Vezmu si dovolenou za svoje peníze, uvedl Babiš. Lipavský: Neplácejte nesmysly a pracujte. Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš si v příštím týdnu bere dovolenou. Oznámil to na svém facebooku. Vyjednávání o programu vznikající vlády s Motoristy a SPD povedou za ANO místopředsedové Karel Havlíček a Alena Schillerová. Nad načasováním Babišovy dovolené se na síti X pozastavil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), kterého Babiš ve svém videu kritizoval.

 „Já si s dovolením vezmu příští týden dovolenou za moje peníze,“ uvedl Babiš bez dalších podrobností. Finance podle svých slov zmínil kvůli tomu, že Lipavský podle něj jede za peníze daňových poplatníků na dovolenou do USA.

Ministr zahraničí má ve Washingtonu formálně převzít nové sídlo českého velvyslanectví. „Ano, koupili tam nějakou budovu, ale je tam vládní shutdown, takže absolutně o ničem,“ podotkl Babiš.

Lipavský v reakci na to uvedl, že nová budova ambasády je konkrétním výsledkem práce končící vlády ve prospěch Česka. „Nedaleko Bílého domu, po boku Britů, Indů, Japonců a Korejců. Tam chceme být vidět. Z toho budeme těžit my všichni občané České republiky, tak neplácejte nesmysly a pracujte,“ napsal v reakci Lipavský.

„Jak je možné, že si místo skládání vlády berete dovolenou? Teď je čas jednat o budoucnosti země,“ dodal.

Strany vznikající koalice tento týden uvedly, že rozhovory se nyní budou soustředit na program. „Příští týden budeme vyjednávat, to znamená zástupci SPD, Motoristé a ANO, o programovém prohlášení vlády.

„Za nás jedná Karel Havlíček a Alena Schillerová, naši experti,“ řekl Babiš v nedělním videu.

Podle dohody má mít v budoucím kabinetu ANO devět křesel včetně premiéra, SPD tři křesla a Motoristé čtyři.

X X X

 POBALTÍ,  POLSKO  ODMÍTLY  ZMĚNY  V  EVROPĚ

 Pobaltí a Polsko odmítly moji iniciativu, pak začala válka, prohlásila Merkelová a popudila politiky

Během své nedávné návštěvy Maďarska se bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nechala slyšet, že Polsko a Baltské země nesou částečnou zodpovědnost za rozpoutání války na Ukrajině. Její slova vyvolala u politiků v dotčených zemích střední a východní Evropy bouřlivou reakci, píše server francouzského deníku Le Figaro.

Svou představu o různorodých faktorech, které spustily válku na Ukrajině, Merkelová rozvinula v interview, které poskytla maďarskému online portálu Partizán. Podle bývalé kancléřky bylo rozhodující etapou předcházející začátku konfliktu léto 2021.

Poslechněte si Svět ve 20 minutách. O evropském konzervativním obratu, o vztahu Baku a Moskvy, o výrocích Merkelové, o migračním paktu v Polsku a o pohoršení pravoslavných konzervativců

Tehdy pocítila, že Vladimir Putin přestává brát vážně Minské dohody. Ty byly uzavřeny v roce 2015 a měly ukončit řadu konfliktů v separatistických regionech na východě Ukrajiny.

O šest let později chtěla kancléřka s podporou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zavést novou formu vztahů Evropské unie s Ruskem, která by umožnila navázat přímější kontakty s Putinem. Tuto snahu ale podle Merkelové šmahem odmítly všechny východoevropské země.

„Řada z nich mou iniciativu odmítla. Byly to především Baltské země, ale také Polsko, které se obávalo, abychom s Ruskem nenavázali příliš těsné politické vztahy,“ cituje Le Figaro Merkelovou.

Dodala, že z její iniciativy sešlo a že to byl jeden z důvodů, proč po jejím odchodu z funkce Rusko zahájilo agresi proti Ukrajině.

Pobouření politici

Zatímco v západní části Evropy zůstala vyjádření Merkelové téměř bez odezvy, v dotčených východoevropských zemích spustila bouřlivou polemiku.

 Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki označil Merkelovou za „jednoho z těch německých politiků, kteří v minulém století nejvíce uškodili Evropě“.

Za „nepromyšlené“ označil výroky německé kancléřky také polský europoslanec Waldemar Buda. Podle jeho názoru by dohoda s Putinem, o kterou Merkelová v roce 2021 usilovala, způsobila rozdělení Ukrajiny a anexi její východní části Ruskem.

Bývalá německá kancléřka svými slovy popudila také řadu politických představitelů Baltských zemí. Bývalý estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v té souvislosti zdůraznil, že „Putin nikdy neuznal rozpad Sovětského svazu a nevzdal se svých imperiálních ambicí“.

„V našem regionu jsme skutečnou podstatu Ruska pochopili již dávno. Ale západní svět se až do vypuknutí války tvářil, že nic nevidí,“ upřesňuje bývalý šéf estonské diplomacie.

Podle bývalého lotyšského ministra obrany Artise Pabrikse Merkelová přistupuje na scénář Kremlu, jehož cílem je rozdělit Evropu, a mluví stejným hlasem jako ruská propaganda.

 Lotyšský europoslanec Rihards Kols dokonce bývalou kancléřku na sociální síti X obvinil z „historického revisionismu“.

Na nepochopení podstaty dnešního Ruska některými evropskými zeměmi včetně Německa a jeho kancléřky upozorňuje i bývalý lotyšský premiér Krisjanis Karins:

„Je skutečně překvapivé, že Merkelová přichází s podobnými výroky dnes, kdy je podstata ruského režimu jasná snad každému. Jsem šťastný, že nový německý kancléř Friedrich Merz její názory nesdílí,“ cituje Le Figaro Karinse.

Vzpomíná také, že Merklovou vždy upozorňoval, že se Putinovi nedá věřit. Ale ona prý nechtěla hlasy z Baltských zemí slyšet, uzavírá slovy bývalého lotyšského premiéra deník Le Figaro.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách na Českém rozhlasu Plus. Za konzervativním obratem Západu nestojí jen ruský vliv. Ve sporu Baku s Moskvou převážil pragmatismus nad politikou. Připravovaný migrační pakt funguje v Polsku jako politický strašák. Jak reagují pravoslavní konzervativci na zvolení ženy do čela anglikánské církve?

X X X

 RUSKO  CHCE  DONĚCKO

  Ukrajina musí předat Doněckou oblast, opakoval Putin. Přišel ale s ústupky

 Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtečním telefonátu s americkým protějškem Donaldem Trumpem zdůraznil, že stále trvá na svém požadavku, aby jakékoli dohodě s Ukrajinou předcházelo podstoupení kontroly nad celou Doněckou oblastí Moskvě. Americká hlava státu tento týden na obě válčící strany apelovala, aby konflikt ukončily na současné bojové linii.

 Putin naznačil, že je ochoten vzdát se částí regionů Záporoží a Cherson, které jsou dnes částečně okupovány ruskými silami. S informacemi přišel deník The Washington Post s odvoláním na dva vysoké americké úředníky.

Někteří úředníci Bílého domu popsali tento návrh jako „pokrok“, například vysoký evropský diplomat ale varoval, že Ukrajina bude tento návrh pravděpodobně vnímat zcela odlišně. „Je to jako prodat jim jejich vlastní nohu výměnou za nic,“ uvedl zdroj deníku.

 Podle serveru Kyiv Independent to ale představuje posun minimálně od Putinova dřívějšího postoje z dubna. Tehdy trval na tom, že jakákoli mírová dohoda musí Rusku zaručit plnou kontrolu nad Krymem a všemi čtyřmi oblastmi, které jsou dnes Ruskem částečně okupovány – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou. Částečná výměna území byla tématem už srpnových vyjednávání.

Trump se k požadavku Kremlu veřejně nevyjádřil. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě ale oba státníci dali najevo optimismus vůči možnému blížícímu se ukončení konfliktu. Trump zopakoval návrh, aby se konflikt ukončil podél současné bojové linie.

V následujících týdnech se Trump plánuje setkat s Putinem v maďarském Budapešti. Uvedl, že se Zelenským bude při jednáních v blízkém kontaktu.

 Přímé rozhovory mezi ruským a ukrajinským lídrem jsou podle amerického prezidenta krajně nepravděpodobné. Zopakoval, že mezi prezidenty obou válčících zemí panuje silná nevraživost.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjartó v pátek uvedl, že hovořil s ministrem zahraničních věcí USA Marcem Rubiem a svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Potvrdil, že přípravy na summit USA a Ruska pokračují v plném proudu. /agentury/

 X X X

 Nebojím se, říká Sarkozy před nástupem do vězení. Plánuje tam napsat knihu

 Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy před nástupem do vězení prohlásil, že se výkonu trestu nebojí a že během něj plánuje napsat knihu. V úterý si má v pařížské věznici La Santé začít odpykávat pětiletý trest odnětí svobody, který dostal kvůli podílu na zločinném spiknutí v kauze nelegálního financování své prezidentské kampaně penězi z Libye.

 Francouzským médiím v sobotu řekl, že si už zabalil věci a je klidný, informoval deník La Tribune Dimanche. Sarkozy se stane první bývalou hlavou státu Evropské unie, která nastoupí do vězení.

„Převezmu odpovědnost, dostavím se na soudní předvolání a pokud budou trvat na tom, abych spal ve vězení, budu spát ve vězení. Ale s hlavou vztyčenou,“ řekl minulý měsíc při odchodu od pařížského trestního soudu.

 Podle médií exprezidentovi právníci okamžitě po nástupu do vězení podají žádost o propuštění. Soud pak bude mít dva měsíce na její posouzení. „Nebojím se,“ prohlásil Sarkozy a dodal, že nebude žádat žádná privilegia. Deníku La Tribune Dimanche zároveň řekl, že se chystá za mřížemi napsat knihu.

V tašce má Sarkozy připravené oblečení a osobní věci. Jde o tři knihy a deset rodinných fotografií, které má povoleno vzít si s sebou. Jeho syn Louis Sarkozy, který kandiduje na starostu v jižní Francii, v neděli vyzval veřejnost, aby v úterý ráno přišla jeho otci vyjádřit před jeho dům podporu.

Vězení bylo nedávno zrekonstruováno

Agentura AFP s odvoláním na dozorce, kteří jsou obeznámeni s poměry ve věznici La Santé, uvedla, že exprezident bude pravděpodobně umístěn v izolované části zařízení, v takzvaném křídle pro „zranitelné osoby“, v jedné z patnácti devítimetrových cel. Režim izolace předpokládá jednu procházku denně o samotě na dvorku o rozloze několika metrů čtverečních. Zároveň podle harmonogramu bude mít přístup do jedné ze tří menších tělocvičen nebo do vězeňské knihovny.

Izolace by bývalému státníkovi zabránila v kontaktu s ostatními vězni, zajistila jeho bezpečnost a předešla tomu, aby ho někteří spoluvězni fotografovali mobilními telefony, které jsou ve vězení rozšířené, tvrdí zdroje AFP. Při přesunech do návštěvní místnosti nebo k lékaři jej bude doprovázet minimálně jeden strážce a bude spuštěn takzvaný blokovací mechanismus znemožňující kontakt s ostatními vězni. Ve věznici La Santé si v minulosti trest odpykával mimo jiné venezuelský terorista Ilich Ramírez Sánchez zvaný Carlos či Šakal.

 Julien Fischmeister z francouzské sekce Mezinárodní vězeňské observatoře uvedl, že toto vězení bylo nedávno zrekonstruováno, a proto má lepší podmínky než mnoho jiných nápravných zařízení. Od renovace jsou podle něj ve všech celách sprchy. Sarkozy by měl mít také přístup k televizi, ale za tuto výsadu by musel platit 14 eur měsíčně (asi 340 korun). V cele by měl být rovněž telefon umožňující volání na předem schválená čísla. Stejně jako mnoho věznic ve Francii je ovšem i vězení La Santé přeplněné. Podle francouzského ministerstva spravedlnosti byl v srpnu v tomto zařízení určeném pro 657 vězňů zadržován téměř dvojnásobný počet osob.

Soudkyně dostávala výhrůžky smrtí

Sarkozy, který vedl Francii v letech 2007 až 2012, byl 25. září shledán vinným z trestného činu spiknutí v souvislosti se snahou jeho blízkých spolupracovníků získat od Libye za vlády diktátora Muammara Kaddáfího finanční prostředky pro nakonec úspěšnou prezidentskou kampaň v roce 2007. Sarkozy vždy tvrdil, že je nevinný, a proti rozsudku se odvolal.

Přibližně 60 procent Francouzů podle průzkumu agentury Elabe považuje nejnovější rozsudek za spravedlivý. Bývalý prezident má nicméně podle serveru televize France24 nadále stále řadu stoupenců z řad francouzské pravice.

Soudkyně předsedající procesu ve věci spiknutí minulý měsíc po vynesení rozsudku dostávala výhrůžky smrtí, připomněla France24. Prezident Emmanuel Macrona podobné útoky veřejně odsoudil jako nepřijatelné.

 Sedmdesátiletý pravicový exprezident stanul před soudem několikrát, nikdy však nemusel nastoupit do vězení. Loni v prosinci nejvyšší soud potvrdil tříletý trest vězení za korupci a obchodování s vlivem. Po odsouzení mu bylo odebráno nejvyšší francouzské vyznamenání, Řád čestné legie. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, třetí rok Sarkozy místo nástupu do vězení nosil elektronický monitorovací náramek. Kvůli vysokému věku však soud v květnu souhlasil s odstraněním sledovacího zařízení a se zrušením domácího vězení.

I proto podle AFP po vynesení posledního rozsudku minulý měsíc zavládl v soudní síni šok, neboť se nepočítalo s nepodmíněným trestem vězení. Soud však argumentoval velkou závažností provinění.

 X X X

 ICC stíháni Netanjahua a Galanta nezrušil

Mezinárodní trestní soud (ICC) zamítl žádost Izraele o zrušení zatykačů na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

V květnu Izrael požádal Mezinárodní trestní soud (ICC) o stažení loňských zatykačů. Soud žádost 16. července zamítl, neboť neexistují „žádné právní důvody“ pro neplatnost zatykačů, dokud otázka jurisdikce, Izraelem zpochybňovaná, zůstává nevyřešena. Izrael se o týden později pokusil proti rozhodnutí odvolat, ale v pátek soudci ICC rozhodli, že tato otázka „není předmětem odvolání“, uvedl server Middle East Eye.

Izrael není signatářem mezinárodní smlouvy o zřízení Mezinárodního trestního soudu (ICC) a neuznává jeho jurisdikci. Palestina je však od roku 2015 mezi uznanými signatářskými státy. Soud proto může vyšetřovat izraelské občany za jejich činy na okupovaných palestinských územích, mezi něž patří pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém.

Netanjahu a Gallant byli v listopadu 2024 vyhlášeni Mezinárodním trestním soudem (ICC) pro podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterým čelí v pásmu Gazy od října 2023. Zatykače Palestinci označili za „historické rozhodnutí“ a izraelští představitelé je odsoudili jako „antisemitské“.

Nejdůležitější spojenec Izraele, Spojené státy, uvalily osobní sankce na několik soudců a žalobců Mezinárodního trestního soudu (ICC) a označily soud za „hrozbu pro národní bezpečnost“. ICC je označil za čin proti „mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech a především proti milionům nevinných obětí na celém světě“.

Podle Římského statutu podepsaného v roce 1998, kterým byl zřízen Mezinárodní trestní soud (ICC), mají všechny strany ICC, včetně všech členských států EU, právní povinnost zatknout Netanjahua a Gallanta a předat je soudu.

 Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu podpořil Trumpovu výzvu k příměří na současných frontových liniích konfliktu před jednáními o trvalejším ukončení bojů. Zároveň poznamenal, že překážkou může být Putinova neochota.

Ukrajinští činitelé podle WP v soukromí uvádějí, že akceptují, že si Rusko po válce pravděpodobně zachová faktickoku kontrolu nad územím, které obsadilo. Kyjev ale výměnou požaduje po USA a evropských spojencích robustní bezpečnostní garance, které zajistí, že Rusko válku neobnoví.

Trump a Putin se mají někdy v příštích dvou týdnech sejít na další jednání v Budapešti. Americký prezident v pátek na otázku novinářů, zda se Putin snaží získat více času, řekl, že se tím neznepokojuje.

„Celý život mě přehrávali ti nejlepší a vždy jsem vyšel opravdu dobře,“ řekl. Údajně je v pořádku, pokud to chvíli potrvá. „Ale myslím, že v tomhle jsem docela dobrý,“ dodal.

Přípravy na jednání v Budapešti

Donald Trump překvapivě oznámil, že se s Vladimirem Putinem sejde v Budapešti. To vzhledem ke stále platnému mezinárodnímu zatykači vyvolalo i otázku, jak se šéf Kremlu do maďarské metropole dostane.

 X X X

OSLAVA  TURKA  V  GRANDHOTELU  PUPP  VE  VARECH

 Exkluzivně z Bechersu: Takhle pařil Filip Turek! Co dostal a kdo je záhadná blondýnka?

Přes kauzu s údajnými smazanými komentáři na sociálních sítích si novopečený poslanec Filip Turek oslavu čtyřicátých narozenin užil. Po tradičním srazu Jaguar Clubu v karlovarském GrandHotelu Pupp si na něj v Bechers baru připily odhadem dvě stovky lidí. Jak zjistila redakce Expresu, vedle stranických kolegů to byli dokonce i někteří zahraniční europoslanci, samozřejmě nemohl chybět ani skvělý kamarád Richard Chlad. A také půvabná blondýnka, která s ním do Varů přijela a trávili nemalý čas bok po boku. Kdo to je?

Původním plánem byl v důsledku veřejného dění pouze skromný přípitek na Filipa Turka během slavnostní večeře, která byla na programu v rámci srazu Jaguar Clubu. Ten u GrandHotelu Pupp probíhal celý den, součástí byla i spanilá jízda na Vítkovu horu (psali jsme ZDE).

Jenže i na bujarý večírek nakonec došlo. Krájel se dort, Turek pronesl přípitek. A pak přijímal dárky od hostů, kterých se sešlo více než dost.

Filip Turek pronesl přípitek.

„Atmosféra byla skvělá. Sešlo se nás v Bechers baru odhadem tak dvě stě lidí, když to porovnám s tím, když jsme tam byli během filmového festivalu. Přijeli i Filipovi nejbližší spolupracovníci z Evropského parlamentu, například jeden z hlavních lídrů rakouských Svobodných Harald Vilimsky, byli tam samozřejmě motoristé. Musím říct, že to byla opravdu taková spontánní nikoliv politická, ale hlavně autíčkářská oslava. Standardní motoristický, jaguárský večer,“ popsal Expresu miliardář Richard Chlad, který do Varů přijel se svou půvabnou manželkou Annou.

Richard Chlad s manželkou Annou

Narozeninových darů dostal Filip Turek požehnaně. Namátkou třeba knihu „Jak chutná moc“ od slovenského spisovatele Ladislava Mňačka, anebo třeba peprný obraz s názvem „Zvířátka obdivují p*ču“ od Františka Ringo Čecha.

Filip Turek dostal obraz „Zviřátka obdivují p*ču“ od Františka Ringo Čecha

Z řad kolegů dorazil šéf Motoristů Petr Macinka, pražská jednička v nedávných volbách Boris Šťastný se svou manželkou, stranickou mluvčí Barborou Šťastnou, nebo například dobrá kamarádka Gabriela Sedláčková, která s Turkem usedne v Poslanecké sněmovně.

Filipu Turkovi popřáli i Petr Kubelík a Gabriela Sedláčková.

Na místě pak byl třeba i Radim Passer junior, syn developera Radima Passera. Ten byl ostatně jedním z pořadatelů srazu Jaguar Clubu. Doprovázela ho partnerka Klára.

Radim Passer junior

Pozornost měl Filip Turek také u žen, tu zdaleka největší si ale vysloužila půvabná blondýnka, se kterou přijel už dopoledne. Nešlo si nevšimnout, že spolu tráví hodně času a dobře si rozumí.

Podle zjištění Expresu se jedná o jeho asistentku z Bruselu Terezu, se kterou si velmi dobře rozumí i po lidské stránce. Těžko ale říct, zda za tím hledat něco více.

Filip Turek v dámské společnosti

Filip Turek s asistentkou Terezou

Oslava čtyřicátých narozenin byla veselá i přesto, že na Turka v posledních dnech udeřila doslova smršť v podobě nejrůznějších obvinění. Ta nejvážnější jsou, že na sociálních sítích v minulosti psal rasistické příspěvky a obdivoval v nich Adolfa Hitlera.

Filip Turek se za některé nevhodné komentáře omluvil, autorství některých ale důrazně popřel, například toho, který se týkal žhářského útoku ve Vítkově v roce 2009. Politik měl tehdy napsat, že „popálení cikáněte by mělo být polehčující okolností“.

„Mně už ten hon na Filipa Turka začíná připomínat hon na Ivetu Bartošovou, kterou jsem zažil u sebe v nahrávacím studiu těsně před tím, než skočila pod vlak. Rozdíl je, že Filip se nevzdá,“ řekl nám ještě Richard Chlad, který je významným podporovatelem Motoristů a především právě svého dobrého přítele Filipa Turka./expes/