Bendové ve službách státu Fialy. Potomci disidentské rodiny se s ODS vracejí na scénu. V politice ČR působilo nebo působí několik známých rodin ve více generacích. Dienstbierovi, Stropnických, a také samozřejmě Bendovi. Nejznámější je letitý poslanec ODS Marek Benda, ale s pravicí se „vracejí“ i jeho bratři. Jeden radí Fialovi, druhý je na ministerstvu u Stanjury.

Nejmladší ze čtyř bratrů Bendových Filip se stal ředitelem odboru Kabinetu nového ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). MF DNES to zjistila z webových stránek resortu. „Ředitel kabinetu ministra financí Filip Benda nastoupil na své pracovní místo v režimu zákoníku práce a do funkce byl jmenován ministrem financí. Jeho plat se skládá z tarifní složky (má 14. platovou třídu) a netarifní složky, tedy příplatku za vedení, a osobního ohodnocení, stejně jako u každého jiného vedoucího zaměstnance ministerstva financí,“ řekl k tomu vedoucí oddělení komunikace s médii Tomáš Weiss.

X X X

Fico kritizoval Jourovou za nečinnost, nereaguje podle něj na rozklad spravedlnosti na Slovensku

Bývalý slovenský premiér a šéf opoziční strany Směr-sociální demokracie Robert Fico kritizoval eurokomisařku Věrou Jourovou za to, že podle něj dosud ani jednou nereagovala na údajný rozklad spravedlnosti na Slovensku a místo toho komentovala jeho výroky týkající se slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Fico tak učinil v dnešním prohlášení a poté, co byl obviněn ze závažných trestných činů včetně zneužití pravomocí. Jourová ho v nedělní debatě České televize Otázky Václava Moravce kritizovala za jeho slova o Čaputové.

„Vůbec nás dosud nepřekvapilo, že ani jednou nereagovala na totální rozklad spravedlnosti na Slovensku, byť je to její náplní práce, za kterou dostává 20.000 eur měsíčně. Nevadí jí, že se na Slovensku zavírají lidé bez důvodů, že ve výkonu vazby se porušují práva jako na běžícím pásu, že opozice je likvidována prostřednictvím zneužívání trestního práva,“ tvrdí Fico v prohlášení. Fico k tomu také nahrál video. Jourová je komisařkou pro hodnoty a transparentnost a rovněž místopředsedkyní Evropské komise.

Fico, který čelí obvinění v souvislosti s podezřením ze zneužívání policie či finanční správy proti politickým oponentům v době, kdy byl premiérem, minulý týden uvedl, že o svém obvinění informoval evropské politiky. Jourová v televizním pořadu řekla, že si Ficův dopis se zájmem přečetla, a také uvedla, že nazvat Čaputovou americkou paničkou je „úplně za čárou všeho myslitelného, co se v politice může dít“.

„Vadí jí, že nazývám slovenskou prezidentku americkou paničkou. Ačkoli paní Čaputová je v podstatě především americkou agentkou poslušně vykonávající pokyny velvyslanectví USA v Bratislavě. A slovo panička používám jen proto, abych byl zdvořilý k hlavě státu,“ uvedl Fico.

Jourové vzkázal, aby se věnovala své práci a pokud chce komentovat vnitřní politiku některého státu, ať se soustředí na svou zemi. „Nevím o tom, že by při těch nejvulgárnějších útocích na prezidenta M. Zemana (českého prezidenta Miloše Zemana – pozn. ČTK), mimochodem vzdělaného a moudrého člověka, třeba jen zvedla obočí,“ dodal.

Slovenský parlament by měl ve čtvrtek začít jednat o žádosti prokuratury k vydání souhlasu s tím, aby soud mohl rozhodovat o vazebním stíhání Fica, který je poslancem. Zákonodárce na Slovensku nelze poslat do vazby bez souhlasy sněmovny. Spolu s Ficem je ve zmíněné kauze obviněn kromě jiných bývalý ministr vnitra a někdejší místopředseda Směru-SD Robert Kaliňák, na kterého soud o uplynulém víkendu vazbu uvalil.

X X X

MZV tolerovalo obcházení zbraňového embarga vůči Rusku do roku 2019

 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) tolerovalo obcházení embarga na obchod se zbraněmi s Ruskou federací, které bylo v rámci Evropské unie (EU) zavedeno v reakci na ruskou anexi Krymu, až do roku 2019. Vyplývá to z vyjádření MZV pro účely licenčního řízení na převoz zbraní ruského výrobce Kalashnikov z Itálie do ČR. Podle zjištění deníku The Daily Telegraph byly několika členskými zeměmi EU, včetně ČR, do Ruska v letech 2015 – 2020 dodány zbraně v hodnotě desítek miliard korun.

V reakci na zprávu The Daily Telegraph uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), že zmíněné obchody byly v souladu s výjimkou z rozhodnutí Rady EU. Ta umožňovala plnit kontrakty uzavřené před přijetím embarga.

Jak vyplývá ze stanoviska MZV, které bylo poskytnuto na vyžádání MPO na začátku roku 2021, dělo se tak až do srpna 2019. Dané licenční řízení se týkalo českého subjektu, který v lednu 2021 požádal MPO o povolení převozu 300 kusů pistolí a 760 kusů pušek ruského výrobce Kalashnikov z továrny této firmy v Itálii. MPO nakonec licenci neudělilo a vývozce se proto obrátil s žalobou na správní soud.

MPO si před vydáním rozhodnutí o vydání licence vyžádalo stanoviska MZV a Ministerstva vnitra (MV). Zatímco MV s udělením licence nemělo problém, MZV s ním vyjádřilo nesouhlas. Ve stanovisku MZV uvedlo, že mu je známo, že do Itálie jsou embargované ruské zbraně dováženy na základě výjimky podle čl. 2.4 rozhodnutí Rady, která se týká naplňování smluv uzavřených před uvalením tohoto embarga.

Žaloba českého obchodníka

„Ministerstvo zahraničních věcí přestalo tuto výjimku uznávat v srpnu 2019. Využití výjimky pro časově neomezené obchodování s embargovanými zbraněmi a neustálé vytváření nových a nových závazků na základě existujících, časově neomezených smluv, by popíralo smysl celého embarga a vytvářelo by možnost pro jeho obcházení. Ministerstvo zahraničních věcí upozornilo, že dovoz ruských zbraní pomáhá dalšímu rozvoji ruského vojensko-průmyslového komplexu, který představuje bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku i pro její spojence a partnery. Povolení požadované přepravy by mimo jiné umožnilo vytvoření dovozního kanálu, kterým se na český civilní trh budou nekontrolovaně dostávat embargované zbraně původem z Ruska,“ shrnuje se v odůvodnění rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS), který rozhodoval o žalobě českého obchodníka.

Ten se v žalobě bránil mj. tím, že embargo se na daný případ nevztahuje, protože se jedná o obchod v rámci EU, zbraně byly totiž vyrobeny v italské továrně Kalashnikov Group. „Zboží“ tak podle něj splňuje všechny legislativní požadavky pro uvedení na jednotný evropský trh a může na něm být obchodováno. Skutečnost, že ČR zabrání přepravě a následnému prodeji tohoto zboží na svém území, nemá podle něj žádné dopady na rozvoj ruského vojensko-průmyslového obchodu. Jediným důsledkem nevydání povolení je poškození ekonomických zájmů ČR spočívajícím v nevybrání DPH v rozsahu jednotek milionů korun. A koncoví zákazníci na místo zakoupení zboží v ČR zakoupí zboží v Itálii.

Soud přitom žalobě z formálních důvodů vyhověl a rozhodnutí MPO zrušil. Důvodem bylo to, že tehdejší ministr průmyslu při rozhodování o rozkladu proti prvoinstančnímu rozhodnutí opominul některé námitky žadatele.

Co se však týče primárních důvodů pro zamítnutí převozní licence, přiklonil se soud ke stanovisku MPO, respektive MZV. Úřady podle MS dostatečně zdůvodnily, proč je daný obchod v rozporu s bezpečnostními zájmy ČR. „Poukaz na zásadní zhoršení vztahů České republiky a Ruské federace, včetně poukazu na anexi Krymského poloostrova či na spáchání útoku ve Vrběticích, soud považuje právě za naplnění onoho kritéria nezbytné ochrany podstatných zájmů bezpečnosti státu ve smyslu čl. 346 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie,“ uvádí se mj. v odůvodnění rozhodnutí soudu. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Objekty vhodné pro Romy z Ukrajiny by se měly začít obsazovat do týdne

Objekty vhodné pro romské uprchlíky chce začít obsazovat do týdne, oznámil v pondělí ministr vnitra Vít Rakušan. Romské organizace budou pomáhat v centrech pro uprchlíky, doplnil.

Uprchlíci z romské menšiny většinou žádají velkokapacitní ubytování. Rakušan chce do týdne začít obsazovat některé z vhodných objektů, o kterých bude v úterý jednat s hejtmany. Minulý týden Rakušan mluvil o tom, že úřady vytipovaly osm takových nemovitostí, dnes zmínil, že ve výběru je jich více než dvacítk

Přítomnost pracovníků romských organizací v centrech pro uprchlíky před ruskou  vojenskou invazí má zajistit lepší domluvu, řekl Rakušan. „Ve vytížených centrech by nám měli s tou situací pomáhat, poskytovat rychlé informace. Příchozí budou informováni někým, komu budou rozumět a kdo v nich vyvolá nějakou míru důvěry,“ vysvětlil. Romští uprchlíci podle něj často nehovoří ukrajinsky a také mají specifické požadavky, především zájem o velkokapacitní ubytování.

 Úřady podle Rakušana našly přes 20 objektů, které by mohly požadavkům vyhovovat. Důležité je nerozdělovat rodiny a najít ubytování rychle, dodal. „Vytipované objekty dáváme ke konzultaci hejtmanům, se kterými bude zítra (v úterý) další schůzka. Doufám, že se nám podaří je vygenerovat. Chceme slyšet od lokální autority, že jsou vyhovující a nebudou rozporovány,“ uvedl vicepremiér.

Jde o státní objekty, které bude nutno dovybavit, aby zaručovaly důstojné bydlení. „Chceme mít dohodu s hejtmany co nejdříve. A během týdne ty objekty, které v současné době mnohokrát třeba nejsou využívány, dostat do takového stavu, abychom tam ty první skupiny mohli dostávat,“ uvedl. Také v těchto nemovitostech budou působit zástupci romských organizací.

Výkonný ředitel sdružení Romodrom Nikola Taragoš novinářům řekl, že od počátku se musí pracovat na integraci migrantů. „Tato zařízení jsou jen na omezenou dobu a pak se budeme zabývat tím, že půjdou do standardnějšího bydlení a jak toho dosáhneme,“ řekl. V každém z objektů by mělo být podle dohody s Rakušanem maximálně kolem stovky lidí.

Od začátku ruské invaze vydalo ministerstvo vnitra uprchlíkům z Ukrajiny přes 308 tisíc víz. Podle Taragoše patří k romské menšině asi 1 200 až 1 500 z nich, z toho dvě třetiny jsou děti. Dvě třetiny z příchozích zatím plánují, že se po skončení války na Ukrajinu vrátí, což považuje Taragoš za nerealistické například vzhledem ke zničené infrastruktuře na Ukrajině. Očekává, že naopak dvě třetiny romských uprchlíků v Česku už zůstanou.

X X X

Hejtman Kuba: Pomoc uprchlíkům není jen to, že spí na posteli

Ukrajinským uprchlíkům ubytovaným v hotelích a penzionech budou muset kraje najít před začátkem letní turistické sezony nové bydlení. Hotely a penziony totiž chtějí své kapacity v sezoně využívat pro turisty. Zástupci krajů to v pondělí odpoledne proberou s Ústředním krizovým štábem. Hostem ranního interview Radiožurnálu byl předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba z ODS.

 X V pátek ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN řekl, že z hotelů a penzionů se budou muset vystěhovat zřejmě tisíce lidí z Ukrajiny. Jaké je zjištění krajů, kolik uprchlíků se bude muset přestěhovat?
Skutečně to budou tisíce lidí. Je to věc, na kterou jsme upozorňovali od začátku. Využíváme kapacitu hotelů a penzionů, která v květnu a v červnu už nebude k dispozici. Je to věc, která nás v této chvíli dobíhá.

Jde o to, abychom nevytvářeli skupinu, která tady bude dlouhodobě na sociálních dávkách, varuje Martin Kuba.

X Kolik tisíc lidí se bude muset vystěhovat?

 To úplně přesně nevím. Jednotlivé kraje mají čísla v procentech. Jde o to, kolik je kde v těchto kapacitách ubytováno. Budou to jednotky tisíc a neznám přesné číslo. Předpokládám, že ho bude mít ústřední krizový štáb nějak sečtený za celou Českou republiku.

X Víte, jak se liší situace v jednotlivých krajích? Zda je to výrazný rozdíl?

Rozdíl je bezesporu výrazný. Když se podíváte, kolik lidí je třeba ubytováno ve Zlínském kraji a kolik ve Středočeském a v okolí Prahy, rozdíl v počtu lidí je logicky signifikantní. Takže rozdíl bude i v počtu lidí, kteří se budou muset ke konci školního roku vystěhovat.

X Pokud zatím nemáte přesné číslo, víte už, kam uprchlíky na léto přestěhujete? 

Hledání kapacity záleží na rozhodnutí jednotlivých krajů. Ale už dlouho upozorňuji na to, že ti lidé nemohou žít rok nebo dva někde na internátech, kde nemají přístup do pracovního procesu a jsou na sociálních dávkách.

Potřebujeme je co nejdříve dostat do normálního pracovního procesu. Toto bylo přechodné, rychlé ubytování a teď potřebujeme od Ústředního krizového štábu tři vrstvy mapy. Jedna mapa nám bude ukazovat, kolik uprchlíků v této chvíli v jednotlivých obcích je. To bohužel přesně nevíme, protože se třeba nemuseli nenahlásit. Když se dnes zeptáte kteréhokoliv hejtmana nebo starosty, málokdo vám je schopen říct, kolik uprchlíků v obci má.

Druhá vrstva mapy by měla ukázat nabídku pracovních příležitostí, protože tyto věci musíme spojit. Obávám se, že zjistíme, že ti lidé jsou někde, kde pro ně třeba zdaleka není tolik práce, jako jsme si mysleli. Nabídka pracovního trhu sice není malá, ale často je například pro muže nebo neodpovídá jejich představám.

Třetí vrstva jsou kapacity škol, školek a dalších vzdělávacích zařízení. Tyto vrstvy musíme dát na sebe. Tak uvidíme, jak si ta čísla v různých městech, například v Prachaticích, Pardubicích nebo Liberci, dokážou spolu povídat. Pokud čísla nedokážeme propojit, bude vznikat problém. Budeme mít na nějaké ubytovně sto padesát nebo dvě stě lidí, kteří nebudou schopni se zapojit do pracovního procesu. To bude dlouhodobě vytvářet velkou potíž.

 X Jak je to u vás konkrétně v Jihočeském kraji? Obrátila se na vás některá ubytovací zařízení s tím, že budou chtít vypovědět smlouvu a uvolnit svoje kapacity pro turisty? Jak velká část to je?

Určitě to tak je. Jsou to desítky zařízení, které to už dopředu avizovaly nebo se na nás teď obrací. My jsme s tím počítali, budeme muset tuto kapacitu nějakým způsobem nahradit. Znovu říkám, abychom hledali systémové řešení.

Někdy mám pocit, že v těch rozhovorech, to neberte ve zlém vůči novinářům, jenom někoho uspokojí, že jsme tisíc lidí, kteří se odněkud u vystěhovali, přestěhovali někam jinam. Ale pomoc uprchlíkům není jenom o tom, že spí na nějaké posteli. Jestli je chceme dlouhodobě začlenit do české společnosti a nevytvářet dlouhodobý problém, nejde jenom o to je na nějakou postel položit. Jde o to, aby v místě, kde žijí, měli přístup do práce, aby tam jejich děti měly přístup do školy, abychom nevytvářeli skupinu, která dlouhodobě bude na sociálních dávkách. Já bych velmi varoval před tím zjednodušením, že je z jedné budovy vezmeme a přesuneme do druhé a problém je vyřešen.

X Dobře, ale s takovou situací přece nikdo ještě v únoru nepočítal. Co budete dělat momentě, kdy zjistíte, že to není řešitelný problém? Existuje nějaká cena, která by hotely a penziony uspokojila, aby aspoň prozatím nebo na delší dobu, mohli zůstat tam, kde jsou, a pracovat tam, kde pracují?

S tím jsme všichni počítali a za kraje jsme dopředu říkali, že jestli budeme nasmlouvávat zařízení, která fungují přes sezonu jako hotely, musíme počítat s tím, že se velká část lidí bude muset vystěhovat, protože hotely a penziony poskytovaly ubytování jenom na přechodnou dobu.

To není něco, s čím nikdo nepočítal. To je něco, co se přirozeně děje a my jsme na to upozorňovali a teď budeme muset najít nějaká řešení a hledat nějaké další budovy, kterých není nekonečné množství. Bude záležet na tom, kolik těch budov bude. Potom bude záležet na tom, jestli vláda bude připravena zaplatit za ubytování uprchlíků větší částku než doteď, aby se to některým penzionům ještě vyplatilo.

Ale znovu říkám, že to není dlouhodobé řešení problému. Protože jestli si někdo myslí, že dlouhodobé řešení je, že někde v příhraničí budete ubytovávat sto padesát maminek s dětmi, když tam nemají kam chodit do práce a nemají přístup do škol a školek, obávám se, že nás to bude v dalších měsících výrazně dobíhat. Pořád upozorňuji na to, ať problémy řešíme komplexně. Velmi si vážím toho, jak Jihočeši a Češi pomáhají. Myslím, že je třeba opravdu férově, otevřeně mluvit o věcech, které to do budoucna může přinášet.

X X X

Babiš obhajoval stamiliardové vládní výdaje na covid, přirovnal se k Macronovi

Místo úvah o zrušení druhého povinného cizího jazyka na základních školách by bylo lepší zrušit Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), řekl v pondělí expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve svém pořadu Čau, lidi. Mimo jiné také obhajoval stamiliardové výdaje své vlády během covidu a jako příklad dal Francii.

 Když expremiér vysvětloval výdaje státu během pandemie, použil jako příklad předvolební debatu mezi znovuzvoleným francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho soupeřkou Marine Le Penovou.

„Francouzská vláda nasekala 600 miliard euro dluhů,“ připomněl Babiš výrok Le Penové, která Macronovi vmetla vysokou částku. „Což je v přepočtu 15 tisíc miliard korun,“ dodal. „Naše vláda (České republiky, pozn. red.) udělala 693 miliard korun dluhů,“ řekl Babiš.

Podle něj Macron označil francouzský dluh za covidový a Francouzi to akceptovali. „Co měl dělat? Měl nechat lidi na dlažbě? Takže se zachoval úplně stejně jako my. Takto zodpovědně se musely zachovat všechny členské státy Evropské unie. Francouzi naopak na dluhu dali třikrát víc než my,“ řekl.

„Dali jsme to, abychom udrželi zaměstnanost, abychom nezničili celou naši ekonomiku. A myslím, že kdo chce, to pochopí,“ dodal.

Pro letošek je schválen rozpočet vlády Petra Fialy se schodkem 280 miliard. „Nechceme to dělat zběsile. Nechceme dělat takové nesmyslné kroky jako předcházející vláda Andreje Babiše v souvislosti s covidem, kdy nevěděla, co co bude stát, jaké budou náklady a zvyšovala pořád schodek preventivně. To dělat nebudeme,“ řekl v březnu po schválení rozpočtu Fiala.

Ministr financí Zbyněk Stanjura už ale také uvedl, že vzhledem k současné situaci neví, zda se podaří udržet letošní deficit rozpočtu pod 300 miliardami korun. Pro vypočítání nové výše deficitu, jak o něj chce požádat při novelizaci státního rozpočtu Sněmovnu o prázdninách, zatím Stanjura nemá zatím dostatek podkladů. Analyzovat chce výsledky hospodaření státu na konci května, tak aby změnu zákona vláda projednala v červ

Babiš ve videu také vyzval ministra školství Petra Gazdíka, aby zrušil Cermat a nerušil druhý povinný cizí jazyk na základních školách. Resort školství totiž připravuje v rámci revize Rámcového vzdělávacího programu (RVP) i možnost, že žáci, kterým nejde angličtina, si nebudou muset povinně brát další jazyk.

„Celý život jsem svým dětem říkal, učte se cizí jazyky. Proto mluví perfektně vícero jazyky. Je to to nejdůležitější. Učte se jazyky a zbytek vás naučí život. Samozřejmě škola je důležitá,“ řekl šéf hnutí ANO.

„Ale tahle vláda chce zrušit druhý povinný jazyk místo toho, aby zrušila ten zbytečný Cermat, který nás stojí stovky milionů korun. Na co ho máme?“ řekl Babiš.

Proti zrušení povinnosti druhého cizího jazyka v základních školách se už vyslovili například zástupci výuky cizích jazyků na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (PdF UK). V petici na podporu druhého jazyka se podle nich nashromáždilo 2 400 podpisů. Jazykáři nesouhlasí s argumenty ministerstva školství pro zavedení volitelnosti druhého cizího jazyka. Výuka dalšího cizího jazyka podle nich děti nezatěžuje, ale naopak obohacuje.

Naopak návrh expertů na zrušení povinného druhého jazyka podpořil spolek Pedagogická komora. Podle něj by škola měla mít povinnost druhý jazyk nabídnout, ale zároveň by měla žákům umožnit vybrat si i jiný volitelný vyučovací předmět.

Pedagogové sdružení ve spolku Učitelská platforma v pondělí oznámili, že by druhý cizí jazyk v základních školách neměl být povinný. Výuka druhého cizího jazyka je od roku 2013 povinná plošně v osmé a deváté třídě.

X X X

Zeman gratuloval Macronovi, podpořil jeho aktivity směrem k Rusku a Putinovi

Prezident Miloš Zeman se přidal k dalším českým i světovým státníkům a pogratuloval svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi k vítězství ve volbách. V dopise uvedl, že podporuje Macronovy aktivity směrem k Ruské federaci. Spolu s manželkou Brigitte Macronovou jej pozval do Prahy.

Zeman pozval na Pražský hrad v uplynulých měsících i německou exkancléřku Angelu Merkelovou, a to v polovině prosince u příležitosti jejího odchodu z funkce. „Bylo by mi nesmírnou ctí, kdybych mohl případné setkání využít k osobnímu poděkování a uznání všeho, co jste pro naše vztahy vykonala,“ napsal tehdy. Není nic známo o tom, že by se Merkelová k setkání se Zemanem v Praze chystala.

„Vaše znovuzvolení a veřejná popularita jsou jasným důkazem Vašeho úspěšného působení v čele státu, jakož i skvělé reprezentace země,“ uvedl v dopise Zeman.

Připomněl, že volby proběhly v době války na Ukrajině. „Je zřejmé, že na Ukrajině se bojuje i o naši svobodu a budoucnost. Naše pomoc Ukrajině však musí jít ruku v ruce s diplomatickým úsilím o ukončení bojů a nalezení míru. V této souvislosti tak podporuji i Vaše aktivity směrem k Ruské federaci a jejímu prezidentovi,“ napsal.

Kromě toho také ocenil dobré vztahy a vzájemnou spolupráci mezi oběma zeměmi. Připomněl, že Česko na začátku července převezme právě po Francii předsednictví v čele Evropské unie.

„Dovolte mi proto, abych využil této slavnostní příležitosti a pozval Vás i Vaši choť ke státní návštěvě České republiky. Bylo by mi potěšením, kdybychom Vás mohli přivítat na Pražském Hradě, prastarém sídle českých králů. Jsem přesvědčen, že z moci ze svých funkcí budeme mít možnost přispět k dalšímu prohloubení a rozvoji tradičního přátelství mezi našimi zeměmi,“ uzavřel Zeman.

Gratulace z Ukrajiny i USA

Macronovi k jeho vítězství již v neděli popřála řada českých i světových politiků. „Francie je náš důležitý partner, máme zájem rozvíjet intenzivně naše vztahy a naše předsednictví EU přímo navazuje na to francouzské. Přeji Emmanueli Macronovi, ať se mu ve funkci i nadále daří,“ uvedl třeba premiér Petr Fiala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při této příležitosti označil Macrona za „opravdového přítele“. „Těším se na pokračování naší úzké spolupráce – zejména při podpoře Ukrajiny, obraně demokracie a boji proti klimatickým změnám,“ napsal zase americký prezident Joe Biden.

Macron víkendové druhé kolo prezidentských voleb vyhrál se ziskem 58,54 procent hlasů. Stal se tak prvním francouzským prezidentem, který v posledních asi dvaceti letech funkci obhájil.

X X X

Trump pohrdá soudem. Za průtahy s dokumenty musí platit denně čtvrt milionu

Bývalý prezident Spojených států Donald Trump se dopustil pohrdání soudem. Ve stanoveném termínu totiž neposkytl newyorské prokuratuře dokumenty vyžádané soudní obsílkou v souvislosti s vyšetřováním svého podnikání. Rozhodl o tom v pondělí soud v New Yorku. Trumpovi vyměřil pokutu ve výši 10 tisíc dolarů denně (228 tisíc korun), dokud obsílku neuposlechne.

 Trump se nejprve snažil soudně obsílku zneplatnit, následně požádal o prodloužení termínu pro zaslání dokumentů, který však vypršel na konci března. Republikánský exprezident od počátku kauzy říká, že jej generální prokurátorka Letitia Jamesová zvolená za Demokratickou stranu stíhá z politických důvodů.

Jamesová vyšetřuje, zda v New Yorku sídlící společnost bývalého šéfa Bílého domu Trump Organization nemanipulovala v oficiálních dokumentech s hodnotou svého majetku. Vyšetřovatelé společnost podezírají, že nadhodnocovala své jmění, když si chtěla zajistit výhodné půjčky, a naopak jeho hodnotu umenšovala, když měla platit daně.

Prokurátorka nedávno oznámila, že její vyšetřování nalezlo „významné důkazy“, které takovým manipulacím nasvědčují po více než desetiletí.

„Pane Trumpe, vím, že svoje záležitosti berete velmi vážně a já ty svoje beru také vážně,“ řekl v pondělí soudce Arthur Engoron před pronesením svého rozhodnutí.

Trumpovi mluvčí na verdikt zatím nereagovali, exprezidentova právnička nicméně Alina Habbaová nicméně během stání řekla, že vyšetřování Jamesové dospělo do slepé uličky a prokurátorka se nyní snaží chytat jakéhokoliv stébla. „Je to politické křížové tažení. Vyšetřování generální prokurátorky se zjevně stalo bezcílným,“ řekla.

Své vlastní vyšetřování Trumpovy firmy, tentokrát trestněprávní, zahájila i prokuratura na Manhattanu. Po výměně na pozici tamního hlavního prokurátora letos v lednu se nicméně kauza podle médií víceméně zastavila.

Na protest proti takovému postupu odstoupili z funkce dva tamní přední vyšetřovatelé. Jeden z nich ve svém rezignačním dopise napsal, že se podle jeho názoru Trump dopustil řady zločinů a americká spravedlnost selhala, jelikož jej za ně nepohnala k odpovědnosti.

X X X

Starosta Kličko se opřel do bývalého kancléře Schrödera kvůli Putinovi

Táhni do Moskvy, vzkázal starosta Kyjeva Vitalij Kličko bývalému německému kancléři Gerhardu Schröderovi. Někdejšího boxerského šampiona cituje deník Bild. Důvodem jsou Schröderovy vazby na Moskvu, konkrétně na ruského prezidenta. Schröder je dlouhodobě v Německu považován za „Putinova muže“.

Emoce rozvířil rozhovor bývalého německého kancléře pro prestižní americký list New York Times, který vyšel v neděli na titulní straně. Berlínská zpravodajka amerického deníku Schrödera označila za „vyvrhele“ německé politiky, titulek zněl: „Bývalý kancléř, který se stal Putinovým mužem v Německu“. Což německý deník Bild doplnil poznámkou: „Nyní celý svět ví, jak hluboko může klesnout předseda vlády.“

V rozhovoru bývalý kancléř například uvedl, že rozkazy k masakru v Buči u Kyjeva přicházely „z nižších pozic“. Tedy ne přímo od Vladimira Putina, který následující týden „odpovědnou brigádu“ ruské armády vyznamenal. Dodal nicméně, že vraždění civilistů je třeba vyšetřit.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko v návaznosti na interview a vazby na Moskvu požaduje pro Schrödera sankce. „Všichni, kdo nadále pracují pro válečného zločince Putina, musí být přísně potrestáni,“ řekl bývalý boxer v rozhovoru pro Bild a pokračoval: „Schröder je součástí Putinova systému, a je tedy spoluodpovědný za vraždění žen a dětí na Ukrajině.“

„Pokud Gerhard Schröder nadále inkasuje miliony od Kremlu jako lobbista válečných zločinců, mělo by se uvažovat o zmrazení Schröderových účtů a jeho zařazení například na seznam osob, které nesmí létat do USA,“ řekl Kličko konkrétně. „Vzhledem k jeho propagandě Kremlu se člověk diví, proč Schröder žije v Hannoveru, a ne v Moskvě. Pokud bude i nadále pracovat pro vrahy, nezbývá než říci: Táhni do Moskvy!“ uzavřel nekompromisně starosta Kyjeva.

S Putinem jsem chodil do sauny, chlubí se Schröder

Ještě hůře pak vyznívá další scéna, kterou popsala reportérka New York Times z Berlína po setkání se Schröderem. Bývalý kancléř jí podle jejích slov hrdě vyprávěl historky o tom, jak chodil s Putinem do sauny. Ukazoval jí údajně také fotografie usmívajícího se ruského vládce z posledního setkání v Soči, kde Schröder Putina navštívil v době, kdy už se ruská vojska shromažďovala na hranicích Ukrajiny. „Zemi, jako je Rusko, nelze dlouhodobě izolovat,“ poznamenal v rozhovoru také bývalý kancléř.

Ve Schröderové domovské SPD mezitím sílí nutnost se od bývalého kancléře „odstřihnout“. Sociální demokracie je totiž nyní v Německu hlavní vládní stranou. Již dříve dal její současný spolupředseda Lars Klingbeil najevo, že si Schröder „vybral špatnou stranu dějin“.

Druhá spolupředsedkyně Saskia Eskenová navrhla, aby bývalý kancléř SPD zcela opustil. „Vzdát se mandátu v ruských společnostech Rosněfť a Gazprom by bylo nutné k záchraně pověsti bývalého a kdysi úspěšného kancléře. Bohužel se touto radou neřídil,“ uvedla Eskenová v pondělí ráno v rádiu Deutschlandfunk.

„Gerhard Schröder se již mnoho let chová pouze jako podnikatel a měli bychom ho přestat vnímat jako státníka a bývalého kancléře. Vydělává si prací pro ruské státní firmy a jeho obhajoba Vladimira Putina před obviněními z válečných zločinů je naprosto absurdní,“ dodala Eskenová. Na otázku, zda by měl Schröder odstoupit ze strany, odpověděla šéfka SPD jednoznačně: „Měl by.“

Seberte mu diplomatický pas

Ještě rázněji vystupují proti Schröderovi opoziční politici. Podle nich se nyní musí obávat, že stejně jako jeho kremelští přátelé bude i on sám zařazen na sankční seznam EU a USA.

Vlivný poslanec bavorské konzervativní CSU (Křesťansko-sociální unie) Markus Ferber sankce proti Schröderovi podporuje. „Schröderův majetek financovaný z Ruska musí být zmrazen. A paní Baerbocková (současná ministryně zahraničí, pozn. red.) mu musí odebrat diplomatický pas,“ prohlásil.

Předseda vlády nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Hendrik Wüst (CDU) požadoval v diskusním pořadu Bildu „Správné otázky“ okamžité vyloučení Schrödera ze strany: „Celá SPD řekla, že nemůže zůstat členem, pokud si ponechá své vysoce placené posty u Putina.“ A v narážce na jeho vyloučení z řad fotbalového klubu Hannover 96 dodal: „Co dokáže Hannover 96, musí zvládnout i SPD.“

Manželka Gerharda Schrödera Soyeon sdílela v neděli večer na Instagramu fotografii ze společné cesty do Moskvy na začátku března. „Jedině dialog vytváří mír,“ napsala pod ni.

X X X

Dohodu o Turówu bude řešit Ústavní soud, stížnost podali lidé z blízké obce

Dohodu mezi Polskem a Českou republikou o další budoucnosti dolu Turów bude řešit Ústavní soud. Stížnost podali lidé z blízké obce, dohoda totiž podle nich nezabrání odtoku podzemní vody. Informovala o tom Česká televize.

Ústavní stížnost podali lidé z české obce Uhelná blízko dolu, podle kterých mezistátní dohoda nezabrání škodám kvůli těžbě. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki.

Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie. Smlouvu kritizují například lidé ze Sousedského spolku Uhelná, kteří podali zmíněnou ústavní stížnost.

„Dohoda nedokáže zabránit škodám způsobeným těžbou, a naopak znemožňuje tuto ochranu do budoucna vykonávat,“ píše se ve stížnosti.

Autoři stížnosti tvrdí, že dohoda rezignuje na ochranu podzemní vody, která z českého území odtéká do dolu. Podle nich dohodnutá opatření vycházejí ze zastaralých informací o vlivu těžby a nepovedou k zamezení dalšího poklesu hladin podzemní vody.

„O termínu rozhodnutí je v tuto chvíli předčasné jakkoliv spekulovat,“ řekla ČTK mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. „Mohu pouze obecně uvést, že řízení v plenárních věcech trvá průměrně devět až 12 měsíců, ale může trvat samozřejmě kratší, či delší dobu, v závislosti na procesních okolnostech,“ dodala.

Proti dohodě se v minulosti postavily také třeba sněmovní opoziční strany ANO i SPD, ale i vládní Piráti. Představitelé ANO kritizovali mimo jiné, že Fialova vláda vyjednala nižší kompenzace, než prosazovala předchozí vláda ANO a ČSSD. Většina Pirátů zase ve stranickém hlasování uvedla, že smlouva byla projednávána utajeně, a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ale řekla již dříve poslancům, že smlouva je odborně velmi dobře postavena a Česko v ní získalo, co se získat dalo.

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) dohoda ochrání české obyvatele i krajinu. Ústavní stížností dnes překvapen nebyl. „Lidé ze Sousedského spolku Uhelná využívají svoje ústavní práva a je samozřejmě na ústavním soudu, jak se k tomu postaví. Předpokládám, že právníci ministerstev zahraničních věcí a životního prostředí tu smlouvu připravovali a předkládali vládě s plným vědomím toho, že může být přezkoumatelná,“ řekl dnes na dotaz ČTK liberecký hejtman, který byl u vyjednávání s Poláky od začátku.

Česko a Polsko se v únoru dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) za škody způsobené těžbou. Jedná se o kompromis, protože Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur.

Další kompromis nastal v době soudního dohledu, země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý. Polsko se rovněž v dohodě zavázalo k dostavbě podzemní stěny, která má zabránit odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením, například ke zlepšení ovzduší v regionu.

Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude také fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.

X X X

Z Bratislavy do Kyjeva. Kdo je nová velvyslankyně USA na Ukrajině

Americký prezident Joe Biden nominoval Bridget Brinkovou, která nyní zastupuje USA na Slovensku, do funkce velvyslankyně Spojených států na Ukrajině. Informoval o tom Bílý dům. Nominaci zkušené diplomatky, která v minulosti sloužila i v Srbsku či Uzbekistánu, ještě musí potvrdit Senát. Američané nemají velvyslance na Ukrajině už od roku 2019.

Oznámení přichází v době, kdy se američtí diplomaté připravují na návrat na Ukrajinu, píše agentura AP. Velvyslanectví USA v Kyjevě však prozatím zůstane zavřené.

Svého velvyslance nemají Američané na Ukrajině už od května 2019, kdy diplomatku Marie Yovanovitchovou odvolal tehdejší americký prezident Donald Trump. Ten také poslal Brinkovou na Slovensko.

Velvyslankyně, která podle Bílého domu ovládá ruštinu, tam odjela před téměř třemi lety. Za svou více než dvacetiletou kariéru v diplomatických službách se zaměřovala především na východní Evropu a Kavkaz. Působila například v Srbsku, na Kypru, v Gruzii a Uzbekistánu a v bezpečnostní radě Bílého d Rodačka z Michiganu vystudovala politologii na Kenyon College a mezinárodní vztahy na Londýnské škole ekonomie a politických věd (LSE). Pro slovenský list Sme se Brinková před časem rozpovídala o životě v Bratislavě.

Řekla například, že jí slovenská metropole svou atmosférou maloměsta připomíná Washington, D.C. Ohromily ji prý přírodní krásy Slovenska, dějiny Bratislavy i způsob, jakým město plné historických uliček či parků využívá protékající Dunaj.

Zmínila také dějinnou perličku, že se Bratislava mohla jmenovat po americkém prezidentovi Woodrowu Wilsonovi. Rodina Brinkové si prý na Slovensku zamilovala hokej a lyžování. „Slovensko je poklad, dosud skrytý Američanům,“ prohlásila Brinková.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken o Brinkové podle listu The Washington Post řekl, že má „bohaté zkušenosti z tohoto regionu“ a „bude velmi silnou zástupkyní Spojených států na Ukrajině“.

Blinken jednal na Ukrajině, přislíbil pomoc ve výši 713 milionů dolarů.

Blinken se v neděli spolu s ministrem obrany Lloydem Austinem v neděli sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přijeli za ním do Kyjeva a přislíbili mu další finanční i vojenskou pomoc a návrat amerických diplomatů do země.

Ti opustili kyjevské velvyslanectví téměř dva týdny před ruskou invazí na Ukrajinu z 24. února a přesunuli se nejprve do západoukrajinského Lvova a poté do Polska.

X X X

Přibývá tuberkulózy v ČR, vlivem uprchlíků?

Státní zdravotní ústav zaznamenává nárůst zaslaných vzorků a rozpoznaných kmenů TBC ve srovnání s předchozími lety. Ve spolupráci s Národní jednotkou dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka a Evropským střediskem pro kontrolu nemocí věnují situaci zvýšenou pozornost i v souvislosti s velkým množstvím lidí prchajících před válkou na Ukrajině.

ECDC s odvoláním na údaje Světové zdravotnické organizace (WHO) odhadlo počet lidí s aktivním onemocněním TBC mezi lidmi prchajícími z Ukrajiny před válkou.

Podle ECDC můžeme tedy očekávat, že se aktivní onemocnění projeví u jedné ženy z dvou tisíců vysídlených žen. Odhady hovoří stejně o předpokladech jednoho případu aktivní tuberkulózy na každých pět tisíc vysídlených dětí ve věku 0-14 let a na každých 1 600 vysídlených mužů starších 65 let.

Ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková uvedla, že je příliš brzy na určení jednoznačného důvodu zvýšeného výskyt.

„V následujících dnech a týdnech budou odborníci prověřovat každý do Národní referenční laboratoře pro mykobakterie zaslaný případ, aby upřesnili, zda se jedná o člověka, který přišel do naší země nedávno, nebo o pacienta s trvalým pobytem, spolu s informací zda byl před příchodem již léčen,“ pokračovala.

„Mycobacterium tuberculosis je pomalu rostoucí bakterie, a tedy doba od odběru vzorku k pozitivní kultivaci a následnému zaslání do naší laboratoře trvá několik týdnů,“ vysvětluje vedoucí NRL pro mykobakterie Ing. Věra Dvořáková, Ph.D.

Pokles případů covid-19 může být jeden z důvodů

Podle vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou MUDr. Jiřího Wallenfelse může mít zvýšený výskyt nemoci na svědomí pokles případů covid-19.

Data v tuto chvíli ukazují, že v období od 1. 3. 2021 do 21. 4. 2021 bylo do NRLM zasláno 39 kmenů bakterií způsobujících onemocnění TBC. Letos v období od 1. 3. do 21. 4. 2022 je evidováno už 57 zaslaných kmenů.

Krátkodobý kontakt s nemocným však zpravidla nevede k nákaze. „K té je zapotřebí delší, doslova několikahodinový, kontakt s osobou, která vylučuje velké množství baktérií v hlenu z dýchacích cest,“ doplnila MUDr. Macková.

V České republice funguje systém dohledu nad TBC. Podobně jako u jiných monitorovaných infekčních nemocí, hlášené případy kontrolují příslušné Krajské hygienické stanice. Pozitivní vzorky na bakterie způsobující TBC dále vyšetřuje Národní referenční laboratoř pro mykobakterie SZÚ. Tím tak potvrdí nález a přesně definuje kmen, který onemocnění způsobil.

X X X

Univerzita v Liberci stáhla z výuky docenta, údajně obtěžoval studentky.

Technická univerzita v Liberci stáhla z výuky na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické docenta Richarda Jedličku, který údajně obtěžoval studentky. Uvedl to dnes server Deník N. Případ prověří komise složená z nezávislých expertů. Studentky a studenti si podle serveru stěžovali na chování Jedličky dlouhodobě v anonymních hodnoceních výuky. Uváděli, že měl vůči studentkám sexuální narážky a osahával je. Jedlička popírá, že by jeho chování mělo sexuální podtext.

Děkan fakulty Jan Picek serveru řekl, že nyní shromáždil konkrétní výpovědi studentů a poslal Jedličkovi vytýkací dopis. V něm děkan kritizoval třeba Jedličkovy sexuálně podbarvené vtipy, sexistické narážky a „nevyžádaný fyzický dotyk studentek a studentů“.

„Na základě jednání s ombudsmanem, právním oddělením a personálním oddělením jsem pak změnil pracovní náplň dotyčného pedagoga tak, aby nebyl zapojen do žádné výukové činnosti a zkoušení,“ dodal Picek.

Studenti i studentky v hodnoceních Jedličkovy výuky psali například, že docent studenty soustavně ponižuje. „Kapitolou samou o sobě je pak vyhraněnost pana docenta vůči studentkám, které shledá atraktivními. To potom daná studentka cvičení co cvičení poslouchá eroticky zabarvené vtipy, sexuální narážky a může se také například dozvědět od pana docenta jeho osobní hodnocení jejího poprsí,“ uvedl anonymně jeden student. „Studentky při hodinách vyloženě osahává, což zakrývá demonstrováním látky. Sexuální podtext je ale patrný všem,“ napsala další studentka.

Jedlička sdělil serveru, že popírá možný sexuální podtext svého chování. „To jsem také napsal panu děkanovi v odpovědi na jeho dopis,“ doplnil. Případem se nyní bude zabývat komise nezávislých odborníků na problematiku sexuálního obtěžování.

Jedličku už v roce 2020 řešila etická komise

Její závěry mají být podle serveru jasné do konce tohoto akademického roku. Děkan Jedličku v dopise upozornil, že pokud se podezření ze sexuálního obtěžování potvrdí, bude se jednat o porušení pracovních povinností závažným způsobem, a s Jedličkou bude proto ukončen pracovní poměr.

Jedličkovo chování už v roce 2020 řešila etická komise univerzity, na niž se obrátila studentka, kterou docent zkoušel při státní závěrečné zkoušce. Na základě rozhodnutí komise pak už Jedlička u státních závěrečných zkoušek nepůsobil.

Také vedoucí katedry pedagogiky a psychologie Tomáš Kasper v minulosti s Jedličkou řešil problémy s komunikací se studenty a dodržování zkušebního řádu. Kasper i proděkanka pro studijní záležitosti Klára Severýnová ale serveru řekli, že nikdy nedostali od studentů oficiální stížnost na Jedličku.

Podle děkana Picka je selháním, že vedení fakulty stížnosti neřešilo dříve, píše server. „Když mám být úplně upřímný, anketám studentů se nevěnovala taková pozornost, jaká by měla,“ uvedl Picek.

X X X

Josef Dvořák slaví osmdesátiny. Proslul jako komik, vodník i hlas večerníčků

Během kariéry ztvárnil herec Josef Dvořák, který v pondělí slaví osmdesátiny nespočet vodníků. Mezi nimi i nestárnoucího Čochtana ve variaci na Voskovcův a Werichův muzikál Divotvorný hrnec. Hercův záběr je však mnohem širší, jeho role nicméně mají jedno společné: Dvořák je bytostný komik a bavit publikum spolehlivě dokázal už během amatérských začátků.

 I proto neměl až na výjimky nikdy příliš štěstí na vážnější role. Hlas umělce, který se narodil 25. dubna 1942, pak dobře znají i dětští diváci, namluvil totiž řadu populárních večerníčků.

Skoro dvě dekády své kariéry strávil Josef Dvořák v pražském Semaforu, za jeho působením v divadle principála Jiřího Suchého ale zůstala určitá pachuť. „Nabídl jsem mu angažmá a považoval jsem ho za kamaráda. Trochu jsem se spletl,“ vzpomínal po letech s hořkostí hlase Jiří Suchý.

Před 15 lety se v médiích dokonce objevily zprávy o Dvořákově spolupráci s StB, on sám ale nařčení odmítá. „Nikdy jsem nikoho neudal. Mám čisté svědomí,“ uvedl před lety Dvořák s tím, že několik schůzek s tajnou policií sice absolvoval, nabídnutou spolupráci ale odmítl.

Po odchodu ze Semaforu v roce 1990 založil vlastní Divadelní společnost Josefa Dvořáka, kde dodnes po celé republice hraje Čochtana i vojáka z inscenace S pydlou v zádech, jež měla premiéru už před čtyřmi dekádami v Semaforu.

Z původního obsazení však nezůstal – až na Dvořáka – kámen na kameni. Nakonec se po letech usmířili i se Suchým. „Pomyslnou dýmku míru jsme vykouřili nedávno,“ řekl v prosinci 2020 Dvořák, který důvod jejich rozchodu zpětně vidí v tom, že se „přestali na sebe na jevišti těšit“.

S herectvím začínal vyučený automechanik v ústeckém Kladivadle, amatérském souboru z Broumova a Kadaně, který se v roce 1965 usadil v Ústí nad Labem. V divadle, jež muselo skončit začátkem normalizace, působil vedle zakladatele Pavla Fialy a Dvořáka například Jiří Císler a severočeské inscenace získaly celorepublikovou proslulost.

„Jezdil jsem se na něj dívat a jeho komika mě okouzlovala,“ vzpomínal po letech Jiří Suchý, který nabídl Dvořákovi po zrušení Kladivadla v roce 1971 angažmá.

„Na jeho Polednici v Kytici se dodnes vzpomíná. Právem,“ vzpomněl Suchý před několika lety na jednu z nejslavnějších Dvořákových rolí v představení, které mělo premiéru v březnu 1972. V té době už měl za sebou Josef Dvořák i několik úloh před filmovou kamerou (debutoval v roce 1968 roličkou v neprávem pozapomenutém snímku Čest a sláva režiséra Hynka Bočana), výraznější postavy se mu ale celou kariéru spíš vyhýbaly.

Za připomenutí stojí nicméně třeba automechanik Béda Hudeček z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje nebo tragikomická postava poručíka Mazurka z filmové verze Švandrlíkových Černých baronů.

Více prostoru dostal Dvořák v televizi, kde si zahrál i bývalého československého letce RAF ve snímku Hřbitov pro cizince, jednu z mála vážných rolí, o to ale v jeho filmografii výraznější. Jinak si ho diváci pamatují hlavně z řady seriálů.

Stačí vzpomenout montéra Pěnkavu z populární Nemocnice na kraji města, kuchaře Svatopluka Kuřátka z televizního seriálu založeného na principu legendárního kinoautomatu nebo věčně hladového technika expedice Emila Karase z vědeckofantastického seriálu Návštěvníci.

Dvořák – jak jinak než v roli vodníka – se objevil také v pohádkovém seriálu Arabela, výraznou roli měl v Cirkusu Humberto nebo jednom z mála úspěšných seriálů z prvních let televize Nova, Hospodě.

V televizi byla jeho tvář zejména v 70. a 80. letech k vidění velmi často, uplatnil se také jako moderátor, například soutěže Dva z jednoho města nebo pořadu Šance.

Nejmenší diváci ho pak znají z dodnes reprízovaných Malých televizních kabaretů, jejichž úspěch má podle Dvořáka jednoduchý důvod. „Děti totiž nemají rády, když se někdo na ně pitvoří. My jsme si s nimi hráli jako kamarád s kamarádem,“ tvrdí.

A snad ještě více než Dvořákovu tvář znají děti – ale také dospělí – jeho hlas. Namluvil totiž celou řadu večerníčků, které patří do zlatého fondu české televizní tvorby.

„Mám moc rád Maxipsa Fíka, Boba a Bobka nebo Včelí medvídky. Hlavně ale mám radost, že baví i dnešní děti. To vidím i na svých vnoučatech,“ vyjmenoval tři nejznámější animované seriály před několika lety sám Josef Dvořák, kterému se přes nespornou popularitu vyhýbala oficiální ocenění. Před dvěma roky ho nicméně prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

X X X

Nešvar anonymů na Twitteru pronikl do vlády. Je spojen i s tou předchozí

Anonymní uživatel sociálních sítí si dovoluje vůči ostatním víc, nezřídka užívá hrubých až vulgárních prostředků, které by si pod pravým jménem patrně spíše rozmyslel. Nešvar se mezi běžnými návštěvníky sítí toleruje. Horší to je ale na politickém kolbišti, když se ukáže, že takoví anonymové jsou součástí PR na úrovni vládních či stranických špiček. A týká se to současné i předchozí vládní garnitury.

Například podle zjištění blogera Jakuba Zelenky se za jedním z nejúspěšnějších českých anonymních uživatelů Jie Tieng Ming, který se profiluje zejména jako podporovatel ODS, skrývá spolupracovník tiskového oddělení vlády Šimon Ehrlich. Podle vyjádření ODS s Úřadem vlády spolupracuje až od letošního ledna.

„Moje notifikační lišta si dnes připadá jak polská hranice první týden války na Ukrajině…,“ reagoval Ehrlich na odhalení své totožnosti.

Byli byste pro zrušení anonymních uživatelů a zachování jen těch ověřených?

celkem hlasů: 679, Ano, 42 %(282 hlasů), Ne, 52 %(352 hlasů)

Anonymní účty se pojí i se současnou předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou, jejíž mediální poradce se dlouho skrýval pod jménem Václav Ágh, který velmi ostře kritizuje všechny, kteří se nedostatečně vymezují proti Rusku a sdílí vše, co Pekarová Adamová udělá. Nyní – patrně po odhalení – člen poradního týmu předsedkyně TOP 09 poupravil svou prezentaci na Twitteru, kde poodhalil svou identitu a vystupuje jako VVetvicka.

„Ještě v době, kdy jsem dělal právníka a o politiku se jen zajímal, se mi Šimon představil a řekl, kdo je. Mnoho lidí z Twitteru s ním chodilo na pivo. Z těchto ‚odhalení‚ má radost jen národovecká scéna, která pak zaplavuje zprávy, jak si na nás počkají. Novinařina pláče,“ bouří se po poodkrytí identit anonymních účtu poradce Pekarové Adamové.

To, že se vláda opírá o anonymní účty na Twitteru, nicméně není žádnou novinkou. I předchozí vláda se opírala o účty se skrytou identitou – mezi ty známější patří například

Mnozí Zelenkovi vyčítají, že se ve svém aktuálním článku věnoval především účtům, které jsou napojeny na současnou vládu a že veřejně obnažil anonymitu těch, o kterých se vlastně již dávno vědělo, o koho se jedná.

„Vadí nám trollí farmy z Petrohradu. Vadí nám trollové napojení na vládu, když je premiérem ‚ten zlej‘. Nevadí nám trollové napojení na vládu, když je premiérem ‚ten hodnej‘,“ okomentoval Zelenkovo odhalení volební sázkař Michal Sirový.

Odhalení ocenili Piráti

Odhalení anonymních účtů naopak ocenil Pirát a poslanec Evropského Parlamentu Mikuláš Peksa. „Díky moc za výbornou novinářskou práci, český Twitter už tohle potřeboval,“ uvedl na Twitteru.

Pochvalu Zelenkovy vyjádřil i další člen Pirátské strany a městský zastupitel ze Středočeského kraje Patrick Zandl. Ten má podle všeho s Jie Tien Mingem osobní zkušenosti. „Aha, takže ten anonymní blbeček, který navrhoval, aby mi už dal někdo přes hubu, se jmenuje Šimon Ehrlich a pracuje na Úřadu vlády pro ODS. Tak to už tomu rozumím líp…,“ píše Zandl.

Zelenkovu práci ocenil i student a LGBTQ+ aktivista Kryštof Stupka, který byl anonymními účty na Twitteru často veřejně napadán.

Po tom, co Stupka sdílel své obavy o koordinovanou kampaň ODS, která se podle něho snaží pomocí zaplacených anonymních účtů pošpiňovat a napadat aktivisty a novináře, dostal odpověď od anonymního účtu Dojnice.

„Hele, ty zmetku. V tom článku je jasně citované vyjádření ODS, že nikoho neplatí. Tak teď ti párkrát napíšu já, až se z toho začneš v noci poch***at.“ Podle všeho se právě pod tímto účtem skrývá člen oblastní rady v Chrudimi a dlouholetý člen ODS Ivan Pištora, který na Twitteru často kritizuje členy bývalé Babišovy vlády.

X X X

Erdoganův nepřítel dostal doživotí. Kavalovi nepomohly ani přímluvy diplomatů

Turecký soud v pondělí uložil filantropovi Osmanu Kavalovi doživotní trest za účast na pokusu o svržení vlády. Podnikatel je už od roku 2017 ve vazbě, za což Turecko čelí mezinárodní kritice. Kvůli případu zemi také hrozí pozastavení členství v Radě Evropy. Sám Kavala vinu dlouhodobě odmítá. Organizace Amnesty International verdikt označila za „parodii na spravedlnost“.

 Podle obžaloby se Kavala pokoušel svrhnout vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana financováním protivládních protestů v roce 2013 a účastí na neúspěšném pokusu o vojenský převrat v roce 2016. Soud ho však zbavil obžaloby z rozvědné činnosti.

Ve stejném procesu si tresty až 18 let vězení u soudu v Istanbulu vyslechlo dalších sedm obžalovaných. Kavalovi advokáti jsou přesvědčeni, že stíhání bylo motivované politicky a že obžalobě se nepodařilo shromáždit důkazy pro svá tvrzení.

Požadavek obžaloby na doživotí bez možnosti předčasného propuštění označil Kavala ve své závěrečné řeči za „vraždu, kterou nelze vysvětlit právními důvody“. Jednání v soudní síni, které začalo ráno projevy obhajoby, se zúčastnilo přes 200 lidí, a to včetně aktivistů a západních diplomatů.

Turecké úřady Kavalu, jenž obžalobu dlouhodobě odmítá, zadržely na podzim 2017. Od té doby ho držely ve vazbě, aniž by ho za cokoli odsoudily. V roce 2020 byl Kavala zproštěn obvinění z pokusu svrhnout vládu financováním masových protestů v roce 2013. Úřady ho však záhy obvinily z účasti na protivládním puči, čímž zabránily jeho propuštění na svobodu. Osvobozující rozsudek pak v roce 2021 zrušil nejvyšší soud.

Dlouhou vazbu kritizovala Rada Evropy a Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nařídil Kavalu propustit. To Ankara neučinila, za což jí hrozí až pozastavení členství v Radě Evropy.

Turecko ovšem tvrdí, že rozsudek ESLP se týkal jiné kauzy, než kterou řešil soud v Istanbulu, a že tedy evropský verdikt neporušilo. Okolnosti procesu nicméně kritizovaly i organizace na ochranu lidských práv. Ty se obávaly, že Kavalovi se nedostává spravedlivého a nestranného procesu.

Kolem Kavalova případu se také loni na podzim odehrála diplomatická roztržka poté, co ambasády Spojených států, Kanady, Francie, Finska, Dánska, Německa, Nizozemska, Norska, Švédska a Nového Zélandu vyzvaly k propuštění tureckého filantropa.

„Pokračující průtahy v jeho procesu – a to včetně spojování různých případů a vytváření nových po předchozím osvobozujícím rozsudku – vrhají stín na respektování demokracie, vlády práva a transparentnosti v tureckém soudním systému,“ uvedly země ve společném prohlášení.

Na jeho základě pak Erdogan pohrozil, že nechá velvyslance těchto zemí vyhostit. K tomu nedošlo jen proto, že se ambasády přihlásily ke svému závazku nevměšování do záležitostí hostitelské země.

Bohatý podnikatel a filantrop je podle svých příznivců symbolem všeho, co turecký prezident nenávidí. „Osman zastupuje jinou kulturu. Je otevřený, vzdělaný, umí anglicky, umí mluvit s cizinci, ve společnosti je aktivní. To je něco, co (režim) vnímá jako nebezpečí,“ řekla v minulosti šéfka Kavalovy organizace Anadolu Kültür Asena Günalová.

Celou svou kariéru Kavala zasvětil byznysu a pomoci lidem v nouzi. Po smrti svého otce převzal firmu obchodující s tabákem, mimo jiné založil i vydavatelskou společnost Iletisim, která v osmdesátých letech pomáhala Turkům uchovat demokratické hodnoty po vojenském převratu, a angažuje se i v ochraně přírody.

Kavala svým jménem zaštítil i upomínání zavražděných jezídů nebo snahy o urovnání vztahů mezi Tureckem a Arménií. A když nebývale silné zemětřesení v Turecku v roce 1999 zabilo na 17 tisíc lidí, neváhal a vyrazil stavět dočasná obydlí pro zasažené spoluobčany.

Pro tureckého vládce je ovšem „Sorosův šmejd“, protože kdysi v Turecku pomohl založit společnost Open Society Foundations maďarského miliardáře George Sorose. Provládní média pak Kavalovi říkají „rudý Soros“ nebo „rudý miliardář“.

  Na pondělní verdikt už zaregovala třeba Amnesty International, která ho označila za „zničující úder“ dodržování lidských práv v Turecku. „Dnes jsme byli svědky parodie spravedlnosti spektakulárních rozměrů,“ uvedl ředitel AI pro Evropi Nils Muižnieks.

Rozsudek podle něj dopadá nejen na odsouzené a jejich rodiny, ale na všechny, kteří „věří ve spravedlnost a ochranu lidských práv v Turecku i jinde“.

„Rozhodnutí soudu popírá veškerou logiku. Vyšetřovatelé opakovaně nedokázali poskytnout žádný důkaz, který by doložil nepodložená obvinění z pokusu o svržení vlády. Tento nespravedlivý verdikt ukazuje, že proces kolem (protestů v) Gezi parku byl jen pokusem umlčet nezávislé hlasy,“ míní.

Řekl také, že „tato politicky motivovaná šaráda“ už předtím uvěznila Kavalu na čtyři a půl roku jen kvůli jeho společenskému aktivismu. „Nadále vyzýváme k okamžitému propuštění Osmana Kavaly i dalších obviněných, kteří se proti těmto drakonickým verdiktům odvolají,“ dodal šéf organizace.

Zástupkyně organizace Human Rights Watch Emma Sinclairová-Webbová pak uvedla, že Kavala se stal cílem „nepochopitelné politické hry“.

X X X

Žádná Ukrajina neexistuje. Rusové přepisují učebnice dějepisu, zeměpisu i literatury

Ruský nezávislý web Mediazona upozornil, že v největší zemi světa v souvislosti s válkou na Ukrajině kvapně přepisují učebnice a ostatní výukovou literaturu. Vše se děje na základě zjevného rozkazu Kremlu, který se snaží u občanů Ruska vyvolat dojem, že žádná Ukrajina neexistuje a že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ.

Ruští regulátoři a cenzoři začali s postupným ukrajováním zmínek o Ukrajině na ruském území už v roce 2014 po anexi Krymu. Podle nezávislých médií se to ale vůbec nedá srovnat s naléhavostí, s jakou Moskva instruuje vydavatelství v zemi nyní. Bezprecedentní instrukce z Kremlu měly chodit redaktorům už v prvních dnech války. A tak se v Rusku začala přepisovat historie ve snaze prakticky eliminovat důležitost Ukrajiny v dějinách.

Web Mediazona tvrdí, že speciální notičky z Moskvy už dostalo i vlivné nakladatelství Prosvěščenije (v překladu Osvícení), které se soustředí na tiskoviny pro mladé. Tamní redaktoři údajně přepisují učebnice zeměpisu, dějepisu i literatury.

Hlavním „problémem“ je pro cenzory samotné slovo Ukrajina. Redaktoři ho proto mají používat co možná nejméně. Ačkoli byla historie Ukrajiny a Ruska po staletí provázaná, regulátoři usilují o vznik jednotné ruské historie. Podle webu Mediazona tak například redaktoři musejí přepisovat Kyjevskou Rus (název jednoho z prvních středověkých útvarů v tomto koutu Evropy) na pouhou Rus.

Přepisováním a mazáním pak samozřejmě vzniká řada nesrovnalostí, kdy na sebe jednotlivé historické linie nenavazují. Je proto pravděpodobné, že se ruští cenzoři brzy přesunou z pouhého přepisování k tvorbě alternativní historie, kterou se pokusí vnutit svým občanům.

Podle zmínek na sociálních sítích už s něčím takovým Rusové před časem začali. Objevil se snímek z muzea nové historie v Jaroslavli, kde panely s textem například hlásají, že Rusové objevili a kolonizovali Ameriku. Kryštof Kolumbus byl totiž podle výkladu muzea rusko-osmanský admirál. Ve skutečnosti byl slavný objevitel samozřejmě Ital ve španělských službách.

X X X

 Slovinci poslali populistu Janšu do důchodu

Přesně tři měsíce trvalo Robertu Golobovi, než vybudoval politickou organizaci a dosáhl nejpřesvědčivějšího volebního vítězství jedné strany od vzniku samostatného Slovinska. Volby se konaly v neděli a on v nich daleko za sebou nechal i premiéra Janeze Janšu, který je nepřehlédnutelnou postavou posledních desetiletí. Znamená to však, že teď Janša odejde do politického důchodu? ptá se stanice BBC.

Po hlasování v roce 2018 se nejprve konala dlouhá jednání, jejichž výsledkem bylo sestavení menšinové vlády premiéra Marjana Šarece. Jeho kabinet se zhroutil uprostřed nejtěžší fáze koronavirové krize, čímž v březnu 2020 uvolnil Janšovi cestu pro návrat do čela vlády.

Následovala vlna masových protivládních protestů a přesvědčivý neúspěch Janšova kabinetu v loňském referendu o ochraně vodních zdrojů.

Jasné Golobovo vítězství dává naději na stabilní vládnutí v zemi, kde za poslední tři desetiletí dokončil svůj plný mandát jeden jediný kabinet. Ačkoliv se Hnutí Svoboda jeví jako homogenní, případy z minulosti ukázaly, že se nejsilnější strana může záhy rozpadnout.

 Ví to i Golob, který se sám účastnil rozpadu vítězné strany ve volbách z roku 2011 – Pozitivního Slovinska bývalého lublaňského primátora Zorana Jankoviče.

Na další křižovatce po právě skončených volbách stojí čtyři desítky let dlouhá politická kariéra premiéra Janši, jehož kritici označují za spojence maďarského premiéra Viktora Orbána. Funkci předsedy vlády se mu nepodařilo obhájit ani na třetí pokus – v roce 2008 po čtyřech letech u moci, v roce 2013 po jednom roce a v roce 2022 po letech dvou. Ačkoliv mu Slovinci pokaždé odmítli dát důvěru, aby pokračoval ve vládnutí, on pokaždé našel způsob, jak se k moci vrátit.

Třiašedesátiletý Janša ještě o volební noci svou porážku uznal a soupeři pogratuloval, odmítl však odpovědět na otázku novináře, zda to byl konec jeho letité politické kariéry. Tu zahájil ještě jako disident v době komunistické Jugoslávie, po získání nezávislosti Slovinska byl třikrát ministrem obrany a třikrát předsedou vlády. Příští rok by mohl oslavit třicet let v čele SDS, na jejímž založení se podílel.

Odchod Janši do politické penze je podle BBC přáním téměř všech levicových a středových stran ve Slovinsku, které porážku SDS označovaly za hlavní cíl voleb. Profesor a někdejší šéf Sociálních demokratů Igor Lukšič je však toho názoru, že něco takového není na pořadu dne.

„Janša má velmi silnou mašinerii a může přežít se stejným vlivem a procentem hlasů ve vládě, ale i v opozici. On je politický člověk, z politiky nemůže a ani nechce odejít. Může přežít, pouze pokud bude aktivní, protože by ho hned čekaly soudní spory, které by nemohl kontrolovat, a měl by tak velké potíže,“ míní Lukšič.

S ním však nesouhlasí dlouholetý Janšův politický soupeř a bývalý prezident Milan Kučan, který si výsledek hlasování vykládá jako něco víc než obyčejné volby. „Bylo to referendum o politice, kterou Slovinsko vedlo dva roky, a lidé si řekli své. Hlasovali pro toho, kdo byl největší zárukou změny,“ dodal.

Šanci na volební reparát bude mít Janša a jeho SDS ještě v letošním „supervolebním“ roce. Na podzim budou Slovinci vybírat následníka Boruta Pahora v prezidentské funkci a v listopadu se uskuteční místní volby.

X X X

Část Čechů se ještě přikloní k Rusku, popsal šéf STEM. Vyvrátil častou domněnku

Až třetina české společnosti nemá na válku na Ukrajině jasný názor a část z nich se ještě přikloní na stranu Ruska, sdělil v pořadu K věci sociolog a ředitel společnosti STEM Martin Buchtík. Dodal, že nemusí jít o stejné lidi, jako jsou „popírači“ koronaviru.

„Třetinu nevyhraněných Čechů je možné rozdrobit na několik částí – lidi, kteří nesledují zpravodajství, a i když vědí, že válka probíhá, nemají na ni jasný názor. Pak jsou to i ti, kteří jsou proti Kremlu, ale velmi se obávají, jak na ně dopadne zhoršená situace,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS aktuální rozpoložení ve společnosti ředitel společnost STEM.

Určité procento z nich podle něj ještě přejde na stranu Ruska a začne Kremlu věřit. Aktuálně jsou výrazně prorusky naladěna čtyři procenta populace. „Nelze ale říct, že by 33 procent lidí bylo zmatených,“ dodal s tím, že postoj vůči Rusku se nijak dramaticky dál vyvíjet nebude.

Agresor je Rusko, myslí si Češi

Více než polovina (57 %) populace je prozápadní a jednoznačně považuje za agresora Rusko. Podle STEM lze říci, že zhruba polovina společnosti je jasně přesvědčena, že Rusko je viníkem války. Dalších 25 procent s tímto tvrzením spíše souhlasí. V dlouhodobém horizontu tak na ně mohou mít vliv dezinformační kampaně. Zbylých 25 procent informacím o ruském útoku nevěří.

„Obrat se stal zhruba před rokem díky vrbětické kauze. Česko si uvědomilo, že Rusko může podnikat nepřátelské kroky v republice a atmosféra se posunula. Ruská agrese na Ukrajině českou společnost zastihla už zformovanou, a to nahrává jednoznačné interpretaci,“ sdělil Buchtík ve vysílání CNN Prima NEWS. Dodal, že důkazem je i jednomyslný názor poslanců, kteří ve Sněmovně válku odsoudili.

I když se často spekuluje, že Češi na straně Ruska jsou stejní lidé, kteří nevěří informacím o covidu, podle Buchtíka to není možné takto jednoznačně říci. „Je tam společná část lidí, kteří nevěří médiím, nikdo jim nepomohl, necítí se vyslyšení, ale nemůžeme mezi tyto dvě skupiny dát rovnítko, to by byla veliká chyba,“ zdůraznil.

Lidé nyní mají strach o bezpečnost i pohodlí. „Může za to špatná ekonomická nálada – covid nás zastihl v největší konjuktuře, v roce 2019 jsme byli na vrcholu. Znejistili jsme na podzim loňského roku, kdy tu sice panovala pozitivní nálada, ale přišlo zdražování energií. Nyní se už do obav propisuje i válka na Ukrajině,“ sdělil Buchtík.

V pořadu K věci také upozornil, že jako v každé krizi jsou nyní hodně vidět dlouhodobě neřešené problémy. „Krize je najednou nasvěcuje a stávají se vážnými – týkají se školství, trhu práce, robotizace, nedostatku bydlení, složitě vyplácených sociálních dávek a podobně,“ vyjmenoval.

X X X

Předseda Zemědělského svazu Pýcha: Nemá smysl rozdělovat zemědělce na malé a velké

Koronavirus i válka na Ukrajině mají velký dopad na distribuční řetězec potravin. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy není Česko v některých aspektech potravinově soběstačné. Zemědělci jsou podle něj závislí na dotacích, které ale neproudí tam, kam by měly.

Česká republika je soběstačná například v olejninách. V živočišné výrobě a okopaninách soběstační ale podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy nejsme.

„Covid narušil celosvětové potravinové řetězce, ekonomické vazby, rozrušil logistiku a přinesl problémy pro producentské země,“ uvedl Pýcha v pořadu Interview plus na CNN Prima NEWS.

Českým zemědělcům by podle něj pomohla dlouhodobá a stabilní vize. „Máme sice strategii ministerstva zemědělství do roku 2030, ale kroky vlády jsou s ní zcela v rozporu,“ řekl Pýcha a dodal, že zemědělci nevědí kam mají směřovat své podnikání, protože zemědělství je o dlouhých cyklech. „Program nelze měnit z roku na rok. Když se soustředíte například na chov dojnic, než zvýšíte produkci mléka, trvá to i tři roky,“ popsal Pýcha s tím, že zemědělci potřebují plán jak se bude vyvíjet politika vlády ve středně- a dlouho- dobých cyklech.

 Poptávka po olejninách zůstane vysoká

Vláda v březnu zrušila povinné přimíchávání biosložky do nafty a objevilo se mnoho komentářů, že zmizí pole s řepkou olejnou a zemědělci se budou soustředit na něco jiného. „Není to reálný scénář. Řepka už je dávno zasetá, takže se to nezmění nyní. Vláda sice zrušila povinné přidávání biosložky, ale nezrušila povinnost snižovat emise z dopravy. Takže povinnost pro distributory zůstává a nejjednodušší cesta je právě přimíchávání biopaliv,“ vysvětlil Pýcha.

Poptávka po olejninách tak bude podle Pýchy stále dobrá. „Mnoho evropských zemí dováží palmový olej a přidává ho do pohonných hmot, raději tedy koupí řepkový olej od nás, než palmový z druhého konce světa,“ sdělil Pýcha s tím, že zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty je spíš politický krok než ekonomicky pragmatický.

  Zemědělci jsou závislí na dotacích

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula sliboval, že sektor dostane dotace ve výši až půl miliardy korun, které by měly směřovat k menším zemědělcům. Podle Pýchy jde ale o destruktivní krok směrem k potravinové soběstačnosti. „Nemá smysl rozdělovat zemědělce na malé a velké, ale na ty, od kterých něco očekáváme a ty, kteří dělají jen základní výrobu,“ podotkl Pýcha s tím, že vláda dominantně odebírá těm, kteří produkují citlivé komodity.

Zemědělci jsou podle Pýchy na dotacích závislí. „Kdybychom neměli dotaci do zemědělství, tak jsme 30 miliard ve ztrátě. Situace je stejná i v jiných zemích,“ podotkl a dodal, že do cen potravin se nyní promítne inflace a rostoucí náklady na výrobu. „Například hnojiva nakupujeme za 300 až 400 % původní ceny, která byla před rokem. Máme i tlak na mzdy, to vše musíme zaplatit. Pokud se to nepodaří promítnout do realizačních cen, budou zemědělci muset zavírat energeticky náročné sektory,“ varoval Pýcha.

X X X

 Jen malé procento ruských špiček s majetkem v západní Evropě lze dostopovat, přiznává analytik

Evropská unie chystá už šestý balík sankcí proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu. Jsme v této souvislosti schopni říct, jak velký je ruský majetek na našem území? Proč je tak složité dohledat skutečné vlastníky některých firem? A je možné momentálně zmrazené prostředky Putinových podporovatelů zabavit? Vladimír Kroc se ptal Jiřího Skuhrovce, analytika firmy Datlab, zabývající se analýzou dat

X Česká republika zmrazila podle ministra financí Zbyňka Stanjury za ODS ruský majetek v zemi za skoro miliardu korun. Připouští i jeho konfiskaci. Není to ale žalostně málo? Nebo jde opravdu jen o příslovečnou špičku ledovce?Musíme si uvědomit, že to je částka na konci celého mrazicího procesu, který už nějakou chvíli trvá. Ale jinak je to skutečně málo. Ruské špičky si dělají podle všech možných výzkumů ze západní Evropy včetně nás tak trochu kasičku. Ukládají si tady majetky. Ale jenom malé procento z nich jsme skutečně schopni dostopovat třeba k osobám ze sankčních seznamů.

Jediný, kdo může dostat Putina od moci, jsou ruské elity. Motivací pro ně může být znovuzískání zabaveného majetku, domnívá se analytik Jiří Skuhrovec

X Se svým týmem jste problematiku podrobně probíral. Víme, jak velký je ruský majetek na českém území ve skutečnosti?
To, myslím, neumí říct nikdo, dokonce ani sami Rusové, kteří by sami někdy rádi věděli, kdo si tady kolik „ulil“. Ale zjistit to plošně je problém jak v České republice, tak v řadě dalších států.

x Kolik jste zatím zjistili firem s možným napojením na osoby z evropských sankčních seznamů?
Ve výstupu, který jsme zveřejnili před třemi týdny, bylo 17 firem. Dalších 66 bylo napojeno na americké sankční seznamy. Od té doby došlo ke dvěma aktualizacím evropského seznamu, takže teď by v naší interní databázi, ještě to není veřejné, mohlo být kolem čtyřiceti, padesáti firem, kde lze z rejstříků nějakým uspokojivým způsobem skutečně dohledat vazbu na sankcionovanou osobu.

X Proč je tak složité vypracovat ověřený sankční seznam?
Na vině jsou v prvé řadě omezené funkční veřejné registry. Ten hlavní, který by nám tady měl sloužit, se jmenuje Evidence skutečných majitelů. Je v provozu asi dva roky a eviduje leccos, ale ne vždy se mu daří evidovat skutečné majitele.

My jsme dělali rozšířený seznam firem s potenciálními vazbami na Rusko, kterých máme teďka asi 21 000. A z těch 21 000 třeba tisícovka nemá v Evidenci skutečných majitelů zapsáno vůbec nic. Prostě nesplnila svoji zákonnou povinnost. Další tisícovka tam něco má, ale to něco je evidentně špatně.

Takže jenom takto od stolu víme o 2000 ruských firmách, které uvádějí nesprávné údaje. A v takovéto situaci, kdy se toto moc neřeší, se strašně špatně dohledává, komu reálně firmy patří, když po nich vlastně soudy nepožadují doložení skutečných majitelů.

X Jakým způsobem tedy pracujete? Odkud data čerpáte?
Kombinujeme několik rejstříků, domácích i zahraničních. Významně nám pomohla společnost CRIF – Czech Credit Bureau, která nám poskytla část své databáze.

Ale jinak je to datová alchymie, kdy sléváme data, troufám si říct, asi z osmi, devíti různých zdrojů a hledáme různé indicie toho, že firma je ruská a že ten a ten je v ní statutárem nebo koncovým vlastníkem a podobně.

X Jaké ty indicie mohou být?
Tak ty indicie mohou být od úplně triviálních typu, že firma sídlí na jedné adrese s 15 dalšími ruskými firmami nebo že jednatelem je ten a ten právník, který je s oblibou používán, až třeba po vlastnické vazby dohledatelné skrze zahraniční rejstříky. Třeba jsou případy firem, které jsou vlastněny přes Německo, přes Francii, přes Kypr a nakonec ta vlastnická vazba končí někde v Rusku…

X X X

Rusové válku schvalují. Rádi by vtrhli i do jiných zemí včetně Česka, ukazuje průzkum

Ruští občané ve velkém podporují válku na Ukrajině. Navíc si přejí, aby jejich prezident Vladimir Putin poslal své vojáky i do jiných zemí. Uvádí to průzkum ukrajinské agentury Active Group, která se v nynější době zabývá zejména invazí. Podle něj by řada Rusů chtěla, aby Kreml rozpoutal válku s některými státy bývalého Sovětského svazu, ale i se zeměmi někdejší Varšavské smlouvy, mezi něž patří i Česko se Slovenskem.

Průzkum se zabývá zejména údajnou propagací nacismu na Ukrajině. Tu totiž Rusko uvádí jako jeden z hlavních důvodů své invaze. Hned v úvodu dotazníku padne otázka, která nacismus na Ukrajině bere jako hotovou věc: „Které státy jsou zodpovědné za podporu nacismu na Ukrajině?“ Rusové měli na výběr z různých možností a takřka polovina uvedla, že hlavními viníky jsou všechny státy NATO, popřípadě Evropské unie.

 Třetina respondentů uvedla, že viníkem jsou Spojené státy americké, a čtvrtina obvinila Polsko. Jednou z možností bylo paradoxně i samotné Rusko. Tuto odpověď zvolily zhruba dvě procenta dotázaných.

Další otázkou bylo, zda by „Rusko mělo vojensky donutit jiné státy, aby ukončily podporu nacismu na Ukrajině?“ Celkem 40,6 procenta dotázaných uvedlo, že ano, naopak proti bylo jen 13,4 procenta Rusů.

Zbylých 46 procent respondentů tvrdí, že si nejsou jistí. Active Group tuto skupinu ovšem ve svém shrnutí přidává k té, která by takové rozhodnutí podpořilo. Agentura zároveň uvádí, že těchto dohromady 86,6 procenta ruských respondentů tedy de facto podporuje invazi na Ukrajinu.

Cílem Rusů může být Česko i celý svět

Podle odpovědí na další z otázek je patrné, že drtivá většina Rusů považuje za nutné, aby Moskva vojensky napadla další státy, aby si zvýšila svůj vliv. Proti se postavila sotva dvě procenta lidí, téměř 18 procent nedokázalo odpovědět.

 Na dotaz „kam by Rusko mělo poslat svá vojska“ se odpovědi různí. Největší část respondentů má za to, že by se mělo vojensky angažovat ve státech, které byly součástí bývalého Sovětského svazu a dnes jsou samostatné. Přímo takto odpovědělo necelých 50 procent dotázaných.

Zhruba 40 procent Rusů má za to, že lepším cílem by měly být státy bývalé Varšavské smlouvy. Mezi ně patří kromě Česka a Slovenska také Bulharsko či Maďarsko. Podobné množství Rusů si pak myslí, že Rusko by mělo provést invazi do Polska.

Čtvrtina Rusů napřímo uvedla, že dalším cílem Kremlu by měly být i některé další země Evropské unie. Kolem 15 procent Rusů si myslí, že Vladimir Putin by měl vyslat svá vojska dobýt dokonce „celý svět“.

x  Kam dál? Na Polsko

Dotazník se pak poměrně zvláštně ptá, kterou z těchto zemí či uskupení států by Ruská federace měla napadnout hned po skončení „ speciální vojenské operace kvůli denacifikaci Ukrajiny“. Většina Rusů odpověděla, že příštím cílem musí být Polsko. Pro tuto variantu je 75,5 procenta dotázaných.

Následují státy Pobaltí, pro které by bylo kolem 40 procent Rusů, a s minimálním odstupem následují země bývalé Varšavské smlouvy, včetně Česka a Slovenska. Jako další cíle jsou zmiňované i Gruzie s Moldavskem.

Na závěr se pracovníci agentury Rusů zeptali, zda by jejich země měla sáhnout k užití jaderných zbraní. Před nimi varoval už před začátkem války na Ukrajině prezident Vladimir Putin a jeho okolí. Dotaz je nicméně formulován tak, zda by „Rusko mělo použít jaderné zbraně k ochraně svých legitimních cílů a pokud by Putin věděl o podobné hrozbě proti Rusku“.

Na tento dotaz odpovědělo kladně 40,3 procenta dotázaných, dalších 34,3 procenta odpovědět nedokázalo. Proti bylo 25,5 procenta Rusů. Active Group z toho podobně jako u podpory války na Ukrajině vyvozuje závěr, že pro užití jaderných zbraní by byly až tři čtvrtiny dotázaných, když spojila ty, kteří odpověděli jasně ano s nerozhodnými respondenty.

Agentura Active Group vznikla v roce 2011 na Ukrajině. Její představitelé dnes uvádí, že struktura zůstala kompletně ukrajinská. Podle své nabídky využívá osvědčené metody výzkumu CATI či CAPI, tedy telefonního dotazovaní, respektive osobního dotazování. Aktuální průzkumy agentury se týkají právě války na Ukrajině.

Just: Rusové si přejí třetí světovou válku

Spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just popsal, že atmosféra v hlavním městě Ruska se aktuálně zhoršuje. Šok podle něj vyvolalo potopení křižníku Moskva – vlajkové lodi invazní flotily. Podle jeho poznatků se navíc v Rusku nehovoří o tom, že by bojovali s Ukrajinci, nýbrž válčí přímo s NATO. „Takto si Rusové vysvětlují neúspěch a přidávají k tomu rozměr třetí světové války, o které dokonce i sní,“ upozorňuje Just.

Ruský prezident Vladimir Putin podle něj aktuálně potřebuje svému národu prezentovat aspoň nějaký úspěch v současné invazi. Blíží se totiž Den vítězství, který Rusové slaví 9. května. Konec 2. světové války v Evropě je v Rusku vnímán jako jedna z nejdůležitějších událostí roku. „Proto bych neřekl, že jsou Rusové optimističtí. Hmatatelný výsledek, že by se Ukrajina vzdala, nevidí,“ uvedl Just v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Ruský politolog žijící v Česku Ivan Preobraženskij před časem pro CNN Prima NEWS řekl, že podle jeho odhadu si realitu války na Ukrajině uvědomuje maximálně 15 procent Rusů. „Většina, asi 70 procent Rusů, dodnes používá nejvíce televizi, kde je prokremelská propaganda, takže neví, co se ve válce doopravdy děje,“ zmínil politolog.

Běžní Rusové si podle něj ale časem začnou uvědomovat, že realita války je značně odlišná od té, kterou jim vykreslují ruská média. Preobraženskij má za to, že k tomu dojde v okamžiku, kdy se z Ukrajiny začnou vracet zranění či doživotně invalidní ruští vojáci. To však ještě bude podle něj nějakou dobu trvat.