Světová média a agentury už delší dobu spekulují spolu s Američany o tom, jak na tom jejich prezident je po duševní stránce. Už v předvolební kampani působil Joe Biden podle médií občas nepřítomně a ztrácel se ve svých výrocích. Dnes již legendární je video, na kterém zaměnil jméno svého zesnulého syna se jménem své vnučky. O zdraví Bidena hovořil několikrát i bývalý prezident USA Trump.

Biden ale stále dodává zbraně Ukrajině, Zelenskému, aby zničil ještě všechno, co ještě zničeno nebylo. Na ukončení bojů zřejmě vůbec nemyslí, a Ukrajinci tak mohou dále počítat jen s tím, že jim stále jde o životy a očekávat neštěstí, což je škoda, podle odborníků.

Joe Biden v rámci videokonference představoval nový bezpečnostní pakt mezi USA, Velkou Británií a Austrálií, nedokázal si vzpomenout na jméno australského premiéra. A tak zaimprovizoval. “A chci poděkovat chlapíkovi od protinožců. Mockrát děkuju, kamaráde,” prohlásil Biden podle CNN. Podle některých komentujících tak prezident způsobil mezinárodní ostudu, protože takto se partneři na mezinárodní scéně skutečně nenazývají, byť se Biden mohl snažit působit sebevíc familiérně.

Biden nepřiletěl teď ani na Slovensko, které uzavřelo desetiletou smlouvu s USA o armádě USA na Slovensku, což zařizovala prezidentka Čaputová. Poslal tam manželku, která slovenský národ nezklamala.

Prvá dáma USA Slovákom predviedla aj ukážkový módny štýl. Už počas prezidentskej kampane jej manžela Joea Bidena pútala pozornosť všade, kde sa objavila. Štýl súčasnej prvej dámy USA Jill Bidenovej má nezameniteľnú podobu a predviedla ho aj počas návštevy Slovenska.

 Manželka amerického prezidenta stihla počas 24 hodín vymeniť tri rozličné outfity, azda najväčšej pozornosti sa dostalo hneď prvému – elegantným dámskym šatám, v ktorých dorazila v nedeľu na bratislavské letisko. Bidenovej obľuba florálnych potlačí je dobre známa – konieckoncov, aj v čase prezidentskej kampane veľmi často siahala po kvetinových vzoroch a podobne ju nafotil pred časom aj magazín Vogue.

  Tentoraz stavila na očarujúce čierne šaty s potlačou margarétok. Nežný florálny motív na relatívne farebne ťažkom základe vytvoril ukážkový balans. Jill Biden pôsobila žensky, mladistvo a veľmi vkusne. O tom, že sa nebojí hrať s detailmi, svedčili potom lodičky v tmavomodrej farbe a semišovom vyhotovení.

X X X

Sebrali nám moře, řekl Orbán. Chorvatsko si předvolalo maďarského ambasadora

Chorvatsko v úterý vzneslo diplomatický protest proti výroku maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten odmítavý postoj své vlády k unijnímu embargu na dovoz ruské ropy totiž vysvětloval tím, že „Maďarsku bylo odebráno moře“. Měl tím na mysli chorvatské pobřeží, jehož část za Rakouska-Uherska patřila k maďarské části monarchie.

„Ti, kdo mají moře a přístavy, jsou schopni dopravovat ropu tankery,“ prohlásil Orbán. „Kdyby nám ho nevzali, měli bychom také přístav,“ dodal premiér.

„Odsuzujeme jakékoliv územní nároky vůči sousedním státům,“ uvedlo v úterý chorvatské ministerstvo zahraničí. Jeho vedení si předvolalo maďarského velvyslance v Záhřebu. Chorvatský velvyslanec v Budapešti požádal Orbánovu vládu o vysvětlení.

Za Rakousko-Uherska ovládala Budapešť pás jaderského pobřeží mezi Rijekou a Karlobagem, zvaný Chorvatské přímoří.

Istrie a Dalmácie patřila do rakouské části monarchie. Po zániku Rakouska-Uherska připadlo Chorvatské přímoří a Dalmácie Království Jugoslávie, po druhé světové válce Jugoslávie získala i Istrii.

Podle mluvčího maďarské vlády Zoltána Kovácse pochází 65 procent ropy v Maďarsku z Ruska. Budapešť zatím odmítá podpořit unijní zákaz na dovoz této suroviny z Ruska, v pondělí o něm s Orbánem jednala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle agentury Reuters Brusel navrhuje nové investice do ropné infrastruktury, která by zemím jako Maďarsko zajistila náhradní přísun ropy.

X X X

Čína a Indie stojí o ruské zdroje. Nechtějí si ale zavřít cestu na světové trhy, tvrdí ekonom Švejnar

Embargo na ruskou ropu způsobí Rusku přinejmenším logistické potíže, i když dodávat bude moci například do Číny nebo do Indie, upozorňuje ekonom Jan Švejnar. Tyto země podle něj budou absorbovat velkou část ruské ropy, zároveň jsou ale opatrné a nebudou chtít přijít o světové trhy.

„Východní pole, odkud Rusko dodává ropu do Číny, nejsou to samé jako západní pole, odkud dodává do Evropy. Pro Rusko tedy bude trochu složité přeorientovat export efektivně a rychle,“ vysvětluje ekonom.

V Řečí peněz dnes s ekonomem Janem Švejnarem budeme mluvit o efektech chystaného embarga na nákup ruské ropy a řeč bude také o politice České národní banky

„Indie a Čína mohou absorbovat velkou část ruské ropy. Zejména Čína rychle roste, i když teď má problémy. Ale potřebuje nerostné zdroje, které Rusko má. V tom smyslu je tady doplňující se princip mezi těmito zeměmi. Rusko potřebuje dovážet moderní technologie, které Čína do velké míry má,“ dodává Švejnar.

Ani Indie, ani Čína ale nechtějí přijít o světové trhy, připomíná ekonom. „Jsou velmi opatrné. Myslím, že budou velmi váhat, jestli se s Ruskem v krátkodobém horizontu propojí. Určitě nastane hlubší spolupráce, ale budou se snažit hrát to na obě strany – získat zdroje z Ruska, ale ne způsobem, který by jim uzavřel cestu na světové trhy. Jak to bude dlouhodobě, uvidíme.“

„Určitě nastane hlubší spolupráce Indie a Číny s Ruskem, ale budou se snažit hrát to na obě strany.“

 Levná ropa z Ruska

Evropská unie se podle ekonoma bez ruské ropy obejde, ale bude to chvíli trvat. „Nevidím to tak optimisticky. Pokud to bude období krátké a budeme to dělat velice rychle, tak zde bude negativní dopad. Nebude silný, bude to zpomalení růstu, nebo mírná recese. Politicky a filozoficky řečeno to ale dává smysl, je to v zájmu NATO a dalších spojenců,“ předpokládá.

„A samozřejmě dává smysl co nejrychleji najít náhradní zdroje. To je hlavní úkol,“ zdůrazňuje.

„Myslím, že v době konfliktu se Evropa k ruské ropě nevrátí. Ten přístup, který nyní vidíme, bude zafixovaný. Ale co bude po tom, až se uzavře mír, to je druhá otázka,“ předpokládá Švejnar.

Ruská ropa by mohla být i v budoucnu atraktivní zejména nízkou cenou. „Je možné, že v krátkém, střednědobém horizontu může jít cena ropy dolů, jestliže Rusové zaplaví trhy a jestliže další těžiště ropy zvýší svoji produkci,“ odhaduje.

X X X

Zemřel první ukrajinský prezident Kravčuk, byl u podpisu dohody o zániku SSSR

Ve věku 88 let v úterý po dlouhé nemoci zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk. Funkci zastával v letech 1991 až 1994. Kravčuk byl v prosinci 1991 společně s prezidentem Ruska Borisem Jelcinem a předsedou Nejvyšší rady Běloruska Stanislavem Šuškevičemu u podpisu takzvané bělověžské dohody, která po 69 letech ukončila existenci Sovětského svazu.

Kravčuk ještě v červenci 2020 vedl ukrajinskou delegaci v Třístranné kontaktní skupině pro Donbas, oblast na východní Ukrajině, která je od roku 2014 předmětem ukrajinsko-ruských sporů a kde nyní probíhají tvrdé boje.

Na této pozici vystřídal druhého ukrajinského prezidenta Leonida Kučmu, uvedla agentura Unian.

V červnu roku 2021 média psala, že Kravčukův zdravotní stav se zhoršil. Posléze přišla informace, že podstoupil operaci srdce. Po tomto výkonu byl na jednotce intenzivní péče a připojen na plicní ventilátor.

Po operaci se bývalý prezident zotavoval v Německu. Nedávno pak média psala, že jeho stav se opět zhoršil, uvedla agentura Unian. Osmaosmdesáté narozeniny Kravčuk oslavil v lednu.

Minulý týden zemřel ve věku 87 let také první lídr nezávislého Běloruska a signatář bělověžské dohody Stanislav Šuškevič.

Kravčuk se narodil 10.ledna 1934 v obci Velikij Žitin v Rovenské oblasti na Ukrajině. Absolvoval Kyjevskou státní univerzitu. V letech 1960 až 1989 zastával různé řídící funkce v aparátu Komunistické strany, poté do září 1990 působil jako první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany na Ukrajině.

V červenci 1990 se stal předsedou tehdejšího Nejvyššího sovětu Ukrajiny. V této funkci se zasloužil o zavedení ukrajinštiny jako jednacího jazyka.

Za jeho předsednictví schválil parlament zákon o hospodářské nezávislosti Ukrajiny, vypustil z ústavy článek o vedoucí úloze komunistické strany a zakotvil nadřazenost ukrajinských zákonů nad celosvazovými.

Během pokusu o státní převrat v Sovětském svazu v srpnu 1991 se postavil za jeho tehdejšího lídra Michaila Gorbačova a několik dnů poté oznámil odchod z řad komunistické strany, jejímž členem byl od roku 1958.

Kravčuk měl nízkou popularitu

Do prezidentského úřadu byl Kravčuk zvolen ve všelidovém hlasování v prosinci 1991, kdy získal podporu téměř dvou třetin voličů.

Ke stejnému datu se Ukrajinci vyslovili pro nezávislost a zasadili tak další ránu rozpadajícímu se Sovětskému svazu.

Ke konci mandátu měl Kravčuk nízkou popularitu kolem 20 procent. Především východní Ukrajina mu vyčítala zpřetrhání svazků s Ruskem a neúspěšná jednání o vstupu do ekonomické unie Společenství nezávislých států (SNS).

Podporoval ho především západ Ukrajiny, kde si voliči ztotožňovali jeho osobu se získáním nezávislosti.

Kravčuk, Jelcin a Šuškevič u podpisu takzvané bělověžské dohody:

Kravčuk ve funkci mimo jiné podepsal dohodu s ruským prezidentem Jelcinem o černomořském loďstvu. Oba státy si flotilu rozdělily na polovinu s tím, že Ukrajina 30 až 35 procent své části pronajme Rusku.

Už v roce 1992 byly z Ukrajiny do Ruska odsunuty taktické jaderné zbraně a dohodu o úplném odstranění bývalého sovětského jaderného arzenálu dislokovaného na Ukrajině podepsali v Moskvě prezidenti USA, Ruska a Ukrajiny Bill Clinton, Jelcin a Kravčuk 14. ledna 1994.

Výměnou za předání jaderných zbraní Rusku se signatáři budapešťského memoranda (Ukrajina, USA, Rusko a Velká Británie), které ale v prosinci 1994 za Ukrajinu podepsal již Kravčukův nástupce Kučma, zavázali mj. respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině

X X X

Ukrajina si na EU počká i dekády, míní Macron. Chce „politickou komunitu“

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že si Ukrajina počká mnoho let a možná i celé dekády, než vstoupí do Evropské unie. Příslušnou žádost Kyjev podal po vpádu ruských vojsk a evropské vedení nyní vybízí ke zrychlenému řízení. Podle vládce Elysejského paláce by situaci mohla řešit nová „politická komunita“, v níž by se sdružovaly země s unijními hodnotami.

„Ukrajina je svým bojem a odvahou už nyní srdečným členem naší Evropy, naší rodiny, naší Unie. I kdybychom jí však zajistili kandidátský status hned zítra, všichni moc dobře víme, že by proces provázející vstup do EU trval několik let, pravděpodobně i několik dekád,“ řekl Macron v pondělí ve Štrasburku při příležitosti Dne Evropy.

Evropská komise, která nyní posuzuje žádost Ukrajiny o vstup do EU, se chce předběžně vyjádřit už v červnu. Také česká vláda, která od Francie brzy převezme předsednictví unijní Rady, chce Kyjevu pomoci se získáním kandidátského statusu. Ukrajinské vedení v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským navíc žádá zrychlené řízení o vstupu do evropského bloku.

Podle Macrona by to však snížilo nastavené standardy. Navrhuje proto, aby paralelně k Unii vznikla „politická komunita“. Ta by byla otevřená všem evropským demokratickým zemím, které mají zájem stát se členem EU a hlásí se k unijním hodnotám.

  Válka na Ukrajině

 „Účast v této komunitě by nutně nepředjímala budoucí členství v EU,“ podotkl Macron. Dodal, že by nově vzniklá skupina neodmítla ani země, které už Unii v minulosti opustily. Vyslal tak vzkaz do Velké Británie, jež z bloku odešla v roce 2020 na základě lidového referenda.

Jak se na nápad dívají v Londýně, zatím podle britských médií není známo. Faktem je, že vztahy mezi Francií a Spojeným královstvím jsou od brexitu jen velmi vlažné a zhoršují je například vzájemné spory o rybolov. Macron si také kdysi údajně rýpl do britského premiéra Borise Johnsona, když v soukromí řekl, že je smutné, že Británii „vede takový klaun“.

V souvislosti se svým návrhem zmínil prezident také Moldavsko a Gruzii, které zatím do budoucnosti v EU nemají ani nakročeno, nebo Bosnu a Hercegovinu. Tu zatím EU vede jako „potenciální kandidátskou zemi“, podle Macrona však Unie nemůže být v krátkodobém horizontu „jediným prostředkem, jak strukturovat evropský kontinent“.

„Evropská politická komunita umožní demokratickým evropským národům, které se hlásí k našim základním hodnotám, najít nový prostor pro politickou spolupráci, bezpečnost, spolupráci v energetice, dopravě, investicích, infrastruktuře, pohybu osob,“ dodal Macron.

O nápad se následně podělil s německým kancléřem Olafem Scholzem. Ten ho podle Rádia Svobodná Evropa označil za „velmi zajímavý návrh, jak naložit s velkou výzvou, jíž čelíme“.

Macron se ve svém projevu vrátil také k samotné válce na Ukrajině, kterou před dvěma a půl měsíci rozpoutalo Rusko. Francouzský prezident se velice aktivně angažuje v diplomatických jednáních a ve srovnání s ostatními státníky výrazně častěji mluví i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Teď říká, že podmínky míru nesmějí Rusko ponížit. „Zítra budeme muset budovat mír, na to nezapomínejme. Podmínky mírové dohody určí Ukrajina s Ruskem, ale nesmí se to stát tak, že jednoho z nich vyloučíme nebo dokonce ponížíme,“ prohlásil Macron v tentýž den, kdy centrem Moskvy v doprovodu těžké techniky pochodovali ruští vojáci a Putin jim i ruskému národu řekl, že zaútočit na Ukrajinu bylo nutné, protože se „NATO chystalo napadnout Rusko“.

Spory o reformu EU

Macron v pondělí také podpořil návrh na zrušení práva veta pro členské země EU a řekl, že je nakloněný revizi ustavujících smluv EU, o které v pondělí hovořila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Zrušení jednomyslného rozhodování sedmadvacítky v některých otázkách či posílení role občanů či změna systému evropských voleb patří k desítkám návrhů, s nimiž přišli samotní obyvatelé EU v rámci rok trvající Konference o budoucnosti Evropy. I tu navrhl právě Macron.

„Je evidentní, že bude potřeba reformovat naše texty,“ prohlásil prezident. Doplnil, že navrhne zařadit diskusi o tomto tématu na program červnového jednání šéfů států v Bruselu. O úpravě ustavujících unijních pravidel musejí rozhodnout jednotně všechny země a řada z nich pak úpravu potvrzuje v referendu.

Zatímco Francie či Německo se k nim dlouhodobě stavějí otevřeně, některé vlády dávají najevo, že v době, kdy se Unie po pandemické krizi potýká s dopady ruské invaze na Ukrajinu, nejsou změny smluv na pořadu dne.

Podle bruselského webu Politico nejméně desítka zemí sepsala společný otevřený dopis, v němž se staví proti „neuváženým a ukvapeným“ snahám o změny smluv. Mezi signatáři výzvy skeptické k úpravám smluv figurují zejména menší státy včetně Česka, Slovinska, Bulharska a skandinávských či pobaltských zemí.

X X X

Bulharsko chce také výjimku z energetického embarga, řekl Zeman

Bulharsko také usiluje o výjimku z energetického embarga proti Rusku, řekl v úterý prezident Miloš Zeman po setkání na Pražském hradě se svým bulharským protějškem Rumenem Radevem. Oba politici kategoricky odsoudili ruskou agresi na Ukrajině.

 Radeva na prvním nádvoří Pražského hradu uvítala čestná jednotka Hradní stráže. Po státních hymnách, krátké vojenské přehlídce a představení delegací následovalo setkání prezidentských párů. Poté je na programu jednání národních delegací. Za Česko republiku se ho zúčastní například ministr dopravy Martin Kupka nebo ministr průmyslu Jozef Síkela.

Tématem setkání politiků byla opět především současná situace na Ukrajině a energetická krize.

Oba politici odsoudili invazi Ruské federace na Ukrajinu. „Kategoricky odsuzujeme ruskou agresi na Ukrajině,“ uvedl Radev. Zeman zdůraznil, že hlavy obou států hodnotí tuto agresi naprosto shodně.

Podle Zemana se navíc česká a bulharská hlava státu diví rozdílu mezi deklarovanými a skutečnými schopnostmi ruské armády stejně jako tomu, že Moskva navzdory vyjádřením o bratrství mezi slovanskými národy vypnulo dodávky plynu dvěma z nich: Bulharsku a Polsku. Ruská plynárenská společnost Gazprom toto rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.

Bulharsko, spolu s Českem, Slovenskem a Maďarskem, požaduje odklad embarga na dovoz ropy.

K navrhovanému novému balíku protiruských sankcí EU, který obsahuje embargo na dovoz ruské ropy, Radev podotkl, že sankce musí být efektivní a „nesmí škodit našim sociálním a ekonomickým systémům“. „Zastavení dodávek ropy se neodrazí dobře v našich ekonomikách. Musíme být velice pozorní, jak budeme uplatňovat tyto sankce a dívat se i na specifika jednotlivých zemích,“ uvedl bulharský prezident.

Evropská komise v šestém balíku sankcí navrhla zastavit dovoz ropy z Ruska do konce roku. Přechodné období zatím mají mít Česko, a to do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko by pak platilo až do konce téhož roku.

Radev se vyjádřil rovněž ke klimatickým cílům Evropské unie, jejich dosažení není podle něho možné bez podmínek pro rozvoj jaderné energetiky. „Nesmíme připustit chybu, abychom šli příliš dopředu do moderních obnovitelných technologií a abychom naše základní výrobní možnosti likvidovali. Je to například uhlí, je to výroba energie z plynu,“ uvedl.

Prezidenti mluvili také o vztazích obou zemí, Zeman je označil za excelentní a o Radevovi mluvil jako o svém příteli. Radev zase poukazoval mimo jiné na podle něho rekordní obchodní výměnu mezi oběma zeměmi.

Zeman rovněž řekl, že Česká republika podporuje vstup Bulharska do Schengenského prostoru. Radev mu za konzistentní podporu poděkoval. Český prezident dále uvedl, že hlavy obou států vyjádřily určité znepokojení nad tím, že na Balkáně stále ještě přetrvává islámský fundamentalismus, který znesnadňuje integraci tamních zemí do Evropské unie.

Na programu jednání mělo být i blížící se české předsednictví Evropské unii a témata, kterými se bude chtít Česká republika v čele EU zabývat. Jedním z avizovaných byl vztah Evropské unie k balkánským zemím. Prezidenti měli mluvit i o obchodu, bulharské menšině v ČR nebo o turistickém ruchu.

Po návštěvě prezidenta Zemana se Radev setká s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou. Poté povečeří s předsedou vlády Fialou. Před středečním odletem má naplánovanou účast na podnikatelském fóru.

X X X

Tykač: Vypnout ruský plyn? Proti nepokojům by byl listopad 1989 jen drobným představením

Co všechno by znamenalo okamžité odpojení Evropské unie od ruského plynu? Tím se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS zabýval miliardář a investor s dlouhodobými zkušenostmi v sektoru energetiky Pavel Tykač. Podle kontroverzního byznysmena by konec ruského plynu mohl v Česku vyvolat i občanské nepokoje. Tykač nabídl v posledních dnech české vládě nákup levnější elektřiny, kterou vyrábí jeho elektrárna.

Vstupenkový systém

V posledních týdnech se ve veřejném prostoru často spekuluje o tom, zda Kreml zastaví dodávky zemního plynu do Evropské unie. Nebo to bude EU, která se odstřihne jako první. Česká republika je na ruském plynu, který do země proudí z Německa, závislá téměř ze 100 procent.

„Je nereálné teď skončit s ruským plynem. Není to o snižování pokojových teplot o pár stupňů. Důsledek by byl pro Česko strašný. Zastavil by se náš průmysl. Zhroutila by se ekonomika a možná by přišly politické nepokoje, proti nimž by byl listopad 1989 jen drobným představením,“ varoval Tykač ve vysílání CNN Prima NEWS. Jeden z nejbohatších Čechů upozorňuje, že by s koncem ruského plynu výrazně klesala životní úroveň.

Podnikatel evropským politikům přímo nevyčítá, že za poslední dekády rozvíjeli energetickou spolupráci s Ruskem. Za fatální chybu však považuje fakt, že se z Ruska stal naprosto dominantní dodavatel. „Ať existuje klidně Nord Stream 3, 4 a 5. Důležité ale je nebýt závislý na jednom dodavateli. Pak by Rus byl jedním ze soutěžitelů, ale ne jediný dominantní dodavatel. Jelikož žádnou alternativu teď nemáme, stali jsme se závislými,“ vysvětlil svůj názor TykRusko suroviny spolehlivě dodávalo

Představitelé EU Rusy podle Tykače v posledních letech podcenili. „Za normální situace je ruský plyn jasně nejlevnější, měli jsme za sebou desítky let, kdy Rusko poměrně spolehlivě dodávalo suroviny. Politici si tak nedokázali odůvodnit miliardové investice do bezpečnosti,“ poznamenal byznysmen, jehož majetek se odhaduje na 37 miliard korun.

Na energetické problémy v souvislosti s ruskou invazí reaguje i Ukrajina. Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Firma to oznámila na svých internetových stránkách. Krok zdůvodnila právě aktivitami ruských okupačních sil.

Pavel Tykač má kontroverzní podnikatelskou minulost. Zbohatl například skupováním akcií při třetí vlně kuponové privatizace. Vydělal také investováním do akcií ČEZ. V 90. letech po něm ale zůstaly zkrachovalé banky, později půjčoval peníze politickým stranám. Na přelomu milénia policie Tykače prošetřovala kvůli výhodnému nákupu státních dluhů. Později ovládl nástupnickou společnost Mostecké uhelné a tlačil na prolomení těžebních limitů dolu ČSA, což by znamenalo zánik města Horní Jiřetín.

Znám je ale také pro svou filantropickou a charitativní činnost. Darem 1,2 milionu liber zajistili výuku češtiny na univerzitě v Oxfordu na další léta. Společně s manželkou stojí také za organizací Women for Women pomáhající samoživitelkám.

X X X

Problémy s ukrajinskými Romy pokračují. Jsou Češi rasisti? Hynek se pohádal s aktivistou

U hlavního nádraží v Brně se opět shromažďují desítky romských uprchlíků z Ukrajiny. Problémy jsou také s maďarskými Romy, kteří v Česku žádají o finanční pomoc určenou pro ukrajinské utečence. Je chyba v tuzemském systému? A poukazují tyto problémy na rasistické tendence v České republice? Na tom se ve vysílání CNN Prima NEWS neshodli bývalý prezidentský kandidát Jiří Hynek a někdejší zastupitel městské části Brno-střed a aktivista Matěj Hollan.

Minulý týden nechala brněnská radnice ve spolupráci s policií odvézt asi stovku romských utečenců k náhradnímu ubytování do židenických kasáren. Tam ale nyní už nikdo z uprchlíků nepobývá. Desítky Romů se naopak vrací na brněnské nádraží. Vláda zároveň upozorňuje, že do Česka míří kvůli finanční podpoře nejen Romové z Ukrajiny, ale také z Maďarska. Ti ale jako obyvatelé EU nemají na dávku nárok.

„Je určitě problém, že část lidí, kteří sem přichází, má dvojí občanství, nebo dokonce jen maďarské. To ale neznamená, že se máme uprostřed Evropy a v 21. století dívat na to, jak malé děti bydlí na poch*aném trávníčku mezi kolejemi,“ kritizoval nekompromisně vedení města bývalý zastupitel Matěj Hollan.

Válka na Ukrajině

Podle něj neschopnost situaci řešit souvisí částečně i s rasistickými tendencemi. „Když jste romské děcko, máte to v životě už od narození spočítané. Ale tak hlavně, že rasismus v Česku naštěstí nemá silnou základnu ani podporu, jak říká premiér Petr Fiala,“ dodal ironicky.

Proti tomu se ostře ohradil bývalý prezidentský kandidát Jiří Hynek. „Češi v principu nejsou rasisti. Nemáme žádné takové choutky, neměli jsme kolonie. Jsme velmi tolerantní národ. Tolerujeme jiný názor i jiné etnikum, prostě každého. Čeští obyvatelé jsou ale citliví na to, když někdo zneužívá situace,“ řekl v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS.

Podle Hynka se Češi snaží uprchlíkům pomoci například najít práci a integrovat se do společnosti. „Pochopte ale lidi, kteří musí v pět ráno vstávat do práce, aby uživili rodinu. Jak se pak mají koukat na příslušníka nějakého etnika, který ač je zdravý, tak do práce nechodí a zneužívá sociální dávky,“ dodal zbrojař, který v posledních volbách do Sněmovny neúspěšně kandidoval za hnutí Přísaha.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce o problémech s maďarskými Romy jednat přímo s Budapeští. Rovněž uvedl, že pro získání české humanitární dávky 5 000 korun by mělo být od příštího pondělí potřeba mít v pasu razítko z ukrajinské hranice. Představitelé Brna nyní hledají řešení, která konzultují s vládou.

X X X

  Rodina pohřbila Radima Uzla. Zásluhy ho přežijí desetiletí, řekl kolega Weiss

Rodina a nejbližší přátelé se v úterý naposledy rozloučili s Radimem Uzlem. Pohřeb se uskutečnil ve Velké síni Strašnického krematoria v Praze. Uzel zemřel začátkem května po boji s nemocí. Bylo mu 82 let. Mezi hosty byl například ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimír Kruliš a nechyběl ani sexuolog Petr Weiss, uvedla CNN Prima NEWS.

 Zhruba půl hodiny před začátkem obřadu se začali scházet smuteční hosté. V rukách nesli převážně červené růže anebo věnce. Rozloučit se se známým odborníkem přišli kromě rodiny také jeho kolegové z oboru medicíny.

„Byl především gentleman. Byla to osobnost a jeho zásluhy ho přežijí ještě desetiletí. Z jeho osvětových knížek budou čerpat celé generace,“ řekl o svém zesnulém příteli sexuolog Petr Weiss pro CNN Prima NEWS.

Podle něj Uzel v posledních měsících moc dobře věděl, jaký osud ho čeká, přesto zůstával plný optimismu. „Chuť a elán do života neztratil až do konce,“ uvedl Weiss

Všichni na Radima Uzla vzpomínají s úsměvem na rtech. I přes beznadějnou zdravotní situaci si totiž vždy uchoval optimismus a nadhled. Na místě zazněla česká klasika od Antonína Dvořáka a promluvil biskup Jan Hradil. Mezi záplavou smutečních květin nechyběl ani věnec z prezidentské kanceláře a medaile Za zásluhy, kterou Radim Uzel obdržel z rukou prezidenta Miloše Zemana ještě letos v únoru.

Radima Uzla zabila rakovina žaludku

Radim Uzel se potýkal se zdravotními problémy od roku 2020. Předloni prodělal těžký covid. Loni zemřela jeho milovaná manželka Helena, se kterou prožil dlouhých 54 let.

Ke konci minulého roku se mu podařilo porazit rakovinu žaludku, kvůli které podstoupil operaci a léčbu chemoterapií. Bohužel se však zákeřná nemoc vrátila a udeřila vší silou. Uzlovi se objevily další nádory a v posledních měsících hodně zhubnul.

S lékaři pak dokonce žertoval, že ví, na co umře. „Když přišli na vizitu doktoři s pohřebními ksichty, říkám: ‚Že se trochu neusmějete.‘ Oni na to, že není čemu. Povídám jim: ‚Myslím si, že jo, protože já už bezpečně vím, na co umřu. Vy jste tady čtyři chirurgové a zdalipak víte, na co umřete? Víte h***o a já to vím.‘ Ta jistota mě do jisté míry naplňuje optimismem. To se nedá nic dělat. Je mi 82 let a všichni na něco musíme umřít,“ prohodil s nadhledem známý český popularizátor sexuologie.