Školské odbory s Dobšíkem, Středula a další odboráři v průmyslu i jinde se nehodí na dnešní vyjednávání s Fialou, Bekem a dalšími poskoky Fialy, protože rázně netrvají na svých požadavcích, jako to udělali mladí lékaři Přáda, Hilšerová, Kubek a další lékaři. Byla škoda, že Středula, nebo jiní, průbojní odboráři rovnou nezajistili velkou generální stávku na odstranění Fialy a ustavení nové vlády odborníků.

Žádným slibům Fialy, Beka, Jurečky, Válka nelze věřit, protože je nesplní. Všechny jejich sliby odmítnout a trvat na jejich odchodu, demisi, neboť jim nejde o odstranění všech nedostatků v ČR, ale jen o jejich milionová koryta v politice a vydržet tam co nejdéle. Sami se neuskrovní, ale jen odírají o peníze důchodce, řemeslníky a o miliony podniky.

X X X

FIALA   A  SPOL  SE  DRŽÍ  ZUBY  NEHTY

ŠKOLÁCI  NESMÍ  POVOLIT,  JAKO  ZEMĚDĚLCI  EVROPY

  Odmítnutí. Na peníze školám není v koalici shoda, mrzí po jednáních odbory

Peníze na uklízečky, školníky a další nepedagogické pracovníky školy v tuto chvíli nedostanou. Po dnešním jednání ministra školství, financí a premiéra s odbory a školskými asociacemi to potvrdil šéf odborářů František Dobšík. Ředitelé alespoň budou moci s penězi, které mají, libovolně nakládat.

 Předseda školských odborů František Dobšík vystoupil na briefingu po jednání předsednictva školských odborů s ministrem školství Mikulášem Bekem. (19. ledna 2024) | foto: ČTK

„Dát peníze školám, na to zatím není politická vůle, kasa je prázdná. V polovině roku se sejdeme znovu. Jestli ředitelé vydrží čekat a co bude dál, to nevím. Stávku chtěli hlavně ředitelé. Jestli bude, to teprve uvidíme. Budou taky volby,“ shrnul po jednání předák školských odborů Dobšík.

Podle něj se asociace a odbory na jednání s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) shodli alespoň na tom, že ředitel si s penězi z vlastního rozpočtu bude moci nakládat podle vlastní vůle.

„Nebude se muset řídit přesně tím, pro koho jsou jaké peníze určeny. Takže když dá část peněz určených na pedagogy uklízečkám, nebude porušovat zákon. Toto by se mělo zajistit během pár dní,“ doplnil Dobšík.

Uvolněním regulace by se podle Beka mohla vláda věnovat na jednání již ve středu nebo příští týden.

Podle ministra školství Mikuláše Beka chybí na dva tisíce úvazků asi 800 milionů korun. Bek to označuje za důsledek vládního konsolidačního balíčku. Dalších 500 pozic by pak mohly platit kraje z rezervy.

Pomoc budou školy hledat u zřizovatelů

Podle Beka vláda k revizi rozpočtu pro regionální školství podle dohody přistoupí po 1. červenci, kdy budou jasné výsledky hospodaření státu v prvním půlroce.

O výsledku jednání k penězům do škol bude Bek informovat jejich ředitele dopisem. „Jsem rád, že dnes mohli zástupci škol, asociací a odborů slyšet také pohled koaličních partnerů, ne jen můj. Že jsme si dali školství mezi prioritu je při jednáních svazující. A také o tom byla část dnešního jednání,“ konstatoval Bek.

Podle šéfa Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiřího Zajíčka budou peníze fyzicky chybět až koncem roku. „Vzhledem k tomu, jak fungují rozpočty, tak nám ty peníze dojdou asi v listopadu. Uvidíme, jaká bude situace v polovině roku, kdy má být další schůzka. A snad už ty peníze budou,“ řekl iDNES.cz Zajíček.

Sám na vlastní škole zaměstnává na nepedagogických pozicích řadu asistentů, které potřebuje ve výuce. „Půjdu za zřizovatelem a budu doufat, že mi pomůže a asistentům platy doplatí. Protože sebrat peníze, které měly jako bonus připadnout učitelům, sice díky domluvě o rozvolnění můžu, ale moc by mi to nepomohlo. Nestačilo by to pro všechny,“ podotkl Zajíček.

Nikdo – ministr školství Bek ani asociace s odbory – od dnešní schůzky neočekával, že by o přidání bylo hned jasno. V plánu bylo předložit pádné argumenty. Zjevně ale nebyly dostatečné, podle Dobšíka je výsledek schůzky zklamáním. Sám dříve považoval za klíčové premiéra přesvědčit.

„Knížecí rady“ od TOP 09

I když o tom, jestli školy peníze dostanou, musí rozhodnout celá koalice. Například předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš řekl, že je nyní nutné peníze do systému dostat a v dlouhodobém horizontu hledat systémové řešení. „Bylo by také dobré, kdyby školy mohly peníze přelévat mezi pozicemi tak, jak zrovna potřebují,“ navrhl Bartoš.

I lidovci jsou připravení peníze pro školy najít. Podle jejich místopředsedy strany Jana Bartoška stojí o to, aby se situace na školách uklidnila a stabilizovala.

Jenže třeba TOP 09 se zdráhá, stranická šéfka Markéta Pekarová Adamová nechce peníze pouštět dřív, než Bek přijde se systémovým řešením. Podle ní také Bek slíbil, že je schopný nalézt úsporu ve svém resortu v jednotkách miliard, zatím ale prý jen přichází s dalšími rozpočtovými požadavky.

„Knížecí rady od koaličních partnerů v tuto chvíli neocením, ocením věcné jednání se znalostí čísel,“ reagoval na to Bek.

Zašmodrchané počty

V počtech míst, která se budou kvůli celospolečenským úsporám rušit, je od počátku současného sporu zmatek. Před listopadovou stávkou škol hrozilo, že z tabulek zmizí 17 tisíc míst. Po sérii jednání se ministr Bek zavázal, že tento počet sníží maximálně na osm tisíc. Tolik pozic je totiž podle resortu neobsazených. Školy tak počítaly s tím, že škrtem nikdo práci neztratí.

V rozpisu rozpočtu je však 17 tisíc pozic ke zrušení napsáno i nadále. Podle Beka došlo k nedorozumění. Tvrdí, že rušit se bude zhruba 7,5 tisíce pozic. I přesto však tento škrt nebude znamenat jen zrušení prázdných tabulek, protože peníze ministerstvo nemůže sebrat jen některým školám ani je rozdělovat přesně „na míru“. Naopak postupuje vždy plošně a částky zvyšuje nebo snižuje v procentech.

„Ve školách jsou aktuálně asi dva a půl tisíce úvazků, které se nekryjí s normativním rozpisem. O nich jednáme, lze je částečně doplnit z financí obcí a krajů,“ vypočítal v pondělí Bek. Rozpočet pro regionální školství je podle ministerského rozpisu letos o 4,97 miliardy vyšší než loni, činí 187,87 miliardy korun.

Ministr už dříve avizoval, že výhledově by chtěl zavést změny v pravidlech přerozdělování peněz. Podle něj neodpovídají současným potřebám. A lepší přehled než ministerstvo, které dnes peníze školám zasílá, mají konkrétní obce nebo kraje. Zřizovatelé by tak podle Beka mohli o tom, na kolik pozic má která škola nárok, rozhodovat sami.

 X X X 

 FIALA  BERE  JEN  Z  CIZÍ  KAPSY

FIALA  SÁM  STŘÁDÁ  MILIONY  V  POCHYBNÝCH  BANKÁCH

CO  VYŠETŘÍ  POLICIE  A  ŽALOBCI?

Stát chce brát z cizí kapsy, stěžují si samosprávy. Odmítají platit nepedagogické pozice

Slova vlády, včetně členky Sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Renáty Zajíčkové (ODS), že by se financování části nepedagogických pozic mohlo přenést na zřizovatele, rozčílila hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu. Podle něj je naprosto neuvěřitelné, že se o něčem takovém veřejně hovoří, aniž by to bylo dopředu projednáno se samosprávami. Uvedl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

„Ta situace týkající se financování školství není jednoduchá, ale myslím, že je velmi dobře, že by v budoucnu měly daleko větší roli hrát samosprávy, neboť jsou to právě ony, kdo zřizuje mateřské, základní i střední školy,“ sdělila v pořadu 360° Zajíčková.

 Její slova Půtu rozčílila. „Zkrátka, když dochází peníze ve vlastní peněžence, sáhneme do kapes samospráv,“ reagoval naštvaně a upozornil, že peníze, se kterými chce vláda manipulovat, nejsou peníze státu. „Jsou to peníze, se kterými samosprávy na rozdíl od státního rozpočtu nakládají zodpovědně,“ poznamenal.

X X X

 VEDLE  ŠKOLÁKŮ  SE  BOUŘÍ  PROTI  FIALOVI  I  LÉKÁRNÍCI  ČR

 Petice majitelů lékáren může spustit další spor v koalici. Mezi STAN a Válkem

Na distribuci léků v Česku, která poškozuje menší lékárny, jež nejsou součástí velkých řetězců, si stěžuje petice majitelů lékáren. „Ve všech regionech ČR není každému pacientovi poskytována stejná úroveň lékárenské péče,“ píše se v ní. Může to vést i ke sporu mezi STAN a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem.

Předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel přišel v úterý petici hájit do Sněmovny. Žádal politiky, aby vrátili do zákona o léčivech takzvaný chráněný distribuční kanál, který z něj zmizel a který by měl lékárníkům garantovat přísun léků od dodavatelů.

Válkova vyjádření nahrávají velkým sítím, říká petice majitelů menších lékáren

„My níže podepsaní se ztotožňujeme se znepokojením nezávislých provozovatelů lékáren, kteří se cítí ohroženi jednáním ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Mediální výstup, ve kterém ministr zdravotnictví směřuje pacienty do lékárenských sítí BENU a Dr. Max sdělením, že v těchto sítích léčiva vždy byla a jsou dostupná, poškozují nezávislé provozovatele lékáren. Takové sdělení vrcholného představitele ministerstva zdravotnictví je možné považovat za konflikt zájmů a projev klientelismu,“ píše se v petici několika stovek majitelů lékáren, kterou projednávali poslanci.

Hampel chtěl, aby petiční výbor doporučil poslancům přijetí pozměňovacího návrhu poslance STAN Jana Kuchaře k vládní novele. Podle ní by hrozil lékárnám za nezavedení léků do evidence až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti.

Kuchařův návrh by vrátil do zákona chráněný distribuční kanál. A uložil by výrobcům léků povinnost dodávat je distributorům, kteří se je zavázali poskytnout lékárnám v České republice.

„Chráněný distribuční kanál funguje v Německu, funguje v Belgii,“ řekl Hampel.

Válkův náměstek odmítl návrh poslance STAN

„Tak, jak je pozměňovací návrh koncipován, zasahuje do toho, jak je dnes designován systém ochrany dodávek,“ vystoupil proti návrhu vládního poslance za STAN Kuchaře náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Poslankyně hnutí STAN Hana Naiclerová se s požadavkem, s nímž na výboru vystoupil Hampel, nejprve ztotožnila, to ale vyvolalo poprask v koalici a na dlouhé minuty muselo být jednání výboru přerušeno.

Nakonec poslankyně STAN svůj návrh upravila, a tak prošlo mírnější znění, že podle petičního výboru se má zdravotní výbor zabývat návrhem řešení podle změny prosazované poslancem Kuchařem. I tak se ale někteří přítomní vládní poslanci z ODS a TOP 09 zdrželi.

Jeden z nich, Petr Fifka z ODS, řekl, že politici těžko mohou diktovat, ve které lékárně si mají pacienti vyzvednou lék, když jinde mají třeba platit nižší doplatek. „Do volného trhu se může stát vlamovat jen omezeně,“ uvedl Fifka.

Jednání výboru jako bitva o podíl na trhu

Jednání výboru chvílemi působilo jako otevřený souboj o to, jak velkou část trhu s prodejem léků mají plně obsluhovat velké řetězce a jaká jeho část zůstane malým, často venkovským lékárnám.

Nyní projednávaná novela zákona o léčivech podle petice majitelů lékáren neřeší dostupnost léčiv pro pacienty v České republice, ale posiluje oligopolní struktury majetkově propojeného velkoobchodu a maloobchodu a znemožňuje nezávislým lékárnám rovný přístup k dodávkám léků.

Tím dále oslabuje jejich postavení na trhu a snižuje možnost poskytovat v regionech kvalitní lékárenskou péči všem pacientům. „Nezávislé lékárny v řadě případů končí svoji činnost,“ píše se v petici.

X X X

 DO  VELKÝCH  PROTESTŮ  V  EU  A  ČR  I  ZEMĚDĚLCI

POŽADUJÍ   VÍCE   PENĚZ  NA  HOSPODAŘENÍ,  ODMÍTAJÍ   NEKVALITNÍ  POTRAVINY  Z  UKRAJINY

 Poľskí farmári stupňujú štrajk. Plánujú úplnú blokádu hraníc Ukrajiny

Poľnohospodári protestujú po celej Európe proti obmedzeniam, ktoré zaviedla Európska únia ako opatrenia napríklad v boji so zmenou klímy.

Poľskí farmári plánujú na 20. februára úplnú blokádu všetkých hraničných priechodov s Ukrajinou, oznámili v utorok farmárske odbory. Stupňujú svoj 30-dňový štrajk, ktorý začali minulý týždeň na protest proti agrárnej politike Európskej únie. TASR prevzala správu z tlačovej agentúry Reuters.

Farmári po celej Európe protestujú proti obmedzeniam, ktoré zaviedla EÚ ako opatrenia v boji so zmenou klímy, ale aj proti stúpajúcim nákladom a konkurencii zo zahraničia, predovšetkým z Ukrajiny, lebo ju pokladajú za nespravodlivú.

Poľskí farmári sú ostrými kritikmi lacných potravinových produktov dovážaných z Ukrajiny a ich dopadu na domáci poľský trh. Mesačný štrajk začali minulý piatok a blokujú počas neho cesty po celej krajine a hraničné priechody s Ukrajinou.

Nebudú blokovať len hraničné priechody

„Oznamujeme, že v rámci 30-dňového generálneho štrajku farmárov sa 20. februára budú všetky aktivity zameriavať na úplnú blokádu všetkých hraničných priechodov medzi Poľskom a Ukrajinou a na protesty v teréne,“ uviedla odborová organizácia farmárov Solidarita. „Nebudú blokované len hraničné priechody, ale aj komunikačné centrá a prístupové cesty k prekládkovým železničným staniciam a námorným prístavom,“ dodala organizácia.

Predtým oznámila, že v ten istý deň sa bude konať „hviezdicový pochod“, čiže protestujúci farmári budú smerovať do Varšavy po cestách zo všetkých smerov.

Aj česká Agrárna komora informovala, že farmári zo strednej a východnej Európy sa 22. februára zhromaždia na hraniciach svojich krajín a budú mať spoločný deň protestu. Českí farmári začnú svoje protesty v pondelok blokádou dopravy v Prahe. aktuality.sk

X X X

ODBORÁŘ  DUFEK  NA  PROTEST  PROTI  EU, FIALOVI,  ZAPLNÍ PRAHU  TRAKTORY

Odborář Dufek chce zaplnit Prahu až tisícem traktorů, protest omezí dopravu

Předseda zemědělských odborářů Bohumír Dufek chce zablokovat příští pondělí a úterý Prahu traktory, do města by jich mělo podle něj přijet mezi 600 až 1 000. Počítá s tím, že v pondělí ráno přijedou na protestní akci prakticky ze všech směrů po dálnicích, sjedou se na magistrále a následně pojedou k ministerstvu zemědělství a dále na Malou Stranu.

Akci Dufek pořádá spolu s bývalým prezidentem Agrární komory ČR a šéfem podniku Rabbit Trhový Štěpánov Zdeňkem Jandejskem a „zemědělskými nadšenci“. Hned na začátku úterní tiskové konference upozornil, že nejde o akci zemědělských odborů jako takových. Mnoho z regionálních koordinátorů je pak spojováno se stranou PRO Jindřicha Rajchla.

Od této akce se již dříve distancovaly hlavní zemědělské organizace, jako je Agrární komora ČR i Asociace soukromého zemědělství ČR.

Není úplně jasné, jak bude samotný protest přesně vypadat. Dufek počítá s tím, že se stroje seřadí na dálnicích u Prahy. Nechce ale, aby traktory obsadily dálnice v celé své šíři, počítá s tím, že pojedou vždy v jednom pruhu. Stroje následně zamíří před ministerstvo zemědělství na pražském Těšnově. Tam se podle Dufka mají setkat mezi 8:00 a 11:30. Následně se přesunou směrem k Malostranskému náměstí.

„Počítáme s tím, že pokud bude traktorů velké množství, budou parkovat na nábřeží ve dvou řadách,“ dodal Dufek. Na Malostranském náměstí potom bude demonstrace. Dufek také počítá s tím, že traktoristé zůstanou v Praze do úterý. Odborář varoval běžné obyvatele Prahy a okolí, aby v té době do hlavního města, pokud možno, nejezdili.

Protest je podle Jandejska namířený proti snížení dotací v ČR, ale také proti Green Dealu a snižování produkce potravin v EU. Dále pak proti veřejnoprávním médiím, která podle organizátorů málo informují o zemědělské problematice. „Náš zájem není dělat lidem problémy, chtěli bychom požádat obyvatele Prahy a přilehlých měst a vesnic, aby pochopili, že jim nechceme dělat problémy,“ vysvětlil Jandejsek.

Bývalému šéfovi komory vadí mimo jiné tlak na snižování zemědělské produkce nebo některé unijní potravinářské postupy, například že se v EU můžou chemicky kastrovat selata, což se podle něj hojně ve Španělsku, jednoho z hlavních exportérů do ČR, děje.

Demonstranti chtějí předat ministrovi zemědělství seznam požadavků, které by měl prostřednictvím vlády splnit. Chtějí, aby ČR odstoupila od Green Dealu, o týden později by pak měla na jednání v Bruselu oznámit svůj postoj ohledně rozvázání této dohody. Pokud se tak nestane, chtějí s demonstracemi pokračovat, ale už nejenom v Praze, ale také v krajských městech.

Komora organizuje akci až na čtvrtek

Na čtvrtek 22. února jsou pak svolané protestní akce od Agrární komory ČR ve spolupráci s dalšími evropskými státy. Zemědělcům vadí, že je evropský trh pokřivený bezcelními dovozy zemědělských komodit z Ukrajiny. Do akcí by se měly kromě českých zapojit zemědělské organizace ze Slovenska, Maďarska, Polska, Litvy nebo Lotyšska, dohodli se na tom jejich zástupci na úterním jednání v polských Otrebusech nedaleko Varšavy.

„Nízké výkupní ceny a vysoké náklady, které mnohými politickými rozhodnutími ještě rostou, prostě dnes už jiné řešení nemají. Že je situace v Evropě naprosto tristní, dávají už měsíce najevo zemědělci v mnoha dalších evropských zemích. Je potřeba si to vyložit tak, že nejde o projev agrese, ale naopak jako volání o pomoc z často naprosto bezvýchodné situace,“ řekl prezident komory Jan Doležal.

Zemědělcům dále vadí přemíra byrokracie či příliš velké environmentální ambice Evropské unie.

Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu loni klesl podnikatelský důchod v zemědělství meziročně o 37,5 procenta na 16 miliard korun. Hodnota zemědělské produkce klesla o pětinu. Podle šetření Zemědělského svazu ČR pak čistý zisk zemědělských podniků klesl o 60,5 procenta na necelých 3 200 korun na hektar. Celý obor podle něj vydělal 8,7 miliardy korun oproti předloňským 22 miliardám.

X X X  

 MINISTR  RAKUŠAN  VYŽENE  UKRAJINCE  Z  ČR

 Ministr Rakušan chce vyhošťovat Ukrajince. Mezinárodnímu právu navzdory

Ukrajinec, který je v Česku pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu, bude vyhoštěn zpět domů. Dříve to možné nebylo. V pondělí při diskusi s lidmi v Mostě to potvrdil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „To už teď platí nově. A můžeme vracet lidi, kteří tu spáchají nějaký trestný čin, to ten první rok nešlo,“ řekl ministr.

MF DNES dotazem na ministerstvo vnitra zjistila, že Rakušan se odvolával na loni novelizovaný zákon „lex Ukrajina“, který tuto možnost skutečně nově nabízí. „Ukrajinci, kteří sem přišli v souvislosti s válkou, nejsou držiteli azylu, ale dočasné ochrany. Poslední novela zákona zrušila výjimku, která stanovovala odklad realizace trestu vyhoštění pro odsouzené osoby z Ukrajiny,“ sdělila mluvčí resortu Hana Malá.

Loňská úprava zákona říkala, že výkon trestu vyhoštění se odkládá do doby, než dočasná ochrana v České republice odsouzenému skončí. To nyní již neplatí.

„Ukrajinec byl ještě loni v podstatě nevyhostitelný zpět na Ukrajinu, protože tam probíhá válečný konflikt. My jsme vsunuli do jednoho paragrafu novelizovanou část, podle níž může soud vyslovit trest v podobě zákazu pobytu, což v praxi znamená, že dočasná ochrana mu v případě odsouzení končí a přistupuje se k němu jako ke kterémukoliv cizinci,“ vysvětlil spoluautor zmíněného pozměňovacího návrhu, poslanec a bývalý příslušník cizinecké policie Hubert Lang (ANO).

Co na to mezinárodní právo

Pokud by Ukrajinec v Česku měl přiznán statut azylanta, vrátit domů by jej dříve ani při odsouzení nešlo. Bylo by to totiž porušení zásady „non refoulement“, tedy mezinárodního závazku, že uprchlíci nesmějí být navráceni do země, kde jim hrozí pronásledování. Zákon „lex Ukrajina“ do tohoto závazku vnáší výjimku.

Někteří odborníci si ale myslí, že pravidlo zákazu navracení je bezvýjimečné bez ohledu na to, zda konkrétní osoba spáchala trestný čin, nebo zda se jinak provinila vůči hostitelské zemi.

„Přestože poslední novela „lex Ukrajina“ připustila výkon trestu vyhoštění, i zde bude nutné postavit najisto, že takové osobě nebude při návratu hrozit závažná újma a že výkon rozhodnutí nebude v rozporu s mezinárodním závazkem České republiky v podobě zákazu navracení, který je v evropském regionu vyjádřen neomezitelným článkem 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv,“ myslí si Eliška Flídrová, advokátka se specializací na cizinecké a azylové právo z Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

ADVERTISING

„Dle mého názoru by v tuto chvíli bylo vyhoštění osob na Ukrajinu v rozporu s mezinárodními závazky České republiky,“ dodává.

Soudy, které o vyhoštění rozhodují, se tak budou muset zaobírat nejen tímto ustanovením, ale i českým trestním zákoníkem, který říká v podstatě totéž: vyhostit lze jen toho, komu by v domovské zemi nehrozilo mučení nebo jiná forma postihu. Podle soudců ale tato obava v případě Ukrajiny nehrozí.

„Na Ukrajině sice probíhá válečný konflikt, ale jinak je to demokratický stát, který má demokratické trestněprávní předpisy. Vyhoštění tam nic nebrání. Něco jiného by bylo třeba vydat někoho do Sýrie, nebo tam, kde by mu hrozilo právo šaría nebo ukamenování, ale to není případ Ukrajiny,“ zhodnotila situaci předsedkyně senátu ústeckého krajského soudu Jana Kurešová.

Odsouzení Ukrajinci

Podle posledních nejaktuálnějších údajů ministerstva spravedlnosti bylo v průběhu roku 2022 pravomocně odsouzeno 1 607 Ukrajinců, tedy zhruba tolik, kolik Slováků. Soudy vyhostily 146 Ukrajinců. Ve stejné roce začal platit zákon „lex Ukrajina“, kdy se Ukrajinci již nevyhošťovali.

Pro srovnání: v roce 2018 – tedy před vypuknutím války a přílivem uprchlíků – bylo odsouzeno 1 158 Ukrajinců a 492 vyhoštěno.

Kolika z Ukrajinců se vyhoštění nyní může týkat, se nedá zjistit, nestačí totiž pouhé prokázání spáchání trestného činu. Soudy instrument vyhoštění využívají zejména při závažnějších trestných činech, se sazbou nad jeden rok vězení, kdy je vyhoštění nezbytné pro ochranu bezpečnosti státu, jeho obyvatel nebo jiných zájmů chráněných zákonem

 X X X

CARLSON:  VŠICHNI  LÍDŘI  ZABÍJEJÍ

ZELENSKÝ   NEBEZPEČNÝ  DIKTÁTOR    SVĚTA

Všichni lídři zabíjejí. Někteří více než jiní, zastal se Carlson Putina

Americký moderátor Tucker Carlson prohlásil, že každý politický vůdce zabíjí lidi, i americký prezident. Reagoval tak na výtku, proč se ruského prezidenta Vladimira Putina, s nímž uskutečnil kontroverzní rozhovor, nezeptal na politické vraždy, ze kterých je šéf Kremlu obviňován.

 „Neptám se na věci, na které se ptá každé jiné americké médium,“ vyhýbal se moderátor nejprve dotazu egyptského novináře Emada Eldina Adeeba na Světovém vládním summitu v Dubaji, proč se ruského prezidenta neotázal na údajné pokusy o likvidaci názorových oponentů či bývalých členů ruských tajných služeb.

Po dalším tlaku se ale rozhodl odpovědět. „Svůj život jsem strávil mluvením s různými lidmi, kteří vedou státy. A došel jsem k následujícímu závěru: každý lídr zabíjí lidi. Včetně toho mého,“ řekl s jasnou narážkou na amerického prezidenta Joea Bidena.

„Každý lídr zabíjí lidi. Někteří zabíjejí více než jiní. Vedení vyžaduje zabíjení lidí. Proto nechci být lídr,“ dodal Carlson.

Bývalý moderátor stanice Fox News připustil, že v Rusku „je větší cenzura než v USA“, zároveň ale tvrdí, že i ve Spojených státech existují početné případy potlačování svobody slova. Carlson opakovaně varuje před progresivní politikou jakožto údajnou snahou o omezování práv jednotlivce.

Za svůj rozhovor s Putinem byl silně kritizován. Z Ukrajiny i Západu čelí obviněním, že nekriticky poskytl válečnému zločinci prostor šířit svou propagandu. Někteří, jako bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, jej nazvali „užitečným idiotem“.

„Je to dítě. Neposlouchám ji,“ reagoval na Clintonovou Carlson. Internet údajně nemá rád, proto neviděl žádné reakce. Legraci si z něj přitom dělal dokonce i Elon Musk, obviňovaný z proruských postojů.

 Šéf Kremlu v rozhovoru s Carlsonem řekl, že Rusko na Ukrajině nemůže být poraženo. Moskva je dle něj ochotná k dialogu a vyjednávání o uzavření dohody.

„Vůdci jakékoliv země na této planetě, vyjma možná USA během unipolární doby, jsou nuceni povahou své práce ke kompromisu. O tom je diplomacie. A Putin patří ty, kteří jsou ochotni ke kompromisu,“ ocenil Carlson ruského prezidenta.

Moderátor též velebil Moskvu. Označil ji za „mnohem půvabnější než jakékoliv město v mé zemi, čistší, bezpečnější a hezčí“.

Ještě před rozhovorem s Putinem Carlson opakovaně čelil nařčením z proruských názorů. Ve svém pořadu opakoval propagandu Kremlu o Ukrajině. Tu například nazval klientským státem amerického ministerstva zahraničí a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského označil za nebezpečného autoritáře a diktátora.

X X X

Global Times: NATO odhaluje svou skutečnou povahu pohřebního ústavu

Vlivný čínský list Global Times zveřejnil na svém portálu analytický text související s nadcházejícím výročím zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině. Analytik listu Ai Jun se v něm zejména věnuje roli NATO a dopadu ve Spojených státech amerických (SSA). Nastoluje možnost ztráty vlivu dolaru a rozpadu hegemonie Washingtonu. Z analýzy potom vyvozuje, že naslouchat a přijímat rozkazy od pohřebního ústavu není v evropském zájmu.

Rusko-ukrajinský konflikt vstoupí do svého třetího roku a NATO nemá v plánu tamní krveprolití ukončit. Nejnovějším důkazem je prohlášení šéfa NATO Jense Stoltenberga – Západ musí být připraven na „desetiletí trvající konfrontaci“ s Ruskem. Pouhé dva dny před zveřejněním Stoltenbergových poznámek ruský prezident Vladimir Putin ve svém prvním rozhovoru pro západní média po dvou letech prohlásil: Jsme připraveni jednat.

Člověk nemusí být geopolitickým expertem, aby mohl posoudit, kdo brání ukončení konfliktu.

Západ neusiluje o válku s Ruskem, ale přesto by se měl „připravit na konfrontaci, která může trvat desetiletí,“ řekl Stoltenberg německému listu Welt Am Sonntag v rozhovoru zveřejněném 10. února.

Prohlášení – Západ neusiluje o válku s Ruskem – je stejně pokrytecké jako USA, které pořád bombardují sem a tam a říkají, že nevyhledávají konflikt. „To, co Stoltenberg řekl, je v podstatě výzva k válečné mobilizaci, pokus navodit válečnou atmosféru, aby se dále posílily zájmy NATO získané během rusko-ukrajinského konfliktu,“ řekl Shen Yi, profesor na univerzitě Fudan.

Jaký zájem? Nejprve si NATO potřebuje zajistit důvod své existence. Po pádu bývalého Sovětského svazu panovaly neustálé pochybnosti o existenci a funkci NATO. Proto pro sebe stále hledá nové nepřátele. Rusko jako současný nepřítel NATO se tak dnes stalo základním kamenem přítomnosti NATO.

Pak je to o penězích. Organizace je jako pohřební ústav nebo majitel obchodu s rakvemi, který v době míru nevydělává žádné peníze. NATO jako pohřební ústav potřebuje konflikt, krveprolití kvůli výdělku. Šíří tedy strach a paniku, aby zajistilo, že jeho členské země budou nadále přispívat na vojenské financování, uvedli experti.

Putin řekl, že Rusko jednání neodmítlo a neodmítá. Objektivně vzato, na jedné straně Moskva nemá zájem uvěznit se v dlouhodobé a totální válce, protože Rusko a Západ nakonec budou muset koexistovat. Proto, když je Rusko v příznivé taktické a strategické pozici, je ochotno vyslat svým odpůrcům signál k vyjednávání, dialogu. Na druhou stranu, když Putin čelil konfliktům a geopolitickým hrám, prokázal přizpůsobení a pružnější způsob ve srovnání se Západem a NATO, řekl Shen pro Global Times.

Vyslechne ho NATO? Stěží. Stoltenberg hraje roli zástupce pobočky Pentagonu NATO pod Bidenovou správou. Bidenova administrativa rozhodně nechce ve volebním roce vidět selhávající Ukrajinu, jinak se konflikt stane klíčovou překážkou pro Bidenovo znovuzvolení.

Donald Trump naopak prosazuje možný návrat do Bílého domu a neustále napadá Bidena v otázce Rusko-Ukrajina a NATO.

Americké volby jsou jedním z nejvíce ovlivňujících faktorů na to, jak dlouho bude konflikt trvat, vzhledem k rozdílné politice k Ukrajině, kterou mají hlavní prezidentští kandidáti. Do jisté míry můžeme na Putinův rozhovor s Tuckerem Carlsonem pohlížet jako na dialog mezi Putinem a Trumpem, který NATO v různých dobách označil za „zastaralé“, řekl Lü Xiang, vědecký pracovník Čínské akademie sociálních věd pro Global Times.

Trump v sobotu na shromáždění v Conway v Jižní Karolíně řekl, že povzbudí Rusko, aby „dělalo, co sakra chtějí“ jakékoli zemi NATO, která dostatečně nezaplatí. „NATO bylo rozbito, dokud jsem nepřišel,“ zdůraznil Trump. Bílý dům brzy zareagoval tím, že Trumpovy výroky označil za „otřesné a bez pantů“ a vychvaloval Bidenovo úsilí o posílení aliance.

Bez ohledu na to, zda o politice Ukrajiny rozhoduje Biden nebo Trump, nikdo nemůže popřít, jak nebezpečné je NATO pod vedením USA pro Evropu. Biden vykořisťuje Evropu a Trumpovi je jedno, jestli na kontinentu vypukne další válka.

Ukrajina není jediná, kdo krvácí. Čím déle bude konflikt pokračovat, tím pravděpodobněji se stane pro USA zátěží.

S prudce rostoucími cenami energií, průmyslových odvětví a komodit budou lidé v celém světě nakonec zraněni. USA možná dočasně získaly z prodeje zbraní a energie, ale v dlouhodobém horizontu by mohl americký dolar postupně ztratit svůj vliv a hegemonie USA se rozpadne. V tomto konfliktu nebude absolutně žádný vítěz, řekl pro Global Times čínský vojenský expert a televizní komentátor Song Zhongping.

Naslouchat a přijímat rozkazy od pohřebního ústavu není v evropském zájmu.

Ai Jun, Global Times, server vasevec.cz

X X X

Trump a Putin mají jednoho společného nepřítele: Bidena

Nedávný rozhovor Vladimíra Putina s Tuckerem Carlsonem nepřesně mnozí kritizovali jako špatný novinářský přístup. Ve skutečnosti ale přece zjevně nešlo o klasický rozhovor bojovného novináře, který chce zpovídaného ubít a rozsápat, což mimochodem je až už trvale nudný přístup progresivistických žurnalistů.

Věc je přece jasná. Tucker Carlson, dnes mediálně nejúspěšnější americký komentátor je nezakrývaným představitelem Trumpovy kampaně a mimochodem skutečnos

Trump a Putin mají jednoho společného nepřítele: Bidena…

Nedávný rozhovor Vladimíra Putina s Tuckerem Carlsonem nepřesně mnozí kritizovali jako špatný novinářský přístup. Ve skutečnosti ale přece zjevně nešlo o klasický rozhovor bojovného novináře, který chce zpovídaného ubít a rozsápat, což mimochodem je až už trvale nudný přístup progresivistických žurnalistů.

Věc je přece jasná. Tucker Carlson, dnes mediálně nejúspěšnější americký komentátor je nezakrývaným představitelem Trumpovy kampaně a mimochodem skutečnost, že tento rozhovor zhlédla 1 miliarda diváků je třeba chápat jako součást této kampaně.

Že mezi Trumpem a Putinem vždy vládla velká chemie, zejména ze strany Trumpa je přece všeobecně známo a kdo sledoval jejich setkávání v průběhu minulého Trumpova prezidentského období, jistě si vzpomíná, že byl Trump až peskován americkými médii za to, jak dalece Putinovi nadbíhal.

Že Carlson koneckonců je též nepsaným možným kandidátem na amerického viceprezidenta je také známo.

Ten rozhovor jistě velice napomohl Putinovi dostat se k západnímu divákovi, ale zároveň Trumpovi nepřímo napomáhal v jeho vlastní kampani, kdy jako přesvědčený odpůrce vojenského paktu NATO, které by nejraději rozpustil a přesvědčený odpůrce amerických věčných válek ihned svými následnými glosami o tom, že by nešel na pomoc těm, kdo si dostatečně na svou výzbroj neplatí, rozpumpoval západní i americké jestřáby.

Je to osvěžující pocit. Vždyť s výjimkou Orbána či Fica, všichni ostatní západní politici doslova dychtí po válce s Ruskem a jsou ochotni podporovat Ukrajinu v jejím bojovém soužení do nekonečna, přesněji do vcelku předvídatelné krvavé porážky.

Trump samozřejmě odmítá Bidenovu politiku ve všech směrech, a tedy nejen pokud se týká podpory Ukrajiny. Stejně tak odmítá ideologii transgenderismu a je ovšem jasným odpůrcem Bidenovy green ideologie a vcelku předvítatelně opět odstoupí od Pařížské klimatické dohody, tak jako to již udělal v předchozím funkčním období.

To obrovské halo rozhovoru Carlson – Putin tak může být předzvěstí obrovského světového zemětřesení, zvítězí-li Trump podruhé.

Ať tak či onak tandem Trump – Putin by si zcela určitě téměř ve všem mohli vyhovět.

A to by pro mírový svět byla skvělá zpráva

t, že tento rozhovor zhlédla 1 miliarda diváků je třeba chápat jako součást této kampaně.

Že mezi Trumpem a Putinem vždy vládla velká chemie, zejména ze strany Trumpa je přece všeobecně známo a kdo sledoval jejich setkávání v průběhu minulého Trumpova prezidentského období, jistě si vzpomíná, že byl Trump až peskován americkými médii za to, jak dalece Putinovi nadbíhal.

Že Carlson koneckonců je též nepsaným možným kandidátem na amerického viceprezidenta je také známo.

Ten rozhovor jistě velice napomohl Putinovi dostat se k západnímu divákovi, ale zároveň Trumpovi nepřímo napomáhal v jeho vlastní kampani, kdy jako přesvědčený odpůrce vojenského paktu NATO, které by nejraději rozpustil a přesvědčený odpůrce amerických věčných válek ihned svými následnými glosami o tom, že by nešel na pomoc těm, kdo si dostatečně na svou výzbroj neplatí, rozpumpoval západní i americké jestřáby.

Je to osvěžující pocit. Vždyť s výjimkou Orbána či Fica, všichni ostatní západní politici doslova dychtí po válce s Ruskem a jsou ochotni podporovat Ukrajinu v jejím bojovém soužení do nekonečna, přesněji do vcelku předvídatelné krvavé porážky.

Trump samozřejmě odmítá Bidenovu politiku ve všech směrech, a tedy nejen pokud se týká podpory Ukrajiny. Stejně tak odmítá ideologii transgenderismu a je ovšem jasným odpůrcem Bidenovy green ideologie a vcelku předvítatelně opět odstoupí od Pařížské klimatické dohody, tak jako to již udělal v předchozím funkčním období.

To obrovské halo rozhovoru Carlson – Putin tak může být předzvěstí obrovského světového zemětřesení, zvítězí-li Trump podruhé.

Ať tak či onak tandem Trump – Putin by si zcela určitě téměř ve všem mohli vyhovět.

A to by pro mírový svět byla skvělá zpráva. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Putin dostal pozvánku k napadení našich spojenců, kritizoval Biden Trumpovo zpochybňování NATO

Americký exprezident Donald Trump to myslí vážně, když zpochybňuje princip kolektivní obrany NATO, řekl v úterý jeho nástupce v čele Spojených států Joe Biden. Víkendové výroky, v nichž Trump naznačil, že by povzbuzoval Rusko k útoku na některé členy aliance, Biden označil za pozvánku pro ruského prezidenta Vladimira Putina k napadení amerických spojenců.

 Biden připomenul, že tzv. článek 5, byl v historii aplikován pouze jednou, a to po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 | Foto: Kevin Lamarque | Zdroj: Reuters

„Je to hloupé, je to ostudné, je to neamerické,“ reagoval Biden při krátkém vystoupení před televizními kamerami. Ujišťoval při tom, že sám bere členství v NATO jako „posvátný závazek“, od kterého se nikdy neodkloní.

Trump, který se v listopadu pravděpodobně znovu utká s Bidenem v souboji o prezidentskou funkci, pobouření vyvolal projevem na sobotním předvolebním mítinku. V něm prohlásil, že jako prezident jednou varoval lídra nespecifikované alianční země, že USA by jí v případě ruského útoku nepřišly na pomoc, nebude-li dávat dostatečné peníze na obranu.

Údajně tehdy dodal, že by Rusko „povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí“, přičemž příběh prezentoval jako ukázku svého úspěšného nátlaku na spojence ohledně vojenských rozpočtů.

„Trump dal Putinovi pozvánku, aby napadl některé naše spojence,“ řekl Biden. „Celý svět to slyšel. A nejhorší na tom je, že to myslí vážně,“ pokračoval.

Podle Bidena Trump vidí NATO jako břemeno, nezáleží mu na principech a nechápe, že princip kolektivní obrany je přínosem i pro USA. Šéf Bílého domu připomenul, že takzvaný článek 5, v němž je tento princip ukotven, byl v historii aplikován pouze jednou, a to po teroristických útocích na USA z 11. září 2001.

Kritika spojenců ze strany Trumpa není ničím novým. Během svého úřadování v letech 2017 až 2021 si republikánský politik opakovaně stěžoval na to, že členové NATO nemají dostatečně vysoké výdaje na obranu.

Po ruské invazi na Ukrajinu se začal podobně vyjadřovat o americké a evropské podpoře napadené země, přičemž opakovaně uvádí nepravdivé informace o výši americké pomoci.

X X X

TRUMP  POŽÁDÁ  O  IMUNITU  NS  USA

Trump se kvůli imunitě obrátil na Nejvyšší soud, ve straně prosazuje svoji snachu

Americký exprezident a uchazeč o Bílý dům Donald Trump požádal Nejvyšší soud Spojených států, aby rozhodl v otázce jeho prezidentské imunity před trestním stíháním v souvislosti s kauzou ovlivňování výsledků poslední prezidentské volby z roku 2020. Do vedení republikánů prosazuje svoji snachu Laru Trumpovou.

X X X

Nenuťme bílé cítit vinu, smetla britská politička tezi o rasistickém venkovu

Bývalá britská ministryně vnitra a současná poslankyně Suella Bravermanová zkritizovala zprávu dobrovolnických organizací, podle které je britský venkov rasistický a nepřátelský vůči lidem jiné než bílé barvy pleti. Podle ní by se běloši měli přestat cítit provinile za svou barvu kůže.

 Podle zprávy Wildlife and Countryside Link, která sdružuje dobrovolnické organizace na ochranu divoké přírody a venkovského prostředí včetně hlavní britské organizace na ochranu památek National Trust, je britský venkov „rasistický a koloniální“ prostor, kde se lidé jiné barvy pleti necítí vítáni. Zpráva uvádí, že dominance britských kulturních hodnot na venkově se podílí na vytváření očekávání, kdo jej může využívat.

„Pocit, že zelenému prostoru dominují běloši, může lidem z etnických menšin bránit ve využívání zelených ploch,“ uvádí dokument předložený britským poslancům. „Rasistické koloniální dědictví, které rámuje přírodu jako ‚bílý prostor‘ vytváří další bariéry, přičemž naznačuje, že lidé jiné barvy pleti nejsou legitimními uživateli zeleného prostoru.“

Podle výkonného ředitele organizace Richarda Benwella by příroda měla být pro každého, avšak lidé jiné než bílé barvy pleti pravděpodobněji žijí v oblastech, kde je méně zeleně a které jsou více znečištěné. „Jsou za tím četné komplexní důvody, včetně současných, velmi dobře zdokumentovaných zkušeností rasismu, s nímž se lidé stále setkávají.“

Bravermanová s takovým názorem výrazně nesouhlasí. „Tohle není jen špatné, ale i nebezpečné. Musíme přestat s tím, abychom nutili bělochy cítit se vinni za to, že jsou bílí,“ napsala ve svém komentáři pro list The Daily Telegraph. Podle ní je v podstatě znehodnocující, pokud jsou menšiny souzeny podle své kůže namísto svého charakteru.

Že je někde víc bělochů, ještě není rasismus

„Že je na nějakém místě více bělochů než nebělochů, ještě neznamená, že je rasistické. Británie je většinově bílá země, takže samozřejmě zde bude spousta oblastí, kde je malá a někdy zcela chybějící přítomnost minorit. Nevidím v tom žádný problém,“ dodala.

Nynější poslankyně za konzervativce zdůraznila, že etnické minority mají tendenci žít především ve městech. „Je proto Wembley, odkud jsem a které je nyní převážně nebělošská oblast, rasistické, protože zde žije málo bělochů? Samozřejmě, že ne.“ Podobné uvažování označila za levicovou „idiocii“.

 Bývalá ministryně se podělila i o venkovské fotky své indické rodiny, která přišla do Británie v šedesátých letech. Tvrdí, že pokud se někdy setkala s rasismem, bylo to ve městech.

Tvrzení Wildlife and Countryside Link je podle ní jeden z „nejsměšnějších příkladů levicové politiky identity“, jež ukazuje na systematičtější problém uvnitř dnešní britské společnosti, a to vše vidět optikou genderu a rasismu. Vytváří to názorovou propast a kulturu strachu a sebecenzury, myslí si politička.

Bravermanová během svého působení na ministerstvu proslula svými varováními před imigrací. Tvrdila též, že multikulturalismus selhal a že je hrdá na britské impérium. Už dříve řekla, že běloši by neměli cítit žádnou kolektivní vinu ohledně své role v obchodu s otroky.

Debata o rasistickém venkově je dlouhodobější. V roce 2021 stanice BBC vydala reportáž, v níž několik lidí migrantského původu sdílelo své zkušenosti z podezřívavých pohledů a nevítaného přijetí ve většinově bílém hrabství Dorset. „Jsem z Londýna a nebyl jsem zvyklý na to, že se mnou mluví takovým způsobem, protože jsem vyrůstal v multikulturní oblasti,“ svěřil se britský Ind Jag Patel, jehož se náhodná žena zeptala, proč se nevrátí do své země. Patel tvrdí, že i jeho dcery se staly terčem posměchu a opovržení.

Spisovatelka ghanského původu Louisa Adjoa Parkerová uvedla, že spousta lidí mimo města nejsou rasisty z přesvědčení, ale jednoduše jen sdílí jisté stereotypy. Je to podle ní „pochopitelné“. „Nemáme velký počet lidí s odlišným etnickým původem, kteří nejsou bílými Brity, takže to často pramení z neznalosti.“

X X X

Berlín vymáhá 142 tisíc eur za čištění Braniborské brány, zažaloval aktivisty

Berlín bude po klimatických aktivistech, kteří loni v září posprejovali Braniborskou bránu, soudně vymáhat asi 142 tisíc eur (3,6 milionu korun). Příslušnou žalobu právníci podali v úterý u soudu v německém hlavním městě, řekla mluvčí správy finančních záležitostí berlínského senátu.

 Žaloba se týká 13 členů skupiny Letzte Generation (Poslední generace), od kterých Berlín chce téměř 142 tisíc eur a úroky.

Podle berlínských úřadů aktivisté nejdříve prostřednictvím médií oznámili, že jsou připraveni vyčištění Braniborské brány zaplatit. Nicméně výzvu, aby zaplatili první částku ve výši 115 tisíc eur, nevyslyšeli. Mezitím úřady dostaly konečné účty za čištění, a tak na aktivisty podaly žalobu.

„Vandalismus má následky,“ řekl berlínský senátor pro finance Stefan Evers, který už dříve dal najevo, že po Letzte Generation bude chtít vyčištění jedné z nejznámějších památek Berlína zaplatit.

Členové Letzte Generation Braniborskou bránu postříkali oranžovou barvou 17. září 2023. Jejich akce vyvolala silnou kritiku. Čištění bylo náročné a skončilo teprve začátkem prosince.

Státní zastupitelství doposud zahájilo 14 řízení proti údajným pachatelům tohoto činu. Asi dva měsíce po prvním útoku členové Letzte Generation potřísnili Braniborskou bránu oranžovou barvu znovu.

X X X

Kauza Čapí hnízdo se vrací k soudu. Dorazit by měl Babiš i Nagyová

Městský soud v Praze začne ve středu opětovně projednávat kauzu Čapí hnízdo. V ní čelí obžalobě předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Ti byli loni v květnu osvobozeni, případ ale v září vrátil k projednání odvolací senát Vrchního soudu. V plánu jsou výpovědi dvou znalců a listinné důkazy.

 Obhajoba také navrhla výslech dalšího svědka Tomáše Kohoutka. Jde o bývalého člena představenstva firmy ZZN Pelhřimov, od které Babišovi příbuzní získali akcie Farmy Čapí hnízdo. Není vyloučeno, že by v tomto týdnu – další jednání je totiž v plánu na čtvrtek – mohly zaznít závěrečné řeči a rozsudek.

„Plánované doplnění dokazování se zatím nejeví časově příliš náročné, proto v případě, že se nevyskytnou zásadní komplikace, případně nebudou učiněny další důkazní návrhy, které by soud posoudil jako důvodné, by mohly závěrečné řeči zaznít,“ připustil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig.

Dodal, že zda padne rozsudek, bude záležet na tom, jak dlouho se senát bude radit. „Obecně mohu uvést, že vyhlášení rozsudku nelze vyloučit,“ doplnil mluvčí. Z hlavního líčení se podle něj zatím žádný svědek ani znalec neomluvil, dorazit by měli i oba obžalovaní.

Obžalovaní věří v osvobozující rozsudek

V kauze Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu nedaleko Olbramovic na Benešovsku, čelí obžalobě bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu. Oba obžalobu dlouhodobě popírají.

Ačkoli dvojici loni v květnu prvoinstanční soud zprostil viny, odvolací senát Vrchního soudu případ na podzim vrátil k opětovnému projednání. Podle něj v průběhu řízení Městský soud udělal chyby, které odvolací senát sám nemohl napravit. Šlo především o provedení některých důkazů.

Babiš již loni uvedl, že věří, že Městský soud v novém řízení svůj osvobozující rozsudek potvrdí, obdobně se vyjádřila i Nagyová.

X X X

„Drželi mě v nevytápěné garáži.“ Britský soud obvinil čtyři Čechy z obchodu s lidmi

Čtyři čeští občané jsou v Anglii obviněni z obchodování s lidmi, vykořisťování a spiknutí s cílem držet člověka v nevolnictví. Skupina vlákala do Británie 11 lidí z Česka a jednoho ze Slovenska. Jednoho z poškozených drželi v garáži, odebírali mu mzdu za práci v pekárně a automyčce a fyzicky jej trestali. Dotyčný vypovídal u soudu v londýnském Southwarku.

O případu informoval britský bulvární deník Daily Mail. Ten uvádí jména obžalovaných uvádí jako „47letý Zdenek Drevenak, jeho partnerka 43letá Monika Daducova a jejich společníci 48letý Jiří Cernohous a 46letý Martin Slovjak“.

O muži o nejméně osm let mladším, ale s velmi podobným jménem Zdeněk Dreveňák, který v Británii čelil obviněním souvisejícím s novodobým otroctvím a hrozil mu doživotní trest, už v roce 2019 psal server Novinky.cz. Čtveřice nyní u soudu vinu popírá.

Skupina čtyř pašeráků lidí si podle britského tisku vybírala finančně zranitelné osoby nebo lidi bez domova, které vylákala do Británie. Těm pak na místě odebrala pasy a další dokumenty, které zamkla v trezoru, a většinu z nich nutila pracovat v pekárně ve městě Hoddesdon severně od Londýna. Soud se zabývá případy datovanými mezi lednem 2014 a říjnem 2019.

„Když jsem si vydělal 300 liber (8950 korun), nechali mi z toho 15 liber (450 korun) a dostal jsem tabák. Když jsem si vydělal 400 liber nebo víc (11 930 korun), dostal jsem 20 liber (600 korun) a tabák,“ vypověděl u soudu před porotou jeden z nejmenovaných mužů, který byl obětí novodobých otrokářů.

Dotyčný také popsal, že byl první měsíc nucený přespávat v nevytápěné garáži, do které na několika místech zatékalo, než dostal celtu, pod kterou se mohl schovat.

Oběti podle něj často musely jezdit brzy ráno do práce 19 kilometrů na kole a dříve než pozdě večer se nevracely domů, kde byly nucené dělat domácí práce. Jedna z obětí musela podle výpovědi vykonávat prostituci.

Muž před soudem také řekl, že on sám pracoval v pekárně, kde při čištění jednoho ze strojů přišel o prst na levé ruce. „Snažil jsem se vyndat chléb, který se tam zasekl, a ten stroj mi vzal prst,“ cituje Daily Mail svědka. Obžalovaní jej podle výpovědi dopravili do nemocnice, načež dotyčný strávil měsíc zotavováním, než se opět vrátil do práce v pekárně.

X X X

Fico našel trik, jak vyšachovat Ústavní soud ze hry o novelu trestního zákona

Přestože slovenský premiér Robert Fico protlačil parlamentem novelu trestního zákona, zatím ji sám nepodepsal. Našel totiž díru v zákoně, o které málokdo věděl, píší slovenské Hospodářské noviny. Zdržováním omezí čas prezidentce a hlavně Ústavnímu soudu na zákrok. Nutně potřebuje, aby novela vstoupila v platnost – i kdyby to mělo být na jediný den.

Ve slovenské politice se dosud nestalo, aby premiér oddaloval podpis zákona. Ale k podpisu ho nic nenutí. „Nemá stanovené, do kdy to musí podepsat. Právní pořádek nemůže reagovat na všechno. Nikdo nikdy nepředpokládal, že by vládní zákon, který v parlamentě protlačila koalice, nepodepsal premiér,“ řekl HN bývalý ústavní soudce Peter Kresák.

S takovým chováním ústavního činitele ústava ani právní systém nepočítají: Fico postupuje neočekávaně a zdánlivě naprosto nelogicky. Nakonec však zákon samozřejmě podepíše, protože potřebuje, aby zákon postoupil v legislativním procesu.

Celé je to hra o čas. Trestní zákon má vejít v platnost 15. března a o pět dní později na jeho základě mimo jiné zanikne Úřad speciální prokuratury vyšetřující korupci, zneužívání pravomocí nebo extremismus.

Až se Fico pod novelu trestního zákona podepíše, prezidentka Čaputová, jež s ní otevřeně nesouhlasí, má 15 dní na to, aby ji buď vetovala, nebo může okamžitě podat podnět k Ústavnímu soudu. Čaputová si pravděpodobně vybere druhou možnost, protože její veto by koalice přehlasovala.

Ústavní soud začne posuzovat, zda nebyl zákon v legislativním procesu schválen příliš rychle. Potom může jeho účinnost pozastavit, dokud nerozhodne o prezidentčině podnětu.

Může se ale stát, že zákon už mezitím vstoupí v platnost. Tím by bylo plno trestných činů promlčeno a obžalovaní ze závažných a násilných trestných činů by byli rázem nevinní – a to i kdyby ústavní soud účinnost zákona zpětně pozastavil.

X X X

Trump dal Putinovi pozvánku k agresi, výroky o NATO myslí vážně, míní Biden

Americký exprezident Donald Trump to myslí vážně, když zpochybňuje princip kolektivní obrany NATO, uvedl v úterý současný prezident USA Joe Biden. Víkendové výroky, v nichž Trump naznačil, že by povzbuzoval Rusko k útoku na některé členy aliance, označil Biden za pozvánku pro ruského prezidenta Vladimira Putina k napadení amerických spojenců.

 „Je to hloupé, je to ostudné, je to neamerické,“ reagoval Biden při krátkém vystoupení před televizními kamerami. Ujišťoval při tom, že sám bere členství v NATO jako „posvátný závazek“, od kterého se nikdy neodkloní.

Trump, který se v listopadu pravděpodobně znovu utká s Bidenem v souboji o prezidentskou funkci, vyvolal pobouření projevem na sobotním předvolebním mítinku. V něm upozornil, že jako prezident jednou varoval lídra nespecifikované alianční země, že USA by jí v případě ruského útoku nepřišly na pomoc, nebude-li dávat dostatečné peníze na obranu.

Údajně tehdy dodal, že by Rusko „povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí“, přičemž příběh prezentoval jako ukázku svého úspěšného nátlaku na spojence ohledně vojenských rozpočtů.

„Trump dal Putinovi pozvánku, aby napadl některé naše spojence,“ řekl Biden. „Celý svět to slyšel. A nejhorší na tom je, že to myslí vážně,“ pokračoval.

Podle Bidena Trump vidí NATO jako břemeno, nezáleží mu na principech a nechápe, že princip kolektivní obrany je přínosem i pro USA. Šéf Bílého domu připomenul, že tzv. článek 5, v němž je tento princip ukotven, byl v historii aplikován pouze jednou, a to po teroristických útocích na USA z 11. září 2001.

Kritika spojenců ze strany Trumpa není ničím novým. Během svého úřadování v letech 2017 až 2021 si republikánský politik opakovaně stěžoval na to, že členové NATO nemají dostatečně vysoké výdaje na obranu. Po ruské invazi na Ukrajinu se začal podobně vyjadřovat o americké a evropské podpoře napadené země, přičemž opakovaně uvádí nepravdivé informace o výši americké pomoci.

X X X

NS: Pokud někdo přiživuje zájem bulvárních médií, může snížit své šance na odškodnění

 Pokud člověk dlouhodobě těží ze zájmu bulvárních médií a sám jej přiživuje, může to později snížit jeho šance na získání odškodnění od vydavatelů. Plyne to z rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vyhověl dovolání vydavatelství Mafra ve sporu s moderátorkou Kateřinou Kristelovou. Původně moderátorka vysoudila 450.000 korun za články na webu Expres.cz. Nyní bude znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 5, který musí podle Nejvyššího soudu více zohlednit předchozí chování Kristelové. Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na úřední desce.

V situacích, kdy se střetává právo na svobodu projevu s právem na ochranu osobnosti, je předchozí chování významným kritériem, které může mít vliv na přiznání náhrady, případně na její výši. Nejvyšší soud připomněl, že Kristelová je známá svým aktivním přístupem k bulvárním médiím.

„Sama publikovala řadu podrobností ze svého soukromí, záměrně mediální případy vyvolávala nebo přiživovala a chovala se kontroverzním způsobem, aby k sobě přilákala pozornost. Nesnažila se tímto způsobem vyvolat debatu o otázkách veřejného zájmu, nýbrž sledovala především vlastní prospěch, ať finanční, tak reputační,“ stojí v rozhodnutí.

Kristelová žalobu podala v roce 2019. Poukazovala na více než 40 materiálů publikovaných v médiích vydávaných společností Mafra. Žádala omluvu a 2,5 milionu korun. Obvodní soud jí přiznal jen 50.000 korun za jeden konkrétní materiál. U ostatních poukázal na to, že Kristelové sice vadilo, že se o ní píše, na druhé straně však do veřejného prostoru vstupovala se intenzitou zcela neobvyklou pro české prostředí.

Městský soud v Praze v odvolacím řízení přiznal Kristelové 400.000 korun navíc. Zohlednil několik dalších článků, které navazovaly na trestní řízení s Kristelovou a jejím partnerem, nyní manželem Tomášem Řepkou, bývalým špičkovým fotbalistou. V kauze šlo o internetové útoky na bývalou Řepkovu manželku Vlaďku Erbovou, konkrétně falešné inzeráty na sexuální služby.

Nejvyšší soud ale v tomto bodě s hodnocením městského soudu nesouhlasil. Články prý sice nijak výrazně nepřispěly k veřejné diskuzi, ale neporušily princip presumpce neviny a nebyly ani „nikterak excesivní“.

„Je tedy namístě v tomto konkrétním případě upřednostnit právo na svobodu projevu na straně žalované před ochranou osobnosti žalobkyně. Ostatně svoboda projevu se vztahuje nejen na informace nebo myšlenky, které jsou přijímány příznivě nebo považovány za neútočné nebo neutrální, ale vztahuje se i na to, co je útočné, šokující nebo rušivé,“ stojí v rozhodnutí. „Takové jsou požadavky plurality, tolerance a volnomyšlenkářství, bez nichž není demokratické společnosti,“ zdůraznil Nejvyšší soud, ceskajustice.cz