Státní dluh USA dosáhl nového historického maxima a přesáhl 36 bilionů dolarů, informovalo o tom americké ministerstvo financí. Podle zprávy se státní dluh USA, který v lednu činil 34 bilionů dolarů, v roce 2024 zvýšil o 2 biliony dolarů.Podle Mezinárodního měnového fondu dosáhne úroveň státního dluhu USA v roce 2029 131,7 % HDP a do roku 2032 přesáhne poměr vládního dluhu USA k HDP 140 %. Fond varoval, že takový růst ohrožuje národní i globální ekonomiku.

Ve funkčním období prezidenta  Joe Bidena vzrostl státní dluh USA z 28 bilionů dolarů v roce 2021 na bezprecedentní úroveň více než 36 bilionů dolarů v tomto roce.  Komentáře netřeba, server vasevec.cz

X X X

Údery západních raket na Rusko? Bidenovo rozhodnutí situaci Ukrajiny dramaticky nezmění

Když se název raketového systému ATACMS v angličtině řekne nahlas, zní to jako výzva „zaútoč na ně“. Ukrajina to ale ve skutečnosti až donedávna udělat nesměla. Až 17. listopadu zpravodajské agentury oznámily, že americký prezident Joe Biden dal Kyjevu povolení k použití moderních raket dlouhého doletu na ruském území. Důsledky analyzuje britský týdeník Economist.

Nejspíš ale zvýší morálku a posílí pozici země před mírovými jednáními, o která bude zřejmě usilovat zvolený americký prezident Donald Trump, až se v lednu chopí úřadu. Do té doby ale zbývají ještě dva měsíce.

Amerika poprvé poskytla Ukrajině raketomety HIMARS v létě 2022, i když tehdy byly vybavené pouze střelami s kratším doletem. Koncem roku 2023 – po víc než roční debatě – ustoupila a poskytla Kyjevu střely ATACMS s dosahem 300 kilometrů.

Kyjev tyto zbraně použil s ničivým účinkem na Ruskem okupovaném území včetně Krymu, ale bylo mu odepřeno ostřelovat jimi ruská letiště, muniční sklady a velitelská stanoviště na ruské straně hranice.

Tři důvody americké zdrženlivosti

Biden vysvětloval americkou zdrženlivost třemi důvody. Jedním byl argument Pentagonu, že má omezené zásoby žádaných raket a že jsou potřeba pro válečné plány v různých částech světa.

Pentagon také tvrdil, že vojenská využitelnost této munice by byla omezená, protože 90 procent ruských letounů odpalujících klouzavé bomby na ukrajinské pozice se už přesunulo na východ mimo dosah amerických raket.

Třetím důvodem bylo riziko eskalace. Ukrajina sice často používá vlastní bezpilotní letouny a rakety k úderům uvnitř Ruska, ale nasazení ATACMS obvykle vyžaduje americkou pomoc při zpravodajství a zaměřování. A ruský prezident Vladimir Putin se nechal slyšet, že použití západních raket na ruském území by představovalo přímé zapojení do války.

Přelomový týden pro válku na Ukrajině. Západ dodal nové zbraně, Rusko zvýšilo jadernou hrozbu

 Ukrajina a její zastánci tyto argumenty odmítají. Tvrdí, že v americkém inventáři je více než dost těchto střel a že jsou postupně nahrazovány novějšími raketami s delším doletem. Připouštějí, že ruské stíhačky jsou sice mimo dostřel, ale další vojenské cíle zůstávají v dosahu.

Není to jen Kurská oblast

Původní zprávy naznačovaly, že se ukrajinské údery omezí na Kurskou oblast, kde Severní Korea pomáhá Rusku získat zpět území obsazené Ukrajinou. Zdá se, že první útok raketami ATACAMS zasáhl muniční sklad v sousední Brjanské oblasti. To naznačuje, že Kyjev může mít větší volnost, než se předpokládalo – přesto Washington asi každý cíl prověřuje.

Otázkou je, jak se zachovají další američtí spojenci. Zdá se, že Ukrajina v týdnu vypálila na Kurskou provincii až tucet britských střel s plochou dráhou letu Storm Shadow.

Francouzské vyspělé rakety budou pravděpodobně následovat. Všechny oči se nyní upírají na německého kancléře Olafa Scholze, který se ocitá pod rostoucím tlakem, aby Ukrajincům dodal německé střely Taurus, což před pár dny znovu odmítl.

A co Putin?

Další otazník visí nad tím, jak se Putin rozhodne reagovat. Obavy z použití jaderných zbraní jsou však přehnané, soudí Economist. Pravděpodobnější je, že Rusko upře své síly jiným směrem.

Biden schválil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Jejich použití může být kontroverzní. Obavy budí možnost, že by Moskva mohla poskytnout své vyspělé rakety jemenským povstalcům Húsíům, kteří by jimi mohli ohrozit lodní dopravu v Rudém moři. Je tu také možnost, že Rusko odpoví posílením svých sabotážních kampaní uvnitř Evropy.

Biden možná doufá, že Putin nebude nereagovat příliš agresivně – proto, aby si udržel otevřenou perspektivu uzavření dohody s Trumpem v příštím roce. Zvolený prezident údajně Putinovi v telefonickém rozhovoru řekl, že by neměl válku eskalovat.

Pokud je to pravda – ale Kreml popírá, že by k telefonátu došlo –, úřadující šéf Bílého domu i jeho nástupce už dostali odpověď. Měla podobu největších leteckých útoků od loňského roku, které ochromily ukrajinskou energetickou síť a údajně zabily 18 lidí, uzavírá magazín Economist.

X X X

Přelomový týden pro válku na Ukrajině. Západ dodal nové zbraně, Rusko zvýšilo jadernou hrozbu

V týdnu, kdy uplynulo více než tisíc dnů od vpádu ruské armády na Ukrajinu, učinili jednotliví aktéři kroky, které by mohly mít v budoucnu zásadní dopad. Západní spojenci významně posílili ukrajinský arzenál, obavy však vyvolal Kreml se zatím nejvýraznějším varováním před jadernou hrozbou, shrnuje server BBC.

 V neděli v noci překvapil Washington výraznou změnou své politiky. Zatímco několik měsíců Spojené státy vehementně odmítaly žádosti Ukrajiny o použití amerických raket mimo ukrajinské hranice, odcházející prezident Joe Biden postoj obrátil.

Záporoží a jeho okolí čelí 15 náletům denně. Poslední zabil muže a zranil jedenáctileté dítě

 Ukrajina totiž dostala svolení k použití raket dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle na ruském území. Krátce poté ukrajinská armáda odpálila salvu těchto raket na ruskou Brjanskou oblast. Šlo o zásadní moment: americké rakety vůbec poprvé během války dopadly na ruskou půdu.

Jen den poté Ukrajina poprvé zaútočila na Rusko britsko-francouzskými raketami s plochou dráhou letu Storm Shadow. Úlomky střel byly nalezeny v Kurské oblasti, další dvě byly sestřeleny nad jihoruským přístavním městem Jejsk u Azovského moře, uvedl na telegramu ruský vojenský bloger Rybar.

Ke konci týdne pak Biden rozhodl o tom, že Spojené státy navíc Ukrajině dodají také protipěchotní miny v očekávání, že zpomalí ruský postup.

Třemi rychlými rozhodnutími během několika bouřlivých dnů tak Západ jasně potvrdil pokračující podporu Ukrajiny, píše server.

Ruská jaderná doktrína

Kreml neváhal a na dění na ukrajinské straně konfliktu okamžitě zareagoval. V úterý, přesně v den, kdy trvání války dosáhlo tisícího dne, prosadil ruský prezident Vladimir Putin změny v ruské jaderné doktríně, která rozšířila výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně.

Ta nyní prakticky Ukrajině upírá veškeré bezpečnostní garance a zakazuje jí vstoupit do jakékoli bezpečnostní aliance. Rusko tak může vyhrožovat jadernou odvetou i v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou na ruském území.

Rusko následně oznámilo nasazení nového typu rakety Orešnik k útoku na ukrajinské město Dnipro. Putin tvrdí, že raketa letěla desetinásobkem rychlosti zvuku a že „neexistuje žádný způsob, jak tuto zbraň zneškodnit“ – a informoval o zahájení sériové výroby.

Podle analytiků tím Putin vysílá varování, že by Rusko mohlo novou raketu použít právě k vyslání jaderné zbraně.

To by v minulosti způsobilo na Západě vážné obavy. Nyní je situace jiná. Kreml od začátku konfliktu opakovaně vytyčoval „červené linie“, které Západ téměř vždy překročil. Západ jako by byl na takové zastrašování už zvyklý.

Rusko spustí sériovou výrobu raket Orešnik, prohlásil Putin. Ukrajina už připravuje obranu

 Podle BBC za klidem v západních zemích stojí role Číny. Peking se stal pro Moskvu životně důležitým partnerem ve snaze zmírnit dopad západních sankcí. Západ věří, že Čína by byla razantně proti použití jaderných zbraní, čímž by Putina od realizace hrozeb odradila.

Globální konflikt?

Ruský prezident ve čtvrtečním televizním projevu varoval, že válka „nabyla globálních rozměrů“. Podobná slova prohlásil i polský premiér Donald Tusk, podle kterého „je hrozba globálního konfliktu vážná a reálná“.

USA a Velká Británie jsou nyní zapojeny do konfliktu víc než kdy dřív. Severokorejští vojáci bojující po boku Ruska znamenají, že do války vstoupila další jaderná mocnost.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve čtvrtek řekl, že „hrozba jaderné války nikdy nebyla větší“ a obvinil USA z agresivní a nepřátelské politiky vůči Pchjongjangu.

Pravděpodobným důvodem pro tak razantní vývoj je podle BBC blížící se nástup Donalda Trumpa do Bílého domu, kam nastoupí 20. ledna.

Trump a jeho postoje k obraně: NATO má za debatní klub, Evropa se podle něj má spolehnout víc na sebe

 Během své kampaně Trump slíbil, že válku ukončí „do 24 hodin“. Jeho zvolený viceprezident J.D. Vance naznačil, že to bude znamenat kompromisy pro Ukrajinu, pravděpodobně v podobě vzdání se části území.

To je přímo v rozporu se zjevnou politikou Bidenovy administrativy. Její rozhodnutí z uplynulého týdne poukazují na snahu dostat co nejvíce pomoci, než Trump vstoupí do úřadu.

Někteří jsou však ohledně ukrajinských vyhlídek s Trumpem u moci optimističtější. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sám řekl, že Kyjev by rád ukončil válku „diplomatickou cestou“ v roce 2025.

Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tento týden řekl BBC, že Trump bude chtít ukázat, že je schopen řešit problémy, které jeho předchůdce nedokázal vyřešit.

„Pád Afghánistánu způsobil vážnou ránu zahraniční politické reputaci Bidenově administrativě. Pokud bude zvažován podobný scénář prezidentem Trumpem, Ukrajina se stane jeho Afghánistánem se stejnými důsledky. A nemyslím si, že to je to, co hledá,“ uvedl Kuleba.

Podle serveru tak vývoj posledního týdne nemusí být začátkem eskalace války mimo kontrolu, ale začátkem boje o nejsilnější vyjednávací pozici v případných budoucích jednáních o jejím ukončení.

X X X

Slovensko příkladem, jak hybridní hrozby ovlivňují stát, varují experti

Hybridní hrozby a dezinformace jsou v posledních letech stále častěji skloňovány, mimo jiné i politiky. Odborníci však upozorňují, že boj proti nim v České republice zůstává nedostatečný. „Slovensko je varovným příkladem toho, jak může nedostatečná příprava na tyto potenciální hrozby ovlivnit nejen volby, ale i celkové fungování státu,“ zdůrazňuje Daniel Milo, analytik slovenského Institutu pro nové bezpečnostní hrozby (NEST). 

Hybridní hrozby jsou dnes považovány za jedno z nejvýznamnějších globálních nebezpečí. Byť se o nich často mluví, mnozí neví, co si pod tím mají představit.

Tyto taktiky, často spojované s Ruskem, zahrnují kybernetické útoky, špionáž a šíření dezinformací s cílem oslabit demokratické instituce, destabilizovat společnost a prosazovat zahraničněpolitické zájmy. „Jde o aktivity nepřítele, které poškozují zájmy České republiky. Nějaký způsobem podrývají demokratické instituce, ale neprezentují přímý válečný stav,“ vysvětluje pro iDNES.cz analytička Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová.

Dodává, že hybridní taktiky nejsou novinkou – už Sovětský svaz je využíval během studené války. Dnes má však Rusko k dispozici mnohem pokročilejší technologie.

Aktivity během debaty o radaru

Podle Víchové byly hybridní aktivity patrné v Česku už dříve, například během debat o výstavbě amerického radaru v Brdech. Zpětně se ukazuje, že právě tehdy byly využívány dezinformační kampaně, které měly ovlivnit veřejné mínění.

„Je to vlastně síla téhle taktiky, není snadno detekovatelná,“ vysvětlila Víchová.

Česká republika má strategii čelení hybridním hrozbám, ale její implementace zaostává. „Máme pěkně napsané strategie a legislativní nástroje, ale mnohé nejsou dostatečně využívány,“ kritizuje Víchová. Podle ní vláda neinvestuje dostatek zdrojů – chybí odborníci, peníze na softwary i systematická koordinace.

Pracovní skupina Bezpečnostní rady státu pro hybridní hrozby by měla být centrem koordinace mezi ministerstvy. Podle analýzy však skupina není využívána efektivně. „Schází se nepravidelně, chybí plán dlouhodobého rozvoje i reakce na aktuální hrozby,“ dodává.

Hybridní hrozby zahrnují také šíření dezinformací, které mají polarizovat společnost a podkopávat důvěru ve státní instituce. Česká vláda během války na Ukrajině vypnula několik dezinformačních webů, ale krok byl kritizován za netransparentnost. „Chápu snahu vlády zakročit, ale neměla právní podklad. Nebylo jasné, proč byly vypnuty některé weby a jiné ne,“ komentuje Víchová.

Podle ní by bylo vhodné zavést legislativu, která jasně definuje postupy v takových případech. Většina aktérů však přesunula svou činnost na sociální sítě, kde mohou své aktivity provozovat dál.

Slovenská zkušenost

Podobné kroky podniklo i Slovensko, kde Národní bezpečnostní úřad získal pravomoc blokovat dezinformační weby. Podle Daniela Mila, odborníka na hybridní hrozby, byl však proces netransparentní a chyběla jasná definice závažných dezinformací.

Milo varuje, že hybridní hrozby mohou mít dalekosáhlé důsledky. „Na Slovensku se šířily falešné povolávací rozkazy, což vedlo k panice. Asi 10 tisíc mužů odmítlo vykonat vojenskou službu,“ uvádí jako příklad.

Podle Víchové to je jasná ukázka toho, jak může být myšlení veřejnosti ovlivněno. „Povedl se rozšířit až panický strach ve společnosti z něčeho, co vůbec nebylo na stole,“ uvád

Mezi weby zablokované sdružením CZ.NIC patřil například Aeronet.cz, Protiproud.cz, Exanpro.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz a Skrytapravda.cz.

Víchová zdůrazňuje význam strategické komunikace, která by měla veřejnosti vysvětlovat, jak hybridní hrozby fungují a jak se proti nim bránit. Česká republika má pozici vládního koordinátora pro strategickou komunikaci, kterou zastává Otakar Foltýn. Podle Víchové je to krok správným směrem, ale vláda musí lépe pochopit, jak strategická komunikace funguje.

„Není realistické očekávat, že tým během pár měsíců spustí kampaně, které změní vnímání veřejnosti. Klíčové je budovat důvěru mezi státem a občany a posilovat odolnost společnosti,“ říká.

Na její slova navázal Milo, který uvádí, že třeba na Slovensku někteří politici pochopili, že nejsou zapotřebí jen tanky, drony a letadla.

„Hybridní působení je taková první fáze snahy nepřátelských institucí o zasahování a ovlivňování do chodu státu. Když se tomu nebrání, dokážou dosáhnout cíle bez využití vojenských prostředků. Stát se může vyzbrojit za miliardy korun nebo eur, ale když nedokáže ochránit mysl a srdce občanů, na které hybridní aktivity často cílí, je to problém,“ varuje Milo.

Hybridní hrozby mohou ovlivňovat politickou scénu. Milo upozorňuje, že v zemích východní Evropy sílí populistické síly, které zpochybňují podporu Ukrajiny nebo sankce proti Rusku. „To jsou dlouhodobé zájmy Ruska. Nechci říct, že každý politik s takovými názory je placen Kremlem, ale je pozoruhodné, jak silně se tyto narativy šíří,“ říká.

Budujte kapacity a přijměte legislativu, dokud se to dá. Změna může přijít velmi rychle.

Daniel MiloAnalytik slovenského Institutu pro nové bezpečnostní hrozby (NEST)

„Změna může přijít velmi rychle“

„To, co jsme kdysi slyšeli z úst největších představitelů Kremlu a propagandy hlásné trouby, tak dneska říkají to samé naši vrcholní politici. To, že Robert Fico jde v hlavním vysílacím čase do Rossija 1 a mluví nesmysly o válce na Ukrajině, to jsou přesně ty narativy, které tady roky hlásala nejrůznější ruská propaganda,“ přibližuje Milo situaci u východních sousedů.

Podle něj jsou podobné záležitosti vidět i v jiných zemích. Například v Německu či v Rakousku. „Jako EU jsme podcenili hrozbu, které čelíme“ uvádí Milo.

K tomu doplňuje, že poučení ze Slovenska zní: „Investujete, co můžete. Budujte kapacity a přijměte legislativu, dokud se to dá. Změna může přijít velmi rychle. Můžete se ocitnout v situaci, že najednou budete mít politickou reprezentaci, která otočí geopolitickou situaci České republiky na roky.“

Ohledně dezinformací a jejich roli v hybridních hrozbách Víchová podotýká, že jde o pojem, který velmi často spojován například i s politickými útoky.

„Politická debata je už teď poměrně toxická. Téma zneužívají pro nějaké politické body, což je velká škoda. Je to vlastně i velmi nebezpečné, protože tím oslabujeme naši vlastní obranyschopnost a odolnost proti velmi nepřátelskému a velmi intenzivnímu působení z Ruska, které vede válku v našem poměrně blízkém sousedství,“ podotýká Víchová.

Současně uvedla, že v České republice samotná hybridní válka probíhá dlouhodobě. „Probíhají tady kybernetické útoky, dezinformační nebo propagandistické kampaně a zcela jistě i špionáž,“ vyjmenovává.

„Myslím si, že hybridní hrozby jsou intenzivní. Česko podle mě leží i v poměrně silném středobodu jejich zájmu. Může to být tím, že ve střední Evropě ještě zatím zůstáváme jakýmsi ostrůvkem prozápadního a demokratického směřování,“ vysvětluje Víchová.

Výzvy do budoucna

Víchová varuje, že hybridní aktivity budou před sněmovními volbami v roce 2025 sílit. Stát by měl lépe využívat své nástroje, investovat do odborných kapacit a zlepšit koordinaci.

„Většinou cílí na část populace, která si je třeba nejistá nebo frustrovaná ze současné situace. Necílí na nějakou malou skupinu ostře proruských občanů, těch je v Česku málo,“ uzavírá.

X X X

Saakašvili před prvním jednáním parlamentu provokuje nepokoje

Bývalý prezident Gruzie Michail Saakašvili vyzval ve video poselství opozici, aby zesílila protesty proti říjnovým parlamentním volbám, které vyhrála strana Gruzínský sen. Ve svém poselství ex-prezident tvrdí, že ve skutečnosti tato strana volby prohrála. Právě tato strana ho v roce 2013 odsunula od politické moci. Dnes si Saakašvili po ilegálním návratu do země odpykává trest za násilí, které bylo za jeho vlády a na jeho příkaz používáno proti demokratickým silám.

„Buď budeme pokračovat v odporu a vezmeme si zemi zpět, nebo odpor zastavíme a Gruzie jako nezávislá země přestane existovat. Nyní mezi námi a naší svobodou, námi a naší spásou, budoucností, jsou čtyři  tisíce robocopů a speciálních jednotek. Je nás mnohem víc? Proto musí tyto hrátky baletek přestat,“ rozhořčuje se Saakašvili. Připomeňme, že za své vlády robocopy posílal do ulic mlátit lidi.

První zasedání nového  gruzínského parlamentu je naplánováno na 25. listopadu. Na jednání se chystá i opozice, která ve volbách prohrála. Na práci parlamentu se však nechce podílet.     Křesla v parlamentu byla rozdělena následovně: „Gruzínský sen“ – 89 poslanců; „Koalice pro změnu“   – 19; „Jednota – národní hnutí“ (zde je zapojena i Saakašviliho strana „Spojené národní hnutí“) – 16; „Silná Gruzie“ – 14 a  „Pro Gruzii“ – 12 poslanců.

Na stranu opozice se přidala nynější prozápadní prezidentka, dcera gruzínských emigrantů, kariérní francouzská diplomatka Salome Zurabišvili. Ta již krátce po volbách vykládala o  volebních podvodech, ale následně  odmítla vyšetřujícím orgánům sdělit konkrétní případy.  Ani opoziční strany konkrétní důkazy nepřinesly.  Dokonce i pozorovatelé OBSE ovšem volby celkově nezpochybnili, byť uvedli také některé nedostatky. Ty však celkové výsledky zjevně neovlivnily.

Extrémní opozice se chystá v den prvního zasedání parlamentu vyvolat nepokoje a zřejmě i obsadit budovu parlamentu. Je však zřejmé, že nynější vláda Gruzínského snu nemá v úmyslu od naplnění mandátu z voleb ustoupit. Bezpečnostní orgány upozornily případné účastníky akcí, že vystoupí proti všem porušením zákonů. Saakašvili se tak zřejmě nedočká další barevné  revoluce, když první, tzv. revoluce růží, ho vynesla na vrchol gruzínské politiky, server vasevec.cz

X X X

Severokorejci Rusku nestačí. Do války nově verbuje i húsíjské povstalce z Jemenu

Rusko naverbovalo v Jemenu do svých řad pro válku na Ukrajině stovky húsíjských povstalců, uvedl list The Financial Times (FT). Rozšíření bojových sil podle listu dokládá rostoucí spolupráci Moskvy s Teheránem a jeho spojenci z řad militantních uskupení na Blízkém východě, mezi ty patří také húsíjští povstalci v Jemenu.

 Sami Jemenci si podle listu stěžovali, že se nechali zlákat sliby dobře placené práce a dokonce i ruského občanství. Když za pomoci společnosti spjaté s húsíjskými povstalci dorazili do Ruska, násilně je zařadili do ruské armády a poslali do první linie bojů na Ukrajinu.

Výskyt převážně nedobrovolných jemenských žoldnéřů na Ukrajině podle deníku ukazuje, jak konflikt postupně stále více nasává vojáky z ciziny, protože ruské ztráty rostou a Kreml se snaží vyhnout nepopulární mobilizaci. Na Ukrajinu již poslal žoldnéře z Nepálu a Indie a také přibližně 12 000 vojáků pravidelných jednotek KLDR, kteří dorazili do Ruska, aby se zúčastnili bojů proti ukrajinským silám, které na počátku srpna pronikly do Kurské oblasti na západě Ruska.

Američtí diplomaté říkají, že dohoda mezi Kremlem a húsíjskými povstalci, nepředstavitelná před válkou Ruska proti Ukrajině, je známkou, jak daleko je Rusko ochotno zajít v rozšiřování konfliktu do nových oblastí, včetně Blízkého východu, poznamenal The Financial Times.

Sami Húsíové neodpověděli na žádost o vyjádření.

Zvláštní vyslanec USA pro Jemen Tim Lenderking potvrdil, že Rusko je v kontaktu s húsíjským povstalci a jedná s nimi o dodávkách zbraní, ale dalším podrobnostem se vyhnul. „Víme, že ruský personál v Sana pomáhá prohloubit dialog,“ řekl.

Rusko se podle jemenských analytiků snaží získat užitek z jakékoliv skupiny operující u Rudého moře či na Blízkém východě, která je nepřátelská vůči USA. Chudý Jemen se jeví místem, kde snadno lze naverbovat žoldnéře.

Verbování podle deníku začalo ještě v létě, jeden kontrakt měl datum 3. července. Jeden z rekrutů v SMS sdělil, že někteří Jemenci byli ostřílení válečníci, ale hodně z nich nemělo žádný výcvik. Tvrdil, že je podvodně vylákali do Ruska, kde podepsali kontrakty, které si ani nedokázali přečíst. „Ocitli jsme se pod palbou. Létaly miny a drony, hloubili jsme kryty,“ vylíčil jeden z mužů. „Nemůžeme si ani pět minut odpočinout, jsme tak unavení,“ stěžoval si.

Jiný Jemenec vylíčil, že mu slibovali odměnu 10 000 dolarů (asi 243 tisíc Kč) a plat 2 tisíce dolarů měsíčně a případně i ruské občanství za práci v ruské továrně na drony. Když v září dorazil do Moskvy, celou skupinu násilím vzali z letiště a odvezli na místo vzdálené pět hodin od Moskvy, kde jim muž hovořící jednoduchou arabštinou vystřelil z pistole přes hlavy, když odmítali podepsat smlouvy vyhotovené v ruštině. „Podepsal jsem, protože jsem se bál,“ řekl. Dodal, že je pak odvezli v autobusech na základnu, kde podstoupili základní vojenský výcvik, a že mezitím hodně členů z původní skupiny na Ukrajině zahynulo.

Rusko poskytlo jemenským Húsíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raket, střel a dronů na západní obchodní lodě v Rudém moři, napsal minulý měsíc americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované šíitské skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region.

Od podzimu 2023 napadly húsíjské rakety, bezpilotní letouny a řízené střely v mezinárodních vodách poblíž Jemenu téměř 200 obchodních lodí. Několik námořníků přišlo o život a řada lodí byla unesena, potopena nebo vážně poškozena.

X X X

Laureát České hlavy: Nevím, jestli budou počítače tisíckrát rychlejší, ale fyzikální bariéry jsme odstranili

Světově uznávaný fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd získal letošní Národní cenu vlády Česká hlava. Stal se tak druhým nejmladším laureátem nejvyššího českého ocenění pro vědce a to za mimořádný přínos v oboru spintronika. Právě jeho tým jako první na světě popsal zákonitosti nové třídy magnetických látek. Altermagnety sice nedrží na ledničce, ale dají se na ně ukládat data. A to tisíckrát rychleji než na počítačové paměti.

X  Povedlo se vám vybudovat jedno z hlavních světových center spintroniky, což je poměrně mladý obor elektroniky, který zjednodušeně řečeno využívá elektrony k ukládání dat. Co pro vás znamená ocenění Česká hlava?

Moc děkuji kolegům, kteří mě nominovali a vybrali z navržených kandidátů, že ukázali zrovna na mě. Velmi si vážím jejich času a práce, kterou tomu věnovali. Mám respekt i tomu, že taková cenu vůbec existuje.

Ale na druhou stranu, i když je to samozřejmě příjemné, asi to nehraje klíčovou roli. Pro mě je důležité, že pořád mám kolem sebe kolegy, které jsem potkal před těmi 20-25 lety a pořád spolupracujeme a publikujeme společné články. To je to, čeho si vážím nejvíc.

X Česká hlava je především ocenění toho, co děláte a kam jste zatím dovedl svůj výzkum. A myslím, že to člověka nabíjí pro další práci.

To samozřejmě, ale když se nám něco povede, tak ocenění máme vlastně neustále. To, že nás zvou na konference, že máme možnost prezentovat výsledky na plenárních přednáškách těch největších světových fyzikálních společností.

Je skvělé, že s námi, zdá se, rádi spolupracují kolegové v podstatě z celého světa. A když máte pocit, že ta nejlepší pracoviště na světě vás berou jako rovného s rovným, tak to je asi to největší ocenění.

X Ve škole jsem se učili, že materiály jsou buď magnetické (feromagnety) nebo nemagnetické (antiferomagnety). Už dříve se vědělo, že u některých z nich ale existuje vnitřní magnetismus. Vy jste si před pár lety řekli, pojďme to z nich dostat a postupně jste odhalili, že tam existují přesné fyzikální zákonitosti. Ukázalo se, že takových látek je minimálně dvě stě a tím jsme definovali třetí skupinu magnetických látek, co sice nedrží na lednici, ale dají se na ně ukládat data. A nazvali ji altermagnety.

Přesně tak. Ale nejdříve se nám a i jiným spintronickým skupinám po světě podařilo na experimentální úrovni prokázat, že spin elektronu je možné využívat k ukládání dat, že to skutečně jde. Dá se s nimi pracovat jako s klasickými magnety a zároveň mohou posouvat limity v energetické efektivitě jejich využívání, ve zmenšování součástek i rychlosti jejich ovládání.

To se podařilo ukázat na experimentální úrovni, ale my jsme začali právě přemýšlet nad tím, jestli bychom si mohli podržet všechny ty výhody antiferomagnetů, které nemají vnější magnetické pole, ale zároveň, jestli bychom nenašli takové nové magnetické látky, které by umožňovaly stejný způsob ovládání jako u konvenčních magnetů, tedy že se na ně dají ukládat informace. A to se právě protnulo v altermagnetech.

 X Jak byste laikům vysvětlil význam toho, k čemu jste dospěli?

Asi nejlépe z toho aplikačního pohledu. Spintronika je dneska obor, který začíná hrát významnou roli jako doplněk ke klasickým polovodičovým technologiím. Spintronické součástky na bázi konvenčních magnetů začínají pronikat do úplného srdce počítače, to znamená na procesorové čipy.

Jsou už některé části toho čipu, kde polovodičovým součástkám už dochází dech, jsou na svém limitu. A ukázalo se, že ty spintronické součástky jsou schopné je nahradit. Je to vlastně velký průlom, úplně nová věc, protože to zatím vůbec nebylo.

Všechny základní integrované obory, procesory jsou kompletně postavené na polovodičích. Takže je to vlastně poprvé, kdy se objevuje nějaká jiná technologie a shodou okolností je to spintronika, což je ten obor, kterým se zabýváme čtvrtletí. Takže to je pro nás strašně příjemné a dává nám to samozřejmě pocit trošku větší důležitosti a opodstatněnosti naší práce.

Zdá se, že nejvýhodnější jsou právě altermagnety, protože i antiferomagnety mají fyzikální limity. Já nevím samozřejmě, jestli altermagnety budou řešení, ale fyzikální bariéry jsme odstranili.

X \O kolik by čipy pro mobily a počítače mohly být výkonnější?

Tak tisíckrát, ale to je ještě samozřejmě strašně daleko od toho, jestli se to bude dát použít v praxi, nebo ne, ale nějaké základní fyzikální bariéry se tady prolomily.

Teď čipy fungují na gigahertzových frekvencích a altermagnety by mohly pracovat v terahertzích. Myslím si, že je to asi ten nejdůležitější praktický obor, kde by tyhle látky mohly mít význam. Informační technologie zasahují do řady oblastí našeho života.

Vzrostl počet citací

X Když jsem se dívala na citovanost vašich článků, tak skokově narostla. Svou práci o altermagnetech jste publikovali v únoru v prestižním vědeckém časopise Nature a už teď máte přes 5200 citací, což je nárůst skoro o polovinu oproti předchozím letům. Je to pro vědce potvrzení, že to, co zjistil, je opravdu velký objev?

Asi jo. Asi se s těmi čísly nedá nic dělat. Ta čísla asi o něčem vypovídají, že se nám tentokrát podařilo něco ještě možná o řád atraktivnějšího pro relativně širokou komunitu než třeba v minulosti.

Zdá se, že tyhle nové typy magnetických materiálů jdou ještě víc do hloubky základní kvantové fyziky pevných látek a jsou relevantní v mnoha dalších oborech. Ty články, které se na naše původní práce odkazují, jsou z mnoha různých oborů fyziky, ve kterých my jsme nikdy aktivní nebyli.

X Ale právě tím, že jste definovali skupinu altermagnetů s nějakými jejich vlastnostmi, tak se dalším vědcům líp pracuje, ne? Mohou to brát jako fakt, se kterým mohou dělat výzkumy v jejich odboru.

Část těch článků je taky o tom, že je to úplný nesmysl… To tak bývá, když se objeví nějaká novinka, ale je tam mnoho prací, které využívají toho, že jsme to definovali a zavedli nějaký pojem.

Hlavně je důležité, že jsme oblast těchto materiálů definovali opravdu rigorózně a exkluzivně, takže pro lidi, kteří si dají tu práci s pochopením té definice, tak je to jasné. Zároveň jsme ukázali několik vlastností, které jsou unikátní pro tuhletu třídu a můžou být zajímavé i pro mnoho dalších oborů fyziky pevných látek.

Kromě původních prací jsme před dvěma roky napsali i něco, čemu se říká Perspective, to znamená článek, který trošičku ukazuje, jakým směrem by se ten obor mohl případně rozvinout. Naznačovali jsme, kde by mohl být výzkumný potenciál a mnoho z těchto směrů jsme pak objevili v dalších článcích už jako opravdu propracované výsledky skupin z celého světa.

 X O vašem výzkumu jsme natáčeli průběžně a v jednom momentu jste mi říkal: „No, my jsme tomu vlastně sami nevěřili. Naše znalost magnetismu prostě byla nějaká a teď jsme tady viděli něco jiného.“ Museli jste o tom, že to tak je, přesvědčovat víc sami sebe nebo ostatní vědce?

Když jsme si to pak ověřovali, tak už jsme nepochybovali. Ale měli jsme několik prací ještě před tím, než jsme skupinu altermagnetů definovali na základě symetrie. Na začátku jsme pozorovali jevy, které bychom normálně u těchto látek neočekávali.

A tak jsme se samozřejmě zabývali otázkou, proč se to dřív neočekávalo nebo proč je to vlastně překvapivé, že se ty jevy se v těch látkách teď objevují. A ještě důležitější otázka byla, jestli je to týká jen nějakého konkrétního krystalu, anebo je to obecná věc. A jestli je to malá nebo velká třída materiálů. A to bylo klíčové, což potvrzuje i ten skokový nárůst citací.

 Tím, že jsme to klasifikovali na té úplně nejzákladnější úrovni symetrií, tak jsme ukázali ten prazáklad, ze kterého může vycházet spousta dalších jevů. A pak jsme podívali do databází všech známých materiálu a najednou zjistili, že těchto materiálů je víc než těch konvenčních magnetů. Takže to není nějaká malá podskupinka, ale že ta skupina je extrémně velká.

X Vlastně jste najednou zjistili, že to není náhoda nebo výjimka, ale že jde o celou skupinu látek.

A hledali možnosti, jak to experimentálně ověřit a to byla například ta práce, která vyšla letos na jaře. Teď máme ještě nějaké práce, které jsou podobně základní a vyjdou ve velmi brzké době.

Ale je pravda, že dodneška existuje část komunity, která tomu buď nerozumí nebo tomu nechce rozumět a bude pořád trvat na těch původních představách o tom, jakým způsobem se klasifikují nebo dělí magnetické látky. Takže v tomhle ještě máme před sebou trošku práce, trochu osvěty ještě budeme muset dělat.

X V tom vám ale mohou pomoci ostatní vědci, kteří pracují s tou vaší myšlenkou, dělají výzkumy, publikují je a díky tomu posouvají ten vás objev dál.

Přesně takhle to samozřejmě je. Protože i ve vědě může fungovat propaganda, aby člověk prosadil svůj pohled na věc, ale nakonec rozhodující bude, jestli to přijme zbytek vědecké komunity.

Klíčové bude, jestli z toho opravdu potom vzejde nová fyzika, jestli se ukáže, že je tam mnoho nových jevů, které jsme předtím neznali. Ať už těch, který nějakým způsobem teď předpokládáme, že by tam mohly být, ale ještě třeba nebyly ověřené, anebo nějakých, který zatím si neumíme vůbec představit.

A protože jsme fyzika pevných látek, tak určitě podstatnou roli v nějakém dlouhodobém měřítku hrát bude, jestli tyhle materiály můžou taky najít nějaké praktické využití. Prostě ten náš svět fyziky pevných látek je s tím světem praktických aplikací docela těsně propojený.

X X X

Oprava Barrandovského mostu přišla za pět minut dvanáct. Drahý beton je stokrát lepší, říká expert

Řidičům se v neděli otevřelo všech osm pruhů z rekonstruovaného pražského Barrandovského mostu. Jeho kompletní oprava začala v květnu 2022 a díky sloučení finálních etap skončily práce oproti původnímu plánu o rok dříve. Především kvůli volbě modernějšího betonu se ale cena zvýšila na téměř dvojnásobek na 1,140 miliardy. „Výsledná částka přemrštěná není, jedná se o extrémně zatíženou a složitou stavbu,“ říká expertní garant opravy Lukáš Vráblík.

 X Byly zátěžové zkoušky stoprocentně úspěšné?

Byly stoprocentně úspěšné, splnily předpoklady projektu, a dokonce se ukázalo, že je konstrukce tužší. To znamená, že i vrstva z moderního betonu dokázala to, že opravdu došlo ke ztužení a zlepšení vlastností konstrukce.

Rozhovor s Lukášem Vráblíkem o opravě Barrandovského mostu

Pokud je Barrandovský most označován za nejsložitější dopravní mostní stavbu v této zemi, platilo to i pro jeho rekonstrukci?
Určitě ano. Je to dáno jednak samotnou složitostí konstrukce, dobou vzniku a také samozřejmě extrémním vytížením, které znamenalo, že bylo nutné rekonstrukci etapizovat, aby se zajistil vždy nějaký minimální průjezd, aby byla splněna požadovaná kapacita.

X Filip Hájek, generální ředitel Technické správy komunikací Praha, na Radiožurnálu vyjmenoval tři hlavní důvody pro zdražení rekonstrukce: vysoká inflace, použití speciálního betonu a to, že původní konstrukce mostu byla v mnohem horším stavu, než odborníci původně předpokládali. Jak se to může stát? Znamená to, že k rekonstrukci se přistoupilo vteřiny před dvanáctou?

Vteřiny před dvanáctou bych asi řekl, že ne. Možná bych to přirovnal k takovému klasickému, že to je za pět minut dvanáct. Ale opravdu se u severního mostu stav konstrukce v okamžiku, kdy se obnažila a bylo možné provést detailnější průzkum, ukázal, že byl úplně mimo naše jakékoliv představy o tom, v jakém stavu by ta konstrukce mohla být.

To znamená, že rozhodně neplatí, že by byla jakkoliv ohrožena bezpečnost provozu před tím, než rekonstrukce začala, ale byla výrazně snížena takzvaná zatížitelnost mostu, to znamená schopnost přenášet dopravní zatížení. Teď po rekonstrukci je to sto procent.

 X Opravdu tedy nebylo možné zjistit s předstihem, v jakém stavu konstrukce je?
Ne, opravdu ne.

Desetkrát dražší beton

X V čem jsou výhody UHPC betonu, který se použil a oproti plánu stavbu prodražil?

Ten beton má v podstatě několik výhod. Můžeme to rozdělit do základních dvou skupin. První je mechanická, to je pevnost, ať už pevnost v tlaku nebo pevnost v tahu, která potom zaručuje daleko lepší odolnost konstrukce.

Druhá, která byla výrazně využitá v rámci rekonstrukce severního mostu, je schopnost vytvořit povrch, který je kompletně inertní a odolný vůči okolnímu prostředí. Proto se podařilo udělat, že na severním mostu nebylo potom použito izolační souvrství, ale přímo na tuto vrstvu z UHPC je kladeno vozovkové souvrství.

X A proč je složitější jeho pokládka než u běžného betonu?

V podstatě se to jenom historicky jmenuje beton. Jedná se o specifický materiál, který má specifickou konzistenci, vysoké objemové procento ocelových drátků, které výrazným způsobem ztěžuje práci.

To znamená, že jednoduchá představa o tom, že zaléváme beton do připraveného bednění, tady padá. Na druhou stranu vše je to vykoupeno za to, že má skvělé mechanické vlastnosti a vlastnosti odolnosti vůči okolnímu prostředí.

X Je ale desetkrát dražší než běžný beton. Má tedy i odpovídající výhody? Je desetkrát lepší?

Barrandovský most se opravuje, Klimešova socha ne. ‚Rekonstrukce bude, doufám, příští rok,‘ říká Pospíšil

 X  Po skončení hlavních prací čeká most příští rok ještě poslední etapa, při které budou dělníci sanovat povrchy. Opravdu už nebudou na mostě žádná dopravní omezení?

 Jsou to kosmetické opravy vnějšího povrchu mostu a nebudou znamenat žádná opatření. Samozřejmě se můžou vyskytnout nějaká krátkodobá, ta jsou ale v řádu hodin, rozhodně ne taková celková, jako byla teď.

X Při započtení nulté fáze oprav, kdy se mimo jiné rekonstruovaly pilíře, a také páté fáze, tedy sanace povrchu, o které jste teď mluvil, a zaplacení správce stavby se náklady vyšplhají téměř na 1,310 miliardy korun. Není to opravdu přemrštěné, jak opozice kritizuje vedení města?

Rozhodně to přemrštěné není. V podstatě je za tím to, že se opravdu jedná o extrémně zatíženou stavbu a extrémně složitou stavbu. Byla nějaká představa o celkové ceně, ale jak už tady bylo několikrát zmíněno, skutečný stav konstrukce byl daleko horší a myslím si, že nic nevykoupí potom tu kvalitu a to, co s konstrukcí bylo provedeno, a že byla zajištěná bezpečnost a provozuschopnost do dalších let.

Nejhorší memento

X Barrandovský most tvoří fakticky dva mosty. Severní je o pět let mladší než jižní, přesto byl v ještě horším stavu. Jak si to vysvětlujete?

Bohužel tady u toho se potvrzuje a není to jenom případ severního mostu Barrandovského soumostí, ale obecně i dalších mostů, které z této doby máme, že ta druhá polovina 80. let je opravdu z hlediska historie našeho stavebnictví asi to nejhorší memento, co máme.

To znamená, že i opravy a rekonstrukce konstrukcí z této doby jsou velmi složité a setkáváme se tam opravdu s výraznými poruchami.

‚Nedošlo k porušení závazků.‘ TSK nechce sankce za zpoždění oprav Barrandovského mostu

X Původně měly opravy skončit do konce letních prázdnin. Proč se to nestalo?

Předpoklad o opravách do konce prázdnin byl už se sloučenou etapou 3+4, to znamená, že se dělal severní most najednou. Nás poměrně razantním způsobem překvapil skutečný stav konstrukce, což bylo na přelomu dubna a května, kdy jsme museli přijmout rozhodnutí, co s tím dál.

Naštěstí už byla zvolena technologie UHPC a podařilo se most ztužit. Prodloužení tak bylo vyvoláno přímo zjištěním skutečného stavu konstrukce, který se ukázal během rekonstrukce.

X Co se teď bude na opravené konstrukci hlídat?

Bude se klasicky hlídat její možná degradace z pozice sledování průhybů a deformací. Budou se hlídat úbytky předpínací síly, protože bylo doplněno externí předpětí vedené od jisté komory, které vedlo ke ztužení.

A bude se standardně sledovat tak, jako u většiny mostů u nás, její stavebně-technický stav pomocí periodických prohlídek, které budou tento stav monitorovat.

X Barrandovský most je z roku 1983. Začal se opravovat bezmála po 40 letech. Kdy bude potřeba příští rekonstrukce? Umíte to odhadnout?

Odhadnul bych skoro 50 let, ale když bych to mohl něčemu přirovnat, myslím, že nás už to trápit nemusí.

X X X

Záplavy v Česku způsobily škody za 70 miliard korun, řekl Stanjura. Část by měly zaplatit pojišťovny a EU

Zářijové záplavy v Česku způsobily celkové škody zhruba za 65 až 70 miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zhruba 20 miliard korun by měly zaplatit pojišťovny, z Evropské unie očekává příspěvek 2,5 miliardy korun.

 Záplavy v září postihly hlavně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezský kraj, kde poničily budovy v okolí vodních toků, dopravní infrastrukturu a velké škody způsobily i na vodních tocích.

Pojišťovny odhadují škody po zářijových povodních na téměř 19 miliard korun. Vyplatily už přes 6 miliard

 Vyčíslení škod se podle Stanjury mění každým dnem podle toho, jak se upřesňuje situace v jednotlivých obcích a krajích. „Máme podloženo, že to bude mezi 65 až 70 miliardami korun,“ uvedl ministr.

Ze státního rozpočtu půjde podle Stanjury letos na likvidaci povodňových škod 30 miliard korun, dalších deset miliard korun je vyčleněno na příští rok.

Ministr uvedl, že pojišťovny nyní odhadují vyplacenou škodu přibližně na 20 miliard korun. Jedna třetina z této částky půjde podle Stanjury na škody domácností, u nichž pojišťovny dosud mají vyřízeno přes 75 procent žádostí. Zbylé dvě třetiny půjdou od pojišťoven na škody firem.

Peníze na pokrytí škod podle Stanjury státu chybět nebudou. Po odečtení škod zaplacených pojišťovnami by zbylo kolem 50 miliard korun, což však stát podle ministra vše sám hradit nebude.

Stát kvůli příspěvku z unijního Fondu solidarity pošle do 5. prosince konečné vyčíslení Evropské unii. Podle nastavených pravidel lze podle Stanjury očekávat příspěvek zhruba 2,5 miliardy korun.

Meteorolog Žák: Klima se mění, povodně budou ničivější. Rozumné by bylo záplavové oblasti opustit

Další peníze by domácnosti a firmy ze zaplavených oblastí mohly čerpat z operačních programů, ve kterých jsou desítky miliard korun. Bude ale nutné aktualizovat podmínky pro tuto finanční pomoc.

Letošní povodně podle Stanjury způsobily vyšší škody na státním majetku než v minulosti. Zatímco při záplavách v letech 1997 a 2002 se na celkových škodách podílely zhruba z 25 procent, letos to bude více. „Některé škody na státním majetku se ovšem nepodaří opravit letos ani v příštím roce,“ dodal ministr.

Vláda lidem postiženým povodněmi poskytla okamžitou peněžní pomoc v průměrné výši 40 000 korun na domácnost. Kromě toho vypsala programy na zajištění úvěrů nebo na zvýhodněné úvěry pro firmy postižené povodněmi.

Podnikům také spolufinancovala náhrady mzdy pro zaměstnance, kteří nemohli chodit do práce buď kvůli zastavenému provozu firmy, nebo proto, že museli řešit osobní situaci po povodních. Kabinet také uvolnil přes půl miliardy korun pro Moravskoslezský i Olomoucký kraj, které kraje využijí na odstraňování povodňových škod.

X X X

Kandidátem strany PiS na prezidenta je Karol Nawrocki, který vede Institut národní paměti

Kandidátem nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) na funkci prezidenta je historik Karol Nawrocki (41), šéf polského Institutu národní paměti. Oznámila to v neděli PiS. Přesným termín voleb zatím nebyl oznámen, měly by se však uskutečnit v květnu. Vládnoucí Občanská koalice v sobotu oznámila, že za ni bude kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski.

 Nawrocki vede od roku 2021 Institut národní paměti, který je státní institucí a uchovává archivy a zkoumá zločiny z období druhé světové války a komunistické éry. Předtím působil jako ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku, kde se narodil.

PiS obešla zkušené politiky, včetně bývalého premiéra Mateusze Morawieckého. Podobně postupovala i před deseti lety při výběru současného prezidenta Andrzeje Dudy. Tomu však příští rok v srpnu skončí druhé pětileté funkční období a ústava mu brání kandidovat znovu.

Ústavní kalendář nařizuje, aby se první kolo prezidentských voleb konalo v neděli v květnu 2025. Přesné datum ale nebylo stanoveno. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole alespoň 50 procent hlasů, bude se o dva týdny později konat druhé kolo, ve kterém se bude vybírat mezi dvěma nejlepšími kandidáty.

Svůj záměr kandidovat již oznámili také předseda parlamentu Szymon Holownia, šéf strany Polsko 2050. Krajně pravicová strana Konfederace uvedla, že jejím kandidátem bude Slawomir Mentzen, uvedla agentura AP.

X X X

Írán zahájí jaderné rozhovory s Británií, Francií a Německem. Schůzka se bude týkat i Blízkého východu

Írán v pátek zahájí jaderné rozhovory s Británií, Francií a Německem. Schůzka na úrovni náměstků ministerstev zahraničí se bude týkat i situace v regionu Blízkého východu. V neděli to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí, uvedla agentura AFP. Zmíněná trojice zemí spolu se Spojenými státy vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad záměrem Íránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.

 Jednání se uskuteční v pátek 29. listopadu v Ženevě, informovala s odvoláním na íránské diplomatické zdroje agentura Kjódó. Podle Bághájího budou jednání zahrnovat i „otázky týkající se Libanonu a Palestiny“.

Írán zvyšuje zásoby obohaceného uranu. Teherán by už byl schopný vytvořit několik jaderných bomb

 Oznámení o rozhovorech přichází poté, co ve čtvrtek Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) přijala rezoluci, v níž Írán vyzývá k výraznému zlepšení spolupráce s agenturou ohledně jeho jaderného programu. Rezoluci navrhly Británie, Francie, Německo a USA. Írán v reakci na rezoluci oznámil zprovoznění nových odstředivek.

Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům. Šéf MAAE Rafael Grossi ale již v minulosti varoval, že Írán má dostatečné množství obohaceného uranu, aby vyrobil několik jaderných bomb, jestliže se k tomu rozhodne.

K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok.

Grossi minulý týden navštívil Teherán, kde se setkal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a šéfem íránské agentury pro atomovou energii Mohammadem Eslámím. Při návštěvě Írán vyzval, aby zlepšil svou spolupráci s MAAE.

Podle Grossiho je mezinárodní dohled nad íránským jaderným programem tím, co „nás vzdaluje od konfliktu a konec konců i války“. Grossi to řekl v době zvýšeného napětí, kdy v Izraeli a Spojených státech sílí hlasy vyzývající k vojenskému řešení problému íránského jaderného programu.

V roce 2015 Írán podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami MAAE ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí.

Po odstoupení USA od dohody za vlády prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. Loni v září pak Írán zakázal v zemi pracovat řadě předních expertů MAAE na obohacování uranu.

X X X

Obviněný si stěžuje, že soudkyně se znalci působí průtahy. Ústav ani rok po lhůtě nedodal posudek

 Znalecký ústav nedodal úplný posudek ani rok po lhůtě. Obviněný v kauze padělků obrazů si u ombudsmana stěžoval, že soudkyně nerespektuje pokyn vrchního soudu, nevymáhá nedodané posudky a naopak prodlužuje lhůty a působí průtahy. Odmítla také podat trestní oznámení na znalce. Soud musí lhůty střežit, vymáhat a nedodržení pokutovat, uvedl ombudsman Stanislav Křeček. Nenařízení posudku v plném rozsahu však průtahem není, upřesnil veřejný ochránce práv.

Muž si opakovaně stěžoval na průtahy a postup soudkyně v trestním řízení, v němž je obžalován ze spáchání zločinu podvodu. Poté nesouhlasil, jak místopředseda soudu stížnost vyřídil. Všechny stížnosti se týkají trestního řízení před Krajským soudem v Praze.

„Soudkyně ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudu, protože odmítla podat trestní oznámení na znalce,“ uvedl stěžovatel v přípisu ombudsmanovi. Podle stěžovatele soudkyně svým jednáním kryje trestný čin.

Případ padělků obrazů českého moderního umění

Stěžovatel se měl spolu s dalšími dvěma osobami dopustit podvodu při nakládání s obrazy, u kterých jde podle obžaloby o padělky uměleckých děl autorů českého moderního umění 20. století. V tomto řízení krajský soud vydal odsuzující rozsudek, který však zrušil Vrchní soud v Praze. Řízení proto pokračuje u krajského soudu.

V roce 2022 přibral krajský soud znalce. V prosince 2023 byl stěžovatel vzat do vazby, protože se měl vyhýbat trestnímu řízení. V době podání stížnosti veřejnému ochránci práv v květnu 2024 znalecký ústav úplný posudek stále ještě nedodal, ačkoli to bylo více než rok po stanovené lhůtě, vyplývá ze záznamu o stížnosti.

Stěžovatel: Soudkyně nerespektuje pokyn nadřízeného soudu

Protože stěžovatel namítal průtahy v řízení, prověřil místopředseda soudu celý průběh řízení. Zjistil, že krajský soud dne 16. května 2022 přibral znalecký ústav Univerzity Karlovy, Katolické teleologické fakulty, k posouzení pravosti 26 zajištěných obrazů. V červenci 2022 toto opatření krajský soud rozšířil o další čtyři obrazy a v březnu 2023 o další dva obrazy. „Termín pro dodání znaleckých posudků krajský soud postupně na žádost znaleckého ústavu prodlužoval s tím, že deset posudků bude dodáno do 31. května 2023 a zbývající posudky do 30. června 2023,“ shrnuje ombudsman.

Stěžovatel uvedl, že odvolací vrchní soud vydal jasný závazný pokyn: Soudkyně má přibrat znalecký ústav, který přezkoumá znalecké posudky ve vztahu k celkovému počtu 180 obrazů.

Soudkyně však podle stěžovatele tento pokyn nerespektuje. Po vrácení věci od vrchního soudu nařídila znalecké přezkoumání jen u třiceti dvou obrazů. Znaleckému ústavu stanovila lhůtu do 5. května 2023, kterou následně prodloužila do 30. června 2023. „Od tohoto data nenařídila žádné další znalecké zkoumání. Navíc do stanoveného data 30. června 2023 znalecký ústav předložil znalecký posudek jen ve vztahu k třiceti dílům. Znalecké posudky ke dvěma zbývajícím obrazům znalecký ústav v době stížnosti, tedy více než rok po stanovené lhůtě, ještě soudu nedodal,“ stojí v záznamu o případu.

Přezkum rozhodnutí orgánem státní správy je zakázán

K námitce, že soudkyně nezadala zkoumání žádného dalšího uměleckého díla, místopředseda krajského soudu uvedl že „je nepochybně součástí nezávislé rozhodovací činnosti soudce, jaké důkazy se rozhodne pro účely trestního řízení opatřit, jaké důkazy nakonec provede a v jakém rozsahu“.

„Zdůraznil, že přezkoumávání rozhodovací činnosti orgánem státní správy soudu je výslovně zapovězeno zákonem o soudech a soudcích, a nelze se proto takového přezkoumání domáhat stížností,“ popisuje průběh stížnosti u Krajského soudu v Praze ombudsman. Ve vztahu ke stížnosti je soudní funkcionář pojímán jako orgán státní správy soudu.

K průtahům souvisejícím s porušením lhůty k vyhotovení znaleckých posudků ke dvěma obrazům, které měly být dodány do 30. června 2023, místopředseda krajského soudu uznal průtah na straně soudkyně, která na porušení stanovené lhůty nijak nereagovala a první urgenci znaleckému ústavu zaslala až dne 16. května 2024, tedy po téměř jedenácti měsících.

Místopředseda soudu dodal, že na tomto závěru nic nemění to, že „průběh řízení toto opoždění nijak zásadněji neovlivnilo, protože žádné hlavní líčení nebylo odročeno nebo odvoláno z důvodu nepředložení právě těchto dvou znaleckých posudků“. Po urgenci byly oba posudky doplněny dne 22. května 2024 a soud je obratem zaslal procesním stranám.

Soudkyně je povinna lhůty střežit, vymáhat, pokutovat

S posouzením průtahů v řízení se veřejný ochránce práv ztotožnil. „Místopředseda soudu dal stěžovateli za pravdu, že v řízení došlo k průtahu, když soudkyně neurgovala dodání znaleckých posudků poté, co uplynula soudem stanovená lhůta. Jestliže totiž soudkyně zadala znaleckému ústavu znalecký úkol a stanovila mu lhůtu, je její povinností dodržení takové lhůty střežit a činit další opatření v případě překročení lhůty (zjistit důvody prodlení, prodloužit lhůtu, uložit znalci pořádkovou pokutu a podobně),“ uvedl ombudsman.

„Jestliže překročení lhůty pro dodání znaleckého posudku ponechala soudkyně bez odezvy, dopustila se průtahů v řízení,“ uvedl veřejný ochránce práv v souladu s místopředsedou soudu. „Soudkyně tento průtah odstranila ještě před podáním stížnosti, místopředseda soudu proto již nemusel přijímat žádné opatření k nápravě,“ vysvětluje vývoj událostí ombudsman.

Ze sdělení vrchního soudu neplyne povinnost přibrat znalce

Nenařízení všech posudků podle pokynu nadřízeného soudu však ani ombudsman za průtahy nepovažuje: „Ani já pak nejsem toho názoru, že je možné za průtahy označit to, že soudkyně doposud nenařídila znalecké zkoumání ve vztahu ke všem obrazům,“ uvedl dále ombudsman s tím, že pokyn vrchního soudu není zdaleka tak jednoznačný, jak ho popisuje stěžovatel.

Podle ombudsmana vrchní soud pokynem poukázal na to, že jsou splněny zákonné podmínky, podle kterých u výjimečných případů a obtížných může policejní orgán, státní zástupce nebo soudce přibrat znalce k posudku nebo přezkumu. „Nemyslím si, že z něj plyne jediný možný postup, a sice že by měl krajský soud jako soud prvního stupně ihned nařídit znalecké zkoumání všech stěžovatelem vypočtených 180 výtvarných děl,“ uvedl veřejný ochránce práv.

Poté ombudsman vysvětlil: „Platí totiž, že krajský soud sice musí vzít v úvahu právní názor vyslovený odvolacím soudem, stále je to však krajský soud jako soud nalézací, kdo rozhoduje o tom, který konkrétní další procesní postup v řízení zvolí poté, co mu věc byla odvolacím soudem vrácena, jak konkrétně povede další dokazování, a zejména jak provedené důkazy posoudí.“

Nekonání v souvislosti s jinými úkony se neposuzuje jako průtahy

Podle ombudsmana by bylo chybou se domnívat, že „okamžité nařízení znaleckého posouzení všech stěžovatelem vypočtených obrazů je jediným možným postupem, kterým lze vyhovět tomu, co vrchní soud sděluje. „Pokud by místopředseda krajského soudu přistoupil na názor stěžovatele a konstatoval, že se krajský soud dopouští průtahů, pokud doposud znalecké zkoumání u dalších obrazů nenařídil, mohl by tím sám zasáhnout do nezávislého rozhodování soudu,“ dospěl ombudsman k totožnému závěru jako místopředseda soudu.

V takovém případě nelze podle ombudsmana nahlížet na postup krajského soudu jako na průtahy. „I při hodnocení průtahů v řízení je třeba důsledně rozlišovat, kdy je soud nečinný, ač činný být má (například nařizuje jednání s dlouhými odstupy), a kdy soud nekoná, protože určitý úkon v soudním řízení provést nehodlá nebo jej hodlá provést až v návaznosti na vyhodnocení dříve provedených úkonů,“ uvedl ombudsman

„Tyto druhé případy vedení soudu jako průtahy posuzovat nesmí, jinak by opět zasahovalo do nezávislého rozhodování soudu,“ uzavřel veřejný ochránce práv rozsáhlý případ, ve kterém si obviněný dále stěžoval na nepodání trestního oznámení na znalce i na nevhodné chování soudkyně kvůli hlavnímu líčení. Tyto stížnosti byly místopředsedou soudu vyhodnoceny jako nedůvodné.Irena Válová, ceskajustice.cz