Australian Open se dostala do semifinále s domácí Storm Hunterovou, minulý měsíc vyhrála Roland Garros s jinou Američankou Cori Gauffovou.