Ing. Babiš: Doufám, že Ukrajina nikdy nebude v EU. Předseda ANO Andrej Babiš ve Sněmovně řekl, že doufá, že Ukrajina nikdy nebude v Evropské unii. Navrhoval celou řadu bodů, jimiž chtěl upravit program. Jeden z navržených bodů byl – „Česká vláda podporuje nadnárodní společnosti a ukrajinské oligarchy, kteří vlastní 28 % půdy na Ukrajině a vyrábějí zemědělské a potravinářské produkty v rozporu s normami Evropské unie.“

 „Tak abychom si vlastně řekli, o čem to je. Ukrajina má nejúrodnější půdu: 33 milionů hektarů. To je nejúrodnější zemědělská půda na světě. Pomýlená privatizace a zkorumpovaná správa věcí veřejných od počátku devadesátých let soustředila půdu do rukou nové oligarchické třídy,“ řekl Babiš.

„Největšími vlastníky půdy jsou oligarchové a různé zahraniční zájmy, většinou evropské a severoamerické, včetně soukromého investičního fondu se sídlem ve Spojených státech a suverénního fondu Saúdské Arábie,“ zdůvodňoval svůj návrh předseda ANO.

„Co to znamená vlastně? Znamená to to, že ještě není ani Ukrajina v Evropské unii – a já doufám, že tam nikdy nebude, to by byla úplná katastrofa, hlavně pro nás, další členské státy – tak už jim to ani nepatří,“ prohlásil Babiš. Zařazení nového bodu neprosadil, neprošly ani další jeho návrhy.

Babiš chtěl jednat i o výzvě prezidentovi a premiérovi k mírové konferenci o Ukrajině

Babiš neprosadil, aby Sněmovna jednala o výzvě prezidentovi Petru Pavlovi a premiérovi Petru Fialovi k uspořádání mírové konference o Ukrajině. Pro Babišův návrh hlasovali jen poslanci ANO a SPD.

Prezident Pavel a premiér Fiala by podle něj měli v Praze zorganizovat mírovou konferenci o Ukrajině, která čelí ruské agresi.

„Mohli by takovou konferenci zorganizovat,“ tvrdil Babiš. Dovolával se přitom vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by se mohly letos uskutečnit dvě mírové konference i s ruskou účastí. „Začněme mluvit o míru. Nikdo nechce válku,“ uvedl Babiš. Kritizoval současně náčelníka generálního štábu armády Karla Řehku, podle něhož je třeba se připravovat na možnost ozbrojeného konfliktu včetně možnosti odvodů. „Ať se připravuje někde v bunkru, ale ať mluvit už přestane,“ řekl Babiš.

X X X

Orbán s Ficem zamířili k Zemanovi na jednohubky, Tusk jel na Hrad za Pavlem

Napjaté jednání čtyř premiérů Visegrádské čtyřky se propsalo i do směrů, kterými se hosté Petra Fialy vydali po jeho skončení. Zatímco polský premiér Donald Tusk vyrazil na Pražský hrad na setkání s prezidentem Petrem Pavlem, maďarský a slovenský premiér zamířili za jeho předchůdcem Milošem Zemanem. Orbán se sešel i s Václavem Klausem a Andrejem Babišem.

 Robert Fico s Viktorem Orbánem dorazili za českým exprezidentem společně. V dejvické kanceláři je Zeman přivítal jako staré přátele. Na stole pro ně měl připravené tácy s chlebíčky a jednohubkami. V malé místnosti se objevili i další z bývalé hradní party – Vratislav Mynář nebo Jiří Ovčáček. Maďarskou delegaci doplnil ministr zahraničí Péter Szijjártó.

„Rád se setkávám s politiky, kteří jsou úspěšní ve svých zemích a kteří mají vysokou důvěru občanů. Obohacující setkání to pro mne bylo z důvodu, že úspěšní politici mají svůj vlastní názor a nekopírují ty ostatních,“ uvedl Zeman po skončení schůzky. Odsoudil také výrok Tuska o rozpadu V4. „Oslabení činnosti by vedlo k oslabení národních zájmů zemí Visegrádské skupiny uvnitř EU,“ dodal.

„Lišíme se v názoru na formu této pomoci. Avšak shodujeme se, že tato pomoc, ať už humanitární, nebo vojenská, by měla vyústit v mírové řešení,“ řekl dále Zeman. Doplnil, že případné vyslání vojáků NATO na Ukrajinu by považoval „za nepříliš originální začátek třetí světové války“.

Zeman se vyjádřil také ke Green Dealu, tedy Zelené dohodě pro Evropu. Ta je podle něho hlavní příčinou aktuální situace v zemědělství a energetické krize.

Klausovo setkání s Orbánem se podle Petra Macinky, manažera Institutu Václava Klause, neslo v přátelském duchu. Macinka uvedl, že Orbán navštívil Institut Václava Klause společně s dvěma ministry své vlády. Předmětem schůzky byly detaily z dnešního summitu Visegrádské skupiny v Praze.

„Viktor Orbán se zajímal také o pohled pana Klause na českou politiku,“ řekl Macinka. Řešil se i nově zvolený maďarský prezident Tamás Sulyok. Se slovenským premiérem Ficem se Klaus nesešel, avšak dlouhodobě má bývalý český prezident naplánovanou oficiální návštěvu v Bratislavě na 11. března, dodal Macinka.

Orbán se setkal také s Andrejem Babišem. Po setkání Pavla s Tuskem nebylo naplánované žádné oficiální vyjádření pro média.

O víkendu vzbudil rozruch i kritiku Ficův projev u příležitosti druhého výročí napadení Ukrajiny. Řekl, že Západ nedokáže přiznat, že jeho strategie prodlužování konfliktu masivní podporou Ukrajiny penězi a zbraněmi a sankcemi proti Rusku nefunguje. K příčinám ruského vpádu na Ukrajinu zařadil také nenaplnění údajných slibů, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ.

Premiéři V4 po dnešním setkání v Praze konstatovali, že se shodují v tom, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Liší se ale v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle všech čtyř premiérů má skupina středoevropských zemí, která vznikla po pádu komunismu, smysl i přes rozdílné názory.

X X X

MACRON  CHCE  PORAZIT  PUTINA?  SMĚŠNÉ:::

VYSMĚJE  SE  MU  I  TRUMP

AFRIKA  VYHODILA  FRANCII,  MACRONA  ZE  ZEMĚ

Na úvahy, že Emanuel Macron hodlá organizovat možnost vyslání vojáků jednotlivých zemí EU poprvé a úspěšně razantně upozornil Fico, který za Slovensko předem takovou možnost vyloučil a podotkl, že mu z té myšlenky jde mráz po zádech.

Tato myšlenka byla podle Macrona otevřeně probírána na včerejší konferenci hlav států EU a nedošlo ke konsensu. Náš  Fiala na rozdíl od Fica naopak plně za tuto myšlenku postavil a tvrdil, že proti agresorovi, čímž mínil Putinovo Rusko, se musí bojovat a to je podle něj jediná cesta k nastolení míru.

Docela mě pobavila jeho slova. Tato vláda samozřejmě řinčí zbraněmi, Černochová utrácí miliardy a náčelník generálního štábu Řepka by už pomalu nařídil opětovně povinnou vojenskou službu. Ale realita je jiná. Při masivním náboru do služby v armádě se podařilo za celý rok získat jen 600 nových příslušníků. OPAKUJI JEN 600 MUŽŮ!

Naši mladí, jak je dnes progresivistickou módou patrně podporují Ukrajinu, ale zdá se, že nespěchají aby  byli semleti v boji proti Rusku, které je samozřejmě připraveno na jednání minimálně o příměří, ale jak opakuje Putin, za ruských podmínek, protože Ukrajina tu výhodnou a vyváženou už i parafovanou sjednanou na počátku konfliktu v Istanbulu odmítla, protože ještě větší šílenec než náš Fiala -Boris Johnson jim to s podobnou argumentací rozmluvil.

Emanuel Macron má na Putina pifku, protože to byl Prigožin a jeho muži, který způsobil pád jeho neokolonizační nadvlády v Subsaharské Africe. A navíc i v samotné Francii Macronovi pšenka neroste a mezi obyvatelstvem daleko lépe zvučí jméno potencionální „krajně pravicové“ nástupkyně v úřadu prezidenta Marine Le Pen.

Ten konflikt Západu proti Rusku, odehrávající se na Ukrajině  je na jedné straně přirozeně bolestný, ale na druhé straně objektivně nutný. Biden chtěl vstoupit do dějin a prokázat, že již neplatí výsledky 2. světové války a ukázat, jak je Putinovo Rusko neschopné a že je to Západ, který může ignorovat přirozené bezpečnostní zájmy Ruska a nastolit svou trvalou hegemonii.

Nuže Rusko i díky tomuto konfliktu, kdy nejen vojensky, ale i ekonomicky roste se jednoznačně stává jedinou geopolitickou velmocí v Evropě a Macron by si měl připomenout osud Napoleona, který dorazil do Moskvy, kde očekával, že s ním někdo poníženě sepíše kapitulaci, ale nikdo tam nečekal a naopak Rusové začali zapalovat domy v Moskvě a on nestačil v panice prchat.

Jak mnohokráte formuloval Henry Kissinger, zahraniční  politika je založena na rovnováze sil a jejím respektování a ještě lépe pak na vzájemné spolupráci.

A tak můžeme sledovat mimikry odchodu dosavadních „vůdců“ Západu a i Evropy, kteří budou tragikomicky kopat kolem sebe až bude následovat příchod dnes proklínaných, ale předpokládaných  vítězů tohoto střetu Putina a Trumpa, kteří se jistě domluví…

A Macron i náš Fiala si budou už jen lízat rány a dožívat zbývající měsíce svého fungování ve svých funkcích, pokud je snad v lepším případě voliči nevynesou v zubech

Pak může nastat i rozumný mír respektující novou geopolitickou realitu na dalších 50 let. Buďme trpěliví. Už to máme za pár. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

MACRON  LÁKÁ  VOJÁKY   NATO  NA  UKRAJINU

Fico měl pravdu, Macron láká vojáky zemí NATO na Ukrajinu

Pondělní noční vrcholná schůzka evropských spojenců v Paříži opravdu obsahovala téma vyslání pozemních jednotek některých zemí na ukrajinské bojiště, byť o tom informuje jen slovy „nic není vyloučeno“.

Podle zpráv listu Politico z Paříže, případná otevřená přímá účast vojenských jednotek některých členských zemí NATO ve válkou svírané Ukrajině je už téma, o kterém se mluví, byť nejde o vytvoření nějaké další armády, jejíž boty budou dupat směrem k frontové linii. Zpočátku by šlo jen o „botu mezi dveřmi“.

Jak Politico píše ve svém ranním souhrnu Brussels Playbook, Macron uvedl, že na schůzce nedošlo k „žádnému konsensu ohledně vyslání pozemních jednotek“ na Ukrajinu – alespoň ne oficiálně. Trval však na tom, že „vše je možné, pokud nám to pomůže dosáhnout našeho cíle“ a „nic není vyloučeno“.

Takže tu máme nejprve „metaforické boty“: Macron potvrdil, že lídři se v pondělí společně dohodli na zahájení nových iniciativ, včetně „možnosti podpořit Ukrajinu na její hranici s Běloruskem nevojenskými silami“ a také „odminovacích operací“.

A na to by navázaly ty skutečně bojové: Taková dohoda o zabezpečení běloruské hranice a odminování si již může podle Macrona vyžádat vyslání některých vojáků na Ukrajinu. „Pokud by tyto body byly plně realizovány, nemůžeme vyloučit, že bude třeba je zabezpečit, což by pak ospravedlnilo některé prvky nasazení,“ řekl.

Pro ukrajinskou vládu je situace na východní frontě kritická, protože ustupující jednotky, které se uvedly do pohybu pádem Avdijivky, se nemají kde zachytit, aby se zakopaly, vystřídaly a doplnily zásoby. Ukrajinské armádě nechybí zbraně, ale chybí jí dělostřelecká munice, které má Rusko násobně více než protivník, a tak si moc nepomůže ani když doplní značně prořídlé řady unavených, otřesených a stále starších bojovníků. Z tohoto pohledu úvaha o vyslání záchranných jednotek států NATO, před kterou poprvé veřejně varoval slovenský premiér Róbert Fico, nedává smysl.

Podnět bychom mohli hledat spíše ve snaze francouzského prezidenta Emannuela Macrona vrátit se do centra dění na mezinárodní scéně a tím si upevnit slábnoucí politickou podporu doma. Americký zájem o Ukrajinu značně ochabl, slíbená podpora vázne v Kongresu už dlouhé týdny a cena, kterou za ni republikánská opozice požaduje od demokratického prezidenta Joe Bidena, je příliš vysoká. To hlavní je přísná ochrana jižní hranice, která znovu vyskočí na první stránky novin po chystané souběžné návštěvě texaské hranice s Mexikem. Ve čtvrtek setam mají vypravit jak prezident Biden, tak jeho vyzyvatel a bývalý prezident Donald Trump.

Biden zatím nemá nejen na Ukrajinu, ale ani na běžný provoz federální vlády, protože v pátek vyprší další termín, kdy se USA ocitnou na okraji  „rozpočtového srázu“. Končí další dvouměsíční odskok ve formě provizorního financování, jehož řešení je opět podmíněno tvrdými požadavky republikánů – zabezpečit hranici, zavést drastická úsporná opatření a snižovat rozpočty o jedno procento ročně. To by však dorazilo Bidenovy chabé vyhlídky v podzimních prezidentských volbách.

Oslabení pozice Spojených států na mezinárodní scéně, kde už všichni vyhlížejí změny chystané Trumpem, dává příležitost pro nástup nových velikánů na straně spojenců. Němci jsou příliš nerozhodní, nebo tajnůstkářští, nevíme, co se odehrává v zákulisí, Británie se sama zbavila svého postavení v EU, a tak je tu jasná příležitost pro Francii, která si ráda hraje na pupek EU.

Vraťme se ke zpravodajství listu Politico. Věcně informuje, jak téma otevřené účasti NATO na Ukrajině poprvé veřejně nadnesl slovenský premiér Robert Fico, který uvedl, že z „omezeného dokumentu“ před summitem vyplynulo, „že řada členských států NATO a EU zvažuje vyslání vojáků na Ukrajinu na bilaterální bázi“. Toto zveřejnění záměru zřejmě pařížskou vrchonou schůzku ovlivnilo.

Nebyl tu jen fakt, že Fico jednoznačně odmítl vyslání slovenských vojáků, i kdyby, jak řekl, ho to mělo stát premiérský post. Přinutil však i další země k otevřené reakci, a je dobře, že premiér Petr Fiala veřejně popřel plány na vyslání českých vojáků, stejně jako odvodů a povinné vojenské služby. Česko se však hrne do něčeho jiného.

Český premiér Petr Fiala v pondělí večer uvedl, že na jednáních v Paříži získal „velkou podporu“ evropských partnerů pro svůj návrh, aby Kyjev získával náboje ze zemí mimo EU. Česká republika vede kampaň za získání 1,4 miliardy eur na munici pro Ukrajinu jako kompenzaci za zablokovaný balík pomoci ze strany USA a zpoždění dodávek z EU.

Francouzský prezident uvedl, že Paříž „se této iniciativy zúčastní“, a dodal: „Jsme tomu zcela otevřeni, jediným cílem je účinně pomoci Ukrajincům.“ Podle listu Politico se tak vedoucí představitelé EU rovněž přiblížili k dohodě o rozšíření nákupů munice pro Ukrajinu od dodavatelů ze třetích zemí – což je v rozporu s programem strategické autonomie Francie a jejím přáním posílit evropský obranný průmysl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před summitem ostře připomněl, že EU masivně nedodržela sliby ohledně dodávek munice. V projevu v Kyjevě Zelenskyj zdůraznil, že EU do března nedodala 1 milion kusů nábojů. „Z milionu nábojů, které nám Evropská unie slíbila, nedorazilo 50 procent, ale 30 procent. Bohužel,“ řekl Zelenskyj po boku bulharského premiéra Nikolaje Denkova na tiskové konferenci.

Macron rovněž oznámil, že se vedoucí představitelé dohodli na vytvoření deváté koalice schopností pro hloubkové údery, která se zaměří na rakety středního a dlouhého doletu. Další koalice zahrnují dělostřelectvo, protivzdušnou obranu a odminování. Zatímco Francie a Velká Británie již na Ukrajinu poslaly rakety s plochou dráhou letu, respektive SCALP a Storm Shadows, německý kancléř Olaf Scholz v pondělí zopakoval, že jeho vláda není pro to, aby Kyjevu poskytla své rakety dlouhého doletu Taurus.

Není to jediná zpráva o vývoji ukrajinského konfliktu, která si zaslouží pozornost. Atmosféru ve významné části Spojených států vystihuje příspěvek amerického ekonoma Davida Sachse na sociální síti X, který Elon Musk okomentoval slovem „Accurate“ („přesně tak“):

„Válka na Ukrajině je založena na lžích – lžích o tom, jak začala, jak pokračuje a jak skončí.

Říká se nám, že Ukrajina vítězí, zatímco ve skutečnosti prohrává.

Říká se nám, že válka posiluje NATO, zatímco ve skutečnosti ho vyčerpává.

Říká se nám, že největším problémem Ukrajiny je nedostatek finančních prostředků od amerického Kongresu, zatímco ve skutečnosti Západ nedokáže vyrobit dostatek munice – problém, jehož řešení potrvá roky.

Říká se nám, že Rusko má velké ztráty, zatímco ve skutečnosti Ukrajině docházejí vojáci – další problém, který peníze nevyřeší.

Říká se nám, že svět je s námi, zatímco ve skutečnosti většina světa považuje politiku USA za vrchol hlouposti.

Říká se nám, že neexistuje způsob, jak dosáhnout míru, přitom ve skutečnosti jsme odmítli mnoho příležitostí k vyjednávání.

Říká se nám, že pokud bude Ukrajina pokračovat v boji, zlepší se její vyjednávací pozice, přitom ve skutečnosti se podmínky pouze mnohem zhorší oproti těm, které jsou již k dispozici a které byly odmítnuty.

Přesto se těmto lžím daří válku prodlužovat. Kongres přidělí další finanční prostředky. Ukrajina zmobilizuje další mladé muže a ženy, aby je poslala do mlýnku na maso. Nakonec v Kyjevě vypukne krize a Zelenského vláda bude svržena.

A pak, až bude válka konečně prohraná a celá země bude ležet v doutnajících troskách na pohřební hranici, kterou sami postavili, tito lháři, (…) kteří zabránili jakékoli alternativě a udělali z každého, kdo mluvil pravdu, loutku nepřítele, řeknou: „Dělali jsme, co jsme mohli.“ Přesunou vinu na někoho jiného, poplácají se po ramenou a nonšalantně přejdou k další válce, stejně jako po katastrofách v Afghánistánu a Iráku přešli k Ukrajině.“Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

MAĎRSKO  POSILUJE  HRANICE  S  UKRAJINOU,  NECHCE  UPRCHLÍKY

Maďarsko posiluje vojenskou přítomnost na hranicích s Ukrajinou

Maďarsko zahájilo přesun dalších jednotek ozbrojených sil na hranici s Ukrajinou. Na fotografiích se objevily kolová obojživelná obrněná vozidla BTR-80, informoval včera telegramový kanál Military Informant. Účel utěsnění maďarské hranice s Ukrajinou obrněnými vozidly není znám.

Je však nutné uvést, že ukrajinští občané maďarského původu žijící v Zakarpatské oblasti  podle  ukrajinské zpravodajské televizní stanice TSN začali v posledních dnech dostávat zprávy s výhrůžkami a výzvami k opuštění země.  „Na Zakarpatí byly Ukrajincům maďarského původu posílány výhružné zprávy. Text obsahuje výhrůžky konkrétně proti Maďarům s výzvou, aby odešli z Ukrajiny,“ píše se ve zprávě.   Televizní kanál naznačil, že za těmito zprávami jsou ukrajinští nacionalisté, kteří se snaží vyvolat mezietnické spory.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó už dříve řekl, že  Ukrajina cynicky odmítá řešit otázku  práv maďarské menšiny na Zakarpatí, která je pro Budapešť důležitá. Připomeňme, že v Zakarpatí žije asi 150 tisíc Maďarů. Jejich  menšinová práva jsou od roku 2014, stejně jako v případě jiných národnostních menšin nebo rusky hovořících Ukrajinců, významně potlačována.

V poslední době zvyšování napětí přispívá  drastický způsob mobilizace, kdy  muži jsou násilím unášeni z ulice, ale i vytahováni z domovů před zraky manželek a dětí. Mezi Maďary byly také vysoké ztráty, někteří v Zakarpatí a v Maďarsku tvrdí, že dokonce Maďaři jsou záměně posíláni do „ztracených“ misí. Připomeňme, že Zakarpatská 128. brigáda z Mukačeva byla v bojích prakticky rozbita.

Nejasná budoucnost Ukrajiny, kdy není málo hlasů předvídajících její zhroucení a rozklad státu, vede k úvahám, že Maďarsko by v takovém případě mělo převzít ochranu Maďarů v Zakarpatsku do vlastních rukou, server vasevec.cz

X X X

NOVINÁŘKA   VÍTKOVÁ  TV  SLOVENSKA  MÁLO  MYSLÍ,  TAKOVÝCH  VÍC  Z  MÉDIÍCH

Fico káral novinářku slovenské televize. Ptala se na hrozbu izolace Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico se po jednání premiérů zemí V4 obořil na novinářku slovenské veřejnoprávní televize RTVS. Ta se ho ptala, zda se neobává, že by se kvůli jeho čím dál tvrdší rétorice Slovensko mohlo dostat do izolace. Fico kroutil nesouhlasně hlavou, pak se jí ptal, zda je skutečně z RTVS, a nakonec jí poučoval, že to chce více veřejnoprávnosti.

 Novinářka Katarína Vítková svou otázku uvedla poznámkou, že se generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pro agenturu AP vyjádřil, že žádní vojáci na Ukrajinu nepůjdou bez toho, že by to schválily členské země NATO.

Právě o takové možnosti totiž Fico mluvil v pondělí a třeba premiér Petr Fiala na jeho slova reagoval, že Česko se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu.

„Váš projev k výročí ruské invaze na Ukrajině nenechal lhostejné minimálně dva premiéry v této místnosti. Pan Tusk na to reagoval se zděšením a úžasem, pan premiér Fiala řekl, že ho to netěší a že vám domluví,“ začala pak svůj dotaz slovenská novinářka.

„Neobáváte se, že kvůli vaší čím dál tvrdší rétorice by se Slovensko mohlo dostat do izolace, že se s vámi kolegové příště setkají, podají vám ruku, ale že s vámi nebudou sdílet citlivé bezpečnostní informace a že na příští summit do Paříže už nebudete zván podobně jako Maďarsko?“ dala otázku Ficovi s tím, že se ho ptá při vědomí, že na svůj názor má právo, stejně jako slovenská vláda.

 Veřejnoprávní televize? Slovenská? nemohl uvěřit otázce reportérky Fico

Fico zjevně nemohl uvěřit, nač se ho novinářka ptá, a kroutil nesouhlasně hlavou. „Veřejnoprávní televize? Slovenská? Já se ptám, jestli jste ze slovenské veřejnoprávní televize,“ odpověděl nejprve Fico.

„Pane premiére, já věřím, že se díváte na slovenskou veřejnoprávní televizi. Jsem Katarína Vítková,“ zareagovala novinářka.

„Neznám vás. Promiňte. O možné účasti vojáků na Ukrajině se mluvilo na bilaterální bázi. Vím, že chcete všichni zakrýt to téma, to téma existuje . Jsem předseda vlády Slovenské republiky, suverénního státu, a budu dělat suverénní politiku,“ odpověděl pak Fico a začal si stěžovat na slovenské novináře.

„Včera jste všichni spustili palbu, bublinu, pak vám to pan Macron vysvětlil. Poprosím trochu více veřejnoprávnost,“ nabádal pak ještě Vítkovou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po pondělním jednání v Paříži reagoval při odpovědi na dotaz jednoho z novinářů na prohlášení Fica, podle kterého některé země EU a NATO zvažují vyslání svých vojáků na Ukrajinu.

Na vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu podle Macrona shoda není, vyloučit však nelze nic. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že pošleme jen helmy a spacáky,“ řekl francouzský prezident.

\X X X

MIGRANTI  V  NĚMECKU  MUSÍ  PRACOVAT,  NIC  ZADARMO

UŽ  DÁVNO  TO  MÉLO  BÝT  i  V  ČR

FIALA  S  PAVLEM  ROZHÁZELI  MILIARDY  ČR

NSZ  STŘÍŽ  KONEČNĚ  ŠETŘIT  I  MILIONY  FIALY  S  ČNB)

ČEKÁ  NA  TO  CELÝ  NÁROD

Migranti budou povinně pracovat, ne sedět v parku, zavedl německý okres

Vybraní migranti v části německé spolkové země Durynsko musejí začít pracovat ve veřejném a neziskovém sektoru. Povinnost zavedl předseda tamní buňky Křesťanskodemokratické unie a zemský rada okresu Sála-Orla Christian Herrgott, podle něhož se tímto způsobem odvděčí hostitelské zemi. Durynská rada pro uprchlíky jeho kroky kritizuje jako diskriminační, politik se hájí tím, že postupuje podle zákona.

 Nové pravidlo se týká těch mužů a žen, kteří žijí ve společných ubytovacích střediscích. Jde o 150 lidí, uvádí stanice Mitteldeutscher Rundfunk. Někteří buď na běžném pracovním trhu nesmí působit, nebo mohou, ale neučinili tak, vysvětluje Herrgott.

Od migrantů očekává stříhání živých plotů, zametání ulic, odklízení sněhu a úklid venkovních prostor i sdíleného ubytování. Snaží se kontaktovat spolky a komunální společnosti, zda by služeb migrantů nevyužily.

Za svůj výkon dostanou 80 centů na hodinu. Při čtyřhodinové pracovní době to činí 64 eur (1 621 korun) za měsíc, vypočítává deník Bild. Ti uchazeči o azyl, kteří odmítnou, budou potrestáni, a to snížením podpory až o 180 eur (4 561 korun).

„Musím motivovat ty, kteří nechtějí pracovat. Jde o to vyslat signál, že lidé, kteří jsou placeni z peněz daňových poplatníků, musí společnosti něco vrátit, a ne celý den sedět na lavičce v parku,“ vysvětluje Herrgott.

Zemský rada tvrdí, že už v prosinci se na něj obracely sociální organizace a úřady s otázkami, jakou práci by migranti mohli vykonávat. Označuje to za pozitivní zpětnou vazbu. Okres začal realizovat pravidlo již v lednu.

Německý zákon o azylových dávkách stanovuje, že uprchlíci v prvních třech měsících po příjezdu nesmí nastoupit do běžné práce. Výjimku tvoří takzvané pracovní příležitosti, které mohou žadatelům o azyl poskytnout státní, komunální a neziskové organizace. Toho právě využívají v okrese Sála-Orla.

„Moji sociální pracovníci mi řekli, že ti zapsaní se již ptají, zda by mohli jít pracovat pořádně,“ chlubí se Herrgott.

Durynská rada pro uprchlíky Herrgottovy kroky kritizovala s tím, že se dopouští diskriminace lidí. Podle její mluvčí Liane Kemnitzové by v zásadě neměla existovat povinnost pracovat a neměla by být vynucována sankcemi. Namísto toho by pro rychlejší integraci měli mít migranti rychlejší přístup k jazykovým kurzům.

Kemnitzová též zdůrazňuje, že práce nyní vykonávané žadateli o azyl by měly podléhat odvodům sociálního pojištění. Příspěvek ve výši 80 centů na hodinu je podle ní směšný.

Herrgott kritiku odmítá. „Nejde o vykořisťování, pouze uplatňujeme zákon,“ uvedl. Vyzval ostatní, aby postupovali stejně.

Za výhodu jím nabízených zaměstnání považuje skutečnost, že k nim nejsou potřeba žádné velké jazykové znalosti, což migrantům lépe umožní si osvojit pracovní návyky. „Možná se německy naučíte lépe v práci než v jazykovém kurzu,“ myslí si.

X X X

KRÁDEŽE  PENĚZ  Z  BANKOMATŮ

Jedním tlačítkem se připravíte o peníze, aniž byste to tušili. Janek Rubeš popisuje trik s bankomaty

I při výběru hotovosti může člověk přijít o úspory. Stačí, aby zmáčknul tlačítko vybrat hotovost a zobrazit zůstatek. Z účtu mu prostřednictvím bankomatů Euronet, kterých jsou v Česku stovky, odejdou peníze přes poplatky za zobrazení zůstatku. Na tento trik, upozornil Janek Rubeš na svém youtobovém kanálu Kluci z Prahy. „Já tohle navedení považuji za geniální z pohledu někoho, kdo vás chce připravit o peníze. Je to dokonalá past,“ říká.

 x Můžete přiblížit podvodnou taktiku výběru v bankomatech Euronet? O co vlastně jde?

Nenazýval bych ji podvodnou, ale jde o trik uživatelského rozhraní, kdy se bankomat na začátku zeptá, jestli chcete vybrat hotovost společně se zobrazením zůstatku. Zobrazení zůstatku je ale u mnoha bank zpoplatněno.

To, co má normální bankomat rozdělené na dvě tlačítka, tak je tady spojeno do jednoho. V tomhle případě jsem přesvědčený, že lidé jsou navedeni někam, kam by sami nechtěli.

x Spojením těch dvou akcí do jednoho tlačítka se tedy snaží bankomat zákazníka obelhat?

Svým způsobem. Ta situace, u které si troufnu i říct, že jde o podvod a která je naprosto absurdní, je, že ve chvíli, kdy kliknete na tlačítko hotovost a zůstatek, tak se v následujícím kroku bankomat zeptá, kolik chcete vybrat a když si to rozmyslíte a transakci zrušíte, odeberete kartu a odejdete, tak bankomat stejně zaúčtuje dotaz na zůstatek. To znamená, že bankomat zpoplatnil otázku a ne odpověď.

Já tohle navedení považuji za geniální z pohledu někoho, kdo vás chce připravit o peníze. Je to dokonalá past.

x Teoreticky můžete u bankomatu přijít o všechny peníze, aniž by bankomat něco udělal?

Je to tak. Když jsme natáčeli naše video, tak jsme si potřebovali natočit obrazovku bankomatu, proto jsme opakovaně přikládali kartu a služby rušili a až na poslední přiložení jsme peníze vybrali z bankomatu, abychom transakci měli dokončenou.

Já jsem byl v šoku, když jsem se následně zeptal ve své bance, abych měl potvrzeno, že mi bylo naúčtováno 20 korun za jeden dotaz, ale v bance mi řekli, že jsem to udělal třikrát, i když mi byl hotovostní zůstatek ukázán jen jednou.

x Zaregistrují vůbec lidé, že o peníze přišli?

Silně o tom pochybuji. V případě mé banky, ale asi to bude mít takto i vícero bank, se poplatek na účtu objeví až na konci měsíce. Jelikož se jedná o poplatek 20 korun, někde se jedná o 50 i víc, tak je možné, že ho lidé nezaznamenají.

Dovedu si představit stejný příklad u turistů. Může jít o zdánlivě zanedbatelnou částku, ale když takto zpoplatníte každého, tak je částka obrovská. Halíře dělají talíře.

x Je možné svoji banku přesvědčit, ať ty staronové poplatky za zobrazení účtu Euronetu neplatí?

Tohle aktuálně řeším se svojí bankou. Nejde o to, aby mi moje banka vrátila pár korun, ale aby dále neplatila společnosti Euronet, která si řekla o peníze za něco, co nedodala. Ten proces je mnohem složitější, o poplatky se dělí mnoho různých stran, ale to je spíš problematika na někoho z banky.

x Myslíte si, že se jedná o nelegální činnost?

Já vidím klamavě, že mi někdo zaúčtuje poplatek za něco, co nedodal. To znamená, že to já musím jít osobně reklamovat. Když jsem komunikoval se svojí bankou, tak mi říkala, že mohlo dojít k technické závadě na bankomatu, ale já vím, že k něčemu takovému nedošlo.

x Tenhle trik funguje po celé Evropě. Už si toho všimli i v nějaké jiné zemi?

Díky tomu, že vysíláme náš pořad hlavně pro zahraniční diváky, tak i oni začali popisovat, jak se tohle děje po celé Evropě. Hodně se toto téma řešilo v Polsku, kde je společnost Euronet poměrně rozšířená a kde se proti tomu začali lidé bouřit.

X X X

Podmořský kabel v dostřelu Húsiů přestal fungovat, opravy budou složité

Na dně Rudého moře u pobřeží Jemenu byl před několika dny poškozen podmořský komunikační kabel, který propojuje Evropu s Indií. Telekomunikační operátor, který kabel vlastní, nyní stojí před problémem, jak zajistit jeho opravu pod hladinou moře ve válečné zóně, kde na námořní dopravu pravidelně útočí jemenští povstalci Húsíové.

 Jihoafrická společnost Seacom, která je správcem kabelu, zjistila závadu v sobotu a předpokládá, že k ní došlo v hloubce 150 až 170 metrů. V pondělním rozhovoru s agenturou Bloomberg to řekl její ředitel pro digitalizaci Prenesh Padayachee.

Na lodě plující v této oblasti prakticky denně útočí pomocí raket a dronů Íránem podporovaní šíitští povstalci Húsíové. Ti tvrdí, že tak činí na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, kde vede Izrael válku proti teroristickému hnutí Hamás.

Incident podle Bloombergu poukazuje na to, jak zranitelná může být kritická podmořská infrastruktura, zejména v mělkých vodách, kde leží množství kabelů. V Rudém moři se nachází přibližně 16 kabelových systémů, které přes Egypt spojují Evropu s Asií.

Ačkoli Seacom dokázala internetový provoz rychle přesměrovat na jiné kabely, nyní musí vyřešit logistiku opravy ve válečné zóně, uvedl Padayachee. Společnost nyní pracuje s firmou spadající pod Emirates Telecommunications Group na plánu oprav včetně toho, jak opravárenskou loď pojistit a zda bude potřebovat vojenský doprovod či ozbrojenou ochranku. „Dobrou příležitostí k opravě by bylo očekávané příměří v regionu,“ podotkl Padayachee.

Húsíové nedávno na sociálních sítích pohrozili, že by se mohli vedle útoků na lodě zaměřit také na sabotáže klíčových podmořských komunikačních kabelů. Zatím však nejsou důkazy, že by byli úspěšní.

Podle údajů Mezinárodního výboru pro ochranu podmořských kabelů (ICPC) způsobí naprostou většinu škod vybavení rybářů jako vlečné sítě nebo kotvy tažené po mořském dně.

„Je příliš brzy, abychom mohli říci, zda jde o sabotáž,“ řekl Padayachee. „Teprve až ten kabel vyzvedneme ze dna, uvidíme, zda ho někdo přeřízl,“ dodal.

X X X

Poslední dílek puzzle zapadl. Aliance zavřela Rusům přístup do Baltu

Trvalo to „jenom“ rok a půl, ale už je to na spadnutí. Švédsko vysedělo odpor Maďarska i Turecka a jeho vstup do NATO je už fakticky zpečetěn. Severoatlantická aliance tak získá zemi se špičkovým obranným průmyslem, letectvem i námořnictvem a Rusům výrazně ztíží vstup do Baltského moře.

Pokud bychom hledali nejvýraznější symbol švédského přínosu Alianci, stačí se podívat na Gotland. Největší ostrov v Baltském moři je někdy označován za „nepotopitelnou letadlovou loď“. Přitom leží jen 300 kilometrů od Kaliningradu, domovského přístavu ruské Baltské flotily.

I na písečném ostrově porostlém borovicemi mají s Rusy své zkušenosti. Vylodili se tu v roce 1808 a necelý měsíc ostrov okupovali, než je švédská záchranná expedice vyhnala. Po konci studené války, kdy se Západ domníval, že Rusko klopýtavými krůčky spěje k demokracii, se odsud švédská armáda úplně stáhla.

X X X

JAK  SE  CHOVAT  V  PARLAMENTU?

Vzniká Etický kodex poslance. Má předejít nevhodnému chování i urážkám ve Sněmovně

V Poslanecké sněmovně vzniká Etický kodex, který má zamezit hrubému chování poslanců. Návrh už na začátku února podpořili zástupci všech parlamentních stran s výjimkou hnutí SPD. Zákonodárci se podle něj mají vyvarovat vulgaritám nebo střetu zájmů. Na dodržování pravidel bude dohlížet komise.

 Příkladů nevhodného chování najdeme v posledních letech hned několik. Sněmovna například přerušila jednání, protože tehdejší poslanec Lubomír Volný vyhrožoval předsedajícímu „flákancem“. Dolní komora tehdy rozhodovala o prodloužení nouzového stavu. Volný se po incidentu odmítl omluvit.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš zase v září loňského roku nevybíravě kritizoval ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN). „Tahle nula, co tam sedí na konci, kdo ho zvolil, proč tu vystupuje tenhle zbytečný ministr? Nač tam je, tenhle parazit?“ vztekal se tehdy Babiš.

Nejen na podobné incidenty reaguje Etický kodex poslance. Už několik týdnů na něm pracují zákonodárci z klubů ODS a ANO. V jeho návrhu, který má celkem tři strany, jsou pravidla pro zákonodárce rozdělena do několika sekcí. V prvním článku návrhu jsou „základní ustanovení“, tedy hlavně obecná doporučení jako chodit do práce, vykonávat ji podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nebo nekupčit se svým hlasem.

Ve druhém článku se poslanci zavazují k poskytování informací veřejnosti. Lid má znát poslancův příjem, ale také „legislativní stopu“, tedy jaké návrhy předkládá a proč. „Poslanec včas a řádně odevzdá oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích v souladu se zákonem o střetu zájmů,“ píše se také v kodexu.

Tady by narazil například premiér Petr Fiala s jeho utajeným milionem v Podnikatelské družstevní záložně, který nepřiznal v majetkovém přiznání. Poslanci naopak nesmí zveřejňovat tajné informace, typicky bezpečnostního charakteru.

Poslanci by také neměli zneužívat svého postavení ke svému (především finančnímu) prospěchu pro sebe nebo pro své blízké. Nesmí svou funkci využít ke komerci, Babiše ani Okamuru bychom tedy neměli vidět v žádné reklamě v televizi.

Některé body kodexu mají zjevně zabránit dalším strkanicím, jaké ve Sněmovně předváděl Volný. „Chování poslanců je založeno na vzájemné úctě a nesmí snižovat důstojnost Poslanecké sněmovny nebo ohrozit řádný chod parlamentní činnosti ani narušovat klidné prostředí v prostorách Poslanecké sněmovny,“ píše se v návrhu.

V poslaneckém „desateru“ najdeme také čísla. Poslanci například nesmějí přijmout dar vyšší hodnoty, než je pět tisíc korun. Případné porušení ustanovení Kodexu prověří Etická komise.

Podporu mezi jednotlivými kluby zavedení takového dokumentu má. Výjimkou je opoziční SPD. „Etický kodex odmítáme, protože jsme přesvědčeni, že je nadbytečný,“ řekl již dříve člen výboru a místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral.

X X X

Soukup uspěl u městského soudu a získal ochranu před věřiteli. Má tak čas na reorganizaci

Majetek společnosti Barrandov televizní studio je chráněný před věřiteli, rozhodl v pondělí Městský soud v Praze. Vyhověl tak žádosti podnikatele Jaromíra Soukupa, který požadoval ochranu především před firmou Knowlimits Group. Ta už své pohledávky začala vymáhat pomocí exekutorů. Pod ochranou soudu by tak televize měla být po dobu tří měsíců, než dokončí reorganizační plán a předloží návrh na poměrné uspokojení všech věřitelů.

 „Můžu potvrdit, že Městský soud v Praze k návrhu dlužníka Barrandov televizní studio a.s. vyhlásil na jeho majetek moratorium,“ řekl pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluvčí soudu Adam Wenig.

Podle usnesení, které má server iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici, tak vyhověl návrhu podnikatele Jaromíra Soukupa, který televizní společnost vlastní, aby byl chráněný před věřiteli, kteří už začali vymáhat v polovině ledna své pohledávky formou exekuce. Konkrétně zmiňuje firmu Knowlimits Group, která začala dlužné částky vymáhat exekučním příkazem Juraje Podkonického.

„Pokud moratorium nebude vyhlášeno, mohli by tito věřitelé uspokojit své pohledávky z dlužníkova majetku na úkor ostatních věřitelů, což by v situaci, kdy je dlužník v úpadku, bylo v rozporu s insolvenční zásadou poměrného uspokojení věřitelů,“ odůvodňuje své rozhodnutí soud s tím, že aktuálně není proti Soukopově televizi vedeno insolvenční řízení.

Zároveň upozorňuje, že během ledna došlo k přerušení dodávek elektřiny do televizních studií, jejichž provoz je právě na těchto dodávkách závislý. „Pro provoz dlužníkova závodu a jeho reorganizaci je nezbytné, aby byl dlužník před podobnými stavy chráněn,“ konstatuje soud s odkazem na insolvenční zákon.

Server iROZHLAS.cz oslovil s dotazy přímo Jaromíra Soukupa. Ten ale na telefonáty ani zaslanou textovou zprávu nereagoval.

Do vyhlášení úpadku

Soud vyhlásil moratorium podle Soukupova návrhu na tři měsíce, přičemž už dopředu předpokládá, že k jeho ukončení dojde dříve.

„Moratorium pravděpodobně zanikne před uplynutím doby tří měsíců, neboť dlužník zamýšlí podat insolvenční návrh, jakmile dokončí reorganizační plán, který sestavuje a předloží jej věřitelům k hlasování před zahájením insolvenčního řízení,“ popisuje soud v usnesení.

Povolení moratoria je podle soudce Zdeňka Douděry smysluplné a je podle něj možné dosáhnout stavu, kdy by mohl být úpadek řešený postupnou sanací dluhů.

„Dlužník uvedl a doložil, že se nachází v ekonomickém stavu naplňujícím definici úpadku, neboť je v platební neschopnosti, když má závazky v celkové částce 991 057 345,05 korun vůči několika věřitelům. (…) Moratorium tak dlužníkovi poskytne ochranu do doby podání insolvenčního návrhu před uvedenými věřiteli,“ konstatuje soudce s tím, že se tím zajistí poměrné uspokojení všech pohledávek.

Zároveň tak Soukup dostane čas na vypracování reorganizačního plánu, aby mohl provoz televize pokračovat. „Pokračování provozu dlužníka je v zájmu maximálního možného poměrného uspokojení všech věřitelů,“ podotýká soudce.

X X X

Rathův bratr znovu neuspěl s žalobou na neplatnost otcovy závěti. Jde i o peníze z ‚krabice od vína‘

Soud i podruhé zamítl žalobu, kterou se bratr někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha domáhá zneplatnění závěti jejich otce. Informaci, kterou přinesla Česká televize, potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Zuzana Barochová. Verdikt není pravomocný. Součástí dědictví by mělo být i osm milionů korun, které policie u tehdejšího hejtmana zabavila při domovní prohlídce po jeho zadržení kvůli korupci.

 „Žalobu na určení dědického práva soud zamítl. Rozsudek dosud nebyl vyhotoven v písemné podobě, tedy ani rozeslán účastníkům řízení. Lhůta pro podání odvolání proto ještě ani nezačala běžet,“ napsala Barochová. Z justiční databáze vyplývá, že soud rozhodl 14. února.

Michal Rath v žalobě argumentuje tím, že jeho otec Ratmír nebyl ve stavu, který by mu umožnil sepsat platnou závěť, a že na něj David Rath vyvíjel nátlak. Hostivický lékař a bývalý politik to odmítá. Testament, kterým odkázal všechen majetek jemu, otec podle Davida Ratha sepsal kvůli sporům se svým druhým synem.

Ratmír Rath pořídil poslední vůli v srpnu 2014, dva měsíce před svou smrtí. Bezprostředně před sepsáním prodělal infarkt – podle Davida Ratha lehký, podle jeho bratra Michala těžký.

Obvodní soud poprvé zamítl žalobu Michala Ratha počátkem roku 2022. Vycházel ze znaleckého posudku, který si nechala vypracovat policie a který potvrdil pravost závěti.

Podle soudkyně z důkazů nevyplynulo, že by v době infarktu a převozu do nemocnice nebyl Ratmír Rath při smyslech. Odvolací senát pak ale v neveřejném zasedání tento verdikt zrušil a vrátil spor k dalšímu projednání.

Davida Ratha zadržela policie v květnu roku 2012 se sedmimilionovým úplatkem v krabici od vína. Soudy ho za korupci poslaly celkem na osm let do vězení. Nyní už je na svobodě, vzhledem k podmíněnému propuštění si z trestu odpykal zhruba polovinu.

Součástí verdiktu byl i peněžitý trest 13 milionů korun. O milionech nalezených při domovní prohlídce Rath dlouhodobě uvádí, že tyto peníze naspořil jeho otec.

X X X

Pražský magistrát trvá na škodlivosti hesla o svobodné Palestině, podal kasační stížnost

 Magistrát Hlavního města Prahy nesouhlasí s prosincovým rozhodnutím Městského soudu v Praze (MS), kterým byl zrušen jeho zákaz demonstrace na podporu hesla „From the River to the Sea, Palestine will be free“. Jak zjistila Česká justice, magistrátní úředníci podali kasační stížnost. V ní argumentují mimo jiné i tím, že povolení demonstrace před Ministerstvem vnitra by vyslalo signál, že stát nechce hájit práva ohrožených skupin obyvatel.

Úředníci pražského magistrátu, kteří mají v kompetenci dohled nad veřejnými shromážděními v Praze, se nechtějí smířit s rozhodnutím MS v Praze, který shledal zákaz prosincové demonstrace na podporu hesla „From the River to the Sea, Palestine will be free“ jako nezákonný. Podle soudu uvedené heslo nelze vnímat jednoznačně jako výraz podpory násilí a genocidy.

„Soud zjistil, že sporné heslo může mít více významů. Nelze říci, že nese jednoznačně násilné či dokonce genocidní poselství, jak konstatoval Magistrát hl. města Prahy. Nebyly tak naplněny podmínky pro zákaz shromáždění dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o právu shromažďovacím. Soud vzal v potaz kontext ohlášeného shromáždění. Zohlednil, že žalovaný neprokázal vazbu svolavatele na radikální či teroristické skupiny. Žalobce oznámil shromáždění před budovou Ministerstva vnitra, tedy v místě, kde nehrozilo bezprostřední ohrožení cítění židovské komunity. Ani předchozí „propalestinská“ shromáždění v Praze neukazovala na použití tohoto hesla v jeho extrémistickém významu,“ uvedl v prosinci předseda senátu MS v Praze Štěpán Výborný.

Úředníci: Soud nevzal v potaz současný kontext hesla

S tím ovšem pražští úředníci nesouhlasí a podali proti rozhodnutí MS v Praze kasační stížnost, o níž bude rozhodovat Nejvyšší správní soud (NSS).

V kasační stížnosti setrvávají na názoru, že uvedené heslo je z pohledu shromažďovacího zákona problematické. „Stěžovatel je i nadále toho názoru, že podpora hesla From the River to the Sea, Palestine will be free směřuje k výzvě popírat a omezovat osobní a politická práva osob pro jejich národnost, původ, politické smýšlení a náboženské vyznání,“ uvádí s v kasační stížnosti s tím, že soud nevzal dostatečně v potaz „současný kontext užití tohoto hesla a jeho vývoj“.

Městský soud v Praze podle pražských úředníků nesprávně zhodnotil i to, že na rozdíl od jiných shromáždění na podporu Palestiny byla cílem této konkrétní demonstrace právě a jen podpora tohoto problematického hesla. Nešlo tedy volit mírnější prostředky než její zákaz.

„Stěžovatel podotýká, že oznámený účel předmětného shromáždění byl natolik konkrétní a specifický, že neexistoval mírnější prostředek, který by do práva svolavatele zasahoval méně a šetrněji, či by zásahem do práva svolavatele nebyl vůbec. Užitím mírnějších prostředků, kterými by bylo omezeno vyjádření podpory hesla u shromáždění, které má vyjádřit právě podporu hesla, by fakticky vedlo k zákazu shromáždění,“ konstatuje se v kasační stížnosti.

Závadové je i místo konání demonstrace

A úředníci nesouhlasí ani s odůvodněním soudu, že zvolené místo demonstrace nemá žádnou spojitost s židovskou komunitou, a proto se nemohlo této skupiny obyvatel nijak dotknout. Soud totiž podle úředníků zcela podcenil vliv moderních komunikačních technologií a sociálních sítí.

„Stěžovatel má za to, že pomocí televizních zpráv, článků, nových technologií a dalších trendů může docházet k vnímání svolaného shromáždění značnější části obyvatel (tedy i dotčené skupiny obyvatel), a proto nemůže souhlasit s názorem soudu, že svoláním veřejného shromáždění mimo místa spjatá se židovskou komunitou, nemůže nastat dotčení této skupiny obyvatel,“ uvádí se ve stížnosti.

V té úředníci soudu vytýkají i to, že dostatečně nezohlednil, že demonstrace se měla konat před sídlem Ministerstva vnitra, který je ústředním orgánem státu pro vnitřní věci, pořádek a bezpečnost.

„Stěžovatel se domnívá, že v případě, kdyby došlo před budou Ministerstva vnitra k veřejnému shromáždění, jehož účel směřuje k výzvě popírat a omezovat osobní a politická práva osob pro jejich národnost, původ, politické smýšlení a náboženské vyznání, může být zvolené místo pro dotčenou skupinu obyvatel rovněž důležité a vnímáno jako signál státu na vzdání se hájení práv ohrožených skupin obyvatel, tak jak to konstatuje soud ve svém rozhodnutí,“ uvádí se ve stížnosti.

A nakonec, vadí přihlédnutí k osobě svolavatele

Úředníci se dále také pozastavují nad úvahou soudu, že by měli přihlížet i k osobě svolavatele demonstrace, neboť podle jejich názoru v případě shromažďovacího práva nelze odůvodnit zákaz shromáždění hodnocením osoby svolavatele či osoby oprávněnou za svolavatele jednat.

„Stěžovatel připouští, že osoby svolavatele či osoby oprávněné za svolavatele jednat můžou zavdat určité pochybnosti, nicméně i kdyby se jednalo o osoby přináležející k extremistickým skupinám, či projevující extremistické názory, nelze a priori vyloučit, že hodlají svého práva využít v zákonných mezích,“ uvedli k tomu v kasační stížnosti.

Tu dostane na NSS na stůl jeho první senát, který rozhoduje ve složení Lenka Kaniová, Ivo Pospíšil a Michal Bobek.

Argumentační chudoba?

S argumenty obsaženými v kasační stížnosti samozřejmě nesouhlasí protistrana, tedy svolavatel demonstrace a žalobce Filip Outrata. Jeho právní zástupce Pavel Čižinský odeslal v pondělí na NSS stanovisko ke stížnosti, v němž se pozastavil nad její stručností a argumentační chudobou.

„Podstatou věci totiž je, že to byl žalovaný, kdo byl povinen prokázat (a to již v žalobou napadeném rozhodnutí), že zákaz shromáždění je v demokratické společnosti nezbytný z důvodu ochrany práv a svobod druhých. O což se však žalovaný v kasační stížnosti vlastně ani nepokouší,“ píše se hned v úvodu stanoviska.

Obava části lidí není důvod pro zákaz projevu pro všechny

Pokud je hlavní námitkou stížnosti to, že se mohla demonstrace dotknout židovské komunity v době krátce po událostech sedmého října, kdy na Izrael zaútočili teroristé z organizace Hamás, pak podle Čižinského stížnost nijak nereaguje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), z níž vyplývá, že samotná tato obava jisté části společnosti není sama o sobě způsobilým důvodem pro zákaz svobodného projevu. A navíc je podle Čižinského třeba vnímat i to, že obavy mohou pociťovat i Palestinci.

„A pokud tyto obavy by mohly být měřitelné počtem obětí aktuálního násilí probíhajícího na území Palestiny/Izraele nebo mírou uspokojení základních životních potřeb anebo vojenskou silou, pak by tyto obavy palestinské strany byly zřejmě podstatně větší než ty obavy, o nichž hovoří žalovaný. A heslo je z palestinské strany právě jedním z vyjádření těchto (možná větších) obav, respektive vyjádřením touhy po překonání hrůz tyto obavy působící. Navíc, je třeba připomenout, že vláda ČR se jednoznačně (podle některých kritiků až fanaticky) staví v izraelsko-palestinském konfliktu na stranu izraelskou. I toto je faktor, který případné obavy židovské komunity může umenšovat,“ konstatuje se ve stanovisku.

Vadné místo akce? Je tomu přesně naopak

Pokud jde o argument místem konání demonstrace, která měla proběhnout před Ministerstvem vnitra, což by podle úředníků mohlo vyvolat dojem, že stát rezignoval na ochranu zájmu menšin, je tomu podle Čižinského přesně naopak: takto odůvodněný zákaz upozaďuje ochranu ohrožených menšin a zdůrazňuje nekritizovatelnost státu.

Stanovisko také upozorňuje na to, že je zde jasný politický tlak na kriminalizaci zmíněného hesla.

„Žalobce by v této situaci nicméně rád zopakoval, že tato skutečnost představuje především důkaz toho, že pokus o zákaz/kriminalizaci hesla představoval především politický zásah do svobody projevu a že žalovaný se tomuto politickému pokynu zcela nekriticky podřídil. V žalobě je podrobně rozebráno, jakým způsobem ministr vnitra postupně dospěl k názoru, že se (spolu s dalšími subjekty) pokusí heslo zakázat/kriminalizovat,“ uvádí protistrana ke stížnosti.

Již samotný tento postup (tj. že ministr vnitra de facto spolurozhoduje, co bude trestným činem) je velmi sporný, nicméně napadený rozsudek jasně prokázal, že tento postup byl i věcně zcela nepodložený (viz bod 53 napadeného rozsudku: „Pro okolnosti nynější kauzy soud jako „skutkově předčasnou“ vnímá i tiskovou zprávu Ministerstva vnitra ze dne 8. 12. 2023, dle níž může být použití hesla trestným činem. Soud zdůrazňuje, že ministerstvo není orgánem činným v trestním řízení a jeho vyjádření nemůže být bráno za relevantní pro trestněprávní aspekty hlásání hesla.“). Tento postup může samozřejmě snižovat autoritu Ministerstva vnitra ČR a dalších aktérů zapojených do pokusu o zákaz/kriminalizaci hesla, což ovšem nelze klást za vinu žalobci, uvádí se ve stanovisku ke stížnosti. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Chcete hypotéku za 0,5 %? Řekněte si politikům. Prý to pomůže trhu s byty. Opak je pravdou

Obvykle lidé kritizují českou vládu, protože nevědí, co se děje v zahraničí. Nicméně v zahraničí je to často ještě mnohem horší než u nás. Příkladem může být Polsko, kde předchozí vláda Jarosława Kaczyńského garantovala dvouprocentní hypotéky. To bylo něco, co lidi milovali. Poptávka byla obrovská. Během chvilky se dotace na hypotéky vyčerpala. Přitom měla platit až do roku 2027.

Kdo si myslí, že nová vláda Donalda Tuska populismus ukončila, se mýlí. Tusk ho posunul na nový level. Dotuje hypotéky tak, že se velké rodiny mohou dostat až na sazbu 0,5 %. Bohužel podobné návrhy zaznívají i u nás.

Na první pohled to pochopitelně vypadá krásně, konečně někdo dělá něco s nedostupným bydlením, ale vůbec to není pravda. Je to přesně obráceně. Tak je to totiž s dotacemi téměř vždy. Ničí trh, ničí optimální rozdělení zdrojů a vždy stát zadluží.

K čemu dojde? Poptávka po bytech se schválením dotace okamžitě vyskočí. Developerské projekty jsou však otázkou let. Najednou tedy nebudou nové byty. Peníze bude nutné rozdělit mezi starší projekty. Těch bude nedostatek a výsledkem může být jen to, že byty ještě výrazně zdraží. Stanou se pro běžné lidi nedostupnější. Jakmile dotace skončí, nebude chtít nikdo snižovat prodejní cenu.

Lidé, kteří dostudují za 10 let, začnou pracovat, na tom tak budou ještě hůř než dnešní generace, která je v bezvýchodné situaci. Těm je třeba pomoci, ale ne dotacemi.

Navíc dotace je určena vlastně jen bohatým lidem. Lidé, kteří na hypotéku nedosáhnou, si dotace neužijí. Nicméně platit daně budou i chudí. Je to tedy sprosťárna, kdy chudí dotují bohaté.

Kde je tedy chyba?

Chyba je v tom, že po deset let před covidem tiskly centrální banky v rekordním objemu peníze. Intervencemi proti koruně se na tom podílela i Česká národní banka. V ekonomikách tak bylo moc peněz, což se po čase projevilo nejen v inflaci, ale i v předražených bytech. Investice do bytu byla geniální a centrálními bankami nepřímo podporovaná. Proto má celý vyspělý svět nedostupné bydlení.

Nyní to nemůžeme léčit nižšími úrokovými sazbami dotovanými státem. To bychom dělali to samé jako centrální banky, a navíc bychom se strašně zadlužili.

My musíme mladým lidem pomoci jinak, a to změnou stavebního zákona a změnami územních plánů. Skutečnosti, které říkají, že nemůžeme na políčku za vesnicí stavět, vedou pouze k tomu, že jsou stavební pozemky i v největší díře předražené. Budeme tedy chránit půdu, nebo pomáhat lidem?

Stát musí zařídit, aby se jednodušeji stavělo. Stavební povolení se musí dramaticky zkrátit alespoň na čtvrtinu. A takto můžeme jít dále. Až se bude stavět dvakrát více než dnes, ceny se umoudří. Nicméně kvůli drahým energiím a stavebním materiálům ceny nikdy dlouhodobě dramaticky nepoklesnou. My teď nebojujeme o pokles cen, ale o to, aby jejich ceny rostly jen maličko.

Svět potřebuje méně populismu, méně byrokracie, méně zákonů a regulací, normální úrokové sazby a vše se vrátí do normálu i bez zásahu státu.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

Na Krajský úřad Kraje Vysočina bylo v loňském roce doručeno 6 peticí a 134 stížností

Ve srovnání s rokem 2022 obdržel krajský úřad v loňském roce o 23 stížností více a i počet peticí se ve srovnání s předloňským rokem zvýšil o 1. Dvě petice byly adresovány přímo hejtmanovi kraje, další tři směřovaly na odbor dopravy a silničního hospodářství a poslední petice byla doručena náměstku hejtmana pro ekonomiku, dopravu a silniční hospodářství.

Z uvedených 6 peticí byly 2 petice doručeny hejtmanovi Kraje Vysočina. V jedné z nich se petenti obrátili na hejtmana Kraje Vysočina ve věci nesouhlasu s demolicí mostu přes D1 u Řehořova a tím zachování přístupu na druhou stranu D1 a ve druhé petici pisatelé vyjádřili nesouhlas s rozhodnutím vedení Kraje Vysočina o zamítnutí žádosti o vyvěšení moravské vlajky na budově krajského úřadu ve státní svátek dne 5. 7. 2023. Uvedené petice byly vyřízeny ve stanovené lhůtě, pisatelům byl postup ve věci vysvětlen dopisy hejtmana.

Další 3 petice byly doručeny na Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Kraje Vysočina. Jedna petice se týkala požadavku na úpravu BUS linek 600030 a 600990 – vrácení jízdního spoje mezi obce Suchá a Lípa se zastávkou u ZŠ Lípa, v další petici se pisatelé domáhali řešení problému s odepřením přístupu a využíváním rekreačních objektů a zrušení pěší komunikace ve směru Jihlava – chatová oblast v Ráji a třetí petice byla sestavena pro požadavek vytvoření autobusového spoje Nový Rychnov – Vyskytná.

Poslední petice byla doručena náměstku hejtmana Miroslavu Houškovi a pisatelé v ní požadovali vybudování protihlukové stěny v lokalitě Jihlava-Helenín na křižovatce ulice Šrámkova a silnice II/602. Všechny petice byly vyřízeny ve stanovené lhůtě a pisatelé byli o vyřízení informováni vždy do 30 dnů ode dne doručení petice.

Ve srovnání s rokem 2022 bylo vloni na krajský úřad doručeno o 23 stížností více, celkem tedy 134, a to na výkon přenesené i samostatné působnosti.

Snížený počet stížností o 2, tedy celkově 1, byl na stav dopravních komunikací, naopak o 7 se zvýšil počet stížností v oblasti dopravní obslužnosti na celkově 31 podání. Z nich bylo 21 důvodných. Dále se zvýšil počet stížností na pracovněprávní vztahy u příspěvkových organizací kraje z 2 na 6, ale z toho 5 stížností bylo shledáno nedůvodných. Podle krajské statistiky se rovněž o 1 zvýšil počet stížností na zařízení sociální péče, naopak se mírně, v řádu jednotek, snížil počet stížností v oblasti školství. „Oproti roku 2022 se stížnosti dotkly i oblasti postupu ostatních úřadů nebo nesouhlasu s postupem zaměstnanců obcí při vyřizování záležitostí občanů. Naopak v oblasti hospodaření s majetkem kraje neeviduje krajský úřad za loňský rok ani jednu stížnost. Podotýkám, že tato čísla se týkají výkonu samostatné působnosti orgánů kraje, tj. stížností vyřizovaných podle pravidel rady kraje,“ upřesnila Vlasta Smolíková, vedoucí krajského oddělení vnitřní kontroly.

Podle pravidel rady kraje bylo zaevidováno celkem 83 stížností, z toho 68 stížností bylo přímo šetřeno a vyřízeno orgány kraje, z nich 30 stížností bylo důvodných nebo částečně důvodných. Dalších 5 případů bylo postoupeno k vyřízení jinému subjektu z důvodu nepříslušnosti k šetření a 3 stížnosti byly zaslány orgánům kraje pouze na vědomí. „V roce 2022 bylo na krajský úřad doručeno 19 anonymních oznámení, v loňském roce to bylo 8. Z toho 2 oznámení byla prověřována a 1 z nich shledáno jako stížnost částečně důvodná,“ doplnila Vlasta Smolíková.

V roce 2023 byla doručena 3 podání upozorňujících na možné korupční jednání, z toho 2 podání byla anonymní. V jednom případě bylo anonymní podání postoupeno k dalšímu prošetření. V druhém případě bylo anonymní podání vyhodnoceno jako stížnost a šetřeno na krajském odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Kraje Vysočina. Třetí podání s identifikovatelným oznamovatelem bylo prošetřeno na příslušných odborech Krajského úřadu Kraje Vysočina a pisatel byl informován o vyřízení svého podání. Podání ani v jednom případě neupozorňovala na možné korupční jednání zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, jak bylo zjištěno řádným prošetřením.

Dalších 20 stížností spadalo do kategorie stížností dle správního řádu a 11 stížností bylo zařazeno podle zákona o zdravotních službách. Dále bylo orgánům kraje podáno 20 stížnosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

X X X

Rusko nabízí africkým vládám podporu výměnou za nerostné zdroje. Zařizuje to Wagnerova skupina

Ruská vojenská rozvědka podle zjištění analytiků britského think-tanku nabízí africkým vládám takzvaný balíček pro přežití režimu. Moskva je tak ochotna poskytovat vojenskou a diplomatickou podporu výměnou za přístup ke strategicky důležitým přírodním zdrojům, informuje server americké televize CNBC.

 Wagnerova skupina byla mnoho let klíčovou součástí snah Kremlu zvyšovat vliv v politicky nestabilních zemích napříč střední Afrikou a oblastí Sahelu, včetně Středoafrické republiky, Mali, Burkiny Faso a Súdánu

Organizace The Royal United Services Institute, která sídlí v Londýně a která je nejstarším think-tankem na světě zaměřeným na problematiku obrany a bezpečnosti, se podrobně věnovala aktivitám ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Tu vedl Jevgenij Prigožin, než loni v létě tragicky zahynul při havárii letadla.

Wagnerova skupina, teď už pozměněná, v Africe pracuje na upevnění a rozšíření strategických vazeb, které se Moskva snaží pěstovat po celém kontinentě. Od Prigožinovy smrti jsou aktivity skupiny podřízeny ruské vojenské rozvědce GRU a dokumenty ruské vlády podle tvrzení britského think-tanku odhalují „vizi zneužívání přístupu ke koordinovanějšímu útoku na západní zájmy“.

Server CNBC kontaktoval ruské ministerstvo obrany, aby se ke zprávě britského think-tanku vyjádřilo. Žádost o komentář ale zůstala bez odezvy.

Wagnerova skupina byla mnoho let klíčovou součástí snah Kremlu zvyšovat vliv v politicky nestabilních zemích napříč střední Afrikou a oblastí Sahelu, včetně Středoafrické republiky, Mali, Burkiny Faso a Súdánu.

Autoři zprávy uvádějí, že rozvědka GRU se rozhodla působnost Wagnerovy skupiny rozdělit na dvě části. První se týká bývalých aktivit na Ukrajině, zatímco druhá převzala aktivity této polovojenské skupiny v zámoří a využívá řadu firem, přes které nabírá bojovníky. Zaměřuje se i na nábor a výcvik místních sil na územích, kde Wagnerova skupina působila.

Zpráva think-tanku rovněž uvádí, že ruské úřady vyhodnotily silné a slabé stránky moskevské strategie pro Afriku v návaznosti na to, že ministerstvo obrany se rozhodlo Wagnerovu skupinu po její neúspěšné loňské revoltě zničit. Z dokumentů ruské vlády je podle analytiků think-tanku také patrná příprava na koordinovanější útok proti zájmům západních zemí.

„Například se tam navrhuje, aby vztahy Ruska s Nigerem mohly být využity k ohrožení přístupu Francie k uranu, který se v zemi těží. To by dál zvýšilo závislost francouzského energetického sektoru na uranu, který se dodává z Ruska,“ uvádí zpráva.

‚Balíček pro přežití režimu‘

„Ta ‚nabídka‘, kterou GRU nyní prosazuje, je interně popisována jako ‚balíček pro přežití režimu‘. Logika této nabídky spočívá v tom, že Rusko poskytne elitám v cílových zemích vojenskou podporu, ekonomickou a politickou ochranu před odporem ze strany OSN nebo jiných mezinárodních mechanismů, a také podporu politických technologů, aby pak (místní elita) mohla prodat svou popularitu na domácím trhu,“ stojí ve zprávě think-tanku.

Ústředním bodem balíčku je izolovat vedení cílové země. Zpráva například podrobně popisuje, jak pověřený tým v Mali nyní poskytuje osobní ochranu prezidentovi, čímž zajišťuje trvalou blízkost rozhodování na nejvyšším místě v řízení země. To je velmi podobné strategii, kterou nasadila Wagnerova skupina ve Středoafrické republice.

Londýnský think-tank naznačuje, že Moskva využívá přetrvávající nestability v Africe k tomu, aby tlačila migraci do Evropy a spouštěla další politickou destabilizaci. To všechno je podle analytiků think-tanku součástí dlouhé hry nekonvenčního válčení.

Například Finsko nedávno uzavřelo hranice s Ruskem a obvinilo Moskvu, že k finským hranicím přivádí migranty kvůli tomu, že se Finsko rozhodlo vstoupit do NATO. Kreml tato obvinění odmítá.

X X X

Podmořský kabel v dostřelu Húsiů přestal fungovat, opravy budou složité

Na dně Rudého moře u pobřeží Jemenu byl před několika dny poškozen podmořský komunikační kabel, který propojuje Evropu s Indií. Telekomunikační operátor, který kabel vlastní, nyní stojí před problémem, jak zajistit jeho opravu pod hladinou moře ve válečné zóně, kde na námořní dopravu pravidelně útočí jemenští povstalci Húsíové.

 Jihoafrická společnost Seacom, která je správcem kabelu, zjistila závadu v sobotu a předpokládá, že k ní došlo v hloubce 150 až 170 metrů. V pondělním rozhovoru s agenturou Bloomberg to řekl její ředitel pro digitalizaci Prenesh Padayachee.

Na lodě plující v této oblasti prakticky denně útočí pomocí raket a dronů Íránem podporovaní šíitští povstalci Húsíové. Ti tvrdí, že tak činí na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, kde vede Izrael válku proti teroristickému hnutí Hamás.

Incident podle Bloombergu poukazuje na to, jak zranitelná může být kritická podmořská infrastruktura, zejména v mělkých vodách, kde leží množství kabelů. V Rudém moři se nachází přibližně 16 kabelových systémů, které přes Egypt spojují Evropu s Asií.

Ačkoli Seacom dokázala internetový provoz rychle přesměrovat na jiné kabely, nyní musí vyřešit logistiku opravy ve válečné zóně, uvedl Padayachee. Společnost nyní pracuje s firmou spadající pod Emirates Telecommunications Group na plánu oprav včetně toho, jak opravárenskou loď pojistit a zda bude potřebovat vojenský doprovod či ozbrojenou ochranku. „Dobrou příležitostí k opravě by bylo očekávané příměří v regionu,“ podotkl Padayachee.

Húsíové nedávno na sociálních sítích pohrozili, že by se mohli vedle útoků na lodě zaměřit také na sabotáže klíčových podmořských komunikačních kabelů. Zatím však nejsou důkazy, že by byli úspěšní.

Podle údajů Mezinárodního výboru pro ochranu podmořských kabelů (ICPC) způsobí naprostou většinu škod vybavení rybářů jako vlečné sítě nebo kotvy tažené po mořském dně.

„Je příliš brzy, abychom mohli říci, zda jde o sabotáž,“ řekl Padayachee. „Teprve až ten kabel vyzvedneme ze dna, uvidíme, zda ho někdo přeřízl,“.

X X X

Karlovarsko rozdělí první motivační příspěvky lékařům nad 65 let

Rada Karlovarského kraje během svého posledního zasedání schválila první žádosti na poskytnutí dotace v rámci nového motivačního programu pro lékaře primární péče starší 65 let. Částkou 50 000 korun bude podpořeno 30 žadatelů. Účelem vyhlášeného programu je motivovat lékaře primární péče starší 65 let, aby nadále provozovali své praxe, a zároveň je ocenit za to, že se stále starají o pacienty, čímž výrazně napomáhají poskytování zdravotních služeb občanům regionu.

„Jedná se o další z mnoha dotačních titulů, kterými se snažíme posílit regionální zdravotnictví. Průměrný věk lékařů primární péče dosahuje v určitých částech kraje
65 let, snažili jsme se proto vymyslet opatření, abychom je motivovali, aby svůj odchod do důchodu odložili a pomohli nám zajistit lékařskou péči, než se vrátí absolventi lékařských fakult, kteří čerpali stipendia. Zároveň chceme lékařům poděkovat za jejich celoživotní práci. Podle počtu podaných žádostí se program těší velkému zájmu ze strany lékařů, což nás samozřejmě velmi těší,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek s tím, že žádost lze podat až do vyčerpání alokace programu, která byla pro rok 2024 stanovena na 3,5 milionu korun.

Finanční příspěvek je určen praktickým lékařům pro dospělé, děti a zubaře, kteří ke dni podání žádosti dosáhli věku minimálně 65 let a poskytují zdravotní služby na území Karlovarského kraje. Další podmínkou je, že musejí ordinovat alespoň 20 hodin týdně a mít v péči minimálně 800 registrovaných pojištěnců. O příspěvek mohou lékaři žádat každý rok, nejedná se tedy o jednorázovou podporu.

Podrobné informace týkající se dotačního programu najdou zájemci na krajském webu nebo na webu www.lekarikarlovarskehokraje.cz, který nabízí kompletní přehled všech poskytovaných benefitů. Podporu mohou čerpat lékaři v jakékoliv fázi jejich kariéry – studenti lékařských fakult, lékaři bez atestace i s atestací.

Mgr. Jarmila Ivasková, tiskové oddělení

X X X

Policisté obvinili pět lidí po zásahu v sídle tenisového svazu. Je mezi nimi jeho šéf Ivo Kaderka

Po zásahu v sídle Českého tenisového svazu policie obvinila pět lidí a pět firem z dotačního podvodu nebo ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky.

Mezi obviněnými je i prezident svazu Ivo Kaderka a vlivný tenisový funkcionář Vojtěch Flégl.

Podle informací Radiožurnálu se vyšetřování týká zneužívání dotací určených na pořádání tenisových turnajů.

Na podezřelé utrácení veřejných peněz upozornil Radiožurnál už loni. Popsal, že tenisový svaz poslal desítky milionů spolku, který ovládá Vojtěch Flégl. Část peněz končila na účtech jeho firem.

 Na recepci v sídle Českého tenisového svazu byli v úterý ráno detektivové v civilu. Měli pásky s nápisem Policie a označením NCOZ. Když se reportér Radiožurnálu ptal na možnost mluvit s tajemníkem svazu Jakubem Fastrem, řekl mu jeden z detektivů, že v tuto chvíli s ním nikdo mluvit nemůže, jelikož probíhá zákrok.

„Náš útvar dnes provádí úkony trestního řízení. Podávání informací má vyhrazeno Vrchní státní zastupitelství v Praze,“ řekl Radiožurnálu Ibehej.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu během dopoledne obvinili čtyři lidi a čtyři firmy. „A to pro dva zločiny, dotačního podvodu a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě,“ potvrdila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Pátý, který je nyní v zahraničí, si obvinění vyslechl až během dne. „Takže se nám podařilo doručit jedné právnické a jedné fyzické osobě. V současné době je to tedy pět fyzických a pět právnických osob,“ upřesnil počet stíhaných státní zástupce Ondřej Trčka, který případ dozoruje.

Policisté podle informací Radiožurnálu obvinili prezidenta Českého tenisového svazu Iva Kaderku, generálního sekretáře Jakuba Fastra, ekonomickou ředitelku svazu Hanu Baierovou, tenisového funkcionáře Vojtěcha Flégla a bývalého tenisového reprezentanta a podnikatele Daniela Vacka.

Trestní stíhání podle státního zastupitelství souvisí se zneužíváním dotací poskytnutých Českému tenisovému svazu v oblasti státní podpory sportu. Podle zjištění Radiožurnálu jde o dotace určené na pořádání tenisových turnajů na různých místech v Česku. Detektivové monitorovali peněžní toky a financování tenisových turnajů déle než rok.

Dotace, o které se policie zajímá, tenisový svaz získával od Národní sportovní agentury. „Byli jsme v rámci vyšetřování na podezření dotačních podvodů vyzváni Policií ČR k doložení některých konkrétních dokumentů,“ řekl Radiožurnálu ředitel agentury Ondřej Šebek.

Spojení Kaderky a Flégla

Radiožurnál loni v květnu popsal podezřelé transakce, když rozkrýval hospodaření tenisového svazu za rok 2021. Tehdy dostal svaz od Národní sportovní agentury z veřejných peněz přes 141 milionů na podporu celého tenisu v Česku. Tyto peníze pak rozděloval dál.

Podle vyúčtování, které se reportérům Radiožurnálu podařilo získat, poslal svaz skoro třetinu všech peněz (více než 41 milionů korun) spolku Orel Jednota Praha – Balkán.

Spolek ovládá Vojtěch Flégl, je jeho starostou a ve vedení navíc sedí jeho příbuzní a známí. Flégl je ale také zároveň členem dozorčí rady Českého tenisového svazu, Rady Českého tenisového svazu a jedním z nejbližších spolupracovníků prezidenta svazu Iva Kaderky. Proč dostal peníze právě tento spolek, Flégl ani Kaderka nevysvětlili a na dotazy Radiožurnálu odmítli odpovědět.

Šéf svazu Ivo Kaderka nebral mobil a na žádost o rozhovor nereagoval. Vojtěch Flégl má mobil vypnutý.

Z vyúčtování vyplývá, že Fléglův spolek měl za peníze od svazu financovat tenisové turnaje po celém Česku. A část peněz končila na účtech soukromých firem, které vlastní právě Flégl a jeho manželka. Radiožurnálu se to podařilo detailně ukázat na příkladu jednoho z turnajů.

Na turnaj šel milion, svaz poslal skoro dva

Šlo o mezinárodní ženský tenisový turnaj Macha Lake Open, který od roku 2017 organizoval stejnojmenný spolek. Vše začalo už o rok dříve, kdy se předseda spolku Ronald Wawrečka rozhodl obnovit kdysi tradiční turnaj a obrátil se s žádostí na prezidenta tenisového svazu Iva Kaderku.

„Sdělil mi, ať se ozvu v lednu příštího roku. V lednu 2017 se mi ho však nedařilo zastihnout, načež mě pak v únoru kontaktoval Vojtěch Flégl s tím, že by konání turnaje bylo možné včetně podpory od ČTS,“ popsal Wawrečka.

KRITIZUJEŠ – NEHRAJEŠ, ANEB PŘÍPAD MAREK GENGEL

Vojtěch Flégl je považován za vlivného tenisového funkcionáře a on sám tento obraz podporuje. Například když předloni v prosinci vyhazoval profesionálního tenistu Marka Gengela ze svého klubu v areálu TJ Spoje Praha. Gengel tehdy na instagramu kritizoval vedení svazu a napsal, že „Český tenisový svaz je jedna velká ostuda… V čele s prezidentem (svazu Ivo) Kaderkou, který už měl být dávno v teplákách“.

Flégl jeho vyjádření zkopíroval, poslal zpět Gengelovi a připsal k tomu: „Co mi k tomu řekneš?“ Jak vyplývá z komunikace na sociální síti WhatsApp mezi Fléglem a Gengelem, kterou Radiožurnál získal.
„Co bych k tomu řekl. Všichni víme, jak to je. Mám svůj názor…“ odepsal mu Gengel.
„Na Spojích jsi skončil, až se vrátíš, sbal si věci, najdi si jiný klub,“ napsal mu Flégl.
„A můžu vědět, proč? ptal se Gengel.
„Český tenisový svaz jsem i já,“ reagoval Flégl.

Gengel se od té doby snažil přestoupit do jiných známých klubů, které o něj měly zájem. Pokaždé z toho ale sešlo. „Nechtěly mít problémy,“ dodal tenista. Nakonec si našel menší klub, který funguje nezávisle na svazu.

Od té doby se turnaj konal za finanční podpory svazu, která šla ale vždy přes Fléglova Orla. „Když jsem se Flégla ptal, jestli můžeme získat podporu od svazu přímo, Flégl mi sdělil, že to není nutné,“ řekl Wawrečka.

Turnaj postupně rostl a v roce 2022 vyšlo jeho pořádání na zhruba dva a půl milionu. Sponzoři a partneři akce věnovali podle Wawrečky peníze a služby za zhruba milion a půl, tenisový svaz poskytl milion. Jenže opět přes Fléglův spolek.

V praxi to chodilo tak, že Wawrečka u každé služby zvažoval, zda ji zaplatí z vlastních peněz, nebo z milionu od svazu – v tom případě posílal fakturu Fléglovu spolku k proplacení.

Z účetnictví turnaje, do kterého měl Radiožurnál možnost nahlédnout, vyplývá, že ze svazových peněz nechal Wawrečka vyplatit odměny hráčkám 644 036 korun, zaplatil daň, supervizora, stravu pro organizační tým, ubytování a pódium. Celkem to dělalo přesně 996 787 korun.

Jenže Fléglův spolek podle zjištění Radiožurnálu neúčtoval svazu milion, ale 1,8 milionu korun. Za co bylo dalších 800 tisíc?

Při pátrání se Radiožurnálu podařilo získat i vyúčtování, které poslal spolek Orel Jednota Praha – Balkán tenisovému svazu. Porovnáním jeho faktur s těmi Wawrečkovými se dá dohledat, kam proudily zbývající peníze.

Kde končily peníze

Například 121 tisíc korun šlo firmě Smart Deal, jejímž vlastníkem je právě Flégl. Měla to být platba za dopravu, není ale jasné, kam a koho firma vozila. Hráčky to však nebyly. „Cestování si platila každá hráčka sama,“ popsala Radiožurnálu Karolína Kubáňová, která na Macha Lake vyhrála čtyřhru.

O rozvoz hráček se podle dohody starali Wawrečkovi lidé. „Auta nám zdarma půjčil náš sponzor a ještě nám dal sponzorský dar, protože měl na akci svoje auta vystavená. A řidiči byli naši známí,“ řekl Wawrečka. „O firmě Smart Deal nic nevím,“ dodal.

Další položka: za fyzioterapeutické služby a lékařský dozor dostaly celkem 125 tisíc korun firmy Envibal a Familio. Obě patří Fléglově manželce, první vlastní celou, druhou z poloviny.

Jenže i tyto služby podle Wawrečky zajišťovali jeho známí. „Fyzioterapeutické služby dělaly naše kamarádky a nikdo další tam nebyl. Doktora jsme si také zajistili sami a i on byl náš známý. Jeho jméno i jméno fyzioterapeutky jsme ostatně zapsali do přihlášky pro Mezinárodní tenisovou federaci. Firmu Envibal ani Familio neznám,“ řekl Wawrečka. A na dotaz, jestli na turnaji mohl být jiný lékař a on o tom nevěděl, odpověděl s nadsázkou: „To by musel sedět anonymně mezi diváky.“

Další peníze získala Vista Sport. Bylo to přesně 193 600 za videopřenosy zápasů na Macha Lake a dalších 159 917 korun za „technické zajištění“ akce. Spolumajitelem Visty Sport je opět Flégl.

Wawrečka přitom o Fléglovy streamy nežádal a ani o ně příliš nestál. „My jsme tady měli O2 TV, která dělala přenosy z posledních dvou dnů turnaje, rozhovory s hráči a významnými hosty. To pro nás bylo zajímavější a důležitější,“ říká Wawrečka. „Ale Flégl tehdy říkal: Ty streamy zajistíme my, o to se nemusíte starat,“ dodává Wawrečka. A zdůrazňuje, že Mezinárodní tenisová federace na streamech netrvala. „Z přímé komunikace s ITF nám bylo sděleno, že live streamy jsou doporučovány, ale nejsou povinné,“ řekl Wawrečka. Proč je svaz proplácel a proč právě Vistě Sport, vedení svazu ani Flégl neodpověděli.

Desítky milionů přes Fléglův spolek

Macha Lake ale není jediný turnaj. Za rok 2021 poslal svaz Fléglovu spolku přes 41 milionů na pořádání celkem 28 turnajů po celém Česku. Za dopravu na turnajích vyúčtoval Fléglův Orel pokaždé stejnou částku – 121 tisíc, ať se akce konala v České Lípě, v Praze, Pardubicích, Jablonci nebo třeba v Ostravě.

Jen v případě mistrovství Evropy čtrnáctiletých v Mostě si řekl o jinou částku: 242 tisíc, tedy přesně dvojnásobek. Za live streamy na každém turnaji si v roce 2021 účtoval vždy 169 400 korun nebo 181 500 korun. Fléglova Vista Sport navíc dostala od svazu v roce 2021 na online streamy další bezmála dva miliony korun.

Radiožurnál zaslal Fléglovi a vedení svazu dotazy: proč svaz vyplácel veřejné peníze právě spolku Orel Jednota Praha – Balkán, proč peníze inkasovaly firmy Flégla a jeho manželky a zda svaz ověřoval, jestli účtované služby skutečně proběhly. Flégl až po několika urgencích poslal e-mail s tím, že neshledává „žádný důvod pro jakoukoli vzájemnou komunikaci“. Kaderka reagoval podobně: „Nebudeme s vámi nikterak komunikovati. A to vám můžu říct za celý výkonný výbor a všechny naše pracovníky.“

Když loni v květnu Radiožurnál informace zveřejnil, svaz vydal prohlášení, v němž psal o dezinformační kampani, a oznámil, že podal trestní oznámení kvůli tomu, že informace o hospodaření tenisového svazu se dostaly na veřejnost.

X X X

V kauze zneužívání dotací jsme součinní s policií, ale prostředky pro tenisový svaz nezastavíme, říká Šebek

Český tenisový svaz podle policie zneužíval dotace, které dostal od státu. Obvinila proto pět lidí a pět právnických osob, mimo jiné i šéfa svazu Ivo Kaderku. Všechny obviněné policie stíhá za dotační podvod a za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. „Čekáme na závěry naší kontroly,“ řekl Radiožurnálu předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.

 X Co obvinění tenisového svazu pro Národní sportovní agenturu znamená?

Každé takové obvinění není dobrou reputací pro sport. Na druhou stranu je potřeba opravdu vycházet z toho, že se jedná o obvinění, která v tuto chvíli nejsou ještě potvrzená, a my nechceme předjímat výsledky. Samozřejmě, pokud by se ta podezření potvrdila, tak bychom je brali velmi vážně a samozřejmě bychom podporovali jakékoliv rozhodnutí policie nebo soudu.

X Policie už obvinila několik představitelů tenisového svazu z podvodu. Změní to nějak aktuální čerpání dotací pro tenisový svaz v tuto chvílí?

V tuto chvíli o ničem takovém neuvažujeme. Kontroly stále probíhají a ta informace je čerstvá. My jsme byli žádaní o nějakou součinnost, kterou poskytujeme, když dodáváme doklady. Ale aby se to dotklo přímo financování tenisu jako sportu, teď není na místě.

X Připadá vám v pořádku teď dávat další dotace lidem, kteří jsou v čele tenisového svazu, kteří jsou přímo obvinění z dotačního podvodu?

Předně nedáváme dotace lidem, ale institucím.

X Dáváte je lidem, kteří je potom rozdělují a jsou odpovědní za to, kam půjdou. A tam byl zřejmě podle policie problém.

Šetření probíhá a s ním v současné době probíhá i kontrola Národní sportovní agentury. Kontrola není u konce a my bychom, dokud nebude ukončené vyšetřování, nechtěli dělat žádné nevratné kroky, které by prostě mohly ovlivnit fungování tenisu jako sportu, který svojí výkonností a svými výsledky prostě určitě patří mezi nejúspěšnější sporty.

X Pokud to šetření ještě není ukončeno, jak říkáte, není na místě třeba ty dotace pozdržet nebo část jejich pozdržet?

V tuto chvíli jejich výplata neprobíhá. Tenisový svaz a další velké svazy nejsou závislé na prostředcích z Národní sportovní agentury a mají vlastní prostředky. Výplata dotací od nás probíhá v první polovině roku. Nechceme, aby nastala nějaká pochybení, která by poškodila sport jako celek a reprezentanti by se nemohli připravovat na turnaje.

Vlastní kontroly

X Říkal jste, že dotace nejsou jediné peníze, které svazy mají. Ale když jste nastupoval do funkce, tak jste říkal, že pro kluby a svazy má Národní sportovní agentura určité podmínky, na které jsou ty dotace navázané. Třeba jak svazy trestají přestupky jako je doping. Tak když je to dotace, tak tam tedy žádné podmínky nebo podobné sankce nejsou? Když už je to ve fázi, kdy jsou představitelé svazu obviněni?

To máte víc informací než já, já vím, že probíhá vyšetřování.

X Ne. V tuto chvíli byli představitelé svazu obviněni z dotačního podvodu.

Tuto informaci nemám. V tuto chvíli to je čerstvá věc. My máme vlastní kontrolní mechanismy, které by to nějakým způsobem řešily, stejně tak, pokud to vyřešila policie. Ptáte se na to v den, kdy jsme se tu informaci dozvěděli. Ale jestli přemýšlím o tom, že by se pozastavily dotace tenisovému svazu, tak v tuto chvíli ne.

X Vy jste sám mluvil o tom, že probíhá kontrola, která ještě není ukončena. Kdy budete znát výsledky?
Dá se předpokládat, že do dvou měsíců ty výsledky budou známy. Jsou lhůty, které musíme dodržet. Má to s sebou řadu odborných stanovisek, protože ta problematika není úplně jednoduchá a samozřejmě chceme mít stoprocentní jistotu ve chvíli, než vyneseme nějaké závěry. Takže dá se předpokládat, že do dvou měsíců.

X Jaké možnosti kontroly využití dotací sportovní agentura má? Jak jsou nastavené kontrolní mechanismy, co všechno můžete kontrolovat?

Můžeme kontrolovat využití prostředků, které poskytuje Národní sportovní agentura. To je právě rozdíl mezi tím, co třeba může policie nebo orgány činné v trestném řízení, které samozřejmě možnosti mají daleko širší. Kontrola se samozřejmě týká i toho, zda ty zakázky byly řádně soutěženy. Kontrolujeme, že byly využity tak, jak měly být využity.

To znamená, že byly využity na ty účely. Jestli byly řádně využity s péčí řádného hospodáře. V případě, že samozřejmě se jedná o prostředky, které jsou z větší části prostředky státu, tak je potřeba k tomu přistupovat, jako by to byly prostředky veřejné. To znamená včetně výběrových řízení a dalších věcí.

Máme vlastní kontrolní oddělení, které čítá asi osm lidí, kteří kontroly provádějí bez ohledu na tento případ. Na minulém jednání rady Národní sportovní agentury jsme měli výroční zprávu, kdy kontrola provedla přes sto kontrol, 90 procent těch kontrol bylo bez zjištění.

V těch deseti procentech došlo k nápravě pochybení, takže jsme nemuseli podávat jak žádné trestní oznámení, tak přistupovat k žádným trestným úkonům. A mluvili jsme o tom, že bychom rádi navýšili počet kontrol i kontrolorů a bude to určitě jedno z témat.

My budeme chtít v rámci nastavení systemizace tu kontrolu zaznamenat. Na druhou stranu bych nerad paušalizoval to, že podezření na neoprávněné nakládání s dotacemi se týká větší části sportovního prostředí. Tak to určitě není.

X Vrácení dotace?

To samozřejmě vůbec nikdo netvrdí. Tady jde o konkrétní případ tenisového svazu. Máte pocit, že máte tedy dostatečné kontrolní mechanismy a dostatečnou možnost kontrolovat využití dotací? Že by se neměly pravomoci agentury nějak změnit?
Já si myslím, že máme pravomoci dostatečné. Pokud by došlo k nějakému pochybení, řešit se bude a myslím si, že v tuto chvíli kompetence a mechanismy, které jsou nastaveny u nás, jsou dostačující.

X Ještě k jedné věci. Až budete mít tu kontrolu ukončenou, případně bude jasné to policejní vyšetřování, jak byste potom v takovém případě mohli postupovat vůči tenisovému svazu? Jaké máte možnost?

My jako Národní sportovní agentura máme možnost požádat o vrácení dotace. A pokud by ten žadatel s výzvou vrácení peněz nesouhlasil, tak to předáme finančnímu úřadu, který už má větší možnost, jak s potencionálními porušiteli pravidlech postupovat. Naše jediná možnost je vyzvat je k vrácení peněz.

X A v jakém případě byste k tomuto tedy přistoupili? Buď po vaší kontrole, nebo po šetření policií?

Pokud bychom v kontrole shledali nějaké nedostatky, vyžádáme vrácení prostředků nebo adekvátní částky prostředků, kterou bychom shledali za špatně využitou nebo špatně vyúčtovanou. Ale tímto naše pravomoc končí a potom je to věcí policie nebo finančního úřadu.

X X X

Možná nenávist, ale ne pohrdání. Ukrajinští vojáci považují Rusy za tvrdé nepřátele, říká fotograf

Dokumentuje válku na Ukrajině a osobně prožívá pád Avdijivky. „Když začala ruská invaze, probudil jsem se právě v Avdijivce,“ popisuje fotoreportér Stanislav Krupař v Interview Plus. „Ztráta je pro mě bolavá. Během jednoho dne tam padlo několik bojovníků, které jsem dobře znal. Jejich smrt jsme sledovali v přímém přenosu. Tohle si teď v sobě nosím.“

 X Kde právě teď jste?

Teď jsem, řekl bych, v takovém skoro hlavním městě Donbasu nebo těsně vedle něj. To bude úskalí našeho rozhovoru. V mnoha věcech nebudu moct být konkrétní, a to z důvodu naší bezpečnosti a bezpečnosti lidí, s kterými tady spolupracujeme nebo jejichž život dokumentujeme. Jsem tady ještě s kolegou Janem Novákem ze Seznam Zpráv.

X Úplně chápu, nebudu vás tlačit samozřejmě do ničeho, co by vás nebo kolegy mohlo hrozit, ale můžete zmínit, jaká místa jste zatím navštívil?

Určitě. Dokumentovali jsme situaci kolem Avdijivky, do které jsme se už nestihli dostat. A byli jsme jen několik desítek kilometrů od ní na základnách vojáků, kteří tam bojují. A vrací se tam odpočívat z bojů, dneska už ústupových bojů o Avdijivku.

Potom jsme se přesunuli severněji, projeli jsme značnou část Donbasu podél separatisticko-rusko-ukrajinské hranice.

X Vím, že jste se opakovaně vracel třeba do Vuhledaru. Známe vaše fotografie z tohoto města. Tam jste se dostal?

Musím přiznat, tam jsem se nedostal, ač jsem o to usiloval. Ale bezpečnostní situace je natolik špatná, že jsem nenašel nikoho, kdo by mě tam byl schopný dopravit. A zároveň teď trochu povolila zmrzlá půda, takže jsou tam ohromné vyjeté koleje bahna.

Smrt přátel v přímém přenosu

X Co vidíte? Když teď projíždíte místa, některá z nich jste už navštívil dříve při svých cestách. S čím se teď setkáváte?

Já jsem se 24. února 2022, když začala útočná ruská válka proti Ukrajině, probudil právě v Avdijivce. Slyšel jsem projev ruského prezidenta, když vyhlásil válku Ukrajincům. A mám k ní dost niterný vztah. Byl jsem tam poprvé v roce 2014, potom 2015, v roce 2021 jsem tam strávil mnoho týdnů.

Takže pro mě je ztráta Avdijivky bolavá a velmi osobní. Cílem mé cesty bylo do značné míry zjistit, co se s Avdijivkou děje, co se děje s těmi lidmi, kteří tam bojovali, s těmi ukrajinskými bojovníky, které některé znám už několik let.

Do Avdijivky jsem se ale nedostal. S těmi lidmi jsem mluvil a bohužel i během mého poměrně krátkého pobytu na jejich základnách jich dost přišlo o život. Během jednoho dne tam padlo několik bojovníků, které jsem dobře znal.

Bylo strašné, že jsme jejich smrt sledovali v přímém přenosu, protože dneska drony přenáší pohyb na bojišti a my jsme jen bezmocně dívali na to, jak umírají. To je takový čerstvý drtivý zážitek, který v sobě teď nosím.

X Vypadá to, že Avdijivka je ztracena. Nikdo v tuto chvíli ani neuvažuje o tom, že by ji bylo možné dobít zpátky?

Nikoho jsem takovéhle řeči vést neslyšel. Jestli situaci rozumím dobře, tak teď se ukrajinská armáda snaží organizovaně stahovat z avdijivkských pozic na pozice, které by měly být připravené a dobře hájitelné.

Skupina mých známých a přátel, kteří zahynuli, kryli ústup z Avdijivky. Ta situace je taková, že Ukrajinci ustupují do pozic, které jsou dobře bránitelné. Přesně nevím, kde ty pozice jsou, a jenom doufám v jejich existenci.

X K čemu došlo u Avdijivky? Mohli jsme číst podle dostupných zpráv a reportáží, že tam byla obrovská přesila ruské armády. To byl ten hlavní důvod, proč Avdijivka padla?

Pro mě je strašně obtížné a nerad se pouštím do komentování věcí, které jsem neviděl na vlastní oči. Několikrát jsem se spálil, a pak se za to stydím. V Avdijivce jsem byl naposledy někdy 9. prosince. Od té doby jsem tam nebyl.

Nicméně když jsem se ptal mých známých, ukrajinských bojovníků, na situaci v Avdijivce, tak v říjnu mluvili o tom, že Avdijivku nejspíš neudrží, pokud Rusové budou útočit tak intenzivně, jak útočí. Už v říjnu jsem od nich slyšel, že tomu nedávají šance.

Sám jsem byl překvapený, jak dlouho se jim pozice dařily držet. Co vím z vyprávění, tak zásadní problém byl, že se Rusům podařilo proniknout skružemi za rekreační centrum zvané Carska ochota a vletěli ukrajinským obráncům do zad, což způsobilo velké ztráty. Ale jinak nedokážu zasvěceně mluvit o tom, co se tam dělalo.

Snajpři proti artilerii?

Když padla Avdijivka, navíc ještě s obrovskými ztrátami, jak to dopadá na psychiku?
Jak jsem říkal, družstva 22 nebo 24 lidí, moji známí, přišli během týdne skoro o třetinu svého stavu. Je tam ohromná sklíčenost. Ale zároveň, a to mě překvapuje, tam není odevzdanost, není tam rezignace.

Nevede se jim psychicky dobře, ale není tam nálada, že by se snad měli vzdávat nebo že ta válka nemá smysl. Je tam ohromné vyčerpání, ale tyto pochybnosti, až k mému velkému údivu, se neobjevují.

Slyšel jsem ale nářky, co zmohou snajpři proti artilerii. To zní unisono, že Ukrajinci nemají dostatek prostředků na to, aby se intenzivně bránili. A to, co potřebují, jsou jednak dělostřelecké náboje a jednak drony.

X Kdybyste měl srovnávat se svými předchozími cestami na Ukrajinu, změnila se nějak zásadně atmosféra?

Abych byl upřímný, tak jsme z České republiky s Janem Novákem vycestovali a během dvou dnů jsme byli kousek od Avdijivky. Během této únorové cesty jsem neměl moc příležitostí povídat si s obyčejnými lidmi. Takže se zdráhám posuzovat, nakolik se změnila nálada běžných Ukrajinců. Nevím.

X Když jste mluvil s ukrajinskými vojáky, jak oni to vidí?

Několik dní jsem s nimi žil a povídal jsem si s nimi od rána do večera. Byl jsem u jednotky, která utrpěla drtivé, fatální ztráty svých bojovníků, těch nejzkušenějších bojovníků, kteří bojovali poslední dva roky a už předtím byli dobře vyškolení. Takže pro jednotku, malou jednotku ukrajinských snajprů, s kterými jsem trávil čas, je to extrémně zátěžová situace, s kterou se každý vyrovnává po svém.

Ač jsou zvyklí na to, že ztrácí muže, tak toto byli opravdu takoví až maskoti jednotky, o které před třemi dny přišli, tak tam je situace velmi těžká.

Jak bude vypadat vítězství

X Poskytuje jim někdo podporu, třeba duchovní útěchu nebo nějakou psychologickou podporu?

Na Ukrajině vznikla v posledních letech organizace a institut armádních kaplanů, kteří jsou poměrně aktivní. Ale musím říct, že zrovna ti bojovníci, s kterými jsem se přátelil, tak ti takovouhle křesťanskou útěchu úplně nevyhledávali. Každý se s tím pere, jak umí.

X Rozuměl jsem správně, že navzdory tomu neztrácejí víru v konečný úspěch, víru v to, že můžou válku s Ruskem vyhrát?

Takovou otázku bych si netroufl položit. Bál bych se odpovědi. Připadá mi až příliš intimní. Sám se svými pochybnostmi bych takovou otázku nepoložil. A já ani moc otázky nepokládám. Když jsem s lidmi, zajímá mě s nimi být, pozorovat to, co říkají a nakolik jejich činy odpovídají jejich slovům. Má zkušenost je taková, že to o člověku vypovídá mnohem víc, než to, co mi napovídá.

Ale mám-li to soudit z toho, co jsem viděl a slyšel, tak o tom, jak bude vypadat vítězství teď lidé, které jsem potkal, s kterými se přátelím, nepřemýšlejí. Ví, že nemají jinou možnost, než-li bojovat. Tu cestu si vybrali a nezaznamenal jsem, že by z ní někdo sešel. A to přesto, že ukrajinská armáda trpí problémy s dezercí.

I v naší jednotce jsou muži, na které už toho bylo moc. Vzdali to a vypařili se. Ale není to proto, že by nechtěli bojovat nebo že by válku považovali za nesmyslnou, ale jsou natolik vyčerpaní a natolik zničení nebo traumatizovaní, že si potřebují chvíli orazit. Dezerce, zní to jako brutální slovo, ale často je to tak, že vojáci opustí jednotku bez povolení. Ale za pár týdnů, když se dají do kupy, se vrací a bojují dál.

Nejsilnější přátelství

X  Mluvíte o těch lidech jako o svých přátelích.

Ano.

X Jak je obtížné, nebo naopak snadné navázat přátelství v takhle extrémních podmínkách?

Jsem člověk, který přátelství navazuje překvapivě snadno. A v podmínkách války vznikají vztahy rychle a intenzivně.

To je možná na válce pro mnohé přitažlivé. Ač to zní odporně a nechutně – válka tříbí charaktery a zároveň lidi neuvěřitelným způsobem sbližuje. Je to až perverzní, ale je to tak.

Válečnická, vojnová přátelství jsou někdy nejsilnější vztahy, které muži a ženy na frontě prožívají. Protože spolu sdílí všechno, jsou na sebe absolutně odkázaní a neřeší malichernosti.

Základem toho vztahu je to, že jsi ochotný položit za mě život. A to jsou tak silné momenty, že je jen tak něco nepřekoná.

X Můžete fotit? Můžete se věnovat své profesi tak, jak byste si přál? Nebo jste v tom omezován a jsou věci, které prostě vyfotit nemůžete?

V zásadě můžu fotit cokoliv. Je fantastické, že lidé, s kterými tam jsem, mi dávají absolutní důvěru s tím, že ty fotografie nezneužiju nebo že je nepoužiju nějak necitlivě. Ostatně i podle pravidel, které získává novinář nebo fotograf pro práci s ukrajinskou armádou, musíte odsouhlasit spoustu věcí, které dělat nebudete.

Nebudete fotografovat konkrétní vojenskou techniku s jejím označením. Nebudete fotografovat lokace tak, aby byly určitelné.

Nicméně muži a ženy, s kterými já pracuji, mi dali takovou důvěru, že mě nechávají fotografovat úplně všechno a je na mé zodpovědnosti, co, jak a kdy případně budu publikovat.

X Je něco, co byste nevyfotil právě kvůli tomu, že to jsou vaši přátelé? Že kdyby to byli lidé, které neznáte, tak byste šel ještě dál?

Přesně naopak. Já bych si netroufnul vyfotit vypjaté emociální momenty u lidí, které neznám. A díky těm důvěrným vztahům si to můžu dovolit s lidmi, které znám.

Ale i tak jsou chvíle, kdy nefotografuji. Tiše naslouchám, pozoruji nebo s nimi sdílím emoce, aniž bych je zachytil.

V zásadě si myslím, že citlivě fotografovat se má všechno. Otázka, jakým způsobem a jak se to potom bude publikovat, to je věc úplně druhá.

Nářky, ale ne stížnosti

X Když jste říkal, že někteří ti lidé už toho mají plné zuby a potřebují si aspoň na čas orazit, komentují kriticky přístup svého velení? Myslí si, že ti, kdo jsou nad nimi, jejich velitelé, nejvyšší velitele, vědí, co dělají?

Zrovna ta skupina vojáků, s kterými jsem trávil poslední týdny někdy od podzimu, si tyto otázky nekladla. Nebo jsem je neslyšel.

Oni to vnímají: Tak jsme tady. S největší pravděpodobností jsme sem přišli umřít a je jenom otázka, kolik nám bude souzeno prožít.

A to nejsou žádní zabijáci. To jsou prostě chlapi, inženýři z fabrik nebo chlápek ze sýrárny nebo automechanik.

To je ve finále děsivé – že se tito muži obléknou a vypadají jako bojovníci, jako zabijáci. Ale když si s nimi povídáte, co dělali před válkou, tak to byl třeba právník, anebo před rokem a půl to byl strojvedoucí. Nebo učitel. Takové osudy to jsou.

A jak se staví ke svému velení? Nekomentují to. Prostě přišli bojovat, protože nevidí jinou možnost, jak ochránit svoji zemi a své rodiny.

Ale je pravda, že u jiných jednotek jsem slyšel spoustu nářků. A to ne na vysoké velení, i když jsou mnozí rozdělení v tom, jestli víc fandí prezidentu Volodymyru Zelenskému, nebo ho víc nemají rádi a volili třeba v minulosti Petra Porošenka.

Velmi nářků jsem slyšel na střední velení. Takový ti sovětští kádroví důstojníci, kteří se za posledních 30 let dohrabali do plukovnických pozic, aniž by museli prokázat nějaké reálné schopnosti. Dočkali se frček a dnes řídí boje a mnohdy neobratně, třeba cynicky, a že to stojí spoustu životů.

Takové nářky jsem slyšel mnohokrát, ač je nemám jak ověřit. Ale nemůžu zapírat, že to jsem slyšel mockrát.

X Zachytil jste nějaké komentáře na výměnu populárního Valerije Zalužného, kterého nahradil Oleksandr Syrský? Nebo to už je moc vysoké patro?

Ano, ptal jsem se na to. Muži, kterých jsem se na to ptal, říkali: Pokud to bude mít nějaký efekt na naši válku, na náš boj, tak jen dobře. Pokud ne, tak uvidíme. A my jsme tady proto, abychom plnili rozkazy, které dostáváme od našeho brigádního velitele. A naše rozkazy jsou zcela konkrétní. My musíme udržet tento bod a vrátit se odtamtud živí. A tohle už je hodně daleko.

Bez pohrdání k Rusům

X Myslíte, že obecně klesá ochota narukovat? Má Ukrajina kde brát další vojáky? Nebo je poznat na místech, která vidíte a kde se pohybujete, že by byl nedostatek lidí?

Já zase můžu soudit jenom z těch jednotek, s kterými jsem se setkal. A tam to znát je. Tam je znát, že ti nejzkušenější bojovníci jsou buď velice vyčerpaní, anebo jsou bohužel už mrtví nebo fatálně zranění.

Jednotky mají oproti papírovému stavu velký podstav. A muži, kteří přicházejí, nejsou tak dobře nachystaní na válku, jak by bylo potřeba. To jsem zaznamenal.

X Před pár dny řekl prezident Zelenskyj, že ve válce zatím padlo 31 tisíc ukrajinských vojáků. Rezonovalo to nějak? Protože to bylo poprvé, co prezident zmínil nějakou cifru. Věří lidé tomuto údaji?

Nevím, nemůžu to komentovat. Neslyšel jsem nikoho, že by se k tomu vyjadřoval.

X Zelenskyj také řekl, že ruské ztráty jsou pětkrát vyšší než ukrajinské. Je v tom nějaká útěcha? V tom, že nepřítel možná krvácí ještě víc?

Patálie je v tom, že vy se mě ptáte na to, co si o tom myslím. Já bych radši mluvil o tom, co jsem viděl a co jsem slyšel a netahal bych do toho úplně moje názory.

X Možná jsem se zeptal nepřesně, protože tak jsem to nemyslel. Spíše jestli jste zaznamenal nějaký komentář na toto téma? Jestli se o tom někdo zmínil, někdo o tom mluvil?

Teď v poslední době ne. Ale co registruji už rok a půl, řekněme od léta 2022, takže už drahnou dobu – vojáci, kteří bojují v prvních liniích, nemluví o Rusech s pohrdáním. Můžou o nich mluvit s nenávistí, ale ne s pohrdáním.

Mluví o nich jako o velmi dobrých bojovnících. Jako o velmi tvrdém nepříteli, na kterém je možné si vylámat zuby. S tím, že některé ruské jednotky jsou lepší a některé jsou horší. Ale všeobecně je to velmi tvrdý nepřítel, který jim způsobuje ohromné ztráty.

V poslední době, v ukrajinský neprospěch, má Rusko předvahu nejenom v lidech, ale i v technice. Takže Ukrajinci rozhodně, aspoň bojovníci, které jsem potkal, neshazují Rusy jako partu hlupáků, kteří přišli umírat. Mnohdy jsem slyšel, že ztráty na některých úsecích fronty jsou velmi podobné.

Ať se Rusko vypaří

X Věří Ukrajinci, se kterými mluvíte, že je možné někdy v budoucnu žít s Ruskem v míru?

Mnoho Ukrajinců, které jsem potkal, by byli nejraději, kdyby Rusko zmizelo z povrchu planety. Kdyby prostě zmizelo, rozpadlo se, vypařilo se a přestalo existovat.

Já se snažím argumentovat, že takhle to přece nikdy nebude a že mír na Ukrajině nezavládne nejspíše nikdy do té doby, nežli se v Rusku změní režim a přestane mít krvelačné choutky. Ale do těchto disputací se se mnou nikdy nikdo nepustil.

Vlastně říkají: Nám je to úplně jedno, ať prostě Rusko zmizí, ať se vypaří. A já říkám: Je to krátkozraké.

Ale většinou si o tomhle moc nepopovídáme.

Chybí dělostřelectvo

X Od ukrajinské vlády i vojenských velitelů slyšíme neustálé stížnosti na nedostatečné dodávky zbraní ze Západu. S tím se setkáváte také?
Ano. Na tohle naříkají všichni včetně snajprů, u kterých jsem teď byl. Charakterizovali to tak, že je to vlastně válka snajprů proti artilérii, proti dělostřelectvu, které jim způsobuje ohromné ztráty.

Když jsme byli před pár dny, a já tam byl i předtím na podzim a v zimě, v ukrajinské polní nemocnici, která ošetřovala vojáky raněné v bojích o Avdijivku, tak nám lékaři řekli, že 90 procent zranění je způsobeno artilérií, dělostřelectvem.

A to je to, v čem mají Ukrajinci jednoznačnou nevýhodu – nedostatek dělostřeleckých granátů.

X Berou to jako zradu Západu, že je Evropa dostatečně nepodržela?
Takhle formulováno jsem to neslyšel. To jsou takové nářky, nebo spíš povzdechnutí než nářky.

Nikdo nechce příměří

X Zaznamenal jste volání po příměří nebo mírové dohodě s Ruskem? Volání po nějakém nápadu nebo plánu, který by mohl tu situaci uklidnit a vyřešit?
Já se bojím, že mi to posluchači Českého rozhlasu ani neuvěří. Ale já jsem za ty dva roky, co tuto válku pozoruji, s tímhle nesetkal ani jednou.

Nikdy jsem neslyšel, že by někdo řekl: Pojďme se s Ruskem domluvit.

Podle mého soudu tomu nikdo nevěří. A to se nestýkám jenom s bojovnými, po zuby ozbrojenými snajpry. Často se stýkám i s obyčejnými lidmi. Ale takhle to nikdo neformuloval.

Zase nezapírám, že třeba ve Vuhledaru nebo v městech a vesničkách blíž fronty zůstávají lidé, kteří doufají, že jednou Ukrajinci ustoupí a přijde tam ruská armáda, která je svým způsobem osvobodí nebo pohltí. Ale takových lidí je jenom jedno dvě procenta z původní populace. Zůstávají tam i v těchto podmínkách a mají kdykoliv možnost evakuace.

Ono to vypadá srdceryvně, že ve Vuhledaru nebo v Avdijivce do poslední chvíle zůstávali civilisté. Mělo by ale zaznít, že každý z nich měl dva roky na to, aby se ze svého domova nebo ze sklepa evakuoval. A oni to z nejrůznějších důvodů neudělali.