Otázka války s Ruskem je snad nejzjitřenějším střetem názorů mezi lidmi sledujícími zahraniční politiku. Válka se teď vede nejen z Kremlu, ale logicky i z Washingtonu. Situaci vyostřil na nejvyšší míru Joe Biden, který vystoupil ze záhrobí svým souhlasem k odstřelování ruského území raketami dalekého doletu. To přirozeně nemohlo zůstat bez odezvy a Rusko překvapilo použitím dosud nepoužité balistické střely na město Dněpr.
Ale jak to vlastně nyní vypadá v okolí Trumpa?
A nekonalo se nakonec provokativní chování Bidena se souhlasem Donalda Trumpa?
V řadách amerických republikánů je mnoho jestřábů. A právě toto protiruské křídlo se nevzdává.
Mně dosud neznámý Trumpův senátor Mike Rounds burcoval včera na jakémsi bezpečnostním fóru: Věříte, že když tomuto tyranovi odevzdáte kus svobodné země, tak toho nechá?“ V této souvislosti se nabízí otázka, jak dlouho by vydržela ukrajinská neutralita, kterou Rusko požaduje?
Ještě závažněji svým vyzněním a kontextem působí prohlášení předpokládaného budoucího poradce pro národní bezpečnost Mika Waltze pro Fox news.
Ten sdělil, že se v neděli setkal s poradcem prezidenta Joe Bidena pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem – a že obě administrativy spolupracují na otázkách národní bezpečnosti během přechodu.
A jednáme v souladu. „Pro naše protivníky tam venku, kteří si myslí, že je to čas příležitostí, že mohou hrát jednu administrativu nad druhou – se mýlí.“ Dodal: „Jdeme ruku v ruce. V tomto přechodu jsme se Spojenými státy jeden tým.“
Waltz se také věnoval některým nedávným zprávám o národní bezpečnosti, včetně eskalace války na Ukrajině. Rozhodnutí Bidenovy administrativy povolit Ukrajině používat protipěchotní miny přirovnal k „zákopové válce první světové války“.
Konstatoval rovněž, což vyznívá velmi příznačně:
„Zvolený prezident byl velmi znepokojen eskalací a tím, kam to všechno směřuje,“ řekl Waltz, když byl dotázán na Trumpovu reakci na nedávný vývoj. „Pokud Severní Korea udělala tento krok, udělali jsme krok i my. Rusko nyní odpovědělo. Írán je zapojen. Jižní Korea uvažuje o zapojení. Naši spojenci nyní také rozšířili dostřel svých raket.
Dodal: „Musíme to dovést do zodpovědného konce. Musíme obnovit odstrašení a mír a předcházet této eskalaci později, než na ni reagovat.“
Zjevně tak pokryl poslední aktivity Bidenovy administrativy, tedy i té, kterou mírumilovná část kritizuje, včetně podporovatelů Donalda Trumpa, Elena Muska i syna Donalda Trumpa jr., který zjevně nastoupil na dřívější místo hlavní rádkyně dcery Ivanky.
Je dobré si proto uvědomit, že nějaký smír v otázce ukrajinské krize rozhodně nemusí příjít brzo.
I v tomto kontextu se stává pochopitelnějším, proč Vladimír Putin na rozdíl od Zelenského, žebrající o přízeň budoucího pánu Bílého domu, je krajně zdrženlivý ke kontaktu s Trumpem a proč například odmítl informaci o telefonátu ze strany Trumpa, kterým měl být vyzván k okamžitému ukončení bojů na Ukrajině.
Trump i Putin totiž vedou tichou válku o způsob ukončení tohoto největšího geopolitického konfliktu od roku 1990.
Zatímco vychloubačnému Trumpovi jde o to prestižně ukázat, že válku ukončí v co nejbližší době, ale zajímá jej přirozeně jen pozice image jeho nastupující administrativy, Putinovi jde strategicky o mnoho víc.
Putin zjevně nepřipustí, aby ukončení tohoto konfliktu bylo na úkor bezpečnostních zájmů Ruska, protože Ukrajina se stala dlouhodobým zdrojem destabilizace Ruska už od euromajdanu, což mimochodem velice správně ve svých pamětech zdůraznila i Merkelová, a proto správně s jejím členstvím v NATO nesouhlasila.
Merkelová tam není.
A Rusko, čili Putin musí ten problém vyřešit samo a nebo pomyslně zahyne.
Takže dýchejme z hluboka, ale nenechme, se unést sice krásnými, ale přece jenom zatím vzdálenými sny o okamžitém míru. Putin se rozhodně nebude Trumpovi vrhat lacině do náruče, protože tady jde o znovuvybudování geopolitické rovnováhy světa, která je nezbytná pro mír v Evropě a která byla hegemonistickou politikou USA i Západu rozrušena… JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
Chystá se BRICS ohlásit měnu krytou zlatem?
iž v červenci BRICS oznámila záměr vytvořit nový platební systém, který by konkuroval SWIFT a podpořil tak stanovený cíl bloku dedolarizaci. Této otázce věnoval pozornost také portál infoBRICS.
Zatímco přesné podrobnosti o tom, jak systém funguje, ještě nejsou potvrzeny, bývalý ruský velvyslanec v USA Jurij Ušakov veřejně prohlásil, že bude používat špičkovou digitální technologii, včetně blockchainu. Označil to za „důležitý cíl do budoucna“.
Systém je nastaven tak, aby usnadnil jak přeshraniční platby, tak vypořádání a nebude vyžadovat americké dolary. Další komentáře ruské centrální bankéřky Elviry Nabiullinové naznačují, že až 159 zemí projevilo zájem o jeho použití, což signalizuje silný mezinárodní zájem o způsoby obchodování, které nezávisí na americkém dolaru.
V potenciálně souvisejícím kroku podepsal ruský prezident Vladimir Putin návrh zákona, který umožňuje používání digitálních měn pro exportní platby. Putin se evidentně snaží najít způsoby, jak obchodovat na mezinárodní úrovni, zatímco je pod americkými sankcemi kvůli válce na Ukrajině.
Mohl by platební systém BRICS používat digitální měnu krytou zlatem?
Každý, kdo je obeznámen s průmyslem digitálních měn, ví, že fámy a spekulace se šíří jen na základě sugestivních důkazů a volně propojených zpráv. Nemělo by tedy být žádným překvapením, že se hodně diskutovalo o potenciální souvislosti mezi Putinovým účtem a platebním systémem BRICS a o tom, zda nativní token „vybraného“ blockchainu získá na hodnotě.
Zdá se, že mnohým chybí toto: pokud jsou zvěsti pravdivé a BRICS vydal zlatem krytou digitální měnu, co to znamená pro narativ o digitálním zlatě prodávaný zastánci BTC? Zatímco BTC má prozatím pevnou zásobu a uživatelé si mohou převzít do úschovy své vlastní coiny, reálná likvidita to nepodporuje a existují dobře známé dlouhodobé problémy s ekonomikou systému.
Mohla by zlatem krytá měna BRICS, která je skutečně užitečná pro obchod, být přitažlivější pro spekulanty a ty, kteří stále věří v tvrdé peníze i elektronickou hotovost? Čas ukáže, ale jako obvykle jsou maximalisté BTC odhodláni klást otázky, aby potvrdili své předsudky a řekli pouze jednu stranu příběhu.
De-dolarizace nebude tak snadná
Ať už bude mít nový platební systém BRICS jakoukoli formu a měnu, de-dolarizace nebude snadná a neproběhne rychle. Podívejte se na některé statistiky, které ukazují, jak pevně je USD v globálním obchodu:
Podle MMF je 59 % všech světových rezerv drženo v USD. 80–90 % světového obchodu se uskutečňuje v USD a ropa se v nich oceňuje. 85 % všech FOREX obchodů zahrnuje USD. 60 % všech globálních emisí dluhopisů je oceněno v amerických dolarech.
Americké státní dluhopisy jsou stále aktivem bezpečného přístavu.
Kromě obrovské moci, kterou USD dává Washingtonu, je tu také otázka sankcí. Vláda USA také může kterékoli straně, která obchoduje se subjekty, na které uvalila sankce (např. Rusko), sdělit, že nejsou na amerických trzích vítány, omezují přístup ke kapitálu a další. Tyto sekundární sankce jsou mocnou zbraní ve washingtonském arzenálu.
Zatímco někteří si z politických důvodů zvolí BRICS před Spojenými státy, je nepravděpodobné, že by se mnozí rozhodli vyloučit se z největší světové ekonomiky podle nominálního HDP, zvláště pokud jsou s ní spojeny další velké trhy, jako je EU.
Nicméně systém a měna BRICS budou představovat významnou výzvu pro finanční dominanci USA. Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika a další členské země by neměly být podceňovány a v budoucnu budou hrát stále důležitější roli, protože jejich ekonomiky rostou.
Jak bude systém BRICS vypadat v budoucnu, si každý podle infoBRICS může domyslet, ale vzhledem k jeho výročnímu summitu v Kazani ve dnech 22. až 24. října se možná brzy dočkáme prvního pohledu.
(Vybrala a připravila Jana Putzlacher), server vasevec.cz
X X X
Ukrajina vyhraje, Rusko bude poraženo? Takovou politiku nelze od Trumpa čekat, míní expert
Politiku, že zvítězíme a Rusko bude poraženo, nelze od Donalda Trumpa očekávat. V reakci na jeho slova z prezidentské kampaně, že válku ukončí za 24 hodin, to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS uvedl historik Martin Kovář s tím, že za dva měsíce může válka na Ukrajině nabrat takovou dynamiku, že se můžeme všichni divit. Další host v pořadu, bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, upozornil, že se na Ukrajině něco děje.
Trump podle historika nemusí mít jasnou představu, jak by chtěl válku ukončit. Dva měsíce, kdy se ujme moci, jsou podle něj dlouhá doba a může dojít k eskalaci konfliktu, a to i v reakci na Bidenovy kroky těsně před koncem jeho mandátu. „Myslím, že v tuhle chvíli situace není vůbec odhadnutelná. Evidentní je, že nastupující republikánská administrativa je odhodlaná to nějak řešit,“ uvedl Martin Kovář ve vysílání CNN Prima NEWS.
Kovář ale odhaduje, že Trump může na Ukrajinu tlačit, aby obětovala část svého území ve prospěch Ruska s tím, že za to může dostat nějaké garance. „Nechci je teď blíže specifikovat, protože to nevím. Myslím ale, že tu politiku ‚zvítězíme a Rusko bude poraženo‘ nelze od Trumpovy administrativy očekávat,“ dodal Kovář.
Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) v diskuzi nicméně uvedl, že rychlé ukončení války pro USA možné je. Zároveň poukázal, že se na Ukrajině něco děje, přičemž připomněl Lipavského návštěvu, kam z pozvaných ministrů dorazil sám.
„Ukrajina je obětí agrese, samozřejmě, o tom není pochyb. Ale zřejmě se očekává, že nová administrativa něco předvede. Evropa teď hledá sama sebe, a podle mě by si měla uvědomit, že ve Spojených státech se něco podstatného stalo,“ popsal Svoboda.
X X X
LEYENOVÁ Z NĚMECKA NIC NEZMĚNÍ, PARTA ZÁPADU DRŽÍ POHROMADĚ
ZAČÍT JEDINĚ ŽALOBCI EU LEYENOVOU ZA MILIARDOVÉ ŠKODY Z COVIDU STÍHAT
Novinář Daněk: Povolební realita mluví jasně. Evropská komise zůstane u starého kormidla
Europoslanci by v tomto týdnu měli schválit novou Evropskou komisi v čele s Ursulou von der Leyenovou. Jak složitá byla cesta k novému personálnímu obsazení po letošních eurovolbách? A jak palčivá témata bude nová komise řešit? „Často se politici vzájemně mstí. Drží se pod krkem a v šachu. Nejinak tomu bylo i letos,“ popisuje v pořadu Jak to vidí… bývalý zpravodaj v Bruselu Viktor Daněk.
„Voliči letos rozdali karty velice kreativně. Současná i budoucí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tak musela hledat dosti kreativní cesty, jak v komplikované politické situaci uvnitř Evropského parlamentu najít spolehlivou hlasovací většinu a posunout se dopředu. Je to podobné jako v Česku. Když vzniká vláda, potřebuje si jít pro důvěru poslanců. Podobně to má i komise v Bruselu,“ vysvětluje Daněk.
Host: zástupce ředitele nezávislého think-thanku Europeum a někdejší zpravodaj v Bruselu Viktor Daněk. Moderuje Jan Burda
Povolební realita
Ursula von der Layenová tak byla nucena trochu korigovat své politické priority. „Původně se chtěla více obrátit doprava, říkala například, že přibrzdíme v klimatické politice. Povolební realita jí to ale úplně neumožnila. Navíc se v Evropském parlamentu stalo již tradicí, že se europoslanci snaží Evropské komisi její ustavování co nejvíce zkomplikovat, protože je to vítaná příležitost, jak si říci o nějaké sliby a prosadit vlastní priority.“
Během takzvaného grilování kandidátů na komisaře ale hraje podle Daňka významnou roli i politika, tedy kdo kope za jakou partaj.
„Často se politici vzájemně mstí. Drží se pod krkem a v šachu. Nejinak tomu bylo i letos. Do poslední chvíle nebylo jasné, jestli některý z kandidátů slyšením neprojde, což by vyvolalo řetězovou reakci. Nakonec se stalo neuvěřitelné. Všichni kandidáti na komisaře prošli, čili s velkou pravděpodobností bude komise tento týden ustavena.“
Stále stejné kormidlo
Letošní evropské volby však ukázaly, že nemalá část voličů v EU cítí velké obavy ze složitých problémů dneška, ať už jde o válku na Ukrajině, vysoké ceny energií, složitou geopolitickou situaci nebo zelenou klimatickou politiku. Do předvolební kampaně se ale silně promítala i místní regionální témata.
„Problém je, že Evropský parlament je přímo volený. Odtud pochází velká část legitimity pro to, co Evropská komise později dělá. Kampaně jsou ale velice často národní, rezonují tam národní témata. Lidé se rozhodují i podle toho, jak populární je zrovna vláda. Mnohdy mají tendenci potrestat vládní strany, a naopak zvýhodňovat opozici. Hodně rezonovalo téma migrace anebo klimatická politika. Nejsem si však jistý, jaký bude výsledný vzkaz voličům, protože v kampani jsme se od vládních stran příliš nedozvěděli, jak se k problémům postaví.“
Ursula von der Layenová nicméně musí, jak už bylo řečeno, respektovat karty, jaké byly rozdány. „Není možné, aby Evropská komise měla úplně jiné priority, než má většina v Evropském parlamentu. Parlament hledá každou příležitost, aby svůj hlas ještě více zvýraznil, což se stalo i tentokrát. Přestože tedy verbálně zaznělo mnohé o obrácení kormidla, nic moc se nestane, protože pro to není podpora jak ve většině Evropského parlamentu, tak ani mezi většinou členských států,“ dodává Viktor Daněk.
X X X
JAK SPUSTIT JADERNÝ VYBUCH?
Žádné červené tlačítko neexistuje. Putin využívá hrůzy z jaderných zbraní, míní Drábová
Získala japonský Řád vycházejícího slunce a působí jako mezinárodní poradkyně japonské vlády pro jadernou regulaci. Od začátku války na Ukrajině na účtu na sociální síti X pravidelně informuje o radiační situaci na okupovaném území. „Kdyby se Putin rozhodl pro použití jaderné zbraně, do hodiny má po Petrohradu i Moskvě,“ vysvětluje
X Dostala jste japonský Řád vycházejícího slunce, zlatou a stříbrnou hvězdu, za posílení japonsko-českých vztahů. Jste mezinárodní poradkyní japonské vlády pro jadernou regulaci. To vzniklo v době fukušimského neštěstí?
To vzniklo asi pět let po Fukušimě, kde jsem byla jmenována do čtyřčlenné skupiny zahraničních expertů. Je tam ještě kolega ze Spojených států, kolegyně z Kanady a kolega z Francie. To složení se mírně obměnilo, ale já tam od roku 2016 setrvávám.
Spousta Američanů má na svých pozemcích atomové kryty ještě z 60. let. Ale investovat by se mi do toho nechtělo, sklep je úplně stejně dobrá záležitost, říká Dana Drábová
Japonsko-český vztah je vztah dvou zemí, které jsou si sympatické, které se mají dlouhodobě rády, protože když přijedete do Japonska, slyšíte: Čáslavská, Zátopek, Alfons Mucha, Dvořák a Smetana.
Oni si velmi hledí toho, aby tam byla pořád generace, která se učí česky. My máme zase spoustu vynikajících japanologů a musím říct, že také někteří z nich by si zasloužili dostat tento řád. Já jsem za tu dobu, co mi pan velvyslanec v Praze řekl, že císařská výsost se rozhodla mi řád udělit, vytřeštila několikrát a naposled jsem vytřeštila, když mi právě pan velvyslanec Klučar říká: no jo, ale takto vysokou třídu toho řádu v Česku nikdo nedostal, dokonce ani Věra Čáslavská. Říkala jsem si, že je to absurdní.
X Jak to vypadá dnes ve Fukušimě?
Měla jsem příležitost se po pěti letech do Fukušimy vrátit. Japonci dělají pro mě až skoro neuvěřitelné pokroky v tom, jak areál bývalé elektrárny dneska už uvádějí do bezpečného, obyvatelného stavu pro lidi, kteří tam pracují.
Rozdíl mezi pěti lety zpátky a současností je nebetyčný. Před pěti lety jsme se museli u vstupu obléct do těch těžkých ochranných obleků s celoobličejovou maskou a kamkoli jsme se hnuli, museli jsme chodit v tom. Dneska už je to nutné jenom na určitých vymezených místech, která jsou poměrně malá.
X Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima prošly všechny evropské a asi i část světových elektráren nějakými zátěžovými testy. Co vzešlo z testů, pokud jde o bezpečnost našich elektráren?
Budeme-li mluvit o našich elektrárnách, tam bylo nejpodstatnější přehodnocení odolnosti proti extrémním přírodním jevům. Tsunami nehrozí. Zemětřesení, které by tu elektrárnu nějak poškodilo, také ne. Obě elektrárny jsou na kopci, obě situovány v Českém masivu, což je geologicky velmi klidná formace. Nicméně ukázalo se, že když se elektrárny stavěly, tak matička příroda byla mnohem klidnější, než je tomu dneska.
Takže třeba odolnost proti extrémnímu větru, proti extrémnímu dešti, proti extrémně vysoké sněhové pokrývce byla přehodnocena, nějaká opatření k větší odolnosti se tam dělala. A pak nám do toho před třemi lety vstoupilo tornádo. Ty elektrárny jsou projektovány na tornádo stupně F2, protože v českých zemích tornádo F4, jaké jsme bohužel měli možnost zažít na jižní Moravě, nebylo zaznamenáno tisíc let.
X Co se s elektrárnami dá v tomto duchu ještě udělat, když už stojí?
Reaktorovým blokům by se nic nestalo, ani tornádo F4 jim nic neudělá, ale lítaly by střechy z provozních budov. Zcela jistě by byla přerušena dodávka z těch elektráren. Jak říkám, co se týká jaderné části, tak i tu F4 vydrží bez nějaké znatelné újmy.
Záporožská elektrárna
X Zátěžovými testy prošla i Záporožská jaderná elektrárna. Jedním ze scénářů bylo, že tam dojde ke zničení nedaleké hráze. Nikdo asi úplně nedomyslel, co by se mohlo stát, protože byl rok 2011.
Ale přesto ve scénářích byly takové extrémní situace a nepočítalo se s tím, že někdo Kachovskou přehradu odpálí záměrně. (Rusové v červnu 2023 odpálili přehradní hráz Kachovské přehrady, která zajišťovala vodu pro místní hydroelektrnárnu, pozn. red.) Že by někomu vlezla do hlavy taková myšlenka, to se nepředpokládalo snad ani u toho Rusáka.
Ale předpokládalo se zničení nádrže buď záplavovou vlnou z protržených přehrad proti toku Dněpru, anebo zemětřesením. Velice malá pravděpodobnost, ale přesto elektrárna měla a má své analýzy toho, co znamená zničení přehradní hráze.
Znamená to, že pro šest odstavených bloků, což je momentální stav elektrárny, je dostatek vody, když tam přehradní nádrž není. A krom toho se tam vyvrtaly právě po zátěžových testech nějaké studny, které ještě tu situaci trochu zlepšují. Možná ruští okupanti signalizují, že by se pokusili spustit jeden blok. Já jim to nevěřím, protože to je technicky tak náročné, že jsou to spíše silná slova. Pro jeden blok v provozu by tam ještě ta chladící voda asi byla.
X Ke svým twitterovým hláškám přidáváte na závěr pravidelnou větu: radiační situace na Ukrajině zůstává normální. Pořád platí tento ranní rituál?
Pořád platí. Já jsem si nemyslela, že to bude trvat tak dlouho. Myslela jsem si, že přece jenom dojde k tomu, že Rusko bude vytlačeno, to jsem byla naivní. A teď si říkám, že to budu dělat tak dlouho, dokud se tak nestane. Nedá se nic dělat. Trošku mi to leze na nervy, protože věta je to sdělení, důvod, proč ty ranní tweety píšu, a pak musím k větě vždycky něco přilepit, aby to mělo ještě nějaký jiný informační obsah.
Je to samozřejmě čím dál těžší, pokud nechci být velký pesimista, a to já založením nejsem. Já jsem něco mezi realistou a optimistou. Ale nicméně jak ráda já bych z toho Twitteru (dnes síť X) vypadla, protože tam se dějí čím dál horší věci.
Buranských ohavností si moc nevšímám, ale občas se podívám na komentáře pod tweety těch, co sleduju. Kde se to v těch lidech bere? Tolik žluči, tolik nenávisti? Vždyť jim z toho musí být špatně, fyzicky, metabolicky.
X Aktuálně se politicky chrastí zbraněmi opravdu už hodně velkého kalibru. Teď se vás neptám z titulu vaší funkce, ale bojíte se jako Dana Drábová, občanka této země, že Rusové použijí jadernou zbraň?
Ne moc, protože já už toho hodně pamatuji a pamatuji dost velkou část studené války. To vzájemně zaručené zničení toho, kdo měl škubání něco s těmi jadernými zbraněmi udělat, odradilo.
Vezměme si hypotetický příklad: Putin to udělá, zadá ty kódy po telefonu. Samozřejmě, protože on žádné červené tlačítko nemá, aby to mohl udělat sám, tak to opravdu nefunguje. Všichni poslechnou a ta bulava s jadernou hlavicí bude odpálena… A má jistotu, že do hodiny má po Petrohradu, po Moskvě a dalších velkých městech.
X X X
Gruzínský parlament zahájil práce. Opozice na ulici neuspěla
V Tbilisi se poprvé sešel nový parlament, o jehož složení rozhodli voliči ve volbách 26. října. Vítězem se stala strana Gruzínský sen, která v minulosti ve volbách porazila a odstranila od moci tyranského prezidenta Michaila Saakašviliho. V 150 poslanců čítajícím shromáždění zasedá 89 jejích poslanců. Extrémní opozice sice volby označila za zmanipulované a neplatné, na mandáty ale poslanci opozičních stran nerezignovali a parlamentní většina je potvrdila.
Opoziční strany sice včera zahájily protesty a jejich stoupenci se začali shromažďovat poblíž parlamentu, počet shromážděných ale naznačoval, že akce má daleko k vyvolání prozápadní „barevné revoluce“. Demonstrující se tak dnes ráno pouze zmohli na pokřikování a urážení přicházejících poslanců Gruzínského snu a bučení, když na velkoplošné obrazovce začal přenos jednání. V odpoledních hodinách pak na Rustaveliho třídě poblíž parlamentu zástupci opozice demontovali tribunové konstrukce.
Na ustavujícím zasedání byl předsedou parlamentu zvolen Šalva Papuašvili, který bude v této funkci pokračovat. Mezi poslanci dnes poprvé zasedl také zakladatel Gruzínského snu Bidzina Ivanišvili, který vedl volební kandidátku, a také stávající a jak bylo oznámeno i budoucí předseda vlády Irakli Kobachidze. Očekává se ovšem, že oba dva se vzdají mandátů.
Kobachidze dnes ráno také oznámil nové složení vlády, se kterým bude poslance žádat o důvěru. Oproti současnému složení došlo ke třem změnám, a to na postech ministra zahraničí, spravedlnosti a životního prostředí a zemědělství. Ministryní zahraničí se stala kariérní diplomatka Maka Bochorišvili (46 let).
Předseda parlamentu Papuašvili dnes řekl, že v úterý 26. listopadu parlament stanoví datum prezidentských voleb. Po změnách ústavy v Gruzii poprvé nebudou prezidenta volit přímo občané, ale kolegium 300 voličů. V kolegiu budou poslanci nového svolání parlamentu, zástupci místních úřadů a kandidáti politických stran v poměrných kvótách. Volba nové hlavy státu a její inaugurace by měla proběhnout do konce roku, server vasevec.cz
X X X
Polskému řetězci Biedronka hrozí pokuta až 10 procent obratu
Polský Úřad pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů obviňuje společnost Jeronimo Martins Polska, provozovatele i v Česku známé obchodní sítě Biedronka z toho, že neinformovala zákazníky o důležitých pravidlech a omezeních reklamní akce. Uvádí to polský list s tím, že pokud se obvinění potvrdí, hrozí majiteli Biedronky pokuta až 10 procent obratu.
Úřad oznámil, že se jedná o jednodenní propagační kampaně „Speciální středa“ a „Valentýnská středa“, ve dnech 31. ledna a 14. února 2024. Podle úřadu se v rámci těchto kampaní mělo zákazníkům Biedronky vrátit „100 procent. za voucher“, „ukázalo se však, že společnost ve svých reklamních sděleních jasně neinformovala o pravidlech kampaně.“
Skutečné podmínky uplatnění voucheru měly být podle ÚOHS složitější, než jaké byly uváděny v inzerátech v prodejnách Biedronka, na facebookovém profilu řetězce, v mobilní aplikaci Biedronka nebo v rozhlasové reklamě. Majitel Biedronky např. požadoval po zákaznících, aby si údaje o akci ověřili, mimo jiné: na webu řetězce, přestože „měly velký význam při posuzování atraktivity reklamy“.
Výběr reklamního obsahu a způsob jeho prezentace nesmí spotřebitele uvádět v omyl. Marketingové sdělení by mělo obsahovat informace, které jsou z pohledu spotřebitele nejdůležitější. Zákazníci Biedronky nakupovali produkty označené obchodem s tím, že vlastně ušetří na produktech, které si budu moci vybrat sami. Avšak poté se dověděli o výrazných omezeních, například o možnosti využít voucher jen na konkrétní produkty – říká prezident Úřadu pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele Tomasz Chróstny.
Úřad pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele uvedl, že již dříve zpochybnil způsob informování spotřebitelů o akcích Biedronky. Byla zmíněna akce „Kouzlo slev“, ve které byly nabízeny poukázky na nákup konkrétního zboží. Podle názoru Úřadu pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele zákazníci o výrazném omezení použití těchto poukázek nevěděli. Předseda Úřadu pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů zavázal společnost Jeronimo Martins Polska, aby změnila své postupy a poskytla poškozeným zákazníkům odškodné 150 polských zlotých, tedy asi 800 korun.
Je třeba podotknout, že polský Úřad pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů dlouhodobě sleduje a postihuje nekalé praktiky dominantních prodejců, a to nikoli formálními postihy, ale citelnými finančními postihy.
X X X
V srbském parlamentu vypukla rvačka. Opozice chtěla debatu o vládní odpovědnosti za tragédii na nádraží
Pondělní jednání srbského parlamentu provázely potyčky i pěstní souboje mezi zákonodárci vládnoucí strany a opozičními poslanci. Opozice požadovala debatu o odpovědnosti vlády za neštěstí ve městě Novi Sad na severu země, kde se na počátku listopadu zhroutil přístřešek u vchodu do nádraží. Neštěstí si vyžádalo 15 obětí na životech. Vládní poslanci hodlali schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok, uvedla agentura AP.
Opozice rozvinula transparent s červeným otiskem ruky a nápisem „Krev na vašich rukou“, zatímco vládní tábor odpověděl transparentem obviňující opozici, že chce „válku, zatímco Srbsko chce pracovat“. Když se obě strany pokusily zmocnit se transparentu protivníků, vypukly rvačky.
Železniční nádraží v důležitém dopravním uzlu podstoupilo nedávno rekonstrukci za účasti čínských státních firem. K tragédii podle kritiků přispěla korupce, špatný dohled a nekvalitně odvedená práce.
Neštěstí podnítilo protivládní protesty a vyvolalo širší nespokojenost se srbskou autoritářskou vládou. Veřejnost volá čím dál hlasitěji po transparentnosti, zatímco v zemi se uskutečňují velké infrastrukturní projekty, většinou s čínskými státními firmami.
Předsedkyně srbského parlamentu Ana Brnabičová v pondělí obvinila opozici, že se chce dostat k moci násilím za pomoci zvenčí. „Není ani zrnko pochybností, že to jsou lidé, kteří jsou dobře organizovaní, kteří byli docela dobře vycvičeni, a věřím, že i dobře placeni, aby vyvolali v Srbsku chaos a destabilizovali naši zemi,“ prohlásila.
Srbský prezident Aleksandar Vučič napsal na sociální síti, že „každodenní šikana“ a „divoké chování“ ze strany opozice nebudou tolerovány. „Chci uklidnit občany a říct jim, že na hrubost a aroganci odpovíme ještě větší prací. Dnes se pokoušeli zabránit, aby penzisté dostali vyšší penze a zaměstnanci veřejného sektoru vyšší platy. Neuspějí,“ uvedl podle AP.
Vůdce opozice Dragan Djilas uvedl, že předsedkyně umlčela parlament tím, že nepovolila debatu o tom, kdo je za tragédii odpovědný. „Odmítla zařadit na pořad jednání žádost více než 80 členů opozice o debatu o důvěře vládě kvůli vraždě a zločinu v Novém Sadu,“ citovala Djilase AP.
X X X
Široká a někdy i odborná veřejnost vnímá plastickou chirurgii často jako primárně estetickou medicínu.
Cíle oboru jsou však už od jeho vzniku v první řadě léčebné. Plastická chirurgie se původně vyčlenila jako samostatná specializace v reakci na velké množství devastujících poranění z první světové války. S válečnými zraněními nebo i vrozenými vadami se plastičtí chirurgové v současnosti setkávají hlavně na zahraničních misích. Na Klinice plastické chirurgie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka operují nejčastěji pacienty po onkologických zákrocích. Nepotřebují většinou složité přístroje, ale přesto dokážou pozoruhodné věci.
„Estetické výkony tvoří na Klinice plastické chirurgie pouze pět procent. Zbylých 95 procent jsou zákroky rekonstrukční čili léčebné. Dominantní je u nás komplexní chirurgie prsou. Od diagnostiky přes odstranění nádoru a odstranění prsou, po jejich rekonstrukci, ať už pomocí implantátů, nebo přesunem tkáně z břicha na hrudník,“ přibližuje stěžejní operační výkony kliniky její přednosta doc. Martin Molitor.
Velice častými jsou také pacienti s kožními nádory, včetně melanomu. Jedná se mnohdy o velké nádory, jejichž odstraněním vznikají defekty, například i v obličeji. Onkologičtí pacienti jsou tak na Klinice plastické chirurgie 1. LF UK a FN Bulovka největší skupinou pacientů.
Jednu z dalších velkých skupin tvoří například pacienti po operaci kýly, jimž na klinice rekonstruují břišní stěnu. Významná, i když ne tak početná část pacientů přichází na kliniku s úrazy. Jedná se o šlachová, cévní nebo nervová poranění i devastační a ztrátové úrazy. Plastičtí chirurgové dokáží znovu přišít amputované části těla, ať už je to prst, boltec či končetina, nebo i transplantovat část kosti z nohy při rekonstrukci čelisti. Mezi úrazy, se kterými se na klinice setkávají, patří také popáleniny, a to od lehkých až po středně těžká.
Tím by ale výčet výkonů, které na Klinice plastické chirurgie zvládnou, nekončil. Škála prováděných operací je nesmírně široká a jejich seznam by byl několikastránkový. Kolegové z jiných klinik ve FN Bulovka podle přednosty již vědí, že pokud u pacientů vznikne nějaký defekt, mohou se na ně obrátit.
Úrazů ruky přibývá na jaře a na podzim
Skladba pacientů s úrazy se krátkodobě i dlouhodobě mění. V České republice je vynikající prenatální péče, takže ubývá vrozených vad a oproti rozvojovým zemím jsou vzácné. Také bezpečnost práce je u nás vysoká, takže úrazy jsou především sezónní. „Typicky jich máme nejvíce na jaře, když lidé začnou pracovat na zahrádkách, nebo na podzim, kdy chalupáři zazimovávají a chystají dřevo,“ konstatuje doc. Molitor a doplňuje, že na rukou jsou poranění nejčastější a mohou vznikat i při domácích pracích. Ruce jsou navíc po obličeji nejviditelnější částí těla, a pokud je ruka nějak trvale postižená, může to vést k psychickým i sociálním problémům. V této oblasti se experimentuje také s transplantacemi od zemřelých dárců, které ale přináší pro pacienta právě z důvodu značné exponovanosti rukou, na rozdíl třeba od vnitřních orgánů, mimo jiné také velkou psychickou zátěž.
Na misích je to jako u nás před třiceti lety
Doc. Molitor se svými kolegy z různých pracovišť jezdí už mnoho let na zahraniční humanitární mise do rozvojových zemí i zemí postižených ozbrojenými konflikty. Na nich léčí pacienty s poraněními nebo vrozenými vadami, se kterými se běžně nesetkávají. Doc. Molitor se humanitární mise poprvé zúčastnil již v roce 2008 s organizací GICAM (Groupe International Chirurgiens Amis de la Main), což je mezinárodní skupina chirurgů, kteří se zaměřují na chirurgií rukou (doslova přátelé ruky). „První misi jsme absolvovali v Sieře Leoně těsně po ukončení brutální občanské války, která probíhala bez jakýchkoli pravidel a provázel ji obrovský teror. Pokud povstalci muže a chlapce na dobytém území nezabili, alespoň jim zmrzačili ruce, aby je vyřadili z boje. Typickým příkladem byl mladík, kterému povstalci v 15 letech usekli pravou ruku v zapěstí a na druhé mu přeřízli všechny šlachy a nervy,“ přibližuje doc. Molitor a dodává, že po konfliktu takto zůstalo v zemi pět tisíc lidí se zmrzačenýma či amputovanýma rukama.
Nejde však o jediné pro české prostředí neobvyklé úrazy, se kterými se zde lékaři setkávají. Medicínsky „zajímavé“ jsou pro plastické chirurgy také například těžké kontraktury ruky čili svalově stažené ruce po kousnutí jedovatým hadem.
Rovněž podmínky bývají na těchto misích odlišné od těch ve vyspělých zemích, a to nejen pro samotné chirurgy, ale i pro anesteziology a další zdravotníky. Dr. Hynek Fiala, anesteziolog z Oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc, se s doc. Molitorem zúčastnil již mnoha misí nejen v Sieře Leoně, ale také v Burkině Faso nebo v Indii. „Podmínky vždy odpovídají úrovni zdravotní péče v dané zemi. Vybavení je často základní, značně opotřebované nebo žádné, ale i s tím se dá vyrovnat. Popravdě řečeno, v době, kdy jsem začínal, to tady nebylo o moc lepší. Jenže zatímco my jsme se neuvěřitelně posunuli, v zemích, kam jezdíme, to zůstalo stejné. Musíme se tedy přepnout do módu ‚mínus třicet let‘ a jde to,“ říká dr. Fiala, přičemž například v Sieře Leoně se musel jakožto anesteziolog obejít bez anesteziologického přístroje.
Musí se improvizovat
Jak podotýká instrumentářka Dana Chlachulová z Chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Bulovka každá humanitární mise je jiná, ale vždy je nutné počítat s nutností improvizovat. „Věci, které jsou u nás samozřejmé, jsou na misích velký problém. Například standardně při operacích používáme Kirschnerovy dráty na zpevnění článků prstů. V Ghaně, kde jsme byli na misi letos na podzim s Medevacem, jsme místo toho byli nuceni využít anesteziologické kanyly a místo dlažky na prst dřevěnou ústní lopatku,“ přibližuje Dana Chlachulová, která se zúčastnila s týmem doc. Molitora misí jak při organizaci GICAM – konkrétně v Indii – tak se zmíněným vládním Medevacem – kromě Ghany také v Jordánsku.
Jako instrumentářka se musí Dana Chlachulová potýkat také s odlišnými podmínkami pro sterilizaci chirurgických nástrojů. „V Indii se sterilizovalo v malých kontejnerech v plechové nádobě s dvěma ližinami, kam se vkládá ke sterilizaci též látkové rouškování zabalené do balíčků. V Ghaně nástroje mechanicky očišťovali a odváželi ke sterilizaci mimo operační trakt. Vždy zkrátka záleží na možnostech dané nemocnice.“
Mise přináší obohacení
Všichni účastníci misí z týmu doc. Molitora se shodnou na jejich velkém přínosu nejen pro tamější pacienty, ale také pro ně samé – profesně i osobně. „Už pár let pracuji naplno na intenzivní části urgentního příjmu a na letecké záchranné službě a ‚uspávání‘ mi chybí. Tak se takto realizuji alespoň na misi. Proti našemu systému minimalizace rizik je tam vyšší teoretické riziko komplikací a jejich řešení by bylo dosti svízelné. Tahle zkušenost mi pak dodává klidu i tady u nás. Třeba venku v terénu nebo v intenzivní vyšetřovně na urgentu,“ vypočítává dr. Hynek Fiala.
Podobně si účast na misích si pochvaluje také přednosta Martin Molitor: „Jako chirurg musím zmobilizovat své improvizační schopnosti, nejenom co se týče vlastního operování, ale také co se týče dostupnosti nástrojů a přístrojů, logistiky celé léčby, komunikace s pacienty, s lokálním personálem a podobně. Vždy se z mise vracím obohacen o nové zkušenosti a dovednosti, a hlavně obohacen o skutečně hluboké lidské zážitky.“
Estetická chirurgie léčí
Plastická chirurgie vznikla po první světové válce, kde se objevovala závažná poranění v masovém měřítku. Řadu tehdejších zranění lékaři neuměli řešit a jejich pacienti umírali. Vyčlenila se však skupina chirurgů, kteří se na rekonstrukční zákroky začali zaměřovat. Protože tito chirurgové uměli nejlépe pracovat s měkkými tkáněmi, potažmo výsledným vzhledem, přidružila se zhruba ve 30. letech minulého století k rekonstrukční chirurgii chirurgie estetická. Plastická chirurgie tak obsahuje obě roviny.
Estetická chirurgie patří v soukromém sektoru k nejlukrativnějším medicínským oborům a dobře v této oblasti funguje i zdravotní turistika. Podle přednosty u nás každoročně roste počet estetických zákroků o 20 procent. Jak ale doc. Molitor upozorňuje, byla by chyba opomíjet léčivou povahu estetické chirurgie. „Jedná se o jistou nespravedlnost, protože v estetické chirurgii vždy léčíte nějaký komplex člověka. Estetických výkonů se na celém světě provede zhruba 50 milionů ročně. Drtivá většina lidí ale svůj vzhled tímto způsobem nepotřebuje řešit. Pouze menšina, především ve vyspělých zemích, se rozhodne řešit nějaký svůj komplex, nějakou nespokojenost s vlastním tělem. Časem mi došlo, že ať v estetické praxi operuji jakoukoliv část těla, léčím vlastně psychiku pacienta, co si člověk o sobě myslí, jak sám sebe hodnotí. Cílem je, aby byl pacient spokojen ve svém těle,“ míní doc. Molitor.
Plastická chirurgie ve 21. století
Pro plastickou chirurgii jsou i ve 21. stolení nejzásadnější kvalitní chirurgické nástroje a šikovnost operatérů. Pokroky v tomto oboru nejsou na první pohled tak revoluční jako v některých jiných oborech, ale i plastická chirurgie se neustále posouvá – v používaných mikroskopech, inovacích chirurgických technik, metodách pro podporu hojení, materiálech pro implantáty, transplantacích nebo využívání virtuální reality.
Výzkum v plastické chirurgii, který se rovněž pojí s pregraduálním a postgraduálním vzděláváním, probíhá také na 1. LF UK a FN Bulovka. Doc. Ondřej Měšťák přibližuje široký badatelský záběr Kliniky plastické chirurgie: „Dlouhodobě se zabýváme přenosem tukové tkáně, tzv. fat graftingem, využitím mezenchymálních kmenových buněk pro regeneraci poškozených tkání, využitím acelulárních biologických biomateriálů pro rekonstrukční výkony, experimentálními transplantacemi lymfatických uzlin nebo zdokonalováním rekonstrukcí prsu a dalším oblastem.“
Doc. Měšťák působí na Klinice plastické chirurgie také jako zástupce přednosty pro výuku. „Základním kamenem je na klinice výuka studentů čtvrtého ročníku, která probíhá v rámci týdenního bloku a je rozdělená na teoretickou a praktickou výuku. Studenti se v případě zájmu mohou zapojit do operačního programu jako asistenti. Dále nabízíme výuku pro pátý ročník, který trvá jeden semestr a proniká hlouběji do oboru,“ shrnuje doc. Měšťák, podle kterého si na zájem o plastickou chirurgii nelze stěžovat ani u studentů medicíny, ani u lékařů v rámci specializačního vzdělávání. Celkově je tedy plastických chirurgů teoreticky dostatek. Přesto mohou atestovaní plastičtí chirurgové na klinikách v nemocnicích scházet z důvodu jejich časného odchodu do privátní sféry po složení specializační zkoušky. Mgr. Lukáš Malý
X X X
ČNB bude moci odvolat i stávající členy managementů a dozorčích rad bank
Nově připravovaná novela zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, posiluje pravomoci České národní banky (ČNB). Mimo jiné zvyšuje vliv regulátora na personální složení managementů a dozorčích rad bank a finančních společností. Vedle schvalování nominací nových členů bude náš bankovní dohled, který je součástí centrální banky, moci také odvolávat dosavadní členy.
Důvodem novelizace zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, je implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1619 a adaptace českého právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1623. Cílem je zvýšit odolnost bankovního sektoru vůči případným ekonomickým otřesům a přispět k upevnění finančního systému. Impulsem jsou zkušenosti z globální finanční krize 2008-2010.
Připravovaná novela zákona o bankách, která má čerstvě za sebou ukončení připomínkového řízení, dále posiluje nezávislost a pravomoci bankovního dohledu, který v Česku vykonává Česká národní banka (ČNB). A uvádí dosavadní národní úpravu do souladu s právem Evropské unie. „Jelikož řada dohledových orgánů včetně ČNB má již dnes tyto pravomoci v určité formě stanoveny národní právní úpravou, je hlavním cílem navržené úpravy ve směrnici CRD VI (určující zejména pravomoci dohledu – pozn. red.) tyto postupy harmonizovat a ulehčit tím přeshraniční spolupráci mezi dohledovými orgány,“ uvádí materiál ministerstva financí.
Novela zasáhne například nabývání významných účastí právnických osob spadajících pod zákon o bankách, tedy zejména bank, na finančním či nefinančním subjektu. ČNB má být o takových transakcích předem informována a bude případně moci vyslovit svůj souhlas.
ČNB bude moci i odvolávat členy
Dalším příkladem je i oblast schvalování personálního obsazování bankovního managementu. Existující zákon o bankách již obsahuje pravidla a pokyny ohledně požadavků na důvěryhodnost a odbornou způsobilost členů vedení bank a finančních společností. Novela však požadavky na personální politiku těchto institucí zvyšuje. Má zavést povinnost vybraných právnických osob – bank a finančních společností – 30 dní dopředu oznámit České národní bance jakoukoliv změnu ve složení statutárního orgánu a dozorčí rady. A současně poskytnout ČNB informace nezbytné k posouzení, zda potenciální člen vedoucího orgánu splňuje příslušné zákonné požadavky a je proto vhodný pro výkon předmětné funkce. „Cílem je zajistit, že členové vedoucího orgánu ve vybraných osobách, budou před jmenováním do funkce náležitě prověřeni, nejen ze strany samotných vybraných osob (právnických osob – pozn. red.), ale rovněž ze strany ČNB tak, aby splňovali požadavky na odbornou způsobilost a bezúhonnost,“ uvádí materiál. „Tento postup je zásadní pro zajištění, že vedení těchto subjektů je bude schopné řídit v souladu s principy obezřetného podnikání a že nebude ohrožena stabilita finančního trhu,“ dodává o několik odstavců dále.
ČNB má získat také pravomoc opakovaně posuzovat již jmenované členy statutárních orgánů dozorčích rad, „pokud vyvstanou pochybnosti o jejich vhodnosti“. Cílem je „zajistit, aby osoby ve vedení bank a dalších subjektů zůstaly nadále vhodné k výkonu svých funkcí, zejména pokud se změní okolnosti, který by mohly ovlivnit jejich schopnost řádně vykonávat své povinnosti“, uvádí důvodová zpráva k novele. ČNB přitom při posuzování vhodnosti může požádat o konzultaci Finančně analytický útvar ministerstva financí i evropské úřady, zabývající se bojem proti praní špinavých peněz.
Od finanční krize se zvyšují pravomoci regulátorů
„Jde o trend prohlubující se regulace finančního sektoru směrem k tomu, aby regulátor mohl preventivně anebo aspoň včas reagovat na problémy, které vidí, a tím ten negativní vývoj zastavit anebo aspoň omezit,“ řekl Ekonomickému deníku vedoucí katedry měnové teorie a politiky Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické Karel Brůna.
Pokračující zesilování regulace je důsledkem globální finanční krize, která začala v roce 2008 a posléze se přelila i do reálného sektoru a způsobila světovou hospodářskou krizi. Česko čelilo jejím důsledkům ještě v roce 2013. „Globální finanční krize nastartovala velkou vlnu regulace. Ta se dodneška nezastavila a je čím dál detailnější. A čím dál přesněji určuje – jak v oblasti pravidel, tak i parametrů – co mají banky dělat. Součástí toho je, že regulátor získává nové pravomoci, které do té doby neměl,“ podotýká docent Brůna.
Regulace jde podle něj čím dál víc k jednotlivým detailům, které původně nebyly řešené a regulátor často přicházel k problému, když už bylo pozdě. „Kdy ten problém nedokázal včas identifikovat a zastavit jeho prohlubování, protože z velké části byla jeho opatření bezzubá, když ten dotyčný subjekt nespolupracoval a neměl zájem nedostatky napravit,“ podtrhuje docent Brůna. „Jde o staré známé problémy, kdy se ukázalo, že management finančních institucí se může podílet buď na vysoce rizikových operacích či neetických praktikách okrádajících klienty či akcionáře. Nyní regulátor nyní získává nějakou pravomoc, kdy může takové jednání zastavit tím, že toho člověka eliminuje z vedení,“ dodává. , ceskajustice, ceskaIvana Pečinková, ceskajustice.cz
X X X
KRAJSKÉ PENÍZE OPĚT POMOHOU ZLEPŠIT ŽIVOT NA VENKOVĚ OSTRAVSKA
Moravskoslezský kraj má v rozpočtu připraveno skoro 30 milionů korun na projekty menších obcí v regionu. Hejtmanství tak přispěje na rekonstrukce a výstavbu venkovské infrastruktury, ale i na neinvestiční projekty. Cílem programu Podpora obnovy a rozvoje venkova je zlepšit život místních obyvatel.
„Program pro obnovu a rozvoj venkova vyhlašuje hejtmanství od roku 2004. Za těch 20 let bylo rozděleno přes 521 milionů korun na více než 1700 projektů. Obce a mikroregiony mají o tento program každoročně velký zájem, pomáhá jim s realizací menších rozvojových projektů,“ uvedla 1. náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Šárka Šimoňáková a upřesnila, že pro rok 2025 je pro žadatele připraveno 29,8 milionu korun. Výzva poběží od 2. ledna, o poskytnutí dotací bude rozhodovat březnové zastupitelstvo.
„Letošní program zahrnuje několik novinek. Obce si budou moci požádat na svůj investiční projekt o 100 tisíc více než v loňském roce, tedy 500 tisíc korun. Navíc mají nově možnost si z krajských peněz pořídit samoobslužný box. Další novinkou letošního programu je nový dotační titul zaměřený na podporu přípravy projektů veřejných prostranství v obci. Až 400 tisíc korun mohou žadatelé získat na studie, analýzy a posudky, které obce využijí jako podklady pro projektové dokumentace. Tento dotační titul je určený pro obce až do 10 tisíc obyvatel,“ vysvětlila náměstkyně hejtmana kraje Šárka Šimoňáková.
Všechny obce se musí na realizaci podpořených projektů finančně podílet. Například na výstavby je nutná jejich 60procentní spoluúčast. Zvýhodněné jsou obce, které se zúčastnily posledního ročníku soutěže Vesnice roku. Díky tomu budou moci na svůj projekt získat ne 60, ale dokonce až 80 procent celkových uznatelných nákladů.
„V minulé výzvě kraj přispěl například na modernizaci hřišť v Bítově, Ropici a Bratříkovicích. A třeba v Tvrdkově, Moravskoslezském Kočově a Tiché rekonstruují s krajským přispěním chodníky a místní komunikace. Hezčí a bezpečnější zahrady mateřinek mají díky krajské dotaci Skotnice a Otice,“ sdělila náměstkyně hejtmana kraje Šárka Šimoňáková. /bir/
\